SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Fakulta veřejných politik v Opavě
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Opava 2014
Lucie Ovšonková
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Fakulta veřejných politik v Opavě Ústav veřejné správy a regionální politiky
Lucie Ovšonková
Veřejná správa a regionální politika
Živnostenské podnikání v obci s rozšířenou působností Slaný Commercial activities in the municipality with extended powers Slaný
Bakalářská práce
Opava 2014
Ing. Lucie Kamrádová
ABSTRAKT Bakalářská práce řeší
problematiku zjednodušení
administrativních postupů
v živnostenském zákoně a usnadnění vstupu do živnostenského podnikání. Hlavním cílem práce je vytvoření projektu pro začínající podnikatele, který reflektuje aktuální změny v živnostenském zákoně, jež mají vliv na snižování administrativní zátěže podnikatelů v České republice. Teoretická část práce je zejména zaměřena na historický vývoj soukromého podnikání na území České republiky a jeho právní vymezení. V praktické části je vytvořen projekt pro začínající podnikatele, modelové situace a příklady dobré praxe, které usnadní vstup do živnostenského podnikání začínajícím podnikatelům. V závěru jsou shrnuty získané poznatky a zhodnocen cíl práce. Klíčová slova: živnostenský zákon, podnikatel, živnost, živnostenský rejstřík, výpis z živnostenského rejstříku, živnostenský úřad, centrální registrační místo, jednotný registrační formulář
ABSTRACT The bachelor thesis addresses the issue of simplification of administrative procedures in the Trade Act and to facilitating the start of a business. The main goal is to create a project for start-up businesses, which reflects the current changes in the trade laws that have an impact on reducing the administrative burden on businesses in the Czech Republic. The theoretical part of the work is mainly focused on the historical development of private business in the Czech Republic and its legal definition. In the practical part of the project is created for aspiring entrepreneurs, model situations and examples of good practice that will facilitate the start of trading for starting entrepreneurs. In the conclusion the lessons learned are summarized and the target of the work is evaluated. Key words: trade Act, entrepreneur, trade, trade Register, exctract from the trade Register, trade office, central registration site, united registration form
Čestné prohlášení
Tuto práci jsem vypracovala samostatně, veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Prohlašuji, že elektronická verze práce je shodná s verzí tištěnou. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Ústřední knihovně Slezské univerzity v Opavě.
…………………………………………
Děkuji paní Ing. Lucii Kamrádové, za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé závěrečné práce.
Lucie Ovšonková
OBSAH
Úvod ...................................................................................................................... 9 1
2
Historie podnikání na území České republiky ......................................... 11 1.1
Počátek vývoje podnikání na území našeho státu ......................................................11
1.2
Období od vzniku samostatné Československé republiky .........................................12
1.3
Období po druhé světové válce ..................................................................................14
1.4
Období po roce 1989 ..................................................................................................14
1.5
Období od roku 1992-2002 ........................................................................................15
1.6
Období od roku 2003 .................................................................................................16
Právní vymezení podnikání........................................................................ 18 2.1
Živnostenské podnikání v období od 1. 1. 1996-1. 8. 2006 .......................................21
2.2
Živnostenské podnikání v období od 1. 7. 2008-1. 1. 2014 .......................................23
2.3
Plánovaná opatření a dopady pro podnikatele ...........................................................27
2.4
Prodej lihu a lihovin ...................................................................................................27
2.5
Spotřebitelský ombudsman ........................................................................................29
3
Charakteristika obvodu s rozšířenou působností Slaný ......................... 32
4
Projekt pro začínající podnikatele ............................................................ 36 4.1
Podnikat či nepodnikat? .............................................................................................36
4.2
Všeobecné podmínky provozování živnosti ..............................................................37
4.3
Překážky provozování živnosti ..................................................................................38
4.4
Kde a jak učinit podání? .............................................................................................39
4.5
Členění živností..........................................................................................................39
4.6
Kdy může podnikatel začít podnikat? ........................................................................40
4.7
Čím se podnikatel prokazuje? ....................................................................................40
4.8
Správní poplatky ........................................................................................................41
4.9
Registrační povinnost na Finančním úřadě ................................................................42
4.10
Registrační povinnost na správě sociálního zabezpečení ...........................................43 7
5
4.11
Registrační povinnost na zdravotní pojišťovně..........................................................45
4.12
Povinnosti vůči ostatním úřadům ...............................................................................45
Modelové situace a příklady dobré praxe ................................................ 47 5.1
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona ......47
5.2
Hostinská činnost .......................................................................................................49
5.3
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence .....................51
5.4
Silniční motorová doprava .........................................................................................52
Závěr ................................................................................................................... 56 Seznam použitých informačních zdrojů ......................................................... 59 Seznam zkratek a symbolů ............................................................................... 65 Seznam obrázků ................................................................................................ 66 Seznam tabulek.................................................................................................. 67 Seznam příloh .................................................................................................... 68 Přílohy ................................................................................................................ 69
8
Úvod Živnostenské podnikání a jeho formování sahá hluboko do minulosti. Zákonem č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého byly začleněny dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení do právního řádu tehdejšího nově vzniklého Československého státu. Tato úprava přetrvala až do roku 1965, kdy došlo ke zrušení zákoníkem práce. Ve skutečnosti živnostenské podnikání bylo utlumeno již v roce 1948. Právní úprava podnikání se dočkala velice oprávněných změn a to zvláště po revolučním roce 1989, kdy došlo v podstatě ke znovuobnovení živnostenského podnikání v České republice. Živnostenské podnikání je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Velmi rychlé přijetí živnostenského zákona v pozdějších letech způsobilo velmi mnoho malých či velkých novelizací. V současnosti živnostenský zákon patří mezi nejvíce novelizované zákony v České republice. K zásadním novelám živnostenského zákona patří novela zákona č. 286/1995 Sb., která velmi uvolnila podmínky pro začínající podnikatele, otevřela nestandardním způsobem možnost podnikat bez patřičné odborné způsobilosti v mnoha směrech. Zákonem č. 356/1999 Sb., byla zjednána jistá náprava. Sjednocení právní úpravy s evropským právem přinesla novela zákona č. 167/2004 Sb., která byla přijata po vstupu České republiky do Evropské unie. Dne 24. 10. 2004 bylo schváleno programové prohlášení vlády České republiky, číslo usnesení 1006. Tímto opatřením byly zjednodušeny jak podmínky pro vstup do živnostenského podnikání, tak i při průběhu podnikání. V případě, že se bude plnit projekt zjednodušení administrativních postupů, dojde ke zlepšení podnikatelského prostředí v České republice, zároveň se zvýší konkurenceschopnost české ekonomiky. Z tohoto důvodu byl schválen zákon č. 214/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 8. 2006. Došlo k vytvoření centrálních registračních míst, jejich funkci vykonávají obecní živnostenské úřady a vytvoření jednotného registračního formuláře, který umožňuje prostřednictvím živnostenského úřadu oznámit určité skutečnosti i na finanční úřad, správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a úřad práce. Další v řadě velmi významnou novelou živnostenského podnikání byla novela č. 130/2008 Sb., kterou byla ukončeno vydávání živnostenských listů a koncesních listin, místo těchto dokumentů začal být vydáván výpis z živnostenského rejstříku. Zavedla se do živnostenského podnikání jediná živnost volná. Zákonodárná iniciativa nepolevila ani v dalších letech, jelikož nadále pokračují procesy na zjednodušení administrativní zátěže pro podnikatele a to například zákonem č. 155/2010, zákonem č. 169/2010 Sb. Projekt snížení administrativní zátěže pro podnikatele je proces dlouhodobý. Z uvedeného důvodu je živnostenský zákon stále novelizován. 9
Listina základních práv a svobod stanoví základní práva a svobody na území České republiky, právo podnikat je zakotvenu ve 26. článku. V České republice je nejčastější a nejrozšířenější způsob podnikání právě živnostenské podnikání. Podnikatel může podle živnostenského zákona podnikat pouze na základě ohlášení nebo žádosti o koncesi. Jakékoli podnikání má možnost se rozvíjet jen za podmínky, že je podporováno státem. Stát může podporovat podnikatele tím, že zlepšuje podnikatelské prostředí nebo i tím, že odstraňuje administrativní překážky, které příliš podnikatele zatěžují. Mezi hlavní priority státu patří u každé další novely živnostenského zákona, rovněž odstranit administrativní překážky pro podnikatele. Živnostenské podnikání upravuje nadmíra právních předpisů, které častokrát až přemrštěnou regulací nepřinášejí žádný účinek. Spíše pro podnikatele představují administrativní a v podstatě i finanční zátěž. Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření projektu (manuálu) pro začínající podnikatele, který bude reflektovat aktuální změny v živnostenském zákoně, jež mají vliv na snižování administrativní zátěže podnikatelů v České republice. Součástí bakalářské práce je pohled do historie podnikání na území České republiky, právní vymezení podnikání, důležité změny, které posunuly vývoj živnostenského podnikání kupředu, charakteristika obce s rozšířenou působností Slaný a její postavení ve Středočeském kraji. Součástí kapitoly je komparace všech obcí s rozšířenou působností z hlediska počtu podnikatelů a počtu pracovníků. Zásadní kapitolu v bakalářské práci tvoří projekt pro začínající podnikatele. Co vůbec začínající podnikatel musí splnit předtím, než začne podnikat, kde a jakým způsobem může učinit podání, jakým způsobem se člení živnosti, od kdy může začít podnikatel podnikat. Mezi často kladené otázky na živnostenském úřadě patří, čím se takový podnikatel prokazuje? Důležitou součástí je nejen podání na živnostenském úřadě, ale i registrace na příslušných úřadech jako je finanční úřad, správa sociálního a zdravotní pojišťovna. Zároveň jsou vytvořeny modelové situace, které jsou zaměřeny na převažující živnosti v obci s rozšířenou působností Slaný. Modelové situace by měly sloužit k tomu, aby podnikatel získal ucelený přehled a v podstatě i návod, jak řešit ohlášení živností nebo žádosti o koncesované živnosti. V teoretické části bakalářské práce byla použita metoda komparace a v praktické části byl vytvořen projekt pro začínající podnikatele. Bakalářská práce vychází z právní úpravy platné k 1. 1. 2014.
10
1
Historie podnikání na území České republiky Počátek podnikání sahá až do nejstaršího vývoje lidského společenství. S rozmachem
podnikání nastala potřeba jisté regulace a stanovení norem pro podnikání. Existence soukromého, nezávislého a svobodného podnikání v České republice je v současné době brána jako samozřejmost. Doby, kdy podnikatelé nemohli podnikat a veškeré jejich aktivity v podnikání byly trestány nebo dokonce represivně stíhány, nejsou zase tak dávné. Podnikatelé by si měli být vědomi, že mohou podnikat na základě nezcizitelných práv, která jsou jim garantována ústavním pořádkem české republiky.1 Následující podkapitoly budou věnovány jednotlivým obdobím ve vývoji podnikání.
1.1
Počátek vývoje podnikání na území našeho státu Největší rozvoj řemesel a obchodu byl 10. a 15. století. V tomto období docházelo ke
vzniku prvních měst a zvyšoval se prudce počet obyvatel. Města byla považována za řemeslná a obchodní centra. Řemeslníci si ve svých domech zakládali malé podniky. Většinou ve svém domě pracoval sám mistr a jen pár pomocníků.2 Ve 13. století s vývojem řemesel docházelo i k vytváření prvotních cechů. Největší rozkvět cechovní výroby byl zaznamenán ve 14. století. Cechy se nejdříve objevovaly ve velkých městech a pak se postupně rozšiřovaly i do menších měst. Cech byla v podstatě veřejnoprávní korporace sdružující řemeslníky a živnostníky stejného nebo podobného charakteru podnikání. Mezi hlavní rysy cechů patřila jejich monopolizace. Řemeslo mohli provádět jen členové cechu a tím řemeslníci a živnostníci byly chráněni před konkurencí, která byla nežádoucí. Ve městech a v okruhu cca 1 míle od hradeb mohl vykonávat řemeslo pouze člen cechu. Všichni mistři měli zaručeny shodné podmínky a to jak pro výrobu, tak i pro dobyt produkce. Dále měli přednostní právo k nákupu surovin a zároveň byl vykonáván dozor nad dovozem cizích výrobků na týdenních a výročních trzích. Postupným rozšířením církevních zařízení docházelo k vytváření podmínek pro pobyt poutníků. Z tohoto důvodu docházelo k rozvoji pohostinství.3 Cechovní předpisy upravovaly činnost cechů. Pravomocí cechů bylo zejména hlídání cen, kontrola množství mistrů, tovaryšů a stanovování velikosti produkce. V čele každého cechu byl cechmistr, který dohlížel na ceny, kvalitu výrobků, spravoval cechovní majetek a dbal na dodržování cechovních předpisů.4
1
OUTLÁ, Anna a kolektiv. Veřejnoprávní aspekty podnikání. Plzeň 2012, s. 19. FOLVARČNÁ, Andrea. Malé a střední podnikání. Ostrava 2005, s. 16. 3 KADLECOVÁ, Marta. Dějiny českého soukromého práva. Plzeň 2007, s. 262-265. 4 FIALA, Josef. Živnostenské podnikání. Brno 1993, s. 5. 2
11
Od 16. století usilovali panovníci o získání kontroly nad cechy. Vydávali mzdové a cenové předpisy. K podstatnému omezení činnosti cechů došlo zejména v 18. století a to obzvláště vlivem merkantilistů.5 V době pobělohorské začal velký rozvoj manufaktur. Manufakturní výroba měla propracovanou dělbu práce a byla orientovaná na strojní výrobu. Tovární velkosériová výroba začala potlačovat význam řemeslné výroby. 6 Předpisy o množství a cenách se postupem času staly překážkou růstu výroby.
Úřad cechovního
inspektora vznikl v roce 1831 a v jeho kompetenci bylo vykonávat dozor nad činností cechů. Rovněž byl vydán generální cechovní patent. V roce 1839 na něj navázaly cechovní artikuly.7 Mezi další omezení cechovní správy patřilo oficiální stanovení množství tovaryšů i mistrů. Začalo docházet k úpadku cechovních organizací. Postupujícím rozvojem byla cechovní soustava postupně nahrazena soustavou koncesní. K definitivnímu zrušení cechovního zřízení došlo v roce 1860, kdy byl vydán Císařský patent č. 227/1859 ř. z., kterým se vydal řád živnostenský.8 V Českých zemích se stal živnostenský řád hlavním právním předpisem živnostenského podnikání. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byl v platnosti živnostenský zákon č. 259/1924 Sb.9 Živnostenský řád se vztahoval na veškerá živnostensky provozovaná zaměstnání. Osoba provozující určitou zamýšlenou, pravidelnou, usměrňovanou, k výdělku směřující, na vlastní vrub a nebezpečí provozovanou činnost byla považována za živnostníka.10 Více než sto let zůstal živnostenský řád základním právním předpisem, k definitivnímu zrušení došlo dne 1. 1. 1966 zákoníkem práce č. 65/1965 Sb.11
1.2
Období od vzniku samostatné Československé republiky Zákonem č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatné Československého státu byly do
právního systému nově vzniklého státu začleněny doposud platné říšské a zemské zákony.12 Československo po první světové válce převzalo veškerý hospodářský potenciál, který byl vybudován za období Rakouska-Uherska. Podmínky a to zejména ekonomické byly nejliberálnější v celé tehdejší Evropě. Byl kladen velký důraz na podporu drobného podnikání, stát a státní správa zasahovala do soukromého podnikání jen velmi málo. Tehdejší
5
Hlavní myšlenkou merkantilistů bylo prosazování zásahů státu do ekonomiky. V habsburské monarchii spočíval v zákazu vývozu surovin do zahraničí, podpora dovozu nedostatkových surovin a rozšiřování průmyslové výroby. 6 RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky. Liberec 20ll, s. 12-13. 7 Cech mohl být založen pouze se souhlasem státu. 8 FIALA, Josef. Živnostenské právo. Brno 1994, s. 5. 9 TRÁVNÍČEK, Jiří, TRÁVNÍČEK, Zdeněk. Živnostenský zákon – komentář. Praha 1991, s. 15. 10 KADLECOVÁ, Marta. Dějiny českého soukromého práva. Plzeň 2007, s. 263. 11 TRÁVNÍČEK, Jiří, TRÁVNÍČEK, Zdeněk. Živnostenský zákon – komentář. Praha 1991, s. 15. 12 PELIKÁNOVÁ, Radka, et al. Commercial law in the Czech Republic. London 2010, s. 6.
12
Ministerstvo obchodu, průmyslu a živností upravovalo pouze určitá pravidla pro podnikání, do vlastního hospodaření podniků, obchodního podnikání nebo výroby nezasahovalo.13 Hospodářská
politika
se
začala
formovat
hned
po
vzniku
samotného
Československého státu v roce 1918. I přesto, že se musela vypořádat s důsledky první světové války, rozpadu monarchie, překonání důsledků velké hospodářské krize třicátých let a ataky nacistického Německa, které ohrožovali republiku, podporovala velmi vhodně dynamiku hospodářského růstu.14 Drobné podnikání za první republiky tvořilo velmi podstatnou část ekonomiky. Působil zde soukromý sektor s klasickým tržním systémem, který měl úspěšně rozvinutou demokracii v západním stylu. Československo patřilo ve třicátých letech k 15 nejprůmyslověji rozvinutým zemím světa a bylo schopno konkurovat vysoce industrializovaným státům Evropy.15 Československo se nevyhnulo hospodářské krizi na počátku třicátých let. Toto období znamenalo velké omezení podnikání, velký krach drobných živnostníků, ztráta pracovních příležitostí a masovou nezaměstnanost. Měnové a úvěrové změny vyvolaly ztrátu v tržní systém. Začal růst státních zásahů do ekonomiky. K překonání krize pomohla zbrojní výroba, kterou podporoval stát a to zejména i v souvislosti se sílícím ohrožením státu. Stát se snažil vyrovnávat poptávku a nabídku, přijímal opatření ke snižování nezaměstnanosti, reguloval ceny a z důvodu ochrany vnitřního trhu zakazoval zakládat nové podniky.16 Počátkem Mnichova začal značný úpadek ve vývoji soukromého podnikání, pokračoval úplným zrušením této činnosti, které bylo obnoveno až v roce 1989. Podepsáním Mnichovské dohody v roce 1938 a okupaci českých zemí bylo hospodářství naprosto podřízeno válečným a politickým potřebám. Ačkoliv totalitní režim deformoval hospodářské vztahy a podřídil celé hospodářství válečnému systému, nebylo potlačeno soukromé vlastnictví, na rozdíl od pozdější totality socialistické. 17 Vývoj soukromého podnikání velmi klesl v období 2. světové války, kdy na našem území vzniklo státní zřízení Protektorát Čechy a Morava.18 Přešlo se z hospodářství mírového na hospodářství válečné. Počátkem roku 1939 byla ve všech větších zbrojních podnicích zavedena nucená správa.19 Veškerá průmyslová výroba byla orientovaná pouze na produkce válečného materiálu pro fašistickou německou armádu.20
13
PETŘÍČEK, Václav. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Praha 2006, s. 21-25. Tamtéž, s. 28. 15 KORÁB, Vojtěch. Drobné podnikání. Brno 2006, s. 8. 16 PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Praha 2007, s. 34-35. 17 Tamtéž, s. 36. 18 1939-1945. 19 Poldovka, Zbrojovka Brno, Škodovka, Vítkovické železárny. 20 RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky. Liberec 2011, s. 15-16. 14
13
1.3
Období po druhé světové válce Krátce po skončení druhé světové války znamenalo pro soukromé podnikatele na
velmi krátkou dobu obnovení prvorepublikových ekonomických a politický tradic, zvyklostí a to včetně tržního systému. Vnější poválečná geografická a politická situace neumožnila další přirozený rozvoj. Až do roku 1948 zde panovalo období, kdy docházelo k nárůstu regulace a redukci soukromého podnikání.21 Hospodářská soustava začala směřovat k vybudování sociálního státu. Opatření v hospodářské oblasti se týkala znárodnění průmyslu a pozemkové reformy. Tím započaly procesy směřující k vybudování národohospodářské soustavy, která byla označovaná jako hospodářská demokracie. Hospodářská demokracie počítala s velkými zásahy státu do hospodářské oblasti. Pro řízení ekonomiky chtěla využít nástroje plánovaného hospodářství.22 V únoru 1948 se dostala k moci Komunistická strana Československa. V Následujícím čtyřicetiletém období došlo k přerušení dalšího přirozeného vývoje tržní ekonomiky. Vytvořila se nová koncepce živnostenského podnikání, která se vyznačovala likvidační tendencí se zneužitím živnostenské správy ke komunistickým cílům. Komunistická strana Československa odejmula živnostenským organizacím jejich pravomoc a přenesla je na Národní výbory. Zájmy národních výborů směřovaly proti zájmům a existenci soukromého sektoru a živnostníků.23 Počáteční likvidace soukromého podnikání v centrálně plánované a řízené ekonomice byla zpočátku tak strašně rychlá, že již na počátku padesátých let bylo zlikvidováno úplně soukromé podnikání a soukromý podnikatelský sektor zde neexistoval.24
1.4
Období po roce 1989 Politické a ekonomické změny si vyžádaly velké změny v oblasti právního systému.25
Zásadní změny v oblasti živnostenského podnikání přinesl až vývoj po roce 1989, kdy došlo k pádu komunistické vlády a k radikálním změnám. Jeden z hlavních cílů ekonomické demokratizace a reformy života společnosti bylo znovuobnovení soukromého podnikání.26 Zákonná úprava živnostenského podnikání navázala na tehdejší zásady úprav živnostenského podnikání, které platily do roku 1948, formálně až do roku 1965, kdy bylo soukromé podnikání zrušeno zákoníkem práce. Od roku 1965 až do roku 1989 živnostenská 21
PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Praha 2007, s. 36-37. MAREK, Pavel. České živnostnictvo 1945-1960. Likvidace živnostníků, řemeslníků a obchodníků v českých zemích. Brno 2006, s. 13-14. 23 Tamtéž, s. 96-97. 24 RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky. Liberec 2011, s. 16. 25 PELIKÁNOVÁ, Radka, et al. Commercial law in the Czech Republic. London 2010, s. 9. 26 TRÁVNÍČEK, Jiří, TRÁVNÍČEK, Zdeněk. Živnostenský zákon – komentář. Praha 1991, s. 11. 22
14
úprava úplně chyběla. Regulace byla prováděna jinými právními nástroji, ve kterých se nemohl uplatnit soukromý sektor. Postupem času se ukázalo, že tento stav je neudržitelný. Teprve rok 1989 vytvořil předpoklady pro novou právní úpravu živnostenského podnikání.27 Živnostenský zákon byl schválen dne 02. 10. 1991. Teprve přijetím živnostenského zákona došlo u nás k uskutečnění zásady rovnosti vlastníků a svobody podnikání, tak jako v zemích s tržní ekonomikou. Zákonem o živnostenském podnikání byl nahrazen zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů28. Většina novel promítla do živnostenského zákona změny zvláštních právních předpisů, ale nebyla narušena celková koncepce zákona. Živnostenský zákon upravuje jen základní podmínky podnikání, neobsahuje ustanovení, která by regulovala provozování všech živností. Pouze u některých živností požaduje splnění odborné způsobilosti. Předpokládá se, že výkon ostatních činností bude regulován příslušnými právními předpisy.29
1.5
Období od roku 1992-2002 Soustava živnostenských úřadů představuje velmi významnou součást veřejné správy
zabezpečující výkon státní správy v přenesené působnosti na úseku živnostenského podnikání.30 Veřejnou správu v oblasti živnostenského podnikání zajišťovalo od roku 1992 2002 celkem 513 živnostenských úřadů. 408 obecních živnostenských úřadů, které vykonávaly správu pro živnosti volné31 a 76 okresních živnostenských úřadů (tzv. referáty okresních úřadů), které vykonávaly správu pro živnosti řemeslné, vázané, koncesované a živnosti provozované průmyslovým způsobem. Okresní živnostenské úřady byly zároveň pověřeny vedením živnostenského rejstříku.32 Na území hlavního města Prahy bylo zřízeno 27 živnostenských odborů, které vykonávaly správu pro všechny živnosti.33 Živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy, který rozhodoval o odvoláních proti rozhodnutím odborů na území hlavního města Prahy, dohlížel na jejich činnost a vedl živnostenský rejstřík.34 Živnostenský úřad České republiky, vykonával metodickou a koordinační činnost, rozhodoval o odvoláních, které vydali okresní živnostenské úřady, a vedl ústřední evidenci podnikatelů. 27
HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 9. 28 DĚDIČ, Jan, KŘÍŽ, Radim. Zákon o živnostech (živnostenský zákon). Zlín 1991, s. 1. 29 HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 9. 30 MATES, Pavel. Stát a právní stát, základní pojmy. In Kadeřábková, Jaroslava, Mates, Pavel, Wokoun, René. (ed). Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň 2004, s. 345. 31 Nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady. 32 Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících. 33 Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. 34 Tamtéž.
15
V každém okresním městě byly do 31. 12. 2002 zřízeny 2 živnostenské úřady - obecní živnostenský úřad35 a okresní živnostenský úřad.36 Pokud chtěl podnikatel ohlásit volné živnosti a rovněž řemeslné, vázané a koncesované, bylo nutností, aby zavítal na oba zmíněné úřady. Úřady leckdy od sebe byly vzdáleny i několik desítek kilometrů, které musel podnikatel absolvovat. Z důvodu, že ke konci roku 2002 došlo k ukončení činnosti okresních úřadů, byla přesunuta agenda okresního živnostenského úřadu na obecní živnostenský úřad.
1.6
Období od roku 2003 Dne 1. 1. 2003 přestaly fungovat okresní úřady,37 ke stejnému datu byly nově
vytvořeny krajské úřady.38 Obecní živnostenské úřady převzaly od 1. 1. 2003 veškerou agendu, která do té doby spadala jen do kompetence okresních živnostenských úřadů. Od 1. 1. 2003 je v České republice celkem 227 obecních živnostenských úřadů (205 živnostenských úřadů na obcích s rozšířenou působností, 22 živnostenských úřadů na pověřených městských částí hlavního města Prahy), 14 krajských živnostenských úřadů a Živnostenský úřad České republiky, jeho činnost vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Obrázek č. 1 Živnostenské úřady v České republice
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor živností, vlastní zpracování
Obecní živnostenské úřady vykonávají činnosti v rozsahu stanoveném zákonem o živnostenském podnikání39 týkající se všech živností, vedou živnostenský rejstřík, 35
Z pohledu registrace živností – ohlašování pouze volných živností. Z pohledu registrace živností – ohlašování řemeslných, vázaných a koncesovaných živností. 37 Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením okresních úřadů. 38 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). 36
16
zabezpečují dozorovou činnost nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona o ochraně spotřebitele,40 plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a zajišťují činnost centrálních registračních míst. Krajské živnostenské úřady koordinují, kontrolují, metodicky vedou obecní živnostenské
úřady
ve
vlastním
správním
obvodu.
Provádějí
kontrolu
obecních
živnostenských úřadů ve svém správním obvodu a rozhodují o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů41. Živnostenský úřad České republiky doposud nebyl vytvořen a jeho funkci zastává odbor živností Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.42 vypracovává koncepce ve sféře živnostenského podnikání. Koordinuje, kontroluje a metodicky vede činnost krajských živnostenských úřadů. Je odvolacím orgánem proti rozhodnutím, které vydaly krajské živnostenské úřady. Zároveň je správcem živnostenského rejstříku. Může nařídit, tak jako krajské živnostenské úřady provedení kontroly na úseku živnostenského podnikání. Obecní a krajské živnostenské úřady vykonávají činnosti na úseku přenesené působnosti. Zaměstnanci, kteří jsou zařazeni do živnostenských úřadů, mají povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se při své činnosti dozvěděli.43 V roce 2011 Ministerstvo vnitra zpracovalo analýzu aktuálního stavu veřejné správy, předmětem zprávy, je že jednotlivé resorty státní správy začaly pozměňovat hierarchii podřízených ve svém území bez jakéhokoliv ohledu na výkon spojeného modelu veřejné správy. Záměrem Ministerstva průmyslu a obchodu je snaha vytvořit nový Živnostenský úřad České republiky, 14 regionálních pracovišť v krajských městech a územní detašovaná pracoviště v okresních městech.
39
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 41 Do 31. 12. 2002 rozhodoval o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů okresní živnostenský úřad, proti odvolání proti rozhodnutím okresních živnostenských úřadů rozhodovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. 42 PRŮCHA, Petr. Lexikon správní právo. Ostrava 2002, s. 649. 43 § 6 odst. 2 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech. 40
17
2
Právní vymezení podnikání Podnikání je v současné době celosvětovým fenoménem. Pro všechny země podnikání
znamená nezanedbatelné přínosy. Přispívá k hospodářskému růstu, zároveň má rozvoj podnikání velký přínos pro ekonomiku. Dalším významným přínosem je vytváření nových pracovních míst. K tvorbě nových pracovních míst stále více přispívají malé firmy. Nejen, že drobní živnostníci zaměstnávají nezaměstnané, ale často začínají sami podnikat z toho důvodu, že sami nemohli najít vhodné zaměstnání. Ačkoliv tento typ podniků nevytváří velké množství pracovních míst, je dobré, že tyto podniky vznikají, jelikož snižují nezaměstnanost a zároveň podporují konkurenceschopnost země. Podnikáním jsou vytvářeny nové inovace a technologické změny a tím se zvyšuje produktivita. Pokud je vytvářen větší konkurenční tlak na ostatní firmy musí rovněž zavádět různá zlepšení nebo inovace. Prostřednictvím podnikání se zároveň vyrovnává poptávka a nabídka.44 Podnikání je bezesporu velmi důležité pro společnost. Jak ale vymezit podnikání a koho lze označit za podnikatele? Podnikání je například proces, kterým jedinci využívají veškeré příležitosti, bez ohledu na zdroje, které mají v danou chvíli k dispozici. Tato definice vyzdvihuje sílu podnikatele, který dokáže sledovat svoji podnikatelskou ideu i v tom případě, kdy nemá k dispozici dostatek finančních zdrojů. Pokud je tím pravým podnikatelem, dokáže peníze sehnat.45 Podnikání lze definovat i jako činnost, která v sobě zahrnuje určité znaky, které musí být naplněny současně46 a které umožňují identifikovat, zda určitá činnost je podnikatelská či nikoliv. Pojem živnostenské podnikání je pojem užší než pojem podnikání. Živnostenským podnikáním je potřeba rozumět pouze podnikatelské činnosti, které jsou vykonávány v rámci živností.47 Právo podnikat je v České republice zakotveno v Listině základních práv a svobod. Každý občan má právo podnikat a provozovat i jinou hospodářskou činnost.48 Právní úprava podnikání byla do konce roku 2013 vymezena zejména obchodním zákoníkem, dále živnostenským zákonem a zvláštními zákony49, které upravují podmínky 44
LUKEŠ, Martin, JAKL, Martina. Podnikání v České republice. Praha 2012, s. 6-8. STEVENSON, Howard, JARILLO, Jose, Carlos. A paradigm of Entrepreneurship: Entrepreneurial Management. Strategic Management Journal. Chichester: John Wiley & Sons, 1990, Vol. 11, Special Issue, Summer, s. 17-27. 46 Samostatnost, soustavnost, činnost podnikatele prováděna na vlastní jméno, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. 47 SALACHOVÁ, Bohumila. Právo v podnikání. Ostrava 2012, s. 7-8. 48 Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. 49 Zvláštní zákony upravují například činnost lékařů, znalců a tlumočníků, auditorů, daňových poradců, zprostředkování zaměstnání. 45
18
podnikání činností vyloučených ze živnostenského zákona. Pro podnikání jsou důležité i další právní předpisy, které upravují oblast účetnictví, daní a ostatních odvodů, ochrany spotřebitele a bezpečnosti práce. Mezi základní a nejdůležitější předpisy upravující podnikání patří živnostenský zákon50 a do konce roku 2013 též obchodní zákoník. Obchodní zákoník definoval pojmy podnikatel, podnikání, obchodní majetek, obchodní firma a jiné. Upravoval také označování obchodní listin, výši základní kapitálu, druhy obchodních společností, podmínky vzniku a zániku obchodních společností. Částečně se obchodní zákoník vztahoval i na hospodářskou soutěž v případě, že se jí účastní i jiné osoby než podnikatelé. Obchodním zákoníkem se řídilo i závazkové právo.51 Nicméně obchodní zákoník neupravoval podmínky, za kterých se fyzická anebo právnická osoba může stát podnikatelem. Od 1. 1. 2014 došlo ke zrušení obchodního zákoníku,52 a to v podstatě bez náhrady. Část úpravy obchodního zákoníku přešla do nového občanského zákoníku53 a část byla nenávratně zrušena. Část obchodního zákoníku, která je věnována družstvům, osobním a kapitálovým společnostem nově převzal zákon o obchodních společnostech a družstvech.54 Nový občanský zákoník nahradil několik desítek právních předpisů, které doposud upravovali jednotlivé části života. Tím, že začal platit nový občanský zákoník a zákon o obchodních společnostech
a družstvech,
došlo
k řadě nových skutečností,
které rovněž
sníží
administrativní zátěž podnikatelů. Mezi velmi významné změny patří změna základního kapitálu u společnosti s ručním omezeným, nově bude stačit vklad společníka ve výši 1 Kč. Zrychlení zahájení podnikatelské činnosti přinese zejména zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob55 spočívající v tom, že nově budou moct do veřejného rejstříku zapisovat i notáři, v případě, že nová zapisovaná skutečnost bude mít podklad v notářském zápise. Základním pramenem nového občanského zákoníku byl vládní návrh občanského zákoníku z roku 1937, který kvůli událostem, které následovaly po Mnichovské dohodě, nebyl přijat. Nový občanský zákoník oproti obchodnímu zákoníku, který platil do konce roku, 2013 nevymezuje podnikání jako takové. Nicméně nový občanský zákoník definuje, kdo je podnikatel. Ten, kdo samostatně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Kromě toho se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské oprávnění nebo jiné oprávnění podle jiného právního předpisu. 50
RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky. Liberec 2011, s. 22. § 261 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 52 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 53 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 54 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. 55 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 51
19
Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem. Ke svému jménu může připojit dodatek, který charakterizuje jeho osobu nebo obchodní závod. Dodatek nesmí být klamavý. Živnostenský zákon rozumí podnikáním činnost soustavnou, která je prováděna podnikatelem samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.56 Závislá práce se oproti podnikání vyznačuje opačnými znaky než podnikání. Je upravena zákoníkem práce57 a lze ji vykonávat pouze na základě pracovněprávního vztahu. V České republice je zakázaný tzv. Švarcsystém. Jedná se o situaci, kdy jeden podnikatel zaměstnává druhého podnikatele na základě živnostenského oprávnění. Ve skutečnosti se jedná o pracovněprávní vztah. Závislá práce má určité znaky jako je například vztah nadřízeného zaměstnavatele a podřízeného zaměstnance, práce vykonávána na základě pokynů zaměstnavatele, na odpovědnost zaměstnavatele, za mzdu, konaná na pracovišti, v pracovní době, zaměstnanec používá pomůcky zaměstnavatele.58 Podmínky podnikání upravují různé veřejnoprávní předpisy v největší míře pak zákon o živnostenském podnikání. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) má k 1. 1. 2014 celkem 142 novel. Z tohoto důvodu se řadí mezi notně novelizované zákony v České republice. Jedná se o veřejnoprávní normu, která upravuje základní vztahy mezi státem a podnikateli. Ačkoliv byl v minulosti častokrát novelizován, nedošlo k celkové změně koncepce živnostenského zákona.59 Následující text je rozdělen do 5 podkapitol. Následující dvě podkapitoly se zabývají nejvýznamnějšími a nejdůležitějšími změnami na úseku živnostenského podnikání. Podkapitola 2.1 se zabývá změnami v období od ledna 1996 do srpna 2006. Jedná se o období, ve kterém se vydávaly živnostenské listy a koncesní listiny. Podkapitola 2.2 je věnována převratnému období od počátku července 2008. Od této doby začala platit významná novela živnostenského podnikání, která nahradila doposud vydávané průkazy živnostenského podnikání výpisem z živnostenského rejstříku. Podkapitola zároveň řeší i změny na úseku živnostenského podnikání k 1. 1. 2014, od kdy začal platit nový občanský zákoník. Následující podkapitoly jsou věnovány dalším plánovaným opatřením, které by měly mít vliv na snížení administrativní zátěže podnikatelů. Zároveň se dotýká i změn, které podnikatelé v současné době musí řešit a to zejména na úseku prodeje lihu a lihovin. Poslední podkapitola je věnována nové funkci živnostenského úřadu, spotřebitelskému ombudsmanovi. 56
BABŠICKÁ, Věra. Živnostenský zákon s komentářem a vzory podání. Praha 2000, s. 6. § 2 a § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 58 SALACHOVÁ, Bohumila. Právo v podnikání. Ostrava 2012, s. 8-9. 59 HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 9. 57
20
2.1
Živnostenské podnikání v období od 1. 1. 1996-1. 8. 2006 Novela zákona č. 286/1995 Sb., účinná od 1. 1. 1996 přinesla do živnostenského
podnikání první významné změny. Liberalizovala vstup do živnostenského podnikání a zároveň byl snížen počet živností, u kterých se vyžadovalo prokázání odborné způsobilosti. Velký důraz byl kladen na vzdělání, na praxi již méně. Velmi mnoho živností bylo zařazeno do živností volných, podnikatelé museli splnit pouze obecné předpoklady k podnikání, aby získali oprávnění k podnikání. Nebyla poskytnuta záruka řádného provozování živnosti. V průběhu doby vznikla potřeba novelizovat jednotlivá ustanovení živnostenského zákona, jelikož živnostenské podnikání bylo příliš liberální. Kdokoliv bez vzdělání či praxe mohl vykonávat i velmi náročné profese.60 Pokud by nebyly kladeny nároky na odbornou způsobilost podnikatele, neodpovídalo by to právním úpravám členských států Evropské unie a nemohl by být v souladu s podnikáním v jednotlivých průmyslově vyspělých zemích. Novela zákona č. 356/1999 Sb., účinná od 1. 3. 2000 se přiblížila k normám Evropské unie. Zaměřila se zejména na vyřešení obecných aktuálních problémů, byly nově vymezeny všeobecné podmínky provozování živnosti týkající se bezúhonnosti podnikatele, úprava se dotkla i zahraničních osob. Nově bylo stanoveno velmi mnoho živností, které přecházely z živností volných do živností řemeslných, vázaných nebo koncesovaných. Podnikatelé museli nově doložit doklady o odborné způsobilosti. Z hlediska koncepce živnostenského podnikání bylo velmi důležité i vydání nařízení vlády č. 140/2000 Sb., které stanovilo seznam živností volných, nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanovily obsahové náplně všech živností a nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanovil seznam živností, které mohly být provozovány pouze osobami, které splňují odbornou způsobilost stanovenou v tomto nařízení.61 Po vstupu České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004 platí, že se evropské právo stalo součástí českého právního řádu. Česká republika se zavázala přijmout veškeré doposud platné předpisy evropského práva.62 Evropské právo má každodenní dopad na podnikatele v České republice.63 V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie bylo jednou z podmínek i sladění českého právního řádu s legislativou Evropské unie, z tohoto důvodu byl přijat zákon č. 167/2004 Sb. Tento zákon byl nazýván jako euronovela. Euronovela byla účinná od 1. 5. 2004 a byla velmi významná z hlediska slučitelnosti našeho práva s právem Evropské unie. Novela zajistila stejné podmínky pro podnikání subjektů ze států Evropské 60
HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 9-10. 61 Tamtéž, s. 10. 62 Výjimka – omezená možnost cizinců z jiných států Evropské unie nabývat zemědělskou půdu v České republice. 63 OUTLÁ, Anna a kolektiv. Veřejnoprávní aspekty podnikání. Plzeň 2012, s. 16.
21
unie jako pro tuzemské subjekty. Jednalo se zejména o volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Ustanovení, která se vztahují na příslušníky členských států Evropské unie, se vztahují i na příslušníky členských států jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a také pro občany Švýcarské konfederace.64 Kvalita podnikatelského prostředí je důležitá pro konkurenceschopnost každého státu. Z tohoto
důvodu
Ministerstvo
průmyslu
a obchodu
stále
pracuje
na
zlepšování
podnikatelského prostředí. Na základě svého programového prohlášení dne 20. 10. 2004 vláda České republiky schválila projekt zjednodušení administrativních postupů (dále jen ZAP) pod usnesením číslo 1006. Projekt ZAP65 zjednodušuje zejména vstup do podnikání a v průběhu podnikání. První etapa projektu ZAP: zahájení pilotního ověřování projektu ZAP na šesti živnostenských úřadech66. Začala spolupráce s finančními úřady, správou sociálního zabezpečení a úřady práce. Živnostenské úřady obdržely formuláře od Ministerstva průmyslu a obchodu, odboru živností, které byly zapotřebí ke vstupu do živnostenského podnikání. Druhá etapa projektu ZAP: legislativní návrh změn, které souvisejí se zrodem centrálních registračních míst. Třetí etapa projektu ZAP: analýza možnosti propojit živnostenský rejstřík s ostatními registry veřejné správy. Z výše uvedených důvodů byl přijat zákon č. 214/2006 Sb., účinný ode dne 1. 8. 2006. Tímto zákonem byla začleněna role centrálního registračního místa do živnostenského zákona. V souvislosti se zavedením centrálních registračních míst byl vytvořen a zaveden jednotný registrační formulář. Došlo k rozšíření pravomoci živnostenských úřadů jako centrálních registračních míst. K ostrému chodu centrálních registračních míst došlo již koncem února 2005, v zákoně funkce registračních míst byla zakotvena až v srpnu 2006.67 Pracovníci živnostenských úřadů nejdříve poskytovali podnikatelům pouze základní informace o povinnostech vůči ostatním úřadům.68 Od 1. 8. 2006 centrální registrační místa69 umožnila podnikatelům kromě ohlašování živností, žádostí o koncesi, oznamování změn na živnostenském úřadě i možnost registrace na finančním úřadě, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Podnikatel není povinen funkci centrálního registračního 64
Zákon č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. 65 Projekt ZAP měl 3 etapy. 66 Jihlava, Žďár nad Sázavou, Praha 10, Kutná Hora, Havířov, České Budějovice. 67 Funkci centrálních registračních míst vykonávají jednotlivé obecní živnostenské úřady. 68 Finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna, úřad práce. 69 § 2 odst. 1 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech zakotvuje právní úpravu, že obecní živnostenský úřad plní úkoly jako centrální registrační místo.
22
místa využít, i nadále může komunikovat s jednotlivými úřady. Nejdříve všechna oznámení byla předávána na ostatní úřady prostřednictvím poštovního doručovatele. Současná doba přinesla plné zprovoznění elektronického předávání dat příslušným úřadům. Referent živnostenského úřadu není odpovědný za nesprávné vyplnění jednotného registračního formuláře, odpovědnost je na podnikateli. Dále došlo k zavedení nové povinnosti ohlásit živnost nebo požádat o koncesovanou živnost na tiskopisech, které vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu.70 Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor živností vytvořilo dva druhy tiskopisů a to jednotný registrační formulář a změnový list. Zavedením nových formulářů došlo k nahrazení doposud používaných formulářů. Hlavním cílem zavedení jednotného registračního formuláře bylo, že veškeré živnostenské úřady v České republice započaly používat shodné formuláře.
2.2
Živnostenské podnikání v období od 1. 7. 2008-1. 1. 2014 Dne 1. 7. 2008 vstoupil v platnost zákon č. 130/2008 Sb., kterým byl změněn
živnostenský zákon a některé další právní předpisy. Mezi podstatné změny, které se dotkly široké podnikatelské veřejnosti, patří ukončení vydávání stávajících průkazů živnostenského podnikání. Živnostenské listy a koncesní listiny byly nově nahrazeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Výpis z živnostenského rejstříku neboli průkaz živnostenského oprávnění může vydat jen živnostenský úřad. Částečný či úplný výpis z živnostenského rejstříku vydává vedle živnostenského úřadu i kontaktní místo veřejné správy (Czech POINT). Podání lze učinit nově nejen na živnostenském úřadě, ale i na Czech POINTU. Živnostenský úřad má povinnost učinit zápis do živnostenského rejstříku do 5 kalendářních dnů ode dne doručení ohlášení se všemi náležitostmi. Mezi další změny patří, že odpovědný zástupce nově může vykonávat svoji funkce pro nejvýše čtyři podnikatele.71 Novela nově vymezuje pojem mobilní provozovna. Jedná se o provozovnu, která se nezapisuje do živnostenského rejstříku. Pokud se má jednat o provozovnu mobilní, musí být splněny dvě podmínky. Provozovna musí být přemístitelná a nesmí být umístěna na jednom místě po dobu delší než 3 měsíce. Podnikatelé, kteří hodlají podnikat v řemeslné živnosti a splňují odbornou způsobilost, dokládají jen doklad o odborné způsobilosti.72 Povinnost dokládat k odborné způsobilosti zároveň potvrzení o vykonané praxi je zrušena. Začínající podnikatelé, kteří dokončili 70
V případě pokud podnikatel hodlá využít funkci centrálního registračního místa. Do 30. 6. 2008 mohl odpovědný zástupce svoji funkce vykonávat pouze pro dva podnikatele. 72 BABŠICKÁ, Věra. Živnostenský zákon s komentářem včetně prováděcích a souvisejících předpisů a vzorů podání. Praha 2004, s. 57-64. 71
23
studium, mohou začít podnikat, i přesto, že nesplňují doposud vyžadovanou jednoletou praxi.73 Úprava ohlašovacích živností nové zavedla jednu volnou živnost. Jedna volná živnost nahradila celkem 125 živností volných. Název nové živnosti je „Výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a do této jediné volné živnosti jsou zahrnuty činnosti, které jsou živnostmi74 a které nejsou vyloučeny ze živnostenského zákona75 za podmínky, že zároveň nejsou živnostmi řemeslnými, vázanými nebo koncesovanými. Volná živnost v sobě zahrnuje celkem 80 činností. Stanovuje se, že přerušení podnikatelské činnosti může podnikatel oznámit jednorázově jedním oznámením na libovolně dlouhou dobu.76 Dochází k odstranění opakovaných návštěv podnikatele, kdy podnikatel musel opakovaně navštěvovat živnostenský úřad a oznamovat přerušení podnikatelské činnosti. Nová právní úprava zrušila povinnost podnikatele, aby oznamoval změny, které byly již zapsány do obchodního rejstříku. V případě, že živnostenský úřad obdrží usnesení z obchodního rejstříku, kde je zapsána například změna názvu společnosti, sídla nebo změna jednatele neprodleně zapíše změnu do živnostenského rejstříku. Podnikatel již nemá povinnost tyto změny oznamovat i na živnostenském úřadě. Podnikatel může činit veškerá podání u jakéhokoliv živnostenského úřadu v České republice. Podnikatel není vázán na jeden jediný místně příslušný živnostenský úřad podle místa bydliště, sídla apod. Místní příslušnost u správních deliktů se i nadále řídí podle správního řádu, tj. podle místa činnosti a podle sídla.77 Mění se výše vybíraných správních poplatků. Osoba, která doposud nepodnikala, zaplatí za vstup do živnostenského podnikání správní poplatek ve výši 1.000 Kč. Osoba, která již podniká podle živnostenského zákona, zaplatí za další ohlášení živnosti poplatek ve výši 500 Kč.78 Dne 1. 8. 2010 zákonem č. 155/2010 Sb., se vypustila ze živnostenského zákona povinnost, podnikatele mít pro účely kontroly na provozovně anebo jiném místě doklady, které prokazují nabytí zboží případně materiálu. Je stanovena všeobecná povinnost podnikatele, aby prokázal uvedené pouze na základě žádosti kontrolního orgánu a ve stanovené lhůtě.
73
Bez ustanovení odpovědného zástupce. HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy souvisící s komentářem a příklady. 12. aktualizované a doplněné vyd., podle stavu k 1. 7. 2008. Praha 2008, s. 17. 75 § 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 76 Do novely živnostenského zákona, šlo přerušit provozování živnosti pouze na dobu 2 let. 77 ONDRUŠ, Radek. Správní řád: nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha 2005, s. 52. 78 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. 74
24
Podnikatel nově není povinen oznamovat přerušení podnikatelské činnosti. Je to pouze na volbě podnikatele, zda přerušení podnikatelské činnosti oznámí anebo neoznámí. V případě, že podnikatel přerušení podnikatelské činnosti oznámí, tak v době, kdy je jeho podnikání přerušeno, není povinen plnit některé povinnosti, které vyplývají ze živnostenského zákona, nemusí mít ustanoveného odpovědného zástupce, nemusí splňovat odbornou způsobilost, finanční způsobilost a nemusí mít označené místo podnikání nebo sídlo společnosti.79 Tato právní modifikace zrušuje povinnost podnikatele oznamovat živnostenskému úřadu změny údajů, které byly zapsané do informačního systému evidence obyvatel nebo pokud se jedná o cizince v cizineckém informačním systému. Jakmile živnostenský úřad dostane informaci z uvedených systémů, zapíše změny neprodleně do živnostenského rejstříku. Dne 30. 6. 2012 vstoupil v platnost zákon č. 169/2012 Sb., který přinesl do živnostenského zásadní změny spočívající v tom, že byla zrušena povinnost podnikatele vyznačovat na provozovně identifikační číslo provozovny.80 V živnostenském rejstříku bude nadále uveden údaj o identifikačním čísle provozovny, ale podnikatelé již nemají povinnost povinně toto číslo uvádět na označení své provozovny. Současně je zrušena povinnost živnostenských úřadů přidělit všem provozovnám identifikační číslo.81 Pokud podnikatel nesplní svoji povinnost a neoznámí živnostenskému úřadu změny, které jsou stanoveny jako náležitosti ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi a živnostenský úřad prokazatelně zjistí, že ke změně údajů došlo, neprodleně zapíše tuto skutečnost do živnostenského rejstříku. Podnikatel může nově oznámit změnu adresy bydliště s požadavkem, aby pokud se do budoucna bude znovu adresa bydliště měnit, byla zároveň provedena změna i adresy místa podnikání. Znamená to, že bydliště do budoucna bude trvale shodné s místem podnikání.82 Dochází ke zpřesnění lhůty pro zápis do živnostenského rejstříku, k počtu dní se nově doplňuje termín pracovní, tím se jednoznačně zpřesňuje lhůta, učinit zápis do živnostenského rejstříku na základě ohlášení živnosti.83 Nová právní úprava rozšiřuje kompetence centrálního registračního místa. Podnikatel nově může využít funkci centrálního registračního místa i bez toho aniž by učinil podání vůči
79
§ 31 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), uvádí úplný výčet úlev. Identifikační číslo provozovny přidělil živnostenský úřad. 81 § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 82 § 45 odst. 2 písm. j), § 49 odst. 4, § 56 odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 83 § 47 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 80
25
živnostenskému úřadu. Podnikatel může na jednom místě učinit podání vůči všem příslušným orgánům.84 Zákon č. 458/2011 Sb., změnil daňový řád85 a od 1. 1. 2013 došlo k zakotvení nové povinnosti podnikatelů. Podnikatelé jsou povinni splnit svoji registrační povinnost vůči Finančnímu úřadu, nově Územnímu pracovišti Finančního úřadu pouze na formuláři Ministerstva financí. Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě změny daňového řádu přistoupilo ke změně formulářů, které byly doposud používány živnostenskými úřady. Aby byl zajištěn bezproblémový chod centrálních registračních míst a podnikatelé měli nadále možnost učinit podání vůči Územnímu pracovišti Finančního úřadu, bylo nutné změnit jednotný registrační formulář a změnový list. Od ledna 2014 v souvislosti s rekodifikací soukromého práva vstoupil v platnost nový občanský
zákoník
a zákon
o obchodních
společnostech
a družstvech.
V souvislosti
s rekodifikací byly změněny i další právní předpisy a zároveň i živnostenský zákon.86 Z pohledu živnostenského zákona byly zásadně změněny všeobecné podmínky provozování živnosti. Byla vypuštěna podmínka dosažení věku 18 let a způsobilost k právním úkonům. Nově podnikatel musí splnit všeobecnou podmínku provozování živnosti a to plnou svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti87 Plnou svéprávnost člověk získává tím, že dosáhne zletilosti. Svéprávnost je způsobilost vlastním právním jednáním nabývat pro sebe práva a zavazovat se k povinnostem. Nový občanský zákoník platný od ledna 2014 upravuje novým způsobem dosažení svéprávnosti před nabytím zletilosti – uzavřením manželství nebo přiznáním svéprávnosti. Pokud některé ustanovení zákona vyžaduje zletilost, znamená to požadavek dosažení věku 18 let.88 Svéprávnost před dosažením zletilosti přiznává soud, a to buď na návrh nezletilého anebo zákonného zástupce. Soud nezletilému vyhoví a to v případě, že s tím souhlasí zákonný zástupce a nezletilý dosáhl minimálně věku 16 let a zároveň osvědčí schopnost samostatně se živit, obstarat si své záležitosti. Ve vážných případech soud vyhoví návrhu a to zejména pokud je to v zájmu nezletilého.89 Bezúhonnost se nově prokazuje u osob, které nejsou občany České republiky, ale mají na území České republiky trvalý pobyt stejně jako u občanů České republiky, pouze výpisem z Rejstříku trestů.
84
§ 45a odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. 86 Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. 87 § 33 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 88 § 30 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 89 § 37 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 85
26
Termín místo podnikání je u fyzických osob nahrazen termínem sídlo. Adresou místa vypořádání závazků může být adresa bydliště, jestliže se jedná o adresu ohlašovny, zvláštní matriky, nebo adresu správního orgánu pouze za předpokladu, že podnikatel prokáže vztah k tomuto prostoru.
2.3
Plánovaná opatření a dopady pro podnikatele Ministerstvo průmyslu a obchodu je od roku 2008 realizátorem a koordinátorem
agendy snižování administrativní zátěže podnikatelů. Snižování administrativní zátěže podnikatelů je neustálý proces, jedná se zejména o určitou redukci a odstranění zatěžujících povinností pro podnikatele. Velký vliv na snižování administrativní zátěže pro podnikatele má délka legislativního procesu a také politická situace v České republice. V případech, kde je důležitá bezpečnost a ochrana veřejných zájmů, může docházet i ke zvyšování administrativní zátěže podnikatele. V některých případech nelze na úkor uvedených cílů snižovat administrativní zátěž. Doposud realizované změny, které byly účinné ke konci roku 2012, činily roční úspory ve výši 1.657.900 Kč, což je 27,46% oproti roku 2005. Do plánu legislativních prací vlády byla zařazena novela živnostenského zákona, která by měla vést k dalšímu snížení administrativní zátěže podnikatelů. Součástí novely by mělo být vytvoření digitálního archivu přímo v registru živnostenského podnikání. Digitální archiv by měl umožnit živnostenským úřadům, aby uložili dokumenty předložené podnikateli při jednotlivých podáních do registru živnostenského podnikání. Předpokladem je, že by k těmto dokladům byl umožněn přístup všem živnostenským úřadům. V praxi by se jednalo o doklady s takzvanou trvalou platností jako například doklad o vzdělání, doklad o praxi apod. Využití digitálního archivu by mělo vést k razantnímu snížení administrativní zátěže podnikatelů. Podnikatel by předložil dokumenty na jednom živnostenském úřadě, živnostenský úřad by dokumenty převedl do digitální podoby a sdílel je se všemi živnostenskými úřady. Odpadla by povinnost podnikatele dokumenty opakovaně předkládat.90
2.4
Prodej lihu a lihovin Podle platné právní úpravy k 16. 08. 2013 lze líh a lihoviny prodávat a distribuovat
v obchodní síti v rámci živnosti volné s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a v restauracích a zařízeních, které poskytují občerstvení na základě oprávnění pro řemeslnou živnost s předmětem podnikání „Hostinská činnost“. Líh a lihoviny mohou rovněž prodávat jejich výrobci a to na základě 90
Zpráva o plnění plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do 31.12.2012 a závěrečná zpráva z projektu přeměření a měření. [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2013 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z http://www.mpo.cz/dokument142872.html.
27
oprávnění ke koncesované živnosti s předmětem podnikání „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením). Uvedené živnosti jsou v České republice oprávněny provozovat cca 2 miliony fyzických a právnických osob. Ve skutečnosti se obchodu s lihem a lihovinami věnuje jen část ze zmíněného počtu subjektů, které lze velice obtížně identifikovat, což velmi ztěžuje kontrolu nakládání s lihem a lihovinami. Cílem navrhované právní úpravy je zařadit prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin do režimu koncesované živnosti. Uvedeným opatřením by se měl získat přehled o prodejcích lihu a lihovin. Prodávat kvasný líh, konzumní líh a lihoviny bude možno až po získání státního povolení (koncese). Důvodem předložení návrhu je zajistit realizaci plánu nulové tolerance k černému trhu s lihem a lihovinami91 a získat přehled o prodejcích a omezit tak prodej nedaněného a nekvalitního alkoholu. Účelem tohoto opatření není znesnadnit vstup do podnikání v dané oblasti, ale získat přehled o prodejcích lihu a lihovin. Z tohoto důvodu se navrhuje, aby po podnikatelích nebylo vyžadováno prokázání odborné způsobilosti.92 Evidenci o tzv. kamenných provozovnách povede živnostenský úřad v živnostenském rejstříku. Prodávat alkohol v mobilních provozovnách, tzn. v provozovnách, které jsou přemístitelné a nejsou na jednom místě delší dobu než 3 měsíce, může podnikatel provozovat bez oznámení na živnostenském úřadě. Nadále zůstává v platnosti úprava v jiných právních předpisech, v jakých typech provozoven a při jakých příležitostech je možno lihoviny prodávat. Omezení prodeje lihovin je nadále upraveno zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vláda tímto návrhem reaguje na takzvanou metanolovou aféru.93 Dne 08. 08. 2013 proběhlo v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 3. čtení, návrh zákona byl schválen pod usnesením č. 1753. Alkohol lze prodávat pouze ve specializovaných prodejnách, ve specializovaných odděleních velkoplošných prodejen, které jsou určeny k prodeji alkoholických nápojů, v prodejnách potravin a smíšených prodejnách a v zařízeních společného stravování provozovaných na základě živnosti s předmětem podnikání Hostinská
91
Usnesení vlády České republiky ze dne 3. 10. 2012 č. 735 k realizaci „plánu nulové tolerance k černému trhu s lihovinami“ [online]. Praha: Ministerstvo financí, 2012 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2012/usneseni-vlady-c-735-ze-dne-3-rijna-20128780. 92 Výrobce musí odbornou způsobilost prokázat. 93 Sněmovní tisk č. 941 – Novela z. – živnostenský zákon. [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2013. [cit. 2013-10-10]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=94.
28
činnosti, v ubytovacích zařízeních a kulturních zařízeních s výjimkou zařízení určených pro osoby, které jsou mladší 18 let.94 Netýká se to příležitostného prodeje rozlévaných alkoholických nápojů při slavnostech, tradičních akcích, výročních trzích a podobných akcích. Prodej lihovin (ne piva a vína) je zakázán na stáncích, tržištích (tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb a které nejsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb (s výjimkou prodeje lihovin jako doplňkové sortimentu ve stáncích s občerstvením a prodeje lihovin v pojízdných prodejnách). Lze prodávat lihoviny a to i rozlévané veřejnosti přístupných kulturních a sportovních akcí, včetně diskoték a tanečních zábav.95 Alkoholické nápoje (tj. lihoviny, pivo, víno) obecně prodávat nelze až na výjimky stanovené zákonem. Obce jsou zmocněny obecně závaznou vyhláškou, které vydávají v samostatné působnosti upravit při konání kulturní, společenské či sportovní akce v určitých dnech nebo hodinách nebo určitých místech omezení nebo zákaz prodeje a podávání a konzumaci alkoholických nápojů.96 Dne 17. 10. 2013 byla schválena novela živnostenská zákona, která stanovila, že prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin se stává koncesovanou živností97. Podnikatelé, kteří hodlají nadále prodávat kvasný líh, konzumní líh nebo lihovin, mohou v prodeji kvasného lihu, konzumního lihu nebo lihoviny pokračovat, ale za podmínky, že do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely požádají živnostenský úřad o koncesi. Novela se vztahuje, jak na podnikatele, kteří prodávají kvasný líh, konzumní líh nebo lihoviny přímým spotřebitelům, ale i na podnikatele, kteří se zabývají jeho distribucí. V případě, že podnikatel ve stanovené lhůtě nepožádá o koncesi, právo prodávat výše uvedené, zaniká.98 Transformace stávajících živností, nepodléhá správnímu poplatku.
2.5
Spotřebitelský ombudsman Jedná se o systém, který za pomoci kontaktních míst na obecních živnostenských
úřadech99 ve spolupráci s nevládními neziskovými organizacemi umožňuje seniorům 94
§ 10 odst. 1zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 95 § 133 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. 96 § 13 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 97 Bude se týkat zejména živností s předmětem podnikání Hostinská činnost a Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 98 Zákon č. 309/2013, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 99 Funkci spotřebitelského ombudsmana vykonává celkem 227 obecních živnostenských úřadů.
29
efektivně, rychle a bezplatně realizovat svá práva spotřebitele. Novou funkci spotřebitelského ombudsmana vykonávají živnostenské úřady od května 2013. Nejedná se o novou pracovní pozici, ale o novou funkci celého živnostenského úřadu. Tento systém reaguje na skutečnost, že nejčastějším cílem nekalých obchodních praktik na předváděcích akcích jsou senioři. Nepoctiví podnikatelé na starší osoby vyvíjejí nátlak a nutí je k nákupu předraženého zboží. Senioři při následné snaze vyvázat se z nevýhodné kupní smlouvy jsou zastrašováni, případně jim je vyhrožováno exekucí. Jedná se o velmi zranitelnou skupinu občanů a nový systém má napomáhat zejména uvedené skupině spotřebitelů. Systém funguje tak, že spotřebitel přinese na živnostenský úřad veškeré doklady k zakoupenému zboží. Pracovníci živnostenského úřadu se spotřebitelem sepíší protokol tzv. spotřebitelský záznam a vše zašlou na pobočku spotřebitelem vybraného občanského sdružení. Občanské sdružení má za úkol spotřebiteli bezplatně poradit a zastupovat ho. Spotřebitel má možnost obrátit se na nevládní neziskovou organizaci i sám bez využití existující sítě živnostenských úřadů. Z jakého důvodu se doporučuje vyhýbat se předváděcím akcím? Většinou se jedná o pozvánku na výlet spojený s předváděním zboží. Nabízené zboží je i po odečtení různých slev, dárků předražené a velmi často i nekvalitní. Pokud účastníci zájezdu nepodepíší dostatek smluv, mnozí prodejci využívají agresivní obchodní praktiky, odeberou seniorům občanské průkazy, nedovolí jim odejít na toaletu, slovně a fyzicky je napadají. Senioři se velmi často zadluží a přijdou o veškeré životní úspory. Smlouvy, které jsou uzavřené na předváděcích akcích a při podomním prodeji se řadí mezi spotřebitelské smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání.100 Oproti smlouvám, které jsou uzavřené v běžné obchodní síti má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy písemně a to do 14 dní od jejího uzavření.101 Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o opravě či údržbě provedené v místě, které určí spotřebitel, to neplatí v případě jiných oprav, které jsou vyžádány následně.102 Nepoctiví podnikatelé tuto možnost využívají a nutí seniory k podpisu nejen kupní smlouvy, ale i jakési dohody o opravě, ačkoliv z obsahu smlouvy je zřejmé, že se jedná o kupní smlouvu. Snaží se tím obcházet zákon. Odstoupení od kupní smlouvy musí být zasláno nejpozději v poslední den lhůty, tj. 14. den. Přičemž není nutné, aby se adresát s obsahem dopisu skutečně seznámil. Lhůta pro odstoupení od smlouvy se počítá ode dne, který následuje po podpisu smlouvy. Nepoctiví podnikatelé dále využívají účelové oznamování formálních provozoven103 a snaží se zkrátit spotřebitele na jejich právu odstoupit od smlouvy do 14 dní, kdy byla smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání prodejce. 100
§ 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 102 § 1837 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 103 § 17 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 101
30
Ministerstvo průmyslu a obchodu z uvedených důvodů navrhlo změnu živnostenského zákona, tzv. zákaz řetězení živností. Podnikateli fyzické osobě, které je zrušena živnost, nemůže být statutárním orgánem právnické osoby, která provozuje stejnou živnost. Statutární orgán právnické osoby, který způsobil, že právnické osobě byla zrušena živnost, nemůže podnikat ve stejné živnosti jako fyzická osoba. Zároveň nemůže být statutárním orgánem jiné právnické osoby a provozovat stejnou živnost. Zavedení ohlašovací povinnosti ohlásit předváděcí akci České obchodní inspekci a umožnit tak tuto činnost kontrolovat. Zavedení povinného obsahu nabídky k účasti na organizované prodejní akci a označení zboží anebo služby, které jsou propagovány, nabízeny, prodávány nebo poskytovány. Předpokládá se, že zákaz řetězení živností by měl znemožnit nepoctivým prodejcům vyhýbat se placení pokut. Česká obchodní inspekce by měla mít možnost monitorovat a kontrolovat předváděcí akce. Předepsaný obsah reklamních letáků by měl zajistit dostatečnou informovanost o skutečném záměru prodejce.104 Z důvodu, aby byla omezena činnost nekalých prodejců, byl v obci s rozšířenou působností Slaný na 63. jednání rady města schválen nový tržní řád. Nařízení č. 3/2013, kterým se vydal tržní řád, zakázal pochůzkový a podomní prodej.
104
Doplňující informace k principu fungování Spotřebitelského ombudsmana [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2013 [cit. 2013-08-11]. Dostupné z http//www.mpo.cz/dokument141164.html.
31
3
Charakteristika obvodu s rozšířenou působností Slaný Středočeský kraj105 se rozkládá ve středu západní části České republiky a svojí
rozlohou patří mezi největší kraje České republiky. Z tohoto důvodu zaujímá i přední místo ekonomické významnosti. Zmíněné postavení je výsledkem rostoucího počtu obyvatel, vysokého podílu ekonomicky aktivních osob a zejména velmi dobré dopravní dostupnosti do hlavního města. Zmíněné faktory vytváří ve Středočeském kraji velmi vhodné podmínky pro rozvoj podnikání a to zejména podnikání živnostenské. Správní obvod Slaný se rozkládá v severozápadní části Středočeského kraje na hranicích s Ústeckým krajem. Sousedí se správním obvodem Rakovník, Kladno a Kralupy nad Vltavou. Správní obvod obce s rozšířenou působností Slaný je definován oblastí 52 obcí: Beřovice, Bílichov, Černuc, Dmek, Dřínov, Hobšovice, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hrdlív, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Královice, Kutrovice, Kvílíce, Ledce, Libovice, Líský, Loucká, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Smečno, Stradonice, Studeněves, Šlapanice, Třebíz, Tuřany, Uhy, Velvary, Vraný, Vrbičany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice a Žižice. Obrázek č. 2 Mapa správního obvodu obce s rozšířenou působností Slaný
Zdroj: 2124 – SO ORP, Český statistický úřad. Dostupné z http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/2124_so_orp_slany
105
Vznik k 1. 1. 2000.
32
Ve správním obvodu Slaný z celkového počtu 52 obcí jsou 3 města. Statut města má obec Slaný, Velvary a Smečno. Obec Vraný a Zlonice mají statut městyse. Demografický vývoj v obci s rozšířenou působností Slaný od roku 1961 ukazuje, že dochází k poklesu počtu obyvatel, nicméně v 90. letech dochází k pozitivnímu nárůstu přírůstku způsobeného v nejvyšší míře stěhováním v kraji. Struktura obyvatelstva oproti celému kraji je celkově mladší, je zde vysoký podíl dětské složky. Je zde jedna z nejvyšší průměrných měr porodnosti v kraji během 90. let, ale kvůli vysoké míře úmrtnosti obyvatelstvo přirozenou mírou ubývá.106 Obec s rozšířenou působností Slaný patří mezi 26 obcí spadajících pod Středočeský kraj a vykonává funkci obecního živnostenského úřadu a též centrálního registračního místa. Z přílohy č. 1 vyplývá, že obecní živnostenský úřad patří mezi 16 živnostenských úřadů, které mají celkový počet podnikatelů pod 10.000. S tímto počtem se živnostenský úřad Slaný řadí mezi živnostenské úřady s průměrným počtem podnikatelů. V příloze č. 2 jsou dále uvedeny živnostenské úřady s počtem podnikatelů nad 10.000, jedná se zejména o velká statutární města jako například Kladno, Černošice a Mladá Boleslav s velkým počtem obyvatel a velkým správním obvodem. Mezi nejmenší živnostenské úřady ve Středočeském kraji patří živnostenský úřad Votice, který k 30. 9. 2013 dosáhl počtu podnikatelů 2.481. Oproti tomu největší počet podnikatelů je ve správním obvodu živnostenského úřadu Černošice, kdy počet podnikatelů k 30. 9. 2013 činil 34.132. Obecní živnostenský úřad ve Slaném má ke konci září 2013 počet podnikatelů 7.090. Příloha č. 3 vypovídá o počtu pracovníků na jednotlivých živnostenských úřadech. Počet pracovníků na jednotlivých úřadech je velmi rozlišný. Pohybuje se v rozmezí od 3 až do 15 pracovníků. Nejmenší živnostenské úřady, mezi které patří Votice a Mnichovo Hradiště má též nejmenší počet pracovníků. Přímá úměra platí také u velkých živnostenských úřadů, Černošice mají největší počet podnikatelů a také mají největší počet pracovníků. Jak je tomu, ale ve skutečnosti, když je počet podnikatelů přepočten na 1 pracovníka? Příloha č. 4 vyvrací domněnku, že jsou nejvíce zatíženi pracovníci na živnostenském úřadě Kladno, Černošice a Mladá Boleslav, úřady které mají největší počet podnikatelů. Počet podnikatelů je jedinečný údaj, nicméně sám o sobě toho mnoho nevypovídá. V případě, že se vezme v potaz počet podnikatelů přepočtený na 1 pracovníka, tak Kladno je z 26 úřadů na 22. místě, Černošice na 25. místě a Mladá Boleslav je na 23. místě. Nejvíce zatíženi jsou pracovníci živnostenského úřadu v Říčanech, který má 7 pracovníků, ale při přepočtu podnikatelů na 1 pracovníka činí počet 2410,7. Z pohledu počtu pracovníků je živnostenský úřad ve Slaném s 8 pracovníky na 106
2124 – SO ORP Slaný. [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-08-11]. Dostupné z http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/2124_so_orp_slany.
33
14. místě, z pohledu počtu podnikatelů je na 13. místě a z pohledu přepočtu podnikatelů na 1 pracovníka je na 7. pozici. Počet podnikatelů na 1 pracovníka ve Slaném činí 886,3. Celkový počet podnikatelů v obci s rozšířenou působností Slaný se neustále zvyšuje, jak vyplývá z níže uvedeného obrázku. Ve třetím čtvrtletí roku 2013 dosáhl počtu 7.090. Obrázek č. 3 Počet podnikatelů za jednotlivé roky v obci s rozšířenou působností Slaný
Počet podnikatelů v ORP Slaný 7500 7000 6500 6000 5500
Počet
20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 30 .9 .2 01 3
5000
Zdroj: Registr živnostenského podnikání, reporty, podnikatelé, vlastní zpracování
Dne 1. 7. 2008 byla zrušena místní příslušnost pro podnikatele, jak bylo uvedeno v podkapitole 2.5. Počet podnikatelů, přepočet podnikatelů na 1 pracovníka jsou zajímavé ukazatele, ale jak tomu je ve skutečnosti, jak velký počet podnikatelů ze Slaného navštíví jiné živnostenské úřady a naopak? Mezi velmi významné a nezanedbatelné ukazatele patří porovnání počtu podnikatelů z obce s rozšířenou působností Slaný, kteří navštíví jiný živnostenský úřad a cizích podnikatelů, kteří navštíví živnostenský úřad ve Slaném. Konkrétní srovnání je zřejmé z následujícího obrázku. Obrázek č. 4 Komparace podání
Komparace podání 1.1.2013-30.9.2013 2012 Cizí podnikatel na ŽÚ Slaný 2011 Podnikatel z ORP Slaný na jiném ŽÚ
2010 2009 0
200
400
600
800
Zdroj: Registr živnostenského podnikání, reporty, novinky v rajónu, vlastní zpracování
34
Z obrázku komparace podání vyplývá, že počet cizích podnikatelů, kteří navštíví živnostenský úřad ve Slaném, převyšuje počet vlastních podnikatelů, kteří navštíví jiný živnostenský úřad. Srovnání
podnikatelského
prostředí
v obci
s rozšířenou
působností
Slaný
a podnikatelského prostředí ve Středočeském kraji, uvádí příloha č. 5. ORP Slaný se podílí na podnikatelském prostředí ve Středočeském kraji v rozmezí cca 2 – 3 %. Počet živností v obci s rozšířenou působností Slaný je zastoupen v pořadí podle toho, jak jsou obtížné zvláštní podmínky pro získání živnostenského podnikání. Nejvíce je zastoupena volná živnost, řemeslná, vázaná a na posledním místě koncesovaná živnost. Jelikož je pouze 1 jediná živnost volná, z tohoto důvodu má tuto živnost celkem 5.657 podnikatelů. Koncesovaných živností je nejméně a to z důvodu větší obtížnosti získat živnostenské oprávnění, celkem 498, vázaných živností je 857 a řemeslných živností je 3.126, jak uvádí příloha č. 6. Níže uvedený obrázek srovnává vydaná živnostenská oprávnění k 30. 9. 2013 podle počtu vydaných živnostenských oprávnění fyzickým a právnickým osobám. V celé České republice, stejně tak i v ORP Slaný lze sledovat, že je počet fyzických osob vyšší než počet právnických osob. Stejně tak i počet vydaných živnostenských oprávnění fyzickým osobám značně převyšuje počet živnostenských oprávnění vydaných právnickým osobám. Obrázek č. 5 Srovnání podle živnostenských oprávnění k 30. 9. 2013
Zdroj: Registr živnostenského podnikání, reporty, novinky v rajónu, vlastní zpracování
35
4
Projekt pro začínající podnikatele Živnostenské podnikání má v našich zemích téměř stopadesátiletou tradici, patří mezi
nejrozšířenější způsoby podnikání. Stát zajišťuje fyzickým i právnickým osobám rovné právo podnikat pomocí právních předpisů. Každá osoba, která chce začít podnikat, je povinna splnit určité podmínky, které jsou obsaženy v živnostenském zákoně.107 Živnostenský zákon oproti občanskému zákoníku108 přesně stanoví podmínky, které jsou potřebné k získání živnostenského oprávnění. V živnostenském zákoně je dále upravena kontrola podmínek, které stanoví živnostenský zákon a v případě porušení těchto podmínek ukládání sankcí.109 Živnostenský zákon negativně v § 3 vymezuje, co živností není. Z uvedeného ustanovení lze dovodit, že činnosti, které jsou živností, nejsou uvedeny v uvedeném ustanovení.110 Proto, aby určitá činnost byla považována za živnost, nesmí být uvedena v § 3 a zároveň musí být splněna současně podmínka samostatnosti, soustavnosti, činnost podnikatele prováděna na vlastní jméno, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení optimálního zisku.111 Právní řád České republiky vymezuje podnikání fyzických osob, právnických osob a zároveň umožňuje podnikání i v určité součinnosti s dalšími osobami.112 Výhodou může být leckdy menší byrokratická zátěž a menší formalizace.113 Jak již bylo výše uvedeno fyzické, tak i právnické osoby, jsou oprávněny provozovat živnost na území České republiky, z důvodu, že v obci s rozšířenou působností Slaný stejně jako v České republice podniká podle živnostenského zákona více fyzických osob než právnických, bude následující text zaměřen pouze na fyzické osoby.
4.1
Podnikat či nepodnikat? Podnikat či nepodnikat, a když podnikat, tak v čem? Fyzická osoba, budoucí
podnikatel musí nejdříve zvážit, v jakém oboru bude podnikat a zda mu bude vyhovovat volná pracovní doba, svoboda rozhodování oproti neexistenci sociální jistoty, starosti s platební neschopností obchodních partnerů, zda bude schopen nabízet, prodávat nebo poskytovat služby. Podle platné právní úpravy existují dva druhy živností a to ohlašovací a koncesované. Obsahové náplně všech živností jsou uvedeny v nařízení vlády.114 107
SALACHOVÁ, Bohumila. Právo v podnikání. Ostrava 2012, s. 21. Upravuje postavení podnikatelů a jejich vzájemné závazkové vztahy. 109 HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 18-19. 110 § 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 111 OUTLÁ, Anna a kolektiv. Veřejnoprávní aspekty podnikání. Plzeň 2012, s. 34. 112 Podnikání ve sdružení bez právní subjektivity podle občanského zákoníku, tiché společenství a osoba spolupracující. 113 SALACHOVÁ, Bohumila. Právo v podnikání. Ostrava 2012, s. 17. 114 Zákon č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. 108
36
Předpokladem k získání živnostenského oprávnění, respektive k legitimnímu provozování živnosti je že podnikatel splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti, viz podkapitola 4.2 a u podnikatele neexistuje překážka provozování živnosti, viz podkapitola 4.3.
4.2
Všeobecné podmínky provozování živnosti Každá fyzická osoba musí k provozování živnosti splňovat všeobecné podmínky
provozování živnosti. Do konce roku 2013 musela fyzická osoba předtím než, ohlásila živnost, případně podala žádost o koncesi dosáhnout věku 18 let a musela být způsobilá k právním úkonům. Od ledna 2014 musí prokázat, že je plně svéprávná. Plnou svéprávnost lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti. K prokázání plné svéprávnosti, postačí předložit občanský průkaz nebo jakýkoliv jiný osobní doklad. Mezi velmi důležité všeobecné podmínky provozování živnosti patří bezúhonnost. Živnostenský úřad je oprávněn vyžádat si výpis z Rejstříku trestů115 elektronicky. Dokládat výpis z Rejstříku trestů, není již povinností podnikatele. Bezúhonnost se u občanů České republiky prokazuje výpisem z Rejstříku trestů.116 Posuzuje se, zda fyzická osoba spáchala úmyslný trestný čin v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, který ohlašuje anebo o který žádá.117 Pokud je fyzická osoba odsouzena k výkonu nepodmíněnému trestu odnětí svobody, neznamená to, že by nemohla podnikat. Je v kompetenci živnostenského úřadu, posoudit, zda fyzická osoba může podnikat či nikoliv. K posouzení bezúhonnosti je vhodné, aby podnikatel předložil trestní příkaz nebo rozsudek jménem republiky, kterým byl k trestu odsouzen.118 V případě, že fyzická osoba k ohlášení živnosti či žádosti o koncesi uvedené doklady potřebné k posouzení bezúhonnosti nepředloží, je živnostenský úřad oprávněn si je vyžádat. Žádost zašle na soud, který podnikatele k trestu odsoudil. Zároveň je živnostenský úřad oprávněn nahlížet u soudu do těch částí trestního spisu, které jsou rozhodné pro posouzení bezúhonnosti fyzické osoby.119
115
Výpisem z Rejstříku trestů je rozuměn výpis z České republiky. Občanem České republiky není osoba, která má na území povolen trvalý pobyt, ale má jiné občanství než české. 117 HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 40. 118 Nejedná se o povinnost podnikatele. 119 Tamtéž, s. 41. 116
37
4.3
Překážky provozování živnosti Živnost nemůže provozovat fyzická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz
a soud rozhodl, že provozování podniku musí být ukončeno. Živnost též nemůže provozovat fyzická osoba a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Existuje zde možnost prominout překážku provozování živnosti živnostenským úřadem a to v případě, že dlužník prokáže, že je u něho předpoklad pro řádné plnění povinností při podnikání a řádné plnění finančních závazků. Pokud soud fyzické osobě byl uložen trest spočívající v zákazu činnosti, nemůže vykonávat živnost po celou dobu trvání tohoto zákazu.120 Živnost dále nemůže provozovat fyzická osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění živnostenským úřadem podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona a to například na návrh orgánu, který vydává stanoviska u koncesovaných živností, jestliže podnikateli bylo zrušeno oprávnění z důvodu, že porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese živnostenským zákonem nebo jinými předpisy anebo bylo podnikateli zrušeno živnostenské oprávnění na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, pokud podnikatel neplní závazky vůči státu.121 Fyzická osobě, které byla zrušena živnost podle § 58 odst. 2 nebo 3 může ohlásit živnost ohlašovací případně požádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném obru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Pokud se jedná o žádost o koncesi v jiném oboru, může fyzická osoba požádat o koncesi po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Dne 17. 10. 2013 došlo k takzvanému zákazu řetězení živností, který spočívá v tom, že pokud fyzické osobě, bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona, nemůže vykonávat již nikdy funkci statutárního orgánu. V případě, že fyzická osoba, která byla statutárním orgánem, kdy nastaly nebo trvaly podmínky pro zrušení právnické osoby, nemůže již nikdy být statutárním orgánem právnické osoby. Je zde možnost vyvinění, fyzická osoba by musela prokázat, že byla například v nemocnici, anebo že ji ostatní členové představenstva přehlasovali. U fyzické osoby vzniká takzvaný „cejch“ zákazu vykonávat funkci statutárního orgánu, jedná se o stop stav absolutní.122 120
KOLÁŘOVÁ, Monika. Velká kniha pro podnikání. Olomouc 2013, s. 33. HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 48, 124-125. 122 Zákon č. 309/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 121
38
4.4
Kde a jak učinit podání? Fyzická osoba, může učinit ohlášení živnosti na jakémkoliv živnostenském úřadě
v České republice a to z důvodu, že byla 1. 7. 2008 zákonem č. 130/2008 Sb., zrušena místní příslušnost ve vztahu k živnostenským úřadům. Fyzická osoba, může učinit ohlášení živnosti též na takzvaném kontaktním místě veřejné správy (Czech POINT). Mezi kontaktní místa veřejné správy patří například notáři, krajské úřady, matriční úřady, zastupitelské úřady stanovené zvláštním právním předpisem, držitel poštovní licence,123 Hospodářská komora České republiky.124 V případě, že podnikatel učiní ohlášení živnosti na kontaktním místě, kontaktní místo je povinno neprodleně doručit podání živnostenskému úřadu. Podnikatel si může určit jakému živnostenskému úřadu se má podání doručit, pokud uvedenou možnost nezvolí, Czech POINT podání doručí živnostenskému úřadu podle místa podání. Pokud by bylo podání učiněno u zastupitelského úřadu, podatel by nezvolil žádný obecní živnostenský úřad, bude se řídit místní příslušnost podle správního řádu. V případě fyzické osoby tedy podle sídla.125 Podnikatel má zároveň možnost učinit podání osobně, poštou, elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem anebo zaslat podání do datové schránky úřadu.126
4.5
Členění živností Živnosti se dělí podle vzniku živnostenského oprávnění na ohlašovací a koncesované.
Ohlašovací živnosti mohou být provozovány pouze na základě ohlášení. V případě, že podnikatel splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti a pokud u podnikatele netrvá překážka provozování živnosti, splňuje primární předpoklady k získání živnostenského oprávnění. Živnosti ohlašovací se dále dělí na živnosti řemeslné, vázané a živnost volnou.127 Řemeslné živnosti jsou taxativně vyjmenovány v první příloze živnostenského zákona. V případě, že podnikatel chce podnikat v řemeslné živnosti, musí kromě zmíněných podmínek splnit odbornou způsobilost.128 Vázané živnosti jsou taxativně vyjmenovány ve druhé příloze živnostenského zákona, podmínkou pro provozování živností je taxativně vymezená odborná způsobilost uvedená ve druhé příloze živnostenského zákona. 123
Česká pošta, s. p. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 125 HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 294-295. 126 Tamtéž, s. 96. 127 SALACHOVÁ, Bohumila. Právo v podnikání. Ostrava 2012, s. 26. 128 § 2l a § 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 124
39
Pro ohlášení živnosti volné, je dostačující pokud podnikatel pouze splní všeobecné podmínky provozování živnosti. Žádná odborná způsobilost se při ohlášení živnosti volné nevyžaduje. Jediná živnost volná má v současné době 80 oborů a je uvedena spolu s obory ve čtvrté příloze živnostenského zákona. Koncesované živnosti mohou být provozovány pouze na základě koncese. Koncesované živnosti jsou taxativně vyjmenovány ve třetí příloze živnostenského zákona. Tato příloha rovněž stanoví předpoklady pro udělení koncese a přesně vymezuje, který orgán se k udělení koncese vyjadřuje. Odborná způsobilost je rovněž taxativně vyjmenována ve třetí příloze. Na vydání koncese není žádný právní nárok. Podnikateli, který provozuje koncesovanou živnost, mohou být uloženy podmínky provozování živnosti.129
4.6
Kdy může podnikatel začít podnikat? Podnikateli vzniká živnostenské oprávnění u ohlašovacích živností dnem ohlášení,
u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. V případě, že podnikatel živnostenskému úřadu ohlásí živnost a splní zákonem požadované předpoklady, může ode dne ohlášení živnost provozovat živnost. U koncesovaných živností, je podnikatel povinen podat žádost o koncesi a splnit zákonem požadované předpoklady. Zároveň je potřeba u některých koncesovaných živností, aby živnostenský úřad požádal o stanovisko orgán uvedený ve třetí příloze živnostenského zákona. Státní orgán, je povinen zaujmout stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Živnostenský úřad je povinen po obdržení stanoviska neprodleně vydat rozhodnutí o udělení koncese.130 V případě, že si podnikatel převezme osobně rozhodnutí o udělení koncese a vzdá se práva odvolání, rozhodnutí je ihned pravomocné. V případě, že bude chtít poslat rozhodnutí o udělení koncese poštou, má právo na odvolání 15 dní ode dne doručení rozhodnutí o udělení koncese. Projednání žádosti o koncesi je oproti ohlášení živnosti složitější a zároveň i vznik u koncesované živnosti není ihned, ale až ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.131
4.7
Čím se podnikatel prokazuje? V případě, že podnikatel splní všechny zákonem požadované předpoklady, získá na
základě ohlášení živnosti anebo žádosti o koncesovanou živnost výpis z živnostenského rejstříku. Jak uvádí podkapitola 2.5, výpis z živnostenského rejstříku plně nahradil dosavadní živnostenské listy a koncesní listiny. Podnikatel se do vydání výpisu z živnostenského 129
SALACHOVÁ, Bohumila. Právo v podnikání. Ostrava 2012, s. 27. HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 116. 131 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 130
40
rejstříku prokazuje stejnopisem ohlášení živnosti. Z ohlášení musí být zřejmé, že bylo doručeno živnostenskému úřadu anebo kontaktnímu místu veřejné správy (CZECH POINT). U koncesovaných živností se podnikatel prokazuje do vydání výpisu z živnostenského rejstříku pravomocným rozhodnutím o udělení koncese.132
4.8
Správní poplatky Správní poplatky, které jsou v současné době vybírány živnostenským úřadem, jsou
vybírány v souladu se zákonem o správních poplatcích.133 Od 1. 7. 2008 došlo k razantnímu snížení správních poplatků jak za vstup do živnostenského podnikání a i v průběhu podnikání. Podnikatel má povinnost, jak je zřejmé z tabulky č. 1 zaplatit správní poplatek okamžitě, kdy ohlásí živnost, další živnost, jakmile živnostenský úřad přijme žádost o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání či další žádost o koncesi, za změnu rozhodnutí o udělení koncese (jedná se například o změnu rozsahu předmětu podnikání), vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost, nebo vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení změny. Oproti tomu správní poplatek za vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost, je správní poplatek splatný až za vydání příslušného dokumentu. Průkazy živnostenského oprávnění již nejsou od 1. 7. 2008 živnostenské listy a koncesní listiny, ale byly nahrazeny dokumentem, který se jmenuje výpis z živnostenského rejstříku. V současné době existují dva typy výpisu z živnostenského rejstříku. Výpis z živnostenského rejstříku, který je vydáván jako průkaz živnostenského oprávnění, je oprávněn vydávat pouze živnostenský úřad. Částečný či úplný výpis z živnostenského rejstříku, je oprávněno vydávat i kontaktní místo veřejné správy (Czech POINT). Tento druh výpisu slouží k osvědčení určité skutečnosti, například k tomu, aby bylo zřejmé, že živnost nebyla zrušena (slouží například k výběrovému řízení).134 Pokud se podnikatel rozhodne učinit podání na kontaktním místě veřejné správy, Czech POINT vybere správní poplatek podle níže uvedené tabulky a zároveň je fyzická osoba povinna zaplatit správní poplatek za přijetí podání kontaktním místem veřejné správy ve výši 50 Kč. Czech POINT je následně
132
HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 53. 133 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. 134 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
41
povinen podání spolu se správním poplatkem předat živnostenskému úřadu, kontaktnímu místu zůstává poplatek ve výši 50 Kč.135 Tabulka č. 1 Správní poplatky
Předmět poplatku Ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání Další ohlášení Přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání Přijetí další žádosti o koncesi Změna rozhodnutí o udělení koncese Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny Vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost Přijetí podání kontaktním místem veřejné správy podle § 72 živnostenského zákona Zdroj: Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, vlastní zpracování
Částka v Kč 1.000 500 1.000 500 500 500 100 za každou započatou stranu 20 50
Správní poplatky se neplatí za změnu oboru činnosti u živnosti volné, za vydání prvního výpisu ze živnostenského rejstříku a za vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce, pokud je rozhodnutí vydáno současně s rozhodnutím o změně o udělení koncese. V případě, že živnostenský úřad mění podmínky provozování živnosti z vlastního podnětu, správní poplatek se za změnu rozhodnutí též nevybírá. Pokud fyzická osoba na živnostenském úřadě učiní více podání, tak je povinna zaplatit správní poplatek odpovídající nejvyšší sazbě. Pokud by fyzická osoba ohlásila několik živností nebo podala několik žádosti o koncesi současně v jeden den, vybírá se správní poplatek jen jednou v maximální výši 1.000 Kč.136
4.9
Registrační povinnost na Finančním úřadě Dne 1. 1. 2013 se změnil daňový řád137 a tím došlo ke změně jednotného registračního
formuláře, jak je uvedeno v podkapitole č. 2.8. Každý začínající podnikatel má povinnost se zaregistrovat u územního pracoviště Finančního úřadu a využít k registraci pouze formulář Ministerstva financí – přihláška k registraci pro fyzické osoby. Místní příslušnost se u fyzické osoby řídí místem jejího pobytu.138 Každý daňový subjekt má povinnost do 15 dnů ode dne, kdy je mu povoleno vykonávat podnikatelskou činnost, která bude zdrojem jeho příjmů, zaregistrovat se u příslušného územního pracoviště Finančního úřadu. Podnikatel, respektive daňový subjekt,
135
HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 295. 136 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. 137 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. 138 OUTLÁ, Anna a kolektiv. Veřejnoprávní aspekty podnikání. Plzeň 2012, s. 88.
42
je povinen vyplnit přihlášku k registraci pro fyzické osoby a to buď samostatně anebo přes centrální registrační místo, jehož funkci zastává živnostenský úřad. Na přihlášce k registraci je daňový subjekt povinen vyplnit k jaké dani se přihlašuje. Má možnost se přihlásit k dani z příjmů fyzických osob, k dani z přidané hodnoty, k dani silniční, k dani z příjmů jako plátci (daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, zajištující daň z příjmů). U začínajícího podnikatele je předpoklad, že se bude přihlašovat pouze k dani z příjmů fyzických osob. Daňový subjekt je povinen na přihlášce vyplnit jakému územnímu pracovišti Finančního úřadu přihláška patří, uvést své iniciály139, kontaktní údaje140, datum kdy mu bylo povoleno provozování výdělečné činnosti, kdo mu povolení vydal, uvést převažující činnost podnikání, a pokud má účet, tak je povinen uvést všechny čísla všech účtů u bank. Daňový subjekt k přihlášce k registraci pro fyzické osoby přikládá kopii živnostenského oprávnění, jehož průkazem je výpis z živnostenského rejstříku, kopie smlouvy o zřízení bankovního účtu,141a v případě, že se nechává zastupovat zástupcem, je nutné k registraci předložit plnou moc.142
4.10 Registrační povinnost na správě sociálního zabezpečení Nejdříve je potřeba vymezit okruh osob, které jsou považovány dle zákona o důchodovém pojištění za osoby samostatně výdělečně činné.143 Samostatnou výdělečnou činností se rozumí podnikání v širším slova smyslu. Mezi osoby samostatně výdělečné činné patří ten, kdo vykonává samostatně výdělečnou činnost, osoba spolupracující při výkonu samostatně výdělečné činnosti a osoba, která dosáhla minimálně 15 let věku a ukončila povinnou školní docházku. Samostatná výdělečná činnost se dělí na hlavní a na vedlejší. Zákonem je přesně vymezeno, v jakých případech se jedná o činnost vedlejší. Zejména se jedná o situace, kdy v kalendářním roce osoba byla zaměstnána, měla nárok na výplatu invalidního nebo starobního důchodu, měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pečovala o osobu mladší deset let, která je závislá na péči jiné osoby, nebo byla nezaopatřeným dítětem, respektive studuje a nedosáhla věku 26 let.144 Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení všechny změny a doplnění, zejména zahájení, znovuzahájení samostatné 139
Jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa pobytu, místa podnikání. Telefon, e-mail, datová schránka. 141 Pouze v případě, že účet má, není povinností mít účet. 142 Ministerstvo financí, přihláška k registraci pro fyzické osoby, MFin 5101 – vzor č. 17. 143 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 144 KOLÁŘOVÁ, Monika. Velká kniha pro podnikání. Olomouc 2013, s. 65. 140
43
výdělečné činnosti, ukončení samostatné výdělečné činnosti, zánik oprávnění vykonávat samostatně výdělečnou činnost, datum, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné činnosti do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost.145 Každá samostatně výdělečná osoba, je povinna účastnit se na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti oproti tomu účast na nemocenském pojištění je dobrovolná.146 Osoba samostatně výdělečná činná odvádí pojistné ve výši 29,2 % (při účasti ve druhém pilíři 26,2 %). Vyměřovací základ u samostatně výdělečné osoby činí 50 % daňového základu. Nemocenské pojištění, jak už bylo řečeno shora, je dobrovolné. Sazba pojistného činí 2,3 % z vyměřovacího základu. Místní příslušnost se u fyzické osoby řídí místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné. Zálohy pro každý rok jsou stanoveny odlišně. Minimální zálohy pro rok 2014 u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává hlavní činnost a není účastna důchodového spoření, činí záloha 1.894 Kč. U osoby, která vykonává hlavní činnost a je účastna důchodového spoření je záloha 1.700 Kč. U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou činnost a není účastna důchodového spoření, činí záloha 758 Kč. Pro osobu, která vykonává vedlejší samostatnou činnost a je účastna důchodového spoření činí záloha 680 Kč.147 Platba na nemocenské pojištění je pro rok 2014 stanovena minimálně 115 Kč. Povinnost platit pojistné, mají osoby samostatně výdělečné činné, zaměstnavatelé, zaměstnanci a osoby, které jsou účastny důchodového pojištění dobrovolně. Pojistné je povinen podnikatel platit vždy nejpozději do 20. dne následujícího měsíce. Důležité je, aby byl včas podán příkaz k úhradě, aby nedošlo k připsání pozdní platby na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. V případě, že by platba na nemocenské pojištění byla na účet připsána až po 20. dni následujícího kalendářního měsíce, je účtováno osobě samostatně výdělečně činné penále z dlužné částky pojistného za každý den prodlení.148
145
Povinnosti OSVČ v sociálním zabezpečení. [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, 2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/povinnosti.htm. 146 OUTLÁ, Anna a kolektiv. Veřejnoprávní aspekty podnikání. Plzeň 2012, s. 80. 147 Zálohy na pojistné na důchodové pojištění. [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, 2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/zalohy-na-pojistne-naduchodove-pojisteni.htm. 148 Platba pojistného. [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, 2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/.
44
4.11 Registrační povinnost na zdravotní pojišťovně Začínající podnikatel, respektive osoba samostatně výdělečně činná, je povinna se přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny a to ve lhůtě 8 dnů ode dne zahájení podnikatelské činnosti. Ve stejné lhůtě je povinna provést i případné ukončení její podnikatelské činnosti. Zahájením podnikatelské činnosti se nerozumí pouhé získání živnostenského oprávnění, ale skutečný okamžik, kdy podnikatel začne podnikat.149 Pojistné na zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné formou záloh a doplatku na pojistném. Zálohy jsou splatné ve lhůtě od prvního do osmého dne daného kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se platí. Každá osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit alespoň minimální zálohy na zdravotní pojištění, pokud si sama neurčí částku vyšší. Minimální zálohy pro rok 2014 činí 1.752 Kč.150 V případě, že osoba samostatně výdělečně činná je zároveň zaměstnána a v zaměstnání má příjem, ze kterého je odváděno minimální pojistné, nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění.151
4.12 Povinnosti vůči ostatním úřadům V případě, že podnikatel splní svoji registrační povinnost vůči územnímu pracoviště Finančního úřadu, příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, neznamená, že tím jeho povinnost vůči uvedeným úřadům končí. Podnikatel má povinnost podávat daňové přiznání vůči územnímu pracovišti Finančního úřadu, přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné vůči správě sociálního zabezpečení a přehled o příjmech a výdajích vůči zdravotní pojišťovně. Daňové přiznání je podnikatel povinen podat za každý kalendářní rok a to nejpozději do 1. 4. po skončení zdaňovacího období. V případě, že za podnikatele bude podávat daňové přiznání daňový poradce, je lhůta pro podání daňového přiznání delší a to až do 1. 7. po skončení zdaňovacího období. Pokud lhůta pro podání daňového přiznání připadne na den pracovního klidu, přesouvá se termín pro podání daňového přiznání na nejbližší další pracovní den. Daňové přiznání má povinnost podat každá osoba, jejíž roční příjem byl vyšší než 15.000 Kč.152 Podnikatel, který měl příjmy nižší než 15.000 Kč, ale vykázal ztrátu, je také povinen podat daňové přiznání.153 149
Podnikatel vystaví první objednávku, první fakturu, uzavře smlouvu o díla apod. OSVČ – vyměřovací základ. [online]. Praha: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, 2014 [cit. 2014-01-12]. Dostupné z http://vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcu-metodika/osvc/vymerovaci-zaklad. 151 KOLÁŘOVÁ, Monika. Velká kniha pro podnikání. Olomouc 2013, s. 69. 152 Pokud se nejedná o příjmy, které jsou od daně osvobozeny anebo u kterých je daň vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně. 153 KOLÁŘOVÁ, Monika. Velká kniha pro podnikání. Olomouc 2013, s. 110. 150
45
Přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné je povinna podat osoba samostatně výdělečně činná, která po nějakou dobu vykonávala během roku samostatně výdělečnou činnost. Přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné, je osoba povinna podat nejpozději do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za kalendářní rok. Z uvedeného vyplývá, že osoba samostatně výdělečně činná musí nejpozději do 2. 5. podat přehled správě sociálního zabezpečení. V případě, že se nechává zastupovat daňovým poradcem, lhůta je prodloužena až do 1. 8., ale je povinností osoby tuto skutečnost nejpozději do konce dubna oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. V případě, že osoba měla příjem nižší než 15.000 Kč a tudíž jí nevznikla povinnost podat daňové přiznání, neznamená to, že nemá povinnost podat přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné. V tomto případě je povinností uvedené osoby podat přehled nejpozději do 31. 7. na příslušnou pobočku správy sociálního zabezpečení. V případě, že přehled není podán příslušné správě sociálního zabezpečení v uvedených lhůtách, hrozí podnikateli nemalé sankce. Zároveň pokud podnikatel neplatí pojistné včas anebo vůbec, je povinen uhradit nemalé penále z dlužné částky.154 Přehled o příjmech a výdajích je povinna osoba samostatně výdělečně činná předložit příslušné zdravotní pojišťovně a to ve lhůtě nejpozději do 1 měsíce ode dne, ve kterém měl podnikatel podat daňové přiznání.
V případě, že osobě samostatně výdělečně činné
zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinnost této osoby nejpozději do konce dubna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně spolu s předložením plné moci, která je udělena daňovému poradci pro zpracování daňového přiznání. Důležité je, aby podnikatel platil zdravotní pojišťovně pojistné pod správným variabilním symbolem a správné zdravotní pojišťovně. Pokud by bylo pojistné zaplaceno pod nesprávným variabilním symbolem nebo jiné zdravotní pojišťovně, považuje se pojistné jako nezaplacené.
154
KOLÁŘOVÁ, Monika. Velká kniha pro podnikání. Olomouc 2013, s. 67.
46
5
Modelové situace a příklady dobré praxe Příloha č. 7 znázorňuje počty konkrétních živnostenských oprávnění v obci
s rozšířenou působností ve Slaném k 30. 9. 2013. Podnikatelé mají celkem k 30. 9. 2013 v ORP Slaný 9.257 živností. Největší podíl představuje živnost volná a to celkem 56 %. Následující podkapitoly budou zaměřeny na živnosti, které převažují v obvodu s rozšířenou působností Slaný. Budou vytvořeny konkrétní modelové situace k nejvíce ohlašovaným živnostem, živnosti volné s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, k živnosti řemeslné s předmětem podnikání Hostinská činnost, k živnosti vázané s předmětem podnikání Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence a k živnosti koncesované s předmětem podnikání Silniční motorová doprava.
5.1
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského
zákona Základním předpokladem, aby fyzická osoba česká mohla ohlásit živnost volnou s předmětem
podnikání
Výroba,
obchod
a služby
neuvedené
v přílohách
1 až
3 živnostenského zákona, že musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti a nesmí u ní trvat překážka provozování živnosti, viz podkapitola 4.2 a 4.3. Fyzická osoba česká tedy musí být plně svéprávná a musí být bezúhonná. Bezúhonnost se u fyzické osoby české prokazuje výpisem z Rejstříku trestů.155 Živnostenský úřad je oprávněn vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů. Podnikatel nemusí sám o výpis z Rejstříku trestů žádat a předkládat ho živnostenskému úřadu. Fyzická osoba může ohlásit živnost na jakémkoliv živnostenském úřadě v České republice anebo na dalších vyjmenovaných místech viz podkapitola 4.4. Fyzická osoba česká je povinna při ohlášení předložit průkaz totožnosti.156 Živnost volná má v současné době 80 oborů. Podnikatel může ohlásit všech 80 oborů, zároveň je povinen předmět podnikání vymezit s dostatečnou přesností a jednoznačností, musí být ohlášen v souladu s čtvrtou přílohou živnostenského zákona. Správní poplatek je splatný ihned jakmile se živnost ohlásí a to ve výši 1.000 Kč pokud podnikatel nemá žádnou živnost. Pokud podnikatel má již nějakou živnost, zaplatí správní poplatek ve výši 500 Kč.
155 156
Jedná se o výpis z České republiky. Například občanský průkaz, pas.
47
Živnost volná se ohlašuje na jednotném registračním formuláři pro fyzické osoby, ke kterému se přikládá příloha seznam oborů činností náležejících do živnosti volné. Podnikatel nemusí formuláře sám vyplňovat. V současné době pracovníci živnostenských úřadů mají k dispozici program s názvem elektronické podání - JRF, do kterého přímo on-line vyplní ohlášení živnosti. Program je propojen se základními registry veřejné správy. Pracovník neprodleně zjistí dotazem do základních registrů, kde má podnikatel aktuální bydliště nebo zda mu nebyl trvalý pobyt zrušen. Po vyplnění elektronického podání, pracovník živnostenského úřadu jednotný registrační formulář pro fyzickou osobu českou vytiskne a předá podnikateli ke kontrole. Po zkontrolování formuláře a podpisu podnikatele je elektronický formulář odeslán přímo do informačního systému registru živnostenského podnikání. Následně po odeslání elektronického formuláře, je ohlášení dále zpracováváno v informačním systému registru živnostenského podnikání. K ohlášení fyzické osoby je vyžádán výpis z Rejstříku trestů, probíhá posouzení bezúhonnosti, kontrola v základních registrech.157 Pokud podnikatel v minulosti neměl přidělené identifikační číslo, tak je mu přiděleno identifikační číslo. K ohlášení se nepředkládá žádný doklad o vzdělání, tj. odborné způsobilosti ani žádné potvrzení praxe. Podnikatel je vždy povinen ohlásit na živnostenském úřadě nejen bydliště, ale i sídlo. V případě, že chce adresu bydliště do budoucna mít shodnou stále se sídlem, vyplní tuto skutečnost na formuláři. Pokud by podnikatel chtěl ohlásit sídlo na jiné adrese, je povinen doložit k tomuto místu vztah. K doložení právního důvodu užívání prostor, kde umístil své sídlo, postačí pouze souhlas vlastníka nemovitosti, že s umístěním souhlasí.158 Podnikatel může začít podnikat na základě stejnopisu jednotného registračního formuláře pro fyzickou osobu. Prokazuje se výpisem ze živnostenského rejstříku. Živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku maximálně ve lhůtě 5 pracovních dnů. Následně podnikateli vydá výpis z živnostenského rejstříku jako průkaz živnostenského oprávnění. Součástí jednotného registračního formuláře, je možnost, aby podnikatel využil funkci centrálního registračního místa. Živnostenský úřad prostřednictvím jednotného elektronického formuláře může učinit podnikateli daňovou registraci vůči finančnímu úřadu, oznámení správě sociálního zabezpečení, oznámení zdravotní pojišťovně a oznámení volného pracovního místa vůči úřadu práce. V případě, že podnikatel nevyužije 157
Může se stát, že podnikatel změní příjmení nebo bydliště. HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 102.
158
48
možnost zaregistrovat se na příslušné úřady přes centrální registrační místo, je povinen se zaregistrovat na příslušné úřady zmíněné v podkapitolách 4.9, 4.10, 4.11 sám v příslušných lhůtách.
5.2
Hostinská činnost Živnost s předmětem podnikání Hostinská činnost patří mezi nejvíce ohlašované
řemeslné živnosti v České republice. Oproti ohlašovací živnosti volné uvedené v předchozí kapitole se ohlašovací živnost řemeslná liší tím, že je u ní vyžadována odborná způsobilost, ostatní zůstává stejné jako u volné živnosti. Pro všechny živnosti ohlašovací řemeslné je odborná způsobilost stanovena obdobně.159 Podnikatel odbornou způsobilost může prokázat zejména160 1.
dokladem o řádném ukončení středoškolského vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání, nebo
2.
dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo
3.
dokladem o řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání, nebo
4.
dokladem o řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, nebo
5.
dokladem o uznání odborné kvalifikace, nebo
6.
dokladem o získání všech profesních kvalifikací, tak jak uvádí Národní soustava kvalifikací.
První až třetí doklad o odborné způsobilosti může být nahrazen doklady o odborné způsobilosti v příbuzném oboru vzdělání a jednoletou praxí v oboru. Vysokoškolské vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů může být nahrazen dokladem o řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů. U vysokoškolského vzdělání v oboru či příbuzném oboru není povinnost dokládat žádné potvrzení o vykonané praxi v oboru. Podnikatel má dále možnost předložit živnostenskému úřadu doklad o řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost. Instituce, která podnikateli vydává osvědčení o rekvalifikaci, musí být akreditovaná buď Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy anebo jiným ministerstvem.161
159
HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 74. 160 Tamtéž, s. 75. 161 Vyhláška 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.
49
K osvědčení o rekvalifikaci je podnikatel povinen předložit zároveň doklad o vykonané jednoleté praxi. V případě, že podnikatel nesplňuje žádnou podmínku spočívající ve shora uvedených rozmanitých dokladech o vzdělání, je možné, aby podnikatel nahradil uvedenou odbornou způsobilost pouze dokladem o vykonání šestileté praxi v oboru.162 Občan České republiky může též prokázat odbornou způsobilost doklady podle § 7 odst. 5 živnostenského zákona, respektive doklady, které osvědčují, že danou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie po určitou dobu.163 Může nastat situace, kdy podnikatel nesplňuje žádnou z uvedených podmínek o odborné způsobilosti. V takových případech je možnost, aby podnikatel ustanovil odpovědného zástupce, který odbornou způsobilost splní za něho. Podnikatel tedy bude provozovat živnost ohlašovací řemeslnou prostřednictvím odpovědného zástupce, se kterým musí být ve smluvním vztahu.164 Odpovědný zástupce může tuto funkci vykonávat pouze pro čtyři podnikatele, nesmí u něho trvat překážka provozování živnosti a musí splňovat všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti.165 V případě, že je podnikatel vyučen v oboru kuchař, kuchařka, číšník nebo servírka je toto vzdělání považováno za vzdělání v příslušném oboru. Není tedy povinností podnikatele, aby k uvedenému dokladu o vzdělání dále dokládal doklad o jakékoliv praxi. Pokud je podnikatel vyučen v oboru pekař, pekařka, cukrář, cukrářka, řezník či řeznice považuje se toto vzdělání za vzdělání v příbuzném oboru. Povinností podnikatele je zároveň k dokladu o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem předložit také doklad o vykonání jednoleté praxe v oboru. Praxí v oboru se rozumí i praxe v příbuzném oboru. Příbuzným oborem je obor, který používá stejné či obdobné postupy. Z potvrzení praxe musí být patrné, že byla vykonána v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném vztahu. Z potvrzení musí být dále zřejmé, kdo potvrzení potvrdil, v jakém oboru byla praxe vykonána a od kdy do kdy byla vykonána.166 Jak již bylo zmíněno výše, tak podnikatel může podnikat, i když sám nesplňuje podmínku odborné způsobilosti, jelikož tuto podmínku za podnikatele splní právě odpovědný zástupce. Odpovědný zástupce musí být bezúhonný, plně svéprávný, nesmí u něho trvat překážka provozování živnosti, musí splňovat odbornou způsobilost a rovněž podepisuje na živnostenském úřadě čestné prohlášení, že souhlasí s ustanovením do funkce odpovědného 162
HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 78 – 79. 163 Tamtéž, s. 42. 164 Doklad o smluvním vztahu není povinen podnikatel dokládat při ohlášení živnosti. Dokládá jej až při případné kontrole. 165 § 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 166 Nestačí, když je v potvrzení uveden pouze rok, musí být uvedený přesný datum např. od 1. 1. 2008 – 31. 12. 2010.
50
zástupce. Podpis na prohlášení, který je učiněn před živnostenským úřadem, nemusí být úředně ověřený. Podpis, který není učiněn před živnostenským úřadem, musí být úředně ověřen.167 U živnosti s předmětem podnikání Hostinská činnost se předpokládá, že podnikatel bude vykonávat uvedenou činnost v provozovně. Přičemž provozovnou se rozumí prostor, ve kterém je živnost vykonávána. Podnikatel je povinen provozování živnosti v provozovně předem oznámit živnostenskému úřadu. Zároveň je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti a zároveň aby byla řádně označena a to trvale a zvenčí.168 Jak již bylo zmíněno v podkapitole 2.11, byla dne 17. 10. 2013 schválena novela živnostenská zákona, která stanovila, že prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin se stal koncesovanou živností. Tato poměrně nová koncesovaná živnost s předmětem podnikání Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin velmi úzce souvisí s živností ohlašovací řemeslnou s předmětem podnikání Hostinská činnost. Podnikatel, který bude prodávat líh nebo lihovin, které obsahují více jak 15 % objemových, musí požádat zároveň o zmíněnou koncesovanou živnost. K získání živnostenského oprávnění pro uvedenou koncesovanou živnost postačí, když podnikatel podá žádost o koncesovanou živnost, splní všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti, nesmí u něho trvat překážka provozování živnosti a zaplatí správní poplatek. Ačkoliv se jedná o koncesovanou živnost, nedokládá podnikatel k žádosti žádný doklad o odborné způsobilosti. K žádosti o koncesi se nevyjadřuje žádný státní orgán odborného dohledu.
5.3
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence V případě, že chce fyzická osoba česká ohlásit živnost vázanou s předmětem
podnikání Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, je průběh obdobný jako u živnosti ohlašovací volné s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a živnosti ohlašovací řemeslné s předmětem podnikání Hostinská činnost. Oproti živnostem ohlašovacím řemeslným, u kterých je odborná způsobilost přesně vymezena § 21 a § 22 živnostenského zákona, u ohlašovacích živností vázaných je odborná způsobilost stanovena pro jednotlivé živnosti rozdílně. Odborná způsobilost pro jednotlivé živnosti je přesně a jednoznačně vymezena druhou přílohou živnostenského zákona.
167
HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 102. 168 § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
51
Podnikatel, případně odpovědný zástupce169 musí splnit u živnosti ohlašovací vázané s předmětem podnikání Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence odbornou způsobilost, spočívající v předložení: 1. dokladu o vysokoškolském vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo 2. dokladem o vyšším odborném vzdělání a 5 lety praxe v oboru, nebo 3. dokladem o vykonání středního vzdělání s maturitní zkouškou a 5 lety praxe v oboru, nebo 4. dokladem o rekvalifikaci nebo dokladem o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost, které je vydáno institucí, která má akreditace od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo od jiného ministerstva a 5 lety praxe v oboru.
5.4
Silniční motorová doprava Živnost s předmětem podnikání Silniční motorová doprava patří mezi koncesované
živnosti. Podnikatel
nepodniká na základě
ohlášení
živnosti, ale musí
požádat
o koncesovanou živnost. Začít podnikat může až na základě pravomocného rozhodnutí o udělení koncese. Podnikatel rovněž jako u ostatních živností musí splnit všeobecné podmínky provozování živnosti, nesmí u něho trvat překážka provozování živnosti. Zvláštní podmínky spočívající v předložení dokladu o odborné způsobilosti jsou taxativně vymezeny ve třetí příloze živnostenského zákona. Oproti ohlašovacím živnostem je leckdy k provozování koncesované živnosti zapotřebí souhlas nebo povolení orgánu státní správy. Orgány státní správy, které se vyjadřují k žádosti o koncesi, jsou taxativně vyjmenovány u jednotlivých živností ve čtvrtém sloupci třetí přílohy živnostenského zákona. Živnostenský úřad je povinen žádost o koncesi se všemi doklady, které žadatel o koncesované živnosti předloží k žádosti o koncesi neprodleně předat orgánu státní správy k zaujetí stanoviska. Orgán státní správy je povinen zaujmout stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu od živnostenského úřadu byla doručena žádost.170 Podnikatel může podat žádost o koncesovanou živnost v oblasti dopravy buď v plném rozsahu, nebo částečném rozsahu. Podnikání v dopravě lze rozdělit na podnikání v malé dopravě a podnikání ve velké dopravě. Pro účely této modelové situace budeme považovat koncesovanou živnost v částečném rozsahu s předmětem podnikání Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené 169
Podnikatel odpovědného zástupce ustanoví, jestliže sám nesplňuje předepsanou odbornou způsobilost. HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 116.
170
52
hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče za malou dopravu a koncesovanou živnost v částečném rozsahu s předmětem podnikání Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče za velkou dopravu. K žádosti o koncesi na malou dopravu je podnikatel povinen splnit pouze všeobecné podmínky provozování živnosti a nesmí u něho trvat překážka provozování živnosti. Podle třetí přílohy živnostenského zákona se k žádosti o koncesi na dopravu a to, jak na malou, tak na velkou vyjadřuje dopravní úřad. Živnostenský úřad po obdržení žádosti o koncesi je povinen předat žádost o koncesovanou živnost neprodleně dopravnímu úřadu k zaujetí stanoviska. Dopravní úřad,171 který se vyjadřuje k žádosti o stanovisko, se řídí u fyzické osoby sídlem podnikání. Dále zjišťuje spolehlivost dopravce172. Dopravní úřad je povinen u malé dopravy vždy zaujmout kladné stanovisko.173 Jakmile živnostenský úřad obdrží souhlasné stanovisko, rozhodne o udělení koncese, tj. vydá rozhodnutí. Pokud se podnikatel vzdá práva odvolání, rozhodnutí o udělení koncese se stává ihned pravomocné a podnikatel od té doby může začít podnikat v malé dopravě. Následně živnostenský úřad do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis z živnostenského rejstříku.174 K žádosti o velkou dopravu je podnikatel povinen splnit všeobecné podmínky provozování živnosti a nesmí u něho trvat překážka provozování živnosti. Oproti malé dopravě, je u velké dopravy navíc potřeba splnit rovněž zvláštní podmínky provozování živnosti. Zároveň zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, stanoví, že velkou dopravu lze provozovat pouze prostřednictvím odpovědného zástupce. V případě, že podnikatel sám splňuje všechny stanovené podmínky, tak ustanoví odpovědným zástupcem sám sebe, v případě, že podmínky nesplňuje, ustanoví odpovědného zástupce, který podmínky splní za něho. Odpovědným zástupcem může být pouze osoba, která splňuje dobrou pověst, splňuje podmínku odborné způsobilosti, účinně a nepřetržitě řídí dopravní činnosti podniku a má k podniku skutečnou vazbu. Působí v postavení zaměstnance, ředitele, vlastníka nebo akcionáře nebo podnik spravuje a má bydliště v členské zemi Evropské unie. Odpovědného zástupce může vykonávat na základě smlouvy i osoba, která k podnikateli nemá skutečnou 171
K zaujetí stanoviska se vyjadřují odbory dopravy na Krajských úřadech. Zda je osoba bezúhonná. 173 § 5 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. 174 Dokument, který v roce 2008 nahradil koncesní listinu. 172
53
vazbu. V tomto případě odpovědný zástupce může řídit dopravní činnosti maximálně pro čtyři podnikatele v silniční dopravě a nejvíce pro 50 velkých vozidel.175 Živnostenský zákon ukládá podnikateli, aby k žádosti o koncesi na dopravu velkou, předložil odbornou způsobilosti spočívající v předložení osvědčení o odborné způsobilosti pro provozování silniční dopravy. Osvědčení o odborné způsobilosti vydává buď dopravní úřad anebo orgán jiného členského státu Evropské unie. Podnikatel se musí úspěšně složit zkoušku a následně získá osvědčení o odborné způsobilosti. Odbornou způsobilost podnikatel prokazuje zvlášť pro velkou doprava nákladní a zvlášť pro velkou dopravu osobní.176 Ve třetí příloze k živnostenskému zákonu je rovněž v pátém sloupci uvedena vždy poznámka, jakým dalším zákonem nebo nařízením se řízení o koncesované živnosti řídí. U silniční motorové dopravy je odkaz na zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. 10. 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje se směrnice Rady 96/26/ES. Zmíněné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) z 21. 10. 2009 je ve všech členských zemích Evropské unie závazné a přímo použitelné od 4. 12. 2011. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě byl v souvislosti s účinností nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) změněn až ke dni 1. 6. 2012.177 Podnikatel musí dále splňovat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie178 především podmínku usazení v členském státě Evropské unie. Fyzická osoba musí mít trvalý pobyt na území České republiky nebo obdobný pobyt na území některého členského státu Evropské unie, musí splňovat dobrou pověst179 a musí splňovat podmínku finanční způsobilosti.180 Žadatel o koncesi k žádosti o velkou dopravu musí dále připojit: 1. doklad osvědčující právní důvod užívání prostor pro splnění podmínky usazení (například doklad prokazující vlastnické nebo užívací právo k sídlu) 2. doklad osvědčující právní důvod užívání alespoň jednoho nebo více vozidel, buď vlastních nebo užívaných například na základě smlouvy o splátkovém prodeji,
175
§ 8b zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. § 8a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. 177 Změněn zákonem č. 119/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 178 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009. 179 Dobrou pověst osoba splňuje, pokud je bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání, zároveň dopravní úřad nerozhodl o ztrátě dobré pověsti. 180 Žadatel, který vede účetnictví, prokazuje způsobilost zahajovací rozvahou nebo zahajovací rozvahou ve zjednodušeném rozsahu. Žadatel, který vede daňovou evidenci, může prokázat zahajovacím přehledem obchodního majetku. 176
54
smlouvy o pronájmu nebo leasingové smlouvy, která jsou registrována nebo jinak uvedena do provozu v souladu s právními předpisy 3. doklad prokazující splnění podmínky finanční způsobilosti 4. osvědčení o splnění podmínky dobré pověsti, bylo-li žadateli nebo ustanovenému odpovědnému zástupci vydáno 5. doklad o skutečné vazbě k odpovědnému zástupci. Jakmile podnikatel prokáže a předloží podmínky stanovené živnostenským zákonem a zákonem o silniční dopravě, živnostenský úřad postupuje obdobně jako u malé dopravy. Vyžádá si stanovisko dopravního úřadu, jakmile stanovisko obdrží, vydá rozhodnutí o udělení koncese a následně výpis z živnostenského rejstříku.
55
Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvořit projekt (manuál) pro začínající podnikatele, který bude reflektovat aktuální změny v živnostenském zákoně, jež mají vliv na snižování administrativní zátěže podnikatelů v České republice. To, jak společnost, vláda i média vnímají podnikatele, jsou důležité faktory ovlivňující motivaci jednotlivců založit a vést podnik. V České republice byl vývoj postojů k podnikání po roce 1989 velmi dynamický. Po počátečním rozmachu podnikání a obdivu podnikatelů jako symbolu nové doby došlo k řadě afér, podvodů a mediálně známých kauz a slovo podnikatel dostalo značně negativní nádech. Vzhledem k řadě aktuálních korupčních kauz souvisejících s propojením politiky a podnikatelských aktivit není pravděpodobné, že by se vnímání podnikatelů v budoucnu razantně změnilo. Velká část obyvatelstva se již naučila od sebe odlišovat podnikatele a podnikavce, nicméně stále jsme daleko od toho, kdy budou podnikatelé považování za hrdiny společnosti, kteří ji posunují dopředu. Charakter a kvalitu podnikání a podnikatelského prostředí do velké míry ovlivňují zejména ekonomické a politické aspekty státu. Neustálé novelizace právních předpisů narušují stabilitu podnikatelského prostředí, oslabují jeho víru v sílu práva a v konečném důsledku negativně dopadají na celý prostor. Živnostenské podnikání patří mezi nejrozšířenější způsoby podnikání v České republice. Faktory, které nejvíce přispívají ke zvyšování počtu podnikatelů podle živnostenského zákona, patří zejména i zhoršující se vývoj zaměstnanosti v jednotlivých regionech České republiky. Mezi hlavní cíle Ministerstva průmyslu a obchodu, do jehož působnosti spadá podpora podnikání a regulace živnostenského podnikání, je snižování administrativní zátěže podnikatelů pro osoby, které hodlají vstoupit do živnostenského podnikání, ale i v průběhu jejich podnikání. Významnou roli pro živnostenské podnikání přinesl konec roku 2002, k uvedenému datu byly zrušeny okresní živnostenské úřady a tím došlo k významnému přiblížení státní správy lidem. V následujícím období Česká republika vstoupila do Evropské unie, což znamenalo začlenit veškeré platné právo Evropské unie do českého právního řádu. Mezi velmi významné období lze řadit rok 2006, kdy došlo vytvoření centrálních registračních míst a zavedení jednotného registračního formuláře. Podnikatel již nemusí sám navštěvovat územní pracoviště Finančního úřadu, správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a registrovat se na uvedených úřadech. Může oznámit registraci na živnostenském úřadě a ten předá veškeré informace na příslušné úřady. 56
Ministerstvo průmyslu a obchodu na rok 2007 připravilo další novelu živnostenského podnikání, kterou došlo k dalším zjednodušením. Podnikatel již není vázán místní příslušností, může se obrátit na jakýkoliv živnostenský úřad v České republice a tam učinit podání. Zásadním způsobem se pro podnikatele snížily správní poplatky za vstup do živnostenského podnikání i v průběhu podnikání. Správní poplatek se odvíjí od toho, zda podnikatel má aktivní či zrušené živnostenské oprávnění. Původně 125 ohlašovacích živností volných se sloučilo do jediné živnosti volné. Jediná volná živnost má 80 oborů. Mezi další plánovaná opatření a zjednodušení pro podnikatele patří připravovaná novela živnostenského zákona, která je v současné době projednávaná v Poslanecké sněmovně České republiky. Vytvoření digitálního archivu. Podnikatelé, kteří při svém podání na živnostenském úřadě předloží doklady o dosaženém vzdělání nebo praxi, doklady prokazující právní důvod užívání sídla, nebudou muset doklady opakovaně dokládat při dalších podáních. Pracovníci živnostenského úřadu doklady naskenují a vloží do digitálního archivu. Živnostenský úřad Slaný se v současné době řadí mezi střední živnostenské úřady ve Středočeském kraji. Na základě zjištěných dat z hlediska vývoje počtu podnikatelů je zřejmé, že se jejich počet ve sledovaném období (2005 – 2013) celkem stabilně zvyšoval. Živnostenský úřad ve Slaném je v současné době dostatečně personálně obsazen oproti jiným živnostenským úřadům. Od roku 2008, kdy byla zrušena místní příslušnost živnostenských úřadů, je zřejmé, že se cizí podnikatelé na živnostenský úřad rádi obracejí. Mezi nejdůležitější a nejvýznamnější součásti bakalářské práce patří vytvoření projektu pro začínající podnikatele, který by měl usnadnit podnikatelům vstup do živnostenského podnikání. Jedná se o manuál, který přesně, jasně vymezuje, jaké podmínky musí podnikatel splnit předtím, než začne podnikat, kde může učinit podání, čím se bude prokazovat, jaká je výše správní poplatků. Zároveň se zaměřuje i na povinnosti podnikatele vůči územním pracovištím finančního úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně. Dále se zabývá i dalšími povinnostmi podnikatelů vůči zmíněným úřadům. V práci byly dále vytvořeny konkrétní modelové situace a příklady dobré praxe pro živnost volnou, řemeslnou, vázanou a koncesovanou. Modelové situace a příklady dobré praxe byly vytvořeny na základě zjištění uvedených ve třetí kapitole bakalářské práce a to na převažující živnosti v obci s rozšířenou působností Slaný. Modelové situace může využít každý podnikatel, i ten který hodlá podnikat v jiné živnosti. Postup k ohlášení živnosti či žádosti o koncesi, je v podstatě obdobný. Důležité je zejména zařadit, zda živnost spadá do volné, řemeslné, vázané či koncesované živnosti.
57
Cíl bakalářské práce, který spočíval ve vytvoření projektu pro začínající podnikatele, byl úspěšně splněn. Nad rámec cíle bakalářské práce byly v práci vytvořeny modelové situace a příklady dobré praxe, které by značným způsobem měly usnadnit vstup do živnostenského podnikání začínajícím podnikatelům. Vytvořený projekt a příklady dobré praxe budou počátkem června 2014 publikovány na internetových stránkách Města Slaného, aby je mohli případně využít začínající podnikatelé. Největší problémy při podpoře podnikání vidím na straně veřejné správy z hlediska vytváření právního a ekonomického prostředí, které podporuje podnikatelské prostředí. Z pohledu veřejné správy by ke zlepšení podnikatelského prostředí přispělo celkové zjednodušení a zpřehlednění právních předpisů, které upravují živnostenské podnikání. Nadále je nutné pokračovat ve snižování administrativní zátěže podnikatelů. Velké problémy by zároveň mohl způsobit záměr Ministerstva průmyslu a obchodu, respektive vytvoření jednoho živnostenského úřadu, 14 regionálních pracovišť na krajských úřadech a detašovaná pracoviště umístěná pouze v sídlech okresních měst. Došlo by tím k velkému oddálení veřejné správy od občanů.
58
Seznam použitých informačních zdrojů Knihy a monografické publikace BABŠICKÁ, Věra. Živnostenský zákon s komentářem a vzory podání. IV. vydání, aktualizované k 1. 3. 2000 Praha: Ivana Exnerová – Bova Polygon, 2000. 234 s. ISBN 80-7273-007-X. BABŠICKÁ, Věra. Živnostenský zákon s komentářem včetně prováděcích a souvisejících předpisů a vzorů podání. 7. aktualiz. a zásadně přeprac. vyd. Praha: Ivana Hexnerová – Bova Polygon, 2004. 408 s. ISBN 80-7273-106-8. DĚDIČ, Jan, KŘÍŽ, Radim. Zákon o živnostech (živnostenský zákon). Zlín: Grafia Zlín, 1991. 159 s. FIALA, Josef. Živnostenské právo. Brno: Doplněk, 1993. 146 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 83. ISBN 80-857-6522-5. FOLVARČNÁ, Andrea. Malé a střední podnikání. Ostrava: Vysoká škola podnikání, 2005. 97 s. ISBN 80-86764-40-0. HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy souvisící s komentářem a příklady. 12. aktualizované a doplněné vyd., podle stavu k 1.7.2008. Praha: Linde Praha, a.s., 2008. 319 s. ISBN 978-80-7201-720-1. HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. 13. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2013. 328 s. ISBN 978-80-86131-97-9. KADLECOVÁ, Marta, et al. Dějiny českého soukromého práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 279 s. ISBN 978-80-7380-041-3. KOLÁŘOVÁ, Monika. Velká kniha pro podnikání. Olomouc: Agentura Rubico, s.r.o., 2013. 183 s. ISBN 978-80-7346-157-7.
59
KORÁB, Vojtěch. Drobné podnikání. 3. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006. 82 s. ISBN 80-214-3274-8. LUKEŠ, Martin, JAKL, Martina. Podnikání v České republice. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica, 2012. 134 s. ISBN 978-80-245-1884-8. MAREK, Pavel. České živnostnictvo 1945-1960. Likvidace živnostníků, řemeslníků a obchodníků v českých zemích. Brno: Doplněk, 2006. 323 s. ISBN 80-7239-200-X. MATES, Pavel. Stát a právní stát, základní pojmy. In Kadeřábková, Jaroslava, Mates, Pavel, Wokoun, René. (ed). Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vyd., Ve vyd. a nakl. Aleš Čeněk 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2004. 423 s. ISBN 80-86473-80-5. ONDRUŠ, Radek. Správní řád: nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde, 2005. 515 s. ISBN 80-720-1523-0. OUTLÁ, Anna a kolektiv. Veřejnoprávní aspekty podnikání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2012. 114 s. ISBN 978-80-7380-426-8. PELIKÁNOVÁ, Radka, et al. Commercial law in the Czech Republic. London: STS Science Centre, 2010. 110 s. ISBN: 978-0-9564777-4-3. PETŘÍČEK, Václav. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Praha: Corona, 2006. 136 s. ISBN 80-903363-6-1. PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Praha: Corona, 2007. 176 s. ISBN 978-809-0395-428. PRŮCHA, Petr. Lexikon - správní právo. Ostrava: Sagit, 2002. 683 s. ISBN 80-720-8314-7. RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011. 135 s. ISBN 978-808-7184-165.
60
SALACHOVÁ, Bohumila. Právo v podnikání. 2. aktualiz. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2012. 124 s. ISBN 978-80-7418-148-1. TRÁVNÍČEK, Jiří, TRÁVNÍČEK, Zdeněk. Živnostenský zákon – komentář. Praha: Svoboda, a.s., 1991. 156 s. ISBN 80-7049-020-9. Časopisecké články STEVENSON, Howard, JARILLO, Jose, Carlos. A paradigm of Entrepreneurship: Entrepreneurial Management. Strategic Management Journal. Chichester: John Wiley & Sons, 1990, Vol. 11, Special Issue, Summer, s. 17-27. Legislativní dokumenty Nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných. Nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady. Vyhláška
524/2004
Sb.,
o akreditaci
zařízení
k provádění
rekvalifikace
uchazečů
o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
61
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zákon č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Zákon č. 309/2013, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením okresních úřadů. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
62
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Elektronické zdroje 2124 – SO ORP Slaný. [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-08-11]. Dostupné z http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/2124_so_orp_slany. Analýza aktuálního stavu veřejné správy. [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky,
2011
[cit.
2014-01-12].
Dostupné
z
http://www.mvcr.cz/clanek/analyza-
aktualniho-stavu-verejne-spravy.aspx. Doplňující informace k principu fungování Spotřebitelského ombudsmana. [online]. Praha: Ministerstvo
průmyslu
a obchodu,
2013
[cit.
2013-08-11].
Dostupné
z http//www.mpo.cz/dokument141164.html. OSVČ – vyměřovací základ. [online]. Praha: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, 2014 [cit. 2014-01-12]. Dostupné z http://vzp.cz/platci/informace/povinnostiplatcu-metodika/osvc/vymerovaci-zaklad. Platba pojistného. [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, 2014 [cit. 2014-0110]. Dostupné z http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/.
63
Povinnosti OSVČ v sociálním zabezpečení. [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení,
2014
[cit.
2014-01-10].
Dostupné
z http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-
osvc/povinnosti.htm. Sněmovní tisk č. 941 – Novela z. – živnostenský zákon. [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu
České
republiky,
2013.
[cit.
2013-10-10].
Dostupné
z http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=941. Usnesení vlády České republiky ze dne 3. 10. 2012 č. 735 k realizaci „plánu nulové tolerance k černému trhu s lihovinami“ [online]. Praha: Ministerstvo financí, 2012 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2012/usneseni-vlady-c735-ze-dne-3-rijna-2012-8780. Zálohy na pojistné na důchodové pojištění. [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, 2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platbapojistneho/zalohy-na-pojistne-na-duchodove-pojisteni.htm. Zpráva o plnění plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do 31. 12. 2012 a závěrečná zpráva z projektu přeměření a měření. [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2013 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z http://www.mpo.cz/dokument142872.html.
64
Seznam zkratek a symbolů CRM – centrální registrační místo CZECH Point – kontaktní místo veřejné správy JRF – jednotný registrační formulář ORP – obvod s rozšířenou působností OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná
65
Seznam obrázků Obrázek č. 1 Živnostenské úřady v České republice ................................................................16 Obrázek č. 2 Mapa správního obvodu obce s rozšířenou působností Slaný .............................32 Obrázek č. 3 Počet podnikatelů za jednotlivé roky v obci s rozšířenou působností Slaný .......34 Obrázek č. 4 Komparace podání ...............................................................................................34 Obrázek č. 5 Srovnání podle živnostenských oprávnění k 30. 9. 2013 ....................................35
66
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Správní poplatky .................................................................................................42
67
Seznam příloh Příloha č. 1 Počet podnikatelů na živnostenských úřadech ve Středočeském kraji (do 10 tis.) k 30. 9. 2013 .............................................................................................................................69 Příloha č. 2 Počet podnikatelů na živnostenských úřadech ve Středočeském kraji (nad 10 tis.) k 30. 9. 2013 .............................................................................................................................69 Příloha č. 3 Celkový počet pracovníků jednotlivých ŽÚ ve Středočeském kraji k 30. 9. 2013 ..................................................................................................................................................70 Příloha č. 4 Celkový počet podnikatelů na 1 pracovníka jednotlivých ŽÚ ve Středočeském kraji k 30. 9. 2013 .....................................................................................................................70 Příloha č. 5 Komparace Středočeského kraje a ORP Slaný......................................................71 Příloha č. 6 Počet živností v obci s rozšířenou působností Slaný k 30.9 2013 .........................71 Příloha č. 7 Počet vydaných živnostenských oprávnění ...........................................................72 Příloha č. 8 Komparace jednotlivých novel živnostenského zákona, který měli vliv na snížení administrativní zátěže podnikatelů ...........................................................................................73
68
Přílohy Příloha č. 1 Počet podnikatelů na živnostenských úřadech ve Středočeském kraji (do 10 tis.) k 30. 9. 2013
Zdroj: Registr živnostenského podnikání, reporty, vlastní zpracování Příloha č. 2 Počet podnikatelů na živnostenských úřadech ve Středočeském kraji (nad 10 tis.) k 30. 9. 2013
Zdroj: Registr živnostenského podnikání, reporty, vlastní zpracování
69
Příloha č. 3 Celkový počet pracovníků jednotlivých ŽÚ ve Středočeském kraji k 30. 9. 2013
Zdroj: Krajský úřad Středočeského kraje, seznam živnostenských úřadů, vlastní zpracování Příloha č. 4 Celkový počet podnikatelů na 1 pracovníka jednotlivých ŽÚ ve Středočeském kraji k 30. 9. 2013
Zdroj: Krajský úřad Středočeského kraje, seznam živnostenských úřadů, vlastní zpracování
70
Příloha č. 5 Komparace Středočeského kraje a ORP Slaný Komparace Středočeského kraje a ORP Slaný Středočeský kraj
% zastoupení ORP Slaný v KŽÚ
ORP Slaný
ŽO - celkem 391855 10138 ŽO - koncese 17217 498 ŽO - vázané 36632 857 ŽO - řemeslné 113898 3126 ŽO - volné 224108 5657 ŽO FO 338147 9013 ŽO PO 53708 1125 ŽO cizinci 11582 242 Podnikatelé celkem 277904 7090 Podnikatelé FO 247567 6492 Podnikatelé PO 30337 598 Podnikatelé cizinci 9977 211 Zdroj: Krajský úřad Středočeského kraje, seznam živnostenských úřadů, vlastní zpracování Příloha č. 6 Počet živností v obci s rozšířenou působností Slaný k 30.9 2013
857
498
3126
5657
Počet živností v obci s rozšířenou působností Slaný k 30.9.2013
Koncese
Volné
Řemeslné
Vázané
Zdroj: Registr živnostenského podnikání, reporty, podnikatelé, vlastní zpracování
71
2,59% 2,89% 2,34% 2,74% 2,52% 2,67% 2,09% 2,09% 2,55% 2,62% 1,97% 2,11%
Příloha č. 7 Počet vydaných živnostenských oprávnění
Zdroj: Registr živnostenského podnikání, reporty, podnikatelé, vlastní zpracování
72
Příloha č. 8 Komparace jednotlivých novel živnostenského zákona, který měli vliv na snížení administrativní zátěže podnikatelů Zákon Účinnost Snížení administrativní zátěže podnikatelů Vytvoření informačního systému registru živnostenského podnikání. 241/2006 Sb.
Vytvoření centrálního registračního místa - registrace, oznámení změn i na ostatních úřadech. 1. 8. 2006 Vytvoření jednotného registračního formuláře. Zavedení povinnosti ohlásit živnost nebo požádat o koncesovanou živnost na jednotném registračním formuláři. Zjednodušení a urychlení procesu vzniku živnostenských oprávnění. Usnadnění vstupu do podnikání zejména mladým a začínajícím podnikatelům. Redukce informační povinnosti - výpis z Rejstříku trestů si za podnikatele opatřuje živnostenský úřad.
130/2008 Sb.
Změny oznámené a zapsané v obchodním rejstříku, živnostenský úřad provádí 1. 7. 2008 automaticky na základě elektronického usnesení příslušného soudu. Podnikatel není povinen mít průkaz živnostenského podnikání na provozovně. Zrušení místní příslušnosti - podnikatel může učinit podání vůči živnostenskému úřadu a dalším orgánům státní správy na jakémkoliv živnostenském úřadě v České republice. Zavedení 1 živnosti volné. Podnikatel může učinit své podání elektronicky. Vypuštění povinnosti podnikatele mít v provozovně pro účely kontroly doklady prokazující způsob nabytí zboží a materiálu.
155/2010 Sb.
1. 8. 2010 Odstranění povinnosti podnikatelů ohlašovat živnostenskému úřadu faktické zahájení provozování živnosti. Vypouštění povinnosti oznamovat údaje, které jsou vedeny v informačním systému evidence obyvatel. Odstranění povinnosti podnikatele označovat provozovnu identifikačním číslem provozovny.
169/2012 Sb.
30. 6. 2012
Rozšíření využití centrálního registračního místa i pro podnikatele, který na živnostenském úřadě neoznamuje žádnou změnu.
Podnikatel může živnostenskému úřadu kdykoliv oznámit, že bude mít nadále adresu bydliště shodnou s místem podnikání. Odpadá povinnost oznamovat při změně adresy bydliště změnu místa podnikání (nová adresa bydliště je přebírána z Evidence obyvatel). Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Závěrečná zpráva o stavu provedeného měření a přeměření administrativní zátěže podnikatelů, vlastní zpracování
73
