„Slovník pojmů nejčastěji používaných ve speciální pedagogické práci“
březen 2008
Úvod
Slovníček vznikl jako jeden z výstupů kabinetu Speciální pedagogiky v projektu „Lepší spravit síť, nežli chytat ryby rukama“ Střediska služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno. Jeho autorkami jsou Mgr. Jitka Čechová ze ZŠ Lanžhot a Bc. Dana Stočesová z MŠ, ZŠ a PŠ Břeclav. Aby bylo ve slovníčku zachyceno co nejvíce výrazů, je doplněn dalšími výrazy od PaedDr. Lady Márkusové z MŠ, ZŠ a SŠ pro zrakově postižené (Kamenomlýnská, Brno) a PaedDr. Jany Kučerové a Mgr. Bronislavy Paličkové z MŠ a ZŠ pro tělesně postižené (Kociánka, Brno). Slovníček má pomoci celé pedagogické veřejnosti orientovat se v nejrůznějších odborných pojmech, týkajících se speciální pedagogické práce.
Mgr. Ludmila Ratajská, garant metodického kabinetu Speciální pedagogika
A abázie – neschopnost chodit aberace - odchylka, úchylka abladace sítnice – odchlípení sítnice abúzus - psychický a somatický stav způsobený návykem nadměrného požívání chemických látek ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou, zahrnuje celou řadu vývojových odchylek, který byl dříve diagnostikován jako LMD - porucha psychického vývoje, která se projevuje u dětí s podprůměrným, průměrným i nadprůměrným intelektem afakie – stav oka bez čočky, většinou po operaci zákalu či úrazu afázie – částečná nebo úplná ztráta nabyté schopnosti řeči způsobená orgánovými změnami v mozku na dominantní hemisféře; spojená často s narušením abstraktního myšlení afonie - ztráta hlasu (při zánětu hlasivek nebo hrtanu), při níž nemocný jen šeptá agramatismus – porucha schopnosti vyjadřovat se gramaticky správně achloropsie – slepota pro vnímání zelené barvy achromazie – vrozená úplná barvoslepost, je zachováno pouze černobílé vidění achondroplazie - porucha růstu kloubní chrupavky akomodace – schopnost oka přizpůsobit se vidění na různou vzdálenost, jde o schopnost změny optické lomivosti čočky jejím zploštěním nebo vyklenutím albinismus – chybění pigmentu v těle nebo oku, jedinci jsou citliví na světlo alexie – porucha schopnosti číst způsobená poškozením určité oblasti mozkové kůry amauróza – úplná nebo částečná slepota ambidextr - schopnost používat obě ruce stejně obratně amblyopie – tupozrakost, porucha zrakové ostrosti většinou na 1 oku amélie - vrozené nevyvinutí končetin, popř. jiných částí těla ametropie – vada refrakce oka, světelné paprsky se sbíhají mimo sítnici amotio retinae – odchlípení sítnice anamnéza – soubor údajů o zdravotním stavu pacienta před vlastní chorobou, o jeho životě, jakož i rodinném prostředí, o chorobách předků, sourozenců apod.; předchorobí anatrie – poškozená až nesrozumitelná výslovnost aniridie – vrozený defekt či chybění oční duhovky anizokorie – nestejná velikost zornic anizometropie – rozdílná refrakce obou očí anoftalmie – chybění oka buď vrozené či po operaci anomálie – odchylka, nepravidelnost, výjimečnost anomaloskop – přístroj na zjišťování barvocitu apalický syndrom - stav bdělého bezvědomí, ztráta všech funkcí velkého mozku (zkušenosti, podmíněné reflexy) apnoe - krátkodobá, dočasná zástava dechu apraxie - částečná nebo úplná ztráta naučených a vžitých pohybových stereotypů artefakie – stav oka s implantovanou umělou čočkou artikulace - vytváření hlásek pohyby mluvidel při mluvení, článkování, vyslovování hlásek asfyxie - nedostatek dýchání, dušení z nedostatku vzduchu astenie - celková tělesná slabost, slabší nervová či duševní konstituce, nedostatek vitality astenopie – chabozrakost, objevuje se při zrakové únavě (bolesti hlavy, pálení očí) astigmatismus – vada lomivosti oka způsobená nepravidelným zakřivením rohovky nebo čočky atetóza – pomalé vlnité mimovolní pohyby atrofie – zmenšení normálně vyvinutého orgánu nebo jeho části
atrofie očního nervu – degenerace (odumírání) očního nervu atrofie svalová – degenerace svalových vláken atrofie míšní svalová – degenerace míšních buněk, končetiny jsou nápadně hypotonické, svalstvo atrofické audiologie – obor medicíny zabývající se zkoumáním normálního i porušeného sluchu audiometr – přístroj pro vyšetřování sluchu audiometrie – vyšetřování funkčních vlastností sluchového ústrojí člověka, určování sluchového prahu pomocí audiometru autismus - porucha mentálního vývoje, neschopnost vzájemné společenské interakce a komunikace, vrozená porucha některých mozkových funkcí doprovázena specifickým chováním B balbuties – porucha řeči, koktavost Basedova choroba – patologické zvýšení funkce štítné žlázy projevující se v emoční labilitě a v přetrvávajícím vnitřním nepokoji barvocit – schopnost oka vidět a rozlišovat barvy barvoslepost – porucha schopnosti rozeznávat barvy Beckerova svalová dystrofie - je to lehčí forma Duchennovy svalové dystrofie BERA - objektivní audiometrie, která vyhodnocuje počítačem elektrické odezvy v mozku (obvykle ve spánku) na vnímaný zvuk bifokální – dvojohniskové optické brýle, horní část je určena k vidění do dálky, spodní na blízko bilaterální - oboustranný, týkající se pravé i levé strany bilingvismus - dvojjazyčnost, aktivní užívání dvou jazyků binokulární vidění – vidění oběma očima zároveň blefarofimóza – zkrácení oční štěrbiny v horizontální poloze blefarospasmus – křečovité sevření očních víček při zánětech, světloplachosti bradypsychismus – ztráta schopnosti logicky uvažovat Braillovo písmo – slepecké písmo pro nevidomé breptavost - odchylka plynulosti mluvy, překotné tempo řeči brýle dalekohledové – speciální brýle opatřené v místě skel dalekohledy C canisterapie – terapie prostřednictvím psa citová labilita - nevyrovnanost, nestálost, rozkolísanost citů cornea - rohovka cyanóza – modrofialové zabarvení sliznice a kůže cylindr – cylindrické sklo, používá se při korigování astigmatismu curiculum – označení pro obsah a časovou posloupnost vzdělávání ve škole Č čočka – část oka, kterou procházejí světelné paprsky, má schopnost akomodace čočka kontaktní – korekční pomůcka nahrazující dioptrické brýle D daktyl – prstová abeceda dalekozrakost – vada lomivosti oka, špatné vidění na blízko daltonismus – porucha v rozlišování nebo vnímání barev
defekt – poškození, porucha, vada degenerace – chorobné změny buněk, tkání a orgánů degenerace sítnice pigmentová – chorobné změny na sítnici, doprovází je nízká ostrost zraku, zúžení zorného pole apod. delikvence - obecné označení pro činnost porušující zákonné nebo jiné formy chování, protispolečenské chování demence - soubor příznaků, kdy dochází ke snížení intelektových schopností v důsledku degenerativních změn v mozkové tkáni depistáž – vyhledávání postižených, narušených či ohrožených osob v populaci deprivace - strádání z dlouhodobého nedostatku diagnóza – výsledek diagnostiky dioptrie – jednotka lomivosti čoček u optických skel diplopie – dvojité vidění disimulace – zastírání chorobných příznaků (somatických, psychických) divergentní – rozbíhavý DKK – dolní končetiny DK – dolní končetina DMO (poliomyelitis) – dětská mozková obrna, někdy nazývaná Heine-Mediniova nemoc – porucha centrální regulace hybnosti na základě poškození mozku v době ( pre-, peri-, postnatální) - kvadruparetická forma - narušena je senzomotorika všech čtyř končetin i hlavy - diparetická forma - poškození v oblasti dolních končetin - hemiparetická forma - postižení poloviny těla v horizontálním směru, kdy horní končetina je postižena více než dolní Downova choroba – vrozené organické poškození mozku na základě trisómie 21. chromozómu, nejčastěji defekt intelektu Duchennova svalová dystrofie – vede k postupnému rozpadu celého svalstva dys- - předpona s významem zeslabený, vadný, porušený dysakuze, dysakuzie – porucha ve vnímání zvuků, kdy vjem neodpovídá podnětu dysartie – vývojová porucha výslovnosti, hláskování řeči dysfemie – neschopnost plynule vyslovovat a mluvit, vada řeči, koktavost dysfonie – porucha hlasu způsobená hlasovým přetížením dysfunkce – narušená nebo odchylná činnost některého orgánu, narušení vzájemné souhry psychických i organických funkcí dysgeneze – porušený nebo vadný vývoj některého orgánu, jeho části nebo částí těla dysglosie – porucha výslovnosti provázející orgánové změny na mluvidlech dysgnózie – vývojová porucha schopnosti spojovat vnímané vjemy s jinými, popř. s představami: zraková, sluchová, slovní dysgnózie dysgrafie – vývojová porucha psaní, schopnosti napodobit tvary písmen dysgramatismus – neschopnost vyjadřovat se gramaticky správně dyskalkulie – porucha matematických schopností bez snížení obecných rozumových schopností dyskineze – nepotlačitelné mimovolní pohyby, které narušují hybnost dyslálie – porucha, vada výslovnosti, neschopnost (dětí) tvořit správně některé hlásky, patlavost dyslexie – vývojová porucha čtení dysmelie - vrozený nedokonalý vývoj končetin nebo jiných částí těla dysortografie – vývojová porucha projevující se neschopností naučit se správně pravopisu, zpravidla spojená s dyslexií
dysprozódie – nápadně odchylné užívání modulačních složek mluvy (zpěvavá mluva, popř. při hovoru tvoření nesmyslných rýmů apod.) dystrofie svalová – mizení svaloviny degenerativním rozpadem, kdy svalovina je nahrazována vazivem a tukovou tkání dysrytmie – porucha pravidelné činnosti některého orgánu, průběhu pohybu nebo mluvního projevu dystrofie – vývojová porucha svalového systému E echolálie – chorobně automatické opakování slov eklampsie – těhotenské toxikózy ektopie – vrozené posunutí orgánu, např. čočky empirie – zkušenost Mozková embolie (embolia cerebri) emboloartrie – znetvoření slov mimovolným vsunováním nesprávných hlásek embolofrazie – porucha řeči vzniklá vsouváním různých hlásek nebo slov nepatřících do příslušného slova nebo věty emetropie – správný poměr mezi lomivostí optického prostředí a optickou osou oka, paprsky se sbíhají na sítnici encephalitis - zánět mozku enkopréze – neschopnost dítěte udržet stolici, znečišťování se enoftalmus – oko vpadlé do očnice, oční štěrbina je zúžena enuklace oka – vynětí oční koule z očnice enurésa - pomočování, neschopnost udržet moč epistaxa – krvácení do mozku ergoterapie – léčba prací esotropie – sbíhavé šilhání etiologie - původ etopat – jednotlivec, který má evidentní poruchy v mravní složce osobnosti projevující se poruchami chování eufonie – 1. nauka o správné hlasové a mluvní technice, 2. využívání zvukových kvalit hlásek v básnickém jazyce, eufonický - libozvučný exoftalmus – vytlačení oka před okraj očnice exotropie – rozbíhavé šilhání F fibropazie retrolentální – onemocnění oka u nedonošených dětí, způsobené nesprávným přísunem kyslíku v inkubátoru fisura – štěrbina, trhlina, rozštěp, fisura čelisti fobie – 1. chorobný strach před někým nebo před něčím anebo před určitou činností, 2. nenávist, odpor k něčemu, k někomu -fobie – ve složených slovech druhá část s významem nenávist, úzkost, strach fokomélie - končetiny ve tvaru ploutve nasedající rovnou na ramena fokus - ložisko, ohnisko fonace – tvoření hlasu v hrtanu, jímž prochází proud vzduchem z plic, vydávání hlasu fonastenie – hlasová porucha zpravidla neurotického původu postihující hlavně herce, zpěváky apod. foném – hláska s významotvornou rozlišovací funkcí, základní fonologická jednotka fonémika – nauka o hláskách, fonémech fonetik – odborník ve fonetice
fonetika – vědní obor zabývající se zvukovou stránkou lidské řeči, zkoumající artikulační, akustickou a percepční povahu zvukových prvků, fonetický – zvukový foniatr – odborník ve foniatrii foniatrie – lékařský obor zabývající se fyziologií a patologií hlasu, řeči a sluchu a léčbou jejich poruch fonický – hláskový, zvukový fonismus – vnímání zvuku bez skutečného podnětu na akustické smyslové orgány, sluchový klam fonolog – odborník ve fonologii fonologie – vědní obor zabývající se zkoumáním soustavy a funkce zvukových prostředků jazyka mající za základní jednotku foném fonovat – vydávat, vydat zvuk, hlas, artikulovat, vyslovovat, vyslovit hlásku fotofobie - světloplachost fotopické vidění – vidění za dne (barevné vidění) frenulum linguae - jazyková uzdička Friedreichova heredoataxie - degenerativní onemocnění míchy, kdy dochází k rozpadu fyziologický – normální, přirozený G gamacismus – chybná výslovnost hlásky „G“ (řecky gama) gibbus – hrb, který vzniká při asymetriích páteře glaukom – zelený zákal oka, projevuje se zvýšením vnitroočního tlaku grafém – základní jednotka písemné podoby jazyka, písemný znak (nejčastěji písmeno) grafický – týkající se písma H haptika – hmatové vnímání u nevidomých hemeralopie – šeroslepost, snížené vidění za šera hemianopsie – porušení zorného pole (výpadek) hemihypogeneza - zkrácení např. jedné poloviny těla heteroforie – porucha rovnovážného postavení očí hipoterapie – terapie prostřednictvím koně HKK – horní končetiny HK – horní končetina hordeolum – ječné zrno hospitalismus – negativní vliv na os. dítěte dlouhodobě hospitalizovaného v nemocničním zařízení nebo v zařízení podobného typu hydrocefalus - jde o nahromadění mozkomíšního moku ve schránce lební hydroftalmus – výrazně zvětšené oko při vrozeném glaukomu hygiena zraku – soubor zdravotnických zásad na ochranu správné funkce zraku hypakusie – nedoslýchavost, patologicky snížený práh vnímání zvukových podnětů hyperkyfóza - hrudní hyperkyfóza jsou tzv. kulatá záda, kdy je zvětšené vyklenutí hrudní hyperlordóza - nadměrné prohnutí bederní páteře hypermetropie – dalekozrakost hypertrofie – zvětšení některého orgánu nebo jeho části hypoglykémie - pokles hladiny cukru (glukózy) pod hodnoty snášené mozkovými buňkami hypoplazie svalová – vrozené nedostatečné vytvoření některých svalů hypotonie - snížené napětí svalových vláken hypoxie mozková - nedokysličení mozku
páteře
CH chiasma – křížení očních nervů chondrodystrofie - vrozená porucha osifikace kostí, disproporcionální postava s krátkými končetinami chorea – porucha centrální nervové soustavy charakterizovaná bezúčelnými pohyby, pohyby jsou rychlé a trhavé chorea minor – porucha motoriky I ictus apoplecticus cerebri - krvácení do mozku imobita – nehybnost indiferentní – nevšímavý, lhostejný indolence – necitlivost na bolest inkompatibilita - neslučitelnost iris – duhovka iritis – zánět duhovky iridoctomie – operativní odstranění části duhovky K kapacismus – vadná výslovnost hlásky „K“ (řecky kappa) katarakta – šedý zákal kauzalita - příčinnost keratitis – zánět rohovky keratoplastika – náhrada zakalené části rohovky kolobom – vrozený rozštěp duhovky, čočky, sítnice nebo zrak. nervu Klippelův – Feilův syndrom – vrozená deformita krčních obratlů, tzv. žabí krk komoce - nejlehčí forma úrazového poškození mozku - přechodná funkční porucha komprese - stlačení mozku konfabulace – nepravé lži, dítě kombinuje reálné vzpomínky s fantazijními představami konjunktivitida – zánět spojivky kontuze mozku - zhmoždění kontuze oka – zhmoždění oka tlakem, úderem korekce – náprava kortikální postižení zraku – centrální porucha způsobená poruchou funkce mozku kraniostenoza - jedná se deformitu lebky z předčasného srůstu lebečních švů kraniotomie - operativní otevření lebky krátkozrakost - vada lomivosti oka, špatné vidění do dálky L lambdacismus - porucha výslovnost hlásky „L“ (řecky lambda) latentní – skrytý (např. strabismus) lehká mozková dysfunkce – (LMD) souborné označení psychických poruch způsobených poškozením mozkové tkáně (MMD - minimální mozková dysfunkce) LDE - lehká dětská encefalopatie – nedostatek pozornosti s hyperaktivitou lensektomie – odstranění čočky leukom – hustá bílá jizva na rohovce logofobie – neurotický strach před vlastním mluvním projevem logoneuróza – porucha řeči nervového původu
logopatie – porucha řeči, zvláště její výrazové a vnitřní stránky lokátor pro nevidomé – přístroj informující o rozmístění předmětů v prostoru Lormova abeceda – dotyková abeceda pro hluchoslepé, dotek na bříška prstů znamená písmeno lux – jednotka osvětlení luxace čočky – uvolnění čočky ze závěsného aparátu a její přemístění luxace kyčelního kloubu - úplné vykloubení luxmetr – přístroj na měření osvětlení M makrografie – psaní abnormálně velkých písmen makropsie – porucha vidění, jedinec vidí předměty větší, než jsou ve skutečnosti makula lutea – žlutá skvrna na sítnici makula cornea – zákal rohovky malformace - vrozená vývojová úchylka tvaru meniérova nemoc – postižení vnitřního ucha projevující se šelestmi v uchu, nedoslýchavostí a závratěmi meningitida – zápal mozkových blan meningokéla - rozštěp páteře a míšních plen meningomyelokéla - rozštěp páteře, plen a míchy metateze – prohození hlásek nebo řidčeji slabik ve slově (např. žlíce místo lžíce, verlyba místo velryba apod.) mikrocefalus - jedná se o abnormálně malou hlavu mikroftalmus – malá velikost oční koule mikrografie – psaní abnormálně malými písmeny mikropsie - porucha vidění, jedinec vidí předměty menší, než jsou ve skutečnosti miotika – preparáty zužující zornice mitrální atrézie - vrozená komplexní srdeční vada mogilálie – porucha výslovnosti, při níž dítě vynechává hlásku, kterou nedokáže vyslovit, forma dyslalie monochromatopsie – barvoslepost, neschopnost rozeznávat barvy monokulární – vidění jedním okem motorika – hybnost mutismus – psychicky podmíněná němota při normálním stavu mluvidel a bez organického postižení centrální nervové soustavy (např. po silném rozrušení, leknutí apod.), získaná neurotická nemluvnost mydriáza – nápadně rozšířené zornice mydriatika – preparáty rozšiřující zornice myoklonie - krátké, rychlé křečové záškuby svalů, svalových skupin myopatie - poškození svalového vlákna myopie – krátkozrakost myotubulární myopatie - svalová slabost N nanismus - neúměrně malý tělesný vzrůst nazála – nosová hláska, při artikulaci nazálních – nosových - hlásek (n,ň) prochází výdechový proud nosní dutinou negativismus - porucha chování, vzdorovitost (3. – 4. rok, puberta) nonverbální komunikace – mimoslovní styk nykalopie – denní slepota, snížené vidění za světla, lepší za šera
nystagmus – kmitavé záškuby očí O oftalmologie – oční lékařství okluze - zakrytí oka (klapka) optotyp – tabulky ke zjišťování zrakové ostrosti orální řeč – zvuková, artikulovaná řeč orto- - ve složených slovech první část s významem rovný, přímý nebo správný ortoepie – nauka o spisovné výslovnosti, spisovná výslovnost ortofonie – nauka o správné výslovnosti hlásek, správné vyslovování hlásek ortoptika – náprava binokulárních funkcí osteopsathyrosis – patologická lomivost kostí P palatolalie – těžká porucha řeči provázená huhňavostí (při rozštěpu patra) paralalie – nesprávná výslovnost, kdy je správná hláska nahrazována jinou (obtížná hláska je nahrazována hláskou snazší), forma dyslalie paréza (částečná obrna) – porucha nervového systému patologický – chorobný, nezdravý pectus excavatum - vrozená deformita hrudní stěny pectus carinatum - ptačí hrudník pedes plani – plochá noha percepce – proces vnímání, příjmu textu; percepční – schopný vnímání, vnímavý perimetr – přístroj na vyšetřování zorného pole oka perinatální období – těsně před porodem, během porodu nebo těsně po narození peromelie - zrůdné zakrnění končetin, chybění části paže (předloktí, ruka) Perthesova choroba - jedná se o deformaci, která postihuje hlavici stehenní kosti pes adductus congenitus – vrozená deformita nohy, tzv. noha srpovitá pes equinovarus congenitus – vrozená deformita nohy, tzv. noha kososvislá pes planovalgus congenitus – vrozená deformita nohy, tzv. hákovitá noha Pichtův stroj – psací stroj pro nevidomé pro psaní Braillova písma plegie – úplná obrna pleoptika – léčba tupozrakosti polydaktylie - dědičný výskyt nenormálního počtu prstů, víceprstost postnatální období – po narození, zpravidla do 1 roku, do ukončení vývoje hematoencefalitické bariéry, která potom chrání mozek mnohem lépe praktická slepota – jsou zachovány zbytky zraku, světlocit, ale v praxi nejdou využít prenatální období – před narozením presbyopie – vetchozrakost, s přibývajícím věkem se zmenšuje pružnost čočky progenie – vývojová anomálie projevující se nadměrným růstem spodní čelisti a jejím vysunutím dopředu prognacie, prognatie – vývojová anomálie horní čelisti se střechovitým vykloněním zubů protanopsie – neschopnost rozeznat červenou barvu protruze – vytlačení očního bulbu vpřed, např. nádorem pseudoafakie – náhrada oční čočky umělou ptóza víčka – pokles horního víčka pupila - zornice R reaktibilita – schopnost reagovat
refrakce oka – poměr lomivosti optické soustavy oka k anatomické stavbě oka refrakční vady – poruchy lomivosti (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus) retardace – zpomalení, zaostávání, zpoždění (např. vývoje řeči) retence – uchování naučeného učiva retina - sítnice retinoblastom – zhoubný nádor sítnice oka retinopatie – změny na sítnici retrogenie – vývojová anomálie projevující se neúplným vývojem dolní čelisti rinofonie – porucha tvoření hlasu projevující se patologicky zvýšenou nosovostí a mečivým nádechem rinolálie – porucha zvuku řeči projevující se patologicky změněnou nosovostí hlásek, huhňavost rotacismus – odchylná, vadná výslovnost hlásky r, ř S salivace - slinění, slinotok, zvýšené vylučování slin Sclerosis cerebrospinalis multiplex - roztroušená skleróza mozkomíšní Senator-Marieova choroba (mozečková heredoataxie) - postupné degenerace mozečku, Schlofferův tumor - nádoru podobný útvar, který vzniká hnisáním a chronickou produktivní sigmatismus – vadné vyslovování sykavek (c, s, z, č, š, ž), šišlavost skolióza - jedná se o vychýlení páteře do strany skotom – výpadek části zorného pole skryning – identifikace nerozpoznaných nemocí nebo defektů použitím testů, zkoušek nebo jiných procedur, které je možné rychle aplikovat slabozrakost – snížení zrakové ostrosti obou očí při použití korekce slepecká hůl – pomůcka nevidomých pro orientaci v prostoru sniffing – vdechování drog v prášku přímo do nosních dírek somnolence – porucha vědomí, kdy se dotyčný podobá spícímu, je možné s ním krátce navázat kontakt SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých sopor – porucha vědomí, kdy dotyčný reaguje pouze na bolestivé podněty Sotosův syndrom - forma gigantismu spina bifida - rozštěp páteře spotting – rychlá orientace v ploše Sprengelova deformita – vysunutí lopatky nahoru a současná změna jejího tvaru stafylom – ztenšení bělimy nebo rohovky, např. po operaci stereopse – prostorové, trojrozměrné vidění strabismus - šilhání světlocit – schopnost oka rozeznat světlo a tmu subarachnoidální kvácení – krvácení přímo do mozkové tkáně surdomutismus – hluchoněmota symptom – příznak, projev choroby syndaktylie - vrozená vývojová vada, při které nejsou prsty od sebe odděleny syndrom – soubor příznaků (symptomů) charakterizující určité onemocnění syndrom Aspergrův - jako artismus, nevyskytuje se však celková retardace vývoje, IQ má v normě, ale je snížena motorická koordinace T tenze – stav úzkosti, nepokoje provázený pocitem svalového napětí tetismus – mnohočetná patlavost postihující většinu hlásek tonometr – přístroj na měření vnitroočního tlaku
zá
torticollis – abnormální sklon hlavy k jedné straně vlivem anomálií krční páteře nebo vrozeným poškozením svalů tracing – sledování linie, trasování trachom – chronický infekční zánět spojivky trailing – kluzná prstová technika u nevidomých trichiáza – zánět víček a spojivek trubicovité vidění – výpadek částí zorného pole na periferii tumor cerebri - mozkový nádor tumultus sermonis – porucha řeči vyznačující se překotným tempem řeči, breptavost turmon – monokulární dalekohledové kukátko pro slabozraké tyflografika – reliéfní obrázky pro nevidomé U utilita – potřebnost, užitečnost uveitis – zánět živnatky oka úzus – dohoda, užívání drog (léků) v souladu s oprávněnými zájmy jednotlivce i společnosti V verbální – slovní vizus – ostrost zraku vodicí linie – orientační vodítko pro nevidomé (zeď, obrubník apod.) vývojová anomálie – označení pro odchylky od normálního vývoje Z zorné pole – část okolního prostoru, který vidíme bez pohnutí oka zvuková kniha – zvukový záznam knihy, nahraný na CD, MP3 ___________________________________________________________________________ Literatura: Dvořák, Josef: Logopedický slovník. Žďár nad Sázavou 1998. Vajčnerová, Darja: PPP. Břeclav 1995. Kolektiv autorů: Defektologický slovník. SPN 1978. Krejčířová, Olga a kolektiv: Kapitoly ze speciální pedagogiky. Esteria. Praha 2002. Lechta, Viktor a kol.: Diagnostika narušené komunikační schopnosti. Portál. Praha 2003. Vágnerová, Marie: Vývojová psychologie. Portál. Praha 2000. Moravcová, Dagmar: Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Triton. Praha 2004. Šlapal, Radomír: Vybrané kapitoly z dětské neurologie a speciální pedagogiky. Gutvirth, Jaroslav a kol.: Základy dětského lékařství pro speciální pedagogy. Eis, Emil: Ortopedie pro speciální pedagogy.
