SLOVO STAROSTY SLOVO STAROSTY. Vánoční úvaha

vánocní 2009 39

SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, dovolte mně, abych vás informoval o záměrech obce na příští rok. Naše obec vstoupila do dobrovolného svazku obcí spolu s městy Kyjov a Dubňany a obcí Svatobořice – Mistřín za účelem vytvoření cyklostezky z Mutěnic do Kyjova. Tato cyklostezka ponese název Mutěnka. Dle předběžného jednání s ministerstvem dopravy jsme se domluvili na vytvoření tohoto svazku s tím, že svazek již zadal zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení, abychom mohli koncem dubna požádat o dotaci na vybudování cyklostezky. V případě, že uspějeme, práce by mohly začít na podzim roku 2010. Domnívám se, že vybudováním této cyklostezky dojde k rozšíření cykloturistiky v našem regionu. Co se týče rozpočtu na příští rok (bude schvalován 14. prosince), počítáme dále s budováním komunikací v obci a polních cest. Chtěli bychom také provést rekonstrukci mateřské školy. Přeji Vám klidné a spokojené Vánoce a hodně štěstí, zdraví a úspěchů v roce 2010. MVDr. Dušan Horák starosta obce

Bruno Ferrero: Zvířecí sněm o Vánočních svátcích Kdysi dávno svolala zvířata sněm. Liška se zeptala veverky: „Co pro tebe znamenají Vánoce?“ Veverka odpověděla: „Pro mne Vánoce znamenají krásný stromeček ozdobený spoustou svíček a cukrovím, které mám tak ráda.“ Liška se připojila se svou představou: „Pro mne samozřejmě nesmí chybět voňavá pečená husička. Bez pečínky by to opravdové Vánoce nebyly.“ Do řeči se jim vložil medvěd: „Vánočka! O Vánocích musím mít obrovskou sladkou vánočku!“ Slyšet se dala také straka: „Podle mne jsou o Vánocích nejdůležitější krásné a zářící šperky. O Vánocích se má všechno jen třpytit.“ Pozadu nechtěl zůstat ani vůl: „Vánoce dělá Vánocemi teprve šampaňské. Já bych ho vypil klidně dvě lahve!“ A osel, který to už nevydržel, se rychle zmocnil slova: „Vole, zbláznil ses? Vždyť na Vánocích je nejdůležitější Ježíšek. Copak jsi na to zapomněl?“ Vůl se zastyděl, sklopil velkou hlavu a zabučel: „A vědí to vůbec lidé?“ Milí přátelé, přeji nám všem opravdovou vánoční radost z narození betlémského Dítěte. Pavel Pacner, farář

40

Vá n oč n í ú va h a Předvánoční čas by měl být věnován nejen gruntování, shánění dárků, mnohdy jen proto, aby něco pod tím stromkem bylo, nejlépe čím více, tím lépe a pak se nestačíme divit, co všechno doma překáží a co nepotřebujeme, pečení a všeobecnému šílenství, ale hlavně rozjímání a pokoře. Pokoře před tím, co nám bylo životem dáno, čeho si mnohdy nevážíme a zneužíváme toho. Pokoře před darem dětí, které jsou zdravé, bezproblémové, normálně žijí a dělají nám radost. Pokoře před tím, co nám dali do vínku rodiče a jaký odkaz nám pro náš budoucí život zanechali. Pokoře před nádherou přátelství lidí, kterých si vážíme a máme je rádi a připadá nám, že jsou kouskem nás. A nakonec té pokoře před souzněním dvou sourozenců, kteří zůstali stále těmi dětmi a rádi si dají nějakou tu herdu do zad, když se sejdou a rádi spolu stráví příjemný den vzpomínkami na to krásné, co spolu v dětství prožili. Také by mělo být věnováno času! Času, který si uděláme pro všechny ty, kteří si to zaslouží, čekají na to a váží si toho, že jsme si ten čas právě na ně našli. Je to víc než drahé dárky a uklizený byt. Važme si zdraví a toho, co nám bylo nějakou vyšší mocí svěřeno. Važme si přátelství, kamarádství, dobrých vztahů a lásky. Může nám to být totiž velmi lehce zase odebráno 1

a každý z nás již ví, že to není nic příjemného. Vše považujeme tak trochu za samozřejmost, ale není tomu tak. Tak si najděme před Vánocemi, v jejich průběhu i po nich tu chvilku času, kdy budeme rozjímat, vzpomínat, a kdy si uvě-

domíme, že jsme opravdu jen ta kapička ve vesmíru, nic se netočí jen kolem nás a nic není zmeškáno tím, že jsme zapomněli umýt jednu poličku. Nebo všechny! Když to je na úkor blízkých, tak je to špatně!

Příchod zimního období u nás podle mého názoru ohlašují kateřinské hody, protože po hodech je už všude cítit vánoční nálada a i ta zima se hlásí, i když už pár posledních let je taková nijaká, ale na to jsme už tady zvyklí. Pro mě osobně je závěr roku ve znamení sestavování rozpočtu na příští rok a také zhodnocení celoročního plnění rozpočtu na tento rok. Musím říci, že přes všude znějící řeči o celosvětové krizi, se dařilo naplánované prioritní akce uskutečnit. Máme hotovou vozovku v celé ulici Malá Strana, velmi dobře se jezdí a chodí po silnici a chodníku na ulici Družstevní a také obyvatelé ulice Luční si zvykají, že mají krásnou novou vozovku a chodník. Dětem v blízkém i širším okolí ulice Lipová vyrostl pěkný a funkční sportovně odpočinkový kout vybudovaný za finančního přispění Moravských naftových dolů Hodonín. Já věřím, že toto zařízení bude dlouho sloužit k tomu účelu, za jakým byl vybudovaný a herní prvky, které jsou tam umístěny, vydrží podstatně déle, než houpačky v parčíku vedle Retrobaru. Myslím si, že zlikvidování čehokoliv, co se v obci vybuduje pro děti a občany, není ostuda obecního úřadu, ale těch co si ničeho neváží. A že se u nás pár

takových „umělců“ najde, o tom se většina z Vás už mnohokrát přesvědčila osobně. Nepodařilo se z plánovaných akcí zahájit budování rozhledny v Mutěnicích, protože ke škrtům v rozpočtu muselo dojít, a oddálit budování této dominanty bylo nejmíň bolestivé, ale věřím, že v několika nejbližších letech dojde i na ni. Jak jste si určitě všimli, zhruba v polovině roku se každý měsíc v ulicích objevilo pár postav většinou v ruce držící metlu nebo lopatu v oranžových vestách. Jsou to lidi dlouhodobě na sociální podpoře a pro určitou výši dávky musí odpracovat pro obec cca 30 hodin veřejně prospěšných prací. Věřím, že jejich využití přináší zlepšení vzhledu obce a dále se budeme snažit tyto lidi na úklidové práce využívat. Co přinese rok 2010? 14. prosince 2009 se konalo poslední letošní zastupitelstvo a v době Vašeho čtení už je to vlastně minulost. Na programu jednání byl nejdůležitější bod pro příští rok, a to schválení rozpočtu. Naší snahou bude vybudovat vozovku a chodník v ulici Jižní, také v ulici Ořechová, část Letní a Květné se dočká nového povrchu a měly by zmizet panely v ulici Tržní a nahradit je asfalt. Jenom 2

na tyto akce je v rozpočtu navržena částka 22.000.000,- Kč. Dále se opět počítá s úpravou některé polní cesty, oprava chodníků a další drobné opravy v obci. Rádi bychom vybudovali park pod křižovatkou kolem historického presu, budeme se finančně podílet na cyklostezce, o které Vás informuje starosta obce.

Určitě bude zastupitelstvo diskutovat ohledně kompletní rekonstrukce budovy mateřské školy a již zmiňované rozhledny. Toto vše ale už při čtení tohoto zpravodaje bude rozhodnuté. Věřím, že určitě ke spokojenosti Vás, občanů naší obce. Přeji Vám klidné prožití svátečních dnů o Vánocích a správné vykročení do roku 2010. Petr Bíza, místostarosta

Usnesení z XVI. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice ze dne 5. listopadu 2009 A. 1. 2. 3.

ZO vzalo na vědomí: Kontrolu úkolů z minulého jednání zastupitelstva obce Informaci policie ČR o akci Mládež, která se týká i Obce Mutěnice Korespondenci mezi Obcí Mutěnice a panem Markem Ištvánkem

B. ZO schválilo: 1. MPZ č. 26/2009 prodej pozemku p. č. 1882/3 v k.ú. Mutěnice o výměře 51 m2 za cenu 44,- Kč/m2 manželům Novákovým , Mutěnice 284 za účelem zajištění přístupu a rozšíření zahrady 2. MPZ č. 27/2009 prodej pozemku p.č. 1635/1v k.ú. Mutěnice o výměře 131 m2 za cenu 44,- Kč/m2 manželům Nedvídkovým, Mutěnice 758 za účelem rozšíření zahrady 3. MPZ č. 29/2009 výkup RD č.p. 97 a pozemku p.č. 41 v k.ú. Mutěnice-vlastnictví ½ Marie Hradilová, Hulín a ½ Antonín Zháněl, Hulín na základě nabídky vlastníků a z důvodu veřejného zájmu Obce Mutěnice – památková zóna 4. Smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí - Mutěnka mezi městy Kyjov a Dubňany a obcemi Svatobořice-Mistřín a Mutěnice 5. Stanovy DSO Mutěnka 6. Zadání dílčí změny č. 2.19 ÚPN SÚ Mutěnice, která byla projednána dotčenými orgány a ostatními známými účastníky řízení

3

Usnesení ze XVII. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice ze dne 14.12. 2009 A. ZO schválilo: 1. MPZ č. 30/2009 prodej části pozemku – předběžný souhlas p.č. 1472 o výměře dle GP za cenu 110,- Kč/m2 manželům Zimolkovým, Mutěnice 376. 2. MPZ č.31/2009 prodej části pozemku p.č. 1376 – předběžný souhlas o výměře dle GP za cenu 110,- Kč/1m2 manželům Petrčkovým Mutěnice 359. 3. MPZ č.32/2009 prodej části pozemku p.č. 1678/1 – předběžný souhlas o výměře dle GP za cenu 110,- Kč/1m2 Terezii Bartoňové Mutěnice 417 za účelem scelení pozemku pro stavbu RD. 4. Rozpočtové opatření č. 4/2009 na straně příjmů 15 970 700,- a na straně výdajů 9 697 900,-. Po provedení RO č. 4/2009 tvoří celkové příjmy 103 253 200,- a celkové výdaje 100 465 800,5. Rozpočet obce na rok 2010 s celkovými příjmy ve výši 54.951.000 a celkovými výdaji ve výši 59.048.400,- jako schodkový s tím, že schodek bude krytý zůstatkem na účtech obce Mutěnice. Nedílnou součástí tohoto usnesení je schválený návrh rozpočtu Obce Mutěnice 2010 včetně přílohy. 6. Obecně závaznou vyhlášku obce Mutěnice č. 4/2009 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. B. ZO pověřilo: 1. RO provedením nezbytně nutných rozpočtových opatření do konce roku 2009. 2. RO zabezpečit aktualizaci projektu na rekonstrukci mateřské školy a získat nabídky úvěrů na financování této rekonstrukce.

4

K problematice stavebních míst Možnost výstavby nových rodinných domů, resp. existence stavebních parcel vhodných k jejich výstavbě, je jedním z předpokladů rozvoje a růstu každé obce. Nejinak je tomu i u nás v Mutěnicích, kde je však již několik let volný trh stavebních míst do značné míry omezen. Souvisí to zejména se skutečností, že obec s pozemky určených pro případnou individuální výstavbu rodinných domů nedisponuje. Na druhé straně stavební pozemky ve vlastnictví fyzických osob, resp. starší stavby určené ke zboření a následně k eventuální nové zástavbě, jsou v podstatě neprodejné. A to jednak z důvodu neúměrně vysokých cenových požadavků, přesahujících reálné možnosti případných zájemců. Druhým důvodem je, že takovéto nemovitosti si vlastníci ponechávají pro své potomky. Jaký dopad má tato neutěšená situace na mladou generaci potenciálních stavebníků lze demonstrovat na počtu obyvatel naší obce. Za posledních dvacet let je počet obyvatel přibližně na stejné výši, pohybující se v rozmezí 3.600 – 3.700. Svůj vliv na stagnující počet obyvatel obce má jistě omezená nabídka pracovních míst a nemožnost uplatnit dosažené vzdělání v místě bydliště. Nutno však zdůraznit, že generace dnešních padesátníků a šedesátníků měla to štěstí, že v době zhruba před 30-ti lety měla obec poměrně dostatek vlastních stavebních míst a dokázala zájem stavebníků více méně uspokojit. V té době byla taktéž prakticky vyčerpána možnost výstavby na soukromých pozemcích „v humně“. Následující generace už možnosti individuální bytové výstavby

až na výjimky nemá. Pokud nechtějí mladí bydlet u rodičů, nezbývá, než vyhledat vlastní a samostatné bydlení mimo naši obec. Vyvstává tedy otázka, jakým způsobem lze trend ve stěhování mladé generace mutěňáků zvrátit či případně eliminovat. Obecně a pro všechny totiž platí, že počet obyvatel je přímo úměrný dostatku pracovních příležitostí a možnosti samostatného bydlení. Z tohoto úhlu pohledu je pak nasnadě, že každá obec se počet obyvatel snaží ovlivňovat zejména tou druhou možností. Připomínám, že poslední ucelená lokalita, kterou obec významným způsobem ovlivnila financováním inženýrských sítí a zejména prodejem, resp. přidělením stavebních míst, byla v sedmdesátých a osmdesátých letech ulice Nedělní. V omezeném počtu pak v devadesátých letech ulice Na Ovčírnách a následně pak ulice U Školy. Do této kategorie nelze zařadit ulici Díly, přestože i zde se obec na výstavbě inženýrských sítí finančně podílela. Rozdíl v zástavbě výše uvedených ulic byl v tom, že stavební pozemky v ulici Díly byly a jsou výlučně ve vlastnictví fyzických osob. S ohledem na vlastnické poměry v obci a s přihlédnutím ke schválenému územnímu plánu, považuji model výstavby rodinných domů tak, jak byl realizovaný v ulici Díly, za nejvhodnější. Tato varianta předpokládá, že obec vykoupí části pozemků na uliční řad, zafinancuje položení inženýrských sítí a teprve tím vytvoří pro vlastníky dosud orné půdy předpoklady, aby svůj majetek zhodnotili jako stavební pozemky. Tedy, aby tyto pozemky 5

v Ostravě. Z blízkého okolí pak na více akcí v Dolních Bojanovicích. Zážitků na všechny společenské akce měl pan Trávník velmi mnoho a radostně mi jich také dost povyprávěl. Zavzpomínal i několik písní, které diváci od nich zvláště chtěli slyšet. Některé mi také při našem setkání zazpíval : Na podzim když vlaštovičky, Co mně milý zanecháš .... Z pěti Trávníkových dětí se zpěvu věnuje syn Vladimír a v Bojanovicích vdaná dcera Jiřina. Ti oba mají i průpravu hudební. Při vzpomínkách na společná pěvecká vystoupení se svojí manželkou je pan Trávník „ve svém živlu“, a to i přesto, že zdraví už nemá takové, jako v době, kdy oba rozdávali radost a potěšení doma i mimo svůj domov. Tehdy byla dvojice manželů Trávníkových v Mutěnicích opravdu pojmem.

dané zástavbě jedné či druhé lokality, či případně lokality jiné. Dle mého názoru je však bezodkladně nutné začít se uvedenou problematikou seriozně nejen zabývat, ale i přijat na Zastupitelstvu obce odpovídající usnesení. Předpokládaná výstavba zatím blíže neurčeného počtu bytů v ulici Na Ovčírnách a stejně tak případná možnost výstavby rodinných domů na pozemcích staré školy, je z mého pohledu, co do počtu zájemců o samostatné bydlení nedostatečná.

směnili, prodali či na své nemovitosti stavěli. Tento postup je z hlediska územního plánu možný v zatím nepojmenované lokalitě nad mateřskou školkou souběžně s ulicí Nová. Podobně tak lokalita „za Fišmanovým“, kde by se dala pro uliční řad využít stávající vozovka a bylo by tedy možné předejít časově náročnému výkupu pozemků. Jen pro srovnání – pozemky v ulici Díly obec vykupovala pět let. Je tedy na obci, aby jednoznačně určila, zda vůbec bude rozhodnuto o předpoklá-

Mgr. Augustin Charuza

„MUTĚNŠTÍ VAVRYSÉ“ Vzpomínám si, když jsem přišel začátkem sedmdesátých let do Mutěnic a pomalu jsem začal vnikat do tamního kulturního dění, bylo tu duo zpěváků, manželů Františka a Marie Trávníkových, už velmi populární. Nechyběli a byli s nadšením vítáni na všech akcích, které se tu podnikaly. Poprvé jsem je spatřil a slyšel jejich společnou produkci na „liďáku“ v pásmu, které uváděl Staňa Pěnčík, jemuž tento pár také velmi imponoval... Dnes jsem se setkal, bohužel, už jenom s vdovcem, panem Františkem Trávníkem, aby si zavzpomínal na těch dlouhých čtyřicet let společného zpívání. Pan Trávník (1933) vyučený obchodním příručím, vystřídal více zaměstnání a skončil jako řidič nákladních vozidel. Jeho paní Marie (1933-2007) rozená Brablcová, pra-

covala v místní „výzkumce“. Seznámili se na májových pobožnostech, kde občas ona, sopranistka, zpívala. Čtyřicet roků spolu působili v kostelním sboru. On jako tenorista. Říká, že je škoda, že až tady oba začali poznávat noty. Zpěv jim oběma přirostl k srdci, a tak je oba pojal vlastně na celý život. Brzy se společně začali objevovat na všech kulturních a společenských akcích , ať Strany lidové či Sboru pro občanské záležitosti, nebo i na soukromých akcích, kterými byla různá jubilea, svatby, narozeniny a podobně. No a také při vystupování mutěnické dechovky nebo za doprovodu cimbálek. Inspirováni byli v tehdejší době Jožkou Severinem a jeho partnerkou Boženou Šebetovskou i jeho dcerou Julinkou, především však manželi 6

Ing. Jaroslav Mihola

Vavrysovými. Tito jim byli prý opravdovým vzorem. (S panem Vavrysem pracovali jeden čas v Hodoníně ve stejném podniku.) Těch mimomutěnických vystoupení bylo také velmi mnoho, a to nejen při scénách Vinobraní, či setkání dechovek a jiných programech. Předávali si je Výzkumná stanice s Vinařskými závody, zmíněná už ČSL a SPOZ v Mutěnicích. Repertoár měli velmi široký: Jednak zpívali lidové písně z Podluží, ale také písničky psané pro dechové muziky. A z těch vystoupení mimo obec nejraději pan Trávník vzpomíná na Leštinu u Šumperka, Rájec-Jestřebí, Kunovice a na Černou louku 7

ŠKOLST VÍ Sedmáci v Modré u Velehradu Kdo z vyučujících dějepisu chce svým žákům zpestřit dějepisnou hodinu o velkomoravské říši exkurzí, má vzhledem k poloze Mutěnic hned několik možností. Doslova za humny se nachází archeologické naleziště spojené s expozicí v Mikulčicích, o něco dále Pohansko u Břeclavi, asi hodinu cesty autobusem je Staré Město u Uherského Hradiště a poblíž Velehradu Archeoskanzen v Modré. A právě na návštěvu do Modré se vypravili naši sedmáci. Počasí onoho 20. října zrovna moc nepřálo. Velkomoravská pouť začala příznačně v Mutěnicích u kapličky sv. Cyrila a Metoděje a tady také skončila. Prohlídka ve skanzenu v Modré byla objednána na devátou hodinu, a tak zdržování nebylo na místě. V úvodu se nám dostalo nezbytného poučení. Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, 7 km od Uherského Hradiště. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z 9. století. Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní části staveb jsou předpokládané rekonstrukce podle jiných doložených staveb. Pak následovala procházka areálem. Dovnitř se dostaneme kolem r ybníka vstupní branou s palisádovým opevněním

a strážními věžemi, z nichž je dobrý výhled do širokého okolí. Celý skanzen je rozdělen na několik částí. Jednu část tvoří sídlištně hospodářský areál, který je tvořen několika zahloubenými stavbami - zemnicemi, stavbou už městského typu je roubený dům a dům s dřevo-hliněnými stěnami, který je novinkou tehdejší architektury. K hospodářství nezbytně patří studna, seník nebo také kleť a zásobní jáma na obilí. Velmi důležitou stavbou je pekárna. Zde jsme mohli ochutnat pečivo podle dobového receptu. Chutnalo podobně jako naše palačinka. Celkovou atmosféru života v 9. století dokresluje přítomnost soch lidských postav a také živých zvířat. Nechce se ani věřit, že naše vesnické děti byly doslova u vytržení z přítomnosti několika koz, kvočny s kuřaty a neustále hýkajícího osla. Některá zvířata s námi absolvovala celou prohlídku. Areál starého náboženství představují zaniklé pohřebiště a kultiště z doby před přijetím křesťanství. Mocenský areál tvoří dvě stavby. Roubený dům je přístavek ke stavbě palácového typu a sloužil snad k přípravě pokrmů pro vládnoucí vrstvu. Stavba palácového typu představuje reprezentační objekt svázaný s životem knížecí vrstvy Velké Moravy. Mohlo jít o obydlí samotného knížete, případně o sněmovní místo Moravanů. Stavba je zbudována na maltu a kámen, s litou maltovou podlahou, a se střechou vytvořenou z pálené krytiny antického charakteru. Zde se konají výstavy, v současné 8

době je to výstava dobového oblečení s výjevem pověsti O Svatoplukovi. Řemeslnický areál tvoří rovněž několik staveb, jednak sdružené řemeslnické pracoviště, kde pracovali např. řezbáři rohoviny a parohoviny, zpracovatelé dřeva a zhotovovatelé oděvů. Dílna kovolitce a šperkaře představuje centrální specializovanou dílnu. V takovýchto dílnách se vyráběly známé zlaté a stříbrné velkomoravské šperky, odlévaly zvony, zdobily kovové části opasků a ostruh. Výrobky z kovárny pak našly uplatnění ve všech sférách života středověkého člověka. V keramické dílně se nachází vypalovací pec, místo na vysoušení výrobků, přípravu hlíny a samozřejmě hrnčířský kruh. Celá prohlídka byla našim žákům zpestřena zajímavým programem, a to střelbou z luku do slaměného terče. Každý si mohl vyzkoušet, že ulovit zvěř takovou zbraní nebylo vůbec jednoduché. Dominantou archeologického skanzenu v Modré je bezesporu kostel sv. Jana , který byl realizován na podkladě archeologického nálezu zbytků kostela z počátku 9. století. Tento kostel je unikátní tím, že vznikl ještě před příchodem Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Půdorys původního kostela je kameny vytyčen v blízkosti současné repliky. Vesnice Modrá se nachází nedaleko poutního Velehradu, a tak poslední zastávka patřila návštěvě barokní baziliky. Jde o původně cisterciácký klášter a jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě. Vybudován na začátku 13. století v pozdním románském slohu. Součástí je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Dnešní podoba baziliky a kláštera je z přelomu 17. a 18. století, kdy

byla zahájena rozsáhlá barokní přestavba. V roce 1990 přivítala nejvzácnější návštěvu, papeže Jana Pavla II. V současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která by mohla být dokončena k významnému výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. Tyto oslavy v roce 2013 by se mohly odehrát rovněž za přítomnosti papeže. Kdo ví… Našich žáků jsme se zeptali, co zajímavého se dozvěděli: • Moravané se tehdy koupali asi devětkrát do roka… • Rodina měla 8 – 10 dětí, dospělosti se dožily většinou 2 … • Dívky byly plnoleté už ve 12 letech a o rok později už měly děti… • Slované se v průměru dožili asi 35 let… • V řece Moravě žila ryba vyza, jeseter velký. Patří k vyjmenovaným slovům a označuje největší sladkovodní rybu, která tehdy dorůstala až 10 metrů a vážila až 1 tunu… • Aby trámy u staveb dlouho vydržely, natíraly se býčí krví s přídavkem žluči. Takové dřevo vydrželo až 800 let. Ale ten zápach!!! • Výzdobu vnitřních omítek u kamenných staveb tvořily červené obrázky. Tato červená barva se získávala z roztlučené rzi s přídavkem třešňové pryskyřice… Pavlína Lacinová 9

Komentář k přírodovědné exkurzi Lipka Lipka je jedna z největších organizací v České republice zabývající se enviromentální – ekologickou - výchovou s mnohaletou tradicí. Působí v ní kvalifikovaní ekopedagogové, kteří nabízejí mnoho kvalitních programů a aktivit pro děti mateřských, základních i středních škol. Také žáci pátých tříd a čtvrté třídy naší školy navštívili jedno z pracovišť Lipky. V pátek 23. října jim učitelky přírodovědy zorganizovaly exkurzi do Kohoutovické obory u Brna. Výukový program se nazýval Údolí oddechu a byl zaměřen na poznávání stromů, bylin, lesního ptactva, zvěře a vodních bezobratlých živočichů. Žáci byli rozděleni do tří skupin, ve kterých prošli celou kohoutovickou oboru . Během procházky plnili různé úkoly v pracovních listech nebo zodpovídali různé dotazy, které jim zadávala jejich lektorka. Při této činnosti občas žáci zahlédli i jelení, srnčí a daňčí zvěř. Přestávka na svačinu byla u jezírka, kde byl i památník sovětskému letci, který zde padl na konci druhé světové války. Po svačině žáci obdrželi síťky, se kterými se s radostí pustili do lovu drobných vodních živočichů. Ulovené živočichy potom v miskách s vodou shromažďovali na dřevěných stolech, kde je blíže zkoumali pomocí lupy

a za pomoci lektorky je třídili a popisovali. Jednalo se převážně o larvy vážek a okružáka ploského. Aktivity u jezírka se všem žákům moc líbily, i když se neobešly bez drobných nehod, jako například utopení boty Vaška Šmidy. Hezkým zakončením exkurze byla ohrada plná divočáků, kterým děti házely krmení a kde se od lektorek dozvěděly nové informace o této zvěři. Na úplný závěr si ještě žáci ve skupinách zahráli soutěže, ve kterých rozhodovaly nejen znalosti, ale také postřeh a rychlost běhu. Potom již žáci nasedli do autobusu a plni zážitků a nabytých vědomostí se vraceli do Mutěnic. Mgr. Stanislava Michnová

Jak jsme sbírali kaštany věci a šli jsme konečně sbírat kaštany. Na Čejči byla totiž během října vyhlášena soutěž, kdo nasbírá nejvíc kaštanů. Na místní sběrače-domorodce, kteří sbírali každou svou volnou chvíli, jsme sice neměli, ale nevzdali jsme se. Abychom měli více kaštanů, sbírali jsme i v Mutěnicích, takže jsme už měli dvě bedny z Mutěnic. Na Čejči jsme sbírali asi dvě hodiny, dali si i patnáctiminutovou přestávku na svačinku a hrátky na

Jako v minulém roce, tak i letos, se opět naše třída zúčastnila sběru kaštanů v parku na Čejči. Letos jsme tam zůstali i přes noc. Sešli jsme v osm hodin u naší školy. Přišli jsme sportovně oblečení , s batohy na zádech a spacáky v ruce .Od autobusové zastávky Pekárna jsme odjeli směr Čejč. Po příjezdu jsme se ubytovali v klubovně v budově místní sokolovny. Dali jsme si tam 10

průlezkách a na houpačkách. Do oběda jsme zase sbírali kaštany. Asi ve dvanáct hodin jsme šli na oběd do místní restaurace Formanka. Mohli jsme si dát, co jsme chtěli, protože si to každý platil ze svých peněz. Po obědě jsme měli chvíli rozchod po obchodním domě. Mohli jsme si něco koupit. Potom nás paní učitelka pozvala na návštěvu k ní domů. Cestou zpátky do parku jsme se zastavili u léčivého pramene Smradlavky, kterou nechtěla většina dětí ani ochutnat, odrazovala nás vůně zkažených vajíček. Na hřišti v parku si naši kluci zahráli turnaj ve fotbalu s kluky ze ZŠ Čejč . Nám holkám se moc nechtělo, tak jsme hrály vybíjenou a jiné hry. Ve čtyři hodiny se v parku sešla spousta dobrovolných sběračů. Dětí i dospělých, kteří jim pomáhali. Kaštany přivezli na káře, autem, v bednách,krabicích, pytlech. Zástupci AVZA Čejč přesýpali kaštany do beden, počítali je a zapisovali množství. Byl to nádherný pohled na plnou traktorovou vlečku. Nakonec následovala chvilka ticha a čas na vyhodnocení. Nejlepší jednotlivec vyhrál mobilní telefon, ostatní různé společenské hry a hračky.Naše třída nasbírala za těch pár hodin přes tři plné pytle, se kterými jsme vyhráli třetí místo ze skupinek. Jako cenu jsme dostali stolní hru Dostihy a sázky. Byli jsme překvapeni a šťastni. Pak následovala volná zábava v parku. Houpali jsme se na houpačkách, klouzali na skluzavce...Hráli přehazovanou na kurtech. Mohli jsme si opéct špekáček, posedět u rozdělaného ohně. Začalo se stmívat a my se odebrali do klubovny, zahráli jsme si novou hru a jiné hry. Na večeři jsme si dali krupicovou kaši, a než jsme šli spát, čekalo na nás překvapení… Večer si pro nás vedoucí z Čejče a paní učitelka připravili stezku odvahy. Bylo po deváté hodině, tma, že se mohla krájet, měli jsme i strach. Šli jsme ve dvojicích, stezka

vedla od školy v Čejči přes vinohrady a přes hřbitov nazpět k sokolovně.. Cestou jsme potkávali různá strašidla. Na hřbitově jsme měli najít papír a podepsat se na něj. Po skončení stezky a šťastném návratu do klubovny jsme si chvilku vyprávěli, co všechno jsme zažili, a po půl noci šli spát. Druhý den ráno jsme se nasnídali, vypili čaj a sbalili si věci.Měli jsme ještě do odjezdu čas a lákala nás zamčená druhá místnost v klubovně. „Co za těmi dveřmi je?“ Byl to sklad AVZA, kde měli spoustu různých věcí, hlavně maškarních kostýmů, paruk a masek. Mohli jsme si je vyzkoušet. Nastala módní přehlídka.Nejlepší masky byly ohodnoceny. Potom jsme v maskách hráli divadlo, které jsme si sami vymysleli. Bavili jsme se dobře. Trošku jsme přetáhli, a proto přesun k autobusu musel být rychlý. Vzali jsme si věci, naposledy se zhoupli na houpačkách a šli na autobus. Spokojeně jsme odjeli domů. Tím jsme zakončili naši dvoudenní výpravu. Snad někdy opět spolu třeba někde jinde. Ahoj. Za páťáky napsala Markéta Lamačová (upraveno)

11

Učíme děti mluvit – logopedický kroužek v mateřské škole Velmi často ale přetrvává nepřesná výslovnost i do pozdějšího věku. Je proto potřeba navštívit logopeda a pod jeho vedením začít cíleně cvičit správnou artikulaci a pak následuje systematická úprava výslovnosti dítěte. Kdy tedy začít s nápravou řeči? Co nejdříve! Činnost kroužku je především zaměřena na: Dechová cvičení Cílem tohoto cvičení je prohloubení správného nádechu a výdechu, usměrňování výdechového proudu (hra na kopanou, foukání do peříčka, do vaty, do barvy….) Motoriku mluvidel Tyto cviky pomáhají dětem vylepšit koordinaci a pohyblivost svalů, které se spolupodílejí na tvorbě jednotlivých hlásek. Cvičíme zde jazyk a rty. Cvičení je vlastně legrace,dotknout se špičkou jazyka nosu, klapat jazykem o patro jako koník, olíznout si rty jako kočička, špulit rty jako kapřík nebo nafouknout tváře jako balónek. Artikulační cvičení Tyto cviky jsou přípravou na správné vyvození jednotlivých hlásek, zafixování nacvičené hlásky do řeči pomocí logopedických říkanek. Dále se zaměřujeme na sluchová cvičení, fonační(hlasové) cvičení a rozvoj slovní zásoby. Všechny cviky je důležité opakovat, děti nenutit a vhodně motivovat – vše probíhá formou hry. Cílem logopedického kroužku je tedy odstranění komunikačních nedostatků a úprava výslovnosti (vyvození správné hlásky).

V naší mateřské škole po delší odmlce opět začal pracovat logopedický kroužek. Logopedický kroužek vede paní učitelka Blanka Vaculovičová, DiS, která zde pracuje také jako logopedický asistent. Tento kroužek pracuje pod odborným vedením SPC Brno Veslařská - pod její pobočkou v Hodoníně. Depistáž a metodicko-poradenskou činnost v naší mateřské škole provádí Mgr. Dagmar Krýsová - speciální pedagog - logoped. V letošním školním roce kroužek navštěvuje 16 dětí předškolního věku. Důvodem ke vzniku kroužku bylo velké množství dětí, které mají problémy s výslovností. Co je příčinou? Mezi nejčastější příčiny patří vliv prostředí. Dítě nedostává dostatek podnětů od svého okolí, rodiče s dítětem nemluví, dítě ztrácí zájem o komunikaci a řeč se nerozvíjí.Na zdravý vývoj řeči mají také vliv počítače a masmédia.Televize s dítětem dialog nevede, nestimuluje ho k mluvení a rozvoj řeči nepodporuje. Obdobně je to s počítačem. Dítě v předškolním věku sedící denně hodinu i více při počítačových hrách není výjimkou. Výsledkem toho je, že si dítě neumí hrát s běžnými hračkami anebo jsou jeho hry stereotypní. Dítěti chybí fantazie, není schopno si hry vymýšlet, tvořit.Dítě nepotřebuje mluvit, protože s počítačem komunikuje na jiné „úrovni“. Opakem škodlivého vlivu televize a výpočetní techniky je rozhlas. Poslouchání rozhlasu naopak v dítěti fantazii rozvíjí a podněcuje jeho představivost. Kolem čtvrtého roku života by tedy mělo dítě zvládnout výslovnost většiny hlásek. 12

Zásadní roli mají rodiče. S nimi dítě tráví svůj čas a je tedy na nich, aby postupovali podle terapeutických rad. Dítě v předškolním věku se učí poznávat svět a jeho zákonitosti především napodobováním. Jsme mu vzorem. Víme, že bez přítomnosti blízké osoby, bez možnosti následovat živé vzory se nemůže dítě zdravě vyvíjet. Je třeba na to nezapomínat ani v oblasti řeči. Kdykoliv je to možné, prožijme s dítětem krásnou chvilku naplněnou zpěvem, vyprávěním, klidem a společným porozuměním. Dopřejeme-li dítěti správné naslouchání, bude mu umožněno se správně „vyslovit“. Logopedická péče ve zdravotnictví Logoped ve zdravotnictví, kter ý má smlouvu se ZP, má kromě státní zkoušky i atestaci v oboru. Zdravotní pojišťovny hradí: standardní péči, logopedickou péči a všechny poruchy komunikace na doporučení lékaře - k první návštěvě klinického

logopeda musíte mít proto průkazku ZP a doporučení lékaře. Zdravotní pojišťovny nehradí: konzultace na žádost rodičů bez doporučení lékaře, potvrzení pro různé instituce a nadstandardní péči. Logopedická péče ve školství Logoped je také absolventem vysokoškolského studia ukončeného státními zkouškami. Logopedická asistentka (absolventka kursů akreditovaných MŠMT nebo rozšiřujícího studia) pracuje nejčastěji v běžné MŠ. Zabývá se především prevencí a reedukací poruch výslovnosti. I v tomto případě je spolupráce s logopedem pravidlem. Logopedická péče ve školství je bezplatná. Rodiče nebo zájemci o logopedickou péči mají právo zvolit si pracoviště či odborníka podle vlastní volby. Napsala: Blanka Vaculovičová, DiS. – učitelka mateřské školy 13

HISTORIE OBCE LETITÉ PAMÁTNÉ LÍPY V MUTĚNICÍCH Vztahy člověka a přírody byly vždy, za všech časů úzce a vzájemně propojeny. Stromy provázely člověka od kolébky až po hrob. Pro svoje často neobvyklé vlastnosti nepřímo připomínaly lidské životní tužby a symbolizovaly lidská přání. Háje nebo lesy bývaly chrámy našich dávných slovanských předků. Především to byly duby nebo lípy, které vysazovali. Medonosné lípy byly vysazovány na rozcestích, u křížů, kapliček, ale také ke stavením po mnoho generací pro svůj praktický účel vonného stínu. Ono se totiž pod rozložitou korunou lípy modlitba lépe prožívá, než pod rozpálenou či deštivou oblohou. Stromy výjimečné svou výškou, mohutnou rozloženou korunou, s ojedinělými tvary větví nebo kořeny vystupujícími ze země, byly považovány generacemi za posvátné. Kosmova kronika.

„Památná Bírešova lípa“ Historická památná lípa Bírešova v Mutěnicích. Stáří lípy se odhaduje asi na 500-550 roků. Na jejím místě dnes stojí dům manželů Bírešových v ulici Lipová č. 847. Foto: Max.Balaštík 1937. Tehdy byla ještě v plné síle.

14

Kmen můj není ještě uvnitř zdoutnalý, kořeny mám mohutné, zdravé. Přečkám každý útok živlů zoufalý, nepodlehnu této bouři dravé.

Strom byl často spojován s životem člověka. Když se narodil člověk, byl často v rodinách na jeho počest zasazen strom. Pod těmito stromy pak sedávali naši dávní předkové a v šumění jejich korun měli blízko k těm, kteří již odešli, vzpomínali na ně. Stromy však zůstávaly pro další generace. A byly vlastně díky své dlouhověkosti a nekonečné obnově symbolem nesmrtelnosti. V zimě se ukládají k spánku, jaro je pak opět probudí k životu. Pozoruhodnou zvláštností a nejstarším památným stromem v Mutěnicích bývala památná „Bírešova lípa“. Stávala v místech, kde nyní stojí dům manželů Karla a Marie Bírešových, Lipová ulice č. 847. Její stáří bylo odhadováno na 500 -550 let. Podle ústního podání p. Karla Bíreše, při stavbě domu č. 187 rodiny Bírešovy, byl na středním dřevěném trámu stropu v jizbě zaznamenán rok stavby 1727 a v té době se odhadovalo stáří lípy již na 300 let. Již tehdy stála hrdě, pevná, vztyčená, nezdolná, odolná vůči všem vichrům a bouřím na „Gencmorku“ před Bírešovým domem a kovárnou. (Dědeček p. Karla Bíreše, se jmenoval Martin, byl kovářem a téměř všichni dědici tohoto rodu byli kováři po 300 roků). Lípa byla asi 20 m vysoká s mohutnou rozvětvenou korunou, obvod kmene lípy byl 6 – 6,5m, což znamená průměr kmene asi 210 cm. Kolem kmene vyčnívaly ze všech stran mohutné nadzemní kořeny, a tak stála lípa více než 500 let. Čtyři dospělí muži její kmen sotva objali. Lípa v bouři - báseň Stojím na rozcestí hrdě vzpřímena pod oblohou temně zamračeno. Nebojím se o svá silná ramena, nechť se mračna sebevětší ženou

Pár svých mladých větví časem oželím, vyrostou mi ratolesti nové. Jizvy moje všechny sama zacelím, až zas budou tiší, teplí dnové. Teď tu stojím pevně, chmůrně vztyčena, proti mračnům, z nichž to temně duní, však až ztichne zloba živlů zvířená, ohřeju se zas v klidu, na výsluní. Co všechno ještě Bírešova lípa za ta staletí přežila, čeho je pamětníkem? Byly to: dvě světové války, přesun vojska za napoleonských válek, vpády Kuruců a Bočkajovců, kteří plenili náš kraj. Na obranu před těmito vetřelci byla v Mutěnicích zřízena kasárna naproti Státního statku. Bylo zde 150 mužů – dragounů s koňmi a nedaleko této lípy se vojáci cvičili, proháněli se na koních. Tomuto místu se říkalo „ Rajčůrňa“ – zkomolenina německého slova Reitschule – česky jízdárna. Kolik dala lípa za ta staletí květů a ta vůně lákala včely. Kolik medu včely za ta staletí vyrobily, vůní květů obohacovala lípa celé okolí…nespočetné množství veselých svatebních, ale i smutečních průvodů kolem ní přešlo, skotačily zde děti… Staří předkové pod touto lípou sedávali, besedovali, vyprávěli si z generace na generaci události nejen radostné, ale i bolestné…Pod touto lípou se loučili se slzami v očích synové Maxmilián a František Bírešovi, když odcházeli před první světovou válkou do Argentiny a již se více domů, do rodné obce, nevrátili…Sedávali pod ní milenci, vyznávali si zde lásku, věrnost. V rodině Bírešové se udržovalo a dědilo kovářské řemeslo, ve stínu této lípy kovali zde podkovami koně. Lípa byla ozdobou ulice i obce, každý si ji vážil pro své stáří.

Přežiji i tuto krutou vichřici, byť bych se i do kořenů chvěla. Marně do mne tříská víchor skučící, nevyvrátí nikdy mého těla. 15

VZPOMÍNKY NA LIS TOPAD 1989

Památná Bírešova lípa v době vegetačního klidu. Na tomto snímku před Bírešovou kovárnou je vidět mohutnost kmene lípy. Foto: Max. Balaštík 1937. Naše starší i střední generace ji ještě pamatuje

Naše stará lípa báseň.. Naše stará lípa opuštěna stojí, jako sivá vdova, ve smutečním kroji. Do světa se dívá zesmutnělým okem, pozdravuje sestru – vrbu - za potokem Ani vrabec šedý k ní teď nezaletí, ač mu odchovala tolik drobných dětí. Nikdo nezastaví se, aby hledal stínu, nemá listí, květů, ve svém chudém klínu. Jenom vítr chladný o nevděku zpívá, tak to lípo milá v neštěstí a stáří bývá .

V současné době je po ní pojmenována Lipová ulice. Časem lípa chřadla, pomalu usychaly její větve, kmen uvnitř ztroudnatěl, usadilo se v něm mnoho chrobáků, mravenců a jiné havěti, která provrtala kmen až po obvodu zůstala jen kůra , uvnitř kmene se schovávaly při hrách děti. Až jednou přišla velká bouře a silný vítr jednu velkou jižní větev ulomil. Bylo to v osmdesátých letech minulého století, a tehdy se MNV dohodl s památkovým úřadem, že lípa je již natolik narušená a pro okolí nebezpečná, že musí být odstraněna. Po lípě zůstaly jen památné fotografie, které zhotovil mutěnický občan, pan Maxmilián Balaštík.

Dokončení příště Ladislav Prčík

16

Snad celý měsíc listopad nám sdělovací prostředky připomínaly události podzimu 1989, zejména demonstrace studentů vysokých škol, ke kterým se později přidali i disidenti, pak herci a dělníci z továren a nakonec celá Praha a vznášeli jeden politický požadavek za druhým: svobodu tisku, slova, shromažďování, volnost cestování do zahraničí, propuštění politických vězňů, svobodu náboženského vyznání atd. Tento masový protest proti KSČ se nelíbil vedení ÚV KSČ, proto nasadil proti demonstrantům oddíly pražské policie. Demonstrace byly čím dál mohutnější, pražská policie na to nestačila, proto povolala Praze na pomoc i 23 autobusů ozbrojených milicionářů se samopaly, pomoci potlačit vzpouru studentů v Praze. (Této akce se zúčastnili i milicionáři z Mutěnic). Ale než tam autobusy s milicí dojely, byla už celá Praha v protestu. Do centra města se už nedalo dojet. Občané téměř celé republiky byly obrovskou politickou změnou nadšeni. V té době byla celá republika obehnána ostnatým drátem s elektrickým proudem jako koncentrák. Vedení Ústředního výboru NF tvrdilo, že je to proto, aby se k nám nedostali západní agresoři a diverzanti, aby nám nerozvraceli republiku. Opak byl pravdou. Při přechodu hranic bylo zastřeleno asi 260 našich občanů. Starší generace má vzpomínky na tuto dobu v živé paměti, poněvadž mnoho našich občanů sloužilo celou vojenskou presenční službu na hranicích, takže jsou toho svědci. U mladší generace zůstává jen matná představa na tuto dobu. Ale zásluhou nejenom studentů totalitní

režim padl. Z Prahy se revoluce přenesla do všech měst naší republiky. Připomněl jsem Vám události minulých let, které mám v živé paměti. Mnohým studentům se režim mstil, pronásledoval je, byli vyloučeni ze škol. Přečtěte si svědectví jednoho neznámého studenta.

Carissimi amici civitatis academicae ! Nejmilejší přátelé obce akademické ! Dostalo se nám velké pocty. Titul PhDr. se získává za velké vědomosti – honoris causa, se uděluje za zásluhy o společnost. My ho dostáváme honoris causa. Tehdy, když jsme měli stát před zkušební komisí, abychom získali titul profesora, byli jsme postaveni před komisi, která nám dala jiné a těžké otázky. Dovolte, abych vám řekl svou odpověď. Přes tři roky vězení, práce ve slévárně, přes dva a půl roku v uranových dolech, rok na uhelných dolech, dva roky jako voják na výkopech a na stavbách, patnáct let ve stavebním podniku, v r. 1968 vyhozený z práce a nakonec třináct let v železárnách. Poslechněte, co jsem cítil jako člověk, který má rozum a srdce: musil jsem se vzdát plodů svého dvacetiletého studia. Vzdát se práce, na kterou jsem se těšil a tak dlouho připravoval: práce ve škole s mládeží. A místo toho prožívat strach při výsleších, prožívat měsíce krutého hladu v Uherském Hradišti, hnusnou špínu na Cejlu v Brně, dřinu ve slé17

várně, řadu nocí v mraveništi štěnic v Táboře, v Blansku i v Jáchymově, smutek z dlouhého odloučení, opuštěnost a beznaděj, když v jáchymovském táboře – jako někde na Sibiři – neznámý mezi neznámými jsem mohl padnout a nikdy by nikdo nevěděl, ani kdy, ani kde, ani jak jsem skončil. A když jsem se pak vrátil domů, našel jsem matku duševně zhroucenou, dům zanedbaný, moji „rovníci“ byli ženatí, s vlastními domy, ženami, dětmi, moji spolužáci z gymnázia jména ozdobená tituly a já ve třiceti letech nastupuji vojenskou službu u pracovního útvaru bez naděje na návrat do civilu. Kolikrát jsem se musil učit novou práci: v šachtě sbíjet, vrtat, klást koleje, razit komín, dřevit, hloubit novou šachtu. Potom zdít, omítat a nakonec se vyučit řemeslu elektromontéra. A dvacet roků nevzít knihu do rukou. A při tom 42 x vždy 1. září se smutkem vzpomínat, kde mělo být mé místo. Taková nějaká byla zkouška mnohých z nás. A některých ještě těžší než moje. Jsme však šťastni, že po 42 letech maratónského běhu můžeme také zvolat: Zvítězili jsme! Máme svobodu! Svobodu ne jako něco hotového, ale jako možnost, kterou je možno využít nebo také promarnit. V tu dobu, kdy jsme byli postaveni před tuto zkoušku, nebyli jsme tak hotovými lidmi, jako dnes. Člověk zraje nejenom vzděláním, ale i věkem – zkouškami života. Tehdy jsme brali sílu a řídili se ideály, které jsme dostali výchovou od svých rodičů, ve škole, na gymnáziu, na filosofické fakultě a také už i z vlastní hlavy. Váhu svých ideálů jsme vážili váhou svých obětí. V nejzoufalejších až beznadějných situacích, když se lodička života zmítala na rozbouřeném oceánu a nikde kolem nebylo nic pevného, řídil jsem loď podle bodu, který

neleží na této zemi, a podle věčných zásad vložených mi do srdce a do duše. A když jsem šel někdy po hranici života a smrti, po hranici času a věčnosti, houževnatě jsem toužil přežít do života věčného z tohoto života pozemského a kdyby snad ne – tak po věčné spravedlnosti po pozemském životě. Byli jsme generací studentů, která měla prakticky dosvědčit zásadu jednoty mezi poznáním a životem. Láska k moudrosti, k pravdě, staví často člověka před požadavek oběti. A i když filosofie není určena jen pro těžké dny života, přece jen tehdy ji člověk nejvíc potřebuje. Po zkušenostech těžkých chvil jinak člověk váží různé zásady, než by je vážil z pozice pohodlného bezpečného života. Jinak všechno hodnotil Sokrates ve vězení u číše jedu a jinak Petronius na hostinách Neronových. Abych neuváděl jen příklady z dávné historie, máme příklady věrnosti pravdě i v naší době: p. profesora Jana Patočku z Prahy, p. profesora Roberta Konečného z naší filosofické fakulty. Člověk cítí, že plody vědy, víry a práce provázené láskou a obětí, má zpracovávat v životní moudrost (contemplata aliis tradere), dobře uvážené předávat dalším a přispět lidstvu v odvěkém a neustálém hledání pravdy. Co bychom chtěli vzkázat dnešním studentům? Získávejte si vědomosti, abyste se mohli na všechno dívat z velké výše. Filosofie, jeden z předmětů vašeho studia, nabízí vám různé pravdy, z nichž si musíte podle svého rozumu a srdce vybrat tu, se kterou jako princ budete chtít žít svůj život. Jste jako umělec, který začíná pracovat na mosaice – obrazu svého života, který bude i obrazem života pro druhé. Budete na něm pracovat celý život. Budete se snažit stále jej zdokonalovat. Sklíčka, která nebudou do obrazu dobře zapadat, vyloupnete a bude18

te nahrazovat novými, aby všechno spolu ladilo. Často budete stát před otázkou: Co je správné? Co dělat? A proč? Usilovně se snažte a žijte dobrým životem. Budete mít větší jistotu o své pravdě. Rozum podpírejte silnou vůlí. Nezapomínejte, že jako vzdělaní lidé musíte být vůdci se vší odpovědností před věčností za myšlenky, které budete hlásat, i za příklad, který svým životem budete dávat. Zkuste se zamyslet, ve kterém řádku Dantovy Božské komedie, byste chtěli číst své jméno. Kam byste chtěli, aby vás Michelangelo přimaloval na svůj poslední soud v Sixtinské kapli. Uvidíte, že moudří budou často stát ve sporu s mocnými. Pro moudrého neplatí nikdy přetvářka. Musí raději volit číš s jedem, kříž, hranici, gilotinu, provaz, hlavně pušek. To není můj krutý požadavek, ale požadavek pravdy po tisíciletí v každém století po tom, na koho ten los padne. Snad vaši generaci nebude třeba Opletala, Palacha, ale nezapomeňte, že té cesty lidstva ke spasení, té ještě dlouho konce není. Když vám tak radím, můžete mi dát otázku: Jaký je ten váš člověk na vaší mosaice. Odpovím vám: Hledal jsem odpověď v tichu nad knihami, v tichu chrámů, při sbíječce v dolech, při krumpáči ve výkopech, při motyce na poli, šedesáti sedmiletým pozorováním lidí a jejich života a můj člověk vypadá takto : 1. Měl by být celou svou bytostí pevně zakotven tam, odkud všechno má svůj počátek a řád. 2. Měl by být laskavý, ke všem lidem kolem sebe a ochotný pomoci tomu, kdo potřebuje pomoc. 3. Být pracovitý – rukama nebo hlavou a nejlépe obojím. Takový obraz člověka považuji za ideální. Obraz člověka, který dává do služeb života hlavu, srdce, ruce. Jistě tu na filosofické

fakultě nezískáváte vědomosti proto,abyste se živili tím, že je budete prodávat po školách, ale že budete jednou předávat a zvětšovat hodnoty a ideály všelidské i naše národní, které dědíme z pokolení na pokolení: lásku k vlasti, národu, svobodě, lásku ke krásám všech druhů umění, ke kulturním památkám, lásku k morálním zásadám. Vypočítávám těch ideálů mnoho a ještě to nejsou všechny. Ale člověk, který touží žít plným životem, musí mít ke všemu blízký a procítěný vztah. Chtěl bych vás povzbudit k velké životní aktivitě. Můžete kolem sebe uvidět, co dokáží za život vytvořit dvě pracovité ruce, kolik vědomosti může získat hlava chtivá vědění. Jestli já tu dnes dostávám vyznamenání, cítím povinnost vzpomenout tu dvou svých přátel studentů, kteří po mém boku padli v boji za pravdu a svobodu. Devatenáctiletého studenta vsetínského gymnázia Josefa Plánku, který zahynul v r. 1951 v jáchymovských uranových dolech a dvaadvacetiletého studenta architektury Pavla Švandu, kterého zabili a hodili do Macochy v r. 1981 a s úctou bych chtěl vzpomenout svých přátel z vězení: Václava Chytila – profesora právnické fakulty Masarykovy univerzity, profesora Svobodu z gymnázia v Uherském . Brodě, prof. Jaroslava Hrabala z arcibiskupského gymnázia v Kroměříži, prof. Jakuba Drkala, p. učitele Josefa Pavlačku z Ostrožské Nové Vsi. Nebyli jsme my poslední, kdo stáli proti mocným tohoto světa, ani taková slova poslední na půdě této filosofické fakulty. Pamatujte však, že moc králů končí u svědomí každého člověka ! Tolik vzpomínka neznámého studenta filosofické fakulty v Praze. Opsal: L.Prčík 19

NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ ROČNÍK 2009 POHLEDEM VINAŘE - Síru použít v malém množství po zpracování hroznů, aby nedošlo k oxidaci a nežádoucím procesům vrchní vrstvy než rmut začne kvasit. - Po vylisování odkalit jen nejhrubší kaly a víno v sudu zahřát na 18 až 22 °C. Během několika hodin začne jemné šumění, to je známka, že odbourávání bylo nastartováno a může trvat 2 až 4 týdny. V tomto období je dobré víno několikrát promíchat s kvasnicemi. Až teprve potom, je- li víno na chuť hladké, bez hrubé kyseliny, se zasíří dávkou 40 až 50 mg/ l volného oxidu siřičitého. Růžová vína – jsou moderní a řada vinařů v Mutěnicích je vyrábí. Je to další možnost rozšíření sortimentu ve sklepě a tato vína sem patří. Rosé vína, jak se taky nazývají, jsou letos velmi lehká, ovocná, lahodná a svěží tak, jak má růžové víno být. Jako u bílých vín ladí i zde příjemná kyselina leckdy i se zbytkovým cukrem.U většiny těchto vín taktéž nebyla nutná úprava moštu cukrem. Rok 2009 byl určitě pro vinaře výjimečný. Bylo nutné změnit běžně zažitou technologii, část vín bude více nebo méně sladkých. Určitě na to část zákazníků čeká. Vína roku 2009, pro jejich menší množství, budou konečně vzácná. Pěkné svátky vánoční, hodně zdraví a vinařské trpělivosti v roce 2010 přeje Vladimír Trávník Vína z Mutěnic, tradice stále živá! VINAŘI POZOR! Sdružení Búdy Mutěnice připravuje II. ročník Dne otevřených sklepů na den 24.4.2010. Přihlášky se budou vydávat i shromažďovat v servisní kanceláři OÚ Mutěnice. Sledujte MKT a hlášení OÚ. Rada o.s.

Vinařský ročník 2009 se určitě zapíše do paměti nejen vinařů, ale i milovníků a konzumentů vín možná jako ročník snů. Pohled vinaře je určitě pohledem tak trochu rozporuplným. Důvodem je sice prvotřídní kvalita jak zdravotního stavu hroznů, tak i skvělé cukernatosti moštů na straně jedné. Na straně druhé je nasnadě určitá daň v podobě nízké úrody hroznů, v průměru asi poloviční proti běžným létům. Ten druhý pohled, možná důležitější, je pohled milovníků, konzumentů vín, zkrátka našich zákazníků. A ten je jednoznačně naplněn velkým očekáváním, jaká budou vína roku 2009? Bílá vína – většinou určitě skvělá, málo se doslazovalo cukrem, pouze u ranných odrůd. První poznatky z ochutnávání mladých vín jsou: ovocné ve vůni a chuti, plné, na tak brzkou dobu i harmonické. U vín s vyšší cukernatostí, tzn. 23 st. NM a více i příjemný zbytek cukru. Důležité je, že vína obsahují kyselinu, tudíž i vína se zbytkem cukru jsou svěží a pěkně sladěná.Určitě se najdou vína vhodná k dlouhodobému uskladnění. Červená vína – samozřejmě cukernatost nedosáhla úrovně bílých odrůd, ale byla taktéž velmi nadprůměrná. Nutností, kvůli hladkosti červených vín, je každoročně praktikovat jablečno – mléčnou fermentaci nebo- li odbourávání kyseliny jablečné (hrubá, ostrá) a její přeměnu na kyselinu mléčnou. Vína jsou pak sametová, líbivá a dobře pitelná. Tato operace je jednoduchá, většinou není nutný nákup poměrně drahých bakterií, které tento proces provádějí. Je však nutné dodržet pár zásad: 20

KULTURA HODY 2009 Stejně jako každý rok jsme i letos týden před začátkem adventu uzavřeli hodovou sezónu roku 2009 na našich tradičních Kateřinských hodech. Tato slavnost je především zaslouženou poctou tradicím našeho kraje a všem lidem, kteří se snaží, aby tyto tradice stále přežívaly. O to se stará především krojovaná chasa s podporou obce Mutěnice. Mnoho lidí si ale mnohdy neuvědomuje, že hody jsou jakýmsi slavnostním uzavřením celého roku, během kterého na chasu čeká mnoho různorodých úkolů. Po svátku sv. Štěpána, kdy jsou zvoleni noví stárci a všechny starosti jsou přeneseny na jejich bedra, začínají mladí z chasy nacvičovat besedu, kterou předtančují na krojových plesech. Letos chasa také převzala organizaci fašaňkového průvodu, který měli dříve pod hlavičkou mutěnští mužáci. Už tradičně chasa přijala pozvání od vinařského spolku a její členové nalévali vzorky na místní výstavě vín. Již během plesové sezony se v našich hlavách začaly rodit plány na setkání stárků, které se nakonec uskutečnilo třetí červencový víkend. Tady jsme si poprvé vyzkoušeli, jak těžké je organizovat takovou akci a brali jsme to jako „generálku“ před hody. S pomocí kulturní komise při OÚ se nám setkání nakonec vydařilo, i když nám nepřálo počasí a krásně nazdobený a uklizený areál u restaurace Pod Bůdama musel kvůli dešti zůstat prázdný a celou akci jsme narychlo přesunuli do Kulturního domu. Doufáme, že za dalších deset let se bude podobná akce opakovat a stane se tradicí. Na začátku září se na nás obec obrátila s prosbou o nacvičení pásma pro Mutěnické vinařské dny, protože z programu na poslední chvíli vypadl jeden

Foto: Irena Fašková

soubor. Na nácvik jsme tedy neměli mnoho času, ale myslím, že i tak jsme nezahanbili pověst chasy a jsme rádi, že jsme se této akce mohli zúčastnit. Jak se začaly blížit hodové zahrávky, věci v chase se daly do pohybu. Zajistit máju, objednat kapely, připravit sál a občerstvení, vyrobit sóla, sehnat ochotné lidi do šatny a k pokladně… – to vše a mnoho dalšího stálo před námi. Abychom na to měli i finanční prostředky, bylo třeba zorganizovat sběr železného šrotu. Občanům za železo děkujeme. Finančně se na hodech mimo jiné podílí mnoho menších i větších sponzorů a také samotná obec Mutěnice, kterým jsme za toto velmi vděční. I letos se podařilo postavit máju už před zahrávkama. Mája byla letos rekordně veliká, měřila celých 46 m. Zahrávky samotné hodnotíme jako vydařené, svědčí o tom dobrá nálada všech zúčastněných i dobře naladěná kapela Večerka, která vyhrávala až do časného rána. Hody nám začaly v sobotu ráno úklidem kolem kostela a pak večer taneční zábavou se skupinou Live. Avšak skutečného a mnohem slavnostnějšího 21

zahájení se nám dostalo až v neděli při mši svaté. Po mši a dobrém hodovém obědě vyšel průvod pro stárky – letos dříve než jindy, což velká většina lidí přivítala. Poté si svých pět minut slávy užili stárci a stárky, když zpívali před svými domy. Před radnicí jsme pak s napětím čekali, zdali rada obce povolí či nepovolí hody. Nakonec se povedlo, hodové právo nám bylo předáno a mohla pokračovat zábava v Kulturním domě. Mimo stárkovského sóla se letos poprvé objevilo i „košulové sólo“ jako pocta maminkám a babičkám za přípravu krojů. Tentokrát vyhrávala dechová hudba Skaličané. V pondělí se na nás usmálo počasí a do průvodu nám svítilo sluníčko. Po příchodu na sál následovalo sólo Kateřina a poté večerní zábava. K tanci a poslechu hráli opět Skaličané a hraní si užívali jak oni, tak i jejich posluchači. V úterý jsme pozvali osvědčenou kapelu Lácaranka, která je vždy sdílná pomáhat nám při hraní scének, jichž se nám tu vystřídalo několik a podle častého smíchu z obecenstva se dá soudit, že byly povedené. A tím se nám hody pomalu uzavřely a pomalu jsme se všichni vrátili do starých kolejí. Avšak dozvuky budou přetrvávat ještě dlouho. Hlavně u stárků a sklepníků, kteří si mohou konečně oddychnout, že vše dobře zvládli. Naše hody jsou jedna z nejpěknějších tradic, jaké zde v Mutěnicích máme a být její součástí my stárci (ale jistě i všichni ostatní krojovaní) vnímáme jako velikou čest. Letos se osazenstvo chasy k naší radosti značně omladilo a my se již těšíme, jak se svého úkolu zhostí oni. Tož veselo hody a za rok se zase těšíme! Stárci

ŽEHNÁNÍ VÍNA 2009

SPONZOŘI HODŮ 2009 OBECNÍ ÚŘAD MUTĚNICE IŠTVÁNEK MAREK SKLÁDKA HRANIČKY VINAŘSTVÍ MUTĚNICE SKLEPY JAROŠEK KLEMPÍŘSTVÍ DRAHOMÍR BUCHTA SAG MUTĚNICE – ING.FRANTIŠEK DĚTINSKÝ, CSc. PEKAŘSTVÍ - JARMILA BALUSOVÁ PRODEJNA PRŮM. ZBOŽÍ – LENKA VRBOVÁ MAREK ZIMOLKA POTRAVINY JANA BLAHUTOVÁ ZEDNICTVÍ – HYNEK VACULOVIČ HANA MRÁZIKOVÁ KVĚTINÁŘSTVÍ FANTASI AUTODOPRAVA – JAKUB HODES ING. VOJTĚCH MAREK SUCHÁ VÝSTAVBA – PAVEL BURIAN ZÁMEČNICTVÍ – JOSEF ZIMOLKA VÝROBA, PRODEJ ZÁKUSKŮ A DORTŮ – LUDMILA BALAŠTÍKOVÁ MIROSLAV BÍZA ml. ZEDNICTVÍ – VÍT FRONĚK FCC STAV s.r.o. STAVEBNÍ SPOLEČNOST PETR KUJA MALÍŘSTVÍ – TOMÁŠ KOTÁSEK AUTO KMENTA Všem děkují stárci a celá krojovaná chasa.

22

Jak už se stává tradicí, uspořádali členové Vinařského spolku Mutěnice v sobotu 28. listopadu slavnostní obřad „Žehnání vína“. I když řádila chřipka, byla letošní účast návštěvníků uspokojivá. Samotného obřadu se již tradičně ujal náš pan farář Pacner a mužáci opět okořenili atmosféru svými písničkami nejen o víně. K poslechu v letošním roce poprvé hrála Vacenovská cimbálová muzika, i když v trochu improvizované sestavě zapříčiněné nemocí. Někteří vinaři sebou přivedli i své známé, kteří byli touto akcí nadšeni. Bohužel většina našich vinařů stále nedoceňuje tuto akci, která je pro ně příležitostí k odpočinku duševnímu i fyzickému, na který mají všichni vinaři po celoroční práci ve vinohradě a vinném sklepě nárok. Přinesené vzorky mladých vín, kterých bylo kolem 90, mohl každý ochutnat a porovnat se svým nebo jiným vzorkem. Doufám, že se nám podaří v příštím roce žehnání vína znovu uspořádat, a že si společně zanotujeme

nějakou písničku u cimbálu a ochutnáme dobré vínečko z Mutěnic. Samozřejmě děkuji všem, kteří se podíleli na organizaci a důstojném průběhu této akce. Jménem vinařského spolku mi dovolte, abych Vám popřál krásné prožití svátků vánočních a hodně zdravíčka v roce 2010. František Dubina předseda vinařského spolku

VÁŽENÍ SPOLUOBČANÉ A KAMARÁDI. Po delší pauze bych vás chtěl jménem Občanského sdružení Rybana Mutěnice informovat o činnosti našeho sdružení a akcích, na kterých jsme se podíleli. Určitě si většina z vás všimla, že od podzimu minulého roku na rybníce U Rokytí neproběhly žádné dětské rybářské závody. Koncem října roku 2008 jsme rybník vylovili a nechali jsme ho vypuštěný na jarní bagrování, které jsme měli v plánu. Bohužel se nám stále nepodařilo sehnat finanční prostředky.

Proto jsme nechali zpracovat firmou rozpočet na vybagrování rybníka. Bohužel cena odbahnění rybníka do hloubky asi 1 m naplavenin se vyšplhala k astronomické částce 498 000,- Kč. Proto jsem se za OS Rybana sešel s vedením obce a situaci probral s panem starostou. Bylo nám přislíbeno, že v rámci budování suchých poldrů, které se již měly budovat, zahrneme částečné odbahnění rybníka. Jeden z těchto poldrů by se měl právě budovat také nad rybníkem U Rokytí „Pod

23

vesnic a myslím si, že si večer všichni užili. Během večera proběhla také dražba výrobků Dětského domova Horizont, kde se dražily proutěné košíky, keramický džbán, ručně tkaný koberec a keramický hrad. Celkem se vydražily tyto výrobky za 6 500,- Kč. V dobrovolném vstupném bylo vybráno 6 350,- Kč a tak v letošním roce povezeme do dětského domova spolu s výtěžkem z piva celkem 17 550,- Kč. Během večera vystoupila také břišní tanečnice a proběhl půlnoční rej masek s vyhlášením nejlepších z nich. Letošní ročník přišlo 32 masek. Chtěl bych zároveň touto cestou poděkovat všem maskám, ale také všem, kteří se na akci dostavili a svou účastí podpořili tuto pravidelnou charitativní akci. Za to patří všem dík. V příštím roce bycom chtěli uspořádat po roční pauze dětský den, ale opět po svém a pouze pro ty, co si váží každé maličkosti. Víme, že pro některé jedince je hod na cíl, nebo šplh po umělé stěně a střelba ze vzduchovky v současném moderním světě spíše k smíchu, ale právě proto se snažíme ukázat těm nejmladším, že právě takové banální věci můžou mládeži zamotat jak ruce, tak hlavu. Komu se to nelíbí, může si zajet třeba na dětský den do nákupního centra OLYMPIE. Tomuto centru bohužel konkurovat nikdy moci nebudeme, ale jedinou věcí vždy ano. A to přírodou, kterou je rybník na Rokytí obklopen. Proto věřím, že se opět pár jedinců najde a přijde si svoje dovednosti vyzkoušet, opéct špekáček a možná už i zachytat ryby. Závěrem bych chtěl touto cestou jménem svým a jménem Občanského sdružení Rybana Mutěnice popřát všem občanům a kamarádům krásné a bezstarostné prožití Vánoc, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti v roce 2010. Za Občanské sdružení Rybana Mutěnice Předseda Marek Ištvánek

Dubňansků horů“. Rybník slouží při velkých bouřkách také jako záchytný a díky zpevnění hráze odolává těmto přívalovým dešťům. Bohužel nikdo nepočítal se světovou ekonomickou krizí, a tak se budování těchto suchých poldrů opozdilo. Věříme, že se již na jaře roku 2010 situace zlepší a dojde k budování těchto protipovodňových hrází. Máme zájem rybník co nejdříve zarybnit a pořádat opět rybářské závody a akce pro mládež a děti. Zarostený a bahnem zaplavený rybník je dobrou líhní spíše pro komáry. Věříme, že se nám podaří ve spolupráci s naší obcí aspoň částečně rybník odbahnit a obnovit tak rybářskou činnost našeho sdružení. V letošním roce se OS Rybana podílelo také na několika akcích. Tou první byla DISKOTÉKA pro dětské domovy, a to ve středu 21. října v kulturním domě. Již podruhé se sjely do Mutěnic dětské domovy a ústavy z různých koutů Moravy. Akci navštívilo asi tři sta účastníků, a to z Domova Srdíčko Brno, Zelený dům Pohoda, Velehrad, Dětský domov Horizont a Domov Kunovice. Pro děti byla připravena tombola a pečené zákusky, které byly pro všechny přivezeny z Dětského Domova Horizont v Kyjově, který je vlastně hlavním organizátorem celé akce každoročního srazu těchto domovů. Naše sdružení ve spolupráci s Diskotékou EDEN zajistilo občerstvení, prostory a diskžokeje LUĎKA PTÁČKA. Akce byla letos opět velmi vydařená a všichni se již těší na další ročník. Další a vlastně již tradiční největší akcí, kterou pořádá OS Rybana ve spolupráci s Diskotékou EDEN a Rádiem JIH, byl šestý ročník charitativní maškarní mikulášské besídky pro dospělé, který se uskutečnil v sobotu 5. prosince v kulturním domě v Mutěnicích. Letošní ročník se stal jedním z nejúspěšnějších ve své historii. Akci navštívilo téměř čtyři sta návštěvníků jak z Mutěnicc, tak z okolních

24

VÁNOČNÍ STROM REPUBLIKY Zvyk stavět a rozsvěcovat vánoční stromy na veřejných prostranstvích se v Evropě ujal po 1. světové válce. U nás počátky této tradice položil za zvláštních okolností spisovatel, publicista, básník a prozaik Rudolf Těsnohlídek (1882-1928). Snad nejvíc ho proslavila povídka Liška Bystrouška, napsaná jako doprovod k cyklu kreseb lesníka Stanislava Lolka, na jejíž námět zpracoval Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky. Téměř v předvečer štědrého dne, tedy 22. prosince 1919 (je tomu letos 90 let) hledal tehdy soudní referent Těsnohlídek se svými přáteli, pozdějším malířem Františkem Koudelkou a soudním úředníkem Josefem Tesařem, nějaké drobné jedličky pro vánoční svátky v okolí Bílovic nad Svitavou, kde tehdy bydlel. Tu nalezli na mýtině mezi kořeny osamělého smrku sténající, mrazem promodralé nemluvně, sedmnáctiměsíční odloženou holčičku. Odnesli ji na četnickou stanici do Bílovic a za nedlouho po nezbytné první pomoci ji koňský povoz odvezl do nemocnice. Do čtyřech dnů byla vypátrána i její matka, svobodná služka Marie Kosourová z Netína. Otcem měl být jeden z ruských zajatců z 1. světové války. Svobodná matka musela odejít v hanbě z domova a hledat si službu. S dítětem ji ale nikde nechtěli. To byl podle její výpovědi také důvod, proč děvčátko v lese odložila. Dostala za to 5 měsíců těžkého vězení. Dítě se narodilo 8. července 1918 a jmenovalo se Liduška. Přecitlivělým Těsnohlídkem, trpícím po většinu života depresemi (už na svatební cestě v Norsku mu přišla o život žena, sám nakonec v roce 1928 skončil sebevraždou) případ odloženého děcka otřásl. Nejen, že napsal o tomto případu soudničku do Lidových novin hned na druhý den po

nalezení Lidušky, ale se stejnými přáteli pak o rok později ji již navštívil v Brně na Cejlu v její adoptivní rodině vrchního číšníka a jeho ženy Polákových. (Liduška se dožila 69 let a zemřela v roce 1987 v Praze). Těsnohlídek se začal více zajímat o osudy odložených děti a rozhodl se uspořádat vánoční sbírku pod vánočním stromem: 6. prosince roku 1924 nechal v bílovických lesích pokácet statný smrk. Dne 13. prosince pak byl vztyčen a rozsvícen na náměstí Svobody v Brně. Pod ním pokladnička pro finanční sbírku opuštěným dětem. A v roce 1929 splnily vánoční brněnské stromy cíl, který jim dal do vínku jejich otec – zakladatel Rudolf 25

KALENDÁŘ AKCÍ

Těsnohlídek, když v Brně – Žabovřeskách byl otevřen u nás první Domov dětí – Dagmar (DDD) pro opuštěné děti. Toho se už Těsnohlídek ale nedožil, zemřel o rok dříve. Dům je činný dodnes. Vánoční stromy republiky se záhy lavinovitě rozšířili v celé republice a jejich tradice je tak bezesporu spjata s Rudolfem Těsnohlídkem. Mutěnický vánoční „strom republiky“, dříve skromnější, dnes září girlandami. Pod ním bude také, letos už po desáté, uveden „Živý Betlém“. Částečný výtěžek akce bude tradičně věnován na opuštěné děti.

v obci Mutěnice na rok 2010 30. 1. 2010 Obecní zabíjačka – před radnicí 13. 2. 2010 Fašaňkový průvod po dědině a Fašaňková zábava v KD 10. - 11. 4. 2010 Výstava vín – Sklepy Jarošek Hodonínský symfonický orchestra a smíšený pěvecký sbor Vás zvou na

NOVOROČNÍ KONCERT

sobota 9.1. v 16.30 hodin v kostele sv. Kateřiny s ó l i s t é : D. Kučerová, M. Stehlíková,T. Balák, A. Patočka Sbormistr: J. Ilčík • Dirigent: D. Herzán

Ing. Jaroslav Mihola

23. 01. 2010 Ples Klubu rodičů, ZŠ a MŠ Mutěnice

VÁNOČNÍ KONCERT MUŽSKÉHO SBORU Z MUTĚNIC v neděli 27. prosince 2009 v 15 hodin v kostele sv. Kateřiny v Mutěnicích Jako hosté vystoupí: Žešťový soubor, CM Pěsnička, Romana Kotásková, Tereza Lamáčková Slovem provází: Radka Tesaříková

26

6. 6. 2010 Tajuplný zámek – divadelní pohádka pro děti – KD 19. 6. 2010 Zpívání Pod Búdama – mužské sbory – Restaurace Pod Búdama 27. 6. 2010 Pod mutěnským vinohradem– přehlídka mlád. dechových hudeb – sportovní areál

Plesová sezóna 2010

06. 02. 2010 Ples KDU-ČSL

24. 4. 2010 Den otevřených sklepů – sklepy Pod Búdama

Kredit

Dechová hudba Tufaranka

SVÁTEČNÍ BOHOSLUŽBY V KOSTELE SV. KATEŘINY V MUTĚNICÍCH Štědrý den – „půlnoční“ 23.00 hod. Hod Boží Vánoční 7.30 a 10.30 hod. Sv. Štěpán 7.30 a 10.30 hod. „Silvestr“ 15.00 hod. Nový rok 7.30 a 10.30 hod.

27

3. - 4. 9. 2010 Mutěnické vinařské dny–divadelní představení a vystoupení folklor. souborů 23. 10. 2010 Hodové zahrávky – průvod po dědině a zábava sál KD 20. 11. - 23. 11. 2010 Kateřinské hody – průvod po dědině pro stárky a hodová zábava - sál KD 25. 12. 2010 Živý Betlém – před radnicí

Lubor Drgáč zde vystavoval především oleje s přírodními motivy a částečně i svůj obor – grafiku. Tento autor, který v letech 1976-80 absolvoval SUPŠ v Uherském Hradišti, obor grafika u profesora Nikla, se ve své tvorbě oprostil od poněkud málobarevné grafiky a pouští se na led velkých barevných olejů, velkých barevných kompozic a také portrétů. Také tento autor považuje přírodní svět kolem nás za své největší téma. Lubor Drgáč pracuje s výraznými barvami a vlastním náhledem na zobrazovaný objekt. Náhledem, který nemusí být vždy přesným vyjádřením zobrazovaného, ale spíše pocitovým vjemem autora.

V nedávné době jsme mohli zaznamenat v Mutěnicích zajímavý jev. Ne, že by se snad roztrhl pytel s výstavami, ale dvě výstavy, u nichž jsou autorská jména našich spoluobčanů, nejsou přece jen během dvou měsíců v naší obci tak obvyklé. Nejprve byla uvedena fotografická výstava „Mutěnické rybníky“ MVDr. Ivo Paulíka a poté výstava malby a grafiky p. Lubora Drgáče. Takže chronologicky: Výstava fotografií Ivo Paulíka byla umístěna v netradičním prostředí Penzionu San Marko na Vinařské ulici. Autor na fotografiích zachytil krásné momentky ze života ptáků a dalších živočichů žijících u mutěnických rybníků. Tímto nám přiblížil plenér, kteří mnozí z nás znají, ale obrázky, které byly k vidění na výstavě, jsme třeba při procházce nezaznamenali. Krásné kompozice svědčí o blízkém vztahu autora k přírodě a o tom, že se na přírodu dokáže dívat jiným, vnímavějším pohledem. Je velká škoda, že výstavu shlédlo velmi málo návštěvníků. Snad příští výstava přitáhne více zájemců o krásné fotografie. Druhá výstava uspořádaná v Galerii na chodbě v základní škole byla jiného „ražení“.

Na nebi svítí vánoční hvězdička a lidé na zemi otvírají srdíčka. Pro pokoj, pro lásku, pohlazení – ať štěstí Vánoc náš život změní ! Krásné požehnané Vánoce a šťastný nový rok všem přejí zaměstnanci Charitní pečovatelské služby

„Vinohrad“, 2005, olej na dřevě, 88x60 cm

Názvy obrazů Les a pole, Vinohrad, Jarní les, Lesní krajina, Vinice před bouří jasně vyjadřují zájem autora o přírodu kolem nás.Tato výstava byla, také díky již zavedené tradici, navštívena hojněji, než výstava fotografií. Díky za to, že i v této oblasti se začíná blýskat na lepší časy, a že se v Mutěnicích můžeme pochlubit i dalšími tvůrci umění, nejenom malířem Janem Lackou. Pavel Trávník

28

29

Vážení občané dovolte mi, abych Vás informovala o dění v naší organizaci za uplynulé pololetí. Za jednu z nejdůležitějších akcí považujeme dokončení prací v prostorách garáží, a to rekonstrukci elektroinstalace, rozvody vody, omítky a vybavení kuchyně.

se líbila. Pozvali jsme také děti z dětského domova Hodonín, byla jim zde předána částka 5000,- na které se podílel: SDH Mutěnice a Skládka Hraničky. Dále chci poděkovat sponzorům, kteří nám věnovali finanční částku na cukrovinky pro děti: Robek ml., M. Ištvánek, M. Zimolka, Firma Swietelsky, P. Záleský, OÚ, M. Pavka, Fr. Trávník, M. Vránek a L. Knotek.

Další cíl, který pokládáme za velmi důležitý je, že se nám obnovila aktivita z řad dětí a projevily zájem navštěvovat náš kroužek mladých hasičů. K dnešnímu dni máme 15 dětí mladší kategorie a 8 dětí starší kategorie. Letošní sezonu soutěží jsme nezúčastnili, ale zaměřili jsme se spíše na obeznámení s technikou a všemi disciplínami, které hra Plamen obsahuje. Jako je požární útok, štafety a dvojičky. Scházeli jsme se dvakrát týdně. Měsíc září jsme již začali přípravou na branný závod, který se konal 10.10.09 ve Velké nad Veličkou. Výsledek byl pro nás až překvapující. Starší žáci se umístnili na 9. místě z 33 družstev a mladší žáci na 13. místě z 28 družstev. Na tak krátkou dobu přípravy dětem patří za jejich výkon velká pochvala. Další plán práce s dětmi je získat další mladé členy. V měsíci prosinci se bude konat vánoční besídka a v březnu příštího roku nás čeká halová soutěž opět ve Velké nad Veličkou.

5-6.7.09 - naše družební organizace slavila 115. výročí založení. Od nás se zúčastnilo 16 členů. F. Valda nám zhotovil pro ně pěkný dárek dřevěný reliéf, který znázorňuje náš vinařský kraj. Patří mu též poděkování. 1.8. - se konala druhá akce pro děti Indiánské léto. Naši členové zde předvedli nějaké ukázky s technikou. Hřeb odpoledne byla ukázka hasičské pěny, která na málokteré ratolesti nechala suchou nit, a to bylo něco pro maminky. Výjezdová jednotka ta nám určitě v letošním období nezahálela.Nastalo období bouřek a počasí si s námi pěkně pohrávalo a zanechalo mnoho škod, které jdou do nějakých tisíců. 3x záplavy Čejč, Mutěnice, Rohatec. 2x požár sklad v Terezíně. požár sklepu Čejkovice a požár v Dubňanech 2x dopravní nehoda 2x technická pomoc v odklízení spadaných stromů.

18.6. - nás zasáhla smutná zpráva o tragické smrti paní Anežky Bortlíkové, která byla naše dlouholetá členka. V organizaci působila 25 let, pracovala jako členka výboru. V našich srdcích vzpomínka na ni zůstává. 20.6. - byla pro děti uspořádaná před obecním úřadem akce Dětská show aneb odpoledne plné her. Byl to již druhý ročník a jsme rádi, že se zúčastnil hojný počet dětí a akce

V měsíci říjnu proběhlo vysílání v MKT: POZOR TOPNÁ SEZONA ZAČÍNÁ 30

si, že velmi dobrý. Udělalo se zase kus práce, za kterou bych chtěla všem členům, co se podíleli a přiložili ruku k dílu jak při pracích, tak u výjezdové jednotky při ochraně našeho majetku, poděkovat. Poděkování jsme dostali též od hejtmana Jihomoravského kraje a od našeho OÚ, což nás velmi těší, že si práce dobrovolných hasičů váží. Za SDH Mutěnice

Určitě jste si všimli, že ve vitríně před OÚ je vyvěšen plakátek, kde máte možnost se dočíst, jaká opatření by měl každý majitel obytného domu dělat. Tuto prevenci bychom neměli brát na lehkou váhu. Tímto se předejde škodám na majetku, ale hlavně úrazům a ztrátám na životech. A máme tu opět konec roku. Naše organizace se chystá na výroční valnou hromadu, kde budeme bilancovat jaký byl tento rok. Myslím

starostka J. Chmelařová

SPORT MUTĚNICKÝ FOTBAL Podzimní část sezóny 2009/2010 skončila posledním zápasem A-mužstva s Fulnekem 8. listopadu. Od té doby si mužstva užívají zaslouženého odpočinku, i když v tréninku v drtivé většině pokračují i nadále. Na podzim mělo být původně sehráno o jedno kolo více (předehrávané jarní), ale všechny fotbalové svazy, tedy kraj, okres i řídící komise fotbalu pro Moravu nakonec kvůli špatnému počasí odložily předehrávky až na jaro. I letos pokračuje trend posledních let. Výsledky u mládeže (čím mladší tím lepší!) mají vzestupnou tendenci, naopak v mužské kategorii to na přehnané oslavy není. Mužstva A i B ale své poslední podzimní utkání, ve kterých hostila nejhorší mužstva své soutěže (Dubňany a Fulnek), vyhrála, a tím si zajistila přece jen klidnější zimní spánek. Přípravka si na podzim oproti loňsku o hodně polepšila. V tabulce má výrazně aktivní bilanci utkání i skóre, i když stále zdůrazňujeme, že to hlavní zde nejsou výsledky, ale to, aby se kluci něco naučili, a aby těch kluků bylo co nejvíce. Ještě ve větším měřítku to platí u mladší přípravky, která pod vedením Jendy Froňka a Franty Lamáčka dále pokračuje

v pravidelném tréninku a již odehrála řadu dalších přátelských utkání. Pokud ale budeme hodnotit výkony starší přípravky, tak musíme vyzvednout výkony Romana Weigla a Dominika Janouškovce, kteří jsou nejlepšími střelci mužstva, obránce Adama Michnu a brankáře Michala Hajducha. Snaží se ale i ostatní kluci, doufejme, že jim elán vydrží. Trenéry mrzí snad jedině absence dalšího velkého talentu Patrika Lamáčka na většině utkání a trénincích. Ať jsou důvody jeho neúčasti jakékoliv, je to především škoda pro kluka samotného. Jinak ale pro přípravky jenom slova chvály! Mladší žáci na jaře znovu potvrdili, že se nám v této kategorii opravdu mimořádně daří! Za celý podzim prohráli jediný zápas v Hodoníně s RSM Ho-Ša a jedinkrát ve Veselí remízovali, když ale v zápase už o dvě branky vedli. Přesto jsou „až“ třetí za oběma těmito soupeři. Jinak většinu utkání jednoznačně vyhráli a nastříleli v jedenácti zápasech 61 branek! Opírají se o neuvěřitelně silný ročník 97, z něhož i nadále vyčnívají především Karel Růžička, Jakub Pavelka a Zbyněk Švagerka. Tito kluci jsou už nejen neodmyslitelnými oporami i starších žáků, ale nakukují 31

ně zvládnout. I když i po této zátěži byl jejich přínos pro mladší dorost neoddiskutovatelný. Kupčík byl navíc s 5 góly i nejlepším střelcem mužstva. Dvě branky vstřelil navrátilec ze Šardic Peťa Bíza, který střídavě hrál i chytal, jedenkrát se trefili Homola, Martinec, Varmuža a Martin Šmíd. Starší dorostenci naopak po postupu měli cíle rozhodně vyšší a nutno dodat, že opravdu dokázali, že do vyšší soutěže patří. Bohužel to chtělo vyhrát alespoň jeden z dobře rozehraných zápasů, které v průběhu podzimu ztratili. Mrzí hlavně poslední zápas s Rousínovem, kdy soupeř v závěru otočil z výsledku 2:1 pro nás na 2:3. Tři body v našlapané tabulce by se hodily. Ztrácíme sice na 9. místě jenom 4 body na 3. místo, ale bohužel na druhou stranu máme jenom tříbodový náskok na poslední Kyjov. Tak je tabulka KP vyrovnaná! O lepší výsledky se starší dorostenci připravili díky hromadě zranění, ale také díky nedisciplinovanosti a ztrátě koncentrace ve zmíněných zápasech. Oporám dorostu rovněž bohužel nepřidala utkání za B-mužstvo, kde řada kluků na podzim naskakovala. Většinou bohužel platilo, čím byl výkon za muže lepší, tím byl horší výkon za dorost. Samozřejmě čest výjimkám, ale ke ztrátě motivace určitě došlo. Nechceme ale bránit talentům v rozvoji, a tak by se přinejmenším čtveřice Lukáš Trávník, Víťa Lamáček, Radim Holešinský a Jakub Čepil měla zapojit i do zimní přípravy A-mužstva. Jak s šancí naloží, záleží hlavně na klucích samotných. I přes ne vždy stoprocentní „dorostenecké“ výkony byl nejlepším střelcem Radim Holešinský s 9 brankami, sedm branek přidal Víťa Lamáček, pět Marcel Čepil. Dále se ještě dvakrát trefili Lukáš Trávník a Ondra Stávek a jednou Luboš Kupčík. B mužstvo na podzim pod vedením hrajícího kouče Zemánka podávalo střídavé výkony. Bylo často doplňováno nejen hráči A-mužstva, ale i nadějnými dorostenci. A ti byli nejpříjemnějším překvapením podzimu. Vystřídalo se jich hned několik a ukázali, že

do okresních či dokonce i do krajských výběrů. Z Hodonína se nám podařilo přilákat trojici nadějných hráčů Tomáš Varmuža, Jiří Konečný a Jiří Lučan, kteří ještě zvýšili kvalitu žáků. Nejlepšími střelci byli se 17 brankami Karel Růžička a se 14 brankami Kevin Bezůšek. 7 branek přidal Pavel Jagoš, Jakub Pavelka a Tomáš Varmuža šest, Zbyněk Švagerka pět. Radim Ilčík, který odehrál své první dva zápasy v kariéře, se stihl trefit už dvakrát. Starší žáci oproti loňské sezóně, kdy jsme se do posledních kol báli o záchranu, jsou nejmilejším překvapením sezóny. Zcela nová trenérská dvojice Fečo (přišel k nám v létě z Hodonína) – Růžička st. zapracovala do sestavy několik mladších žáků, kteří jsou plnohodnotnými spoluhráči pro starší žáky. Ti vyhráli všech úvodních 8 zápasů, nevyšel jim až závěr podzimu, kdy se střetli s nejtěžšími soupeři. Hodonín-Šardice a Kyjov byli skutečně nad jejich síly, s Ratíškovicemi výhru ztratili až v nastaveném čase po ojedinělé chybě jinak výtečného brankáře Filipa Kratochvíly. Kromě brankáře byl oporou tradičně nejlepší střelec (14 branek) David Prčík. 4 branky přidal Karel Růžička, Radek Gertner, David Maša, Laďa Špera a Jakub Pavelka dvě. Mladší dorostenci nevstupovali do nového ročníku s přehnanými ambicemi, a přestože se mnohdy blýskalo z jejich strany na lepší časy (výsledky), tak nakonec to dle očekávání na oslavu nebylo. Jediné vítězství zaznamenali u zeleného stolu, když prohra v Boskovicích se díky neoprávněnému startu domácího hráče změnila v naše vítězství. Na hřišti bodovali jenom díky třem remízám. Přesto se nedá mluvit o vyloženém zklamání. Důležité je, že řada kluků, kteří by za dřívějšího systému (jeden dorost) seděli maximálně na lavičce a v horším případě na tribuně, pravidelně hraje kvalitní soutěž a může tak fotbalově růst. Mladší dorostenci byli hodně závislí na výkonech Luboše Kupčíka a Pavla Varmuži, kteří ale měli své jisté místo i mezi staršími, a tak ne vždy byli schopni oba zápasy stoprocent32

v těchto klucích máme výraznou perspektivu. Nejnepovedenější zápas odehrálo „béčko“ v Kněždubu, kde vyběhl celek, jehož většinu tvořili hráči A-mužstva. „Hvězdami“ nabitý mančaft přesto nedokázal vybojovat ani bod! Naopak se vydařil poslední zápas s Dubňany, kde matadory Jocha s Bílkem skvěle doplňovali dorostenci Trávník, Holešinský a J. Čepil. Díky časté fluktuaci hráčů se o dvacet dva vstřelených branek zasloužilo celkem 13 (!) střelců. Nejvíce Bílek, který jich vstřelil pět, Lacko tři, Joch, Vojtíšek a Macek po dvou. Potěšitelné je, že se do sestavy dostal i vloni vyšlý dorostenec David Bravenec, naopak nás netěší „odpad“ jeho předchůdců, ale o tom už jsme psali dříve. A mužstvo se v létě na poslední chvíli v MSFL udrželo, přesto v létě proběhla generální obměna kádru. Vytvořilo se prakticky nové mužstvo, které se hlavně podstatně omladilo. Z loňského mužstva zůstali pouze stoper Jašíček a útočník Koštuřík. V průběhu podzimu se ještě vrátil záložník Macek. Zpočátku podzimu byly výkony spíše horší, ve střední části spíše lepší a konec podzimu se dá opět hodnotit spíše negativně. I když poslední zápas s Fulnekem naštěstí dovedlo „áčko“ do vítězného konce. Takže po podzimu máme na 15. místo, tedy první jisté sestupové, náskok 7 bodů a jsme na slušném 9. místě. Na podzim určitě nezklamalo útočné duo Koštuřík – Otruba, i když oba častokrát museli zaskakovat i v záloze. Oba shodně vstřelili 6 branek, což dohromady byly více než dvě

třetiny celého mužstva. Mimo ně se již trefili pouze dvakrát Hirsch a jednou Jašíček a Kousal. Ten přišel rovněž až v průběhu podzimu, stejně jako Rohovský, který se bohužel zranil. Vůbec na zranění jsme měli smůlu, dlouhodobě byli dále mimo hru Hořava nebo Hirsch. Pochvalu dále určitě zaslouží i „čaroděj“ v bráně Kupka, který přiváděl hráče soupeře často k šílenství.

FK Mutěnice v zimě

I v letošní zimě bude plně využita naše umělá tráva. B-mužstvo a starší dorost odehrají zimní turnaj, A-mužstvo a mladší dorost řadu přípravných utkání. Žáci a přípravka budou v zimě opět využívat hlavně tělocvičnu a okolní haly nejen k tréninkům, ale i turnajům. Žáci by se měli opět zúčastnit okresní halové ligy v Lužicích, kterou jsme v loňském roce vymysleli a zorganizovali pro osm mužstev my. Na loňský model se snaží navázat Okresní fotbalový svaz. Přípravky (starší ale i mladší!) se zúčastní okresní halové ligy přípravek. Už dnes můžeme všechny fandy a hlavně rodiče pozvat na 23. a 30. ledna, kdy se v naší tělocvičně uskuteční právě turnaje obou přípravek. Závěr Děkujeme všem trenérům, hráčům, sponzorům i fanouškům za přízeň a podporu v letošním kalendářním roce a doufáme, že nás budete podporovat i nadále. Všem občanům Mutěnic přejeme příjemné prožití Vánoc a Nového roku a jenom štěstí a radost v roce 2010! Petr Blaha

Celková bilance podzimu ročníku 2009/10 v číslech: A mužstvo 9. místo 15 6 1 8 16 : 30 B mužstvo 10. místo 13 4 2 7 22 : 22 Dorost starší 9. místo 13 5 2 6 26 : 24 Dorost mladší 14. místo 13 1 3 9 13 : 33 Žáci starší 3. místo 11 8 1 2 27 : 12 Žáci mladší 3. místo 11 9 1 1 61 : 9 Přípravka 5. místo 12 6 3 3 35 : 21 2

33

19 bodů 14 bodů 17 bodů 6 bodů 5 bodů 28 bodů 1 bodů

Blahopřání:

Narození: 02.09.2009 15.09.2009 05.10.2009 08.10.2009 08.10.2009 15.10.2009 25.10.2009 30.11.2009 03.12.2009 14.12.2009

17. 10. 2009

14. 11. 2009

Petr Vydařilý Anna Němcová Julie Možnarová Ludmila Kučeříková

Nová 950 Květná 379 Lomená 608 V. Bednáře 105

80 let 02.10. 1929 21.10. 1929 24.10. 1929 28.10. 1929 10.11. 1929

Marie Šedivá Juliána Růžičková Kateřina Havlíková Karel Růžička Vladimír Bíreš

Údolní 754 Hodonínská 600 Nová 912 Hodonínská 600 Brněnská 666

85 let 09.10. 1924 22.10. 1924 11.12. 1924 27.12. 1924

Antonín Jangl Františka Lamáčková Marie Vaculovičová Vladimír Kopeček

Nová 904 Nová 867 Ke Trojici 723 Masarykova 34

Tomáš Csejtey Bohumila Bravencová Květoslava Svobodová Tereza Tihlaříková Lucie Čejková Matěj Kunický Zuzana Lenertová Karolína Štyglicová Darja Kujová Barbora Herková

Lipová 186 Veselá 1160 Vinařská 496 Nová 902 Na Ovčírnách 1168 Tržní 1234 Brněnská 776 Pod Topoly 1046 Hodonínská 433 Nová 823

Petr Jan Kryštof Petra Kovářová

Střílky Brněnská 775

90 let 25.10. 1919

Štěpánka Hanáčková

Hodonínská 964

Jaroslav Tesařík Pavlína Fišrová

Masarykova 55 Litovel

92 let 30.10. 1917

Marie Skočíková

Havlíčkova 621

Tomáš Miklík Kateřina Svobodová

Lomená 73 Brno

93 let 25.10. 1916

Anna Balaštíková

Ořechová 421

Pavel Křen Marie Ševelová Josef Palárik Jiřinka Ilčíková Karel Lamač Rostislav Fiala František Štěpánek Oldřich Vaněk Rostislav Špéra

Nová 68 Nová 846 Nedělní 1008 Údolní 721 Lipová 460 Slovácká 8 Luční 406 Sklepní 558 V. Bednáře 91

Sňatky: 26. 09. 2009

75 let 21.10. 1934 04.11. 1934 10.11. 1934 03.12. 1934

Úmrtí: 29.09.2009 21.10.2009 22.10.2009 09.11.2009 23.11.2009 05.12.2009 08.12.2009 08.12.2009 15.12.2009

34

ve věku 63 let ve věku 77 let ve věku 60 let ve věku 83 let ve věku 83 let ve věku 82 let ve věku 49 let ve věku 66 let ve věku 63 let

Hana Svobodová matrikářka

35

Historie na fotografiích

36

37

Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437 Vydává Rada obce Mutěnice. Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Markéta Gáborová, ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková. Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad 38 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 11. 12. 2009.