esko-anglický glosá pojm manažerského úetnictví Bohumil Král, Libuše Müllerová a kolektiv

esko-anglický glosá pojm manažerského ú etnictví Bohumil Král, Libuše Müllerová a kolektiv

Na zpracování glosá e se podíleli následující auto i (v abecedním po adí): prof. Ing. Jana Fibírová, CSc. prof. Ing. Bohumil Král, CSc. prof. Ing. Libuše M llerová, CSc. Ing. Libuše Šoljaková, PhD.

JF BK LM LŠ

ABC (Kalkulace založená na vztahu náklad k aktivitám) - Activity Based Costing je metoda, proces, resp. výsledek procesu p i azování zejména nep ímých režijních náklad p edm tu kalkulace a kalkula ní jednici. Vychází primárn z p i azení náklad aktivitám, které vyvolávají vznik náklad (p íkladem takové aktivity m že být vývoj výrobku a jeho konstruk ní, resp. technologické ešení). Teprve ve druhém a t etím kroku jsou tyto náklady aktivit p i azovány p edm tu kalkulace (nap . konkrétnímu druhu výrobku) a jeho kalkula ní jednici (nap . jednomu kusu výrobku). Metoda se za ala uplat ovat zejména ve druhé polovin osmdesátých let dvacátého století, a to v reakci na kritické hodnocení do té doby uplat ovaných kalkula ních postup , které zd raz ovaly tzv. reproduk ní zp sob alokace nep ímých režijních náklad v cen výkonu. Tyto postupy se však stále více dostávaly do rozporu s m nícími se podnikatelskými podmínkami – zejména v tom smyslu, že výrobkové náklady p estaly být v ad odv tví podkladem pro cenová rozhodování, a informace o tom, jak velkou ást nep ímých režií by cena m la uhradit, se za ala výrazn odlišovat od informace o tom, jaké náklady konkrétní druh výkonu vyvolává. ABC je v tomto smyslu metodou, která zd raz uje p i alokaci náklad princip p í inné souvislosti mezi náklady, aktivitou a finálním výkonem. Oproti tradi ním kalkula ním postup m metoda poskytuje významn odlišné podklady pro rozhodování zejména u náklad takových podnikových aktivit, jejichž nár st je indiferentní nebo dokonce nep ímo úm rný objemu finálních výkon (krom výše uvedených aktivit inova ní fáze podnikatelského cyklu jsou p íkladem takových aktivit se ízení stroj , ízení jakosti, logistické aktivity a další). BK ABM ( ízení založené na vztahu náklad k aktivitám) - Activity Based Management je zp sob ízení, vycházející z analýzy vzájemného vztahu nákladové náro nosti a p idané hodnoty aktivit jako elementárních prvk podnikatelského procesu, které vyvolávají vznik náklad provád ním díl ích výkon , které je ú elné m it a posuzovat z hlediska jejich racionality. Systémové spojení jednotlivých aktivit vede pak k zajiš ování inností, které mohou, ale nemusí být realizovány v rámci jediného podnikového útvaru, a systémové spojení t chto inností pak umož uje analýzu nákladové náro nosti a p idané hodnoty podnikatelského procesu jako celku. ABM se za al uplat ovat a to zejména ve vazb na kritické hodnocení do té doby uplat ovaných systém ízení, které se výrazn orientovaly pouze na dv základní linie – tzv. výkonovou a odpov dnostní; zd razn ní t chto linií pak dlouhodob vedlo k ad d sledk , které komplikovalo podnikatelský proces jako celek. V souvislosti se zm nou v p ístupu k takto zam enému ízení, které se – oproti po áte nímu d razu na nákladovou náro nost aktivit, inností a proces – více zam uje na jejich p ínos k tvorb podnikové p idané hodnoty, se od poloviny devadesátých let za íná hlavn v anglosaské oblasti ast ji uplat ovat název „ ízení veli in p inášejících hodnotu“ (anglicky: Value Based Management). V germanofonní oblasti se naopak vžil pojem procesn orientované ízení (n mecky: Prozessorientierte Management), který zd raz uje p ínos tohoto zp sobu ízení ve vztahu k tradi ní výkonové a odpov dnostní linii.

1

Hlavními informa ními nástroji ABM v oblasti hodnotového ízení jsou procesn orientované ú etnictví (anglicky: Activity Based Accounting, resp. Cost Driver Accounting, n mecky: Prozessorientierte Kostenrechnung), kalkulace zpracované ve vztahu k aktivitám (anglicky: ABC - Activity Based Costing, n mecky: Prozessorientierte Kalkulation) a rozpo ty zpracované ve vztahu k aktivitám (anglicky: ABB Activity Based Budgeting, n mecky: Prozessorintierte Anschlagen). BK Akcie – Share of Stock; Share; Stock je majetkový cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcioná e jako spole níka podílet se, v souladu s právními ustanoveními a v souladu se stanovami spole nosti, na jejím ízení, jejím zisku a na likvida ním z statku p i zániku spole nosti. Akcie mohou být vydány v listinné nebo zaknihované podob . Akcie m že znít na jméno nebo na majitele. Akcie musí obsahovat obchodní jméno a sídlo spole nosti, jmenovitou hodnotu, ozna ení formy akcie a u akcie na jméno i jméno akcioná e, výši základního kapitálu, po et akcií k datu emise a datum emise. Listinná akcie musí obsahovat i íselné ozna ení a podpis lena nebo len p edstavenstva. Z hlediska možnosti uplat ovat ur itá práva lze rozlišovat akcie kmenové (základní druh akcií všech akciových spole ností), prioritní (zakládají p ednostní právo na podíl na zisku, jejich majitelé však nemají, na rozdíl od kmenových akcií, právo hlasování na valných hromadách), akcie s pevným úrokem (sou asná právní úprava R je nep ipouští). V ú etních výkazech tvo í emitované akcie základní kapitál v pasivech rozvahy akciové spole nosti, kterému v aktivech odpovídá do jejich splacení pohledávka za upisovateli. Úhrada této pohledávky je možná v pen žní i nepen žní form . U upisovatele jsou upsané akcie závazkem v i emitentovi. Nakoupené akcie eviduje ú etní jednotka bu jako dlouhodobý finan ní majetek, pokud jsou v jejím držení déle než jeden rok, nebo jako krátkodobý finan ní majetek, pokud byly nakoupeny za ú elem krátkodobého držení. Ú etní jednotka m že nabývat i vlastní akcie, které se evidují rovn ž jako krátkodobý finan ní majetek, avšak v sou asném formátu rozvahy se vykazují v pasivech jako položka snižující základní kapitál. LM Akcioná – Shareholder, Stockholder je fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem akcií. Akcioná je oprávn n ú astnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysv tlení záležitostí týkající se spole nosti, je-li takové vysv tlení pot ebné pro posouzení p edm tu jednání valné hromady, a uplat ovat návrhy a protinávrhy. Má-li spole nost jen jediného akcioná e, nekoná se valná hromada a p sobnost valné hromady vykonává tento akcioná . Akcioná nebo akcioná i spole nosti, jejíž základní kapitál je vyšší než 100 mil. K , kte í mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota p esahuje 3 % základního kapitálu a dále akcioná nebo akcioná i spole nosti, která má základní kapitál 100 mil. K a nižší, kte í mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota p esahuje 5 % základního kapitálu, mohou požádat p edstavenstvo o svolání mimo ádné valné hromady k projednání navržených záležitostí. Tito akcioná i mohou dále požádat soud, aby jmenoval znalce pro p ezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a propojenými osobami, jsou-li pro to závažné d vody. Akcioná má dále právo na podíl na zisku spole nosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospoda ení spole nosti schválila k rozd lení. Za ztrátu z hospoda ení spole nosti akcioná i neru í. LM Akreditiv – Letter of Credit je platební a zajiš ovací prost edek, jehož podstatou je závazek banky p íkazci poskytnout na jeho žádost pen žité pln ní t etí osob , pokud tato osoba splní ve stanovené lh t dohodnuté podmínky. V obchodních vztazích se nej ast ji používá dokumentární akreditiv, u kterého je pln ní banky vázáno na p edložené dokument uvedených v akreditivní listin . LM

2

Aktiva – Assets p edstavují majetek ú etní jednotky a jeho složky, který jí zajiš uje dostate n prokazatelný budoucí ekonomický prosp ch, je kontrolován a ovládán ú etní jednotkou (ú etní jednotka jej vlastní, má právo s ním nakládat, využívat ke své innosti) a je výsledkem minulých transakcí a skute ností. Lze jej spolehliv a reáln ocenit a na základ toho o n m ú tovat. Sou asn je i v rohodnou zárukou práv a nárok v itel . Z hlediska vykazování aktiv v rozvaze je rozhodující, za jakým ú elem byla po ízena. Po ítá-li ú etní jednotka s jejich dlouhodobým držením (období delší než jeden rok), vykazují se jako dlouhodobá aktiva, p i p edpokladu krátkodobého držení (do jednoho roku) jako krátkodobá i ob žná aktiva. Z hlediska charakteru i povahy lze aktiva dále lenit na nehmotná a hmotná aktiva, z pohledu jejich p íslušnosti k období, v n mž vznikly lze vymezit p echodná aktiva, období jejichž vzniku nesouhlasí s obdobím, do n hož v cn náleží (náklady p íštích období a p íjmy p íštích období). Aktiva se v rozvaze t ídí d sledn podle likvidnosti jednotlivých složek majetku (podle stupn jejich p em nitelnosti na peníze). U jednotlivých položek se vykazuje stav na konci b žného (vykazovaného) ú etního období (tj. k rozvahovému dni) a stav na konci minulého ú etního období. Ekonomická teorie používá též pojem istých aktiv, která jsou definována jako rozdílová veli ina sumy aktiv a sumy dluh . Zvláštním druhem aktiv jsou tzv. podmín ná aktiva, která vznikají jaké d sledek neo ekávaných událostí, které by mohly pro podnik znamenat zvýšení ekonomického prosp chu za p edpokladu, že dojde k událostem, jejichž vznik je nejistý a které podnik nem že ovlivnit. Tato aktiva se v rozvaze nevykazují, uvedou se pouze v p íloze k ú etním výkaz m (anglicky: Notes). LM Aktiva istá – Net Assets Jsou jedním z ukazatel finan ní analýzy provád né na základ ú etních výkaz . Zjiš uje se jako rozdíl celkových aktiv a celkových závazk . istá aktiva vyjad uje majetkovou podstatu ú etní jednotky z hlediska aktiv, tj. jako výši majetku krytou vlastními zdroji. LM Aktiva dlouhodobá – Long-Term Assets, Fixed Assets jsou aktiva, která jsou z hlediska innosti ú etní jednotky dlouhodob vázána, zpravidla na dobu delší než dvanáct m síc . Zahrnují dlouhodobá hmotná aktiva (Tangible Fixed Assets) jako jsou pozemky, budovy a za ízení, dlouhodobá nehmotná aktiva (Intangible Fixed Assets), jako jsou patenty, licence, goodwill apod., investice (Long-Term Investments) jako jsou vklady do vlastního kapitálu jiných podnik , do dlouhodob držených majetkových i dluhových cenných papír a podíl , p ípadn jiná dlouhodobá finan ní aktiva, nap . dlouhodobé p j ky i dlouhodob vázané vklady na bankovních ú tech. LM Aktiva krátkodobá (ob žná) – Short-Term Assets, Current Assets jsou aktiva, jejichž existence v ú etní jednotce nep ekro í období provozního cyklu nebo dvanáct m síc . Pat í k nim materiál (Materials), nedokon ená výroba (Work in Process, Work in Progress), polotovary vlastní výroby (Semi-Products), výrobky (Products), peníze v hotovosti a na bankovních ú tech (Cash and Bank Acounts), krátkodobé cenné papíry (Shorg-Term Financial Assets), pohledávky (Receivables, Accounts Receivable). LM Aktivace – Revenuisation, Own Work Capitalized je uznání majetku vytvo eného vlastní inností za aktiva, jejichž p ír stek je ocen ný ve výši náklad , které byly na toto aktivum vynaložené. V ú etnictví dochází k aktivaci jednak dlouhodobého majetku, kdy se náklady na jeho vytvo ení vylou í z náklad (a tedy i z výsledku hospoda ení) p i jeho za azení do používání v ú etní jednotce, která ho vytvo ila (náklady se zm ní na aktivum - dlouhodobý majetek) a tento majetek se dostává do náklad formou odpis v pr b hu jeho používání. Stejn tak dochází k aktivaci zásob vytvo ených vlastní inností (materiál, zboží), kdy se náklady na jejich vytvo ení vylou í z náklad (a tedy i z výsledku hospoda ení) v okamžiku jejich p evedení na sklad v ú etní jednotce, která je

3

vytvo ila (náklady se zm ní na aktivum - zásoby) a které se do náklad p evedou až p i spot eb prodeji t chto zásob.

i LM

Aktivita – Activity je elementárním prvkem podnikatelského procesu, který lze vymezit minimáln z hlediska náklad , které je t eba v souvislosti s jeho zajišt ním vynaložit, ale p ípadn i z hlediska m itelného výkonu, který je výsledkem této aktivity. Z tohoto hlediska se také aktivity podrobn ji lení na: •

aktivity, u nichž lze vyjád it náklady (vstupy) i ú el jejich vynaložení (výstupy);

•

aktivity, u nichž lze m it náklady, ale nelze kvantifikovat výstupy.

P íkladem prvního typu aktivit je ve výrobním podniku objednávání materiálu (jehož nákladová náro nost je ovlivn na po tem objednávek), jeho kvalitativní a kvantitativní p ejímka (ovlivn ná dobou a pracností p ejímky) a výdej materiálu do výroby (ovlivn ný objemem výdeje a jeho pracností). P íkladem druhého typu aktivit jsou náklady spojené s ízením útvaru, který zajiš uje v tší po et aktivit. BK Akvizice - Acquisition je takové slou ení samostatných podnik v jeden ekonomický celek, p i níž akvizitor (nabyvatel) získává kontrolu nad istými aktivy a transakcemi nabývaného podniku. Z ú etního hlediska lze akvizice lenit na majetkové akvizice, p i nichž akvizitor získává ur itá aktiva i soubor aktiv a závazk , tedy podnik nebo jeho ást. P i t chto akvizicích p echází majetek z prodávajícího na kupujícího, aniž by došlo ke spojení podnik a není dot ena právní subjektivita akvizitora ani spole nosti, která mu podnik (aktiva a závazky) prodala. Akvizitor za podnik platí pen zi, nepen žitým majetkem, vlastním podnikem, p ípadn i vlastními akciemi. V této souvislosti pat í k základním ú etním problém m ocen ní nabývaných aktiv i podniku na bázi tržn ocen ných položek aktiv a závazk , vy íslení goodwillu nebo negativního goodwillu jakožto rozdílu mezi úhradou akvizitora a tržn p ecen nými nabývanými aktivy a závazky ( istými aktivy). Získaná aktiva tak akvizitor vykazuje ve své bilanci v jejich hodnot stanovené na tržní bází a navíc p ípadn vykazuje i goodwill i negativní goodwill. Naproti tomu kapitálové akvizice jsou takové, p i nichž akvizitor získává majetkovou ú ast, tj. akcie i podíly jiné spole nosti v takové mí e, která mu umož uje uplat ovat kontrolu v této spole nosti. P i t chto akvizicích také není dot ena právní subjektivita akvizitora ani spole nosti nabývané, jde pouze o propojení kapitálové. V této souvislosti pat í k hlavním ú etním problém m ocen ní istých aktiv nabývané spole nosti na tržní bázi a vy íslení goodwillu i negativního goodwillu v p ípad , že po izovací cena majetkové ú asti, akcií i podíl snížená o procento podílu na p ecen ných istých aktivech není rovna nule. LM

Alokace náklad – Cost Allocation je metoda, proces nebo výsledek procesu p i azování náklad tzv. objektu alokace. Tím m že být nap . aktivita, díl í nebo finální výkon, útvar, zákazník nebo rozhodnutí. Hlavním smyslem alokace náklad je zp esnit informace o nákladech, vyvolaných objektem alokace, a to s hlavním z etelem na rozhodovací úlohu, kterou je t eba v souvislosti s tímto objektem ešit. Výzkum se v tomto sm ru zabývá zejména základními cíli alokace, jejími principy a fázemi. Nejobecn jším cílem alokace náklad je poskytnout informace o nákladech, které jsou ur itému rozhodnutí relevantní. P itom je t eba respektovat zásadu, že neexistuje univerzáln správný (špatný) zp sob p i azení nákladu p íslušnému objektu. Každý zp sob alokace musí respektovat nejen vztah náklad k objektu, ale zejména rozhodovací úlohu, která bude na základ tohoto p i azení ešena. Tyto úlohy lze typov rozd lit do šesti oblastí: úlohy, jejichž smyslem je rozhodnout o zp sobu využití ekonomických zdroj na vytvo ené kapacit , úlohy vycházející z propo tu náklad , vynaložených v souvislosti s výkony, tzv. reproduk ní úlohy, motiva ní úlohy, úlohy spojené s obhajobou ceny a úlohy založené na informacích o vázanosti ekonomických zdroj v objektech alokace.

4

Ve vztahu k cíl m, které alokace sleduje, se pak rozlišují t i r zné principy p i azování náklad výkon m: základní princip p í inné souvislosti vzniku náklad , a navazující principy únosnosti (reprodukce) a pr m rování, které se obecn uplat ují pouze v p ípadech, kdy nelze aplikovat princip p í inné souvislosti. Aloka ní fází se rozumí díl í ást celkového procesu p i azování náklad finálním výkon m, jejímž cílem je vyjád it míru p í inné souvislosti mezi náklady a finálním výkonem. Zpravidla se v této souvislosti hovo í o t ech aloka ních fázích: •

cílem prvé fáze alokace je p i azení p ímých náklad takovému objektu alokace, který p í inn vyvolal jejich vznik;

•

cílem druhé fáze je co nejp esn jší vyjád ení vztahu mezi díl ími objekty alokace a objektem, který vyvolal jejich vznik; Tento objekt je pak zprost edkující veli inou, vyjad ující souvislost mezi finálními výkony a jeho nep ímými náklady. fáze probíhá v podstat "p et íd ním" náklad z jednoho objektu na druhý;

•

cílem t etí fáze je pak co nejp esn jší vyjád ení podílu nep ímých náklad , p ipadajících na druh vyráb ného nebo provád ného výkonu, pop . na jeho jednici. BK

Amortizace - Amortisation je zp sob vyjád ení opot ebení - snížení hodnoty dlouhodobého (v p ípad aplikace anglického pojmu nehmotného) majetku. Používáním se postupn snižuje hodnota v tšiny dlouhodobého majetku, která vstupuje do vytvá ených výrobk , prací a služeb. Hodnota dlouhodobého majetku m že klesat i v d sledku jeho morálního zastarávání, kdy je vytvá en majetek dokonalejších technických parametr v d sledku technického rozvoje. Hodnota dlouhodobého majetku se m že snižovat, i když se nepoužívá, protože krom morálního opot ebení dochází nap . ke korozi n kterých druh materiál , z nichž je majetek tvo en, ovlivn ní funk nosti prachem, zanedbáváním b žné údržby apod. V ú etnictví se amortizace vyjad uje odpisováním, které si u jednotlivých skupin dlouhodobého majetku upravuje ú etní jednotka odpisovým plánem. Majetek se odpisuje po dobu p edpokládané životnosti až do výše jeho po izovací ceny. LM Analýza citlivosti – Sensitivity Analysis je postup, umož ující obecn vyjád it vliv ur itého faktoru na zm ny ekonomických výsledk . Obecn souvisí s p echodem od pevného k variantnímu rozpo tování t chto výsledk ; žádoucí výsledky ekonomického subjektu nejsou stanoveny jednozna n , staticky, ale ve form rozp tí (daného nap . optimistickou a pesimistickou úrovní rozpo tovaného zisku, výnosnosti kapitálu, isté sou asné hodnoty nebo jiné hodnotové veli iny). Citlivost konkrétního faktoru je pak v zásad odpov dí na otázku, o kolik procent m že vzr st i poklesnout výchozí úrove tohoto faktoru, aby se dosáhlo mezní alternativní úrovn ekonomického výsledku. Za nejcitliv jší se p itom považuje faktor s nejnižším procentem zm ny. V praxi se analýza citlivosti nej ast ji využívá p i rozpo tování náklad , výnos a zisku zvažovaných variant. Na výchozí propo et, vyjad ující úrove objemu prodeje, pr m rné ceny a žádoucí úrove fixních a variabilních náklad , které vedou k dosažení optimistické výše zisku, pak navazuje kvantifikace procentní úrovn zm n t chto faktor , která zajiš uje alespo minimální úrove zisku. Analýza citlivosti je tedy v tomto p ípad vyjád ením „manévrovacího prostoru“, v jaké relativní úrovni se m že zm nit objem prodeje, úrove cen, variabilních a fixních náklad , aby podnik dosáhl pesimistické úrovn zisku. Citlivost jednotlivých faktor lze p itom zkoumat v r zné úrovni zjednodušení. Základní varianta tzv. statické (jednofaktorové) analýzy citlivosti vychází ze zjednodušené úvahy, že na pokles zisku p sobí vždy pouze jeden z výše uvedených faktor ; zbylé t i z stávají ve výchozí úrovni. Zejména pro hodnocení výše uvedených faktor , ovliv ujících výši zisku, se však zd raz uje, že propo ty citlivosti nedávají adekvátní podklady pro ízení, protože vycházejí z nereálního p edpokladu vzájemné nezávislosti t chto faktor .V b žných tržních podmínkách však existuje zejména mezi cenou výkonu a objemem jeho prodeje pom rn silná závislost.

5

Proto se dnes v praxi více využívá tzv. dynamická (dvoufaktorová, resp. vícefaktorová) analýza citlivosti, vycházející z elasticity poptávky, analýzy asových ad nebo jinak vyjád ené závislosti objemu prodeje na zm nách cen. Výchozí variantní sou iny t chto prom nných, které vyjad ují rozpo tované varianty výnos z prodeje, pak dopl ují o analýzu citlivosti variabilních a fixních náklad . BK Analýza finan ní (ú etní záv rky) – Financial Analysis (of Financial Statements) je sou ástí finan ního ízení podniku, jehož úkolem je rozbor ú etní záv rky s cílem posoudit finan ní pozici podniku. Z metodického hlediska se obvykle rozlišují t i etapy t chto rozbor : analýza, syntéza a formulace záv r . Stupe podrobnosti i zam ení každé z t chto etap jsou ur eny cílem rozboru. Výsledky pot ebuje p edevším vedení podniku jako podklad pro operativní ízení i pro taktické a strategické rozhodování. Finan ní situaci podniku však pot ebují znát i banky, investo i, v itelé a v tržním prost edí rovn ž burzovní maklé i, audito i a da oví poradci i široká ve ejnost. P edm tem analýzy finan ních výkaz jsou p edevším tyto skute nosti: •

výnosnost (rentabilita), která charakterizuje úrove výkonnosti a hospodárnosti podniku,

•

platební schopnost (solventnost a likvidita), která charakterizuje schopnost podniku hradit své závazky,

•

rychlost obratu prost edk pohledávek, dluh .

(aktivita), charakterizující vázanost stálých aktiv, dobu obratu zásob,

P i finan ní analýze se používají r zné rozborové techniky, které se d lí podle zam ení, propracovanosti metod a rozší enosti jejich používání. Od nejjednodušších rozdílových ukazatel , srovnávání pomocí asových ad, až po pom rové ukazatele, které charakterizují vzájemný vztah mezi dv ma položkami ú etních výkaz nebo položkami z nich odvozenými a jsou na celém sv t nejrozší en jším nástrojem finan ní analýzy. LM Analýza funk ní – Functional Analysis je jednou z metod snižování nákladové náro nosti nového výkonu, a to hlavn v p edvýrobních etapách jeho tvorby. Funk ní analýza navazuje zejména na kalkulaci cílových náklad (Target Costing) a do jisté míry také na kalkulaci, zpracovanou na dobu životnosti výkonu (Life Time Costing, Life Cycle Costing). Tvo í základ tzv. hodnotové analýzy (Value Analysis). Jejím smyslem je podrobn specifikovat jednotlivé funkce nového výkonu a na základ této specifikace standardizovat technické ešení jednotlivých funkcí u r zných výrobk . V n kterých p ípadech lze funk ní analýzu dovést až do takového stadia, kdy se porovnávají náklady na jednotlivé funkce, resp. vlastnosti nového výkonu a jejich hodnocení zákazníkem. LŠ Analýza hodnotová – Value Analysis je jednou z metod snižování náklad na tvorbu nového výkonu, která se uplat uje zejména ve fázi jeho výzkumu, vývoje a technické p ípravy výroby. Navazuje v tomto smyslu na kalkulaci cílových náklad (Target Costing), na kalkulaci, zpracovanou na dobu životnosti výkonu (Life Time Costing, Life Cycle Costing) a v širším kontextu na strategicky orientované ízení po linii výkon , které je jedním z p edm t strategicky orientovaného manažerského ú etnictví (Strategic Management Accounting). Hodnotová analýza p edstavuje systematický p ístup k hodnocení vlastností nového finálního výkonu, který umož uje stanovit alternativy, jež mohou zlepšit hodnotu výrobku definovanou jako pom r vlastností a náklad . Tento pom r lze zvýšit dv ma zp soby: za prvé zachováním vlastností a snížením náklad a za druhé udržením stávající výše náklad a zlepšením vlastností. Smyslem hodnotové analýzy je hledat ve všech ástech nového výkonu takové ešení, které optimalizuje vztah vynaložených náklad a p idané hodnoty pro zákazníka. asto se p itom využívá srovnávání náklad na vlastní výrobu sou ástek s náklady na nákup sou ástek nebo srovnání náklad spojených s

6

nákupem materiálu od r zných dodavatel . Hodnotová analýza dosahuje cílových náklad zp soby: •

identifikací zlepšení, která snižují náklady a neomezují funk nost, a

•

eliminací nepot ebných funkcí, které zvyšují náklady.

dv ma

LŠ

Analýza hodnotového et zce – Value Chain Analysis je jednou ze základních obecných metod strategicky orientovaného manažerského ú etnictví. V nejširším pojetí se zakládá na vymezení díl ích aktivit, inností a podnikových proces , které tvo í navazující hodnotový et zec, a jejich odlišení od t ch, které hodnotu nevytvá ejí. Z obecných princip analýzy hodnotového et zce vychází celá ada informa ních nástroj a metod, které eliminují asové ztráty a aktivity, které nep inášejí hodnotu: mezi tyto metody pat í nap . kalkulace založená na vztahu náklad k aktivitám (ABC - Activity Based Costing) a ostatní tzv. AB techniky, jako jsou nap . rozpo tování náklad ve vztahu k aktivitám (Activity Based Budgeting) a procesn orientované (manažerské) ú etnictví (Activity Based Accounting), metoda JIT (Just In Time), metoda komplexního ízení kvality (TQM - Total Quality Management) a další. LŠ Analýza stavebnicová - Tear-down Analysis je jednou z metod snižování náklad v p edvýrobních etapách tvorby nového výkonu, navazujících zejména na tzv. kalkulaci cílových náklad (Target Costing) a v širším kontextu na strategicky orientované ízení po linii výkon , které je jedním z p edm t strategicky orientovaného manažerského ú etnictví (Strategic Management Accounting). Stavebnicová analýza využívá rozbor konkuren ního, resp. obdobného výkonu k nalezení potencionálních možností snížení náklad , resp. zvýšení užitných vlastnosti výkonu p i zachování jeho nákladové náro nosti. Konkuren ní, resp. obdobný výkon se rozebírá ást po ásti a zjiš ují se rozdíly v konstrukci a p ípadn i v technologii. Analýza by m la ukázat relativní výhody i nevýhody mezi novým a analyzovaným výkonem. LŠ Analýza ziskovosti zákazník – Customer Profitability Analysis je jednou z metod zkoumání strategických výsledk podniku v tzv. zákaznické perspektiv výkazu vyváženého skóre (BSC - Balanced Scorecard). Její využití vychází z toho, že – krom indikací, vyjad ujících schopnosti podniku získávat nové zákazníky a zvyšovat v rnost zákazník p vodních –je pro zajišt ní dlouhodobého ekonomického úsp chu d ležité systematicky sledovat i p ínos zákazník (resp. zákaznických skupin) k hodnotovým výsledk m podniku - s hlavním z etelem na jejich p ínos k (manažersky m enému) zisku. D ležitost této analýzy vzrostla zejména v souvislosti s aplikací kalkulace náklad ve vztahu k aktivitám (ABC - Activity Based Costing). Nový pohled na nákladovou náro nost výkon a zakázek totiž – v porovnání s tradi ními kalkulacemi hodn p ekvapiv – ukázal, že podniky asto dosahují nejnižší zisk u zákazník s nejv tším objemem prodeje. S rostoucím objemem odebraného množství totiž zákazníci asto kladou takové požadavky na podmínky prodeje, které vedou bu ke snížení výnos (jako nap . množstevní i zákaznické slevy) a nebo naopak zvyšují nákladovou náro nost (delší lh ty splatnosti dodávek). LŠ Anuita - Annuity pravidelná konstantní splátka dluhu, zahrnující v sob neodd liteln platbu jistiny a úroku. Výše splátky se stanoví pomocí tzv. umo ovatele, který udává, jak velkou (indexn vyjád enou) ást dluhu je t eba ro n uhradit. Vzorec pro vyjád ení umo ovatele (U) vychází ze vztahu U =

i (1 + i)n

7

, kde

(1 + i)n - 1

i …….. je indexn vyjád ená výše úroku a n ……. p edpokládaná doba umo ování dluhu, vyjád ená v letech.

BK

Archivace ú etních záznam – Accounting Archive je úschova ú etních záznam v r zné form (písemné i na technických nosi ích). Vzhledem k tomu, že ú etní záznamy jsou d ležitým elementárním nástrojem pr kaznosti ú etnictví, musí být pe liv uschovány (archivovány), aby je bylo možno použít p i kontrole a p i p ípadném objasn ní pozd ji vzniklých nesrovnalostí. V pr b hu ú etního období se ú etní záznamy ukládají v p íru ním archivu, pak se p edávají do archivu ú etního, v n mž z stávají po dobu ur enou právními p edpisy. Uspo ádání ú etních záznam v archivu musí být p ehledné, ozna ené druhem záznamu, obdobím a íslem prvního a posledního záznamu. Ukládání ú etních záznam do archivu, stejn jako jejich vydávání z ú etního archivu musí být upraveno vnit ní sm rnicí tak, aby bylo zajišt no, že nedojde ke ztrát nebo znehodnocení ú etních záznam p i jejich ukládání nebo v dob jejich archivace. Po uplynutí doby stanovené pro archivování dochází k vy azení ú etních záznam , tj. ke skartaci. Ta musí být zajišt na tak, aby nemohlo dojít ke zneužití ú etních záznam vy azených z archivu. V p ípad ukon ení innosti musí ú etní jednotka zajistit povinnosti spojené s uschováním ú etních záznam a o zp sobu tohoto zajišt ní prokazateln informovat státní archiv. LM Asociace ú etní evropská – European Accounting Association (EAA) je profesní organizace ú etních a auditor sdružující zástupce ú etní a auditorské profese z celého sv ta, p sobících na universitách a výzkumných ústavech. Vznikla v roce 1977 z iniciativy bruselského Evropského institutu pokrokových studií v managementu na podporu Evropské spole nosti akademických funkcioná zabývajících se ízením podnik . Vyty ila si dva základní cíle: podporu v deckého výzkumu v oblasti ú etnictví a auditu a vytvo ení platformy ve form kongres pro setkávání ú etních a auditor z celého sv ta pro vzájemnou vým nu názor . Jako místo konání prvního kongresu EAA v roce 1978 byla vybrána Pa íž. Od té doby se každoro n setkávají zástupci ú etní a auditorské profese z vysokých škol a výzkumných ústav na kongresech EAA v r zných m stech Evropy, aby prezentovali výstupy výzkumu z oblasti ú etnictví a auditu a vym ovali si zkušenosti. V roce 2004 byla po ádající institucí Vysoká škola ekonomická v Praze, která v eské metropoli p ivítala více jak 1 200 ú astník z 53 zemí. LM Audit - Audit je systematické a zkoumání ur itých proces a jev nezávislým auditorem, který k tomu má pat i nou odbornou zp sobilost. V ekonomické oblasti je audit spojován p edevším s auditem (ov ováním) ú etní záv rky a výro ních zpráv (tzv. statutární audit), se snahou efektivn zvládat innosti uvnit spole nosti (vnit ní, interní audit) i s pot ebou subjekt nalézajících se mimo spole nost ov it, zda jsou dodržovány vn jší a vnit ní p edpisy upravující její chování (dodržovací audit). Dále se m žeme setkat s auditem životního prost edí (ekologický audit), který zahrnuje soustavné dokumentované, pravidelné a objektivní vyhodnocování postup spole nosti ur ených k ochran životního prost edí. Dalšími druhy auditu jsou nap . audit kvality, který osv d uje kvalitu dodávaných výrobk a služeb, audit informa ních systém , prov ující jejich správné fungování, právní audit, zabývající se dodržováním právních p edpis , a forenzní audit, zam ený na odhalování finan ních podvod . LM Auditing - Auditing je v dní disciplína pojednávající o auditu jako o procesu získávání a vyhodnocování d kazních informací o ur itých jevech nezávislou osobou (auditorem), s cílem zjistit míru souladu mezi t mito informacemi a stanovenými kritérii a sd lit výsledky zainteresovaným zájemc m. Termín je odvozen z latinského slova

8

“audire” - poslouchat a pravd podobn pochází ze starého íma, kdy takzvaní kvesto i kontrolovali hospoda ení v provinciích a pak informovali o zjišt ných skute nostech ímské vládce p ed shromážd ním poslucha . Základní principy, kterými se ídí provád ní auditu, definují mezinárodní auditorské standardy, které si jednotlivé zem p izp sobují svým specifickým národním podmínkám. Jejich sou ástí jsou i etické principy, kterými jsou audito i povinni se ídit. Celý proces auditu lze rozd lit do t í fází - plánování a p íprava auditu, provedení auditu, zpracování a vyhodnocení výsledk . Audit je zakon en vydáním zprávy auditora s výrokem, kterým je vyjád en názor na ú etní záv rku. Forma výroku m že mít ty i podoby: výrok bez výhrad (ú etní záv rka neobsahuje významné nesprávnosti), výrok s výhradou (ú etní záv rka obsahuje významné nesprávnosti, které auditor ve výhrad konkretizuje), záporný výrok (ú etní záv rka nepodává v rný obraz o finan ní a majetkové situaci) a odmítnutí výroku (auditor nebyl schopen pro závažná omezení ze strany ú etní jednotky vyslovit kvalifikovaný názor na ú etní záv rku). LM Auditor - Auditor je nezávislá osoba provád jící systematické zkoumání ur itých proces a jev . V oblasti ú etnictví je to osoba (fyzická nebo právnická) poskytující auditorské služby. Oprávn ní poskytovat auditorské služby má pouze auditor nebo auditorská spole nost, které jsou zapsány v seznamu vedeném Komorou auditor eské republiky. Cílem auditora je vyjád it názor na ov ované skute nosti z hlediska toho, zda jsou pravdivé a zda ten, kdo je pot ebuje pro své rozhodování se na n m že spolehnout. Auditor p itom odhaduje tzv. auditorské riziko, které p edstavuje možnost vyjád ení nesprávného názoru na ov ované skute nosti. To by mohlo mít pro auditora nep íjemné následky, pokud by se uživatelé na ov ené informace spolehli a v d sledku toho utrp li ztrátu, jejíž náhradu by mohli po auditorovi požadovat. Proto musí auditor zvolit takové postupy, které by toto riziko minimalizovaly. Významným aspektem je v této souvislosti pro auditora stanovení hladiny významnosti. Za významnou se považuje taková nep esnost, která by mohla ovlivnit rozhodování uživatel ov ovaných informací. O celém procesu je auditor povinen vést spis, ve kterém dokumentuje provedené postupy. LM Ážio emisní – Share Premium (UK), Additional Paid in Capital, Paid in Capital in Excess of Par (US) je rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcií, p i emž emisní kurs akcie nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota. Pokud ástka placená na úhradu emisního kursu akcií nebo hodnota splaceného nepen žitého vkladu je nižší než emisní kurs, zapo te se pln ní nejprve na emisní ážio. S emisním ážiem bývají obvykle prodávány akcie p i navyšování základního kapitálu, aby p vodní akcioná i nebyli znevýhodn ni z d vodu d ív jší úhrady vkladu. V ú etních výkazech tvo í emisní ážio sou ást vlastního kapitálu a vykazuje se v pasivech rozvahy. Z hlediska obsahu se jedná o kapitálový fond vytvo ený vkladem do spole nosti. LM Bilance – Balance Sheet, Statement of Financial Position je d ležitý ú etní výkaz, který je sou ástí ú etní záv rky ú etních jednotek. Všeobecn se požaduje, aby bilance podávala informace •

o funk ní skladb aktiv, což vyžaduje odlišit dlouhodobá aktiva od krátkodobých,

•

o likvidit ú etní jednotky vypovídající o její schopnosti hradit závazky, což vyžaduje mimo jiné vykazovat pohledávky a závazky podle z statkové doby jejich splatnosti,

•

o finan ní struktu e, tj. o velikosti vlastních a cizích zdroj ,

•

o struktu e vlastního kapitálu v roz len ní na interní zdroje financování (fondy tvo ené ze zisku, výsledek hospoda ení minulých let a b žného roku) a na externí zdroje vlastního financování (vložený základní kapitál a ostatní kapitálové fondy vytvo ené vkladem).

9

Bilance tedy poskytuje p ehled majetku (aktivech) a zdrojích jeho financování (pasivech) organiza n vymezeného celku v pen žním vyjád ení k ur itému dni (bilan ní den). Je-li tímto celkem jeden podnik ú etní jednotka, jedná se o individuální bilanci. Je-li tímto celkem skupina podnik , které jsou vzájemn majetkové propojeny, jedná se o konsolidovanou bilanci. Na po átku zahájení innosti sestavuje ú etní jednotka zahajovací bilanci, která p edstavuje uspo ádaný p ehled majetku a zdroj jeho financování ke dni jejího vzniku. K okamžiku pravidelného sestavování ádné ú etní záv rky se sestavuje ádná bilance, v mimo ádných situacích, kdy je pot eba vykázat p ehled majetku a zdroj jeho financování k jinému okamžiku než je ádný termín (nap . vstup ú etní jednotky do likvidace nebo p i fúzi), se sestavuje mimo ádná bilance. Soub žná dvojí klasifikace majetku p edstavuje základ, na n mž je založeno podvojné ú etnictví. Je jeho úst ední charakteristikou a výchozím metodickým prvkem nazývaným bilan ní princip. Jeho d sledkem je bilan ní rovnice AKTIVA = PASIVA. LM BSC - Balanced Scorecard je systémem hodnotících kritérií, jehož hlavním smyslem je informa n podpo it formulaci strategických cíl podniku a transformaci t chto cíl na kvantifikovatelné, takticky orientované cíle a prost edky jejich dosažení. N kdy se také charakterizuje jako systém pro m ení výkonnosti podnik , primárn zam ený na strategické efekty, a jako nástroj transformace podnikových cíl na nižší odpov dnostní úrovn , a to zejména na úrove výdajových st edisek. V eštin se termín p ekládá jako „karta“ i „výkaz vyváženého skóre“ – ve vazb na základní význam pojmu „Scorecard“, který je p evzat ze sportovního prost edí a jehož smyslem je m it podstatné charakteristiky sportovního klání, které ovliv ují kone ný výsledek (nap . p i tenisovém utkání po et es, který oba soupe i zaznamenali, po et dvojchyb, vít zných úder , nevynucených a vynucených chyb apod.). BSC, jehož principy formulovali na po átku devadesátých let R. S. Kaplan a D. P. Norton, vznikl na bázi kritiky do té doby aplikovaných systém formulace podnikových cíl a m ení výkonnosti, které zd raz ovaly zejména význam hodnotových kritérií vyjad ujících ekonomickou efektivnost a finan ní pozici podniku. P edm tem kritických úvah se staly hlavn t i výhrady: •

Hodnotové cíle vycházejí zejména z požadavk podnikových vlastník . Strategický úsp ch firmy však stále více ovliv uje konzistence zájm širšího spektra subjekt , kte í se podílejí na tvorb a užití vytvo ených hodnot; mezi nimi pak hrají nejvýznamn jší roli zákazníci a zam stnanci.

•

Primární zájem manažer se p i pln ní vrcholových hodnotových kritérií, která se zpravidla vyhodnocují v pravidelných ro ních intervalech, orientuje spíše na taktický ro ní horizont než na strategický vývoj. To pak negativn ovliv uje rozvoj podniku hlavn v t ch p ípadech, kdy se taktické a strategické d sledky manažerských rozhodnutí dostanou do sporu.

•

Z hlediska vztah mezi takticky m enými hodnotovými výsledky a strategickými zám ry podniku je pak významné odlišit hodnotové výsledky od faktor (hybných sil), které zajiš ují dlouhodobý podnikový rozvoj. Platí v této souvislosti, že podnik by m l v novat v tší pozornost vývoji faktor m, indikujícím úsp šnost rozvoje. Stru n e eno: pokud se podniku poda í zajistit p íznivý dlouhodobý rozvoj hybných sil, nep ekvapí ho ani p íznivý vývoj hodnotových kritérií. Ekvivalence v tomto vztahu však neplatí: krátkodob a takticky lze realizovat opat ení, která sice vedou k r stu hodnotových kritérií, ale dlouhodobý rozvoj podniku podlamují.

Z t chto d vod se stále více zd raz uje, že strategické cíle podniku je t eba formulovat (i následn vyhodnocovat) v širším kontextu dalších hodnotových, naturálních a vzájemn kombinovaných kritérií, jejichž pln ní prodlouží asový horizont úsp šného rozvoje podniku. Základní myšlenkou BSC je vymezení ty subsystém hodnotících kritérií (tzv. perspektiv), jejichž dlouhodobé plánování, rozpo tování, systematické sledování a motiva ní hodnocení má nejv tší vliv na rozvoj podniku: •

krom hodnotových kritérií, jejichž žádoucí úrove se formuluje z údaj hlavního podnikového rozpo tu (a kterou Kaplan s Nortonem navozují otázkou: „Jak se jevíme akcioná m?“) se další kritéria zam ují na

10

•

vztah k zákazník m, zejména na r st jejich po tu, vyjád ení jejich „v rnosti“, spokojenosti a (ve vztahu k prvnímu kvadrantu kritérií) na jejich p ínos k celopodnikovým výsledk m,

•

vztah k zam stnanc m, jednak z hlediska jejich spokojenosti a sounáležitosti s firmou, jednak (ve vztahu ke kritériím prvního a druhého kvadrantu) z hlediska jejich schopnosti zlepšovat výsledky v t ch oblastech, za které odpovídají, a

•

vyjád ení schopnosti firmy, resp. jejich zam stnanc organizovat vnit ní podnikové procesy takovým zp sobem, aby p inášely co nejv tší uspokojení zákazník m a zárove p ispívaly k lepším hodnotovým výsledk m. BK

Banka vnitropodniková – In-House Bank je nástrojem vnitropodnikového odpov dnostního ízení hlavn investi ních a rentabilitních st edisek, který reálné zm ny aktiv, závazk a vlastního kapitálu, ke kterým dochází ve vztazích mezi podnikem a okolím i mezi st edisky s vysokou pravomocí a odpov dností, transformuje do podoby, jaká by nastala p i teoretickém (nerealizovaném) roz len ní podniku na ekonomicky samostatné subsystémy. Základními rysy jejího efektivního fungování jsou následující charakteristiky: •

Vnitropodniková banka neodráží pouze pohyb na ú tech finan ních prost edk ; odráží jakýkoliv pohyb majetku, závazk a vlastního kapitálu, který v kone ném d sledku bude mít dopad na zm nu stavu finan ních prost edk ; k této zm n však zatím za podnik jako celek nemuselo dojít.

•

P edm tem sledování za jednotlivá st ediska nejsou jen náklady, výnosy, vnitropodnikový výsledek a stav finan ních prost edk , ale také stav a pohyb externích i interních aktiv st ediska, externí i interní závazky a decentralizovaná ást dlouhodobých zdroj . Hlavní zásadou p itom z stává, že za st ediska se sledují ty složky svých aktiv, pasiv, náklad a výnos , na které svými rozhodnutími p sobí.

•

Reálný i simulovaný pohyb pen z p i sledování vztah jednotlivých st edisek jak k externímu okolí, tak i mezi sebou zvýraz uje d ležitost finan ních vztah .

•

Pozitivním rysem je i to, že dopl uje hodnocení útvar o p ínos k celkové finan ní pozici podniku; tím i psychologicky ú inn ji p sobí na v domí pracovník st edisek týkající se spojitosti a rozdílnosti zisku a finan ní pozice v t ch oblastech, která svým p sobením ovliv ují.

•

Díky podrobnému sledování podnikatelského procesu v jednot jeho finan ní a akruální stránky umož uje systém také p esn ji sledovat a ídit faktory ovliv ující solventnost a likviditu.

•

Zobrazení stavu a pohybu reálných (externích) i simulovaných (interních) pen žních tok motiva n p sobí na upevn ní vnitropodnikových vztah ; nap . útvary obslužných inností realizující ást své kapacity extern , p istoupí pozitivn ji k požadavk m jiných útvar , budou-li v d t, že výkon sice provád jí za stejnou (nebo i nižší) vnitropodnikovou cenu, ale s okamžitým p ípisem "úhrady" na ú et vnitropodnikové banky - na rozdíl od externího výkonu, kdy se úhrada vyšší tržní ceny na jeho ú tu objeví až v okamžiku reálného p ír stku pen z na podnikovém b žném ú tu.

•

Ve vztazích mezi divizí a vrcholovým vedením umož uje rozší it škálu hodnotících a motiva ních nástroj založených sice na jedné stran na rozlišení výsledk jejich innosti, ale na druhé stran zd raz ující synergický efekt vzájemného spojení: m že se jednat o systém sdružování prost edk na akce výhodné pro více st edisek, sledování vnit ních úro itelných p j ek a p evod mezi vrcholovým vedením a ostatními st edisky a další. BK

Bod zvratu – Break Even Point je bodem, v n mž výnosy z prodeje výkon uhradí celkové fixní i variabilní náklady, spojené s výrobou a prodejem t chto výkon , a podnik tedy realizuje nulový (manažersky m ený) zisk. Možnost propo tu bodu zvratu vychází z p edpokladu, že proporcionální náklady bezprost edn souvisí s prodanou jednotkou produkce. Jejich návratnost je tedy zajišt na - samoz ejm za p edpokladu, že jednotková cena p evyšuje tuto úrove náklad - prodejem každé této jednotky. Naproti tomu fixní 11

náklady byly vynaloženy, aby zajistily výrobu a prodej výkon jako celku. Úrove , s jakou p ispívají prodané výkony k jejich reprodukci, vyplývá tedy z rozdílu mezi cenou a proporcionálními náklady vynaloženými na jejich provedení. Návratnost fixních náklad je tedy zajišt na až ur itým konkrétním množstvím prodaných výkon . Teprve od tohoto okamžiku p ispívá rozdíl mezi cenou a proporcionálními náklady k zisku podniku. Uvedený rozdíl mezi cenou a proporcionálními náklady výkonu, nazývaný marže (krycí p ísp vek, p ísp vek na úhradu fixních náklad a tvorby zisku - v grafu svisle vyšrafovaný), je tedy velice d ležitou informací; v zásad ho lze využít jako základní kritérium ziskovosti jednotlivých výkon a ve vztahu k dob výroby nebo jinému kapacitnímu omezení, které limituje po et a strukturu výkon , i jako vrcholové kritérium efektivnosti jejich prodeje. Bod zvratu je v této variant snadno zjistitelný. V podstat jde o jednoduchý podíl, kolik jednotlivých marží pokryje celkovou výši fixních náklad . Lze tedy obecn uvést, že: x1 =

x1 F

F cj - vj

, kde

p edstavuje objem prodeje, p i n mž se dosahuje bodu zvratu, úhrnnou výši fixních náklad ,

cj

jednotkovou cenu a

vj

variabilní proporcionální náklady vyvolané jednotkou výkonu.

Uvedenou základní úlohu bodu zvratu lze modifikovat jak z hlediska výpo tu žádaného objemu produkce (nap . pro ešení úlohy "dosažení žádoucího zisku", kdy se itatel zlomku pro výpo et bodu zvratu pouze zvýší o zadanou úrove žádoucího zisku), tak i z hlediska analyzovaných náklad (místo fixních a proporcionálních náklad jsou p edm tem analýzy nap . náklady ovlivn né a neovlivn né zm nou ve zp sobu provád ní výkon ). BK Cena (ve finan ním ú etnictví) – Price (in Financial Accounting) je pen žní ástka, kterou je ve finan ním ú etnictví ocen n majetek a závazky ú etní jednotky. Použitý zp sob ocen ní majetku p ímo ovliv uje výši vykazovaných aktiv a pasív a následn i finan ní majetkovou strukturu. Má vliv na výši náklad a tím i na výši vykazovaného výsledku hospoda ení, Oce ování tak p edstavuje klí ový problém ú etnictví. Pro ocen ní podnikových aktiv a závazk existuje obecn n kolik oce ovacích základen. Cena historická je takové ocen ní majetku a zdroj , kterou byly ocen ny v dob , kdy se o nich poprvé ú tovalo, obvykle se jedná o cenu po izovací, za kterou byl majetek a zdroj jeho financování skute n po ízen (v etn vedlejších po izovacích náklad ). Cena reproduk ní je cena, kterou se oce uje majetek a zdroje, kdy je pot ebujeme ocenit v dob , kdy se o nich ú tuje a p vodní po izovací cena není známa. Cena realiza ní je takové ocen ní, za který lze majetek v sou asné dob prodat po ode tení náklad s prodejem spojených. Cena odpovídající sou asné hodnot budoucích pen žních tok je diskontovaná hodnot budoucích istých pen žních p íjm , které za normálních podmínek daná položka aktiv podle o ekávání p inese. K diskontování (odúro ení) se používá tržní úroková míra p sobící v dob , kdy se aktivum oce uje. Cena (hodnota) reálná (Fair Value) je cena, která v rn zobrazuje skute nou hodnotu majetku i zdroj jeho financování. P edstavuje ástku, za niž by bylo možno vym nit aktivum nebo vyrovnat závazek za obvyklých podmínek mezi obeznámenými, k transakci ochotnými a nesp ízn nými partnery. LM

12

Cena cílová – Target Price je d ležitým informa ním podkladem zpracování tzv. kalkulace cílových náklad (anglicky: Target Costing), jejímž smyslem je stanovit žádoucí náklady nov vyvíjeného výkonu na základ p edpokládané (cílové) ceny a požadovaného zisku. Konkrétní úrove cílové ceny je výrazn ovlivn na cenovou politikou podniku; obecn však platí, že by m la odrážet p edevším hodnotu produktu vnímanou zákazníkem, vlastnosti, kvalitu a cenu konkuren ních i obdobných výkon , ale i strategické cíle podniku. P i stanovení ceny hraje roli také to, zda se jedná o mírn inovovaný, zásadn zdokonalený i zcela nový produkt. Zvažuje se také, zda produkt v jakékoliv zám nné form již na trhu existuje. Drobné inovace minimáln ovlivní cenu ve srovnání s cenou stávajícího výrobku; cílem je spíše prodloužit životnost výrobku, podpo it jeho prodej. V p ípad zcela nového výrobku, který se na trhu ješt nevyskytuje, jsou spíše tendence uplatnit na za átku životního cyklu vyšší cenu, využít tak omezenou nabídku daného výrobku a vytvo it zdroje pro pozd jší snižování ceny. Pokud již produkt resp. inovovaná vlastnost na trhu existuje, je t eba vycházet z konkuren ních cen a srovnat kvalitu, funk nost, ale i sílu obchodní známky konkuren ních výrobc . Podobn ovlivní cenu i zamýšlené strategické cíle, spojené s novým výrobkem. Nap íklad pokud chce podnik zvýšit sv j tržní podíl, pravd podobn nabídne výrobek za cenu nižší, pokud spíše bude chtít prezentovat vynikající kvalitu výkonu, uplatní cenu vyšší. Vedle cílové ceny je t eba stanovit i cílový zisk, který obvykle vychází z požadované rentability vložených prost edk a z ní odvozené rentability výnos . Dolní hranicí pro stanovení cílového zisku by m l být efekt získaný alternativním využitím vložených prost edk . Rozdíl mezi cílovou cenou a cílovým ziskem p edstavuje maximální p ípustné náklady, které daný výkon bude vyžadovat; ozna ují se jako cílové náklady nebo náklady stanovená trhem (anglicky: Market Driven Costs). Kalkulace vycházející z této úrovn náklad tak není odrazem vnit ních podmínek podniku; vyplývá z ceny, která respektuje tržní vztahy, a z požadované rentability kapitálu, která je v tšinou ovlivn na finan ními trhy. LŠ Cena sm rná – Leading Price, Derived Price je základní variantou tzv. nákladov orientovaných metod tvorby ceny. V souvislosti s rozvojem tržních podmínek je pro její aplikaci jako nástroje stanovení ceny stále užší prostor; p edpokládá se totiž, že takto stanovená cena pokryje náklady dodavatele a navíc p inese zisk, odpovídající požadavk m vlastník dlouhodobého kapitálu na jeho zhodnocení. Proto se dnes sm rná cena více využívá jako nástroj manažerského cenového rozhodování. Toto rozhodování je spojeno s propo tem sm rné ceny jako vnit ní, kalkulované ceny, která by - p i zadaných podmínkách objemu a sortimentu prodeje - p inesla požadovaný zisk. Na základ porovnání kalkulované sm rné ceny a tržní prodejní ceny se pak stanoví úkoly v oblasti vývoje náklad , rozsahu innosti, rozložení trh a dalších parametr . Tyto propo ty jsou úzce spojeny se zpracováním hlavního podnikového rozpo tu (anglicky: Master Budget) a jeho díl ích ástí, zejména plánu prodeje a rozpo tu výnos z prodeje, ale i návazných plán a rozpo t - plánu hlavní innosti (výroby), rozpo t náklad a rozpo tu zisku z prodeje. Propo et sm rné ceny zahrnuje dv díl í etapy: zpracování kalkulaci plných náklad výkonu (v jejich hodnotovém pojetí) a stanovení sm rné ziskové p irážky. JF Cena vnitropodniková – Internal Transfer Price je základním nástrojem vnitropodnikového odpov dnostního ízení, kde se využívají jako prost edek ocen ní výkon odpov dnostních st edisek. Je t eba zd raznit, že pojem "cena" - by s p ívlastkem "vnitropodniková" - není termínem, který by p esn vyjad oval podstatu, cíle a metody ocen ní vnitropodnikových výkon . Hlavní obsahová odlišnost mezi tržní a vnitropodnikovou cenou vyplývá z nestejné úrovn , na níž je uznána ú elnost provád ného výkonu. Na hrani ní vazb podniku s okolím se jeho prosp šnost projevuje tím, že ekonomicky nezávislý zákazník je ochoten za prodávaný výkon zaplatit cenu, odpovídající podle jeho názoru užitným vlastnostem výkonu. Naproti tomu ocen ný výstup st ediska vyjad uje pouze díl í, z úrovn podniku vnit ní uznání jeho ú elnosti. Pokud je pak výkon p edáván k další spot eb nebo zhodnocení uvnit 13

podniku, je odebírající st edisko p i výb ru obdobného výkonu z vn jšího okolí zpravidla omezen prioritou zájm podniku jako celku. Vnitropodniková cena proto není formou aplikace tržních vztah ve vnitropodnikové struktu e, ale nástrojem odpov dnostního ízení, jehož hlavním cílem je taková koordinace vnitropodnikových vztah , která povede k optimálnímu napln ní celopodnikových cíl . Z vrcholového cíle lze pak odvodit i funkce, které by m ly vnitropodnikové ceny plnit: •

m ly by motivovat pracovníky odpov dnostních st edisek k takovému chování, které bude efektivní nejen pro n , ale hlavn pro podnik jako celek; pokud se tyto dva pohledy dostanou do sporu, ur ující by m ly být zájmy podniku;

•

m ly by fungovat jako m ítko innosti st ediska;

•

m ly by odrážet i úrove pravomoci a odpov dnosti st ediska, a to nejen ve vertikálních vztazích nad ízenosti a pod ízenosti, ale i v horizontálních koopera ních vazbách; m ly by tedy být nástrojem odd lení, "rozhrani ení" výsledk dosažených dodávajícím st ediskem od výsledk st ediska, které vnitropodnikový výkon p ijímá.

Z jejich funkcí pak vyplývá také základní pravidlo stanovení vnitropodnikových cen: jejich výše vždy musí vycházet z p edem stanovených podmínek provád ní innosti, která je p edm tem kooperace, nebo z jiné, p edem známé žádoucí úrovn ur ující práh racionality jejího provád ní. P i konkretizaci uvedených princip se v praxi uplat ují tyto typy vnitropodnikových cen (VPC): VPC s p ipo tením ziskové p irážky, VPC odvozená z úrovn tržní ceny a tzv. nákladové typy VPC, stanovené na úrovni plných st ediskových, variabilních a oportunitních náklad . Výjime n se uplat uje VPC, založená na dohod mezi st edisky. S ohledem na to, že anglický termín „Tranfer Price“ je zárove pojmem využívaným i pro ocen ní výkon , p edávaných v rámci koncernu, je ú elné doplnit tento termín o vysv tlení, že se jedná o interní (Internal) vztah. BK Ceniny – Liquid Valuables (Other Cash Equivalents) jsou složky krátkodobého finan ního majetku (Shorg-term Financial Assets) podobné povahy jako peníze v hotovosti. Charakteristickým znakem je jejich vysoká likvidita. Jejich pen žní hodnota je na nich obvykle vyzna ená a používají se jako náhrada pen z. P íkladem jsou kolky, poštovní známky, telefonní karty, stravenky do provozoven ve ejného stravování apod. V rozvaze se vykazují spolu s pen žními prost edky na stran aktiv. LM Centralizace – Centralization je jeden ze dvou krajních zp sob rozložení pravomoci a odpov dnosti p i ízení složitých otev ených systém (v etn podnik ). Na založena na soust ed ní rozhodovací pravomoci i odpov dnosti v celostn vytvo eném vrcholovém vedení (podniku) s tím, že pod ízené útvary jsou z izovány jako výkonné prvky (podnikové) struktury s orientací zejména na káze p i pln ní jednozna n ji a konkrétn ji zadaných úkol . Decentralizace naopak p edpokládá rozpoznání a p enesení podstatné ásti pravomoci a odpov dnosti (týkající se nap . vyráb ného sortimentu, zp sobu provád ní výkon a organizace nákupu a prodeje) na hierarchicky nižší útvary. Zp sob ízení tedy vyžaduje p sobit na tyto útvary hlavn pomocí hodnotových nástroj nep ímého ízení, které p ispívají spíše k uvoln ní a využití iniciativy útvar . Ani jeden z koncept se v praxi neuplat uje v krajní podob . Úvahy o využití spíše centralizovaného nebo decentralizovaného p ístupu k ízení konkrétních vnitropodnikových útvar jsou však výchozí strukturální otázkou odpov dnostního ízení, jejíž ešení se projevuje v efektivní tvorb vzájemn konzistentní organiza ní a ekonomické struktury podniku. BK

14

Controlling – Controllership (Management Control) je název pro systém manažerského ízení, který se za íná uplat ovat zejména v germanofonní oblasti v šedesátých letech dvacátého století. Zásadní zm ny, které tehdy ovlivnily charakter podnikání, vedly k ad nových požadavk na systém podnikového ízení. Tyto pohledy, vycházející z kritického pohledu na ú innost tradi ních nástroj vnitropodnikového ízení, lze shrnout do n kolika hesel: •

Zvýšení ú innosti systému ízení není otázkou zlepšování jeho díl ích funkcí - organiza ní, plánovací, kontrolní a informa ní - ale otázkou jejich systémového propojení a koordinace.

•

Ú innost informa ního systému nelze zvyšovat tak, že bude rozši ovat rozsah disponibilních dat, z nichž má ídící pracovník možnost výb ru; systém informací a jejich vazeb je t eba ú elov orientovat na p edem rozpoznané a vymezené pot eby ízení.

•

Koordinaci všech funkcí systému ízení je vhodné integrovat v informa ním systému, jehož vrcholem je ú etní zobrazení podnikatelského procesu. Ú etní systém totiž nejen umož uje zobrazit podnikatelský proces v jeho úplnosti; je to i systém s ucelenou vnit ní kontrolou formální správnosti a systém, na který se historicky kladou nejv tší nároky, co se tý e pr kaznosti, úplnosti a v cné správnosti. Stru n e eno: je celkov výhodn jší mít informace o skute ném a žádoucím pr b hu podnikatelské innosti v ú etním systému než mimo n j.

•

Takovýto ú etní systém však nem že být "v zajetí" postup a metod, které ho primárn orientují na vyjád ení požadavk externích uživatel finan ního ú etnictví, zákonných požadavk na zjišt ní da ových povinností firmy i interní da ové optimalizace; ve všech aspektech musí primárn sledovat požadavky na ízení podnikatelského procesu z úrovn podnikového managementu.

Zejména ve snaze vyjád it novou kvalitu v systémovém propojení všech funkcí a nástroj systému ízení se pro tento zp sob d sledného prosazování podnikových cíl vžívá i nový název. Ve vazb na to, že koordinace výše zmín ných funkcí spadá do pracovní nápln odborníka, který se v angli tin ozna uje jako „controller“, se pro tento zp sob ízení za íná používat pojem "controlling". A koliv pojem není jednotn chápán ani jeho prvními tv rci a propagátory, v nejobecn jším slova smyslu je chápán jako metoda, jejímž smyslem je zvýšit ú innost systému ízení permanentním srovnáváním skute ného pr b hu podnikatelského procesu se žádoucím stavem, vyhodnocováním odchylek a aktualizací cíl . Tomu odpovídá i vymezení controllingu jedním z jeho nejznám jších propagátor P. Horváthem: "Controlling je nástroj ízení, který má za úkol koordinaci plánování, kontroly a zajišt ní informa ní datové základny tak, aby se p sobilo na zlepšení podnikových výsledk ." Vzhledem k tomu, že termín „controlling“ je výrazem pro zp sob manažerského ízení, který je konkrétn historicky a teritoriáln vymezen, je obtížn p eložitelný do angli tiny. Jeho nejbližšími obsahovými ekvivalenty jsou termíny „Controllership“ nebo „Management Control“. BK CPM ( ízení ziskovosti zákazník ) - Customer Profitability Management je systém ízení vztah v i zákazník m s hlavním z etelem na zajišt ní jejich p ínosu k zisku. Bezprost edn navazuje na ízení zákaznické perspektivy v rámci BSC – Balanced Scorecard, zejména na ízení parametr , ovliv ujících tržní podíl, získávání nových, resp. udržování dosavadních zákazník a budování jejich loajality. V ízení t chto vztah vychází zejména z analýzy ziskovosti zákazník (anglicky: CPA - Customer Profitability Analysis). BK innost – Subprocess je – ve smyslu aplikace Activity Based Management - systémové spojení jednotlivých aktivit, které p edstavuje funk ní nebo ú elov vymezenou ást podnikového procesu; tato innost p itom m že, ale nemusí být odpov dnostn uzav ena. P íkladem prvního typu je zásobovací innost, zajiš ovaná útvarem zásobování, a zahrnující krom aktivit spojených s ízením útvaru, objednáváním materiálu, jeho p ejímkou a výdejem do výroby ješt

15

skladování a vy izování reklamací. P íkladem druhého typu je innost „ ízení kvality“, zahrnující celou adu aktivit, realizovaných v útvarech výzkumu, vývoje, technické p ípravy výroby, zásobování, výroby a prodeje. BK innost b žná – Ordinary Activity p edstavuje innost, která je t žišt m podnikatelských aktivit ú etní jednotky. V sou asn platném formátu výkazu zisku a ztráty jsou vykazovány výnosy a náklady z b žné innosti, da z p íjm splatná a odložená za b žnou innost a výsledek hospoda ení z b žné innosti. Sou ástí b žné innosti je provozní innost a finan ní innost. LM len ní náklad – Cost Classification je informa ní odraz nákladového procesu, zajiš ovaný zejména v manažerském ú etnictví, ale v užším rozsahu i ve finan ním a da ovém ú etnictví, v n mž jsou náklady klasifikovány podle jejich ur ujících znak do stejnorodých skupin. len ní náklad je základním p edpokladem jejich ú inného ízení. Existuje p irozen mnoho zp sob , jak roz len ní náklad do stejnorodých skupin provést. P edpokladem racionality jakéhokoliv len ní je však to, musí být vyvoláno ú elovou pot ebou - vztahem k ešení ur itých otázek a rozhodnutí. Z hlediska vztahu k rozhodovacím úlohám managementu se tato len ní zpravidla rozd lují do dvou fází: •

v první fázi se náklady lení podle takových hledisek, která mají význam pro ízení reproduk ního (nap . podnikatelského) procesu, o jehož základních parametrech již bylo v zásad rozhodnuto;

•

ve druhé, návazné fázi se lení podle hledisek, která jsou významná pro ešení úloh souvisejících s rozhodováním o budoucích variantách podnikání. BK len ní náklad druhové – Nature of Expense Classification

je výchozím len ním náklad , uplat ovaným p i ízení reproduk ního procesu, o jehož základních parametrech již bylo v zásad rozhodnuto v minulosti. Náklady se jeví v prvotní podob nákladových druh p i vstupu do reproduk ního procesu ekonomické jednotky z vn jšího okolí. Za základní nákladové druhy se považují spot eba materiálu, spot eba a použití externích prací a služeb, mzdové a ostatní osobní náklady, odpisy dlouhodob využívaného majetku a finan ní náklady. Pro vstupující nákladové druhy jsou charakteristické t i základní vlastnosti: •

druhov vynaložené náklady jsou z hlediska jejich zobrazení prvotní; p edm tem zobrazení se stávají hned p i jejich vstupu do podniku, na jeho hrani ní vazb s okolím;

•

jsou to náklady externí; vznikají spot ebou výrobk , prací i služeb jiných subjekt ;

•

z hlediska možností jejich podrobn jšího roz len ní v podniku jsou jednoduché. Z úrovn podnikového ízení je nelze rozlišit na jednodušší složky, ze kterých se tyto náklady skládají.

Význam druhového len ní náklad spo ívá v tom, že je informa ním podkladem p i zajišt ní proporcí, stability a rovnováhy mezi pot ebou t chto zdroj v podniku a vn jším okolím, které je schopno je poskytnout (od koho, kdy a jak musí podnik zajistit materiál, energii, ostatní externí výkony apod.). M lo by dát odpov di na otázky, od koho, kdy a jak musí podnik zajistit materiál, energii, ostatní externí výkony a služby a další ekonomické zdroje. V tší význam má však toto len ní z makroekonomického hlediska p i zjiš ování národního d chodu, úhrnné materiálové spot eby, osobních náklad za národní hospodá ství a jeho subsystémy. Z tohoto d vodu se - zejména v zemích kontinentální Evropy, ale minimáln jako informace uvád ná v p íloze k ú etní záv rce, sestavované v souladu s anglosaským p ístupem – uplat uje jako základní len ní ve finan ním ú etnictví. Pro ízení na nižších vnitropodnikových úrovních je však použití samostatného druhového len ní omezené. Platí to zejména v tom p ípad , chceme-li pomocí druhového len ní náklad hodnotit

16

hospodárnost, ú innost a efektivnost podnikové innosti. D vodem je hlavn skute nost, že druhové len ní nevyjad uje p í inu vynaložení náklad (svého v cného nositele). BK len ní náklad ú elové – Function of Expense Classification je nejvýznamn jším len ním, uplat ovaným p i ízení hospodárnosti. Jeho obecným cílem je zjistit, zda se náklady spo í nebo naopak p ekra ují. Ú elové len ní, vyjad ující vztah náklad k p í in jejich vynaložení, je z tohoto hlediska základem stanovení racionálního nákladového úkolu, se kterým se pom uje skute ná spot eba náklad . Vztah náklad k p í in jejich vzniku lze charakterizovat v r zné úrovni podrobnosti. V praktických ešeních, která stanovují nákladový úkol pro jednotlivé nákladové položky nebo jejich skupiny, probíhá strukturalizace ú elového len ní v n kolika úrovních úrovních. V prvé z nich se náklady obvykle roz lení do relativn širokých okruh r zných výrobních (resp. hlavních podnikatelských) inností a inností pomocných a obslužných (servisních). V rámci nich se pak podrobn ji lení nap . podle technologických stup , proces , aktivit nebo jednotlivých operací. Obecnou zásadou v tomto sm ru je identifikovat v cného nositele, který vyvolává vznik nákladu a jehož velikost (intenzita) je ur ující také pro jeho úrove . Tím v nejvyšší úrovni obecnosti m že být bu výkon, p i jehož vzniku se náklad spot ebovává, nebo útvar, který ho pot ebuje pro zajišt ní své innosti. Úrove , hloubka podrobnosti a zp sob vymezení v cného nositele pak mají vliv na r zné zp soby vyjád ení náklad z hlediska ú elu jejich vynaložení. V rámci základního výkonového a útvarového len ní se za ú elový pr ez považuje len ní náklad na náklady technologické a náklady na obsluhu a ízení, na jednicové a režijní a p ímé a nep ímé (co se tý e výkonového len ní), a roz len ní na náklady podle místa vzniku a odpov dnosti za jejich vznik (co se tý e útvarového len ní). BK len ní náklad podle závislosti na objemu výkon – Cost Classification by Behaviour je len ním, které se považuje za základ "p erodu" nákladového ú etnictví na ú etnictví manažerské. To si totiž už nekladlo za cíl dávat „pouze“ odpov di na otázky týkající se minulosti (nap . "Jaké byly skute né náklady prodaných výrobk ?") nebo zajiš ující srovnání skute n dosažených výsledk se žádoucím stavem ("Jaké byly skute né náklady t chto výrobk v porovnání s kalkulovanými nebo rozpo tovanými?"), ale za alo poskytovat také informace o alternativách budoucího vývoje ("Jak se zm ní výše náklad , výnos a zisku, pokud se zvýší objem výroby konkrétního výrobku o 10 % ?). Základem tohoto len ní jsou dv základní skupiny náklad : náklady, které se v závislosti na objemu výkon m ní, ozna ované jako variabilní, a tzv. náklady fixní, které z stávají nem nné i p i zm nách v ur itém intervalu provád ných výkon i využití kapacity. Informace o závislosti náklad na objemu výkon podstatn rozši ují kvalitu hodnotového ízení prakticky ve všech oblastech podnikatelského procesu. Hlavní výhodou jejich aplikace je to, že reagují na jeho zvyšující se neur itost a z toho plynoucí nutnost reagovat variantním zp sobem na zm ny v jeho pr b hu. Kvantifikace fixních a variabilních náklad tak tvo í základ celé ady progresivních postup a metod využívaných nap . p i tvorb variantn sestavovaného systému podnikových plán , p i kalkulování náklad výkon (kde tvo í základ tzv. dynamické kalkulace), p i rozpo tování režie na principu tzv. variantních rozpo t a tzv. rozpo t vycházejících z nulového základu (anglicky: Zero Based Budgets). Závislost náklad na objemu díl ích proces a aktivit tvo í základ i ízení náklad ve vztahu k aktivitám (ABM - Activity Based Management). Nejširší využití skýtá toto len ní p i ešení tzv. rozhodovacích úloh na existující kapacit . V tšina t chto úloh je v zásad obdobou a opakováním základní úvahy o tom, jak zm na v objemu a sortimentu výkon ovlivní výši náklad , výnos a zisku. Postupn se tyto úlohy za aly ozna ovat po áte ními písmeny uvedených prom nných (v angli tin ). Zkratka se do zna né míry vžila a pod ní jsou tyto úlohy známy i odborné ve ejnosti: jde o tzv. úlohy CVP (Costs - náklady, Volume - objem, Profit - zisk). BK

17

len ní náklad podle místa vzniku a odpov dnosti za jejich vznik – Cost Classification by Incurrence and Responsibility je klasifikací, která rozvíjí útvarový pr ez ú elového len ní. Výchozím momentem len ní náklad ve vztahu k útvar m je roz len ní podle místa vzniku náklad . Na to však nutn musí navázat len ní podle odpov dnosti za jejich vznik. Vnitropodnikové útvary, kterým jsou náklady do odpov dnosti p i azovány, se vymezují jako odpov dnostní st ediska. Roz len ní náklad podle místa vzniku a odpov dnosti za jejich vznik je první etapou informa ního zajišt ní nutného k ízení odpov dnostních st edisek. Na tuto první etapu je však t eba navázat i zp sobem spojení, který by umožnil zobrazit koopera ní vazby mezi útvary a ur it odpov dnost za hodnotové efekty (nap . za úspory nebo p ekra ování náklad ) t ch výkon , které se neprodávají externím spot ebitel m, ale stávají se p edm tem spot eby uvnit podniku. Základními p edpoklady tohoto spojení je: •

uzav ení innosti odpov dnostních st edisek tak, aby bylo možno kvantifikovat jejich náklady,

•

vymezení tzv. interních (druhotných) výkon , které tato st ediska p edávají jiným st edisk m, a

•

ocen ní t chto výkon pomocí vnitropodnikových cen.

Spojení mezi jednotlivými odpov dnostními st edisky se tedy uskute uje systémem vazeb, jejichž nositeli jsou p edávané, resp. p ejímané výkony. Náklady, které vznikají odebírajícímu st edisku, se ozna ují jako druhotné (interní) náklady. P edávající st edisko naopak realizuje druhotné (interní) výnosy. BK len ní náklad ve vztahu k rozhodování – Cost Classification by Decision-Making je len ním, které rozvíjí a navazuje na klasifika ní hlediska, využívaná pro ízení reproduk ního procesu, o jehož základních parametrech již bylo v zásad rozhodnuto. Je pro n typické, že vycházejí nikoliv z reálných, ale odhadovaných náklad zvažovaných variant. Základem srovnatelnosti t chto variant je posouzení, které náklady budou uskute n nou variantou ovlivn ny a které ne. Roz len ní náklad podle odpov di na tuto otázku vede ve výchozí úrovni len ní k odd lení tzv. relevantních náklad (náklad d ležitých z hlediska daného rozhodnutí, protože se p i uskute n ní r zných variant našeho rozhodnutí budou m nit) a náklad irelevantních (pro dané rozhodnutí ned ležitých, protože zm na varianty neovliv uje jejich výši). Konkrétními formami tohoto len ní jsou dále náklady vázané k rozhodnutí (imputované), odložené, umrtvené (utopené) a oportunitní. BK Da (v ú etnictví) – Tax (in Accounting) je zú tovací vztah, p edstavující závazek v i státu, který musí být uhrazen. Da ová soustava rozeznává dan p ímé a nep ímé. P ímé dan jsou v ú etnictví plátce nákladem (v p ípad , že plátce a poplatník je tatáž osoba) nebo pohledávkou (je-li da vybírána srážkou a odvád na plátcem za poplatníka). V p ípadech, kdy jsou placeny zálohy na da , provádí se po skon ení da ového období vyú tování. Nedoplatky jsou vyrovnány, p eplatky bu vráceny, nebo p evedeny na budoucí zálohy, p ípadn na nedoplatky jiné dan . Podle druh p ímých daní obsahuje da ová soustava da z p íjm , da silni ní, da z nemovitostí, da z p evodu nemovitostí , da d dickou a darovací. Da z p íjm u ú etních jednotek m že být bu splatná nebo odložená. Splatná da p edstavuje u ú etních jednotek zdan ní zisku, který je závazkem v i státnímu rozpo tu a musí být uhrazen. Odložená da je kategorie ist ú etní a vypo ítá se z p echodných rozdíl mezi ú etním a da ovým ocen ním majetku a závazk v rozvaze sazbou budoucí splatné dan . M že mít charakter bu odloženého da ového závazku, který snižuje disponibilní výsledek hospoda ení ú etní jednotky (vyplývá z p echodných rozdíl , které budou v budoucnu zdanitelné a zp sobí vyšší splatnou da ), nebo má charakter odložené da ové pohledávky, která zvyšuje disponibilní výsledek hospoda ení ú etní jednotky (vyplývá z p echodných rozdíl , které v budoucnu zp sobí snížení splatné dan ). U nep ímých daní má ú etní jednotka - je-li plátcem dan - na jedné stran povinnost zaplatit da z výkon , které realizovala (tzv. da na výstupu) na druhé stran nárok na odpo et dan z výkon které p ijala, pokud obsahují da (tzv. da na vstupu) a umož uje to zákonná úprava. Podle druh nep ímých daní obsahuje da ová soustava da z p idané hodnoty a spot ební dan .

18

LM Da odložená – Deferred Tax je ú etní položka vyplývající z rozdíl , které nastávají, jestliže existují r zná pravidla pro ú etnictví a pro dan z p íjm u n kterých zaú tovaných položek. Tyto rozdíly mezi ú etními a da ovými pravidly však musí být p echodné povahy, kdy se jedná sice o da ov uznatelné položky, ale v jiném asovém rozložení oproti tomu, jak jsou zaú továny. Jinak e eno odloženou da nelze po ítat z trvalých rozdíl mezi ú etními a da ovými pravidly, tedy v p ípad , jestliže n které ú etní položky nejsou da ov uznatelné v p edchozích ani v budoucích obdobích. Ú tování o odložené dani vychází z p edpokladu, že ve vztahu k výsledku hospoda ení zjišt nému v ú etnictví bude odložená da zaplacená nebo naopak bude znamenat úsporu na splatné dani. Zp sob výpo tu odložené dan m že vycházet z koncepce založená na výsledkovém p ístupu, který zohled uje rozdíly mezi ú etními a da ov uznatelnými náklady a výnosy nebo na rozvahovém p ístupu, který vychází z p echodných rozdíl mezi da ovou základnou aktiv pop . pasiv a jejich ú etní hodnotou v rozvaze. Da ovou základnou aktiv pop . pasiv je hodnota t chto aktiv pop . pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro da ové ú ely. P echodné rozdíly mohou být zdanitelné, které vyústí ve zdanitelné ástky p i ur ování základu dan v budoucích obdobích a jejich d sledkem je odložený da ový závazek, nebo mohou být od itatelné, které vyústí v ástky, které jsou od itatelné p i ur ování základu dan budoucích období a jejich d sledkem je odložená da ová pohledávka. Odložený da ový závazek se ú tuje souvztažn na vrub náklad a tedy snižuje disponibilní zisk, odložená da ová pohledávka se ú tuje ve prosp ch náklad a tedy zvyšuje disponibilní zisk. Odložená da se vykazuje v rozvaze jako dlouhodobý závazek nebo dlouhodobá pohledávka. LM Debet - Debit je ozna ení levé strany ú t jako jednoho ze základních prvk ú etní metody. Synonymem pojmu „debet“ je „Má dáti" ú tu (p ípadn ú tování "na vrub" ú tu). LM Decentralizace - Decentralization je jeden ze dvou krajních zp sob rozložení pravomoci a odpov dnosti p i ízení složitých otev ených systém (v etn podnik ). Je založená na rozpoznání a p enesení podstatné ásti pravomoci a odpov dnosti (týkající se nap . vyráb ného sortimentu, zp sobu provád ní výkon a organizace nákupu a prodeje) na hierarchicky nižší útvary podnikové struktury. Zp sob ízení tedy vyžaduje p sobit na tyto útvary hlavn pomocí hodnotových nástroj nep ímého ízení, které p ispívají spíše k uvoln ní a využití iniciativy útvar . Centralizovaný zp sob ízení naopak vychází ze soust ed ní rozhodovací pravomoci i odpov dnosti v celostn vytvo eném vrcholovém vedení (podniku) s tím, že pod ízené útvary jsou z izovány jako výkonné prvky (podnikové) struktury s orientací zejména na káze p i pln ní jednozna n ji a konkrétn ji zadaných úkol . Ani jeden z koncept se v praxi neuplat uje v krajní podob . Úvahy o využití spíše centralizovaného nebo decentralizovaného p ístupu k ízení konkrétních vnitropodnikových útvar jsou však výchozí strukturální otázkou odpov dnostního ízení; jejím výsledkem je vzájemn konzistentní organiza ní a ekonomická struktura podniku. BK Deník - Journal je jedna ze základních knih podvojného ú etnictví, jejíž vedení ukládá ú etní jednotce zákon o ú etnictví. Obsahuje zápisy (ú etní záznamy) uskute n né v pr b hu ú etního období a uspo ádané v asovém sledu. Zajiš uje systémovou informaci o uskute n ných transakcích p i hospodá ské innosti ú etní jednotky od po átku ú etního období do jeho konce a má d ležitou kontrolní funkci. Jeho úkolem je zejména prokázat, že je ú etnictví ú etní jednotky úplné, že byly zaú továny na základ ú etních doklad všechny ú etní p ípady týkající se ú etního období. To zajiš uje kontrolní vazba mezi úhrnem pen žních ástek vztahujících se k ú etním p ípad m sledovaného období (tzv. deníkový obrat), a sou tem obrat Má dáti a obrat Dal všech syntetických ú t za totéž období. P i automatizovaném zpracování je deník 19

zobrazen soupisem všech ú etních p ípad za ú etní období v libovolném uspo ádání dle vnit ních pot eb ú etní jednotky, nap . podle ísel nebo druhu doklad , podle vnitropodnikových útvar , podle organiza ních nebo odpov dnostních okruh apod. Deník p edstavuje rovn ž významný mezi lánek mezi v cnými zápisy na ú tech hlavní knihy a ú etními doklady, protože vždy obsahuje odvolání na íslo dokladu a stává se tak základním nástrojem pr kaznosti v cných zápis . Zvláštní formou deníku je tzv. tabelární deník (též americký deník), který je samostatnou ú etní formou a spojuje zápisy asové se zápisy systematickými (hlavní knihou). LM Derivát - Derivative je finan ní nástroj. Z pohledu ú etnictví p edstavuje smlouvu, podle které vzniká finan ní aktivum ve form pen zi ocenitelného práva jedné ú etní jednotky a zpravidla finan ní závazek jiné ú etní jednotky. Derivát je n kolik druh . Opce jsou jednostranným právním úkonem majitele op ního práva. Jsou to takové deriváty, kdy kupující opce (majitel) má právo u nákupní opce koupit a u prodejní opce právo prodat stanovené aktivum za p edem ur enou cenu k ur itému datu. Prodávající opce má u nákupní opce povinnost prodat a u prodejní opce povinnost nakoupit stanovené aktivum za p edem pevn ur enou cenu k ur itému datu. Futures (finan ní termínové smlouvy) obecn p edstavují burzovní i mimoburzovní termínové obchody na organizovaných trzích. Umož ují transakce, kdy dodání obchodovatelného zboží za p edem dohodnutou cenu je odloženo do budoucna. Forwardy se liší od futures v tom, že se vytvá ejí jako individuální a p ípad od p ípadu odlišné koncipované instrumenty. Jsou p edm tem obchodu jen na neorganizovaných trzích. Swapy jsou obchodní operace, p i kterých se strany zavazují k budoucí vým n ur ených cenných papír nebo jiných aktiv ve stejné dob . Spoty p edstavují promtní obchody na kapitálových trzích, p i nichž dochází k okamžitému nákupu i prodeji cenných papír . Základními znaky charakterizujícími derivát jsou •

minimální i nulová po áte ní investice,

•

zm na reálné hodnoty ve vazb na zm nu úrokové míry, kursy cenného papíru, ceny komodity, m nového kursu, cenového indexu, úv rového indexu aj.

•

vypo ádání v budoucnosti (s výjimkou spotových obchod ).

Pro ú ely ú etnictví se deriváty lení na pevné termínové operace a opce. Dále se deriváty d lí podle obchodovatelnosti na deriváty k obchodování a deriváty zajiš ovací. Zajiš ovacím derivátem je takový derivát, jehož zm ny v reálné hodnot nebo o ekávané pen žní toky zcela nebo z ásti kompenzují zm ny v reálné hodnot zajišt né položky. Zajišt ny mohou být zm ny reálné hodnoty rozvahových aktiv a závazk (tj. nap . zajišt ní rozvahového závazku v cizí m n proti vzestupu m nového kursu). Budou-li zajišt ny derivátem budoucí pen žní toky, ú tuje se o takovém derivátu jako o derivátu k obchodování. O derivátech k obchodování je ú továno na rozvahových ú tech jako o zú tovacích vztazích, deriváty zajiš ovací jsou evidovány na podrozvahových ú tech. LM Diferenciace cenová – Price Differentiation je výrazem, používaným pro stanovení rozdílné ceny konkrétního výkonu podle m nících se podmínek jeho prodeje. Je-li na jedné stran moderní tržní ekonomika charakteristická stabilizací základních, tzv. ceníkových cen, je naopak typická rozsáhlou nabídkou podmínek zm n cen v souvislosti s každou konkrétní obchodní situací. Zm na ceny je d ležitým nástrojem napln ní stanovených cíl podniku. Prodej za odlišné ceny vede k menší transparentnosti trhu, a umož uje tak využít díl ích výhod v každé konkrétní situaci. Prodej ur itého objemu rozsahu výkon za dv i více r zných cen umož uje nejen dosáhnout požadovaného využití kapacity, ale asto i zvýšit celkové výnosy z prodeje konkrétních výkon . Zvýšení ceny na stran jedné umož uje snížení ceny na stran druhé. V konkrétní situaci by se však tato politika nem la dostat do rozporu s pravidly konkurence. Dominantní podniky by mohly p esunem výnosnosti konkrétních skupin výkon omezovat konkurenci na trzích, kde

20

je tvrdší konkuren ní prost edí a uhrazovat takto vznikající ztrátu, i nižší zisky na trhu, kde mají dominantní postavení. P i diferenciaci cen se obecn spojují dv úvahy: •

zm na využití kapacity je spojena (za jinak nezm n ných okolností) se zm nou pr m rných náklad konkrétního výkonu;

•

každý kupující je ochoten získat výkon za jinou cenu, což vyplývá nejen z jeho ekonomických možností (koup schopnosti), ale i míry nezbytnosti a naléhavosti jeho pot eb.

V jednáních mezi tržními partnery dochází ke kombinaci obou výše uvedených faktor . Všeobecn je rozší eno respektování zm ny ceny v návaznosti na zm nu výrobních náklad p i zm n ve využití kapacity. Nabídka slevy za vyšší odebrané množství je neodmyslitelnou sou ástí každého cenového jednání. Je-li pro dodavatele, za jinak stejných okolností, nákladov výhodn jší vyšší využití kapacity, má zájem na snížení ceny, která tak podporuje prodej. Nižší cena je výhodná i pro odb ratele. Dalším velmi rozší eným kritériem zm ny ceny jsou zm ny platebních podmínek. Sleva, poskytnutá za okamžitou platbu i platbu ve stanovené, zpravidla relativn krátké lh t , je nejen vyjád ením nákladové úspory související s cenou vázaného kapitálu (kalkulovaného úroku) nezbytného k financování pohledávek, ale je zárove i výnosem ze snížení rizika z nesplacené dodávky. D vodem cenové diferenciace mohou být i rozdílné kvalitativní podmínky prodeje konkrétního výkonu. Nap íklad cena výkonu, dodávaného s delší dodací lh tou nebo v obdobích nižší poptávky, resp. cena konzultace, poskytované v sídle dodavatele by m la být nižší než cena výkonu, poskytovaného v kratší dodací lh t , v obdobích vyšší poptávky, resp. v sídle zákazníka. JF Diskont (v ú etnictví) – Discount (in Accounting) je zvláštní forma úroku ( i prémie) vyjád ená srážkou z nominální hodnoty splatné ástky. B žn se používá v obchodním styku jako stimul v asného splacení pohledávky p ed lh tou splatnosti. Jedná se tedy o rozdíl mezi nominální hodnotou splatné ástky a ástkou úhrady. Pro ú etní jednotku, která diskont získává, je tato položka výnosem, pro ú etní jednotku, která diskont poskytuje, je tato položka nákladem. LM Diskriminace cenová – Price Discrimination je výraz používaný pro aplikaci r zných cen stejného výkonu pro r zné zákazníky. A koliv není v souladu s obecnými zásadami podnikání, nemusí mít jen negativní d sledky. B žn se nap íklad využívá diskriminace, která je v souladu s obecn p ijímanými pravidly spole enské solidarity s ur itými skupinami obyvatelstva (poskytnutí slev ze základní ceny v doprav nebo na kulturní akce ur itým skupinám obyvatelstva – d tem, student m a d chodc m). Pravidla cenové diskriminace jsou zpravidla stanovena v rámci právní úpravy podnikání a konkurence. Tato pravidla zd raz ují zpravidla dva principy, a to princip obecné dosažitelnosti podmínek, za nichž jsou zákazník m poskytovány za stejné výkony r zné ceny, a princip dobrovolnosti jejich pln ní. Nap . zákon na ochranu hospodá ské sout že neakceptuje tzv. dohodu o vázaném prodeji. Konkrétn to znamená, že je možno poskytnout slevu, vázanou na objem celoro ního nákup, ale ne p edem vázat snížení ceny konkrétní dodávky na odb r dalšího zboží. Prokázat nežádoucí diskriminaci cen v praxi je však velmi obtížné – a to vzhledem k obtížnosti jejího odlišení od cenové diferenciace. Následn totiž asto nelze rozlišit, zda se jednalo o rozdílné podmínky prodeje téhož výkonu nebo o jiný výkon. Informace o rozdílných podmínkách prodeje a poskytnutí výkonu jsou totiž v n kterých p ípadech tak komplikované, že se trh stává netransparentní. Na takových trzích je proto zpr hledn ní trhu vymezeno pravidly poskytování informací spot ebiteli; nap . informace o cen se uvádí nejen ve vztahu ke konkrétnímu výrobku, ale i ve vztahu ke srovnatelným jednotkám množství nebo hmotnosti. JF

21

Diversifikace - Diversification je strategií podnikového r stu, kdy se dosavadní sortiment poskytovaných výkon rozši uje o nové výrobky nebo služby; o tzv. koncentrované diversifikaci (Concentrated Diversification) se hovo í tehdy, pokud podnik rozši uje poskytovaný sortiment o výkony podobné již existujícím; tzv. celková diversifikace (General Diversification) p edstavuje r st podniku v oblastech, ve kterých dosud na trh nepronikal; asto se jedná o r st ve spojení s nov získanými složkami podniku. BK Dividenda - Dividend je d chod akcioná e plynoucí z vlastnictví akcií. P edstavuje podíl na disponibilním zisku akciové spole nosti, který je po schválení návrhu na rozd lení disponibilního zisku valnou hromadou rozd len mezi akcioná e. Pro ú etní jednotku je p iznání dividendy závazkem v i akcioná m, který musí v zákonem stanovené lh t zdanit srážkovou daní. Vyplácí se pak istá (tj. zdan ná) dividenda. Pro p íjemce dividendy, je-li ú etní jednotkou, je nárok na dividendu pohledávkou v i akciové spole nosti a sou asn výnosem, který však již není zda ován, protože byl zdan n srážkou u zdroje. Výše dividend, kterou schvaluje valná hromada, závisí na mnoha faktorech. Krom výše dosaženého výsledku hospoda ení ovliv uje výši dividend situace na trhu akcií, o ekávané budoucí zisky ú etní jednotky, její sou asná i budoucí likvidita, zadluženost, finan ní plány v oblasti investic, z nich vyplývá pot eba pen žních prost edk apod. V souvislosti s vyplácením dividend provád jí akciové spole nosti dividendovou politiku, která p edstavuje ur ení zp sobu, na jehož základ bude zadržován nebo rozd lován zisk na dividendy i stanovovat výši dividendy náležející na jednotlivé druhy vydaných akcií. Zám rem dividendové politiky je zajistit fixní výši dividendového podílu s cílem udržet stálou výši pom ru dividendy na akcii k istému zisku na akcii. Ukazatel zisk na akcii (Ernings per Share -EPS) je jedním ze základních ukazatel kapitálového trhu a používá se zejména p i porovnávání akcií r zných spole ností. LM Dluh, závazek – Debt, Liability je sou asný závazek ú etní jednotky, který pochází z minulých událostí, je spolehliv ocenitelný o ekává se , že jeho vyrovnání vyvolá odliv prost edk zt les ujících ekonomický prosp ch. Jedná se tedy o povinnost dlužníka zaplatit v iteli jeho pohledávku. Podstatným rysem dluh je skute nost, že p edstavují sou asné (p ítomné) závazky podniku, které jsou jisté a které budou teprve zaplaceny. To m že prob hnout r zným zp sobem - zaplacením v hotovosti i bankovním p evodem, poskytnutím jiného, nepen žního aktiva, poskytnutím protislužby, nahrazením p vodního dluhu jiným dluhem (nap . splacení dluhu dodavateli z bankovního úv ru, p ípadn p em nou dluhu ve vlastní kapitál (tzv. kapitalizace dluhu). Pro ú etní jednotku jsou dluhy sou ástí cizího kapitálu a v rozvaze se vykazují v pasivech v závislosti na lh t splatnosti jako dlouhodobé (Long-Term Liabilities), splatné za dobu delší než dvanáct m síc , nebo krátkodobé (Short-Term Liabilities), splatné do dvanácti m síc . Vykazování závazk v rozvaze v len ní na dlouhodobé a krátkodobé má význam zejména pro finan ní analýzu, zejména pro ukazatele solventnosti a likvidity ú etní jednotky. LM Dluhopis (obligace) - Bond je dluhový cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné ástky v nominální hodnot k ur itému datu a vyplácení výnos v podob úrok . Nominální hodnota dluhopisu je hodnota uvedená v textu dluhopisu, který obsahuje další vymezení práv a povinností emitenta a držitele. Dluhopisy mohou mít charakter dluhopis s pevnou úrokovou sazbou (tzv. kupónové dluhopisy), nebo je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kursem (tzv. diskontované dluhopisy). V ú etnictví se dluhopisy vykazují u držitele v aktivech rozvahy v závislosti na ú elu, za jakým je ú etní jednotka po ídila. Jsou-li po ízeny pro dlouhodobé držení (déle než 1 rok), vykazují se jako dlouhodobý finan ní majetek. Jsou-li po ízeny ke krátkodobému držení, p ípadn za ú elem obchodování, vykazují se jako krátkodobý finan ní majetek. P esahuje-li držení dluhopisu v ú etní jednotce z jednoho ú etního období do druhého, p ípadn u dlouhodobých dluhopis je v držení

22

více ú etních období, je nutné úrok p ipadající na ú etní období asov rozlišit. Alikvotní úrokový výnos sou asn zvyšuje ú etní hodnotu dluhopisu. Emitent vykazuje prodané dluhopisy jako závazek v i držiteli v pasivech rozvahy, a to op t v závislosti na lh t splatnosti bu jako dlouhodobý závazek (splatnost za dobu delší než 1 rok) nebo jako krátkodobý závazek (splatnost do 1 roku). LM Doba použitelnosti – Economic Life, Useful Life je doba p edpokládané životnosti dlouhodobého aktiva. Je rozhodujícím faktorem pro stanovení ro ní odpisové ástky a p edstavuje asový interval, b hem n hož je aktivum odpisováno. Je ovlivn na odhadem fyzického opot ebení a morálního zastarání aktiva. Odhad doby použitelnosti aktiva m že významn ovlivnit výši odpis a tím i výsledek hospoda ení ú etního období. LM Dobropis – Credit Note, Notice je ú etní (p ípadn i da ový) doklad, který znamená u p íjemce "p ipsat k dobru", tedy áste né nebo úplné odtížení dluhu, p ípadn pohledávku, byl-li již dluh splacen. P íjemce dobropisu o n m ú tuje áste ným nebo úplným stornem p ijaté faktury (není-li dosud zaplacená), p ípadn jako nárok v i dodavateli (pohledávku) na úhradu dlužné ástky (v p ípad , že p vodní faktura, k níž je dobropis vystaven, již byla uhrazena). Vystavovatel dobropisu ú tuje úplné nebo áste né storno vydané faktury, p ípadn jako závazek v i p íjemci (odb rateli). V da ové oblasti se setkáváme s da ovým dobropisem u dan z p idané hodnoty, kterým je da ový doklad upravující výši dan p i oprav základu dan . Aby byl dobropis uznán jako da ový doklad, musí obsahovat náležitosti stanovené zákonem pro da ové doklady a krom toho íslo p vodního da ového dokladu, rozdíl mezi sníženou a p vodní cenou za zdanitelné pln ní bez dan a tomu odpovídající da . LM Dodavatelé (závazky z obchodního styku) – Trade Payables (UK), Accounts Payable (US) je v obchodním styku fyzická osoba nebo právnická osoba - podnik, prodávající své výkony (výrobky, zboží nebo služby) odb ratel m. Dodavatel na dodané výkony vystavuje ú etní (p ípadn i da ový) doklad, kterým je u bezhotovostního styku faktura (ú tovaná jako výnos a pohledávka za odb ratelem), p i prodeji za hotové pokladní p íjmový doklad (ú tovaný jako výnos a p íjem pen z do pokladny). V podrobn jším analytickém len ní se mohou dále samostatn evidovat r zné skupiny dodavatel (nap . tuzemští, zahrani ní). Evidence podle jednotlivých dodavatel se nazývá saldokonto dodavatel . P i automatizovaném zpracování ú etnictví dochází k párování faktur p ijatých od dodavatel a jejich úhrad (tzv. párové saldokonto dodavatel ). LM Doklad ú etní – Source Document je konkretizací jednoho ze základních prvk ú etní metody – ú etní dokumentace - jehož úkolem je zajistit pr kaznost ú etnictví. Ú etní doklad slouží jako podklad pro ú etní záznamy do ú etních knih. Povinné náležitosti ú etních doklad vymezuje zákon o ú etnictví. Podle místa vystavení se ú etní doklady lení na externí doklady (jsou vystavovány mimo ú etní jednotky) a interní doklady (vystavuje je ú etní jednotka). Pro opravu ú etních záznam slouží opravný doklad. V závislosti na tom, zda ú etní doklad prokazuje pouze jednu skute nost nebo n kolik skute ností stejného druhu rozlišujeme individuální a sb rné ú etní doklady. Každá ú etní jednotka si upravuje vnit ním p edpisem ob h ú etních doklad , ve kterém popisuje cestu ú etního dokladu podnikem, v etn delimitace pravomoci a odpov dnosti za jeho likvidaci. Tou je kontrola v cné a formální správnosti dokladu, zaú tování a archivace. LM Doklad da ový – VAT Document je doklad, s nímž se setkáváme u dan z p idané hodnoty. Zákon o dani z p idané hodnoty definuje zp sob vystavování da ových doklad p i r zných innostech, jejich náležitosti a jejich uchovávání. 23

Povinnost vystavit da ový doklad má plátce dan z p idané hodnoty, který uskute uje zdanitelná pln ní nebo pln ní osvobozená od dan s nárokem na odpo et a to do 15 dn od jejich uskute n ní. Za správnost údaj uvedených na da ovém dokladu má plátce, který da ový doklad vystavil a p edstavuje i osv d ení pro p íjemce zdanitelného pln ní, který je plátcem dan , pro uplatn ní dan na vstupu. Pokud je da ový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který ho vystavil, nebo jehož jménem byl vystaven, nebo osoba, která takový da ový doklad p ijala, povinna na žádost správce dan zajistit jeho p eklad do eského jazyka. Da ový doklad má mnoho rozli ných forem, jejichž škála se ješt rozší ila v souvislosti se vstupem eské republiky do Evropské unie. Základním typem da ového dokladu je tzv. b žný da ový doklad, který vystavuje plátce v p ípad , kdy v rámci svých podnikatelských aktivit dodává zboží nebo služby. Plátce, který uskute uje zdanitelná pln ní s úplatou za hotové, prost ednictvím platební karty nebo šekem, je povinen na požádání vystavit zjednodušený da ový doklad. Takový doklad m že plátce vystavit i za služby, které jsou poskytovány prost ednictvím elektronických prost edk a jejich poskytnutí je podmín no zaplacením a úplata je provád na bankovním p evodem. Zjednodušený da ový doklad je možno vystavit jen za zdanitelná pln ní v cen obsahující da celkem nejvýše 10 000 K , nelze ho však vystavit v p ípad prodeje zboží, které je p edm tem spot ební dan z lihu, tabákových výrobk , za jiné než pevné ceny pro kone ného spot ebitele. Dalším druhem da ového doklad m že být splátkový kalendá , který tvo í sou ást smlouvy nebo na který je ve smlouv výslovn odkazováno. Je da ovým dokladem v p ípad nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu podniku a smlouvy o finan ním pronájmu, pokud obsahuje náležitosti jako b žný da ový doklad. Jinou formou da ového dokladu je v souladu se zákonem platební kalendá , na n mž je uveden rozpis plateb na p edem stanovené období. Je da ovým dokladem v p ípad , že osoba, pro níž je uskute ováno zdanitelné pln ní, provádí platby p ed uskute n ním zdanitelného pln ní. Za zdanitelné pln ní se u plátce dan - vedle poskytování zboží i služeb v rámci podnikatelských aktivit - považuje i celá ada dalších pln ní. Jde o pln ní pro ú ely nesouvisející s podnikáním, vy azení majetku fyzické osoby z obchodního majetku, bezúplatná pln ní, u kterých byl uplatn n nárok na odpo et a další p ípady, které se, jsou-li uskute n na plátcem, považují za uskute n ní zdanitelného pln ní U takových zdanitelných pln ní je plátce dan povinen vystavit doklad o použití. Da ovými doklady, které ovliv ují základ dan i výši dan , jsou i takové doklady, jež korigují již d íve vystavené da ové doklady. Jedná se o da ový dobropis a da ový vrubopis a o opravný da ový doklad. Da ovým dobropisem a da ovým vrubopisem se opravuje základ dan . Krom výše uvedených da ových doklad upravuje zákon formu a obsah da ových doklad v následujících specifických p ípadech: da ové doklady p i dovozu a vývozu zboží, p i poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném lenském stát , p i dodání zboží do jiného lenského státu, p i po ízení zboží z jiného lenského státu. LM Dokumentace – Documentation Principle je jeden ze základních prvk ú etní metody zajiš ující pr kaznost ú etnictví. Ve své podstat znamená, že každý ú etní záznam v ú etních knihách musí být podložen ú etním dokladem. P esné a dochvilné vyhotovování ú etních doklad je základní podmínkou ádn vedeného ú etnictví a zárove požadavek, aby ú etní p ípad byl jednozna n a dostate n doložen a popsán. Ú etním dokladem se zachycují jednak hospodá ské operace, které znamenají zm ny v majetkových složkách, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech a výnosech ú etní jednotky, jednak ú etní operace, jež vyplývají z techniky ú etních zápis (nap . opravy chybných ú etních zápis nebo ú etní p evody p i uzavírání ú t ). Ú etní doklady musí být itelné, nesmí se v nich vymazávat ani dodate n vpisovat, škrtat i p episovat a musí být vyhotoveny trvanlivým zp sobem. D ležitou podmínkou p esnosti a pohotovosti ú etnictví všech ú etních jednotek je podrobn vypracovaná a ádn dodržovaná vnit ní sm rnice zajiš ující ob h ú etních doklad , která ur uje odpov dné pracovníky a lh ty k vyhotovení doklad a k jejich zpracování. LM Dotace (státní) – (State) Subsidy je nenávratný p íd l pen žních prost edk zpravidla na ur itý, p edem stanovený ú el. V ú etnictví se ú tuje o p íd lu dotace na bankovní ú et, souvztažn jako závazek v i poskytovateli dotace. Tím z stává až do okamžiku použití prost edk na stanovený ú el. Je-li dotace p id lená na po ízení dlouhodobého majetku, snižuje v ú etnictví jeho po izovací cenu, proti které je zú tován uvedený závazek. Dotace

24

ur ená na úhradu náklad je pro ú etní jednotku výnosem, proti n muž je rovn ž zú tován uvedený závazek. Znamená to tedy, že dokud nejsou pen žní prost edky z poskytnuté dotace použity, vykazuje se v rozvaze závazek v i poskytovateli dotace. P i zú tování dotace poskytnuté na úhradu náklad je t eba d sledn dodržovat akruální princip, tzn. zú tovat dotaci do výnos ve stejném ú etním období, ve kterém jsou ú továny náklady, na n ž byla dotace poskytnuta. Poskytovatel dotace kontroluje, zda byla dotace použita na stanovený ú el. Pokud tomu tak není, je p íjemce dotace povinen dotaci vrátit. LM Efekt z degrese (fixních náklad ) – Economies of Scale je výsledkem, vznikajícím na základ lepšího i horšího než p edpokládaného využití kapacity. Nejd ležit jší charakteristikou fixních náklad je totiž fakt, že v ur itém relevantním rozp tí využité kapacity z stávají nem nné. Tato skute nost samoz ejm vede k požadavk m maximáln využít danou kapacitu. ím v tší bude objem provedených výkon na této kapacit , tím rychleji bude klesat podíl fixních náklad na jednotku výkonu. Tento zp sob snižování nákladové náro nosti provád ných výkon se nazývá výt žnost. Ta - spolu s úsporností - p edstavuje dv základní cesty prosazování hospodárnosti. Efekt z degrese se kvantifikuje pomocí tzv. objemové odchylky. BK Efektivnost - Effectiveness je – po hospodárnosti a ú innosti - vrcholovým kritériem racionality vynaložených náklad . Její úrove vychází ze soum ení vynaložených náklad s dosaženým ekonomickým prosp chem, a tedy z kvantifikace zisku hodnoceného období. Úrove zisku je však - oproti m ení ú innosti - navíc vztažena bu k celkové úrovni ekonomických zdroj (aktiv), které jsou v podniku vázány, nebo k vymezené ásti vlastního a cizího kapitálu, který se podílí na tvorb , ale i erpání zisku. Efektivností tak v nejobecn jší podob rozumíme schopnost podniku zhodnotit zdroje vložené do podnikání. Kvantitativní vyjád ení efektivnosti je založeno na porovnání vynaložených vstup a dosažených výstup s tím, že ob základní kategorie mohou být r zn interpretovány. V podnikatelských subjektech se efektivnost nej ast ji m í pom rem mezi ziskem (p ed zdan ním, resp. po zdan ní) a pr m rnou výší bu celkového vloženého nebo vlastního kapitálu, resp. pr m rnou úrovní aktiv, využívaných v podnikání. BK Etika ú etní a auditorské profese – Ethic of Chartered Accountant Profession p edstavuje pravidla chování ú etních a auditor , která respektují ve ejný zájem a která upravuje etický kodex ú etních a auditor . Základními požadavky etických pravidel ú etní a auditorské profese je bezúhonnost, objektivita, odborná zp sobilost a ádná pé e, profesionální jednání, respektování d v rného charakteru informací a nezávislost. LM EVA (Ekonomická p idaná hodnota) – EVA (Economic Value Added) je jednou z alternativ manažersky m eného zisku, která vychází z ekonomického pojetí náklad . U nás se zpravidla p ekládá jako p idaná ekonomická hodnota. A koliv je kritérium EVA chrán no ochrannou registra ní známkou konzulta ní firmy Stern Steward, lze v r zných literárních pramenech nalézt r znými názory na jeho konkrétní kvantifikaci. V tšina zdroj se však shoduje v tom, že základem propo tu je zisk z hlavní výd le né innosti podniku „p ed“ úroky, ale po zdan ní, snížený o pr m rné náklady kapitálu, dlouhodob vázaného ve spole nosti a nutného k financování hlavní výd le né innosti. EVA = Z - PNK . (A – KZ) , EVA Z

kde

p idaná ekonomická hodnota, zisk z hlavní výd le né innosti podniku po zdan ní,

25

PNK A KZ

pr m rné náklady kapitálu, pr m rná výše aktiv, nutných k realizaci hlavní výd le né innosti a pr m rná výše krátkodobých závazk , vznikající v souvislosti s hlavní výd le nou inností.

EVA p edstavuje zejména d ležitý nástroj transformace strategických cíl podniku jako celku na taktická asová období a na nižší strukturální úrovn tzv. investi ních a rentabilitních odpov dnostních st edisek. Je také nástrojem poskytujícím podklady pro zhodnocení, jak se da í plnit p edpoklady, které vedly k p ijetí konkrétního investi ního rozhodnutí. V tomto smyslu úzce navazuje na istou sou asnou hodnotu jako základní kritérium investi ního rozhodování. BK Evidence da ová – Tax Records je evidence, která je v sou asné dob upravena zákonem o daních z p íjm a která zajiš uje u poplatník zjišt ní základu dan z p íjm . Její sou ástí je v první ad evidence p íjm , výdaj , podp rn pak evidence majetku a závazk . K poslednímu dni zda ovacího období zjistí poplatník celkové p íjmy a výdaje a zjistí skute ný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazk a provede o tom zápis. O p ípadné rozdíly upraví základ dan . Pro obsahové vymezení a ocen ní jednotlivých složek majetku se použijí ú etní p edpisy. S ú inností od 1. 1. 2004 nahradila da ová evidence jednoduché ú etnictví. Poplatník je povinen uschovávat da ovou evidenci za všechna zda ovací období, pro které neskon ila lh ta pro vym ení dan stanovená zákonem. LM Faktoring – Factoring Komer ní aktivita, p i níž jedna spole nost (faktoringová spole nost, faktor) p ebírá odpov dnost za placení pohledávek jiné spole nosti. Tato metoda financování je vhodná pro dodavatele sériových výrobk , zejména spot ebního charakteru, dodávané realtivn stálému okruhu odb ratel . Právním základem pro vztah mezi faktorem a jeho klientem je faktoringová smlouva. Vymezuje okruh obchodu, kterých se bude týkat, rozsah poskytovaných služeb a další práva a povinnosti obou stran. P i financování obchodu faktor odkupuje krátkodobé pohledávky a po srážce diskontu je proplácí dodavateli zálohov 80 až 90 % jejich hodnoty již v dob fakturace. Podíl fakturované ástky, který je faktor ochoten financovat, závisí na spolehlivosti dodavatele, na charakteru a kvalit jeho výrobk , p ípadn na dalších skute nostech. Zbývající ástka je hrazena faktorem až v dob splatnosti. Faktor m že také poskytovat ru ení za zaplacení pohledávek a p ebírat riziko platební neschopnosti odb ratel . Pokud odb ratel nezaplatí v as, faktor sám upomíná a vymáhá pohledávku a to i soudní cestou. Za tuto službu a za p evzetí rizika úhrady pohledávek si faktor ú tuje odm nu, jejíž výše závisí na rozsahu poskytovaných služeb. V ú etnictví se o faktoringu m že ú tovat dvojím zp sobem v závislosti na podmínkách faktoringové smlouvy. P i prvním zp sobu ú etní jednotka vy azuje pohledávky p edané faktorovi ze svého ú etnictví a je ú továno stejn jako p i postoupení pohledávek, tzn. výsledkov (odpis pohledávek do náklad a výnos proti pohledávce za faktorem). P i druhém zp sobu z stávají pohledávky postoupené faktorovi v ú etnictví ú etní jednotky na zvláštním analytickém ú tu, faktor avizuje jejich úhradu a nákladem ú etní jednotky je provize faktora. LM Faktura - Invoice Ú etní doklad (u plátc DPH zárove i da ový doklad), kterým dodavatel ur itého výkonu (zboží, výrobk nebo služby) nárokuje u odb ratele úhradu za jejich dodání. Aby mohla být faktura ú etním dokladem, musí obsahovat náležitosti p edepsané pro ú etní doklady zákonem o ú etnictví. Stejn tak jako da ový doklad m že sloužit jen tehdy, obsahuje-li náležitosti stanovené pro da ové doklady zákonem o dani z p idané hodnoty. innost p edstavující vypo ádání dodavatelsko-odb ratelských vztah (vystavování faktur) po spln ní p edm tu dodávky se nazývá fakturace. LM

26

FASB - Financial Accounting Standard Board Rada odpov dná za tvorbu a vydávání amerických ú etních standard (US GAAP). Má sedmi lenné vedení, jehož lenové jsou jmenováni na sedm let s možností op tovného jmenování. V ele rady FASB stojí p edseda se speciální odpov dností. V rámci FASB p sobí 40 až 50 odborník ve Výzkumn technickém odd lení (Research and Technical Activities – RTA), kte í odvád jí významnou ást práce. Podílejí se na výzkumu, p íprav návrh , p íprav analýz, komentá a PR (Public Realtions) aktivitách. Struktura FASB je konstruována tak, aby využila výhod demokratických, ale i autokratických p ístup . B hem procesu p ijímání ú etních standard má každý uživatel možnost hájit své zájmy, ale neznamená to, že se jeho názor zohlední p i hlasování. lenové FASB mají samoz ejm vrcholnou pravomoc a „poslední slovo“ v celém rozhodovacím procesu. Jsou však omezeni pot ebou získat podporu burzovního dohledu (SEC- Securities and Exchange Commission) a dalších vlivných osobností z r zných obor . LM Federace ú etních mezinárodní – International Federation of Accountants (IFAC) je významná nadnárodní profesní organizace p sobící v celosv tovém m ítku. Sdružuje národní organizace ú etních a auditor (V etn Svazu ú etních R a Komory auditor R), lenství v této organizaci je prestižní záležitostí každé národní profesní organizace. Stará se o rozvoj a harmonizaci ú etních a auditorských standard a monitoruje úrove kvality ú etní a auditorské profese a dodržování etických pravidel v lenských státech. LM Federace ú etních expert evropská (Fédération des Experts Comptables Européens - FEE) – European Federation of Accountants je reprezentativní profesní organizace ú etních a auditor v Evrop se sídlem v Bruselu. Byla ustavená v roce 1986 a sdružuje profesní organizace z ady evropských zemí. Jejími leny jsou i Svaz ú etních R a Komora auditor R. LM Fondy – Reserves (UK), Appropriated Retained Earnings (US) jsou v ú etnictví složkou vlastního kapitálu ú etní jednotky vykazovanou v pasivech rozvahy. V závislosti na zp sobu tvorby rozlišujeme fondy kapitálové, které se tvo í bu vklady majetku do spole nosti nebo jako d sledek zm n v ocen ní majetku a fondy ze zisku, vytvá ené p íd lem z vytvo eného výsledku hospoda ení v tzv. schvalovacím ízení (z rozhodnutí valné hromady). Jiným hlediskem t íd ní fond je závaznost jejich tvorby. V tomto sm ru se rozlišují fondy zákonné (jejich tvorba je povinná ze zákona), fondy statutární (jejich tvorba je upravena statutem ú etní jednotky, tzn. stanovami nebo spole enskou smlouvou) a fondy ostatní, vytvá ené dobrovoln z rozhodnutí ú etní jednotky pro ú elové financování. Zákonným fondem je u kapitálových obchodních spole ností zákonný rezervní fond u družstev to ned litelný fond, pravidla jejichž tvorby a erpání upravuje obchodní zákoník. U státních podnik se ze zákona vytvá í fond kulturních a sociálních pot eb. Fondem, který p edstavuje nerozd lený zisk, který není ú elov ur ený, je nerozd lený zisk minulých let. V p ípad kumulované ztráty z hospoda ení snižuje vlastní kapitál ú etní jednotky záporný fond – neuhrazená ztráta minulých let. LM Fond ned litelný – Statutory Reserve Account For Cooperatives je fond povinn vytvá ený v družstvech, která ho musí vytvo it p i svém vzniku nejmén ve výši 10 % zapisovaného základního kapitálu. Tento fond družstvo dopl uje, nejmén o10 % ro ního istého zisku až do doby, než jeho výše dosáhne poloviny zapisovaného základního kapitálu družstva, pokud stanovy družstva nestanový výši vyšší. Ned litelný fond se nesmí použít za trvání družstva k rozd lení mezi leny. LM

27

Fond rezervní - Statutory Reserve Account je fond, který ze zákona (obchodní zákoník) vytvá ení kapitálové spole nosti (akciová spole nost a spole nost s ru ením omezeným) ze zisku b žného ú etního období po zdan ní, nebo z jiných vlastních zdroj až do výše stanovené zákonem nebo spole enskou smlouvou i stanovami. Do zákonem stanovené výše lze použít rezervní fond pouze k úhrad ztráty spole nosti. Rezervní fond lze vytvo it i p i vzniku spole nosti nebo p i zvyšování základního kapitálu p íplatky spole ník nad výši vklad nebo nad emisní kurs akcií. Spole nost s ru ením omezeným je povinna vytvo it rezervní fond (není-li vytvo en již p i vzniku spole nosti) z istého zisku vykázaného v ádné ú etní záv rce za rok, v n mž poprvé istý zisk vytvo í, a to ve výši nejmén 10 % z istého zisku, ne však více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ro n dopl uje o ástku ur enou ve spole enské smlouv nebo ve stanovách, nejmén však 5 % z istého zisku až do dosažení výše rezervního fondu ur ené ve spole enské smlouv nebo ve stanovách, nejmén však do výše 10 % základního kapitálu. O použití rezervního fondu rozhodují jednatelé nebo valná hromada spole ník . Akciová spole nost je povinna vytvo it rezervní fond (není-li vytvo en již p i vzniku spole nosti) z istého zisku vykázaného v ádné ú etní záv rce za rok, v n mž poprvé istý zisk vytvo í, a to ve výši nejmén 20 % z istého zisku, ne však více než 10 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ro n dopl uje o ástku ur enou stanovami, nejmén však 5 % z istého zisku až do dosažení výše ur ené ve stanovách, nejmén však do výše 20 % základního kapitálu. O použití rezervního fondu rozhoduje p edstavenstvo. LM Formy ú etní – Formats of Accounting p edstavují technickou stránku vedení ú etnictví, která závisí na vn jší podob ú etních knih a jejich vzájemných vazeb. Jsou spojeny s d jinami ú etnictví a závisí na stupni technického pokroku, kterého byla v dané historické etap dosaženo. Je možné je rozlišovat bu podle zemí p vodu, kdy vznikly (forma italská, anglická, francouzská), nebo podle vztahu asových a v cných zápis , po tu a úpravy ú etních knih (sborníkov -deníková forma, rejst íková forma, nebo tabelární forma, spojující asový a v cný zápis do jedné ú etní knihy - tabelárního deníku) p ípadn podle techniky zpracování ú etních zápis . P i ru ním vedení ú etnictví se používala forma p episovací (p i existenci více ú etních knih se záznam p episoval z jedné knihy do další), p ípadn forma propisovací, p edpokládá ú etní knihy na volných listech (záznam se provádí sou asn do deníku a hlavní knihy pr pisem). Postupující technika vedla p es mechanizace ú etnictví na faktura ních strojích p es vedení ú etnictví na strojích na d rné štítky až po vedení ú etnictví na po íta ích. LM Franchising - Franchising Forma podnikání (rozší ila se v USA po II. sv tové válce) opírající se o p ijetí hotového podnikatelského konceptu. Jedná se o ur itý druh licence, pomocí n hož jeden podnikatelský subjekt poskytuje konkrétní práva jinému podnikatelskému subjektu (know-how, výrobky, chrán no zna ku, osv d enou technologii, výhradní práva apod.). Koupí franchisové licence se kandidát franchisingu stává partnerem franchisové spole nosti, podnikající pod jejím zavedeným jménem a s její pomocí. Získává mnoho z toho, co pat í k zahájení samotného podnikání - obchodní ideu, reklamní zabezpe ení, školení vlastní i svého personálu. Sám poskytuje kapitál a podnikatelskou erudici. Franchising odstra uje nevýhody plynoucí z tvorby vlastní prodejní sít a snižuje riziko podnikání. Rozsáhlá nabídka franchis je p edevším ve sfé e gastronomie a ve ejného stravování, kde dominují firmy zam ené na rychlé ob erstvení. Rozší ený je i výrobkový franchise, týkající se prodeje konkrétního zna kového zboží - aut, benzinu, nápoj , konfekce, kosmetiky apod., které franchisor dodává. Finan ní podmínky mezi franchisorem (poskytovatelem licence) a franchisantem (uživatelem licence) lze rozd lit na poplatky p i vstupu do systému a poplatky placené v pr b hu provozování franchisy. Odkoupení licence je právo užívat všechny prvky, které jsou charakteristické pro daný franchisový systém (obchodní jméno, ochrannou známku, logo, technologické postupy, know-how atd.) a v ú etnictví franchisanta se eviduje jako dlouhodobý nehmotný majetek odpisovaný po dobu uzav ené smlouvy. U franchisora poskytnutí práva užívání není prodejem dlouhodobého nehmotného majetku ve smyslu jeho vy azení z majetku a tedy i z evidence, ale pouze výnosem, asov rozlišovaným po dobu uzav ení

28

smlouvy. Franchisor si licenci, know-how, ochranou známku apod. ponechává pro p ípadný prodej jinému franchisantovi. Jednorázový poplatek za vstupní služby (nap . vyškolení zam stnanc , marketing, reklama apod.) je nákladem a záleží na franchisantovi, zda ho zahrne do náklad b žného období jednorázov , i zda zvolí jeho asové rozlišení na jím stanovené období (maximáln 4 roky). U franchisora se jedná o jednorázový výnos. V n kterých franchisových systémech bývá požadována kauce jako záruka v p ípad , že by ze strany franchisanta došlo k porušení podmínek smlouvy, která se po ukon ení smlouvy se vrací. V pr b hu franchisy platí franchisant franchisorovi m sí n poplatky, které jsou obvykle stanovené procentem z obratu franchisové provozovny. Tyto poplatky jsou b žným provozním nákladem franchisanta a výnosem franchisora. LM Fúze – Merger (Business Combination) Obecný pojem pro spojování obchodních spole ností, který není nikde oficiáln zakotven. Po právní stránce upravuje fúze obchodní zákoník, podle kterého se mohou spojit pouze spole nosti, které mají stejnou právní formu. V praxi m že mít fúze podobu slou ení nebo splynutí. Slou ení je takový zp sob spojování obchodních spole ností, p i kterém zaniká slu ovaná spole nost bez likvidace a sou asn p echází majetek (aktiva) a závazky slu ované spole nosti na jinou spole nost, se kterou se zanikající spole nost slu uje. Splynutím se pak rozumí takový zp sob spojení obchodních spole ností, p i kterém splývající obchodní spole nosti zanikají a vzniká nový právní subjekt. P ed provedením fúze musí být vypracován projekt slou ení nebo splynutí, který musí posoudit znalci. Ti si p ed vypracováním zprávy musí vyžádat stanovisko auditora k ú etnictví fúzujících spole ností. Projekt musí schválit valná hromada spole ník nebo akcioná . Ú etní postup p i fúzích musí v zásad vycházet a respektovat jednak obecné ú etní p edpisy, jednak obchodní právo. Podstatnou v této souvislosti je otázka a výše struktury základního kapitálu a jeho p ípadných zm n v procesu fúzí a otázka p ece ování majetku. LM Goodwill - Goodwill je kladný nebo záporný rozdíl mezi cenou, za kterou byl podnik nebo jeho ást (p i majetkové akvizici) nebo podíl i akcie podniku (p i kapitálové akvizici) po ízeny a akvizitorovým podílem na tržn ocen ných položkách aktiv minus p evzaté závazky ke dni akvizice. V ú etnictví je goodwill považován za dlouhodobý nehmotný majetek a podle eských ú etních p edpis se odpisuje po dobu p ti let do výsledku hospoda ení (kladný goodwill do náklad , záporný do výnos ). LM Harmonizace ú etních výkaz – Accounting Harmonization, Accounting Convergence je proces sbližování ú etních pravidel a ú etních výkaz r zných zemí tak, aby byly obecn srozumitelné pro jejich uživatele. Tyto snahy probíhají ve sv t v n kolika proudech. Projevují se jednak jako úsilí o celosv tovou harmonizaci, nacházející sv j výraz v mezinárodních ú etních normách, jednak jako harmonizace v rámci ur itého spole enství zemí, nap . uvnit Evropské Unie, nacházející sv j výraz v direktivách EU. Z mezinárodních ú etních norem mají ve sv t dominantní postavení Mezinárodní ú etní standardy (Interantional Accounting Standards - IAS) od roku 2002 nazývané jako mezinárodní ú etní standardy ú etního výkaznictví (International Financial Reporting Standards - IFRS), p sobící zejména v oblasti kontinentální Evropy. V oblasti amerického výkaznictví mají výsadní postavení US GAAP (United States Generally Accepted Accounting Principles). V rámci procesu harmonizace dochází mezi všemi t mito normami k postupnému sbližování. LM Hodnota budoucí – Future Value je postup transformace odhadovaných p íjm , resp. výdaj , vznikajících v r zných asových obdobích, na p íjmy a výdaje, realizované, resp. vynaložené v konkrétním budoucím asovém okamžiku. Propo et budoucí hodnoty p íjm a výdaj je postupem, který lze využít zejména v investi ním rozhodování. Je postupem, založeným na respektování faktoru asu.

29

Respektování faktoru asu vychází z toho, že sou asné p íjmy (výdaje) hodnotíme výše než p íjmy (výdaje) uskute n né v budoucnosti - a to o zhodnocení, které nám umož uje nap . sou asný p íjem od okamžiku inkasa až do okamžiku inkasa budoucího p íjmu. Tuto úvahu si lze snadno p edstavit na p íkladu úro ení vkladu. Nap . 1 000,- K uložených v tomto okamžiku na desetiprocentní úrok se zhodnotí za rok na 1 100,- K , za další, druhý rok na 1 210,- K a za t etí rok na 1 331,- K . Uvedenou skute nost lze vyjád it v obecném tvaru pro zúro ení, které se využívá pro výpo et budoucí hodnoty sou asných :pen žních tok : BHn = CF0 * (1 + i) n

, kde

BHa

budoucí hodnota sou asného p íjmu nebo výdaje v roce n,

CF0

sou asná hodnota p íjmu nebo výdaje,

n

po et let úro ení (zhodnocování) a

i

náklady kapitálu (oportunitní náklady)

Výraz (1 + i), vyjad ující míru zhodnocení sou asného p íjmu i výdaje p i ro ním úroku (zhodnocení) i se pak ozna uje jako diskontní sazba. BK Hodnota istá sou asná – Net Present Value je nejvýznamn jším kritériem investi ního rozhodování (rozhodování o budoucí kapacit ). Zjiš uje se jako rozdíl mezi sou asnou hodnotou p ínos a sou asnou hodnotou investi ních výdaj , a p edstavuje tak v zásad p ebytek, resp. nedostatek pen žních p ínos v porovnání s investi ními výdaji, zvýšenými o míru zhodnocení kapitálu, kterou požaduje posuzovatel investice. Nejlépe se z tohoto hlediska chápe jako p ebytek (nedostatek) p ínos z investice ve vztahu k p j ce, která byla investována a která se v ro ních intervalech (a v maximální výši, kterou p ínosy z investice umož ují) splácí v etn sjednaného ro ního úroku. Z této charakteristiky plyne také obecné kritérium p ijatelnosti investi ního projektu: projekt je v zásad p ijatelný, pokud je jeho istá sou asná hodnota vyšší nebo rovna nule. istá sou asná hodnota se zjiš uje podle následujícího vztahu: t [ CFn * (1 + i ) - n ] , kde

SHs = n=0

SH

sou asná hodnota investice

CF

investi ní výdaje (-) a p íjmy z realizace investice (+)

a

jednotlivá léta životnosti investice

t

doba životnosti investice

i

náklady kapitálu (oportunitní náklady)

BK

Hodnota reálná - Fair Value je eský ekvivalent pro anglický výraz „Fair Value“ a používá se k oce ování položek rozvahy v t ch p ípadech, kdy to ú etní a související pravidla p edepisují nebo povolují. Pro ú ely ú etnictví se jako reálná hodnota považuje a) tržní hodnota, která je vyhlášena na tuzemské i zahrani ní burze nebo na jiném regulovaném trhu,

30

b) ocen ní kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostate n p edstavuje reálnou hodnotu; metody ocen ní použité p i kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit p im ené p iblížení se k tržní hodnot , c) ocen ní stanovené podle zvláštních právních p edpis, nelze-li postupovat podle písmen a) a b)

LM

Hodnota sou asná – Present Value je postup transformace odhadovaných p íjm , resp. výdaj , vznikajících v r zných asových obdobích, na p íjmy a výdaje, realizované, resp. vynaložené v sou asnosti. Propo et sou asné hodnoty budoucích p íjm a výdaj je postupem, který se využívá zejména v investi ním rozhodování (v rozhodování o budoucí kapacit ). Je postupem, založeným na respektování faktoru asu. Respektování faktoru asu vychází z toho, že sou asné p íjmy (výdaje) hodnotíme výše než p íjmy (výdaje) uskute n né v budoucnosti - a to o zhodnocení, které nám umož uje nap . sou asný p íjem od okamžiku inkasa až do okamžiku inkasa budoucího p íjmu. Tuto úvahu si lze snadno p edstavit na p íkladu úro ení vkladu. Nap . 1 000,- K uložených v tomto okamžiku na desetiprocentní úrok se zhodnotí za rok na 1 100,- K , za další, druhý rok na 1 210,- K a za t etí rok na 1 331,- K . Uvedenou skute nost lze vyjád it v obecném tvaru pro odúro ení (diskont), které se využívá pro výpo et sou asné hodnoty budoucích pen žních tok : SH = CFn * (1 + i)-n

, kde

SH

sou asná hodnota p íjmu nebo výdaje,

CF0

p íjem, resp. výdaj, realizovaný (vynaložený) v roce n,

n

po et let úro ení (zhodnocování) a

i

náklady kapitálu (oportunitní náklady)

Výraz (1 + i)-1, který je p evrácenou hodnotou diskontní sazby, se nazývá diskontní faktor nebo diskontní koeficient. Na kvantifikaci sou asné hodnoty budoucích pen žních tok jsou založeny nejvýznamn jší metody hodnocení úloh o budoucí kapacit : metoda isté sou asné hodnoty, výpo et indexu rentability, výpo et vnit ní výnosové míry, zjišt ní doby návratnosti investice na diskontovaných veli inách, n která nákladová kritéria a metody založené na propo tu perpetuity. BK Hospodárnost – Economy je výchozím kritériem vyjád ení racionality p i vynakládání ekonomických zdroj . Vyjad uje takový pr b h náklad podniku, p i kterém se dosahuje žádoucích výstup s co nejmenším vynaložením zdroj ekonomického r stu. Tradi n se prosazuje dv ma základními cestami, resp. jejich kombinací: •

ve form úspornosti (anglicky: Savings); té se dosahuje tím zp sobem, že žádoucí výkony podniku jsou dosaženy s co nejnižším vynaložením ekonomických zdroj , a

•

ve form výt žnosti (anglicky: Utilisation); té se dosáhne v p ípad , kdy se ízení zam uje na maximalizaci objemu provedených výkon p i konstantním vynaložení ekonomických zdroj .

A koliv má uvedené odlišení úspornostní a výt žnostní formy dosti podstatné praktické využití, ob formy asto plynule p echázejí jedna v druhou a prakticky se projevují spíše ve vzájemné kombinaci, vedoucí ke stejnému výsledk m - ke snižování pr m rných náklad na jednotku výkonu. M ení hospodárnosti je založeno na srovnání skute n vynaložených náklad s jejich žádoucí, p edem stanovenou úrovní. BK

31

Index rentability – Index of Return je jedním ze základních kritérií investi ního rozhodování (rozhodování o budoucí kapacit ). Vychází ze stejných údaj jako propo et isté sou asné hodnoty. Na rozdíl od isté sou asné hodnoty jde však o relativní, pom rové kritérium, které vyjad uje vztah mezi sou asnou hodnotou o ekávaných p ínos (+ CF) a sou asnou hodnotou investi ních výdaj (- CF). Index rentability tak v zásad p edstavuje míru výnosnosti investi ního projektu nad rámec požadovaných náklad kapitálu. Z této charakteristiky plyne také obecné kritérium p ijatelnosti investi ního projektu: projekt je v zásad p ijatelný, pokud je jeho index rentability vyšší nebo rovna jedné. P i výpo tu indexu rentability se tedy postupuje podle vzorce IR =

+ CF disk - CF disk

, kde

+ CF disk je sou asná hodnota p ínos z investice a - CF disk sou asná hodnota investi ních výdaj . istá sou asná hodnota a index rentability jsou nejvýznamn jšími kritérii hodnocení investi ních projekt ; pokud hodnocení vylu ujících se projekt vede podle jiných kritérií k jinému po adí než podle isté sou asné hodnoty a indexu rentability, dává se obecn p ednost azení podle t chto dvou kritérií. BK Inventarizace – Annual Review je jedním z metodických prvk ú etnictví, jehož cílem je kontrola v cné správnosti ú etnictví. Jedná se o povinnou sou ást prací provád ných p ed ú etní záv rkou. P edm tem inventarizace jsou aktiva a n které položky pasív ú etní jednotky. Proces inventarizace zahrnuje n kolik díl ích etap a to zjišt ní skute ného stavu aktiv a pasív (provedení inventury), porovnání skute ného stavu se stavem ú etním, vyjád ení p ípadných rozdíl mezi skute ným a ú etním stavem a zjišt ní jejich povahy, p ípadn p í in vzniku, návrh opat ení, jimiž se vypo ádají zjišt né rozdíly, zaú tování rozdíl (ú etnictví je t eba uvést do souladu se skute ností) a nakonec návrh opat ení pro prevenci p ípadným dalším nedostatk m zjišt ných inventarizací. Inventariza ním rozdílem m že být bu manko nebo p ebytek. Inventariza ní rozdíly je nutné zaú tovat do inventariza ního období, kterému se vztahují. Inventarizaci provádí inventariza ní komise, která je odpov dná za správnost jejího provedení. Doklady o provedení inventarizace je nutno uchovávat po zákonem stanovenou dobu po jejím provedení. Z hlediska druhu inventarizací lze rozlišit inventarizace ádné, které se provád jí pravideln jako práce související s ádnou ú etní záv rkou, inventarizace mimo ádné, které jsou vyvolány mimo ádnými událostmi (nap . zm na odpov dné osoby, mimo ádná ú etní záv rka), inventarizace pr b žné, které lze provád t v pr b hu celého ú etního období u zásob, je-li zajišt ná jejich druhová evidence, p ípadn jejich evidence podle míst uložení zásob a hmotn odpov dných osob. LM Inventura – Stock-Taking (UK), Inventory (US) je první díl í etapa inventarizace, p i které se zjiš uje skute ný stav aktiv a pasív. Podle zp sobu provád ní inventury, která závisí na povaze inventarizovaného majetku nebo zdroj se rozlišuje fyzická inventura kdy se jednotlivé p edm ty skute n fyzicky váží, m í, po ítají (takto se inventuje hmotný majetek), nebo dokladová inventura, kdy ke zjišt ní skute ného stavu je nutné použít doklady (používá se u takových složek aktiv a pasiv, kdy nelze použít fyzické inventury, jako jsou pohledávky, závazky, rezervy, ú ty asového rozlišení, stavy na bankovních ú tech). Zjišt né stavy p i inventu e se zaznamenávají v inventurních soupisech, které jsou pr kazné ú etní záznamy a musí obsahovat zákonem p edepsané náležitosti. Jedná se zejména o p esné ur ení majetku, který byl p edm tem inventury, o podpis osob odpov dných za inventuru a za její provedení, zp sob zjiš ování skute ných stavu, ocen ní majetku a závazk k okamžiku ukon ení inventury, okamžik jejího zahájení a ukon ení. LM

32

Investice (v ú etnictví) – Investments p edstavují nabývání takového aktiva (investování), od n hož se o ekává budoucí ekonomický prosp ch. Klasifikují se podle dvou základních kriterií. Prvním kriteriem je doba držby, z tohoto hlediska se investice lení na dlouhodobé (ú etní jednotka je hodlá držet po dobu delší než 1 rok), které se v rozvaze se vykazují jako dlouhodobý finan ní majetek a krátkodobé (ú etní jednotka je hodlá držet po dobu nejvýše jednoho roku), které se v rozvaze vykazují jako krátkodobý finan ní majetek. Druhým kriteriem je obchodovatelnost, vyjad ující potenciální schopnosti investice být p edm tem prodeje. V ú etnictví se investice oce ují nej ast ji po izovací cenou, tj. cena v etn vedlejších náklad vynaložených na po ízení investice. U vybraných položek investic dovolují ú etní p edpisy k datu ú etní záv rky p ecen ní na reálnou hodnotu (u obchodovatelských investic), p ípadn p ecen ní ekvivalencí (u dlouhodobých investic p edstavující rozhodující nebo podstatný vliv ídící osoby na kapitálu ízené ú etní jednotky). LM Jednice kalkula ní – Cost Unit úzce souvisí s vymezením p edm tu kalkulace, které je jedním z prvk tzv. metody kalkulace, a to s vymezením p edm tu kalkulace. P edm t kalkulace je dán jednak kalkula ní jednicí, jednak kalkulovaným množstvím. Kalkula ní jednicí se rozumí konkrétní výkon, vymezený m rnou jednotkou a druhem, na který se stanovují nebo zjiš ují náklady a další hodnotové veli iny. Kalkulované množství zahrnuje ur itý po et kalkula ních jednic, pro n ž se stanovují nebo zjiš ují celkové náklady. Jeho vymezení je významné zejména z hlediska ur ení pr m rného podílu fixních náklad , p ipadajících na kalkula ní jednici. Tyto náklady sice p í inn nesouvisí ani s kalkula ní jednicí ani s konkrétním objemem ur itého druhu provád ného výkonu; pro ešení n kterých rozhodovacích úloh je však t eba je této jednici p i adit. BK Jednotka ú etní – Accounting Entity Podle zákona o ú etnictví jsou ú etní jednotkou a) právnické osoby, které mají sídlo na území eské republiky, b) zahrani ní osoby, pokud na území zvláštních právních p edpis ,

eské republiky podnikají nebo provozují jinou innost podle

c) organiza ní složky státu podle zvláštního právního p edpisu, d) fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z p idané hodnoty v etn pln ní osvobozených od této dan , jež nejsou sou ástí obratu, v rámci jejich podnikatelské innosti p esáhl za bezprost edn p edcházející kalendá ní rok ástku 15 000 000 K , a to od prvního dne kalendá ního roku, e) ostatní fyzické osoby, které vedou ú etnictví na základ svého rozhodnutí, f) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou ú astníky sdružení bez právní subjektivity, pokud alespo jeden z ú astník tohoto sdružení je ú etní jednotkou, g) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení ú etnictví ukládá zvláštní právní p edpis. Ú etnictví se vede za ú etní jednotku jako celek. Ú etní jednotky mohou vedením svého ú etnictví pov it jinou právnickou i fyzickou osobu, avšak nezbavují se tak odpov dnosti za vedení ú etnictví. LM Kalkulace – Costing je v ekonomickém slova smyslu propo tem náklad , marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veli iny na výrobek, práci nebo službu, na innost nebo operaci, kterou je t eba v souvislosti s jejich uskute n ním provést, na podnikovou investi ní akci nebo na jinak naturáln vyjád enou jednotku výkonu.

33

Práv skute nost, že kalkulace zobrazuje ve vzájemné souvislosti oba základní póly podnikatelského procesu - naturáln vyjád ený výkon a jeho hodnotovou charakteristiku - z ní iní nejvýznamn jší nástroj, synteticky zobrazující vztah v cné a hodnotové stránky podnikání. Pojem kalkulace se užívá ve t ech základních významech: •

jako innost vedoucí ke zjišt ní i stanovení náklad na výkon, který je p esn druhov , objemov a jakostn vymezen,

•

jako výsledek této innosti, a

•

jako vyd litelná ást informa ního systému podniku, sice tvo ící sou ást manažerského ú etnictví, ale také nezastupitelná informa ním obsahem a metodou jeho získání; v tomto pojetí se o kalkulaci hovo í již nikoliv jako o izolovaném propo tu hodnotových veli in na jednotku výkonu, ale jako o systému vzájemn skloubených propo t , zpracovaných pro r zné ú ely, které jsou obsahov propojeny zejména s ú etnictvím o vnitropodnikové struktu e a s rozpo ty odpov dnostních st edisek. BK

Kalkulace cílových náklad -Target Costing je d ležitým informa ním nástrojem ízení náklad výkonu v p edvýrobní etap . Jejím smyslem je stanovit p edpokládané náklady výkonu na základ jeho o ekávané ceny a požadovaného zisku. Tím vytvá í tlak na hledání možností, jak snížit nákladovou náro nost výkonu již ve fázi výzkumu, vývoje, resp. p ípravy prototypu. Výsledkem by m l být takový návrh finálního výkonu, který spl uje všechny požadavky zákazník , ale jehož náklady a cena zajistí také požadovaný zisk pro výrobce. Kalkulace vychází z cílové ceny (anglicky: Target Price), která by m la odrážet p edevším hodnotu výrobku vnímanou zákazníkem, vlastnosti, kvalitu a cenu konkuren ních i obdobných výrobk , ale i strategické cíle podniku. Spolu s cílovou cenou se stanoví cílový zisk, který obvykle vychází z požadované rentability vložených prost edk a z ní odvozené rentability výnos . Rozdíl mezi cílovou cenou a cílovým ziskem p edstavuje maximální p ípustné náklady, které daný výkon bude vyžadovat; ozna ují se jako cílové náklady nebo náklady stanovená trhem (anglicky: Market Driven Costs). Kalkulace vycházející z této úrovn náklad tak není odrazem vnit ních podmínek podniku; vyplývá z ceny, která respektuje tržní vztahy, a z požadované rentability kapitálu, která je v tšinou ovlivn na finan ními trhy. Cílové náklady se dále porovnávají s propo tovou kalkulací náklad nového výkonu, stanovenou na základ navrhovaných vlastností a technologických postup . Pokud jsou tyto kalkulované náklady vyšší než cílová kalkulace náklad , je t eba hledat možnosti snižování náklad na úrove náklad cílových. Kalkulace cílových náklad up ednost uje hledání rezerv v technologických postupech, použitých materiálech a v p ehodnocení vlastností výkon , které vyžadují vysoké náklady, ale nijak se neprojeví v hodnocení výkon zákazníkem. Ideální je, pokud na konci p edvýrobní etapy •

vlastnosti výrobku zajiš ují dosažení cílové ceny a

•

technologie výroby je na takové úrovni, která zajiš uje dodržení cílových náklad .

LŠ

Kalkulace ceny - Price Costing je významným informa ním nástrojem stanovení cílové nebo sm rné ceny finálního výkonu. Od kalkulace náklad se liší zejména výchozím p ístupem k její tvorb : zatímco kalkulace náklad odráží žádoucí i skute né toky vzniku náklad , cenová kalkulace naopak zobrazuje toky zp tné návratnosti náklad a zisku uskute n né ve form výnos . Tento odlišný p ístup se projevuje také v obsahu kalkulace ceny: zatímco kalkulace náklad vyjad uje nákladovou náro nost produkt , vyjád enou zpravidla náklady v jejich finan ním nebo hodnotovém pojetí, vychází kalkulace ceny z náklad v jejich ekonomickém pojetí: obsahuje tedy také kalkulovaný zisk nebo jinou veli inu, vyjad ující požadovanou úrove zhodnocení ekonomických zdroj , vložených do podnikání.

34

S rozvojem tržního hospodá ství, jehož podstatným rysem je v ad odv tví silný vliv podmínek trhu na cenu, která již vzniká v podstat objektivn a nikoli na základ asto spekulativního propo tu monopolního výrobce, se také m ní význam a úloha cenových kalkulací. V porovnání s minulosti se sestavují mén asto a jako zásadní podklad pro kone nou cenu se dnes využívají jen p i n kterých zp sobech tvorby ceny. P íkladem jejich aplikace je návrh ceny individuáln nabízených výkon (stavební zakázka, audit, nabídka informa ního systému). I v p ípadech, kdy je cena výrazem tržních podmínek, je nutné - a to jak z pozice dodavatele výkonu, tak i jeho odb ratele - sestavovat ur itou "stínovou" cenovou kalkulaci; ta pak vyjad uje individuální podmínky obou podnik ve vztazích k relacím prosazujícím se na trhu: zákazník na jejím základ stanovuje maximální hranici, která p i nákupu externích výkon neohrozí jeho vlastní výnosnost, pro dodavatele je naopak limitem udržení jeho vlastních rozvojových zám r . Porovnání obou t chto informa ních podklad je pak významné pro ešení problému, zda utlumit i rozvíjet daný výrobní obor nebo zda p ijmout i odmítnout zakázku. BK Kalkulace d lením – Costing by Division je metodický postup p i azování náklad výkon m a jejich kalkula ním jednicím. Podrobn ji se lení na tzv. prostou kalkulaci d lením (Single Costing by Division), stup ovitou kalkulaci d lením (Phase costing by Division) a kalkulaci d lením s pom rovými ísly (Costing by Equivalent Units). Je opakem tzv. p irážkové kalkulace, od které se liší tím, že p i kalkulaci d lením se náklady p i azují výkon m ve vztahu k množství (po tu) r zn vyjád ených kalkula ních jednic. P irážkové metody naopak využívají pro p i ítání náklad výkon m hodnotov nebo naturáln vyjád ené rozvrhové základny. Spole ným rysem obou skupin by m la být snaha p i azovat co nejv tší ást spole ných náklad na základ co nejužšího p í inného vztahu mezi náklady a výkony. BK Kalkulace dynamická – Dynamic Costing je pojem, využívaný pro zvláštní formu kalkula ního vzorce, který vychází z tradi ního kalkula ního roz len ní náklad na p ímé a nep ímé náklady a ze len ní náklad podle fází reproduk ního procesu. Zachovává si tak informa ní základ typového kalkula ního vzorce. Jeho vypovídací schopnost je však rozší ena o odpov na otázku, jak budou náklady v jednotlivých fázích ovlivn ny zm nami v objemu provád ných výkon . Tato forma kalkulace se využívá hlavn jako podklad pro ocen ní vnitropodnikových výkon p edávaných na r zné úrovn podnikové struktury. Uvedený pojem se však využívá i v protikladu k tzv. statickým kalkulacím; zatímco dynamickou kalkulací se rozumí takový propo et hodnotových veli in, vztažených ke kalkula ní jednici, který platí v širším rozp tí provád ných, resp. prodávaných výkon , statickou kalkulací se rozumí takový propo et, který platí pouze na jediný, p edem rozhodnutý objem a sortiment výkon . Typickým p edstavitelem dynamické kalkulace je v tomto smyslu kalkulace variabilních náklad výkonu, zatímco reprezentantem statické kalkulace je nap . kalkulace plných náklad , zahrnující navíc i pr m rný podíl fixních náklad , p ipadajících na kalkula ní jednici. BK Kalkulace operativní – Operational Costing je p edb žným propo tem nákladové náro nosti výkonu, který je platný vždy ode dne, kdy došlo ke zm n v pr b hu podnikatelského, nej ast ji výrobního procesu. Vyjad uje úrove p edem stanovených náklad , které odpovídají dosaženým konkrétním technickým a výrobním podmínkách, v nichž se výrobní proces uskute uje, a ur ují tedy výši náklad za p edpokladu, že budou dodrženy konstruk ní, technologické a výrobní p edpoklady. Ty jsou vyjád eny v konstruk ní a technologické dokumentaci, kterou zpracovávají útvary odpovídající za p ípravu výroby, a na které operativní kalkulace navazuje. Operativní kalkulace se sestavují zejména v položkách p ímých jednicových náklad , a to na základ tzv. operativních spot ebních a výkonových norem. Také tyto normy vyjad ují úrove materiálové náro nosti

35

a pracnosti výkonu se z etelem na konkrétní vytvo ené podmínky; m ní se proto vždy, když dochází ke zm nám t chto podmínek. Využívají se zejména p i zadávání nákladového úkolu výrobním útvar m a p i kontrole jejich pln ní. D ležitou úlohu plní v tomto sm ru zejména p i uplatn ní tzv. rozdílových metod, které umož ují preventivní a b žnou kontrolu hospodárnosti tím zp sobem, že se porovnává skute n vynaložený náklad s nákladovým úkolem nikoli až po jeho vynaložení, ale již v okamžiku spot eby ekonomických zdroj i dokonce p ed jejich vynaložením. Druhý významný úkol operativní kalkulace plyne z jejich vztahu k plánové kalkulaci. Jejich vzájemným porovnáním v pr b hu roku se kontroluje zajišt nost ro ního plánu náklad podniku, a tedy i to, jak se da í vytvá et podmínky, zadané v plánu inovací. V tomto smyslu p sobí rozdíl mezi ob ma kalkulacemi jako nástroj ízení t ch útvar , které odpovídají za celkovou p ípravu výroby a za její racionalizaci. BK Kalkulace plánová – Plan Costing je p edb žným propo tem nákladové náro nosti výkonu, který má význam zpracovávat pro výkony, jejichž provád ní se bude opakovat v pr b hu delšího, minimáln ro ního asového intervalu. Uplat ují se zejména v pr myslových výrobách. Sestavují se v návaznosti na podrobnou konstruk ní a technologickou p ípravu výroby konkrétního výrobku, jejíž sou ástí je mimo jiné stanovení výchozích spot ebních a výkonových norem. Tyto normy vycházejí z existujícího stavu konstruk ního ešení výrobku, navržené technologie a organizace výroby. V dalších krocích se však upravují o inovace a zm ny, ke kterým má v celém hodnoceném období dojít; kvantifikace t chto inovací a zm n je zpravidla obsažena v r zn nazývaném plánu (plán technicko-organiza ních opat ení, plán zm nového ízení, plán inovací), který je v zásad cílem a úkolem útvar technické p ípravy výroby ve zlepšování užitných vlastností výrobk a ve snižování jejich nákladové náro nosti. Plánová kalkulace má pak v zásad dvojí podobu: •

jako plánová kalkulace díl ího období vyjad uje úrove náklad v jednotlivých asových intervalech, následujících po realizaci p edpokládaných zm n;

•

jako plánová kalkulace celého hodnoceného období je pak v podstat váženým aritmetickým pr m rem jednotlivých úrovní p edem stanovených náklad (které reagují na zm ny vyjád ené v plánu inovací), p i emž jako váhy vystupují objemy výkon , jejichž výroba se v daném díl ím období p edpokládá.

Plánové kalkulace se využívají zejména ve dvou základních liniích: •

Slouží jako jeden z podklad pro sestavení rozpo tové výsledovky, resp. dalších ástí hlavního podnikového rozpo tu, které z ní vycházejí; jejich význam je v tom, že umož ují konkretizovat ást tohoto plánu, která kvantifikuje zejména výši p ímých jednicových náklad , pop . však i p ír stkových p ímých a nep ímých náklad , vznikajících jako následek p edpokládaných zm n;

•

ve vazb na operativní kalkulaci p sobí jako takticky zam ený nástroj ízení hospodárnosti jednicových náklad ; vymezují úkol, jakého mají dosáhnout p i inovacích útvary, které výrobu, resp. provád ní výkonu p ipravují, a jsou tedy odpov dné jak za vytvo ení výchozích podmínek výroby, tak i za realizaci zm n ur ených plánem inovací. BK

Kalkulace plných náklad - Absorption Costing, Full Costing je metoda, proces, resp. výsledek procesu p i azování p ímých i nep ímých (resp. fixních i variabilních) náklad p edm tu kalkulace. Koncep n vychází z p edpokladu, že základní p í inou vzniku veškerých podnikových náklad jsou finální výkony; t mto výkon m je proto t eba všechny tyto náklady p i adit a zahrnout je do jejich ocen ní. P i aplikaci metody v ú etním zobrazení se tedy veškeré náklady zahrnují jako tzv. náklady produktu do ocen ní provád ných, resp. prodávaných produkt .

36

A koliv se metoda neaplikuje v praxi v tomto krajním ešení, její ešení tvo í základ ú etního zobrazení fáze tvorby výkon jak podle Mezinárodních ú etních standard , resp. Mezinárodních standard vykazování informací finan ního ú etnictví(IAS/IFRS), tak podle obecn uznávaných ú etních zásad, aplikovaných ve Spojených státech amerických (US GAAP). Ob tyto normy totiž vyžadují zahrnout do ocen ní tzv. vnitropodnikových zásob nejen variabilní, ale i fixní náklady, vynaložené v souvislosti s vytvo ením t chto zásob. Aplikace metody však m že p inášet n které komplikace v manažerském ízení, a proto se asto aplikuje v kombinaci s metodou odd leného ízení fixních a variabilních náklad (Variable Costing) a kalkulací ve vztahu k aktivitám (ABC - Activity Based Costing). BK Kalkulace propo tová – Estimate Costing je p edb žným propo tem nákladové náro nosti výkonu, jehož hlavním cílem je vytvá et podklady pro p edb žné posouzení efektivnosti, resp. pro návrh ceny nov zavád ného nebo individuáln provád ného výkonu. Kalkulovat náklady lze p itom nejen pro výkony ur ené na prodej mimo podnik, ale i pro vnit ní pot ebu podniku (nap . u nov zavád né investice). V pr myslových odv tvích se propo tová kalkulace sestavuje zpravidla sou asn s technickým up esn ním výrobku nebo jiného výkonu, ale ješt p ed jeho konstruk ní a technologickou p ípravou. V té dob samoz ejm ješt nejsou k dispozici p íslušné spot ební nebo výkonové normy. Kalkulaci je proto t eba sestavit na podklad r zných orienta ních podklad , jako nap . na základ informací o vlastních a cizích podobných výrobcích, o jejich technicko-ekonomických parametrech, kalkulacích, cenách, p i aplikací postup hodnotové analýzy a podobn . Tradi ními cíli propo tové kalkulace, které se i v sou asné dob prosazují v zakázkov orientovaných výrobách s dlouhým výrobním cyklem a s nižší úrovní konkurence, je zejména vyjád it nákladovou náro nost výkonu, která by odpovídala sou asným schopnostem podniku p i jeho výrob , a dát podklad pro zpracování cenové nabídky. V souvislosti s rostoucí konkurencí (a tedy zejména v t ch odv tvích, kde se nejsiln ji projevuje konkuren ní prost edí ) se však role propo tové kalkulace m ní. Jejím hlavním cílem již není vyjád it sou asné podmínky výroby a její nákladovou náro nost, ale spíše cílové podmínky, kterých by m l být podnik schopen dosáhnout, pokud chce s výrobkem vstoupit na trh a být p i jeho prodeji p im en úsp šný. Tento p ístup k vyjád ení nákladové náro nosti výkonu se zpravidla nazývá kalkulace cílových náklad (Target Costing). BK Kalkulace p edb žná – Preliminary Costing je souhrnný název pro kalkulace, zpracovávané p ed zahájením procesu tvorby konkrétního výkonu, který je p edm tem kalkulace. Opakem je tzv. výsledná kalkulace. Obecným smyslem p edb žných kalkulací je stanovit hodnotové cíle tvorby a prodeje výkon , nap . co se tý e jejich nákladové náro nosti. Konkrétními typy p edb žné kalkulace jsou nap . kalkulace propo tová, plánová, operativní, cílových náklad , ceny a další. BK Kalkulace p irážková – Overhead Rates Costing je metodický postup p i azování náklad výkon m a jejich kalkula ním jednicím. Je opakem tzv. kalkulace d lením, od které se liší tím, že p i kalkulaci d lením se náklady p i azují výkon m ve vztahu k množství (po tu) r zn vyjád ených kalkula ních jednic. P irážkové metody naopak využívají pro p i ítání náklad výkon m hodnotov nebo naturáln vyjád ené rozvrhové základny. Spole ným rysem obou skupin by m la být snaha p i azovat co nejv tší ást spole ných náklad na základ co nejužšího p í inného vztahu mezi náklady a výkony. Z tohoto d vodu se v poslední dob z eteln projevuje tendence využívat p i alokaci náklad výkon m takové veli iny, jejichž úzká p í inná souvislost k náklad m se projevuje tak, že nár st t chto veli in vede i k nár stu náklad . Tyto veli iny se nazývají (nákladové) vztahové veli iny (anglicky: Cost Drivers). Aplikace vztahových veli in je

37

základním koncep ním východiskem metody ABC - Activity Based Costing a ostatních informa ních nástroj metody ízení náklad ve vztahu k aktivitám (ABM – Activity Based Management). BK Kalkulace retrográdní – Retrograde Costing je pojem, využívaný pro zvláštní formu kalkula ního vzorce, který vychází z ceny nebo z jejích variant a úrove zisku (resp. jinak vyjád eného p ínosu výkonu k zisku firmy) vyjad ují jako rozdíl mezi cenou a náklady. Základní struktura retrográdní kalkulace tedy vychází ze vztahu „cena – náklady = zisk. Retrográdní kalkula ní vzorec se uvádí jako progresivní alternativa oproti kalkula ním vzorc m, vycházejících z koncepce nákladové tvorby ceny, a jejichž struktura vychází ze sou tu „náklady výkonu + zisk = cena“. Svou strukturou totiž lépe vyjad uje zásadní rozdíl mezi kalkulací náklad a kalkulací ceny. Rozdíl mezi ob ma kalkulacemi nespo ívá - jak by se mohlo zdát z kalkula ních vzorc , vycházejících z nákladové tvorby ceny - ve formálním rozší ení kalkulace náklad o propo et pr m rného zisku p ipadajícího na výkon, nýbrž v odlišném p ístupu k tvorb obou skupin kalkulací. Kalkulace ceny vychází zejména z úrovn zisku nebo marže, kterou výkony podniku jako celek musí generovat, aby byla zajišt na požadovaná výnosnost kapitálu. Její úrove se pak analyzuje ve vztahu k cen , kterou je podnik schopen dosáhnout s ohledem na užitné vlastnosti svých výrobk , konkurenci na trhu a další externí podmínky, a k náklad m jako vnit ní schopnosti firmy daný výkon úsp šn prodávat. Od t chto dvou informací se pak odvíjí jednak interní rozhodnutí o tom, zda s výkonem vstoupit na daný trh, jednak p edkládání informací o nákladech výkonu, pokud je odb ratel vyžaduje pro posouzení alternativních nabídek. BK Kalkulace relevantních náklad – Relevant Costing je pojem, využívaný pro zvláštní formu kalkula ního vzorce, který vychází z kalkulace se stup ovitým rozvrstvením fixních náklad , p i emž fixní náklady, len né zpravidla podle jejich p í inného vztahu k druhu výkonu, skupin výkonu, st ediskovým i podnikovým aktivitám lení v dalším kroku na fixní náklady vyhnutelné (s vlivem na pen žní toky v relevantním rozp tí) a náklady umrtvené (utopené), které nároky na pen žní toky v relevantním rozp tí nevyžadují. Takto strukturované informace o nákladové náro nosti výkon rozhodovacích úloh:

lze využít hlavn

ve dvou typech

•

p i optimalizaci sortimentu na existující kapacit , kdy je informace o vztahu fixních náklad k výdaj m základní indikací k rozlišení tzv. umrtvených (pro tyto úlohy irelevantních) a vyhnutelných (n kdy relevantních) náklad , a

•

p i úvahách o dolním limitu ceny ve vazb na financování konkrétní zakázky.

BK

Kalkulace statická – Static Costing je takový propo et hodnotových veli in, který platí pouze pro jediný, p edem rozhodnutý objem a sortiment výkon . Uvedený pojem se však využívá v protikladu k tzv. dynamickým kalkulacím, kterými se rozumí takový propo et hodnotových veli in, vztažených ke kalkula ní jednici, který platí v širším rozp tí provád ných, resp. prodávaných výkon . Typickým p edstavitelem dynamické kalkulace je v tomto smyslu kalkulace variabilních náklad výkonu, zatímco reprezentantem statické kalkulace je nap . kalkulace plných náklad , zahrnující navíc i pr m rný podíl fixních náklad , p ipadajících na kalkula ní jednici. BK Kalkulace variabilních náklad – Variable Costing je metoda, proces, resp. výsledek procesu p i azování variabilních náklad p edm tu kalkulace. Koncep n vychází z p edpokladu, že finální výkony podniku vyvolávají pouze vznik variabilních

38

náklad ; fixní náklady jsou d sledkem rozhodnutí o vytvo ení kapacity, a k vytvá eným výkon m mají zprost edkovaný vztah. P i aplikaci metody v ú etním zobrazení se tedy do ocen ní provád ných, resp. prodávaných výkon zahrnují jako tzv. náklady produktu pouze variabilní náklady. Fixní náklady jako tzv. náklady období snižují zisk již v období jejich vynaložení, a jsou uhrazovány z tzv. marže – z rozdílu mezi výnosy z prodeje a variabilními náklady prodaných výkon . Kalkulace variabilních náklad je jedním projev Schmalenbachovy teorie hodnotového ízení, která významným zp sobem ovlivnila ekonomické uvažování na mikroúrovni. Jejím hlavním p ínosem je to, že adekvátním zp sobem reaguje na zvyšující se neur itost podnikatelského procesu a vytvá í informa ní bázi pro variantní zobrazení zm n v jeho pr b hu. Odd lené zobrazení a kvantifikace fixních a variabilních náklad tak tvo í základ celé ady progresivních postup , využívaných nap . p i ešení úloh na existující kapacit , p i tvorb variantn sestavovaného systému podnikových plán a rozpo t , p i kalkulování náklad výkon (kde tvo í základ tzv. dynamické kalkulace), p i rozpo tování režie na principu tzv. alternativních rozpo t a tzv. rozpo t vycházejících z nulového základu (anglicky: Zero Based Budgets). Závislost náklad na objemu díl ích proces a aktivit tvo í základ i relativn nových p ístup k ízení, založeném na analýze vztahu náklad a p ínos k t mto aktivitám (Activity, resp. Value Based Management). Proto se – zejména ve vazb k anglickému termínu Variable Costing termín „kalkulace variabilních náklad “ chápe výrazn obecn ji – jako široce aplikovaná metoda ízení, která vychází odd leného sledování a hodnocení fixních a variabilních náklad . BK Kalkulace výsledná – Actual Costing je souhrnný název pro kalkulace, zpracovávané po skon ení procesu tvorby konkrétního výkonu, který je p edm tem kalkulace. Opakem je tzv. p edb žná kalkulace. Výsledná kalkulace vyjad uje v podstat skute né náklady pr m rn p ipadající na jednotku výkonu vyráb nou v ur ité sérii, zakázce i v celkovém množství výkon vyrobených za období. Tyto pr m rné jednotkové náklady se porovnávají s nákladovým úkolem, daným zpravidla operativní kalkulací, a jsou podkladem •

pro hodnocení hospodárnosti útvar , které se bezprost edn podílejí na tvorb výkonu, a

•

pro ov ení reálnosti operativních kalkulací výkon .

Vypovídací schopnost rozdíl mezi výslednou a operativní kalkulací je nejvyšší u jednicových náklad . Význam výsledné kalkulace je v tší v takových podmínkách podnikání, které jsou charakteristické delším výrobním cyklem a zakázkovým typem finálního produktu. P íkladem takových podmínek je stavební výroba, innost projek ních, výzkumných a vývojových pracoviš , innost auditorských firem apod. Nejistota p i stanovení nákladového úkolu t chto zakázek i zm ny, k nimž dochází v pr b hu jejich realizace, kladou zvýšené nároky na ov ení jejich reálného pr b hu; delší doba jejich provád ní umož uje zpravidla ješt v pr b hu zakázky reagovat na skute ný pr b h náklad a init opat ení jak ke snížení nákladové náro nosti, tak i k jednání se zákazníkem o úprav ceny. Za t chto okolností je tedy výsledná kalkulace "živým" informa ním nástrojem, který dává podklady k ízení výkon , jejichž provád ní ješt probíhá. Naopak nižší vypovídací schopnost má výsledná kalkulace v podmínkách hromadné a sériové výroby výrobk , jejichž výroba je charakteristická krátkým výrobním cyklem a které jsou ur ené pro "neznámého" kone ného spot ebitele. P íkladem takových výrob je produkce obuvi, domácích elektrospot ebi , výroba a montáž po íta a další. ízení tvorby t chto produkt vychází spíše z p edb žné konstruk ní, technologické a ekonomické p ípravy výroby, jejímž smyslem je odstranit neur itost v jejím v cném, ale i hodnotovém pr b hu. B žná a následná kontrola se pak orientuje spíše na zjišt ní a analýzu rozdíl mezi skute nou a p edem stanovenou úrovní celkových náklad v jednotlivých odpov dnostních st ediscích, které odpovídají za spln ní p edem stanovených podmínek. P i azení t chto odchylek finálnímu výkonu se chápe již pouze jako odvozená informace, která má význam pro následnou, spíše takticky a strategicky zam enou kontrolu nákladové náro nosti jednotlivých produkt , výrobkových skupin nebo segment . Tu lze využít v dlouhodobých úvahách o koncep ním zam ení podnikové innosti; nep ináší však relevantní podklady pro operativní ízení tvorby výkon .

39

BK Kapitál (v bilanci) – Equity, Shareholders’ Equity, Owner’s equity je zdroj financování majetku ú etní jednotky (pasivum). Z hlediska toho, zda je majetek financován z vlastních nebo z cizích zdroj , se rozlišuje vlastní kapitál a cizí kapitál. Vlastní kapitál se dále v ú etnictví lení na základní kapitál, emisní ážio, fondy, kumulované výsledky hospoda ení (nerozd lený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let) a výsledek hospoda ení b žného období (zisk nebo ztráta). Dominantní úlohu ve vlastních zdrojích má základní kapitál, u n hož zp sob tvorby závisí na právní form podnikání. P evážná ást obchodních spole ností (akciová spole nost, spole nost s ru ením omezeným, komanditní spole nost, pop . - dobrovoln i ve ejná obchodní spole nost) tvo í tento zdroj pen žitými i nepen žitými vklady spole ník do zakládané spole nosti. Pravidla pro tvorbu a erpání, minimální výši vklad a zp sob jejich úhrady ur uje obchodní zákoník. Cizím kapitálem jsou rezervy, bankovní úv ry a dluhy. LM Kapitál akciový – Shareholders Equity je sou tem všech nominálních hodnot emitovaných a splacených akcií. Jeho výše odpovídá základnímu kapitálu akciové spole nosti zapsanému v obchodním rejst íku. Ten musí init alespo 20 000 000 K , jeli spole nost založena ve ejnou nabídkou akcií, nebo alespo 2 000 000 K , je-li spole nost založená bez ve ejné nabídky akcií. Na základ ve ejné nabídky nelze splácet akcie nepen žitými vklady, bez ve ejné nabídky jsou možné pen žité i nepen žité vklady. LM Kapitál pracovní – Working Capital je jeden z ukazatel finan ní analýzy používaný manažery p i finan ním ízení podniku, zejména p i ízení v oblasti likvidity. Zjiš uje se jako rozdíl mezi krátkodobými (ob žnými) aktivy a krátkodobými závazky. Kladný ukazatel sv d í o tom, že má podnik dostatek likvidních prost edk na úhradu splatných závazk . Záporný ukazatel m že signalizovat potíže podniku s likviditou. LM Knihy ú etní – Accounting Books jsou jedním z metodických prvk ú etnictví. Zákon o ú etnictví p edepisuje ú etním jednotkám povinnost ú tovat v ú etních knihách. V soustav podvojného ú etnictví jsou základními ú etními knihami deník, v n mž se ú etní zápisy uspo ádají z asového hlediska (chronologicky), hlavní kniha, v níž se ú etní zápisy uspo ádají z v cného hlediska (systematicky), knihy analytických ú t , v nichž se podrobn rozvád jí ú etní zápisy hlavní knihy a knihy podrozvahových ú t , ve kterých se uvád jí ú etní zápisy, které se neprovád jí ve výše uvedených knihách. Pro r zné díl í oblasti ú etnictví se dále používají pomocné knihy - nap . pokladní kniha pro evidenci pokladní hotovosti, inventární kniha pro evidenci inventárních p edm t apod. LM Kodex etický, ú etních a auditor – Code of Ethic of the Chartered Accountant Profession vydává v mezinárodním m ítku Mezinárodní federace ú etních a auditor (IFAC). Cílem etického kodexu je zajistit, aby profese ú etních znalc a auditor spl ovala co nejvyšší m ítka profesionality, dosahovala co nejvyšších hodnot výkonnosti a celkov plnila požadavky ve ejného zájmu. Povinností len uvedené organizace IFAC ( lenem je i Komora auditor R a Svaz ú etních R) je p ijmout tento etický kodex a postarat se o to, aby jeho pravidla byla v rámci ú etní a auditorské profese dodržována. Etický kodex dává ú etním znalc m a auditor m vodítko a zárove nástroj umož ující upev ovat profesní etiku odrážející mezinárodn uznávané hodnoty. Omezuje subjektivitu, zajiš uje vysokou profesionální úrove poskytovaných služeb a napomáhá vytvá et p íznivé pracovní klima v ú etní a auditorské profesi. Jeho p ijetím demonstrují profesní samosprávné organizace snahu jednat v souladu s platnými mezinárodními normami. LM

40

Komanditista – Limited Partner fyzická nebo právnická osoba, která je spole níkem komanditní spole nosti s omezeným ru ením. P i jejím založení je povinen vložit do základního kapitálu vklad ve výši ur ené spole enskou smlouvou, minimáln však 5 000 K . Vklad je povinen splatit ve lh t stanovené spole enskou smlouvou, jinak bez zbyte ného odkladu po vzniku spole nosti, pop ípad po vzniku své ú asti na spole nosti. Za závazky spole nosti ru í do výše svého nesplaceného vkladu. Komanditista je oprávn n nahlížet do ú etních knih a ú etních doklad spole nosti a kontrolovat tam obsažené údaje, nebo k tomu zmocnit auditora. Má právo na vydání stejnopisu ú etní záv rky a právo požadovat od komplementá informace o všech záležitostech spole nosti. Komanditista není oprávn n ze spole nosti vystoupit. D vodem ke zrušení spole nosti není prohlášení konkursu na majetek komanditisty (nárok na vypo ádací podíl se stává sou ástí konkursní podstaty), ani zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek jeho majetku i vydání exeku ního p íkazu na jeho podíl, ani smrtí komanditisty, nebo podíl se d dí, ani zánikem právnické osoby, která je komaditistou. LM Kombinace podnikové – Business Combination je zast ešující termín pro fúze a rozd lení obchodních spole ností, které upravuje obchodní zákoník. Za fúzi se považuje slou ení a splynutí. Slou ením dochází k zániku jedné spole nosti nebo více spole ností, jemuž p edchází její nebo jejich zrušení bez likvidace. Jm ní zanikající nebo zanikajících spole ností, v etn práv a povinností z pracovn právních vztah , p echází na jinou (existující) - nástupnickou spole nost. Spole níci zanikající nebo zanikajících spole ností se stávají spole níky nástupnické spole nosti, nestanoví-li zákon jinak. Splynutím dochází k zániku dvou nebo více spole ností, jemuž p edchází jejich zrušení bez likvidace. Jm ní zanikajících spole ností, v etn práv a povinností z pracovn právních vztah , p echází na nov zakládanou nástupnickou spole nost. Spole níci zanikající nebo zanikajících spole ností se stávají spole níky nástupnické spole nosti, nestanoví-li zákon jinak. Rozd lením rozd lovaná spole nost zaniká. Jejím zániku p edchází zrušení bez likvidace s tím, že její jm ní, v etn práv a povinností z pracovn právních vztah , p echází na nástupnické spole nosti a její spole níci se stávají spole níky nástupnických spole ností, nestanoví-li zákon jinak. LM Komora auditor

eské Republiky – Chamber of Auditors of the Czech Republic

vznikla ze zákona v roce 1992 jako samosprávná profesní organizace se sídlem v Praze. Je právnickou osobou a sdružuje auditory a asistenty auditora. Jejím úkolem je zejména dohlížet na ádné poskytování auditorských služeb, vydávat profesní p edpisy a auditorské sm rnice, vést seznamy auditor , asistent auditor a auditorských spole ností, pe ovat o odbornou úrove auditor a asistent auditora, organizovat a provád t auditorské zkoušky p i vstupu do profese a vykonávat další innosti stanovené ve statutu Komory. Nejvyšším orgánem Komory je sn m, výkonným orgánem je Rada Komory. Dohled nad kvalitou profese p ísluší dozor í a kárné komisi. LM Komplementá – General Partner je fyzická nebo právnická osoba, která je spole níkem komanditní spole nosti s neomezeným ru ením. Je-li komplementá em fyzická osoba, musí spl ovat všeobecné podmínky provozování živnosti. Je-li komplementá em právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojené s ú astí v komanditní spole nosti její statutární orgán, nebo jím pov ený zástupce, který musí spl ovat stejné podmínky stanovené pro spole níka - fyzickou osobu. Komplementá i jsou statutárním orgánem spole nosti a pokud ze spole enské smlouvy nevyplývá n co jiného je každý komplementá oprávn n jednat jménem spole nosti samostatn . Komplementá i jsou také oprávn ni k obchodnímu vedení spole nosti, v ostatních záležitostech rozhodují komplementá i spole n s komanditisty v tšinou hlasu, p itom p i hlasování má každý spole ník jeden hlas, pokud spole enská smlouva nestanoví jinak. LM

41

Koncept rozší eného podniku – Extended Enterprise Concept je koncepcí, úzce navazující na analýzu hodnotového et zce podniku (anglicky: Value Chain Analysis). Výraznou zm nou v aplikaci této analýzy metody se stalo v první polovin devadesátých let rozší ení její aplikace za tradi n chápané podnikové hranice, a z ní vyplývající restrukturalizace vztah v i dodavatel m a zákazník m. Cílem koncepce rozší eného podniku je eliminovat aktivity, které zpravidla duplicitn vznikají na hrani ních vazbách kooperujících podnik . Elementárním p íkladem t chto aktivit je kontrola kvantitativních a kvalitativních parametr dodávky, která probíhá v zásad obdobným zp sobem jak na výstupu od dodavatele, tak p i p evzetí dodávek u odb ratele. BK Konsolidace (v ú etnictví) – Consolidation je metoda sestavování ú etní záv rky, která zve ej uje agregované výsledky "skupiny podnik " zahrnující mate skou spole nost a její dce inné spole nosti. Pro ú ely konsolidace se tato skupina posuzuje jako ekonomicky jednotný celek (jako jediný subjekt). Povinnost sestavovat konsolidovanou ú etní záv rku má obchodní spole nost, která má nejmén dvacetiprocentní majetkovou ú ast v jiné obchodní spole nosti, nebo jejíž oprávn ní k ízení jiné obchodní spole nosti vyplývá ze smlouvy nebo stanov bez ohledu na výši majetkové ú asti. Konsolidovaná ú etní záv rka zahrnuje konsolidované ú etní výkazy i konsolidovanou p ílohu, konsolidující ú etní jednotka má povinnost sestavovat i konsolidovanou výro ní zprávu. Konsolidovaná ú etní záv rka nenahrazuje ú etní záv rky jednotlivých spole ností vstupujících do konsolida ního celku, ty vedou své vlastní ú etnictví a sestavují individuální ú etní záv rky, v nichž však musí být použity stejné zp soby oce ování a stejné ú etní metody. Pro vlastní realizaci konsolidace je d ležité vybrat odpovídající metodu konsolidace. P itom se vychází jednak z výše majetkové ú asti, p ípadn z míry vlivu, který mate ský podnik nad jednotlivými podniky ve skupin vykonává. Metoda plné konsolidace se používá v p ípad rozhodujícího vlivu (v tší než 50 % podíl na základním kapitálu), který uplat uje mate ský podnik v dce inném podniku. V tomto p ípad údaje z ú etní záv rky dce inných podnik agregují do ú etní záv rky mate ského podniku prostým sou tem p i vylou ení vzájemných transakcí. Metoda pom rné konsolidace se používá p i podstatném vlivu (20 - 50 % podíl na základním kapitálu) a spo ívá v agregaci položek z ú etní záv rky spole ností, v nichž uplat uje mate ská spole nost spolukontrolu, do záv rky mate ské spole nosti ve výši podílové ú asti op t p i vylou ení vzájemných transakcí. Metoda ekvivalen ní se používá rovn ž p i podstatném vlivu, není metodou agregace, jde spíše o užití specifické metody oce ování. Je založena na tom, že se zm ní ocen ní majetkové ú asti mate ské spole nosti v p idruženém podniku v každém období o její podíl na zm nách ve vlastním kapitálu p idruženého podniku. LM Kontinuita bilan ní – Balance Sheet Continuity p edstavuje jednu z d ležitých ú etních zásad. Uzav ením ú etních knih za jedno ú etní období na kone ný ú et rozvažný a vyhotovením ú etních výkaz jedno ú etní období kon í, ale sou asn nové za íná. Mezi ob ma obdobími je t eba zajistit bilan ní kontinuitu, tj. zabezpe it, aby kone né stavy rozvahových ú t zjišt né k poslednímu dni ú etního období (p i uzavírání ú etních knih) byly p evzaty k prvnímu dni následujícího ú etního období jako po áte ní stavy rozvahových ú t p i otevírání ú etních knih pomocí po áte ního ú tu rozvažného. Uzavírání ú etních knih koncem ú etního období i jejich otevírání na po átku následujícího ú etního období se provádí podvojným ú etním zápisem. Výsledek hospoda ení se v následujícím ú etním období p evádí do tzv. schvalovacího ízení, v n mž se rozhodn o jeho rozd lení. LM Kontokorent – Line Of Credit, Revolving Credit (Overdraft Protection) je bankovní ú et, u kterého má ú etní jednotka možnost - na základ smlouvy s bankou -p e erpání do pasivního z statku (tzv. kontokorentní úv r). Na ú et p icházejí všechny b žné platby a jsou z n j uvád ny b žné úhrady. Pokud k datu ú etní má tento ú et aktivní z statek, vykazuje se v rozvaze jako b žný ú et spolu s ostatními pen žními prost edky. V p ípad pasivního z statku se vykazuje v pasivech 42

jako krátkodobý provozní úv r. Maximální výše zadlužení na kontokorentním ú tu p edstavuje tzv. úv rový rámec. Tento limit lze sice krátkodob p ekro it - v tom p ípad se však výrazn zvyšuje úroková sazba. Podmínkou poskytování kontokorentního úv ru, který si klade banka, je soust ed ní všech b žných p íjm klienta na kontokorentním ú tu. Hlavní výhodou kontokorentního ú tu je pružnost erpání úv ru. LM Kredit - Credit je ozna ení pravé strany ú tu jako jednoho ze základních prvk ú etní metody. Synonymem pojmu „Kredit“ je strana „Dal" ú tu (nebo také ú tování „ve prosp ch“ ú tu). LM Leasing - Lease je zp sob financování po ízení dlouhodobého hmotného majetku. Jde o pronájem p edm tu na p edem stanovenou dobu za dohodnutou odm nu. K výhodám tohoto zp sobu financování pat í variantnost a flexibilita lesingových smluv a z ní vyplývající velká individualita každé zakázky, možnost zahrnutí leasingových splátek do da ov uznatelných náklad , snížení doby odpisování najatého majetku až o polovinu, asté dopl kové služby od leasingové spole nosti. K p ípadným nevýhodám pat í navýšení ceny leasovaného majetku o provize a p irážky leasingové spole nosti. Existuje n kolik forem leasingu. Operativní leasing, kdy se, pronajatý p edm t po dohodnuté dob vrací zp t k pronajímateli. Finan ní leasing, neboli pronájem s následnou koupí, u kterého dochází p i ukon ení smlouvy k odkoupení p edm tu nájemcem za dohodnutou z statkovou cenu. Zp tný leasing (sale and lease back), kdy majitel majetku tento prodá leasingové spole nosti a zp tn jej od ní najme. Po uhrazení splátek p echází majetek znovu na nájemce (p vodního majitele). V ú etnictví je majetek, který je p edm tem leasingu, evidován a odpisován u pronajímatele. Naše normativní úprava dává p i evidenci majetku p ednost vlastnictví p ed užíváním. Mezinárodní ú etní standardy preferují hledisko užitku a p edepisují evidenci a odpisování pronajatého majetku u nájemce (uživatele). LM Likvidita - Liquidity je pojem, používaný pro schopnost podniku dostát svým okamžitým závazk m. Spolu se solventností a strukturou vlastního a cizího kapitálu tvo í strukturu kritérií tzv. finan ní pozice (situace). Vyjad uje se n kterou z modifikací pom ru mezi tzv. likvidními prost edky (tzn. prost edky, které již bu v pen žní form jsou nebo je lze rychle a nerizikov za peníze sm nit) a krátkodobými závazky; lh ta splatnosti závazk je p itom ur ující pro vyjád ení rozsahu ob žných prost edk v itateli zlomku. P i propo tu likvidity by se m lo vycházet ze zásady, že v itateli by m ly být zahrnuty jen ta ást ob žného majetku, jehož doba obratu je bu kratší nebo maximáln tak dlouhá jako je lh ta splatnosti závazk . BK Likvidita - Liquidity je schopnost p em nit majetek podniku v peníze a jimi pak uhradit splatné závazky. U majetku jsou nejlikvidn jší peníze, nejmén likvidní je obvykle dlouhodobý majetek. Otázka likvidity je pro podnik životn d ležitá. Samotný fakt dosažení zisku nedává ješt záruku, že podnik bude schopen hradit své závazky. Ukazatel likvidity pat í k základním pom rovým ukazatel m využívaných ve finan ní analýze. P i jeho konstrukci se dávají do pom ru ob žné prost edky r zného stupn likvidity (v itateli) ke krátkodobým dluh m (ve jmenovateli). Nejp ísn ji hodnotí podnik likvidita 1. stupn , kdy jsou v itateli brány v úvahu pouze pen žní prost edky. U likvidity 2. stupn se zahrnují likvidní cenné papíry a likvidní krátkodobé pohledávky. Likvidita 3. stupn bere v úvahu veškeré ob žné prost edky, v tom p ípad se však jedná pouze o orienta ní, hrubé hodnocení likvidity. LM

43

Likvidátor – Receiver je fyzická osoba, která má na starosti likvidaci ú etní jednotky. Spole nost vstupuje do likvidace ke dni, k n muž je zrušena. Vstup spole nosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejst íku a slovo "v likvidaci" se p ipojuje k názvu spole nosti. Likvidátora jmenuje statutární orgán spole nosti a m že jím být jen fyzická osoba, je-li likvidátorem právnická osoba, je povinna ur it fyzickou osobu, která bude jejím jménem vykonávat funkci likvidátora, jež se zapisuje do obchodního rejst íku. Není-li likvidátor jmenován bez zbyte ného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátor je orgánem spole nosti a za výkon své p sobnosti odpovídá stejn jako lenové statutárních orgán . Statutární orgán sestaví ú etní záv rku ke dni p edcházejícímu dne vstupu do likvidace. innost likvidátora, jeho práva a povinnosti upravuje obchodní zákoník velmi podrobn . Jménem spole nosti iní likvidátor jen úkony sm ující k její likvidaci. Nové smlouvy m že uzavírat jen v souvislosti s ukon ením nevy ízeních obchod , nebo je-li to pot ebné k zachování hodnoty majetku spole nosti nebo k jeho využití. Oznámí vstup spole nosti do likvidace všem známým v itel m a zve ejní nejmén dvakrát za sebou alespo s dvoutýdenním asovým odstupem rozhodnutí o zrušení spole nosti s výzvou pro v itele, aby p ihlásili své pohledávky ve lh t , která nesmí být kratší než t i m síce. Ke dni vstupu spole nosti do likvidace sestaví zahajovací likvida ní rozvahu a soupis jm ní, který je povinen zaslat každému spole níku a v iteli spole nosti, kte í o to požádají. V pr b hu likvidace uspokojí p ednostn mzdové nároky zam stnanc . Po provedení všech úkon nezbytných k provedení likvidace sestaví zprávu o pr b hu likvidace s návrhem na rozd lení istého majetkového z statku (likvida ní z statek). Ke dni zpracování návrhu na rozd lení likvida ního z statku sestaví ú etní záv rku. Likvidace kon í rozd lením likvida ního z statku nebo použitím prost edk z výt žku z prodeje majetku k uspokojení v itel . Do 30 dn po skon ení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz spole nosti z obchodního rejst íku. LM Limit - Limit je nástroj stanovení nákladového úkolu fixních režijních náklad . Využívá se zpravidla v kombinaci s normativem, který je nástrojem stanovení nákladového úkolu variabilních režií, a variátorem – nástrojem stanovení nákladového úkolu u smíšených režií. Limity režijních náklad se v tšinou aplikují pro jednotlivé složky nebo skupiny b žn vynakládaných fixních náklad . Lze je však využít i p i ízení hospodárnosti nákladových složek, které p inášejí dlouhodobý, obtížn odhadnutelný prosp ch v budoucnosti, a to zejména v t ch p ípadech, kdy je podnik omezen disponibilními zdroji pro tyto aktivity. P íkladem t chto limit jsou rozpo ty náklad na reklamu, vzd lání, reprezentaci a cestovní náklady . P i stanovení limit je pak ú elné v rozpo tu odd lit zejména umrtvené (utopené) a vyhnutelné náklady. Z hlediska ízení jejich hospodárnosti hovo í pro jejich odd lení zejména to, že utopené náklady, vyvolané p edchozími investi ními rozhodnutími a neovliv ující v rozpo tovaném období toky pen z, nelze „ušet it“; lze „jen“ lépe i h e využít kapacitu, která jejich vznik vyvolává. Naopak na vyhnutelné fixní náklady, které se projevují v rozpo tovaném období i vlivem na pen žní toky, lze vázat motivaci jak co se tý e lepšího využití kapacity, tak i úspornosti p i jejich vynakládání. BK List op ní - Share Option je oprávn na vydat akciová spole nost pro uplatn ní p ednostního práva na akcie spole nosti za danou nebo jinak jasn ur enou cenu b hem specifikovaného ú etního období. Op ní listy se vydávají jako cenné papíry na doru itele bu v listinné nebo zaknihované podob . Op ní list vydaný v listinné podob musí obsahovat i datum emise, podpis nebo podpisy len p edstavenstva oprávn ných jednat jménem spole nosti a íselné ozna ení akcie nebo dluhopisu, k nimž byl vydán. Pro op ní list v zaknihované podob je rozhodným dnem pro uplatn ní p ednostního práva den, kdy mohlo být toto právo vykonáno poprvé. Po uplynutí lh ty pro vykonání p ednostního práva podá spole nost p íkaz ke zrušení op ních list , z nichž nebylo p ednostní právo uplatn no. LM

44

Majetek – Property je souhrn prost edk , který podnik používá p i své hospodá ské innosti. Zahrnuje nejen v ci hmotné povahy, ale i nehmotné majetkové hodnoty. Pro ú etnictví je charakteristické, že se na majetek dívá ze dvou hledisek - z hlediska konkrétní formy v níž je vázán (aktiva), a z hlediska zdroj , jimiž je financován (pasiva). Toto dvojjediné chápání majetku je vyjád ením skute nosti, že každý druh majetku, s nímž podnik hospoda í, musel být financován z ur itého finan ního zdroje. Soub žná dvojí klasifikaci majetku p edstavuje úhelný kámen, na n mž je založeno podvojné ú etnictví jako systém. Jeho úst ední charakteristikou a výchozím metodickým prvkem je bilan ní princip. Z hlediska vykazování majetku v rozvaze se majetek ú etní jednotky d lí na krátkodobý a dlouhodobý. Dlouhodobý majetek (dlouhodobá aktiva) je po izován pro zajiš ování innosti ú etní jednotky na dobu delší než jeden rok. Zahrnuje nehmotný, hmotný a finan ní dlouhodobý majetek, p ípadn i dlouhodobé pohledávky. Nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek se odpisuje do náklad po dobu p edpokládané životnosti. Krátkodobý majetek (krátkodobá i ob žná aktiva) slouží k innosti ú etní jednotky po dobu kratší než jeden rok a do náklad se dostává jednorázov p i p edání do spot eby nebo užívání. Pat í k n mu zásoby (materiál, nedokon ená výroba, polotovary, výrobky, zboží), finan ní majetek a krátkodobé pohledávky. LM Manko – Shrinkage je záporný rozdíl mezi skute ným a ú etním stavem zjišt ným p i inventarizaci. Manka lze klasifikovat jako zavin ná a nezavin ná. Zavin ná manka jsou obvykle p edepisována k náhrad tam, kde existuje u zam stnanc hmotná odpov dnost, nebo kde je zavin ní prokázáno. Nezavin ná manka jdou k tíži výsledku hospoda ení ú etní jednotky. Manka souvisejí s provozem ú etní jednotky a ú tují se do provozních náklad . LM Marže – Contribution Margin je rozdílem mezi cenou a variabilními náklady prodávaného výkonu, zakázky nebo zákazníka. Jinak se ozna uje též jako „krycí p ísp vek“ (n mecky: Deckungsbeitrag), „p ísp vek na úhradu fixních náklad a tvorby zisku“ nebo jen zkrácen „p ísp vek na úhradu“. Marže je nejd ležit jším informa ním podkladem zejména pro rozhodování na existující kapacit ; v zásad ji lze využít jako základní kritérium ziskovosti jednotlivých výkon a ve vztahu k dob výroby nebo jinému kapacitnímu omezení, které limituje po et a strukturu výkon , i jako vrcholové kritérium efektivnosti jejich prodeje. Blíže viz bod zvratu a kalkulace variabilních náklad . BK Marže - Margin je u obchodní innosti rozdíl mezi prodejní a po izovací cenou zboží. Jinak ji lze též charakterizovat jako p irážku, kterou si obchodník p ipo ítává k nakoupenému zboží. Ve výkazu zisku a ztráty sestavovaném v druhovém len ní náklad a výnos se marže vykazuje jako rozdíl tržeb za prodej zboží a náklad vynaložených na prodané zboží. LM Marže bezpe nostní – Margin of Safety je alternativní název pro citlivost objemu prodaných výkon , kalkulovanou v rámci analýzy citlivosti. Vyjad uje, o kolik procent m že poklesnout objem prodeje, aby za jinak stejných okolností (u tzv. statické analýzy citlivosti), resp. za p edpokladu konkrétních cenových zm n (u tzv. dynamické analýzy citlivosti) podnik dosáhl alespo minimální, pesimistické úrovn zisku. BK Metoda brutto – Gross Method Procedure, Gross Method Disclosure, Gross Method Reporting je proces o išt ní výsledku hospoda ení provedením úprav náklad i výnos tak, aby byly ve sledovaném ú etním období ve v cné shod . Je d sledkem nesouladu mezi náklady a výnosy v b žném

45

období, kdy náklady zú tované v b žném období se vztahují k celkov provedeným výkon m (i k nedokon eným výrobk m) zatímco výnosy se vztahují pouze k výkon m v b žném období prodaným. Pro zajišt ný srovnatelnosti je nutné provést aktivaci náklad na nedokon ené a neprodané výrobky. V ú etnictví je tuto úpravu možné provést dvojím zp sobem. První zp sob je úprava náklad , z nichž se náklady b žného období na výrobky (dokon ené i rozpracované) sníží o náklady na výrobky v tomto období nerealizované. Druhým zp sobem je úprava výnos b žného období, do nichž se zahrnou i výnosy na vyrobené avšak nerealizované výkony. Obsahov se pak hospodá ský výsledek váže k vyprodukovaným výkon m, proto se hovo í o koncepci vyprodukovaného výsledku hospoda ení. LM Metoda doby návratnosti – Cash Payback Period Method je jednou z metod rozhodování o budoucí kapacit . Obecn ji lze používat ve dvou variantách - p i respektování faktoru asu a náklad kapitálu nebo bez z etele na jejich vliv; v sou asných podnikatelských podmínkách se však využívá výhradn varianta, která respektuje faktor asu. Doba návratnosti vymezuje dobu, vyjád enou zpravidla po tem let, b hem nichž p ínosy investice, vyjád ené diskontovanými pen žními p íjmy, uhradí diskontované investi ní výdaje. Z této charakteristiky plyne také obecné kritérium p ijatelnosti investi ního projektu: projekt je v zásad p ijatelný, pokud jeho životnost je alespo tak dlouhá jako návratnost investice. Doba návratnosti se zpravidla zjiš uje itera ní metodou: od diskontovaných investi ních výdaj se postupn ode ítají diskontované ro ní, resp. v kratších intervalech zjiš ované p íjmy, a to až do okamžiku, kdy rozdíl obou posuzovaných veli in je nulový. Oproti isté sou asné hodnot a indexu rentability - p ijímá jako mén významné kritérium, a to zejména z toho d vodu, že bere v úvahu pouze p ínosy, které projekt poskytuje do doby „úhrady“ investice. Metoda tak znevýhod uje strategicky orientované projekty, které jsou zpravidla charakteristické pozvolným náb hem p ínos , ale jejichž dlouhodobý prosp ch m že být z hlediska podniku (i rozvoje ekonomiky jako celku) významn jší než prosp ch projektu s rychlou dobou návratnosti. Výsledky hodnocení projektu pomocí doby návratnosti se také p ijímají jako v rohodn jší v p ípadech, kdy projekt je charakteristický „tradi ním“ asovým rozložením p íjm a výdaj – tedy výrazn vyšší proporcí výdaj v po áte ních letech výstavby (realizace) projektu, po jehož dokon ení následují p ínosy z využívání investice. Dobu návratnosti lze sice kvantifikovat i pro hodnocení projekt , které vyžadují podstatné výdaje p i likvidaci následk investování; v rohodnost t chto propo t je však pon kud zpochybn na tím, že podstatná ást odhadovaných výdaj bude investována až po propo tené dob návratnosti. P es uvedená omezení, která se projevují výrazn ji u dlouhodob (strategicky) zam ených projekt , se metoda asto využívá - spíše jako dopl kové kritérium – p i hodnocení projekt s krátkou dobou životnosti, a to zejména v p ípadech, kdy podnik nemá k dispozici dostatek vlastních zdroj a zajiš uje jejich financování úv ry. Podobn má ur ité opodstatn ní u rizikových projekt , u nichž platí obecná zásada, že ím delší je p edpokládaná doba životnosti projektu, tím více stoupá riziko spojené s realizací p ínos z investice. Rozhodující roli hraje naopak toto kritérium v bankovním sektoru; banky využívají dobu návratnosti p i hodnocení finan ního rizika, které je spojeno s poskytováním úv r na financování investi ních projekt . BK Metoda dvou bod - High-low Method velice hrubá metoda ur ení fixní a proporcionální složky celkových náklad ; vychází z porovnání dvou úrovní vzájemn spjatých náklad a objemu výkon : nejnižších a nejvyšších ve sledovaném období; pomocí dvou rovnic o dvou neznámých typu Náklady = Fixní náklady + Jednotkové proporcionální náklady * objem výkon se pak ur í ob díl í složky náklad .

BK 46

Metoda evidence a kalkulace – Costing (and Accounting) Method je zp sob zjiš ování nákladové náro nosti finálních výkon ve výkonov orientovaném manažerském ú etnictví, jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Metoda je výrazn ovlivn na charakterem podnikatelského procesu, zejména tzv. sdružeností tvorby výkon , délkou a lenitostí výrobního procesu, tzv. dávkováním výkon a jejich typem. V této souvislosti se rozlišují ty i základní metody evidence a kalkulace v nesdružených výrobách, ozna ované jako prostá, fázová, stup ová a zakázková metoda, a zvláštní metoda evidence a kalkulace sdružených výkon . BK Metoda evidence a kalkulace – fázová – Phase Costing Method je specifickým zp sobem zjiš ování nákladové náro nosti finálních výkon v manažerském ú etnictví, jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Uplat uje se zejména v lenitých výrobách jediného výrobku nebo skupiny homogenních výrobk . lenitost výrobního procesu je t eba respektovat i v organizaci výkonov orientovaného ú etnictví, které sleduje vstupy a výstupy jednotlivých fází odd len . V každé fázi vzniká totiž rozdílné množství výkon . Výsledná kalkulace finálního výkonu je pak v podstat sou tem nákladové náro nosti jednotlivých fází, kterými finální výkon p i jeho tvorb prochází. Fázovou metodu evidence a kalkulace lze aplikovat nap . v podnicích, vyráb jících st ešní tašky, jejichž produkce postupn probíhá ve fázích hn tení a úprava výchozí suroviny - cihlá ské hlíny, lisování a vypalování a balení. BK Metoda evidence a kalkulace – prostá – Single Costing Method je specifickým, zárove však nejjednodušším zp sobem zjiš ování nákladové náro nosti finálních výkon v manažerském ú etnictví, jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Ty lze zpracovat v zásad prostým d lením, kdy se celková výše náklad , vynaložená v souvislosti s tvorbou konkrétního druhu výkonu, vyd lí objemem nebo po tem jeho kalkula ních jednic. Prostá metoda se uplat uje zejména v podnicích, jejichž p edm tem innosti je jediný druh výkonu, jehož výroba, resp. provád ní probíhá v ne lenitém procesu (výroba energie). R zné modifikace prosté metody lze však aplikovat v zásad ve všech ne lenitých procesech, kdy vhodn uspo ádaným analytickým len ním prvotních údaj lze nap . odd len sledovat i skute né a p edem stanovené náklady více druh výrobk , vyráb ných v jediném výrobním provozu (nap . výroba r zných druh izola ního materiálu, vyráb ného na stejném výrobním za ízení). BK Metoda evidence a kalkulace – sdružených výkon – Joint Products Costing Method je specifickým, zárove však nejjednodušším zp sobem zjiš ování nákladové náro nosti finálních výkon v manažerském ú etnictví, jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Základním rysem sdružené výroby je to, že náklady jsou vynakládány spole n na celý sdružený proces, jehož výsledkem je objektivní vznik více druh výkon . Jednotlivým druh m t chto výkon tedy nelze p i adit žádný z náklad p ímo. Hlavním cílem výkonov orientovaného manažerského ú etnictví je v tomto p ípad poskytnout podklady pro ízení hospodárnosti sdruženého procesu jako celku. Teprve následným, odvozeným úkolem je poskytnout podklady pro zjišt ní náklad jednotlivých druh spole n vznikajících výkon . Kalkulace t chto výkon používá vesm s postupy, které se b žn používají pro rozvrh nep ímých náklad . Jejich kombinace je však navíc ovlivn na strukturou a charakterem spole n vznikajících výkon . V této souvislosti se rozlišuje tzv. od ítací a roz ítací metoda. •

Od ítací metodu je vhodné aplikovat v podmínkách, kdy výsledkem sdruženého procesu jsou krom jednoho nebo více hlavních výkon (které jsou zárove hlavním p edm tem hodnotového ízení) také produkty, které se považují z hlediska jejich p ínosu k podnikovým efekt m za vedlejší (otruby p i mletí obilí, mazut p i rafinaci ropy, p eprava pošty v letecké osobní doprav , syrovátka p i zpracování 47

mléka). Náklady hlavních výkon se v tomto p ípad zjistí tak, že se od celkových náklad ode tou odhadnuté náklady nebo p ínosy vedlejších produkt . Podkladem pro odhad m že být nap . cena, za kterou se vedlejší produkt prodává. •

Roz ítací metoda se naopak uplat uje v p ípadech, kdy výsledkem sdruženého procesu jsou (mimo jiné) výkony považované z hlediska jejich d ležitosti za hlavní i p ibližn rovnocenné (surový benzín, surová nafta, lehký destilát p i rafinaci ropy, smetana, mlé ný tuk, odtu n né mléko p i zpracování mléka). Kalkulace t chto výkon pak vycházejí z podílu celkových náklad propo tených na jednotlivé druhy výkon . Tyto podíly lze vyjád it nap . pomocí d lení s pom rovými ísly, kde jako pom rová ísla lze využít r zné rozvrhové základny, p í inn související s vynaloženými náklady a vyráb nými výkony.

Jak ovšem vyplývá z charakteru sdružené výroby, jsou možnosti využití takto zjišt ných výsledných kalkulací relativn omezené. Jistou vypovídací schopnost mají v podmínkách, kdy cílev domé ovliv ování sdruženého výrobního procesu vede k jiné struktu e vystupujících finálních výkon (nap . rafinace ropy probíhající v jiných teplotních relacích, zpracování mléka), a kdy lze tedy p sobit na ziskovost produkce. Tyto informace však nelze využít k ízení hospodárnosti tvorby t chto výkon . BK Metoda evidence a kalkulace – stup ová – Step Costing Method je specifickým zp sobem zjiš ování nákladové náro nosti finálních výkon v manažerském ú etnictví, jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Uplat uje se – stejn jako fázová metoda - ve lenitých procesech. Na rozdíl od ní se však aplikuje spíše v heterogenních výrobách, v nichž se nejprve vyrábí polotovary, které mohou vstupovat do r zných finálních výrobk , pop . dalších polotovar vlastní výroby. R znorodost kombinací pak vede k tomu, že výroba polotovar je p edm tem hodnotového zobrazení v manažerském ú etnictví nejen ve fázi jejich tvorby, ale také p i jejich p evodech do navazujících stup . Stup ová metoda se využívá nap . p i zobrazení výroby automobil , motocykl , kol, elektrospot ebi , spot ební elektroniky, ale – v návaznosti na fázovou metodu, která se uplat uje až do fáze výroby tzv. bílého zboží v porcelánkách - také nap . p i odb ru tohoto zboží za ú elem dekorování. BK Metoda evidence a kalkulace – zakázková – Job-Order Costing Method je specifickým zp sobem zjiš ování nákladové náro nosti finálních výkon v manažerském ú etnictví, jehož výsledkem jsou výsledné kalkulace t chto výkon . Využívá se hlavn v podnicích s heterogenní výrobou, kde se zhotovují jednotlivé výrobky nebo série výrobk (výkon ) podle individuálních objednávek zákazník . Stále ast ji se však uplat uje i v hromadné výrob pro odlišení výrobk , které vznikají odlišn i z d vod kapacitních (nap . v p ípad , kdy podnik - vzhledem k vlastním omezeným kapacitám - zajiš uje ást své produkce formou externí kooperace), konstruk ních (zám na inovovaného dílu ve výrobku), technologických (zm na technologického postupu) nebo organiza ních (odstávka provozu, a z toho plynoucí nutnost zajišt ní externí kooperace). Protože se nákladová náro nost t chto výkon nebo jejich skupin liší, je ú elné sledovat jejich náklady odd len . Informa ním podkladem, který umož uje toto podrobné rozlišení náklad (a který je tedy v podstat analytickou evidencí náklad len ných podle jednotlivých zakázek), je obecn íslo zakázky, resp. – v ad výrobních firem - tzv. výrobní p íkaz. Charakteristickým znakem zakázkové metody je také skute nost, že objektem zjiš ování náklad ve výkonov orientovaném manažerském ú etnictví (a sou asn i p edm tem kalkulace) jsou jednotlivé výrobky, resp. malé série, jejichž rozsah nebo po et je stanoven p íslušným výrobním p íkazem p edem. Ve všech výše uvedených metodách se výsledná kalkulace zpravidla zjiš uje jako podíl náklad (p ípadn t íd ných podle jednotlivých fází i stup ) a následn zjišt ného po tu výkon . BK Metoda FIFO – First In - First Out Method je jedna z metod oce ování výdeje zásob do spot eby i cenných papír p i prodeji za p edpokladu, že byly po ízeny za r zné po izovací ceny. Zásadou pro ocen ní je, že vysklad ované zásoby i prodávané 48

cenné papíry se oce ují (a zahrnují do náklad ) nejstarší cenou, za kterou byly po ízeny. Název je odvozen z anglického: první do skladu (first in), první ze skladu (first out). D sledkem této metody v podmínkách r stu cen je podhodnocení náklad a nadhodnocení aktiv v rozvaze. LM Metoda kalkulace – Costing Method je zp sob zjišt ní nebo stanovení náklad , marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veli iny na výkon, který je p esn druhov , jakostn a objemov vymezen. Obecn je závislá •

na vymezení p edm tu kalkulace,

•

na zp sobu p i azování náklad p edm tu kalkulace a

•

na struktu e náklad , ve které se zjiš ují nebo stanovují náklady na kalkula ní jednici.

BK

Metoda LIFO – Last In - First Out Method je jedna z metod oce ování výdeje zásob do spot eby i cenných papír p i prodeji za p edpokladu, že byly po ízeny za r zné po izovací ceny. Zásadou pro ocen ní je, že vysklad ované zásoby i prodávané cenné papíry se oce ují (a zahrnují do náklad ) nejpozd jší cenou, za kterou byly po ízeny. Název je odvozen z anglického: poslední do skladu (last in), první ze skladu (first out). D sledkem této metody v podmínkách r stu cen je nadhodnocení náklad a podhodnocení aktiv v rozvaze. LM Metoda netto – Net Method Procedure, Net Method Disclosure, Net Method Reporting je zp sob zjiš ování výsledku hospoda ení zp sobem založeným na soum ení náklad na realizované výkony s výnosy za tyto výkony. Ve sledovaném ú etním období se porovnávají náklady na výkony, které byly v tomto období prodány s výnosy z realizace tohoto období. Obsahov se tak výsledek hospoda ení váže k prodaným výkon m, proto se hovo í o koncepci realizovaného výsledku hospoda ení. LM Metoda normová – Standard Costing (Method) je nejvýznamn jším p edstavitelem tzv. rozdílových metod ízení hospodárnosti jednicových náklad . Základní p edností t chto metod je skute nost, že jsou nástrojem b žné a preventivní kontroly – na rozdíl od tzv. úhrnných metod, které zjiš ují odchylky od p edem stanovených nákladových úkol až následn – po ukon ení tvorby zakázky nebo po skon ení asového období tvorby hromadn provád ných výkon . B žný a preventivní tlak na hospodárnost vyvolává – oproti úhrnným metodám – také zvýšené nároky na jeho informa ní zajišt ní. To p edpokládá, že spot eba jednicových náklad na konkrétní výkon bude již na prvotním dokladu, resp. p i prvním zobrazení v informa ním systému rozd lena na dv složky: •

na náklady, vyjád ené ve výši p edem stanoveného ocen ní a normované spot eby a

•

na rozdíl mezi p edem stanovenými a skute n vynaloženými náklady.

Normová metoda, aplikovaná zejména ve výrobních podmínkách, pak tuto základní schopnost rozdílových metod, rozvíjí v dalších dvou sm rech: •

ve složit jších výrobních podmínkách, kde je rozd lena pravomoc a odpov dnost za technickou p ípravu výroby a za vlastní výrobu mezi r zné útvary, umož uje - vymezit pravomoc obou skupin útvar za nákladovou náro nost výrobk , - kvantifikovat, jak splnily zadané úkoly v oblastech, za které odpovídají, a - vyjád it tak p ínos jednotlivých útvar k celkovým výsledk m v této oblasti; a

dává možnost propojit preventivní a b žnou kontrolu hospodárnosti s analýzou a hodnocením nákladové náro nosti výkon v delším asovém intervalu; zejména v odv tvích, jejichž výsledkem je hmotný výrobek, jsou tyto možnosti spojeny s pot ebou vícenásobného ocen ní nedokon ené výroby, polotovar a výrobk , a to na úrovni jejich základní, operativní nebo výsledné kalkulace.

49

Normová metoda je jednou z forem aplikace metody standardních náklad ; angli tina pro ní nemá specifický výraz a anglicky píšící auto i ji zpravidla charakterizují opisem jako metodu standardních náklad aplikovanou na jednicových nákladech. BK Metoda odd leného ízení p ímých a nep ímých náklad - Direct Costing (Method) je kalkula ní metodou, která p i azuje p edm tu kalkulace pouze p ímé náklady, které vyvolává p íslušný druh výkonu. Ostatní, tj. nep ímé náklady, považuje za funkci asu; výkon m je nep i azuje a jako celek je uhrazuje z výnos hodnoceného období. Metoda je historickým p edch dcem dnes ast ji využívané metody Variable Costing - metody odd leného ízení fixních a variabilních náklad . Proto dochází asto k zám n obou metod. BK Metoda pr m rných náklad – Weighted Average Cost (Method) je zp sobem ocen ní zásob materiálu, zboží a vnitropodnikových zásob, p i níž jsou výdeje zásob, ovliv ující vykázání hospodá ského výsledku, oce ovány v pr m rné výši zásob, jež jsou v okamžiku výdeje na skladu. BK Metoda standardních náklad – Standard Costing (Method) je informa ní metodou, která pro ízení hospodárnosti, ale i ekonomické ú innosti a efektivnosti poskytuje podklady, srovnávající skute n vynakládané náklady s náklady p edem stanovenými (standardními). Metoda vychází ze zobrazení procesu tvorby a prodeje výkon v manažerském ú etnictví; to, že vnitropodnikové výkony jsou ocen ny jednou nebo dokonce více úrovn mi p edem stanovených náklad , dává možnost kvantifikovat r zné typy tzv. odchylek - rozdíl mezi skute nou a standardní úrovní náklad . Základními typy t chto odchylek jsou kvalitativní odchylky, vznikající na základ rozdíl mezi p edpokládaným a skute ným ocen ním spot ebovaného ekonomického zdroje, a kvantitativní odchylky, vznikající na základ rozdíl mezi p edpokládanou a skute nou hmotnou spot ebou ekonomického zdroje. Ve vztahu k normové metod je metoda standardních náklad obecn ji zam enou metodou; normová metoda je tedy jednou z variant metody standardních náklad . Její obecn jší zam ení vyplývá ze dvou charakteristik: •

normy jsou výchozím podkladem stanovení nákladového úkolu výhradn jednicových náklad ; naopak standard m že být nástrojem stanovení nákladového úkolu i variabilních a fixních režií. standardem m že být nap . pr m rný podíl odpis výrobního za ízení, p ipadající na jeden výrobek, za p edpokladu jeho b žného, p edem stanoveného využití, index výt žnosti, vyjád ený jako podíl kvalitních výrobk z celkového množství výrobk , zadaných do výroby apod.;

•

metodu standardních náklad lze aplikovat nejen v rozdílové variant , která je nástrojem b žné a preventivní kontroly, ale i v úhrnné variant , která následn informuje o celkové výši odchylek po skon ení p íslušné zakázky a hodnoceného asového období. BK

Modernizace dlouhodobého hmotného majetku - Betterments rozší ení vybavenosti nebo použitelnosti ur ité složky dlouhodobého hmotného majetku; náklady na modernizaci obecn ve sv t - obdobn jako u nás - zvyšují ocen ní majetkové složky v rozvaze. BK Náklad – Expense, Cost je jednou ze základních hodnotových kategorií, které jsou p edm tem zobrazení v ú etnictví. Jeho vymezení se však liší podle toho, zda je p edm tem zobrazení ve finan ním ú etnictví (které poskytuje

50

podklady pro ízení tzv. externím uživatel m ú etních informací) nebo v manažerském ú etnictví (které poskytuje informa ní podklady pracovník m na r zné úrovni manažerského ízení). Ve finan ním ú etnictví se náklady vymezují jako úbytek ekonomického prosp chu, který se projevuje poklesem aktiv nebo p ír stkem závazk a který v hodnoceném období vede ke snížení vlastního kapitálu (jiným zp sobem než je výb r kapitálu vlastníky). Toto vymezení, zjednodušen vyjad ující náklad jako ekonomický zdroj "ob tovaný" na dosažení výnosu z prodeje, je charakteristické nejen tím, že je spolu s protikladn vyjád enými výnosy základem m ení zisku finan ního ú etnictví, ale i dalšími rysy: •

zna nou volností vztahu mezi zobrazenými náklady a p edm tem innosti, jejímž smyslem je zhodnocovat kapitál vlastníka; náklady v tomto slova smyslu zahrnují nejen úbytky kapitálu vlastníka vynaložené v souvislosti s p edm tem podnikání, ale také nap . výdaje spole enského charakteru (nap . dary) a položky rozd lující kone ný výsledek innosti (náklady na reprezentaci, odm ny orgán m spole nosti a pln ní fiskálních povinností);

•

snahou o zobrazení i takových úbytk vlastního kapitálu, které k jeho zhodnocení v budoucnosti nepovedou; takovým úbytkem m že být ztráta hodnoty ur ité složky majetku v d sledku vliv , které provázejí podnikatelskou innost (ta je vyjád ena nap . tvorbou opravných položek nebo odpisem nedobytné pohledávky), nebo p sobením mimo ádných vliv (t mi m že být nap . škoda ze živelní pohromy) .

Na toto pojetí náklad navazuje i jejich cílev domá, nep ímo uplat ovaná národohospodá ská regulace, charakterizující náklady z da ového hlediska. V manažerském ú etnictví se naopak vychází z charakteristiky náklad jako hodnotov vyjád eného, ú elného vynaložení ekonomických zdroj podniku, ú elov souvisejícího s ekonomickou inností. Pro toto vymezení, které zd raz uje nikoliv jen pot ebu následn zobrazit jejich reálnou výši, ale zejména nutnost jejich racionálního hospodárného vynakládání, jsou podstatné hlavn následující rysy: •

ú elnost: nákladem je (zjednodušen výsledku innosti;

•

ú elový charakter: smyslem vynaložení ekonomického zdroje je jeho zhodnocení; k n mu dojde jen p i vytvo ení takové složky majetku, která p inesla (resp. p inese v budoucnosti) v tší ekonomický prosp ch, než kolik inil p vodní náklad; d ležitou vlastností takto chápaného nákladu je tedy jeho relativn t sný vztah k výkon m, tvo ícím p edm t innosti ekonomického subjektu.

e eno) jen takové vynaložení, které je racionální a p im ené

Obsahová odlišnost mezi náklady zobrazovanými ve finan ním a manažerském ú etnictví je natolik závažná, že se v ad jazyk projevuje i pojmov . Nap . v angli tin , resp. v n m in se (zjednodušen ) o nákladech ve smyslu ú elného a ú elového vynaložení ekonomických zdroj hovo í jako o "Costs", resp. "Kosten", zatímco o nákladech, vyjád ených z hlediska cíl finan ního ú etnictví, jako o "Expenses", resp. "Aufwand". V eštin bohužel toto pojmové odlišení nemáme. BK Náklad druhotný (interní) – Internal Cost je výrazem len ní náklad podle místa vzniku a odpov dnosti za jejich vznik. Je to náklad, vznikající spot ebou ekonomických zdroj , vytvo ených v jiném útvaru v rámci podnikové struktury. Jejich název vyplývá ze skute nosti, že se v odebírajícím útvaru projeví (z hlediska podniku jako celku) podruhé – poprvé se projevily v útvaru, který daný výkon vytvo il. Na rozdíl od druhového len ní náklad , jehož p edm tem zobrazení jsou náklady jednoduché a externí, jsou druhotné náklady svou podstatou složené (lze je z podnikové úrovn ízení dále analyzovat ve vztahu k jednotlivým nákladovým složkám - druh m, které byly p i provedení druhotného výkonu spot ebovány) a interní (vzniká spot ebou vnit ního podnikového výkonu). Základním nástrojem ocen ní druhotných náklad jsou vnitropodnikové ceny.

51

BK

Náklad fixní – Fixed Cost je výrazem len ní náklad podle závislosti na objemu výkon . Jeho opakem je náklad variabilní. Fixní náklady jsou náklady, které se nem ní v ur itém rozsahu provád ných výkon nebo aktivity podniku (útvaru). Jde zpravidla o tzv. kapacitní náklady, vyvolané pot ebou zajišt ní podmínek pro efektivní pr b h podnikatelského procesu. Z hlediska jejich ovlivnitelnosti v p ípad z etelného poklesu využití kapacity se rozlišují dv skupiny fixních náklad : •

Pro první skupinu je charakteristické, že se vynakládá asto ješt p ed zahájením podnikatelského procesu, kdy je t eba nap . po ídit budovu, strojní za ízení, informa ní systém i realizovat jiné investi ní rozhodnutí. Podstatnou charakteristikou, d ležitou pro ízení hospodárnosti t chto tzv. umrtvených (utopených) fixních náklad (anglicky: Sunk Fixed Costs), je pak fakt, že jejich celkovou výši již nelze ovlivnit v pr b hu podnikatelského procesu ani zásadním omezením jeho intenzity. Jedinou možností jejich snížení je opa n p sobící investi ní rozhodnutí (nap . prodej strojního za ízení). P íkladem t chto náklad jsou odpisy fixních aktiv. D ležitou jevovou formou t chto náklad je z hlediska pot eb jejich kvantifikace nap . v kalkulacích a rozpo tech relativn vzdálený asový úsek mezi výdajem, nutným k po ízení p íslušné majetkové složky, a jejím projevem v asov vyjád ených nákladech.

•

Také druhá skupina fixních náklad vzniká v d sledku zajišt ní kapacitních podmínek podnikatelského procesu. Nejsou však bezprost edn spojeny s investi ním rozhodnutím, a p i z etelném snížení využití kapacity lze tyto náklady omezit. P íkladem t chto tzv. vyhnutelných fixních náklad (anglicky: Avoidable Fixed Costs) jsou asové mzdy mistr a náklady na vytáp ní hal v p ípad , že zájem o podnikové výkony klesl do té míry, že podnik redukuje sv j t ísm nný provoz na dvousm nný. Vyhnutelné náklady se - oproti utopeným fixním náklad m - projevují zpravidla tím, že jsou asov t sn ji spojeny s výdaji nutnými na jejich úhradu.

Nejd ležit jší charakteristikou obou skupin fixních náklad je výše zmín ný fakt, že v ur itém tzv. relevantním rozp tí využité kapacity z stávají stejné. Tato skute nost samoz ejm vede k požadavk m maximáln využít danou kapacitu. ím v tší bude objem provedených výkon na této kapacit , tím rychleji bude klesat podíl fixních náklad na jednotku výkonu. Kapacita budov, stroj a ostatních ekonomických zdroj , které vyvolávají vznik fixních náklad , však není neomezená. Je vždy spojena s ur itým objemem výkon , které je možno se stávajícím za ízením a po tem pracovník provést. Pokud objem výkon p evýší tuto hranici, je t eba tuto kapacitu rozší it. Je tedy nezbytné op t jednorázov vynaložit nové "bloky" umrtvených a vyhnutelných fixních náklad . Pokud tedy zkoumáme pr b h relativních fixních náklad na jednotku výkon , platí tvrzení o jejich poklesu jen v rámci rozsahu, který odpovídá maximálnímu využití p vodní kapacity. V okamžiku zm ny fixních náklad se tento pokles zastavuje a dochází ke skoku nejen v již zmín né absolutní výši, ale p irozen i v podílu náklad p ipadajících na jednotku výkonu. BK Náklad irelevantní – Irrelevant Cost je nejobecn jším výrazem len ní náklad ve vztahu k rozhodování. Jeho opakem je náklad relevantní. Irelevantní náklady jsou náklady, které nejsou podstatné pro ešení p íslušné rozhodovací úlohy; bez ohledu na p ijatou variantu jejich výše totiž z stává nem nná. BK Náklad jednicový – Unit Cost je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak len ním náklad , odpovídajícím na otázky, jak ídit hospodárnost náklad , resp. jak stanovit jejich žádoucí úrove , s níž se budou srovnávat skute n vynaložené náklady. Opakem jednicových náklad jsou náklady režijní. Stanovení nákladového úkolu u jednicových náklad vychází z jejich bezprost edního vztahu k díl ímu nebo finálnímu výkonu, konkrétní operaci nebo jinému konkrétnímu a kvantifikovatelnému nositeli.

52

Pr b h tvorby výkonu, pop . zp sob provedení operace jsou p edem p ipraveny (nap . v pr myslových podnicích v rámci konstruk ní a technologické p ípravy výroby). Sou ástí této p ípravy je i stanovení norem, které ur ují naturáln vyjád enou spot ebu ekonomického zdroje na díl í ást technologického procesu. P íkladem takové normy je as práce d lníka na konkrétní operaci. Nákladový úkol se tedy stanoví pom rn snadno: p íslušná norma, ocen ná hodnotovým parametrem spot eby ekonomického zdroje (v daném p íkladu mzdovou sazbou), se vynásobí bu p edem stanoveným nebo skute ným po tem provedených díl ích výkon (po tem, kolikrát d lník provedl normovanou operaci). Tento postup kontroly je možno uplatnit proto, že u jednicových náklad se p edpokládá jejich proporcionální závislost na objemu výkon .. Sou in normované spot eby ekonomického zdroje a jeho hodnotového parametru se ozna uje jako kalkulace jednicového nákladu. Proto se zd raz uje, že práv kalkulace je základním hodnotovým informa ním nástrojem ízení jednicových náklad . BK Náklad na obsluhu a ízení – Service and Management Cost je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak len ním náklad podle jejich vztahu k operaci, aktivit , innosti, díl í ásti procesu i jinak vyjád enému v cnému nositeli. Opakem náklad na obsluhu a ízení jsou náklady technologické. Základním rysem t chto náklad je skute nost, že jsou vynakládány za ú elem vytvo ení, zajišt ní a udržení podmínek racionálního pr b hu „technologie“ dané operace, aktivity i jinak vyjád eného nositele. Jejich p íkladem m že být v tiskárnách náklad na osv tlení tiskárny a plat mistra. len ní náklad na technologické a na náklady na obsluhu a ízení je obecným východiskem pro prakti t ji zam ená len ní náklad podle zp sobu ízení jejich hospodárnosti (na jednicové a režijní) a podle zp sobu jejich p i azení p edm tu kalkulace (na p ímé a nep ímé). BK Náklad nadproporcionální – Increasing Cost je výrazem len ní náklad podle závislosti na objemu výkon , konkrétn jednou z forem variabilních náklad . Dalšími formami variabilních náklad jsou náklady proporcionální (lineárn závislé) a podproporcionální. Pro nadproporcionální náklady je charakteristické, že rostou rychleji než objem výkon . D vodem tohoto jevu je skute nost, že na vývoj náklad p sobí i jiné faktory než je objem aktivity. Jejich p íkladem je vzr st osobních náklad p i zajiš ování zvýšeného objemu výkon p es asovou prací, zvyšující se spot eba pohonných hmot p i zvýšení rychlosti, a tedy zkrácení asu dopravního výkonu nebo nár st náklad na opravy a údržbu dopravních prost edk , resp. výrobních za ízení p i jejich dlouhodobém využívání. Na první pohled vyvolávají tyto náklady dojem nehospodárnosti, která pak snižuje i celkovou efektivnost podniku. Tato skute nost však neplatí obecn . Rychlejší r st t chto náklad m že zabránit v tším ztrátám, resp. snížením efektivnosti, které by nastaly, pokud by se jim podnik cht l vyhnout za každou cenu. BK Náklad neovlivnitelný – Non-controllable Cost je nákladem, na jehož výši nemají vliv pracovníci na konkrétní úrovni ízení; jde o jednu z kategorií len ní náklad v manažerském ú etnictví, používanou zejména v p ípadech, kdy se místo vzniku náklad liší od místa i úrovn ízení, která vznik náklad ovlivnila a odpovídá za jeho výši. BK Náklad nep ímý – Indirect Cost je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak kalkula ního len ní náklad , jehož smyslem je odpov d t na otázky, jaký je p í inný vztah mezi nákladem a druhem výkonu a - následn – jak p i adit náklady kalkula ní jednici tohoto výkonu. Opakem nep ímých náklad jsou náklady p ímé.

53

Pro nep ímé náklady je charakteristické, že vznikají v souvislosti s více druhy výkon . Pokud je však pro ešení n kterých rozhodovacích úloh ú elné vyjád it podíl t chto náklad na konkrétní druh výkonu nebo jeho jednici, p i azují se tyto náklady pomocí r zných metod, jejichž smyslem je p eklenout zprost edkovaný vztah mezi náklady a výkony. Problém alokace nep ímých náklad se eší v rámci tzv. metody kalkulace. Konkrétní postupy alokace jsou známé pod pojmy kalkulace d lením a kalkulace p irážková. BK Náklad období – Period Cost je obecným výrazem rozlišení toho, zda náklad (v manažerském slova smyslu) je do té míry p í inn spjat s tvorbou a p idanou hodnotou konkrétního výkonu, že bude zahrnut do ocen ní tohoto výkonu i nikoliv. Jeho opakem je náklad produktu. Náklady období jsou v tomto smyslu chápány jako náklady, které jsou spjaty s konkrétním výkonem pouze zprost edkovan , resp. tomuto výkonu nep idávají hodnotu, a proto se do ocen ní tohoto výkonu nezahrnují. Jejich vynaložení se tedy ú etn zobrazuje jako „vy erpání“ ekonomického zdroje (resp. prosp chu, který tento zdroj v sob obsahoval), které se v hodnoceném období projeví úbytkem aktiv nebo p ír stkem podnikových závazk a souvztažn jako snížení zisku b žného období. BK Náklad oportunitní (náklad ob tované p íležitosti) – Opportunity Cost je výrazem tzv. ekonomického pojetí náklad . Jeho kvantifikace je založena na obecné úvaze, že konkrétní výdej ekonomického zdroje za ú elem jeho zhodnocení v jedné podnikatelské aktivit znemož uje jeho využití jiným, alternativním zp sobem. Omezenost ekonomických zdroj nedovoluje uskute nit všechny možnosti, ale pouze n které z nich. K tomu, aby byly p ijaty alternativy s nejvyšším efektem, je t eba, aby odmítnuté alternativy p inášely prosp ch nižší. Oportunitní náklady se tak charakterizují jako "ušlé" výnosy, o které se ekonomický subjekt p ipravuje tím, že ur itou alternativu dalšího rozvoje neuskute uje. Naopak oportunitní výnosy p edstavují náklady, kterým se ekonomický subjekt tím, že ur itou alternativu dalšího vývoje neuskute uje, vyhýbá. Využití kategorií oportunitních náklad a výnos v praxi je velice široké. Uplat uje se p i optimaliza ních sortimentních rozhodnutích, zejména v podmínkách, kdy je podnik omezen ve zdrojích své innosti (nap . kapacitou strojního za ízení), m že ve form tzv. kalkula ního nájemného nebo kalkula ních úrok ovliv ovat chování pracovník odpov dnostních st edisek, z kategorie oportunitních náklad vycházejí metody isté sou asné hodnoty, isté budoucí hodnoty, indexu rentability a vnit ního výnosového procenta používané p i investi ním rozhodování (rozhodování o budoucí kapacit ). BK Náklad ovlivnitelný - Controllable Cost je nákladem, na jehož výši mají vliv pracovníci na konkrétní úrovni ízení; ovlivnitelný náklad je jednou z d ležitých kategorií tzv. manažerského ú etnictví pro rozhodování. Jeho opakem je tzv. neovlivnitelný náklad. BK Náklad podproporcionální – Decreasing Cost je výrazem len ní náklad podle závislosti na objemu výkon , konkrétn jednou z forem variabilních náklad . Dalšími formami variabilních náklad jsou náklady proporcionální (lineárn závislé) a nadproporcionální. Pro podproporcionální náklady je charakteristické, že rostou pomaleji než objem výkon . D vodem tohoto jevu je asto tzv. jejich smíšený charakter – skute nost, že zkoumaný agregovaný náklad v sob zahrnuje fixní a proporcionální složku. Podproporcionální náklady se v praxi vyskytují relativn asto. Jejich p íkladem je spot eba elektrické energie, krátkodob zkoumané náklady na opravy a údržbu strojního za ízení a další.

54

BK Náklad výkonu (produktu) – Product Cost je obecným výrazem rozlišení toho, zda náklad (v manažerském slova smyslu) je do té míry p í inn spjat s tvorbou a p idanou hodnotou konkrétního výkonu, že bude zahrnut do ocen ní tohoto výkonu i nikoliv. Jeho opakem je náklad období. Náklady produktu jsou v tomto smyslu chápány jako náklady, které jsou úzce spjaty se vznikem výkonu a p idávají mu hodnotu, kterou akceptuje zákazník. Jejich vynaložení je tedy v ú etnictví vyjád eno jako zvýšení budoucího ekonomického prosp chu vytvá eného aktiva; tyto náklady jsou aktivovány v ocen ní tohoto aktiva a až do okamžiku jeho prodeje (resp. do vy erpání jeho prosp chu) se vykazují jako ást aktiv v rozvaze. Teprve v období prodeje (nebo jiného vy erpání prosp chu, který je v aktivu vázán) snižují tyto náklady zisk. BK Náklad proporcionální – Proportional Cost je výrazem len ní náklad podle závislosti na objemu výkon , konkrétn jednou z forem variabilních náklad . Dalšími formami variabilních náklad jsou náklady nadproporcionální a podproporcionální. Obecn se p i ízení proporcionálních náklad p edpokládá, že jsou vyvolané jednotkou výkonu; náklady p ipadající na tuto jednotku jsou tedy konstantní a jejich celkový objem roste p ímo úm rn po tu výkon . Proporcionální náklady tvo í nejd ležit jší a v praxi nejsnáze kvantifikovatelnou ást variabilních náklad . Jejich p íkladem jsou jednak všechny náklady jednicové, jednak ta ást režie, která je ovlivn na stupn m využití kapacity (nap . ást náklad na opravy automobil , vyvolaná ujetými kilometry). BK Náklad p ímý – Direct Cost je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak kalkula ního len ní náklad , jehož smyslem je odpov d t na otázky, jaký je p í inný vztah mezi nákladem a druhem výkonu a - následn – jak p i adit náklady kalkula ní jednici tohoto výkonu. Opakem p ímých náklad jsou náklady nep ímé. Pro p ímé náklady je charakteristické, že vznikají v souvislosti s jediným druhem výkonu. Jejich p íkladem jsou zejména náklady jednicové; ty jsou vyvolány nejen druhem výkonu, ale p ímo jeho jednotkou. Krom jednicových náklad se pak výkonu p ímo p i azují i náklady, které se vynakládají v souvislosti s provád ním pouze tohoto druhu výkonu, a jejichž podíl na jednici tohoto druhu lze tedy zjistit pomocí prostého d lení. P íkladem takového nákladu m že být asová mzda idi e nebo asové odpisy dopravního prost edku v p ípad , že kalkula ní jednice je nap . jeden kilometr p epravy provád ný konkrétním typem automobilu, odpis licence ur itého výrobku nebo náklady na jeho výzkum a vývoj. BK Náklad relevantní – Relevant Cost je nejobecn jším výrazem len ní náklad ve vztahu k rozhodování. Jeho opakem je náklad irelevantní. Relevantní náklady jsou náklady, které jsou podstatné pro ešení p íslušné rozhodovací úlohy; p i realizaci r zných variant totiž dochází k jejich zm n . Základními typy relevantních náklad jsou •

p ímé relevantní náklady, bezprost edn související s uvažovanou variantou,

•

náklady p ipisované danému rozhodnutí, neboli imputované náklady, které ovliv ují výsledky ekonomického subjektu v širších souvislostech, které rozhodnutí p ináší (p íkladem imputovaných náklad jsou nap . da ové d sledky rozhodnutí a jeho oportunitní náklady a výnosy), a

55

•

odložené náklady, které p edstavují obtížn vy íslitelné d sledky rozhodnutí, které ovlivní podnikovou innost ve strategickém horizontu. P íkladem odloženého nákladu je úvaha o reakcích zákazník na rozhodnutí, týkající se zúžení sortimentu o produkty, které p inášejí nižší efekty.

Zvláštní formou relevantních náklad jsou tzv. rozdílové náklady, vyjad ované jako rozdíl náklad p ed uvažovanou zm nou a po zm n . BK Náklad režijní – Overhead (Cost) je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak len ním náklad , odpovídajícím na otázky, jak ídit hospodárnost náklad , resp. jak stanovit jejich žádoucí úrove , s níž se budou srovnávat skute n vynaložené náklady. Opakem jednicových náklad jsou náklady jednicové. Režijní náklady zahrnují náklady na obsluhu a ízení a tu ást technologických náklad , která souvisí s technologickým procesem jako celkem. Na rozdíl od jednicových náklad nerostou p ímo úm rn s po tem provedených výkon ; pouze rámcov jsou ovlivn ny rozsahem aktivit a inností, které zabezpe ují proces tvorby výkon . Jejich nákladový úkol je obvykle stanoven na základ souhrnných limit , normativ a variátor , platných pro ur ité asové období, pop . i pro celkový p edpokládaný objem výkon (využitou kapacitu) v tomto období. P íkladem t chto náklad m že být p edpokládaná mzda mistra za m síc vycházející z jeho za azení, náklady na otop vycházející z harmonogramu topné sezóny a normativu založeném na otáp ných krychlových metrech a další. V tšinou je tento úkol konkretizován i odpov dnostn , tedy podle toho, kdo odpovídá za jeho spln ní. Skute n vynaložené náklady se porovnávají s tímto nákladovým úkolem jako celkem. Je z ejmé, že kontrola t chto náklad je obtížn jší než kontrola jednicových náklad . Základním hodnotovým informa ním nástrojem ízení režijních náklad je jejich rozpo et.

BK

Náklad sdružené výroby – Common Cost pojem, který se používá jako souhrnné vyjád ení pro spot ebu ekonomických zdroj ve výrobním procesu, jehož výsledkem jsou sdružené výkony, a kde náklady tedy nemohou být p i azeny p ímo na jednotlivé druhy vznikajících výkon . BK Náklad správní – Administrative Expense, General Expense náklad vynaložený na všeobecné, administrativní zajišt ní podnikatelské innosti.

BK

Náklad technologický – Engineered Cost je obecn výrazem ú elového len ní náklad , konkrétn pak len ním náklad podle jejich vztahu k operaci, aktivit , innosti, díl í ásti procesu i jinak vyjád enému v cnému nositeli. Opakem náklad na obsluhu a ízení jsou náklady na obsluhu a ízení. Základním rysem t chto náklad je skute nost, že jsou bezprost edn vyvolány "technologií" tvorby konkrétního v cného nositele; bez jejich vynaložení v zásad nelze daný výkon vytvo it. P íkladem technologického nákladu m že být spot eba papíru ur ité kvality v hlavní tiska ské výrob na výrobu konkrétního knižního titulu. len ní náklad na technologické a na náklady na obsluhu a ízení je obecným východiskem pro prakti t ji zam ená len ní náklad podle zp sobu ízení jejich hospodárnosti (na jednicové a režijní) a podle zp sobu jejich p i azení p edm tu kalkulace (na p ímé a nep ímé). BK

56

Náklad variabilní – Variable Cost je výrazem len ní náklad podle závislosti na objemu výkon . Jeho opakem je náklad fixní. Podstatným odlišujícím rysem variabilních náklad je to, že se m ní v závislosti na zm nách objemu výkon i využití kapacity. Základními formami variabilních náklad jsou náklady proporcionální, nadproporcionální a podproporcionální. BK Náklad vázaný k rozhodnutí – Committed Cost je náklad, který na základ sou asných rozhodnutí vznikne v budoucnosti. O t chto nákladech se hovo í zejména v souvislosti s vývojem a konstruk ním, resp. technologickým ešením výrobk , které podstatným zp sobem determinují budoucí úrove náklad p i jejich výrob . D ležitost této kategorie vzrostla na základ empirických pr zkum , které dokumentují, že •

úrove t chto náklad , vázaných na ešení výrobk ve vývojové a p ípravné fázi, iní 80 - 85 % celkových náklad , které jsou v souvislosti s produktem vynaloženy za dobu jeho životnosti, a

•

efektivn vynaložené náklady ve fázi vývoje a p ípravy výrobk se mohou osmi- až desetinásobn reprodukovat za dobu životnosti produktu .

Nejvýznamn jším obecným p ínosem této kategorie je její zvýšený d raz na vyhodnocování p ínos z vývojových a p edvýrobních aktivit; jejich rostoucí d ležitost se staví do protikladu s tradi ními metodami ízení hospodárnosti, které se primárn zam ují na náklady vynaložené ve výrobní fázi, resp. ve fázi tvorby výkonu. BK Náklady (ve finan ním ú etnictví) – Expenses jsou základní prvky výkazu zisku a ztráty, které p edstavují snížení ekonomického prosp chu, jež se projeví úbytkem nebo snížením aktiv nebo zvýšením závazk a které vede v ú etním období k poklesu vlastního kapitálu jiným zp sobem než jeho od erpáním vlastníky. Ve výsledovce jsou vykazovány jak náklady, které souvisejí s obvyklými provozními a finan ními transakcemi (nap . spot eba materiálu, mzdy, odpisy aj.), tak i nahodilé, neobvyklé p ípady náklad , které mohou vyplývat bu z mimo ádných událostí (živelná pohroma), nebo i z b žné innosti podniku (nap . tvorba opravných položek p i p echodném snížení hodnoty aktiv). Ve finan ním ú etnictví se nej ast ji setkáváme s druhovým len ním náklad (o jaké nákladové položky se jedná), p ípadn s ú elovým len ním (na jaký ú el, pop . innost byly náklady vynaloženy). LM Náklady p íštích období – Pre-Paid Expenses jsou asov rozlišené výdaje formou p edplacených náklad , které jsou d sledkem aktuálního konceptu ú etnictví. Vznikají jako d sledek pen žních výdaj uskute n ných v b žném období kv li zajišt ní užitk , jichž bude dosaženo až v dalším ú etním období (v rámci jednoho roku nebo jednoho provozního cyklu. Jedná se nap . o p edplacené nájemné, p edem hrazené pojistné apod. Svým charakterem se jedná o pohledávku, v rozvaze se vykazuje jako p echodná položka v aktivech. LM Norma – Standard Unit Cost je naturálním vyjád ením spot eby ekonomického zdroje, která je vyvolána kalkula ní jednicí. Je výchozím informa ním nástrojem ízení hospodárnosti jednicových náklad BK Normativ – Standard of Variable Overhead je nástroj stanovení nákladového úkolu variabilních režijních náklad . Využívá se zpravidla v kombinaci s limitem, který je nástrojem stanovení nákladového úkolu fixních režií, a variátorem – nástrojem stanovení nákladového úkolu u smíšených režií. 57

Základem stanovení normativu je volba faktor , které podstatným zp sobem p sobí na vývoj variabilních režií. Specifikace faktor pak umož uje vymezit a sledovat bu individuální nebo univerzální vztahové veli iny, na jejichž nár st i pokles je vázána úrove nákladového úkolu. Obecn p esn jší možnosti vyjád ení nákladového úkolu skýtá analýza závislosti náklad ve vztahu k individuálním vztahovým veli inám jednotlivých aktivit. S ohledem na náro nost této analýzy však m že být praktické transformovat výsledky analýzy do normativ univerzálních vztahových veli in; ty mohou být využity též jako vnitropodnikové ceny p edávaných výkon . P íkladem normativu je stanovení pr m rné úrovn náklad automobil po ujetí 100 kilometr .

na opravy a údržbu konkrétních typ BK

Období (v ú etnictví) – Accounting Period je dvanáct po sob jdoucích m síc . Ú etní období se bu shoduje s kalendá ním rokem nebo je hospodá ským rokem. Hospodá ským rokem je ú etní období, které m že za ínat pouze prvním dnem jiného m síce, než je leden. Ú etní období bezprost edn p edcházející zm n ú etního období (nap . z kalendá ního na hospodá ský rok) m že být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct m síc . Ú etní období p i vzniku ú etní jednotky v období t í m síc p ed koncem kalendá ního roku nebo p i zániku ú etní jednotky v období t í m síc po skon ení kalendá ního roku m že být o p íslušnou dobu delší než uvedených dvanáct m síc . V p ípadech p em n spole nosti nebo družstev s výjimkou zm ny právní formy za íná ú etní období rozhodným dnem podle zvláštního právního p edpisu a kon í posledním dnem ú etního období, ve kterém byl proveden zápis uvedených skute ností do obchodního rejst íku, jdeli o nástupnickou ú etní jednotku. U zanikající ú etní jednotky kon í ú etní období dnem p edcházejícím rozhodnému dni podle zvláštního právního p edpisu. Uplatnit hospodá ský rok lze pouze po oznámení zám ru zm ny ú etního období místn p íslušnému správci dan z p íjm nejmén 3 m síce p ed plánovanou zm nou ú etního období. Obdobn postupují ú etní jednotky i p i p echodu z hospodá ského na kalendá ní rok. LM Období (v daních) – Tax Period pro da z p íjm je kalendá ní rok, hospodá ský rok, období od rozhodného dne fúze nebo p evodu jm ní na spole níka anebo rozd lení obchodní spole nosti nebo družstva do konce kalendá ního nebo hospodá ského roku, ve kterém byly fúze nebo p evod jm ní na spole níka anebo rozd lení zapsány v obchodním rejst íku, nebo ú etní období, pokud je toto ú etní období delší než nep etržit po sob jdoucích dvanáct m síc . Pro da z p idané hodnoty je zda ovacím obdobím m síc nebo tvrtletí v závislosti na výši obratu ú etní jednotky. LM Ob h ú etních doklad –(Accounting) Document Retention (Policy) je proces od vyhotovení ú etního dokladu nebo p ijetí až po archivaci a skartaci. Musí být organizován tak, aby zajiš oval správný postup zpracování dokladu. Správný ob h ú etního dokladu urychlí jeho zpracování a usnadní jeho p ezkušování. D ležitou podmínkou p esnosti a pr kaznosti ú etnictví všech ú etních jednotek je podrobn vypracovaná a ádn dodržovaná vnit ní sm rnice zajiš ující ob h ú etních doklad , která ur uje v souladu s organiza ním ádem ú etní jednotky odpov dné pracovníky a lh ty k vyhotovení doklad a k jejich zpracování. ob h ú etních doklad zahrnuje jejich t íd ní a íslování, p ezkoušení v cné a formální správnosti, zaú tování, uschování (archivaci) a skartaci (vy azení a zni ení). LM Obraz v rný a poctivý – True and Fair View, Fair Presentation je výraz pro kvalitativní charakteristiku a zárove požadavek, který zákon o ú etnictví klade na ú etní záv rku. Podle tohoto zákona je zobrazení v rné, jestliže obsah položek ú etní záv rky odpovídá skute nému stavu, který je p itom zobrazen v souladu s ú etními metodami. Zobrazení je poctivé, když

58

jsou p i n m použity ú etní metody zp sobem, který vede k dosažení v rnosti. Tam, kde ú etní jednotka m že volit mezi více možnostmi dané ú etní metody a zvolená možnost by zastírala skute ný stav, je ú etní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skute nému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjime ných p ípadech k tomu, že použití ú etních metod stanovených provád cími právními p edpisy nepovede k v rnému a poctivému zobrazení, postupuje ú etní jednotka odchyln tak, aby byl podán v rný a poctivý obraz. Formulace v rného a poctivého obrazu je rovn ž obsažena ve výroku auditora, který ov uje ú etní záv rku. LM Oce ování – Measurement (Valuation) je jeden ze základních prvk ú etní metody. V souvislosti s ú továním a vykazováním majetku a závazk v ú etnictví znamená oce ování pen žní vyjád ení aktiv a pasiv. Použitý zp sob ocen ní majetku a závazk p ímo ovliv uje výši vykazovaných aktiv a pasiv a tím i informace o finan n majetkové struktu e podniku. Má vliv na výši náklad podniku a tím i na velikost vykazovaného výsledku hospoda ení. Oce ování tak p edstavuje klí ový problém ú etnictví. Pro ocen ní podnikových aktiv a závazk existuje obecn n kolik oce ovacích základen, mezi n ž pat í historická cena (p i nákupu po izovací cena, p i po ízení vlastní výrobou vlastní náklady), b žná cena, realizovatelná hodnota (prodejní cena aktiva, vypo ádací hodnota závazku), reproduk ní po izovací cena, sou asná hodnota budoucích pen žních tok , reálná hodnota. Ú etní jednotky oce ují majetek a závazky k okamžiku uskute n ní ú etního p ípadu a ke konci rozvahového dne. Nelze-li samostatn ocenit jednotlivé složky majetku, mohou ú etní jednotky provést jejich ocen ní jako souboru majetku. Majetek a závazky vyjád ené v cizí m n se p epo ítávají na eskou m nu kursem devizového trhu stanoveného eskou národní bankou. P i oce ování ke konci rozvahového dne zahrnují ú etní jednotky jen zisky, které byly dosaženy, avšak berou v úvahu všechna p edvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazk a jsou jim známy do okamžiku sestavení ú etní záv rky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospoda ení ú etního období zisk nebo ztráta. LM Odb ratel - Customer je v obchodním styku fyzická osoba nebo právnická osoba - podnik, odebírající objednané výkony (výrobky, zboží nebo služby) od dodavatel . Závazky v i dodavatel m jsou u odb ratel sou ástí cizích zdroj a vykazují se v pasivech rozvahy jako sou ást závazk (obvykle krátkodobých) z obchodního styku. Pohledávky za odb rateli jsou u dodavatel vykazovány v aktivech v závislosti na lh t splatnosti (obvykle jako krátkodobé pohledávky). V podrobn jším analytickém len ní se mohou dále samostatn evidovat r zné skupiny odb ratel (nap . tuzemští, zahrani ní). Evidence podle jednotlivých odb ratel se nazývá saldokonto odb ratel . P i automatizovaném zpracování ú etnictví dochází u dodavatel k párování faktur vystavených odb ratel m a jejich úhrad (tzv. párové saldokonto odb ratel ). LM Odchylka - Variance je obecn rozdílem mezi skute nou a žádoucí (cílovou, sm rnou, dispozi ní, p edem stanovenou) hodnotovou veli inou. Jejich zjiš ování je základem úhrnných a rozdílových metod ízení hospodárnosti i metody standardních náklad , založených na srovnání žádoucí a skute né úrovn náklad . BK Odchylka objemová – Volume Variance je odchylkou, která vyjad uje efekt z degrese fixních náklad . Vzniká na základ lepšího i horšího než p edpokládaného využití kapacity, a k níž se váží fixní náklady. Zjiš uje se jako rozdíl mezi variantním a pevným, lineárn p epo teným rozpo tem režijních náklad , p i emž oba rozpo ty režií se p epo ítávají na skute ný objem provád ných výkon i rozsah využití kapacity. BK

59

Odchylka kvalitativní – Qualitative Variance je rozdílem mezi skute nou a žádoucí (cílovou, sm rnou, dispozi ní, p edem stanovenou) hodnotovou veli inou, který je zp soben cenovým vlivem. P íkladem kvalitativní odchylky je odchylka z rozdílu mezi p edem stanovenou a skute nou po izovací cenou jednicového materiálu nebo odchylka, vznikající na základ rozdílu mezi p edpokládanou a skute n dosaženou cenou prodávaných výkon . Odchylka se zpravidla zjiš uje jako rozdíl mezi p edpokládanou a skute nou cenou ekonomického zdroje (resp. prodávaného výkonu), násobený skute ným objemem po izovaného ekonomického zdroje (resp. prodaných výkon ). Obecn platí, že sou et kvalitativní a kvantitativní odchylky tvo í celkovou odchylku. Rozložení celkové odchylky na její kvalitativní a kvantitativní ást má význam zejména v útvarovém odpov dnostním ízení, a to v p ípad , že za každou z odchylek odpovídá jiné odpov dnostní st edisko. BK Odchylka kvantitativní – Quantitative Variance je rozdílem mezi skute nou a žádoucí (cílovou, sm rnou, dispozi ní, p edem stanovenou) hodnotovou veli inou, který je zp soben rozdílem v objemu spot eby nebo prodeje. P íkladem kvantitativní odchylky je odchylka z rozdílu mezi p edem stanovenou a skute nou spot ebou jednicového materiálu a konkrétní zakázku, nebo odchylka, vznikající na základ rozdílu mezi p edpokládaným a skute ným objemem prodaných výkon . Odchylka se zpravidla zjiš uje jako rozdíl mezi p edpokládaným a skute ným objemem spot ebovaného ekonomického zdroje (resp. prodávaného výkonu), násobený p edem stanovenou cenou po izovaného ekonomického zdroje (resp. prodaných výkon ). Obecn platí, že sou et kvalitativní a kvantitativní odchylky tvo í celkovou odchylku. Rozložení celkové odchylky na její kvalitativní a kvantitativní ást má význam zejména v útvarovém odpov dnostním ízení, a to v p ípad , že za každou z odchylek odpovídá jiné odpov dnostní st edisko. BK Odpis – Depreciation, Amortisation, Accumulation, Depletion je pen žní vyjád ení opot ebení (fyzické a morální) dlouhodobého majetku. v ú etnictví pracuje s ú etními odpisy stanovenými na základ p edpokládané doby životnosti odpisovaného majetku a jsou ú etním nákladem. Ú etní jednotka si zp sob odpisování dlouhodobého majetku upraví odpisovým plánem, v n jž jednotlivým druh m dlouhodobého majetku stanoví p edpokládanou dobu životnosti v návaznosti na fyzické i morální opot ebení a stanoví výši odpis v jednotlivých letech. M že zvolit r zné odpisové metody - lineární, progresivní, degresivní, v závislosti na objemu výkon . Da ová legislativa pracuje s da ovými odpisy které jsou da ovým nákladem a ovliv ují základ dan z p íjm . Zákon stanovuje 6 odpisových skupin dlouhodobého majetku, kterým p i azuje dobu odpisování (da ovou životnost). P ipouští dv metody da ového odpisování. Rovnom rné (lineární odpisy), kdy jsou jednotlivým odpisovým skupinám p i azeny ro ní procentní odpisové sazby, a zrychlené (degresivní) odpisy, kdy se k výpo tu odpis používá koeficient. Volba zp sobu odpisování je v pravomoci ú etní jednotky, avšak jednou zvolený zp sob odpisování u konkrétního dlouhodobého majetku již nelze po dobu jeho odpisování zm nit. V angli tin je t eba pro vyjád ení odpisu vzít v úvahu charakter majetkové složky a s tím spojenou podstatu, kterou má odpis vyjad ovat: tak se odlišují odpisy dlouhodobého hmotného majetku (Depreciation), dlouhodobého nehmotného majetku (Amortisation), finan ních nástroj (Accumulation) a nerostných zdroj (Depletion). LM Odpo et - Budget Performance Report je manažersky zam ený výkaz, umož ující porovnat skute n dosažené hodnotové výsledky s úkolem, který je dán rozpo tem. BK

60

Okamžik - Moment se v ú etnictví nej ast ji používá v souvislosti s okamžikem uskute n ní ú etního p ípadu. Je to den, ke kterému dojde ke spln ní dodávky, platb závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí i p ijetí zálohy, p evzetí dluhu, zjišt ní manka, schodku, p ebytku i škody, pohybu majetku uvnit ú etní jednotky a k dalším skute nostem, které jsou p edm tem ú etnictví a které v ú etní jednotce nastaly, pop . u nichž má ú etní jednotka k dispozici pot ebné doklady tyto skute nosti dokumentující. Dále se v ú etnictví používá okamžik sestavení ú etní záv rky, což je den, ke kterému byla ú etní záv rka sestavena a který musí být v ú etní záv rce uveden jako zákonná náležitost. V ú etní teorii se setkáváme také s okamžikem realizace, což je okamžik, kdy jsou dodané výkony zaú tované jako výnos. Obecn lze za okamžik realizace považovat datum vystavení faktury, datum vyskladn ní výrobk , zboží i dodání výkon povahy služby, nebo p ijetí pen z za dodané výkony. LM Opatrnost – Prudence (UK), Conservatism (US) p edstavuje jednu z obecn uznávaných ú etních zásad, která souvisí s oce ováním. Má-li ú etní jednotka k dispozici dvojí ceny ur itého aktiva, má použít tu nižší, má-li k dispozici dv ceny ur itého závazku, má použít tu vyšší. Dále by ú etní jednotka m la brát v úvahu nejen ztráty, které již nastaly, ale i o ekávaná snížení ekonomického prosp chu, která vyplývají z minulých událostí a jsou ú etní jednotce ke dni sestavní ú etní záv rky známa. Naopak zisky mají být vykázány jen tehdy, pokud se již realizovaly. Vedle p ece ování n kterých položek aktiv na konci rozvahového dne (dle našich ú etních p edpis zna n omezeného) se zásada opatrnosti realizuje formou tvorby rezerv a opravných položek. LM Opce – Options, Futures Contracts jsou práva i povinnosti, které vyplývají ze smluv uzav ených pro budoucí obchody, který by se m l zrealizovat k ur itému datu, mezi prodávajícím a kupujícím. Nakoupená opce je z pohledu kupujícího p íslib (pohledávka) od prodávajícího nakoupit ur itý podkladový materiál (nap . cenné papíry i jakékoliv jiný majetek). Z pohledu prodávajícího je prodaná opce slib (závazek) prodat kupujícímu ur itý podkladový materiál. Opce se vykazují v rozvaze jako pohledávky i závazky do doby možnosti uplatn ní op ního práva. Ke stanovenému datu op ní právo zaniká. V tom okamžiku zú tuje prodávající hodnotu opce do výnos bez ohledu na to, zda bylo právo uplatn no i nikoliv. Kupující postupuje podle toho, zda se jedná o nákupní i prodejní opci. U prodejní opce je právo nákladem bez ohledu na to, zda bylo uplatn no, i nikoliv. Nákupní opce vstupuje p i uplatn ní práva do po izovací ceny nakoupeného aktiva, není-li právo uplatn no, je opce zú tována do náklad . LM Operace (v ú etnictví) – Accounting operation je pojem, který se v ú etnictví používá v souvislosti s ú etním zápisem. V této souvislosti lze rozlišit hospodá skou operaci, která je podložená hospodá skou podstatou (nákup i prodej zboží, p íjem materiálu, výrobk i zboží na sklad, vyskladn ní materiálu do spot eby i zboží do prodeje apod.) V souvislosti s evidencí pokladny hovo íme o pokladních operacích, v souvislosti s pohybem pen z na bankovních ú tech rozeznáváme bankovní operace. Ú etní zápis, který není podložený hospodá skou podstatou, je ú etní operací. Jedná se nap íklad o operace p i otevírání ú t na za átku ú etního období, jejich uzavírání koncem ú etního období, automatické operace vytvá ené ú etním programem v po íta i. LM Opravy a údržba – Repairs and Maintenance jsou provozní náklady ú etní jednotky. Opravou se rozumí innost, kterou se odstra ují ú inky áste ného fyzického opot ebení nebo poškození majetku za ú elem jeho uvedení do p edchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než p vodních materiál , díl , sou ástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná innost, kterou se zpomaluje fyzické opot ebení, p edchází se poruchám a odstra ují se drobn jší závady. 61

LM Oprávky – Accumulated Depreciation (Amortisation) jsou kumulované odpisy za dobu používání odpisovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Vykazují se v rozvaze jako korekce ocen ní p vodní po izovací ceny nebo reproduk ní po izovací ceny (brutto hodnota aktiva). Rozdíl mezi po izovací cenou a oprávkami p edstavuje z statkovou cenu (netto hodnota aktiva). LM Organizace ú etnictví dvouokruhová (víceokruhová) – Double (Multiple) Ledger Bookkeeping Systém je jedním ze dvou krajních metodických ešení, jak v ú etním systému zajistit informace pro externí uživatele finan ního ú etnictví a pro interní uživatele manažerského ú etnictví. Jde o ešení, které zd raz uje zejména uživatelskou rozdílnost obou ú etních systém . V tomto metodickém ešení se požadavky obou skupin uživatel zajiš ují v relativn odd leném ú etním okruhu. Zejména v anglosaské oblasti, kde se informa ní pot eby obou skupin uživatel vyvinuly kontroverzn ji, jde o zcela odd lené okruhy, které se podrobn ji nezabývají vysv tlováním i kvantifikací rozdíl . Tuto odd lenost posiluje i fakt, že okruh ú etních informací pro vnit ní ízení podniku je chápán jako d v rný a jeho informace nejsou p edm tem zve ej ování. Zpravidla mén vyhran né ešení, uplat ované v zemích kontinentální Evropy, je ovlivn no zejména t emi skute nostmi: • formáln metodická stránka ú etnictví je zde p edm tem p ísn jší regulace, • základním hlediskem zjiš ování náklad ve finan ním ú etnictví je jejich druhové len ní a • informa ní subsystém manažerského ú etnictví je koncipován nejen ve vztahu k pot ebám manažerského ízení, ale zárove jako pr kazný podklad pro ocen ní zm ny stavu nedokon ené výroby, výrobk a aktivovaných výkon ve finan ním ú etnictví. P es tyto tendence, posilující unifikovaný p ístup k informacím manažerského a finan ního ú etnictví, jsou oba okruhy koncipovány jako uživatelsky diferencované. Jsou však mezi nimi pevn jší vazby, realizované •

jednak spojovacími a rozlišovacími ú ty, které vyjad ují pohyby informací mezi ob ma okruhy,

•

jednak i zvláštními ú ty rozdíl mezi zp sobem zobrazení jev z obou hledisek.

BK

Organizace ú etnictví jednookruhová – One Ledger Bookkeeping System je jedním ze dvou krajních metodických ešení, jak v ú etním systému zajistit informace pro externí uživatele finan ního ú etnictví a pro interní uživatele manažerského ú etnictví. Jde o ešení, které zd raz uje zejména zpracovatelskou jednotu obou ú etních systém . Její snahou je zajistit požadavky uživatel finan ního a manažerského ú etnictví v jediném okruhu analytických ú t , které r zným seskupením poskytují r zné výstupy v závislosti na úlohách, které ob skupiny uživatel eší. Tato organizace ú etnictví vyhovuje zejména podmínkám, kdy se informa ní pot eby t chto uživatel neliší v obsahovém vymezení a zp sobu ocen ní zkoumaných veli in, nýbrž pouze stupn m podrobnosti p i jejich zobrazení. Za t chto okolností je také zpracovatelsky výhodn jší, nebo nevyžaduje - v zásad tytéž vstupní údaje - vyjad ovat dvojím zp sobem. Z hlediska možné obsahové rozdílnosti, jejímž d sledkem je r zný zp sob vyjád ení aktiv, pasiv, náklad , výnos a zisku, má však její aplikace oproti dvouokruhové organizaci omezení v tom, že ob skupiny informací jsou obtížn uživatelsky odd litelné. Systém oce ovacích rozdíl , na kterém je postaven zp sob vícenásobného ocen ní v jednookruhové soustav , totiž vyžaduje, aby se tyto rozdíly neustále vztahovaly k jedinému základnímu majetkovému ú tu. To samoz ejm p sobí problémy v rozhodování, který ú et oce ovacích rozdíl "publikovat" - tedy

62

dát informa n k dispozici externím uživatel m, a který naopak "skrýt" pro výhradní pot eby podnikového vedení. Pro sou asnou praxi je charakteristická snaha jednookruhovou a dvouokruhovou organizaci kombinovat. Tento p ístup také nejlépe odráží vztah mezi obsahovou uživatelskou diferenciací a pot ebou zpracovatelsky unifikovat sb r prvotních údaj pro oba subsystémy ú etních informací. Zobecn ní p edností a nedostatk obou forem lze pak využít i pro doporu ení, jak kombinovat oba p ístupy: •

pokud se p i analýze požadavk externích a interních uživatel zjistí, že jsou do té míry r znorodé, že je nelze zajistit bezezbytkovým rozkladem syntetických ú t na analytické, a tedy že oba p ístupy vycházejí z odlišného vymezení nebo ocen ní aktiv a pasív, je ú eln jší pro zobrazení reality v této oblasti z ídit dva okruhy ú t ;

•

naopak, pokud z analýzy vyplyne, že požadavky finan ního ú etnictví v jiných ástech podnikatelského procesu lze zajistit pouhou sou tovou agregací podrobn jších informací nákladového ú etnictví, bude informa ní vztah obou subsystém v t chto oblastech organizovat formou analytické evidence. BK

Osnova ú tová – Chart of Accounts je centráln stanovený p edpis, který ur uje pro jednotlivé skupiny ú etních jednotek uspo ádání a ozna ení ú tových t íd, pop ípad ú tových skupin nebo i syntetických ú t pro ú tování o stavu a pohybu aktiv, pasiv, o nákladech a výnosech nebo o výdajích a p íjmech a o výsledku hospoda ení. Na základ sm rné ú tové osnovy jsou ú etní jednotky povinny sestavit ú tový rozvrh, v n mž uvedou ú ty pot ebné k zaú tování všech ú etních p ípad a k sestavení ú etní záv rky vdané ú etní jednotce. LM Opravy ú etních záznam – Correction of Accounting Records je zákonem stanovený postup, který musí ú etní jednotka dodržovat zjistí-li, že n které ú etní záznamy jejího ú etnictví jsou neúplné, nepr kazné, nesprávné nebo nesrozumitelné. Opravy v ú etních záznamech nesm jí vést k neúplnosti, nepr kaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nep ehlednosti ú etnictví, proto je t eba dodržovat ur itá pravidla. Za nevhodné je nutné považovat p episování, škrtání, mazání, p elepování, vyškrabávání, vymazání z po íta e apod., tzn. takové zp soby opravy, po nichž se p vodní zápis stane ne itelným. Opravy se musí provád t tak, aby bylo možno ur it osobu odpov dnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného ú etního záznamu p ed opravou, tak jeho obsah po oprav . P i ru ním vedení ú etnictví lze chybný zápis škrtnou tak, aby z stal itelný a p ipojit k tomu poznámku o provedení opravy. P i zpracování ú etnictví na po íta i se opravy provád jí ú továním. Bu stornem chybného zápisu (úplným, je-li celý zápis chybný, nebo áste ným, je-li chybná jen vyšší ástka na správných ú tech), zaú továním stejné ástky na opa né strany ú tu (není považováno za p íliš vhodné, zkreslují se obraty) nebo dopl kovým zápisem (je-li chybný zápis na správných ú tech, ale nižší ástka). s výjimkou oprav provád ných p eškrtnutím je nezbytné vystavit na opravný zápis vnit ní ú etní doklad. LM Otev ení ú etních knih – Opening of Ledgers je innost, kterou ú etní jednotka provádí v souladu se zákonem o ú etnictví •

ke dni vzniku povinnosti vést ú etnictví,

•

k prvnímu dni ú etního období,

•

ke dni vstupu do likvidace,

•

ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozd lení likvida ního z statku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních p edpis ,

•

ke dni, kterým nastanou ú inky prohlášení konkursu,

63

•

ke dni, kterým nastanou ú inky povolení vyrovnání,

•

ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky potvrzení vyrovnání,

•

ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky spln ní nuceného vyrovnání,

•

ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky zrušení konkursu,

•

ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní p edpis.

LM

Ov ování ú etní záv rky auditorem – Audit of Financial Statements je povinnost, kterou mají ze zákona a) akciové spole nosti, pokud ke konci rozvahového dne ú etního období, za n jž se ú etní záv rka ov uje a ú etního období bezprost edn p edcházejícího p ekro ily nebo již dosáhly alespo jednoho ze t í uvedených kriterií (aktiva brutto 40 mil., istý obrat 80 mil., pr m rný p epo tený stav zam stnanc 50), b) ostatní obchodní spole nosti a družstva, na území R podnikající zahrani ní osoby a fyzické osoby, pokud ke konci rozvahového dne ú etního období, za n jž se ú etní záv rka ov uje a ú etního období bezprost edn p edcházejícího p ekro ily nebo již dosáhly alespo dvou ze t í výše uvedených kriterií. Výjimkou z výše uvedených pravidel jsou ú etní záv rky sestavené v pr b hu konkursu ú etních jednotek, na které by se povinnost ov ení vztahovala, a to po dobu nep etržit po sobe jdoucích 36 kalendá ních m síc , po ínaje prvním dnem kalendá ního m síce následujícího po dni, kterým nastaly ú inky prohlášení konkursu. To se však nevztahuje na ú etní záv rku sestavenou ke dni, kdy nastanou ú inky zrušení konkursu. LM Pacioli, Luca byl italský mnich, autor prvního tišt ného pojednání o podvojném ú etnictví vydaného roku 1494 v Benátkách. Spis byl pojat jako u ebnice matematiky s názvem "Suma de Arithmetica, Geometria, Proportioni e Proprtionalita". Konkrétn o ú etnictví pojednává traktát s nadpisem "Traktatus XI. Particularis de computis et scripturis". Jiné vydání vyšlo v roce 1532 v Toskán . LM Papíry cenné - Securities jsou listiny nebo záznamy v zákonem stanovené evidenci, s nímž je spojena existence a právní osud ur itého subjektivního práva ve form majetkového nároku v i emitentovi. Obecn se s cenným papírem spojuje bu právo ú asti na právnické osob nebo jejím majetku - majetkové cenné papíry (akcie nebo podíly), nebo právo na pen žním pln ní - dluhové cenné papíry (dluhopisy, dlužní úpisy, sm nky k úhrad ). V závislosti na ú elu po ízení i délce držení cenného papíru se v ú etnictví ú tují a vykazují bu jako dlouhodobý finan ní majetek (ú etní jednotka je po izuje za ú elem držení déle než jeden rok), nebo jako krátkodobý finan ní majetek (ú etní jednotka uvažuje o jejich zcizení do jednoho roku). V ú etnictví se p i po ízení cenné papíry oce ují po izovací cenou, jejíž sou ástí jsou i p ímé náklady s po ízením související (nap . poplatky a provize maklé m, poradc m, burzám apod.). K datu ú etní záv rky se cenné papíry ur ené k obchodování p ece ují na reálnou hodnotu. Sou ástí ocen ní dlužných cenných papír držených do splatnosti je alikvotní úrokový výnos. U dlouhodobých cenných papír , které ú etní jednotce zajiš ují bu rozhodující vliv na ú etní jednotce, jejíž cenné papíry (akcie nebo podíly) vlastní (v tší podíl jak 50 % na základním kapitálu) nebo podstatný vliv (od 20 do 50 % podíl na základním kapitálu) se m že ú etní jednotka rozhodnout pro ocen ní ekvivalencí. Ta p edstavuje protihodnotu stanovenou na základ podílu na vlastním kapitálu ovládané nebo ízené osoby, kde je tento vliv uplat ován. K cenným papír m v ú etnictví pat í i vlastní cenné papíry. T mi mohou být bu vlastní akcie, které m že ú etní jednotka v souladu s právními p edpisy nabývat a které si m že na p echodnou dobu ponechat, nebo vlastní dluhopisy, které m že mít ú etní jednotka do asn v držení.

64

LM Pasiva – Liabilities, Equity and Liabilities p edstavují v ú etnictví souborné ozna ení zdroj financování (krytí) majetku ú etní jednotky. Základním kriteriem pro jejich len ní je hledisko vlastnictví. Podle n ho se veškeré zdroje financování podnikových aktiv lení na dv základní skupiny - vlastní zdroje, ozna ované též jako vlastní kapitál, a cizí zdroje (dluhy i závazky), ozna ované jako cizí kapitál. Pasiva (Liabilities) jako souhrnný název pro vlastní a cizí kapitál uplat uje nap . 4. Sm rnice Evropské unie. Odlišné pojetí pasiv mají naopak Mezinárodní standardy ú etního výkaznictví, rozd lující pasiva na vlastní kapitál (Equity) a na závazky (Liabilities). LM Plán - Plan je zejména v anglosaské oblasti chápán jako strategicky, takticky nebo operativn orientovaný nástroj konkretizace t chto cíl , resp. prost edk jejich dosažení, vyjád ený ve form m ítek, jež se zam ují na v cnou (naturální) stránku podnikatelského procesu. Zejména d raz na naturální stránku cílových veli in odlišuje plán v tomto pojetí od rozpo tu (anglicky: Budget) jako nástroje, který se zam uje naopak na hodnotovou stránku podnikatelského procesu. Toto rozlišení není zcela v souladu s naší tradicí, která z ídka hovo í o rozpo tu jako o nástroji ízení podniku jako celku. Ve vazb na minulou legislativní úpravu (která – krom zásadní námitky, že pod ídila fungování nástroj podnikového ízení z úrovn managementu centrálním informa ním pot ebám - až p íliš zd raz ovala formáln technickou vazbu sou tu podnikových rozpo t na finan ní plán) byly rozpo ty v nejlepším p ípad chápány jako nástroj intervalového hodnotového ízení odpov dnostních st edisek, a to hlavn v t ch oblastech, kde nejsou k dispozici p esn jší nástroje a kde tedy lze p edpokládat i relativn v tší rozdíly mezi skute ností a žádoucím stavem. V tomto sm ru je naše tradi ní zvyklostní terminologické vymezení bližší n mecké oblasti. Zde se pojem "plán" (der Plan) ast ji uplat uje jako souhrnné ozna ení pro systém stanovení cílových veli in za podnik jako celek - tradi n pro dlouhodob sledované cíle, v nov jší literatu e však i pro cíle sledované v kratších asových intervalech. V souvislosti se stanovením hodnotov vyjád ených úkol vnitropodnikovým útvar m a pro díl í podnikové aktivity a innosti se však již více používá pojem "rozpo et" (der Anschlag, der Voranschlag). BK Podnik – Enterprise; Firm; Corporation, Business je podle obchodního zákoníku v c hromadná. P edstavuje podle obchodního zákoníku soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží v ci, práva a jiné majetkové hodnoty, které pat í podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto ú elu sloužit. LM Podnik dce iný – Subsidiary je subjekt, ve kterém jiný (mate ský) podnik vykonává bu p ímo nebo nep ímo rozhodující vliv. Mate ský podnik tento podnik ovládá a kontroluje. Mate ský podnik a všechny jeho dce iné, pop . p idružené podniky, tvo í skupinu. Pro skupinu podnik se obvykle používá ozna ení koncern, holding. Z hlediska ú etnictví se jedná o konsolida ní celek, za který se zpracovává konsolidovaná ú etní záv rka. LM Podnikatel individuální – Sole Proprietor je podnikatel – fyzická osoba, která je ú etní jednotkou a vede ú etnictví. Jedná se o podnikatele, kte í vyhovují n které z následujících podmínek: •

podnikatelé zapsaní v obchodním rejst íku,

•

podnikatelé, pokud jejich obrat p esáhl stanovený limit obratu,

65

•

podnikatelé, kte í se rozhodnou dobrovoln vést ú etnictví,

•

podnikatelé – ú astníci sdružení bez právní subjektivity, pokud alespo jeden ú astník je ú etní jednotkou,

•

ostatní fyzické osoby, pokud jim povinnost vedení ú etnictví ukládá zvláštní právní p edpis.

LM

Podniky malé a st ední – Small and Medium-Sized Enterprises (SMEs) jsou podniky vymezené t emi základními kriterii – po tem zam stnanc , obratem a hodnotou celkových aktiv. Požadavek jednotn vymezit malé a st ední podniky vycházel z pot eby vytvo it pro tyto podniky rovné podmínky a používat stejná kritéria p i uplat ování jednotné politiky v rámci EU. Od velkých podnik a nadnárodních spole ností se malé a st ední podniky odlišují p edevším v následujících sm rech: •

neoperují na kapitálových trzích a zdroje jejich financování jsou omezené,

•

jejich p sobnost je lokální, omezená zpravidla na jednu zemi,

•

nemají stejné povinnosti a odpov dnost v i investor m, nebo hlavním zdrojem jejich financování jsou banky a ostatní finan ní instituce,

•

jen obtížn mohou definovat „fair value“ svého výrobního za ízení, které je asto zcela odepsané,

•

mají asto jednoho vlastníka, nebo se jedná o rodinný podnik, kde vlastníci jsou zárove manažery,

•

jejich hlavním zájmem je p edevším pozitivní cash flow,

•

mají omezený okruh uživatel ú etních informací, jimiž jsou hlavn vlastníci, management a finan ní instituce, které jim poskytují finan ní zdroje. LM

Pohledávka – Receivable, Trade Receivable (UK), Account Receivable (US) je právo ú etní jednotky v itele na pln ní ur itého závazku druhou osobou - dlužníkem. Pohledávky se rozd lují podle r zných hledisek (podle doby splatnosti, podle m ny, podle doby splatnosti, podle rizika zaplacení apod.). Základním hlediskem p i vykazování pohledávek v ú etní záv rce je lh ta splatnosti. Dlouhodobé pohledávky jsou splatné za dobu delší než jeden rok, krátkodobé pohledávky jsou splatné do jednoho roku. V ú etnictví se pohledávky oce ují p i vzniku jmenovitou hodnotou, p i nabytí za úplatu nebo vkladem po izovací cenou. LM Pojetí náklad – Cost Concept je termín využívaný pro diferencované zobrazení hodnotov vyjád en ú eln a ú elov vynaložené spot eby ekonomického zdroje. Základem tohoto diferencovaného zobrazení je rozdílný zp sob ocen ní spot eby; zp sob ocen ní se však následn promítá i do rozdílného vymezení (rozsahu) zobrazovaných náklad . V tomto smyslu se rozlišují t i pojetí náklad - finan ní (pagatorní), hodnotové a ekonomické. BK Pojetí náklad ekonomické – Economic Cost Concept vychází z požadavku zajistit odpovídající informace nejen pro ízení reáln probíhajících proces , ale také pro pot eby rozhodování za ú elem výb ru optimálních budoucích alternativ. S výb rem alternativ souvisí pak obecné ekonomické chápání náklad jako maximum hodnoty, které lze vyprodukovat prost ednictvím zvolené alternativy. Tyto podmínky napl uje kategorie oportunitních náklad ; ty se vymezují jako maximální ušlý efekt, který byl ob tován v d sledku využití ekonomického zdroje ve zvolené alternativ . Oportunitní náklady tak nep edstavují reáln spot ebované nebo využité ekonomické zdroje, ale dodate n vložené m ítko ú elnosti uskute n né volby; vyjád ení náklad podle tohoto pojetí nezahrnuje pouze ocen ný úbytek 66

ekonomického zdroje, ale také ocen ný prosp ch, který podnik nerealizoval v d sledku toho, že tento zdroj nevyužil jiným alternativním zp sobem. BK Pojetí náklad finan ní – Financial Cost Concept je historicky nejstarším pojetím, uplat ovaným v ú etnictví. Je založeno na aplikaci pen žní formy kolob hu prost edk . V té se vychází z p edpokladu, že originálním projevem náklad je tržn ov ené vynaložení pen z a kone ným smyslem odpovídající tržn ov ená pen žní náhrada. Náklady se tak chápou jako peníze "investované" do výkon , které zajiš ují náhradu pen z v jejich p vodní výši. To je základem koncepce zachování pen žního kapitálu v jeho p vodní nominální výši. Finan ní pojetí tak vykazuje n které znaky, které jsou v sou asné dob p edm tem kritiky a které postupn vedou k redukci jeho využití nejen v manažerském, ale i ve finan ním ú etnictví: •

Jako spot ebované ekonomické zdroje mohou být p edm tem zobrazení pouze takové náklady, které jsou podloženy reálným výdejem pen z. Jsou to p edevším náklady, uhrazované v pen žní form bezprost edn (nap . mzdy) a pak náklady odpovídající spot eb nebo využití ekonomických zdroj , které byly vypo ádány pen žn v p edchozích obdobích (nap . odpisy).

•

Druhým typickým znakem (a omezením) tohoto pojetí je ocen ní t chto spot ebovaných nebo využitých ekonomických zdroj ; náklady jsou tak ocen ny ve skute ných (historických) po izovacích cenách. BK

Pojetí náklad hodnotové – Value Cost Concept Hodnotové pojetí náklad se rozvinulo hlavn ve vazb na vývoj nákladového ú etnictví, jehož smyslem je poskytovat informace pro b žné ízení a kontrolu reálného pr b hu aktuáln uskute ovaných proces . Je založeno na relacích, které vyjad ují spot ebu anebo využití ekonomických zdroj za podmínek, které existují v ase uskute ování p íslušných proces . Smyslem tohoto pojetí je tedy informa ní zobrazení kolob hu ekonomických zdroj za podmínek, které platily nikoliv v dob jejich po ízení, ale v souasnosti. To odpovídá kritériu zachování tzv. v cného kapitálu. V hodnotovém pojetí tedy nevystupují jako náklady jenom pen žn zajišt né ekonomické zdroje. P edm tem zobrazení jsou i takové faktory, které sice nemají odpovídající ekvivalent výdeje pen z, ale svými d sledky ovliv ují ekonomickou racionalitu dané aktivity. P íkladem t chto náklad mohou být tzv. kalkula ní odpisy, kalkula ní úroky nebo kalkula ní nájemné. Druhým podstatným odlišujícím rysem je pak zp sob ocen ní; p íslušné náklady se neoce ují na bázi skute ných historických náklad jejich po ízení, ale na úrovni cen, které odpovídají jejich sou asné v cné reprodukci. BK Položky dohadné - Accrued Assets and Liabilities jsou v ú etnictví dohadné pohledávky i závazky a ú tované souvztažn jako výnosy, náklady i majetek, u nichž je znám titul, ú etní období, kterého se týkají, ale není známa p esná ástka. Jejich ú továním se dodržuje zásada akruálního principu tak, aby do sledovaného ú etního období byly zaú továny všechny položky, které k n mu v cn pat í, které reáln existují, i když zatím nejsou stvrzeny externím ú etním dokladem. V rozvaze je ú etní jednotka vykazuje v závislosti na lh t splatnosti jako dlouhodobé i krátkodobé pohledávky nebo dlouhodobé i krátkodobé závazky. Typickým p íkladem dohadných položek pasivních jsou nevyfakturované dodávky nebo dosud nepotvrzený závazek ze soudních spor . Jako dohadné položky aktivní se u ú etních jednotek nej ast ji vyskytují dosud nepotvrzené pohledávky za pojiš ovnou v d sledku neuzav ené pojistné události k datu ú etní záv rky, nebo nepotvrzené, soudn vymáhané pohledávky za manka a škody v i zam stnanc m. LM

67

Položky mimo ádné – Extraordinary Items jsou náklady a výnosy mimo ádného charakteru, které se vymykají b žné podnikatelské innosti ú etní jednotky. Ve sou asn platném formátu výkazu zisku a ztráty jsou vykazovány odd len od b žné innosti a v p ípad významnosti je nezbytné jejich vysv tlení v p íloze. Pravidla mezinárodních standard ú etního výkaznictví vykazování mimo ádných položek zrušila z d vodu jejich zneužívání. LM Položky opravné - Allowances p edstavují v ú etnictví p echodnou úpravu (korekci) ocen ní konkrétní majetkové složky na stav odpovídající tržním (reálným) hodnotám. Úkolem opravných položek je upravit ocen ní p íslušného aktiva v p ípad , že se prokáže, že došlo ke snížení ocen ní p echodného charakteru. Tvo it opravné položky na zvýšení hodnoty aktiv je zakázáno. Zám rem je, aby se p i uzavírání ú etních knih dodržela zásada opatrnosti a aby se majetek v ú etní záv rce vykazoval ocen ní, které lépe odpovídá v rnému a reálnému obrazu o skute nosti. Tvorba opravných položek se ú tuje prost ednictvím opravného ú tu k ú tu p íslušného aktivu na vrub náklad a tudíž snižuje výsledek hospoda ení daného ú etního období. Pokud inventarizace v následujícím ú etním období neprokáže opodstatn nost výše opravné položky, nebo pokud se aktivum, k n muž byla opravná položka vy adí z evidence (prodá nebo odepíše), zruší se opravná položka ve prosp ch náklad . Opravné položky lze tvo it pouze do výše hodnoty daného aktiva, vyšší tvorba není dovolena, ú ty opravných položek nesmí mít aktivní z statek. LM Profese auditorská – Profession of Auditors je profese nezávislých odborník – auditor , p edm tem jejichž innosti je poskytovat auditorské služby. Vznik auditorské profese zp sobil hospodá ský a technický rozvoj v polovin devatenáctého století, jehož d sledkem byla vyšší investi ní náro nost vyvolávající pot ebu koncentrace kapitálu. V nové právní form podnikání – akciové spole nosti – došlo k odtržení investor od managementu, což vyvolalo pot ebu ochrany vloženého kapitálu vlastník . Sou asné podmínky pro vstup do profese v evropském m ítku stanoví 8. sm rnice Evropské Unie, v eské republice je vymezuje zákona o auditorech. Zp sobilost poskytovat tyto služby ov uje Komora auditor , která posuzuje kvalifika ní p edpoklady zkouškou a vydává auditor m doklady pro ú ely jejich prokázání. Auditorskou zkouškou se ov uje odborná úrove teoretických znalostí a schopnost jejich využití v praxí. Zkouška má písemnou a ústní ást a je zam ena na tyto oblasti: a) ekonomie a finan ní ízení, b) ú etnictví, c) p íslušné ásti ob anského práva, obchodního práva, finan ního práva, pracovního práva a práva sociálního zabezpe ení, související s innostmi vykonávanými p i poskytování auditorských služeb a právní p edpisy upravující ízení o konkurzu a vyrovnání, d) informa ní systémy pro ízení a vnit ní kontrolu, systémy zpracování dat a matematické a statistické metody využitelné p i auditu, e) auditorské postupy, metody a techniky, v etn auditorských sm rnic.

LM

Politika podniková – Company Policy je nástroj stanovení strategických, zpravidla verbáln vyjád ených cíl podniku jako celku. Podnikové politiky se formulují na základ analýzy dlouhodobých cíl podniku a prognóz, které zejména ov ují možnost dosažení cíl podniku, a to ne primárn z hlediska sou asných podnikových možností, ale hlavn z hlediska p edpokládaného vývoje ekonomického okolí podniku. Musí tedy brát v úvahu p edpokládané trendy co se tý e podnikatelských a finan ních rizik daného odv tví, inflace, úrokové a úv rové politiky bankovního sektoru, kursových tendencí vývoje deviz a další.

68

Nap . ve výrobním podniku se stanoví politiky zpravidla pro následující oblasti: výzkum a vývoj, investice, finance a hlavní výd le ná innost; nevylu uje se však formulace ani personální, marketingové, dividendové, environmentální a dalších politik. V rámci politiky dalšího vývoje hlavní výd le né innosti se pak formulují zásadní koncep ní požadavky nap . na prodej (cenovou strategii, sortiment a pozici na trhu), výrobu (technologii a organizaci výroby, výrobní kapacity, na vlastní a extern po izované výkony) a mzdovou politiku podniku. BK Pozice finan ní – Financial Position nebo také finan ní situace je obecn charakterizována jako schopnost ekonomického subjektu hradit své závazky v termínu splatnosti. Základními kritérii ov ujícími finan ní pozici ekonomického subjektu jsou kritéria likvidity, solventnosti a struktury vlastního a cizího kapitálu. Informace o finan ní pozici jsou – spolu s informacemi o ekonomické efektivnosti a o schopnosti ekonomického subjektu produkovat finan ní prost edky a efektivn je alokovat – jednou ze základních orientací, pro které poskytuje informace ú etnictví. BK Procento vnit ní výnosové – Internal Rate of Return je jedním ze základních kritérií rozhodování o budoucí kapacit . Vnit ní výnosové procento vychází ze stejných podklad a zásad vyjád ení faktoru asu jako istá sou asná hodnota a index rentability. Liší se od ní pouze v cíli kvantifikace: smyslem tohoto kritéria je indexn , resp. procentn vyjád it míru zhodnocení kapitálu, pomocí které je t eba diskontovat p ínosy projektu, aby se jejich sou asná hodnota rovnala sou asné hodnot investi ních výdaj . Jde tedy o vyjád ení takové diskontní sazby, p i níž je istá sou asná hodnota posuzovaného projektu rovna nule. Vnit ní výnosové procento lze tak v zásad interpretovat jako odpov na t i úzce související otázky: •

kolik procent mohou init náklady kapitálu, aby investo i na projektu „neprod lali“,

•

jakou výnosnost kapitálu projekt p ináší, resp.

•

o kolik procent výnosnosti kapitálu se investo i p ipravují, pokud do projektu investovat nebudou.

Z t chto otázek plyne také obecné kritérium p ijatelnosti investi ního projektu: projekt je v zásad p ijatelný, pokud je jeho vnit ní výnosové procento vyšší než náklady kapitálu, který bude použit na financování projektu. P i výpo tu vnit ního výnosového procenta se vychází ze stejného vzorce jako p i výpo tu isté sou asné hodnoty (viz heslo). istá sou asná hodnota se však p i výpo tu klade rovná nule a hledanou neznámou jsou nákladu kapitálu (i). Charakter ešené rovnice, kde nejvyšší mocnina hledané neznámé je dána dobou životnosti hodnoceného projektu, nedává možnost zjistit vnit ní výnosové procento b žnými aritmetickými postupy. B žn se proto zjiš uje tzv. itera ní metodou – postupným dosazováním diskontních sazeb až do té doby, dokud istá sou asná hodnota není rovna nule. V zásad obdobný postup je zabudován do program kalkulátor a po íta , které jsou funkcí pro výpo et vnit ního výnosového procenta vybaveny. Skute nost, že vnit ní výnosové procento i istá sou asná hodnota vycházejí ze stejného (rozdílového) vztahu mezi p íjmy a výdaji, p i jejichž hodnocení se bere v úvahu faktor, vede k tomu, že ob metody asto vedou ke stejnému hodnocení výhodnosti posuzovaných projekt . Zcela bez výhrad to platí p i hodnocení výhodnosti jednotlivých projekt , které se vzájemn nevylu ují: p ijatelnost každého z t chto projekt je podmín na tím, že jeho istá sou asná hodnota je kladná. Z toho ovšem také jednozna n vyplývá, že jeho vnit ní výnosové procento musí být vyšší než procento diskontu užitého pro výpo et isté sou asné hodnoty. Složit jší situace však m že vzniknou p i hodnocení priorit u vzájemn se vylu ujících projekt , které jsou podle obou metod obecn p ijatelné. V t chto situacích obecn platí, že je výhodn jší realizovat projekty v po adí daném istou sou asnou hodnotou. BK

69

Proces - Process je – ve smyslu aplikace Aktivity Based Management – systémovým propojením jednotlivých inností, pro které je charakteristické, že jeho po átek výrazn je orientován na rozpoznání zákaznických pot eb a vnit ní uspo ádání sm uje jednak k jejich uspokojení, jednak k vytvo ení co nejsiln jších pout mezi zákazníkem a podnikem do budoucna. Produkt vedlejší - By-product je produkt vznikající ve sdružené výrob , který však má nižší užitnou hodnotu než ty, které jsou hlavním p edm tem sdružené výroby. P íkladem mohou být otruby p i mletí obilí, mazut p i rafinaci ropy apod. BK Pružnost poptávky cenová – Price-Demand Elasticity je kategorií poptávkov orientované metody tvorby (návrhu) ceny výkonu. Rozhodování o cen je bezprost edn spojeno s úvahou, jak bude na zm nu ceny reagovat trh a jaký dopad bude mít tato zm na ceny, za jinak nezm n ných okolností, na výnosy z prodeje. Obecn v této souvislosti platí: Cenová pružnost poptávky eD = Procentní zm na množství : Procentní zm na ceny Je-li cenová pružnost poptávky v tší než jedna, znamená to, že r st prodaného množství je procentn vyšší než procentní snížení ceny; jedná se o tzv. relativn pružnou poptávku. S poklesem ceny rostou výnosy z prodeje, protože snížení ceny je kompenzováno zvýšeným množstvím prodeje. Po zohledn ní náklad vyvolaných vyšším prodaným množstvím je možno zjistit kone ný dopad zm ny ceny i na výsledek z prodeje konkrétních výkon . Nár st výnos z prodeje by m l být vyšší než p ír stkové náklady, aby se zvýšil zisk, pop ípad snížila ztráta. Je-li cenová pružnost poptávky menší než jedna, znamená to, že procentní zvýšení prodaného množství je menší než procentní snížení ceny. V tomto p ípad se jedná o tzv. relativn nepružnou poptávku. Snížení ceny vede prakticky vždy ke snížení výnos z prodeje a také ke zhoršení výsledku z prodeje. Výnosy z prodeje se snižují p i v tším prodaném množství a nižší cen , p itom naopak náklady se zvyšují. K tomuto kroku je bu podnik donucen trhem, když musí cenu snížit, aby v bec v d sledku konkurence realizoval své výkony na trhu, nebo sleduje jiné cíle, než je zvyšování zisku (nej ast ji chce získat v tší podíl na trhu). V tomto p ípad ob tuje krátkodobou maximalizaci zisku dlouhodobému cíli získání i udržení pozice na trhu. Teoreticky m že nastat i t etí možnost, totiž že procentní snížení ceny je kompenzováno stejným zvýšením prodeje a celkové výnosy z prodeje se nem ní. Tato situace se nazývá jako tzv. jednotkov pružná poptávka. Ekonomický dopad takovéto reakce trhu však také nem že být pozitivní. Výnosy z prodeje sice z staly stejné,, ale na vyšší prodané množství musely být vynaloženy dodate né náklady, které snižují výchozí hospodá ský výsledek, dosažený p ed zm nou ceny. Analýza cenové elasticity poptávky je v praxi vždy pouze p ibližná a nem že být ov ena experimentáln . Jejím smyslem je co nejp esn ji p edpov d t podmínky na trhu, a poskytnout tak ídicím pracovník m podklady pro rozhodování. JF P edm t kalkulace – Costing Object je výkonem, na který se zjiš ují nebo stanovují hodnotové veli iny, vymezené obsahem kalkulace. Vymezení p edm tu kalkulace spadá do jednoho z problémových okruh , ešených v rámci metody kalkulace. P edm tem kalkulace obecn mohou být všechny druhy díl ích i finálních výkon , které podnik vyrábí nebo provádí. Tato obecná zásada se však v praxi asto modifikuje s ohledem na rozsah provád ného sortimentu, složitost podnikatelského procesu i využitelnost kalkulací v ízení. V ad podnik se širokým sortimentem podobných výrobk , které se provád jí stejnou technologií, se tak kalkulují náklady

70

(resp. další hodnotové veli iny) pouze nejd ležit jších druh výkon nebo jejich skupin. Se vzr stající úrovní automatizace je ovšem z ejmá v jiných podnicích tendence k rozši ování rozsahu kalkulovaných výkon . Jedním z t chto p ístup , aplikovaných u finálních výkon , jsou tzv. zákaznicky orientované kalkulace, v nichž je p edm t kalkulace vymezen nejen druhem výkonu, ale i odb ratelem, jemuž je zakázka ( asto i sériov nebo hromadn provád ných výkon ) ur ena. Relativn novým p ístupem je také snaha konkretizovat náklady a jiné hodnotové veli iny ve vztahu k výkon m, prodávaných v r zných teritoriích nebo tržních segmentech. V souvislosti se zvyšujícími se požadavky na ízení aktivit, inností a podnikových proces je také z etelná tendence zjemnit pohled na nákladovou náro nost vnitropodnikových výkon P íkladem této tendence je kalkulace náklad na objednání materiálu, jeho p evzetí, logistické operace, se ízení stroj , kontrolu jakosti a jiné podrobn vymezené aktivity. P edm t kalkulace je vymezen jednak kalkula ní jednicí, jednak kalkulovaným množstvím. Kalkula ní jednicí se rozumí konkrétní výkon, vymezený m rnou jednotkou a druhem, na který se stanovují nebo zjiš ují náklady a další hodnotové veli iny. Kalkulované množství zahrnuje ur itý po et kalkula ních jednic, pro n ž se stanovují nebo zjiš ují celkové náklady. Jeho vymezení je významné zejména z hlediska ur ení pr m rného podílu fixních náklad , p ipadajících na kalkula ní jednici. Zp sobem jejich alokace se podrobn ji zabývá problematika kalkulace d lením nebo kalkulace p irážková. BK P edm t ú etnictví – Object of Accounting , Transactions, Accounting Events jsou skute nosti, o kterých ú etní jednotky ú tují. Jedná se o sledování stavu a pohybu aktiv, pasiv, náklad , výnos nebo p íjm a výdaj a zjiš ování výsledku hospoda ení ú etní jednotky. V ú etním období ú tují ú etní jednotky o uvedených skute nostech v souladu s ú etními metodami, které jsou stanoveny zákonem o ú etnictví a provád cími p edpisy k tomuto zákonu tak, aby informace v ú etní záv rce podívaly v rný a poctivý obraz jejich finan ní pozice. LM P edpoklad trvání podniku – Going Concern (Assumpion) je jedna z obecn uznávaných ú etních zásad používaná p i m ení, hodnocení a následn vykazování ekonomických transakcí. Její podstatou je p edpoklad, že podnik bude ve svých aktivitách pokra ovat i v dohledné budoucnosti, že nemá ani záv r ani pot ebu likvidovat nebo podstatn zúžit rozsah svých aktivit. Pokud by takový zám r nebo pot eba existovaly, musí být ú etní záv rka sestavena tak, aby z ní tato skute nost jasn vyplývala a podávala o tom informaci uživatel m ú etní záv rky. LM P edvaha – Balance Trial je ú etní sestava ze syntetických ú t hlavní knihy (p i zpracování ú etnictví za pomoci výpo etní techniky zpravidla obsahuje také analytické ú ty), a zárove metodický prvek ú etnictví zabezpe ující kontrolu jeho formální správnosti. Je spojovacím lánkem mezi soustavou ú t a ú etními výkazy. Její kontrolní význam se projevuje zejména v t chto oblastech: •

kontroluje dodržení zásady podvojnosti ú etního zápisu (sou et obrat strany MD všech ú t se musí rovnat sou tu obrat strany Dal všech ú t ),

•

kontroluje úplnost ú etnictví v tom smyslu, zda všechny ú etní doklady vstoupily do zpracování sledovaného ú etního období (sou et obrat syntetických ú t se musí rovnat deníkovému obratu).

Vedle t chto základních kontrolních funkcí má p edvaha význam zejména pro analytické ú ely v tom, že shrnuje údaje rozptýlené na jednotlivých ú tech do souhrnného a p ehledného uspo ádání. N kdy bývá p edvaha nesprávn zam ována za hlavní knihu. LM

71

P ehled o pen žních tocích – Cash Flow Statement, Statement of Cash Flows je ú etní výkaz podávající p ehled o zm nách pen žních tok , který vyjad uje p ír stek nebo úbytek pen žních prost edk a pen žních ekvivalent z innosti ú etní jednotky za ur ité období. Výkaz o pen žních tocích je ve v tšin p ípad sou ástí ú etní záv rky. Lze ho sestavovat bu p ímou metodou (p ímé sledování p íjm a výdaj ), nebo nep ímou metodou (úprava výsledku hospoda ení jako rozdíl výnos a náklad na rozdíl p íjm a výdaj ). V praxi se obvykle se užívá kombinace obou zp sob . Podle mezinárodních ú etních standard stejn jako podle naší ú etní legislativy je tento výkaz vnit n strukturován na oblast provozní innosti, investi ní innosti a financování. Provozní inností se rozumí základní výd le né innosti ú etní jednotky (provozní innost) a ostatní innosti, které nelze zahrnout do investi ní innosti nebo financování. Investi ní innost p edstavuje po ízení a prodej dlouhodobého majetku, p ípadn innost související s poskytováním úv r a p j ek, které nejsou považovány za provozní innost. Do oblasti financování pat í ú etní p ípady, které zp sobují zm ny ve výši a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, pop . krátkodobých závazk . Využití tohoto výkazu je víceú elové a používá se zejména p i hodnocení platební schopnosti (p ípadn neschopnosti) ú etní jednotky a její solventnosti i likvidity, p i finan ní analýze a hodnocení hospoda ení ú etní jednotky a ke krátkodobému i dlouhodobému plánování finan ního hospoda ení. LM P ehled o zm nách vlastního kapitálu – Statement of Changes in Equity je ú etní výkaz, který povinn sestavují ú etní jednotky, jejichž ú etní záv rka je ze zákona ov ovaná auditorem. Podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dv ma rozvahovými dny. V p ípad , že ú etní jednotka vyplácela dividendy nebo podíly na zisku, je povinna ve výkazu uvést, z jakého zdroje byly vyplaceny. Výkaz byl p evzat do eského ú etnictví v procesu harmonizace s mezinárodními ú etními normami. LM P íjem – Receipt, Cash Received, Cash Inflow je v užším slova smyslu p ír stek pen žních prost edk , v širším slova smyslu p ír stek pen žních prost edk a pen žních ekvivalent . P íjmy jsou spolu s výdaji základními hodnotovými veli inami, rozpo tovanými nebo následn zjiš ovanými v souvislosti s ízením pen žních tok (Cash Flow). Významný je též jejich odhad v rozhodování o budoucí kapacit . BK P íjmy p íštích období – Accrued Revenues jsou asov rozlišené výnosy za uskute n né a odb ratelem i zákazníkem p evzaté výkony, které však nebyly zaplaceny. Jsou d sledkem aktuálního konceptu ú etnictví, podle kterého se výnosy zachycují v období, k n muž v cn i asov náleží. Jedná se tedy o položku charakteru pohledávky vykazované v rozvaze jako p echodné aktivum, která je d sledkem prokazatelného nároku podniku na pen žní p íjem za dodaný výkon, který se sice ke dni sestavení ú etních výkaz neuskute nil, ale který souvisí s b žným ú etním obdobím. P íkladem m že být neobdržení provize za zprost edkovaný obchod. LM P irážka sm rná zisková – Leading (Derived) Mark-up je p irážkou k náklad m, uplat ovanou p i tvorb sm rné ceny (anglicky: Leading, resp. Derived Price). Stanovení sm rné ceny zahrnuje v tomto sm ru dv etapy: zpracování kalkulaci plných náklad výkon (v jejich hodnotovém pojetí) a stanovení sm rné ziskové p irážky. Výše zisku, zahrnutého do sm rné ceny, by m la odpovídat o ekávanému nebo žádoucímu zhodnocení vloženého kapitálu a zám r m, které má podnik v dalším rozvoji. Vychází se p itom zpravidla ze zisku p ed zdan ním z hlavní výd le né innosti. Míru rentability vloženého kapitálu se odvozuje jednak z výnosnosti (rentability) výkon , jejichž sm rná cena se stanovuje, jednak z obrátky aktiv (resp. kapitálu), které se na tvorb výkon podílejí. P i hodnocení obrátky aktiv (kapitálu) je t eba mít na z eteli, že jednotlivé složky ekonomických zdroj se 72

uplat ují p i provád ní v rozdílném rytmu. N které (nap . aktiva ve form strojního vybavení, budov a jiných složek fixních aktiv) se transformují v náklady jen áste n a postupn , jiné (nap . materiál, energie nebo lidská práce) se v náklady transformují vícekrát za období. P i propo tech sm rné ziskové p irážky je však t eba vzít v úvahu všechny tyto zdroje. Základnou pro kalkulaci sm rné ziskové p irážky za podnik jako celek jsou proto jeho plné náklady, které by m ly být vynaloženy v rozpo tovaném období. Ty je t eba vztáhnout k p edpokládané pr m rné úrovni vloženého kapitálu, aby se zjistil žádoucí po et obrátek kapitálu v rozpo tovaném období. Sm rná zisková p irážka za podnik jako celek se pak stanoví jako podíl žádoucí úrovn výnosnosti vloženého kapitálu a po tu obrátek kapitálu za rozpo tované období. JF P ísp vek k tržbám – Margin to Sales je relativním (pom rovým) kritériem, uplat ovaným zejména p i ešení rozhodovacích úloh na existující kapacit . Zjiš uje se jako podíl marže a výnos z prodeje posuzovaného druhu výkonu, sortimentního mixu, výkon prodávaných konkrétnímu zákazníkovi i jinak vyjád eného p edm tu kalkulace. BK Rada pro mezinárodní ú etní standardy - International Accounting Standards Board (IASB) je profesionální ú etní organizace pro vydávání mezinárodních ú etních standard . Byla založená v roce 1973 soukromou aktivitou n kolika ú etních profesionál jako Výbor pro mezinárodní ú etní standardy (International Accounting Standards Committee - IASC s cílem vypracovat úplný soubor Mezinárodních ú etních standard (International Accounting Standards - IAS). V roce 2001 byl IASC vnit n restrukturován a p ejmenován na IASB. innost této organizace ídí Správní rada, jejímiž leny jsou p edstavitelé profesních ú etních organizací z ady zemí sv ta a dále p edstavitelé Mezinárodního koordinan ního výboru asociace finan ních analytik (International Coordinating Committee of Financial Analysts Associations) Správní rada se pravideln schází s mezinárodní poradní skupinou, v níž pracují zástupci jak zhotovitel , tak uživatel ú etních výkaz , dále p edstavitelé institucí p ipravujících standardy a pozorovatelé mezivládních organizací. Jde o tak vážené instituce jako nap . Mezinárodní federace finan ních burz, Mezinárodní obchodní komora, Mezinárodní bankovní asociace, Sv tová banka, Evropská komise aj. LM Rada pro standardy finan ního ú etnictví - Financial Accounting Standards Board (FASB) Rada odpov dná za tvorbu a vydávání amerických ú etních standard (American Generally Acccounting Accepted Principles - US GAAP). Má sedmi lenné vedení, jehož lenové jsou jmenováni na sedm let s možností op tovného jmenování. V ele rady FASB stojí p edseda se speciální odpov dností. V rámci FASB p sobí 40 až 50 odborník ve Výzkumn -technickém odd lení (Research and Technical Activities – RTA), kte í odvád jí významnou ást práce. Podílejí se na výzkumu, p íprav návrh , p íprav analýz, komentá a PR (Public Relations) aktivitách. Struktura FASB je konstruována tak, aby využila výhod demokratických, ale i autokratických p ístup . B hem procesu p ijímání ú etních standard má každý uživatel možnost hájit své zájmy, ale neznamená to, že se jeho názor zohlední p i hlasování. lenové FASB mají samoz ejm vrcholnou pravomoc a „poslední slovo“ v celém rozhodovacím procesu. Jsou však omezeni pot ebou získat podporu burzovního dohledu (SEC- Securities and Exchange Commission) a dalších vlivných osobností z r zných obor . LM Rámec koncep ní k Mezinárodním ú etním standard m – IAS Framework je sou ástí úvodní ásti k mezinárodním ú etním standard m. Samotný koncep ní rámec není ú etním standardem. Vychází z ur itých p edpoklad (trvání ú etní jednotky v dohledné budoucnosti, uchování majetkové podstaty, akruálního principu) a zabývá se ú etní záv rkou ur enou nejširšímu okruhu externích uživatel , pro které je mnohdy tato záv rka jediným zdrojem informací o ú etní jednotce. Práv tyto informace jsou d ležité pro jejich rozhodování. Koncep ní rámec si klade p edevším následující cíle:

73

•

vytvo it p edpoklady pro pojmové sjednocení výraz , které jsou podstatné pro vyjád ení p edm tu ú etnictví, pro pochopení obsahu a vypovídací schopnosti informací p edkládaných v ú etní záv rce,

•

vytvo it rámec pro obsahové vymezení základních ú etních pojm (aktiva, dluhy, vlastní kapitál, náklady, výnosy, p íjmy, výdaje, zisk, ztráta), pro zp sob jejich m ení a pro jejich vyjád ení v ú etní záv rce,

•

postupn budovat podmínky pro harmonizaci právních p edpis a standard v r zných zemích.

Podle koncep ního rámce by m li postupovat p i sestavení ú etní záv rky ú etní jednotky bez ohledu na to, zda pat í do ve ejného i soukromého sektoru. Tento rámec platí i pro konsolidovanou ú etní záv rku. LM Reálná hodnota - Fair Value je eský ekvivalent pro anglický výraz „Fair Value“ a používá se k oce ování položek rozvahy v t ch p ípadech, kdy to ú etní a související pravidla p edepisují nebo povolují. Pro ú ely ú etnictví se jako reálná hodnota považuje a) tržní hodnota, která je vyhlášena na tuzemské i zahrani ní burze nebo na jiném regulovaném trhu, b) ocen ní kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostate n p edstavuje reálnou hodnotu; metody ocen ní použité p i kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit p im ené p iblížení se k tržní hodnot , c) ocen ní stanovené podle zvláštních právních p edpis, nelze-li postupovat podle písmen a) a b) LM Regulace (ú etnictví) – Regulation (of Accounting) znamená usm r ování ú etnictví. Probíhá v r zných státech sv ta nejr zn jším zp sobem a v r zném rozsahu. Je to dáno tradicemi, zvyklostmi, ekonomickým a legislativním prost edím dané zem , jejím p ípadným zapojením do širšího hospodá sko-politického seskupení apod. ízení ú etnictví v každé jednotlivé zemi probíhá ve dvou formách: regulace vn jší - ú etnictví je regulováno prost ednictvím státu i profesních svaz , intenzita regulace m že být r zná - od minimální až k takovou regulaci ú etnictví, že se stane unifikované. Druhá forma regulace je samoregulace, kdy usm r ování ú etnictví probíhá p ímo v ú etní jednotce, která dodržuje krom obecn platných zásad i platné ú etní normy dané zem (tzv. národní standardy) a tyto jsou pro její práci p ednostní. Regulace se týká p edevším finan ního ú etnictví, kde probíhá na dvou základních úrovních: regulace ú etních výkaz (ú etní záv rky), regulace používání ú etních metod a postup ú tování. LM Rezerva rozpo tová – Budgetary Slack je výraz používaný pro rezervu zabudovanou do rozpo tovaných úkol a vedoucí k tomu, že nákladový úkol uvedený v rozpo tu je nadhodnocený nebo výnosový úkol podhodnocený. Rozpo et je pak snáze splnitelný. Uvedený pojem se nepoužívá jen v negativním slova smyslu; je i výrazem motiva ního p sobení na výkonné útvary, u nichž by stanovení rozpo tu bez rezervy vedlo k jeho trvalému p ekra ování, a tedy vykazování záporného vnitropodnikového výsledku hospoda ení. BK Rezervy – Provisions jsou dlouhodobé cizí zdroje majetku ú etní jednotky, které se tvo í na vrub náklad na p edem známý ú el, avšak není p esn známá ástka a období jejich erpání. Smyslem tvorby rezerv je krýt budoucí výdaje a rizika, budoucí závazky, které jsou spojeny s nep etržitou dobou trvání ú etní jednotky. Tím, že se rezervy tvo í na vrub náklad , snižují výsledek hospoda ení b žného ú etního období ve prosp ch ú etních období budoucích, kdy nastane skute nost (ú el), na kterou byla rezerva tvo ena a kdy se rezerva erpá (p ípadn rozpouští, jestliže ú el nenastane) ve prosp ch náklad . Rezerva tak zárove plní i funkci

74

asového rozlišení náklad . Pomocí tvorby rezerv se zajiš uje uplat ování zásady opatrnosti v ú etnictví ú etní jednotky. V závislosti na tom, zda tvorba a erpání rezervy ovliv uje základ dan z p íjm se rezervy lení na rezervy zákonné, jejichž tvorbu a erpání upravuje da ová legislativa, a rezervy ostatní, jejichž tvorba a erpání nemá vliv na základ dan z p íjm a je upravena ve vazb na zákon o ú etnictví vnit ní sm rnicí ú etní jednotky. Rezervy podléhají dokladové inventu e, kterou se ov uje jejich výše a opodstatn nost. Z statky rezerv se p evád jí do následujícího ú etního období. LM Rozd lování výsledku hospoda ení – Appropriation of Profit and Loss je proces, který provádí ú etní jednotka v tzv. schvalovacím ízení, které probíhá v ú etním období následujícím po období, kdy byl výsledek hospoda ení (zisk nebo ztráta) vytvo en. O rozd lení výsledku hospoda ení rozhoduje valná hromada spole ník nebo akcioná , která schvaluje návrh na rozd lení zisku i zp sob úhrady ztráty p edložený vedením spole nosti. V p ípad zisku je u n kterých právních forem podnikání (akciová spole nost, spol. s r.o.) zákonem stanovená povinnost tvorby rezervního fondu, zbývající ást zisku je možné, podle rozhodnutí valné hromady, ponechat ve spole nosti bu jako ú elov vytvá ené fondy nebo jako nerozd lený zisk. ást zisku m že být použita i na výplatu dividend akcioná m nebo podíl na zisku spole ník m. V p ípad ztráty rozhodn valná hromada o její úhrad z disponibilních zdroj má-li je vytvo ené (rezervní fond, nerozd lený zisk), nebo se ztráta p evádí do p íštích let k úhrad z budoucího zisku. LM Rozdíly kurzové – Exchange Rate Differences jsou rozdíly vznikající v ú etnictví p i p epo tu ú etních operací probíhajících v cizích m nách na eskou m nu. Mají charakter kursových zisk a kursových ztrát. Zjiš ují se jednak b hem ú etního období, jednak ke dni ú etní záv rky (k rozvahovému dni). Pro p epo et v pr b hu ú etního období se používá sm nný kurs vyhlášený eskou národní bankou, a to bu jako aktuální kurs k okamžiku uskute n ní ú etního p ípadu, nebo jako pevný kurs pro ur itý asový interval (týden, m síc, tvrtletí apod.) vymezený ú etní jednotkou vnit ní sm rnicí. K datu ú etní záv rky lze použít pouze kurs NB k tomuto datu. P i p epo tu m ny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených NB, se pro p epo et použije oficiální st ední kurs centrální banky p íslušné zem , pop ípad aktuální kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru. Kursové rozdíly jsou ú továny do výsledku hospoda ení a to jako finan ní náklad (v p ípad kursové ztráty) nebo jako finan ní výnos (v p ípad kursového zisku). LM Rozdíly oce ovací z p ecen ní aktiv – Assets Adjustments je položka, která vzniká p i p ecen ní ur itých položek majetku na reálnou hodnotu v souvislosti s ú etní záv rkou, p ípadn p i podnikových kombinacích. Ú tují se v n kterých p ípadech jako finan ní náklad a finan ní výnos, v n kterých p ípadech se ú tují p ímo jako zvýšení nebo snížení vlastního kapitálu. LM Rozhodování cenové – Price Decision-Making je specifickou problémovou oblastí, informa n zajiš ovanou zejména v rámci manažerského ú etnictví. adu podstatných charakteristik cenového rozhodování lze sice odvodit z obecných rys rozhodovacích úloh na existující kapacit a o budoucí kapacit ; jeho kritická d ležitost pro rozvoj podniku však vede k tomu, že se faktor m cenovému rozhodování v nuje zvláštní pozornost. Cílem informa ní podpory cenového rozhodování je odpov d t na dv základní otázky: •

jaká je p ijatelná cena výkonu pro odb ratele a

•

zda tato cena uhrazuje (r zn strukturované úrovn ) náklad tv rce (dodavatele) výkonu.

Cena totiž p edstavuje

75

•

na jedné stran maximální hranici, kterou jsou odb ratelé v daném období ochotni zaplatit za konkrétní kvalitu a množství výkon (tzv. cena poptávky), ale zárove i

•

minimální hranici, která je p i konkrétním rozsahu innosti podniku, realizovatelné na trhu, ješt výhodná (cena nabídky).

Obecné hledání optima mezi cenami poptávky a nabídky je tak hledáním tzv. správné ceny. Významným faktorem, ovliv ujícím úrove správné ceny je vzájemný vztah prodaného množství výkon p i této cen a stupn využití instalované kapacity podniku. Jsou-li v souladu, jsou vytvo eny podmínky pro stabilizaci cen; tržní prodejní cena se pak blíží cen rovnovážné. P i této cen mají odb ratelé (spot ebitelé) dostate ný zájem o nabízené výkony a zárove tato cena uhrazuje dodavatel m náklady v jejich ekonomickém pojetí, tedy v etn požadovaného zhodnocení vloženého kapitálu. P i této cen nevzniká na trhu ani p ebytek, ale ani nedostatek, a žádný ze obou tržních partner nemá proto zájem za daných podmínek cenu m nit. Naopak, pokud se p i dané cen nevyrovná prodané a nabízené množství výkon , vzniká na trhu p ebytek i nedostatek, který je nutno ešit. Pokud nem že být vy ešen dovozem i rozší ením innosti v p ípad nedostatku, nebo vývozem i omezením innosti v p ípad p ebytku, je ešen automaticky zm nou ceny i tlakem na zm nu ceny. Obecn m že dojít na trhu ke dv ma typ m nerovnovážné situace: • relativn vysoká cena sice umož uje realizovat vyšší zisk, pop ípad uhrazovat relativn vysoké náklady, p itom zárove omezuje poptávku. D sledkem této disproporce je proto p ebytek na trhu a tlak na snížení ceny. Vzr st poptávky, vyvolaný snižující se cenou, vytla uje z trhu mén konkurenceschopné subjekty. Relativn vysoká cena se tímto p sobením postupn snižuje a blíží se cen rovnovážné. P sobení tohoto mechanismu však závisí i na podmínkách p ístupu na trh; asto bývá narušen nedokonalostí, monopolizací trhu • relativn nízká cena naopak stimuluje poptávku a omezuje nabídku. Nedostatek na trhu zvyšuje cenu, která umož uje pokrývat náklady i mén efektivním podnik m. Relativn nízká cena se však asto vyskytuje i na trzích s p ebytkem nabídky. V t chto p ípadech je jedním z nástroj konkuren ního boje se všemi d sledky krátkodobých ztrát v období, kdy tržní cena nepokrývá vynaložené náklady. Na cenu je proto nutno v cenovém rozhodování pohlížet jako na objektivní informaci o situaci na trhu, kterou je t eba respektovat. Abstrahujeme-li od situací, že podnik má na trhu takovou ekonomickou sílu, že m že ovlivnit tržní cenu a prosadit cenu, která p i dané poptávce optimalizuje jeho cíle, je cena v konkuren ním prost edí pro podnik dána exogenn , situací na trhu. Díl í poruchy rovnováhy jsou v praxi nej ast ji úsp šn ešeny diferenciací cen v závislosti na dodacích lh tách a konkrétních podmínkách prodeje. BK Rozhodování na existující kapacit – Decision-Making on Existing Capacity (Short-Term DecisionMaking) je spolu s investi ním rozhodováním (rozhodováním o budoucí kapacit ) jedním ze dvou základních obecných typ rozhodování, které je založeno na informacích manažerského ú etnictví. Výchozím p edpokladem ešení rozhodovacích úloh na existující kapacit je skute nost, že minulé rozhodnutí o vytvo ení této kapacity založilo také vznik ur ité úrovn umrtvených (utopených) fixních náklad , jejichž vznik m že eliminovat pouze rozhodnutí zrušit tuto kapacitu, a vyhnutelných fixních náklad , jejichž úrove bude nem nná v ur itých intervalech využití této kapacity. Tyto náklady jsou tedy pro adu úloh, založených na optimálním využití vytvo ené kapacity, irelevantní. Informa ním d sledkem pro ešení t chto úloh je tedy odd lení t chto skupin fixních náklad od náklad variabilních, které jsou ovlivn ny stupn m využití kapacity, a jsou tedy pro ešení t chto úloh relevantní. Nejvýznamn jším len ním t chto úloh je jejich roz len ní podle v cného charakteru rozhodnutí, kde se rozlišují a) optimaliza ní úlohy, jejichž cílem je založit takovou strukturu vyráb ných a prodávaných výkon , která povede k co nejlepším hodnotovým výsledk m podniku,

76

b) úlohy, vedoucí ke stanovení dolního limitu ceny dopl kov poskytovaných výkon nebo výkon prodávaných na tzv. dopl kovém (sekundárním) trhu a c) úlohy typu „bu – nebo“, jejichž cílem je zhodnotit r zné konstruk ní, technologické a výrobní alternativy provád ní prodávaných, ale i vnitropodnikov využívaných výkon z hlediska hodnotové optimalizace; mezi tyto úlohy pat í nap . rozhodnutí o tom, zda výrobek i jeho polotovar vyráb t ve vlastní režii i ho zcela i áste n po izovat extern . Významnou dopl kovou charakteristikou, která modifikuje ešení všech výše uvedených úloh, je pak úrove výchozího využití kapacity. Základní ešení t chto úloh vychází z p edpokladu, že vytvo ená kapacita není zcela využita. Lepší využití kapacity je pak provázeno pouze nár stem variabilních náklad a výnos dodate n provád ných výkon , které tvo i prakticky jedinou skupinu relevantních údaj . Informa ní zajišt ní t chto úloh však m že vycházet i z p edpoklad , že •

kapacita je v zásad využita a hledají se možnosti jejího krátkodobého extenzívního nebo intenzivního rozší ení, které však vyvolává další variabilní, pop . i vyhnutelné fixní náklady, spojené s provozem kapacity, nebo že

•

kapacita je pln využita a hledají se možnosti jejího optimálního využití z hlediska hodnotových kritérií podnikání; tyto úlohy pak vyžadují zhodnotit relevantní náklady, vznikající v pom rn širokém spektru, v r zných kombinacích, daných variabilitou posuzovaných variant objemu, sortimentu a zp sobu provád ní hodnocených výkon .

Naopak relativn jednozna n je pro všechny výše uvedené typy úloh vymezeno základní kritérium optimalizace jejich ešení. Tím je maximalizace tzv. manažersky m eného zisku, •

jehož vyjád ení koncep n vychází z odd leného ízení fixních a variabilních náklad (Variable Costing), a p i jeho m ení se tedy aplikuje ocen ní výkon na úrovni variabilních náklad , a

•

v jehož výši se odrážejí i takové faktory jako náklady istého pracovního kapitálu, kalkula ní úroky, kalkula ní nájemné a jiné formy hodnotového a ekonomického pojetí náklad .

Všechny tyto rozhodovací úlohy jsou tak v zásad r zným opakováním úvahy, jak zm na v objemu a sortimentu výkon ovlivní výši náklad , výnos a zisku. Po áte ními písmeny zvýrazn ných prom nných se také tyto úlohy za aly ozna ovat; zkratka se vžila a pod ní je skupina úloh známa i odborné ve ejnosti: jde o úlohy CVP (Costs - náklady, Volume - objem, Profit - zisk). Výchozím momentem ešení t chto úloh, od kterého se odvíjí celá ada dalších záv r a rozhodnutí, je kvantifikace a analýza bodu zvratu objemu prodaných výkon , p i kterém dosažené výnosy uhradí vynaložené náklady. BK Rozhodování o budoucí kapacit - Decision-Making about Future Kapacity (Long-Term DecisionMaking) je spolu s rozhodováním na existující kapacit jedním ze dvou základních obecných typ rozhodování, které je založeno na informacích manažerského ú etnictví. ešení úloh o budoucí kapacit vychází – na rozdíl od rozhodování na existující kapacit - z p edpokladu, že životnost sou asné, konkrétn zam ené kapacity dospívá ke svému vy erpání, dosavadní kapacita je nedostate ná nebo naopak p íliš rozsáhlá, a bude tedy t eba ji obnovit, rozší it, zúžit nebo restrukturalizovat . Všechny tyto úlohy jsou tedy spojeny s vkladem investi ních prost edk do dlouhodob využívaných aktiv, financovaných dlouhodob vázaným kapitálem. Každý takový vklad je pak spojen s p edpokladem, že bude poskytovat minimáln takový prosp ch, aby uspokojil požadavky vlastník dlouhodob vázaného kapitálu na odm nu, kterou s poskytnutím dlouhodob vázaných zdroj spojují. ešení t chto úloh tak obecn vychází •

z tzv. teorie firmy, podle níž podnik zvyšuje zhodnocení vloženého kapitálu ve všech p ípadech, kdy p ínosy z investice p evyšují p ír stkové náklady na získání kapitálu, nutného k financování této investice, a

77

•

z ekonomického pojetí náklad jako maxima hodnoty, které lze získat z dané alternativy podnikání.

Konkrétní rozhodování je pak úzce spojeno s odhadem oportunitních náklad a výnos , které vyjad ují alternativní, jiné v úvahu p icházející využití dlouhodobého kapitálu. Základní len ní t chto úloh je dáno dv ma odlišnými výchozími situacemi: •

v prvním p ípad je vymezen konkrétní cíl, resp. funkce, které má investice plnit; smyslem ešení t chto úloh je pak – s ohledem na kapitálová, pop . i jiná omezení podniku - posoudit r zné alternativy dosažení cíl investování a zvolit tu, která je nejefektivn jší;

•

ve druhém p ípad má naopak ešitel k dispozici ur itou výši kapitálu, kterou je ú elné investovat; smyslem ešení t chto úloh je pak znovu nalézt nejefektivn jší ešení, ovšem v zásad bez z etele na cíl, který má investice plnit.

Podrobn jší len ní úloh o budoucí kapacit již není tak vyhran né jako u úloh na existující kapacit . asto se však zd raz uje, že p i investi ním rozhodování je t eba vzít v úvahu specifika r zných majetkových složek. Tato specifika jsou dána jednak asovým rozložením investi ních výdaj a p íjm , které investice p ináší, jednak povahou a mírou rizika, které je spojeno s investováním, a samoz ejm i vzájemným p sobením obou faktor . A koliv se v tomto sm ru neliší obecná metodologie hodnocení investic, specifické hodnotící p ístupy vyžadují investice do •

fixních aktiv hmotného a naopak nehmotného charakteru,

•

finan ních investic ve form podílových ú astí v podnicích s rozhodujícím a podstatným vlivem a

•

specifických forem investic jako nap . do cenných kov nebo um leckých d l.

Ve vztahu k první skupin investi ních úloh, kdy je vymezen cíl, resp. funkce, které má investice plnit, je také ú elné zd raznit jeho dv obsahov odlišné etapy, vzájemn sice úzce související, zárove ale originální tím, k jakým ešeným otázkám dávají informa ní podklady: •

první etapou je v cné zhodnocení investice; jejím cílem je posouzení ekonomické efektivnosti r zných variant a výb r té, která – za daných omezení - zakládá p edpoklad nejvyššího zhodnocení dlouhodob vázaného kapitálu, jehož vklad investice vyžaduje;

•

návaznou etapou je rozhodnutí o zp sobu financování této investice; jejím cílem je posoudit vliv r zných alternativ financování investice na finan ní pozici podniku.

Uvedená obecná východiska mají vliv zejména na dva významné aspekty ešení t chto úloh: •

investování je vždy spojeno s konkrétním vynakládáním finan ních prost edk , které jsou od okamžiku investování dlouhodob vázány v podnikání; je proto logické založit hodnocení efektivnosti investi ních projekt na odhadech výdaj a p íjm , spojených s rozhodnutím, a nikoliv na odhadech náklad a výnos , které jsou již zprost edkovaným vyjád ením vztahu pen žních tok k vyprodukovaným, resp. prodaným výkon m v období, za n ž zjiš ujeme zisk i ztrátu;

•

investování do konkrétního projektu je nejen p íležitostí získat odm nu za poskytnutý kapitál; je také rozhodnutím, které znemož uje získat odm nu z jiné, alternativní varianty investování; každý potenciální p ínos z konkrétního projektu je proto t eba srovnat s odm nou, o kterou se investor p ipraví tím, že alternativní variantu nebude realizovat; logickým vyúst ním této úvahy je skute nost, že p i investování je t eba zohlednit faktor asu a rizika, které jsou s investi ními p íjmy a výdaji spojeny.

Základními metodami ešení úloh o budoucí kapacit jsou metody isté sou asné hodnoty, indexu rentability, vnit ního výnosového procesu, doby návratnosti a metody založené na propo tu perpetuity a metody vycházející z tzv. nákladových kritérií, jako je metoda pr m rných ro ních náklad a metoda odúro ených náklad . BK

78

Rozlišení asové – Accrued and Deferred Items (Accruals and Defferals) je nástroj p i azování náklad a výnos do ú etních období, s nimiž v cn a asov souvisejí. D sledkem toho je, že výdaje jednoho ú etního období nemusí být nákladem tohoto období (a naopak) a p íjmy jednoho ú etního období nemusí být výnosem tohoto období (a naopak). V p ípad , že výdaje p edcházejí náklad m (p edplacené náklady), jedná se o náklady p íštích období (Deferred Costs), v p ípad že náklady p edcházejí výdaj m (nedoplacené náklady), jedná se o výdaje p íštích období (Accrued Costs). P edcházejí-li p íjmy výnos m, (p edplacené výnosy), jedná se o výnosy p íštích období (Deferred Revenues) a p edcházejí-li výnosy p íjm m (nedoplacené výnosy) jsou to p íjmy p íštích období (Accrued Revenues) . Náklady a výnosy se v ú etnictví zachycují na ú tech nákladových druh v zásad asov rozlišené. V praxi se však m že stát, že je t eba rozlišit r znorodé náklady vztahující se k jedinému ú elu (nap . náklady na p ípravu a záb h nové výroby. V takovém p ípad hovo íme o komplexních nákladech p íštích období. asov se v ú etnictví rozlišují ty položky, u nichž je znám ú el, ástka i období, do kterého pat í. asové rozlišení není nutné v ú etnictví provád t u položek, kdy jde o pravideln se opakující výdaje i p íjmy za p edpokladu, že se jedná o nevýznamné ástky a jejich ponecháním v ú etním období, do kterého v cn a asov nepat í se výrazn ji neovlivní výsledek hospoda ení. Postupy používané p i asovém rozlišení upraví ú etní jednotka interním p edpisem a takto upravený postup smí m nit jen ve výjime ných p ípadech. LM Rozp tí relevantní - Relevant Range je interval, vymezený zpravidla objemem výkon nebo stupn m využití kapacity, v n mž se p edpokládá stálost podmínek nebo vztah mezi veli inami, které jsou podstatné pro ešení rozhodovacích úloh. Jednoduchým p íkladem relevantního rozp tí je objem stejnorodých výrobk , který m že podnik vyrobit za m síc p i využití kapacity na t i sm ny, a to pro relaci fixních a variabilních náklad , která je vyjád ena absolutní výší m sí ních fixních náklad a variabilních náklad , vyvolaných jedním výrobkem. Relevantní rozp tí je informa ním podkladem, který je nutný pro ešení všech rozhodovacích úloh, a to p esto, že se nej ast ji zmi uje v souvislosti s rozhodováním na existující kapacit . D vodem tohoto d razu je skute nost, že irelevance umrtvených a vyhnutelných fixních náklad je podmín na r zným intervalem využitím podnikové kapacity nebo její ásti. Vymezení relevantního úzce navazuje zejména na propo ty bezpe nostní marže a v obecn jším slova smyslu na celkovou analýzu citlivosti. BK Rozpo et - Budget je zejména v anglosaské oblasti chápán jako strategicky, takticky nebo operativn orientovaný nástroj konkretizace •

cíl formulovaných podnikovými politikami nebo

•

prost edk dosažení t chto cíl ,

vyjád ený ve form m ítek, jež se zam ují na hodnotovou stránku podnikatelského procesu. Zejména d raz na hodnotovou stránku cílových veli in odlišuje rozpo et v tomto pojetí od plánu (anglicky: Plan) jako nástroje, který se zam uje naopak na v cnou (naturální) stránku podnikatelského procesu. Toto rozlišení není zcela v souladu s naší tradicí, která z ídka hovo í o rozpo tu jako o nástroji ízení podniku jako celku. Ve vazb na minulou legislativní úpravu jsou rozpo ty chápány spíše jako nástroj intervalového hodnotového ízení odpov dnostních st edisek, a to hlavn v t ch oblastech, kde nejsou k dispozici p esn jší nástroje a kde tedy lze p edpokládat i relativn v tší rozdíly mezi skute ností a žádoucím stavem. V tomto sm ru je naše tradi ní zvyklostní terminologické vymezení bližší n mecké oblasti. Zde se pojem "plán" (n mecky: der Plan) ast ji uplat uje jako souhrnné ozna ení pro systém stanovení cílových veli in za podnik jako celek - tradi n pro dlouhodob sledované cíle, v nov jší literatu e však i pro cíle sledované v kratších asových intervalech. V souvislosti se stanovením hodnotov vyjád ených úkol

79

vnitropodnikovým útvar m a pro díl í podnikové innosti se však již více používá pojem "rozpo et" (n mecky: der Anschlag, der Voranschlag). BK Rozpo et hlavní podnikový – Master Budget je základním informa ním nástrojem hodnotového ízení podniku. Vyjad uje totiž jeho základní cíle pro takticky vymezené, obvykle ro ní období. Zahrnuje zpravidla t i systémov propojené rozpo ty: rozpo tovou výsledovku, rozpo tovou rozvahu a rozpo et pen žních tok . V p ípad významných zm n ve výši a struktu e vlastního kapitálu se navíc dopl uje o rozpo et zm n tohoto kapitálu. Význam hlavního podnikového rozpo tu je i v tom, že tvo í integra ní základ celého systému podnikových plán a rozpo t . BK Rozpo et indikativní – Indicative Budget je jedním z typ podnikových nebo vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se vymezuje jako relativn progresivní prvek systému rozpo t , a to jako protiklad limitního rozpo tu. Jde o rozpo et, jehož absolutní, resp. relativní výše cílové hodnotové veli iny je vázána na dosažení jiného, pro rozvoj podniku významného kritéria, aniž by výše rozpo tované veli iny limitn omezena. P íkladem takového rozpo tu je vazba náklad na reklamu na vývoj výnos z prodeje. Indikativní rozpo et tak dává p íslušnému manažerovi možnost zhodnotit rozhodovací problém ve všech jeho souvislostech náklad a p ínos , a tím eliminovat nebezpe í, že nap . úspora náklad (kterou by podnik realizoval díly limitnímu rozpo tu) m že firmu p ipravit o vyšší prosp ch. BK Rozpo et klouzavý – Rolling Budget je jedním z typ podnikových nebo vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se vymezuje jako relativn progresivní prvek systému rozpo t , a to v protikladu k rozpo tu stanovenému na pevn stanovené období, jímž se p i azují cílové veli iny paraleln . P i zpracování klouzavého rozpo tu se sice vymezí základní rozpo tové období (nap . p t let), ale po uplynutí prvního roku se doplní další ro ní období. A koliv je klouzavý zp sob rozpo tování pracn jší a nákladov náro n jší než tradi ní zp sob rozpo tování na pevn vymezená, paraleln azená asová období, zd raz ují se v sou asné dob spíše jeho pozitivní rysy, které vedou ke zkvalit ují systému ízení: •

kvalitn jší návaznost mezi strategickými, taktickými a operativními rozpo ty,

•

omezení jednorázového p ístupu k rozpo t m formou "kampan ", a naopak

•

d raz na rozpo tování jako na nep etržitý proces,

•

skute nost, že je stále k dispozici cíl (úkol) na celé rozpo tové období).

Nejobecn jší výhodou klouzavých rozpo t je to, že jsou racionálním kompromisem mezi •

nebezpe ím, které plyne z toho, že se neaktualizují d íve zpracované rozpo ty na základ zm n, ke kterým došlo uvnit a vn spole nosti, a mezi

•

snahou p izp sobit rozpo et, kdykoliv se díky výše uvedeným zm nám objeví pochybnosti o jeho spln ní. BK

Rozpo et limitní – Limit Budget je jedním z typ podnikových nebo vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se vymezuje jako spíše tradi ní prvek systému rozpo t , a to v protikladu k progresivn ji charakterizovanému indikativnímu rozpo tu. 80

Limitní rozpo et se formuluje jako absolutn nebo relativn nep ekro itelná úrove cílových veli in. Jeho typickým p íkladem je limit fixních náklad , zadaný jako úkol nákladov ízenému odpov dnostnímu st edisku. A koliv se ve vztahu k indikativnímu rozpo tu dnes zd raz ují spíše negativní stránky limitního rozpo tování, je t eba zd raznit, že limitní rozpo ty mají sv j význam zejména v operativním ízení hospodárnosti, jejichž d ležitost vzr stá zejména v obdobích finan ní tísn podniku. BK Rozpo et pevný – Fixed Budget je jedním z typ podnikových nebo vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se vymezuje jako spíše tradi ní prvek systému rozpo t , a to v protikladu k progresivn ji charakterizovanému variantnímu rozpo tu. Pevný rozpo et se formuluje jako jednozna n , absolutn stanovená úrove cílové veli iny. Z tohoto hlediska je z ejmé, že aplikace pevného rozpo tu není adekvátní podmínkám, kdy úrove cílové veli iny je ovlivn na stupn m využití kapacity, sortimentní strukturou výkon nebo jiným parametrem vyjad ujícím podnikovou nebo vnitropodnikovou aktivitu. Pevný rozpo et lze však racionáln využít jako nástroj stanovení cíl v oblasti fixních náklad a výnos . BK Rozpo et podnikový – Company Budget je zejména v anglosaské oblasti chápán jako strategicky, takticky nebo operativn orientovaný nástroj konkretizace podnikových cíl , resp. prost edk jejich dosažení, vyjád ený ve form m ítek, jež se zam ují na hodnotovou stránku podnikatelského procesu. Toto vymezení ovšem není zcela v souladu s naší tradicí, která z ídka hovo í o rozpo tu jako o nástroji ízení podniku jako celku. Ve vazb na minulou legislativní úpravu i terminologii uplat ovanou v n mecky mluvících zemích se rozpo ty chápány spíše jako nástroj intervalového hodnotového ízení odpov dnostních st edisek, a to hlavn v t ch oblastech, kde nejsou k dispozici p esn jší nástroje a kde tedy lze p edpokládat i relativn v tší rozdíly mezi skute ností a žádoucím stavem. Z t chto d vod se u nás spíše hovo í o finan ním plánu podniku. BK Rozpo et p epo tený – Adjusted Budget je technikou, uplat ovanou p i kontrole pln ní rozpo tu, jejímž základem je kvantifikace a analýza odchylek – rozdíl mezi skute n dosaženou a rozpo tovanou úrovní hodnocené veli iny. P i zjiš ování odchylek se skute ná úrove kontrolované veli iny alternativn srovnává se t emi typy rozpo t : s pevným nep epo teným rozpo tem a dv ma typy rozpo tu p epo teného: •

s pevným rozpo tem, lineárn p epo teným na skute ný objem aktivity (nap . na skute ný objem a sortiment vyrobených nebo prodaných výrobk , ujetých kilometr , hodin oprav a podobn – anglicky: Lineary Adjusted Budget) a

•

s variantním rozpo tem, p epo teným na skute ný objem aktivity (anglicky: Flexed Budget), p i jehož p epo tu se respektuje závislost, resp. nezávislost hodnocené rozpo tované veli iny ve vztahu k objemu aktivity.

V konkretizaci uvedených možností se pak prosazují zejména následující tendence: •

kontrola ve vztahu k pevnému nep epo tenému rozpo tu se nej ast ji uplat uje u veli in, které nemají vztah k m itelnému objemu aktivity nebo u obtížn kvantifikovatelných aktivit; takovým p íkladem m že být kontrola rozpo tu režijních náklad ídicích a správních útvar ;

•

porovnání skute nosti s pevným rozpo tem lineárn , p epo teným na skute ný objem aktivity má význam hlavn ve dvou p ípadech: v p ípad , že hodnocená veli ina bezprost edn souvisí s r stem i poklesem výkon (jako nap . jednicové náklady ve vztahu k objemu vyrobených výrobk ), a tehdy,

81

pokud smyslem kontroly je vyjád ení efektu z degrese (lepšího využívaných ekonomických zdroj ; •

i horšího využití kapacity)

p epo et variantního rozpo tu je technikou, která je nejbližší sou asným tržním podmínkám; uplat uje se ve všech p ípadech kontroly takových rozpo tovaných veli in, které jsou r zn ovlivn ny vývojem podnikatelské aktivity nebo jiné konkrétn ji vyjád ené nezávisle prom nné, která vyjad uje objem aktivity. BK

Rozpo et režijních náklad – Budget of Overhead (Costs) je základním nástrojem ízení režijních náklad . V nejobecn jším slova smyslu se jím rozumí p edpoklad nebo odhad budoucí výše režijních náklad . Toto obecné vymezení se však – zejména v operativním a taktickém ízení režie - konkretizuje tak, že se vyjád ení budoucí úrovn režijních náklad v rozpo tu chápe jako nákladový úkol, stanovený jednotlivým odpov dnostním st edisk m na vymezené období a na jejich p edpokládaný rozsah aktivity. Takto charakterizovaný rozpo et zd raz uje základní odpov dnostní princip ízení režie: její úsp šné ovliv ování musí primárn vycházet z otázky, kdo odpovídá za její vznik a kdo ovliv uje její výši. Krom odpov dnostního pr ezu jsou je však t eba ízení režie (v etn jeho informa ního zajišt ní) založit také na dalších dvou pr ezech: •

na posouzení nákladové náro nosti aktivit, inností a proces , které jednotlivá odpov dnostní st ediska samostatn nebo ve vzájemné spolupráci zajiš ují, a

•

zejména u t ch p ímých náklad , jejichž výše není úm rná objemu provád ných finálních výkon , i na ízení nákladové náro nosti finálních výkon .

Kombinace odpov dnostního, procesního a výkonového ízení se pak projevuje v ad požadavk na obsahovou strukturu rozpo tu, na metody stanovení nákladového úkolu r zných složek režie a na zp sob jejich vyhodnocení. BK Rozpo et variantní – Flexible Budget je jedním z typ podnikových nebo vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se vymezuje jako spíše progresivní prvek systému rozpo t , a to v protikladu k tradi n ji aplikovanému pevnému rozpo tu. Variantní rozpo et se vymezuje jako rozpo et zpracovaný pro r zné varianty budoucího vývoje, a tedy respektující závislost žádoucích kritérií na r zné úrovni rozpo tovaných nezávislých prom nných (na objemu prodeje, využití kapacity, po tu provedených díl ích aktivit). Svou tradici má zejména jako informa ní nástroj stanovení cíl nákladových (nákladov ízených) odpov dnostních st edisek v režijních nákladech, a to zejména v souvislosti se stupn m využití jejich kapacity. V sou asné dob se však variantní rozpo tování využívá i u jiných rozpo tovaných veli in. Vedou k tomu hlavn t i d vody: •

budoucí pr b h podnikání je v tržních podmínkách stále obtížn jší p edvídat; nejv tší význam má obvykle objem a sortiment prodeje, který však m že být zna n nejistý;

•

budoucí pr b h tzv. závislých veli in je vhodné usm rnit a hodnotit, až když je znám vývoj nezávisle prom nných; tento záv r se týká nap . úrovn variabilních náklad , ovlivn ných objemem aktivit, který je vyvolává;

•

techniku variantního rozpo tování výrazn usnad uje automatizované zpracování dat.

82

BK

Rozpo et vnitropodnikový – Departmental/Functional Budget je takticky nebo operativn orientovaný nástroj transformace a konkretizace hodnotov vyjád ených cíl , resp. prost edk jejich dosažení podniku jako celku na odpov dnostní st ediska nebo na díl í innosti podniku. Je základním nástrojem hodnotového ízení po linii vnitropodnikových útvar . BK Rozpo tování indexní – Index Budgeting je metoda zpracování zejména vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se charakterizuje jako tradi ní p ístup, a to v protikladu k progresivnímu rozpo tování s nulovým základem. Indexn stanovený rozpo et zpravidla vychází z dosažené skute nosti minulých období (upravené o nahodilé vlivy) a/nebo z rozpo tu t chto období. Tato výchozí data se pak p i stanovení rozpo tu na p íští období upraví o procentní podíl, který bere v úvahu cenové zm ny a zm nu rozpo tovaného objemu innosti nebo aktivity. Uplatn ní této metody rozpo tování je tedy adekvátní takovým podmínkám, kdy jsou rozpo tované veli iny závislé na zm nách finálních výkon nebo využití kapacity, které jsou asto základem indexního p epo tu. Indexní zp sob rozpo tování se však stal p edm tem kritiky zejména v souvislosti s rozvojem ABM – Activity Based Management, a to p i rozpo tování náklad takových podnikových aktivit, jejichž nár st je indiferentní nebo dokonce nep ímo úm rný objemu finálních výkon . P íkladem takových aktivit je se ízení stroj , ízení jakosti, logistické aktivity a další. BK Rozpo tování s nulovým základem – Zero Based Budgeting je metoda zpracování zejména vnitropodnikových rozpo t . Zpravidla se charakterizuje jako progresivní p ístup, a to v protikladu k tradi nímu indexnímu zp sobu rozpo tování. Podstata metody, která se také ozna uje zkratkou ZBB, spo ívá v tom, že se p i sestavování rozpo tu nevychází z údaj o rozpo tované veli in v minulých obdobích, ale z p ehledu aktivit, které ízené odpov dnostní st edisko bude nuceno zajistit v hodnoceném budoucím období. Již tento moment nep ímo nutí manažery, aby zjistili (a obhájili), nap . jaké nezbytn nutné aktivity bude st edisko provád t a jaké jsou jejich nutné náklady. Protože sou ástí procesu ZBB je i ov ování pot ebnosti ur ité úrovn poskytovaných výkon , aktivit a inností, je aplikace tohoto postupu výhodná zejména u útvar zajiš ujících servisní innosti a u útvar , jejichž objem aktivity se výrazn m ní v ase (nap . v d sledku výrazných inova ních zm n, p i zm nách v sortimentní struktu e finálních výkon , d sledkem r stu investi ních aktivit podniku a podobn ).U t chto aktivit naopak existuje nejv tší nebezpe í nereálného stanovení úkol pomocí tradi ního indexního (p ír stkového) rozpo tování. A koliv se o ZBB hovo í zejména v souvislosti s rozpo továním režie, je tato metoda aplikovatelná obecn ji. BK Rozpo tování ve vztahu k aktivitám – Activity Based Budgeting je metoda zpracování zejména vnitropodnikových rozpo t . N kdy se ozna uje zkratkou ABB. Rozpo ty, zpracované touto metodou, tvo í spolu s procesn orientovaným (manažerským) ú etnictvím, a koncepn obdobnou kalkulací (ABC – Activity Based Costing) informa ní základnu ízení, založeného na zkoumání vzájemného vztahu nákladové náro nosti a p idané hodnoty aktivit, inností a proces (ABM – Activity Based Management). Rozpo tování ve vztahu k aktivitám se charakterizuje zpravidla jako progresivní p ístup, a to zejména v protikladu k variantnímu rozpo tování, založeném na aplikaci jediné (univerzální) vztahové veli iny. Stejn jako ABC – Activity Based Costing vychází i ABB z analýzy nákladové náro nosti relativn podrobn vymezených aktivit, které vyvolávají vznik náklad . Tím se metoda liší od tradi ního p ístupu,

83

který vychází p i analýze závislosti režijních náklad z jejich vztahu k tzv. univerzální vztahové veli in – objemu profilujících výkon nebo k využití kapacity. Využití ABB však není p ijímáno zcela nerozporn ; zd raz uje se zejména, že jde o metodu velice pracnou, jejíž vypovídací schopnost je ovlivn na objektivitou podklad , vyjad ující nákladovou náro nost aktivit. Proto je t eba její konkrétní podnikovou aplikaci podrobit analýze "náklady versus p ínosy. Její implementace však m že p inést efekt zejména p i ízení režijních náklad t ch odpov dnostních st edisek, jejichž aktivity jsou v indiferentním nebo dokonce nep ímém vztahu k objemu provád ných finálních výkon . BK Rozsah vedení ú etnictví – Extent of Bookkeeping upravuje zákon o ú etnictví pro všechny ú etní jednotky. V p ípad , že se jedná o ú etní jednotky, které jsou obchodní spole ností a které jsou emitentem cenných papír registrovaných na regulovaném trhu cenných papír v lenských státech Evropské unie, použijí pro ú tování a sestavení ú etní záv rky Mezinárodní ú etní standardy upravené právem Evropských spole enství. Ostatní ú etní jednotky vedou ú etnictví v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Zjednodušené rozsah vedení ú etnictví umož uje, p ípadn ukládá zákon o ú etnictví následujícím ú etním jednotkám: a) ob anským sdružením, jejich organiza ním jednotkám, které mají právní subjektivitu, církvím a náboženským spole nostem nebo církevním institucím, které jsou církevní právnickou osobou, obecn prosp šným spole nostem, honebním spole enstvím, nada ním fond m a spole enství vlastník jednotek, b) bytovým družstv m, která nemají povinnost mít ú etní záv rku ov enu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradní za ú elem zajiš ování hospodá ských, sociálních anebo jiných pot eb svých len , c) územním samosprávným celk m a dobrovolným svazk m obcí, d) p ísp vkovým organizacím, u nichž o tom rozhodne jejich z izovatel, e) organiza ním složkám státu, f) fyzickým osobám, pokud nemají povinnost mít ú etní záv rku ov enou auditorem. Ostatní ú etní jednotky vedou ú etnictví v plném rozsahu. Zm ny rozsahu vedení ú etnictví lze uskute nit jen k prvnímu dni ú etního období.

LM

Rozsah vedení ú etnictví zjednodušený – Simplified Bookkeeping p edstavuje podle zákona o ú etnictví zjednodušení v následujících oblastech: •

ú tový rozvrh m že obsahovat jen ú tové skupiny,

•

lze spojit ú tování v deník s ú továním v hlavní knize,

•

nejsou brána v úvahu všechna p edvídatelná rizika a možné ztráty,

•

rezervy a opravné položky se vytvá ejí pouze v souladu s da ovými p edpisy,

•

nepoužívá se oce ování reálnou hodnotou,

•

ú etní záv rku lze sestavit jen v rozsahu stanoveném pro ú tové skupiny,

•

nemusí se používat knihy analytických a podrozvahových ú t .

LM

Rozvrh ú tový – Chart of Accounts je seznam ú t konkrétní ú etní jednotky a zárove jedna ze základních vnit ních sm rnic, která se schvaluje pro každé ú etní období. Obsahuje syntetické a analytické ú ty, pro které má ú etní jednotka ve

84

sledovaném ú etním období nápl . V p ípad pot eby nových ú t m že být ú tový rozvrh dopln n a pr b žn aktualizován. P i volb syntetických ú t je ú etní jednotka omezena rámcem centráln stanovené sm rné ú tové osnovy, kterou pro jednotlivé druhy ú etních jednotek vydává ministerstvo financí. Volba analytických ú t je pak pln v pravomoci ú etní jednotky. LM ízení po linii výkon – Product (Oriented) Management je jedním ze t í základních sm r cílev domého p sobení na pr b h reproduk ního procesu, pro který poskytuje informace manažerské ú etnictví. Krom ízení po linii výkon je manažerské ú etnictví informa ním zdrojem pro ízení po linii vnitropodnikových útvar a pro tzv. procesn orientované ízení, resp. pro ízení po linii aktivit, inností a proces (ABM – Activity Based Management). Hodnotové ízení po linii výkon je založeno zejména na informacích, které poskytuje kalkulace, kalkula ní systém a výkonov orientované ú etnictví jako subsystémy manažerského ú etnictví. Obecným smyslem t chto informací je odpov d t na otázku, jaký je p ínos jednotlivých výrobk , prací a služeb k celkovým hodnotovým výsledk m ekonomického organismu (nap . podniku). Na základ t chto informa ních podklad se pak eší konkrétní rozhodovací úlohy jako nap . na jaké druhy finálních výkon by se m l podnik p ednostn orientovat a které naopak utlumit, které druhy díl ích výkon by m l provád t ve vlastní režii a které nakupovat od externích dodavatel , na jaké úrovni stanovit ceny finálních výkon a další úlohy, ešené v rámci rozhodování na existující kapacit , rozhodování o budoucí kapacit a cenového rozhodování. BK ízení po linii vnitropodnikových útvar – Responsibility (Centre) Management je jedním ze t í základních sm r cílev domého p sobení na pr b h reproduk ního procesu, pro který poskytuje informace manažerské ú etnictví. Krom ízení po linii vnitropodnikových útvar je manažerské ú etnictví informa ním zdrojem pro ízení po linii výkon a pro tzv. procesn orientované ízení, resp. pro ízení po linii aktivit, inností a proces (ABM – Activity Based Management). Hodnotové ízení po linii útvar je založeno zejména na informacích, které poskytuje systém vnitropodnikových rozpo t , systém vnitropodnikových cen a odpov dnostní ú etnictví jako integrující subsystém manažerského ú etnictví. Obecným smyslem t chto informací bylo v prvních etapách vývoje tohoto sm ru ízení odpov d t na otázku, jaký je p ínos jednotlivých útvar k celkovým hodnotovým výsledk m ekonomického organismu (nap . podniku). S rozvojem ízení se však tato otázka m nila a v sou asné dob je formulována výrazn aktivn ji: jak stanovit úkoly útvar m, jak je interesovat na diferencované úrovni pln ní a jak hodnotit skute n dosažené výsledky. Zajišt ní t chto ídicích požadavk vyžaduje ešit t i problémové okruhy: t mi jsou •

vymezení oblastí, které jednotliví pracovníci resp. útvary mohou svou inností ovlivnit,

•

stanovení díl ích úkol , kterých je t eba v t chto oblastech dosáhnout, a

•

na základ zp sobu a úrovn jejich spln ní vyjád ení diferencovaného p ínosu t chto pracovník (útvar ) k celopodnikovým výsledk m.

Konkretizace t chto požadavk se pak realizuje ve t ech vzájemn spjatých etapách: •

ve fázi p edb žného stanovení úkolu je nutné transformovat (p em nit) vrcholové cíle podniku na systém vzájemn spjatých díl ích cíl (kritérií), která nejen budou v souladu s celopodnikovými cíli, ale budou zárove ovlivnitelné a motiva n p itažlivé pro útvary a pracovníky, kte í je budou realizovat;

•

ve fázi následné kontroly t chto cíl , vyjád ených p íslušnými kritérii je t eba, aby informa ní systém byl schopen kvantifikovat pozitivní a negativní dopady na celkové výsledky podle toho, který pracovník (útvar) za n odpovídá;

•

ve fázi analýzy a vyhodnocení t chto informací je nezbytné, aby celý proces byl završen vazbou dosažených výsledk na odm nu i jinou formu zainteresovanosti.

85

BK Služby auditorské – Audit Services jsou služby, jimiž se rozumí ov ování ú etních záv rek, výro ních zpráv nebo konsolidovaných ú etních záv rek a konsolidovaných výro ních zpráv, p ípadn ov ování dalších ekonomických skute ností. Auditor m že poskytovat auditorské služby svým jménem a na sv j ú et nebo jako spole ník nebo zam stnanec auditorské spole nosti jejím jménem a na její ú et nebo jako zam stnanec auditora jeho jménem a na jeho ú et. LM Sm nka – Note, Bill of Exchange (B/E) je dlužný cenný papír obsahující bezpodmíne ný písemný závazek (sepsaný v zákonem stanovené podob ) zaplatit ur itou ástku pen z na ur eném míst v ur ité dob a ur ité osob . Z hlediska zú astn ných osob rozeznáváme sm nku vlastní, obsahující závazek samotného výstavce zaplatit v iteli stanovenou ástku, a sm nku cizí, obsahuje p íkaz výstavce t etí osob , aby místo n ho zaplatil uvedenou ástku v dané dob v iteli. Sm nka m že být v obchodním styku použita ke t em základním ú el m jako platidlo, jako prost edek k získání pen z, nebo jako zajiš ovací prost edek. V závislosti na tom se o sm nce i ú tuje. Jestliže slouží jako platidlo k úhrad pohledávky, pak je u výstavce evidována jako závazek z obchodního styku - sm nky k úhrad , u p íjemce jako pohledávka za výstavcem - sm nky k inkasu. Slouží-li k získání pen žních prost edk , tedy je prodána, ú tuje se o ní jako o krátkodobém dlužném cenném papíru. Je-li pouze zajiš ovacím prost edkem, je evidována pouze na podrozvahových ú tech. LM Sm rnice EU –EU Directives jsou normy upravující r zné oblasti, které jsou závazné pro lenské zem EU. Oblasti ú etnictví a auditu se týkají t i direktivy. tvrtá sm rnice - vydaná v roce 1978 - je zam ena na harmonizaci (tj. obsah a formu) ro ních ú etních záv rek a výro ních zpráv a na oce ovací metody v nich používané. Je ur ena pro velké a st ední kapitálové spole nosti. Jako základní požadavek uvádí, aby byla ú etní záv rka sestavena jasn a podávala v rný a poctivý obraz o stavu aktiv, pasiv, finan ní pozici a o výsledku hospoda ení spole nosti. Pokud by neposta ovalo použití sm rnice ke spln ní tohoto požadavku, musí být poskytnuty další dopl kové informace. Ú etní jednotky se mohou od pravidel stanovených sm rnicí odchýlit jen výjime n a vždy pouze s cílem dosáhnout v rného a poctivého obrazu. Odchýlený postup musí být komentován, od vodn n a vy íslen vliv na údaje v ú etní záv rce. Uvedené požadavky jsou dále rozvedeny zásadami jako je p edpoklad dalšího trvání ú etní jednotky, stálostí oce ování a metod, opatrností, akruálním principem, zákazem kompenzace. Struktura ani forma ú etních výkaz není stanovena jednozna n , ale ve více variantách (2 typy rozvahy a 4 typy výsledovky). Dále ur uje obsah p ílohy, kde by m ly být dopl ující informace, komentá e a vysv tlivky k ú etním výkaz m i charakteristika událostí, které nastaly po datu k n muž jsou ú etní výkazy sestaveny, v etn finan ního dopadu. Sedmá sm rnice z roku 1983 upravuje obsah a formu konsolidovaných ú etních výkaz za ur ité seskupení podnik (koncern, holding). Tato sm rnice ponechává malý prostor pro odchylné národní úpravy, protože mnoho konsolidovaných ú etních výkaz se týká nadnárodních spole ností. Osmá sm rnice z roku 1984 pojednává o r zných aspektech kvalifikace, jíž musí dosáhnout odborník k tomu, aby mohl provád t ov ování ú etních záv rek (audit). Její aplikace do národních úprav naráží však na odlišné úpravy a tradice v jednotlivých státech EU. Nejv tším problémem je sjednotit požadavky na ov ovatele (auditory) tak, aby mohli vykonávat svoji innost ve všech státech EU bez ohledu na to, ve kterém stát EU k tomu získali oprávn ní. LM Sm rnice vnitropodnikové – Company Directives p edstavují interní p edpisy konkrétní ú etní jednotky, kterými si upravuje jednak svoji vlastní ú tovou osnovu (ú tový rozvrh), jednak pravidla pro jednotlivé oblasti ú etnictví. Vnit ní podnikové sm rnice by

86

m ly pokrývat minimáln tyto oblasti (p ípadn další oblasti v závislosti na charakteru innosti ú etní jednotky): •

Statut ú etní jednotky

•

Ú tový rozvrh

•

Systém zpracování ú etnictví

•

Ob h ú etních doklad

•

Režim statutárních fond

•

Plán inventarizaci a pravidla pro zú tování inventariza ních rozdíl (normy p irozených úbytk , normy ztratného, hmotnou odpov dnost zam stnanc )

•

Pravidla pro tvorbu a erpání rezerv

•

Pravidla pro tvorbu a erpání opravných položek

•

Pravidla pro oblast dlouhodobého majetku a jeho evidenci

•

Pravidla pro zp sob evidence zásob a jejich oce ování

•

Pravidla pro oblast cenných papír a podíl a jejich oce ování

•

Zásady pro asové rozlišování náklad a výnos

•

Zásady pro tvorbu dohadných položek

•

Pravidla pro vedení pokladny

•

Evidence valutových a devizových operací

•

Pracovní cesty a cestovní náhrady

•

Stravování zam stnanc

•

Pravidla pro vnitropodnikové ú etnictví

LM

Smlouva ovládací – Control Agreement je smlouva, kterou v souladu s ustanovením obchodního zákoníku uzavírá ízená osoba se osobou ídící. Touto smlouvou se zavazuje ízená osoba podrobit se jednotnému ízení jiné osob . Na základ této smlouvy je ídící osoba oprávn na udílet statutárnímu orgánu ízené osoby pokyny a to i takové, které mohou být pro ízenou osobu i nevýhodné, jestliže jsou v zájmu ídící osoby, nebo jiné osoby, se kterou tvo í koncern. P itom ídící osoba je povinna postupovat s pé í ádného hospodá e. Pokud tuto povinnost poruší musí nahradit škodu, která z toho ízené osob vznikne. Sou ástí ovládací smlouvy m že být i smlouva o p evodu zisku nebo jeho ásti ídící osob . Jak ovládací smlouva, tak smlouva o p evodu zisku se ukládá do sbírky listin obchodního rejst íku. Není-li uzav ení ovládací smlouva, je povinností ovládané osoby sestavovat Zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, která je p ílohou výro ní zprávy. LM Snížení hodnoty (aktiv) – Impairment (of Assets) je d sledek zásady opatrnosti, jehož podstatou je podle mezinárodních ú etních standard testování snížení hodnoty aktiv v d sledku událostí, které již nastaly, nebo pravd podobn nastanou. P í ina tohoto snížení aktiv m že být r zná, zejména •

v tší snížení tržní ceny ur itého aktiva než se p vodn p edpokládalo,

•

podstatné zm ny v technologickém, tržním, ekonomickém nebo právní prost edí, ve kterém spole nost operuje,

87

•

zvýšení tržní úrokové míry nebo jiné tržn orientované míry výnosnosti investic, které pravd podobn ovlivní hodnotu vykazovaného aktiva,

•

zastarání nebo fyzické poškození nebo snížení výkonnosti aktiva nebo skupiny aktiv,

•

podstatné omezení aktivit ú etní jednotky, které nastaly nebo nastanou v blízké budoucnosti.

Ke každému rozvahovému dni má ú etní jednotka znovu testovat, zda ztráta ze snížení hodnoty aktiva zaú tovaná v p edcházejících letech má být zrušena. Ú tování ztráty ze snížení hodnoty je možné alternativn proti náklad m nebo proti vlastnímu kapitálu. Týká-li se snížení hodnoty aktiv jednotliv , je snížení hodnoty p i azováno p ímo jednotlivým aktiv m. Jedná-li se však o skupinu aktiv, kterým byl p i azen goodwill, postupuje se tak, že je nejprve tento goodwill snížen na nulu a zbylá ztráta se proporcionáln rozd lí mezi zbylá aktiva. LM Solventnost - Solvency je pojem využívaný pro stálou, dlouhodobou schopnost podniku hradit své závazky v termínech splatnosti. Spolu s likviditou a strukturou vlastního a cizího kapitálu tvo í strukturu kritérií tzv. finan ní pozice (situace). Vyjad uje se zpravidla jako pom r mezi ob žným majetkem a krátkodobými (b žnými) závazky. Význam pro posouzení schopnosti podniku dostát svým závazk m má jejich pr m rná výše, odrážející rozdíly v rychlosti obratu obou složek. Pro ízení má význam jednak jejich relativní (podílové) vyjád ení (nazývané jako ukazatel solventnosti), jednak i rozdíl obou složek, vyjad ující trvalou vázanost ob žného majetku, který - pokud nebude redukován rozsah innosti - nelze používat k úhrad závazk , a který by tedy m l být financován dlouhodobými zdroji krytí. Rozdíl obou zmín ných složek se nazývá pracovní kapitál (anglicky: Working Capital). Modifikací pracovního kapitálu je tzv. istý pracovní kapitál (anglicky: Net Working Capital), kterým se rozumí výše ob žného majetku bez finan ních prost edk , snížená o krátkodobé závazky. Význam istého pracovního kapitálu pro ízení solventnosti vyplývá z ur ité nadsázky, kterou se tato ást rozvahy charakterizuje: hovo í se o aktivech - ekonomických zdrojích, které jsou „t ikrát nep íjemné“: ani nezakládají potenciál výd lkové schopnosti (který je – zjednodušen e eno – vykazován v dlouhodobé, „neob žné“ ásti aktiv rozvahy), ani se jimi „nedá platit“ (nejsou v pen žní form ), ale „hodn stojí“: jsou kryty dlouhodobými, tedy „drahými“ zdroji financování. BK Soustavy ú etní - Accounting Systems jsou ú etní systémy, které se od sebe liší t mito hlavními znaky: •

jak se v nich posuzují ú etní p ípady a jak jsou zachycovány,

•

jaké ú etní knihy se v nich vedoucí a jaká váha se jednotlivým knihám p ikládá,

•

míra uplatn ní zásady podvojnosti, pop . dalších metodických prvk ú etnictví,

•

úplnost ve sledování majetku ú etní jednotky a zdroj jeho financování

•

zp sob zjiš ování výsledku hospoda ení,

•

stupe vnit ní provázanosti jednotlivých prvk , stupe systémovosti a možnost využití pro ú ely vnit ní kontroly.

V teorii ú etnictví se vymezují t i základní ú etní soustavy: •

jednoduché ú etnictví, vhodné pro malé ú etních jednotky a zam ené na sledování p íjm a výdaj . Slouží p edevším da ovým ú el m a v eské legislativ bylo od 1. 1. 2004 nahrazeno da ovou evidencí;

•

podvojné ú etnictví, ucelený systém s adou metodických, vzájemn provázaných prvk , kterými jsou p edevším bilan ní princip, soustava ú t , podvojnost a souvztažnost ú etních zápis , ú etní dokumentace, oce ování, inventarizace;

88

•

kamerální ú etnictví se používalo v padesátých a šedesátých letech minulého století v organizacích a orgánech státní správy s cílem sledovat jejich p íjmy a výdaje ve vazb na rozpo tové hospoda ení. LM

Souvztažnost (ú t ) – Correspondence of Accounts je jeden za základních prvk ú etní metody, který je konkrétním projevem podvojnosti ú etního zápisu.Ten se zaznamenává na souvztažné ú ty. Správné ur ení souvztažnosti ú t závisí na dvou initelích - na správném posouzení každé hospodá ské operace z hlediska jejího ekonomického obsahu a dopadu na finan n majetkovou strukturu ú etní jednotky, a dále na tom, jaké ú ty a s jakým obsahem byly stanoveny pro vyjád ení finan n majetkové struktury ú etní jednotky. Ur ení správné souvztažnosti ú t je podmínkou správného zachycení hospodá ských operací na ú tech, podmínkou správného vyjád ení pohybu majetku a zdroj jeho financování a v kone ném d sledku i podmínkou správného zobrazení finan ní pozice ú etní jednotky v ú etní záv rce. LM Spole nost (obchodní) – Company (Business) je právnickou osobou založenou za ú elem podnikání. Pravidla pro vznik, hospoda ení a p ípadný zánik všech právních forem obchodních spole ností stanoví obchodní zákoník. Podle právní formy se obchodní spole nosti se rozd lují na spole nosti kapitálové, mají zákonem stanovenou povinnou minimální výši základního kapitálu, která se zapisuje do obchodního rejst íku (akciová spole nost a spole nost s ru ením omezeným) a spole nosti osobní (ve ejná obchodní spole nost). P echodnou formou mezi kapitálovými a osobními spole nostmi je komanditní spole nost. Obchodní spole nost vzniká dnem zápisu do obchodního rejst íku. Není-li výslovn e eno, že se spole nost zakládá na dobu ur itou, je založena na dobu neur itou. Jménem spole nosti lze jednat i p ed jejím vznikem, avšak kdo jedná jménem spole nosti p ed jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán. Jedná-li více osob, jsou zavázáni spole n a nerozdíln . Spole nost m že ú inky t chto jednání pro sebe do t í m síc od svého vzniku p evzít a dát dalším zú astn ným najevo, že tak u inila. V takovém p ípad platí, že je z t chto jednání zavázána od po átku. K datu vzniku spole nosti sestaví spole nost zahajovací rozvahu, otev e ú etní knihy, zaú tuje po áte ní z statky ze zahajovací rozvahy na p íslušné ú ty a za íná vést ú etnictví v souladu se zákonem o ú etnictví. Tato povinnost trvá až do zániku spole nosti, kterým je výmaz spole nosti z obchodního rejst íku. LM Spole nost akciová - Corporation je kapitálová obchodní spole nost, jejíž kapitál je rozvržen na ur itý po et akcií o ur ité jmenovité hodnot . Jmenovitou hodnotu všech akcií, které mají být vydány, musí ur it stanovy. Sou et jmenovitých hodnot t chto akcií musí odpovídat výši základního kapitálu. Základní kapitál spole nost založené s ve ejnou nabídkou akcií musí init alespo 20 000 000 K , nestanoví-li zvláštní právní p edpis vyšší ástku. Základní kapitál spole nosti založené bez ve ejné nabídky akcií musí init alespo 2 000 000 K . Spole nost m že být založena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnickou osobou (v tom p ípad jediný zakladatel zakládá spole nost zakladatelskou listinou), jinak dv ma nebo více zakladateli, kte í uzav ou zakladatelskou smlouvu. Spole nost vzniká dnem zápisu do obchodního rejst íku. Rejst íkový soud povolí zápis spole nosti, jsou-li spln ny podmínky stanovené obchodním zákoníkem. Spole nost odpovídá za porušení svých závazk celým svým majetkem, akcioná i za závazky spole nosti neru í. LM Spole nost komanditní – Limited Partnership je obchodní spole nost, v níž jeden nebo více spole ník ru í za závazky spole nosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejst íku (komanditisté) a jeden nebo více spole ník celým svým majetkem (komplementá i). Komplementá em i komanditistou m že být jak fyzická osoba, tak právnická osoba. Je-li komplementá em fyzická osoba, musí spl ovat všeobecné podmínky provozování živnosti. Je-li komplementá em právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojené s ú astí v

89

komanditní spole nosti její statutární orgán, nebo jím pov ený zástupce, který musí spl ovat stejné podmínky stanovené pro spole níka - fyzickou osobu. LM Spole nost mate ská – Parent Company je spole nost i podnik, který má jeden nebo více dce iných podnik a pop . p idružené podniky. Tyto podniku bu kontroluje, ovládá (v p ípad dce iných podnik ) nebo se ú astní na rozhodování o jejich finan ní a obchodní politice (v p ípad p idružených podnik ) tak, aby z jejich innosti získal prosp ch. Mate ský podnik a všechny jeho dce iné, pop . p idružené podniky tvo í skupinu. Z hlediska ú etnictví se jedná o konsolida ní celek, za který se sestavuje konsolidovaná ú etní záv rka. LM Spole nost s ru ením omezeným (s. r. o.) – Limited Liability Companty (Ltd. – UK, Llc. – US) Spole nost s ru ením omezeným je kapitálovou spole ností, která se zakládá spole enskou smlouvou. Její základní kapitál je tvo en vklady spole ník , kte í ru í za závazky spole nosti do výše souhrnu nesplacených ástí vklad zapsaných v obchodním rejst íku. Splacením vklad ru ení spole ník zaniká. Spole nost odpovídá za porušení svých závazk celým svým majetkem. Spole nost m že být založena jediným spole níkem (fyzickou i právnickou osobou) a m že mít nejvíce padesát spole ník . Spole nost s jediným spole níkem nem že být jediným zakladatelem nebo jediným spole níkem jiné spole nosti s ru ením omezeným. Jedna fyzická osoba m že být jediným spole níkem nejvýše t í spole ností s ru ením omezeným. Výše základního kapitálu spole nosti musí init alespo 200 000 K . Výše vkladu spole níka musí init alespo 20 000 K . Ú ast spole níka na spole nosti p edstavuje jeho obchodní podíl. Jeho výše se ur uje podle pom ru vkladu spole níka k základnímu kapitálu spole nosti, nestanovíli spole enská smlouva jinak. Spole nost vytvá í ze zákona rezervní fond. Statutárním orgánem spole nosti je jednatel (nebo více jednatel ), kterého jmenuje a odvolává valná hromada, která je nejvyšším orgánem spole nosti, z ad spole ník nebo jiných fyzických osob. Stanoví-li to spole enská smlouva, z izuje se dozor í rada, jejíž leny (musí být alespo t i) volí valná hromada. Dozor í rada dohlíží na innost jednatel , nahlíží do obchodních a ú etních knih, p ezkoumává ú etní záv rku a návrh na rozd lení zisku nebo úhradu ztráty a vyžadují-li to zájmy spole nosti, svolává valnou hromadu. LM Standard - Standard je obecný pojem pro stanovení sm rné (cílové) nebo minimální, ješt p ijatelné úrovn hodnoceného kritéria nebo veli iny, jejíž spln ní sleduje ídicí subjekt. V oblasti hodnotového ízení je pojem spojován zejména s aplikací metody standardních náklad . BK Standardy auditorské – Auditing Standards jsou soustavou profesních p edpis , které stanoví podrobné postupy, metody a techniky pro poskytování auditorských služeb. Mezinárodní auditorské standardy vydává Výbor pro mezinárodní auditorské a pojiš ovací standardy (International Auditing and Assurance Standards Board – IAASB) p i Mezinárodní federaci ú etních (International Financial Accounting Committee - IFAC). Její lenské organizace (jsou jimi i Svaz ú etních R a Komora auditor R) mají povinnost zajistit jejich p eklad z anglického do národního jazyka a používat je p i poskytování auditorských služeb ve své zemi. P eklady text standard z originálu musí probíhat v souladu s pravidly stanovenými IFAC, tj. s využitím redak ní rady pro p eklad, která schvaluje definitivní zn ní. eská verze standard je ozna ována zkratkou ISA (International Standards Auditing), íslem standardu, ozna ením CZ a názvem v eském jazyce. Platnost a ú innosti ISA jako standardu Komory auditor R je dána rozhodnutím Rady KA R. LM Standardy ú etní ( eské) – Czech Accounting Standards jsou pravidla pro ú etní jednotky v eské republice, na n ž se nevztahuje povinnost ú tovat a sestavovat své ú etní záv rky podle mezinárodních ú etních standard . Vydávání eských ú etních standard 90

zajiš uje na základ zmocn ní ze zákona o ú etnictví Ministerstvo financí R. Jejich ú elem je docílení souladu p i používání ú etních metod ú etními jednotkami v R. Obsahem standard je popis ú etních metod nebo postup ú tování. V sou asné dob jsou v platnosti tyto standardy: 001 -

Ú ty a zásady ú tování na ú tech

002 -

Otevírání a uzavírání ú etních knih

003 -

Odložená da

004 -

Rezervy

005 -

Opravné položky

006 -

Kursové rozdíly

007 -

Inventariza ní rozdíly a ztráty v rámci novem p irozených úbytk zásob

008 -

Operace s cennými papíry a podíly

009 -

Deriváty

010 -

Zvláštní operace s pohledávkami

011 -

Operace s podnikem

012 -

Zm ny vlastního kapitálu

013 -

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

014 -

Dlouhodobý finan ní majetek

015 -

Zásoby

016 -

Krátkodobý finan ní majetek a krátkodobé bankovní úv ry

017 -

Zú tovací vztahy

018 -

Kapitálové ú ty a dlouhodobé závazky

019 -

Náklady a výnosy

020 -

Konsolidovaná ú etní záv rka

021 -

N které postupy v ú etnictví p i vyrovnání, nuceném vyrovnání, konkursu a likvidaci

022 -

Postup v ú etnictví a p i inventarizaci majetku a závazk p i p evodech majetku státu na jiné osoby

023 -

P ehled o pen žních tocích

LM

Standardy ú etní mezinárodní – International Accounting Standards (IAS) jsou pravidla, která upravují ú etnictví a ú etní výkaznictví. Snaha o harmonizaci ú etnictví v globalizujícím se sv t vedla k tvorb mezinárodních ú etních standard (International Accounting Standards - IAS). Jsou vypracovávány od roku 1973, kdy vznikl Výbor pro mezinárodní ú etní standardy (International Accounting Standards Committee - IASC). V roce 2001 došlo k restrukturalizaci tohoto výboru a zm n jeho názvu (Internadional Accounting Standards Board - IASB) a sou asn i ke zm n názvu mezinárodních ú etních stnadard na standardy ú etního výkaznictví (International Financial Reporting Standards - IFRS). Tento proces je výsledkem sbližování mezinárodních standard uplat ovaných p edevším v evropských zemích s americkými obecn uznávanými ú etními zásadami (US GAAP - General Accounting Accepted Principles). Cílem mezinárodních ú etních standard je vypracovat jednotná pravidla, podle kterých se budou ídit spole nosti se zájmem o kotaci svých akcií na mezinárodních finan ních trzích. Jednotlivé zem si v zájmu regulace ú etnictví a ú etního výkaznictví ú etních jednotek, které nejsou kótovány na sv tových burzách, vypracovávají národní ú etní standardy. LM 91

Struktura ekonomická – Responsibility Structure je výrazem tzv. strukturálních p edpoklad budování fungujícího odpov dnostního ú etnictví. Její budování navazuje na tvorbu organiza ní struktury ekonomického organismu, kterou rozvíjí o odpov na otázky •

zda lze motiva n ú inným zp sobem využít p i ízení konkrétního vnitropodnikového útvaru hodnotové nástroje a kritéria a

•

jakou formu, obsah a vazby na jiné nástroje budou mít.

Kladné rozhodnutí o aplikaci hodnotových nástroj kritérií vede k tomu, že v pr niku s organiza ní strukturou se buduje ekonomická struktura odpov dnostních st edisek jako útvar , jejichž v tší i menší ást zainteresovanosti je orientována na hodnotové výsledky. Výsledkem rozpoznání v cn vyjád ené pravomoci a odpov dnosti konkrétních vnitropodnikových útvar a jejího adekvátního odrazu v hodnotových kritériích, na jejichž pln ní je útvar motivován, by m lo být vytvo ení vzájemn konzistentní organiza ní a ekonomické struktury. BK Struktura organiza ní – Organizational Structure (Organizational Chart) je výrazem tzv. strukturálních p edpoklad budování fungujícího odpov dnostního ú etnictví. Cílem její tvorby je takové uspo ádání vztah mezi vnitropodnikovými útvary ekonomického organismu, které vede k optimálnímu napl ování jeho cíl . Výsledkem d ležitým pro odpov dnostní ízení je pak vyjád ení vertikálních a horizontálních vztah mezi útvary z pohledu jejich v cného charakteru a výb r t ch, které jsou p i ízení útvar d ležité. Ur ující z hlediska odpov dnostního ízení jsou vertikální vazby, zam ené na rozpoznání a vymezení pravomoci a odpov dnosti. Toto vymezení se pak promítá do jejich v tší i menší centralizace na úrovni vrcholového vedení ( i obecn na nad ízené úrovni) nebo naopak decentralizace na nižší útvary. Využití spíše centralizovaného nebo decentralizovaného p ístupu k ízení konkrétních útvar je základní otázkou odpov dnostního ízení. Jedním z podstatných faktor ovliv ujících p ístup k jejímu ešení jsou rozpoznané horizontální vazby; ty vyjad ují na jedné stran rozd lení (d lbu) inností, na druhou stranu úrove kooperací p i zajiš ování finálního p edm tu innosti. Vytvo ení a hustota t chto vazeb jsou podmín ny zejména typem technologie, výrobního za ízení a organizace podnikatelského procesu a ústí v rozhodnutí o tom, jakou innost bude útvar zajiš ovat. BK St edisko odpov dnostní – Responsibility Centre je obecný název pro prvek nebo subsystém ekonomické struktury – pro konkrétní vnitropodnikový útvar, p i jehož ízení lze motiva n ú inným zp sobem využít hodnotové nástroje a kritéria. Z hlediska toho, jaká hodnotová kritéria se uplat ují p i ízení t chto útvar , se rozlišuje šest základních typ odpov dnostních st edisek, lišících se zejména mírou decentralizace uplatn nou p i jejich ízení: nákladové (nákladov ízené), ziskové, rentabilitní, investi ní, výnosové a výdajové. BK St edisko odpov dnostní investi ní – Investment (Responsibility) Centre je hierarchicky nejvyšším útvarem ekonomické struktury. Oproti rentabilitnímu st edisku, které je útvarem s bezprost edn nižší úrovní pravomoci a odpov dnosti, jsou pracovníci investi ního st ediska oprávn ni rozhodovat též o po izování investic. Tato rozhodovací pravomoc je zpravidla soust ed na na úrovni vrcholového vedení ekonomického organismu, které rozhoduje ve shod se zástupci vlastníka nebo z izovatele ekonomického organismu. Výjime ná decentralizace této pravomoci m že totiž vést zejména ke dv ma problém m:

92

•

Sou asný vývoj v ur ité sfé e podnikání neodpovídá budoucím trend m. Rozhodování o investi ních zám rech, vedené z úrovn a v zájmu této sféry podnikání, tak m že konzervovat nežádoucí vývoj v oblastech, které nemají perspektivu.

•

Zainteresovanost by m la být vázána k vloženým (investovaným) prost edk m, jejichž výši útvar ovliv uje. Tento základní ukazatel ekonomické efektivnosti má ovšem p im enou vypovídací schopnost pouze v delších intervalech. Naopak v krátkodobém horizontu, který je charakteristický pro b žné vnitropodnikové ízení, m že být tento typ hmotné zainteresovanosti brzdou pro realizaci investic; zejména v dob realizace hmotných investic následuje tém vždy období, kdy zisk klesá i stagnuje. Vázané (vložené) prost edky, k nimž se rentabilita m í, se naopak skokov zvyšují, takže dochází k do asnému poklesu rentability. Otázce asového horizontu jednotlivých hodnotících kritérií je t eba v tomto p ípad v novat zvláš zvýšenou pozornost.

Výše uvedený dopad na hodnocení t chto st edisek (spolu s jejich vysokou úrovní pravomoci a odpov dnosti) vede zejména v posledním desetiletí k ur ité tendenci p etvá et investi ní a v n kterých p ípadech i rentabilitní st ediska na právní subjekty typu dce iných spole ností. Tento postup má zejména následující výhody: •

Mate ská spole nost nadále ovládá dce inou spole nost, protože vlastní rozhodující ást jejího základního jm ní. Tím prakticky rozhoduje o zásadních koncep ních i strategických otázkách.

•

Vedení dce iné spole nosti však musí zam it ízení na st edn dobý a nikoli pouze krátkodobý horizont, jak je tomu v p ípad tradi n hodnocených st edisek.

Nevýhodou naopak m že být naopak zast ené pov domí o priorit holdingových výsledk a preference efekt dce iné spole nosti, kterou p irozen cítí její vedení v moment , kdy se eší otázky typu "jednat primárn v zájmu holdingu nebo dce iné spole nosti". BK St edisko odpov dnostní nákladové – Cost (Responsibility) Centre je hierarchicky nejnižším útvarem ekonomické struktury. P i ízení t chto st edisek se uplat uje zejména káze p i pln ní spíše jednozna n zadaných, zejména naturáln (v cn ) zadaných úkol s tím, že jejich iniciativu, vyjád enou pomocí hodnotových kritérií, je ú elné orientovat na hospodárné pln ní t chto úkol . St edisku, resp. jeho pracovník m se stanoví rozpo ty ovlivnitelných náklad , které jsou p edm tem kontroly. Kontrola t chto rozpo t pak probíhá zpravidla dvojím zp sobem: a) Jeho skute né náklady se srovnávají s pevným rozpo tem; tento postup je typický zejména u režijních útvar správního charakteru, jejichž aktivitu nelze vyjád it m itelnými jednotkami. b) Skute né náklady se srovnávají s p edem stanovenými (rozpo tovanými) náklady, p epo tenými na skute ný výkon st ediska. Tento postup se využívá u takových odpov dnostních st edisek, jejichž aktivitu lze kvantifikovat. P i p epo tu nákladového úkolu na skute ný objem aktivity lze pak v zásad postupovat op t dvojím zp sobem: •

P edm tem p epo tu jsou pouze variabilní náklady, vztažené k jednotce m itelné aktivity; fixní náklady jsou útvaru uznány v úrovni stanoveného limitu. Nákladový úkol je tedy útvaru dán jednak kalkulací jednicových náklad , která je p epo tena skute ným objemem výkon , a ve form tzv. variantního rozpo tu režijních náklad . Tento zp sob stanovení nákladového úkolu se využívá p i ízení hierarchicky nižších nákladových st edisek, jejichž innost je orientována na úsporné pln ní jednozna n zadaných úkol .

•

P edm tem p epo tu jsou veškeré náklady st ediska. Nákladový úkol je tedy útvaru dán pro jednicové náklady obdobn jako v p edchozím p ípad a pro režijní náklady formou tzv. pevného rozpo tu, lineárn p epo teného na skute ný objem aktivity.. Tento zp sob stanovení nákladového úkolu se využívá spíše p i ízení hierarchicky vyšších nákladových st edisek, jejichž aktivitu je ú elné orientovat i na v tší objem výkon (lepší využití kapacity), nebo dokonce na efektivní zm ny v sortimentu.

93

Zainteresovanost pracovník t chto útvar je zpravidla vázána na úspory skute ných náklad ve srovnání s rozpo tovanými. Platí p itom, že ím jsou p esn ji ur eny p edem stanovené náklady, tím obtížn ji se dosahuje úspora a naopak normální je p ekro ení. Proto se asto rozpo tuje i ur itá ástka na zd vodnitelné p ekro ení nákladového úkolu. P íkladem hierarchicky nižších útvar , ízených v režimu nákladových st edisek jsou výrobní útvary vyráb jící polotovary ve strojírenských podnicích a útvary oprav a údržby, které - vzhledem ke speciálnímu charakteru své innosti - neposkytují své výkony externím odb ratel m. P íkladem hierarchicky vyššího nákladového st ediska jsou útvary hlavní výroby, orientované na provedení maximálního objemu finálních výrobk , nebo útvary servisních inností, které mohou zvýšit využití své kapacity nap . prodejem svých výkon externím odb ratel m. BK St edisko odpov dnostní rentabilitní – Profitability (Responsibility) Centre je útvarem ekonomické struktury, jehož pracovníci odpovídají nejen za náklady a výnosy (jako pracovníci ziskového st ediska), ale i za výši st ediskem vázaného pracovního kapitálu. Tento p edpoklad je spln n hlavn u hierarchicky výše postavených výrobních i jiných útvar , kde odpov dní pracovníci ovliv ují zejména výši zásob (nap . materiálu, nedokon ené výroby, výrobk , polotovar ), ale - v p ípad st edisek s uzav eným reproduk ním cyklem, v jejichž pravomoci jsou i jednání s odb rateli a dodavateli - i výši pohledávek a krátkodobých závazk v i obchodním partner m. Zainteresovanost t chto st edisek se pak váže k dosažené rentabilit vázaného kapitálu, jehož výši st edisko ovliv uje. P íkladem takového útvaru je provoz zajiš ující výrobu a prodej ucelené ásti výrobního programu nebo st edisko "stavební zakázka" ve stavebnictví. Pro odlišení rentabilitního st ediska od st ediska investi ního je klí ovou otázkou pravomoc útvar p i rozhodování o obnov a inovacích fixních aktiv (dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku). Pracovníci rentabilitního st ediska tuto pravomoc nemají. Její delimitace na nižší útvary, než je vrcholové vedení podniku, je totiž výjime ná a i v ídkých p ípadech její aplikace je omezena bu limitem po izovací ceny nebo stupn m rozší ené reprodukce. Pokud je však st edisko touto pravomocí (i áste n ) vybaveno, je ízeno v režimu investi ního st ediska. P i zajišt ní informací nutných pro ízení rentabilitních st edisek je ú elné využít vnitropodnikovou banku. BK St edisko odpov dnostní výdajové - Discretionary Cost (Responsibility) Centre je útvarem ekonomické struktury, který má formální rysy blízké nákladovému st edisku; pravomoc a odpov dnost jeho pracovník je však kvalitativn odlišná. Rozhodují totiž o efektivnosti vynaložení takových náklad , u nichž se p edpokládá, že p inesou podniku dlouhodobý prosp ch v budoucnosti. Takové náklady pak nelze soum it s dosaženými výnosy stejného období nebo s p edem stanovenými náklady, p epo tenými na skute ný objem aktivity. Pracovníci útvar , ízených v režimu výdajových st edisek jsou proto motivováni jednak na dodržení limitu ú elov vymezených náklad , jednak (a zpravidla výrazn ji) na m itelných dlouhodobých efektech, které mohou být chápány jako d sledky koncep n vynakládaných náklad . P íkladem takovýchto efekt m že být r st firemního podílu na trhu ur ité produkce, pokles absence pracovník , pokles nákladové náro nosti výrobk , parametry vyjad ující inova ní schopnost podniku a další . P íkladem útvar , ízených v režimu výdajových st edisek mohou být útvary výzkumu a vývoje, reklamní st ediska, st ediska odpovídajícího za vzd lávání zam stnanc a další. Základním nástrojem jejich ízení je indikativní rozpo et náklad .

94

BK

St edisko odpov dnostní výnosové – Revenue (Responsibility) Centre je útvarem ekonomické struktury, jehož pracovníci odpovídají a svou inností ovliv ují výši výnos z prodeje. Vzhledem k tomu, že st edisko zpravidla nemá pravomoc ur ovat ceny výrobk a zboží (ty jsou produktem marketingové a prodejní strategie a taktiky firmy, ur ované jejím vrcholovým vedením), je jeho primární zájem orientován na maximální objem prodeje. Ve v tšin p ípad neovliv ují tato st ediska ani výši po izovací ceny, resp. vlastních náklad prodaných výkon ; proto zpravidla není ú elné je koncipovat jako zisková st ediska. ada výnosových st edisek je z tohoto d vodu zárove ízena i jako st ediska nákladová. Zainteresovanost jejich pracovník je tedy vázána jednak na r st výnos z prodeje, jednak na úsporu ovlivnitelných, hlavn režijních náklad . P íkladem výnosového st ediska je nap . podnikový útvar prodeje, ovliv ující výši výnos zp sobem jednání s odb rateli, prodejní odd lení obchodního domu a další. BK St edisko odpov dnostní ziskové – Profit (Responsibility) Centre je útvarem ekonomické struktury, jehož pracovníci odpovídají nejen za náklady (jako pracovníci nákladového st ediska), ale i za výnosy realizované ve vztahu k vn jšímu okolí podniku. Pracovníci st ediska musí tak mít pravomoc ovládat initele, které p sobí na náklady prodaných výkon a výnosy z prodeje. Tito pracovníci naopak nemají pravomoci týkající se rozhodování o investicích. Zainteresovanost st ediska se obvykle váže na dodržení rozpo tovaného zisku (pop . na jeho p ekro ení). Rozpo et zisku musí být ve shod s pravomocí a odpov dností pracovník st ediska; nap . p i po ízení nových stroj a za ízení se rozpo tuje zvýšení odpis , a tedy z po átku i snížení zisku ve srovnání s p edchozím obdobím. Na vyšších úrovních ízení a ve spojení s decentralizovaným zp sobem lze st edisko zainteresovat i na skute né výši dosaženého zisku st ediska. P íkladem útvaru, ízeného v režimu ziskového st ediska m že být prodejní závod výrobního podniku a áste n i útvary výrobních, pomocných a obslužných inností, které ást své kapacity uplat ují v i externím odb ratel m. Jako zisková však mohou být koncipována i výrobní st ediska, zejména v p ípad , že jde o provozy místn odlou ené od hlavních výrobních kapacit. BK Synergie - Synergy je výrazem pro systémový efekt, vznikající spojením dvou nebo více subjekt (faktor ), který je však více než sou tem, kterého by dosáhly p íslušné subjekty (faktory), pokud by p sobily odd len ; hovo í se zejména o následujících formách synergického efektu: • zvýšení množství produkt má pozitivní vliv na vyšší využití pracovník i režijních náklad (provozní synergický efekt), • zvýšení množství produkt má pozitivní vliv na využití výrobních za ízení (investi ní synergický efekt), • zkušenost manažer v jednom odv tví napomáhá p i ešení problém i v jiných odv tvích (manažerský synergický efekt). BK Systém kalkula ní – Costing System je instrumentálním systémem, využívaným zejména v ízení po linii výkon . Tvorba a využití tohoto systému je v jednotlivých ekonomických organismech zna n variantní; jednotlivé prvky tohoto systému - kalkulace - se liší nejen tím, zda zobrazují vztah plných nebo variabilních náklad ke kalkula ní jednici, nebo metodami alokace náklad p edm tu kalkulace, ale také podle doby sestavení a svým vztahem k asovému horizontu jejich využití. V tomto smyslu je základním kritériem jejich rozlišení to, zda jsou podkladem strategického rozhodování, st edn dobého (taktického) ízení, preventivního, b žného (operativního) ízení nebo následného ov ení pr b hu provád ní výkon .

95

Základními prvky kalkula ního systému jsou jednak kalkulace náklad , z hlediska zp sobu jejich zpracování a využití podrobn ji len né na kalkulace propo tové, plánové, operativní a výsledné, jednak kalkulace ceny (cenové kalkulace). Kalkula ní systém vytvá ejí jednotlivé typy kalkulací a vztahy mezi nimi, které jsou ur eny zejména jeho dv ma základními orientacemi. Kalkula ní systém slouží jako informa ní nástroj jednak ízení hospodárnosti, jednak ekonomické ú innosti provád ných výkon . Z tohoto hlediska se také vymezuje v užším nebo širším pojetí. Cílem kalkula ního systému v užším pojetí je poskytnout podklady zejména pro ízení hospodárnosti, a to primárn jednicových, pop . ostatních variabilních náklad . Vytvá ejí ho jednotlivé kalkulace variabilních náklad výkon , zpravidla odd lující ást jednicových náklad od kalkulované variabilní režie. Základním smyslem t chto kalkulací je p sobit na minimalizaci variabilních náklad vyvolaných jednotkou výkonu. Kalkula ní systém v širším pojetí by m l být syntetickým nástrojem nejen ízení úspornosti, ale i •

výt žnosti ekonomických zdroj , kterou ovliv uje využití kapacit, k nimž se váží fixní náklady, a

•

ekonomické efektivnosti provád ných výkon , kterou krom úspornosti a výt žnosti ovliv uje ješt ú innost vynakládání ekonomických zdroj a schopnost podniku je zhodnotit ve vztahu k vn jšímu tržnímu prost edí.

Kalkula ní systém je v tomto pojetí vymezen ší eji ve dvojím slova smyslu: •

kalkulace, které sledují výše uvedené cíle, jsou koncep n zam eny jako kalkulace plných náklad ; zahrnují nejen jednicové, resp. variabilní, ale také ostatní náklady vyvolané, resp. uhrazované druhem provád ného výkonu, a

•

kalkula ní systém v tomto slova smyslu zahrnuje nejen jednotlivé druhy kalkulací náklad , ale i prodejní cenu výkonu, kalkulaci ceny, pop . cenovou kalkulaci jiných výrobc , pokud je známa. BK

Systém plán a rozpo t – System of Plans and Budgets je instrumentálním systémem, jehož smyslem je pomocí jeho prvk – jednotlivých plán a rozpo t – a vazeb mezi nimi formulovat cíle ekonomického organismu a prost edky jejich dosažení. Tvorba a využití tohoto systému se v jednotlivých ekonomických organismech zna n liší; základním obecným požadavkem je však snaha o naturáln hodnotovou integraci jednotlivých oblastí, které se rozpo tují odd len . Integra ním kritériem systému jsou hodnotové cíle. Ty jsou specifikovány v základním triumvirátu rozpo t , tvo eným rozpo tovou výsledovkou, rozpo tovou rozvahou a rozpo tem pen žních tok . Syntéza t chto t í podnikových rozpo t se ozna uje jako hlavní podnikový rozpo et (anglicky: Master Budget). BK Štít da ový – Tax Shield (Tax Shelter) je výraz používaný pro zp sob získání efektu, který realizuje ekonomický subjekt v d sledku svých investi ních aktivit a na základ možností, kterými investi ní aktivity podporují da ové zákony, zejména dan ze zisku (p íjm ). Nej ast ji se o da ovém štítu hovo í v souvislosti s da ovými odpisy fixních aktiv (hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku); formu da ového štítu však mají však v eské republice nap . i položky od itatelné od základu dan z p íjm , vznikající v d sledku investování, a r zné investi ní pobídky, snižující da ové zatížení investujícího subjektu. Informace o da ovém štítu je tak významnou informací zejména p i investi ním rozhodování (rozhodování o budoucí kapacit ). Da ový štít je z tohoto hlediska pen žní ástkou, která – a koliv se v hodnoceném období neprojevila úbytkem ekonomických zdroj - snižuje základ dan , a tím i da ovou povinnost. Efekt, který ekonomický

96

subjekt získává, má tedy formu nižší platby dan . Výši tohoto efektu lze zjistit jako sou in procentní sazby p íslušné dan a da ového štítu, d lený stem. BK Tok pen žní - Cash Flow se nejobecn ji vymezuje jako systematické porovnání p íjm a výdaj v oblasti vnit ního financování podniku. Je výsledkem procesu zejména p edb žného, ale i následného bilancování p íjm a výdaj v jednotlivých oblastech podnikatelské innosti. Za tyto oblasti se považují zejména provozní innost, investi ní innosti a finan ní aktivity podniku. V souvislosti s vyjád ením odpov dnosti za p íznivé i nep íznivé toky finan ních prost edk je však stále z ejm jší snaha vymezovat výše uvedené oblasti ješt podrobn ji. Tak se nap . v rámci provozní innosti se sledují toky pen z z hlavních výd le ných aktivit odd len od p íjm vznikajících v souvislosti s prodejem nepot ebných složek ob žného majetku, a odd len se sledují p íjmy a výdaje obvyklých a neobvyklých transakcí, ze sfér investi ních a finan ních aktivit se odd len sledují p íjmy a výdaje, vznikající jako d sledek jejich výsledkových transakcí, zcela odd len se evidují mimo ádné p íjmy a výdaje a samostatn se ídí p íjmy a výdaje ze zdan ní a ostatních fiskálních závazk a nárok . Cílem tohoto bilancování je zajistit rovnovážný stav mezi prost edky a zdroji z hlediska krátkodobého i dlouhodobého. Jeho smyslem je zajistit likvidní prost edky pot ebné na jedné stran pro zamýšlený rozvoj podnikatelských aktivit a na druhé stran na úhradu vznikajících závazk podniku. Práv schopnost podniku v as krýt externí závazky se obecn nazývá finan ní pozice. BK Ú et - Account je jeden ze základních prvk ú etní metody, na n mž se provád jí ú etní záznamy. Je ozna en v tšinou íselným znakem a názvem. U et umož uje samostatn (odd len ) zachycovat údaje o stavu a zm nách stavu jednotlivých vymezených položek, lenit a slu ovat údaje o hospodá ských (ú etních) operacích v r zném stupni podrobnosti podle pot eb ú etní jednotky a dalších uživatel ú etních informací. Ú et m že mít r znou formu, avšak vždy má dv strany. Levá strana ú tu se ozna uje "Má dáti, Debet, Na vrub", pravá strana se ozna uje "Dal, kredit, Ve prosp ch". Z hlediska obsahu se na ú ty zaznamenávají po áte ní z statky na za átku ú etního období (u ú t zachycujících aktiva a pasiva), obraty (zm ny jednotlivých aktiv, pasiv, náklad a výnos v pr b hu ú etního období) a kone né z statky na konci ú etního období (op t u ú t zachycující aktiva a pasiva). Ú ty lze charakterizovat podle dvou základních kriterií, a to podle obsahu a podle funkce. Ob uvedená kriteria spolu souvisejí a z ásti se i p ekrývají. Podle obsahu lze ú ty rozd lit na ú ty rozvahové, které sledují stavy a zm ny aktiv a pasiv a ú ty výsledkové, zachycující náklady a výnosy. Podle míry obecnosti zachycovaných údaj rozlišujeme ú ty syntetické, zachycující souhrnné údaje pot ebné p edevším pro ízení podniku jako celku, a ú ty analytické, poskytující podrobné údaje, využitelné p edevším pro vnitropodnikové ízení. Podle vzájemné závislosti leníme ú ty na ú ty hlavní, sledují položky majetku v p vodním ocen ní a ú ty opravné, provád jící korekci tohoto ocen ní. Jiným hlediskem pro t íd ní ú t m že být hledisko zam ení na kontrolu náklad v daném systému ú etnictví. K tomuto ú elu slouží opera ní ú tu s podrobn jším len ním na ú ty kalkula ní, uspo ádací a opera n výsledkové. Pro sledování složek majetku, které nejsou zachyceny na rozvahových ú tech a p itom je nutné, aby o nich m la ú etní jednotka p ehled (nap . majetek v pronájmu), slouží podrozvahové ú ty. A kone n pro ú ely uzavírání ú t na konci ú etního období se používají ú ty uzáv rkové. LM Ú etnictví - Accounting je rozsáhlý ucelený v pen zích vyjád ený systém informací o stavu a zm nách majetku, kapitálu, nákladech, výnosech a výsledku hospoda ení ú etní jednotky. V dlouhodobém asovém horizontu, v n mž se tato disciplina v praxi uplat ovala a v teoriích rozvíjela se m nila a vyvíjela také terminologie, ú etní metody, principy, ú etní soustavy a konkrétní postupy. Na používané systémy m l vliv stav ekonomiky a hospodá ské politiky v dané zemi, podnikatelské prost edí v etn vlastnictví, právního systému, da ovém zákonodárství. To vše ovliv ovalo požadavky, které byly na ú etnictví kladeny, i 97

zp sob jeho regulace. Podle úrovn podnikové hierarchie, která využívá ú etní informace, lze ú etnictví rozd lit na ú etnictví finan ní a ú etnictví pro vnitropodnikové ízení. Finan ní ú etnictví zobrazuje p edm t ú etnictví na úrovni podniku jako celku a informuje o externích finan ních vazbách ú etní jednotky ke svému okolí. Jeho úkolem je poskytovat všem uživatel m ú etních informací v rný a poctivý obraz o aktivech, pasivech, nákladech, výnosech a výsledku hospoda ení ú etní jednotky za ur ité asové období. Pro jeho d ležitost podlého prakticky ve všech zemích ur ité centrální regulaci, jejíž míra je r zná a má i r zné formy, po ínaje doporu eními p íslušných ídících orgán , až po závazná zákonná ustanovení. Ú etnictví pro vnitropodnikové ízení (v modifikacích vnitropodnikového, manažerského i nákladového ú etnictví) slouží primárn pro rozhodovací procesy uvnit ú etní jednotky. Zárove však poskytuje v n kterých p ípadech informace finan nímu ú etnictví (nap . o zásobách vytvá ených vlastní inností). LM Ú etnictví akruální - Accrual Accounting je ú etnictví založené na bázi v cné a asové souvislosti veškerých transakcí s vymezeným ú etním obdobím, za které se vykazují. Transakce se zobrazují v ú etnictví v dob , kdy nastaly, bez ohledu na to, zda jsou s nimi spojené pen žní toky. N které transakce nezp sobují v bec pohyb pen z (nap . spot eba zásob, odpisy dlouhodobého majetku), jiné jsou spojeny s pen žními toky (nap . prodeje i nákupy za hotové, nebo výplata mezd) a další transakce znamenají pen žní toky v budoucnu a mají sv j odraz v pohledávkách a závazcích. LM Ú etnictví da ové – Tax Accounting je uživatelsky vymezeným subsystémem ú etnictví. Je to takový zp sob ú etního zobrazení reproduk ního procesu, jehož smyslem je správné vyjád ení základu dan ze zisku (z p íjm ), resp. ostatních da ových pohledávek a závazk podniku. Jde tedy o takové zobrazení, jehož uživatelem jsou zejména da ové orgány a specialisté, odpov dní za da ovou optimalizaci a plánování. P i ešení vztah mezi da ovým, finan ním a manažerským ú etnictvím je t eba respektovat dv do jisté míry protikladné tendence: •

Každý z výše uvedených subsystém slouží r zným uživatel m pro ešení více i mén odlišných rozhodovacích úloh; požadavky jednotlivých uživatel na zp sob zobrazení náklad (ale i výnos , aktiv a pasív) se proto obsahov liší;

•

P edm tem zobrazení všech subsystém je však v podstat jeden a tentýž reproduk ní proces; ten je popsatelný kone nou množinou vstup vyjad ujících elementární hospodá ské transakce. etnost t chto vstup a náklady na jejich sb r a zpracování naopak vyžadují zajistit výstupy všech t í subsystém zpracováním jediné údajové základny.

Obsahová diferenciace a snaha o unifikaci zpracování prvotních doklad jsou tak dva základní trendy, které ovliv ují organizaci vztah mezi uvedenými subsystémy. A koliv jsou tyto vztahy ešeny ve sv t r zn co se tý e konkrétních problémových oblastí, lze p esto vymezit n které obecné rysy. •

Ve vzájemném vztahu finan ního a da ového ú etnictví se prosazuje silná tendence zobrazovat reproduk ní proces s primárním z etelem na zájmy externích uživatel finan ního ú etnictví. Tento trend se projevuje i ve zp sobu m ení aktiv, pasiv, náklad , výnos a zisku, který koncep n vychází ze snahy vyjád it tyto veli iny s primárním z etelem na v rné a poctivé zobrazení ekonomické efektivnosti, finan ní pozice a schopnosti ekonomického subjektu produkovat finan ní prost edky a racionáln je alokovat.

•

D sledkem této orientace je rozši ující se nesoulad mezi vyjád ením zisku a da ového základu dan ze zisku (z p íjm ). Úprava (primárn zjiš ovaného) zisku na (odvozen vyjád ený) da ový základ pak probíhá dvojím zp sobem: •

formou výb ru ú etních informací (p íkladem je analytické odd lení da ov ú inných náklad a výnos od da ov neú inných), nebo

98

•

úpravou zisku na da ový základ mimo ú etní systém (nap . p i zjiš ování da ových odpis ).

BK

Ú etnictví finan ní – Financial Accounting je uživatelsky vymezeným subsystémem ú etnictví. Je to takový zp sob ú etního zobrazení reproduk ního procesu, jehož smyslem je poskytnout tzv. v rný a poctivý obraz (Fair and True View) o ekonomické efektivnosti, finan ní pozici a schopnosti ekonomického subjektu produkovat finan ní prost edky a racionáln je alokovat. Informace finan ního ú etnictví jsou ur eny zejména tzv. externím uživatel m ú etních informací – takovým osobám, které sice stojí vn hodnoceného ekonomického subjektu, ale od spojení s tímto subjektem o ekávají (i potenciální) budoucí ekonomický prosp ch. Vý et r znorodých skupin externích uživatel se v r zných normách áste n liší; v zásad se však mezi n zahrnují sou asní a potenciální investo i, zam stnanci, poskytovatelé výp j ního kapitálu, dodavatelé a ostatní obchodní v itelé, zákazníci, vlády a jejich orgány a ve ejnost. Základním rysem, který profiluje vývoj finan ního ú etnictví v posledních desetiletích, je požadavek na jeho harmonizaci. Tou se rozumí snaha o jednotný zp sob vykazování ú etních informací, která se projevuje ve ty ech aspektech: • v obsahovém sjednocení tzv. prvk ú etní záv rky, zejména co se tý e vymezení aktiv, závazk , vlastního kapitálu, náklad , výnos , zisku a jejich strukturních složek, • ve sjednocení princip , metod a technik jejich oce ování, • ve zp sobu obsahového a formálního uspo ádání výkaz finan ního ú etnictví a • v požadavcích na obsah vysv tlujících podklad a dopl kových informací, zve ej ovaných spolu s výkazy. BK Ú etnictví manažerské – Management Accounting, Managerial Accounting je uživatelsky vymezeným subsystémem ú etnictví. Je to takový zp sob ú etního zobrazení reproduk ního procesu, jehož smyslem je poskytnout informace o p edm tu ú etnictví pracovník m na r zné úrovni podnikového vedení. Na rozdíl od finan ního a da ového ú etnictví, kde tlak uživatel na jednotný výklad a srovnatelnost p edkládaných informací vede ke sjednocení pojmového aparátu, jsou ú etní informace ur ené manažer m charakteristické tím, že jejich obsah v zásad není p edm tem mimopodnikové regulace. To se projevuje až do té míry, že tento ú etní subsystém nejen není jednotn vymezen co se tý e cíle, obsahu a struktury, ale dokonce se pro n j ve sv t nepoužívá ani jednotný pojem. V anglosaské oblasti se tento subsystém nej ast ji ozna uje výrazem manažerské ú etnictví. Ve francouzsky mluvících zemích se nazývá jako ú etnictví pro ízení (francouzsky: Comptabilite de Gestion) a zejména v nov jší n mecké literatu e se používá název "ú etnictví náklad a výnos orientované na rozhodování" (n mecky: Entscheidungsorientierte Kosten- und Leistungrechnung). Podrobn jší struktura manažerského ú etnictví vychází hlavn z toho, jaký typ informací ídícím pracovník m poskytuje. Ur ující je zejména len ní informací z hlediska jejich vztahu k fázím rozhodovacího procesu. Tento vztah byl také typický pro historický vývoj manažerského ú etnictví: •

V první fázi se takto zam ené ú etnictví orientovalo hlavn na zjišt ní skute n vynaložených náklad a výnos , a pozd ji (by v užším rozsahu) i aktiv a pasiv, a to nejprve podle jejich vztahu k prodávaným finálním výkon m, a pozd ji také ve vztahu k díl ím proces m, innostem a odpov dnostním st edisk m, které za vynaložené náklady, resp. realizované výnosy odpovídají.

•

Ve druhé fázi dalo možnost takto roz len né skute né náklady a výnosy (aktiva, pasiva) porovnat se žádoucím (cílovým) stavem, a dát tak podklady pro krátkodobé a st edn dobé ízení pomocí odchylek.

•

Ve t etí fázi je základní snahou manažerského ú etnictví rozší it škálu poskytovaných informací o takové, které umož ují zhodnocovat r zné varianty budoucího rozvoje firmy. Typ t chto informací, zjednodušen nazývaný "Co se stane, když ..." tak umož uje využít ú etní informace nejen pro b žné

99

ízení podnikových výkon , st edisek a proces v podmínkách, kdy o základních parametrech podnikání již bylo rozhodnuto, ale i pro rozhodování o variantách jejich budoucího pr b hu. Tato fáze se historicky ozna uje jako p er stání nákladového ú etnictví v manažerské. Podle jeho základního obsahového zam ení je manažerské ú etnictví koncipováno bu jako výkonov orientované, odpov dnostní nebo procesní. BK Ú etnictví nákladové – Cost Accounting je subsystémem manažerského ú etnictví, který poskytuje informace prvních dvou historických fází jeho vývoje. Hlavním rysem nákladového ú etnictví je systémové zobrazení reproduk ního procesu v jeho úplnosti a nep etržitosti v etn jeho výsledk , charakterizujících innost ekonomického subjektu v hodnoceném období. D sledkem tohoto systémového zobrazení je pak skute nost, že nákladové ú etnictví si také zachovává tradi ní, by modifikovan aplikované prvky ú etní metody: jak obecné, umož ující výše uvedené systémové zobrazení (jako jsou bilan ní princip, systém ú t umož ujících vyjád it dynamiku podnikání, podvojné zobrazení hospodá ských transakcí a jejich hodnotové vyjád ení), tak i tzv. technické ( jako je dokumentace a inventarizace), jejichž základním smyslem je zajistit pr kaznost a soulad ú etního zobrazení s realitou. Ú etnictví odpov dnostní – Responsibility Accounting je subsystémem manažerského ú etnictví, jehož primárním cílem je dávat odpov na otázky "jak k celopodnikovým výsledk m p ispívají jednotlivá odpov dnostní st ediska", resp. "jak ídit odpov dnostní st ediska, aby jejich innost sm ovala k optimálnímu napln ní cíl firmy jako celku". Poskytuje informa ní podklady zejména pro ízení po linii vnitropodnikových útvar . BK Ú etnictví procesní – Activity Based Accounting, Cost Driver Accounting je subsystémem manažerského ú etnictví, jehož primárním cílem je dávat odpov na otázky "jaká je nákladová náro nost, resp. p idaná hodnota aktivit, inností a proces , které jsou p edm tem innosti ekonomického subjektu. Poskytuje informa ní podklady zejména pro ízení po linii aktivit, inností a proces (ABM – Activity Based Management). BK Ú etnictví pro rozhodování – Accounting for Decision Making je subsystémem manažerského ú etnictví, který poskytuje informace, specifikované ve t etí historické fázi jeho vývoje. Jeho základním cílem je poskytovat informace pro cenová rozhodování, rozhodování na existující kapacit a rozhodování o budoucí kapacit . BK Ú etnictví manažerské strategicky orientované – Strategic Management Accounting je základním informa ním nástrojem strategického ízení. Lze ho charakterizovat zejména dv ma základními p ístupy: dlouhodobým horizontem ízení a orientací náklad k situaci na trhu. Díl í informa ní nástroje používané k prosazování t chto cíl jsou r zné a jejich len ní není jednotné. asto se však zmi ují jako subsystémy strategicky orientovaného manažerského ú etnictví (anglicky: Strategic Management Accounting), a to i p esto, že jejich p edm tem nejsou jen hodnotové informace, které se považují za tradi ní výstup ú etního zobrazení. Mezi základní z t chto nástroj pat í hodnotová analýza celého et zce vzniku náklad (anglicky: Value Chain Analysis, Value Based Management). V nejširším pojetí se zakládá na vymezení díl ích aktivit, inností a podnikových proces , které vytvá ejí hodnotu, a jejich odlišení od t ch, které ji nevytvá ejí. Významnou zm nou v aplikaci této analýzy je zejména její p esun za tradi n chápané podnikové

100

hranice, a z ní vyplývající restrukturalizace vztah v i dodavatel m a zákazník m (viz tzv. koncept rozší eného podniku). Z obecných princip tohoto p ístupu pak vychází celá ada informa ních nástroj a metod, které eliminují asové ztráty a aktivity, které nep inášejí hodnotu: mezi tyto metody pat í nap . kalkulace s p i azováním náklad podle díl ích aktivit (ABC - Activity Based Costing), ostatní tzv. AB techniky, jako je nap . rozpo tování náklad ve vztahu k aktivitám (anglicky: Activity Based Budgeting), procesní ú etnictví (anglicky: Activity Based Accounting), metoda JIT (Just In Time), metoda komplexního ízení kvality (TQM - Total Quality Management) a další. Cílem další z metod je snaha o ízení "životního cyklu" výkon metodami vyhodnocování investi ních projekt . Propo et efektivnosti v budoucnosti vyráb ného výrobku nebo výrobkové ady je zpravidla založen na modifikaci propo tu isté sou asné hodnoty a zahrnuje odhad budoucích výdaj spojených s výzkumem, vývojem, záb hem, výrobou, ale i s deklinací p i dob hu a s likvidací následk výroby. Tyto diskontované výdaje se pak porovnávají s odhadovanými, op t diskontovanými p íjmy z prodeje, resp. jinými p ínosy, které zavedení výrobku p inese. Tato metoda se zpravidla ozna uje jako kalkulace životního cyklu výkonu (anglicky: Life Time Costing, Life Cycle Costing). Významná skupina metod se zam uje na využití automatizace a robotizace pomocí po íta . P edm tem optimalizace není p itom jen hlavní, zpravidla výrobní innost, ale i konstrukce, technologické ešení výrobku, plánování a operativní ízení a další procesy. Nejznám jšími z t chto metod a jejich automatizovaných aplikací jsou CAD (anglicky: Computer Added Design) - po íta em podporovaná konstruk ní a technologická p íprava, a CAM (anglicky: Computer Added Manufacturing) - po íta em podporované ízení výroby. Další z progresivních kalkula ních metod, nazývaná jako kalkulace cílových náklad (anglicky: Target Costing), se bezprost edn váže na obsah tohoto p ísp vku. Metoda se uvádí jako p íklad základní zm ny v p ístupu k výrobkovým náklad m. Zatímco tradi ní postup klade posloupnost otázek "Jaká bude výše náklad ?" a teprve poté "Jaká bude cena odvozená z t chto náklad , odpovídající dané konstrukci, technologii a organizaci výroby?", metoda cílových náklad otázky obrací: vychází z informace o úrovni ceny, kterou bude ochoten zákazník zaplatit za výrobek konkrétních užitných vlastností p i p edpokládaném vývoji trhu a objemu prodeje, a z ní teprve odvozuje, kolik mohou init maximální náklady výrobku se z etelem na jeho žádoucí (sm rnou) rentabilitu. Kalkulace cílových náklad má pak pochopiteln dopad nejen na dlouhodobé ízení náklad , ale na celý systém sm rných informací o výrobku, jejichž základním ú elem je vytvo it podmínky pro snižování náklad již v etap vývoje a technické p ípravy výroby. Na rozhraní hodnotového a v cného ízení se z tohoto hlediska pohybují zejména tzv. hodnotová a funk ní analýza. BK Ú etnictví výkonov orientované – Product (Oriented) Accounting je subsystémem manažerského ú etnictví, jehož primárním cílem je dávat odpov na otázku "jaké jsou náklady, marže, zisk a další hodnotové charakteristiky finálních nebo díl ích výrobk , prací a služeb, které jsou p edm tem innosti ekonomického subjektu. Poskytuje informa ní podklady zejména pro ízení po linii výkon . Konkrétní struktura, obsah a organizace výkonov orientovaného ú etnictví jsou významn ovlivn ny charakterem reproduk ního procesu p íslušného ekonomického subjektu a z n ho vyplývající metody evidence a kalkulace, kterou ekonomický subjekt aplikuje. Ú innost - Efficiency je po hospodárnosti navazujícím kritériem racionality vynaložených náklad p edpokladem prosazování ekonomické efektivnosti.

a zárove

i základním

Její úrove je výsledkem soum ení vynaložených náklad s dosaženým ekonomickým prosp chem. Její elementární formou je srovnání náklad vynaložených v souvislosti s prodanými výkony s výnosy z prodeje t chto výkon . V tomto p ípad lze také ekonomickou ú innost relativn jednozna n kvantifikovat pomocí zisku.

101

BK Ú tárna - Accountancy Department je podnikový útvar, který zabezpe uje vedení ú etnictví a sestavení ú etní záv rky. V malých ú etních jednotkách s omezeným rozsahem majetku i zam stnanc se jedná o jeden útvar s jedním nebo n kolika málo pracovníky. Ve v tších firmách již m že docházet k len ní tohoto útvaru na specializovaná pracovišt , která zajiš ují evidenci vymezené oblasti ú etnictví (materiálová ú tárna, mzdová ú tárna, investi ní ú tárna, provozní ú tárna, finan ní ú tárna, všeobecná ú tárna). Charakter práce jednotlivých ú táren je ovliv ován i technologií zpracování dat, p ípadn úrovní program , na nichž je ú etnictví vedeno. LM Ú ty p echodné – Temporary Accounts je název pro p echodná aktiva a p echodné závazky, které jsou charakteristické tím, že období jejich vzniku nesouhlasí s obdobím, do n hož v cn náležejí. Je proto pot eba je pro správné vykázání v ú etní záv rce asov rozlišit. Mezi p echodná aktiva pat í náklady p íštích období (odtok pen žních prost edk p edchází období, do n hož v cn p ísluší náklad) a p íjmy p íštích období (výnos p edchází období p ítoku pen žních prost edk ). Mezi p echodné závazky pat í výdaje p íštích období (náklad p ísluší do období, které p edchází odtoku pen žních prost edk ) a výnosy p íštích období (p ítok pen žních prost edk p edchází období, do n hož náleží výnos). LM Úspora relativní z objemu produkce - Economies of Scale je úsporou vznikající z titulu lepšího využití fixních a smíšených náklad v p ípad zvýšeného objemu provád ných výkon . BK Úspornost - Savings je spolu s výt žností jednou ze dvou základních forem prosazování hospodárnosti. Dosahuje se jí tím zp sobem, že žádoucí výkony podniku jsou dosaženy s co nejnižším vynaložením ekonomických zdroj . Úspornost se tedy projevuje jako reálné snížení absolutní výše náklad na daný objem výkon ; lze ji tedy prosazovat pouze u náklad , které se v hodnoceném období projevují i jako výdaj ekonomických zdroj – tedy u variabilních náklad a u vyhnutelné ásti fixních náklad . Úspornost se kvantifikuje pomocí spot ební odchylky.

BK

Úv r eskontní – Factored (Discounted) Receivables je poskytnut p evodci sm ne ných práv majitele sm nky na banku. Ú etní jednotka m že postoupit bance sm nku, na níž je uvedena jako sm ne ný v itel (remitent) p ed její splatností. Na eskontovanou sm nku poskytne banka úv r ve výši sm ne né hodnoty snížené o úrok (diskont). V naší praxi banka sm nku zpravidla neodkupuje, ale bere ji pouze do zástavy a nep ebírá ru ení za závazek dlužníka, který sm nku vystavil nebo akceptoval. V ú etnictví držitele sm nky se p edání sm nky k eskontu bance zaú tuje jako pohledávka za bankou, v i které má ú etní jednotka sou asn závazek za poskytnutý eskontní úv r. P i úhrad sm nky dlužníkem p edává banka avízo ú etní jednotce o zrušení pohledávky a zárove o úhrad eskontního úv ru. V p ípad , že dlužník sm nku ve lh t neuhradí, vrací banka sm nku ú etní jednotce, která dluh na dlužníkovi vymáhá a v i bance má povinnost eskontní úv r uhradit ve stanovené lh t . LM Uzáv rka (v ú etnictví) – Year-end, Period-end Close je proces, p i kterém dochází k uzavírání ú etních knih. V souladu se zákonem o ú etnictví se ú etní knihy uzavírají k poslednímu dni ú etního období, ke dni zrušení bez likvidace (s výjimkou p em n spole ností nebo družstev), ke dni p edcházejícímu den vstupu do likvidace, ke dni p edcházejícímu den

102

ú innosti prohlášení konkursu, jakož i v ostatních p ípadech, ve kterých sestavují ú etní jednotky mimo ádnou ú etní záv rku. Konkrétn to znamená p evedení z statk ú t hlavní knihy na uzáv rkové ú ty, rozvahových ú t na kone ný ú et rozvažný a výsledkových ú t na ú et zisk a ztrát. Sou ástí ú etní uzáv rky je i kontrola správnosti ú etních zápis . Ta se provádí pomocí kontrolních soupisek analytických ú t ke každému syntetickému ú tu, pomocí deníkové zkoušky (sou et obrat v deníku musí odpovídat celkovému obratu na syntetických ú tech hlavní knihy), a pomocí obratové p edvahy (sou et obrat všech ú t strany MD se musí rovnat sou tu obratu stran D všech ú t ) LM Uzav ení ú etních knih – Closing of Ledgers je innost, kterou ú etní jednotka provádí v souladu se zákon o ú etnictví •

ke dni zániku povinnosti vést ú etnictví,

•

k poslednímu dni ú etního období,

•

ke dni p edcházejícímu dni vstupu do likvidace,

•

ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou p em n spole ností nebo družstev,

•

ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky prohlášení konkursu,

•

ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky povolení vyrovnání,

•

ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky potvrzení nuceného vyrovnání,

•

ke dni, kterým nastanou ú inky potvrzení vyrovnání,

•

ke dni, kterým nastanou ú inky spln ní nuceného vyrovnání

•

ke dni, kterým nastanou ú inky zrušení konkursu,

•

ke dni, který pro uzavírání ú etních knih a sestavení ú etní záv rky stanoví zvláštní právní p edpis. LM

Variátor – Variator je nástrojem stanovení nákladového úkolu smíšených režijních náklad . Využívá se zpravidla v kombinaci s limitem, který je nástrojem stanovení nákladového úkolu fixních režií, a variátorem – nástrojem stanovení nákladového úkolu u variabilních režií. Variátor je v zásad zvláštním typem normativu, který vyjad uje stupe závislosti smíšeného režijního nákladu na p íslušné vztahové veli in . Tento stupe závislosti m že být p itom interpretován dvojím zp sobem: • vyjad uje, o kolik procent vzroste výše smíšených režijních náklad , pokud individuální nebo univerzální vztahová veli ina vzroste o sto procent, a zárove • uvádí, jak velkou proporci zkoumaného režijního nákladu tvo í ást lineárn závislá na p íslušné vztahové veli in ; vymezuje tak nep ímo i ást fixních náklad , která tvo í zbylou ást smíšené režie. Variátor je tak v zásad nástrojem, který kombinuje využití normativu a limitu p i ízení t ch režijních náklad , jež objektivn zahrnují fixní a proporcionální složku. BK Veli ina vztahová (nákladová) – Cost Driver je nejú inn jším typem rozvrhové základny. Nákladová vztahová veli ina je v tak úzkém p í inném vztahu k rozvrhovaným nep ímým náklad m i k p edm tu kalkulace, resp. k jeho kalkula ní jednici, že se p edpokládá, že zm ny v objemu nákladové vztahové veli iny budou vést k adekvátní zm n v úrovni rozvrhovaných náklad . Výhodou uplatn ní nákladových vztahových veli in (resp. vztahových veli in, jak se n kdy zkrácen ozna ují) jako rozvrhových základen je zejména to, umož ují nejen p edb žn i následn p i adit

103

nep ímé náklady konkrétnímu výkonu v souladu s principem p í inné souvislosti, ale zejména ú inn b žn a preventivn prosazovat hospodárnost ve vynakládání ekonomických zdroj tím, že umož ují stanovit kvalitní nákladový úkol v jejich spot eb . Po átky uplatn ní (nákladových) vztahových veli in se asto historicky spojují se vznikem metody ABC – Activity Based Costing, kdy se pro odlišení tradi ních rozvrhových základen od základen typu vztahových veli in za al uplat ovat anglický termín „Cost Driver“. Toto historické spojení však není p esné. Požadavek na co nejužší p í inný vztah rozvrhové základny jak k rozvrhovaným náklad m, tak i k objektu alokace je daleko staršího data a také se v praxi b žn uplat oval p i rozvrhu variabilních režií, jejichž výše byla ovlivn na objemem finálních výkon . Je však prokazatelným faktem, že ABC a obecn ABM – Activity Based Management svým myšlenkovým p ínosem významn p isp ly k rozší ení aplikace nákladových vztahových veli in. BK Výdaj – Expenditure, payment (US), disbursement (UK), cash outflow, cash paid je v užším slova smyslu úbytek pen žních prost edk , v širším slova smyslu p ír stek pen žních prost edk a pen žních ekvivalent . Výdaje jsou spolu s p íjmy základními hodnotovými veli inami, rozpo tovanými nebo následn zjiš ovanými v souvislosti s ízením pen žních tok (Cash Flow). BK Výdaje p íštích období – Accrued Costs jsou asov rozlišené náklady, které vznikají v d sledku aktuálního konceptu ú etnictví. Jedná se o náklady, které se v cn a asov váží k b žnému ú etnímu období, jejichž úhrada se však uskute ní až v období následujícím. P íkladem m že být nájemné placené pozadu. Svým charakterem p edstavují závazek v budoucnu uhradit p ijatý výkon. V rozvaze se vykazují v pasivech jako krátkodobé p echodné položky. LM Výkazy (ú etní) – Financial Statements sestavují ú etní jednotky z hlediska ú elu, k n muž slouží. Rozeznáváme externí ú etní výkazy, které jsou sou ástí ú etní záv rky a vnitropodnikové ú etní výkazy sloužící pro interní pot eby ú etní jednotky. Externí ú etní výkazy jsou výstupy finan ního ú etnictví, poskytující informace p edevším externím uživatel m (banky, finan ní ú ady, obchodní partne i, investo i, aj.) Mezi základní externí ú etní výkazy pat í Rozvaha (bilance) a Výkaz zisku a ztráty (výsledovka), Výkaz o pen žních tocích (cash flow) a Výkaz o zm nách ve vlastním kapitálu. Vnitropodnikové ú etní výkazy slouží vnitropodnikovému ízení. Jedná se zejména o výkazy o nákladech podle vnitropodnikových útvar a výkon , výkazy o odchylkách mezi rozpo tovanými a skute nými náklady, výkazy o výpo tu výnosnosti vložených prost edk , speciální výkazy a rozbory pro pot eby plánování a kontroly investi ních náklad . LM Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka) – Profit and Loss Statement, Profit and Loss Account, Income statement je ú etní výkaz, jehož úkolem je informovat o finan ní výkonnosti ú etní jednotky. Rozvádí zp sob tvorby zisku, p ípadn ztráty dané ú etní jednotky za stanovené ú etní období a podává p ehled o jejích nákladech a výnosech. Ukazuje, které operace v podniku v daném období zvýšily (prost ednictvím výnos ) i snížily (prost ednictvím náklad ) výši vlastního kapitálu. Výsledovka m že být sestavována v druhovém nebo ú elovém len ní náklad a výnos . Náklady a výnosy se ve výsledovce uvád jí zpravidla za sledované a minulé období, což umož uje porovnávání vývoje hospoda ení ú etní jednotky. LM Výkon – Production Activity, Product, Service je obecným, spole ným výrazem pro aktivitu, díl í polotovar, výrobek, práci nebo službu, která je p edm tem innosti ekonomického subjektu. Z hlediska hodnotového ízení má vymezení druhu, jakosti a

104

objemu výkonu význam zejména p i vyjád ení p edm tu kalkulace a kalkula ní jednice. Angli tina obecný výraz tohoto typu nemá; nejblíže je tomuto termínu pojmové spojení „Production Activity“. BK Výnos – Income, Revenue, Gain je jednou ze základních kategorií hodnotového ízení. Spolu s náklady tvo í základ pro zjišt ní zisku, resp. ztráty ekonomického subjektu. Vymezení výnos není ve sv t jednotné; pochopení jejich podstaty v našich podmínkách navíc komplikuje skute nost, že sou ástí výnos , tak jak jsou vymezeny naší legislativou finan ního ú etnictví, jsou i takové hodnotové transakce, které sv tov respektované ú etní standardy za výnos nepovažují. P íkladem této naší nekompatibility je zm na stavu vnitropodnikových zásob a ostatní tzv. aktivace. V sou asné dob nejuznávan jší systém Mezinárodních ú etních standard (anglicky: International Accounting Standards - IAS), který se postupn transformuje v systém Mezinárodních standard vykazovaných informací finan ního ú etnictví (anglicky: International Financial Reporting Standards – IFRS) vymezuje ve svém koncep ním rámci výnosy jako zvýšení ekonomického prosp chu, k n muž došlo za ú etní období, které se zárove projevilo p ír stkem nebo zvýšením budoucího prosp ch aktiv nebo snížením závazk a které vedlo ke zvýšení vlastního kapitálu jiným zp sobem, než jsou vklady do vlastního kapitálu vlastník . V další konkretizaci pojmu pak mimo jiné uvádí, že •

souhrnné vymezení výnos (anglicky: Income) zahrnuje jak výnosy z b žných inností (anglicky: Revenues), tak i tzv. p ínosy (anglicky: Gains);

•

výnosy z b žných inností jsou v tomto sm ru chápány jako výsledek b žné podnikatelské innosti podniku ve vztahu k jeho okolí a zahrnují nap íklad výnosy z prodeje, poplatk , úrok , dividend a nájemného;

•

p ínosy p edstavují ostatní položky, které vyhovují obecnému vymezení výnos a mohou, ale nemusí, být výsledkem b žné podnikatelské inností podniku; zahrnují nap íklad taková zhodnocení, která se projevují p i vy azení dlouhodobých aktiv, ale i tzv. p ínosy z dosud neukon ených transakcí jako nap . zhodnocení, která jsou výsledkem p ecen ní obchodovatelných cenných papír , a zhodnocení, která se projevují zvýšením vykazovaného ocen ní dlouhodobých aktiv.

Je však t eba zd raznit, že uvedené vymezení výnos zahrnuje pouze tzv. externí výnosy, projevující se ve vztahu ekonomického subjektu k jeho okolí. Pojem nelze zam ovat s druhotnými (interními) výnosy, které – jako opak druhotných náklad - jsou výrazem p edání výkon mezi odpov dnostními st edisky, a jsou tedy výrazem pouze díl ího, z úrovn podniku vnit ního uznání jejich ú elnosti. BK Výnosy (ve finan ním ú etnictví) – Revenues, Income jsou základním prvkem výkaz zisku a ztráty, který p edstavuje zvýšení ekonomického prosp chu, jež se projeví bu zvýšením aktiv nebo snížením závazk a k n muž dochází v pr b hu ú etního období jiným zp sobem než vkladem vlastník . Základní podmínkou pro vykázání výnos je spolehlivost m ení a dostate ný stupe jistoty. Výnosy vykazované ve výsledovce zahrnují jak tržby a ostatní výnosy z obvyklých provozních a finan ních transakcí, (nap . tržby z prodeje vlastních výrobk a služeb, z prodeje zboží, cenných papír , p ijaté úroky) tak i neobvyklé i nahodilé p ípady výnos , které mohou být výsledkem mimo ádných okolností (nap . prodej ásti podniku, úhrada od pojiš ovny v d sledku živelné pohromy). LM Výnosy p íštích období – Deferred Income, Deferred Revenue jsou p edplacené výnosy, které vznikají v d sledku aktuálního konceptu ú etnictví. Jedná se o asové rozlišení p íjm v p ípad , kdy byly dop edu v b žném období p ijaty peníze za výkony, které budou poskytnuty v pozd jším ú etním období. P íkladem m že být p edem p ijaté nájemné na více ú etních období, p íjem p edplatného asopis , stravování apod. Svým charakterem p edstavují závazek dodat výkon, který byl již uhrazen. V rozvaze se výnosy p íštích období vykazují jako p echodné položky pasiv. 105

LM Výrok auditora (Auditor´s Opinion) je forma, kterou auditor vydává jako sou ást zprávy o auditu a kterou vyjad uje sv j názor na ú etní záv rku. Výrok bez výhrad vydá auditor tehdy, jestliže dojde k záv ru, že vykazované skute nosti jsou v souladu s realitou, jestliže v pr b hu auditu nebyly zjišt ny nedostatky sv d ící o tom, že ú etnictví ú etní jednotky není vedeno úpln , pr kazným zp sobem a správn a jestliže byla ú etní záv rka sestavená v souladu s ú etními p edpisy. Výrok bez výhrad m že obsahovat zd razn ní skute nosti, jestliže ú etní záv rka neobsahuje významné nesprávnosti, auditor však chce upozornit na skute nost, kterou sice ú etní záv rka obsahuje, ale mén odborn kvalifikovaný uživatel zprávy by si jí nemusel všimnout. Jedná se p edevším o situaci, kdy je ohrožena zásada trvání ú etní jednotky v dohledné budoucnosti. Auditor pod výrok bez výhrad doplní odstavec ve kterém na tuto skute nost upozorní. Výrok s výhradou vydá auditor, jestliže dojde k záv ru, že výrok bez výhrad nelze vyjád it, avšak nesprávnosti v ú etní záv rce nejsou tak zásadní a takového rozsahu, aby vydal záporný výrok nebo odmítnutí výroku. V ad p ípad vyjad uje auditor výhradou svoji nejistotu, že n které vykazované skute nosti jsou správné, avšak není p esv d en o tom, že ú etní záv rka obsahuje významné nesprávnosti. Záporný výrok vydá auditor v p ípad , že nesouhlas s ú etní záv rkou je tak zna ný a dotýká se tak významné skute nosti, že výrok s výhradou neodpovídá rozsahu zjišt ných nedostatk , chyb a nesprávností. Auditor se m že dostat do rozporu s vedením ú etní jednotky o vhodnosti zvolených ú etních postup , zp sobu jejich aplikace nebo p im enost údaj zve ejn ných v p íloze k ú etní záv rce. Odmítnutí výroku neznamená, že by auditor nenapsal zprávu a nevydal výrok. Odmítnutí výroku je také výrok a auditor ho vydá v p ípad , že jeho omezení p i provád ní auditu v ú etní jednotce bylo tak významné, že není schopen vyjád it sv j názor na v rnost a poctivost zobrazení skute nosti v ú etní záv rce. D vody odmítnutí výroku je auditor též povinen ve své zpráv vysv tlit. LM Výsledek hospoda ení - zisk/ztráta – Profit/Loss se zjiš uje v ú etnictví porovnáním výnos a náklad . Jsou-li vyšší výnosy než základy, hospoda ila se zjiš uje v ú etnictví porovnáním výnos a náklad . Jsou-li vyšší výnosy než základy, hospoda ila ú etní jednotka ze ziskem, p i vyšších nákladech než jsou výnosy hospoda ila se ztrátou. Ve výkazu zisku a ztráty sestavovaném v druhovém len ní se výsledek hospoda ení vykazuje v rozd lení na výsledek z b žné innosti (provozní a finan ní) a na výsledek z mimo ádné innosti, v obou p ípadech jako istý zisk (ztráta) po zdan ní. Pro informaci se ve výkazu zisku a ztráty vykazuje i výsledek hospoda ení p ed zdan ním V rozvaze je istý výsledek hospoda ení sou ástí vlastního kapitálu a vyrovnává tak rozdíl mezi aktivy a pasivy. Výsledek hospoda ení p ed zdan ním je východiskem pro stanovení základu dan z p íjm p i sestavování da ového p iznání. Výsledek hospoda ení vytvo ený v b žném ú etním období se p evádí do následujícího ú etního období, kde se rozd luje v rámci schvalovacího ízení. LM Výsledek hospoda ení ve schvalovacím ízení – Profit/Loss in Approval Process je istý zisk po zdan ní nebo istá ztráta, které byly vytvo eny a vykázány v ú etní záv rce p edcházejícího ú etního období. O rozd lení zisku nebo úhrad ztráty rozhoduje valná hromada spole ník nebo akcioná na návrh p edstavenstva, podle pravidel stanovených obchodním zákoníkem. LM Výsledek hospoda ení vnitropodnikový – Departmental Result/Responsibility Centre Result je jedním ze základních hodnotových kritérií, uplat ovaných v ízení odpov dnostních st edisek. Zjiš uje se jako rozdíl mezi prvotními i druhotnými i náklady a výnosy odpov dnostního st ediska. Zásada odpov dnosti a ovlivnitelnosti náklad a výnos , která se projevuje v r zném obsahu náklad a výnos u r zných typ odpov dnostních st edisek, se následn odráží i v r zném obsahu a funkcích vnitropodnikového výsledku hospoda ení jako jejich rozdílu. V závislosti na úrovni pravomoci a odpov dnosti konkrétního st ediska m že vnitropodnikový výsledek hospoda ení vystupovat ve dvou základních obsahových vymezeních: 106

•

V decentralizovaném p ístupu k odpov dnostnímu ízení je zpravidla koncipován jako m ítko efektu s cílem vyjád it p ísp vek st ediska k celkovému zisku podniku. Tímto zp sobem se vyjad uje výsledek hospoda ení útvar se zna ným podílem pravomoci a odpov dnosti, tedy zejména v ziskových, rentabilitních a investi ních st ediscích;

•

Naopak p i aplikaci centralizovaného p ístupu se vnitropodnikový výsledek hospoda ení koncipuje zejména jako informa ní nástroj vyjad ující úrove hospodárnosti a jakosti, s jakou st edisko splnilo stanovené úkoly. Tato funkce se prosazuje p edevším u nákladov ízených st edisek s nižší pravomocí, u kterých p evládá káze p i pln ní p esn zadaných úkol a jejichž iniciativa se tedy projevuje ve zp sobu hospoda ení s náklady, které jsou schopny ovlivnit.

Ob výše uvedená pojetí jsou zárove projevem jedné ze dvou funkcí, které vnitropodnikový výsledek hospoda ení plní - tzv. kriteriální funkce. St ediskový výsledek hospoda ení vystupuje v této funkci jako jedno z m ítek, které umož uje vyjád it, jak úsp šné bylo st edisko v ásti podnikatelského procesu, kterou svou inností ovliv uje a za jejíž realizaci odpovídá. V návazné stimula ní funkci lze pak vnitropodnikový výsledek hospoda ení využít jako základnu hmotné zainteresovanosti, která orientuje iniciativu útvar k napln ní podnikových cíl . Význam této funkce je však zna n rozdílný v závislosti na mí e pravomoci a odpov dnosti odpov dnostních st edisek. U st edisek s vysokou pravomocí a odpov dností bude zainteresovanost na výši vnitropodnikového výsledku jedna z nejd ležit jších; u ostatních útvar bude d ležitost tohoto kritéria klesat v p ímé úm e s úbytkem pravomoci a odpov dnosti. BK Výt žnost – (Capacity) Utilization je spolu s úsporností jednou ze dvou základních forem prosazování hospodárnosti. Dosahuje se jí tím zp sobem, že se ízení zam uje na maximalizaci objemu provedených výkon p i konstantním vynaložení ekonomických zdroj . Jde tedy o maximalizaci ú ink , která se však neprojevuje absolutním, ale pouze relativním snížením náklad . Tuto formu hospodárnosti lze tedy využít hlavn u fixních náklad , spojených s ur itou kapacitou, kterou uvedené zdroje potenciáln "nabízejí" a kterou lze lépe i h e využít. Výt žnost se kvantifikuje pomocí objemové odchylky.

BK

Významnost – Materiality je kvalitativní charakteristika ú etních informací. Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osob, které tyto informace využívají. S hranicí významnosti pracují též audito i p i ov ování ú etních záv rek. Odvozuje se od velikosti nebo povahy nesprávnosti informace, která s ohledem na další okolnosti vytvá í p edpoklad, že rozhodnutí p im en informované osoby spoléhající se na tuto informaci bude touto nesprávností ovlivn no. Ur ení hranice významnosti spo ívá na auditorov odborném posouzení. Vychází p itom zpravidla z velikosti položek ú etních výkaz - z obratu, bilan ní sumy, výsledku hospoda ení apod. i z množství a povahy nalezených nesprávnosti v pr b hu auditu. Proto se auditor v odhad a ur ení hranice významnosti m že v pr b hu auditu m nit v závislosti na množství zjišt ných nesprávností. Mezi zásadou významnosti a úrovní auditorského rizika je nep ímo úm rný vztah. Jestliže p ijatelná úrove významnosti stoupá, auditorské riziko klesá a naopak. LM Vzorec kalkula ní – (Product) Costing Scheme je formou, v níž se stanovují a zjiš ují náklady a ostatní hodnotové veli iny výkon , které jsou p edm tem kalkulace. Pojem "vzorec" však nelze chápat jako jednozna n danou formu vykazování. Spíše naopak: podstatným rysem kalkula ního systému progresivních podnik je to, že zp sob azení nákladových položek, podrobnost jejich len ní, vztah ke kalkulaci ceny a dalších hodnotových veli in i struktura mezisou t se vykazuje variantn s ohledem na uživatele a rozhodovací úlohu, k jejímuž ešení má kalkulace p isp t. 107

Tento požadavek však klade pom rn zna né nároky na zpracovatelskou fázi; len ní náklad v manažerském ú etnictví i v ostatních nástrojích, které poskytují podklady pro kalkulace, totiž musí vycházet z požadavk na zajišt ní všech rozhodovacích úloh. Variantní pojetí kalkula ního vzorce se v našich podnicích prosazuje relativn obtížn ; hlavním d vodem této skute nosti je deformovaná úloha kalkulace v podmínkách centráln plánovitého ízení - poskytovat podklady pro nákladovou tvorbu cen, která probíhala na nadpodnikové úrovni. Legislativn prosazovaný tlak na p edkládání kalkulací Federálnímu cenovému ú adu byl doprovázen požadavky na unifikaci vykazovaných informací - ve struktu e vykazovaných náklad , v jejich rozsahu, sjednoceném obsahu vykazovaných položek a v n kterých p ípadech i ve stanovení rozvrhové základny. V t chto historických souvislostech není p ekvapením, že pojem "kalkula ní vzorec" se asto spojuje s jeho tzv. typovou podobou, která byla p edm tem úpravy všech vyhlášek o kalkulaci. V reakci na omezení typového kalkula ního vzorce se proto v sou asné praxi uplat ují kalkula ní vzorce, charakteristické jednak odlišn vyjád eným vztahem náklad výkonu k cen , jednak variantn strukturovanými náklady výkon . Jejich základními formami je tzv. retrográdní kalkulace, kalkulace odd lující variabilní a fixní náklady, dynamická kalkulace a kalkulace relevantních náklad . BK Základna rozvrhová – Allocation Basis je jedním z významných nástroj alokace náklad , který umož uje p eklenout nikoliv p ímý, ale zprost edkovaný vztah nep ímých náklad k p edm tu kalkulace a kalkula ní jednici. Uplat uje se u kalkulace d lením a kalkulace p irážkové. Základním požadavkem na její aplikaci by m lo být to, aby byla jak k rozvrhovaným náklad m, tak i k objektu alokace ve vztahu p í inné souvislosti. Tento požadavek je p itom tím naléhav jší, ím více zm ny v objemu (velikosti) rozvrhové základny ovliv ují výši ur ité položky náklad . Takovou rozvrhovou základnou m že být nap . po et hodin aktivního chodu stroje pro rozvrh náklad na jeho opravy a údržbu. Tento typ rozvrhových základen umož uje totiž nejen následn p i adit nep ímé náklady konkrétnímu druhu výkonu v souladu s principem p í inné souvislosti, ale zejména ú inn b žn a preventivn p sobit na výši vynaložených náklad . Rozvrhové základny tohoto typu zárove slouží jako tzv. nákladové vztahové veli iny (anglicky: Cost Drivers). Teprve v p ípad , kdy princip p í inné souvislosti nelze uplatnit, je možno pro ešení n kterých rozhodovacích úloh vyjít p i výb ru rozvrhové základny z princip únosnosti náklad nebo z principu pr m rování. Možnost využití t chto informací je však výrazn užší než t ch, které jsou založeny na vyjád ení p í inné souvislosti. I z této skute nosti je z ejmý patrn nejd ležit jší obecný záv r: význam jakéhokoliv p i azení náklad pro ízení a rozhodování vzr stá a klesá podle toho, jak úzký ( i naopak volný, zprost edkovaný) p í inný vztah je mezi p i azenými náklady a objektem alokace. BK Zápisy ú etní – Accounting Entries jsou ú etní záznamy v ú etních knihách. Ú etní jednotky jsou povinny provád t ú etní záznamy pr b žn v ú etním období po vyhotovení ú etního dokladu takovým zp sobem, který neohrozí spln ní požadavk jiných právních p edpis . Pro podvojné ú etnictví je charakteristická forma podvojného ú etního zápisu, který se ú tuje na ú ty, které se k sob vztahují p i ú tování ú etního p ípadu, mají ekonomickou souvislost a proto se ozna ují jako ú ty souvztažné. Ú etní zápisy m žeme d lit r zným zp sobem v závislosti na tom, do jakých ú etních knih se ú tují nebo z hlediska jejich formy, nebo funkce, kterou v ú etnictví plní. Ú etní zápisy uspo ádané podle asového hlediska (též zápisy chronologické) se ú tují se v ú etní knize zvané deník. Ú etní zápisy uspo ádané podle v cného hledisky (též zápisy systematické) se ú tuji v hlavní knize. Podle formy provedeného ú etního zápisu se rozlišuje zápis jednoduchý (jedné položce na jedné stran ú tu odpovídá jedna položka na druhé stran souvztažného ú tu), nebo zápis složený (jedné nebo více položkám na jednom nebo n kolika ú tech odpovídá jedna nebo více položek na jednom nebo n kolika souvztažných ú tech). Z hlediska funkce, který ú etní zápisy plní, se zápisy d lí na b žné ú etní zápisy a na zápisy opravné, jimiž se opravují chybné ú etní zápisy. LM

108

Zásady ú etní, obecn uznávané - Generaly Accepted Accounting Principles jsou základním vodítkem p i vedení ú etnictví zejména z hlediska dodržování kvalitativních aspekt zve ej ovaných ú etních informací. Jde o soubor pravidel, které ú etní jednotky dodržují p i vedení ú etnictví a sestavování ú etních výkaz . Nejsou stanoveny závaznými právními p edpisy, vyvíjí se postupn . Jedná se zejména o tyto zásady: •

Zásada ú etní jednotky, vychází ze skute nosti, že hospodá ské jevy se zachycují ve vztahu k ur itému ekonomickému subjektu - ú etní jednotce.

•

P edpoklad trvání podniku i v dohledné budoucnosti, vychází z p edpokladu perspektivního fungování ú etní jednotky, emuž p izp sobuje své chování.

•

Zásada periodicity zjiš ování hospodá ského výsledku a finan ní situace podniku, p edpokládá zjiš ování hospodá ského výsledku v ur itých intervalech (m síc, rok).

•

Zásada objektivity ú etních informací, p edpokládá, že údaje uvedené v ú etních výkazech jsou nezaujaté a založené na ov itelných skute nostech.

•

Zásada oce ování v historických cenách, stanoví, že majetek ú etní jednotky je oce ován v cenách, za které byl po ízen.

•

Zásada vymezení okamžiku realizace, vychází z uznání výnos v tom ú etním období, v n mž jsou výkony dodány a p evzaty odb ratelem.

•

Zásada konzistence mezi ú etními obdobími, stanoví, že v p ípad existence více možností ú tování i oce ování zvolí ú etní jednotka jednu z nich, kterou používá asov nep etržit a v cn d sledn s cílem dosáhnout srovnatelnosti údaj r zných ú etních období.

•

Zásada opatrnosti, vychází z toho, že by se p i oce ování majetku a závazk m l brát z etel na p ípadná rizika a nejistoty, která jsou ú etní jednotce známa. V praxi to znamená, že o ekávané, ale nejisté zisky by se zapo ítávat nem ly, ale možné, I když nejisté ztráty se berou v úvahu.

•

Zásada materiálnosti ú etnictví p edstavuje požadavek ú tovat o všech podstatných skute nostech týkajících se majetku a hospoda ení ú etní jednotky.

•

Zásada p ednosti obsahu p ed formou znamená respektovat ekonomickou podstatu p i ú tování a vykazování ú etních informací

•

Zásada v rného a poctivého zobrazení aktiv, pasiv, náklad , výnos a výsledku hospoda ení ú etní jednotky za sledované ú etní období - zásada, která je nad azená všem ostatním ú etním zásadám. LM

Závazek - Liability p edstavuje povinnost konat i zdržet se konání nebo jednání. V ú etnictví mají závazky nej ast ji formu dluh a jsou vykazovány v pasivech rozvahy. P edstavují cizí zdroje financování aktiv a zárove povinnost uhradit dluh pen žitou i nepen žitou formou. Oce ují se po izovací cenou, v p ípad devizových závazk vykazovaných v ú etní záv rce se p epo ítává jejich hodnota kursem eské národní banky platnému k rozvahovému dni. Dlouhodobé závazky bývají v n kterých ú etních legislativách oce ovány na bázi odúro ených budoucích pen žních výdaj . Pojem závazky však m že být širší než pojem dluh . V ú etní jednotce mohou existovat závazky, které nejsou zachyceny v rozvaze, nap . r zné záruky, garance a ru ení, p ípadn podmín né závazky, které nastanou za ur itých podmínek a proto se nevykazují v rozvaze. LM Závazek podmín ný – Contingent Lability je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence bude potvrzena až tím, když dojde nebo nedojde k o ekávané budoucí nejisté události, která není zcela pod kontrolou spole nosti. Tyto závazky se nevykazují v rozvaze, nebo odliv ekonomického prosp chu ze spole nosti není dostate n jistý, nebo ástka závazku nem že být dostate n spolehliv m ena. Informaci o podmín ných závazcích 109

však musí ú etní jednotka uvést v p íloze k ú etní záv rce, aby byl uživatel ú etní záv rky o t chto skute nostech informován. LM Záv rka ú etní – Financial Statements (Including Notes) je vyvrcholením ú etního období s cílem vytvo it takovou strukturu, objem a charakter ú etních informací, které umožní jejich uživatel m získat p ehled o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech, výnosech, výdajích, p íjmech, výsledku hospoda ení a finan ní situaci ú etní jednotky. Ú etní záv rka p edstavuje tedy zpracování ú etních informací za ú etní období, výstup z ú etních knih, který je zve ej ován pro pot eby uživatel ú etních informací. Ú etní záv rka je nedílná celek ú etních výkaz (rozvahy, výkazu zisku a ztráty, v n kterých p ípadech p ehledu o pen žních tocích a p ehledu o zm nách vlastního kapitálu) a vysv tlivek k nim (p ílohy). Ú etní záv rka jako provázaný uspo ádaný systém informací se sestavuje bu v pravidelných intervalech na konci ú etního období ( ádná ú etní záv rka), nebo na základ pot eby vyvolané ur itou situací (mimo ádná nebo mezitímní ú etní záv rka), p ípadn záv rka sestavovaná za skupinu podnik (konsolidovaná ú etní záv rka). Ú etní jednotky sestavují ú etní záv rku v plném rozsahu (akciové spole nosti a ostatní ú etní jednotky, které mají ze zákona povinnost ov ení ú etní záv rky auditorem), nebo v zjednodušeném rozsahu. LM Záv rka (ú etní) konsolidovaná – Consolidated Financial Statements je ú etní záv rka skupiny, která vystupuje jako samostatná ekonomická jednotka. Tato ú etní záv rka informuje o postavení konsolida ního celku a sestavuje se metodami konsolidace upravenými zákonem o ú etnictví. Povinnost sestavit konsolidovanou ú etní záv rku má ú etní jednotka, která je obchodní spole ností a je ídící nebo ovládající osobou (konsolidující ú etní jednotka). Konsolidující ú etní jednotky, které jsou emitentem cenných papír v lenských státech Evropské unie, použijí pro sestavení ú etní záv rky a vyhotovení konsolidované výro ní zprávy Mezinárodní ú etní standardy upravené právem Evropských spole enství. Ostatní ú etní jednotky si mohou zvolit, zda budou konsolidovanou ú etní záv rku a konsolidovanou výro ní zprávu sestavovat podle Mezinárodních ú etních standard nebo podle eských ú etních p edpis . Konsolidovaná ú etní záv rka musí být ov ena auditorem. LM Záv rka (ú etní) mezitímní – Interim Financial Report je ú etní záv rka sestavená k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne. P i sestavení mezitímní ú etní záv rky ú etní jednotky neuzavírají ú etní knihy a provád jí inventarizaci jen pro ú ely vyjád ení ocen ní. Mezitímní ú etní záv rku sestavují povinn k 31. prosinci kalendá ního roku ú etní jednotky, které používají hospodá ský rok a jsou p íjemci prost edk ze státního rozpo tu nebo rozpo tu územních samosprávných celk a jsou povinny tyto prost edky vypo ádat podle zákona o rozpo tových pravidlech. LM Závislost náklad na vztahové veli in – Cost Behaviour je vyjád ením vztahu mezi konkrétními položkami náklad a vztahovými veli inami, které ovliv ují jejich vznik; nej ast ji se zkoumá závislost náklad na objemu provád ných výkon , inností a aktivit. BK Záznam podpisový - Signature Record je ú etní záznam, jehož obsahem je vlastnoru ní podpis nebo elektronický podpis podle zákona o elektronickém podpisu, nebo obdobný pr kazný ú etní záznam v technické form . Na ob formy podpisového záznamu se pohlíží stejn a ob mohou být použity tam, kde se vyžaduje vlastnoru ní podpis. LM

110

Záznamy ú etní – Accounting Records definuje zákon o ú etnictví jako vedení ú etnictví podle tohoto zákona. Ú etní záznam m že mít písemnou nebo technickou formu a na ob formy se pohlíží stejn . Ú etní jednotka m že p evád t ú etní záznam z jedné formy do druhé, p itom je povinna zajistit, aby obsah ú etního záznamu v nové form byl shodný s obsahem ú etního záznamu v p vodní form . Ú etní jednotky jsou povinny zajistit ochranu ú etních záznam a jejich obsahu p ed jejich zneužitím, poškozením, zni ením, neoprávn nou zm nou, ztrátou nebo odcizením. LM Zboží – Merchandise je druh zásob, které ú etní jednotka nakupuje za ú elem prodeje v nezm n ném stavu. Zbožím mohou být také výrobky, které byly aktivovány a p edány do vlastních prodejen a dále pozemky, budovy a stavby, které podnik po izuje za ú elem prodeje v nezm n né podob a sám je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technická zhodnocení. Zboží je v rozvaze vykazováno v krátkodobých aktivech jako zásoby. LM Zisk – Profit jako pozitivní rozdíl mezi výnosy a náklady, resp. jako p ír stek kapitálu vlastníka z ekonomické innosti podnikatelského subjektu se považuje za nejsynteti t jší absolutní hodnotovou kategorii. V zisku se odrážejí veškeré faktory úsp šného podnikání. Jeho výše bezprost edn navazuje na zvýšení hodnoty podniku pro vlastníka za dané období a schopnost a míru jeho rozší ené reprodukce. Tyto funkce zisku, nazývané jako kriteriální a reproduk ní, jsou v podmínkách tržní ekonomiky nejd ležit jší. Krom nich jsou však podstatné i jeho funkce distribu ní a stimula ní. Distribu ní funkce vyjad uje a zobrazuje zisk jako zdroj distribuce (rozd lení), a to zejména ve vztahu k vlastník m a da ovým povinnostem. Stimula ní funkce souvisí s využitím zisku jako nástroje zainteresovanosti pracovník podniku na souhrnných hodnotových výsledcích. Ve vazb k r zným rozhodovacím úlohám se rozlišují r zné úrovn zisku, mezi nimiž jsou nejd ležit jší: • Zisk z hlavní výd le né innosti, který lze (p i ur itém zjednodušení) charakterizovat jako rozdíl mezi výnosy z prodeje výkon , které jsou p edm tem innosti podniku, a náklady, které s hlavní podnikatelskou inností podniku souvisí. Obecn tato úrove zisku vyjad uje schopnost podnikového managementu zhodnotit ekonomické zdroje, které má k dispozici pro uskute ování hlavní podnikatelské innosti. • Zisk provozní, zahrnující zisk z hlavní výd le né innosti, upravený o takové výsledkové transakce, které jsou sice v pravomoci a odpov dnosti podnikového vedení, ale již nejsou bezprost edním výrazem hlavního p edm tu podnikání. P íkladem t chto transakcí jsou efekty z prodeje nepot ebných fixních aktiv (dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku) nebo materiálu. Obecn tato úrove zisku vyjad uje schopnost podnikového managementu zhodnotit veškeré ekonomické zdroje, které má k dispozici. • Zisk z b žné innosti podniku, zahrnující provozní zisk, upravený o efekty z výsledkových transakcí finan ních a investi ních aktivit (nap . o výsledky z prodeje cenných papír a vklad , o úroky z p ijatých a poskytnutých úv r a p j ek, o výnosy z finan ních investic apod.); tato úrove zisku vyjad uje v podstat výd lkovou schopnost podniku, resp. schopnost managementu a vlastník podniku zhodnotit cílev dom , ú elov vynaložené ekonomické zdroje v hodnoceném období. • Mimo ádný zisk, jehož p edm tem je soum ení náklad a výnos , které ovlivnily celkový výsledek nahodilým, výjime ným zp sobem, jehož opakování je v budoucnu nepravd podobné. Podstatným rysem mimo ádných výsledk je skute nost, že jsou výsledkem srovnání tzv. nerecipro ních p ír stk a úbytk kapitálu, jimž asto chybí (nebo je výrazn oslaben) ú elový vztah k výkon m (a které tedy ani nejsou nákladem a výnosem ve smyslu manažerského ú etnictví). Jejich p íkladem mohou být výsledkové dopady živelních pohrom nebo výsledky, související s likvidací podniku nebo jeho ásti.

111

• • •

Zisk p ed zdan ním, zjiš ovaný v zásad jako sou et zisku z b žné innosti a mimo ádného zisku, a vyjad ující celkovou úrove p ír stku „vlastního“ kapitálu, ur eného jednak k „rozd lení“ mezi stát a vlastníky a jednak – jako interní zdroj financování – k dalšímu rozvoji podnikových aktivit. Zisk po zdan ní ( istý zisk), který je ur en na rozvoj podniku a na uspokojení pot eb vlastník a který se zjiš uje v zásad jako sou et zisku z b žné innosti a mimo ádného zisku, snížený o da ze zisku (z p íjm ). Nerozd lený zisk, kterým se rozumí istý zisk snížený, o zú tované dividendy nebo jinak vyjád ené podíly na zisku vlastník ; jde tedy o ást istého zisku, která zvyšuje podíl vlastník na celkových aktivech a která je ur ena na další rozvoj podniku. BK

Zisk minulých let nerozd lený – Retained Ernings p edstavuje kumulaci zisk , které podnik dosáhl za všechna p edchozí období a které nebyly rozd leny vlastník m, ani nebyly použity ke zvýšení základního kapitálu. Ve své podstat se jedná o fond, který nemá ú elové ur ení a proto m že být v budoucnu použit k jakémukoliv ú elu (v etn rozd lení vlastník m), pokud o tom rozhodne valná hromada. LM Zkreslení rozpo tu - Budgetary Bias je výrazem využívaným pro r zné manipulace s údaji v rozpo tu, které uskute uje ídicí pracovník ve snaze zlepšit výchozí pozici pro spln ní úkol daných rozpo tem. BK Zpráva o auditu – Auditor’s Report je výstup z procesu ov ení ú etní záv rky auditorem, jehož nejd ležit jší sou ástí je výrok auditora. Formou výroku vyjad uje auditor sv j názor na ú etní záv rku, zda ve všech významných ohledech podává v rný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, finan ní situaci a výsledku hospoda ení ú etní jednotky. V závislosti na charakteru výroku uvád jí auditorské sm rnice ty mi druhy výroku Výrok bez výhrad vydá auditor tehdy, jestliže dojde k záv ru, že vykazované skute nosti jsou v souladu s realitou, jestliže v pr b hu auditu nebyly zjišt ny nedostatky sv d ící o tom, že ú etnictví ú etní jednotky není vedeno úpln , pr kazným zp sobem a správn a jestliže byla ú etní záv rka sestavená v souladu s ú etními p edpisy. Výrok bez výhrad m že obsahovat zd razn ní skute nosti, jestliže ú etní záv rka neobsahuje významné nesprávnosti, auditor však chce upozornit na skute nost, kterou sice ú etní záv rka obsahuje, ale mén odborn kvalifikovaný uživatel zprávy by si jí nemusel všimnout. Jedná se p edevším o situaci, kdy je ohrožena zásada trvání ú etní jednotky v dohledné budoucnosti. Auditor pod výrok bez výhrad doplní odstavec ve kterém na tuto skute nost upozorní. Výrok s výhradou vydá auditor, jestliže dojde k záv ru, že výrok bez výhrad nelze vyjád it, avšak nesprávnosti v ú etní záv rce nejsou tak zásadní a takového rozsahu, aby vydal záporný výrok nebo odmítnutí výroku. V ad p ípad vyjad uje auditor výhradou svoji nejistotu, že n které vykazované skute nosti jsou správné, avšak není p esv d en o tom, že ú etní záv rka obsahuje významné nesprávnosti. Záporný výrok vydá auditor v p ípad , že nesouhlas s ú etní záv rkou je tak zna ný a dotýká se tak významné skute nosti, že výrok s výhradou neodpovídá rozsahu zjišt ných nedostatk , chyb a nesprávností. Auditor se m že dostat do rozporu s vedením ú etní jednotky o vhodnosti zvolených ú etních postup , zp sobu jejich aplikace nebo p im enost údaj zve ejn ných v p íloze k ú etní záv rce. Odmítnutí výroku neznamená, že by auditor nenapsal zprávu a nevydal výrok. Odmítnutí výroku je také výrok a auditor ho vydá v p ípad , že jeho omezení p i provád ní auditu v ú etní jednotce bylo tak významné, že není schopen vyjád it sv j názor na v rnost a poctivost zobrazení skute nosti v ú etní záv rce. D vody odmítnutí výroku je auditor též povinen ve své zpráv vysv tlit. LM Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami – Related Party (Transaction) Report vychází z koncernového práva a byla p evzata i do eského obchodního práva. Zprávu povinn zpracovává v písemné form statutární orgán ovládané osoby osobou ovládající (to je taková osoba, která

112

je bu v tšinovým spole níkem, nebo disponuje v tšinou hlasovacích práv) v p ípad , že není uzav ená mezi ovládající a ovládanou osobou ovládací smlouva. Obsahem zprávy je uvedení smluv, které byly uzav eny v posledním ú etním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly u in ny v zájmu t chto osob a všechna ostatní opat ení, která byla v zájmu nebo na popud t chto osob p ijata nebo uskute n na ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou poskytnuto pln ní, je ve zpráv nutno uvést, jaké bylo poskytnuto protipln ní, u opat ení jejich výhody a nevýhody, a zda z t chto smluv nebo opat ení vznikla ovládané osob újma, zda byla tato újma v ú etním období uzav ena a nebo byla uzav ena smlouva o této úhrad . Jestliže ovládaná osoba zpracovává výro ní zprávu, musí být zpráva o vztazích mezi propojenými osobami k výro ní zpráv p ipojena. Pokud podléhá ú etní záv rka ovládané osoby ov ení auditorem, je auditor povinen ov it i správnost údaj uvedených ve zpráv o vztazích mezi propojenými osobami. LM Zpráva výro ní – Annual Report je ze zákona povinn sestavovaná a zve ej ovaná ú etními jednotkami, které mají ze zákona povinnost mít ú etní záv rku ov enou auditorem. Výro ní zpráva rovn ž podléhá auditu a ú etní jednotka je povinna umožnit každému zájemci do ní nahlédnout. Ve výro ní zpráv je povinna ú etní jednotka uvést informace o minulém i o p edpokládaném budoucím vývoji innosti ú etní jednotky, o skute nostech, které nastaly až po konci rozvahového dne, pokud by významn ovlivnily informace uvedené v ú etní záv rce, výrok auditora vyjad ující názor na ú etní záv rku. Kapitálové spole nosti uvád jí dále informace o po izování vlastních akcií i obchodních podíl , spole nosti zabývající se výzkumem a vývojem uvád jí výdaje na tuto innost. Sou ástí výro ní zprávy je i zpráva o vztazích mezi propojenými osobami u t ch spole ností, které jsou ovládanou osobou v souladu s obchodním zákoníkem. Ú etní jednotka, která má organiza ní složku v zahrani í, je povinna tuto informaci rovn ž ve výro ní zpráv uvést. LM Ztráta neuhrazená minulých let – Accumulated Losses from Previous Years je položka p edstavující kumulované ztráty, které byly p evedeny z minulých ú etních období. V rozvaze se vykazuje jako sou ást vlastního kapitálu, který snižuje. V p ípad kapitálových spole ností ukládá obchodní zákoník statutárnímu orgánu pozorn sledovat tuto položku. V p ípad , že zjistí, že celková ztráta spole nosti na základ jakékoliv ú etní záv rky dosáhla takové výše, že p i jejím uhrazení z disponibilních zdroj spole nosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu, nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti p edpokládat, má povinnost navrhnout valné hromad zrušení spole nosti nebo p ijetí jiného opat ení (nap . zvýšení základního kapitálu dalšími vklady). LM Zve ej ování (ú etní záv rky a výro ní zprávy) – (Financial Statements and Annual Report) Disclosure ukládá ú etním jednotkám zákon o ú etnictví. V souladu s tímto zákonem zve ej ují ú etní jednotky, které se zapisují do obchodního rejst íku, ú etní záv rku a výro ní zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejst íku. P itom ú etní záv rka m že být uložena jako sou ást výro ní zprávy. Ú etní jednotky, které podle zvláštního právního p edpisu p edávají výro ní zprávu Komisi pro cenné papíry, p edávají ú etní záv rku a výro ní zprávu do sbírky listin obchodního rejst íku prost ednictvím Komise pro cenné papíry. Ú etní jednotky, které mají ze zákona povinnost ov ení ú etní záv rky a výro ní zprávy auditorem, zve ej ují i výrok auditora k ov ené ú etní záv rce a výro ní zpráv . LM

113