Slovo starosty. Causa supermarket na náměstí - viz článek v Listech dále

roèník XXX

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

11

2000

Z OBSAHU ÈÍSLA: Jak to vypadá se stavbou velkoprodejny

100 let Do Finska 100 otázek a odpovìdí Vèelaøského spolku na olympiádu o Evropské unii Chlumec nad Cidlinou dne 30.11.2000

Slovo starosty LISTOPADOVÝ KOLOTOČ Máme za sebou první volby do krajských zastupitelstev a nebudu se opět rozepisovat o tom, proč jsou velmi důležité. Zmínil jsem se o nich podrobně v minulém čísle. Avšak katastrofální lhostejnost většiny Chlumečáků, ale i dvou třetin českého národa slavila své žně. Ten, kdo by chtěl po hospodách a jinde kritizovat to, co díky novému systémovému přerozdělování financí v našem kraji přijde, aJ několik let doslova a do písmene „drží ústa“. Nemá nárok říkat nic, když se raději v neděli povaluje doma na kavalci, místo aby uplatnil nárok na vyjádření svého názoru. Nebo opravdu žádný názor ani nemá? Kritizuji takto i téměř 70 % Chlumečáků!!! Nyní budeme společně doufat, že zvolení kandidáti povedou náš kraj ve shodě, že se nebudou mezi sebou štětit politickými nesváry, podloženými navíc osobními antipatiemi postupně narostlými během minulých let. Klicperův Chlumec v pořadí třiapadesátý Když spadla opona i za našimi Klicperáky, přítomných 450 rozchechtaných lidí v sále odešlo domů občerstveno na duši, sice s obolavělým pozadím, ale navýsost spokojeno. Klicperově divadelnímu souboru jako vděk za opětovně předvedené umění zadala městská rada ideový záměr na rekonstrukci městského kina na víceúčelový sál. Na připomínkách k budoucí rekonstrukci kina se budou podílet Klicperáci, městská rada i její důležitý poradní orgán - investiční komise. Konečně máme i zaměření budovy kina, kterému se říká „pasport“. Ve výhledu je prováděcí projekt a realizace rekonstrukce. Na provozu kina Město v současnosti prodělává velké peníze. Z bývalé porodnice brzo areál Domova důchodců Dne 7. listopadu jsem byl s odpovědnými pracovníky Okresního úřadu přítomen tzv. „kontrolnímu dni výstavby“. Hrubá stavba v areálu roste rychle do monumentálního díla. Z kraje roku 2002 by zde mělo být umístěno asi 85 lidí a výhodné pracovní příležitosti především pro ženy zde najde asi 60 zaměstnanců.

2

Causa supermarket na náměstí - viz článek v Listech dále Škodná mezi námi Tak jsme před třemi lety soustře`ovali mimo finance Města také někteří z nás příspěvek formou sbírky na fasádu naší krásné školy. Z kraje listopadu nějaký šmejd zcizil ze školy měděné okapy na třech místech tam, kam až ze země dostal. AJ se těmi pár troníky, co mu dali v nějaké zlodějské sběrně třeba ve formě kořalky zalkne! Dostavba dálnice D 11 se zahájením u Chlumce má zelenou Dosti silné tlaky, které jsme vyvinuli na poslance Parlamentu, na Ředitelství silnic a dálnic ČR i na Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí, slaví úspěch. Když pravděpodobně v květnu nebo červnu 2001 dopadne kladně Územní rozhodnutí, začne ŘSD ČR Praha vykupovat pozemky mezi Levínem a Chýští a ŘSD ČR Pardubice začne vykupovat pozemky od benzínové pumpy po Levín. Snad se proboha nenajde pošetilý blázen nebo egoistický prospěchář, který spekulativně bude blokovat prodej svých pozemků! V druhé polovině roku 2001 vyrostou již části mostních konstrukcí, v roce 2002 proběhne hlavní výstavba a nákladní dopravu vymáčkneme nuceným obchvatem z města na přelomu r. 2002-3. To, že se vše pohnulo z místa, je především díky vynikající práci „Komise pro bezpečnost na E 67“, jejímž mám tu čest býti předsedou. Te` vydržet! Koncem listopadu proběhne za pomoci studentů Novobydžovského gymnasia a Střední odborné ekonomické školy podrobné sčítání aut na všech komunikacích a křižovatkách v centru našeho města. Tyto podklady budou sloužit pro okamžitá další bezpečnostní opatření ke zvýšení bezpečnosti na strašné silnici E 67. Reforma veřejné správy - II. etapa Z iniciativy starostů a jejich zástupců měst Chlumec nad Cidlinou, Třebechovice pod Orebem, Nechanic a Smiřic vznikl protinávrh k návrhu týmu paní Prof. Ivonne Streckové - náměstkyně

ministra vnitra ČR. Náš návrh modelu reformy veřejné správy se opírá o skutečnou „nerivalitnost“ obcí (např. Město Nový Bydžov by nemělo být naším nadřízeným miniokresem), o vysokou úsporu státních prostředků, které mohou být vynaloženy mnohem racionálněji, než na budování dalších miniokresních paláců, kde by pracovalo celkem až o 20 % více úředníků než doposud. Náš návrh je již po republice plošně znám a kladně přijímán starosty měst a obcí, s výjimkou těch, kteří se řídí starým příslovím „bližší košile než kabát“ ve prospěch svého města bez ohledu na to, kolik by reforma „ala paní Strecková“ měla daňové poplatníky stát. Kontaktováni byli i poslanci a senátoři, kteří bohužel ve většině případů vůbec neznají princip chodu státní správy a samosprávy a jejich vzájemné symbiózy ve vztahu „občan - úředník“. Náš návrh je již petičně podpořen stovkami obcí a měst, a proto doufáme, že dosavadní navržený zoufalecký model z Ministerstva vnitra ČR bude na Gesčním výboru poslanecké sněmovny Parlamentu ČR smeten ze stolu. Času moc nezbývá a města jako Nový Bydžov silně lobují za to, aby se miniokresními městy stala. Vše se dá snadno pochopit na základě jedné otázky a odpovědi, které vystihují vše: „Proč myslíte, že má Nový Bydžov více výstavnější náměstí, soustředěno střední školství a je o něco větší než Chlumec nad Cidlinou?“ „Jednoduše proto, že byl již v minulosti okresním městem, kde snadněji při přerozdělování financí tyto zde i uváznou!“ Toto nepsané pravidlo totiž platilo pro všechny režimy, které jsme v minulosti zažili a platit bude samozřejmě přes všechny proklamace i do budoucnosti. Jinak řečeno moudrými slovy EgypJana Sinuheta z jedné vynikající knihy: „Bylo, je a bude!“ Já s městským zastupitelstvem jsme pevně odhodláni podivnému modelu paní náměstkyně Streckové učinit přítrž, i když náš boj připomíná boj trpaslíka s obrem. Na straně týmu Streckové jsou milionové finance, neomezená možnost ovlivňovat starosty a zastupitelstva ve sdělovacích prostředcích, dosavadní nevědomost poslanců a se-

nátorů a čas. My snad máme zdravější rozum a vůli neprohrát. Proto boj o reformu veřejné správy musíme vyhrát, dotýká se přímo deseti milionů obyvatel naší republiky. Držte nám prosím palce. Děkuji! Ing. Miroslav Uchytil starosta města

Upozornění Z důvodu velkého napadení jírovců ma`alů (kaštanů) klíněnkou jírovcovou, žádáme majitele takto napadených jírovců, aby listí z těchto stromů shrabali a spálili na místě, kde se napadený jírovec nachází, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy klíněnkou jírovcovou. Děkujeme. Odbor životního prostředí

Informace z radnice Od říjnové uzávěrky Chlumeckých listů proběhlo jedno zasedání městského zastupitelstva a tři zasedání městské rady (jedno mimořádné po skončení zasedání zastupitelstva).

Záležitosti Města ! Městské zastupitelstvo zvolilo (na základě nového zákona č. 128/2000, o obcích) za předsedu kontrolního výboru zastupitelstva Ing. Jiřího Vopálku a za členy Mgr. Pavla Sameše, Ing. Hanu Matějů, Ing. Evu Hubáčkovou, pí. Janu Johanidesovou, p. Vladimíra Mrázka a Ing. Pavla Školníka. Dále zastupitelstvo zvolilo za předsedu finančního výboru Ing. Milana Havlíčka a za členy Ing. Petra Černého, Ing. Jaroslava Špičáka, Ing. Jiřího Ornsta, p. Petra Kloučka, pí. Marii Kubíkovou a Ing. Miloslava Vosáhla.

! Městské zastupitelstvo doporučilo správní radě „Nadačního fondu Obnova ZŠ v Chlumci nad Cidlinou“ projednat ukončení činnosti fondu a provést potřebné kroky k jeho zrušení vzhledem k tomu, že financování fondu je ztrátové a další příspěvky jsou málo pravděpodobné. ! Městská rada uložila starostovi a dalším zástupcům Města vynaložit maximální úsilí k tomu, aby byly „Připomínky a návrhy k reformě veřejné správy“ zpracované starosty měst Chlumec nad Cidlinou, Smiřice, Nechanice a Třebechovice pod Orebem, v co největší míře zohledněny v konečné podobě reformy veřejné správy.

Výstavba ve městě ! Městské zastupitelstvo schválilo zahájení výstavby bytového domu „B“

v Družstevní ulici na základě dříve schválených smluv mezi Městem a Bytovým družstvem Chlumec nad Cidlinou a mezi Městem a firmou CZ stavební holding a.s. Pardubice. Městské zastupitelstvo souhlasí se zahájením výstavby domu „A“, pokud na tuto výstavbu bude získána dotace. ! Městské radě bylo uloženo zajistit výběrové řízení na dodavatele přestavby domu s pečovatelskou službou v Palackého ulici s cílem zahájit přestavbu ještě v letošním roce za předpokladu, že Město obdrží dotaci na tuto stavbu.

Finanční příspěvky ! Městská rada schválila poskytnutí finančního příspěvku ve výši 2000,- Kč Církvi Československé husitské na uspořádání vánočního koncertu.

Jak to vypadá se stavbou velkoprodejny na náměstí??? To je velmi častá otázka, kterou kladou občané svým zastupitelům a pracovníkům městského úřadu v očekávání, že uslyší příznivou odpově` a v dohledné době se dočkají obchodu, kde budou ceny zboží srovnatelné s cenami ve velkoobchodech hradeckých a pardubických. Německá firma REWE, která vlastní síJ obchodů pod názvem „PENNY MARKET“, má stále zájem o obchodování v našem městě, ale trvá na dobrých podmínkách, které musí splnit vlastní budova i přilehlá parkoviště a přístupové komunikace. Praxe je taková, že se firma REWE dohodne se stavební firmou o stavbě odpovídajícího objektu, který po kolaudaci firma REWE pronajme nebo odkoupí. Podmínkám firmy REWE nedokázala vyhovět holandská stavební firma CTP, se kterou Město uzavřelo smlouvu

o prodeji pozemku a bylo maximálně nápomocno při jednání s vlastníky sousedních pozemků i s úředníky památkové péče. Město proto kontaktovalo dalšího investora firmu Einkaufszentrum, která již doložila dohodu o nájemní smlouvě s firmou REWE. Dalším jednáním s úředníky památkové péče došlo k přehodnocení požadavku na ochrannou vzdálenost Mariánského sloupu z 10 m na 1,5 m, a tak se zvýšila kapacita parkoviště. Pro zajištění požadovaných parkovacích míst je však ještě třeba změnit osazení budovy do terénu. Nové uspořádání, které umožňuje optimálním využitím přilehlých pozemků zajistit potřebný počet parkovacích míst i odpovídající možnosti zásobování, je možné jedině za předpokladu dohody s vlastníky a uživateli pozemků, kterých se navržené řešení dotýká,

kterými jsou Marešovi, pan Bambas a paní Zůrová. Jednání s Marešovými je bezproblémové. Jednání s paní Zůrovou a panem Bambasem zatím nedospělo k dohodě. Město nabízí směnu svých pozemků za pozemky p. Bambase. Einkaufszentrum nabízí panu Bambasovi a paní Zůrové bezplatnou úpravu pozemku, výstavbu nové hospodářské budovy, oplocení apod. Představitelé Města Chlumec nad Cidlinou věří ve vstřícný postoj paní Zůrové a pana Bambase. Povedou další jednání a očekávají, že konečným výsledkem bude spokojenost občanů se stavbou nové velkoprodejny a hezký pocit paní Zůrové a pana Bambase, že pomohli dobré věci. Ing. Miroslav Uchytil a Eduard Haspra

3

Výzva občanům, kteří mají zájem o bydlení v Chlumci n. C. Město Chlumec nad Cidlinou provádí průzkum mezi občany: - kdo má zájem o výstavbu rodinného domu, - kdo má zájem o výstavbu řadových domů, - kdo má zájem o výstavbu bytů v bytovém domě. Město Chlumec nad Cidlinou má vlastní lokality s možností napojení na veškeré inženýrské sítě v Rooseveltově ulici (naproti ČSAD) a u nádraží (pod bytovými domy). Na lokalitu v Rooseveltově ulici byla zpracována zastavovací studie v osmi variantách (k nahlédnutí na správě majetku). Je navržena zástavba samostatnými rodinnými domky, dvojdomky a řadovými domky s modulem 6 a 7,5 m. Je třeba se rozhodnout pro některou z variant a stavebníkům nabídnout konkrétní parcely, případně zorganizovat společnou výstavbu řadových domků. Jednotlivé varianty jsou různě náročné na velikost pozemků, na způsob výstavby a samozřejmě také na finanční prostředky. Proto se obracíme na zájemce a případné stavebníky, aby důkladně zvážili tuto nabídku a svůj zájem nám sdělili. Rovněž na lokalitu u nádraží byla zpracována studie, která řeší kombinovanou zástavbu. Zástavba rodinnými domky by pravděpodobně připadala v úvahu po východní straně Zámecké ulice. S výstavbou bytových domů je počítáno na volném prostranství od Družstevní ulice směrem k nádraží. Městu byla přislíbena dotace na výstavbu 30 bytů a o dotaci na dalších 30 bytů se jedná. Zatím je ustaveno bytové družstvo na 15 bytů, jejichž stavba již byla zahájena. Zájemci o dalších 15 bytů jsou u města evidováni a zatím nejsou všechny byty obsazeny. Předpokládaný způsob financování je takový, že město zajistí a bude spravovat dotaci ve výši 400.000,- Kč na jeden byt (včetně infrastruktury) a zbývající náklady pokryjí stavebníci prostřednictvím bytového družstva. Podrobnější informace o uvažované výstavbě rodinných domků můžete získat na správě majetku města a informace o výstavbě bytových domů získáte u tajemníka městského úřadu. Informujte se, zvažte svoje požadavky a možnosti, formulujte svůj zájem písemně a předejte ho na sekretariát radnice.

4

Nabídka prodeje pozemků Podle „Usnesení z 46. zasedání městské rady“, konaného dne 25. září 2000, zveřejňujeme nabídku prodeje

pozemků parc. č. 682/3 a 682/4, ostatní plochy o výměrách 600 m2 v Pamětníku na návsi vedle hasičské zbrojnice za cenu 70 Kč/m2. Bližší informace podá správa majetku města.

Ekonomie nebo ekologie - aneb nebojte se vlnitého eternitu! Reaguji na článek Ekonomie nebo ekologie, zveřejněný v 10. čísle Chlumeckých listů. Dolík v lese se skutečně zaváží. Vykutali ho naši předkové, když na daném místě těžili písek nebo hlínu, a není v rozporu s pravidly ekologie, když se do něj hlína zase vrací. Město Chlumec sem naváží zeminu, která zbude při rekonstrukcích ulic nebo při jiné stavební činnosti podnikané Městem. Proč by se měla za drahé peníze odvážet na oficiální skládky, když neobsahuje nic, co by škodilo přírodě ani lidem? Po urovnání terénu a výsadbě nového lesa tam budeme za pár let chodit na houby. Jiná věc je, že této příležitosti zneužívají někteří občané a snaží se tu zlikvidovat svoje odpady, ačkoliv je přístup uzavřen závorou. Nemůžeme k závoře postavit na 24 hodin denně stráž, abychom uhlídali, že je tam navážena skutečně jen čistá zemina ze stavební

činnosti Města. Apeluji při této příležitosti na všechny občany, aby takové případy nedovoleného ukládání odpadů či zakládání černých skládek na jiných místech oznamovali včetně SPZ vozidla, které náklad vysypalo. Jedině tak je možné tyto případy s provinilci řešit. Stížnost na neuklizenou silnici je oprávněná. Vinni jsou řidiči stavební firmy a za porušení pravidel silničního provozu byli pokutováni. Označení vlnitého eternitu za karcinogenní látku však považuji za demagogii na hranici šíření poplašné zprávy. Asbesty jsou po chemické stránce hydratované křemičitany hořčíku, eventuálně s přísadami železa nebo dalších chemických prvků ze skupiny kovů. Jako takové jsou svým chemickým složením blízké tučku a mastku (krejčovská křída a tzv. klouzek, který slouží k přípravě líčidel a mastí, tedy látek, kterých se nikdo nebojí).

Karcinogenní účinek může mít jen při inhalaci asbestových vláken delších než pět tisícin milimetru při zpracování asbestonosných materiálů. Lidově řečeno při řezání, broušení a podobném zpracování asbestocementových materiálů (trubky, eternitové šablony nebo vlnitý eternit), kde vzniká prach obsahující asbestová vlákna. Tam při vdechování prachu je nebezpečí vzniku tzv. asbestózy nebo některých dalších forem zdravotního poškození včetně zhoubných nádorů. Ovšem asbestocementové materiály, výrobky nebo jejich zbytky jako takové nelze vdechovat. Samy o sobě žádná vlákna do ovzduší neuvolňují a tudíž i při uložení na skládku je lze považovat za naprosto neškodné. Takže i pod střechou z vlnitého eternitu můžete klidně spát. Za vlastní osobu i za referentku životního prostředí Ing. Čeněk Kodejška tajemník MěÚ

5

Hlasy pro politickou stranu, hnutí, koalici Volby do zastupitelstev krajů 12. 11. 2000 Královéhradecký kraj Okres Hradec Králové Obec Chlumec nad Cidlinou

Zpracované okrsky v %: Platné hlasy celkem: Volitelnost: Kandidující strana

100,00 1360 32,00 %

Platné hlasy % plat. hlasů

3

Občanská demokratická strana

291

21,39

8

Strana venkova

6

0,44

12

Čtyřkoalice

433

31,83

14

Koalice politických stran Volba pro město a Strana pro otevřenou společnost

30

2,20

19

Humanistická aliance

6

0,44

22

Národně demokratická strana

3

0,22

24

Republikáni Miroslava Sládka

11

0,80

33

Komunistická strana Čech a Moravy

262

19,26

34

Koalice České strany národně sociální a politického hnutí Nezávislí

67

4,92

35

Vlastenecká republikánská strana

2

0,14

38

Koalice Pravý blok - Klub angažovaných nestraníků

3

0,22

39

Česká strana sociálně demokratická

229

16,83

41

Strana za životní jistoty

17

1,25

Ze služební knihy Městské policie " Hlídce městské policie bylo ozná-

meno, že na parkovišti u zámku stojí nákladní vozidlo, z kterého vytéká nafta. Strážníkovi se nepodařilo dostihnout řidiče vozidla, a proto uvědomil místní hasiče, kteří neprodleně přečerpali zbytek nafty z porouchané nádrže a skvrnu zlikvidovali. " Neoprávněného vylepování plakátů

na hudební skupinu Benefit v ul. Kozelkově se dopustil muž, který z místa přestupku ujel motorovým vozidlem. Jeho státní poznávací značku si poznamenala pracovnice městského úřadu, která tuto skutečnost oznámila na služebnu městské policie. Ve spolupráci s PČR byl majitel vozidla zjištěn a předvolán na služebnu MP k projednání přestupku. Byla mu udělena sankce a vysvětlen správný postup při vylepování plakátů v našem městě. " Vedoucí místní prodejny textilu po-

žádala hlídku o pomoc k dopadení

6

pachatele krádeže zboží z její prodejny. Hlídka muže podle udaného popisu objevila na Klicperově náměstí, kde čekal na autobus. Při prokazování totožnosti mu z kapsy bundy vypadla část odcizeného zboží. Muž se ke krádeži přiznal, odcizené zboží vrátil a vzhledem k tomu, že doposud nebyl za podobný čin trestán, hlídka případ vyřešila blokovou pokutou. " Pokusu o sebevraždu mladého mu-

že zabránila hlídka městské policie v noci z 27. na 28. 9. 2000. Po zdařile provedeném zákroku, byla přivolána hlídka OO PČR, která dotyčného převzala a zajistila lékařské vyšetření. Hlídka městské policie zůstala na místě a zabezpečila předání vozidla mladého muže jeho rodině. " Na městské tržnici u zámku došlo

k hrubému jednání a osočování mladým prodejcem vůči dalším prodávajícím osobám a ještě neoprávněné-

mu záboru veřejného prostranství. Tento muž byl na své protiprávní jednání písemně upozorněn a vyzván, aby se podobného jednání vyvaroval. Za Městskou policii Chlumec n. C. Miloslava Venclová

Poděkování Chtěli bychom tímto veřejně poděkovat pracovnicím Domova důchodců V Podzámčí p. Linhartové a p. Jarošové, které nám přijely osobně vrátit ztracenou peněženku pro nás s nemalou částkou peněz a odmítly jakoukoliv odměnu. Za toto nevšední a příkladné jednání jim mnohokrát děkujeme. Štěpánka Tučková s rodinou Lovčice 83

100 let Včelařského spolku v Chlumci nad Cidlinou Sto let v životě planety je jako záblesk světla. Jedno století v dějinách lidstva je mezník, který mnoho znamená, ale sto let trvání dobrovolného spolku na malém městě je velké jubileum. Stoleté trvání „Včelařského spolku v Chlumci nad Cidlinou“ je krásným vysvědčením lidem, kteří vedle svého zaměstnání a rodinných povinností zasvětili svůj život přírodě a včelám. Včelaření patří k jednomu z nejstarších oborů lidské činnosti. Med býval základním sladidlem až do doby poznání cukru. Rovněž tak včelí vosk byl základním zdrojem při výrobě svíček. Včelařením se využívá základní činnosti včel, nutné pro zachování a udržení jejich života, sběru pylu. Odhaduje se, že včely mají až 95% podíl na zajištění opylování hmyzosnubných rostlin a zbytek zajišJuje jiný hmyz. V současné době význam včelích produktů (med, vosk, propolis, mateří kašička a včelí jed) vzrůstá hlavně v potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Nejstarší záznamy o chovu včel v českých zemích jsou zaznamenány v kronikách Dalimilově a Kosmově. I praotec Čech viděl z posvátného Řípu zemi, jež mlékem a strdím oplývala. Když Čechové osídlili naši dnešní domovinu, starali se o získání medu polešáci a brtníci, kteří znali i výrobu medoviny. V XI. století vznikalo vedle lesního včelařství - brtnictví i včelařství domácí. Brtníci se sdružovali v cechy se svou vlastní správou a vedli gruntovní knihy a včelařská registra. Brtníci vyhledávali v lese duté stromy, které osazovali včelami. Každý člen medařského cechu měl známkovací sekeru, kterou označoval stromy osazené včelami. Za vlády krále Karla IV. získala královská města řadu privilegií, která se týkala medu, medoviny, vosku a včelařů - brtníků. Tento panovník také přenesl do Čech i kult úcty k svatému Ambrožovi, patronu všech včelařů a včel. V roce 1775 vydala císařovna Marie Terezie patent pro Moravu a Dolní Rakousy a v roce 1776 pro Čechy, kterým byli všichni včelaři osvobozeni od daní a poplatků. Patent dovoloval i kočování s včelami na cizí pozemky a volný prodej medu a vosku. Na sklonku XIX. století se začali včelaři sdružovat do spolků Ke konci roku 1899 bylo v Čechách registrováno 63 včelařských spolků. Právě v roce 1899 se chlumecký

učitel Bohumil Klenka zúčastnil Zemské včelařské výstavy a sjezdu včelařů v Turnově. Na sjezdu bylo mimo jiné konstatováno, že v okolí Chlumce n/C se chovalo a chová mnoho včel, ale včelařský spolek v tomto kraji chybí. Učiteli Klenkovi bylo na sjezdu uloženo, aby včelařský spolek v Chlumci nad Cidlinou založil. V únoru 1900 vyzval učitel Klenka 19 včelařů z Chlumce a okolí, aby se přihlásili za členy včelařského spolku. Ustavující schůze „Včelařského spolku v Chlumci nad Cidlinou“ se konala 15. března 1900 v místnostech Čtenářské besedy. Předsedou spolku byl zvolen František Bous, řídící učitel z Nepolis. Členy spolku byli především vesničtí učitelé, rolníci, statkáři, ale i obchodníci a úředníci. Hlavním cílem spolkového života bylo zavádění moderního včelařství na základě nejnovějších poznatků ze života včel. Každý člen spolku včelařil samostatně. V roce 1948 byly na okraji lesa u Lišic vybudovány dva spolkové včelíny. V roce 1960 v nich již bylo 60 včelstev, o která pečovalo 6 včelařů. Vzhledem k tomu, že spolek musel na spolkový včelín neustále doplácet, bylo v roce 1965 rozhodnuto, že se včelíny dají do pronájmu členům spolku. Nájemci včelína se střídali, přičemž se stav včelínů neustále zhoršoval. Proto bylo v roce 1983 rozhodnuto o ukončení společného včelaření a rozprodání majetku z obou včelínů členům spolku a dalším zájemcům. V roce 1977 založil přítel Fr. Kolařík včelařský kroužek pro děti a několik let se staral o výchovu včelařského dorostu. Největší rozkvět našeho spolku nastal kolem roku 1960, kdy jsme měli 214 registrovaných členů s 2035 včelstvy. V současné době má náš včelařský spolek 96 členů, kteří včelaří s 824 včelstvy v obcích Chlumec n/C, Převýšov, Lovčice, Lišice, Lišičky, Nepolisy, Mlékosrby, Písek, Kosice, Kosičky. Káranice, Chudeřice, Stará Voda, Nové Město, Klamoš, Štít, Pamětník, Levín, Olešnice, Lučice a Kladruby. Významnou roli v naší historii hrála od počátku osvětová činnost. Uskutečnilo se nespočetné množství přednášek, besed, chovatelských kurzů a několik pěkných zájezdů s včelařskou tematikou. Za nezištnou a záslužnou práci pro rozvoj včelařství na Chlumecku v uplynulých sto letech mi dovolte jmenovat přítele Drahokoupila, Bohumila Semeráda, Josefa Nožíře, Václava Špáse, Bohuslava Dlouhého, Františka Kolaříka a Františka Chrudimského. Na pravidelných měsíčních setkáních se seznamují členové spolku s novými metodami chovu včel a včelařením. Spolkový život spočívá také především v pravidelné a plošné léčbě všech včelstev proti varroáze a proti dalším včelím nemocem. Důstojné oslavy 100. výročí založení Včelařského spolku v Chlumci nad Cidlinou se uskutečnily poslední zářijový den v hostinci Na Nové v Nepolisech, kde probíhají i všechny schůze našeho včelařského spolku. Po slavnostních projevech byla zasloužilým členům předána řada čestných uznání a ocenění za dlouholetou obětavou práci ve prospěch včelařství. Po slavnostní části setrvali přítomní účastníci v přátelském posezení, u sklenky dobré medoviny až do pozdních hodin. Součástí oslav byla i výstava o historii včelařství na Chlumecku. Nakonec mi dovolte, abych popřál všem včelařům v jejich, pro společnost tolik záslužné práci, mnoho úspěchů, zdravá včelstva a plné plásty medu a jejich včelkám rozkvetlé sady, louky a pole v našem krásném kraji. Lubomír HAVRDA

7

Týden knihoven v Městské knihovně v Chlumci nad Cidlinou Akce „Týden knihoven“ se stala tradicí. V letošním roce probíhala ve dnech 9. 10. - 13. 10. 2000 a to po celé České republice. Naše knihovna si tentokrát připravila programy dva. První bychom mohli nazvat „Knihovna dětem“. Tento program má podpořit zájem dětí o čtení. Žáci základní školy se přišli podívat do knihovny, aby poznali, jak to zde vlastně „chodí“. Povídali jsme si nejen o knížkách a spisovatelích, ale také jak knížky rozdělujeme, připravujeme k půjčování a podle kterých údajů si je mohou vyhledat.

Druhý program „Znáš své město“ jsme nabídli třídním učitelům 1. stupně ZŠ. Přihlásilo se celkem 10 tříd i družina. A tak jsme s dětmi pod dohledem třídního učitele vyrazili do ulic našeho města. Prohlédli jsme si historické památky, pověděli si zajímavosti z historie. Nechyběly ani skutečné příběhy, které jsme vyslechli od rodáků a dětem vyprávěli. K dispozici jsme měli kopie obrázků a fotografií z kroniky našeho města a historických dokumentů regionální literatury. Dětem se líbily. Mohly se například podívat, jak vypadal hotel Liverpool, rodný Klicperův dům, jak hořel zámek Karlova Koruna, nebo jak vlastně vypadal starý vodní hrad. A co jsme si všechno prohlédli? Procházku jsme zahájili přímo u budovy školy, která je chloubou našeho města. Připomněli jsme si budovy spořitelny, sokolovny, pošty, Lorety, bývalého hotelu Liverpool. Nezapomněli jsme na pomníky mistra J. Husa,

8

J. A. Komenského a T. G. Masaryka. Naše další kroky směřovaly ulicí Ko-

chyběla ani zmínka o historii kostela sv. Voršily a chlumeckého náměstí, které se v průběhu času změnilo. Všechny děti znaly Říhův dům, ale málokteré vědělo, kdo to vlastně byl Jan Říha. Zámek Karlova Koruna znaly snad všechny děti a většina ho i navštívila. Poslední zastávkou na naší cestě byl

menského kolem Kozelkovy vily. Málokdo dnes ví, že tato budova je ozdobena sgrafity podle kartonů M. Alše. Dále naše cesta vedla k Cidlině. Přešli jsme přes malý most a zamířili po nábřeží k hlavní silnici. Mluvili jsme o řece Cidlině, o Zapči, připomněli jsme si pověst o Moraně a k tomu pár do-

kostelík Nejsvětější Trojice. Tady jsme končili a děti se vracely zpět ke škole. Celá procházka trvala půl druhé hodiny. Děti byly opravdu šikovné a vzájemně jsme se skvěle doplňovali. Na závěr dostaly děti úkol namalovat z vycházky to, co se jim nejvíce líbilo. A protože obrázky jsou opravdu krásné, po-

bových obrázků. Na náměstí jsme si povídali o budovách majorátu, městského úřadu, ukázali jsme si znak města, Mariánský sloup. Došli jsme na místo, kde stával starý vodní hrad a rodný Klicperův dům. V našem povídání ne-

skytli jsme je redakci Chlumeckých listů k výběru a k zveřejnění. Dnes jsou již všechny vystaveny v městské knihovně. kolektiv pracovnic městské knihovny

Z nových knih v městské knihovně Přišel podzim, večery se prodlužují a to je ten správný čas na dobrou knihu. Kdo si k nám do knihovny chodí půjčovat knihy, ví, že nabídka je široká a že si vybere. K těm nejnovějším pro milovníky detektivek patří dva tituly amerického spisovatele J. H. Chase - Kdo se směje naposled, Celý svět mám v kapse. Čtenáře Dicka Francise potěší jeho další kniha Pole pro třináct. Mezi nejvyhledávanější autory české literatury patří Zdena Frýbová. Její nový román Otcem i matkou proti své vůli je plný humoru, komických a groteskních situací s kriminální zápletkou, ale jedná se i o romantický milostný příběh. Autorka své příznivce určitě nezklamala. Berunky Pavla Frýborta jsou volným pokračováním předchozího úspěšného románu Poslední soud. Oba tituly máme

v naší knihovně. Knihy od Borise Dočekala Maminka, tatínek a já, Jiří Pecha hraje srdcem, přibližují dětství českých osobností. Příznivce Jiřího Sováka potěší knížka Takový byl Jiří Sovák. Z romantického čtení pro ženy uvádíme knížky amerických autorek: Ďáblova nevěsta, Síla lásky, Perfektní partneři, Příliš mnoho mužnosti, Modelky a další. Pro děti máme připraven druhý díl J. K. Rowlingové Harry Potter a Tajemná komnata. Kdo má rád zvířata, s potěšením si přečte Rošiárny Ostnáčka a Pichláčka od Roberta Šimareka nebo knížka od německého autora Erwina Mosera o třech sůvičkách a jiných zvířátkách. Současnou nabídku dívčích románů od našich i cizích autorek doplňujeme tituly Naježený svět, Čaroslečna, Čarodějnice

se nelíbají, Holkám se nedá věřit, Jana, Alan a já, a třemi díly o Hance od Květy Šímové. Knihovna je otevřena pro dospělé: pro děti Út 8 - 11 13 - 18 Út 13.00 - 18.00 Čt 8 - 11 13 - 18 St 12.30 - 15.00 Pá 13 - 17 Čt 13.00 - 18.00 Helena Holanová vedoucí knihovny

Informační středisko VÝZNAMNÉ DNY ROKU 2000 PROSINEC 1. 12. Světový den boje proti AIDS 5. 12. Mezinárodní den dobrovolníků 10. 12. Den lidských práv

17. listopad - svátek boje za svobodu Nedávno jsme si státním svátkem připomněli události, k nimž došlo toho dne v roce 1939. Shrňme si dodatečně v stručném přehledu historická fakta podle dobových záznamů. Po 12. hodině v noci na 17. listopad 1939 bylo hlášeno policejnímu komisařství pro Horní Nové Město, že náhle bylo rozsvíceno světlo v celé budově české techniky a že tam koná prohlídku gestapo. Zanedlouho přišla další zpráva, že gestapo obsadilo Hlávkovu kolej v Jenštejnské ulici (v níž bydlel před třemi dny pohřbený medik Jan Opletal, zraněný Němci při demonstraci 28. října) V půl čtvrté ráno byla Masarykova kolej obklíčena německým vojskem ozbrojeným puškami a kulomety. Vojáci zahájili bez výstrahy střelbu do oken. Studenti byli zatýkáni v pokojích. Ti kteří se vzpouzeli, byli surově zbiti. Někteří vyskakovali z oken a prchali. Vojáci po nich stříleli. Někteří ze studentů byli zraněni, někteří zabiti. Jeden z uprchlíků byl za dne nalezen v blízké novostavbě, kde vykrvácel. Několik studentů se ukrylo na půdě mezi bednami. Vojáci je však objevili a šest jich ubili k smrti a zastřelili. Ostatní pochytaní studenti byli odvezeni do Ruzyně. Kolem 4. hodiny bylo policejnímu ředitelství hlášeno telefonicky z několika různých míst, že u Masarykovy ko-

leje se střílí a že kolej je obsazována gestapem. V rozích u plotů byly umístěny kulomety. Rovněž v budově hlavního štábu, která stojí v blízkosti této koleje, byly rozmístěny kulomety. V půl šesté byla přepadena Stará kolonie na Letné. Zároveň byla obsazena i Švehlova kolej. Uvnitř budovy se střílelo. Zatčení studenti byli autobusy odváženi do Ruzyně. Jeden ze zatčených později vylíčil, čeho byl svědkem: „Kolem čtvrté hodiny ranní se kolejí rozléhají první rány praskajících dveří. Nato jako lavina se řítí alkoholem zpitá smečka esesáků do chodeb, pažbami pušek vyrážejí dveře pokojů, pažbami a koženými bičíky vyhánějí na schodiště studenty, z nichž někteří běží v nočním prádle, mnozí si ve spěchu obuli pouze bačkory, jiní utíkají bosi. Obličej mnohých je zbrocen krví.“ Jiný student vypráví: „Domem se rozléhá řev a dupot okovaných bot, praskot rozbíjených dveří a sypajícího se skla. V každém pokoji zůstává jeden esesák s puškou. Jejich velitelé s důtkami v ruce běhají z pokoje do pokoje, koho zastihnou, toho bijí, nasazují jim revolvery na prsa, běsní a řádí.“ Ráno byly obsazeny budovy právnické fakulty, filosofické fakulty, elektronický ústav české techniky a budova české techniky v Dejvicích. Vojsko obsadilo i Všeobecnou veřejnou ne-

mocnici na Karlově náměstí a universitní ústavy na Albertově. Totéž se stalo s českými vysokými školami v Brně a Příbrami. V Brně byly zároveň obsazeny všechny studentské koleje. Devět představitelů studentstva bylo bez soudu zastřeleno. Úřední zprava oznámila uzavření všech českých vysokých škol. Na 2000 studentů, kteří prošli týráním v ruzyňských kasárnách, bylo odvezeno do koncentračního tábora v Oranienburku, kde mnozí na následky týrání zemřeli. Brutální zákrok proti českému studentstvu vyvolal vlnu rozhořčení ve světě. V létě roku 1942 byl na zasedání International Students Assembly ve Washingtonu za účasti delegátů 50 národů 17. listopad prohlášen Mezinárodním studentským dnem. Za 50 let po teroristických událostech v Praze a dalších městech se studenti a mládež shromáždili na Vyšehradě k manifestaci požadující svobodu a demokracii. Ubírali se potom v průvodu do centra města. Na Národní třídě ve večerních hodinách, jak známo, došlo k tvrdému střetu s kordony Sboru národní bezpečnosti, který zažehl explozi sametové revoluce. Sedmnáctý listopad se tak stal svátkem boje proti totalitnímu násilí, za svobodu a demokracii. -ri-

9

KDO JE KDO v Chlumci n. C.?

Velikost města není dána jen počtem obyvatel a územní rozlohou. I malá města, jako je Chlumec, mohou v pořadí měst dosahovat lepšího umístění, než jaké by jim příslušelo, kdyby se braly v úvahu jen kvantitativní údaje o nich. Záleží totiž i na tom, jaké výkony jsou schopni jejich rodáci i obyvatelé vykázat v nejrozličnějších oblastech lidské činnosti, jak se osvědčují a v čem vynikají nad průměr. Dnes se nám dostalo radostné příležitosti představit vám, milí čtenáři, jednoho z našich rodáků, který se na dlouhá léta ztratil svému městu z očí, ale díky svým schopnostem a píli vystoupal po stupních životních úspěchů obdivuhodně vysoko, takže jeho rodné město se dnes k němu právem hrdě hlásí jako k svému. Narodil se 24. června 1947 v Chlumci n. C., kde také prožil svá klukovská a jinošská léta. Jeho domovem byl dům na dnešní Pražské ulici naproti kostelíku sv. Trojice. Bývalo tu tehdy nesrovnatelně klidněji. Rozhodně se zde nepohybovalo více aut než lidí jako dnes a v noci lidé v domech mohli klidně spát, nerušeni duněním kamionů. Dějištěm her býval pro zdejší kluky parčík u kostelíka, nemluvě o zahradách sbíhajících vzadu za domy po svahu dolů až k dnešnímu Říhovu domu a také jistě zámecký park, tehdy už volně přístupný veřejnosti. Byly tu k vidění očazené zdi vyhořelé Karlovy Koruny, které několik zedníků na lešení pozvolna vracelo původní podobu, jezírko s věčně nakvašenými labutěmi, stádečko ovcí vedených agresivním beranem a béžové koně, které pomáhal ošetřovat mladý hrabě Kinský ve funkci řadového stájníka.

10

Do paměti rodáka, s nimž se vzápětí seznámíme, se doživotně vrýval Chlumec šedesátých let, kdy už mnoho příjemných a druhdy vžitých zvyklostí, jako například dopolední korzo po chodníku od sokolovny k mostu, zaniklo, ale pořád se tu ještě hrál výborný fotbal, o památných dnech se pěstovaly průvody městem s dechovkami a alegorickými vozy a povinně se vyvěšovaly prapory a vlajky na domech. Koupat se už lidé nechodili ani do Staráku, ani do Cidliny ke splávku nebo k jezu, protože řeka začala být nechutně špinavá, hustá a smrděla jako stoka. Těžko se shánělo na neděli maso, nebyly pomeranče a leccos jiného, ale lidé žili, jak se dalo, byJ i pod bdělým dohledem domovních důvěrníků, protože žít se musí za všech okolností. Ještě tu byli lidé, kteří pamatovali předválečný, válečný a těsně porevoluční Chlumec a náš rodák, jak pomalu vyrůstal z klukovských kraJasů, rozhlížel se všímavýma očima pozorně kolem sebe a vnímavě naslouchal vyprávění pamětníků. A protože se u něho v průběhu let začaly skořápkou naplňující se dospělosti proklubávat i literární tvůrčí vlohy, podléhal nepřekonatelnému nutkání, co viděl a slyšel a cítil, vrhat na papír. Tak vznikly básně i prozaické výtvory, tvořící stálý komponent jeho intelektuální aktivity. Tak se zrodily mimo jiné krátké povídky na podkladě skutečných příběhů, které se udály v Chlumci a jejichž protagonisty byly rázovité místní osobnosti i figurky. Jednu z těchto povídek o stokorunovém kavalírství pana Randáčka otiskl Chlumecký zpravodaj v srpnu 1974 a nedávno ji ve svém výkladu o historii chlumeckého divadelnictví svými slovy převyprávěl Antonín Lauterbach. Dnes si v rámci seznámení s naším význačným rodákem přečteme jinou z jeho tehdejších povídek, jejímž hlavním hrdinou, je známá chlumecká divadelní osobnost, učitel a poté ředitel školy Oldřich Eda Lesk, v povídce průhledně pokřtěny krycím jménem Zářný. Ilustraci k této rozmarné historce - stejně jako ke všem ostatním - pořídil další talentovaný chlumecký umělec, kreslíř i malíř a především divadelní a filmový herec Míla (Martin) Liška, pozdější člen Městského divadla na Kladně, s nímž se náš rodák spřátelil mimo jiné i kvůli společnému zájmu o výtvarné umění.

Ještě jsme neřekli, o kom je vlastně řeč. Je tudíž nejvyšší čas, abychom uveřejnili údaje, které nám náš milý rodák na naši žádost o sobě poskytl, a doložit je názornými ukázkami jeho literární tvorby. Karel Richter

ZDENĚK VANÍČEK Právník, publicista a novinář; bývalý diplomat a univerzitní profesor. Narozen v Chlumci nad Cidlinou. Dlouhé roky působil v diplomatických službách. Pracoval též jako novinář a publicista, diplomatický poradce velvyslance Pákistánské islámské republiky v České republice a ve Slovenské republice a profesor mezinárodních vztahů a mezinárodního práva na Obchodní a ekonomické fakultě Univerzity východního Středomoří ve Famagustě (severní Kypr). Doktorát práv (JUDr. - Univerzita Karlova) a filozofie (PhD - zahraniční univerzita). Od roku 1998 stojí v čele České asociace kabelových komunikací a specializuje se na problematiku evropského práva v oborech infrastruktury elektronických komunikací, mediálního a autorského práva. Zastupuje asociaci v evropských sdruženích a na mezinárodním fóru. Přednáší o tomto oboru na ČVUT a na mezinárodních kongresech, přispívá do odborných právnických časopisů. Jako diplomat působil ve Švédsku, Británii a Irsku. V roce 1990 účasten jednání o obnově diplomatických styků se Svatým stolcem a navázání diplomatických styků se Suverénním vojenským a špitálním řádem sv. Jana Jeruzalémského na Rhodu a Maltě (Řád maltézských rytířů). 29. 3. 1990 osobní audience u papeže Jana Pavla II., od něhož převzal Pontifikální medaili. Členem státních a vládních delegací doprovázejících prezidenta republiky, předsedu vlády a ministra zahraničních věcí do desítky států tří kontinentů. Oficiálně představen hlavám států a vlád Švédského království, Británie, Irska, Španělska, Řecka, Islandu, Kanady, USA, Lucemburska, Itálie, Svatého stolce, Kypru, Turecka, Portugalska. Od roku 1996 řádným členem Královské společnosti pro literaturu a členem Britského ústavu mezinárodního a srovnávacího práva. Člen Národní zeměpisné společnosti. Roku 1997 mu Masarykovy akademie umění udělila výroční cenu (3. 4. 1997, ceremoniál přenášela ČT v hlavní večerní zpravodajské relaci).

JAN NEPOMUCKÝ Alois Boček (jeden z pseudonymů Zdeňka Vaníčka)

V roce 1992 byl jako jediný autor z české literatury zařazen do prestižní publikace, mezinárodní antologie LITERARY OLYMPIANS 1992, vydané na počest a jako součást širších kulturních aktivit Olympijských her v Barceloně. Tyto publikace vydává americké nakladatelství Ford-Brown & Co., Publishers, v Bostonu u příležitosti olympijských her; zařazuje do nich, na základě rozsáhlého mezinárodního výběru, nejlepší ukázky soudobé světové poesie. Téhož roku britské nakladatelství Sunk Island Publishing zařadilo ukázku jeho poesie do mezinárodního sborníku CARNAGE, který - slovy vydavatele - „shromáždil ukázky více než dvacítky nejvýše vylétnuvších spisovatelů a básníků od Grónska po Katalánsko, aby přinesl novinky z první linie evropské imaginace“ (báseň z této sbírky „U kláštera svatého Barnabáše“ Chlumecké listy se svolením autora uveřejňují vůbec poprvé v českém originálu). Roku 1998 převzal Zdeněk Vaníček výroční cenu Karla Hynka Máchy za sbírku básní V rozvalinách vzpomínek, kterou v anglickém překladu vydalo londýnské nakladatelství OASIS. Na jaře 1990 obdržel medaili Řeckého olympijského výboru. Uveden v řadě referenčních a biografických publikací („Who´s Who“) v Británii, USA a Belgii. Publikuje v odborných časopisech, řadu let také přispíval do zeměpisných

periodik (Lidé a země - zde byl autorem monotématických vydání o Maltě a o Anglii, aj.). Jeden z prvních českých novinářů, který se důkladně věnoval problematice rozděleného Kypru a který proto navštívil a dlouhodobě pobýval v severní části ostrova, aby se tu podrobně seznámil s životem místní komunity kyperských Turků. Počátky jeho zájmu o literární a novinářskou tvorbu jsou rovněž spjaty s Chlumcem nad Cidlinou (historie jezdeckého sportu). V Chlumeckém zpravodaji uveřejňoval od počátku sedmdesátých let krátké povídky o místních postavičkách (zejména o J. Randáčkovi - povídky Stokoruny, Na kolek, Likéry a řada dalších) a divadelní historky (Jan Nepomucký, Viktorka, Hadrián z Římsů aj.). Jeho zájem o výtvarné umění ho postupně přivedl do zahraničních učených a uměleckých kruhů (čestný člen skupiny 56 Group Wales, Velšské společnosti pro soudobé umění, Britské společnosti pro medailérskou tvorbu). Výtvarně činný, jeho obrazy jsou v galeriích a soukromých sbírkách v USA, Kanadě, Turecku, Kypru a Pákistánu. Vystavoval v Kodani a Londýně. Ženatý, tři děti. Žije v Praze, na venkově a v zahraničí. Zpracováno podle publikace „Who´s Who“, kterou vydává Mezinárodní biografický ústav v Cambridgi, Velká Británie

Stěží by se v našem divadelním souboru našel pečlivější člen, než býval pan učitel Zářný. Studiu role Jana Nepomuckého ale věnoval i pro něho nebývalou pozornost a péči opravdu nadmírnou. Neopominul jediného detailu, jediného dotažení gesta, i při vyučování často strnul v pozici mučeného světce, a pak vždy zapomněl, čím chtěl vyděšené žactvo vzdělat. Propracovával koncepci postavy k dokonalé věrohodnosti - od prvního vstupu na scénu, po tragické vyvrcholení prvního jednání. K němu si na režisérovi vynutil dodání dvou biřiců ozbrojených, po jednom kopí a halapartně, a zvláště pak efektní zakončení: „Ozbrojení kmáni svrhnou Jana Nepomuckého do rozbouřených vod vltavských!“ I tak se stalo. Dokonalost a pravdivost kruté scény měly podtrhnout dvě měkké matrace v propadlišti, to aby utlumily kanovníkův strašlivý pád do hlubin, a pro realistické dokreslení temných praktik středověku tu ještě znuděně postával malý Emílek Lišků, „aby s vodičkou ve svém novém modrém kyblíčku od tatíčka udělal párkrát žbluňk!“ Nastal den premiéry. Znalci umění se sjížděli zdaleka předaleka, někteří prý až z Běrunic, Kojic a Vinařic, a pan notář z Praskačky. Kdo nikdy neviděl shon a ruch za oponou, neví co to jsou tvůrčí muka před prvním představením. Je tu druhé zvonění, napětí roste, královnu Kunhutu dolují z místnůstky za rohem šatny, houstnoucím vzduchem létají poslední chvatné pokyny, A hasič! „Nikdy nezapomínejte na hasiče!“, nabádal ochotníky pan starosta. Hasič tu je, žádný strach. Koneckonců je to i stavěč a rekvizitář v jedné osobě, jenomže, třebaže se za scénou objeví vždy a včas, si stále plete kusy; a ještě častěji vůbec neví, co se dává. Také to není jeho starost, „von je tu jen vod hašení!“ „A co ten svinčík tady! A co ten kluk tady, ježíši, a co támlety matrace! Chytne to tu, mazej vodsue kluku jeden, eště shoříme!“ Je dobře mít kolem sebe lidi, na které je spolehnutí. Když vše do sebe zapadá, každý dělá to co má, nikdo nepřekáží, nic nepřekáží, a pořádek, panstvo, POŘÁDEK! - páně režisérova nabádavá slova znějí v hasičově uších. Jednou rukou vleče matrace, druhou Emílka i s vodičkou v jeho novém modrém kyblíčku od tatíčka, kterou měl udělat párkrát žbluňk, a až jsou všich-

11

ni venku. V sále za nimi se zatím setmělo, drama začíná. Můj dědeček Suchánek tam také byl. Přijel až z Lišiček, a často mi vyprávěl, ach, jak to tenkrát bylo krásné: Pan učitel, jehož tělu bylo spočinout v matracích, se opravdu činí. Pozornost diváků i zákulisí upoutává jen on, jeho

Opona padá, hlavní hrdina ale nepřichází. Jan Nepomucký se nedostavuje. Vzdor vytrvalému a bouřlivému potlesku, volání „bravo!“, „krása!“ a „nazdar!“, stále schází. Nepředstupuje na forbínu, aby se poděkoval a přijal pugét od Pípala. Neklaní se a přátelsky nekyne. Nezvedá hlavu hrdě vzhůru a neklaní se. Až za dlouhou, hrozně dlouhou dobu, s fialovějícím okem a natrženým rtem, se přivrávorá. Mocným gestem, které tak dlouho po večerech piloval, tiší sál a důrazným hlasem plným zoufalstvím pronáší: „A jestli mi někdo připomene Nepomuckého, TAK HO NAKOPU...!“ Podruhé se sálem rozlehla ohlušující rána. Uhlazený a jemný pan učitel Zářný totiž řekl přesně kam, a v první lóži spadla paní prokuristová z křesla. Dědeček Suchánka z Lišiček si už nepamatuje, zda onehdy kus dohráli; myslí si ale, že ne.

TAJEMNÉ SLOVO Zdeněk Vaníček

Kreslil Míla Liška výkon hoden scény kamenné jest. Obecenstvo ani nedutá, sleduje se zatajeným dechem, muži ruce v pěst, ženy kapesníčky od Stutze u očí, jak statečný královnin zpovědník hrdinně odolává přesile biřiců dvou, kopí jednoho i halapartny jedné, o niž knecht Sláva Vaníček právě zakopl, úporně se brání, křečovitě svírá sochu na mostě, pak se chápe zábradlí, chytá obruby, sápe po posledních výstupcích, ale nakonec podléhá. Přemožen vojštěm naposledy zachroptí. S brunátným obličejem a skelným zrakem padá do hlubin, mizí pod mostem ve vodách a vstupuje do dějin. Tedy ten Nepomucký. Jen místo žbluňk vodičky v Emílkově novém modrém kyblíčku od tatíčka se ozývá zlověstné zadunění.

Bylo mi dvacet osm let, jeden den a všelijak. Seděli jsme s manželkou v letadle a pozorovali, jak se blížíme k letišti Arlanda. V zemi, kterou protíná polární kruh a jejíž hlavní město leží na téměř stejné zeměpisné šířce, jako jižní cíp Grónska, musí být chladněji, těšil jsem se. V Praze, kterou jsme ráno opustili, bylo totiž už po několik dnů třicet stupňů. Ve Stockholmu třicet dva. Náš první den v severské zemi není zdaleka u konce. Slunce stojí vysoko a žhne. Zmoženi vedrem hltáme nové dojmy. Poslední z nich se dostaví před půlnocí. Den končí, jdeme spát, ale světlo je jak v poledne. „Co myslíš,“ ptám se ženy, „mají tu noc?“ „Snad ano,“ míní moje vždy optimismem hýřící partnerka; „je to vyspělá země, všechno je na knoflík, třeba se vypíná i denní světlo...“

Ještě Equus Kinský Se jménem hrabat Kinských je spojena tradice proslulého chovu ušlechtilých koní. Zvláště dominantní byla plavá barva, z té odvozen i přiléhavý název - chlumecký plavák. Toto označení setrvávalo až do r. 1992. V tomto roce přijeli do Chlumce n. C. v předjaří ze zahraničí dr. Radslav Kinský a dr. Norbert Kinský. Po návštěvě dvora Ostrov, kde si se zájmem prohlédli potomky býv. Chlumeckých plaváků, dr. Radslav Kinský osedlal koně a jel na krátkou vyjíž`ku do okolí. Dr. Norbert Kinský měl přání podívat se do Mlékosrb,

12

Pár minut před půlnocí se trochu setmělo, pár minut po půl jedné začíná svítat. Nemohu usnout. Dnes bych sáhl po „roháči“, ale tehdy jsme rohypnol ještě neznali. Volím proto jiný osvědčený uspávací prostředek - Chevallierovy Zvonokosy. Nevím proč, ale vždy mi připomínaly mé rodiště. Četl jsem je poprvé, díky pochopení své sestry, když mi bylo čtrnáct, a vzpomínám si, jak už tehdy moji romantickou chlapeckou duši okouzlilo zvláštní zaměstnání syna baronky z Kratihájů, an, přesně cituji, „... byl po celou válku důstojníkem ve štábu a po válce se stal vyslaneckým attaché ve střední Evropě“. Attaché! Dodnes si vybavuji, jak na mne bezprostředně dýchlo kouzlo něčeho nepoznaného, kouzelného, tajemně mrazivého. Jako když jsem do své sbírky získal první známku z Jamajky. Attaché, attaché … co to asi je; copak asi takový attaché dělá? O dalších čtrnáct let později to už vím dost přesně. V mém pase totiž stojí, že jsem attaché, a na rozdíl od barončina syna ze Zvonokos jsem dokonce povýšil, neboJ nejsem jen přidělencem legačním, ale attaché velvyslaneckým!

U KLÁŠTERA SVATÉHO BARNABÁŠE Zdeněk Vaníček Za poledního žáru kdy i stíny pálí do májového suchopáru tichý šepot v dáli pár vlaštovek se hlásí pole mrtvé je až k uzoufání a šeptající hlasy jsou poslední varování

Klášter svatého Barnabáše, severní Kypr, 6. května 1991

kde je při kostele sv. Filipa a Jakuba rodová hrobka hrabat Kinských. Další cesta vedla na pozvání dr. Záliše k němu do Písku na čajové posezení. Po krátké přestávce se tam vrátil i dr. Radslav Kinský. Následovala obsáhlá diskuse zaměřená na minulost, současný stav a vyhlídky chovu. S myšlenkou dalšího zviditelnění tohoto významného chovu přišel MVDr. Záliš, který navrhl založení Klubu Equus Kinský a prezidentem této organizace dr. Radslava Kinského. Ten s nápadem souhlasil, funkci přijal a svou osobností zaštítil Equus Kinský. Zima

Naše fotoreportáž Klicperův Chlumec 2000 - TETA Z BRUSELU v podání „Klicperáků“

foto Ant. Fibigr

13

Letíme do Finska Největší světová soutěž mladých hasičů se koná každé dva roky. Jednou za čtyři roky se koná velká Hasičská olympiáda, kde probíhají současně i soutěže dospělých hasičů, a to jak v disciplínách mezinárodní organizace hasičů - CTIF, tak i v požárním sportu. Když chlumeckým děvčatům

vyrovnává časovými přirážkami. Pokud má 10 členné družstvo věkový průměr nejnižší - 12 let, je bez „trestných“ vteřin. Za věkový průměr o rok vyšší dostává přirážku jak na štafetu, tak i na útok 5 vteřin. Tedy průměr 13 let - 5 + 5 vteřin a nejvyšší 16 let - 20 + 20 vteřin. Protože se musí při útoku nastří-

foto Ant. Fibigr

utekla účast v roce 1999 ve Francii o pouhou jednu vteřinu, slíbili jsme si, že se pokusíme dostat na velkou olympiádu, která bude v roce 2001 ve Finsku. Proto jsme zahájili přípravu již koncem loňského roku. Reprezentovat republiku jede družstvo chlapců a děvčat, které vyhraje celostátní kvalifikaci. Kvalifikační soutěže se mohou účastnit děti, kterým bu-

kat do terčů co nejrychleji 5 litrů, je dobré mít u džberovek starší děti, které mají větší sílu. Po zkušenostech z minulých let je tedy nejvýhodnější věkový průměr družstva 13 let a o to jsme se při sestavování družstev snažili. Protože máme silnou základnu v mladším družstvu, nebyl vcelku problém vybrat děti, kterým bude v roce

foto Ant. Fibigr

de v době konání soutěže, tedy v roce 2001 dvanáct až šestnáct let. Krátké vysvětlení, co jsou mezinárodní disciplíny CTIF. Soutěží se ve dvou disciplínách, štafetě s překážkami na 400 m a z hasičského útoku - bez stroje, ale s džberovkami, překážkami a s vázáním uzlů. Věkový rozdíl dětí se

14

2001 dvanáct let. Horší to již bylo se staršími, hlavně u kluků. Vhodně doplnit družstvo chlapců se nám podařilo až necelý měsíc před kvalifikací. U soutěží CTIF a hlavně při útoku je nutné provést disciplíny rychle, ale hlavně bez trestných vteřin, které se dávají za jakoukoliv nepřesnost v pro-

vedení, ale i za mluvení. A to vyžaduje delší čas na sehranost celého družstva. Proto jsme tréninky od konce prázdnin zintenzivnili. Cvičilo se 5x týdně. Ještě na kontrolních závodech koncem září v Opočinku jsme nasbírali dost trestných vteřin, hlavně u chlapců. Ale týden před kvalifikací již začala děvčata dosahovat slušné časy a zlepšovali se i chlapci. A tak přišel 22. říjen, den, kdy se mělo ukázat, zda stálo za to, obětovat tolik času a námahy věnované tréninkům. Ráno v 7 hodin nastoupila dvě družstva chlapců a děvčat spolu se svými vedoucími a kamarády - fandy do autobusu Sokola Újezd. Do Vlašimi, místa, kde se konala kvalifikace, jsme přijeli v půl deváté. Soutěž se konala na stadionu TJ Vlašim, kde se v roce 1993 mladí chlumečtí hasiči stali mistry republiky v požárním sportu. Stadion byl pokrytý jinovatkou, ale nebe bylo modré, bez mráčků a toto hezké počasí vydrželo celý den. Slavnostního nástupu se zúčastnilo 9 družstev chlapců a 7 družstev děvčat z celé republiky. Na nástupu jsme se dozvěděli, že kvalifikace se bude skládat ze dvou samostatných soutěží a umístění z obou se sečte. Protože si chlapci vylosovali jedničku, začínali celou soutěž štafetovým během. Dosáhli slušný čas, který překonalo pouze družstvo ze severní Moravy a velký favorit Středočechů z Pískové Lhoty. Útok provedli kluci výborně. Časem 48 vteřin a bez trestných vteřin vedli až do útoku Pískové Lhoty, která je skvělým časem 43 vteřin překonala. Po první dopolední soutěži byli kluci na druhém místě. Děvčata začínala útokem a dosáhla dobrý čas 55 vteřin, k tomu však přibylo 10 trestných vteřin za jedinou chybu. Ale protože i ostatní družstva chybovala, byl náš útok nejlepší. Štafetu jsme měli druhou nejlepší, a tak po první soutěži byla děvčata na 1. místě těsně před děvčaty z Petrovic u Příbrami a Severomoravačkami. Jak kluci, tak i děvčata se před každým pokusem nažhavovali vlastním pokřikem. Obě družstva se při svých pokusech vzájemně povzbuzovala, a tak se skupinou fandů vytvořili bouřlivé prostředí. Výborný byl i hlasatel, který celou soutěž komentoval. Po poslední přestávce začala druhá soutěž. Kluci opět začínali, zlepšili se o 3 vteřiny, porazila je jenom Písková Lhota. Na potvrzení druhého místa stačilo zaběhnout slušný útok. Ale kluci se chtěli pokusit vyhrát. Přemíra snahy však přinesla chyby, a tak dva-

cet trestných vteřin je nakonec odsunulo na celkové třetí místo. Třetí místo je však skvělým úspěchem chlapců a odměna v podobě účasti na zahraniční soutěži v příštím roce je zasloužená. Družstvo chlapců tvořili: Radek Pšenička, Luděk Kosina, Petr Sejkora, Petr Urban, Michal Holan, Petr Cincibus, Štěpán Horák, Pavel Tuček, Roman Holas, Jan Přerovský a Zdeněk Jeníček. Na druhou odpolední soutěž nastoupila děvčata s odhodláním vedoucí pozici udržet. Útok provedly dobře s jedinou chybou a před závěrečnou štafetou stále vedly. Zbývala tedy poslední disciplína, štafeta. Z favoritů jsme běžely první. Proti dopoledni jsme se zlepšili o čtyři vteřiny a po doběhnutí již hlasatel tvrdil, že o vítězství našich děvčat je na 90 procent rozhodnuto. My jsme však napjatě čekali na závěrečný pokus děvčat z Petrovic. K tomu, aby nás porazily, musely zaběhnout

pod 86 vteřin. Petrovice odstartovaly, čas běžel strašně pomalu a děvčata se rychle blížila k cíli. Ale když se na stopkách objevilo číslo 1:26 a poslední závodnice ještě byla na trati, propuklo u našeho družstva obrovské nadšení. Již jsme věděli, že už nemůžeme být předstiženi, a že po šesti letech bude Chlumec nad Cidlinou opět na velké mezinárodní soutěži. Na závěrečném vyhodnocení nám starosta SH ČMS Ing. Karel Richter gratuloval ke skvělému úspěchu a popřál hodně štěstí při reprezentaci České republiky ve dnech 22. a 28. července 2001 ve Finsku ve městě Kuopio. O tento velký úspěch se zasloužila děvčata: sestry Jana a Lucie Černé, Petra a Šárka Hlaváčkovy, sestřenice Dana a Dana Zborníkovy, Jana Vytlačilová, Alena Popelková, Bára Uchytilová, Kristýna Přerovská a Michaela Štefanová. Na tomto úspěchu mají podíl i trenéři a vedoucí obou družstev: Jiří Frank,

Uznání pro Romy Firma ERMO Hradec Králové, která v Chlumci buduje plynové rozvody v ulicích, zaměstnává na kopáčské práce, jistý počet Romů. Určitě toho nelituje. Všiml jsem si jich už loni, když pracovali v naší ulici u nádraží. Zima byla přede dveřmi a my jsme se důvodně obávali, že už se ten plyn u nás do Vánoc nestihne. K našemu radostnému překvapení se najednou časně ráno objevila skupina romských kopáčů a bez otálení jako dobře secvičený orchestr v obdivuhodně svižném tempu rozehrála své nástroje. Z rychle postupujícího výkopu je nevyhnal ani déšJ. U nás na dvorku si nechávali přes noc lopaty a krumpáče. Byli

foto Ant. Fibigr

Míša Karasová, Petr Synek, Jiří Končický, Petr a Václav Zborníkovi. Děkujeme rodičům, kteří pochopili, že družstvo musí trénovat kompletní, Městskému úřadu Chlumec nad Cidlinou a sponzorům za finanční pomoc, Sokolu Újezd za zapůjčování autobusu po celý rok a našemu sboru za pomoc při zhotovení a údržbě překážek. Štěstí nám určitě přinášejí i trička od firmy Pleas, s potiskem od Ing. Michala Mentela. Chceme se za to odměnit úspěšnou reprezentací a navázat na tradici dobrých umístění. Na olympiádu pojedeme již po čtvrté. V roce 1985 získali chlapci v rakouském Vöcklabrucku 3. místo. V roce 1993 byli muži v Berlíně a získali zlaté medaile a v roce 1995 startovala děvčata v italském městě Arco a obsadila 4. místo. O účast ve Finsku ještě usilují naše družstva mužů a žen, přejeme jim, aby doplnila naše družstvo děvčat. V. Zborník

zdvořilí, slušní a důvěryhodní. Během několika dnů byly přívodní roury spolehlivě uloženy v zemi a obyvatelé domů se mohli těšit, až se radiátory v jejich bytech začnou rozehřívat. Letos jsem měl znovu příležitost obdivovat přičinlivou pracovitost romských kopáčů při výkopu na Pražské ulici. S Jarkou Vosáhlem jsme se s nimi dali do řeči. Toník Fibigr pořídil i pár obrázků pro archiv. Jeden z kopáčů se svěřil, že ve volném čase hraje v cikánské kapele, ale při téhle dřině mu tvrdnou prsty, což při hraní na housle trochu vadí. Ale šikovné ruce se nakonec vždycky prosadí za všech okolností při všem, do čeho se pustí, zvlášJ když to dělají s chutí. A to se těmhle černovlasým, snědým chlapíkům, které jsme s potěšením sledovali při práci, rozhodně upřít nedá. Nejsme ostatně sami, kdo si povšiml, jejich chvályhodného pracovního elánu. Je to věru potěšující zkušenost ze styku s našimi rómskými spoluobčany. Ulamuje hroty zakořeněným předsudkům a nevraživosti na obou stranách, přiživovaným občasnými negativními zážitky jedněch i druhých. Posiluje v nás přesvědčení, že nakonec nabude převahy to, co je dobré v nich i v nás. Dal bych již dnes krk za to, že slušným „gadžům“, jak se říká v rómštině nám bílým, jsou rasističtí skinhedi, zběsile napadající Romy a kdekoho s tmavou pletí, stejně odporní jako jsou slušným Romům odporní ti z jejich řad, kteří kradou, loupí, podvádějí a dopouštějí se násilností. Věřme, že budoucnost patří slušným lidem bez rozdílu v odstínech barvy kůže. Že se postupně, ale nevyhnutelně nastolí takové společenské poměry, aby se Romové stejně jako ostatní lidé v naší zemi mohli živit poctivou prací podle svých schopností, a nikoli rafinovanými úskoky, podvody a krádežemi, a aby všechny dveře společenských vymožeností demokratického státu byly pro ně otevřeny bez jakéhokoli omezení úplně stejně jako pro všechny ostatní občany, takže se budou cítit v této zemi doma a nebude se nikomu z nich chtít odcházet jinam. K. Richter

15

Už je tady KLUBÍČKO!! Možná jste to sami poznali. Jste na mateřské dovolené, a přestože poletujete mezi kuchyní a koupelnou a uklí-

ko se začne shánět po jiných dětech, a tak se stane, že si vymyslíte třeba klub pro maminky malých dětí. Od

Scházíme se jednou týdně v klubovně Domu dětí a mládeže k pravidelné klubové činnosti. Neplánované máme ale i další akce. V nejbližší době nás čeká mikulášská besídka. Zajímá Vás, co všechno už jsme si vyzkoušeli? Děti mají možnost se vždy na chvilku stát malými výtvarníky. Zvládly nejen čmárání pastelkami a prstovými barvami, ale i práci s ekopastelínou. Ta má spoustu výhod - dětem nechutná (a když ji snědí, bříško nebolí) a dobře se uklízí. Rádi se podělíme o recept: Ekopastelína 20 dkg hladké mouky 10 dkg soli - smíchat 1,5 lžice oleje 0,25 l (necelý) horké vody 0,5 sáčku barviva Breton - vlít do směsi mouky a soli a vypracovat hladkou hmotu - uchovávat v chladu

foto č. 1

zení nebere konce, najednou zjistíte, že není s kým si popovídat. Vaše dít-

myšlenky nemusí být daleko k realizaci. Stejně vzniklo i naše Klubíčko.

Činnost pracovní vystřídá činnost hudební (foto č. 1). Děti se na chvíli stávají opravdovými muzikanty s hudebními nástroji, mamka Lucka doprovází na varhany a všichni si zazpíváme. Co na tom, že nám to neladí, stačí, když do bubínku tlučeme s chutí.

Myška tanečnice

Mìl jsem myš-ku ta-neè-ni-ci, tan-èi-la mi po svìt-ni-ci, by-la èer-ná

Zvládli jsme také zpěv spojený s tancem. V našem repertoáru jsou známé písničky jako „Kolo, kolo mlýnský“, „Pásla ovečky“ nebo „Zlatá brána“. Učíme se i méně známé písničky např.: „Myška tanečnice“ (foto č. 2). Nejvíce však děti baví cvičení. Prolézáme a proskakujeme obručí, válíme sudy, ale určitě největší úspěch má houpání v dece. Ale ani maminky se nenudí. Některým stačí, že si mohou popovídat, další ochutnávají a předávají si recepty v našem koutku „Stolečku prostři se“. Prohlížíme si nápady na textilní hračky nebo na vazby ze sušených květin. Nevěříte? Tak se přij`te k nám do KLUBÍČKA podívat. Možnost máte každé úterý mezi půl devátou a jedenáctou hodinou ranní v klubovně DDM. Lavka + Lucka

16

Když jsem přišel ze dvorečka, tančila mi do kolečka jednou sem a jednou tam, točila se do všech stran.

foto č. 2

Z činnosti Domu dětí a mládeže v Chlumci nad Cidlinou V měsíci říjnu a listopadu Dům dětí a mládeže uspořádal nejen zájezdy, ale také několik soutěží pro děti. Seznámíme Vás tedy s výsledky těchto soutěží. Dne 14. 10. 2000 (sobota) proběhla Drakiáda. Jako každý rok jsme se sešli V Lipkách (směr k hřebčínu ). I když bylo krásné počasí, počet soutěžících dosáhl čísla 21. Soutěž byla rozdělena do kategorií - podle věku a podle toho, zda se soutěžilo s draky koupenými nebo vyrobenými. Zde jsou výsledky: Draci koupení: Kategorie předškolní: 1. Monika Doležalová 2. Karolína Khorelová 3. Nikola Khorelová

Drakiáda 14. 10. 20000

Kat. 1. - 4. třída: 1. Bětka Dlabačová 2. Anička Urbanová 3. Šárka Doležalová Kat. 5. - 9. třída 1. Petr Hrubý 2. Veronika Brunclíková Draci vyrobení: Kategorie předškolní: 1. Standa Havlík Kat. 1. - 4. třída: 1. Pavlína Špičáková 2. Martin Kadlečík 3. Tomáš Novotný

Drakiáda 14. 10. 20000

Kat. 5. - 9. třída 1. Vítek Horyna 2. Zdeněk Mikšovský 3. Pavel Hrubý 18. 10. 2000 (středa) jsme se sešli v zámeckém parku, kde se dvakrát do roka koná „Běh zámkem“- na podzim a na jaře. Celkem se závodu zúčastnilo 14 dětí. Mrzí nás malý počet účastníků, a proto bychom uvítali z řad rodičů odezvu, který den a hodinu by se měl závod konat. Kategorie MŠ: 1. Jana Křížová 2. Standa Havlík Kat. 1. - 4. třída: 1. Pepa Kříž 2. Lenka Volejníková 3. Markéta Havlíková Kat. 5. - 9. třída: 1. Pavel Panchartek 2. Petr Hrubý 3. Petr Budský

Běh zámkem 18. 10. 20000

1. 11. 2000 (středa) se konal „Turnaj ve stolním tenise“. Místo: hala zvláštní školy. Počet soutěžících: 7. 1. Vojta Vítek 2. Ondrej Horváth 3. Petr Lehký

Na všech soutěžích byly předány vítězům diplomy a věcné odměny, ostatní obdrželi nějakou cukrovinku.

17

Dům dětí a mládeže - nabídka akcí na měsíc prosinec 2000 9. 12. a 16. 12. Výstava železničních modelů a kolejiši (sobota) spojená s předvánoční prodejní akcí Kde: klubovna kroužku modelové a skutečné železnice u koupaliště Kdy: oba dny od 9.00 - 12.00 hodin Prohlédnout si budete moci modelová kolejiště, modely lokomotiv a vozů a modely vyrobené členy kroužku. Na výstavě bude probíhat prodej modelových železnic za výhodné ceny. Vstupné: dobrovolné 16. 12. (sobota) Střelecká soutěž o vánočního kapra Místo: areál u koupaliště Začátek: 8.00 - 9.00 hodin - presentace 13.00 hodin - vyhlášení výsledků

Kategorie: dívky do 10ti let, chlapci do 14ti let Startovné: 10,- Kč Od 13.00 hodin pokračuje soutěž pro dospělé a dorost!! Kategorie: sloučená do 18ti let, 19 let a výše Startovné: dorost 15,- Kč, dospělí 20,- Kč 27. 12. (středa) Zájezd na hory - Jánské Lázně Přesný čas odjezdu a návratu bude pro zájemce upřesněn!!

Informace - DDM (tel. 595 357) nebo ve škole - každou středu od 9.35 - 10.00 hodin v jazykové učebně v přízemí staré budovy. Mirka Khorelová pracovnice DDM

Výstava železničních modelů Kroužek modelové a skutečné železnice při DDM v Chlumci nad Cidlinou uspořádal ve dnech 21. a 22. října tradiční výstavu železničních modelů. Konala se v klubovně kroužku a v přilehlé místnosti, ve které mimo jiné v neděli probíhal prodej modelových potřeb ve spolupráci s největším prodejcem modelové železnice ve východních Čechách, firmou Deltax ze Všestar, se kterou náš kroužek navázal spolupráci. V této místnosti byla vystavena první část klubového kolejiště ve velikosti HO (měřítko 1:87), které je od září tohoto roku budováno členy kroužku. Jeho velikost se po rozšíření naší klubovny (o část této místnosti), zvětší trojnásobně. V sobotu zde byly vystaveny modely lokomotiv a vozů, v neděli zde poutala velkou pozornost parní lokomotiva velikosti G (LGB, měřítko 1:22). Jedná se o u nás zatím trochu neznámou modelovou velikost, která je určena především pro venkovní kolejiště, nazývané zahradní železnice. Ukázky provozu parní lokomotivy do-

plňoval videozáznam s provozem zahradní železnice LGB v St. Gallen ve Švýcarsku. Naše prázdninové aktivity jsme prezentovali nástěnkou s fotografiemi z minitábora „Sázavské linky“. V klubovní místnosti bylo v provozu kolejiště ve velikosti TT (měřítko 1:120). Výstavu navštívilo po oba dny celkem 134 dospělých a 74 dětských návštěvníků.

Všem děkujeme za jejich návštěvu a těšíme se nashledanou na předvánoční prodejní akci v sobotu 9.

PŘEDVÁNOČNÍ KONCERT Vážení přátelé a spoluobčané města Chlumec nad Cidlinou, srdečně Vás zveme na předvánoční koncert

18

a 16. prosince již v naší rozšířené klubovně, kde Vám nabídneme velký sortiment modelové železnice za výhodné ceny. Dětské vstupenky byly opět slosovány: Katalogy a samolepky získávají: Martin Doležal, Metličany 1103 Markéta Zumrová, ZŠ Chlumec nad Cidlinou, II.B Petr Bajo, Zdechovice 148 Eliška Vlastníková, ZŠ Chlumec nad Cidlinou, II.B Lucie Uchytilová, Písek 12 Samolepky získávají: Daniel Hrubý, ZŠ Chlumec nad Cidlinou, VIII.A Tomáš Steklý, Kozelkova 183/IV, Chlumec n. Cidl. Petr Hrubý, ZŠ Chlumec nad Cidlinou, V.A Radka Černá, ZŠ Chlumec nad Cidlinou, I.A Tomáš Šmída, Čelakovského 21, Chlumec n. Cidl. Bohumil Špecinger vedoucí kroužku

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY, který je pořádán ve spolupráci s radou starších CČSH. Koncert se koná v HUSOVĚ SBORU CČSH na Klicperově náměstí č. 75/I. od 17.30 hodin, a to v sobotu 6. 12. 2000. Rada starších CČSH Chlumci nad Cidlinou

Podzim v MŠ Poděbradova Každý začátek školního roku přináší něco nového. Pro nás to letos byly dvě „novinky“ - pravidelná setkání dětí a seniorů v domově důchodců a plavecký výcvik v jičínském bazénu. Jak jsme se s nimi vypořádali? Posuete sami.

Voda, voda, vodička… Od poloviny září tohoto roku přijíždí každý pátek před naši MŠ auto-

nu. Taky na nás čekají usměvavé lektorky, a tak výuka může začít. Každou hodinu se pro nás stává voda větším

A již se přesuneme z bazénu do páry. Tělo se příjemně prohřálo. A co dál? Jízda na tobogánu, ze skluzavky a kotoul do bazénu. Vše už hravě zvládáme. Na konci vyučovací hodiny, než se rozloučíme s lektorkami a odejdeme do sprch, si můžeme každý podle svého ve vodě „zařádit“. Potom následuje převlékání a vysoušení vlasů. Ještě krátké občerstvení v hale a už nasedáme do autobusu. Na zpáteční cestě někteří podléhají únavě, jiní odolávají. Vítá nás oběd v MŠ. Další „vodní“ dopoledne je za námi - škoda. Tak zase příští týden!

Tři generace

bus, do kterého nastupuje 30 malých „plavců“. Cesta do Jičína ubíhá rychle, neboJ svačíme, zpíváme, pozorujeme okolní krajinu a zjišJujeme každotýdenní změny.

kamarádem. Foukáme do ní, stříkáme na sebe, potápíme se a lovíme puky, míčky, zkoušíme splývání, stejně jako tempa rukama a nohama. Nejdříve se záchrannými rybičkami kolem pasu

Vítá nás plavecký areál. Dávno už nejsme nezkušení - víme, které jsou naše šatny, jak se máme namydlit a kde osprchovat. Přicházíme k bazé-

a podložkami, potom i bez nich. Ten, kdo se zpočátku uhýbal před každou kapičkou, nyní ukazuje, že se vody nebojí. A to je to hlavní.

V mateřské škole se snažíme o to, aby všechny činnosti, které s dětmi děláme, byly co nejzajímavější, ale zároveň i poučné. Proto jsme přivítaly návrh pracovnice domova důchodců „V Podzámčí“ - p. Luskové, abychom pravidelně s dětmi navštěvovaly DD, a tím potěšily babičky a dědečky při společných akcích. Tak od měsíce října začala probíhat nová forma spolupráce mezi naší MŠ a domovem důchodců, vždy jednou za 14 dnů v pondělí po obědě. První setkání bylo zpočátku trochu rozpačité. VždyJ babičky a dědečkové v DD jsou různého věku a mnohé děti se s takto starými lidmi ještě nesetkaly. Po překonání prvního ostychu jsme se za doprovodu příjemné hudby společně pustili do cvičení. Děti seděly na podložkách, senioři na lavičkách. Využily jsme míčky, stuhy, dřevěné tyče… Na závěr jsme si společně zazpívali několik národních písniček. S velkým nadšením se u dětí setkalo výtvarné odpoledne na podzimní téma. Vyzkoušeli jsme zapouštění temperových barev do vlhkého podkladu. Tentokrát už na ostych nikdo nepomyslel. Babičky a dědečkové při malování vyprávěli své zážitky z raného dětství a školních let. Před rozloučením jsme si zase všichni zazpívali. Děti se ještě mohly pomazlit s pejskem Batulem, který se hned stal jejich kamarádem. Společné činnosti se seniory jsou pro děti i učitelky přínosem. VždyJ kde jinde by se lépe seznámily s tím, jak se chovat ke starým lidem, jak s nimi navázat kontakt nebo jim pomoci. Věříme, že děti přinášejí babičkám a dědečkům do jejich „podzimu života“ alespoň trochu sluníčka. Na další spolupráci se těší děti a učitelky z MŠ Poděbradova

19

Chlumecké pamětihodnosti DĚKANSKÝ CHRÁM SVATÉ VORŠILY Nejstarší záznam o tomto chrámu, který je nejmarkantnější budovou města, obsahují Registry sirotčí, založené roku 1541. Hned na první stránce čteme: „Letha 1536 počal se stavěti kostel chlumecký a utratilo se naň vobecních peněz 300, a nákladu panských 400 kop 50 gr. čes., a pán jim dal zvlášt 200 kop a potom sám jest nakládal jeho mocí na krov, na klenutí, na dláždění, tak že jest k samému tisíci kop za něj naloženo.“ Další záznam najdeme na desce druhé knihy manuálu vedeného od roku 1614: „Tento kostel chlumecký dělán a stavěn jest k rozkazu a nákladu urozeného pána Jana z Pernštejna a na Helfenštejně, dědičného pána města tohoto a dodělán letha od narození Syna Božího 1443 za ouředníka ty časy Thomase Štěchovskýho, Zachaře z Plotišt, Jiříka Myslivce tehdáž hospodáře města a dostavěl jej mistr Petr, kterýž po dostavění jest umřel a tu také pochován jest. Pán Bůh všemohoucí rač se smilovati nad jeho duší.“ Tento záznam, jak pozorný čtenář jistě postřehl, odporuje předchozímu. Kdybychom jej brali vážně, znamenalo by to při srovnání s prvním, že kostel byl o 93 léta dokončen dřív, než se

začal stavět. Editor Khunových Dějin a kulturního obrazu města Clumce n. C. Leopold Novák tento rozpor vysvětluje chybou písaře: „Byly asi dva zápisy o stavbě kostela chlumeckého: onen v „Registrech sirotčích“, nám známý a pak jiný nám neznámý, z něhož však písař přepsal zápis na prvý list manuálu N-2 od roku 1614. Snad značky staré pětky neznal a opsal na místě 1543-letha 1443.“ Zatímco první zápis mluví o „početí stavby“, druhý o „dodělání jeho“. Když totiž stavitel, jehož jméno se nám nedochovalo, dospěl se stavbou až po klenutí, práce se z neznámých důvodů zastavily, možná kvůli nedostatku peněz. Posléze se opuštěného díla ujal mistr Petr (pokud nebyl týmž stavitelem, který stavbu začal) a stavbu dokončil roku 1543. Celkem tedy trvala 7 let. Stavitel Petr nedlouho po dostavbě zemřel a je v kostele pochován. Na rozdíl od tak zvaného „malého kostela“ sv. Trojice se novostavbě říkalo „velký kostel“. Byl postaven v gotickém slohu s lomenými oblouky oken i dveří a kleneb. Při pozdějších stavebních úpravách a rekonstrukcích zdiva po celkem třech požárech se uplatňovaly již renesanční stavební prvky,

Děkanský chrám svaté Voršily (pohled od strany východní)

20

jako například u jižního vstupního portálu se znakem Pernštejnů. Původně se kostel nacházel nad úrovní silnice procházející náměstím, takže se do něho z té strany vstupovalo po schodech směrem vzhůru, nikoli dolů jako dnes. (Zvýšení terénu vzniklo nejspíš navážkou rozbitého zdiva ze zničených domů.) Původně chrám sloužil kališnické víře. Když se 6. července 1620 v kostele konaly slavnostní bohoslužby na počest Jana Husa, vnikl tam tehdejší chlumecký pán Václav Vchynský a násilím chtěl přinutit přítomné muže, aby se s ním ihned vydali na hon. Lidé v kostele, rozezlení, že je ruší při mši a že jim chce pokazit svátek, vrhli se na hraběte i jeho sluhy, vyhnali je z kostela, a když se uchýlili do starého hradu, oblehli jej a vytrvali v obléhání až do příjezdu královského komisaře, který dal Vchynského dopravit do Prahy a uvěznit. Střecha chrámu byla původně kryta šindelem. Věž zůstávala dlouho jen provizorně zastřešena. Teprve 24. září 1677, kdy již dávno kostel v rámci pobělohorské rekatolizace převzala katolická církev, byla věž opatřena cibulovitou bání. Nahoře ve věži byla komora, v níž byla uložena obecní zbroj. Kromě toho tu byla ještě dolní komora. Od roku 1675 podle rozkazu vrchnosti v horní komoře držel službu hlásník, který zároveň plnil povinnosti hrobníka. Dostával za to 4 zlaté ročně a těšil se navíc výhodě, že byl jeho

Vnitřek děkanského chrámu svaté Voršily

grunt osvobozen od veškerých kontribucí. K jeho službě patřilo „na všechny strany dobrý pozor dávati na oheň“ a „po každé hodině na troubu zvuk dávati“. 2. července 1744 je zaznamenáno smrtelné neštěstí, když Jiří Krafka zvoník „s věže kostelní od zvonů oknem na střechu vylezl a že by vyrojené včeličky na jalovém oknu usaditi se měly ty sebrati mínil. Na hřeben střechy se posadil a z nějaké neopatrnosti po střeše dolů spadl a hned tu mrtvy ležeti zůstal, na zejtří tělo jeho pohřbeno.“ Kronikář

dodává: „Tuto příklad všem všetečným, po hůrách svévolně lezoucím jest zanechal, aby každý, majíc smrt za pasem, do nebezpečenství se nespouštěl, zvlášt když jemu potřebí není.“ Hrob mu vykopali na hřbitově, který obklopoval kostel a byl obehnán zdí. Ta byla teprve roku 1852 pro značnou zchátralost zbořena a nahrazena pískovcovými sloupy spojenými řetězy, které jsou na místě dodnes, i když hřbitov je dávno zrušen. Zbylo z něho jen několik památečných náhrobků zasazených do zdiva.

K historii chrámu se váže i řada pohrom: Roku 1634 byl chrám při vpádu saského kurfiřtského vojska zpustošen a těžce poškozen ohněm. Za 43 let, 8. května 1677, při požáru, který zachvátil náměstí, chrám vyhořel podruhé. Zhruba za měsíc při silném větru se zřítil i požárem narušený štít. Zbořil ještě kůr a panskou kapli, a dokonce v blízkosti kostela poškodil dva masné krámy. 28. dubna 1733 stal se kostel obětí plamenů potřetí a s ním lehlo popelem i 44 domů. PhDr. Karel Richter

Jaká byla sezona leteckého modeláře Vladislava Urbana Byla náročná, dlouhá, snad i úspěšná. Posu`te sami. 14. až 19. 8. se konalo na letišti Všechov u Tábora MS juniorů. V kategorii F 1 B se ho zúčastnilo 30 závodníků z 10 zemí. Nejdříve si Vlá`a vítězstvím v kvalifikaci těsně před mistrovstvím zajistil účast, ale vlastní závod se mu pro technickou závadu na letadle nepovedl podle jeho představ (13. místo). Za družstva získali gumičkáři 3. místo. Zúčastněné státy seřazené podle umístění: Polsko, Jugoslávie, Česká republika, Izrael, Ukrajina, Francie, Německo, Rusko, Bosna a Hercegovina, USA. Z větroňářů získal Chudoba 2. místo, družstvo bylo 5. při účasti 16. států. V době závěrečného ceremoniálu už byl Vlá`a na cestě do Rumunska na ME seniorů. Konalo se 19. až 26. 8. v okolí města Buzau. Za kategorii F 1 B startovalo 65 závodníků z 24 zemí. Tady Vlá`a zalétal všech 7 startů v maximálním čase

(3. min.) a dostal se do rozlétávání. Čas 5 minut z 29 rozlétávajících uletělo 23 závodníků. Následovalo další rozlétávání na 7 minut. Po tomto tvrdém boji se světovou špičkou stačil Vlá`ův čas 350 vteřin na 10. místo a první tři závodníci se rozlétávali na 9 minut až druhý den ráno. Ostatním gumičkářům se už tolik nedařilo - 50. Kolář a Feit 63. V družstvech 17. místo. Ve větroních si dobře vedl obhájce titulu ME Dušan Frič. Sice neobhájil, ale 3. místo je také velmi pěkné. Další větroňáři: Rýz 5., Stárek 15. a Beyer 59. z 69 startujících. Za tým 11. místo z 24 států. Frič se do týmu nepočítal, měl jako obhájce titulu zajištěný start bez kvalifikace a samostatné startoviště. Vlá`a nebyl aktivní jenom v reprezentaci, ale zúčastnil se i 20 soutěží v ČR. Tady jsou některé výsledky: Pražská liga - 1. místo (po 11 letech opustil putovní pohár pořádající klub)

České družstvo na zahajovacím ceremonielu v Rumunsku zleva: Urban, Kolář, Feit, Frič, Stárek, Beyer, trenér Urbánek, dole Rýz

Český pohár - 5. místo MR juniorů - 3. místo MR seniorů - 5. místo V současné době Vlá`a a hlavně rodiče jsou postaveni před velký problém. Byla mu nabídnuta reprezentační účast na MS seniorů. Soutěž se koná v USA - stát California - říjen 2001 Lost Hills - říjen 2001. Vlá`a by jel, copak o to, ale budou na to peníze? Svaz hradí startovné 25 USD a ostatní náklady ve výši 50 000 Kč si musí každý hradit sám. Pojede Vlá`a nebo ne? Má se chytit příležitosti, nebo být kvůli penězům doma? To je zatím nevyřešená otázka. Kluk z deváté třídy ji nevyřeší a máma s tátou na to nemají, protože rodina hradí i tak převážnou část všech nákladů. Na závěr bychom chtěli poděkovat všem, kteří Vlá`ovi fandí a drží palce, a také městskému zastupitelstvu za příspěvek na start v Rumunsku. M.U.

Vláea na MS juniorů v Táboře se svým modelem

21

Chlumecká škola se hlásí DOBRÝ NÁPAD Začátkem jara tohoto roku proběhlo jednání rady školy, ze kterého vzešel nápad na instalaci sledovací kamery a osazení laviček před budovou školy. Nějaký čas se mohlo zdát, že myšlenka zapadla a nebude realizována. Nestalo se tak, neboJ ve skrytu probíhal běžný proces zahrnující příslib finančního krytí, výběr dodavatele i realizace díla. Před několika týdny byla v budově školy umístěna sledovací kamera, která umožňuje kontrolu vstupu do budovy. Již první zkušenosti jsou velmi dobré. Ukazuje se, že celé zařízení je přínosem. Je to významná pomoc při prevenci proti ztrátám. Kamera je napojena na monitory, které umožňují stálou vizuální kontrolu. Typickým obrázkem prostoru před školou kolem dvanácté hodiny byly skupinky rodičů a prarodičů čekajících na své ratolesti. V celém okolí kolem areálu nebyla žádná lavička. Tato skutečnost již dnes patří minulosti. U vstupu do budovy bylo instalováno celkem 7 laviček a v teplých dnech očekávám, že budou řádně využívány. V této souvislosti chci poděkovat panu arch. J. Zimovi za vytypování vhodných laviček i za pomoc při určení vhodného místa na jejich zabudování. Samotné uskutečnění těchto nápadů bylo možné díky porozumění představitelů města a uvolnění potřebných financí. Je si jen přát, aby se lavičky umístěné před školou nestaly terčem pozornosti vandalů a aby sloužily veřejnosti a žákům školy.

Na závěr nám paní učitelka přečetla stupnici hodnocení. Každý sám u sebe poznal, jakou má paměJ. Ten, kdo si pamatoval málo slov, te` ví, že by měl paměJ víc trénovat. Jan Kopřiva, 8.C

Telefon v pohádce Žáci 4. B Základní školy v Chlumci n. C. se zúčastnili výtvarné soutěže

pravili 11.10 v doprovodu řady rodičů. Na přání dětí jsme jeli vlakem, který snad neměl ani zpoždění. Plni očekávání jsme usedli do sedadel malého divadla J. Grossmanna. Po chvíli se ozvaly známé zvuky Čechovy písničky Perníková chaloupka. A byli jsme v pohádce. Mohli jsme posoudit výkony K. Kornové, U. Klukové, M. Maděriče, O. Navrátila a dalších. Byli jsme překvapeni, že mezi diváky zavítal i sám autor, který se bavil stej-

S Uršulou Klukovou na téma telefon v pohádce. Jak milé bylo naše překvapení ke konci loňského roku, když v kanceláři školy zazvonil telefon - tentokrát skutečný - a žáci

ně dobře jako děti. Ježibaba v závěru pozvala děti na pódium, kde si s pohádkovými bytostmi mohly zazpívat a zatančit.

Mgr. Miroslav Jezbera, ředitel školy

Nastavím si zrcadlo aneb Jak jsem na tom s pamětí Hodinu rodinné výchovy jsme si zpestřili krátkou hrou, zajímavým testem. Vyučující nás seznámila s postupem. A začali jsme. Nejdříve paní učitelka přečetla 24 slov. Po jejich přečtení jsme měli na papír zaznamenat slova, která jsme si zapamatovali. Z 24 slov si nejvíce zapamatoval Petr. Bylo jich 13. V druhé etapě jsme postupovali stejně. Po přečtení 24 slov jsme zase trápili paměJ. Nejlepší tentokrát byla Michaela. Zapamatovala si 12 slov.

22

V divadle

4. B se dozvěděli, že soutěž vyhráli. Odměnou byly lístky na představení hudební pohádky F. R. Čecha - Perníková chaloupka. Do Prahy jsme se vy-

Dětem prý vadila jediná věc - pohádka byla moc krátká. Musíme si tedy podobnou akci zase někdy zopakovat. žáci 4. B

Jeden okamžik zanechá vzpomínku na celý život (pokračování z minulého čísla - píší žáci 7. C) Jeden večer jsme opékali na ohni kuřata. Protože mamka doma zapomněla motůrek na otáčení rožně, točili jsme ručně. Byla noc, kuřata ani nebylo vidět, jen báječně voněla. Pak nastala hostina… Radek Kafka O prázdninách mi přijelo překvapení. „Verča je tady.“ Zařvala jsem na celý dům. V tu ránu mě přešla špatná nálada. S kamarádkou jsme spaly ve stanu. Lenka Sobotová Jednu hroznou noc jsme slyšeli, jak padají tašky ze střechy. TaJka vykřikl: „Stříška letí na jahody, železné trubky máme u sousedů. I houpačka, která byla ze železa, se utrhla a skončila pod oknem. Byla to noc hrůzy. Veronika Hladíková

Děti a Den seniorů Každý z nás si jistě všiml v našem městě krásného Domova důchodců V Podzámčí. Jeho obyvatelé slaví 1. října Mezinárodní den seniorů. A tak jsme se rozhodli s dětmi z některých oddělení družiny jim tento svátek zpříjemnit. V odděleních B, E, G se celé září nacvičovaly básničky a písničky. Přestože někteří byli ve škole krátkou chvíli, protože to jsou novopečení prvňáčci, učení básniček a písniček jim šlo velmi dobře. Když jim ještě pomohly děti z druhých, třetích a čtvrtých tříd, bylo představení brzy nacvičené. Konečně nastal náš den pro vystoupení. Zaplnili jsme celou společenskou místnost Domova důchodců, kde na nás již čekali jeho obyvatelé. Děti zatancovaly, zazpívaly, přednesly básničky. Nakonec všem babičkám a dědečkům rozdaly vlastnoručně vyrobené dárky.

I já jsem zažil noc hrůzy. V obývacím pokoji smršJ rozbila okno, přes žaluzie se cedily kroupy, na dvoře pod jabloní byla spadaná všechna jablka. Na zahrádce bylo také sklizeno. Z paprik a rajčat byl na zemi kečup. Ještě ten večer jsme rozřezali vyvrácenou meruňku. Petr Němec

A odměna na konec? Velký potlesk od všech obyvatelů a přání, abychom přišli znovu. A tak doufáme, že se nám podařilo tento den jim trochu zpříjemnit. Pro děti to byla příležitost ukázat, co všechno se za krátkou chvíli naučily. Těšíme se na další brzké shledání. P. Řehounková vychovatelka odd. G

Nestává se často, že jeden den je hezký hned zase ošklivý. Ten den se odehrál v Rakousku (město Rechnitz). Naše české štafety běhaly výborně. Večer nastalo peklo. Představte si všechno dohromady: vítr, ohromné klikaté blesky, kroupy, houkání sanity, tma, pláč. Ale přišla záchrana. Kristýna Přerovská Zažila jsem krásné chvilky v akvacentru. Měli tam krokodýla, žraloka, smrtelně jedovatou rybu, která vypadala jako útlý mimozemšJan. Nejvíce se mi líbilo v zámcích. Navštívili jsme

23

Lednici, Valtice, Jaroměřice nad Rokytkou. Už vím co je krása. Martina Kofránková Nastal den, kdy naše skupina měla zdolat Lomnický štít, druhou nejvyšší horu Slovenska. Nejdříve jsme šli, pak se doslova plazili. Kolem nás jen kamenité srázy, které se mohly sesypat, všude pásy sněhu. Když jsme vyšplhali vysoko, kolem nohou se nám valily mraky. Zpáteční cesta byla obtížnější, při pohledu do údolí nás mrazilo. Dole na nás čekala zubačka. Filip Uchytil Jednou o prázdninách jsme vyrazili na výlet do Tvarožné Lhoty, podívat se na sváteční kroje. V kostele bylo plno dětí ustrojených do krojů. Bylo to jak z filmu. Navštívili jsme zámek v Miloticích, v Buchlovicích a hrad Buchlov. Petra Hájková

Poprvé na lodi jsem se ocitla v Chorvatsku. Pluli jsme kolem ostrova Krk. Všude bylo ticho, jen vlny narážely do lodi. Krásný pocit! Martina Novotná O prázdninách jsem šel do lesa na houby. Hluboko v lese jsem našel noru. Byl jsem zvědavý, kdo tam bydlí. Tiše jsem čekal, až najednou z nory vyběhlo podivné zvíře. Byl to jezevec, krásný jezevec… Gabriel Kürthy Na dovolené v Mostkách jsem šel s taJkou do lesa na houby. Bylo jich málo. Jít domů s poloprázdným košíkem? To se nám nechtělo, nasypali jsme do košíku šišky a nahoru položili houby. Nejdříve se všichni divili a pak se smáli. Adam Polanský

a slyším podivné zvuky - jako když se ladí rádio. Bála jsem se. Rozsvítila jsem a zvuky přestaly. Dlouho jsem nespala, strach mi nedal usnout. Zuzana Launová Byla jsem na táboře. Od začátku se každý těšil na noční hru. Předposlední noc jsme se dočkali. Začalo „to“ v lese. Něco zašustilo a na Žanetu něco skočilo. Ječíme na celý les a vedoucí nás chlácholí. Ještě přes lávku a jsme u cíle. Jenže lávka se houpe a zespodu mě něco chytá za nohu. Nabraly jsme šílené tempo směrem k táboru. Nikdo v táboru o tom strašidlu nevěděl. Asi tam strašidlo bydlelo a hrálo si s námi. Martina Brůžová

O prázdninách jsme spali ve stanech. Najednou se v noci probudím

Zpracoval kabinet českého jazyka (Vá, Km)

Co nového na knižních pultech

V ZIMĚ Zdeňka Milera a Hany Doskočilové. Dalším titulem z tohoto nakladatelství je knížka Boženy Němcově MALIČKÝM s ilustracemi Artuše Scheinera, která obsahuje devět nejznámějších krátkých pohádek, mezi jinými O neposlušných kozlatech, O Smolíčkovi a další. Nakladatelství Olympia přináší knižní podobu večerníčkových pohádek O MAKOVÉ PANENCE A MOTÝLU EMANUELOVI, nakladatelství SID a NERO nabízí lidová říkadla pro nejmenší KOLO, KOLO MLÝNSKÉ a naposledy z titulů pro nejmenší nakladatelství Fortuna Print v edici Zlatá sbírka pohádek titul TŘI MALÁ PRASÁTKA a jiné pohádky. Nejmenším školákům připravil k Vánocům dárek Zdeněk Svěrák svou knihou, určenou jako první čtení TATÍNKU, TA SE TI POVEDLA s ilustracemi Adolfa Borna. A ještě něco pro dospívající dívky z nakladatelství Víkend. Dívčí romány od Stanislava Rudolfa PRVNÍ POLOVINA NEBE, JAK JSME POSLOUCHALI NOC, RÁJ JE DALEKO, MOJE PALIČATÉ IQ a od Karla Štorkána HON NA KOČKU a např. LÁSKY HORKÉHO LÉTA. Samozřejmě, že celá titulová nabídka je mnohem bohatší s vy si jistě vyberete nádherný dárek pro své blízké.

Vánoce přicházejí a přinášejí s sebou představu času plného pohody, lásky a neodmyslitelně i spousty dárků, samozřejmě i knižních. A my se opět pokusíme pomoci vám v orientaci mezi novými tituly. Nakladatelství IKAR nabízí milovnicím románů Danielle Steelové SVATBA. Malinko z obsahu: Příběh jedné význačné hollywoodské rodiny, do jejíhož poklidného života zasáhne svatba jedné z dcer. Dalším titulem tohoto nakladatelství je román „z metalízové řady“ Catherine Andersonové JENOM LÁSKA hlavní hrdina je přesvědčen, že za peníze lze koupit vše. Ale pouze do té doby než pozná Cassandru. V té chvíli si uvědomí, že bohatství a moc ve srovnání s čistotou srdce a opravdovou láskou nic neznamenají. Připomínkou populární telenovely Divoký anděl je její knižní podoba z nakladatelství Plejáda, které v současné době již vydává druhý díl. Milovníkům není jistě třeba dalších informací. Obohacením předvánočního trhu jsou nové tituly českých autorů. Michal Viewegh se dočkal vydání svých fejetonů z roku 1994 - 1995 a 1999 2000 pod názvem ŠVÉDSKÉ STOLY ANEB JACÍ JSME. Se sobě vlastním smyslem pro vnímavost a pro humor upozorňuje na věci, které v běžném životě už ani nevnímáme.

24

Nakladatelství Šulc a spol. vydává nový román Pavla Frýborta BERUNKY - napínavý příběh ze současnosti, o jejíž skutečné podobě víme někdy jen velmi málo, volně navazuje na předcházející Frýbortův román Poslední soud. A posledním českým autorem pro dospělé, kterého vám dneska chceme nabídnout, je jistě dobře známý kreslíř Petr Urban a jeho ORGIE S PIVRNCEM, kniha kreslených vtipů motivovaná heslem „orgie = vzrušení, výstřední zábava, hýření, prostopášnost - nejednou spojená s různými nemravnostmi“. V tomto námětu všechny své příznivce Petr Urban jistě opět nezklame. Než se zaměříme na nabídku pro děti, musíme ještě připomenou dva nové kriminální tituly a to klasický kriminální příběh z dostihového prostředí od Dicka Francise POLE PRO TŘINÁCT, jehož první vydání přináší nakladatelství Olympia a thriller z lékařského prostředí od Michaela Palmera PACIENT, který je opět jedním nervy drásajícím bestselerem, jenž je na jednu stranu nemilosrdně napínavý a na stranu druhou děsivě realistický. Ale k vánočním svátkům patří hlavně šJastné tváře dětí, a proto se te` budeme věnovat knižní nabídce pro ně. Nakladatelství Albatros vydává několik pěkných knížek o dětmi milovaném krtkovi, jednou z nich je KRTEK

Přejeme hodně hezkých chvilek u pěkných knížek a těšíme se na shledanou. K. Miffková

Události školské Tak nám zase chtějí stávkovat učitelé. Inu, stávkovat. Vyhlásili zatím jen stávkovou pohotovost. A proč to odborářští bossové, kteří bojují všemi silami za práva učitelů a hlavně za práva svá, učinili? Jaké že to bezpráví se na učitelstvo zase chystá? Část poslanců Parlamentu České republiky přišla s návrhem, že by nebylo vůbec špatné, kdyby ředitelé škol byli do svých funkcí jmenováni obcemi a jejich představiteli. Odborářstvo se čílí. A zdůvodňuje. Hlavně zdůvodňuje, že obce k tomu nejsou kompetentní, nemají dostatek odborných pracovníků obeznámených se školskou problematikou, nejsou na to připraveny a tak dále a tak podobně. To by opravdu mohl být pádný důvod ke stávce, avšak spíše pro ty obce a obecní úřady. Prý tím dojde ke kolapsu regionálního školství. Tvrdí odbory. Ale pokud k němu dojde, tak už za několik týdnů v souvislosti se vznikem vyšších územních celků, tzv. krajů. Možná ale pod vznešenými záminkami hájí odbory něco úplně jiného. A co vlastně? Třeba to, aby do většiny škol nepronikl svěží vítr změn a vše

zůstalo zakonzervováno v současné, dosti tristní podobě. Představte si. Prý existují v tomto státě školy, které sice mají jmenované ředitele, ale ti se před žáky, kolegy i rodiči schovávají a občas i zamykají ve svých kancelářích. Zřejmě si myslí, že se tím schovají i před problémy, které se na ně valí. Prý jsou u nás i takové školy, kde ředitelé řídí školu jen podle názvu svých funkcí, ale opravdovými šéfy jsou sekretářky, hospodářky a podobní pracovníci. Prý jsou u nás dokonce i takové školy, kde jejich vedení kryje a doslova zatlouká nejrůznější průšvihy. Ani ne tak žáků, po těch se vždy někdo rád sveze, ale kolegů. Prý se tak děje proto, aby neutrpělo dobré jméno školy. Dá se však v těchto případech hovořit o nějakém dobrém jménu takové školy? Ani věřit se takovému školskému středověku nechce. Je možné, že právě takovéto vymoženosti odboráři svým halasem brání? Zcela nepochybně tím pak chrání takové věci, jakými jsou konkurzy na ředitele a rozdělování funkcí těm, kteří jsou ochotni odkývat cokoli, jsou dostatečně poddajní a jejichž manažerské

ADVENT

síci prosinci se budou konat v našem sboru adventní pobožnosti, a to každý čtvrtek od 18.00 hodin, kdy Slovem Božím poslouží jako hosté duchovní z okolních náboženských obcí. Konání těchto pobožnosti připadá na data: 7., 14. a 21. prosince.

(příchod)

PÁNĚ

Začíná čas adventní. Je to doba začínajícího nového církevního roku. Advent nám připomíná období čtyřnedělního očekávání narození Vykupitele předpověděného ve STARÉM ZÁKONĚ a Janem Křtitelem. To do našich dnů, temných dnů, svítají červánky příchodu Kristova. Jeho příchod, jeho přítomnost, to je tajemný smysl lidských dějin, smysl našeho života. Proto čiňme pokání, - odvraJme se od hříchu, vyjděme mu vstříc, vyhlížejme ho celým adventem. Připravme Pánu Ježíši přímou cestu do svého srdce. V Husově sboru CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ se konají bohoslužby každou adventní neděli od 9.00 hod., tj. 3. prosince; 10. prosince a 17. prosince roku 2000. Ještě v mě-

VÁNOCE - Pokoj lidem dobré vůle S nadějí očekáváme požehnaný příchod našeho Pána Ježíše Krista. Radujme se, veselme se. Všude vánoční zvonky hrají, lidská srdce se otvírají; Kristus narodil se nám, poj`me, klaňme se mu. Slavnost NAROZENÍ PÁNĚ budeme slavit v Husově sboru CČSH PŮLNOČNÍ pobožností v neděli 24. prosince od 23.00 hodin.

schopnosti jsou téměř nulové. „Školská klika“, v konkurzní komisi představovaná zástupcem školského úřadu, učitelů a tzv. nezávislým odborníkem (což je reprezentant jiného školského úřadu), nemá problém přehlasovat zástupce města či obce, byJ by měl tisíce důvodů pro změnu ředitele. Prý se tak stalo. A právě obce (většinou zřizovatelé škol) by přece měly mít možnost mluvit do toho, kdo bude řídit a spravovat jejich školu, a tím i obecní peníze. Navíc škola je dost jasnou a zřetelnou vizitkou každé obce. Neměla by jí být jenom pěknou vnější fasádou, ale také by měl být občas proveden důkladný úklid uvnitř budovy. Při něm by obce nejen mohly, ale určitě by měly asistovat. K tomu by mohl zmiňovaný návrh snad dosti výrazně přispět. Pomoci v tom, aby se řediteli stávali místní učitelé, kteří svůj čas věnovaný škole a obci neměří podle jízdních řádů dopravních prostředků, kterými cestují do zaměstnání, ale opravdovým zájmem o věc. A pokud uvažovaný zákon dostane takové mechanismy, které zabrání tomu, aby se ředitel školy neměnil dle nálady starosty či obecního zastupitelstva, lze takovou iniciativu jen přivítat. D. Akl

Na HOD BOŽÍ VÁNOČNÍ budeme pokračovat v oslavě příchodu SPASITELE, a to pobožností, která se bude konat v pondělí 25. prosince od 9.00 hodin. Prvomučedníka Štěpána vzpomeneme při pobožnosti v úterý 26. prosince od 9.00 hodin. Vážení přátelé, sestry a bratři, také vás zveme na další pobožnosti, a to ukončení světského roku 31. prosince 2000 od 17.00 hod., kdy uctíme svátek RODINY PÁNĚ a vzdáme díky Hospodinu za Boží vedení a ochranu. Nový rok 2001 přivítáme 1. ledna od 17.00 hod. a vzdáme úctu jménu JEŽÍŠ. Přátelé a v Kristu Ježíši, sestry a bratři z města Chlumce i okolí, Vám všem patří naše srdečné pozvání do našeho Husova sboru CČSH na Klicperově náměstí na pobožnosti adventní, vánoční, i na zakončení roku 2000 a uvítání roku 2001. Jaroslav Tesař duchovní CČSH HUSOVĚ SBORU

Rada starších církve čs. husitské v Chlumci n. C.

25

EVROPSKÁ UNIE (pokračování)

ZAHRANIČNÍ POLITIKA, VNĚJŠÍ VZTAHY

81

Podařilo se Evropské unii dospět k dohodě o jednotném vystupování navenek vůči zahraničí - tedy k politické integraci?

Unie se rozhodla společně hájit své základní zahraničněpolitické zájmy, zvláště pokud jde o nezávislost a bezpečnost Unie. Členským státům se podařilo dohodnout na tzv. Společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP), která se stala jedním ze tří pilířů Unie. Tato společná politika funguje na principu mezivládní spolupráce, nemá tedy nadstátní orgány se zvláštními pravomocemi, nýbrž tradiční orgány, jež rozhodují na základě všeobecného souhlasu. Evropská unie v současné době intenzivně jedná rovněž o vlastní Evropské obranné politice.

82

Které jsou hlavní oblasti, v nichž Evropská unie uplatňuje svoji Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku?

Okruh zahraničněbezpečnostního zájmu Unie je obsahově i teritoriálně velmi rozsáhlý. Významnou roli hraje vztah k USA a neméně důležité jsou i vazby k NATO. Velkou výzvou je pokračování politiky dialogu, spolupráce a partnerství s důležitými sousedy, jako jsou Rusko, Ukrajina, Turecko či státy Středomoří. Evropská unie se rovněž snaží zajistit bezpečnost a stabilitu na Balkáně a napomoci k řešení konfliktů v bývalé Jugoslávii. Dalším směrem působení EU je prohlubování celoevropského bezpečnostního systému, ale také transatlantická spolupráce a další zlepšování vztahů s Afrikou a Karibskou oblastí, zeměmi Pacifiku a těsnější vztahy s Asií i Latinskou Amerikou.

83

Čeho chce Evropská unie společným postupem dosáhnout?

Cíle Společné zahraniční a bezpečnostní politiky vyplývají ze Smlouvy o Evropské unii. Především jde o zabezpečování společných hodnot, základních zájmů, nezávislosti a integrity Unie v souladu se zásadami Charty OSN.

26

Dalším záměrem je posilování bezpečnosti Unie, zachovávání míru a mezinárodní bezpečnosti. V neposlední řadě pak Unie hodlá rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát stejně jako respektování lidských práv a základních svobod.

84

Každý stát má vlastní zahraniční zájmy, které nemusí být v souladu se zájmy jiných zemí. Jak se dokáží shodnout země Evropské unie?

Členské státy se zavázaly, že se zdrží jakýchkoliv akcí, které by byly v rozporu se zájmy Unie nebo které by mohly snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích. Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku státům Unie nikdo „shora“ nediktuje vzniká každodenním procesem. To ovšem neznamená, že panuje dokonalá akceschopnost a shoda. Podle Smlouvy o Evropské unii by ale měly členské státy navenek podporovat SZBP bezvýhradně v duchu loajality a vzájemné solidarity.

85

Kdo určuje, jakou politiku bude Evropská unie prosazovat navenek?

Základní směry a principy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky definuje Evropská rada, tedy nejvyšší představitelé členských států na společných zasedáních. Na základě toho pak předsednickou zemí vedená Rada pro všeobecné záležitosti, v níž zasedají ministři zahraničí, přijímá rozhodnutí. Rada také zajišJuje jednotu, soudržnost a účinnost postupu Unie. Existuje i funkce koordinátora Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, kterou zastává Javier Solana. Na mezinárodní úrovni zastupuje Unii jak Evropská komise prostřednictvím svých diplomatických misí (Delegace Evropské komise) v jednotlivých státech, tak předsednická země a její zastupitelské úřady.

86

Jakými formami uplatňuje Evropská unie svoji Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku?

V oblastech, kde má Unie důležité společné zájmy, uskutečňuje tzv. společné strategie. Znamená to vymezení cílů, doby trvání a prostředků, které Unie a členské státy dají k dispozici. Tyto společné strategie prosazují státy EU na mezinárodních konferencích a v mezinárodních organizacích, ale i v rámci dvoustranných vztahů k určitým zemím. Dalším nástrojem jsou tzv. společné akce, jež slouží k řešení specifických situací, při nichž se operační akce považuje za žádoucí. Příkladem jsou akce v bývalé Jugoslávii či podpora mírového procesu na Blízkém Východě.

Třetí formou jsou tzv. společné postoje, jež vymezují přístup ke konkrétní záležitosti geografické nebo tematické povahy. Zaujímáním společných postojů Unie reaguje na politický vývoj v jiných zemích, na otázky lidských práv či na mezinárodní konflikty.

87

K čemu slouží Západoevropská unie?

Západoevropská unie (ZEU) je obrannou organizací, která byla založena v roce 1954. Jejími členy jsou Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko a Velká Británie. Tyto státy se zavázaly ke vzájemné pomoci v případě vojenského napadení a k udržování míru a bezpečnosti v Evropě. Dlouhou dobu existovala ZEU ve stínu Severoatlantické aliance (NATO). Roli ZEU, která zřejmě na konci roku 2002 zanikne, postupně přebírá celá Unie a zvyšuje se význam Evropské bezpečnostní a obranné identity (ESDI). Přidruženým členem ZEU je i Česká republika.

88

Je Evropská unie v současnosti připravena se jako celek vojensky bránit, případně podnikat vojenské operace na území třetích zemí?

Je nutno si uvědomit, že větší část členů EU je zároveň členy NATO. Smlouva o EU však respektuje závazky plynoucí pro členské státy z příslušnosti k Severoatlantické alianci. Pokud jde o vojenské akce na cizích územích, předpokládá se, že k tomu směřuje právě Společná zahraniční a bezpečnostní politika. Diskutuje se o posílení evropského pilíře NATO, to znamená, že by EU byla schopna zajišJovat některé záležitosti NATO vlastními silami. Jde např. o humanitární a záchranné akce, mírové mise nebo řešení krizových situací. Takovou platformou by se měla stát právě Evropská bezpečnostní a obranná identita (ESDI), která se postupně stává jakousi evropskou částí NATO. Amsterodamská smlouva prohlašuje ZEU za nedílnou součást vývoje Unie a výslovně hovoří o možnosti začlenění ZEU do Unie. Na základě smlouvy je ZEU považována za nástroj sloužící Unii v případě nutnosti použít vojenskou sílu. Evropská rada může také požádat ZEU o vypracování a provedení akcí, které mají dopad na obranu EU. ZEU by však měla do dokonce roku 2002 formálně ukončit svoji činnost a její úlohy převezme ESDI.

89

Přistupuje Evropská unie v obchodní politice stejně ke všem nečlenským zemím?

Vztahy Unie k některým evropským státům jsou nadstandardní. Unie uzavřela dohodu s Evropským sdružením volného obchodu (ESVO), jehož členy jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, o vytvoření tzv. Evropského hospodářského prostoru (EHP) - Švýcarsko však v referendu odmítlo do EHP vstoupit. EHP rozšiřuje čtyři základní parametry jednotného trhu Unie (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu) i na státy ESVO. Vůči ostatním státům vykonává Unie společnou obchodní politiku, např. pokud

jde o celní tarify, společná exportní a importní pravidla, společná antidumpingová opatření, opatření namířená proti černému obchodu, kotační politiku, embarga a obchodní sankce. To všechno má za cíl chránit ekonomiku Unie před obchodními hrozbami z nečlenských zemí. Díky svým některým celním ochranářským opatřením se ovšem Unie občas dostává až do obchodních válek s významnými partnery, jako jsou např. USA.

90

Jak jsou upraveny vztahy Evropské unie s okolním světem?

Zvláštní charakter mají vztahy se státy ze Středomoří. Dohodu o spolupráci uzavřela Unie s Alžírskem, Marokem, Tuniskem, Egyptem, Jordánskem, Libanonem a Sýrií. Její součástí jsou jednostranné preference zmíněným státům, např. bezcelní přístup na trh Unie, Kypr a Malta mají s Unií podepsány dohody o přidružení. Takovou dohodu podepsalo i Turecko, se kterým EU navíc vytvořila celní unii. Do roku 2010 má být vytvořena Středozemní zóna volného obchodu. Smluvně upraveny jsou také vztahy se zeměmi Afriky, Karibské oblasti a Tichomoří (tzv. státy AKT), jež se opírají o dohody z Lomé (Togo). Státy AKT mohou využívat celních preferencí a rozvojové pomoci. S vyspělými průmyslovými zeměmi (USA, Japonsko, Kanada, Austrálie, Nový Zéland) udržuje Unie obchodní vztahy na bázi doložky nejvyšších výhod. Pokud jde speciálně o Spojené státy, i přes určité rozpory v zemědělské politice usilují EU a USA o vytvoření transatlantického společenství. Velmi těsné vazby - na základě dohod o přidružení - má Unie se zeměmi střední a východní Evropy.

Montáž, údržba a opravy ELEKTROINSTALACE

Kapèuk Jiøí Riegrova 184/IV 503 51 Chlumec n. C. Tel.: 0448/596 984 Mobil: 0602 473 963 27

Kapitolky z českých dějin s výhledem na Chlumecko V našem vyprávění, jsme dospěli do doby jitřního šera české historie. Nad polovinou Čech vládl přemyslovský kníže Bořivoj. O druhé, východní polovině české kotliny z té doby mnoho nevíme. Spokojme se zatím s faktem, že tu byl domovem kmen Charvátů, ovládaný rodem Slavníkovců sídlících na Libici. Čechy jako celek byly předmětem mocenského zájmu knížete, či dokonce krále sousední Velkomoravské říše Svatopluka. Kníže Bořivoj nejspíš své mocenské postavení opíral o Svatoplukovu podporu. V roce 874 se Bořivoj, který se podle Kristiánovy legendy, „skvěl květem vynikající krásy“, oženil s mladičkou čtrnáctiletou Ludmilou, dcerou knížete Slavibora z lužickosrbského Milska. Latinský název jeho knížectví „provincia milcensis“ byl chybně zaměněn za „milnicensis“, což vedlo k zřejmě mylnému určení Ludmilina původu z kmene Pšovanů sídlícího na Mělnicku. (Sňatek byl pravděpodobně uzavřen k utvrzení spojenectví lužickosrbských s českých Slovanů). Následující rok se knížecím manželům narodil prvorozený syn Spytihňev. Celkem Ludmila Bořivojovi porodila šest dětí. Druh syn, Boleslav, zemřel velmi mladý. Jako poslední přišel na svět Vratislav, nedlouho před Bořivojovou smrtí v roce 888. Mezitím se narodily tři dcery, o nichž však není nic známo. Svatopluk, který získal postavení krále, si jako křesJanský panovník předsevzal připojit Čechy k svému království tehdy obvyklou formou jejich pokřesJanštění. Bořivoj jako vládnoucí kníže nad střední a západní polovinou Čech, nejvíce ohroženou ze strany Východofranské říše, se patrně k Velké Moravě přimkl dobrovolně, aby byl zajištěn před mocichtivým Ludvíkem Němcem. Zdá se dokonce, že byl přímo Svatoplukovým vazalem. Vyplývá to z Kristiánovy legendy, kde se o něm píše: „Navštívil tento jednoho času svého knížete nebo krále Svatopluka na Moravě a byl od něho laskavě přijat a pozván společně s ostatními na hostinu.“ Není jisté, jestli zmíněná Bořivojova návštěva, k níž došlo někdy po roce 882, nebyla dokonce vynucena Svatoplukovým příkazem. Bořivoj přicestoval do Veligradu (což nebyl dnešní Velehrad, ale centrální velkomoravské hradiště odkryté ve Valech u Mikulčic) s třicetičlenným doprovodem, aby se poklonil, aJ již dobrovolně nebo povinně, svému králi. Dostalo se mu, jak již víme,

28

pozvání na hostinu. Tam mu však hostitel udělil pokořující lekci. Nebylo mu totiž dovoleno sedět u stolu mezi ostatními účastníky hostiny, kteří byli křesJany, ale jakožto pohan musel usednout na zem před stolem. Přítomný arcibiskup Metoděj, jemuž bylo líto jeho ponížení, mu promlouval do duše: „Jaká běda, ty, muž tak vynikající, a nestydíš se, žes vyhoštěn ze sedadel knížecích, ačkoliv sám také vévodskou moc a hodnost máš, ale raději chceš pro hanebnou modloslužbu s pasáky sviní na zemi seděti?“ Bořivoj se otázal: „Co dobrého mi přinese náboženství křesJanské?“ „Staneš se pánem pánů svých,“ odpovídá podle Kristiána Metoděj, „a všichni nepřátelé tvoji budou podrobeni moci tvé a potomstvo tvé každoročně vzrůstati bude jako převeliká řeka, do níž se vlévají proudy rozličných potoků.“ Povzbuzen Metodějovými slovy plynoucími jako med, se kníže s celou družinou vrhl k arcibiskupovým nohám a snažně jej prosil o neprodlené pokřtění. „Druhého dne arcibiskup Metoděj,“ jak píše Kristián, „poučil Bořivoje i s třiceti dvořany, kteří s ním přišli, o základech víry... obrodil je přeposvátným pramenem křtu. A když ho ve víře Kristově vzdělával, dovolil mu pak Svatopluk, obohativ ho mnohými dary, aby se vrátil domů a dal mu s sebou kněze ctihodného života jménem Kaicha.“ Po návratu domů, do pohanských Čech, vystavěl Bořivoj na Levém Hradci, kde sídlil, kostel k poctě blahoslaveného Klimenta jako hlavní centrum slovanské církve založené knězem Kaichem a dalšími kněžími, kteří přišli s ním. Po krátkém čase, jak se uvádí v latinské legendě Diffundente sole, přicestoval do Čech sám Metoděj a pokřtil spolu s mnoha jinými pohany Bořivojovu manželku kněžnu Ludmilu. Bořivojův přestup na křesJanské náboženství vyvolal proti němu v zemi odpor. Mnozí ho obviňovali, že opouští otcovské mravy a přejímá nový a neslýchaný křesJanský zákon. Ještě více než nové náboženství však byla opozičním velmožům, podněcovaným zřejmě bavorskými misionáři, proti mysli závislost Čech na Velké Moravě. Na konec v zemi vypuklo povstání. Bořivojovi šlo o život. Musel i s rodinou a se svými nejbližšími stoupenci uprchnout na Moravu. Povstalci mezitím, podle Kristiánova svědectví,

vypravili poselstvo do Němec, kde žil, jako vyhnanec jakýsi vévoda Strojmír, patrně příslušník Přemyslova rodu, zapuzený, možná samotným Bořivojem, pro sympatie k Frankům. Tohoto exulanta, který už dokonce pozapomněl svou slovanskou mateřštinu, povolali velmoži domů a ustanovili si ho knížetem. Bořivoj s Ludmilou žili nějaký čas jako vznešení emigranti nejspíše ve Veligradu u dvora krále Svatopluka, který je spolu s arcibiskupem Metodějem přijal, jak praví legenda Diffundente soli, „s velikou slávou, jak se slušelo“. Doufali, že nedaleká budoucnost jim se Svatoplukovou podporou umožní návrat domů. Kníže Bořivoj v modlitbách sliboval, že když se vše podaří, postaví po návratu kostel k poctě P. Marie. Bořivojovi stoupenci v Čechách využili narůstající nespokojenosti lidu s frankofilským Strojmírem a sjednotili se k odboji. Schylovalo se k občanské válce. Strojmírovci odbojníky v zájmu míru pozvali k jednání na společném sněmu, kde se mělo volbou rozhodnout, kdo z obou knížat bude vládnout. Předem se však lstivě domluvili, že se na sněm dostaví se zbraněmi ukrytými pod šatem a na zvolání „Proměňme se“ pobijí své odpůrce. Bořivojovci se však o úkladu dozvěděli a přišli také se zbraněmi pod plášti, připraveni je použít. Když zaznělo smluvené strojmírovské heslo, vrhli se bořivojovci na překvapené strojmírovce s meči a dýkami v rukou a zahnali je na útěk. Bořivoje pak ihned povolali zpět, aby se opět ujal vlády. Kníže se ochotně vrátil, dost možná v doprovodu moravských ozbrojenců. A hned také splnil slib daný Bohu. Na pražském hradišti dal postavit kostel zasvěcený sv. Panně Marii. Závislost Čech (zřejmě celých) se opětovným dosazením knížete Bořivoje k moci obnovila v plném rozsahu. Bořivoj (stejně jako kníže východočeských Charvátů) odváděl králi Svatoplukovi obvyklé poplatky a byl zavázán přispívat Velkomoravské říši podle potřeby i vojenskými kontingenty. Není ani vyloučeno, že se Čechy staly přímo součástí Velkomoravské říše a kníže Bořivoj v jejich části vládl jako Svatoplukův místodržící. Ostatně je docela možné, dokonce skoro jisté, že Bořivoj byl se Svatoplukem spojen i příbuzenským vztahem. V roce 1984 byl v Uherském Hradišti na místě ně-

kdejšího Svatoplukova sídla objeven bohatý hrob s kostrou ženy, která se vyznačovala zvláštní odchylkou ve stavbě zvukovodu. Naprosto stejná zvláštnost byla zjištěna i na lebce knížete Bořivoje. Vyvozuje se z toho domněnka, že by mohlo jít o Bořivojovu sestru a zároveň první manželku knížete Svatopluka, onu dotud neurčitou českou nevěstu Svatožizň, které Němci, když putovala na Moravu, náhlým přepadem pobrali svatební výbavu. Se Svatoplukovou podporou také Bořivoj rozšiřoval své území připojením Bíliňanů, Žatečanů neboli Lučanů, Pšovanů a snad i dalších drobnějších kmenových sídel. Svatopluk v každém případě, jak dosvědčují Fuldské anály, vymanil Čechy a s nimi spojené kmeny ze závislosti na Východofranské říši (což později formálně potvrdí ná-

stupce Ludvíka Němce král Arnulf tím, že Svatoplukovi postoupí nárok na vévodství Čechů. Obdobným způsobem získal Svatopluk postupně svrchovanost nad celým územím Bílého Srbska, podle všeho prostřednictvím českých knížat, která nad nimi převzala vládu. Pod jeho pravomoc se dostalo i území Charvátů v Čechách (včetně našeho kraje), knížectví Golensiců na horní Odře a v povodí řeky Opavy a Olše a také knížectví Opolanů a Slezanů na střední Odře. Dále na východ Svatopluk ovládl Vislany, jejichž vévodu, který se nechtěl dát od Metoděje pokřtít po dobrém, zajal a přinutil k pokřtění na Moravě. Podle jisté arabské zprávy Svatoplukova moc se vztahovala i na území ruských Slovanů sídlících na horním Prutu a Dněstru.

Velkomoravská říše pod Svatoplukovou vládou dosáhla během několika let takové územní rozlohy, hospodářského rozkvětu, vojenské síly, a tím i mezinárodní vážnosti, že Východofranská říše ztratila možnost zasahovat do jejích vnitřních záležitostí a hrozbami vojenských tažení ji k sobě připoutávat. Toto vše, o čem hovoříme, i když by se mohlo někomu zdát příliš vzdálené tématu historie Chlumecka, přece jenom s ní z širšího pohledu souvisí a nikdo nemusí litovat času ani trpělivosti, aby se s těmito souvislostmi, o nichž se ve škole nedověděl, nyní seznámil. Uvědomit si minulost svého kraje i města v celém kontextu historického dění, v tom spočívá základ uvědomělého vztahu k svému kraji i městu. A to je, oč nám běží. PhDr. Karel Richter

Víte, že...? # Celý prostor před vjezdovou branou do zámku z Pražské ulice byl konečně upraven. Celá plocha byla zpevněna a byl položen asfaltový povrch.

# Naše město je opět o něco krásnější po celkové rekonstrukci Švermovy ulice. Vedení města patří poděkování.

# V Nádražní ulici odstranili pracovníci Technických služeb města osm let nefunkční zchátralé stožáry veřejného osvětlení, ale zapomněli na konečnou úpravu děr. # Jediným ošklivým úsekem z cesty z nádraží do města, nyní krásnou Švermovou ulicí, je úsek v Sadové ulici od Domova důchodců ke škole. Stráňka silnice by chtěla alespoň urovnat. # Městský rozhlas je v řadě ulic města neslyšitelný nebo vůbec není funkční jako např. v Pražské ulici, kde občané poslouchají hukot projíždějících automobilů. # Na Klicperově náměstí č. 72 byla otevřena prodejna Ratanového nábytku, bytových doplňků a dárků. # Od prosince bude otevřena pobočka sázkové kanceláře FORTUNA a.s. v prostoru bývalé prodejny MERIDIAN v Chlumci nad Cidlinou na náměstí.

Trocha humoru „Paní Vajíčková, váš manžel je velmi těžce nemocný, musíte být připravena na všechno. Bohužel.“ „Pane doktore, proboha vás prosím, zachraňte ho! To by byla hrozné, kdyby umřel. Víte, kolik dnes stojí pohřeb?“ Před soud předstupuje sekretářka obviněného podnikatele. „Paní svědkyně, je vám známo, co vás čeká za křivou výpově`?“ ptá se soudce. „Ano, norkový kožich a zájezd na Maltu.“

„Za měsíc jedeme k moři a já se nevejdu do plavek. Co mám dělat, táto?“ „Máš jen dvě možnosti. Dieta nebo nudistická pláž.“ Kohout ukazuje slepicím pštrosí vejce. „Milé dámy, nekritizuji, jenom jemně upozorňuji, co se vyrábí v zahraničí.“ Mladí rodiče se procházejí se svým nemluvnětem. Potkají známého, který říká: „Ten je roztomilý, jakpak mu říkáte?“

„Záleží na tom, jestli ve dne, nebo v noci.“ Tři králové se jdou klanět do Betléma. Když vcházejí do chléva, tak se ten největší praští o futro dveří do hlavy. „Ježiši Kriste, to byla rána!“ zaúpí. Tu se otočí Marie na Josefa a řekne: „Vidíš, to by bylo krásné jméno pro naše děJátko. A ty pořád jenom Hugo, Hugo.“ LV

29

A. Lauterbach

V CHLUMCI DIVADLO? TOŤ STÁLE CHIMÉRA Po rozvázání smlouvy se „Sokolem“ Pěvecko - ochotnická jednota Klicpera přestěhovala svou působnost opět do Dělnického domu, kde svou starou scénu patřičně zrenovovala. Sníženo bylo proscénium, v portálových bočních sloupech bylo zapojeno po dvou reflektorech, pořízena byla nová rozvodná deska, jakož i nová opona, ušitá v Týništi, jež byla nabalována na kolo, instalovány byly dolní a horní rampy a zavedeno signalizační zařízení pro oponáře, nápovědu a dirigenta. Tato rozsáhlá adaptace dosáhla výše 7360 Kč 76 haléřů. Jelikož jednota touto částkou nedisponovala, byli nuceni pánové V. Klemens, předseda, MUDr. A. Kryže, Fr. Betlach a pokladník J. Radima se Spořitelnou sjednat úvěr na 6000 Kč, za který se zaručili svými podpisy. Oficiální zahájení na nové scéně v divadle „Dělnický dům“ bylo v sobotu dne 5. prosince 1931 operetou R. Piskáčka „Tulák“, která byla ještě v neděli a v úterý 8. prosince po třetí opakována. Potom plných dvacet let, tedy až do r. 1951, měla Pěvecko-ochotnická jednota Klicpera Dělnický dům výhradně pro sebe, neboJ biograf „Sokol“ měl působiště v nově postavené Sokolovně. Za tu dobu uvedla celkem 348 vystoupení, počítáme-li v to činohry, operety, pohádky pro děti a reprízy, s ročním průměrem 17 představení. Bez úhony proplula nacistickou okupací, přitom kupodivu s nesmírně bohatou divadelní činností, neboJ za pětiletou dobu svého trvání jednota vystupovala celkem 136 krát, což činilo v ročním průměru 27 představení, vždycky při vyprodaném „baráku“. (V r. 1940 - 29x, 1941 - 31x, 1942 - 30x, 1943 - dokonce 35x, 1944 - 11x.) Dnes po odstupu času, nemohu než podtrhnout, že to bylo tehdy od jednoty kus vlasteneckého cítění, prozíravostí i víry, když v době německého temna zněla z divadelních prken nepřetržitě čeština a posilovala lidi ve vědomí, že to pro nás jednou dobře skončí. Jednota Klicpera přečkala konec války i tzv. Vítězný únor, ale nepřečkala, jak se za chvíli dočteme léta padesátá. V r. 1951 totiž (přesněji 31. 12. 1950) přestala Pěvecko-ochotnická jednota Klicpera existovat jako samostatně hospodařící spolek. Při reorganizaci veškerého kulturního života byly zrušeny všechny dosavadní spolky a jejich činnost byla zastavena. Stejně tak i ÚMDOČ likvidovala. Ochot-

nické spolky jako celek byly zapojovány do nově vznikajících závodních klubů. Nám bylo doporučeno navázat spojení s Mirou, protože jde o největší závod v městě a tam také bude jistě největší pochopení pro kulturní činnost. Doporučen byl zároveň nový název spolku - Dramatický odbor Klicpera Zk ROH Mira n.p. v Chlumci n.C. a stanovena byla společná schůze na pondělí 19. února 1951 do Dělnického domu. Toho dne přešel dramatický odbor Klicpera tedy s celým inventářem i pokladní hotovostí (tehdy činila 20000) do závodního klubu. A když potom 1. července 1954 přešel Dělnický dům pod správu ZK ROH Mira s podmínkou, že bude sloužit výhradně kulturní činnosti, když doposud původnímu správci „Karose“ pro účely tělovýchovné plně bude vyhovovat dosavadní Sokolovna. Těšili jsme se, že se v Chlumci, v rodišti Klicperově, dočkáme důstojného stánku. ZK Mira pochopil význam této naléhavé nutnosti a slíbil všemožnou podporu, aby myšlenka došla uskutečnění. A závodní klub, te` už jako vlastník budovy, si naplánoval její úpravu v důstojný stánek na několik let s tím, že většinu prací členové Klicpery provedou sami. A v Dělnickém domě se začalo pracovat. Divadelníci spolu s dobrovolníky přeložili střechu, čímž ZK ušetřili celkem 13000 Kč, sál byl rozkopán a položeny parkety, na jevišti světelný park byl rozšířen na 8 reflektorů v bočních železných portálech, začalo se pracovat na ústředním topení, z čehož měl radost pan Kopřiva, že nebude muset zatápět v kamnech, budovala se kotelna se širokým komínem, a hlavně, což bylo nejdůležitější, že inž. arch. Jiří Vopršal, scénař Východočeského divadla v Pardubicích, s nímž jsem se seznámil přes divadlo, vypracoval, přivezl a předal ZK plány na přestavbu domu na Klicperovo divadlo, v němž počítal i s balkónem. Zatím rozpracované ústřední topení po počátečních těžkostech bylo konečně dokončeno, takže 4. února 1956 při premiéře V poddanství direktora byli návštěvníci mile překvapeni příjemným prostředím ve vytopeném sálu. Vše nasvědčovalo tomu, že se začíná blýskat na lepší časy. Všichni Klicperáci jsme začali, věřit, (a to te` už po druhé), že se již te` konečně definitivně podaří v tomto spojení se závodním klubem zrealizovat náš dávný sen. Mít v Chlumci Klicperovo divadlo. Jenže... Ale o tom příště.

Životní moudra Řečník má vyčerpat téma, nikoliv posluchače Churchill Na léčení trampot je práce lepší než whisky Edison Vládychtivost je náruživější než všechny vášně Tacitus

30

Ženy by byly povětšině vyléčeny ze žárlivosti, kdyby se jednou nestranně podívaly na své manžely G. B. Shaw Úspěšný muž často vděčí za úspěch své první ženě, za druhou pak tomu úspěchu S. J. Lec

Některá ústa jsou lepší, když jedí, než když mluví Arabské přísloví Hloupí a moudří jsou neškodní. Škodliví jsou jen polohloupí a polomoudří. J. W. Goethe LV

Co psaly Chlumecké listy před 60 lety 17. 12. 1940

Národní souručenství na Chlumecku

Důstojný projev v Chlumci n. C. V neděli 1. prosince se konala v Chlumci n. C. konference činovníků NS a MNS v chlumeckém okrese, k nimž promluvili členové výboru NS br. Vojtěch Počta a Josef Pavel. - Tento důstojný projev se konal za účasti zástupců úřadů z čele s okresním hejtmanem, radou pol. správy dr. Ant. Heyrovským. „... Shromáždění činovníci a hosté, v počtu přes 500 osob, vyslechli pak projevy obou referentů,kteří jako noví zástupci našeho kraje ve výboru NS se při té příležitosti a s námi seznámili. Bratr Vojtěch Počta, pověřenec IX. kraje královéhradeckého, poukázal na dnešní politickou situaci Evropy a pro situaci našeho národa vyvozoval povinnost jednotně a se smyslem pro dějinnou odpovědnost pochopili, jaké jsou dnešní naše úkoly…“ V jeho projevu zaznívala výslovně kolaborantská slova: „Každý z nás musí si uvědomiti onu skutečnost, že český národní prostor je vsazen do životního prostoru Velkoněmecké říše a že z této skutečnosti vyvěrá povinnost celému národu pochopiti svoji dějinnou disciplinu spolupráce, nikoliv odporu a boje… Přijdeme-li se vším, i novým nazíráním na naše úkoly a postavení pozdě, až po vítězství Německa, bude to tak, jako bychom s novým nazíráním a se svou spoluprací vůbec nepřišli...“ Svůj apel dokončil br. Počta těmito slovy: „Předpoklady pro rychlé řešení všestranných národních úkolů má Národní souručenství již připraveny. Žádáme Vás jen o to, abyste nám, a zdůrazňuji, také i sobě, k jejich uskutečňování dopomáhali upřímnou prací, neboJ jen tak nalezneme pro český národ co nejlepší podmínky rozvoje a šJastné budoucnosti.“ Po tomto jeho přímém a jásavém projevu promluvil k shromážděným bratr Josef Pavel, který zdůraznil: „Potřebujeme poctivého a čestného postoje k národu vlastnímu i k národu německému. Dle slov p. presidenta jsme aktivisty a poněvadž jsme začleněni do velkého hospodářského prostoru, je naší povinností vzít z této skutečnosti poučení a starati se o to, co by prospělo našemu národu. Služba v této době je velmi zodpověd-

ná a velmi nevděčná, vyžaduje značné oběti a rizika. Dnes nejedná se o žádnou popularitu, tím méně ne o kariéru, ale lidé, kteří mají určitou nosnost a práci za sebou, musí pracovati co jejich síly stačí a za všech okolností ve prospěch svaté hodiny národa, která nesmí býti ničím tříštěna.“ V tomto projevu nacházíme věty, které vyznívají pozitivně jako rafinovaně zastřená povzbuzení k vlastenectví: Po tomto výstižném určení poslání činovníka NS se obrátil k zemědělcům, jimž adresoval tuto výzvu: „1. Udržet českou půdu, která společně s jazykem je předpokladem budoucnosti českého národa. 2. Vyživit národ, aby nikdo netrpěl hlad a aby zejména ve městech nebylo hladovících a opuštěných a zejména dětí, které by měly nedostatek. České chalupy a grunty musíme udržeti a odevzdati je těm, kteří po nás přijdou. I když příroda šla proti nám, musíme se snažiti, abychom z jednotky plochy vyrobili co možno nejvíce a přispěli tak každý ze svých sil k plynulému zásobování.“ V závěru svého projevu akcentoval br. Pavel povinnost uměti pro národ pracovati a nésti odpovědnost. Osobní odpovědnost. Připomněl význam každé práce pro společnou věc a končil slovy: „My všichni tvoříme národ, pracujeme a pomáháme si navzájem. Neupadávejme do starých bludů, soustře`ujme se na vlastní práci a dokažme, že jednota národa není nám jenom heslem, ale skutečným a jediným cílem. Pamatujme na stále pravdivá slova, že když jsme zvítězili, bylo to vždy spíše sílou ducha, nežli sílou fyzickou. Věřme v národ a v jeho věčný život. Mějme naprostou a neochvějnou důvěru v p. prezidenta, věříme sami sobě a starejme se o to, aby národ náš jednotný a zcelený přišel do nové budoucnosti.“ Odvádění mléka do sběren Podle vyhlášení obvodové sběrny mléka a másla bylo zjištěno, že mnozí chovatelé dojnic odvádějí jen nepatrnou část své výroby, místo aby si uvědomili, že se musí podrobiti danému nařízení a plnou měrou přispívati k obživě občanstva. Městský úřad upozorňuje proto znovu všechny majitele dojnic, aby dávky mléka odváděli v plné míře dle zák. ustanovení, jinak

bude provedena přísná revize a proti těm, kdož setrvají v liknavosti, bude se vší přísností zakročena. Upozorňuje se, že pokoutní prodej mléka jest přísně zakázán. Zamezte žebrotě Ježto bylo nyní vydáno úřední nařízení, aby řemeslná žebrota a tuláctví bylo potíráno a žebrající osoby, aby byly předány úřed. orgánům, netrpte žebrotu v městě, a poukažte žebrající osoby na obce domovské, případně na práci která jim bude přidělena. Upozorněte na žebrající osoby a tuláky bezpečnostní orgány, a další bude zařízeno úřední cestou (dodání do obce domovské, přikázání na práci atd.). Policejní úřad žádá občanstvo města, aby bylo nápomocno v potírání řemeslné žebroty a tuláctví. Policejní úřad města jest nyní v budově radnice v přízemí. Bude obstarávati a vykonávati agendu tržní, požární, povede evidenci obyvatelstva, prováděti různá šetření policejně trestní. Policejní úřad má samostatnou telefonní linku a číslo telefonu 27. Upozorňujeme obyvatelstvo, že policejní úřad vede nyní samostatně evidenci obyvatelstva, přihlašování a odhlašování osob, a proto musí býti každá změna v pobytu ihned na měst. policejním úřadě hlášena. Každý policejní orgán měst. policejní stráže jest také zmocněn okresním úřadem k ukládání pokut ihned na místě za trestní a policejně - dopravní přestupky. 21. 12. 1940

Na sklonku roku Na sklonku roku každý si vzpomene, co pro něho znamenal končící rok. Shrne si nejdůležitější události, posoudí práci za jeden rok, aby věděl co a jak má podnikat v roce příštím. To platí také o celých národech. I ony si musí uvědomit, jakým směrem šel vývoj v končícím roce. Letos je velmi důležité zamyslit se nad rokem, který se končí. To proto, že rok 1940 byl nabit velkými událostmi, které mají a budou míti rozhodující význam pro celou Evropu. Rok 1940 byl naplněn vojenskými a diplomatickými úspěchy Velkoněmecké říše. Říšskoněmecká branná moc zvítězila v Norsku a dala se do

31

pohybu na západě. Po rychlém obsazení Belgie a Holandska došlo k drtivé porážce Francie, která musila kapitulovati. U Compiegne byl smazán diktát versailleský. Ale Německo nevítězilo jen vojensky. Vítězilo také diplomaticky. Vznikl trojúhelník Berlín-Řím -Tokio, který říká, že jde o nutnou proměnu a novou organisaci celého světa. Vedení Osy v Evropě stalo se zřetelnější a viditelnější; přitažlivost Osy projevila se přistoupením Rumunska, Ma`arska a Slovenska k paktu tří mocností. Anglie byla vytlačena z Evropy a den ze dne pociJuje těžké údery, které jí zasahuje německá letecká zbraň. Mapa Evropy se v roce 1940 podstatně změnila. Ale jde tu jen o změnu hranic. V tomto zápase, který se nyní soustře`uje v boji proti Anglii, jde o boj dvou světů, které mezi sebou zápasí. Je to svět práce, který vypověděl boj světu zlata, Rok 1940 znamená další postup v boji za Evropu organisovanou lépe hospodářsky a sociálně. Rok 1940 znamenal pro český národ další včleňování se do prostoru. Velkoněmecké říše. Stalo se obecným majetkem širokých vrstev svědomí, jak moudře a odpovědně jednal náš státní president dr. Emil Hácha, když dal přednost dohodě před bojem a když dal národ náš pod ochranu Velkoněmecké říše. Rok 1940 znovu potvrdil správnost tohoto rozhodnutí a přinesl českému národu poznání, v jakém směru a duchu musí pracovati, aby byl podílníkem na budování nové Evropy sociálně a hospodářsky spravedlivé. 21. 12. 1940

Slovo mladým! Před několika lety a ještě před nedávným časem se mluvilo a psalo o poměru mladých ke starší generaci. Spatřoval se v tom po zásluze boj o existenci, třebaže se cítilo, že v úsilí mladých lidí nejde jen o chleba, ale že se dostávají ke slovu nové myšlenkové proudy. U nás nenabyl tento boj takové vyhraněnosti, jako ve větších městech. U nás, většina obyvatelstva patří k zemědělskému, řemeslnickému či obchodnickému stavu, se řešila otázka mezi mladou a starší generací přirozenou cestou a pozvolným vyrovnáváním. Zemědělec, řemeslník, který odevzdává hospodářství nebo dílnu synovi, nesloží ruce v klín a nevezme s sebou získané praktické životní moudrosti, nýbrž je dobře uplatní při díle svého nástupce. To je a zůstane, aspoň u nás nejúčelnějším vyrovnáním poměru mezi mladými a starými: průboj-

32

nost mládí sloučiti se životní zkušeností odcházející generace. Pro mladé lidi není ovšem ideálem cíl, kam dospěli staří, třebaže, přihlížíme-li na dobu uplynulých padesáti let, sotva dovedeme zvážit a ocenit z malého časového odstupu všechen pokrok, proměny a jejich dosah, které prodělal náš život a jeho vnější okolí. Nedovedeme je posoudit už proto, že žijeme v době, kdy se náš život mění ve svých formách každým dnem a staví nás před další úkoly. Nové úkoly čekají na mladé lidi. Ti sami je musí rozřešit. Budou je řešit podle své připravenosti a schopnosti. Nemusí se zdůrazňovati, že dnešní doba ukládá každému jedinci dokonalou připravenost k životu, protože životní existence se dá zdarem uhájiti jen dobrou a poctivou prací, která předpokládá přirozeně vzdělání v pracovním oboru a denní nepolevující úsilí. Vyrábět dobré výrobky, uvádět je na trh a při tom dělat své řemeslo s chutí a láskou je prvním předpokladem osobního úspěchu. Váš zájem si musí všímati dnes více než kdykoliv jindy i věcí veřejných. V samosprávě, jejíž úkoly se denně rozrůstají potřebujeme stále nových pracovitých a schopných lidí. Poznáte jednou sami, jek tato drobná, někdy trochu přezíravá práce je v samosprávě důležitá, nejen proto, že budete rozhodovati ve své rodné obci na desítky let o tom, jak budete bydlit, jaké spojení bude mít Vaše obec se světem, jaké kulturní úrovně dosáhne celý venkov, vesnice a města, čímž přímo spolupůsobíte na hospodářském a kulturním růstu celého národa. Nás, starší generaci, Váš zájem vždy potěší. Přijde-li nám zpráva, že mládež v té či oné obci upravila náves, zřídila chodník, lavičku, hřiště, přispěla na stravování školních dětí, nebo čteme-li v „Chlumeckých listech“ Vaše návrhy na úpravu silnic a lepšího vzhledu města, máme radost z Vaší horlivosti projevované nejenom na hřištích, ale také ve věcech hospodářské, kulturní a sociální politiky. Nejenom hospodářské, nýbrž i kulturní hodnoty, které byly vytvořeny za dobu minulé generace, mají dalekosáhlý vliv na náš život a lze jen pochválit, že se dostáváte ve svém snažení ještě dále; máme sociální zařízení, o nichž jsme se domnívali, že jsou téměř dokonalá a i tady stojíte před novými úkoly, které musíte řešit. Jestliže přece vznikne rivalita mezi starší a mladší generací, chtěl bych jenom zdůraznit, že při hodnocení zda se někdo hodí pro tu, či onu práci

nemůže být řeč, prosté dovršení počtu let, ale jenom schopnosti a poctivost. Veřejné funkce potřebují nutně těchto lidí. Záleží při tom hodně, jak si kdo vede doma, na poli, v dílně, kanceláři. Pečuje-li o vlastní dílo s rozumem a čestností a prokazuje-li smysl pro blaho svých bližních, není obavy, že by se nehodil pro plnění funkce veřejné. Ke všem těmto úkolům Vás potřebujeme; potřebuje Vás národ jako rozumné, poctivé a schopné pracovníky ve všech oborech lidského konání. 28. 12. 1940

Novoroční bilance

Chlumecko na přelomu roku Po klidných vánocích dospíváme dne, v němž se vždy rozhlížíme, jakoby na křižovatce a chystáme se k další cestě. Jako každý řádný hospodář věnuje pozornost výsledku své dosavadní práce a novoroční bilancí si usměrňuje svou příští cestu, tak i náš kraj, toto přirozené společenství hospodářských a kulturních zájmů, potřeb a snažení, stojí dnes na rozhraní, v němž je dobře věnovati pozornost výsledkům plánů a snah. Bilance politická je vyjádřena klidnou uspořádaností a jednotností, s níž se Chlumecko postavilo do řad Národního souručenství. Nedávný veřejný projev v Chlumci byl dokladem uvědomělosti a spořádanosti občanstva chlumeckého kraje. Starost o obecní hospodářství Práce v samosprávě soustředila zvláště v posledním roce zájem mladých, kteří v rámci akcí věnovali péči úpravě obcí. Jako lze na jedné straně pochváliti dobré výsledky spolupráce v některých obcích, tak opět nutno zaznamenati, že jsou i takové, kde se o nic nepřičinili. Zvýšené povinnosti obcí nedovolují počítati s mnohou investicí a proto právě, zvláště mládí, mají se chopiti iniciativy k uskutečnění spolupráce k zkrášlení našich obcí. V Chlumci n. C. jsme ovšem zůstali u plánů, s nimiž jsme vstupovali do roku právě končícího. To je však kapitola zcela samostatná. Slibovali jsme si dobré výsledky od samosprávného sboru, ale jeho první rozběh zůstal státi na mrtvém bodu. Dočkáme se kladných výsledků letos? Bilance hospodářská Tu lze vyjádřiti uspokojivými výsledky, jimiž chlumecko splnilo jako

zemědělský kraj svou povinnost danou dnešní dobou. Kulturní bilance Chlumecka „Vykazuje tentokráte velmi značné aktivum. Jednotnost politická rozbila přečetné přehrady a osudový politický obrat zapůsobil i na venkově příznivě na směr veřejných zájmů. Máme dnes více času vraceti se k čistým pramenům své národní kultury a i více potřeby hledati v bohaté historii své vlasti. Proto ten zájem o četbu a o divadlo, které bylo základním pilířem probuzenecké doby a opět přichází ke cti i u těch, kdož na tuto stránku kulturního snažení neměli ve svém denním programu nikdy času. Významným kladem však je, že zvláště mládež je vrácena ušlechtilým zábavám a vzdělání, jaké skýtá na českém venkově ochotnické divadlo. Tyto dobré výsledky kulturní spolupráce slibují další úspěšnou cestu a v zájmu prohloubení kulturní činnosti je žádoucno přistoupiti k řádnému uspořádání poměrů a usměrnění snah, aby zvláště mládeži byla ukázána dobrá cesta. Organisace v tom směru, budiž programem pro příští rok.“ Tíhu doby a sešněrovanost poměrů zřetelně obráží následující článek: 28. 12. 1940

Jak žádati o povolení zábav a podniků

Změny v povolovacím řízení Podle nařízením úřadu Oberlandrata

Názory občanů Slovo do pranice... Se zaujetím jsem si přečetl článek „Slovo starosty“ v 9. čísle Chlumeckých listů. Rád bych se s Vámi podělil o svůj, s tímto člunkem souvisící názor. Pan starosta se zmínil o rivalitě Chlumce nad Cidlinou a Nového Bydžova a vyslovil obavy, při vzniku miniokresu Nový Bydžov, z možného rozvoje města Nový Bydžov na úkor Chlumce nad Cidlinou. Toliko volná citace ze slov p. starosty. Nuž, myslím si, že je to prostě tak, ti větší, anebo lze říci, ti silnější, přehlí-

v Kolíně ze dne 28.června 1939 č. II-E, č.j. 10034-39 z 8. III. 1940 všechny spolky, společenstva, družstva, peněžní ústavy a pod. korporace, které hodlají uspořádati členské schůze, valné hromady, divadelní představení, kursy, zábavní večírky, koncerty, recitace a vůbec jakékoliv shromažeování se, jsou povinny učiniti o tom oznámení okresnímu úřadu nejdéle 14 dnů před konáním. Se schválením Oberlandratu v Kolíně okresní úřad pak vydá povolení ke konání schůzí, divadel, představení atd.

o povolení schůzí, přednášek, divadelních představení, mají býti okresnímu úřadu předkládány ve 3 stejných vyhotoveních, na příslušných tiskopisech. K žádostem o povolení přednášek, recitací, písní atp. budiž připojen text v českém znění a v doslovném německém překladu dvojmo. Divadelní představení

jichž program směřuje k zvelebení hospodářské výroby nevyžadují předběžného povolení ke konání, avšak hospodářské spolky a korporace jsou povinny ihned po skončení schůzí oznámiti okresnímu úřadu den, hodinu, místnost, kde se schůze konala, druh schůze a přesný pořad jednání. Rovněž schůze představenstva (ředitelství) aneb užšího správního výboru peněžních ústavů, akc. průmyslových podniků, družstev atp., které se konají pravidelně (ku př. jednou týdně), na kterých se projednávají běžné obchodní záležitosti (poskytnutí úvěru) a nejsou veřejnosti přístupny, nevyžadují povolení okresního úřadu. Uvedená nařízení zůstávají dosud v platnosti. Nařízením úřadu Oberlandrata, ze dne 28. XI. 1940 č. Prot. 1100 žádosti

mohou býti povolena jen na divadelní hry schválené ministerstva vnitra a uveřejněné ve Věstníku ministerstva vnitra. Žádosti i vyřízení o povolení schůzí, poučných přednášek atp., vyjma zábav, jsou kolku prosty. Žádosti o povolení divadelních představení, recitací, koncertů, (zábav jakéhokoliv druhu) musejí býti na jednom výtisku žádosti opatřeny kolkem za 8 K a 1 kolek za K 8, připojen na vyřízení. Od kolkovného jsou osvobozeny pouze místní osvětové komise. Žádosti o 3 stejnopisech (s průklepem na stroji), bu`tež okresnímu úřadu předloženy 14 dnů před konáním, se zvláštním návrhem, nejsou-li námitky z ohledu státně-policejního proti povolení a při žádostech o povolení divadelních představení uvedením, je-li divadelní hra schválena ministerstvem vnitra a kterým výnosem. Podle uvedené úpravy, předkládáme okresnímu úřadu žádosti uvedených korporací, které počínaje 23. prosince uspořádají schůzi, divadelní představení, a tp. Režijní výlohy za papír hradí strany.

žejí problémy menších, slabších a nechceme-li, abychom byli přehlíženi, měli bychom se státi silnějšími. Nový Bydžov je prostě větším městem než Chlumec nad Cidlinu, a pokud se kdokoliv bude rozhodovat pro regionální centrum, Nový Bydžov prostě musí vyhrát, i když má Chlumec oproti němu velikou výhodu ve svém umístění v regionu. Naše město je železničním i silničním uzlem a i budoucí dálnice staví Chlumec do popředí. V souvislosti s výstavbou a i údržbou dálnice by Chlumec měl získat nové pracovní příležitosti. Pro radnici našeho města tímto vzniká dobrá příležitost, jak posílit své město, co se počtu obyvatelstva týká. A tak by se mohlo podařit přiblížit se Novému Bydžovu právě v počtu obyvatelstva. Tímto by se po-

ložily základy pro budoucí, přirozené a dominantní postavení našeho města v regionu. Tvrdím tedy, že radnice našeho města by se měla snažit podporovat rozvoj levného bydlení. Slovo podporovat zdůrazňuji, neboJ je to daleko širší pojem než slovo realizovat. Zkušenosti by se daly čerpat z realizovaných projektů např. z Holic v Čechách. Pokud se nepletu, tak tam se v místní části Horní Ředice realizuje projekt levného bydlení. Pokud by i Chlumec nabídl možnosti tohoto typu bydlení, lidé by určitě přišli. Jisté je, že okamžitý či krátkodobý zisk by zde nebyl, ale záleží pouze na nás, v jaké míře jsme schopni své osobní zájmy omezit ve prospěch rozvoje vlastního města. Ing. Miroslav Chrtek

Nařízením Oberlandrata ze dne 26. VII. 1940 č. Az-II-26-7 veškeré hospodářské schůze hospodářských spolků a institucí

33

Lékárna informuje Dopřejte si, ale vybírejte

Vánoční menu Bez svátečního jídla by byly vánoce jen z poloviny hezké. Připravili jsme pro vás lahodné neobvyklé menu. Krásné vánoční svátky a dobrou chuJ!

Plněné kuře v bramborovém těstíčku Na čtyři porce potřebujete: 4 kuřecí prsíčka (po 150 g), sůl, černý mletý pepř, 2 polévkové lžíce oleje, 1 stroužek česneku, 4 polévkové lžíce čerstvě posekaných bylinek (např. estragon, petržel, bazalka, řeřicha), malý pór, 100 g mrkve, 50 g celeru, nastrouhanou kůru z 1/2 citronu, 1 polévkovou lžíci středně pálivé hořčice, 750 g brambor, 60 g mouky, 2 rozšlehaná vejce, 1 svazeček zeleniny do polévky, 2 malé cibule, 350 ml zeleninového vývaru, 2 polévkové lžíce zakysané smetany, 300 g zmrazených fazolí, 3 - 4 malé mrkve, 1 malou kedlubnu. Příprava: 1. Brambory uvaříme ve slupce, oloupeme, propasírujeme na pomoučněnou plochu a dáme vychladit. 2. Mouku a sůl smícháme s bramborovou hmotou, přidáme vejce a zpracujeme v těsto. 3. Kuřecí prsíčka omyjeme a osušíme. Posolíme a opepříme. Krátce opečeme na pánvi, vyndáme a podélně rozřízneme. 4. Česnek oloupeme. Pór, mrkev a celer očistíme a omyjeme. Vše jemně nakrájíme a smícháme s citrónovou kůrou a hořčicí. Touto směsí naplníme kuřecí prsíčka. 5. Troubu předehřejeme na 180 °C. Bramborové těsto rozválíme a zabalíme do něj naplněná prsíčka. Tyto „balíčky“ položíme do formy. 6. Cibuli oloupeme a rozčtvrtíme. Zeleninu do polévky očistíme, omyjeme a nakrájíme nadrobno. Vše dáme do formy a zalijeme trochou zeleninového vývaru. Pečeme na středním stupni asi 30 minut a poléváme vývarem. 7. Pro přílohu mezitím očistíme a omyjeme mrkev a kedlubnu. Nakrájíme podélně na jemné nudličky.

34

8. Upečené „balíčky“ vyndáme z formy a necháme na teplém místě. Omáčku propasírujeme, promícháme se zakysanou smetanou a zavaříme. 9. Fazole, mrkev a kedlubnu krátce povaříme ve vařící osolené vodě. Necháme okapat a rozdělíme na čtyři talíře. 10. „Balíčky“ nakrájíme na plátky. Podáváme se zeleninou a omáčkou. Jedna porce obsahuje 488 kilokalorií, 46 g bílkovin, 11 g tuku a 50 g sacharidů.

Hlávkový salát s liškami Na čtyři porce potřebujete: 8 listů hlávkového salátu, 8 listů ledového salátu, 1 salátovou čekanku, 4 salátová rajčata, 1 malou červenou cibuli, 150 g malých lišek (náhradou mohou být žampiony), 2 celozrnné toasty, 1 čajovou lžičku másla, 2 polévkové lžíce ořechového oleje, 2 polévkové lžíce vinného octa (balsamico), sůl, mletý pepř. Příprava: 1. Oba saláty a čekanku omyjeme, osušíme a natrháme na kousky. Rozdělíme na čtyři talíře. 2. Houby krátce omyjeme, osušíme, eventuálně nakrájíme na jemné plátky a dáme stranou. 3. Toasty nakrájíme na kostičky. Kostičky osmažíme na pánvi s trochou másla, necháme vychladnout a máme připravené krutony. 4. Rajčata omyjeme a rozčtvrtíme. Cibuli oloupeme a nakrájíme na jemné plátky. Rajčata, plátky cibule a hub položíme na salát a posypeme krutony. 5. Dresing připravíme z octa, soli a pepře. Nakonec přidáme olej. Jedna porce obsahuje 92 kilokalorií, 2 g bílkovin, 6 g tuku a 6 g sacharidů.

Skořicová zmrzlina s pomerančovou š>ávou Na čtyři porce potřebujete: 60 ml nízkotučného mléka, 100 g šlehačky, 75 g medu nebo cukru, 1 vrchovatou čajovou lžičku mleté skořice, 2 velké pomeranče, 1/2 l pomerančového džusu, skořici na posypání. Příprava: 1. Med nebo cukr se skořicí rozmícháme v mléce a přidáme našlehanou šlehačku. 2. Tuto směs dáme do mělké nádoby a necháme 1 hodinu mrazit. 3. Znovu promícháme a znovu necháme 2 hodiny mrazit. 4. Mezitím pomeranče oloupeme, rozdělíme na stroužky, smícháme s pomerančovým džusem a necháme 10 minut vařit na mírném ohni. Poté necháme vychladnout. 5. Pomerančovou omáčku s kousky pomeranče rozdělíme na čtyři dezertní talířky. Zmrzlinu vytvarujeme do koulí a položíme na omáčku. 6. Posypeme skořicí. Jedna porce obsahuje 274 kilokalorií, 6 g bílkovin, 11 g tuku a 36 g sacharidů.

Tipy na sváteční dny " O svátcích si můžete dopřát, ale ne každé jídlo. Energeticky hodnotná, mastná a těžce stravitelná jídla zatěžují trávicí trakt, způsobují tlak v žaludku, nadýmání, únavu a přibývání hmotnosti. " Jezte před obědem a večeří lehký zeleninový salát. Naplní vám žaludek a zbrzdí chutě. " Vyvarujte se krémových a šlehačkových dezertů. Doplňte menu o ovocný salát, kávu moka. " Mírněte se při pojídání ořechů, čokolády a vánočního cukroví. Přetištěno z časopisu ZDRAVÝ ŽIVOT

VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ „BABIČKA, DĚDEČEK“ V průběhu měsíce října byla v prostorách přízemí Domova důchodců aranžována výstava fotografií na téma Babička, dědeček. K vidění bylo na 300 fotografií barevných i černobílých, starých i nových, z počátku i z konce 20. století. Na vytvoření této výstavy se podíleli nejen zaměstnanci DD, občané Chlumecka, ale i lidé z jiných měst. Nejhezčí a nejzajímavější snímky hodnotili sami obyvatelé domova, s tímto výsledkem: 1. Prababička na dvorečku (majitelka: Milada Mrkvičková - Chlumec n. C.)

2. Manželé na lavičce (majitel: DD Lampertice) 3. Manželské foto (majitel: Zdena Smíšovská - Chlumec n. C.) Majitelé nejhezčích fotografií byli odměněni kinofilmy věnované firmou Fotochema Hradec Králové. Od 9. 10. do 12. 10. probíhaly V Podzámčí Seniorské dny určené pro chlumecké seniory. Občané tak měli možnost nejen si prohlédnout prostory domova, ale byla jim zdarma provedena pedikúra, rehabilitace, shlédli ukázku cvičení našich seniorů a poslechli si přenášku paní Bohovicové o Léčbě bylinkami. Seniorské dny byly uzavřeny vinobraním, na kterém bylo podáváno víno hroznové i tekuté „servírkami“ v krojích. Další ročník soutěže zručnosti se konal v půli října opět ve dvou formách - pro seniory a pro mentálně postižené. Tradiční je u nás také Martinské posvícení. K obědu byla podávána pečená kachna se zelím a na svačinku martinské rohlíčky, které jsou z naší kuchyně vždy výborné. Každoročním zpestřením je módní přehlídka. I tentokrát bylo předvedeno mnoho modelů a i tentokrát na závěr svatební šaty včetně družiček. A jen malá poznámka na konec: Kdo jezdí směrem na Olešnici, vidí, jak vysokým tempem pokračuje stavba nové budovy domova důchodců. Již za rok má být tato stavba dokončena a budou v ní poskytovány služby 81 klientům. Za DD V Podzámčí Daniela Lusková PODĚKOVÁNÍ: Panu Volejníkovi a Hájkovi - Měchovce - za hudební doprovod Vinobraní Paní Ludmile Rackové - Půjčovna svatebních šatů - za zapůjčení modelů na přehlídku Všem zaměstnancům a občanům Chlumecka - za zapůjčení fotografií

NAŠE ZDRAVÍ Už jste přišli na to, jak se letos vyhnout chřipce? Protože tady máme jako každý rok na jaře a na podzim tzv. chřipkové období, poj`me si něco říct o tom, co to chřipka vlastně je a jak se proti ní můžeme bránit. Chřipka je virové onemocnění dýchacích cest. Vyvolávají je zákeřné viry, které létají od člověka k člověku, množí se a připravují nám nejednu hořkou chvíli v čekárně u lékaře. Jejich přítomnost v našem těle poznáte zcela určitě. Příznaky jsou horečka, bolesti hlavy, kloubů, svalů a slabost. Chřipka obvykle netrvá déle než deset dní, a jestliže se k ni nepřidruží komplikace, nevyžaduje léčbu antibiotiky. V tomto období je proto vhodné doplnit do organismu vitamíny, zejména vitamín C, který je výbornou prevencí proti chřipce a nachlazení. Vitamín C zvyšuje odolnost proti infekcím. Když nás přesto nemoc dostane, optimální příjem vitamínu C při

prvních příznacích infekce může snížit vážnost a trváni nemoci. Pozor! Kouření a požívání alkoholu snižuje aktivitu vitamínu C. Když už nás viry napadnou, hlavní je upravit si životosprávu: $ pijte hodně teplých tekutin, $ jezte jogurty, čerstvé ovoce a zeleninu, $ nekuřte, nepijte alkohol (tělo má dost práce s vylučováním toxinů virů), $ hodně spěte a odpočívejte (neubírejte tělu energii, kterou potřebuje v boji s nemocí), $ zůstaňte v teple, $ užívejte vitamín C Výborným zdrojem vitamínu C je šJáva z černého rybízu, červená řepa, růžičková kapusta, kysané zelí, pomeranče, brokolice. Tepelnou úpravou se ale část vitamínu C ztrácí, a proto při chřipkovém onemocnění je vhodné k zelenině a ovoci přidat i vitamínové přípravky. Jana Luňáková

35

Marie Adamcová

Vzpomínky Nadešel rok 1946. Byli jsme plni nadějí, volebních půtek, zdálo se, že všechno bude dobré. Němce v našem klamošském hospodářství vystřídali mladí ma`arští manželé. Pochopitelně se s nimi mluvilo velmi obtížně. Imro uměl trochu slovensky. Ma`ara by si každý představil černého - Imro byl kudrnatý blon`ák, velmi hezký. Helena, zřejmě Elén, byla krásná. Černé vlasy sčesané do dlouhého copu, mléčná tvář, nezvykle bělostná. Při tom urostlá a vždy oblečená do jednoduchého kroje, čistého a stylově krásného. Každé ráno snídali víno, které si přivezli v soudku. V pravidelných intervalech jim po železnici docházely další. Odvezli prázdný, přivezli plný. Práci znali z domova. Otec byl skvělý hospodář. Ještě za starého Rakouska chodil do střední zemědělské školy v Červeném Kostelci. Takže hrdý chlapec, z fotografií z té doby měl dobré předpoklady pro budoucí povolání. Kdyby. Kdyby dědeček, inteligentní a pokrokový hospodář neměl slabost pro hospodu. Babička měla co dělat, aby ochránila zbytky toho, co z hospodářství zbývalo. Dědeček byl její životní omyl. Když se jí, s panenkou v ruce, byla téměř ještě dítě, ptali, kterého z bratrů Macháčků z Nového Města by si vybrala, řekla, že toho staršího. V domnění, že když je vyšší, je i starší. A tak ji vdali za Františka, menšího, černého a kudrnatého a to už samo říká, že to beránek nebude. Václav, vysoký a rozvážný, se později přiženil o pět usedlostí dál. A tak otec přebíral trosky hospodářství už v osmnácti letech a musil hodně dřít a riskovat, aby dostal zpět, co kdysi k hospodářství patřilo. Říkal mi, že když byl nejvíce unaven, dal si bidlo mezi stromy a ještě cvičil. Aby svou únavu přemohl. Jako dítě jsem ho znala jak sedí u stolu, hlavu složenou v rukách. Před očima si zřejmě promítal stav polí a průběh práce, která se musí vykonat. Nenáviděl pomluvy a plané povídání. Nikdy příliš nemluvil a nikdy mne nebil. Později, když jsem už četla, sedávali jsme proti sobě u stolu, dva čtenáři. Nesnášel, abych četla i ve dne. Den je na práci. V lavici na měšJanské škole jsem seděla s Otylou Janatovou z Lovčic. Její maminka ji vyprávěla, jak jako

36

školní dívčí potěr čekávaly u školy za keři, až půjde otec a pak jako vyšly, aby si jich všiml. Moc se jim líbil. Byl opravdu velmi hezký. Kdyby tak věděl, co jej čeká. Když mu v roce 1910 předal hospodářství jeho na smrt nemocný otec František a on se vrhl s mladou a odvážnou vervou do zachraňování hospodářství a jeho úsilí se dařilo, vypukla první světová válka. Byl odveden na kruté čtyři roky. Měl štěstí, vrátil se. Do Klamoše se nevrátilo sedmnáct mužů. To je opravdu hodně - tolik nešJastných rodin! V období války vedla hospodářství babička, otcova matka. Bylo to jednou na sklonku léta - to už jsem žila v Praze - kdy jsem se dozvěděla, že v Cerekvici, kolem které jsme jezdili do Hořic, tráví léto pan doktor Havlín. Měl sice také trvalé bydliště v Praze jako já, ale pro nával práce a všelijakých zájmů jsem se doposud nedostala k tomu, abych ho navštívila. A tak jsem odbočila z hlavní silnice a jela pana doktora hledat. S Lubošem Havrdou jsme v té době pracovali na vydání knížky o historii Klamoše, kterou už za svého mládí velmi zasvěceně sepsal pan doktor, jak se mu familierně říkávalo Jeníček Havlín. Ještě dnes jej vidím, jak vychází ze vrat jejich statku a rychlými kroky prochází po cestě kolem Homoláku, a i když jsem byla ještě malý žabec, zhodnotila jsem, že alejí vedle rybníka jde krásný mladý muž. Naše kuchyň byla jako rozhledna, veliká k jihu obrácená okna zabírala pohled na dvůr, cestu s hrází i s usedlostmi Kopeckých a Doleních Havlínů. A pokud v naší kuchyni byly ještě nějaké dospělé ženy, rychle se hrnuly k oknu. „Podívejte, jde Jeníček Havlín.“ A za chvíli bylo okno obleženo. Nehledali jsme příliš dlouho a dost rychle jsme jeho dům se zahradou, zděděný po rodičích jeho ženy, našli. Paní Havlínová nás jásavě uvítala. „Jendo, hádej kdo k nám přišel!“ A vedla nás k sezení v zahradě, kde nás uvítal stále zajímavý, ale přece jen už starý pán. Výrazné velké oči a orlí nos, ne ostrý románsky, či tvrdý, kostěně germánský, spíš s měkčí modelací, v inteligentní tváři. Ty rysy jsem dobře znala od svých příbuzných a bylo mi,

jak bych zde seděla i s kamarádem Slávkem, synem jeho sestry nebo strýcem, doktorem Havlínem, na kterého s úctou vzpomínají v Turnově, kde měl ordinaci po několikaleté praxi v Chlumci. V jeho chlumecké vile je dnes lékařské středisko. Bylo mi u nich jako doma. Povídali jsme hlavně o minulosti. Pan doktor musil pročíst mnoho dokumentů v němčině i latině, aby přiblížil současným čtenářům způsob života a také poměry, ve kterých kdysi žili jejich předci. Ptala jsem se jej i na svou rodinu, pro kterou vypracoval rodokmen až do Bílé hory. Hlavně na věci a události, které se staly ještě před mým narozením, na lidi, kteří odešli, aniž bych je spatřila. Došli jsme i k mé babičce a mne překvapilo, když řekl „… a zemřela v devětadvacátem roce.“ „Jak je možné, pane doktore, že si to pamatujete?“ „Protože to byl slavný pohřeb s velikým množstvím lidí. Navíc to byl výjimečný rok. Takovou zimu se silnými mrazy a přívaly sněhu nikdo před tím nepamatoval. A taky to byla vzácná žena.“ Často jsem potom o ni přemýšlela a snažila se vžívat do poměrů, ve kterých žila, a sbírala jsem drobty vzpomínek po těch, kdo ji ještě trochu znali. A protože to byli staří lidé, odcházeli mi se svým svědectvím. Tak ta babička Mařenka, co se tak spletla při výběru ženicha, se vdávala tak brzy, protože na grunt musil přijít nový hospodář. Její otec byl těžce nemocný. Co musila bránit hospodářství před fanfarónským dědečkem, aby z něho ještě něco zbylo. Její velkou radostí byly jejich dvě dcery a hlavně syn. Byla ráda, když přebíral grunt, ale v krátkosti jej vypravovala do jedné z nejkrutějších válek. A tíha hospodářství padla opět na ni. Hospodářství bez mužů, kontribuce a konfiskace a stálý strach, zda se ji hoch vrátí. Dcery také hodně zastaly, - ale ta úzkost z pošJáka - tolik úmrtních listů už přišlo do té malé vsi. Syn se ji však vrátil a měl hlavu plnou plánů a představ. Vracel se do vsi, která byla z větší části celá z dřevěnek s doškovými střechami. Ale v novém státě, svobodné Československé republice. Vagony chrlily zástupy mladých mužů a ti všichni chtěli uskutečnit své sny o své budoucnosti, o které snili zablácení, zavšivení, hladoví v zákopech na bojištích. V nich denně nasazovali svůj život za cizí mocnost, usilující při tom o jejich jazyk a suverenitu. Republika byla stejně dravá a jará jako oni a je neuvěřitelné, co

všechno spojením sil dokázali. Když Němci po dvaceti letech znovu rozpoutali válku, snad ještě strašlivější, byl tu stát zkonzolidovaný, se skvělou ekonomikou, průmyslově vyspělý. Agrární politika byla příznivá rozvoji vesnice a během několika let byly vesnice přestavěny. Mladý Václav měl štěstí. Strýc mu půjčil věno, střádané pro dceru - a pak hrůzou nespal až do podzimu, kdy ten mladý hoch sklízel úrodu. Vsadil na nejistotu, ale byl dobrý rok, a tak vyhrál. Cibule, krásná, velká zaplavila celý dvůr, vyšla i semínka lucenu a jetele, a tak mohl strýci vrátit vše. „Já ti věřil, hochu,“ řekl strýc, ale v duchu si asi spíš řekl, že dobrých skutků na čas raději zanechá. Teta, tehdy dívčí mládě, o jejíž věno šlo, mi říkala, že otec byl celý půlrok jak tělo bez duše. Byly to velké peníze. Náhodou jsme se tehdy setkaly na hřbitově. Doprovodila jsem ji k hrobu jejího muže Františka Celera, nadlesního z lesovny na Vyšehradě. Kdysi jsme tam za nimi jezdívali na poutě a posvícení. Bývalo tam krásně. Strýc byl veselý a hlučný. Urostlý s lesklými černými vlasy, sčesanými dozadu. Měl šarm chlapa a bylo ho vždy všude plno. Teta vyměnila květiny ve váze a smetla lístky z lesklé plochy žuly a s hůlčičkou vyklepávala zas svou cestu staletou lipovou alejí na nádraží. Ten čas štěstí, celoživotního usilování jak by odvál vítr a smetl jak nepotřebné listí do propadla času. Stejně jak v Postřižinách měla teta zářivé, zlaté, dlouhé, vlnité vlasy a stejně jako Vašáryová se nechala ostříhat na mikádo. Vždy zářivá, usměvavá v naškro-

bené zástěrce, vstávala už ve čtyři ráno, aby vše doma bylo jak ze škatulky, hospodářství i domácnost. Ve srovnání s námi měla jejich generace smysl pro reprezentativní chování, smysl pro čest a hlavně odpovědnost. Dopadli bychom ve srovnání s nimi asi velmi bledě. Mladý Václav uskutečňoval své představy rychle. Ve dvacátém třetím roce měl už svůj dům hotov. Na velkých sklepech vyrostl dům s pevnou podezdívkou, obloženou bosáží z pískovcových kvádrů. Velká okna, prostorné místnosti - domýšlel každý detail, aby byl funkční pro zemědělský způsob života. Byl jako dravá jarní voda. Při vší dřině se zúčastňoval i společenského života mladé zemědělské generace. Byl ve správních výborech vznikajících družstev a spolcích, spolupracovali s budoucím ministrem zemědělství Černým, který pocházel ze selské usedlosti v Nepolisech. Starali se, aby odbyt zemědělských produktů nebyl v rukách vyděračských překupníků, ale aby byl spravován jejich vlastními institucemi. A pochopitelně prožíval i velkou, romantickou lásku a tu si také z velké svatby v Božci odvážel kočárem ještě v tom roce domů. Když projížděli Radovesnicemi, běžela k cestě malá holčička. Viděla holčičí vyvrcholení snů - jak se vdává princezna. Byla to moje maminka. Asi jim lidé hodně záviděli jejich štěstí. Nemusili. Štěstí je jako kyvadlo, čím víc se vychýlí do radosti, tím neodvratněji stejným pohybem zamíří zpět do bolestivých chvil. Mladí ještě netušili, že se u jejich plotu zastavu-

je bledá paní s kosou. Zatím jen tak. Zpívali si prý dvojhlasně u společné práce. Mařenka měla také léčitelské schopnosti. Rozuměla lidským strastem a léčila i těšila. Stejně tak uměla zacházet se zvířaty. Lidé si zvykli chodit k ní o radu a pro pomoc. Byla nejstarší z devíti dětí. Odchovala všechny své bratry a sestry. Poslední ze sester se narodila nedlouho před její svatbou. A te` také konečně zjistila, že čeká i své vlastní dítě. Těšila se, ale ve skrytu své duše byla plna obav. Lékař ji varoval před možnými následky porodu. Mladí lidé věří ale ve svou sílu a nezadržitelně se řítí za svým osudem. Bylo to v červnových vedrech, kdy došlo k porodu. Ten byl tak těžký, že lékař zápasil o život matky a s dítětem, zpola přidušeným a zhmožděným téměř už nepočítali. Matku balili do prostěradel s drceným ledem, aby srazili stále stoupající horečky. Už zrálo obilí a mladá žena stále sváděla zápas o svůj život. Mimo shon a dění v domě byla babička. Ve svém životě odchovala tři děti, pomáhala své nejstarší dceři už se třemi vnučkami - odchovala stovky mlá`at drobotiny dvora. Těžká a napjatá bývala narození hříbat - uměla se všemi zacházet. A tak se ujala malého tvorečka se stigmatem smrti a trpělivě jej masírovala a živila ředěným kravským mlékem. Když se téměř po dvou měsících matka probrala k životu, mohla jí babička položit do náruče synka, sice drobnějšího, ale čilého, plného života. Babička té číhající smrtce za plotem vypálila rybník.

PŘEDNÁŠKA „CHARTA UMÍRAJÍCÍCH“

ně lidských práv a důstojnosti nevyléčitelně nemocných a umírajících, které jsou obsahem tzv. Charty umírajících. Vysvětlila principy paliativní léčby a péče. Dotkla se i eutanázie. Připomněla, že prosí-li pacient o eutanázii, prosí vlastně o lepší péči. Část přednášky věnovala Pařížské chartě ze 14. 2. 2000, která je vzkazem solidarity a naděje pro nemocné rakovinou. Hlavní myšlenkou přednášky paní prof. Haškovcové bylo zdůraznit ve zdravotnictví etický přístup k pacientovi a podpořit snahu každého, kdo je ochoten pomáhat trpícím. Irena Gillová Hradec Králové

Prof. PhDr. Et. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. Přednáška „Charta umírajících“, připravená vedením chlumeckého domova důchodců, určená především odborným pracovníkům sociální a zdravotní péče, zaujala i laiky srozumitelným podáním náročných témat a příklady z praxe. Přednášející prof. Helena Haškovcová z Husitské teologické fakulty UK v Praze hovořila o významu Konvence o ochraně lidských práv a důstoj-

nosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny, známé jako Štrasburská konvence nebo Deklarace o biomedicíně. Jako podstatné vyzvedla právo pacienta na informace o svém zdravotním stavu a též právo nechtít znát tyto informace, dále nutnost informovaného souhlasu pacienta před každým lékařským zákrokem, o ochraně nezpůsobilých osob apod. Zdůraznila potřebu více věcně mluvit o ochra-

37

Vzpomínka na léto Ptáte se, co chlumečtí skauti pořádali o prázdninách kromě tábora? Pak čtete na správné stránce ten správný článek. Po náročném, ale báječném táboře jsme se my, vůdci a rádci oddílů, jeli odreagovat na výpravu, která nesla název VODA 2000.

vyschlé říčce, kterou jsme měli druhý den začít sjíždět. Vyrobili jsme si nevalné ubytování ve stanech a zapálili ohníček. Náš zpěv v doprovodu zobcové flétny bylo slyšet asi v okruhu 10 metrů, protože jsme nechtěli budit pozornost. Na soukromé louce se asi nemůže přespávat, že?

Tak dojedeme tam ještě dnes? Zastaví se někdy ten nákla`ák, nebo tady umřeme hlady a žízní? Tak takovéto otázky a ještě mnoho dalších pokládali členové posádky nákladního vozu, který nás společně s pěti kánoemi vezl do Aloisova. Aloisovem totiž protéká řeka našich snů - Morava. Už jsme tam, hurá! Řidič vozidla zastavil, vyložil nás, lodě i batole a s úsměvem odjel. Bez výčitek svědomí nás nechal napospas hejnu komárů, papírně hučící celou noc a malé téměř

Tak jedem! Nasedly jsme (my děvčata) a naši zadáci nás táhli po proudu řeky, která měla velice nízký stav vody. Překvapení bylo, když vody přibývalo a přibývalo. Prudké zatáčky, spodní proudy a skryté kameny jsme první dva dny překonávali celkem úspěšně (tři lodě již okusily teplotu a chuJ Moravy). Krásy i skryté hrůzy této řeky na nás čekaly až v CHKO Litovelské Pomoraví. Jelikož jsme měli jen zmatenou kilometráž z internetu, spali jsme bez pocitu viny na tomto

38

hezkém území. Ochráncům se to moc nelíbilo, ale když viděli naši mapu, řekli: „Ty tady vidíš nějaké stany?“ „Ne, proč?“ naše počínání se obešlo jen s pokáráním. V CHKO žijí bobři, my jsme naši cestu doprovázeli zpěvem, takže se nám vyhýbali. Ovšem spoušJ po záplavách a vichřicích si nás přímo vyhledávala. Všude přes vodu byly vyvrácené stromy, větve nám kradly věci z lodí a proud s námi zacházel jako s bezcennou plastovou lahví, kterou prometl každým roštím a otloukl o každý kmen. Aby toho nebylo málo, tak si občas řeka řekla: „Opravte na mně ten jez!“ a lidé bagrovali, bagrovali, až řeku na 100 metrů za jezem přerušili. Pro vaši představu, taková lo` s bagáží váží asi 60 kg - zkuste si jich několik přenášet přes jez a ještě daleko za něj. Vše jsme přežili a můžeme s čistým svědomím Moravu všem vodákům doporučit. Je to řeka bez turistů a umožnila nám spoustu relaxace na rozdíl od těch přecpaných řek, které jsme sjížděli minulé roky. Úplně jsme zapomněli, co je to čekání před šlajsnou, nebo hluk v kempu. Loučím se s vámi vodáckým AHOJ a za rok opět někde jinde. Věra Kopecká

WABIHO STOPA Tak jako každý rok jsme se i letos účastnili závodu o putovní totem - Wabiho stopa, pořádaný střediskem Stěžery. V sobotu 21. 10. 2000 jsme odcestovali do Hradce Králové na závody, abychom tam ukázali, že se celý rok jen nepovalujeme, ale rozvíjíme i naše znalosti. Závody probíhaly ve Stěžerách, což je nedaleko Hradce. Problém je v tom, že tam MHD jezdí asi tak jednou za hodinu, takže jsme strávili 2 hodiny na hradeckém nádraží. V dobré náladě se nám nakonec podařilo docestovat na místo určení. Závodilo se v kategoriích - světlušky, vlčata a skauti. My jsme dorazili se 3 hlídkami světlušek, 2 hlídkami vlčat a 1 hlídkou skautů. Závodilo se v disciplínách skautských i zábavných. Teoreticky i prakticky jsme si ověřili zdravovědu, uzly, druhy ohňů, šikovnost, chytrost a bystrost. Po absolvování závodů jsme se najedli, vyměnili si zkušenosti se skauty ze Stěžer, Třebechovic a Smiřic, po-

chválili jim jejich klubovnu a naplněni zvědavostí jsme se přemístili na vyhlášení výsledků. Ceny byly lákavé a chutné. Pozor! Na prvním místě v kategorii dívek se umístily světlušky z Chlumce nad Cidlinou ve složení hlídky: Lenka Veselá, Míla Dědková, Míša Novotná 4. místo Veronika Luňáková, Denisa Vacková, Nikola Luňáková

5. místo Veronika Jechová, Veronika Vošoustová, Lenka Volejníková V kategorii vlčat: 1. místo Lukáš Kloz, Martin Meuer, Ondřej Libřický 3. místo Honza Černý, Tomáš Libřický, Honza Walter V kategorii skautů: 4. místo Jiří Meuer (Hujer), Aleš Pícha (Kaktus), Štěpán Libřický

Každý účastník závodu dostal sladkou odměnu v podobě skautského dortu a ti nejlepší si odnesli krásné ceny. Jsem na účastníky hrdý a touto cestou bych jim ještě jednou chtěl blahopřát. Mám z vás radost. Do budoucna máme předsevzetí, být ještě lepší a úspěšnější, ale jak se říká, není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Vráia Kopecký

FARNÍ CHARITA V CHLUMCI NAD CIDLINOU A OBČANSKÉ SDRUŽENÍ „MĚSTO V ZAHRADÁCH“ pořádají v nově zrekonstruované zámecké kapli v Chlumci nad Cidlinou

adventní koncert

SLÁVKA KLECANDRA kapelníka skupiny OBOROH

dne 8. 12. 2000 v 19.00 hodin

vstupné 40,- Kč 39

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM PROSINEC 2000 1. 12.

4. 12.

MIKULÁŠSKÁ MERENDA s Inkou RYBÁŘOVOU, písničkový rej s čertem a Mikulášem, kde se rozdávají nejen dárečky, ale i odměny vítězům v soutěžích a tancích. Své balíčky pro děti mohou rodiče dodat nejpozději před začátkem programu. Začátek v 16.00 hodin - Říhův dům PŮJDEM SPOLU DO BETLÉMA - vánoční pořad pro MŠ a 1. - 4. ročník ZŠ. Začátek v 9.15 a 13.00 hodin - dvě představení

9. 12.

VĚNEČEK kurzu tance a společenské výchovy - sokolovna. Začátek ve 20.00 hodin. K tanci hraje skupina RESONANCE.

13. 12.

DROGY BEROU SLABOŠI - MUDr. Jiří Presl. Pořad seznamující žáky s drogovou problematikou, gemblérstvím a alkoholismem zábavnou a poučnou formou. Od 9.00 hodin. Pro žáky 7. - 9. tříd ZŠ.

31. 12.

SILVESTR 2000 v Centru kultury - Říhův dům - vstup do nového tisíciletí. Večer plný hudby a dobré zábavy. Předprodej místenek na tel. 0604 915 583 nebo 0448/595 853.

KLICPERÁCI STŘÍBRNÍ Doslova beznadějně vyprodáno bylo závěrečné představení letošního 53. ročníku divadelního festivalu Klicperův Chlumec. V podání domácího souboru „Klicpera“ jsme měli možnost shlédnout nové nastudování hry J. Voskovce aj. Wericha „Teta z Bruselu aneb si pořádně zařádit“, která se v Chlumci hrála naposledy před osmnácti lety. Letos to bylo v režii M. Jiruškové s původními texty písní autora Milana Ettela. Samotnému souboru chlumeckých divadelníků vyneslo letošní představení druhé místo v diváckém hlasování, což je opět o stupínek výš než v loňském roce. Třetí místo si odvezla z našeho města trojice z Benešova. Cenu nejvyšší udělili diváci právem divadelnímu souboru „Čáp“ z Dobrušky, jejichž muzikál“Noc na Karlštejně“ měl

po všech stránkách vysokou úroveň a nastavil již do začátku letošního ročníku vysokou laJku, kterou však dosáhli pouze Klicperáci a částečně i divadelní soubor „Svatopluk“ z Benešova. Letošní ročník Klicperova Chlumce se konal bez účasti tradičních souborů z Neratovic a Hořic, které svá představení na poslední chvíli odvolaly. Na druhé straně jsme tak měli možnost přivítat soubory nové, které v Chlumci ještě nehrály, a porovnat úroveň jejich představení s ostatními ročníky. Ukázalo se, že chlumecké publikum dává přednost hlavně komediím a hudebním veselohrám. Napříště tak bude orientován i výběr jednotlivých představení. Ve spolupráci s hradeckým Impulzem, který nám poskytl databanku

divadelních souborů, je oslovíme s nabídkou účasti na příštím ročníku Klicperova Chlumce a vybrané soubory dostanou možnost vystoupit na chlumeckém podiu. Rád bych ještě jednou poděkoval všem, kteří se podíleli na hladkém průběhu letošního 53. ročníku festivalu, aJ už to byli sponzoři nebo uvaděčky na jednotlivá představení. Chtěl bych poděkovat i panu Baldíkovi, který se staral o všechny soubory od jejich příjezdu do Chlumce, a byl jejich průvodcem. Ale hlavně bych rád poděkoval divadelnímu souboru „Klicpera“, se kterým jsem měl již druhým rokem velmi dobrou spolupráci. Přál bych jim, aby ten příští 54. ročník, byl pro ně ročníkem úspěšným a podařilo se jim získat zlatou. Dík patří i zahradníkovi panu Klubíčkovi, který obětavě zajišJoval květinovou výzdobu. M. Zmítko

Prosba k čtenářům Klicperův Chlumec je největší a pro celé město každoročně nejzávažnější kulturní událost. Přijměte zatím tuto stručnou závěrečnou zprávu. Pro příští číslo chystáme obsáhlejší pojednání spojené s bilancí zkušeností a s náměty pro budoucnost. Obracíme se proto i na naše milé čtenáře s prosbou, aby nám napsali o svých diváckých dojmech, poznáních a sdělili i návrhy pro příští ročníky těchto divadelních festivalů. Radakce

40

Chlumec na začátku a na konci století...

reprodukce Ant. Fibigr

foto Ant. Fibigr

Řádková inzerce Hledám obchodní zástupce na PRODEJ DÁMSKÉHO PRÁDLA v Chlumci nad Cidlinou a okolí. Informace na tel.: 0324/61 37 11

Výlučný vlastník prodá pěkný les i s pozemkem a louku v blízkosti Chlumce nad Cidlinou. Možno samozřejmě i jednotlivě, ceny rozumné - dohodou. V případě vážného zájmu volejte tel.: 0602 65 59 31 nebo 02/33 32 22 44 PROVÁDÍM MALÍŘSKÉ A LAKÝRNICKÉ PRÁCE Tel.: 0324/61 37 11

41

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou PROSINEC 2000 2. prosince sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

98 min.

GALAXY QUEST Americká sci-fi komedie, širokoúhlý film. Seriál skončil, dobrodružství teprve začíná... Režie: Dean Parisot Hrají: Tim Allen, Sigourney Weaverová, Alan Rickman ad.

Vstupné: 40,- a 43,- Kč 6. prosince středa 17.30 hod. 20.00 hod.

98 minut

9. prosince sobota 17.30 hod. 20.00 hod. 100 minut

Americká krimi-komedie. Na předměstí Montrealu se právě přestěhoval zabiják... Režie: Jonathan Lynn Hrají: Bruce Willis, Matthew Perry, Rosanna Arquette, Amanda Pect ad.

13. prosince středa 17.30 hod. 20.00 hod.

127 minut

Americká komedie, širokoúhlý film. Mladá, krásná a talentovaná? Takových je plný New York! Sexy romantická komedie o cestě za velkým snem.

16. prosince sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

104 min.

Širokoúhlý filmový thriller Francie, Španělska a USA. Autorem knihy je sám Satan. Thriller režiséra Polanského s Johnny Deppem v hlavní roli. Hrají: Johnny Depp, Frank Langella, Lena Olin ad. Mládeži od 15-ti let přístupný

ČERNOČERNÁ TMA Širokoúhlý sci-fi film Austrálie a USA. Když temnota spadne, začne boj o přežití. Režie: David Twohy Hrají: Radha Mitchellová, Vin Diesel, Cole Hauser, Claudia Blacková ad.

Vstupné: 40,- a 43,- Kč

42

Mládeži přístupný

DEVÁTÁ BRÁNA

Vstupné: 40- a 43,- Kč

Širokoúhlý americký film - akční komedie. Nicolas Cage a Angelina Jollie v akčním thrilleru s vůní vysokooktanového benzinu. Režie: Dominic Sena

Vstupné: 47,- a 50,- Kč

23. prosince sobota

27. prosince středa 17.30 hod. 20.00 hod.

Mládeži od 12-ti let přístupný

DIVOKÉ KOČKY

Vstupné: 50,- a 53,- Kč

118 minut

60 SECUND

Mládeži od 12-ti let přístupný

Mládeži přístupný

MŮJ SOUSED ZABIJÁK

Vstupné: 50,- a 53,- Kč

20. prosince středa 17.30 hod. 20.00 hod.

Mládeži od 12-ti let přístupný

104 minut

KINO NEHRAJE KID Americká širokoúhlá filmová komedie. Nikdo nedospěje tak, jak si představoval. Ani Bruce Willis ne! Rodinný film z produkce studia Walta Disneye. Režie: Jon Turteltaub Hrají: Bruce Willis, Spencer Breslin, Emily Mortimerová, Lily Tomlinová, Jean Smartová ad.

Vstupné 47,- a 50,- Kč 30. prosince sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

117 minut

Mládeži přístupný

BOJIŠTĚ ZEMĚ Americký širokoúhlý sci-fi film. Podle jednoho z nejúspěšnějších sci-fi románů všech dob. Píše se rok 3000 a Zemi ovládli mimozemské bytosti. Režie: Roger Christian Hrají: John Travolta, Barry Pepper ad.

Vstupné: 47,- a 50,- Kč

Mládeži přístupný

Z evidence obyvatel Městského úřadu v Chlumci n. C.

Narozené děti s trvalým bydlištěm v Chlumci nad Cidlinou: Martin Pilný Vojtěch Kycelt Barbora Šiastná

nar. 18. 8. 2000 nar. 2. 9. 2000 nar. 6. 9. 2000

Kristina Applová Lucie Šubrtová

nar. 23. 9. 2000 nar. 11. 10. 2000

Z našich řad odešli: Václav Kozák David Matyáš František Hofman Vladimír Fiala Anna Pagačová

* * * * *

1944 1979 1931 1935 1931

+ + + + +

1. 21. 2. 9. 6.

7. 8. 9. 9. 9.

2000 2000 2000 2000 2000

Bohuslav Bartoníček Božena Králová

* 1931 * 1930

+ 25. 9. 2000 + 17. 10. 2000 Ivona Uchytilová evidence obyvatel

Výročí narození - listopad a prosinec 2000: 80 let

90 let

Paní Anna Budská nar. 4. 11. 1920 Kladruby č.e. 6/E, Chlumec nad Cidlinou

Paní Marie Potůčková nar. 25. 12. 1910 Domov důchodců-Říhova 365/IV., Chlumec n. Cidlinou

Pan Karel Novotný nar. 12. 11. 1920 Rooseveltova 471/IV., Chlumec nad Cidlinou

91 let

Pan František Pokorný nar. 15. 11. 1920 Kozelkova 51/IV., Chlumec nad Cidlinou

Pan Václav Koubek nar. 8. 11. 1909 Kladruby 63, Chlumec nad Cidlinou

Paní Marie Hubáčková nar. 19. 12. 1920 Riegrova 417/IV., Chlumec nad Cidlinou

Pan Vítězslav Steklý nar. 30. 12. 1909 9. května 119/I., Chlumec nad Cidlinou

Paní Jarmila Drahokoupilová nar. 30. 12. 1920 Dvořákova 208/III., Chlumec nad Cidlinou

Pan Vratislav Volejník nar. 7. 12. 1909 Jiráskova 474/IV., Chlumec nad Cidlinou

85 let

93 let

Paní Štěpánka Prantlová nar. 6. 12. 1915 Palackého 77/III., Chlumec nad Cidlinou

Paní Marie Lukánková nar. 31. 12. 1907 Domov důchodců-Říhova 365/IV., Chlumec n. Cidlinou

Pan Jaroslav Hlídek nar. 9. 12. 1915 Kozelkova 416/IV., Chlumec nad Cidlinou

Všem jubilantům přejeme hodně zdraví a spokojenosti do dalších let! Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení

Srdečně děkujeme všem přátelům, kamarádům, známým a zvláště pak vedení a zaměstnancům Státního rybářství v Chlumci nad Cidlinou, kteří se přišli rozloučit dne 31. 10. 2000 s panem

Janem DVOŘÁKEM, který nás tak náhle opustil dne 25. 10. 2000. Současně děkujeme za květinové dary, upřímná slova útěchy, též p. Vosáhlovi za procítěný proslov a p. Netíkovi za citlivé uspořádání pohřbu. Jindra Bezuchová - matka

43