Slovesný způsob z hlediska komunikačních funkcí

Slovesný způsob z hlediska komunikačních funkcí

Bakalářská práce

Studijní program: Studijní obory:

B7507 – Specializace v pedagogice 7504R269 – Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání 7507R036 – Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání

Autor práce: Vedoucí práce:

Linda Bezstarostová PhDr. Jasňa Pacovská, CSc.

Liberec 2015

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování Ráda bych poděkovala PhDr. Jasně Pacovské, CSc. za odborné vedení práce, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a v průběhu zpracování práce.

ANOTACE Tato bakalářská práce se zabývá tématem slovesný způsob z hlediska komunikačních funkcí, což je vyloženo na základě relevantní odborné literatury. Teoretická část je věnována popisu a shrnutí komunikačních situací, komunikačních funkcí, slovesných způsobů a dále krátce popis pojmů, které souvisí s daným tématem. Praktická část je věnována analýzám různých typů komunikačních situací. Závěrem práce je objasnění vztahu mezi konkrétními komunikačními situacemi a slovesným způsobem, jímž jsou vyjadřovány komunikační funkce vycházející z vybraných komunikačních situací.

Klíčová slova: komunikace, komunikační situace, komunikační funkce, slovesný způsob

ABSTRACT This thesis deals with verbal mood in terms of communicative functions, which are explained on the basis of the relevant scientific literature The theoretical part is devoted to description and summary of communicative situations, communicative functions, verbal moods and brief description of terms related to the topic. The result of this thesis is to elucidate the relationship between specific communicative situations and verbal mood in which communicative functions are expressed. This is based on the selected communicative situations.

Keywords: communication, communicative situation, communicative functions, verbal mood

Obsah ÚVOD ...............................................................................................................8 I. TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................... 10 1

Slovesný způsob (modus verbi) ................................................................. 10

2

Komunikační situace.................................................................................. 12

3

Pojetí komunikačních funkcí z pohledu Jakobsona ..................................... 15

4

Komunikační funkce .................................................................................. 17

5

Jazykové prostředky vyjadřování komunikačních funkcí ............................ 24

6

Výpovědní formy komunikace ................................................................... 26

7

Funkční styly ............................................................................................. 33

8

Aktuální členění......................................................................................... 35

II. 9

PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................. 39 Analýzy ..................................................................................................... 39

ZÁVĚR ...........................................................................................................52 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................. 54 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................... 56

7

ÚVOD Bakalářská práce se zabývá problematikou slovesného způsobu z hlediska vyjadřování komunikačních funkcí v konkrétních výpovědích vázaných na specifické komunikační situace. V teoretické části práce jsou charakterizovány slovesné způsoby a popsány některé frekventované komunikační situace. Těžištěm teoretické části je přehledné představení komunikačních funkcí. Oporou kapitol teoretické části je relevantní odborná literatura. Nejvíce bylo využíváno publikace autorů Grepla a Karlíka s názvem Skladba češtiny, dále bylo také hojně využíváno publikace s názvem Příruční mluvnice češtiny. Obě tyto publikace obsahují nejpřesnější a nejrozsáhlejší popis daného tématu. V různých komunikačních situacích se člověk nachází každý den, je jich velké množství a mohou být vyjádřeny různými komunikačními strategiemi, v nichž se používají různé jazykové prostředky. V naší práci představujeme komunikační situace jako například rozhovor mezi prodavačkou a nakupujícím, emailovou korespondenci, reportáže, novinové články, návod, kuchařský recept, projev, oznámení, recenzi a úryvek z románu. Účastníci komunikace své záměry vyjadřují pomocí výpovědí s různými komunikačními funkcemi. Snažíme se zjistit, zda jsou určité situace spjaty s určitými výpovědními funkcemi, a jakými jazykovými prostředky jsou vyjadřovány. V naší práci se soustředíme zejména na užití slovesného způsobu. První kapitola charakterizuje slovesný způsob zejména z hlediska morfologické roviny. Druhá kapitola popisuje komunikační situaci, složky komunikační situace a vztahy mezi komunikanty. Třetí kapitola popisuje pojetí komunikační funkcí z pohledu Jakobsona, který vytvořil schéma komunikace. Čtvrtá kapitola se věnuje popisu jednotlivých komunikačních funkcí a komunikačních motivací. Pátá kapitola popisuje jazykové prostředky, které slouží k vyjadřování komunikačních funkcí. Jazykové prostředky jsou mnohdy víceznačné a je tedy možné je interpretovat různě podle stavby věty či výpovědi. Dále se tato kapitola zabývá performativními slovesy. Šestá kapitola se věnuje výpovědním formám komunikace, tedy lexikálním, gramatickým a prozodickým prostředkům. Gramatické prostředky jsou například slovesný způsob či slovesný čas. Prozodický prostředek je intonace. Sedmá kapitola se zabývá funkční styly. V závěru teoretické části se věnujeme aktuálnímu členění výpovědi, s čímž související výrazové prostředky, členění na začátku a na konci textu a charakterizuje také různé citace v textu.

8

Druhá část práce předkládá výběr komunikačních situací ilustrujících konkrétní komunikační funkce. Pozornost se soustředí zejména na jazykové prostředky, jimiž jsou komunikační funkce vyjadřovány. Dominantní komunikační funkcí je funkce informativní, která se objevuje ve většině analyzovaných situací. Tato funkce je nejčastěji vyjadřována oznamovacím způsobem. Oznamovací způsob je nejpoužívanějším slovesným způsobem. Z analýz vychází najevo, že byl využit ve všech v této práci ilustrovaných komunikačních situacích. Teoretická východiska porovnáváme s tím, co ukázaly analýzy.

9

I.

TEORETICKÁ ČÁST Z hlediska naší práce je třeba nejprve vymezit klíčové pojmy jako slovesný způ-

sob, komunikační situace a funkce a další poznatky s tím související. 1

Slovesný způsob (modus verbi) Slovesný způsob vyjadřuje vztah děje ke skutečnosti a komunikační postoj

mluvčího k obsahu slovesa. V morfologické rovině je slovesný způsob vyjadřován slovesnými tvary způsobu oznamovacího, rozkazovacího a podmiňovacího.1 Vyjadřuje vztah slovesa ke skutečnosti nebo záměru. Slovesný způsob je jeden ze způsobů vyjadřování modality výpovědi. Modalita vyjadřuje způsob platnosti výpovědi, podílí se na tvoření významu věty. Slovesný způsob se uplatňuje ve vztahu výpovědi ke skutečnosti, což je modalita objektivní. Dále se uplatňuje ve vztahu mluvčího k obsahu výpovědi, zde jde o modalitu subjektivní. Slovesný způsob má také výpovědní funkci, například imperativ je nástrojem vyjádření výzvy, apelu.2  Oznamovací způsob (indikativ) Je to základní a nepříznakový způsob, který není časově vymezen. Děj bere jako skutečný, jistý a pouze ho konstatuje (naučil se slovíčka, učí se slovíčka, naučí se slovíčka). Oznamovací způsob dohromady s intonací apelu, varování či výhružky nahrazuje imperativ (Běžíme! Nepředbíháme!). Může být vyjadřován v minulosti, přítomnosti, budoucnosti. 3  Rozkazovací způsob (imperativ) Jeho funkcí je vyjadřovat rozkaz, přání (sedni, dones).4 Tento slovesný způsob zpravidla vyjadřuje apelovost.5 Přikazovat něco lze jenom adresátovi tvarem 1. a 2. osoby. Pomocí 3. osoby nejde přímo rozkazovat. Pro 3. osobu lze rozkaz, žádost, přání vyjádřit tzv. opisným imperativem, tedy pomocí částice ať + indikativ (ať to udělá). Lze se použít také částice kéž, nechť. 6  Způsob podmiňovací (kondicionál)

1

KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. ISBN ISBN 80-7106-484X. s.569. 2 ČECHOVÁ, M. a kolektiv autorů. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN. 2011. ISBN 978-80-7235-413-9. s. 163. 3 ČECHOVÁ, M. a kolektiv autorů., pozn. 2, s. 163. 4 ČECHOVÁ, M. a kolektiv autorů., pozn. 2, s. 163. 5 KOLEKTIV AUTORŮ., pozn. 1, s. 569. 6 ČECHOVÁ, M. a kolektiv autorů., pozn. 2, s. 163.

10

Z hlediska formy se jedná o paradigma (vzor, model, schéma) tvarů, které obsahují volný morfém bych, bys, by… a l-ové příčestí (Zpíval bych). Jeho hlavní funkcí je vyjádření nereálnosti obsahu slovesa. Podmiňovací způsob vyjadřuje podmíněnost děje. 7 Lze jím také vyjádřit zdvořilostní přání, žádost a rozkaz. Při vyjadřování rozkazu konkuruje imperativu, ale má zmírňovací účinek (srov., Přineste knihu! a Přinesl byste knihu?). Rozdíl můžeme vidět i v použití interpunkčních znamének. Nereálnost se vyjadřuje dvojím způsobem: o Kondicionál přítomný Vyjadřuje podmíněnost děje a popisuje zejména podmínku splnitelnou, tedy děj, který je realizovatelný v přítomnosti nebo budoucnosti. 8 Obsahuje morfémy bych, bys, by, bychom, byste, by. I když je nazýván jako přítomný, je vzhledem k času bezpříznakový (Teď už bych se dívala na televizi. - přítomnost), (Kdyby sis byl řekl, poslala bych ti to. - minulost), (Kdyby zítra foukalo, vzala bych si bundu. - budoucnost).9 o Kondicionál minulý Popisuje podmínku v minulosti nenaplněnou nebo nesplnitelnou. U životného mužského rodu je použit kondicionál byl bych, byl bys, byl by, byli bychom, byli byste, byli by + příčestí činné. Někdy lze přidat tvar býval (Byl bych to (býval) udělal.). Tento tvar se také vztahuje k ženskému a střednímu rodu, jen se změnou koncovek (Kdybys to byla/o (bývala/o) udělala/o.).

7

KOLEKTIV AUTORŮ., pozn. 1, s. 569. ČECHOVÁ, M. a kolektiv autorů., pozn. 2, s. 164. 9 KOLEKTIV AUTORŮ., pozn. 1, s. 569. 8

11

2

Komunikační situace Situace má značný vliv na formulování výpovědi, na smyslu obsahu a také na

komunikační funkce. Hlavními složkami/konstituenty situace jsou: 1) účastníci výpovědních aktů (komunikanti) Účastníky výpovědních aktů podrobněji vymezuje Jakobson10, o čem pojednává kapitola 3. 2) místo a čas výpovědních aktů Zástupce komunikantů jsou autor – mluvčí, pisatel a příjemce projevu. U příjemce je nutné dělat rozdíl mezi přímým adresátem a neadresátem. Dochází zde k odlišnému vyložení například nápisu na dveřích ordinace (Jsem u rentgenu) u pacienta, který je u doktora objednán. Jinak si tento nápis vyloží někdo, komu toto sdělení není určeno. Těmito zástupci jsou tvořeny specifické komunikační faktory a podmínky relevantní pro uskutečnění a recepci produkovaných výpovědí, nemohou být tedy chápány odděleně. Vztahy mezi komunikanty jsou: a. psychologické povahy Sem spadají společenské vědomosti a zkušenosti komunikantů „o světě“. b. sociologické povahy Zde jsou vztahy buď symetrické, například partnerské, přátelské, kolegiální apod., nebo asymetrické, vztahy založené na podřízenosti a nadřízenosti. Do této kategorie můžeme zařadit i další typy vztahů, které jsou určeny funkčním, pracovním a společenským postavením komunikantů, což se promítá i do volby slovesných způsobů. Také sem můžeme řadit vztahy druhu starý – mladý, rodiče – děti, muž – žena. Nemůžeme při komunikaci například s nadřízeným říci (Podejte mi knihu!). Příhodné je říci (Nepodal byste mi knihu?). c. společná činnost pracovní nebo zájmová 3) záměr výpovědi – vztah k funkci Zde jde o to, čeho má v úmyslu u adresáta docílit výpověďmi autor projevu. Nadpisy druhu Pozor led, Mokrá podlaha jsou myšleny jako varování a ne pouze jako oznámení faktu.

10

JAKOBSON, R. Poetická funkce. Jinočany: H&H, 1995. ISBN 80-85787-83-0. s. 77-81.

12

4) prostředí, ve kterém se uskutečňují řečová vyjádření Tato prostředí mohou být oficiální a neoficiální. 5) médium, jazyk mluvený nebo psaný U mluvených projevů se většinou očekává přítomnost adresáta. Ve výpovědích se tak používají kontaktové prostředky, které mají různou povahu a původ. Vokativ má oslovující funkci (Uděláš to, Hano, za mě?); Také zde funguje tzv. upozorňovací a kontaktová citoslovce, například hej, hele, člověče (Hele, jak bylo to zadání?). Můžeme zde také najít výrazy, které jsou slovesného původu a které mají kontaktové funkce. Jsou to například výrazy víš, podívej se, prosím. (Podívej se, tohle jsem já nikdy neřekl). Dále výrazy jiného původu, například že jo, že ne, jo, viď (Taky si to myslel, viď.). Dále tzv. kontaktový dativ (Olympijské hry nám zahájila slavnostní přehlídka států). Dále zde můžeme vidět užití slovesa mít místo slovesa být s funkcí tzv. objektové spony (To už máš 30 let, co jsi mě poznal.). Také se zde užívají transponované formy gramatických kategorií osoby, především 2. osoby (Najdeš barvu, která by se nám hodila do pokoje.) nebo 1. osoby množného čísla (Lído, co si dáme zítra k obědu?, To máme dohromady 5 kilo masa.). U mluvených projevů jsou využívány prozodické prostředky, například intonace, přízvuk, tempo, pauzy. Nahrazují se jimi prostředky jazykové. Dále můžeme v mluvených projevech kombinovat prozodické prostředky s gesty a mimikou. 6) Výskyt předmětů řeči, které dovolují: a. vypouštět slova, která je identifikují: (Dej mi taky!) [žvýkačku]; b. poukázat na ně ukazovacím zájmenem: (Ukážete mi támhleto?) [tričko]; c. použití predikátu jmenného výrazu bez tzv. spony (Krásné/Krása!). 7) Souvislost řečová Tato souvislost vyjadřuje něco, co už bylo k určitému předmětu řečeno. Tato souvislost je jedním z faktorů, které určují způsoby formulování výpovědi s ohledem na jejich návaznost v komplikovanějších textech a také s ohledem na komunikační dostatečnost. Faktory a podmínky, které se podílí na vytváření komunikační situace, se nazývají pragmatické presupozice komunikace. Autor by měl v komunikaci používat přiměřené prostředky, jazykové i nejazykové, které může adresát adekvátně interpretovat. Jedině použitím odpovídajících prostředků dosáhne autor u adresáta komunikačního cíle. Při formulování jednotlivých výpovědí je nutné respektování ustálených komuni13

kačních norem a komunikačních pravidel. Autor výpovědi by také měl předvídat možné reakce adresáta a volit tak prostředky, které eliminují negativní reakce ze strany adresáta. Schopnost přiměřeného vyjadřování v rozmanitých komunikačních situacích se nazývá komunikační kompetence.11 Nejpodstatnějším pojmem této práce je slovesný způsob, tedy slovesný způsob oznamovací, rozkazovací a oznamovací. Pro komunikační situace je nejdůležitější zachycení vztahu mezi komunikanty, prostředí komunikační situace a forma komunikace, která může být mluvená či psaná. Pro naše analýzy jsou stěžejní výklady založené na aplikaci slovesného způsobu. V analýzách ledujeme, jaké konkrétní slovesné způsoby se v komunikačních situacích vyskytují. S tímto také velmi úzce souvisí kapitola o komunikačních situacích.

11

GREPL, M. , KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998. ISBN 80-7198-281-4. s. 382 – 384.

14

3

Pojetí komunikačních funkcí z pohledu Jakobsona V kapitole 2 jsme popsali účastníky řečových aktů podle Grepla a Karlíka. 12

Nyní představíme Romana Jakobsona a jeho práci Poetická funkce, kde uvádí, že jazyk má být zkoumán v různotvárnosti svých funkcí. K tomuto zkoumání je potřeba přehledu konstitutivních činitelů řečové události a aktu komunikace. O účastnících řečového aktu jsme se již zmínili v druhé kapitole. Mluvčí posílá sdělení adresátovi, k čemuž dochází v určitém kontextu, který adresát vnímá a který je verbální. Dále je zde nutný kód společný celkově nebo částečně mluvčímu a adresátovi. Nezbytně nutný je také kontakt, což je fyzické a psychické spojení mluvčího s adresátem. Kontakt umožňuje zahájit komunikaci a zůstat v ní. Jakobson vytvořil schéma komunikace:

KONTEXT SDĚLENÍ MLUVČÍ- - - - - - - - - - - - - - ADRESÁT KONTAKT KÓD Jakobson zdůrazňuje, že všichni tito činitelé mají určitou jazykovou funkci. Rozdílnost mezi funkcemi najdeme v různé hierarchii funkci. Zaměřuje-li se komunikace na mluvčího, nese funkci expresivní. Pokud se zaměřuje na adresáta, nese funkci apelativní. V případě kontextu se jedná o funkci referenční, u sdělení je to funkce poetická, u kontaktu jde o fatickou funkci a v případě kódu je to metalingvistická funkce. Slovesná struktura sdělení závisí hlavně na dominantní funkci. Emotivní funkce, soustředěná k mluvčímu, vyjadřuje postoj mluvčího k tomu, o čem hovoří. Směřuje k vytvoření emoce, pravdivé či nepravdivé. Dle Jakobsona je emotivní stránka v jazyce představována často citoslovci. Emotivní funkce zabarvuje všechny naše výpovědi na fonické, gramatické a lexikální rovině. Konativní funkce, která je soustředěná na adresáta, nalézá gramatický výraz v 5. pádě a imperativu, které se syntakticky, morfologicky a často i foneticky odlišují od ostatních jmenných a slovesných kategorií.

12

GREPL, M., KARLÍK, P., pozn. 11, s. 382.

15

Fatická funkce slouží hlavně k navázání, pokračování, přerušení komunikace, k ujištění, že kanál správně pracuje (Rozumíme si?), nebo k připoutání nebo udržení pozornosti (Posloucháte mě?). Metajazyková funkce se soustřeďuje na kód. V případě, že se mluvčí nebo adresát potřebují ujistit, jestli používají stejný kód, řeč se na kód soustředí a plní tak metajazykovou funkci. Adresát se ptá (Co jste říkal?), mluvčí se ujišťuje (Víte, jak jsem to myslel?). Poetická funkce se zaměřuje na sdělení jako takové.13 V analýzách explicitně komunikační funkce, jak je vymezil Roman Jakobson, nehodnotíme. Uvědomujeme si však, že i toto kritérium lze na naše příklady uplatnit. Přidrželi jsme se hlavně teorie o komunikačních funkcí, kterou představili Grepl a Karlík, viz. kapitola 4.

13

JAKOBSON, R., pozn. 10, s. 77-81.

16

4

Komunikační funkce V určitých komunikačních situacích o světě něco vypovídáme se záměrem do-

sáhnout jistého cíle u příjemce. Podstatné je nejen co říkáme, ale jak to říkáme. Například příjemce máme v úmyslu o něčem informovat (David ji nechal.), získat od něj informaci (Kdy ji David nechal?), přinutit ho k nějaké aktivitě (Nech ji, Davide.), nebo mu něco vytknout (To se neumíš omluvit?), poradit (Měl byste začít běhat.), povolit (Zítra nemusíš nic dělat.), nabídnout (Mám Vám uvařit čaj?), přislíbit (Zítra to vážně opravím.), poděkovat (Jsem ráda, že tu pro mě jsi.), omluvit se (Omlouvám se za zpoždění.), varovat ho (Ne abys na to zase zapomněl.), odmítnout něco (Od něj už nic nechci.), navrhnout něco (Co jet třeba na kola?) a jiné. Smysl výpovědí je tedy složen ze dvou složek: z propozičního obsahu (co se říká) a z aktuální komunikační funkce (s jakým záměrem se něco říká). Pro komunikační situaci byl stanoven univerzálně platný princip konverzační kooperace, který H. P. Grice zformuloval. Jde o tzv. kooperační princip, který říká, že mluvčí by měl formulovat výpovědi adekvátně pro určitou fázi rozhovoru. Autor tento princip rozděluje do konkrétních zásad (maxim): 14 Podstatou je spolupráce partnerů při verbálním chování. Jejich vzájemné jednání spěje k porozumění a dorozumění. První tři zásady se týkají obsahu sdělení, čtvrtá se týká formy sdělení. Tyto zásady jsou důležité a jsou zde zmíněny, protože při vážnějším nedodržení těchto zásad může dojít k nedorozumění mezi komunikanty. To jsou důvody, proč H. P. Grice vymezil 4 zásady komunikace: a. zásady kvantity – mluv adekvátní množství informací, neříkej moc a ani příliš málo b. zásady kvality – říkej jen to, o čem víš, že je pravda, nelži c. zásady relevantnosti – říkej jen to, o čem si myslíš, že je důležité pro adresáta, neodbočuj od tématu d. zásady způsobu – mluvit jasně, správně, přesně, jednoznačně, přehledně. 15 V analyzovaných komunikačních situacích jsou zásady většinou dodrženy. 14

GREPL, M., KARLÍK, P., pozn. 11, s. 421. MACHOVÁ, S., ŠVEHLOVÁ, M. Sémantika & pragmatika jako lingvistické disciplíny. Praha: Pedagogická fakulta UK, 1996. ISBN 80-86039-05-6. s. 93-94. 15

17

Aby byla komunikace úspěšná, je důležité, aby příjemce rozuměl tomu, o čem se mluví a také tomu, proč se něco říká, je pro něj důležité pochopit aktuální komunikační funkce výpovědí.  Přehled komunikačních funkcí Komunikačních funkcí je velké množství a přesné určení nebývá jednotné. Zde jsou vymezeny například oznámení, otázka, prosba, výzva, doporučení, návrh, rada, nabídka, souhlas, slib, námitka, dovolení, výtka, výčitka, námitka, omluva, varování, výstraha, poděkování, vyhrožování, vydírání, naléhání, ujišťování a jiné. Názvy funkcí odpovídají činnosti, kterou člověk dělá svými výpověďmi v komunikačních situacích.16 Každá komunikace plní většinou jednu hlavní funkci, která vyplývá z komunikační motivace. Jestliže bude funkce zrealizovaná, dostane komunikace smysl, význam. Zbyněk Vybíral vymezuje jen 4 základní funkce komunikace: o Informativní Komunikant chce předat informaci, oznámit zprávu, doplnit jinou zprávu, něco prohlásit (váš kamarád se dozvěděl, že pojede na pracovní cestu a chce vám to říct). o Instruktážní Komunikační partner se snaží druhého něco naučit, dát mu návod, jak se něco dělá (patří sem i recepty kuchařské). o Persuasivní Člověk chce přesvědčit partnera v komunikaci, aby změnil svůj názor, ovlivnit ho, získat si ho na svou stranu (přesvědčujete svého kamaráda, který nemá moc v oblibě sport, aby si šel s vámi zahrát například squash, a uvádíte takové důvody, které by ho měly přesvědčit ke změně názoru). o Zábavná Při níž jde o čiré pobavení prostřednictvím komunikace, člověk chce rozptýlit sebe i partnera komunikace, nebo si prostě jen popovídat (sejdete se s kamarády v kavárně a povídáte si).17  Komunikační motivace

16 17

GREPL, M., KARLÍK, P., pozn. 11, s. 423. VYBÍRAL Z., Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2. s. 23.

18

V podkapitole s názvem Přehled komunikačních funkcí jsme zmínili fakt, že lidé jsou ke komunikaci nějak motivováni, proto zde zaměříme na komunikační motivaci a její rozdělení. Motivaci ke komunikaci mají všichni lidé a vyskytuje se v různé intenzitě. Tato intenzita je závislá na množství okolností, jestli se člověku zamlouvá/nezamlouvá ten, se kterým komunikuje, jestli je unavený/neunavený, jestli ví, že si bude rozumět/nerozumět s komunikačních partnerem. O motivacích můžeme mluvit také jako o latentních, skrytých funkcích. Vybíral rozlišuje tyto motivace ke komunikaci: o Kognitivní motivace Člověk touží, chce, potřebuje se vyjádřit o něčem, o sobě, o druhých. Chce sdílet své myšlenky, to, co ví, co se dozvěděl, co si myslí. Chce něco přenést na komunikačního partnera, vtáhnout ho do komunikace. o Sdružovací komunikace Člověk chce navázat vztah, chce uspokojit potřebu kontaktu. Tato komunikace tedy slouží k navázání kontaktu, rozvinout ho, udržet ho. Neslouží tedy k sdělení obsahu. o Sebepotvrzovací motivace Komunikováním s lidmi nacházíme a potvrzujeme svou osobnost, objevujeme, specifikujeme mínění o sobě. Stává se to tak tím, že si v rozepřích stojíme za vlastním názorem. o Adaptační motivace Komunikací naznačujeme svou roli. Komunikujeme tedy proto, abychom tuto roli hráli, přitom se adaptujeme na rolové stereotypy, případně je narušujeme, hrajeme komunikační hry a dáváme jimi najevo svou konformitu anebo konvence odmítání, vzpíráme se jim. Těmito metodami se sociálně adaptujeme na společenský řád, aby nás ostatní lidé přijímali a neodmítali. o Přesilová motivace Zde vládne potřeba uplatnit se, upoutat na sebe pozornost, ukázat to, o čem si myslíme, že nám zajistí úctu, obdiv. o Existenciální motivace 19

Organizujeme a fázujeme čas a postup svého života pomocí komunikace, abychom odstranili nudu, abychom nebyly v depresi. Prostřednictvím komunikace si pěstujeme psychické zdraví. o Požitkářská motivace Zde jde o rozptýlení, o odpočinutí si. Díky této komunikaci se bavíme. Pro člověka je naprosto přirozené občas nemít náladu komunikovat, s nikým mluvit, bavit se. Chuť odpočinout si od komunikace mají většinou ti, kdo mluví s lidmi denně a musí řešit mezilidské vztahy a problémy. Do této kategorie spadají lékaři, učitelé, mluvčí, psychoterapeuti.18  Členění komunikačních záměru Mluvčí chce svými výpověďmi říct něco o světě, ale také má nějaký záměr, něco jimi sleduje. Chce u adresáta něčeho docílit, například chce zvětšit jeho znalosti, obměnit jeho stanoviska o světě, donutit ho k jednání. Vypovídají o tom: a. reprodukce výpovědí adresátem v rozdílné situaci Například adresát reprodukuje původní výpověď (Mám tady cigarety.) někomu jinému jako Petr mi navrhl, abych si s ním zakouřil. Výraz navrhl zde značí komunikační funkci výpovědi Mám tady cigarety., ne obsah výpovědi. b. komentáře mluvčích v přímé řeči („A byl jsem tam jen do 11 večer,“ dodal Andrej; „Už to nedělej,“ upozornila ho.) Ve školních gramatikách můžeme vidět rozlišení na čtyři výpovědní funkce: oznamovací, tázací, rozkazovací a přací. Občas se ještě uvádí věty se zvolací funkcí. Zde jde ale však o způsob intonace, nikoli o funkci. U určování těchto čtyř funkcí výpovědí jde hlavně o formu. Výpovědi, které konstatují, jsou automaticky funkčně označovány jako oznamovací, výpovědi s tázací formou jako otázky, výpovědi s rozkazovací formou jako rozkazovací věty. Pro rozčlenění komunikačních funkcí jsou důležitá tři kritéria: záměr, účel, plán, která má mluvčí vůči adresátovi, tedy že něco svými výpověďmi sleduje, snaží se

18

VYBÍRAL Z., pozn. 17, s. 24-26.

20

něčeho docílit; vztah slov k světu. Pokud spojíme tyto stanoviska, můžeme dospět k členění komunikačních funkcí: 19 o Asertivní výpověď (oznamovací, sdělovací, tvrdící…) Z jedné strany tu jde o předání nové informace adresátovi, způsobit, aby znal stanovisko mluvčího či jej akceptoval, o obohacení vědomí adresáta. Z druhé strany se musejí slova přizpůsobit světu. Do toho spadá například oznámení, hlášení, sdělení, členění (Tato žába je skokan hnědý.). o Direktivní, výzvová výpověď Úkolem této výpovědi je přimět adresáta vykonat něco, co mluvčí říká. Ale také zde jde o přizpůsobení slov světu. Patří sem například prosba, rozkaz, rada, návod, doporučení (Tento lék nesmějí užívat řidiči.).20 Mluvčí se adresáta snaží přimět k něčemu autoritativně i neautoritativně, působí na něj různou mírou naléhavosti. 21 o Interogativní, otázková výpověď Úkolem výpovědi s touto funkcí je získat informaci, kterou mluvčí potřebuje v momentu promluvy. Jde tu o zjištění souladu slov se světem a patří sem zejména otázka. o Komisivní výpověď Úkolem této výpovědi je zavázat se k vykonání něčeho, co je užitečné, v zájmu adresáta. Jde zde o ochotu mluvčího přizpůsobit svět slovům. Mluvíme zde o přísaze, slibu, nabídce. o Permisivní a koncesivní výpověď Jde zde o zrušení, odstranění překážek (norem, nařízení, ustanovení), které jsou platné pro danou situaci, které nedovolují adresátovi udělat to, co by rád udělal. Dále zde jde o řečové akty, které umožňují adresátovi přizpůsobit svět slovům. Zde najdeme například souhlas, povolení, dovolení či rezignaci. Úplným opakem jsou výpovědi s funkcemi odmítnutí, nepovolení. o Varovací výpověď 19

KOLEKTIV AUTORŮ. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-980-5. s. 587-588. 20 GREPL, M., KARLÍK, P., pozn. 11, s. 430. 21 KOLEKTIV AUTORŮ, pozn. 19, s. 588.

21

Úmyslem těchto výpovědí je přimět adresáta vyvarovat se jednání, které by mohlo nést negativní následky (Opovaž se to udělat.). Další úmysl je zde snaha o zabránění přizpůsobení se slov světu. Například výstraha, varování, upozornění. o Expresivní a satisfaktivní výpověď Účelem je ukázat adresátovi pozitivní nebo negativní postoj mluvčího k jeho přítomnému nebo minulému vystupování (jednání) nebo k stavu, ve kterém se momentálně nachází. Jde zde například o výčitku, důtku, napomenutí, pochvalu, uznání, gratulaci. 22 o Deklarativní výpověď Cílem je obměnit stav světa. Úmyslem je konstituování souladu mezi slovy a světem. Tomuto se říká výpovědi-skutky. Jde zde o akty řeči vázaných institucionálně a zakotvených, jako například jmenování (Jmenuji Vás ředitelem této pobočky.), křest (Radko, já tě křtím ve jménu Otce, Syna…, odsouzení (Antonín Dárek se odsuzuje k trestu odnětí svobody na 5 let.).  Porozumění komunikačním funkcím Adresát chápe funkci výpovědi hlavně na základě komunikační situace, ve které byly výpovědi provedeny. Například výpověď studenta, který přišel pozdě na seminář, Nejelo auto., chápe jako omluvu. Na toto se dá reagovat například To je v pořádku. Zde jde ale o to, že nevadí, když přišel student pozdě. Nejde zde o to, že je v pořádku, když nejelo auto. Porozumění výpovědi je tedy především určováno komunikační situací. Je tu ale možnost, že by komunikační funkce výpovědi mohly být určovány také jazykově. Tato možnost má dva hlediska: jaký je stanovisko, vztah obsahu výpovědi ke komunikační funkci; jestli jsou přítomny v konkrétním jazyce nějaké ustálené, určité jazykové signály možných komunikačních funkcí výpovědí.  Stanovisko obsahu ke komunikačním funkcím Mezi obsahem a komunikační funkcí výpovědi je vždy nějaký slučitelný vztah. Mluvčí něco říká s určitým záměrem, ale nemůže říkat se stejným záměrem cokoliv. Toto tvrzení má tři hlediska: a. záměr mluvčího reprezentuje obsah výpovědi;

22

GREPL, M., KARLÍK, P., pozn. 11, s. 430-432.

22

b. určité funkční využití je vyřazeno díky tomu, co je v obsahu výpovědi již řečeno. Například výpověď Zákaz skákání do vody vyřazuje svým lexikálním obsazením to, aby tato výpověď mohla být brána, chápana jako nabídka aj; c. často je obsah vzhledem k funkci neurčitý, neutrální. Obsah je v rozsáhle chápaném zavodňovacím či vysvětlovacím poměru, v poměru typu neboť. Například výpověď (Mám tady cigarety.) chápeme v jedné komunikační situaci jako nabídku. Tato výpověď může být tedy formulovaná například, jako (Nabízím ti, aby sis se mnou zakouřil, neboť tu mám cigarety.). Ale v další komunikační situaci může mít ta samá výpověď jinou funkci, například funkci oznámení (Chci dnes večer kouřit, neboť tu mám cigarety.). Buď tedy obsah samý již obsahuje nějaké lexikální prostředky, které naznačují vyřazení určitých funkčních hodnot, nebo je obsah v zdůvodňovacím, vysvětlovacím poměru typu neboť.23 Z toho vyplývá, že tzv. věty oznamovací plní různé komunikační funkce, nejen ty oznamovací. Například výpověď (Nejelo mi auto.) s funkcí omluvy znamená (Omlouvám se, že jsem nepřišla včas, ale nešlo to, neboť mi nejelo auto.), anebo výpověď s funkcí výtky (Je tu nepořádek.) znamená (Vytýkám ti, že jsi neuklidil, neboť je tu nepořádek.). Tyto případy se mohou být charakterizovány k tzv. nepřímým způsobům realizace a indikace komunikačních funkcí výpovědí.

23

KOLEKTIV AUTORŮ, pozn. 19, s. 589-591.

23

5

Jazykové prostředky vyjadřování komunikačních funkcí Mluvčí může naznačovat komunikační záměr své výpovědi různými jazykovými

prostředky. Tyto prostředky pomáhají adresátovi správně rozumět komunikační funkci v konkrétní situaci. Jazykové prostředky jsou mnohdy víceznačné a mohou být užity k různým účelům. Je tedy možné je interpretovat v různě podle hledisek a rovin stavby věty či výpovědi. Nemůžeme tedy jednoznačně tvrdit, že rozkazovací způsob plní jen druh výzvy, nařízení (Hodně štěstí!, Zlom vaz!, Tak si tam venku třeba umrzni!, Jednou na tebe dojde!). To samé platí pro podmiňovací způsob, který je užit ve větách tázacích. Tato forma neznačí pouze otázku (Co bych za to platil?!, Kam bychom v tuhle hodinu chodili?!). Aby adresát zcela porozuměl komunikační funkci, musí se také opřít o konkrétní komunikační situaci. 24  Explicitní performativní vyjádření Z hlediska komunikačních funkcí jsou důležitá tzv. performativní slovesa. Performativní použití sloves, které značí různé funkce, je všeobecný jazykový způsob realizace a určení komunikačních funkcí. Performativní použití znamená užití věty, která obsahuje predikát a kterou mluvčí popisuje i realizuje svůj komunikační záměr (Navrhuji Vám, abychom to dodělali již dnes.) signalizuje návrh, (Přikazuji Vám, abyste odešel.) signalizuje příkaz, (Jmenuji Vás zástupcem vedoucího katedry.) signalizuje jmenování, (Radím Vám začít cvičit.) signalizuje radu. Performativní slovesa se užívají většinou ve formě 1. osoby oznamovacího způsobu v přítomném čase a jsou vždy v nedokonavém vidu. Některé komunikační funkce mohou mít formu kondicionálu (Radila bych ti to nedělat.). Dále se po těchto slovesech klade výraz tímto: (Tímto Vám navrhuji se sejít za 14 dní.). Tyto slovesa nemohou mít ve většině případů zápornou podobu a nemůže u nich být užito modálních částic (zřejmě, asi, patrně…). V běžné konverzaci ale neřekneme například (Tímto Vám oznamuji, že bych ráda skončila s prací dřív.), řekneme (Ráda bych skončila s prací dřív.). V běžné konverzaci používáme explicitní performativní vyjádření: a. když jde o speciální komunikační funkce, například (Nesouhlasím s tím, co navrhujete. - nesouhlas), (Protestuji tímto proti výsledkům voleb.);

24

GREPL, M., KARLÍK, P., pozn. 11, s. 433-434.

24

b. když je potřeba odstínit různé druhy výzvy (Radím Vám…, Doporučuji Vám, Navrhuji Vám…); c. když jde o zvláštní, slavnostní situace (Tak Vám s radostí oznamuji, že jsme se zasnoubili!). Explicitně performativní vyjádření nelze však použít u komunikačních funkcí, které jsou morálně hodnoceny záporně (Vyhrožuji ti tímto, že všem povím, co jsi udělal., Tímto tě navádím, abys to ukradl.).

25

6

Výpovědní formy komunikace K určení komunikačních funkcí výpovědi neslouží jen explicitní performativní

vyjádření, ale existují další různé prostředky k jejich určování. Tyto prostředky jsou dány systémovými a typologickými znaky, vlastnostmi jazyků. Jsou vyjádřeny prostředky různé povahy. Například výpověď (Co bych to dělal!) má formu, která slouží k uskutečnění a určení komunikační funkce odmítnutí. Jednou ze součástí této výpovědi je částice co, tvar 1. osoby jednotného čísla podmiňovacího způsobu a dále nedokonavý vid přísudkového výrazu. Pokud užijeme druhou osobu (Co bys to dělal!), už zde neplatí komunikační funkce odmítnutí, ale spíše o funkci navádění, přemlouvání. Je zde tedy jiná možnost uskutečnění a určení výpověďmi s rozkazovacím způsobem (Nedělej to.). Podobně jsou na tom výpovědi charakteru (Opravdu to udělám., Opravdu budu hodný.), kde je užita částice opravdu a tvar 1. osoby oznamovacího způsobu budoucího času. Tyto výpovědi slouží k vyjádření komunikační funkce slibu. Užitím tvaru 1. osoby oznamovacího způsobu času přítomného (Opravdu jsem to udělal.) již tyto výpovědi slib značit nemohou. Obecně se určující prostředky dají rozčlenit do čtyř kategorií:  Lexikální prostředky Významnou funkci mají částice (Díky za návštěvu. - poděkování), (Klidně tam běž. - dovolení), (Počkej, jednou na tebe dojde. - varování). Pro tyto prostředky je charakteristické preskriptivní použití modálních výrazů jako například (Mohly bychom se sejít? - prosba, Nechceš něco k jídlu? - nabídka, Neměl bys to dělat. - doporučení, Musíš se učit. - příkaz). Dále jsou časté výrazy, které mají hodnotící smysl. Za jejich pomoci se něco vyčítá, kritizuje, nebo naopak chválí, uznává, děkuje (Škoda že jste to neřekla dřív., Super že jsi mi s tím pomohl., Tu přípravu do hodiny jste bohužel podcenila.). Do těchto hodnotících výrazů patří také hodnotící přídavná jména a příslovce jako například správně – nesprávně, dobře – špatně (Je dobře, že jsi mi to řekl., Napsala jste to špatně.). 1) Gramatické prostředky Jedním z významných gramatických prostředků jsou gramatické kategorie. Jedná se o slovesný způsob, slovesný čas, slovesná osoba a slovesný vid. V naší práci se soustředíme hlavně na slovesný způsob. a. Slovesný způsob

26

Popsat obsah predikátů platných reálně, nebo nereálně, je hlavní funkce slovesných způsobů. Reálnou platnost má oznamovací způsob ve všech časech a nereálnou platnost má podmiňovací způsob a rozkazovací způsob. V hovorové komunikaci je podmiňovací způsob nahrazován oznamovacím způsobem (Kdybych měla čas, tak bych to udělala/tak to udělám/tak jsem to udělala.). Může také docházet k neutralizaci podmiňovacího způsobu s oznamovacím způsobem v případech, kdy by měl být výpovědí naznačována zdvořilost, skromnost, úcta, respekt, důvěrnost (Prosím Vás, abyste to dnes dodělal., Nechcete něco k jídlu?, Navrhuji, aby se to dnes vyřešilo.). Podmiňovací způsob může sloužit k jemnému vybídnutí, žádosti, doporučení, poučení (Být na Vašem místě, snažila bych se to dokončit dříve., Pomohl byste mi?, Podržela byste mi to?).25 b. Slovesný čas Hlavní funkce slovesného času je sdělovat, jak se obsah vztahuje k aktuálnímu času v němž je výpověď vypovězena. Pokud platnost má, je to vyjádřeno formou přítomného času. Také platnost mít nemusí, což je vyjádřeno formou minulého a budoucího času. Komunikační funkce se realizují v těchto typech: 1. Typ - Jazyková indikace asertivních komunikačních funkcí V tomto typu komunikačních funkcí se jedná o výpovědi, které mají funkce oznamovací, sdělovací, informační. Je zde možné užití všech slovesných osob. Užití performativní formule zde není zcela přirozené. Hlavním prostředkem jejich vyjádření je komunikační forma výpovědi složená z indikativu/kondicionálu a klesavé nebo stoupavě klesavé kadence (Hana už skončila., Hana by už ráda skončila., Hana už skončila!, Hana by už ráda skončila!). V tomto typu komunikačních funkcí jsou možné užít všechny časy (Hana zpívá., Hana zpívala., Hana bude zpívat.). Podmíněným způsobem se zde vyjadřuje děj, který platí podmíněně (Zítra bych to udělala.). 2. Typ - Jazyková indikace direktivních KF Zde se jedná o komunikační funkce výzvové. Převažuje zde užití druhé slovesné osoby. Výzvy tohoto typu mohou být různé, kategorické či nekategorické, silné či slabé, 25

KOLEKTIV AUTORŮ, pozn. 19, s. 591-594.

27

naléhavé či nenaléhavé. Podle tohoto funkčně rozlišujeme například příkaz, rozkaz, výzvu, radu, žádost, návrh, instrukci, návod, pozvání, nabídku, doporučení.26 Všechny tyto typy jsou uskutečnitelné ve formě imperativu a klesavé kadence. Jednotlivé druhy výzvy se tedy rozlišují a to se ukazuje v imperativu: o dodáváním lexikálních prvků částicové povahy (Klidně si otevřete okno., Tak si přece otevřete okno., Třeba si otevřete okno., No tak si otevřete okno.); o utvářením „analytických“ forem rozkazu pomocí významově slabých, až prázdných rozkazovacích forem některých sloves (Opovaž se tam neposlouchat., Koukej se to naučit.).  Způsoby a prostředky určování výzev Podmínkou pro uskutečnění výzev je odhad mluvčího, zda adresát je může vykonat to, co je žádáno. Jelikož se u mluvčího jedná pouze odhad, ne o jistotu, ale také zároveň o nezbytnou podmínku úspěšného provedení výzvy, může mluvčí tento svůj odhad vyjádřit: o konstatováním modálním slovesem typu „moci“ a jistotně modalitním výrazem typu „patrně“ (Snad budeš moci přijít.); o interogativní tvarem s modálním výrazem typu „moci“ (Mohl/ nemohl bys přijít?); o souvětným tvarem podmínkovým se spojkou jestli(že) (Jestli můžeš, tak přijď.).  Druhy výzev o Příkaz, rozkaz Příkaz a rozkaz mají kategorickou a emocionální formu a mohou být v dané komunikační situaci určovány transpozicí oznamovacího způsobu do výzvy (Umyjete všechny okna, vytřete prach a zařídíte, aby zde bylo vždy vyvětráno.). o Instruktáž, návod, recept

26

GREPL, M., KARLÍK, P., pozn. 11, s. 439, 449 – 450.

28

I zde se využívá oznamovacího způsobu místo způsobu rozkazovacího. Nejčastěji v 1. osobě množného čísla přítomného času. V kuchařce například (Zeleninu nakrájíme a pak přidáme bylinky a necháme přes noc marinovat.). Nejde zde o oznámení, sdělení informace, ale o druh výzvy. o Povel Povel je druh kategorické výzvy, která znamená okamžité zahájení nebo ukončení činnosti a je závazná pro adresáta. Tato závaznost vzniká z mocenské pozice mluvčího (Ruce vzhůru!, Ani hnout!). o Prosba V okamžiku promluvy je mluvčí závislý na adresátovi, mluvčí má osobní zájem na realizaci, jeho prosba tedy může být naléhavá a adresát nemá povinnost prosbu splnit (Prosím tě, zavolej mu., Zavolej mu., Mohl byste/můžete mu zavolat?, Kdybyste mohl, zavolejte mu., Nebyl byste tak hodný a zavolal mu?, Nevadilo by Vám, kdybych na chvíli vyvětrala?). o Nabídka, pozvání Zde jde o to, aby adresát něco vykonal (Nabízím Vám prohlídku našich bio produktů.). Nabídka je nekategorická výzva a adresát může a nemusí tento druh výzvy splnit, vše je zcela na něm. o Návrh Návrh má velmi blízko v nabídce, ale s tím rozdílem, že návrh může zahrnovat oba komunikanty, mluvčího i adresáta (Co takhle zajít na kávu/oběd.). o Rada, doporučení Rada patří, jako například prosba, nabídka, návrh, k nekategorickým druhům výzev, tedy nezavazují adresáta vykonat to, co mu bylo řečeno (Doporučuji ti si přelévat vlasy jablečným octem., Bylo by vhodné, aby ses mu omluvil., Raději se zajdi zeptat., Jestli to považuješ za dobré, tak to udělej., Na tvém místě bych to nedělal.). 3. Typ – Jazyková indikace interogativních KF Zde jde o výpovědi, které mají funkci tázací. Cílem těchto výpovědí je způsobit, aby adresát doplnil tazateli chybějící informace. V tomto typu výpovědí je možné využití všech časů a slovesných osob. Podle zaměření dělíme otázky na zjišťovací (Musíme 29

už jet?, Máš hlad?, Všiml sis té značky?) a doplňovací (Jaký film se ti líbí?, Kdy se vrátíš domů?). Oba tyto typy otázek mají kategorii nepravých otázky řečnické a podivové. Nepravé otázky zjišťovací řečnické jsou například (Neříkala jsem to?, To musíš jet tak rychle?). Nepravé otázky zjišťovací podivové jsou například (To už jsi zase tady?, To už zase jíš?). Otázky nepravé doplňovací řečnické jsou například (Přece jsem ti vždy odpověděla., Kam jsem se měla schovat?). Otázky nepravé doplňovací podivové jsou například (Co to máš na sobě?). 4. Typ – Jazyková indikace komisivních KF Tyto výpovědi mají funkci závazku, kdy mluvčí vykoná obsah výpovědi, která je často ve prospěch adresáta. V těchto výpovědích se vyskytuje budoucí čas a jejich podstatou je slib, závazek, přísaha, příslib, ujištění, ale i odmítnutí: „Přisahám, že to konečně dokončím.“, Slibuji, že už ti nikdy neublížím.“, „Proč bych měl být toho součástí?“. 5. Typ – Jazyková indikace permisivních a koncesivních KF Výpovědi tohoto typu využívají budoucího času, dále první osoby a mají komunikační funkci dovolení a souhlasu, nebo na druhou stranu mají funkci nesouhlasu, zamítnutí, námitky (Dovoluji Vám se toho shromáždění zúčastnit., Klidně si zakuřte., Můžeš s ním jít do kina., Nic proti tomu nemám., Nesmíš si sem všechny vodit., To nejde, abyste tohle dělal.). 6. Typ – Jazyková indikace varovacích KF Tyto výpovědi používají budoucí čas, využívají hlavně druhé slovesné osoby a mají funkci varování, upozornění, výhružky, výstrahy (Varuji tě, abys neodporoval., Do dvanácti budeš doma., Neodmlouvej, nebo dostaneš domácí vězení., Ne abys to někomu řekl., Jestliže se nebudeš učit, neuděláš zkoušky.). 7. Typ – Jazyková indikace expresivních KF V tomto typu je možné využít slovesné časy minulé a přítomné, převažuje zde užití druhé osoby a jedná se o výpovědi s komunikační funkcí poděkování, pochvaly, uznání a na druhé straně se jedná o výpovědi s funkcí výčitky, pokárání, kritiky, napomenutí (Děkuji, že jsi mi pomohl., Uděluji Vám důtku za to, že jste nesplnil své povinnosti., To ti to trvalo, než jsi na to přišel., Jsi hodný, že jsi mi to takhle upravil., To jsi nemohl chvíli počkat!?, Jak to se mnou zase mluvíš!?). 30

8. Typ – Jazyková indikace deklarativních KF Výpovědi, které patří do tohoto typu, využívají přítomného času. Jde o výpovědi, kterými mluvčí v dané situaci mění stav věcí, k čemuž je kompetentní. Tato kompetence ve většině případů vyplývá z institucionálního postavení a funkce mluvčího. Jedná se například o ředitele, zaměstnavatele, soudce, rozhodčího (Pověřuji Vás funkcí ředitele této pobočky., Prohlašuji Vás za muže a ženu., Zbavuji Vás obvinění z krádeže.).27 c. Slovesná osoba Funkce forem slovesné osoby je naznačovat, jestli mluvčí nebo adresát jsou či nejsou účastníky toho, co tvoří obsah výpovědi. d. Slovesný vid Funkcí slovesného vidu je naznačovat uzavřenost – neuzavřenost, násobenost nenásobenost obsahu predikátu. Ne všechna užití se dají z těchto pozic vyložit. Jde například o imperativní dvojice typu (To okno zavři – To okno nezavírej). Dále může jít i o jiné výpovědní formy (A: Udělej to. – B: Co bych to dělal.), což značí odmítnutí, kde možný je jen nedokonavý vid (Abych tě neposlala na hanbu.), což je výhružka.  Prozodické prostředky Intonace a umístění intonačního centra se velmi podílejí na rozpoznávání komunikačních funkcí v mluvené řeči. Příklady intonace: o (Ta váza se převrátí.) – Tato výpověď má klesavou kadenci, tudíž vyjadřuje konstatování. o (Ta váza se převrátí!) – U této výpovědi je kadence stoupavě klesavá, zvolací, takže může, ale také nemusí vyjadřovat varování. o (Ta váza se převrátí!?) – Zde má výpověď kadenci stoupavě klesavou, tedy silně značí varování. Příklady umístění intonačního centra: o (Dala bych si noky!) – Intonační centrum je na první slabice posledního slova, výpověď má tedy funkci přání.

27

KOLEKTIV AUTORŮ, pozn. 19, s. 595-597

31

o (Noky bych si dala.) – Intonační centrum je opět na poslední slabice posledního slova, slovo je ale jiné. Kadence je stoupavě klesavá a vzhledem k prvnímu příkladu má tato výpověď funkci souhlasu s něčím návrhem. o (Noky bych si dala.) – Intonační centrum je umístěno na první slabice prvního slova a vzhledem k prvnímu a druhému příkladu má tato výpověď funkci odmítnutí nějakého návrhu, ale také má funkci protinávrhu, takže například „dala bych si ne špagety, ale noky“.  Slovosled I slovosled se může podílet na indikaci komunikační funkce výpovědí, například (Mám žízeň.), což vyjadřuje sdělení a (Žízeň mám.), což vyjadřuje souhlas.28 Z pohledu aktuálního členění toto řazení není nahodilé, je určováno kontextem. V praktické práci je pro nás podstatná kategorie gramatických prostředků, zejména slovesný způsob. Ostatní zmiňujeme okrajově, jako například slovesný, nebo vůbec.

28

KOLEKTIV AUTORŮ, pozn. 19, s. 603-60.

32

7

Funkční styly Komunikační situace a volba slovesného způsobu souvisí s funkčními styly.

Rozlišujeme:  Prostě sdělovací styl Tento funkční styl umožňuje mluvčímu ihned přizpůsobit volbu jazykových prostředků komunikační situaci. V případě mluvené formy, která převládá, je využíváno prostředků, jako je určitá intonace, tempo, změna hlasitosti, a také využívání neverbálních prostředků, jako je mimika a gesta. S prostě sdělovacím stylem se setkáváme v mluvené i psané komunikaci. V mluvené komunikaci se uskutečňuje hlavně v dialogu. Pro tento styl jsou charakteristické věty jednoduché. V mluvené komunikaci se často vyskytují například anakoluty, apoziopeze a jejich následné opravy. Dále se v mluvené komunikaci vyskytuje více ukazovacích a osobních zájmen. Tento styl je neformální.  Odborný styl Odborný funkční styl se využívá v mluvené i psané komunikaci a zaměřuje se na vyjadřování specifických zpráv a informací. Odborný styl se vyskytuje v komunikačních situacích například ve formě odborného článku ve vědeckých časopisech, monografiích, sloupcích, ve formě popisu pracovního postupu. Na výsledném produktu se podílí více osob. Většinou je návod před publikováním zhodnocen šéfredaktorem. V textech odborného stylu se vyskytují slova neutrální a formálně vyšší. Výstavba textu je důkladně promyšlená.  Umělecký styl Při volbě jazykových prostředků má autor značnou svobodu. Autor je ale nepřizpůsobuje konkrétní komunikační situaci, jde zde spíše o jeho úsilí o vytvoření jedinečného uměleckého textu s estetickým účinkem. Komunikace tohoto stylu je monologická a je charakteristický pro žánry jako román či povídka. Dále je pro tento styl charakteristické střídání pásma postav a pásma vypravěče. Výstavba bývá promyšlená, většinou graduje, má určitou pointu.  Publicistický styl

33

Tento styl je příznačný pro texty, které se realizují různými v různých typech médií a jsou určeny pro široký okruh lidí. Texty toho stylu jsou monologické, typickými útvary jsou zpráva, reportáž, proslov. Výstavba je přehledná, časté jsou údaje o času a prostoru. Slovní zásoba textu bývá neutrální, formální. 29 O funkčních stylech se zmiňujeme z důvodu komplexnosti tématu, avšak v analýzách od nich odhlížíme.

29

CVRČEK, V. a kolektiv autorů. Mluvnice současné češtiny. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-2461743-5. s. 315 – 316.

34

8

Aktuální členění Komunikační funkce je také vyjadřována aktuálním členěním. Použití a uspořá-

dání slov ve výpovědi je určováno hlavně záměrem mluvčího a jeho výpovědní perspektivou.30 Obsah výpovědi se dělí na dvě části, v závislosti na situaci: na východiskovou část, která bývá začátek výpovědi a zapojuje se do kontextu. Dále na jádrovou část, která není kontextově nebo situačně zapojeno není. 31 Mezi těmito částmi jsou přechodové složky, tranzity. Tranzit je přechod mezi tematickou a revmatickou složkou. Téma je část výpovědi, o které se něco říká a réma výpovědi je to, co se o ní říká (Máme mladého souseda a ten soused už má manželku a dvě děti.). Ten soused chápeme jako téma a má manželku a dvě děti jako réma.  Oznamovací věty Za základní pořadí v oznamovacích větách považuje pořadí východisko – jádro (Výstava byla zahájena.). Toto pořadí se nazývá objektivní. 32 Objektivní pořadí je základním a nejběžnějším pořadím a východisko výpovědi se nachází před jádrem výpovědi a používá se ve výpovědích citově neutrálních, v klidném vyprávění či při konstatování faktů.33 Dalším pořadím je jádro – východisko v oznamovacích větách a zde se toto pořadí nazývá subjektivním (Zahájena byla výstava.).34 Při subjektivním pořadí je na začátku jádro výpovědi, což je časté při emocionálním vyjadřování, kdy se snažíme vyslovit to, co chceme zdůraznit a následně pak připojíme východisko.35  Tázací věty Otázky jsou vázány na kontext promluvy a tak při rozboru jejich aktuálního členění je nejlepší, když se vychází z kontextové zapojenosti či nezapojenosti. a. Otázky doplňovací U kontextově nezapojených doplňovacích otázek je ve většině případů tázací slovo, které se objevuje na začátku věty, což se považuje za základní/objektivní pořadí.

30

KOLEKTIV AUTORŮ, pozn. 19, s. 633. ČECHOVÁ, M. a kolektiv autorů., pozn. 2, s. 259. 32 KOLEKTIV AUTORŮ, pozn. 19, s. 637. 33 ČECHOVÁ, M. a kolektiv autorů., pozn. 2, s. 260. 34 KOLEKTIV AUTORŮ, pozn. 19, s. 637. 35 ČECHOVÁ, M. a kolektiv autorů., pozn. 2, s. 260. 31

35

(A: Minule to byla veselá sešlost. B: A kdo tam všechno byl?). V subjektivním pořadí se tázací slovo nachází na konci věty (A ty narozeniny máš kdy?) b. Otázky zjišťovací Zde se mluvčí ptá, jestli to, na co se ptá, platí nebo neplatí. Sloveso zde stojí většinou na začátku věty a větný přízvuk na konci nám ukazuje kontextově nezapojenou část (A: Dorazíš tam s rodiči? B: Ano/Ne, půjdu/nepůjdu.).  Rozkazovací věty Pokud máme výpovědi typu (Podívej se!), je jasné, že sloveso je réma a osoba je téma. U rozvinutějších rozkazů je to složitější a je dobré vycházet z kontextové zapojenosti. Členy, které jsou kontextově zapojeny, lze z rozkazů vypustit. Naopak kontextově nezapojené členy vypustit nejde.  Větný přízvuk Větný přízvuk je ukazatelem kontextově nezapojené části výpovědi. Jeho místo ve větě je ustálené, tedy ve větách oznamovacích je na poslední přízvučné slabice (Sestra vyhrála mobil.).  Větný důraz Větného důrazu se využívá hlavně při vytýkání, jelikož je výraznější než větný přízvuk (On to neudělal.). On zde nese větší důraz a tento výraz je v protikladu k jistému očekávání.  Slovosled Slovosled má podobnou funkci jako větný důraz. Při použití neobvyklého slovosledu můžeme signalizovat protiklad výpovědí a vytýkání do protikladu (A: Jede nám to ze ´třetího nástupiště? B: Kouknu se. Tak, jede nám to z ´prvního.). Slovosled jsme zmiňovali v kapitole 6.  Vytýkací částice Vytýkací částice jsou například pouze, jen, právě, také, i (Jedničku dostala jen moje spolusedící.). Toto značí, že nikdo jiný jedničku nedostal. Podobně jako vytýkací částice se chovají také tzv. temporální adverbia teprve, ještě, už (Stalo se to teprve včera.). 36

 Zástupné výrazy To této kategorie spadají osobní a ukazovací zájmena a odkazovací výrazy jako například teď, tam, tady. Tyto výrazy se chápou jako kontextově zapojené, pokud nesou větný přízvuk (Chtěla jsem práci dokončit včera. Dnes jsem ji konečně dokončila.). Co se týče ukazovacích zájmen, pokud se vyskytují dohromady s podstatnými jmény nebo jinými výrazy, rozhoduje o jejich kontextové zapojenosti či nezapojenosti pozice větného přízvuku a slovosled. Jestliže ukazovací zájmeno nenese přízvuk, bereme ho za kontextově zapojené, které odkazuje k předchozí výpovědi (Měli jsme mladého souseda a ten měl dvě děti. To první bylo blonďaté a to druhé zrzavé.). Pokud ukazovací zájmeno přízvuk nese, bereme ho za kontextově nezapojené, které odkazuje k následující výpovědi (Dnes musím vyřídit toto: poslat dopis, zaplatit účet…). Jestliže ukazovací zájmeno s přízvukem stojí na začátku výpovědi, zájmeno je vytčeno a chová se stejně jako jiné vytčené výrazy (Po dlouhém přemýšlení se konečně zvedl a včas to dopsal. A právě toto rozhodlo o jeho dobré známce.).  Adjektiva Adjektivy můžeme odkazovat na předchozí výpovědi. Jsou to adjektiva například zmíněný, předchozí, citovaný, stejný, uvedený. Větný člen s těmito výrazy je brán jako kontextově zapojený (V předchozích útocích šlo především o ublížení na zdraví.).  Ukazovací výrazy Pomocí ukazovacích zájmen a podobných výrazů se počáteční výpověď vztahuje přímo ke komunikační situaci (Dobrý večer, kde bych tady našla, prosím Vás, koření?).  Počátkové formulce Například v dopisech, vyprávěních se na začátku objevují tzv. počáteční formule (Vážená slečno Nováková, děkuji za Váš poslední dopis., Za sedmero horami…, Promiňte, ale mohla bych se zeptat, zda…).  Titulky Titulky se vyskytují hlavně u informativních novinových článků, v oficiální korespondenci. Titulek utváří pozadí, od kterého se odvíjí první výpověď vlastního textu (STUDENTI POTŘEBUJÍ ŽIVOT PSYCHICKY ZVLÁDAT – Čeští studenti chtějí při 37

kariéře také budovat osobní život, chtějí v práci sloužit dobré věci a nemusí být nutně leadery ve svém oboru).  Citace v textu Citace slouží k označení postupu citování či k označení odkazů na jiné texty. V textu se používají grafické prostředky, v mluvené řeči se užívá hlasových obměn, odlišné výšky a barvy hlasu.  Přímá řeč Přímá řeč zcela přeříkává elementární výpovědi, všechny časy a gramatické osoby. Bývá většinou uvozována tzv. uvozovací větou, kde je upřesněn mluvčí řeči. V psaném textu bývá využito uvozovek pro její rozlišení (Včera jsem měla dobrou náladu a tak jsem si řekla, že někomu provedu nějaký vtípek. Schovala jsem se tedy za dveře a čekala. Brzy kolem šla sestra a v pravý moment jsem vybafla. Sestra vyjekla a prohlásila: „Fuj, tohle ti někdy vrátím!“).  Nevlastní přímá řeč V textu není někdy odlišena přímá řeč od ostatního textu, zvláště v uměleckých textech. Uvozovky, dvojtečky a velká písmena jsou vynechávány. Ostatní text se považuje za pásmo postav a v něm se využívá všech osob a časů jako v přímé řeči. Toto se nazývá nevlastní přímá řeč (Oblékla jsem jí popruhy, pojď, půjdeme na procházku.).  Polopřímá řeč Polopřímá řeč se od přímé liší v tom, že místo vokativu používá nominativ a jedinou gramatickou osobou je třetí osoba.  Nepřímá řeč Nepřímá řeč značí něčí výpověď a mění se při ní gramatická osoba, čas a také i slovesný způsob (Učitelka: „Odpověz mi!“ -> Učitelka mi řekla, abych odpověděla.).36

36

KOLEKTIV AUTORŮ, pozn. 19, s. 637.

38

II. 9

PRAKTICKÁ ČÁST Analýzy V analýzách postupujeme od charakteristiky komunikační situace, přes formu

komunikace, vztah komunikačních partnerů, záměru komunikace ke komunikační funkci a slovesnému způsobu.  Analýza 1 Tato ukázka vznikla v krámku se zdravou výživou v Turnově. Jde zde o komunikační situaci, která má formu dialogu prodavačky a nakupujícího. Forma komunikace je mluvená a nepřipravená. Vztah komunikačních partnerů má sociologickou povahu. Komunikační záměr ze strany nakupujícího je něco získat, koupit. Ze strany prodávajícího jde o záměr něco nabídnout a prodat. Komunikační funkce jsou zde získání informací, což je vyjádřeno interogativní výpovědí, ve které je využito oznamovacího způsobu (prosím Vás, máte…?). Další komunikační funkcí je informovat, což je opět vyjádřeno oznamovacím způsobem (tenhle máme). Na produkt bylo poukázáno ukazovacím zájmenem, nebyl přímo pojmenován, ale oba účastníci komunikace vědí, o jaký produkt jde. Dále nakupující užil oznamovacího způsobu (ještě jeden ten trojúhelníček). Cílem bylo poukázat na fakt, že nakupující chce koupit ještě tento produkt. Tento produkt nebyl pojmenován konkrétním názvem, bylo na něj poukázáno jen ukazovacím zájmenem a obecným názvem trojúhelníček. V dalším momentu komunikace prodávající použil interogativní výpověď, která měla formu oznamovacího způsobu (máte korunku?). Značí to dotaz, zda nakupující nemůže k částce přidat ještě 1Kč. V této komunikaci jde o rozhovor mezi nakupujícím a prodávajícím. Oba komunikanti používají oznamovací způsob nebo tázací způsob. Vztah mezi komunikanty je na sociologické úrovni. Záměr, komunikační funkce výpovědí nakupujícího je něco získat, koupit. Záměr výpovědí, komunikační funkce prodávajícího je splnit požadavky nakupujícího, něco nabídnout. Oba komunikující se snaží být kompetentní z hlediska komunikace, tedy vyjadřovat se přiměřeně v této dané komunikační situaci. Kooperační principy, zásady, maximy jsou v rámci možností komunikanty dodržovány.  Analýza 2 Tento hlasový záznam vznikl v obchodě se zdravou výživou a komunikační situace ukazuje dialog mezi prodavačkou a zákazníkem. Forma komunikace je mluvená a 39

nepřipravená. Vztah mezi komunikanty je zde pracovní. Komunikační záměr ze strany nakupujícího je něco získat a ze strany prodávajícího je prodat, splnit požadavek nakupujícího. Komunikační funkce přání s účelem získání určitého produktu je zde vyjádřena podmiňovacím způsobem, který značí přání (Já bych taky potřebovala udělat taky nějaký dárkový). Příslovce taky zde s příslušným větným přízvukem poukazuje na fakt, že by tento zákazník chtěl také dárkově zabalit ovoce a ořechy jako zákazník předešlý. Komunikační funkce splnění požadavku nakupujícího je zde vyjádřeno interogativní výpovědí ve formě oznamovacího způsobu (Takhle by to stačilo?), která slouží za účelem zjistit informaci, jestli prodávající splnil požadavek nakupujícího. Tato komunikační situace má formu nepřipraveného dialogu. Vztah mezi komunikanty je pracovní. Hlavními komunikačními funkcemi jsou zde vyjádření přání s cílem získat určitý produkt a splnění požadavků nakupujícího. Komunikanty se snaží být kompetentní v této komunikační situaci. Přání nakupujícího je vyjádřeno podmiňovacím způsobem a splnění požadavku ze strany prodávajícího je vyjádřeno způsobem oznamovacím.  Analýza 3 Tento rozhovor byl zaznamenán v krámku se zdravou výživou a jde zde o komunikační situaci ve formě dialogu mezi kolegyněmi. Forma komunikace je mluvená a nepřipravená. Vztah partnerů je na pracovní úrovni. Komunikační záměr, funkce, je zde informovat, sdělit, co se událo („To ti řeknu, co se mi tady stalo.“). Daná událost je vyprávěna v čase přítomném, jakoby vše zrovna probíhalo („Já doplňuju tablety octy…“). Místy se objeví čas minulý („Spadla jedna sojovka malá.“). I když hlavní komunikační funkcí rozhovoru je sdělení události, informování, což je vyjádřeno oznamovacím způsobem, ke konci vyprávění se funkce této komunikace změní na funkci varovací („Tam je potřeba dát si pozor.“). Tento nepřipravený dialog se odehrává v krámu se zdravou výživou mezi kolegyněmi, mezi kterými je vztah pracovní. Oba komunikující se snaží vyjadřovat přiměřeně v dané komunikační situaci. Hlavní komunikační funkcí je zde informovat, sdělit, co se stalo. Vedlejší funkcí je zde funkce varovací. Obě tyto funkce jsou vyjádřeny oznamovacím způsobem.  Analýza 4 40

Zde můžeme vidět komunikační situaci ve formě psaného dialogu. Konkrétně se zde jedná se o emailovou korespondenci. Forma komunikace je psaná a připravená. Vztah mezi komunikanty je na sociologické úrovni. Komunikační záměr z hlediska iniciátora této emailové korespondence je získat informace, což je vyjádřeno interogativní výpovědí, v níž je užit oznamovací způsob (Co ty a letošní příměstský tábor?). Komunikační záměr z hlediska adresáta této korespondence je také získat podrobné informace („Budeš potřebovat nějakou pomoc s přípravou nebo tak?“). Uvedené emaily začínají oslovením, což je kontaktová funkce („Ahoj, Zbyňku“), které značí průnik prvků mluveného projevu do psané korespondence. I když je tato konverzace připravená, hned v úvodním emailu si můžeme všimnout gramatické chyby by jsi, správně by toto mělo být nahrazeno bys. Dále chybí čárka před oslovením. Hned v první větě je vynecháno sloveso, správně by mělo být například („Mám dotaz na tvoji maličkost.“). Jedná se zde o komunikační situaci ve formě emailové korespondence, která je připravená a psaná. Oba komunikanti se snaží být ve vyjadřování kompetentní, avšak se v komunikaci objevují gramatické chyby. Vztah mezi komunikanty je pracovní a hlavní komunikační funkcí je zde získat informace. Tato snaha je vyjádřena oznamovacími způsoby.  Analýza 5 Zde můžeme vidět komunikační situaci, která má formu veřejného slavnostního přednesu. Jedná se o projev, který začíná oslovením, což značí kontaktovou funkci, kde se autor snaží přivítat všechny návštěvníky (Vážená paní ředitelko, drazí učitelé, milí rodiče a všichni, kdo jste dnes přišli…). Forma komunikace je připravená a psaná. Samotný přednes projevu má však mluvenou formu. Vztah komunikantů je sociologické povahy. Komunikační záměr je zde přednes informací a událostí. Toto je vyjádřeno oznamovacím způsobem s funkcí nastínit, sdělit, charakterizovat události, které se maturitnímu ročníku během studia na střední škole udály (V prvním ročníku jsme se protloukali základy latiny…; Na začátku třetího ročníku jsme si rozšířili znalosti historie návštěvou Osvětimi.).. Dále je v tomto projevu také využito rozkazovacího způsobu, který zde ale nerozkazuje, nýbrž apeluje, vyzývá (Držte nám palce…). Rozkazovacího způsobu se také objevuje v rozloučení, kde opět plní funkci apelovou (Užijte si báječný večer…). 41

Projev je rozčleněn do krátkých odstavců, což mluvčímu při budoucím přednesu usnadňuje orientaci v textu. Jedná se tedy o komunikační situaci ve formě projevu, který je připravený a psaný. Přednášející se vyjadřuje přiměřeně dané situaci. Nejhojněji je zde využito slovesného způsobu oznamovacího s funkcí informační. Dále se objevuje rozkazovací způsob, který zde neplní funkci rozkazu, ale funkci apelu, výzvy. Vztah mezi komunikanty je sociologické povahy.  Analýza 6 Zde se jedná o komunikační situaci podání instrukcí se záměrem úspěšného splnění cíle. Jedná se o popis pracovního postupu. Forma komunikace je psaná a připravená. Objevují se zde slovesa značící činnost (rozdělte všechny trubky do tří skupin).37 Tato slovesa mají tvar 2. osoby čísla množného a slovesný způsob je zde rozkazovací, který má komunikační funkci instruktážní. Vztah mezi komunikanty je na sociologické úrovni. Hlavním komunikačním záměrem návodu je přiblížit činnost, zacházení s nějakým předmětem za cílem utvoření představy o tom, jak by měly jednotlivé části činnosti přesně probíhat a jak dosáhnout požadovaného výsledku. Tento návod na sestavení trampolíny začíná úvodem, který nastiňuje, jak dlouho by sestavení mělo trvat a fotografií je znázorněno, jak by výsledný produkt měl vypadat. Návod je řazen do odstavců s nadpisy Krok č. 1 až Krok č. 7. Každý z odstavců je doplněn fotografií či fotografiemi, které zobrazují postupný progres v sestavování. Jedná se tedy zde o komunikační situaci, která je psaná a připravená. Autor tohoto návodu se snaží vyjadřovat vhodně vzhledem k dané situaci. Vztah mezi komunikanty v této komunikační situaci je sociologický. Je zde využito rozkazovacího způsobu, který plní funkci instruktážní.  Analýza 7 Komunikační situace této analýzy podání popisu k sledování určitých kroků s cílem splnit dané instrukce. Jedná se zde o popis pracovního postupu, který má psanou a připravenou formu. V tomto textu se vyskytují slovesa, která značí činnost, jako například uvařit, nakrájet. Tato slovesa jsou v 1. osobě čísla množného a slovesný způsob je tedy oznamovací a mají komunikační funkci instruktážní. Záměr komunikace je popis pracovního postupu, kdy autor říká příjemci, co a jak má dělat k dosažení stanoveného 37

Trampolíny CrazyJump. In: CrazyJump [online]. [vid. 11. 8. 2015]. Dostupné z: WWW: http://www.crazyjump.cz/media/upload/navod-sestaveni2012.jpg

42

cíle. Cíle dosáhne díky respektování daných kroků. Vztah mezi komunikanty je sociologické povahy. V této knize s kuchařskými recepty se vždy naproti hřbetu nachází sloupcový seznam surovin, které budou potřeba k danému receptu. V tomto seznamu surovin se nacházejí zkratky, například 1 pl oleje38, což znamená 1 polévková lžíce oleje. Hned pod seznamem jsou sepsány informace s odhadovaným časem přípravy a odhadovanou energetickou hodnotou. Samotný text popisu přípravy receptu je členěn do odstavců a každý z nich začíná číslem 1, 2, 3 atd., kdy tato čísla značí, čím začít a čím skončit. Pro adresáta je to přehledné a značí to logickou posloupnost. V tomto popisu se vyskytuje minimální množství přívlastků. Vztah mezi komunikanty má zde sociologickou povahu. Autor textu se snaží vyjadřovat vhodně, být kompetentní. Je zde využíváno oznamovacího způsobu s funkcí popsat kroky, které povedou ke splnění cíle.  Analýza 8 V této analýze se jedná o komunikační situaci sdělování informací o události, která se bude konat v určitou dobu. Toto oznámení o rekonstrukci má formu psanou a připravenou. Vidíme zde zaměřenost na fakta a na jejich sdělení. Vztah komunikačních partnerů je sociologické povahy. Komunikační záměr je zde oznámení, informování o budoucí události, čehož je zde dosaženo podmiňovacím způsobem (Rádi bychom Vám oznámili…).39 Je zde také užito opisného pasivu (bude probíhat).40 Nejvíce se zde vyskytuje budoucí čas, ale objevuje se i minulý čas (Nejhlučnější práci jsme soustředili na pátek 11. Listopadu…)41, což značí, že byly učiněny kroky, které se však teprve uskuteční. Zde se tedy jedná o komunikační situaci psanou a připravenou. Vztah mezi komunikanty v této situaci je na sociologické úrovni. Autor oznámení se snaží dodržet

38

KOLEKTIV AUTORŮ. Těstoviny – Jednoduché i nápadité recepty italské kuchyně. Německo : Naumann and Gobel. ISBN 978-3-625-11613-4. s. 84. 39 Rekonstrukce bytů, pořádek a klid v domě. In: platonova.webnode [online]. 8. 2. 1012 [vid. 28. 8. 2015]. Dostupné z: http://platonova.webnode.cz/news/rekonstrukce-bytu-poradek-a-klid-v-dome/ 40 Oznámení o rekonstrukci bytu, pozn. 39. 41 Oznámení o rekonstrukci bytu, pozn. 39.

43

vhodné vyjadřování. Komunikační funkce oznámení je sdělná, informativní, čehož bylo dosaženo užitím podmiňovacího způsobu.  Analýza 9 Zde můžeme vidět komunikační situaci zaslání dopisu uchazeče o zaměstnání do firmy, jedná se konkrétně motivační dopis. Forma komunikace je psaná a připravená a vztah mezi komunikačními partnery má sociologickou povahu. Samotný text je napsán s využitím oznamovacího způsobu a v přítomném a minulém času se záměrem ukázat, dát najevo potencionálnímu zaměstnavateli, že autor je vhodný kandidát. Chce ho přesvědčit o svých kvalitách (Má angličtina je na skvělé úrovni a dokonce mluvím denně anglicky na mé stávající pozici.).42 Závěr dopisu je napsán budoucím časem opět za použití oznamovacího způsobu s cílem vyjádřit naděje k pozvání na pracovní pohovor. Toto se projevilo ve větě (V případě Vašeho zájmu se budu těšit na setkání prezentaci detailů mých pracovních zkušeností.).43 Tento motivační dopis začíná kontaktovou funkcí, oslovením paní/pane a beze jména, což značí fakt, že autor nezná adresáta, nebo že adresát nebyl nikde uvedený. Na druhou stranu je zdvořilé zmínit obě možnosti toho, že příjemce může být žena či muž. Autor se tak vyhne situaci, že dopis bude adresovat muži, ale pravý příjemce bude žena. Autor se zde k příjemci vyjadřuje velmi zdvořile a užívá velkého písmena ve tvaru přivlastňovacího zájmena (Bez problémů také splňuji Vaše jazykové požadavky.44). Dopis je členěn na oslovení, samotný text, závěr, datum a rozloučení. V samotném textu autorka vyzdvihuje své dobré vlastnosti (Vystudovala jsem obor, který mu mnoho společného s vámi nabízenou pozicí a zároveň je tato práce mým celoživotním koníčkem.).45 Tato komunikační situace je připravená, psaná a vztah mezi komunikanty je sociologické povahy. Autor dopisu se vyjadřuje vhodně, s úctou. Komunikační funkce je zde informativní a persuasivní, čehož bylo dosaženo oznamovacím způsobem.  Analýza 10 V této analýze se jedná o komunikační situaci zaslání životopisu uchazeče, který se snaží získat zaměstnání ve firmě, což je vyjádřeno motivačním dopisem. Forma této 42

RŮŽÍČKOVÁ, V., NOVÁKOVÁ, E. Vzory motivačního dopisu. In: vzor-dopisu.cz [online]. [vid. 13. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.vzor-dopisu.cz/motivacni-dopis/#vzor 43 RŮŽÍČKOVÁ, V., NOVÁKOVÁ, E., pozn. 42. 44 RŮŽÍČKOVÁ, V., NOVÁKOVÁ, E., pozn. 42. 45 RŮŽÍČKOVÁ, V., NOVÁKOVÁ, E., pozn. 42.

44

komunikace je psaná a připravená. Vztah mezi komunikačními partnery je sociologické povahy. Hlavním záměrem je snaha o vyvolání dobrého dojmu s využitím oznamovacího způsobu (…jsem studentkou Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, sedmým rokem působím v divadelním spolku Cicero a v letech 2008, 2009 a 2010 jsem pracovala jako lektorka dramatické výchovy na letních táborech pro děti a mládež.).46 Tento motivační dopis začíná hlavičkou a adresou firmy/společnosti, u které by se autor rád ucházel o pracovní pozici. U oslovení autor využívá obou možností oslovení, tedy oslovení paní/pane. Toto značí, že adresát dopisu není znám. Dopis je členěn do 5 odstavců. V prvním dává autor najevo, proč píše. V tomto odstavci je užito přítomné i minulého času s oznamovacím způsobem za účelem dát najevo důvod napsání dopisu. Dále si můžeme všimnout podmiňovacího způsobu, který značí autorovo přesvědčení o svých vlastních kvalitách (Vzhledem k těmto faktům se domnívám, že bych byla vhodným kandidátem na výše zmiňovanou pozici.).47 Dále zde můžeme vidět způsob rozkazovací, který však nefunguje jako příkaz, ale jako zdvořilostní žádost (V případě Vašeho zájmu mne prosím kontaktuje na níže uvedeném telefonním čísle nebo emailu.).48 A v poslední odstavci pisatel přidává další informace navíc a následně se loučí. V této analýze vidíme komunikační situaci, která je psaná a připravená. U autorova vyjadřování vidíme snahu vyjadřovat se kompetentně v této komunikační situaci. Vztah mezi komunikanty je sociologický a komunikační funkce je informativní a persuasivní s využitím zejména oznamovacího a podmiňovacího způsobu.  Analýza 11 Komunikační situací je zde zaslání životopisu potencionálnímu zaměstnavateli. Tento životopis má formu dopisu a je tedy psaný a připravený. Vztah mezi komunikanty má sociologickou povahu. Hlavním záměrem této komunikace je popis základních fakt o průběhu života, vlastnosti a zkušenosti autora životopisu. Komunikační funkce je zde tedy informativní a persuasivní za použití oznamovacího způsobu („Mezi mé přednosti určitě patří týmový duch, flexibilita, komunikativnost, samostatnost, ochota se

46

RŮŽÍČKOVÁ, V., NOVÁKOVÁ, E., pozn. 42. RŮŽÍČKOVÁ, V., NOVÁKOVÁ, E., pozn. 42. 48 RŮŽÍČKOVÁ, V., NOVÁKOVÁ, E., pozn. 42. 47

45

zdokonalovat.“).49 Dále si v úvodu můžeme všimnout podmiňovacího způsobu, který má funkci nastínění toho, o čem se bude dále psát (…chtěl bych se Vám představit jako kandidát…).50 Dále se podmiňovací způsob objevuje na konci životopisu, který naznačuje hypotetickou událost v budoucnosti (Rád bych Vám předvedl i své vystupovaní…).51 Tento životopis je psaný formou dopisu a je celý členěný do jednoho odstavce. V životopisu se mísí přítomný čas s minulým. Životopis je zaměřený na sdělení fakt. Komunikační situace je psaná a připravená. Vztah mezi komunikačními partnery je na úrovní sociologické. Autor se vyjadřuje správně a vhodně v dané situaci. Je zde využito oznamovacího způsobu, který disponuje funkcí sdělovací, informativní a persuasivní. Dále se zde vyskytuje i podmiňovací způsob, který zde má funkci vyjádření hypotetického vývoje událostí.  Analýza 12 Zde můžeme vidět komunikační situaci čtení reportáže. Komunikační forma je zde psaná a připravená. Vztah mezi komunikanty je sociologické povahy. Komunikační funkce je zde informativní a autor využívá oznamovacího způsobu se záměrem utvořit názornou a co nejpřesnější představu o dané události (Chytré opice však našly slabé místo v podobě stromu, o kterém si ošetřovatelé mysleli, že z něj žádný makak nemůže přeskočit několik metrů vzdálený plot.).52 Tato reportáž začíná titulkem, který naznačuje, co se stalo a o čem bude celá reportáž. Popis události začíná krátkým shrnutím události. Dále můžeme vidět ilustrační fotografii s popisem, co se na fotografii děje. Což pomáhá čtenáři si utvořit představu, jak vše vypadlo. Před samotným textem reportáže se nachází časové a místní vymezení, kdy reportáž vyšla. Text je rozdělen do krátkých odstavců, jednotlivé úseky jsou nadepsány menšími titulky. Toto dává dopředu najevo, o čem se bude v daném úseku psát. V průběhu

49

Psaný životopis. In: muj-zivotopis [online]. [vid. 18. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.mujzivotopis.cz/image/psany-zivotopis-nahled-vzor1.png 50 Psaný životopis, pozn. 49. 51 Psaný životopis, pozn. 49. 52 ČTK. Slavnostní otevření výběhu využili makakové v Olomouci k útěku. In: Novinky [online]. 31. 7. 2015 [vid. 11. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/koktejl/376505-slavnostni-otevreni-vybehuvyuzili-makakove-v-olomouci-k-uteku.html

46

reportáže se objevují další fotografie, které mají opět svůj krátký popis, a také je u nich napsáno, kdo fotografie pořídil. V reportáži se vyskytuje přímá řeč, díky čemu text získává větší autentičnost a vtahuje čtenáře do děje („K devíti samicím později připustíme dva samce a potom ještě zbytek skupiny. Ve výběhu by mělo být zhruba 16 makaků,“ uvedla Břečková.).53 Komunikační situace je psaná a připravená. Vztah mezi komunikanty je sociologické povahy. Autor se vyjadřuje vhodně, přijatelně. Je zde využíváno oznamovacího způsobu s funkcí informativní.  Analýza 13 V této analýze můžeme vidět komunikační situaci čtení reportáže. Forma této komunikace je zde psaná a připravená. Vztah mezi komunikanty je sociologické povahy a záměr této reportáže je popis a informování o konkrétní události, která se stala, vytvořit u čtenáře co nejpřesnější představu o ní. Tato reportáž využívá oznamovacího způsobu s funkcí informativní (Za krásného slunného dne se sešlo mnoho diváků, aby se přišli podívat na tento vskutku nádherný závod.).54 Tato reportáž, jako i většina jiných, začíná titulkem, který naznačuje, o čem daná reportáž bude. Autor využívá anglický výrazů, jako například Hobby Cross, Everygold, Black Panther. V reportáži si můžeme všimnout grafického zpodobnění výsledků závodu: Konečné umístění tedy vypadlo následovně: 1. Marek Žid 2. Tomáš Konečný 3. Sebastian Milner. Dále se v reportáži objevují fakta, jako například kolik se zúčastnilo závodníků nebo kolik diváků se přišlo podívat. Dále si můžeme v této reportáži všimnout zanedbání dvojí vazby, což se nazývá zeugma (Největší napětí a strach mezi diváky nastal při čtvrtfinále, když se Marek Hyžák vřítil do zatáčky, kterou ale bohužel nezvládl a v plné rychlosti vlétl do kamenných zátarasů.).55 Reportáž je napsána minulým časem, kromě rozhovoru s vítězem, kde se objevuje i čas budoucí.

53

ČTK, pozn. 52. Závody v naší obci. In: cesky-jazyk [online]. 27. 10. 2014 [vid. 18.8.2015]. Dostupné z: http://www.cesky-jazyk.cz/slohovky/reportaze/zavody-v-nasi-obci.html 55 Závody v naší obci, pozn. 54. 54

47

Komunikační situace má zde tedy formu psanou a připravenou. Vztah mezi komunikačními partnery má sociologickou povahu. Autor se snaží vyjadřovat kompetentně, avšak se v textu objevilo zanedbání dvojí vazby, tedy zeugma. Autor užívá oznamovacího způsobu s funkcí popisnou a informativní.  Analýza 14 Zde můžeme vidět čtení novinového článku, který má psanou a připravenou formu. Vztah mezi komunikanty je sociologické povahy. Hlavním záměrem článku je představit čtenáři událost, která se stala. Je zde využíváno oznamovacího způsobu s funkcí informativní (K vidění byly vozy 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce. Historický tank T-34, doprovodné vozy a zbraně s uniformovanými vojáky v německých i sovětských uniformách – to bylo v režii Sdružení přátel vojenské historie SEVER 2013.).56 Dále funkcí oznamovacího způsobu je zde funkce varovací (Ani dnes nežijeme v ideálním světě…).57 Také si můžeme všimnout rozkazovacího způsobu s komunikační funkcí apelovou (Braňme to největší bohatství.).58 Ve druhém odstavci ve větě (…to bylo v režii…)59 najdeme ukazovací zájmeno to, poukazující na fakt, že příslušná organizace měla na starosti to, tedy ukázku vozů 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce. Nemá to znamenat například vozy záchranářské z Jablonce nad Nisou. Článek je doplněn fotografiemi, které mají za úkol čtenáři přiblížit prostředí dané události. Tato komunikace je psaná a připravená. Vztah mezi komunikačními partnery má sociologickou povahu. Autor se snaží vyjadřovat kompetentně. Článek je psaný zejména oznamovacím způsobem, který zde zastává komunikační funkci informační, tedy informuje o nějaké události. Další funkcí je zde funkce varovací, která je také vyjádřena oznamovacím způsobem. Další funkcí je funkce apelová, která je vyjádřena rozkazovacím způsobem.  Analýza 15

56

CHAROUSEK, P. Ani dnes nežijeme v ideálním světě, připomněl starosta v připomínce výročí konce války. Turnovskovakci [online]. 8. 5. 2015 [vid. 11.8.2015]. Dostupné z: http://www.turnovskovakci.cz/view.php?cisloclanku=2015050009 57 Turnovskovakci.cz, pozn. 56. 58 Turnovskovakci.cz, pozn. 56. 59 Turnovskovakci.cz, pozn. 56.

48

Komunikační situací je zde vydání článku, jehož forma je psaná a připravená. Vztah mezi komunikanty má povahu sociologickou. Záměrem tohoto článku je informovat veřejnost o události, která se konala ve městě Turnov 7. května 2015. Je zde využíváno oznamovacího způsobu s funkcí informativní, popisnou (…měli připravené promítání filmu Chlapec v pruhovaném pyžamu, popisující osud malého chlapce, syna nacistického důstojníka, který netuší, že blízké nebezpečí není farma, ale koncentrační tábor…).60 V tomto článku si také můžeme všimnout přepisu přímé řeči dětí („Hele tamhle stojí tank a jsou u toho i vojáci,“ volaly jeden přes druhého.“)61, což indikuje přítomnost nějakého předmětu či místa, které dítě nepojmenovalo, ale ostatní děti věděly, co je tím myšleno. Na toto místo bylo ukázáno ukazovacím zájmenem. Dále zde můžeme vidět rozkazovací způsob s funkcí výzvovou, apelovou („Nedejme jim novou šanci. Braňme to největší bohatství, jakého se nám v naší zemi dostalo – lidskou svobodu. Braňme ji každodenně. O minulosti a přítomnosti veďme vážný dialog. Nestačí v to však věřit. O občanskou svobodu a demokracii – jediné skutečné záruky naší mírové budoucnosti – musíme usilovat každý den,“).62 je napsán rozkazovacím způsobem, který vyjadřuje prosbu, ale také apel a výzvu. Článek je doplněn fotografiemi, které zachycují momenty události a mají za úkol přiblížit čtenáři atmosféru akce. Tato komunikační situace je psaná a připravená. Vztah mezi komunikanty je sociologické povahy. Autor článku se snaží vyjadřovat správně a vhodně vzhledem k situaci. Článek je psaný zejména oznamovacím způsobem s funkcí informativní a varovací, místy se však objevuje rozkazovací způsob v přímé řeči, kde mluvčí chce vyzvat občany k činnosti.  Analýza 16 Zde můžeme vidět komunikační situaci čtení reportáže o cestě do zahraničí. Forma komunikace je psaná a připravená. Vztah mezi komunikanty je sociologické povahy. Komunikační záměr je popis události, její hodnocení, utvoření názorné představy o události, například (Cesta autobusem se nám zdá více než náročná…).63 Autor tuto

60

Kulturní centrum Turnov. 2015. Turnov si připomněl 70. Výročí konce druhé světové války. Turnovské radniční listy, roč. 18, č. 6, s. 21–22. 61 Kulturní centrum Turnov, pozn. 60. s. 21. 62 Kulturní centrum Turnov, pozn. 60. s. 21. 63 Dobrodružství v Anglii. In: cesky-jazyk [online]. [vid. 18. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.ceskyjazyk.cz/slohovky/reportaze/dobrodruzstvi-v-anglii.html

49

událost sám zažil, je očitým svědkem. Reportáž je psaná oznamovacím způsobem s funkcí informativní. Autor využívá anglických výrazů, jako například trip, meeting point.64 Dále zde využívá přímé řeči, což více dynamické, vtahuje to čtenáře do děje („Cesta byla hrozná. Vůbec jsem se nevyspala, ale po celodenní prohlídce Londýna mě to nějak přešlo.“).65 Reportáž také využívá přítomného času, což budí dojem, že se daná událost právě děje, například (Je neděle 14. Dubna…).66 Tato komunikační situace je psaná a připravená. Vztah mezi komunikanty má sociologickou povahu. Autor píše kompetentně. Je zde využíváno oznamovacího způsobu s funkcí informativní.  Analýza 17 Komunikační situací je zde zhodnocování a popisování představení, což má formu psanou a připravenou. Vztah mezi komunikačními partnery je sociologické povahy. Komunikačním záměrem je sdělit autorovy názory na divadelní hru. V této recenzi je využito oznamovacího způsobu s funkcí informativní (Nejzábavnější byla dle mého názoru scéna…). Recenze začíná titulkem, který naznačuje, o čem bude následující text. Samotná recenze je členěná do odstavců. První odstavec je napsán v minulém čase oznamovacího způsobu s cílem informovat, kdy a kde se událost udála a kdo ji napsal. Dále v tomto odstavci najdeme popis autorových pocitů před zhlédnutím inscenace. Druhý odstavec obsahuje shrnutí děje představení. Odstavec je psán přítomným časem a oznamovacím způsobem, kde záměr je sdělit, o co v příběhu jde bez prozrazení konce. Tímto způsobem napíná diváka, vzbuzuje jeho zájem o hru. Ve třetím odstavci se nachází shrnutí kladných myšlenek a názorů na představení. Opět je zde využit minulý čas a oznamovací způsob s účelem popsat myšlenky a názory autora. Čtvrtý odstavec obsahuje popis scény a kostýmů. Také zde můžeme vidět autorovy názory na ně. Tento odstavec je napsán s použitím minulého času a oznamovacího způsobu s cílem popsat konkrétní věci a charakterizovat autorovi názory. 64

Dobrodružství v Anglii, pozn. 63. Dobrodružství v Anglii, pozn. 63. 66 Dobrodružství v Anglii, pozn. 63. 65

50

Pátý odstavec shrnuje záporné myšlenky a názory autora o představení. V tomto odstavci se prolíná přítomný a minulý čas a záměr je opět popsat, charakterizovat autory názory. V šestém odstavci lze vidět shrnutí inscenace a popis nálady diváků. Obsahuje autorův osobní názor na hru. Opět se zde prolíná přítomný a minulý čas. V této recenzi se tedy střídají dva časy, a to čas přítomný a minulý s použitím oznamovacího způsobu, který obecně funguje hlavně k sdělení či popisu nějaké události, informace. Tato komunikace má formu psanou a připravenou. Vztah mezi komunikanty je sociologické povahy. Autor recenze se snaží popisovat vhodně. V této recenzi je užito oznamovacího způsobu s funkcí informativní.  Analýza 18 Komunikační situace má zde formu četby románu, kde vztah mezi komunikanty má sociologickou povahu. Forma této komunikace je psaná a připravená. Oznamovací způsob zde má funkci sdělovací („Svědčí to o chvályhodné sesterské náklonnosti,“ poznamenal Bingley.).67 Také se objevuje oznamovací způsob ve formě interogativní výpovědi s funkcí zjišťovací („Dáváte přednost knize před kartami?“).68 Dále se zde objevuje podmiňovací způsob s funkcí hypotetického naznačení událostí („Škoda, že nejsem bohatě zásoben, měl bych se čím chlubit a vy byste si lépe vybrala…“).69 V přímé řeči je také užito kurzívy, která klade větší důraz na dané pronesené slovo („Pak už se nedivím, že znáte pouze šest vzdělaných žen…“).70 Vyprávění tohoto románu je členěno do odstavců a působí na čtenářovi city, rozum a fantazii. Komunikační situací je zde tedy žánr román, který je psaný a připravený. Vztah komunikantů má sociologickou povahu. Autor románu se vyjadřuje ve svém psaní kompetentně. Je zde hlavně využíváno oznamovacího způsobu s funkcí charakterizující, vyprávěcí a zjišťovací. Dále je zde také užito podmiňovacího způsobu s funkcí naznačení hypotetického děje, který by se udál za určitých okolností.

67

AUSTENOVÁ, J. Pýcha a předsudek. Praha : Rozmluvy, 2009. ISBN 978-80-84336-86.3. s. 29. AUSTENOVÁ, J., pozn. 67. s. 30. 69 AUSTENOVÁ, J., pozn. 67. s. 30. 70 AUSTENOVÁ, J., pozn. 67. s. 32. 68

51

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zkoumat slovesné způsoby a jejich různé funkce v různých komunikačních situacích na základě vzorků textů. Jako teoretické východisko popisu daného tématu práce sloužily odborné publikace jako například Příruční mluvnice češtiny či Skladba češtiny. Dále bylo cílem zkoumat slovesné způsoby a jejich různé funkce v různých komunikačních situacích na základě vzorků textů. V komunikačních situacích se lidé nacházejí každý den, bez ohledu na to, zda je komunikace mluvená či psaná. Do mluvené komunikace spadá například rozhovor mezi kolegyněmi v obchodě se zdravou výživou či rozhovor mezi prodávajícím a nakupujícím. Z hlediska psané podoby komunikace jsme se zaměřili na emailovou korespondenci, recenzi, reportáž, novinové články, oznámení či na četbu románu. Lidé se v komunikačních situacích mohou ocitnout dobrovolně či nechtěně. Komunikačními funkcemi může být například informování, dotazování, instruování, apel či výzva. Nedílnou součástí této práce byl sběr textů různých stylů a jejich následná analýza a aplikování teoretických znalostí při analýze. Bylo zjištěno, že prostě sdělovací styl, který je styl běžné komunikace nejčastěji užívá oznamovacího slovesného způsobu s funkcí zjišťovací. Oznamovací způsob zde často má formu otázky za účelem zjistit názory, poznatky, informace k určitému tématu, či poprosit adresáta o nějakou konkrétní činnost. Komunikačními situacemi může být například rozhovor mezi kolegyněmi v pracovním prostředí, emailová korespondence či rozhovor mezi prodávajícím a nakupujícím. Vztah mezi komunikanty může být sociální, pracovní či zájmové povahy. U odborného stylu bylo zjištěno nejčastější využití oznamovacího a rozkazovacího slovesného způsobu s funkcí sdělnou a instruktážní. Oznamovací způsob je využíván nejčastěji, pokud má sloveso tvar 1. osoby množného čísla. Rozkazovací způsob je vyjadřován tvarem slovesa v 2. osobě množného čísla. Komunikanti mezi sebou mohou mít vztah na úrovni pracovní a zájmové. Dále byla také zjištěna funkce persuasivní. Může se zde vyskytnout podmiňovací slovesný způsob, který vyjadřuje podmíněnost děje. Můžeme zde sledovat vztah mezi komunikanty povahy pracovní. Oznamovací způsob je nejhojněji využit v publicistickém stylu. Má zde funkci informovat, sdělit, popsat, utvořit názornou představu o nějaké konkrétní události. Vztahy mezi komunikanty jsou zájmové hlavně ze strany adresátů. Může být také pracovní z hlediska autora textu. 52

V uměleckém stylu je nejčastěji využito oznamovacího způsobu ve formě oznamovací věty s funkcí popisnou, sdělnou, informativní a také estetickou. Oznamovací způsob se zde také může objevovat ve formě tázací věty s funkcí zjišťovací. Dále se v tomto stylu také často nachází podmiňovací způsob, který plní funkci poukázat na hypotetický průběh okolností. Komunikanti mezi sebou mají vztah na zájmové úrovni. Na závěr můžeme konstatovat, že nejčastěji používaným slovesným způsobem je oznamovací způsob, který plní nejhojněji funkci informativní a sdělovací. Východiskem této práce byly autentické texty, které nám umožnily zjistit, že teoretické popsání slovesných způsobů a komunikačních funkcí odpovídá skutečnosti. Hlavní přínos této práce spatřuje v přehledné charakteristice slovesných způsobů, komunikačním funkcí a termínů s tímto tématem spojených s následným analyzováním těchto teoretických poznatků na autentických textech. Další bádání by se mohlo soustředit na ještě širší vzorky textů, nebo by se mohlo soustředit jen na mluvené podoby komunikace, čímž by zjištění byla komplexnější a výsledky by vedly k závěrům s obecnější platností.

53

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1. AUSTENOVÁ, J. Pýcha a předsudek. Praha : Rozmluvy, 2009. ISBN 978-8085336-86-3. 2. CVRČEK, V. a kolektiv autorů. Mluvnice současné češtiny. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1743-5. 3. ČECHOVÁ, M. a kolektiv autorů. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN. 2011. ISBN 978-80-7235-413-9. 4. ČTK. Slavnostní otevření výběhu využili makakové v Olomouci k útěku. In: Novinky [online].

31. 7. 2015 [vid. 11. 8. 2015]. Dostupné z:

http://www.novinky.cz/koktejl/376505-slavnostni-otevreni-vybehu-vyuzilimakakove-v-olomouci-k-uteku.htmlRekonstrukce bytů, pořádek a klid v domě. In: platonova.webnode [online]. 8. 2. 1012 [vid. 28. 8. 2015]. Dostupné z: http://platonova.webnode.cz/news/rekonstrukce-bytu-poradek-a-klid-v-dome/ 5. Dobrodružství v Anglii. In: cesky-jazyk [online]. [vid. 18. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.cesky-jazyk.cz/slohovky/reportaze/dobrodruzstvi-v-anglii.html 6. GREPL, M. , KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998. ISBN 807198-281-4. 7. CHAROUSEK, P. Ani dnes nežijeme v ideálním světě, připomněl starosta v připomínce výročí konce války. Turnovskovakci [online]. 8. 5. 2015 [vid. 11.8.2015].

Dostupné

z:

http://www.turnovskovakci.cz/view.php?cisloclanku=2015050009 8. JAKOBSON, R. Poetická funkce. Jinočany: H&H, 1995. ISBN 80-85787-83-0. 9. KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-484-X. 10. KOLEKTIV AUTORŮ. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-980-5. 11. KOLEKTIV AUTORŮ. Těstoviny – Jednoduché i nápadité recepty italské kuchyně. Německo : Naumann and Gobel. ISBN 978-3-625-11613-4. 12. Kulturní centrum Turnov. 2015. Turnov si připomněl 70. Výročí konce druhé světové války. Turnovské radniční listy, roč. 18, č. 6, s. 21–22. 54

13. MACHOVÁ, S., ŠVEHLOVÁ, M. Sémantika & pragmatika jako lingvistické disciplíny. Praha: Pedagogická fakulta UK, 1996. ISBN 80-86039-05-6. ISBN 978-80-7234. 14. Psaný životopis. In: muj-zivotopis [online]. [vid. 18. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.muj-zivotopis.cz/image/psany-zivotopis-nahled-vzor1.png 15. RŮŽÍČKOVÁ, V., NOVÁKOVÁ, E. Vzory motivačního dopisu. In: vzordopisu.cz [online]. [vid. 13. 8. 2015]. Dostupné z: http://www.vzordopisu.cz/motivacni-dopis/#vzor 16. Trampolíny CrazyJump. In: CrazyJump [online]. [vid. 11. 8. 2015]. Dostupné z: WWW: http://www.crazyjump.cz/media/upload/navod-sestaveni2012.jpg VYBÍRAL Z., Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178291-2. 17. Závody v naší obci. In: cesky-jazyk [online]. 27. 10. 2014 [vid. 18.8.2015]. Dostupné

z:

http://www.cesky-jazyk.cz/slohovky/reportaze/zavody-v-nasi-

obci.html

55

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Přepis záznamu 1 Příloha B – Přepis záznamu 2 Příloha C – Přepis záznamu 3 Příloha D – Email Příloha E – Projev Příloha F – Návod Příloha G – Recept Příloha H – Oznámení Příloha CH – Motivační dopis 1 Příloha I – Motivační dopis 2 Příloha J – Psaný životopis Příloha K – Reportáž 1 Příloha L – Reportáž 2 Příloha M – Článek 1 Příloha O – Článek 2 Příloha P – Reportáž 3 Příloha Q – Recenze Příloha S – Kniha

56

Příloha A – Přepis záznamu 1 A: „Prosím vás, sušený pohankový mlíko.“ B: „Juknu, jestli ještě je. Takhle máme pohankový nápoj tenhleten.“ A: (ukáže na daný nápoj) B: „Takže to je šedesát devět.“ A: „Tady ještě jeden ten…“ B: „Hm, dvacet dva. Všechno takhle?“ A: (kývne hlavou) B: „Devadesát jedna. Korunku budete mít?“ A: „To asi jo, nějaký drobný tady jsou. Počkejte, dvojku. Co to tady je, jo.“ B: „Takže deset je do sta a čtyři sta je do pěti set.“ A: „Děkuju vám.“ B: „Děkuju.“ Příloha B – Přepis záznamu 2 A: „Já bych taky potřebovala udělat nějaký ten dárkový…“ B: „Jakou máte představu? Do stovky, nad stovku?“ A: „Kolem stovky. Ale víte co, no jo…“ B: „A budou to spíš menší věci nebo…?“ A: „Spíš v támhle v tom, v tý hořký čokoládě. A do toho jsem třeba myslela právě třeba ty třešně kandovaný.“ B: „Dobře, tak jo.“ A: „A, nevím…“ B: „To snad by mohlo být kolem tý stovky, protože tamten už je docela velkej, to většinou nevychází. Jestli třeba na to dát trošku brusinek, nebo vy chcete tmavý.“ A: „No, dejte mi tmavý. Pak mi dejte ty brusinky v hořký čokoládě.“ B: „Brusinky v hořký? Ty jsou teda větší, tak snad zapadnou. Rozinky nechcete, nebudete je brát? Ne, spíš brusinky. Ono uvidí se, jak zapadnou. Tak jestli takhle dolů?“ A: „No, jó. Pár třeba těch třešní kandovaných.“ B: „Ano.“ A: „Jestli to bude přes stovku, nevadí, uvidí se. „

B: „Takhle by stačilo? „ A: „Ták, stačí. Třeba tadyhlety meruňky v jogurtu.“ B: „Jestli víc možná nebo stačí?“ A: „Stačí.“ B: „Ať tam je víc druhů.“ A: „Pak byste ještě mohla dát mandle v čokoládě, madle v hořký.“ B: „A to máme osmdesát čtyři.“ Příloha C – Přepis záznamu 3 A: „To ještě než odejdeš, to ti řeknu, co se mi tady stalo. To je asi tak čtrnáct dnů, můžu ti říct, že jsem ani nedýchala. Já doplňuju támhlety octy, prostře já nevím, jestli sojovku jsem to chtěla předrovnat poctivě a to že jo a teď se mi ta jedna, jak to tam je prostě, skácelo a teď postupně tam teďka já pod tím, teď ruku takhle a teď jak se postupně všechny postupně kácely.“ B: „Ježiši!“ A: „Já tady takhle stála, ruku tak, kdybys mě viděla. Teď úplně mi tlouklo srdce. Já myslela, že spadne všechno, že se to rozmlátí. Spadla jedna sojovka malá a vydržela. Ale já fakt takhle, teď jsem ani nedýchala, takže tam fakt je potřeba dát pozor. Tam prostě jak se jedna láhev nakloní, tak jede všecko, všechny postupně se skácely. Úplně mě bylo špatně.“ B: „To by mně taky bylo.“ A: „Říkám si, já budu platit všechny sojovky, no tak to snad, nebo ty krajní minimálně, že jo. B: „To by byla škoda peněz, kdyby se to pak rozbilo.“ Příloha D - Email A: Ahoj Lindo. Dotaz na tvoji maličkost. Co ty a letošní příměstský tábor ? Měla by jsi chuť

a

čas?

Zatím

to

vypadá,

že

největší

zájem

je

o

červenec.

Zbyněk B: Ahoj ahoj, samozřejmě, že mám chuť i čas, moc ráda bych se zase zúčastnila. Budeš potřebovat Linda

nějakou

pomoc

s

přípravou

nebo

tak?

A: Ahoj Lindo. Jsem rád, že zvedáš rukavici a počítáš s táborem. Ale asi je to na delší povídání. Co kdybychom se někde a někdy sešli? Kubovi už jsem psal a ten lamač dívčích srdcí přislíbil účast. Zbyněk B:Ahoj, určitě

se

můžeme

sejít,

kdy

bys

mohl?

Linda A: Co třeba v neděli dopoledne? Okolo jedenácté? Končí nám akce s Poláky, takže bych se ozval. Můžu k Vám zajet do Přepeř ? Pokud nemáš zrovna utřený prach, tak můžeme zajít k autobusu. Zbyněk B: Dobře, neděle dopoledne, kolem jedenácté, počítám s tebou, prach snad stihnu utřít.

Příloha E – Projev Vážená paní ředitelko, drazí učitelé, milí rodiče a všichni, kdo jste dnes přišli, chtěli bychom Vás přivítat na letošním maturitním plese SZŠ v Turnově. Jsme velice poctěni Vaší přítomností a doufáme, že si ples užijete spolu s námi. Zdá se nám to jako včera, kdy jsme po prvé usedali do lavic našeho milovaného ústavu. A najednou jsme se ocitli v maturitním ročníku. Společně jsme zde strávili krásné čtyři roky plné zpěvu, smíchu a pětek. Náš prospěch sice nebyl oproti předchozím ročníkům zrovna vynikající, ale drželi jsme se zuby nehty a hodláme v tom pokračovat až do poslední chvíle. V prvním ročníku jsme se protloukli základy latiny, prospali výchovu ke zdraví a zdokonalili si své lyžařské umění na zimním kurzu. Zjistili jsme, že dokážeme držet při sobě a že se spolu rozhodně nebudeme nudit. V následujícím ročníku jsme se naučili poskytnout první pomoc, kterou jsme si mohli otestovat na sportovně – turistickém kurzu v Prackově. Byl to krásně strávený čas plný nasazování spadlých řetězů zpátky na kola, maximálního vypětí všech fyzických sil a doplňování ztracené energie těmi nejvybranějšími pokrmy v místní jídelně, kde jsme za pomoci technicky zdatného pana učitele Voňavky mohli předvést při večerním karaoke náš již zmíněný všemi oblíbený zpěv. Na začátku třetího ročníku jsme si rozšířili znalosti historie návštěvou Osvětimi. Do paměti se nám neodvratitelně vryl červnový ekologický kurz s občanským sdružením Čmelák. Zahráli jsme si na Africkou vesnici, přičemž jsme poznali hladomor

i radost z dobré úrody, vysadili jsme mraky stromů a ochutnali eko výrobky. Jediným smutným zážitkem bylo loučení s námi tolik oblíbenou fyzikou. Do života jsme si z hodin pana učitele Doubravi odnesli, že: „Opisování nesmírně kazí lidský charakter a ve své podstatě vede až k mravnímu cynizmu, což je vlastnost s povoláním zdravotnického pracovníka naprosto, ale naprosto neslučitelné.“ A se čtvrtým ročníkem přišli ke zpěvu, smíchu a pětkám také starosti. Nejprve s maturitní prací a poté se samotnou maturitou. Držte nám palce, ať je tento ročník skutečně naším posledním. Užijte si báječný večer a přeji příjemnou zábavu. Příloha F – Návod

Příloha G - Recept

Příloha H - Oznámení

Příloha CH – Motivační dopis 1 Vážená paní / Vážený pane, dovoluji si Vás oslovit v souvislosti se zájmem o pracovní pozici XYZ, kterou inzerujete na internetových stránkách prace.cz. Vystudovala jsem obor, který mu mnoho společného s vámi nabízenou pozicí a zároveň je tato práce mým celoživotním koníčkem. Mám6letou praxi přímo ve specializaci, kterou požadujete, a dvou

příbuzných specializacích. Zároveň mám 4letou zkušenost s řízením menšího teamu 4-6 lidí. Bez problémů také splňuji Vaše jazykové požadavky. Má angličtina je na skvělé úrovni a dokonce mluvím denně anglicky na mé stávající pozici. Přikládám svůj životopis v českém a anglickém jazyce. V

případě

Vašeho

zájmu

se

budu

těšit

na

setkání

a

prezentaci

detailů

mých

pracovních zkušeností. V Perštejnu 23. 12. 2012 S pozdravem, XY.

Příloha I – Motivační dopis 2 "Agentura Veselé dítě, o.p.s. U Náhonu 1 567 89 Liberec Vážená paní/ Vážený pane, dovoluji si Vás oslovit v souvislosti se zájmem o pracovní pozici Vedoucí uměleckých kroužků pro dětský letní tábor zaměřený na arteterapii, již inzerujete na internetových stránkách www.prace.cz. V současné době jsem studentkou Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, sedmým rokem působím v divadelním spolku Cicero a v letech 2008, 2009 a 2010 jsem pracovala jako lektorka dramatické výchovy na letních táborech pro děti a mládež. Vzhledem k těmto faktům se domnívám, že bych byla vhodným kandidátem na výše zmiňovanou pozici. Ve volném čase docházím jako dobrovolník do nemocnice a dětského centra v Jablonci nad Nisou, kde se věnuji dětem. Rovněž jsem absolvovala kurz první pomoci. V budoucnu bych získané vědomosti ráda uplatnila při své další práci s dětmi. Dovedu pracovat se zájmem a nasazením. Nabízím kvalifikovaný a profesionální

přístup k dětem i kolegům, spolehlivost, pečlivost a organizační schopnosti. Věřím, že díky svým zkušenostem a schopnostem budu pro Vaše centrum i děti přínosem. Podrobné údaje o vzdělání a pracovních zkušenostech uvádím v přiloženém životopise. V případě Vašeho zájmu mne prosím kontaktuje na níže uvedeném telefonním čísle nebo emailu. Děkuji a těším se na budoucí spolupráci. V Dolní Lhotce 11. 1. 2011 S úctou

…………………………

Jenovéfa Košířová Ostrovní 159 174 30 Dolní Lhotka tel.: 123 456 789 email: jenovefa.kosirova (at) gmail.com" Příloha – J – Psaný životopis

Příloha K – Reportáž 1 Slavnostní otevření výběhu využili makakové v Olomouci k útěku Ve skupinový útěk opic se v pátek změnilo slavnostní otevření opraveného výběhu makaků v Zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Příležitost dostat se na svobodu využily čtyři z devíti samic makaků, které bleskurychle překonaly pečlivě vybudované zabezpečení a zmizely v korunách okolních stromů.

Pět z devíti opic využilo příležitost dostat se na svobodu, překonali zabezpečení a za bezmocného pohledu vedení zoo, radních i novinářů zmizeli v korunách okolních stromů. FOTO: Luděk Peřina, ČTK

pátek 31. července 2015, 20:59 - Olomouc Opravený výběh, kterým mohou procházet návštěvníci zoo, je zabezpečen elektrickým ohradníkem a plotem. Chytré opice však našly slabé místo v podobě stromu, o kterém si ošetřovatelé mysleli, že z něj žádný makak nemůže přeskočit několik metrů vzdálený plot. Opice ihned po otevření přepravních beden rychle vylezly právě na tento strom a prokázaly nevšední atletický talent. "Jejich skoky byly neuvěřitelné a měřily přes šest metrů. Zabezpečili jsme všechny stromy až na ten jediný, který vypadal bezpečně," řekla mluvčí zoo Karla Břečková. Starým se nechtělo Po svobodě zatoužily mladé samice. Starší opice si lákavého stromu ani nevšimly a spokojily se s výběhem. "Mladé opice udělaly něco, co nikdy předtím žádný makak neudělal. Jsou to zkrátka chytré opice, které nás pokaždé něčím překvapí," podotkla Břečková.

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce otevřela 31. července po třech letech rekonstrukce průchozí výběh makaků červenolících, jediné opičí safari v ČR. FOTO: Luděk Peřina, ČTK

Uprchlé samice se zdržují v blízkém okolí výběhu a chovatelé je bedlivě sledují. Mladé opice zatím nemají nutkání utéct ze zoo a je velká šance, že se dobrovolně vrátí ke skupině ve výběhu, ve které jsou i jejich matky. "Vypadá to, že mají zájem se vrátit dovnitř, akorát zatím neví, jak na to," podotkla Břečková.

Slavnostní otevření opraveného výběhu makaků v Zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Na snímku je ředitel zoo Radomír Habáň (vpravo) spolu s primátorem Antonínem Staňkem. FOTO: Luděk Peřina, ČTK

Průchozí výběh pro makaky patří mezi hlavní atrakce zoo. Kvůli plánované rekonstrukci, která stála zhruba 600 000 korun, byl uzavřen v roce 2012. Oprava zahrnovala výměnu plotu a vnitřní úpravy. Počet makaků ve výběhu se má zvýšit.

"K devíti samicím později připustíme dva samce a potom ještě zbytek skupiny. Ve výběhu by mělo být zhruba 16 makaků," uvedla Břečková. Před lety utekl až na Chrudimsko Dva makakové utekli z olomoucké zoo i v roce 2010, kdy se toulali po okolí několik měsíců. Jeden z dvojice uprchlíků byl v únoru 2011 dopaden až na Chrudimsku. "Tehdy to byli ale mladí samci těsně před pohlavní dospělostí. V tomto věku běžně opouští tlupu a vydávají se hledat jinou skupinu. Samice tuto potřebu nemají," upozornila Břečková. Zvířata z olomoucké zoo utíkala i v minulosti. Například před několika lety si cestu z výběhu našla mláďata vlka kanadského. Na výlet se vydal i mravenečník čtyřprstý, kterého lidé po třech dnech nalezli mezi obcemi Véska a Dolany na Olomoucku.

Příloha L – Reportáž 2 Závody v naší obci Dne 23. června se v naší obci konaly jako každoročně závody v Hobby Crossu. Za krásného slunného dne se sešlo mnoho diváků, aby se přišli podívat na tento vskutku nádherný závod. Nebylo divu, vždyť na startovním roštu se sešla celá řada skvělých závodníků, mezi nimiž nechyběli Marek Hyžák, vicemistr České republiky, nebo Tomáš Konečný, jenž se umístil na celkovém osmém místě v evropském uznávaném závodě zvaném Everygold. Ovšem největším lákadlem pro fanoušky motosportu byl celosvětově uznávaný švédský závodník, známý pod přezdívkou "Black Panther", Sebastian Milner. První kvalifikace nepřipustila žádná překvapení, neboť favoriti bez větší námahy postoupili do dalšího kola. V osmifinále se na startovním poli vedle sebe sešli už zkušenější jezdci, a tak nebylo o vzrušení nouze. Největší napětí a strach však mezi diváky nastal při čtvrtfinále, když se Marek Hyžák vřítil do zatáčky, kterou ale bohužel nezvládl a v plné rychlosti vlétl do kamenných zátarasů. Jezdec musel být z vozidla vyproštěn a na místo byla okamžitě přivolána rychlá záchranná služba. Naštěstí po krátkém ošetření lékař konstatoval, že Marek je mimo ohrožení na životě a byl převezen do mladoboleslavské nemocnice. Ve finálové jízdě se nakonec o přední místo mezi sebou předháněli závodníci Tomáš Konečný s Markem Židem. Dalo by se říct, že rozhodla malá jezdecká chyba, a to když Konečný vyjel trochu ze stopy, aby ho následně předjel Marek Žid se svojí Felicií.

Konečné umístění tedy vypadlo následovně: 1. Marek Žid 2. Tomáš Konečný 3. Sebastian Milner Celkový počet závodníků se vyšplhal na číslo 64, závod pak sledovalo 1258 platících diváků. Na závěr vám přinášíme exkluzivní rozhovor s vítězem Markem Židem: Jak prožíváte vítězství a jak ho oslavíte? Je to ohromná euforie, nedoufal jsem, že se dostanu do finále, natož že vyhraji. Dnes večer jdeme s rodinou a celým týmem naší stáje na pořádnou oslavu, i když vím, že mě to bude něco stát, tak to určitě za to stojí. Jaké chvíle pro vás byla nejtěžší na dnešním závodu? Určitě havárie Marka. Byl jsem zrovna kousek od místa, kde se to stalo. Naštěstí to ale dopadlo dobře a já ho určitě zítra navštívím v nemocnici. Za měsíc se koná další závod v Německu. Zúčastníte se ho? Tak to určitě ne. Ne že bych nechtěl, ale protože na to nemám finance. Nemám sponzory a musím chodit normálně dál do práce. To jistě chápeme. Nicméně, zúčastníte se i příští rok? A co byste na závěr vzkázal našim čtenářům? Pokud bude sloužit zdraví, rád se jich zúčastním. Čtenářům bych rád poděkoval za přízeň, popřál jim zdraví i štěstí a vzkázal, ať se přijdou za rok podívat, bude to určitě zase stát za to! Příloha M – Článek 1 ANI

DNES

NEŽIJEME STAROSTA

V V

IDEÁLNÍM

SVĚTĚ,

PŘIPOMÍNCE

PŘIPOMNĚL

VÝROČÍ

KONCE

VÁLKY Jako důstojné lze označit připomenutí 70. výročí konce II. světové války v Turnově. Na čtvrtek 7. května připravila radnice spolu s dalšími organizacemi a jednotlivci program soustředěný hlavně do Skálovy ulice a jejího okolí. Dopoledne byl pro žáky druhého stupně základních škol v kině Sféra promítnut film „Chlapec v pruhovaném pyžamu“, popisující osud syna nacistického důstojníka, který netuší, že v jeho blízkosti není farma, ale koncentrační tábor. Pro děti z mateřských a základních škol byla připravena historická i současná vojenská technika, soustředěná na ploše před Sokolovnou. K vidění byly vozy 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce. Historický tank T-34, doprovodné vozy a zbraně s uniformovanými vojáky v německých i sovětských uniformách – to bylo v režii Sdružení přátel vojenské historie

SEVER 2013. Kromě ukázky techniky malí návštěvníci obdrželi sladkou pozornost od turnovských hasičů, kteří během dne také nafukovali balonky s logem Turnova. V pravé poledne zazněla u pomníku padlých státní hymna, spojená s pietní vzpomínkou. Pietní akt odstartoval výstřel z tanku.

Starosta města Tomáš Hocke ve svém projevu zmínil mimořádný historický okamžik, jakým Den vítězství nad fašismem je. „Je známou historickou pravdou, že brutální nacistický útok na samotné základy lidské civilizace začal u nás, a že to byla opět naše země, kde padly poslední výstřely německých armád. Obě tyto skutečnosti předznamenaly tragické osudy našich národů a našeho státu na celé následující půlstoletí. Od hrůz války uteklo mnoho času, přesto je naší společnou povinností připomínat si tyto, pro lidstvo dějinné, okamžiky, předávat dalším generacím našich dětí historickou zkušenost, připomínat naši nezpochybnitelnou československou historii svázanou s nefalšovanou odvahou a hrdinstvím, ale rovněž i s činy, které v nás hrdost nevzbuzují. Éra okupace a protektorátu vypověděla leccos i o nás samotných,“ uvedl starosta. Ten připomněl i osud jednoho z hrdinů z našeho okolí, armádního generála Aloise Lišky ze Záborčí (Malá Skála). Ten studoval na turnovském gymnáziu, za okupace odešel poprvé do exilu. Bojoval na západní frontě a šťastně se vrátil do vlasti. Za komunistického režimu byl nucen odejít do emigrace podruhé. Zemřel v londýnském exilu, do milované rodné země se již nepodíval. V Turnově byl jmenován čestným občanem, jeho jménem je pojmenována jedna z nových ulic.

„Ani dnes nežijeme v ideálním světě nezištné mezinárodní spolupráce, v ráji demokratických hodnot a pouze světlých zítřků. Ještě před rokem byl pro nás zcela nepředstavitelný vojenský konflikt v Evropě. V přímém přenosu jsme mohli sledovat otevřenou agresi vůči suverénní Ukrajině - napříč všem mezinárodním zárukám velkých států! Díky tomu kolem sebe vidíme podobná nebezpečí, jakými byla ta, která svět uvrhla do druhé světové války. Nedejme jim novou šanci. Braňme to největší bohatství, jakého se nám v naší zemi dostalo - lidskou svobodu. Braňme ji každodenně. O minulosti a přítomnosti veďme vážný dialog. Nestačí v to však věřit. O občanskou svobodu a demokracii – jediné skutečné záruky naší mírové budoucnosti – musíme

usilovat každý den,“ dodal starosta. Po pietním aktu starosta s místostarostkami rozvezli květiny k pomníčkům z II. světové války, rozesetým v různých částech města.

Odpolední program probíhal v přilehlém parku a na pódiu u letního kina. Vystoupil ze žákovský Big Band ZUŠ Turnov, mažoretky Perličky, divadlo pro děti zahráli Čmukaři, výtvarné dílny a hry připravily Žlutá ponorka a Náruč… Příloha O – Článek 2

Příloha P – Reportáž 3 Dobrodružství v Anglii Je neděle 14. dubna 2013 a v odpoledních hodinách se na parkovišti pod gymnáziem scházíme s dalšími účastníky zájezdu, abychom se vydali na poznávací trip do Anglie. Cesta trvá 17 hodin. Jede se přes Německo, Nizozemí, Belgii a nakonec z francouzského Calais trajektem do britského Doveru. Cesta autobusem se nám zdá více než náročná, ale i přesto dokážeme následující den vydržet na nohou a prohlédnout si památky jako Westminster, Buckinghamský palác, Chinatown či Londýnské oko. "Cesta byla hrozná. Vůbec jsem se nevyspala, ale po celodenní prohlídce Londýna mě to nějak přešlo," tvrdí unavená, ale zároveň Londýnem okouzlená Nikola z 2.C. Po prohlídce Londýna nás čeká příjezd na tzv. "meeting point", kde si nás vyzvedávají naši budoucí angličtí "rodiče".

Je druhý den ráno a s ostatními účastníky zájezdu se opět potkáváme u autobusu a

prcháme

na

další

prohlídku

Londýna.

Mezi nejlepší zážitek patří návštěva londýnského muzea voskových figurín Madame Tussauds, na kterou máme pouhou hodinku a půl. Další den, 16. dubna, se v Londýně koná pohřeb světoznámé Iron Lady, Margaret Thatcherové. Kvůli zátarasům v Londýně strávíme den v Hampton Court a Windsoru,

kde

se

v

tento

den

nachází

právě

i

královna.

Celí utahaní padáme do postelí a necháváme si zdát o tom, jak by se nám žilo v královském sídle. Poslední den ráno už nás čeká loučení s našimi krátkodobými rodiči i s Londýnem samotným. "Mí angličtí rodiče mi budou chybět. Byla s nimi sranda," říká žák Michal z 5.G. Zbytek dne strávíme ve známém přímořském letovisku v Brightonu návštěvou akvária Sea Life a konečně nákupy. Už nás čeká jen cesta nazpět Eurotunelem pod průlivem La Manche, a to podmořským vlakem.Všichni se vracíme zdraví a šťastní domů. Příloha Q - Recenze Recenze divadelního představení Zkrocení zlé ženy Tuto inscenaci jsem navštívila 26.11.2012 a velmi jsem se na ní těšila. Shakespeara mám jako literární osobnost velmi ráda a jeho hry jsou zajímavé a originální. Shakespearovo Zkrocení zlé ženy se na našich scénách objevuje pravidelně. Já jsem navštívila představení divadla F. X. Šaldy v Liberci. Baptista má dvě dcery. Biancu, které je hodná a poslušná dcera. O Biancu má zájem Gremio a Hortensio, oba mají ale smůlu. Baptista totiž nenechá Biancu provdat, pokud si někdo nevezme taky Kateřinu. Jenomže ta má strašnou povahu, je drzá, vzteklá a nepříjemná na lidi kolem sebe. Oba muži hledají někoho, kdo by se jí nebál. Hortensio si vzpomene na svého přítele Petruchia a pozve ho k Baptistovi a tam ho požádá, jestli by si nevzal Kateřinu za ženu, že poté od Baptisty dostane hodně peněz, ale je v tom háček. Kateřina je ďábelsky zlá. Tak začíná skvělá inscenace na téma, kdo je muž a kdo je žena a jaký vlastně může být jejich vztah. Zábavnost, to je první pocit, který mě po zhlédnutí napadl. Herci více než dvě hodiny poskakovali, padali a legračně se pitvořili. Občas jsem logiku v jejich jednání

nemohla najít, ale to na tom zřejmě bylo to zábavné. Když jsem se podívala na ostatní diváky, tak jsem viděla, jak jejich oči zářily a nadšeně čekaly, co se stane dál. Herci se nebáli zapojit diváky do představení a také se nebáli svléknout do naha ve scéně, kde si Petruchio a jeho sluha vyměňují oblečení. Každá scéna v sobě měla něco k zasmání. Nejzábavnější byla dle mého názoru scéna, kdy Petruchio u večeře s přehledem odráží útoky Kateřiny a nakonec si jako beránek nechá na hlavu vylít guláš a plnou mísu špaget. Touto scénou se všichni velmi bavili. Podobných momentů je v představení mnoho, takže o nudu není nouze. Herci opravdu dokázali využít každou příležitost k vtipu. Scéna byla dobře vymyšlená a dala se velmi rychle upravovat dle potřeby, například se jeviště proměnilo z ulice v Petruchiův dům. Kostýmy nesly nádech moderní doby. Ženy mají bohaté sukně, ale v poslední scéně má Kateřina jednoduché a velmi přiléhavé šaty z lesklého materiálu, které lichotí její postavě. Pánové mají dlouhé pláště a směšné pokrývky hlavy. Jediné, co mi na této hře vadilo, byla až moc náhlá a rychlá proměna Kateřiny z uřvané saně v hodnou, usměvavou a poslušnou ženušku. Zdá se, že proces jejího zkrocení má jen začátek a konec a žádný prostředek. V jednu chvíli je Kateřina vzpurná žena a v další chvíli přiběhne na první zavolání svého muže a je z ní tichá, milá a hodná ženuška. Tato hra je komediální milostný příběh a hlavně o vtip zde není nouze. Diváci se opravdu hlasitě a vděčně smáli, soudě podle bezprostředních reakcí, i ohlasů po představení. Hru doporučuji shlédnout ve dnech, kdy nechceme o ničem přemýšlet a chceme se pobavit. Příloha S - Kniha