SLOVO STAROSTY KTERAK ŠVÉDOVÉ CHLUMCE ZALEHLI JAK SE BUDE JEZDIT OD LEDNA 2006 PO DÁLNICI? INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

roèník XXXV

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

8

2005 Z OBSAHU ÈÍSLA:

VELKOLEPÝ SVÁTEK V KLAMOŠI

S KYTAROU KOLEM SVÌTA

LETNÍ RYBÁØSKÝ TÁBOR „ROZKOŠ 2005“ Chlumec nad Cidlinou dne 25.8.2005

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

SLOVO STAROSTY

„KTERAK ŠVÉDOVÉ CHLUMCE ZALEHLI“

JAK SE BUDE JEZDIT OD LEDNA 2006 PO DÁLNICI? Vážení čtenáři, chtěl bych Vás s předstihem informovat o chystaných dopravních opatřeních ze strany Ředitelství silnic a dálnic, která vyplývají z Kontrolních dnů dostavby dálnice D 11. Příští rok bude zprovozněn na většině trasy takzvaný poloviční profil dálnice (dvoupruh). Přestože se staví rychle, je toto opatření ze strany státu učiněna také především kvůli Chlumci nad Cidlinou a podle požadavku nové automobilky u Ovčár. Tedy od 1. ledna povede ze směru od Prahy poloviční profil přes Libický luh až k Dobšicím. Tato část stavby bude zatím málo využívána, protože mezi Dobšicemi a Žehuní poloviční profil D 11 ještě nebude dokončen. To proto, že zde stavební povolení na stavbu nabylo právní moci teprve v závěru listopadu loňského roku a žádný odpovědný dodavatel prostě nedokáže již tak rychlé tempo zvýšit. Bylo by to na úkor kvality stavby (hutnění valů). Náklady a další doprava z automobilky u Kolína však využije další pokračující poloviční profil dálnice (pravý dvoupruh), který bude propojen s dálniční křižovatkou Levín, dále bude hotových, opět v polovičním profilu, šest kilometrů mezi Levínem a Chýští (od Žiželic levý dvoupruh), kde budou také v provozu „dálniční brejle“ (nájezdy a výjezdy = křižovatka). Za Chýští však od ledna ještě zprovoznění dálnice nebude. Pokračování dálničních pruhů za Chýští k Praskačce, stejně jako absentující pětikilometrový úsek Dobšice-Žehuň, bude hotový a průjezdný na podzim roku 2006. Co bude s šesti kilometrovým úsekem dálnice před Hradcem Králové, je zatím ve

hvězdách, jsou tam stále ve hře odpůrci z řad ekologických aktivistů a někteří vlastníci. Proto všechno se staví urychleně i dálniční přivaděč od Benziny k Levínu. Bude hotový také v prosinci letošního roku. Co tato složitá šachová partie pro Chlumec znamená? Od Prahy se povalí veškerá doprava až do podzimu příštího roku na Chlumec, stejně tak od Hradce. Proto od 1. ledna bude dopravním značením odkláněna doprava na obou kruhových objezdech v Chlumci a v Novém Městě na poloviční profil dálnice. Na jednání v Praze jsem nekompromisně požadoval zákaz vjezdu nákladů nad 3,5 tuny, pouštěla by se pouze osobní doprava. Asi 25 odborníků z řad dopravních architektů a dopravních policií mi sdělilo, že toto direktivní opatření na silnici I. třídy není možné. Budou tedy v Chlumci a v Novém Městě instalována velká návěstí s oranžovým značením směrů PRAHA-HRADEC KRÁLOVÉ. To prý zabezpečí, že se asi 50 % dopravy odkloní na obchvat, náklady i osobní auta. Já jsem v tomto směru pesimistou. Ten, kdo dopravní situaci u Chlumce zná, a to je vysoké procento pendlujících cesmáků i tiráků, nebude najíždět zbytečně osm kilometrů navíc a opět se pustí přes naše centrum. Obchvat s omezujícími prvky (rychlost, přednost v jízdě na křižovatce Levín zprava) bude využívat málokdo. Pouze ten, kdo to u nás nezná. Proto jsem do závazného zápisu dal opět požadavek Města, že nesplní-li se prognóza odborníků (leden-březen počkáme), nucené vytěsnění za přítomnosti dopravní policie budeme nekompromisně požadovat. Od podzimu

Město Chlumec nad Cidlinou starosta Ing. Miroslav Uchytil Věc:

fotografie k článku na straně 12, 13 - autor Antonín Fibigr

2

Chlumecké listy

„Festival umění aneb setkání s múzami - Chlumec n. Cidl. 2005“ - poděkování

Vážený pane starosto, dovolte, abych Vám poděkoval za účinnou pomoc při přípravě a realizaci festivalu. Velice pomohla Vaše ochota při zajištění peněz na občerstvení dětí ze ZUŠ Chlumec n. Cidl. Dále

8 / 2005

příštího roku nám bude již lépe, poloviční profil, někde i celá dálnice, povede od Poděbrad až k Praskačce, kde bude zpět na starou E 67 vyroben provizorní sjezd. Ohromné nebezpečí hrozí nyní Hradci Králové ve formě dopravního kolapsu. Bude-li totiž dálnice D 11 hotová do východočeské metropole, začnou především automobiloví dopravci směrovat dopravu od západních hranic ČR na západní část Polska a pobaltské země i Bělorusko a Ukrajinu nikoliv po D 1 přes Brno a obloukem na Ostravu, jako doposud, ale snad až 30 % nákladů se z D 1 přestěhuje podle prognóz na D 11. Přitom rychlostní komunikace R 35 na Mohelnici není vůbec stavebně připravena, nejsou vykoupeny pozemky, nejsou peníze. Často tento problém diskutuji s panem hradeckým primátorem Divíškem i jeho pardubickým kolegou Stříteským, stejně tak s oběma hejtmany. O to větší je škoda, že zákon o urychlení výstavby dálnic, rychlostních komunikací a železničních koridorů, který jsme tolik prosazovali, smetli pravicoví poslanci pod stůl v obavě o údajná lidská práva. Tento krok může přijít naši republiku zatraceně draho, i když my v Chlumci budeme již vysmátí s našimi vleklými dopravními problémy. Vážení čtenáři, odvažuji se věřit, že nastíněný harmonogram dopravních tras jsem popsal, i když bez uvádění přesných dálničních kilometráží, dostatečně, aby bylo jasné, kudy budeme tři čtvrtě příštího roku jezdit a co nás vlastně čeká. Končím s přáním šmastné cesty na všech silnicích světa a svatý Kryštof am Vás ochraňuje. (Pozn. autora: svatý Kryštof je ochránce poutníků, a proto si naše policie „akci Kryštof“ dala do svých policejních razií, které jsou nezbytné, tento vtipný název). Miroslav Uchytil starosta města

bych Vám rád poděkoval za zapůjčení pódia a ozvučení venkovního prostoru. Reakce ze stran zúčastněných škol jsou vesměs pozitivní a myslím, že festival byl přínosem nejen pro děti, ale i dospělé výtvarníky a umělce. Ještě jednou Vám děkuji za Vaši přízeň a těším se na případnou další spolupráci. S přáním hezkých dnů Jiří Chadima Chudeřice 37

3

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Vážený pan Ing. Pavel Bradík hejtman Královéhradecký kraj Věc:

Rozpočtové opatření na akci č. 3271325158 „II/327 Levín-Chlumec - přeložka silnice“

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Vážený pan pplk. Mgr. Luboš Dostál ředitel Okresního ředitelství PČR Hradec Králové

ZASEDÁNÍ RADY MĚSTA

ODŮVODNĚNÍ ŽÁDOSTI O ZAŘAZENÍ DO DOTAČNÍHO PROGRAMU MV ČR „PARTNERSTVÍ“ - VYBUDOVÁNÍ KAMEROVÉHO SYSTÉMU

Vážený pane hejtmane, sděluji Vám, že rozpočtové opatření, kterým SÚS Královéhradeckého kraje žádala o zařazení nové akce č. 3271325158 „II/327 Levín-Chlumec - přeložka silnice“ do rozpočtu SFDI na rok 2005, jsem na základě usnesení č. 476 z 51. zasedání Výboru SFDI ze dne 10. 5. 2005 předložil na nejbližší zasedání Výboru SFDI. Výbor SFDI na svém 52. zasedání dne 16. 6. 2005 akceptoval mé doporučení akci č. 3271325158 „II/327 Levín-Chlumec - přeložka silnice“ schválit a usnesením č. 481 jí ve výši 30 000 tis. Kč zařadil do rozpočtu SFDI na rok 2005. S pozdravem Ing. Pavel Švagr, CSc. ředitel SFDI ČR Na vědomí: Ing. Miroslav Uchytil, starosta města Chlumec nad Cidlinou Ing. Ilja Kopáček, ředitel SÚS Královéhradeckého kraje

SFDI ČR ředitel Ing. Pavel Švagr, CSc. Sokolovká 278 190 00 PRAHA 9

PODĚKOVÁNÍ Vážený pane řediteli, dovolte mi, abych Vám jako zastupitel Královéhradeckého kraje, ale hlavně jako starosta Chlumce nad Cidlinou vyjádřil své poděkování za Vaši velkou iniciativu ve Výboru SFDI ČR při posílení rozpočtu budovaného dálničního přivaděče o částku 30 milionů korun. Díky tomu bude moci Královéhradecký kraj, jako investor díla, dokončit stavbu již koncem tohoto roku a po mnoha letech bude konečně odkloněna mezinárodní doprava o intenzitě 27 000 automobilů za každých 24 hodin mimo centrum města Chlumce nad Cidlinou. Finanční prostředky, které tak Královéhradecký kraj uspoří, budou v kapitole dopravy investovány s největší pravděpodobností do rozpadajících se komunikací v podhorských oblastech východních Čech. Pane řediteli, velmi si jako obyvatelé dopravně postiženého města vážíme Vaší práce a já jako starosta konstatuji, že mám tu čest jednat s odborníkem, který umí navíc plnit dané slovo. Přál bych si, aby takových lidí, jako Vy jste, bylo v naší republice na vysokých odpovědných postech co nejvíce. S přáním hezkého prožití léta a snad i zasloužené dovolené. Ing. Miroslav Uchytil starosta Chlumce nad Cidlinou

4

Město Chlumec nad Cidlinou, podle bilančních hlášení Obvodního oddělení PČR, vykazuje zvýšenou trestnou činnost. Rovněž statistika přestupkových řízení na Městském úřadě v Chlumci nad Cidlinou disponuje nadprůměrnými čísly. Je to způsobeno několika významnými negativními faktory, které bez pomoci Ministerstva vnitra ČR nemůžeme ovlivnit: 1. Chlumec nad Cidlinou protíná mezinárodní silnice E 67, jejíž průjezdnost přímo centrem města je 27.000 automobilů v průměru za 24 hodin. Bez dokonalého kamerového systému na Klicperově náměstí je identifikace a následné zajištění pachatelů trestné a násilné činnosti téměř nemožné. 2. V okolí města byla zahájena intenzivní výstavba dálnice D 11. Její definitivní dokončení je plánováno na rok 2008. Na obřím stavebním díle se podílí cca 1600 zaměstnanců a stovky z nich jsou ubytovány celoročně v Chlumci n. Cidl. Mnohdy může jít o osoby s pozoruhodnou minulostí. 3. Právě i z důvodů, uvedených pod body 1. a 2., je v relativně malém městě (5.300 obyvatel) v provozu 14 restauračních a hostinských zařízení a 4 bary a herny s nepřetržitým provozem. To má za následek pravidelné rušení nočního klidu, rvačky, vandalismus a krádeže jsou již na denním pořádku. Podle současné legislativy nemá Město žádnou možnost direktivně regulovat provoz takových zařízení, kde majitelé pochopitelně a především sledují maximální zisk. 4. Chlumec nad Cidlinou s malým městským rozpočtem již před 13 ti lety zřídil městskou policii, která v současné době disponuje čtyřmi strážníky. Ti zákonitě nemohou ve směnném provozu obsadit všechny noční služby. Rovněž skupina policistů místního obvodního oddělení v nepřetržité službě nemůže centrum města účinně chránit. Na dopravně přetížení silnici E 67 je totiž velké množství dopravních nehod a směna velmi často musí vyjíždět k šetření na svěřeném mnohakilometrovém úseku. 5. Město Chlumec nad Cidlinou se snaží všemi prostředky o snížení trestné a přestupkové činnosti. Jako příklad uvádím instalaci kamerového systému ve školním dvoře, kde jsou veřejně přístupná sportoviště. V poslední době se zde totiž vyskytla distribuce a požívání omamných látek. Proto vyslovuji naději, že naše argumentace získá pochopení u komise, která bude rozhodovat o poskytnutí dostatečné dotace ze strany MV ČR za účelem snížení kriminality v našem městě. Již v minulosti jsme se opakovaně o dotaci na účinný kamerový systém ucházeli, ale naše město nebylo vybráno. Jedním z důvodů bylo i to, Chlumec nad Cidlinou nemá nad 8.000 obyvatel. Věřím, že tentokrát k naším pádným důvodům bude přihlédnuto. S úctou

Ing. Miroslav Uchytil starosta města

Chlumecké listy

USNESENÍ ZE 68. ZASEDÁNÍ RADY MĚSTA konaného dne 11. července 2005

Rada města: ! Schválila uzavření dodatku číslo 3 Smlouvy o dílo - technická infrastruktura Krašov s tím, že konečná cena je 8.535.500,- Kč. ! Uložila investičnímu technikovi obeslat následující firmy ve věci předložení cenové nabídky na U - rampu (Program prevence kriminality PARTNERSTVÍ): Jan Chalupský - stavba skateparků a překážek Praha, Mystic Skates s.r.o. Praha, DAVON Stupno, Reika CZ s.r.o. Praha a Mystic Construction s.r.o. Praha. ! Schválila uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene s VčE a.s. na kabelové vedení nn Chlumec n. C. u Nirosty na p.p.č. 2423/12 dle KN a 1409/1 dle PK v k.ú. Chlumec n.C. ! Revokuje (na základě nových informací) bod 18/67/05 takto: Schvaluje pronájem budovy č. 36 v k.ú. Lužec n.C. firmě KERAMICKÝ a BETONOVÝ BLOK, s.r.o. od 1. 7. 2005 do doby podání návrhu kupní smlouvy na předmětnou nemovitost do katastru nemovitostí s tím, že nájemné činí 300,- Kč/m2/rok. ! Schválila převoz buňky, která zůstane v majetku Města, z areálu posádky do prostoru vedle hokejbalového hřiště na náklady MO hokejbalu. ! Schválila návrh Smlouvy o provozování dráhy a drážní dopravy na vlečce „Průmyslová zóna Chlumec nad Cidlinou“, která bude uzavřena mezi Městem Chlumec nad Cidlinou a firmou LOKOTRANS s.r.o. Brno. ! Uložila starostovi jednat se ředitelem Drážního úřadu ve věci využívání vlečky v průmyslové zóně. ! Uložila starostovi jednat ve věci ukončení mandátní smlouvy (zajištění provozování dráhy a drážní dopravy) s firmou JIPOK s.r.o., Tábor. ! Schválila text výzvy k podání cenové nabídky více zájemcům na „zajištění sběru a svozu komunálního odpadu pro město Chlumec nad Cidlinou“, která bude zaslána již dříve schváleným firmám. ! Nereflektovala na nabídku fy DOSON spol. s r.o. z Litomyšle, která se týkala bezpečnostích a úklidových služeb.

8 / 2005

! Nereflektovala na nabídku prezentace města v „Obrazovém atlasu turistických cílů EUROBEDS 2006“. ! Schválila přistavení kontejneru na PET lahve do areálu bývalé šlechtitelské stanice.

USNESENÍ ZE 69. MIMOŘÁDNÉHO ZASEDÁNÍ RADY MĚSTA konaného dne 18. července 2005

Rada města: ! Schválila registraci přihlášky do programu Ministerstva vnitra ČR Partnerství pro rok 2006.

USNESENÍ ZE 70. ZASEDÁNÍ RADY MĚSTA konaného dne 1. srpna 2005

Rada města: ! Vzala na vědomí žádost Střediska sociálních služeb o.p.s. (zhotovení ostrůvku u autobusové zastávky) s tím, že tento požadavek bude zařazen do plánu investičních akcí v rámci výstavby chodníku v Palackého ulici. ! Uložila investičnímu technikovi obeslat následující tři firmy ve věci předložení cenové nabídky na dohlížecí kamerový systém v areálu ZŠ - 4 kamery (Program prevence kriminality PARTNERSTVÍ): Langr a Vaníček - elektrozávod Nový Bydžov, ALARM JK Hořice v Podkrkonoší a AMOS v.o.s. Nový Bydžov. ! Schválila rozpočet prací na stavbu chodníku podél dálničního přivaděče ve výši 889.956,- Kč včetně DPH. ! Schválila firmu CITELUM a.s. Praha jako generálního dodavatele akce „Veřejné osvětlení v trase chodníku od ul. Rooseveltova k Nirostě“. ! Schválila výběr nejvhodnější cenové nabídky na svoz komunálního odpadu v tomto pořadí: 1. Marius Pedersen a.s. Pardubice, 2. SOP a.s. Přelouč, 3. SITA MORAVIA a.s. Brno. Ukládá dále v této věci jednat. ! Vzala na vědomí „Zprávu o činnos-

ti za červen/červenec 2005“, kterou předkládá Chlumecká průmyslová s.r.o. a uložila starostovi jednat o financování administrativy a pronájmu auta pro Chlumeckou průmyslovou s.r.o. ! Vzala na vědomí informace o průběhu příprav kupních smluv v průmyslové zóně. ! Vzala na vědomí informace o plynofikaci vojenského areálu a uložila starostovi intenzivně jednat o přímém finančním příspěvku Královéhradeckého kraje na tuto akci. ! Schválila pronájem haly číslo 9 na st.p. 2189 v k.ú. Chlumec n. Cidl. firmě Q FIRMA spol. s r.o. Městec Králové za cenu 300,- Kč/m2/rok na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce s tím, že firma si na vlastní náklady zajistí instalaci podružného elektroměru a vodoměru a veškeré stavební úpravy bude provádět rovněž na vlastní náklady se souhlasem majitele. Majitel objektu nebude zajišmovat jeho temperaci. ! Schválila prodej pily na dřevo el. pásové z truhlářské dílny budovy č. 44 v areálu posádky firmě KERAMICKÝ a BETONOVÝ BLOK s.r.o. za cenu 5.000,- Kč bez DPH. ! Schválila jako dodavatele akce „Odstranění závad na vlečce“ firmu LOKO TRANS s.r.o. Brno s tím, že oprava vlečky bude provedena v trase, která je nutná k zahájení provozu od 1. 9. 2005 pro firmy VIKTORIAGRUPPE a KERAMICKÝ a BETONOVÝ BLOK, s.r.o. ! Schválila realizaci označení příjezdu k Loretě na základě vyjádření PČR - OŘ, DI Hradec Králové. ! Rozhodla o nevhodnosti umístění DDM v Říhově domě. ! Uložila starostovi a OSMI připomínkovat Generel silniční dopravy KHK v těchto bodech: a) vybudování jižní spojky mezi ulicemi 9. května a Palackého b) realizace komunikace do průmyslové zóny v bývalém vojenském areálu, která zabezpečí obslužnost zóny mimo bytovou zástavbu c) přivaděč z křižovatky Levín by měl být KÚ KHK dobudován na průjezdnost přes obec Pamětník po komunikaci č. 833/1 v k.p. Pamětník včetně opravy tří mostů přes řeku Cidlinu. Jana Tučková

5

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

NADAČNÍ FOND A PŘESTAVBA KINA Nadační fond pro výstavbu víceúčelového kulturního zařízení v Chlumci nad Cidlinou má za úkol shánět finanční prostředky, které by napomohly zdárnému dokončení přestavby a fungování víceúčelového zařízení. Zatím se činnost fondu soustře~ovala na granty vypsané různými organizacemi. Podařilo se nám sice postoupit s naším projekčním záměrem do druhého kola, kde jsme zpracovali projekt, ale mezi tři projekty, které byly podpořeny částkou 333 000 korun, jsme nebyli vybráni. Nyní jsme náš záměr na interiérové vybavení přepracovali a pokoušíme se uspět alespoň s žádostí o 70 000 korun. Sehnat finance mimo naše město se zatím tedy nepovedlo. Při křtu desky na zahájení opravy budovy kina se našlo několik sponzorů. Příkladem šel náš pan starosta. Mile nás překvapil i dar pana Lauterbacha a pana Vosáhla. Osloven byl i pan starosta z Nového Bydžova, který se akce zúčastnil. Ten zprostředkoval dar prostřednictvím firmy PRO AUTO LOUDA s.r.o. Někteří podepsali darovací smlouvu, ale dar zatím nebyl poskytnut na náš účet. Jiní přislíbili a doufáme, že sliby vyplní. Prostřednictvím darů má nadační fond na účtu zhruba 50 000,- Kč. Po prázdninách chystáme den otevřených dveří pro všechny zájemce, kteří se o život v našem městě zajímají. Těšíme

se, že se při této příležitosti najde řada z nás, kteří výstavbu víceúčelového zařízení podpoří. Od pana Lauterbacha jsme se dozvěděli, že naši občané nebyli ke svému městu lhostejní již před lety. Chlumečáci na vybudování kulturního stánku po válce nastřádali neuvěřitelných 500 000 korun. Tehdy vše překazila měna. Pokud budeme mít podobný přístup, všechny sny se mohou po dlouhé době splnit. Tehdy největší úlohu hráli „Klicperáci“. Na internetu můžete nalézt celé dějiny Klicperova Chlumce od pana Lauterbacha. I dnes bude nový kulturní stánek sloužit našemu ochotnickému souboru. Chceme, aby zde našli důstojné zázemí všichni, kteří budou u nás, a pro nás, tvořit kulturu. Věřím, že příští článek bude moci být příznivější pro naše kulturní zařízení. Snad Vás budu moci informovat o dalších dárcích, kteří půjdou po vzoru těch, o kterých jsem dnes psala. Za jejich dary jim patří zatím jen veliký dík. Jména významných dárců nebudou pro Chlumec zapomenuta. Jejich čin bude trvale připomínán na pamětních deskách v novém kulturním stánku. Za nadační fond

Mgr. Jana Bernartová

STŘEDISKO SOCIÁLNÍCH SLUŽEB CHLUMEC NAD CIDLINOU O.P.S. Vážený čtenáři, můj poslední příspěvek do Chlumeckých listů se týkal poslání, cílů organizace a principů, se kterými bychom měli pracovat a já doufám, že pracujeme. Dovolte mi, abych Vás, veřejnost, informovala o důvodech, které nás vedou právě ke stanovení poslání, cíle a principů péče. V oblasti sociálních služeb došlo v posledních letech k výrazným změnám, zejména v přístupu k uživatelům sociálních služeb a v používaných metodách sociální práce. MPSV se snažilo na tyto posuny reagovat pomocí systémových změn, které by měly zajistit poskytování kvalitních služeb. Aby posuzování, zda je služba kvalitní, bylo měřitelné, rozhodlo se MPSV stanovit požadavky na kvalitu sociálních služeb, a to za pomoci standardů kvality. Standardy tedy popisují, jak má vypadat kvalitní sociální služba. Je to soubor měřitelných a ověřitelných kritérií. Jejich smyslem je průkazným způsobem posoudit kvalitu poskytované služby. Mechanismem kontroly kvality bude tzv. inspekce, projde-li organizace inspekcí, snadněji by měla dostat na dotace a vypisované granty.

6

Standardů je celkem 17. Jsou rozděleny do 3 skupin. 1. Procedurální standardy - kromě již zmíněných Cílů a způsobů poskytování služeb do této skupiny patří: - ochrana práv uživatelů - jednání se zájemcem o službu - dohoda o poskytování služby - plánování a průběh poskytování služby - osobní údaje - stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby - návaznost na další zdroje 2. Personální standardy: - personální zajištění služeb - pracovní podmínky a řízení poskytování služeb - profesní rozvoj pracovníků a pracovních týmů Provozní standardy: místní a časová dostupnost informovanost o službě prostředí a podmínky pro poskytování služeb - nouzové havarijní situace - zajištění kvality služeb - ekonomika

3. -

tovaných služeb (rezidenční/terénní) písemně stanoveny oblasti, ve kterých by potencionálně mohlo při poskytování služeb dojít: 1. k porušování práv seniorů - jsou to oblasti týkající se zejména: " Práva seniora na vlastní rozhodování (podpora samostatnosti a soběstačnosti seniora, jeho nezávislosti na poskytované službě) " Práva seniora na soukromí " Práva seniora na individuální utváření denního programu " Práva seniora na kontakt s ostatními lidmi a komunitou " Práva seniora na volný pohyb " Práva seniora na přiměřené riziko 2. ke střetu zájmů mezi pracovníky a seniory, kteří jejich službu využívají: - jsou to oblasti týkající se zejména: " Používání restriktivních opatření a tlumících léků " Zanedbávání, fyzické nebo psychické zneužívání a týrání " Zneužívání moci pracovníků vůči seniorům " Upřednostňování provozních a prac. podmínek před zájmy seniorů

Standardem číslo 2 je: Ochrana práv uživatelů sociálních služeb. Poskytování sociálních služeb se často dotýká základních lidských práv. Všeobecně jsou uživatelé sociálních služeb ve vztahu k zařízení poskytující sociální služby z celé řady důvodů v nevýhodě. Proto by mělo mít zařízení definovaná vnitřní pravidla, která v praxi účinně zamezují porušování práv uživatelů, např. ochrana osobní svobody, soukromí, osobních údajů, ochranu před jakoukoliv formou zneužívání, diskriminací, apod. A v případě, že dojde k porušení práv uživatele, zařízení by mělo mít mechanismy k jeho nápravě. Ukazatelé kvality: 2.1 Pracovníci zařízení znají platné relevantní normy v oblasti základních lidských práv: Listina základních lidských práv a svobod, Občanský zákoník, Standardy kvality sociálních služeb (MPSV, 2002) ad. Statutární zástupce zařízení je zodpovědný za to, že služby jsou poskytovány v souladu s těmito právními normami. 2.2 Zařízení poskytující služby seniorům má vzhledem k charakteru posky-

Chlumecké listy

2.3 Zařízení písemně definuje situace, při kterých by mohlo dojít k porušování práv seniorů nebo ke střetu zájmů mezi pracovníky zařízení a seniory, kterým jsou služby poskytovány. Tyto definice obsahují popisy, jak těmto situacím předcházet a postupy, jak vzniklé situace řešit, pokud k nim dojde. Zařízení definuje okruh pracovníků, kteří tyto situace znají a vědí, jak se v nich zachovat, aby k porušení práv ani ke střetu zájmů nedošlo. 2.4 Zařízení zcela respektuje autonomii uživatele a podporuje jeho samostatné rozhodování. Jedná se seniorem tak, aby senior: " Měl možnost spolurozhodovat o formě, průběhu, podmínkách a rozsahu poskytované služby " Měl možnost se účastnit setkání, která se týkají projednání poskytování služeb pro jeho osobu " Byly brány v potaz jeho potřeby, připomínky a náměty " Měl možnost požadovat změny v dojednaných cílech obsažených v osobním plánu " Byl respektován jeho požadavek na

ukončení poskytování služby a byl s ním v tomto případě vyjednán další postup 2.5 Zařízení poskytuje služby seniorům takovým způsobem, aby předcházelo vytváření předsudků místního společenství vůči uživatelům a negativnímu hodnocení uživatelů veřejností (např. viditelné označení oděvu číslem, používání oslovení skupiny seniorů, např. „ležáci“ apod., jednání pracovníků způsobem neodpovídajícím věku a životním zkušenostem seniorů atd.) My, jako terénní služba, své vnitřní směrnice, odpovídající Standardům, teprve tvoříme, v současnosti zpracováváme uvedený Standard č. 2. Je to proces, vyžadující změnu přístupu pracovníků k uživatelů, změnu úhlu pohledu na službu, spolupráci se zřizovatelem, poskytovateli sociálních služeb v okolí a zejména s uživateli. Musíme si sestavit pořadí, co je nejdůležitější, k čemu máme podmínky a jaké jsou naše možnosti. Tvorba Standardů je dílem celého pracovního kolektivu. Jiřina Linhartová

INZERCE

8 / 2005

7

MĚSTSKÁ POLICIE

NAPSALI NÁM

ZE SLUŽEBNÍ KNIHY MĚSTSKÉ POLICIE $ Hlídka městské policie zjistila v nočních hodinách při kontrole okolí městského hřbitova neznámou podezřelou osobu, která u sebe neměla žádný doklad totožnosti. Bylo důvodné podezření, že uvedená osoba, dle jejího chování, může způsobit újmu na životě a zdraví jiné osobě popř. sama sobě. Byla převezena na služebnu, kde bylo zjištěno, že se jedná o osobu celostátně hledanou, trpící vážnou duševní chorobou. Byla předána hlídce policie ČR. $ Hlídkou městské policie bylo v nočních hodinách, při kontrole integrovaných obcí, zjištěno, jak u rekreační chaty hoří velká hranice palivového dřeva. Vzhledem k tomu, že se v cha-

tě, ani v jejím okolí, nikdo nenacházel, bezprostředně hrozil požár objektu a nebylo možné uhasit oheň vlastními silami, byli kontaktováni dobrovolní hasiči, kteří oheň zlikvidovali. Věc byla neprodleně oznámena obvodnímu oddělení PČR. $ Na hlídku městské policie se obrátil s žádostí o pomoc občan, který byl v zámeckém parku při procházce napaden dvěma psy. Hlídka zjistila majitele psů, který si je nedostatečně zabezpečil, a ten byl řešen pro porušení vyhlášky města v blokovém řízení na služebně městské policie. $ Při kontrole zahrádkářské kolonie „Amerika“ nalezla hlídka městské policie psa, který utrpěl zranění pravdě-

Městský úřad K rukám starosty Ing. Miroslava Uchytila Chlumec nad Cidlinou

Vážený pane starosto, Obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem. Jsem nájemcem prodejny potravin, známé jako „U Bradů“ v Rooseveltově ulici. Jedná se o jedinou prodejnu potravin v této ulici a ulicích přilehlých, které tvoří poměrné velkou část města. Vzhledem k tomu, že nájem této prodejny bude ukončen a prodejna bude zrušena, přijde velká část obyvatel (především starších, kteří nemají možnost cestovat za nákupy automobilem) města o možnost nakoupit si potraviny v blízkosti svého bydliště, hledal jsem řešení tohoto problému. Naproti této prodejně stojí Říhův dům, označovaný jako Centrum kultury, který je již několik let téměř nevyužitý, konají se zde pouze občas akce typu pyramidových her nebo výprodeje šperků, různé předváděcí akce, které mají za cíl pouze za nekvalitní zboží „vytáhnout“ z lidí co nejvíce peněz atd. Myslím si, že toto nemá s kulturou nic společného. Informoval jsem se tedy na Městském úřadě v Chlumci n. C. o současné situaci s tímto objektem a bylo mi sděleno, že se právě jedná a rozhoduje o tom, jak město s tímto objektem v budoucnosti naloží. Byl jsem odkázán na pana místostarostu, se kterým jsem osobně ústně jednal a přednesl jsem mu svůj návrh na využití části tohoto objektu. Tento návrh spočíval v tom, že bych zde chtěl zařídit prodejnu potravin, včetně ovoce a zeleniny, s otevírací dobou do 21.00 hod., a k tomu ještě rozšířit sortiment o další zboží (např. drogerie osobní hygieny, úklidových a pracích prostředků), dále zde zavést některé služby, které jsou ve městě nedostatečně zajištěny (tyto mohu konkretizovat při eventuálním jednání). V podstatě by zde mohlo být využito celé přízemí.

8

podobně po střetu s motorovým vozidlem. Pes byl převezen k veterinárnímu ošetření. Následně byla hlídkou, podle identifikační známky na obojku, zjištěna jeho majitelka z nedaleké obce a pes jí byl předán. $ Hlídka městské policie zjistila překážku silničního provozu na silnici I/11 u benzinové pumpy. Jednalo se o vozidlo, které své majitelce vypovědělo službu, a žádný z projíždějících řidičů, krom nejapných poznámek na adresu řidičky, neposkytl pomoc. Nepojízdné vozidlo bylo služebním vozidlem MP odtaženo mimo frekventovanou silnici a byla přivolána odtahová služba. Aleš Synek

Chtěl jsem si tento objekt prohlédnou zevnitř, pan místostarosta mi telefonicky sdělil, že tento můj návrh přednesl, setkal se s kladným ohlasem a byl pověřen dohodnout se se současným nájemcem o umožnění prohlídky, k čemuž však nedošlo v důsledku neochoty současného nájemce. Současný nájemce tento objekt využívá velice sporadicky a i nájemné bude asi pro město velice nevýhodné. O případné výši nájemného jsem také s panem místostarostou mluvil a bylo by podstatně vyšší než současné. Tento objekt by nalezl své uplatnění a město by nemělo problém „co s ním“. Myslím si, že přestože tato budova byla postavena jako kulturní objekt, již několik let k tomuto účelu neslouží. Navíc realizace mého návrhu by v žádném případě nebránila využití patra budovy, kde se nachází sál s příslušenstvím ke kulturním účelům, am už bych byl nájemcem pouze přízemí nebo celé budovy. To je pouze otázka konkrétních jednání, na kterých Vám můžu přednést příklady měst, kde toto ke všeobecné spokojenosti občanů funguje. Další podstatnou skutečností, proč byste se měli mým návrhem zabývat, je to, že po zrušení prodejny potravin „U Bradů“ přijdou 2 prodavačky, které jsou tu zaměstnány, o práci a přibude ve městě nezaměstnaných, kterých je již tak velice hodně. V případě realizace mého návrhu by se toto nestalo, naopak předpokládám vytvoření 3-4 nových pracovních míst. V době, kdy jsem se stal nájemcem současné prodejny, zde byla zaměstnána pouze jedna prodavačka na poloviční pracovní úvazek. I přes tehdejší otevření PENNY MARKETU, kdy nám každý předpovídal zánik, nám zákazníků stále přibývalo a i nadále přibývá, přestože jsme výrazně omezeni prostorovými možnostmi a není možno již dále rozšiřovat sortiment zboží. Troufám si tedy tvrdit, že bych na realizaci svého záměru stačil a zvládl ji. Přestože v Chlumci nad Cidlinou nebydlím, narodil jsem se zde a Chlumec považuji za svoje město, mám tady nejvíce

Chlumecké listy

přátel a známých. S občany tohoto města cítím, a to i s těmi, kteří jsou mými stálými zákazníky v současné prodejně. Vím, že by byli velice nešmastni, kdyby museli s taškami až někam na náměstí. Tímto Vás tedy prosím, abyste tento návrh přednesl co nejdříve před zvolenými poslanci města a zároveň Vás prosím, aby byl tento dopis zveřejněn v plném znění v nejbližším vydání Chlumeckých listů.

Vím, že Vy osobně pro obyvatele tohoto města děláte maximum (např. urychlení výstavby dálnice), proto věřím, že i v tomto případě budete na straně občanů města. Prosím Vás o písemnou odpově| na můj návrh co nejdříve, jak to bude možné. S pozdravem Ing. Jaroslav PILAŘ Bílé Vchýnice č. 13

KOUPÁNÍ NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ Na základě opatření vydaného OBÚ Trutnov ze dne 14. 7. 2005 s ohledem na zvýšená bezpečnostní opatření v souvislosti s teroristickým útokem, ke kterému došlo dne 7. července 2005 ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Vás tímto informuji o přístupu veřejnosti do pískovny Pamětník. # Pískovna Pamětník, která se nachází v katastrálním území Štít ležící přibližně 70 km východně od Prahy, je provozována Tarmac CZ a.s. se sídlem Liberec, na základě oprávnění k hornické činnosti, vydané organizaci Tarmac CZ a.s. OBÚ Liberec dne 28. 1. 2005 pod č.j. 3735/04 dle zákona ČNR č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. V pískovně Pamětník se těžba písku a štěrku provádí tzv. „mokrým způsobem“, kdy surovina je těžena z jezera pomocí korečkového plovoucího rypadla a dále dopravována pomocí dopravních pásů na břeh. Na této pískovně

je vyráběn písek do betonu (frakce 0/4 a 0/8), na štukování (frakce 0/2)) a roztříděné kamenivo do frakcí 4/8, 8/16, a 16/32. Výrobky je možné zakoupit přímo v provozovně od pondělí do pátku v době od 6.00 do 14.00 hodin. Další bližší informace o pískovně i dalších provozovnách společnosti Tarmac CZ můžete najít na internetových stránkách www.tarmac.cz. Tarmac CZ vynakládá nemalé částky na zlepšení bezpečnostních podmínek provozu a ochranu zdraví svých zaměstnanců i dodavatelů a omezení vlivů těžby na životní prostředí a bezprostřední okolí. V průběhu loňského a letošního roku investovala společnost 12 mil. Kč do nové moderní technologie. V těchto dnech, po předání části vodní hladiny a území v jižní části původního DP správci majetku rodiny Kinsky dal Borgo, byla provedena geodetická záměra dobývacího prostoru Pamětník (dále jen DP). Obvod pů-

vodního DP Štít je cca 2 km a DP Štít I. cca 4 km. Mezi těmito DP prochází veřejná komunikace, v části DP Štít I. je zřízen rybářský revír a velké jezero s čistou vodou láká ke koupání širokou veřejnost. Nová záměra DP jednoznačně vyznačila území, která z výše uvedeného zákona podléhá přísným báňským předpisům. Tento prostor je vyznačen výstražnými a informačními tabulkami Tarmac CZ a vodní hladina bójkami. Platí zde zákaz vstupu cizím osobám bez doprovodu pracovníka Tarmac CZ nebo majitele uvedeného dobývacího prostoru. Protože všechna doposud uplatňovaná opatření jsou neúčinná, žádáme občany o dodržování zákazu vstupu a tím i koupání ve vyznačené lokalitě. Dodržováním zákazu se vyvarujete nebezpečí utonutí při sesuvu hrany těžební stěny. Mohlo by dojít i k poškození technického strojního zařízení, znečištění životního prostředí a následného pokutování jednak ze strany Policie ČR a jednak ze strany státní báňské správy. Pokud občany a širokou veřejnost zajímá, jak těžba z vody probíhá, a chtěli by pískovnu Pamětník navštívit, lze po projednání s vedoucím provozovny exkurzi uskutečnit.

INZERCE

Věříme, že v zájmu vlastní bezpečnosti a ochrany svého zdraví budete bezpečnostní opatření Tarmac CZ respektovat. Přejeme krásný a ve zdraví strávený zbytek léta a budeme potěšeni, navštívíte-li naši provozovnu. A{ jako zákazník, nebo návštěvník v rámci exkurze. za Tarmac CZ a.s. Monika Petrovická, vedoucí pískovny Pamětník a závodní lomu

8 / 2005

9

NAPSALI NÁM

KULTURA V CHLUMCI

V KRÁLOVÉHRADECKÉ MHD S MĚSTSKOU KARTOU Ještě v tomto roce bude v Hradci Králové uveden do provozu nový odbavovací systém v městské hromadné dopravě, v němž dosavadní průkazky a předplatní časové kupóny nahradí městské čipové karty. V budoucnu, konkrétně od začátku roku 2006, pro držitele karet přinese systém řadu výhod. Mezi nimi například budou přestupní jízdenky, jízdenky na krátkou vzdálenost do dvou zastávek, levnější jízdné pro jednu jízdu proti hodnotě papírové jízdenky, možnost úhrady jízdného nejen pro držitele karty, ale i pro jeho spolucestující atd. Nový odbavovací systém zrychlí a zjednoduší cestování městskou hromadnou dopravou v Hradci Králové a dopravně obsluhovaných obcích a městská karta se zanedlouho stane tzv. elektronickou peněženkou, platnou nejen pro MHD, ale i pro úhradu služeb v různých městských zařízeních. Královéhradeckou Městskou kartu si může pořídit nejen občan tohoto krajského města, ale každý občan bez rozdílu bydliště. Vyplatí se proto i pro lidi, kteří do Hradce Králové jezdí pracovat, studovat nebo i na občasné návštěvy. Získání Městské karty je přitom zcela jednoduchá záležitost. Stačí vyplnit žádost o získání Městské karty v papí-

rové nebo elektronické podobě na internetových stránkách Dopravního podniku města Hradce Králové a. s. (DPmHK) - a s fotografií běžných průkazkových rozměrů 3,5 x 4,5 centimetrů ji předat v některé z prodejen jízdenek DPmHK. Ty návštěvník krajské metropole najde především v Informačním centru na Hlavním nádraží Českých drah, nedaleko odtud na Gočárově třídě, na třídě Edvarda Beneše a konečně i v zákaznickém centru v sídle Dopravního podniku. V dohodnutém termínu si žadatel v téže prodejně vyzvedne zhotovenou kartu. Poplatek za vystavení čipové karty činí 150 Kč, avšak do konce roku je poskytována sleva, a tak je možné kartu pořídit za 95 korun. Prodejny DPmHK přijímají vyplněné žádosti už od 10. srpna 2005, výdej prvních karet se rozběhne 24. srpna. To jsou důležité termíny zejména pro studenty starší 15 let, navštěvující školy v Hradci Králové. Pokud vlastní průkazky na jízdné v MHD s platností pro školní rok 2004/5, pak je nezničí a přijdou s nimi a žádankou o poskytnutí slevy s potvrzením školy o studiu do prodejen Dopravního podniku, kde jim bude prodán standardní jízdní kupon a prodloužena platnost studentské průkazky.

Městskou kartu pak získají jako samostatná skupina pravděpodobně na začátku roku 2006. Jestliže student nemá průkazku, jedná se tedy zejména o ty, kteří nastupují do 1. ročníku školy, dostaví se do prodejny DPmHK, předloží doklad o studiu, žádanku o vydání Městské karty s fotografií a pokud možno v co nejkratším čase mu bude vydána Městská karta. Do té doby bude jezdit za jednotlivé plné jízdné. Ale ani ostatní občané, kteří přijíždějí do krajského města výjimečně, za nákupy nebo úředními záležitostmi, nemusí mít před novým odbavovacím systémem v MHD obavy. Známé papírové občanské jízdenky pro jednu jízdu zůstanou i nadále, a to až do odvolání, v platnosti (časové do 31. 12. 2005) a zatím se nezmění ani způsob jejich nákupu a používání. Veškeré informace o novém odbavovacím systém v městské hromadné dopravě nabízí Dopravní podnik města Hradce Králové a. s. jednak na svých internetových stránkách www.dpmhk.cz, na zvláštním telef. čísle 810 600 600, řadu jich ovšem lze nalézt a získat v prodejnách jízdenek a na propagačně informačních prostředcích ve vozidlech MHD. Brodský

ČEKÁNÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ V NOVÉM BYDŽOVĚ Doba strávená čekáním, a to zejména na úřadech, patří neomylně mezi neproduktivní, nesmyslně strávený čas. Bohužel z pohledu z té druhé „úřednické“ strany musím konstatovat, že ani na našem úřadě čekání odbourat nejde. Jen je třeba najít optimální poměr mezi počtem úkonů a počtem úředníků. A to byl důvod, proč jsme se zapojili do srovnávacího projektu benchmarking a v rámci tohoto projektu měřili i čekací dobu, tedy čas, který občan musí strávit čekáním, než se mu úředník začne věnovat. Měřilo se ve všech městech, která se zapojila, ve stejný čas (celý 3. týden v červnu) a stejným způsobem. Měření jsme zvládli jen díky pochopení ředitele gymnázia Dr. Šedivého a pomoci studentů. Výsledek je příjemný. V porovnáním s velkými městy je na našem úřadě čekání téměř minimální, v porovnání se srovnatelně velkými městy je čekání nižší. V záležitostech evidence obyvatel, občanských průkazů, cestovních dokladů občan čeká průměrně do 3 minut, matriční záležitosti začne vyřizovat do 10 minut, na změny řidičských průkazů čeká průměrně 13 minut a záležitosti technických průkazů vo-

10

zidel začne vyřizovat průměrně za 7 minut. Delší dobu čekají žadatelé o sociální dávky - 34 minut, na dávky pro zdravotně postižené a staré občany se čeká průměrně 7 minut. Nejvíce občané vyřizují svoje záležitosti v úřední dny v pondělí a středu, v neúřední dny se může stát, že úředníci plní svoje povinnosti mimo úřad a nejsou k dispozici k jednání. Nejméně lidí přijde na úřad v pátek. Marcela Česáková tajemník MÚ Nový Bydžov

INZERCE Chlumecké listy

CENTRUM KULTURY ŘÍHŮV DŮM 3. 9.

DISKOTÉKA začátek od 19.30 hodin

17. 9.

DISKOTÉKA začátek od 19.30 hodin

24. 9.

6. CHLUMECKÝ HUDEBNÍ PODZIM LUBOMÍR BRABEC kytarový recitál začátek programu od 19.00 hodin Předprodej vstupenek v prodejně Textil na Klicperově náměstí nebo na tel. č. 604 915 583

medaili Heitora Villa-Lobose. Od firmy Supraphon Records obdržel dvě „Zlaté desky“ (1991 a 1996) za nahrávku Vivaldiho koncertů. V loňském roce obdržel zlatou a platinovou desku společnosti MULTISONIC za nahrávku Vánočních transformací. Mezi poslední CD Lubomíra Brabce patří společná deska s harfistkou Kateřinou Englichovou Španělské tance E. Granadose a CD 3quitars, unikátního projektu spojení klasické, jazzové a rockové kytary, v němž byli jeho partnery Luboš Andršt a Petr Janda. Hudebníka, který jako první na světě uskutečnil v roce 1997 koncert v šestém světadílu, v Antarktidě, přivítáme v sobotu 24. září v Chlumci nad Cidlinou od 19.00 hodin. M. Zmítko

Připravujeme: 58. KLICPERŮV CHLUMEC Centrum kultury nabízí využití kapacity velkého sálu ke svatbám a absolventským setkáním. INFO: 604 915 583

S KYTAROU KOLEM SVĚTA Lubomír Brabec patří k nejvýznamnějším koncertním kytaristům současnosti. Pochází z Plzně, začínal jako houslista a ke kytaře se dostal až ve svých třinácti letech. O dva roky později nastoupil na plzeňskou konzervatoř a svá studia dokončil na konzervatoři v Praze. Významným mezníkem v jeho uměleckých začátcích byl úspěch, kterého dosáhl v roce 1974 na Mezinárodní kytarové soutěži v Paříži, kde získal titul laureáta. V roce 1980 obdržel stipendium britské vlády a pokračoval ve studiích na londýnské Royal Academy of Music, kde se ve světově proslulém Early Music Centre věnoval interpretaci dobové hudby minulých století se speciálním zaměřením na loutnovou literaturu. Lubomíru Brabcovi je vlastní stylově pestrý repertoárový rejstřík, kterým naplňuje své početně bohaté recitály i vystoupení s předními orchestry. Je oblíbeným hostem různých televizních pořadů a rozhlasových studií. Vystupuje nejen jako sólista, ale též jako partner předních pěvců a instrumentalistů (G. Beňačková, L. Bílá, Š. Margita, P. Šporcl, J. Svěcený). Neméně atraktivní je jeho nahrávací činnost. Diskografie Lubomíra Brabce obsahuje více než 30 titulů. Za snímek Rodrigova Concierta de Aranjuez byl oceněn „Zlatým štítem“ (nejlepší nahrávka roku a brazilská vláda mu v roce 1989 udělila

8 / 2005

VÝZNAMNÉ DNY Září 7. 9. 16. 9. 20. 9. 21. 9. 25. 9. 26. 9. 27. 9. 28. 9. 30. 9.

Den otevřených dveří památek Mezinárodní den ochrany ozónové díry Světový den míru Mezinárodní den Alzheimerovy choroby Den železnic Evropský den jazyků Mezinárodní den neslyšících Světový den cestovního ruchu Den české státnosti Mezinárodní den překladu Jana Holanová

11

KULTURA V CHLUMCI

KULTURA V CHLUMCI

STŘÍPKY: „PODĚBRADY NÁS VÍTALY PODRUHÉ!“ Třetí červnový víkend byl ve znamení dobré nálady, slunečného počasí a mažoretkového sportu. Právě v Poděbradech se konalo závěrečné kolo Národního šampionátu mažoretkových skupin. Každá zúčastněná skupina prošla nelehkým výběrem oblastních a zemských kol. V konečné fázi - a zároveň do posledního desátého kola - porota pustila „špičku“ 36 souborů. Mažoretky z celé České republiky se do Poděbrad sjely za jedním jediným cílem - zvítězit. Vysněného zlatého vrcholu mohly dosáhnout pouze tři kolektivy mažoretek (kategorie: děti, juniorky, seniorky). Ne na-

darmo se říká, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se! Vše začalo v pátek 17. června 2005 slavnostním průvodem městem a představením jednotlivých souborů, jejich vedoucích a dechových orchestrů. Nesmělo chybět ani úvodní slovo pana Tomáše Stavěla, prezidenta Svazu mažoretek. V sobotu dopoledne si přišli na své příznivci pochodů a pochodových defilé. Aby taky ne! Bylo skutečně co sledovat a poslouchat - 10 soutěžních pochodů, 3 dechové orchestry, 540 mažoretek- vše na lázeňské kolonádě. Celkem 100 soutěžních metrů jsme zdolaly za doprovodu dechového orchestru Východočeské

energetiky z Hradce Králové pod vedením pana Novotného a pochodu „Adria“. Závěrečný den v Poděbradech patřil pódiovým formacím a slavnostnímu zakončení soutěže s vyhlašováním výsledků. Asi je na čase říci, jak jsme dopadly, že? Umístily jsme se na 8. místě z kategorie starších seniorek. Celkově jsme vybojovaly 10. místo v celorepublikovém žebříčku mažoretkových skupin. Velké poděkování patří všem, kteří nám drželi pěsti, osobně nás přijeli podpořit a v neposlední řadě těm, kteří se podíleli na našem úspěchu. „z mažoretkové kroniky Střípků“ Ing. Miroslava Vrzáňová

„KTERAK ŠVÉDOVÉ CHLUMCE ZALEHLI“ Válka je, a vždy byla, smutným důsledkem neschopnosti mocných tohoto světa najít rozumné východisko při řešení sporů, jejíž chmurné plody vždy nejvíce doléhaly na osudy bezmocných, kteří často válečné pohnutky svých pánů, za něž bojovali a umírali, vůbec nechápali. Skutečností zůstává, že většina dnešních států se kdysi zrodila právě procesem násilného podrobení slabších mocnějšími, kteří však, bym užitím hrubé síly, také položili základy dnešní společnosti. Byla to privilegovaná elita, to ona vytvořila řád, právo, civilizaci, kulturu, jinými slovy - stát. Proto by bylo nesprávné pohlížet na naše bojovné předky, ač prosté či mocné, jako na kruté barbary, od nichž se člověk dneška musí rázně distancovat. Ostatně bez nich bychom nebyli ani my. Pochopit děje dávno minulé znamená najít klíč

k porozumění současnosti, která by nebyla taková jaká je, nebýt našich předků, kteří se v určitém historickém okamžiku museli rozhodnout, jakou cestou se oni i celý národ vydají. Někdy to byla cesta míru, jindy války. Jednu takovou válku nám svým působivým vystoupením připomenula skupina historického šermu Svobodní žoldnéři z Hradce Králové, kteří ve dnech 15.-16. července 2005 zavítali do našeho města. Předvedli nejen ukázku bitevní scény, ale návštěvníci též mohli zajít na dobové tržiště, zhlédnout ukázky dobových tanců, či být přítomni výcviku mušketýrů. Onou válkou byla třicetiletá válka (1618-1648), krvavý konflikt, jenž na dlouhá léta zcela ochromil Evropu a ovlivnil dějiny nejen naší země, skrze nešmastnou porážku českých stavů na Bílé hoře, nýbrž pootočil kormidlem dějin většiny evropských

států. Je proto dobré připomenout si na tomto místě pohnuté osudy obyvatel našeho města v oněch časech, do kterých nás svým programem Svobodní žoldnéři přenesli. Chlumec před třicetiletou válkou byl malým poddanským městem v držení panského rodu Vchynských, kteří získali Chlumec roku 1611, kdy císař Matyáš, válčící s bratrem Rudolfem o český trůn, odměnil svého stoupence Václava Vchynského za podporu tím, že mu udělil chlumecké panství, které až dosud spravovala královská komora. Díky tomu, že získal i panství kolínské, stal se Václav jedním z nejbohatších mužů v království. V roce 1615 sice upadl v Matyášovu nemilost a o získaná panství přišel, ale od roku 1618 již Václav držel Chlumec nastálo a dědičně. Po jeho smrti převzal město jediný syn zesnulého, Jan Oktavián Vchynský (1626-1679), důstojník císařské armády Ferdinanda II. Díky svému postavení dosáhl toho, že chlumecké panství bylo zbaveno povinnosti ubytování a živení vojska, které svou přítomností ničilo hospodářskou stabilitu regionu, což pro válkou zesláblý kraj byla mnohdy stejná pohroma jako přítomnost nepřítele. Když však byly ve východních Čechách zahájeny vojenské operace, neuchránil chlumecké měšmany od válečných strastí ani vlivný pán. Roku 1630 se v Německu vylodila armáda švédského krále Gustava II. Adolfa, který hodlal zabránit Habsburkům ovládnout Pobaltí. Tato událost by nás nemusela příliš zajímat, ovšem právě úspěchy švédských zbraní v následujících letech se staly příčinou mnohých katastrof, jež měly brzy naše město postihnout. Úspěšná invaze seveřanů totiž znamenala vytvoření nové fronty, jejímž bojištěm se stalo Německo. Když se novým spojencem vítězícího krále Gustava stal saský kurfiřt Jan Jiří, vstoupila v roce 1631 jeho armáda na území Čech. V Chlumci proto načas sídlil císařský generál Tiefenbach, který odtud řídil protisaské operace. Opravdovou pohromu znamenal rok 1634. 15. srpna saská soldateska vypálila a vydrancovala město i vodní hrad. Ani kostel sv. Voršily nebyl uchráněn zkáze. Odchod Sasů však neznamenal uklidnění, byl totiž vystřídán ofenzívou Švédů. Smrt krále Gustava II. Adolfa v bitvě u Lűtzenu totiž neznamenala konec švédských vojenských úspěchů, výrazně se však projevila v upadající morálce vojáků, kteří nyní postrádali pevné vedení. Projevy hrubého násilí vůči bezbranným obyvatelům měst a vesnic byly na denním pořádku. Brzy měli tuto válečnou „každodennost“ na vlastní kůži zažít znovu i chlumečtí měšmané.

Švédové obsadili Chlumec bez větších potíží v dubnu 1639. Sídlem se jim stal vodní hrad. Město jimi bylo opevněno a uzavřeno šraňky, aby se tak zamezilo případnému přepadení císařskou armádou. Chlumec okupaci snášel těžce, dlouhé měsíce byli měšmané vystaveni nemilosrdnému kořistění a libovůli dobyvatelů. Lidé museli na hrad vozit dříví, které Švédové užívali na topení, když ho bylo málo, bořili vojáci městské domy, aby dřevo získali. Mnozí obyvatelé tak znenadání uprostřed zimy přišli o střechu nad hlavou. Až koncem února 1640 dorazila armáda maršálka Piccolominiho a město osvobodila. Pro měšmany se však změnilo pouze to, že místo Švédů živili nyní císařské vojáky. Švédské nebezpečí však zdaleka nebylo zažehnáno. Jejich vojska pod vedením Jana Reichwalda, velitele švédské armády v Žitavě, podnikala odtud nebezpečné a devastující výpady do východních Čech. Chlumec, podobně jako další města v kraji, obdržel výpalné listy, jejichž podmínky zbídačelá města nemohla splnit. Švédové pak v odvetu učinili roku 1642 výpad až k našemu městu a znovu jej vypálili. Jelikož se Švédům podařilo uchytit v severních Čechách, vyrazila proti nim císařská armáda generála Gallase, jenž krátce v Chlumci pobýval. Když však v roce 1643 přišla další švédská ofenzíva, nikdo jim nebránil znovu město obsadit a vypálit. Jejich armáda však Chlumec brzy vyklidila. Je sympatické, že chlumecký pán Jan Oktavián Vchynský pomáhal svým poddaným například tím, že jim potvrdil staré výsady a práva a další výhody jim nově přiznal. Poslední rok války přinesl i poslední švédskou okupaci. V červenci 1648 bylo město vypleněno jednotkami generála Wittenberga, který táhl na pomoc generálu Königsmarckovi, jenž neúspěšně dobýval v posledních dnech války Staré a Nové Město pražské. 24. října 1648 byl konečně ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku po dlouhých jednáních podepsán mír. Chlumec vstával z popela jen pomalu. Ještě v roce 1654 bylo ve městě obydleno jen 68 domů ze 124. O tom jak ničivý dopad měla tato chmurná léta na tvář města můžeme psát dlouho, jak se však odrazila v duších jeho obyvatel a jaké stopy na nich zanechala, o tom snad není třeba psát. Aleš Fibigr Pozn.: fotografie k článku na str. 2

INZERCE

Zachovaná část starého chlumeckého vodního hradu, která byla stržena v roce 1964

12

foto Ant. Fibigr

Chlumecké listy

8 / 2005

13

KULTURA V CHLUMCI

KULTURA V CHLUMCI

JAK SE DAŘÍ NAŠÍ SLÁVCE Malé město, jako je Chlumec n. C., samozřejmě lpí na každé své přednosti, která ho zviditelňuje přes hranice regionu. K řečeným přednostem patří také, ne-li především, významné osobnosti s městem spjaté a nabývající široké proslulosti, na jejímž odlesku se město ochotně a s potěchou přihřívá. Jednou z osobností, k nimž se město hrdě hlásí, je nadějná klavíristka Slávka Pěchočová, absolventka Akademie múzických umění, která svými koncertními výkony, jak se dočítáme, sklízí vavříny v Česku i v zahraničí. Nechceme ji přirozeně ztratit z dohledu. Proto jsme ji navštívili v jejím novém bytě, který si v Chlumci zařizuje, abychom se jí zeptali, jak pokračuje v nastoupené studijní dráze, jak se jí daří plnit její směle vytyčené plány. Zjišmujeme, že uplynuly již dva roky od našeho posledního rozhovoru a žasneme nad rychlostí ubíhání času. Slávka Pěchočová má již za sebou dvě třetiny svého doktorantského studia věnovaného životu a dílu Leoše Janáčka. Pracuje pilně pod bdělým a přitom otcovsky vřelým, i když přísným dohledem svého učitele pana profesora Moravce. Badatelské výsledky, kterých dosáhne, nejenže posunou její osobní uměleckou prestiž o třídu výš, ale ověří zároveň funkčnost této nově zavedené formy postgraduálního rozšiřování umělecké a odborné muzikologické kvalifikace, jejímž bude vůbec první absolventkou. Takže razí cestu, kterou se v jejích šlépějích budou v příštích letech ubírat další uchazeči o doktorský titul. Nejde ovšem jen o titul, jehož zkratka jí ozdobí jméno. To nejdůležitější na celé věci je v procesu samostatného zpracovávání tématu zvládat metodiku vědeckovýzkumné práce, která jí otevře nové průhledy do tajů Janáčkovy tvorby a připraví ji pro další teoretické práce, které v jejím případě ideálním způsobem splývají s její interpretační praxí klavíristky excelentních kvalit. Její doktorská práce bude přitom nepochybně prospěšným rozhojněním toho, co se o Janáčkově životě a díle prozatím ví. „Janáček, to je nádherné téma,“ horuje Slávka Pěchočová. „Studovat jeho životní osudy a zjišmovat jejich souvislosti s vývojovými fázemi jeho tvorby je nesmírně vzrušující. Nejsem samozřej-

14

mě sama, kdo si zvolí za téma bádání Janáčkův životopis. Janáček je tvůrce, jehož dílo dnes zná a obdivuje celý svět. Jenom v Americe je nejméně šedesát muzikologů, kteří se zabývají studiem jeho tvorby. V jižní Kalifornii žije jistý pan Tyrrel, který se kvůli Janáčkovi

dokonce naučil česky, aby mohl lépe pronikat k podstatě zdrojů jeho hudby.“ Ano, to chápu. Skladatelé, stejně jako básníci a vlastně umělci vůbec, mají svou poetiku, svůj registr osobitých výrazových prostředků v určitém jedinečném, pro každého příznačném složení. Je jistě pro badatele neobyčejně hlubokým, ba někdy snad i přímo dobrodružným zážitkem odkrývat zákonitosti seskupení a frekvence výskytu těchto prostředků v autorově díle. Dopátrat se okolností formujících umělcovu výrazovou osobitost, jeho tvůrčí rukopis. Studium životopisu je přitom vedle osobnostních charakteristik a jiných modifikačních vlivů zajisté základním pramenem odhalení a rozluštění hlubinného tajemství tvorby. Takovéto proniknutí k jejím kořenům slouží nesporně zájmům interpretačního vyznění, které je zajisté tím dokonalejší, čím úplněji představa interpreta splývá s představou a záměrem tvůrce. Slávka Pěchočová si uvědomuje, že obrovský badatelský zájem o Janáčka, daný nepředstavitelným rozmachem popularity jeho hudby, jí na jedné straně splnění jejích vlastních badatelských úkolů usnadňuje tím, že má k dispozici rozsáhlou literaturu, v níž nachází spousty zjištěných fakt a mnoho podnětných hodnotících úvah. Na druhé straně ji však staví do krajně obtížné role hle-

dače pokladů v terénu bezpočtukrát již prohledaném a překopaném. Rozhodně není za daných okolností nikterak snadné v Janáčkově životopise objevit něco dosud neobjeveného. A přece! Budoucí doktorka Slávka Pěchočová o tom hovoří s nadšeným zaujetím. Jako klavíristka, která miluje Janáčkovu hudbu, hledá odpově~ na otázku, v čem spočívá tajemství její úžasné působivosti, která jejího tvůrce řadí mezi přední světové komponisty s nadčasovou sdělností. Vzdor nadměrné probádanosti životopisného pole nachází tu přece jenom možnosti postihnout a vysvětlit nejeden prvek Janáčkova tvůrčího novátorství. Mistr miloval přírodu. Roduvěrný Slezan rád pobýval pod širým nebem svého rodného kraje a vnímavě naslouchal zvukům, které jsou pro něj příznačné: šumění horských hvozdů, zurčení bystřin, hlasy ptáků i lidí v jejich svérázné intonaci. To vše je evidentním základem jeho melodiky. Patří sem i zvuky varhan ve vesnickém kostelíku, nápěvy lidových písní i zpěvná melodie nářečních dialogů s jejich hlasovými amplitudami. A ještě je tu cosi, co zasluhuje ve vztahu k Janáčkově tvorbě pozornost. Vykladačům jeho díla někdy do jisté míry uniká, anebo se jim nezdá důležitá Janáčkova záliba v literární činnosti, která zdánlivě vybočuje z hudební dominanty jeho osobnosti. Ale to by byl omyl. Seznámení s Františkem Bartošem, proslulým sběratelem moravských národních písní a zaníceným etnografem, v Janáčkovi probudilo živý zájem o slovesné umění. Nacházel přímo zalíbení v písemném vyjadřování myšlenek, dojmů a pocitů. Projevoval přitom jemný smysl pro estetické vyznění slov. Napsal do novin řadu jazykově, stylisticky i myšlenkově vyzrálých fejetonů, jejichž souborné vydání představuje pěkně tlustou knihu. Psal i učebnice vynikající nejen svou odborně sdělnou kvalitou, ale i nevšední vytříbeností jazyka a stylu. „Tato oblast Janáčkových zájmů mi vysvětluje,“ říká Slávka Pěchočová, „v čem spočívá jeho nenapodobitelná osobitost, v čem je na rozdíl například od wagnerovské patetičnosti a někdy až strnule okázalé velebnosti Janáčkova operní, ale i koncertní hudba, podobně jako Smetanova tak podmanivě věrohodná. Při vší jedinečné a nenapodobitelné svéráznosti je v ní nepředstíraná lidovost a souznění s přírodou rodného kraje s jeho svéráznou zvukovou realitou. Janá-

Chlumecké listy

ček přitom navíc při komponování svých tónových kreací prožívá prvky reality, které ho podnítily k jejich umělecké rezonanci nejenom jako hudebník, ale zároveň i jako literát. Cítím to, když hraju třeba jeho Zarostlý chodníček nebo Mlhy, že seskupuje tóny, jako by slovy popisoval a procítěně líčil, co vidí. V tom propojování dispozic slovesného umělce a komponisty tuším a snažím se prokázat přínosnou novost Janáčkovy hudebnosti.“

Katedra, jak se dozvídám, vyžaduje od doktorantky nikoli jen písemné teoretizování, ale i její vlastní kompletní nahrávky jeho díla. Umíme si zajisté představit, kolik úsilí, studijní píle, vnitřního soustředění i času a tvůrčí snahy vyžaduje tak náročná práce. Do studijních povinností mimo to vstupují vyžádaná koncertní vystoupení, například s hradeckou filharmonií, s Kociánovým kvartetem i sólové koncerty, z nichž každý vyžaduje důkladnou přípravu. Každý měsíc se objeví nějaká

TROCHA HUMORU Ptá se zákazník ironicky prodavačky: „Je tady, slečno, vůbec něco, co by nezdražilo?“ Prodavačka: „Jo, náš vedoucí, ten furt nestojí za nic!“ „Pštros je velmi hloupý pták. Velice špatně vidí a stráví úplně všechno,“ povídá průvodce návštěvníkům zoo. Ve skupině se ozve: „Vida, to by byl ideální manžel!“ Manželé si vyrazí do zoologické zahrady. V pavilonu opic popadne gorilí samec manželku, prorve ji mřížemi a začne z ní rvát šaty. Žena zoufale křičí: „Karle, co mám dělat?“ Manžel odpoví: „Zkus to jako doma, řekni, že tě bolí hlava.“

nabídka. Účinkovala v recitálu pro Venezuelu, hraje Mozarta, Rachmaninova a samozřejmě milovaného Janáčka a také Dvořáka, Smetanu, ale i Beethovena, Debussyho, Brahmse... Najde si i čas na učební lekce pro pražské děti... Přejeme Slávce Pěchočové z celého srdce úspěšné zakončení studia a držíme jí palce při jejím uměleckém rozletu v oblasti vyspělé klavírní interpretace i hudební teorie. Karel Richter

Rodina v zoo. Děti křičí: „My se chceme vozit na oslíku, my se chceme vozit...“ Manželka to nevydrží a říká mužovi: „Pepo, vem už ty děti na ramena, am je od nich pokoj!“ Ve frontě u pokladny se začnou dohadovat dvě žeTy jsi nedostala mou ny: „Milá paní, já jsem tady esemesku? byla dřív než vy!“ „Na světě jste byla dřív docela určitě, ale u kasy jsem byla první já!“ LV

INZERCE

8 / 2005

15

LIDÉ KOLEM NÁS

LIDÉ KOLEM NÁS V sobotu 2. července se v nedaleké Klamoši slavil velkolepý svátek. Setkání potomků starobylých klamošských selských rodů s klamošskými sousedy a rodáky u příležitosti 650. výročí trvání obce, která patří nejenom k nejstarším, ale i nejpůvabnějším a také nejpohlednějším a nejčilejším v celém chlumeckém regionu. Úctyhodné výročí se sice naplní až příští rok, ale při jeho významnosti vůbec není na škodu, když se začíná připomínat s jednoročním předstihem. Klamoš je právem hrdá na své historické a kulturní tradice i na početný zástup svých rodáků, z nichž mnohé osud zavál daleko od rodiště, ale přesto se k němu rádi a se zdravou pýchou hlásí. Citové přilnutí k rodišti patří jistě k nejsilnějším a nejtrvalejším lidským pocitům. Bývá dost často výkonným motorem činorodosti. Potvrdila to skupina nadšenců v čele s Lubomírem Havrdou a Annou Kvasničkovou, kteří se jako organizační výbor ujali jistě nelehkého úkolu připravit a zajistit toto závažné setkání. Akce si vyžádala bezpochyby spoustu přemýšlení, pracovních porad, vyjednávání tam i onde, korespondování, možná i rozčilování, starostí a také obav a nejspíš i nějaké peníze, na něž je dnes při každém podnikání třeba pamatovat, jak se žertem říká, až v první řadě. Někteří sousedé se možná rozhodli slavnost ignorovat, nebom během uplynulých desetiletí se někdejší družná pospolitost daná vědomím, že všechno všechýnko, co se týká obce, týká se zcela samozřejmě každého z jejích obyvatel, začíná rozpadat v duchu rozmáhající se zásady, že každého zajímá jen to, co se týká jeho vlastní osoby. Mýlí se ovšem, kdo se domnívá, že slavnost rodáků se jeho osoby netýká.

Am se kdo na danou slavnost díval, jak díval, organizátoři klamošského setkaní rodů, rodáků, obyvatel a přátel Klamoše a Štíta si na nezájem ani neúčast nakonec nemohli stěžovat. Výsledek jejich dobrovolného úsilí byl přímo manifestační. Celodenní slavnost měla v plné shodě s významem klamošského jubilea mimořádně důstojný ráz. Dalo by se říci, že zase jednou se konečně v Klamoši něco velikého dělo. Odpolední program byl předznamenán slavnostní mší v kostele sv. Jiří, již na věrnou památku všech zemřelých předků celebroval opat želivského kláštera premonstrátů Msgre Bronislav Ignác Kramár. Mše byla symbolem uvědomělého návratu obyvatelstva obce i kraje k duchovním hodnotám předchozích generací.

16

LIDÉ KOLEM NÁS

Odpoledne se sál hostince U Chárů zaplnil do poslední volné židle. K úspěšnému průběhu odpoledního programu vydatně přispěla i paní Jitka Surová, která jej s přehledem, pohotově a kultivovaně moderovala a dokázala vtipně překlenout i drobná opomenutí v celkové jeho režii jednotlivých bodů. Účastníci v rámci programu vyslechli velice zajímavý, zasvěcený výklad univerzitního profesora Mgr. Jana Stejskala M.A.PhD. o životě a době Karla IV. i osobní vzpomínkou zabarvené úvodní slovo bývalého klamošského učitele a vysoce zasloužilého kulturního pracovníka dr. Karla Přibyla.

Stěžejním bodem programu pak bylo pokřtění dvou znamenitých, velice zdařilých knih o Klamoši z pera klamošských rodáků. Havrdovo Vyprávění pramenů a Marie Adamcové Klamošské vzpomínky. Oběma dílům je společné, že jsou pozoruhodnou literární oslavou rodné obce a že byly vydány na vlastní náklad autorů. Při slavnostním křtu je vyprovodili do života jako křtitelé Antonín Lauterbach, který jako učitel působil svého času na klamošské škole, a dr. Karel Richter, šéfredaktor historické revue Přísně tajné a předseda Klubu autorů literatury faktu při Obci spisovatelů. Zejména svěží dvaadevadesátník A. Lauterbach svým vtipným a vzpomínkami zpestřeným proslovem vyvolal mohutný potlesk sálu, který mu tak vyjádřil i zasloužený vděk a uznání za zásluhy o výchovu klamošské mládeže, z níž ovšem mezitím vyrostli a vyspěli otcové a dědové dnešní nadějné mladé generace Klamošanů a Štímanů. Druhý z křtitelů připomněl mohutnost citových pout, která každého z nás spojují s rodným krajem, jak to úchvatně vyjádřil velký český básník Svatopluk Čech v úvodu k své epické básni Ve stínu lípy. Poté mluvčí přešel k stručnému rozboru obou křtěných knih. Havrdova práce je solidním přínosem k literatuře faktu. Je výsledkem obrovské badatelské píle a záslužným způsobem objasňuje historii Klamoše z nejrůznějších zorných úhlů od nejstarších dob až po současnost. Nejpodstatnějším výtěžkem autorova jistě pracného pátrání v archivech je vystopování rodokmenů pěti klamošských rodů, které na troskách vesnice zdevastované ničivými událostmi Třicetileté války začaly budovat novou Klamoš. Z kořenů těchto rodů vyrůstaly další rodové větve. Havrda navázal na výzkumy Jana Havlína. Sám o tom říká na jednom místě své knihy: „Díky badatelské činnosti JUDr. Jana Havlína z čp. 10 /1912-1996/ se nám dostávají do rukou informace o Klamoši a klamošských

Chlumecké listy

rodech, které nemají v okolních obcích obdobu a s určitou dávkou skromnosti i v celém kraji. Nejstarší rodokmeny, které dr. Havlín sestavil, sahají od prvního desetiletí 20. století do poloviny 17. století. Já jsem tyto rodokmeny upřesnil a dopsal až do dnešních dnů. Rodokmeny všech pěti nejstarších klamošských rodů, a to Hatašů, Havlínů, Havrdů, Chárů a Zimů, tvoří jeden nedílný celek, protože jsou propojeny více jak třiceti manželskými svazky mezi příslušníky těchto rodů. S nadsázkou můžeme říci, že v každém dnešním potomku těchto rodů jsou ve vzorci DNA obsaženy genetické informace ze všech jmenovaných rodů. Mezi další staré klamošské rody je třeba počítat i rod Macháčků, Kvasničků a Sejkorů. V gruntovní knize z roku 1690 nacházíme v Klamoši Jakuba Macháčka a Matěje Kvasničku. Jejich potomci se během staletí odstěhovali z Klamoše a jejich děti se do Klamoše zase vrátily. Sejkorové jsou usazeni v Klamoši od první poloviny 18. století, kdy je v soupisu zaznamenán Franc Sejkora. Rodokmen Macháčků a Sejkorů je obsažen v rodokmenu Chárů, protože potomci Jakuba Macháčka a Františka Sejkory si vybírali nevěsty především mezi dcerami Chárů. Rodokmen Kvasničků je součástí rodokmenu Havlínů.“ Z autorových slov vyplývá, jak složitě se utvářely a proplétaly příbuzenské vztahy ve vesnickém prostředí. Ne vždy se Luboši Havrdovi podařilo vyhledat či spíše vypátrat všechny potomky, ale i tak se dopracoval k databázi, která obsahuje přes 2500 jmen příslušníků více než 900 rodin. Uve~me pro příklad, jaké zajímavosti se lze dočíst v Havrdově knize, stručnou historickou charakteristiku oněch pěti nejstarších rodů. Začněme rodem Hatašů. Je to jediný ze starých klamošských rodů, který hospodařil nepřetržitě na gruntu čp. 4 od roku 1664 do poloviny minulého století. Před Bílou horou Hatašové v Klamoši ještě nesídlili. Příjmení Hataš, jak Havrda zjistil, je odvozeno od staročeského slova hatašit, což znamenalo pospíchat, a hataš byl výraz pro dobrého koně, tahouna, takže příjmení Hataš bylo původně přezdívkou. Potvrzuje to zápis superrevizitační komise uvádějící, že „roku 1684 se ujal klamošského gruntu č. 4 Jakub Semhora, jinak Hataš řečený“, který přišel do Klamoše nejspíš z některé z okolních vsí a ujal se opuštěného hospodářství. Až do 20. století měl tento Jakub Semhora-Hataš 225 potomků. Rod Havlínů je podle Havrdova zjištění jeden z nejstarších známých rodů na Chlumecku. Příjmení Havlín pochází od osobního jména Havel, jehož nejstarší varianta je zaznamenána v roce 1197 jako odvozenina od osobního jména Gallus, to jest Gal, tedy Kelt. V Čechách je nejstarší zmínka o Havlínech v hlubockém urbáři /1494/. Na Chlumecku lze rod Havlínů vysledovat až do poloviny 16. století /1546/, kdy zápis potvrzuje, že Havlínové byli usazeni ve vsi Volešnici jako sedláci hospodařící na čísle 2. Zápisy hovoří o olešnických sedlácích Jírovi Havlínovi (největší sedlák olešnický), Mikuláši Havlínovi, Václavu Havlínovi a jeho synovi téhož jména, až přichází na řadu Jan Havlín, mladší bratr hospodáře, který se roku 1751 přiženil do Klamoše čp. 15, a založil tak klamošskou větev Havlínů, jejichž rodokmen v Klamoši končí roku 1980 smrtí Jana Havlína. Od časů Mikuláše Havlína /1610/ je napočítáno 175 potomků. Rod Havrdů, jehož zakladatel se jmenoval Huňáček, usedlý v Klamoši čp. 8 r. 1676, byl nazýván Havrda. (Slovo odvozené od havrdit, což znamenalo vzpouzet se, reptat.) Až do současnosti je zjištěno 719 potomků.

8 / 2005

Nejstarším rodem v Klamoši je rod Chárů. Zaujímá, jak se dočítáme v Havrdově knize, přední místo, jak stářím, tak i početností nositelů tohoto jména. Všichni klamošští Chárové odvozují svůj původ od chalupy č. 7, kde od roku 1654 hospodařil Mikuláš Spadílek, jehož potomci, počínaje Matějem, zvaným fořt, dostali z neznámých důvodů příjmení Chára (odvozené od slova charý, což znamenalo člověka sešlého, ošuntělého či škaredého). Až do dvacátého století se dá vystopovat celkem 815 potomků Mikuláše Spadílka. Jeden z potomků, podnikavý klamošský rodák František Chára, roku 1833 na pozemku, který mu daroval hrabě Oktavián Kinský, postavil hospodu, nazvanou Chárovna, v níž se zavázal čepovat vyhradně chlumecké pivo z panského pivovaru. (Sdílíme Havrdův povzdech: Poslední Chárovnu již není třeba představovat. Se svými předchůdkyněmi má sice společné jméno, ale hospoda to není - povýšila na rekreační středisko. Nu, už to nevypadá, že by se na Chárovně ještě někdy zastavil školní výlet, nebo že by se tu mohl strhnout zase nějaký pořádný bál jako kdysi.) Rod Zimů, jak se uvádí ve Vyprávění pramenů, se do Klamoše přistěhoval po Třicetileté válce patrně z některé z okolních vesnic, nejspíš z Újezda. Prameny se zmiňují o Matěji Zimovi, který se roku 1654 ujal usedlosti čp. 11, na níž tento rod hospodařil téměř 250 let až do roku 1871, kdy sňatkem Marie Zimové přešel grunt na rod Macháčků. Matěj Zima měl 1189 potomků. Historie jeho rodu končí roku 2003 smrtí paní Věry Zimové, provdané Hatašové. Nahlédli jsme jen zběžně do Havrdovy knihy, abychom ukázali našim čtenářům, jak zajímavá je to četba. Zmíněný již dr. Karel Přibyl o Havrdově knize napsal: „Nepřísluší mi, abych jeho nové dílo hodnotil, ale jsem přesvědčen, že udělal veliký kus poctivé práce. Sám v současné době zpracovávám rodin-

nou kroniku, a tak si umím udělat představu, kolik času, úsilí, trpělivosti, vytrvalosti, cestování a finančních prostředků si vyžádalo vyhledávání všech zdrojů, dat, údajů, pramenů a pramínků v archivech, kronikách, mnohdy poškozených a neúplných dokumentech k utvoření tak rozsáhlé práce.“ Marie Adamcová, vynikající malířka a sochařka, svými vzpomínkami na rodnou Klamoš svého dětství a mládí (jejichž část na pokračování vycházela za velkého čtenářského zájmu v Chlumeckých listech) prokázala vskutku nevšední schopnost uplatnit umělecký talent i na literárním poli. Její osobité vidění života na vesnici, jak se jí vtisklo do paměti, brilantně vylíčené barvitým, výrazově vytříbeným jazykem a vyspělým be-

17

LIDÉ KOLEM NÁS

letrijním stylem, to je požitková literatura nejvyšší kvality. Její postřehy mohou samozřejmě u některých vrstevníků vyvolat

Klamošská slavnost rodáků zahrnovala samozřejmě vydání rodokmenových dokumentů příslušníkům nejstarších rodů i křestních listů autorům prezentovaných knih. Důstojným dovršením programu slavnosti bylo položení věnců k pomníkům padlých v první i druhé světové válce jako symbolické díkůvzdání příslušníků žijících generací těm, kdo se zasloužili o svobodu národa a samostatný československý a český stát. K pietní části oslav patřilo i položení symbolického věnce na místním hřbitově ke kříži jako pocta zasloužilým občanům obce, kteří již nejsou mezi námi. Obřad vysázení pěti pamětních lip byl vpravdě optimistickým závěrem slavnosti svou symbolikou generační štafety a přesvědčení o budoucím rozvoji obce, který zúročí slavnou minulost. Karel Richter

i nesouhlas s určitými detaily, nebom každý vidí skutečnost svýma očima a sám sebe má sklon vidět v lepším světle, než jak jej vidí jiní. Pro posouzení celkové úrovně knihy tyto drobnosti odlišného vidění nejsou podstatné. To hlavní, čím se vyznačuje kniha Marie Adamcové, je naprosto autentický, až jímavě věrohodný literární obraz života ryze české vesnice, jakou Klamoš byla a je. Kniha poprávu vzbuzuje zájem literárních odborníků a jistě se dočká uznání mimo rámec našeho regionu.

INZERCE

INZERCE

INZERCE

18

Chlumecké listy

8 / 2005

19

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA Ve středu dne 2. července pokračoval 5. Klicperův Chlumec vystoupením souboru „Hanka“ ze Dvora Králové s hrou Henricka Ibsena „Strašidla“. Psychologické Ibsenovo drama bylo zařazeno náhradou za hru „Cizinec“. Představení působilo dojmem narychlo připravené náhrady. Ibsenovy dramatické práce vyžadují víc než snahu a v tomto případě dvě, tři osoby nestačily zachrániti celek. Nad to všichni aktéři mluvili polohlasně k znepokojení publika, kterému velmi mnoho uniklo. Nové divadlo v Mladé Boleslavi uvedlo ve čtvrtek dne 3. července od Jiřího Mahena „Uličku odvahy“. Režii (B. Trefil) budiž připsáno ve prospěch, že vesměs všechny úlohy obsadila vhodně, že docílila spádu hry a vnikla do všech charakterních rolí. Pavla Horu interpretoval dobře V. Macoun, jen ruce mu po celou dobu neklidněly a nevěděl si s nimi rady. Lojzička sl. Sachunské byla roztomile přirozená ve své domácnosti i sesterské oddanosti. Z ostatních rolí, vesměs opravdově procítěných, si získal nejvíce přízně měkký student J. Horáčka. Souhra neměla téměř vad, Boleslavští byli jisti každým počinem. Horáčkova výprava byla velmi vynalézavá a z daných okolností vytvořila vtipně zajímavé zákoutí. Tyl z Hradce Králové sehrál v pátek 4. července Jar. Vrchlického „Soud lásky“. Vyspělý soubor hradeckého Tyla si dal také jeden z obtížných úkolů. Herecky i režijně stálo představení na výši a mělo i dobré tempo, i když věříme, že s původně určenou hrou chtěli Hradečtí docíliti víc. Určení jejich představení do Dělnického domu bylo nešmastné. Scéna v malé prostoře působila přeplněností a znesnadňovala nástupy a odchody, které v některých případech ohrožovaly spád hry a režijní práci. Tentokráte hradeckého Klicperu vystřídal v Chlumci královéhradecký Tyl. Byli jsme právem zvědavi, zda i on rozmnoží dobrou pověst divadelního Hradce. Očekávali jsme Tyla s přísnými požadavky a dostalo se nám jejich splnění. Režisér Dvořák volil k představení „Soudu lásky“ jen rutinované herce, každý pohyb měl své místo a řeč zněla zvonem. Byla to nádherná báseň, recitovaná opravdovými umělci tak, jak jsme právem očekávali. Představení byl přítomen synovec básníkův dr. V. Frída, jednatel „Kruhu přátel J. Vrchlického“. Spolek divadelních ochotníků v Pardubicích se v sobotu 5. července představil hrou M. Rutteho „Zamilovaní přátelé“. O palmu vítězství s Hradcem soutěžil úspěšně zmíněný spolek. Opět jsme zvýšili své požadavky na vystupující hosty, nebom mají na Klicperově Chlumci nejumělečtější pověst. Krpatův Mistr ostrého meče z loňských slavností tuto pověst potvrdil. Celkový posudek o Zamilovaných přátelích vyznívá co perla 5. Klicperova Chlumce. Na závěr festivalu pražský soubor ÚMDOČ zinscenoval v neděli 6. července v režii O. Minaříka Jiráskovu „Vojnarku“. Slavnostnímu představení byl přítomen starosta ÚMDOČ Julius Mitlöhner, který položil za Ústřední matici div. ochot. čes. krásnou kytici k pomníku V. K. Klicpery. Pořádající spolek předal ÚMDOČ v upomínku na 5. KCH „Dějiny města Chlumce“ od K. Khuna. Tomuto představení byl přítomen též literární a divadelní kritik A. M. Brousil, redaktor Venkova, který 9. července v něm uveřejnil rozsáhlou kritiku.

20

Vítězem V. Klicperova Chlumce se staly Pardubice a získaly putovní pohár náčelnictva MNS v Chlumci n. C. Tento 5. KCH byl však bohužel posledním tohoto období. Nedalo se prostě v té šíři další festivaly připravovat pro nepřekonatelné překážky, jež tato smutná doba přinášela. Teprve skoro až za měsíc dne 27. září bylo v Chlumeckých listech toto: „Za Klicperovým Chlumcem. Chlumec se zase jednou divadelně vyžil. 5. Klicperův Chlumec je za námi. Odvažme se retrospekce, ba co dím, odvažme se kritického závěru. Myslím, že by bylo zdlouhavé podrobně realizovati každou divadelní hru v časové posloupnosti. A chci si proto podstatně všimnouti toliko tří. Vítězného souboru z Pardubic (M. Rutteho „Zamilovaní přátelé“), souboru z Hořic, umístivšího se na II. místě hrou J. Zeyera - „Radúz a Mahulena“ a konečně vzorného představeni ÚMDOČ A. Jirásek - „Vojnarka“. Zamilovaní přátelé Mir. Rutteho, jehož životní romantismus prolíná se tu s náznaky fenomenologického realismu, jsou dílem, o němž se básník, věren svému literárnímu směru, snaží postihnouti svět a život tím, že postihuje základní jevy v jejich předmětné kráse a životní funkci. Toho si musíme býti vědomi, chceme-li správně hodnotiti výkon pardubických ochotníků, jimž se podařilo tuto komedii plnou lyriky pěkně vyhráti. To platí především o představitelce markýzy, která zjevem a především hlasovým zabarvením přiblížila ústřední postavu děje přímo hmatatelně dnešnímu diváku. Škoda jen, že onen hlas, jímž tak pěkně vládla, jí nedovoloval místy potřebnou sílu, jíž bylo zapotřebí pro neakustický a dutý sál sokolovny. Dobrý výkon markýzy místy křiklavě ukazoval na slabiny v roli rytíře. Úlohy služebného páru byly místy až operetně přehrány. Ostatní byl dobrý průměr. Režie i scéna byly na výši. To chci tvrditi především o scéně, jsa toho názoru, že při správném směrovém pojetí nemohly nikterak rušiti skosené sloupy, Pardubice tudíž nezklamaly. Horší to bylo s druhým souborem. Bu~me upřímní. Na Radúze a Mahulenu hořický soubor v předvedení nestačil. Tato hra založená na citové hypnose, magii slova a pathosu vyžaduje především vyrovnaný soubor, tudíž vyrovnanou hru, aby divák měl ten dojem, jenž je dějově fixován ústředními postavami. A u Hořic. Prolog přednesen velmi slabě a tím dojem značně podvrácen. Stojmír a Nyola, to byl prostě omyl. I ve statistech to místy skřípalo. Za těchto okolností potom křiklavě vynikal dobrý výkon sl. Najmanové v roli Runy, která ze své úlohy ochotnicky vyhrála téměř vše. Vedle ní jest třeba vyzvednouti snaživé výkony p. Jakla Radúze a p. Orla Vratka. Pan Zeman rozhodně starého sluhu Radúzova necharakterizoval. Prija a Živa byly toliko královské dcery nikoliv ale pohanské. U výkonu Mahuleny nutno vysoce hodnotiti čistotu a hudebnost její mluvy. Jinak hra potřebovala hodně seškrtání především v oněch místech, kde typicky zeyerovská nedostačitelná výraznost slova se objevuje v opakování rozsáhlých pasáží. A co galapředstavení „ÚMDOČ?“ To jsem tedy očekával více. Má-li to býti soubor vybraných ochotníků, potom jest na místě požadavek vybraných ochotnických výkonů. To nelze říci o tomto představení, uvědomíme-li si, jaký dojem působí výjev, kdy nápověda bez nadsázky křičí a ústřední postava /Antonín/ slovem ne již tak souvislým a jistým tvrdí toliko podobný

Chlumecké listy

obsah, pak máte dojem rozepře nápovědy s ochotníkem a nikoliv ochotnického výkonu. To, co předváděl Antonín v roli opilce, to byly místy lopingy a ne gesta. Ke konci nutno podotknouti, že představitel této role „spolkl“ pointu děje, což jsou snad dostatečné důvody k opatrnému hodnocení jeho výkonu. Pravým opakem byl výkon p. Svobody v roli Vojnara. Rovněž role Hrušky i Vojnarčina byly pěkně podány. Role Bětky a Martina byly přehrány. Režie nadprůměrná, scéna, až na nevhodné řešení přilehlé místnosti, dobrá. Celkem možno říci, že ochotnicky jak výběrem her, tak výkony jednotlivců zůstaly letošní slavnosti za loňským Klicperovým Chlumcem. Farma pod jilmy a Mistr ostrého meče nebyly překonány.“ Pořadatelé tentokráte snad nečekanou návštěvu nezvládli, což částečně omlouvá nedostatečnost zařízení i prostora obou budov. Směrodatní činitelé města mohli pozorovati naléhavost konečného vyřešení stavby Klicperova divadla v Chlumci n. C. Do konce roku jednačtyřicátého vedle pěti repríz „Smíru Tantalova“ POJ „Klicpera“ nově nastudovala od V. Záruby „Slavnost mládí“. Režíroval V. Hájek a scénoval O. E. Lesk. Hudbu složil O. Vaníček. V této silně obsazené hře bylo zapojeno na 22 účinkujících. Bohužel ne všichni jsou zachyceni na skupinovém

benou interpretující G. Hoffmanovou. Cón přinesl svou zcela novou masku, ač v některých okamžicích (pokřivená chůze) zbytečně přeháněl. Úlohu Dr. Hartla podal Lesk obsažně. Náš nejlepší komik Lauterbach tentokráte silně přehnal úlohu statisty profesora. Svými grimasami nutil obecenstvo do nakažlivého smíchu a tím ubíral vážnosti okamžiku, jenž jí zasluhoval. Celkově lze posouditi výsledek hry jako velmi dobrý.

snímku. Od leva: L. Stará, I. Stará, R. Liška, O. Nevrlý, V. Němcová, J. Matějka, J. Kühnel, J. Grus, R. Ježek (vpředu). V neděli dna 28. září předvedla POJ Klicpera v režii A. Lauterbacha a scéně O. E. Leska úspěšnou veselohru St. Bekéffiho „Neomluvená hodina“. Jen stručně o hře. Hra, dobře stavěná, svědomitě obsazená, se líbila. O podíl na úspěchu se dělili S. Cón v úloze profesora Wagnera se Sl. Žákovou /pí Jägrovou/, B. Bedrníčkovou v rozpustilé hlavní úloze Lili (na snímku spolu s O. E. Leskem jako „Dr. Hartlem“) a L. Hu-

8 / 2005

Z této hry se nám zachoval i snímek profesorského sboru. Od leva: „Profesor Wagner“ - S. Cón, „Dr. Rich. Hartl, prof.“ - A. Lauterbach, „Dr. A. Videmová, ředitelka“ - A. Stará, „Dr. Fr. Wurmová, prof.“ - L. Procházková, „Profesorka Ernstová“ - R. Lesková. A. Lauterbach

INZERCE 21

A LÉTA BĚŽÍ...

A LÉTA BĚŽÍ... V čísle 6/2005 jsme otiskli pod č. 11 fotografii zaměstnanců, snad lépe zaměstnankyň, v první potravinářské samoobsluze v Chlumci n. C. Paní Bezuchová nám uvedla jména všech žen. Jsou to: paní Brodská, Bludská, Havlínová, vedoucí paní Šmastná, paní Bezuchová, Malinová a dvě členky dozorčí rady - paní Cholastová a Hošková. Další dvě fotografie s čísly 13 a 14 patří svatbě pana Milana Ettela a Jany Horynové, která nám také uvedla všechna jména Klicperáků. Na fotografii č. 13 je: pan Boháč Zd., Roula St., Vosáhlo Jar., Kodrle Mir., Lhoták Jar., Kotasová (známá u Klicperáků jako teta), Lauterbach Ant., Šetlíková Bož., Dvořák Jan, Klubíčková M., Boháč Jiří, Ettel Milan, Kadlusová Eva (za ní schovaný Hruška), nevěsta Jana Horynová, Lesutová Zd., Čukan Mir., Myška B., Hanzl Zd.

19

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

Foto č. 14: Heviček, Hruška, Roula St., stojící: Boháč Zd., Kadlusová Eva, Čukan, Lesutová, Dvořák, Šetlíková, Klubíčková, Boháč Jiří, Lhoták Jar., Myška B., Lauterbach, Kotasová, Vosáhlo Jar., ve fiakru Hanzl Zd., Kodrle. Na fotografie v čísle 7/2005 žádný čtenář nereagoval. Paní Myšáková uvedla jména dvou osob na fotografii č. 15. Třetí v řadě je býv. ředitel školy p. Bryscejn a vedle něho její tatínek (legionář), který je také jako třetí v prvním zástupu na fotografii č. 16. Na fotografii č. 18 je vedoucí sokolek Libuše Vošoustová-Marenčáková a čtvrtá zprava je Austová. A nyní Vám předkládáme tři velmi zajímavé fotografie a moc by nás potěšilo, kdybyste nám dali připomínky k těmto unikátům. Č. 19 - I tak se uměli mladí pánové bavit. Založili Spolek nechme holek. A moto: S námi holka nehne, v noci ani ve dne. Krásné pro tak pěkné mladíky, no řekněte! Ale dodrželi tito pánové slovo? Kdo to ví, am nám odpoví. Jak se jmenovalo těchto sedm odvážlivců? A neslevili ani kousek ze svého hesla? Napište, napište!! Č. 20 - Upomínka na otevření střelnice Městského sboru Ostrostřelců v Chlumci n. C. Odkud je tato fotografie. A poznáte některého ostrostřelce? Nenechávejte si tuto identifikaci pro sebe a napište nám a našim prostřednictvím vlastně všem našim čtenářům. Č. 21 - Velmi zajímavé foto rozhledny „U dubu“. Ale kde byla tato rozhledna a k čemu sloužila? Poučíte naše čtenáře? Kdo to ví, odpoví. Děkujeme Vám. red.

AUTORSKÉMU DIVADLU SE V CHLUMCI DAŘÍ

CO NOVÉHO PŘINESE ŠKOLNÍ ROK

Literární výchova na naší škole byla závěrem školního roku zpestřena vystoupeními dvou loutkářských souborů chlumecké ZUŠ pod vedením paní učitelky Romany Hlubučkové. Žáci 6. a 7. tříd zhlédli vystoupení souboru Uzel, které neslo název „Šokující objevy souboru Uzel“. Šlo o velmi zdařilé představení s množstvím výborných hereckých výkonů a skvělých nápadů. Žáci 8. a 9. tříd se velmi pobavili při představení, které neslo název „Kybajváspro“ a skvěle ho předvedl soubor Tak co?!, jehož členové jsou naši bývalí žáci - dnes již středoškoláci. Humor, parodie, ironie, perfektní herecké výkony, schopnost dělat si legraci sami ze sebe - to jsou trumfy, které lze vždy vsadit, s kterými se úspěchy dostaví. Bavili se děti i dospělí - a to je dobře. Navíc byla tato vystoupení skvělou motivací pro naše žáky a zároveň návod, jak smysluplně trávit volný čas. Poděkování patří nejen všem nadějným hercům a herečkám, ale především paní učitelce Hlubučkové, která již řadu let s těmito soubory pracuje a dosahuje s nimi výborných hodnocení od odborných porot na různých přehlídkách a soutěžích. Oba soubory reprezentovaly naše město na letošní loutkářské Chrudimi začátkem července.

Žáky i učitele ZŠ čeká od září několik novinek spojených s platností nového školského zákona. Devámáci a žáci odcházející na víceletá gymnázia dostanou poprvé výstupní hodnocení spolu s pololetním vysvědčením. Škola do něj napíše, jaké úrovně vzdělání žák dosáhl, jaké jsou jeho předpoklady, nadání a možnosti. Hodnocení bude sloužit středním školám jako jeden z podkladů pro přijímací řízení. Ve školním roce 05/06 přibude jedna hodina do rozvrhu žákům šestých tříd. Loni přibyla sedmákům a předloni přibylo po hodině osmákům a devámákům. Naše ZŠ se v tomto roce bude intenzivně připravovat na tvorbu školního vzdělávacího programu. Začít učit podle něho musíme v 1. a 6. ročníku ve školním roce 07/08. Doba se zdá dlouhá, ale práce na nás čeká mnoho. Již řadu let nabízíme od 7. ročníku našim žákům povinně volitelné předměty. Pro následující rok si žáci budou moci vybrat v 7. ročníku z praktik z přírodopisu, společenskovědního semináře, informatiky, keramiky a sborového zpěvu. V 8. ročníku jsou připravena praktika ze zeměpisu, sportovní hry, praktika z přírodopisu a společenskovědní seminář. Devámákům nabízíme praktika ze zeměpisu, praktika z přírodopisu, cvičení z českého jazyka, domácnost a praktika z fyziky. Na škole má být zřízena školská rada v mezích školského zákona. Na naší škole již řadu let pracuje rada školy, která bude nahrazena touto školskou radou. Třetina členů bude v radě za zřizovatele, třetina za rodiče a poslední část za pedagogy. Na podzim proběhnou volby do naší školské rady a budeme rádi, když rodiče projeví zájem zde s námi spolupracovat. Od září na naší škole začne pracovat paní učitelka Maršálková (ČJ - VV), Forejtová (ČJ - OV), Dymešová (M - F) a na částečný úvazek paní učitelka Šafránková (PŘ -CH). Jinak zůstává složení pedagogického sboru stejné. Pro děti chystáme řadu akcí a budeme doufat, že je zaujmou. Zájmové kroužky budou pracovat obdobně jako loni. Jejich činnost ve většině případů začne od října a bude končit v červnu (keramika, gymnastika, anglický jazyk, francouzský jazyk, ...). Vycházející žáky připravujeme k přijímacím zkouškám na střední školy z matematiky a českého jazyka. Činnost těchto kroužků trvá tradičně do přijímacího řízení. Nesmíme zapomenout, že jsme malé město a zájmovou činností se zde zabývá ještě ZUŠ a DDM. V září bychom chtěli mít novou učebnu fyziky. Pokud se vše stihne, budete ji moci zhlédnout první den školního roku. Na podzim se začne stavět další U-rampa v areálu školního dvora. Aby zde již nedocházelo k ničení majetku a kouření cigaret i marihuany v odpoledních a večerních hodinách, bude zde nainstalován kamerový systém. V předsálí malé tělocvičny vyroste do konce kalendářního roku slibovaná horolezecká stěna. Většina peněz na tyto akce byla získána z různých grantů. Snažili jsme se uspět i jinde, ale naše projekty nebyly vybrány. Dětem i rodičům přeji klidný a úspěšný školní rok. S vámi všemi se budeme rádi setkávat při různých příležitostech ve škole i akcích mino školu. Mgr. J. Bernartová ředitelka školy

Mgr. Milena Komárková

INZERCE

20

22

21

Chlumecké listy

8 / 2005

23

AKCE PRO DĚTI A MLÁDEŽ

AKCE PRO DĚTI A MLÁDEŽ

DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE V CHLUMCI NAD CIDLINOU ZVE DĚTI DO NÁSLEDUJÍCÍCH ZÁJMOVÝCH KROUŽKŮ. PŘIJĎTE SE POBAVIT, ZAHRÁT SI, ZASPORTOVAT A NAUČIT SE I NĚČEMU NOVÉMU. TĚŠÍME SE NA VÁS. Letáček s naší nabídkou a přihláškou dostanou všechny děti nejen ve škole v Chlumci nad Cidlinou ve druhém zářijovém týdnu, ale navštívíme i školy v Lovčicích, Nepolisech a v Novém Městě nad Cidlinou. Kroužky začínají od 12. 9. 2005 a přihlášky i další informace vám rádi předají pracovnice DDM - tel. 495 485 357.

Přírodověda % Rybářský kroužek Vedoucí: František a Jiří Langrovi Přijímáme chlapce a děvčata od 2. třídy ZŠ. Schůzky se budou konat vždy v neděli ve Smetanově chaloupce u Cidliny, v zimě pak v klubovně DDM. Zahajovací schůzka se uskuteční tamtéž v neděli 25. 9. 2005 od 9.00 hodin.

Společenské vědy % Angličtina Vedoucí: Jitka Koulová Přihlásit se mohou žáci 2. a 3. tříd - začátečníci a dále mohou pokračovat děti, které kroužek navštěvovaly minulý školní rok. Zahajovací schůzka se uskuteční v klubovně areálu DDM, ul. 9. května ve čtvrtek 15. 9. 2005 od 15.00 hodin pro začínající a v 15.15 pro loňské členy a další pokročilé zájemce. Náplň: základní mluvnická pravidla a slovní zásoba, procvičování formou her, rozhovorů a obrázků, poslech zvukových nahrávek.

% Němčina pro začátečníky Vedoucí: Mirka Khorelová Kroužek je určen pro děti 2. a 3. tříd. Zájemce o tento jazyk zveme na zahajovací schůzku, která se uskuteční ve středu 14. 9. 2005 v 15.00 hodin v klubovně DDM v ulici 9. května. Náplň: základní mluvnická pravidla a slovní zásoba, vše formou her, rozhovorů a obrázků.

Estetika % Kroužek rukodělných technik Vedoucí: Petra Řehounková Přijímáme děti, které mají zájem vyzkou-

24

šet si různé techniky rukodělných prací, například linoryt, drátkování, pletení, práci s textilem, slavnostní dekorace na Vánoce a Velikonoce atd. Schůzky se budou konat ve školní družině v oddělení A, termíny pravidelných schůzek budou upřesněny. Zahajovací schůzka se uskuteční 13. 9. 2005 od 15.00 hodin v klubovně DDM v ulici 9. května.

Technika % Letečtí modeláři Vedoucí: ing. Antonín Šimerda Přijímáme chlapce a děvčata od 2. tříd. Schůzky se budou konat vždy ve středu a v pátek v areálu u koupaliště od 16.00 do 19.00 hodin. Zahajovací schůzka bude ve středu 14. 9. 2005 od 15.00 hodin tamtéž. Náplň: stavba modelů letadel, lodí apod., sportovní létání, účast na modelářských soutěžích a výstavách.

% Počítačový kroužek I Vedoucí: Jan Fikejz Přijímáme děti od 2. do 5. třídy. Hlavní náplní tohoto kroužku bude seznámit děti se základní obsluhou počítače, dále se naučí základní funkce programu Microsoft Word a Excel, seznámí se s problematikou internetu a pro zpestření schůzek si vyzkoušejí i některé počítačové hry. Schůzky budou v počítačové učebně základní školy každý čtvrtek nebo pátek. Hodina bude upřesněna. Zahajovací schůzka bude ve čtvrtek 15. 9. 2005 od 15.00 hodin v počítačové učebně I. stupně ZŠ.

% Počítačový kroužek II Vedoucí: Jan Fikejz Přijímáme děti od 6. do 9. třídy. Náplň tohoto kroužku se bude odvíjet od aktuálních znalostí dětí. Rozšíří si znalosti a zdokonalí se v práci s programem Microsoft Word, Excel, naučí se správně využívat internet včetně elektronické pošty (e-mail), vyzkoušejí si počítačové hry. Zahajovací schůzka bude v pátek 16. 9. 2005 od 15.00 hodin v klubovně DDM v ulici 9. května.

Schůzky budou vždy v pondělí a v pátek od 16.00 hodin, zahajovací schůzka bude v klubovně juda v areálu u koupaliště v pondělí 12. 9. 2005 od 16.00 hodin. Náplň: nácvik základních technik juda, seznamování se s taktikou a způsoby boje, účast na soutěžích.

% Tenis

% Mladý elektronik - radioamatér Vedoucí: Vladimír Horyna Přijímáme děti od 6. tříd, které mají vážný zájem o elektroniku, nebo by se chtěly stát radioamatéry. Děti se seznámí se základy elektroniky a vysílání. Ti, kteří mají větší zájem o elektroniku, se budou hlouběji seznamovat s elektronickými zapojeními a mechanickými činnostmi s tím spojenými. Děti se zájmem o radioamatérskou činnost budou seznamovány s radiovým provozem a vše budou mít možnost si vyzkoušet v praxi. Zahajovací schůzka se uskuteční v pondělí 19. 9. 2005 v 17.00 hodin v klubovně DDM v ulici 9. května.

Vedoucí: ing. Vladimír Holoubek Přihlásit se mohou děti od 3. tříd. Zahajovací schůzka bude v pátek 16. 9. 2005 od 15.30 hod. v nové tělocvičně ZŠ. Náplň: tenis, různé druhy míčových sportů, zvýšení fyzické kondice.

% Sportovní kroužek pro předškolní děti Vedoucí: Lucie Panchartková Kroužek se schází v klubovně judo u koupaliště, zahajovací schůzka bude tamtéž v úterý 13. 9. 2005 od 15.30. Náplň: sportovní a pohybové hry, hravou formou se děti postupně seznámí se sportem judo.

% Sportovní kroužek Vedoucí: Mirka Khorelová Pro děvčata i chlapce od 2. třídy, kteří mají rádi pohyb. Zahajovací schůzka bude v úterý 13. 9. 2005 od 15.30 hodin v klubovně DDM v ulici 9. května. Náplň: seznámení s míčovými sporty, pravidla her, soutěže.

% Taneční skupina Crash Vedoucí: Mirka Khorelová Do kroužku zveme děvčata od 7. do 9. třídy, která již kroužek navštěvovala nebo se rychle učí taneční kroky. Zahajovací schůzka bude v úterý 13. 9. 2005 od 16.30 hodin v klubovně DDM v ulici 9. května. Náplň: základní kroky aerobiku, choreografie a nácvik tanečních sestav, posilování, strečink, veřejná vystoupení a soutěže.

% Stolní tenis

% Florbal

Vedoucí: Pavel Kycelt, Josef Kycelt Přijímáme děti od 2. třídy. Schůzky se budou konat v pondělí a pátek v herně stolního tenisu v sokolovně. Zahajovací schůzka bude tamtéž v pondělí 19. 9. 2005 od 17.00 hodin. Náplň: děti se postupně naučí základy techniky stolního tenisu, zvýší si svoji fyzickou kondici.

Vedoucí: Matěj Kubíček Přijímáme chlapce i děvčata, kteří mají o tento sport vážný zájem. Florbal patří nyní mezi velmi populární sporty s rychle rostoucí základnou. Je to nový dynamický kolektivní sport, který se hraje plastovou hokejkou a míčkem. Schůzky budou předběžně v nové tělocvičně ZŠ od 14.00 do 15.30 hodin. Zahajovací schůzka bude v pátek 16. 9. 2005 od 14.30 hodin, přij~te před vchod do nové tělocvičny základní školy. Náplň: technika florbalu, zlepšení fyzické kondice, strečink.

% Aerobik pro nejmenší

Tělovýchova

tanečních sestav, posilování, strečink, veřejná vystoupení a soutěže.

Vedoucí: Mirka Khorelová Přijímáme děvčata od 1. do 4. třídy, která mají ráda pohyb spojený s hudbou. Zahajovací schůzka bude v úterý 13. 9. 2005 od 16.00 hodin v klubovně DDM, ul. 9. května. Náplň: seznámení s aerobikem hravou formou, rozvoj pohybových schopností, gymnastika, hry.

% Taneční aerobik Čtyřlístek Vedoucí: Mirka Khorelová Kroužek je určen dívkám od 4. do 6. třídy, které již kroužek navštěvovaly nebo se rychle učí taneční kroky. Zahajovací schůzka bude v úterý 13. 9. 2005 od 16.00 hodin v areálu DDM, ul. 9. května. Náplň: základní kroky aerobiku, nácvik

% Fotbal Vedoucí: Jaroslav Koza, Josef Skalický, Jaroslav Machač, Josef Loukotka Zájemci se mohou přijít přihlásit na fotbalové hřiště v pondělí, ve středu a v pátek od 16.00 hodin.

% Volejbal Vedoucí:

Filip Litera (chlapci), Daniel Vak (děvčata) Přijímáme chlapce a děvčata od 5. do 7. třídy, kteří mají zájem o tento zajímavý sport. Zárukou kvalitního sportovního růstu jsou kvalifikovaní trenéři, kteří se postarají jak o všeobecnou sportovní

průpravu, tak i o speciální volejbalové dovednosti. Schůzky se budou konat v tělocvičně základní školy, přesné termíny budou oznámeny. Zahajovací schůzka se uskuteční ve středu 14. 9. 2005, sraz zájemců bude v 15.30 hodin před základní školou.

% Hasiči Vedoucí:

Václav Zborník, Jiří Končický a Jiří Holan Přijímáme chlapce i děvčata od 6ti let, kteří jsou šikovní v běžeckých disciplínách. Schůzky se budou konat v areálu u koupaliště a v zimních měsících v tělocvičně ZŠ. Zájemci se mohou přijít přihlásit do klubovny u koupaliště v těchto dnech: v úterý 13. 9. 2005 od 17.30 hodin, ve čtvrtek 15. 9. 2005 v 17.00 hodin nebo v pátek 16. 9. 2005 v 16.00 hodin. Náplň: teoretická i praktická příprava na budoucí povolání, sportovní hry, soutěže doma i v zahraničí.

% Cvičení rodičů s dětmi Vedoucí: Lucie Panchartková Kroužek je určen rodičům s předškolními dětmi, kteří si chtějí nejen společně zacvičit a zazpívat. Zahajovací schůzka bude ve čtvrtek 15. 9. 2005 v 15.30 hodin v areálu DDM v ulici 9. května. Náplň: cvičení na gymnastickém koberci, pohybové hry se zpěvy a cvičení na nářadí.

% Klubíčko Vedoucí:

Lucie Panchartková, Šárka Doležalová Klub pro maminky s dětmi od 1 do 4 let, schůzky se budou konat ve dužině ZŠ - první schůzka bude v úterý 13. 9. 2005 od 9.00 hodin. Náplň: pohybové hry s tancem a zpěvem, výtvarná a pracovní činnost, zájezdy. Jitka Koulová Ředitelka DDM

% Střelecký kroužek Vedoucí:

Luboš Sura, Šárka Krejčová a František Veselý Přijímáme děti od 6 let. Schůzky se budou konat v areálu u koupaliště ve středu a v pátek. Zahajovací schůzka bude tamtéž ve středu 14. 9. 2005 od 15.00 hodin. Náplň: střelba ze vzduchovky, soutěže, doplňkové sportovní disciplíny.

% Judo Vedoucí:

Petr Černohorský, Pavel Khop, Pavel Zima Přijímáme děti narozené od roku 1996.

Chlumecké listy

ŽIVOTNÍ MOUDRA

& Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač byl ochoten zemřít. Balzac

& Alkohol vám dodá štěstí na jednu hodinu, svatba na tři dny a povolání zahradníka na celý život. Čínské přísloví

& Dobrá nálada nevyřeší všechny vaše problémy, ale naštve tolik lidí, že stojí za to si ji udržet. Jan Werich

& Jinoch se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil. Platon & Ovšemže věřím ve slepé štěstí. Jak jinak bych si mohl vysvětlit úspěchy lidí, které nemám rád? Jean Cocteau

8 / 2005

& Každý chce být šmastný. Aby toho dosáhl, musí především vědět, co vlastně štěstí je. Rousseau & Nedovol jazyku, aby předběhl myšlenku.

Chilon LV

25

AKCE PRO DĚTI A MLÁDEŽ

PS TÁBORNÍK CHLUMEC NAD CIDLINOU TÁBOR VE SLUNEČNÍ ZÁTOCE Každým rokem hodnotí kolektiv PS Táborník využití táborové základny v Chocnějovicích během letních prázdnin. Tábor je umístěn v zátoce říčky Mohelky, kde každé ráno začne vycházet nad lesem slunce, které na louku svítí po celý den.

2. běhu tábora se opět zúčastnily děti z Chlumce a Nové Paky. Letošní celotáborová hra se jmenovala „Tecumsehův amulet“. Bylo nutné rozluštit rady starého indiána a splnit mnoho úkolů. V nepříznivém počasí, které indiány „pronásledovalo“ celý první týden, hledali Tecumsehův amulet, připravovali si indiánské nástroje, vyráběli osobní amulety a barevné náramky, vymýšleli indiánské tance a učili se indiánské i kovbojské písničky. Později přenášeli oheň, který museli nejdříve sami rozdělat, připravovali se na odchod indiánského kmene do bezpečí (nejrychleji a nejlépe sbalit všechny svoje věci) nebo přecházeli bažinu, při útěku indiánského kmene (cesta, na které bylo mnoho různých překážek - umyvadlo s vodou, lávka, kláda, apod., byla vyznačena provazy a indiáni ji museli projít se zavázanýma očima s pomocí navigace druhého člena rodu), luštili zašifrované zprávy, dobývali srub osadníků a hráli mnoho dalších zajímavých soutěží, založených na tábornických znalostech a dovednostech. Nechyběly ani dřevorubecké závody, kácení stromu nebo soutěž ve střelbě ze vzduchovky. Indiáni se stihli podívat i do Liberce do zoologické a botanické zahrady, do Mnichova Hradiště, na přírodní koupaliště do Dolní Bukoviny, zahráli si vybíjenou proti vedoucím, „hořící míč“ a mnoho dalších míčových her. Dlouhá chvíle indiánům na táboře opravdu nehrozila.

Tábor PS Táborník byl i personálně dobře zajištěn. Hlavní vedoucí i zástupce hlavní vedoucí mají pedagogické vzdělání, zkoušky pro vedení táborů dle požadavků MŠMT i lékařská potvrzení pro práci s dětmi a mládeží. Po zdravotní stránce byl tábor zajištěn diplomovanou zdravotní sestrou. Žádné zdravotní problémy nenastaly. Paní doktorka z Krajské hygienické stanice z Mladé Boleslavi byla při kontrole velmi spokojena, a to jak s rozmanitostí jídelního lístku, tak i s podmínkami ubytování a čistotou tábora. Rád bych poděkoval všem pracovníkům za jejich bezplatnou práci na letním táboře. Díky.

Tábor PS Táborník byl úspěšný a my si jenom přejeme, aby i příští tábory byly plné pohody a smíchu zdravých dětí. Využití táborové základny o prázdninách: 1. běh: Hoštka, 2. běh: PS Táborník Chlumec n. C., 3. běh: Hasiči Chlumec n. C. Břetislav Holas

INZERCE

INZERCE

TERMÍN UZÁVĚREK A VYDÁNÍ VÝTISKŮ CHLUMECKÝCH LISTŮ Číslo

26

Datum uzávěrky

Datum vydání

9

čtvrtek

1. 9.

čtvrtek

22. 9.

10

čtvrtek

29. 9.

čtvrtek

20. 10.

11

čtvrtek

27. 10.

čtvrtek

18. 11.

12

čtvrtek

24. 11.

čtvrtek

15. 12.

Chlumecké listy

8 / 2005

27

SKAUTING

SKAUTING

SKAUTSKOU STEZKOU

ZÁŘÍ - „MĚSÍC LOVU“ Skončila doba prázdnin a začíná nový skautský rok. V klubovnách vítáme nováčky a vlepujeme poslední fotografie do táborových kronik a osobních deníčků. Tábornické potřeby jsme pečlivě vyčistili a uložili. Podzimní příroda láká k výpravám…

85 LET CHLUMECKÉHO SKAUTINGU - 8. ČÁST Koncem letošního května jsme si připomněli 85. výročí vzniku skautského hnutí v našem městě. Br. Václav Hájek - Akela, již odpočívající ve věčných lovištích, sepsal před mnoha lety počátky chlumeckého skautingu... Na jaře roku 1947 se konal junácký sjezd a závody skautských hlídek v Novém Bydžově. Místonáčelník Svazu junáků - skautů a skautek ČSR br. Preininger a oblastní náčelník br. Ing. Němeček předali při slavnostním táborovém ohni vysoká skautská vyznamenání - „Junácký kříž 1939-45“ pěti bratrům z chlumeckého střediska. Chlumečtí vodáci začali vydávat vlastní cyklostylovaný časopis a nazvali jej romanticky „Albatros“. Letní tábor skautek a světlušek se konal v Benešově u Semil. Vodáci za vedení br. Jaroslava Lišky společně s vlčaty vedenými br. Václavem Hájkem tábořili na březích Sečské přehrady. V té době se na ostrůvku uprostřed jezera natáčel dobrodružný celovečerní film „Na dobré stopě“, ve kterém účinkovali i vodáci z pražské „Dvojky“. Účastníci tábora pomáhali při elektrifikaci blízké vísky, kde dosud svítili petrolejkami. Účinkovali i při slavnostním večeru, kdy se rozsvítily první elektrické žárovky ve vsi. Dodnes účastníkům tábora utkvěla v paměti nádherná a ničím nerušená příroda, po které dnes není v okolí této přehrady ani památky. V srpnu roku 1947 se konaly v Chlumci nad Cidlinou velkolepé dožínky, kterých se junáci a skautky zúčastnili dvěma alegorickými vozy. Na zakončení prázdnin uspořádalo skautské středisko na řece Cidlině nezapomenutelnou „Benátskou noc“, kdy uprostřed ohňostroje a v záři pestrobarevných raket došlo na Cidlině ke střetnutí dvou „neckových flotil“. Utkali se vodáci se „Slavíčkovci“. Zábava to byla překrásná a chlumečtí občané zaplnili obě nábřeží i kamenný most. Protože tehdy všichni skončili ve vlnách dravé řeky, nebylo vítězů ani poražených. Za zmínku jistě stojí, že koncem roku 1947 zakládá br. V. Hájek - Akela v nedaleké Klamoši první skautský oddíl. V následujícím roce vyvíjí zde ve čtyřech oddílech činnost již 11 junáků, 20 vlčat, 5 skautek a 7 světlušek. Pořizují si skautské kroje, skládají skautské zkoušky a zařizují si vlastní klubovnu. Člen klamošského střediska br. Jenda Daněk se zúčastnil ve skautském kroji dlouhodobého pobytu v Polsku. V hostinci „U Chárů“ byla uspořádána skautská besídka, na jejímž pro-

28

gramu se podílela i početná skupina junáků a skautek z Chlumce nad Cidlinou. Potom přišel onen rok 1948, poznamenaný politickými událostmi, o nichž, a hlavně o jejich následcích, si nikdo tehdy nedovedl vytvořit reálnou představu. V lidech doznívalo nadšení po skončení 2. světové války a všichni věřili, že začne doba svobodného budování naší vlasti. Ještě 9. května 1948 pochodovalo přes 120 chlumeckých junáků a skautek v průvodu na oslavu „Dne vítězství“. Také letní tábor se podařilo ještě uskutečnit u Nasavrk. K oslabení činnosti došlo na podzim odchodem starších členů do vojenské prezenční služby. (pokračování příště)

v klubovně ve Slavíčkově ulici (areál Domu dětí a mládeže). Vůdcem oddílu je br. Michal Prouza - Mé~a, v civilu lesník z Luhů. Evropské jamboree. Nový britský skautský náčelník Peter Duncan slanil obří podium a zahájil tak desetidenní skautské Evropské jamboree v Hylands Parku, cca 50 km od Londýna. Mezi 10.000 skauty a skautkami z 58 zemí světa bylo i 25 reprezentantů českého Junáka (včetně několika Hradečáků). Češi se představili tradičním podsadovým táborem s jedním tee-pee - náš tábor budil všeobecnou pozornost a časté návštěvy procvičovaly jazykové znalosti našich skautů.

ODEŠEL KAMARÁD… Je smutné, když odejde ze života člověk, ale daleko bolestnější je, když odejde dobrý člověk a dobrý kamarád… Bratr Odon Celler - Wimpy složil skautský slib a po celý život se jím řídil - žádné potíže ani nepřátelství nedokáza-

TÁBOR CHLUMECKÝCH SKAUTŮ

ly zničit jeho lásku k lidem ani úsměv ve tváři. Mezi skauty vstoupil v roce 1939, po válce získal u chlumeckých vodních skautů kvalifikaci kormidelníka. V roce l968 i 1989 obětavě pracoval na obnově Junáka v Chlumci nad Cidlinou a za jeho celoživotní zásluhy o skautské hnutí mu v roce 2000 udělil náčelník Kmene dospělých (oldskautů) Junáka, skautské vyznamenání „Medaili díků“. Od roku 1989 pracoval ve výboru (Rada starších) Sdružení přátel Junáka v Chlumci nad Cidlinou a tam připravil pro skautskou mládež i dospělé řadu nezapomenutelných akcí. Jeho poslední fotografie je z výpravy na výstavu Natura viva v Lysé n. L. Ani zdravotní potíže nedokázaly z jeho tváře vymazat radost, že je mezi svými přáteli - bratře Wimpy, am ti úsměv nezmizí ani ve Věčných lovištích, kam tě příliš brzy povolal Velký Manitů.

MOUDRA „Přítel je ten, kdo se spoluraduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, ale pouze kvůli němu.“ Aristoteles Skautskou stezku připravil br. Vlad. Köhler - Mika

POCIDLINÍ A JEHO VÝVOJ V DOBĚ NÁSTUPU SLOVANŮ - III. ČÁST Letos, jako ostatně každý rok, strávili chlumečtí skauti a skautky na dvoutýdenním letním táboře v krásném prostředí uprostřed lesa u vody, v Břehách u Přelouče. Bohatý program naplňoval celé dny a celotáborová hra na téma „Cesta do pravěku“ vrátila táborníky o několik tisíciletí zpátky. Skautský program má různé formy přípravy dětí do života. V nezapomenutelném prostředí u táborového ohně složili nováčci z oddílů vlčat a světlušek svůj Slib.

SKAUTSKÝM SVĚTEM Skauti děkují. Poděkování všem rodičům, skautům a přátelům Junáka za pomoc při nakládání a budování tábora! Vlčata zahajují. První schůzka oddílu vlčat po prázdninách je 8. září

Chlumecké listy

V době tak zvaného stěhování národů začíná nová etapa spojená s infiltrací a usazováním slovanského obyvatelstva. Přišli k nám z pravlasti ležící severovýchodně od masívu Tater. Snad někdy v letech 400-550 osídlili úrodné nivy při řekách. Za domov si zvolili střed Evropy, kde zůstali už natrvalo. Přinesli si prostou, účelnou nikoliv však primitivní hmotnou výbavu. Podle poněkud neforemných hrnců, tzv. pražského typu, slovanské nálezy identifikujeme. Mezi nejstarší sídliště patří Staré Badry u Dobšic. Z této lokality pochází i jiná staroslovanská keramika. (Pozn.: Pojedeme-li vlakem směrem na Velký Osek, po levé straně asi 1 km za Dobšicemi, uvidíme starší zajímavou stavbu, na které ještě donedávna stál nápis „Badry“. Badry ještě v pozdějších dobách sehrály další úlohu u nedalekých Slavníkovců na proslulé Libici.) Pocidliní se spolu s celými severovýchodními Čechami stalo doménou silného kmene Charvátů. Významným charvátským centrem se opět stává někdejší

8 / 2005

keltské oppidum na Češovských valech. Na Navobydžovsku a Chlumecku byly bezpečně zjištěny pozůstatky charvátských mohylových pohřbů. Na Chlumecku víme o hradisku, na jehož místě ve středověku vznikla ves, pozdější městečko a hrad Hradištko. Zabíralo táhlý ostroh obtékaný Cidlinou. Již mimo obvod Chlumecka, při nejdolejším toku Cidliny, existovalo výšinné hradisko trojúhelníkového půdorysu na nižším severním vrcholu Oškobrhu nad Opolany, jehož rozloha činila 15 ha a které bylo téměř celé obehnáno valovým náspem. Všechna hradiska ovšem zdaleka převyšuje zlická Libice založená při soutoku Cidliny a Labe. Pro její mimořádný význam se musíme zmínit, že v době největšího rozmachu slavníkovské moci, která ve druhé polovině 10. století sjednotila nejen zlické a charvátské území, ale celé východní a jižní Čechy. Pro Pocidliní se stala Libice hlavním střediskem. Vznikla v oblasti prastaré sídelní kultury v 8. století, tedy v době našich nejstarších hradisek. Osada vznikla na

písečné blatné terase v rozsahu 10 ha. Po rozsáhlých úpravách se ve 2. třetině 10. stol. stává Libice důstojným sídlem Slavníkovců. Ve zdejší mincovně se ještě před rokem 995 razily denáry s nápisem LIVBVZ. Brutálním činem pražských Přemyslovců došlo dne 28. 9. 995 k vyvraždění Slavníkovy rodiny. Na základě těchto událostí, dlouhodobého sjednocovacího procesu vznikl v tomto prostoru raně český středověký stát. Libice sice existovala dále, ale postupně ztrácela lesk předchozí slávy. Po požáru v roce 1130 bylo toto sídlisko definitivně opuštěno. Uzavírám tuto smutnou kapitolu historie Pocidliní a v duchu si říkám: „Mohla by se stát Libice naším hlavním městem, kdyby Slavníkovci nezemřeli?“ Při prohlídce zjišmuji, že ze slavné Libice nezbylo téměř nic. Čas vše pohltil. Zbývá dodat soupis vodních tvrzí na Cidlině. Městská vodní tvrz Nový Bydžov, Chlumecký vodní hrad, Hradištský vodní hrad a blatná vodní tvrz Libice. J. Celler

29

ZÁJMOVÁ ČINNOST

ZÁJMOVÁ ČINNOST

LETNÍ RYBÁŘSKÝ TÁBOR „ROZKOŠ 2005“ 2. července ožilo chlumecké nádraží po roce hlasy dětí a rodičů, kteří posílali své ratolesti na 14-ti denní rybářský tábor do České Skalice. Po naložení zavazadel a rybářského nádobíčka jsme nasedli do vlaku, zamávali naposledy rodičům a tradá - začaly dny plné her, soutěží a rybolovu. Po ubytování ve sportovní hale jsme seznámili naše svěřence s táborovými pravidly, přivítali a představili nečleny rybářského kroužku a vydali se na oběd do nedaleké restaurace. Pan kuchař nám na uvítanou připravil smažený sýr s bramborem, čímž jsme byli mile překvapeni. Po obědě jsme si šli prohlédnout budoucí rybářská stanoviště k vodnímu dílu Rozkoš. Vypadalo to, že na ryby mnoho rybářů nechodí, protože cestičky v trávě byly značně zarostlé. U vody se klukům podařilo nachytat několik malých rybek, o jejichž osudu bylo vzápětí rozhodnuto - poslouží jako nástražní rybičky na candáta. Na druhý den byl naplánován rybolov. Vstávalo se ve 4 ráno a kupodivu všichni rychle vyskočili ze spacáků, nazuli holínky, popadli rybařinu a hnali se k vodě jako o život, aby si mohli najít co nejlepší místo. Použití nástražních rybiček se ukázalo být dobrým nápadem - ve snaze ulovit, byli sami uloveni první 2 candáti (bohužel taky poslední - viz foto níže). Celkové úlovky však byly oproti loňskému roku bohaté. Z ryb na prutech nejčastěji končili cejni a kapři, sem tam plotice nebo perlín.

hlídka uvnitř a možnost si vyzkoušet vystavené exponáty překonaly předchozí únavu. Táborové dny se rychle krátily a mílovými kroky se přiblížilo konečné sčítání výsledků soutěží a celkového snažení našich táborníků. Diplomy byla odměněna první tři místa ve zručnosti, rybářských znalostech a dovednostech, sportovních výkonech a soutěže družstev. Perličkou pro zpestření bylo vyhlášení Rozkošského vepříka za nejhorší úklid a ohodnocení největší ulovené ryby. Celkem se ulovilo 12 225 cm ryb a za rybáře, kteří ulovili nejvíce centimetrů byli vyhlášeni: kategorie mladších: Polánský Václav - 662 cm, kategorie starších: Světlík Tomáš - 2 119 cm.

chování, vedoucím za ochotu trávit dovolenou s dětmi, zdravotnici za ošetření šrámů a dalších poranění, DDM a ČRS Chlumec nad Cidlinou za finanční dotaci, firmě Klaro, spol. s r.o. a panu Petru Pokornému za odvoz veškeré batožiny a rybářského náčiní. „Petrův zdar“ a za rok se budeme těšit snad na shledanou. M. Čáslavská

DOPLŇOVAČKA NAŠI PŘEDSEDOVÉ

Za nejlepší táborníky byli vyhlášeni: kategorie mladších: 1. místo Bičiště Roman 2. místo Koblic Tomáš 3. místo Koníček Filip kategorie starších: 1. místo Mifek Roman 2. místo Langr Lukáš 3. místo Kalista Tomáš zdatnost při mnoha dalších soutěžích. Jako motivace k úklidu postačilo každodenní bodování. Ani letos vedoucí nevynechali tradiční výlety do Babiččina údolí a k vojenskému srubu Březinka. Do Ratibořic jsme se vydali za pošmourného počasí, vybaveni pláštěnkami a deštníky s očekáváním letního deště. Znalí hladových ryb v jezírku u zámku a u Viktorčina splavu jsme s sebou nesli staré pečivo, abychom pak mohli sledovat a obdivovat rychlost a nenasytnost ryb. Počasí nám nakonec bylo nakloněno a do České Skalice jsme se vrátili suchou nohou - a o to více nás déšm vytrestal odpoledne na rybách. Na tomto místě musím, myslím za všechny, poděkovat panu správci za to, že pustil topení, takže nám veškeré promočené věci do druhého dne uschly.

(92 (98 (162 (192 (222 (231

b.) b.) b.) b.) b.) b.)

1. Český herec 2. Otisk 3. Vulkán 4. Přírodní útvar 5. Umělé vlákno 6 . Dravý pták 7. Plátěná přístřeší

Ceny byly rozdány - je dobojováno. Zbývá už jenom zabalit věci a rozloučit se. Rozluštění na str. 33 Domnívám se, že se letošní tábor vydařil a všichni byli spokojeni. Nezbývá než poděkovat našim táborníkům za dobré

LV

INZERCE Vzhledem k proměnlivému počasí a dešti jsme nějaký čas strávili uvnitř sportovní haly. Ale ani tady se táborníci nenudili. Měli jsme pro ně připravené promítání a poznávání ryb, rostlin a živočichů, soutěže pro jednotlivce, štafety a hry pro družstva. Občas se ozvalo mumlání: „Kdo tohle vymyslel?“, ale přesto se všichni snažili o co nejlepší čas a umístění. Nebyli by to kluci, aby nejoblíbenější hrou, zvláště ve chvílích volna, nebyl fotbal. K dalším „kopacím“ hrám byl zařazen nohejbal, který se naučili hrát i ti nejmladší. Svoji sílu rybáři mohli vyzkoušet u přetahu lanem, pevnou ruku a bystré oko při vybíjené, paměm v Kimově hře, zručnost, bystrost a sportovní

30

Výlet do Náchoda a na Březinku se uskutečnil za slunného počasí. Do Náchoda jsme cestovali vlakem a naše první kroky vedly k náchodskému zámku, abychom pozdravili místní medvědy. Po návratu do města měly děti čas na rozchod a následoval společný oběd v jídelně, kde si každý mohl vybrat jídlo, na které měl chum. Vzhledem k tomu, že po obědě zbývalo dost času do odjezdu autobusu k pevnosti Dobrošov, bylo rozhodnuto, že túru na Březinku absolvujeme pěšky. Po vyšlapání „krpálu“ ke srubu jsme byli vyřízení všichni, ale pro-

Chlumecké listy

8 / 2005

31

SPORT

SPORT

FK CHLUMEC NAD CIDLINOU (10. MÍSTO, 33 BODY) VÁCLAV KALINA, trenér: Jak jste spokojen s průběhem letní přípravy a posílením mužstva? Přípravu jsme zahájili 11. července a trénovalo se třikrát týdně na tréninkovém hřišti v Chlumci. S docházkou je to v období dovolených složité, ale přesto mohu být vcelku spokojený. Koho řadíte k největším favoritům na postup? Kdo bude bojovat o udržení? K největším favoritům na postup řadím Broumov a Polici nad Metují. Neznám sílu čtyř postupujících mužstev z I. B třídy, a proto si netroufám odhadnout, kdo bude bojovat o sestup. Nikomu to nepřeju. Cíl vašeho týmu pro podzimní část soutěže? Vzhledem k tomu, že došlo k určitému posílení mužstva, věřím, že budeme bojovat na předních místech tabulky.

SOUPISKA Brankáři: Petr Černohlávek (1978), Michal Špás (1976).

Beneš, T. Rusín, Kycelt - J. Černohlávek, Hanuš.

PŘÍPRAVNÉ ZÁPASY

Obránci: Martin Volný (1983), Jiří Miške (1983), Petr Myška (1977), Vladislav Černík (1975), Vojtěch Rusín (1985), Jiří Konvalina (1977), Josef Staňo (1976), Jaroslav Hrůza (1980). Záložníci: David Jankovský (1977), Petr Kycelt (1970), Aleš Jerie (1978), Tomáš Rusín (1977), Pavel Janda (1979). Útočníci: Jan Černohlávek (1977), Jiří Hanuš (1984), Jiří Veselý (1976), Václav Beneš (1984), Jiří Čmugr (1977). REALIZAČNÍ TÝM: trenér: Václav Kalina. Vedoucí mužstva: Josef Skalický. Sekretář: Karel Heger. Masér a zdravotník: Zdena Lajtochová. PŘÍCHODY: Černík - návrat po pracovním zaneprázdnění, Čmugr (Jestřabí Lhota), Myška (Lovčice) - oba hostování, Hrůza (Velim) - přestup. ODCHODY: Chaloupka (Hlušice), J. Volný (Lovčice) - oba hostování. IDEÁLNÍ SESTAVA: P. Černohlávek M. Volný, Hrůza, Černík, V. Rusín - Čmugr,

Libáň - Chlumec nad Cidlinou 2:1. Branka: Čmugr. Kratonohy - Chlumec n. Cidlinou 4:1. Branka: Hanuš. Chlumec n. Cidl. - Nový Bydžov 0:1. Chlumec n. Cidlinou - Milíčeves 3:1. Branky: Čmugr 2, J. Černohlávek. Chlumec nad Cidlinou - Hlušice 6:4. Branky: Čmugr 5, T. Rusín.

S KÝM NA PODZIM: 7.8. Hořice 14.8. Černíkovice 21.8. Černilov 28. 8. Kunčice 4. 9. Broumov 11. 9. Police n. M. 18. 9. Dvůr Králové B 25. 9. Lázně Bělohrad 2. 10. Roudnice 9. 10. Žacléř 16. 10. Nový Hradec 23. 10. Vrchlabí 30. 10. Červený Kostelec 6. 11. Hořice Modře zvýrazněny zápasy doma. Přetištěno z Hradeckých novin

OHLÉDNUTÍ

MLADŠÍ ELÉVOVÉ

ZA SEZÓNOU 2004-2005

UKONČILI SEZÓNU 2004-5

Jak s podzimní, tak ani s jarní částí nemůžeme být spokojeni u „A“ mužstva. Stále se potýkáme s úzkým kádrem a v případě, že se utkání „A“ a „B“ mužstva kryjí, je to hotová tragédie. Vstup do jarní části byl dobrý. Ze tří zápasů sedm bodů. Pak přišla série 5 porážek za sebou a mužstvo ztratilo zbytek sebevědomí. Častá vylučování a herní nekázeň udělala své. Dvě povinná vítězství znovu vymazala dvě porážky. Mužstvo skončilo na 10. místě s 33 body a skóre 49:52. 10 vítězství, 3 remízy a 13 porážek. Střelci mužstva: Jan Černohlávek - 10 branek, Hanuš a Kycelt - 8, Janda - 6, Rusín T. a Rusín V. - 4, Veselý, Beneš, Volný - 2, Kárník, Jankovský a Chaloupka po 1 brance. Radost nám udělala mládežnická mužstva: Starší žáci pod vedením trenérů Kozy a Mázla suverénním způsobem vyhráli svoji soutěž, když neztratili jediný bod. Mladší žáci pod vedením trenérů Machače a Kučery rovněž vyhráli svoji soutěž. Obě mužstva postupují do krajské I. A třídy. Starší elévové skončili na 2. místě okresního přeboru. Mužstvo vedli trenéři Machač a Loukotka. Mladší elévové skončili na 3. místě okresního přeboru, mužstvo vedli trenéři Loukotka a Skalický. JoSka

Nejmladší hráči FK Chlumec n. C. skončili stejně jako minulou sezónu na pěkném 3. místě z 12 účastníků okresního přeboru. Jarní část soutěže měla dvě části. Naši kluci v základní části skončili na 4. místě a v nadstavbové části se utkala první čtyři mužstva tabulky mezi sebou. Každé družstvo pořádalo po jednom klání na svém hřišti. Účast ve čtyřce si kromě nás vybojovala družstva Třebechovic pod Orebem, SK Hradec Králové „B“ a Černilova. V prvním turnaji, hraném za krásného počasí na našem hřišti, podali naši nejmenší svůj nejlepší výkon za celou sezónu. Postupně porazili vedoucí Třebechovice 3:0, Černilov 2:1 a SK Hradec Králové „B“ 4:1. Po tomto turnaji se na jednotlivých místech tabulky vyjasnilo. V Černilově kluci porazili domácí elévy 2:1 a prohráli s Třebechovicemi 1:0 a s SK Hradec Králové „B“ 4:1. Zde se projevila neúčast Jadrného, Žarnovského a bratří Vejrů, kteří byli na škole v přírodě. Chyběli i další turnaj hraný na umělé trávě Všesportovního stadionu v Hradci Králové. Tady kluci tradičně porazili Černilov 3:2, ale opět prohráli s Třebechovicemi 0:7 a s SK Hradec Králové „B“ 0:5. V posledním turnaji hraném na útulném hřišti v Třebechovicích se již rozdávaly medaile a bouchalo šampáňo. Ještě předtím naši kluci vyhráli nad Černilovem 3:1 a odešli poraženi od Třebechovic 0:3 a SK Hradec Králové „B“ 2:8.

32

Chlumecké listy

V celkovém pořadí kluci obsadili 3. místo se 105 body a skóre 176:76. Ve 34 utkáních zvítězili, 15 zápasů prohráli a 3 utkání skončila remízou. Střelci mužstva: Novotný - 92 góly, Vejr Matěj - 39, Černohorský - 17, Hašpl - 14, Žarnovský - 6, Tichý a Malý - 2, Jadrný, Frýda, Vejr Vítek a Dlouhý po 1. Celkový účet: 1. místo v okresním přeboru v hale a 3. místo v okresním přeboru mladších elévů. O tyto úspěchy se zasloužili: Frýda Ondřej, Tichý Dominik, Jadrný Václav, Dlouhý Martin, Matouš Jaroslav, Malý Pavel, Šafránek Dan, Hašpl Jan, Vejr Vítek, Petrovický Zdeněk, Pilný Jan, Krajzl Dominik, Hubený David, Novotný Jakub, Vejr Matěj, Žarnovský Zbyněk, Blumenthal Jakub, Šusta Radek, Šumský Miloš a Černohorský Adam. Mužstvo hrálo pod vedením Josefa Loukotky a Josefa Skalického. LouSka

MEMORIÁL LADISLAVA HEGERA V sobotu 23. 7. se na hřišti v Chlumci nad Cidlinou uskutečnil první ročník memoriálu Ladislava Hegera. 1. semifinále: Chlumec - Nový Bydžov 0:1 (0:0) br: Průcha V úvodním zápase byla k vidění kvalitní kopaná z obou stran. V první půli neproměnila obě mužstva několik šancí a regulerní branka novobydžovského Pilaře nebyla uznána. I po přestávce se početná divácká kulisa bavila pěkným fotbalem. Když už vše vypadalo, že dojde na pokutové kopy, prosadil se hlavou kanonýr Průcha a poslal hosty do finále. 2. semifinále: Kosičky - Milíčeves 5:3 (2:1) br: Koliáš 3, Zálabák, Havlín - Štěrba 2, Fejfar Ve druhém semifinále se představil téměř kompletní tým Milíčevse proti účastníku B třídy z Kosiček, který přijel pouze s jedenácti hráči. Přesto se papírové předpoklady nepotvrdily. Milíčeves měla opticky navrch, ale Kosičky skvěle využívaly chyb, které jim nabízela děravá obrana účastníka krajského přeboru. V závěru Milíčeves snížila na 4:3, ale střelecky disponovaný Koliáš těsně před koncem zkompletoval hattrick a rozhodl tak o překvapivém, ale naprosto zalouženém vítězství Kosiček. O 3. místo: Chlumec - Milíčeves 3:1 (1:1) br: Čmugr 2, Černohlávek J. - Fejfar Hosté začali bleskově a hned ve druhé minutě otevřel skóre Fejfar. Domácí vyrovnali v 7. minutě, kdy se trefila jejich nová posila Jirka Čmugr. Milíčeves se v tomto utkání představila v lepším světle než v semifinále, přesto to na domácí nestačilo. Po přestávce se v pěkném zápase trefil znovu Čmugr a o třetím místě domácích rozhodl Jan Černohlávek, který využil špatně zahraného offside - systému hostí a do prázdné branky rozhodl. finále: Nový Bydžov - Kosičky 4:2 (2:2) br: Matějka 2, Novák, Váňa - Smadiš, Koliáš Vzhledem k nedělnímu utkání poháru ČMFS se v novobydžovském dresu představila kombinovaná sestava, kterou

8 / 2005

tvořili dorostenci a hráči širšího kádru. Přesto se dostali rychle do vedení 2:0 a vše vypadalo jasně. Ale Kosičky se představily jako houževnatý tým, který se nevzdává. Ještě do přestávky stihly vyrovnat na 2:2. V novobydžovské kabině bylo o přestávce hodně horko. Ve druhé půli hráčům z Kosiček začaly docházet síly a o všem rozhodly dvě standartní situace, které Tomáš Novák posadil na hlavu Jardy Matějky, který se nemýlil, a rozhodl tak o tom,že první ročník memoriálu Ladislava Hegera vyhrál tým Nového Bydžova. Konečné pořadí: 1. FK Nový Bydžov, 2. Spartak Kosičky, 3. FK Chlumec n.C., 4. FC VTJ Milíčeves V rámci memoriálu byly vyhlášeny také individuální ceny: Nejlepší Nejlepší Nejlepší Nejlepší

brankář: hráč: střelec: výkon:

Petr Černohlávek (FK Chlumec n.C.) Zdeněk Fejfar (Milíčeves) Radan Koliáš (Kosičky) Matěj Novotný - 13 let, bezchybný výkon v roli asistenta rozhodčího.

Soupisky mužstev: FK Nový Bydžov - Marko, Tomeš, P. Průcha, Šoufek, Váňa, Valenta, Zmítko, Pilař, Matějka, Pánek, Novák, Bradna, Steklý, D. Suchochleb, Kočí, Obermajer, Janouch, Hanuš; trenéři Vladimír Blažej a Martin Novotný Spartak Kosičky - Tomek M., Hron, Zálabák, Tomek V., Volf, Šanda, Havlín, Pšenička, Volejník, Novotný, Koliáš, Smadiš, Sajkršmíd; trenér Zdeněk Klapka FK Chlumec n.C. - Černohlávek P., Miške, Rusín V., Rusín T., Staňo, Čmugr, Hanuš, Hrůza, Beneš, Černohlávek J., Erban, Myška, Janda, Volný M., Černík, Jerie; trenér Václav Kalina FC VTJ Milíčeves - Roudný, Mlejnek, Špicar, Fejfar, Chyr, Gifes, Martinič, Horčičko, Štěrba, Šimůnek, Roman J., Roman Z., Rejha J., Štětař; trenér Milan Nosek Martin Firbacher (hlavní pořadatel): První ročník Memoriálu Ladislava Hegera považuji za vydařený. 150 přítomných diváků vidělo zajímavé zápasy s řadou pěkných fotbalových momentů. Co se týká jednotlivých mužstev, největším překvapením byly výkony Kosiček, které, ač oslabené, předvedly kvalitní výkony podložené velkou bojovností a mimořádnou střeleckou produktivitou. V žádném případě nezklamala ani mužstva Chlumce a Nového Bydžova. Trochu rozpačitý jsem byl z výkonu Milíčevse, od které jsem očekával přece jen lepší výkony. K dobré úrovni turnaje přispěla i čtveřice rozhodčích Vízek, Kubišta, Konhefr a především třináctiletý Matěj Novotný. Věřím, že jsme založili v Chlumci tradici, ve které chceme každý rok pokračovat. Martin Firbacher

DOPLŇOVAČKA Rozluštění doplňovačky ze str. 31:

VOPÁLKA

33

ZE ŽIVOTA SENIORŮ

KLUB DŮCHODCŮ V CHLUMCI NAD CIDLINOU V roce 1976 zahájil svoji činnost Klub důchodců, který v příštím roce bude mít 30 let trvání. Od samého začátku byla činnost Klubu podporována Městským národním výborem nyní Městským úřadem v Chlumci nad Cidlinou. Město propůjčilo přízemí radnice, kde se v začátcích mohli důchodci scházet, kde byly besedy, přednášky, přátelská posezení a další akce. Později, po rekonstrukci požární zbrojnice, získali důchodci větší prostory v patře této budovy, kde se své činnosti mohou stále věnovat. Od založení Klubu byly pořádány autobusové zájezdy nejen za krásami naší vlasti, ale i za hranice naší republiky. Před deseti lety došlo k podstatnému rozšíření všech těchto aktivit. Jsou pořádány výlety autobusové, pěší, na kolech a oblíbené vlakové výlety. Kdosi řekl, že nejkrásnější pohled je ze sedla koně. K tomu je třeba dodat - krásná je naše vlast, ale je důležité nespěchat v autě či jiném moderním dopravním prostředku, chce to jít pěšky či jet na kole a hlavně mít oči otevřené, neb jsou u nás stále krásná místa, která ještě neznáme. Toto je krédo i Klubu důchodců. Přestože každý rok pořádáme průměrně deset vlakových výletů, stále můžeme navštěvovat další a další krásné kouty této země. Je samozřejmé, že všech akcí Klubu důchodců se členové zúčastňují dobrovolně s ohledem na svůj zdravotní stav. Je mylný názor, že v Klubu se hovoří jen o nemocech. Opak je pravdou. Pohyb na zdravém vzduchu, aktivní činnost, překonání drobných potíží je jistě lepší než nekonečné polykání různých medikamentů. A v neposlední řadě je to, když člověk zůstane sám, potom je dobré se s někým podělit o radosti a strasti. Zakončím toto povídání slovy: Důchodový věk není jen nekonečné vysedávání u televize, ale je třeba být i trochu aktivní. Dveře Klubu důchodců jsou Vám otevřeny. Josef Vosáhlo předseda Klubu důchodců

INZERCE

Je třeba také děkovat za všechny duchovní dary, za to, že jsme křesmané, děkovat za všechny svátosti, které jsme přijali. Druhá vděčnost patří našim rodičům, nebom oni jsou největšími dobrodinci po Pánu Bohu. - Můžeme vzpomínat; kdo se tolik s námi natrápil v našem dětství? Kdo tolik hodin v noci probděl, když my jsme byli malí a nemocní? Kdo se za nás tolik modlil, když jsme byli v nebezpečí? Kdo nás chránil? Vzpomínám, když na naše město za války padalo plno bomb, tak nás maminka zalehávala, aby chránila svým tělem nás kluky před možným zraněním či zabitím. Častokrát slyšíme od obyvatel Domova odpočinku ve stáří, tato slova: „Pro svého chlapce jsem udělala všecko, co jsem mohla dobrého - a on mě te~ka nezná.“ Anebo ještě bolestnější stesk: „Já jsem ho dobře vychovala, v náboženství vedla a on se Boha spustil.“ Vážení čtenáři, bratři a sestry, nevděk světem vládne. Je to zvláštní, prosit dovede i zločinec. Modlit se, když je zle, dovede i nevěrec. Ale poděkovat dovede jenom člověk ušlechtilý. Proto snažme se slovíčko DĚKUJI říkat hodně často a nahlas. Ta slovíčka Pán Bůh zapla{ také. Znovu a znovu děkujme Bohu za všecky dobré dary, kterými naplnil naše životy. Za žehnání na všech našich cestách, za lásku, která činí život krásným, za všecky myšlenky, které nás povznášejí a rozradostňují, za zklamání a nezdary, které nás činí pokornými, za bolest i strast, která nás učí poznávat naše nedostatky; nade všecko ti však děkujeme za naději v tebe a za plnou radost, kterou přináší tvá přítomnost. Prosíme, dej, aby náš život byl krásný a dokonalý, jako ty jsi dokonalý. J. Tesař - farář CČSH

VDĚČNOST Nevděk světem vládne. O tom již dávno napsal ve své knize prorok Izajáš: Poslyšte nebesa a pozoruj země, syny jsem si vychoval a oni mně vděčni nejsou. Zvíře pozná chléb a seno svého hospodáře, ale můj lid mě nezná. Také Pán Ježíš se dočkal nevděku, když uzdravil deset malomocných, ale jenom jeden přišel poděkovat. První vděčnost patří Bohu! Ano, máme být vděčni Bohu. Za co? Za život, za zdraví, za chléb a za dary duchovní. Za život - vzpomínejme my starší, jak jsme sedávali ve školách se spolužáky, kde jsou oni? Už jsou na věčnosti. A nám Pán Bůh ještě život nechává. Vzpomínejme na zdraví. V Písmu je psáno, že velitel vojsk Náman byl postižen malomocenstvím, byl poslán k proroku Elizeovi, který jej vyléčil, a tak Náman z vděčnosti vezl prorokovi pytle stříbra, měšce zlata, zásobu oděvů a dalších věcí za zázračné uzdravení. Ale prorok nic nevzal. Vzdávejme Bohu díky i za pokrm, který nám dává. Vzpomeňme na velké množství lidí, kteří umírají hlady.

34

Chlumecké listy

8 / 2005

INZERCE

35

SETKÁVÁNÍ V ČASE

DOKTOR ČERNÝ Je vlastně už léto a prší a prší. Je pravda, že to bývá touto dobou pravidlem, protože je 4. července, a to je Prokopa, kdy zmokne každá kopa, jak říká lidová pranostika. Vojta má svůj svátek a také hlavně narozeniny a na to se u nás nesmí zapomenout. Navíc v Chebu má být dokonce - 4 °C. A leje. A říkám si, je to přece krásné, kapky cupají kolem domu, v okapech to žbrblá a cinká. Naše tělo však odporuje: všechno nás bolí! Ta kolena! Otravná rýma! Všecko nás bolí - snad i duše! Někdy, a ještě se ani neprobudím a už ve své hlavě začnu psát, mě rozmrzele napadá, že život je snad proto, aby, po krátké produkci plné práce a splněné reprodukce, vzápětí zemřel. Jaképak: chtěl jsem ještě udělat to a to nebo vidět nebo vědět! Co na tvém přání záleží! Jde nová vlna! To je bolavé zjištění. Ale vynořují se mi i ta, ne právě veselá, setkávání, za to pozoruhodná a neobvyklá. A mezi ně určitě patří setkání s doktorem Černým. Byla padesátá léta. A nejspíše už po otcově smrti a také Milošově návratu z nucených prací v oddílech PTP v ostravských dolech. Po stresech ze závalů, kterým se při rubání nevyučených a nezapracovaných začátečníků nemohli vyhnout, a i když měl štěstí a odnesl to vždy jen menšími zraněními, hlavním jeho úrazem byla s největší pravděpodobností psychika. Měl stále jakési nejasné potíže nočních děsů a kožních projevů. Maminka s ním objížděla různé doktory, ale potíže nemizely. Kdosi jim poradil doktora Černého, že má zajímavou metodu léčby a že pomohl už jiným nemocným, na které také nezabrala klasická léčebná metoda... Při jedné návštěvě u nás jsem měla to štěstí se s ním také setkat. Byly jarní prázdniny, takže jsem byla doma i já. Seděl u nás pán, oblečený v černém obleku s bílou košilí a s tvrdým límcem i manžetami, které se nosily v předrevolučních časech v lepší společnosti. Měl úzkou tvář, černé hladce učesané vlasy, ale nejpozoruhodnější na něm byly jeho černé oči a dlouhé, štíhlé prsty elegantních rukou. Byl spíše drobnější postavy, ale oblečením a důstojností bytosti získal na monumentálnějším zdání. Bylo to krásné odpoledne. Seděli jsme v naší slunné kuchyni, byl tu i štítský děda, který dovedl barvitě vykládat o svých zážitcích ze života v Americe a které, i když jsem je znala téměř nazpaměm, jsem si vždy ráda vyposlechla znovu, - v inovacích vzpomínek byl děda nepřekonatelný. Doktor přidával své historky z lékárnické minulosti jejich rodiny a ze svých studií a pobytu v Praze. Vyprávění doplňoval gestikulací svých jemných, bílých rukou, pohrávajících si občas i s kloboukem se širokou krempou, položeným na klíně. Cítil se u nás zřejmě velmi dobře. V duchu jsem si říkala, jak by se krásně vyjímal na Rembrandtových obrazech - bledá tvář na šerosvitu pozadí. Skvělý model. Asi bych neměla odvahu jej o sezení požádat, i když jsme jej už i s manželem asi po roce navštívili v jejich domě a jistě by to bylo možné. Ocitli jsme se v období, kdy jsme měli co dělat, abychom uhájili svou existenci, takže jsme neměli ani pomyšlení na práci, která by nás těšila mnohem víc. Byla to stresující doba plná nejistot, navíc manžel těžce onemocněl - léky byly v té době nedostatečné a politická situace byla plná stálého nátlaku a represe. Byli jsme oba, jak se tehdy říkalo, z kulackých rodin. Vojtův bratr byl ještě v této době po rozkulačení ve vězení. Otec raněný mrtvicí v jakémsi sociálním zařízení. Se špatnými kádrovými posud-

36

SETKÁVÁNÍ V ČASE

ky jsme to měli pošpatnělé i na bytovém úřadě. Časem se mi podařilo na lidštěji smýšlejícím úředníku, když sám viděl naši krutou situaci, získat aspoň nebytové prostory, a dokonce suché a dokonce i trochu světlé. Jsem mu dodneška vděčná. V beznaději - byli jsme už tři - je lidský projev s nastavením vlastního hřbetu v lidském marastu jak zázrak světla v naprosté tmě. Myslím, že se jmenoval Zaoral. A mohlo to být asi ke konci padesátých let, kdy jsme se u doktora zastavili. Už bydlící alespoň jakž takž, (pokoj s předsíňkou, společné WC a voda na chodbě) a po dlouhé anabázi jsem sehnala i zaměstnání (420 Kč měsíčně), kde brali i takové existence jako jsem byla i já. Černých bydleli ve slepé ulici, vedoucí z náměstí od kostela sv. Voršily, kterou svým domem s rozsáhlou zahradou zakončovali zajímavým barokním domem s francouzskými okenicemi - zdi se rozšiřovaly od střechy k základně, jak to bývá u starých městských domů - v Chlumci to byl asi jeden z posledních. Slepá ulice tu měla zleva i zprava úzké uličky pro pěší, které ji propojovaly se sousedními ulicemi. Kovaná vrata s plotem zahrady uzavírala čelo ulice. Vlevo od vrat stály tři lípy. První kvetla hned z konce jara, druhá až po ní. Třetí nakonec do plného léta. Při závanu větru odlétal oblak vůně až na náměstí ke kostelu. Vrátky s barokními rozvalinami jsme prošli na dvůr, kde na plůtku do ovocné zahrady se pnul jakýsi indický svlačec s ohromnými listy. Doktor podotkl, že jeho dědeček byl v Indii a dovezl si semínko a od té doby tu ta popínavka u nich vegetuje. Pochopitelně ji označil latinským názvem, který jsem vzápětí zapomněla. Označil nám i místo, kde stávala voliéra s dravci. Jako mladý muž chodíval, mnohdy i po ulici, se sokolem na rameni, byl to jeho chráněnec. Dovedu si představit tu podivuhodnou dvojici, kterou jistě Chlumečtí sledovali s nevalným pochopením. Ale doktor už takový byl - zřejmě romantik, vždycky extravagantní. Díval se do místa její bývalé existence, jako já se dívám na vršek, kde bývala naše stodola - vidím ji tam, můj mozek si ji tam nesmazatelně vepsal. Zaznamenám bolestný fakt její neexistence, a přesto ji tam vidím. Tehdy jsem to brala jako lítost nad něčím ztraceným. Plně jej chápu až dnes. Kochal se pohledem na sedící živoucí ptáky - viděl je tam. Kdysi vlastnili v Chlumci lékárnu s dlouhou rodinnou tradicí a jak to tehdy bývalo, většinu léků vyráběli i sami. Měli svá značná rodinná tajemství a tajné recepty. Proto také doktor zvládal složení léků, které se běžně nevyráběly. Vešli jsme dovnitř. Podivuhodný byl i setmělý salón. Na mohutném zdobném příborníku byly položeny kuriozity - velká ulita s růžovým perlemovým vstupem do útrob, ve které šumělo moře, svazky Vergillia v italštině. Památeční předměty z cest, na zdi byla pověšena dlouhatánská kůže ze svlečené krajty (z Indie). Jako v každém bytě, kde hospodaří muži, podával-li nám nějaký zvláště pozoruhodný předmět, sfoukl z něho nejprve obláček prachu, případně jej ještě otřel rukávem. Maminka bratrů (druhý, asi ještě starší z obou, byl snad veterinář), byla již paní k osmdesáti letům - asi by sama potřebovala také pomoci. Doktor nám na podnosu přinesl kávu v malých šálcích, kterou zřejmě vařila stará paní. Doplnil zvláštní starožitnou cukřenkou. Ale to byl jen rámec k živé debatě na kultivované úrovni. Doktor byl informovaný i z oboru umění, když jsme mluvili o Picassovi, sáhl do stohu katalogů a vytáhl jeden z prvních exemplářů jeho výstav v Paříži. A bryskně překládal i z francouzštiny. Seděl s námi u dubového parádního stolu, ani si

Chlumecké listy

nesejmul klobouk a jeho podoba s portréty Rembrandta byla v tomto prostředí ještě umocněnější. Bylo nám tu dobře. Otevřeným oknem sem voněla jedna z lip. Přenesli jsme se do jiných časů, do jiného světa. Bez rudých praporů a všudypřítomných rudých hvězd na zem spadlých snad i z rudého nebe, navíc se srpy a kladivy. A ještě něco se na nás dívalo z desky příborníku. Krásná barokní hlava v začernalém pískovci, pravděpodobně kdysi puklá, ale pečlivě slepená. Když jsme odcházeli, nabídl nám doktor ještě prohlídku zahrady s tím, že bychom mohli, protože jsme šli tak jako tak pěšky až do Štíta, vyjít zadní brankou do luk, a tak si zkrátit cestu o zbytečnou okliku městem. A otevřel nám barokní kovanou branku do poměrně udržované části zahrady. Původně ji koncipoval zahradník, vytvářející anglicky upravený park zámku. Bývala asi kdysi plná cestiček vysypaných pískem, te~ působila spíše nostalgicky jako stará dáma, která se rozpomíná na plesy mladých let. S ostrůvky zajímavých keřů, kde květinové záhony nahradily zeleninové, spíše vonící koprem. Bylo na ní cítit chvatnou údržbu okolních pěstitelů králíků, před kterými prchala romantika růžového altánu a zbytečných trsů trvalek, které tu povlávaly praporky jednoho, či dvou osiřelých květů nad okolní sežnutý a jistě skvělý jetelíček. Zahradu protínal kdysi potok, dnes jen hlubší travnatá brázda a přes ni vedl kovový japonský můstek, působící tak ornamentem a filigránským způsobem zpracování. Přenesl nás do úplně jiné skutečnosti. Podle starých ovocných stromů, bývala tato část asi sadem. Pěšinka byla jen občas prošlapávaná, vysoká tráva tu sahala mírně nad kolena. Pan doktor nás pobídl, abychom odbočili, pod velkou jabloní byla hustě napadaná jablka a byla to slá~ata. Byla vskutku velmi dobrá. Při chůzi nám chrupaly hlemýždí domky - ne nedalo se vyhnout! V té spleti trav nebyly vidět. Mohutná koruna jabloně byla doslova prošpikována mladými a už silnými pruty prorůstající vysoko nad korunu matky a až tady povlávaly velkými listy. Mladí zabijáci - jak příznačné pro biologický svět! Byla tu džungle, nekorigovaná člověkem. Dnes doktora chápu. Neměl sílu měnit stav, ve kterém byla, navíc ji viděl tak, jak byl zvyklý ji vídat, a představa mu kryla skutečnost. Navštívili jsme jej ještě několikrát a i on byl u nás ještě častěji, ale složitá osobní situace nás na nějaký čas vzdálila. Později jsme se dozvídali o těžké situaci, ve které se ocitl. Sami jsme jej viděli okny autobusu, jak jde s bandaskou, drobný a do sebe schoulený, do postranních dveří Grandu. Doma jsem se ptala, co s ním je, a slyšela jsem, že je na tom špatně, že jejich maminka už jen polehává, že jim nemá kdo uklidit, navíc, že určitě nemají peníze, že to s nimi jde z kopce. Prý ani nejedí a jsou odkázáni na polévky z hotelu. Komunismus neměl v té době ještě domyšlenou záchrannou sím, o které se i dnes stále tolik mluví - staří lidé byli v té době odkázáni, pokud nechtěli jít do starobinců, na ubohou rentu. Vím, že i naši Štítští byli státem oblaženi dvě stě padesáti korunami Československými. Jistě tak na tom byli i oni a pokud už rozprodali, co měli cenného - jak žít, když měli tu smůlu, že se dožili vysokého věku? Dohodli jsme se, aby Miloš doktora přivezl na oběd. Půjčil si z JZD naše koně, bryčku jako jedinou nám ještě nechali. Doktor přijel jako obvykle ve svém dlouhém kabátě i v klobouku, zdánlivě jako vždy, jen se nechtěl svléci. Pochopili jsme, že nemá košili a ani ponožky, že všechno, co mu zbylo, je jeho plášm, černé šněrovací boty a klobouk. Košili kamufloval jen

8 / 2005

límci. Statečně udržoval konverzaci na své obvyklé úrovni. Maminka svátečně prostřela, takže se doktor cítil volněji - měli jsme ten den řízky, pak sváteční kávu s koláči. Je zvláštní, jak maminka vždycky vycítila, čím druhého podepřít a vytvořit přátelské ovzduší. Ponechala nás v rozhovoru a zatím nabalila do balíku košile po otci, také ponožky, saka. Do košíku koláče, vejce - prostě co bylo, a odnesli to do vozu. Miloš to jen složí až dojedou zpět, aby se doktor neurazil nebo necítil rozpaky. Další zvěsti byly už tragické. Jejich maminka zemřela a její staří chlapci - snad z bezradnosti, asi pomatení z tragického závěru, ji přechovávali doma - doktora snad odvezli nakonec do starobince. Či jinam? Co na to říci? I takový bývá lidský osud. K těm bezradným a intelektem ponořeným do ideálního světa představ. Prý k němu byl ten osud ještě syrovější - se znaky až na pokraji hororu. O tom nebudu psát. Raději si doktora uchovám ve vzpomínce. Celého v černém a jako španělského granda v širokém klobouku tak, jak by jej namaloval Velasques nebo Rembrandt v jejich zešeřelém pokoji, plném vzácných a kuriozních předmětů... Bylo to na podzim, snad ani ne za rok, šli jsme zas jednou pěšky z nádraží a zkusili jsme jít kolem jejich domu. Listí lip vířilo vzduchem a uvolněné okenice, jedna z nich dokonce visící na jednom pantu, tloukly o ze~ jak zoufalí motýli uzavření v pokoji, dobývající se ven. Říkaly tím vše. Dům je mrtvý - je prázdný. Na dvoře byla objemná hromada náhle nepotřebných věcí. Hrnce, změm šatstva, slamník, potrhané knihy a i pískovcová hlava ženy se složitým účesem a pečlivě slepená. M.A.

INZERCE

37

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

NAROZENÉ DĚTI S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V CHLUMCI N. C. Lenka Šedivá Maxmilián Doležal

Tereza Hanušová Tadeáš Hájek

Matěj Kardoš Vít Staněk

Karolína Staňková Vojtěch Benisch

Tereza Pospíšilová

ODEŠLI Z NAŠICH ŘAD Věra Nová Růžena Svobodová Stanislav Hazdra

Odon Celler Gregor Šimek Jiřina Tláskalová

66 let 72 let 69 let

77 let 74 let 76 let

SŇATKY UZAVŘENÉ NA ZÁMKU KARLOVA KORUNA 9. 7. 2005

25. 6. 2005 Ondřej Procházka Martin Hladík Jaroslav Vízner Jindřich Gloser Josef Syrovátka Miroslav Svoboda

+ + + + + +

Gabriela Karešová Jana Kaňková Ilona Sochorová Helena Kuličková Martina Nováková Helena Michnyová

Eva Fixová

+ + + +

Petra Šplíchalová Ludmila Římalová Lucie Hlaváčková Renata Neprášková

+ + +

Monika Korbelová Petra Štefanová Jitka Honsová

23. 7. 2005 Radovan Pišta Čestmír Socha Stanislav Bažant

2. 7. 2005 Daniel Zdenek Blaha +

Jan Kukal František Haltuf Kamil Jilemický Daniel Jansa

INZERCE

SŇATKY UZAVŘENÉ V OBŘADNÍ SÍNI MĚSTSKÉHO ÚŘADU 24. 6. 2005 Michal Říha + Dana Tarantová Rafael Luís Generoso Sant´Ana + Alice Volejníková

za matriku a evidenci obyvatel: I. Uchytilová

VÝROČÍ NAROZENÍ - ZÁŘÍ 2005 85 let

93 let

Paní Emilie Marková nar. 9. 9. 1920 Chlumec nad Cidlinou, Říhova 365//IV

Pan Antonín Lauterbach nar. 2. 9. 1912 Chlumec nad Cidlinou, Riegrova 282/IV

Paní Marie Š{astná nar. 24. 9. 1920 Chlumec nad Cidlinou, Kozelkova 280/IV

Paní Marta Kolouchová nar. 17. 9. 1912 Chlumec nad Cidlinou, Švermova 376/IV Všem jubilantům srdečně blahopřejeme. Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení

Je tomu rok, co se náš Milan vydal na poslední cestu životem. Vkročil na most, ze kterého není návratu, a vstoupil na břeh věčného klidu... Odešel, ale v našich myslích stále žije. Vzpomíná stále zarmoucená rodina Janouchova z Lišic.

Chlumecké listy - vydává Město Chlumec nad Cidlinou - řídí redakční rada - vytiskla Tiskárna Nové Město - vychází pravidelně dvanáctkrát ročně - příspěvky nejsou honorovány a nevracejí se - příspěvky zasílejte psané na stroji ob řádek nebo v digitální formě (na disketě) na adresu: Městský úřad - správní odbor, 503 51 Chlumec nad Cidlinou, telefon 495 703 875 nebo elektronickou poštou na adresu: [email protected] - povoleno Okresním úřadem v Hradci Král. reg. zn. MK ČR E 11410. Uzávěrka příštího čísla je 1. 9. 2005. Cena 14,- Kč. Foto na první straně obálky Ant. Fibigr. Názory vyjádřené v článcích se nemusí shodovat s názorem redakce a vydavatele.

38

Chlumecké listy

8 / 2005

39