Základní škola Morkovice
Červen Eva Machačová V červnu modré zvonky zvoní, květy bezu zdáli voní, plachý drozd líbezně zpívá, prasátko únavou zívá. Zrzka záhon zalévá, zvadlou trávu uklízí, pak zvířátkům zadarmo závin z klouzků nabízí.
6. číslo červen 2012
Slovo šéfredaktorky Dobrý den, milí čtenáři i čtenářky. Asi vám nemusím připomínat to, že se nám rychlostí blesku blíží prázdniny. Všichni jste jistě natěšení a přichystaní na to, až prázdniny vypuknou. Před tím nás ale čeká ještě jedna pro někoho příjemná a pro někoho naopak nepříjemná věc – vysvědčení. Každopádně vám přeji, aby to vaše dopadlo co nejlépe a abyste se za něj nemuseli stydět a případně jste za něj byli pochváleni a obdarováni. Mějte se krásně. Linda Judasová, šéfredaktorka
e-mail: casopis @ zsmorkovice.cz | internet: www.zsmorkovice.cz/casopis
Den matek Dne 13. května se v sokolovně v Morkovicích konala akce určená pro všechny maminky, které ten den slavily svůj svátek. Vystoupilo zde mnoho dětí. Ukázaly se tu mažoretky, i tanečnice hip hopu a zpěvačky. Poznali a viděli jsme, co je to diabolo a jako každý rok nechyběla ani módní přehlídka. Myslím, že se celá akce vydařila. Linda Judasová
Dne 31. května 2012 jsme jeli do Lednice. Cesta byla dlouhá a únavná. Všichni se těšili, až pojedeme lodičkami. Cestu lodičkou jsme si opravdu moc užili. Pak jsme si prohlédli rozhlednu jménem Minaret. Z Minaretu jsme potom šli pěšky přes park k zámku. Je to nádherný zámek. Všem se moc líbil. Navštívili jsme také zámecký skleník. Uvnitř to bylo nádherné. Viděli jsme tam květiny, ryby i obojživelníky. Před zámkem byla překrásná zahrada. Veronika Šromová
Dne 31. 5. 2012 jsme jeli na výlet do Lednice. Strašně jsme se těšili, ale nejdřív jsme byli na Janově hradě. Pak jsme měli hodinový rozchod. Rozběhli jsme se k bufetu a v mžiku jsme měli zmrzlinu v puse. Potom jsme se šli podívat na strom, který byl okousaný od bobra. Po prohlídce hradu jsme jeli asi půl hodiny na lodičkách. Po cestě jsme viděli mnoho zajímavých ptáků. Dojeli jsme k neskutečně vysokému Minaretu. Dali jsme si opět zmrzlinu a pak jsme vystoupali na Minaret, který má 302 schodů. Byli jsme okouzleni okolím Minaretu. Dohlédli jsme strašně daleko a dole vypadali lidé jako mravenci. Pak jsme se vydali k zámku Lednice. Cestou k zámku jsme viděli mnoho ptáků. Byla tam
2
i kachna s malými kačenkami. Prošli jsme nádherný skleník s tropickými rostlinami a prohlédli si krásný zámek Lednice. Znovu jsme měli 15 minut rozchod a nakonec pro nás přijel autobus a jeli jsme zpátky domů. Hana Krčková
Dne 31. května 2012 jsme jeli do Lednice. Cesta byla dlouhá a únavná. Když jsme přijeli k Janovu hradu, hned jsme se nadechli čerstvého vzduchu. Byla to hezká napodobenina zříceniny středověkého hradu. Museli jsme tam chvíli čekat. Když jsme uviděli stánek, rozběhli jsme se tam a hned jsme měli zmrzliny v puse. Až na nás přišla řada, tak jsme šli na prohlídku. Vešli jsme na nádvoří. Byla tam konírna a psinec. Potom jsme vešli do hradu, kde byly krásné místnosti. Když jsme vyšli, už na nás čekala loďka. Jeli jsme tou nejpomalejší a vůbec jsme nedosáhli do vody. Jeli jsme dlouho, až jsme dorazili k Minaretu. Minaret byl moc vysoký. Měl 302 schodů. Fuj!!! To ale bylo únavné!!! Konečně jsme na vršku. Byl to krásný výhled. Když jsme šli dolů, tak jsme si říkali: „Dolů je to mnohem snazší než nahoru.“ Všichni jsme vyšli ven, zase jsme se občerstvili, protože i cesta dolů byla únavná. Potom následovala další prohlídka zámku a jeho okolí. Prohlédli jsme i skleník, kde byly krásné tropické rostliny. Bylo to fajn. V parku bylo hodně ptáků, na které jsme se dívali a pozorovali je dalekohledem. Cestu domů jsme většinou prospali, protože jsme byli unaveni. Školní výlet se nám povedl a moc se nám to líbilo. Alena Saparová
3
Dne 16. května se pro žáky prvních tříd a malých předškoláčků konala netradiční olympiáda. Celá akce spočívala v tom, že děti v pětičlenných týmech plnily jednoduché i náročnější
úkoly
pod
vedením nás sedmáků. Za splněné úkoly děti získávaly body. Netradiční den se dětem líbil. Hlavní dík patří paním učitelkám Hladné, Mazánkové a Dopitové. Linda Judasová
Všechna čísla školního časopisu najdete na internetové adrese www.zsmorkovice.cz/casopis 4
Koncert staré hudby ve Sboru Jana Blahoslava Dne 13. května se konal koncert staré hudby ve Sboru Jana Blahoslava. Vystupovali tam především absolventi 1. a 2. stupně. Celý koncert uváděl pan učitel Ludík. Skoro všem se vystoupení povedlo. Publiku se všechny výkony líbily. Všichni absolventi získali kytku a knihu na památku. Všichni moc děkujeme za tento každoroční tradičně krásný koncert.
napsala Veronika Hýsková, nakreslila Denisa Hýsková
Co je to život? Není lehké na tohle odpovědět. U každého je to jinak. Máme však jednu věc stejnou – „bez lásky, přátel a citu by byl život jen nesmyslnou cestou ke smrti.“ V životě bychom si proto měli užívat každou chvíli, protože nevíme, která bude naše poslední. Nedělejme špatné věci, abychom nemuseli litovat až do konce. Mluvme pravdu a nedělejme se tím, kým nejsme. Chovejme se ke všem stejně a neohlížejme se na to, jestli má někdo světlé nebo tmavé vlasy, modré nebo zelené oči, jestli je chytrý nebo hloupý. Nedejme na pomluvy o ostatních, že nejsou takoví nebo makoví. Často to není pravda. Náš omyl bude vždy potrestán. Mějme se proto všichni rádi. Pochvalme se za každou maličkost, ať už hezkou známku, nebo první bezchybně zahranou písničku na klavír. Život se s námi nebude mazlit a je jen na nás, jak ho prožijeme. Žijme ho až do posledního cinknutí zvonků. Vzpomeňme si na to, že „život bez lásky, víry a přátel a citu by byl jen nesmyslnou cestou s očekáváním smrti.“ Jana Hauschwitzová
5
Světla Hollywoodu 7. kapitola Další den byl tady. Nevím proč, ale od té
na. Já asi vážně čekala, že mi bude
doby, co jsem tady v Los Angeles, ubíhá
rozumět česky. Mozek mi začal šrotovat.
čas nějak rychleji. Všechno se změnilo.
Hledala jsem vhodná slova a k tomu ještě
Ztratila jsem Sandru, ale zatím jsem si to
jejich překlad. Sakra! V angličtině zrovna
nechtěla připustit.
plavu.
Uvědomila jsem si, že se mi z očí začaly
„No, I thought that you Sandra, my fri-
kutálet slzy. Zahanbeně jsem si je utřela
end.“ Znělo to trochu divně, rozhodně ne
rukávem a začala se ohlížet, jestli si někdo
anglicky. Ale asi mi rozuměla. „Oh, so
mého uplakaného výstupu nevšiml. Na-
bye,“ rozloučila se a zmizela mezi lidmi.
štěstí se všech šest holčičích hlav plně souVrátila jsem se do hotelu. Ve svém pokoji
středilo na pódium, kde stála Anna.
jsem našla lístek s dalšími informacemi „Jsem ráda, že jste tady. Dnešní předpo-
o tomto kole. Ve dvojici jsem byla s Karolí-
slední kolo mám na starost já. Bude se tý-
nou. Byla docela milá a rozuměly jsme si.
kat zpěvu, protože právě na tom nám
Na zkouškách jsme se hodně nasmály
hodně záleží. Utvoříte dvojice a společně
a myslím si, že i naše vystoupení bylo
nacvičíte pěvecké duo. Máte pouze dva
skvělé.
dny na to, abyste si připravily choreografii Dva dny vyhrazeny na zkoušky byly pryč.
a hudbu. Postoupí tři dívky. Přeji všem
Seděly jsme v kostymérně a zkoušely jsme
hodně štěstí.“
si choreografii pořád dokola a dokola. Po jejím proslovu následovalo vzrušené
Z otoček se mi točila hlava a já tak kolem
mumlání. Uviděla jsem hnědý ohon a bylo
sebe chvíli viděla jen mazanici. Vyčerpaně
mi hned jasné o koho jde. „Sandro!“ zavo-
jsem se svalila na židli a snažila se po-
lala jsem a začala si lokty prorážet cestu.
padnout dech. „Anabell a Karolína na
Holka s culíkem se otočila a já hleděla do
scénu!“ uslyšela jsem něčí hlas. Hlava se
úplně cizí tváře. „Ppp-ro-miň,“ koktala
mi pořád točila, ale alespoň už jsem mohla
jsem. Cítila jsem, jak mi rudne tvář.
chodit. Vydala jsem se k pódiu, kde už na
„Excuse me. Have we met?“ promluvila
mě čekala Karolína.
anglickým přízvukem. No jasně, angličtiTereza Měrková 6
Zdravotnická soutěž Dne 15. května 2012 proběhla v Kroměříži soutěž mladých zdravotníků. Jako každý rok byla velká účast a taky velká konkurence. Počasí nám přálo, a tak se nám soutěžilo velice dobře. Po výborném obědě následovalo vyhlášení vítězů a rozdělení cen.
Celá soutěž se povedla a gratuluji všem vítězům. V kategorii starších žáků byli nejlepší soutěžící z Arcibiskupského gymnázia Kroměříž. Z mladších žáků zvítězili účastníci z Holešova. My jsme obsadili místo druhé.
Aneta Judasová 7
VTIPY
PRANOSTIKY
Dvě vajíčka se smaží na pánvičce a to jedno povídá: „Uf, tady je ale horko!“
V červnu deštivo a chladno
A druhé zakřičí: „Pomóóóc, mluvící vajíčko!“
způsobí rok neúrodný snadno.
Pepíček je ve škole a paní učitelka se ptá: „Pepíčku, vám se narodila dvojčátka, viď?“
Na svatého Antonína
„Ano,“ odpoví Pepíček.
broušení kos započíná.
„A jak se budou jmenovat?“ ptá se učitelka. Pepíček na to: „Nevím, ale tatínek říkal ňák Himl a Hergot.“
Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
Doktor se ptá pacienta: „Kouříte?“ „Ne.“ „Škoda, tak to vám budu muset zakázat něco jiného.“
Eva Machačová
Když se žena vdává, řekne „ano“. A tehdy je to naposledy, kdy promluví stručně. Sabina Rychlá
NENECHTE SI UJÍT PRÁZDNINOVÝ SPECIÁL. VYCHÁZÍ NA KONCI ŠKOLNÍHO ROKU.
BOOM – školní časopis Základní školy Morkovice, www.zsmorkovice.cz/casopis Šéfredaktorka: Linda Judasová. Redakční tým: Tereza Měrková, Veronika Hýsková, Adriana Marková, Lucie Juřenová, Eva Machačová, Jana Hauschwitzová, Aneta Judasová, Sabina Rychlá. Zprostředkovatel redakční rady: Mgr. Radek Strnadel. Korektor pravopisu: Mgr. Jarmila Štelcová. Aktuální číslo najdete na školní nástěnce a na nástěnce na Náměstí v Morkovicích. Všechna čísla časopisu jsou vystavena na internetových stránkách www.zsmorkovice.cz
8
