Slovenští maturanti se opět chystají do ČR
Obsah
Shrnutí hlavních poznatků - Slováci mířící do ČR .......................................................................... 1 Testování a dotazníkové šetření na Slovensku ................................................................................ 2 Charakteristika testu OSP ................................................................................................................... 2 Národní srovnávací zkoušky (NSZ) .................................................................................................. 3 Kontext – vývoj ..................................................................................................................................... 4 Jak uvažují letošní maturanti na Slovensku?.................................................................................... 6 Slovenská „elita“ míří do Čech ........................................................................................................... 6 Které české obory jsou pro Slováky nejpřitažlivější? ...................................................................... 8 Slováci jdou do ČR za kvalitou........................................................................................................... 9 Příloha č. 1 - Účast v projektu testování OSP ................................................................................ 10 Příloha č. 2 - Nejžádanější české fakulty ....................................................................................... 11 Příloha č. 3 - uchazeči o studium v ČR podle národnosti........................................................... 12
Shrnutí hlavních poznatků - Slováci mířící do ČR • Každoročně míří na české VŠ kolem 13-ti tisíc slováků, přibližně polovina je přijata. • Nejsilnější zájem je mezi letošními slovenskými maturanty mířícími do ČR o obory ekonomické, lékařské a IT. • Nejlépe studijně disponováni jsou slovenští maturanti mířící na obory IT (suveréně vedou s prům. percentilem 69,9), dále pak na lékařské, technické a přírodovědné. • Do ČR míří ti nejlépe studijně disponovaní - vezmeme-li např. desetinu těch nejlepších slovenských maturantů, tak až 70 % z nich plánuje studium v ČR. • Jedním z hlavních důvodů pro studium v ČR je kvalitnější studium. Uvadí to až 82 % procent slovenských uchazečů o studium v ČR. • Mezi slovenskými uchazeči suveréně vedou brněnské fakulty, mezi nimi vyniká Masarykova univerzita (5 fakult MU obsadilo 5 prvních příček, pokud jde o počet uchazečů ze Slovenska). Následují pak olomoucké a pražské fakulty. Nejvyšší počet slovenských uchazečů má Lékařská fakulta MU – celkem 2331.
Testování a dotazníkové šetření na Slovensku Testování Obecných studijních předpokladů (OSP) uskutečnila společnost Scio v listopadu 2014 na slovenských středních školách. Hlavním cílem projektu bylo seznámit slovenské studenty s typem testu, se kterým se čím dál častěji setkávají v přijímacím řiezní na vysoké školy v ČR i v SR. Pro studenty se jedná o novou zkušenost – nejedná se o test znalostí, ale o test posuzující schopnosti nezbytné pro studium vysoké školy. Obdobné typy testů jsou v rozvinutých vzdělávacích systémech v zahraničí úspěšně využívány v přijímacím řízení na VŠ již desítky let (např. SAT, GRE, LSAT, TSA, GMAT, MCAT, SweSAT atd.). Společně se samotným testováním proběhlo i dotazníkové šetření, které nám umožnilo podívat se na některé aspekty přechodu mezi sekundárním a terciárním vzděláváním.
Testování se účastnilo 14 224 žáků ze 173 škol, z toho 7 143 maturantů. Charakteristika testu OSP Test OSP 1 je nejčastěji využívaným testem v rámci Národních srovnávacích zkoušek (viz dálší strana), podle jeho výsledku přijímá 56 fakult v ČR a SR. Test OSP je složený ze čtyř oddílů: verbální, logický, argumentační a kvantitativní. Testy společnosti Scio jsou připravovány v souladu s oborem educational measurement a z pohledu kvality trvale vykazují špičkové hodnoty (reliabilita kolem 0,9).
1
Více o testu OSP na www.scio.cz/nsz/osp.asp
Národní srovnávací zkoušky (NSZ) NSZ v roce 2014/2015 nahrazují nebo doplňují přijímací zkoušky na 64 fakultách českých a slovenských vysokých škol. Oproti roku předchozímu přibylo letos dalších 7 fakult : Farmaceutická fakulta UK Praha Přírodovědecká fakulta MU Brno Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Fakulta veterinární hygieny a ekologie VFU Fakulte politických vied a medzinárodných vzťahov UMB B. Bystrica Fakulta verejnej správy UPJŠ Košice Fakulta elektrotechniky a informatiky TUKE Košice Kompletní přehled fakult: www.scio.sk/fakulty Součástí NSZ jsou tyto předměty: • • • • •
obecné studijní předpoklady základy společenských věd matematika přírodní vědy (bio, chem) cizí jazyky (angličtina, němčina)
V posledním ročníku NSZ (2013/14) byl počet účastníků 22 340, z toho bylo 3 620 slováků. V aktuálním ročníku (2014/15) lze předpokládat mírné zvýšení tohoto počtu. NSZ se konají celkem ve 41 městech (30 českých, 10 slovenských). NSZ se konají celkem v 7 termínech v průběhu celého školního roku.
Nejbližší termín NSZ již 7. února 2015.
Kontext – vývoj V posledních 20 letech došlo k rychlému vývoji, co se týče počtu studentů nastupujících na vysoké školy. Zatímco v 70. letech na VŠ nastupovalo pouze 13% absolventů SŠ, v devadesatých letech to již bylo téměř 25% a za posledních 10 let se počet absolventů SŠ nastupujících na VŠ ještě zdvojnásobil. Momentálně na vysoké školy nastupuje lehce nad 60% absolventů SŠ (přibližně stejné hodnoty dosahuje průměr za EU). Navzdory tomu stále platí (lze předpokládat, že i do budoucna bude platit), že absolventi VŠ vykazují nejnižší míru nezaměstnanosti, a to kolem 5 %, SŠ s mat. 12%, SOU 27%. Cizinci a Slováci na českých VŠ V průběhu posledních 15 let se dramaticky zvýšil také podíl cizinců studujících na českých VŠ a to z 4 % v roce 2001 na 10 % v roce 2012. Celkem se v roce 2012 jednalo o cca 40 000 zahraničních studentů, kteří studovali českou VŠ. Z toho 61 % byli studenti ze Slovenska (tj. přibližně 24 500). Navzdory poklesu demografické křivky se počet i podíl slovenských uchazečů o studium na českých VŠ udržuje stále na stejně vysoké úrovni. Ostatní národnosti viz příloha č. 3. 2011
počet podaných přihlášek na české VŠ počet uchazečů o studium na českých VŠ
podíl celkem Slováci Slováků 366 476 21 530 5,9% 171 439 12 756 7,4%
2012
počet podaných přihlášek na české VŠ počet uchazečů o studium na českých VŠ
podíl celkem Slováci Slováků 347 973 22 161 6,4% 164 164 13 385 8,2%
2013
počet podaných přihlášek na české VŠ počet uchazečů o studium na českých VŠ
celkem 333 378 160 355
podíl Slováci Slováků 21 742 6,5 % 12 833 8,0 %
Tabulka s českými fakultami, o něž je mezi Slováky největší zájem – viz Příloha č. 2 . Vyplatí se to českému státu? Často kladenou otázkou mezi odbornou i laickou veřejností je, zda se státu vyplatí financovat studium zahraničních studentů. V České republice na toto téma žádná odborná studie zpracována dosud nebyla. Můžeme však uvést závěry německé instituce German Academic Exchange Service (DAAD), která zveřejnila studii 2, která se zabývá právě ekonomický přínosem, jež představují zahraniční studenti pro země, kam přijedou studovat. 2
http://monitor.icef.com/2014/04/new-research-explores-economic-impact-of-international-students-onhost-countries/
Studie se zaměřuje na podrobné zkoumání šesti evropských zemí (Německo, Rakousko, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Švýcarsko). Celkově studie dochází k následujícím závěrům: 1. zahraniční studenti přinášejí ekonomice hostitelské země jednoznačně pozitivní přínos, 2. přínos roste s časem – čím déle student, případně absolvent zůstává v hostitelské zemi, a pokud pracuje, ekonomický přínos narůstá. Návratnost nákladů vynaložených na studium zahraničního studenta záleží na mnoha faktorech, krom jiného i na daňové politice. V případě, že 30 % zahraničních studentů zůstane po ukončení studia pracovat např. v Německu, náklady na jejich studium se vrátí během pěti let, v Polsku 4,5 let. To je pravděpodobně také jedním z důvodů, proč některé země podporují růst počtu zahraničních studentů VŠ. Například Holandsko v roce 2014 představilo nový plán 3 směřující k rozvoji mezinárodního charakteru terciárního vzdělávání. Zahraniční studenti v Holandsku i holandští studenti studující v cizině budou podpořeni stipendii. Holandská agentura pro vysokoškolské vzdělávání Nuffic otevřela své kanceláře v řadě rychle se rozvíjejících mimoevropských zemí: Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko, Jižní Korea, Thajsko a Vietnam. Plánované změny mají zajistit podmínky pro to, aby studenti po absolvování mohli v Holandsku zůstat a pracovat, neboť holandská znalostní ekonomika potřebuje odborníky s různým jazykovým a kulturním zázemím. Internacionalizace vzdělávání je nezbytná v podmínkách dynamického trhu pracovních sil, který se neomezuje pouze na jednu zemi a její ekonomiku.
3
http://monitor.icef.com/2014/08/dutch-government-announces-new-vision-for-international-education/
Jak uvažují letošní maturanti na Slovensku? Chytří jdou na IT, techniku a medicínu Z grafu je patrné, že pokud jde o zájem, tak mezi slovenskými maturanty vedou obory ekonomické. Následují obory lékařské a IT. Co se týče studijních předpokladů tak nejlépe dopadli studenti zajímající se o obory IT – ti dosahují dokonce silně nadprůměrných výsledků v testu OSP (prům. percenitl 69,9 4). Následují obory technické (60,5), lékařské (60,3) a přírodovědné (59,6). Na opačném konci se nachází uchazeči o obory zdravotně-sociální (36,4) a pedagogické (36,8). 1000
80 69,9
počet žáků
900 700
60,5 59,6
60,3
800
počet žáků
53,9
56,3 50,4
51,2 50,1
50,6
600 36,8
500
70
prům. percentil
36,4
39,2
43,6
50 40
400
30
300
20
200
10
100 0
60
0 ekon lék
IT
tech přír hum ped
jaz
spol práv zdra zem jiný nevím
Slovenská „elita“ míří do Čech Každoročně se na české fakulty hlásí kolem 13.000 uchazečů ze Slovenska, přibližně polovina z nich je i přijata. Zajímalo nás, o které skupiny studentů se jedná. 35% všech žáků 4. ročníků SŠ se vyjádřilo, že uvažuje o podání přihlášky do ČR. Podíváme-li se na jednotlivé typy škol, tak v případě žáků z víceletých gymnázií je to dokonce až 50% a a v případě čtyřletých gymnázií přes 40 % - viz graf: Zájem o studium na VŠ podle typu studia - jen poslední ročník SŠ 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
neviem žádná VŠ ano-SR ano-SR+ČR ano-ČR G4
GV
OA
SPS
SOS
Typ studia
4
Percentil – vyjadřuje pořadí účastníka přepočítané na stupnici od 0 do 100. Lze také interpretovat, jako percento ostatních testovaných žáků, které dotyčný předstihl.
Pokud půjdeme ještě dále a podíváme se z pohledu studijních předpokladů na skupinu 20 % nejlepších z jednotlivých typů škol, tak zjistíme, že například u GV pouze 30 % žáků je rozhodnuto zůstat na VŠ na Slovensku, ostatní plánují podat přihlášku do ČR.
Ve které zemi si podá přihlášku na VŠ nejlepších 20 % rozhodnutých účastníků z každého typu SŠ studia, jen poslední ročník SŠ 100% 90% 80% 70% 60%
jen SR
50%
SR i ČR
40%
jen ČR
30% 20% 10% 0% G4
GV
OA
SOS
SPS
Nakonec jsme se podívali, jak uvažuje 10 % nejlepších , tj. elita středních škol. Z grafu je patrné, že až 70 % z nich uvažuje o podání přihlášky do ČR. To potvrzuje tezi, že za studiem v ČR míří spíše ta část studentů, která je studijně lépe disponovaná. Ve které zemi si podá přihlášku na VŠ nejlepších 10 % rozhodnutých účastníků z posledního ročníku SŠ 100% 90% 80% 70% 60% 50%
jen SR
40%
SR i ČR
30%
jen ČR
20% 10% 0%
nejlepších 10 %
ostatní Účastníci
Které české obory jsou pro Slováky nejpřitažlivější? V následujícím grafu vidíme oborový zájem letošních slovenských maturantů uvažujících o podání přihlášky do ČR. Nejčastěji utíkají za studiem ekonomie , lékařských oborů a IT. U lékařských oborů a IT dokonce počet zájemců o studium v ČR výrazně převyšuje počet zájemců o studium v SR. Preference typů VŠ oborů podle zájmu studovat v ČR - pouze rozhodnutí účastníci z posledního ročníku SŠ 600
VŠ (mj.) v ČR
500
VŠ jen v SR
Počet
400 300 200 100 0
Typ VŠ oboru
Slováci jdou do ČR za kvalitou V dotazníkovém šetření provedeném v roce 2013 jsme se slovenských uchazečů hlásících se do ČR a skládajících Národní srovnávací zkoušky zeptali, jaká je jejich hlavní motivace odchodu do ČR. 82 % z nich uvedlo jako jeden z hlavních důvodů kvalitu studia. Odpovědi byly následující (uchazeči mohli zaškrtnout více možností): odpověď české VŠ nabízí kvalitnější studium lepší pracovní příležitosti po ukončení studia láká mne studentský život v Praze/Brně lepší pracovní příležitosti během studia rád bych v ČR zůstal natrvalo přítomností kamarádů jiné
podíl 82% 27% 26% 16% 10% 7% 1%
Šetření provedeno mezi 426 slovenskými respondenty, kteří měli podané přihlášky na české fakulty
Potvrzuje to i slovenský student Matúš Slančo, který studuje dokonce na dvou brněnských fakultách (FSS MU a ESF MU v Brně): "K štúdiu v ČR ma priviedli osobné dôvody ako aj odporúčania priateľov, ktorí už v Prahe či Brne nejaký čas študovali. Keďže mám ročnu skúsenosť aj so štúdiom na Slovensku, dovolím si tvrdiť, že v kvalite vysokých štôl existujú medzi oboma krajinami priepastné rozdiely. Medzi tie hlavné patrí využívanie informačných techonológií a systémov, ktoré sú na slovenských VŠ prítomné iba pro forma, či výbava učební, knižníc a dostupnosť elektronických zdrojov, ktoré v čechách poskytujú niekoľkonásobne kvalitnejšie a rozhodne motivujúcejšie zázemie pre štúdium. Hlavným rozdielom vo výuke samotnej je potom oveľa väčšie prenechávanie zodpovednosti na študentovi v ČR, ktoré ho vedie k samostatnosti a schopnosti myslieť kriticky, vytvárať si názory a väzby medzi pojmami a následne ich využívať v praxi. Štúdium na Slovensku je naopak pomerne šablónovité a nepružné, zamerané skôr na drilovanie teoretických informácii, ktoré ale študentov nikto neučí použiť. Povedal by som preto, že České vysoké školy produkujú samostatnejších, informačne gramotnejších a na reálny život lepšie pripravených študentov."
Příloha č. 1 - Účast v projektu testování OSP Realizovala společnost Scio, Slovensko, listopad 2014 Počty žáků podle typu školy a ročníku ročník 6
7
8
9
1
2
3
G4
0
0
0
0
486
1005
2143
3383
7017
GV
63
77
95
104
295
241
1090
1294
3259
OA
0
0
0
0
44
47
438
809
1338
SPS
0
0
0
0
73
21
298
508
900
SOS
0
0
0
0
54
64
378
1123
1619
SOU
0
0
0
0
0
0
46
22
68
ZŠ
0
0
23
0
0
0
0
0
23
69
84
126
113
953
1380
4396
7143
14224
celkem
4 celkem
Počty žáků podle typu školy a kraje G4
GV
OA
SPS
SOS
SOU
ZŠ
celkem
Banskobystrický kraj
842
538
398
14
217
0
0
2009
Bratislavský kraj
810
930
217
52
97
0
23
2129
1361
333
233
79
88
0
0
2094
Nitranský kraj
307
139
72
89
51
0
0
658
Prešovský kraj
1204
360
130
191
350
0
0
2235
Trenčínský kraj
789
174
20
73
244
68
0
1368
Trnavský kraj
190
172
84
0
146
0
0
592
Žilinský kraj
1514
613
184
402
426
0
0
3139
celkem
7017
3259
1338
900
1619
68
23
14224
Košický kraj
Složení účastníků podle typu školy a pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50%
ženy
40%
muži
30% 20% 10% 0%
G4
GV
OA
SPS
SOS
SOU
Příloha č. 2 - Nejžádanější české fakulty Slovenští uchazeči preferují Brno, Olomouc a Prahu (r. 2013; zdroj MŠMT) celkem
fakulta
MU v Brně, Lékařská fakulta MU v Brně, Filozofická fakulta MU v Brně, Ekonomicko-správní fakulta MU v Brně, Fakulta sociálních studií MU v Brně, Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci, Lékařská fakulta UK v Praze, 1. lékařská fakulta MU v Brně, Fakulta informatiky UK v Praze, Filozofická fakulta MENDELU v Brně, Provozně ekonomická fakulta MU v Brně, Právnická fakulta VUT v Brně, Fakulta stavební VUT v Brně, Fakulta informačních technologií UP v Olomouci, Filozofická fakulta UK v Praze, 2. lékařská fakulta VUT v Brně, Fakulta podnikatelská UK v Praze, Fakulta sociálních věd VUT v Brně, F. elektrotechniky a komunikačních technologií UK v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství OU v Ostravě, Lékařská fakulta VŠE v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů VFU v Brně, Farmaceutická fakulta UK v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací VŠE v Praze, Fakulta podnikohospodářská
počet přihlášek
8754 10325 6337 7160 4308 2900 6218 2092 8410 3416 5431 3315 1340 6397 2574 3297 5558 1853 1545 2587 2508 2720 985 1540 1266 3416
Slováci
počet počet počet přijatých zapsaných přihlášek
1620 4190 1670 1509 2206 461 1503 1067 1524 1512 1137 2669 686 1365 331 1204 1193 1245 711 1626 485 979 231 781 249 769
955 2320 819 625 1054 312 1000 573 1014 1163 809 1584 658 1359 283 724 747 1009 422 1315 422 828 159 560 231 560
2331 1460 1008 964 863 860 838 738 480 404 387 367 363 330 326 287 279 275 272 266 245 245 231 225 223 223
podíl počet počet Slováků přijatých zapsaných přihlášky
327 575 222 141 452 158 185 410 72 241 59 322 203 74 32 150 61 184 177 190 58 123 46 128 45 72
199 315 113 66 206 108 145 246 54 197 45 181 188 74 28 84 42 149 97 150 41 101 27 95 44 49
26,6% 14,1% 15,9% 13,5% 20,0% 29,7% 13,5% 35,3% 5,7% 11,8% 7,1% 11,1% 27,1% 5,2% 12,7% 8,7% 5,0% 14,8% 17,6% 10,3% 9,8% 9,0% 23,5% 14,6% 17,6% 6,5%
podíl Slováků přijatí
podíl Slováků zapsaní
20,2% 13,7% 13,3% 9,3% 20,5% 34,3% 12,3% 38,4% 4,7% 15,9% 5,2% 12,1% 29,6% 5,4% 9,7% 12,5% 5,1% 14,8% 24,9% 11,7% 12,0% 12,6% 19,9% 16,4% 18,1% 9,4%
20,8% 13,6% 13,8% 10,6% 19,5% 34,6% 14,5% 42,9% 5,3% 16,9% 5,6% 11,4% 28,6% 5,4% 9,9% 11,6% 5,6% 14,8% 23,0% 11,4% 9,7% 12,2% 17,0% 17,0% 19,0% 8,8%
Příloha č. 3 - uchazeči o studium v ČR podle národnosti Vedle slováků se na české VŠ hlásí rusové, ukrajinci, ale také třeba američané (r. 2013; zdroj MŠMT)
země Česko Slovensko Rusko Ukrajina Kazachstán Vietnam Spojené státy Bělorusko Německo Velká Británie Norsko Polsko Saúdská Arábie Portugalsko Ázerbájdžán Uzbekistán Nigérie Švédsko Moldavsko Řecko Kypr Izrael Kyrgyzstán Mongolsko Ostatní
Počty uchazečů o studium na českých VŠ (zahrnuty jsou veřejné i soukromé VŠ) uchazečů přijatých zapsaných 134309 93744 88138 12833 6191 5004 4081 2086 1692 1601 848 716 1357 679 562 838 528 469 563 532 512 472 253 199 338 131 113 325 153 127 273 119 95 184 66 57 176 85 75 162 106 80 145 72 56 136 60 47 135 28 18 129 51 43 105 50 43 103 60 43 92 54 38 86 52 33 72 35 30 69 40 32 153 64 52
