slovo k zamyšlení - pod kování – blahop ejeme – d tská školka – pathfinder – dobrá nálada – interview – fejeton – ADRA – receptá atd
Už se vám stalo, že n kdo kolem vyslovil názor, že víra je pro hlupáky, a že kdo v í v Boha, je tedy hlupák? Myslím si, že to zažil v r zné podob každý, kdo vyznává, že Bohu v í. Cht la bych vás na po átku prázdnin ve vaší ví e povzbudit. ekají nás cesty a „cesti ky“ za dovolenou, na chalupu i chatu, za p áteli a rodinami, na kterých se budeme setkávat a mluvit s r znými lidmi. Cht la bych vás povzbudit k vyznání víry. K tomu, abychom se neostýchali a nenechali se zviklat nebo zmalomysln t v p ípad , že uslyšíme n co podobného, co jsem napsal na za átku. Kdybychom rozebrali všechny námitky, které se proti ví e obvykle kladou, poznali bychom, že jsou zpravidla neporozum ním, že se v nich bojuje proti n emu, co vlastn není pro nás jádrem v ci. Ono se to nedá opravdu n jak v decky dokázat, že by náš život závisel na Bohu, nebo že B h do našeho života zasahuje. Potvrdí nám to naše vlastní zkušenost, ale druhý lov k to vyvrátit nem že. M že nás zesm šnit, to ano, na to sta í trochu vtipu a obratnosti jazyka, ale vyvrátit nám to nem že. A všechny p írodní v dy mohou konstatovat jaký je sv t, jak to tady všechno funguje - ale pro to tu je, to se nechá odbýt jen v tou, že hmota je v ná, což rovn ž nelze v oboru nekone na dokázat. ada výklad proti ví e, které se vytvá ejí „v decky“, jsou od v dy dost daleko. Podívejte se, v populární p íru ce vám p esn popíší, jaký je náš vesmír, ale když si vezmete asopis s. akademie v d . 9/2001 Vesmír, do tete se tam v dosti dlouhém a zajímavém lánku, že my nem žeme íci, jak náš vesmír vypadá, ale m žeme uvažovat na základ poznatk dosavadní v dy, jak by vypadat mohl. A jste-li hloubavé povahy a chcete-li se dostat na pokraj zblázn ní, tak si ten lánek vezm te, protože tam se nakonec dojde k tomu, že t ch vesmír m že být n kolik a že tzv. erné díry, astronomický jev, by mohly být - e eno laicky pr chody, kterými by se dalo procházet z jednoho vesmíru do druhého. Ono se dá i matematicky uvažovat o podmínkách cestování do druhého vesmíru - ale já už vás nebudu tímhle plést. Tím chci jenom íci, že tyto matematické modely vesmír jsou také zcela nep edstavitelné - a p ece nikdo vzd laný ne ekne, že je to hloupost. Skute n v decký pohled na sv t je velice st ízlivý a íká nám velice jasn , co víme jist a co jist nevíme. A p ece kv li tomu ne ekneme, že jsou astronomové hlupáci, protože nev dí všechno. Z toho pro mne plyne záv r, že se lov k nesmí hned tak moc leknout, když nám n kdo nadává hlupák . Zpravidla v tom p ípad nebývá moc chyt ejší, anebo i je, ale má k tomu nadávání n jaký jiný d vod. Je pravda, že v naší ví e je mnoho v cí, které nejsou jasn vysv tlitelné. Ale je také pravda, že naše víra se neodehrává n kde v oblasti pouhého p emýšlení, ale že se odehrává v našem život a že mnohý má svoje zkušenosti s Bohem a že každý lov k se m že dostat do situace, kdy je v život Bohem osloven a kdy B h zasáhne do jeho života - a on m že odpov d t. A jde pouze o to, zda lov k odpoví nebo ne. Mt 11, 25 – 27. V ten as ekl Ježíš: "Velebím, t Ot e, Pane nebes i zem , že jsi ty v ci skryl p ed moudrými a rozumnými a zjevil jsi je mali kým. Ano, Ot e, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn cht l zjevit. Krásné léto vám p eje Vlasta
JDU LOVIT RYBY
Jan 21,1-17
„Tak já to tady balím, p átelé, stejn to nemá cenu, jdu rad ji lovit ryby.“ Kdybyste v d li, jak tomu Petrovi rozumím… Asi bych už nespo ítal, kolikrát už jsem cht l, symbolicky e eno, stáhnout roletu a zav ít krám. Pravd podobn nejsem sám… Rezignace je problémem starým, snad tak jako lidstvo samo. Rád bych se dnes spolu s vámi, na pozadí Petrova p íb hu, zamyslel nad jejími p í inami a hledal spolu s vámi p ípadné ešení tohoto problému. D vody k rezignaci mohou být r zné. asto to bývají nep íznivé životní okolnosti, p i nichž se lov k neubrání otázkám typu: „Pane Bože, pro ml íš, pro jsi nezasáhl? To už ti na mn nezáleží? To už jsi na m zanev el? Existuješ ješt v bec?“ Je docela p irozené, že v takové situaci za ne lov k balit kufry a rezignovat. Jindy lov ka znechutí narušené mezilidské vztahy, které doopravdy berou chu k jakékoli další aktivit . Mohou to však
také být falešné p edstavy a nereálné iluze, které si lov k ve své fantazii vymyslí a je pak zd šen, když v ci ve skute nosti fungují pon kud jinak. Mám však za to, že p í ina Petrovy rezignace byla v n em jiném. Petr se docela asto, možná i díky svému temperamentu, ocital v nep íznivých okolnostech. Nicmén situace p ed jeho rezignací se nep íznivou v žádném p ípad nazvat nedala. Práv prožil setkání se svým vzk íšeným Mistrem a Pánem. O problémech s mezilidskými vztahy by Petr ur it taky mohl n co málo povídat. lov k jeho typu se musel se svým okolím srážet docela asto... Nic však nenasv d uje tomu, že by mezi ním a jeho p áteli byla ve chvíli jeho rezignace napjatá atmosféra. Naopak, zdá se, jak už jsme etli v textu, že byli spolu. Doslovn p eloženo – svorn spolu. O deziluzi se tady taky dá hovo it jen st ží. Na iluze byl sice Petr, jak známo, docela expert. Sta í vzpomenout jak reagoval, když Ježíš p edpovídal své utrpení a smrt: „Odstup to od tebe, Pane!“ Ve svých p edstavách si namaloval podobu úsp šného Mesiáše, který vyžene ímské okupanty a nastolí v né židovské království. Této p edstav v il ješt ve chvíli, když p i obran Ježíše, coby bodygard, u al ucho služebníku nejvyššího kn ze. Z on ch iluzí byl však práv dokonale vylé en. Na vlastní o i vid l Ježíše trp t a umírat. Vid l však také Ježíš v prázdný hrob a se Vzk íšeným se dokonce spolu s ostatními u edníky v horní místnosti, za pevn zav enými dve mi, osobn setkal a vid l, jak jeho p ítel Tomáš vkládá sv j prst do rány v Ježíšov boku. Byl zbaven iluzí, a p esto vše balí, spouští roletu a zavírá krám. Co tedy bylo p í inou jeho rezignace? Mám za to, že Petrovi stále ješt zn lo v uších kokrhání kohouta spojené s oživenou vzpomínkou na Ježíš v výrok: „Amen, amen, pravím tob : ‘Než kohout zakokrhá, t ikrát m zap eš.’“ Zap el… Ježíš se jako vždy nemýlil. A to si Petr myslel, že se mu nic takového v žádném p ípad stát nem že. Zap el a nevy ešený h ích zrady. který stál mezi ním a Bohem, zap í inil jeho rezignaci: „Kdepak já a lovit lidi? Na n co takového nemám prost právo, m žu tak akorát lovit ryby, to snad ješt zvládnu.“ A všimn te si jak je rezignace nakažlivá. etli jsme v textu, že mu jeho p átelé odpov d li: „I my p jdeme s tebou.“ Pravd podobn ešili podobný problém jako on. Možná Ježíše p ímo nezap eli, ale ve chvíli utrpení ho „opustili a utekli všichni“ (Mt 26,56 ). Opouštíme jej a utíkáme i my všichni. D je se tak dnes a denn . Možná práv to, možná n co jiného zp sobuje naše opakované krize a rezignace na Bohem sv ené úkoly. Rezignace však, jak známo, nic ne eší. To poznali i u edníci: „Té noci však nic neulovili.“ Co tedy d lat ve chvíli krize, když problémy doléhají a lov k má chu rezignovat? Nic p átelé! Není v naší lidské moci cokoli d lat. Rezignace je mnohdy jediným ešením, na jaké se zm žeme. Mám však pro vás evangelium, radostnou zprávu o tom, že v každé složité situaci stojí na b ehu jezera našich problém Ježíš Kristus. Je blízko, ví o nich a je ochoten pomoci, i když jeho blízkost kv li své krizi už ani nevnímáme, ani jej o pomoc neprosíme. Je blízko, jde za námi, hledá nás, volá: „D ti, moje milované d ti, jste mými syny a dcerami, vím o vašem trápení a není mi lhostejné, co se s vámi d je. Jsem tady proto, abych vám pomohl, nicmén dovolte mi nejprve otázku: ‘Nemáte n co k jídlu?’ Vždy jste p ece vyjeli lovit ryby, tak kde je máte? To jste za celou noc nic neulovili? Jako d ti, jako d ti…“ To nebyla provokace, ale podn t k p emýšlení nad vlastní bezmocností, nad bezvýchodností vlastních, asto zkratovitých ešení, prost výzva k pokání. Teprve když odpov d li ono „nemáme“, mohl Ježíš vstoupit do hry. „ ekl jim: „Ho te sí na pravou stranu lodi, tam ryby najdete“ (J 21,5-6). Není nad fundovanou radu, vi te? Vždy p ece celou noc vrhali sít na hlubin a neusp li, jak by te na m l in mohli n co chytit? P esto teme dále o tom, že „sít hodili“. Oni, páni rybá i, odborníci ve svém oboru, dali na radu jakéhosi diletanta na b ehu. Pro vlastn ? Mám za to, že jim za alo svítat. Pravd podobn si uv domili, že podobnou výzvu už jednou slyšeli, tenkrát na za átku, když si je Ježíš vybral jako své u edníky. Onu událost popisuje ve svém evangeliu Lukáš (5,1 – 11). Práv o to Ježíši šlo a o totéž mu jde dodnes. Chce, abychom si v dob krize a rezignace uv domili, jaké to bylo tenkrát na za átku. Ne nadarmo píše Jan ve Zjevení církvi do Efezu: „Ale to mám proti tob , že už nemáš takovou lásku, jako na po átku. Rozpome se, odkud jsi klesl, a jednej jako d ív.“ (Zj 2,4-5) U edníci vzdor vší absurdit daného p íkazu, a naše lidská logika se s tou Boží rozchází docela asto, Ježíšovu výzvu uposlechli a stálo to za to. „Nemohli sí pro množství ryb ani utáhnout“ (J 21,6). Takový je výsledek poslušnosti inspirované první láskou k Ježíši. „Hledejte nejprve Boží království a všechno ostatní vám bude p idáno.“ (Mt 6,33) Krize se za íná pozvolna rozplývat a lov k si pln uv domuje, že ten na b ehu, který eší jeho problémy, „to je Pán“. Není divu, že se Petr „vrhá z lodi“, na kterou ješt p ed chvílí sázel, a „brodí se vodou nap ed k Ježíši.“ Proces ešení krize však ješt není u konce. Musí prob hnout spole né „stolování“. „Poj te jíst!“ zve Ježíš své u edníky. Troufám si tvrdit, že je zve p ímo k Ve e i Pán . Formulace „vzal chléb a dával jim“ zde ur it není náhodná (J 21,13). Má-li totiž být krize a z ní plynoucí rezignace definitivn zažehnána, musí následovat odpušt ní. Stolování na orient bylo výrazem p átelství. Pet e, odho vý itky sv domí, zaplaš kohouta a p ijmi mé odpušt ní. M žeš za ít znovu. Lov lidi, ne ryby, pas mé ove ky, pas mé beránky. Po ítám s tebou a s tvoji službou. (viz. J 21,1517) Krize se, jak známo, nevyhýbají nikomu z lidí, imunní v i nim nejsou ani Ježíšovi u edníci. Možná máš také chu ešit vše rezignací, stáhnout rolety a zav ít krám. Pamatuj! Ježíš stojí na b ehu jezera tvých problém a je ochoten ti pomoci. P ijmeš jeho nabídku? Amen (Radek Jonczy)
V Klí ových zprávách .3/2008 (tzn. p esn p ed rokem) byl otišt n rozhovor s Robertem Gregou, který na svoji poslední otázku, koho by rád vid l v p íštím k esle a jakou otázku mu chce položit, odpov d l takto: „Nevím, jestli byl v k esle Ivan Michalec. Pokud ne, rád bych se jej zeptal, jak jej B h p ivedl ke kazatelské služb .“ 1. Tak Ivane, jak T B h p ivedl ke kazatelské služb ? Když tak na to vzpomínám, bylo to po vojn . Vrátil jsem se do svého rodného sboru, m l jsem vlastní byt, auto,...práci, která se mi líbila a byla dob e placená. Jenže jsem necht l Bohu íci Ne. A tak když za mnou p išel bratr s otázkou, zda bych necht l studovat teologický seminá , tak jsem ekl ANO, a...... nic se ned lo. Oženil jsem se, p est hoval a studium ?! Na to jsem už pozapomn l. Nikoli však B h. Jednoho dne p ijel do Sokolova (tam jsme bydleli) Peter ik – kamarád Ji ího Bauera a m j (byli jsme spole n na vojn ) a sd lil mi novinu, že za 14 dn se budou d lat zkoušky na seminá a jestli p ijdu (hlásilo se asi 65 uchaze -brali 30). Doporu il mi zavolat editeli seminá e br.Bártovi. Týden ub hl jako voda a druhý už taky bral za své. A já ješt nezavolal. Ve tv druhého týdne jsem pocítil jakési vý itky a zvedl telefon. Br.Bárta m p átelsky oslovil, potvrdil, že mám doporu ení sboru i když ješt z Moravy a zahrnul mne požadavky. P e íst knihu „Historie bible“, napsat práci – Pro jsem adventistou nebo pro chci být kazatelem a ješt jiné v ci. Hlavn mi kladl na srdce, abych p ijel. Když jsem to vše vyslechl, slíbil jsem, že mu na druhý den zavolám (musel jsem to probrat s Na ou). Položil jsem telefon a hlava mi šla kolem z toho všeho. Doma pak žena byla p ekvapená – brala si spoja e a nikoli kazatele – já vid l zase mnoho povinností na 2 dny a tak jsme se rozhodli, že ne. V pátek jsem volal do Prahy, jak jsem slíbil, ale za celý den (a to jsem d lal u telefonu) se mi nepoda ilo br.Bártu zastihnout. Nakonec jsem své sv domí zaplašil myšlenkou, že v sobotu odvezu starší lenky našeho sboru na spole né shromážd ní, které bylo tuto sobotu v Chebu. Když jsem však p ijel v pátek z práce, zjistil jsem, že naše auto má v nádrži málo benzínu a p ed sobotou jsem jel natankovat. Když jsem se vracel, dostal jsem v zatá ce smyk a ...... Na dojetí to sta ilo, ale na cestování nikoli. M l jsem prohlou st echu a p ední sklo rozbité...... Ve er po tom všem, jsem tedy za al psát práci „Pro chci být kazatelem“ a v sobotu ráno prvním autobusem do Prahy. Nakonec se nás sešlo asi 55 ú astník . Vše se odvíjelo normáln -všeobecný test, diktát, malé kázání, až na ústní pohovor – tzv. „Potítko“. Tam bylo asi 15 kazatel a položili vám 10 otázek. Kdykoli jsem m l íci ano, ekl jsem ne a naopak. Poslední otázku, jsem odpov d l správn . „To m nemohou p ijmout“, íkal jsem si na zpáte ní cest a netrp liv ekal odpov . íkali za 14 dní. Ub hl m síc, 5 týdn , šestý týden a nic. Zvedl jsem telefon a volám. Br. Bárta se omlouval, že sestra m la úmrtí v rodin a proto to zpožd ní. Pak ekl n co o pomoci a spolupráci a dodal: „No a v zá í se na tebe t ším“.
Položil jsem telefon, slzy se mi draly do o í..... Doma se Na a ptala na jak dlouho to studování bude – 4 roky, odpov d l jsem. Ona na to: „To už Pán Ježíš p ijde“. No a ješt nic.....T šíme se..... 2. Co T na této práci nejvíce baví? Lidi. Když jsou mladší, tak jejich kreativita, nadšení a možnost zm ny (p iklon ní se k Bohu). Když jsou starší, miluji jejich zkušenosti s Bohem. 3. A naopak, co bys „nemusel“. Žabomyší spory o ni em. Na to nás satan dostává, jestli budou židle ervené nebo zelené, jestli za neme v 9hod nebo v 11hod a jiné .......sami to znáte...... 4. Brzy budeš kon it se svým kazatelským p sobením u nás. Je n co, na si ve spojení s Plzní vždycky vzpomeneš? Píšu si vše do diá a tak zp tn , když je prohlédnu, objevím n kolik zastavení. Každé m sto je jiné. Domažlice, Klatovy, Plze . Když se ptáš na Plze – tak asi p ednášky (vzájemnou spolupráci), Klí – (jiný prostor, brigádup estavba), akce d tí a mládeže. 5. Máš as na n jaký koní ek, který nesouvisí s Tvojí kazatelskou inností? N co d lat rukama a trochu hýbat t lem . (sport, modela ina, a jiné...) 6. Te n co ze soukromí. Blíží se prázdniny, plánujete na letošní léto n jakou rodinnou dovolenou? Nej dovolená byla minulá rok, když jsme hlídali tábor. Sami v klidu, v p írod , ...... My nejsme náro ní, hlavn , že jsme spolu. 7. Jaké ro ní období máš nejrad ji? Protože jsem jezdil na vandry, tak všechny období jsou krásný, jen se na n musí kouknout ze správného úhlu 8. Jaké jídlo ti Na a uva í, když T chce ud lat radost? Ovocné knedlíky (já vyrostl na sladkém) 9. O ženách kazatel se íká, že jsou jako h ebí ky, které drží obraz. Nejsou vid t, ale bez nich by nebyl vid t ani ten obraz (manžel). Víš, co Tvoji ženu dokáže vždycky pot šit? Když d láme n co spole n – houby, bor vky, zahrada, ale také koncert, výstava, hrady a zámky i výšlap do p írody. 10. Poslední obvyklá otázka. Kdo by si m l p íšt „sednout“ do k esla a jakou otázku mu chceš položit? Tak si nevzpomínám, že by zde byla Marta Br hová. Jak se to stalo, že uv ila? D kuji Ti, Ivane, za rozhovor. -otázky pokládala Vlasta N.-
V naší církvi neoslavujeme svaté. P esto si myslím, že životy n kterých lidí, kte í katolickou církví byli prohlášeni za „svaté“, jsou inspirující. Vybrala jsem ukázku z knihy Velká kniha o svatých z nakladatelství Doron (V. Schauber, M. Schindler). Protože máme p ed sebou prázdniny, zvolila jsem Maxmiliána Kolbeho, jehož svátek je v katolickém kalendá i za azen na 14. srpna. Osud mu edníka Maxmiliána Kolbeho oslovuje lidi dodnes, n kolik desetiletí po jeho smrti. Kdosi o n m ekl: "T lo patera Kolbeho bylo spáleno a jeho popel rozprášen. Maxmilián Kolbe nemá nikde sv j hrob, ale žije v srdcích lidí na celém sv t ." Položil totiž sv j život za druhého lov ka. Maxmilián se narodil v roce 1894 v Polsku. P vodn se jmenoval Rajmund Kolbe. Jméno Maxmilián dostal, když ve svých 17 letech vstoupil do františkánského ádu. Studoval v ím , kde také p ijal kn žské sv cení. A koliv trp l t žkou nemocí, která ho velmi vy erpávala, dokázal nejen v Polsku, ale také v Japonsku, kde p sobil šest let jako misioná , založit a vydávat n kolik k es anských asopis . Jeden z nich vycházel každý m síc v nákladu milionu výtisk . V roce 1939 vypukla druhá sv tová válka a Hitler obsadil Polsko. State ný Maxmilián se nezalekl ani toho, že byl brzy po obsazení Polska n meckými vojáky krátce v zn n. Vytrvale kritizoval nespravedlivý hitlerovský režim a pomáhal pronásledovaným. V pr b hu necelých dvou let našlo v jeho klášte e pomoc a úto išt p es t i tisíce lidí. V roce 1941 byl znovu zat en a uv zn n v koncentra ním tábo e v Osv timi, kde dostal pruhovaný trestanecký od v s íslem 16 670. Zd sil se, když vid l, kolik nevinných lidí tu ve strašných podmínkách trpí a umírá. P epadl ho nesmírný smutek, ale íkal si, že nesmí ochabnout, protože je kn z a jeho posláním je být nablízku t m, kte í trpí a dodávat jim odvahy. Mnozí jeho spoluv zni skute n po válce s vd ností vzpomínali na to, kolika lidem v koncentra ním tábo e pomohl, asto za cenu vlastních velkých ob tí. Jednoho dne se stalo n co strašného. Velitel tábora se domníval, že p i práci uprchl jeden z v z , a vybral proto deset muž , kte í m li být pro výstrahu ostatním popraveni. ekala je krutá a pomalá smrt hladem a žízní v podzemním bunkru. Jeden z nich, polský otec dvou syn František Gajowniczek, za al plakat a na íkat: "Co bude s mojí ubohou ženou a s mými malými d tmi!!“ Maxmilián zaslechl jeho ná ek, odhodlan vystoupil z ady a nabídl za n j sv j život. Všichni, kdo stáli okolo, strnuli hr zou. Báli se, že velitel tábora nechá zabít oba. Ten se však pouze opovržliv zeptal: "Co chce to polské prase?" Maxmilián odhodlan zopakoval: "Jsem katolický kn z a nabízím za n j sv j život. Má ženu a d ti, kte í ho pot ebují." Po chvíli napjatého ticha velitel tábora p ikývl. Snad byl zaražen Maxmiliánovou odhodlaností, možná si myslel, že mladší Gajowniczek odvede více práce. Nejspíš mu však bylo úpln jedno, koho vybere. Maxmiliána odvlekli. Gajowniczek byl zachrán n. Deset muž pak bylo uv zn no celé dva týdny bez jakéhokoli jídla a pití v temném bunkru, dokud jeden po druhém neum eli. Sv dkové lí ili, jak bylo z hladomorny slyšet po celé dny modlitby a zp v. Maxmilián dodával svým spoluv z m odvahu, aby si nezoufali. Nakonec dal jeden osv timský dozorce na kost vyhublému kn zi smrtící injekci. Bylo to 14. srpna 1941. Maxmiliánu Kolbemu bylo ty icet sedm let. V roce 1982 prohlásil papež Jan Pavel II. Maxmiliána Kolbeho za svatého. Slavnosti v ím se zú astnil také tém osmdesátiletý František Gajowniczek se svou ženou. Po vrás ité tvá i mu tekly slzy.
Kreativní Klub – Jak za ít? Máme op t konec školního roku, a když se ohlédnu v „kreativním klubu“ jsem p ekvapená, co se toho stihlo, kolik práce, nejr zn jších výrobk , košík se ud lalo. Musím íci, že to vždy nebylo snadné, dokonce jsem to cht la vzdát a ekla jsem si „už nikdy“ a málem ošatka let la oknem ven (a nebyla jsem sama), ale m li jsme bezvadné vedení, dodávali nám odvahu – a nakonec, sv te zbo se, my jsme to dokázali – o to v tší jsme m li radost. Vedla nás skute n skv lá lektorka – Erika a m la s námi velikou trp livost. Také s námi pletl a pomáhal náš Honzík, který se nakonec ukázal docela šikovný . Vyst ídalo se nás tam b hem roku skute n mnoho, v tšinou ženy, ale i n kolik muž . Nechcete si také vy zkusit plést koší ek? P ij te mezi nás, je to skute n prima zábava. A tak bych cht la nyní na záv r pod kovat našemu milému Bohu, že nám tak tento rok požehnal, d kuji také Erice a Honzovi a v ím, že se všichni t šíme na zá í, kdy budeme op t pokra ovat. MaFa
m síc ervenec 10.7. Adamová Libuše 12.7. Slaninová Miroslava 12.7. Knoppová Jana m síc Srpen 1.8. Kohout Jan 3.8. Schwarz František 3.8. Nidlová Aneta m síc Zá í 2.9. Fujová Marie 11.9. Larvová Olga
!
"
#
15.7. Ulrichová Eva 15.7. Špeta Václav 16.7. Malý Daniel
17.7. Michalcová Na a 17.7. Michalcová Ellen 18.7. Dixon Alena
3.8. Br hová Marta 11.8. Nidl Michal
12.8. Gregová Iva 23.8. Ma as Jaroslav
16.9. Matas Miloš 16.9. Roubalová Jarmila
25.9. Michalec Ivan 25.9. Šnejdarová Milanka 29.9. Michalová Jarka
Nevím jak Vy,ale mn po ád "zní" v uších kázání bratra Ivana Michalce v Klí i ze soboty 13.6.Už jsem se o tom zmi oval v sobotu 20.6.,ale cht l bych ješt jednou takto... . Trochu se mn (nám) jeví SOBOTNÍ bohoslužba jako n co smoz ejmého,zab hlého,zevšedn lého a asto reagujeme..."zaspíváme si...",...te si zaspíváme...".Bratr Ivan to vystihl velice dob e (totéž jsem etl v Adventu,kdy o tomtéž psal Slávek Vurst),když nás OPRAVIL a ekl..."JEMU zpívejme..",..."k JEHO chvále se scházejme...",...k JEHO dni p istupujme s úctou..! Je mi myslím jasné,že žádným výkonem a mnoha skutky si PJK "NENAKLONÍME".Také chápu,že ne vždy se nám poda í zvládnout p eba p íchod na správný as (hosté bývají i n kdy tr zmateni,KDY že to vlastn za ínáme???),po así bývá už teplejší nebo po ítáme hned po skon ení s procházkou a volíme i podle toho OBLE ENÍ...?Jen mali kost-možná nás do zam stnání firma nutí nosit i oblek,kravatu...ano,jsme p es pracovní týden "tla eni k výkonu" a sobota je vlastn volno...,možná jdeme na koncert,do kina,divadla...na jakoukoliv akci a p ítáme s ur itou "klouzavou" dobou zahájení (tak jak je v mnoha zam stnáních zvykem).... .No nic,už nebudu pokra ovat....,prosím jen o zvážení t chto myšlenek,které m napadají,které máte vlastn ur it vy ešené a já ne. Jestli jsem se n koho dotkl,prosím za prominutí,sob to však budu p ipomínat stáleLu ku,snaž se být p i sobotní bohoslužb co nejpokorn jší s v domím,že máš tu est slavit SOBOTU jako PJK. LK
Sport v Bibli
a) b) c)
a) b) c)
a) b) c)
a) b) c)
1. 2.
3.
Otázka 1 Bible vypráví o zápasu mezi Jákobem a n jakým mužem. Jákob byl p itom zran n. Jak? protivník jej povalil tak, že padl hlavou na kámen protivník jej uhodil do ky le tak, že mu ji vykloubil protivník mu ušt d il takový hák na bradu, že vid l hv zdi ky Otázka 2 Soupe prosil Jákoba, aby ho nechal odejít. Co odpov d l Jákob? Nepustím t , dokud mi nepožehnáš. Jen si b ž, ale už se mi nikdy neple do cesty. Nepustím t , dokud se mi neomluvíš. Otázka 3 Pasá ek David byl velice šikovný ve vrhání kamení prakem. Jeho nejslavn jší trefou byl obr Goliáš. Jakou výzbroj m l tehdy David p i sob ? prak, 10 kamen a fouka ku n ž, prak a 3 kameny h l, 5 kamen a prak Otázka 4 Na kolikátý pokus trefil David obra? p i t etím pokusu jej zasáhl do kolena hned první ranou jej zasáhl do ela druhý kámen trefil Goliáše do b icha Otázka 5 Se svým p ítelem Jonatánem si David domluvil tajné znamení. Jonatán vyst elil šíp vysoko p es
ešení: b) protivník jej uhodil do ky le tak, že mu ji vykloubil Od tohoto zápasu Jákob kulhal na jednu nohu (1. Mojžíšova 32) a) Nepustím t , dokud mi nepožehnáš. Muž Jákobovi ekl: „Nebudou t už jmenovat Jákob (to je Úsko ný), nýbrž Izrael (to je Zápasí B h), nebo jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls.“ A požehnal mu. (1. Mojžíšova 32, 29) c) h l, 5 kamen a prak Goliáš nemohl uv it, že takový blon atý klu ík proti n mu n co svede. Ptal se ho dokonce: „Copak jsem pes, že na m jdeš s klackem?“ a posmíval se Davidovi i jeho Bohu. David však nad ním zvít zil (1. Samuelova 17).
V kostele byla vyloupena pokladni ka. Po n kolika dnech obdržel fará obálku s dvaceti-korunou. Na p iloženém lístku stálo: "Ukradl jsem ve vašem kostele sto korun. Protože m trápí sv domí, posílám tímto dvacet korun zp t. Bude-li m sv domí trápit dál, m žete po ítat s dalšími splátkami."
a) b) c)
a) b) c)
a) b) c)
a) b) c)
4. 5. 6. 7.
Davida a poslal sb ra e, aby mu jej p inesl. Co to m lo znamenat? Vzduch je istý, m žeš vylézt ze skrýše. Z sta ješt v úkrytu, než otce p ejde vztek. Uprchni, m j otec ti jde po krku. Otázka 6 Ve vzp ra ské disciplin byl Samson bez konkurence. Pelištejci se asto snažili odklidit jej z cesty. Jednou se pokusili zajmout jej u m stské brány v Gáze. Co ud lal Samson? Vylomil bránu i s ve ejemi. Unikl jim v p estrojení za ženu. Proboural díru do hradeb a tou utekl. Otázka 7 Pelištejci navedli Samsonovu manželku, aby z n j tajemství jeho síly vylákala. Samson jí to prozradil: o svou sílu p ijde, když... si nechá umýt nohy si nechá ost íhat vlasy si vy istí zuby Otázka 8 Ve v zení Samsonovi vlasy op t dorostly. P esto se mu p vodní síla úpln nevrátila. Až jednoho dne si Samson vyprosil od Boha, aby mu ješt jednou prop j il jeho bývalou sílu. Co pak ud lal, když mu B h vyhov l? ud lal kariéru jako profesionální vzp ra proboural si cestu ven z v zení zbo il d m na svou hlavu i na všechny Pelištejce uvnit
b) hned první ranou jej zasáhl do ela David porazil obra prakem a kamenem, zasáhl jej do hlavy a nepot eboval k tomu ani me (1. Samuelova 17). c) Uprchni, m j otec ti jde po krku. Z domluveného znamení se David dozv d l, že mu jde o život a že musí p ed Saulem, Jonatánovým otcem, uprchnout. (1. Samuelova 20) c) Vylomil bránu i s ve ejemi. Samson dokonce odnesl bránu na blízký kopec. Tajemství své síly zpo átku nikomu neprozradil. (Soudci 16,3) b) si nechá ost íhat vlasy To jí nem l prozrazovat. Delila mu v noci ost íhala vlasy, a tak ho Pelištejci nakonec dostali. (Soudci 16) c) zbo il d m na svou hlavu i na všechny Pelištejce uvnit Samson podtrhl sloupy a celý d m se z ítil. (Soudci 16)
Malý synek kazatele se ptá: „Ta ko, všiml jsem si, že se vždycky p ed kázáním posadíš na okraj pódia a skloníš hlavu. Co to d láš?“ „Prosím našeho Pána, aby mi dal dobré kázání,“ vysv tluje otec. „A pro to tedy neud lá?“
Malý chlapec pozoroval svého otce kazatele, jak píše kázání. "Jak víš, co máš napsat?" optal se. "No, B h mi to íká." "Aha. A pro Mu v tom po ád škrtáš?" Apokryf ze zasedání Velerady. Jeruzalém, Velký pátek 30 (?) po Kr. Kaifáš: "Josefe, tys p j il t m galilejským svou vlastní hrobku?!" Josef Arimatejský: "No jo, p j il… Ale jenom na víkend!"
Malá hol i ka sedí na klín d de kovi, který jí te pohádku na dobrou noc. as od asu vzhlédne od knížky a natáhne ruku, aby se dotkla jeho vrás itých tvá í. Potom si sáhne na svoji tvá a pak zas na d de kovu. Nakonec ekne: „D do, stvo il t B h?“ „Ano, zlatí ko,“ odpoví d da. „B h m stvo il už p ed mnoha lety.“ „Aha,“ ekne hol i ka a pak: „D do, m taky stvo il B h?“ „Ano, samoz ejm ,“ odpoví d da. „B h t stvo il docela nedávno.“ Hol i ka se znovu dotkne obou tvá í a poznamená: „Bohu to jde ím dál tím líp, že jo?“
N kolik post eh z konference esko-Slovenské unie Církve adventist sedmého dne konané 7.–10.kv tna 09 Církev v zemích naší unie p sobí více než sto let. Naši p edch dci nevzhlíželi k asu ve kterém žijeme my dnes,jako k asu, jehož by se zde na zemi m li dožít. Blízkost druhého p íchodu Pána Ježíše Krista vnímali tak, že asto pro své p esv d ení snášeli posm ch, ústrky i v zení. Nechceme na jejich víru i odhodlanost v práci pro záchranu druhých ! zapomenout. Pohledem do minulosti by m la sílit vd nost za svobodu a možnosti, jež církev dnes má. Je t eba to vnímat jak " # $ % dar, za jehož využití neseme odpov dnost. &' ( ) U v domí, že jsme na tomto sv t jen hosté a p íchozí, prosme " *+ ,- $!" o sílu, o vst ícnost, o odvahu k hledání Boha i ve chvílích,kdy . $+ #/ nerozumíme Jeho cestám, a o schopnost k ú inné pomoci tam, 0 & (!/ 1 21 % kde je t eba. Chybí nám as jeden pro druhého, a na ztišení 3 2 / p ed Bohem, pravidelnou etbou Písma. " * 2 $/ ! Jsme sou ástí celosv tové církve. Chválíme, uctíváme Boha a 0 zakoušíme požehnání ze spole enství, v n mž je hlavou Pán " $ % Ježíš Kristus. Církev není místem pro vyvolené a úsp šné. 3 ! / / Nabízí místo všem slabým, klesajícím a zmalomysln ným. / % Života církve se ú astní d ti a mládež. Radujeme se z toho, že 4 + / ! -$ /$ v církvi zapoušt jí své ko eny. Nezapomínejme na ty, kte í naši církev z r zných d vod opustili, a hledejme možnosti, které by jim dodaly sílu vrátit se zp t. Základním posláním církve spo ívá v nesení zv sti o spasení lidem kolem nás. Pomoc sv tu je motivována jistotou, že d jiny sv ta má Pán B h ve svých rukou.Nikdo není vy at z Boží lásky. Dokazujme sv tu, že Jeho slovo je tím, co obohacuje a dává skute ný smysl našim život m Olga Larvová delegát sboru
P i "Velikono ní sbírce" v Plzni bylo vybráno 35 000K (p i pom rn malé ú asti student ).Žel na následnou sch zku s pohošt ním jich p išlo jen 7.Modleme se prosím za inspiraci DS o další oslovení student a také t ch,kte í mohou podpo it studenstkou ú ast.( editelé,u itelé,výchovní poradci). D kuji též t m,kdo p isp li k tomuto výsledku v Plzni!Pán s Vámi.
Pohanka – to není nek es anská žena, ale pohanka je p irozen bezlepkovou potravinou a prodává se loupaná, neloupaná, jako lámanka i jako mouka. Byla potravinou našich p edk . Její p vodní vlastí jsou Himaláje. Její p íprava je snadná a díky krátkému varu, po kterém se nechá dojít, z ní nezmizí to, co je pro t lo d ležité. A co že to p esn je?
Co pohanka obsahuje Pohanka obsahuje pro lov ka d ležité minerály, vitaminy a vlákninu, ímž p ispívá nap íklad výrazn ke snižování hladiny cholesterolu a k prevenci aterosklerózy. Dokáže totiž udržovat pružné cévy, brání tvorb krevních sraženin a stimuluje ú inek vitaminu C. Jako všechny ostatní obiloviny je cenným zdrojem, pro nás tak d ležité, vlákniny. Bez pozornosti nesmí z stat ani obsah velkého množství zinku. Dostatek zinku je pro naše t lo d ležitý zejména v zimním období, kdy posiluje obranyschopnosti sliznic. Pohanka je proto i dobrou prevencí p ed onemocn ní ch ipky a nachlazení. Pohanka má rovn ž hodn m di, selenu a manganu. Z vitamin jsou v plodech obiloviny pohanka p edevším vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin), niacin, E a C. Velmi d ležitým vitamínem je cholin, který regeneruje jaterní bu ky po poškození chorobami nebo alkoholem. Pohanka je velmi vhodná k detoxikaci celého organizmu a to i v dob t hotenství. Pohanka obsahuje rutin, který je d ležitý pro pevnost a pružnost cévních st n. Její konzumace je proto vhodná pro osoby se sklonem ke k e ovým žilám nebo v období ch ipek, jako p edcházení praskání žilek v nose (v kombinaci s vitamínem C). Krom jiného dokáže tato úžasná plodina zato it i s viry, které zp sobují opary, a to ve srovnání s ostatními obilninami až ty ikrát ú inn ji. Z pohanky m žeme p ipravovat r zné p ílohy, polévky, pomazánky, kaše, ale hodí se i k zapékání.
Je léto, as zeleniny. Z trhu, a nebo ze zahrádek, nosíme spoustu zdravých v cí a než je m žeme zkonzumovat, tak je p ebereme, okrájíme, obereme, olámeme a vyštípeme. Po každé zdravé hostin nám zbude hromada odpadu. Nebo ne? Podívejme se na ty zbytky trošku blíž! Mrkvová na - opereme, nakrájíme na kousky a osmažíme s troši kou tuku. Dostane krásnou žlutou barvu, a to práv chceme. Má stejný obsah beta-karotenu jako samotná mrkev a navíc má docela dobrou chu . Kopr - líste ky jsou jasné - do majonézy, omá ek, polévek, na zdobení chu ovek a chleb . Co ale se zbytky stonk ? Nakrájíme kr tí na kosti ky, osmažíme s troškou oleje na pánvi, p idáme nakrájené ned evnaté ásti stonk , sójovou omá ku, pop ípad n jaké to ko ení. Posolíme. Když stonky zm knou, p idáme Vegetu. A „pravá ína“ je na sv t ! Kedlubny - drobné líste ky m žeme nasekat jako ozdobu nebo použít na salát a n kdo jimi nahrazuje bambusové výhonky. edkvi ky - ty nejmenší líste ky se dají použít podobn jako u kedluben, ty v tší spa íme a nasekáme. Pak je smícháme s ut eným esnekem a nebo je klademe na jídlo rovnou. esnek - touhle dobou by se m ly vyštípávat výhonky, aby nešel do kv tu. Doneseme je dom a nakrájíme na malinké kousky. Pak použijeme podobn jako koprové stonky, jen s tím rozdílem, že jsou chutn jší s hov zím. P ed smažením m žeme maso obalit v Solamylu s vodou. Vnit ky paprik - p idáváme (samoz ejm bez jader) do polévky. Ta získá na chuti i v ni. Koneckonc na talí i se pak objevit nemusí, že? To ale po ád jaksi nesta í. Zbývají vn jší listy zeleniny, koš ály, d evnaté stonky, hrachové lusky…a tady se obrátíme o radu k našim babi kám. Všechny takovéhle kousky se hodí do velikého hrnce - nejlépe hned, jakmile zeleninu o istíme, p idáme vodu a zapálíme pod ním. Postupn p idáváme další a další zbytky. Nesmíme si ovšem p edstavovat, že do hrnce hodíme cokoliv, co najdeme zelenina musí být dobré jakosti, neohnilá a nepoškozená. A va íme. Dlouho, p edlouho…klidn i po tu dobu, po kterou konzumujeme ty „lepší“ ásti. D ív stál takový hrnec na kamnech t ebas celý den, ale to by bylo pon kud finan n náro né. Výsledný vývar má vyváženou chu , žádné vitamíny, ale zato má spoustu minerál , které se p i b žném va ení ze zeleniny neuvolní a které mnohdy naše t lo neumí ve vázané podob zpracovat. Vývar použijeme co nejd íve - na podlévání, pod maso, k va ení brambor…v ledni ce jej m žeme uchovat nanejvýš pár dní, ovšem není problém vyrobit nový. Vydávají sbory Plze 2, Klatovy a Domažlice - jako sv j informa ní bulletin. - Rad ji nás ale navštivte osobn Plze 2 - Koterovská 84, 326 00 Plze – bohoslužby každou sobotu - od 10,00 hodin (telefon 731 119 257 – Honza Libotovský) Klatovy - Víde ská 9 , Klatovy (kazatel - 608 028 142 – Ivan Michalec) Domažlice – Roman Knopp,Mánesova 531, 344 01 Domažlice (tel. 723 012 757 - po 18,00) P íští íslo 4/2009 vychází 3. íjna 2009 a uzáv rka pro p ísp vky je 26. zá í 2009. Šéfredaktorem asopisu je Vlasta Nováková. P ísp vky dodávejte v elektronické podob na mail
[email protected] , v psané podob osobn nebo na adresu KC Klí Koterovská 84, 326 00 Plze . Další kontakt na redakci: Vlasta Nováková 604 976 234. Klí ové zprávy je možné odebírat také v barevné verzi po mailu v pdf. K odb ru se p ihlaste na mailu šéfredaktorky!
