Sledování traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě z hlediska bezpečnosti práce a fyzické zátěže

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky

Sledování traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě z hlediska bezpečnosti práce a fyzické zátěže Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

RNDr. Vladimír Šedivý, CSc.

Bc. Ing. Zuzana Valeriánová

Brno 2013

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Sledování traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě z hlediska bezpečnosti práce a fyzické zátěže zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne:........................................ podpis studenta:…………………………………

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu diplomové práce RNDr. Vladimíru Šedivému, CSc. za neocenitelné rady a podporu nejen při zpracování diplomové práce, ale i v průběhu studia. MUDr. Milanu Karlíčkovi za konzultace týkající se zdravotního stavu probandů. Dále všem traktoristům, kteří se do měření a šetření zapojili, stejně jako vedoucím pracovníkům a majitelům společností, které výzkum umožnili. V neposlední řadě pak děkuji své rodině a přátelům za oporu během celého studia.

Abstrakt Autor: Zuzana Valeriánová Název práce: Sledování traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě z hlediska bezpečnosti práce a fyzické zátěže Cílem diplomové práce je přinést poznatky o bezpečnosti práce a fyzické zátěži traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě z ergonomického hlediska. Byla provedena terénní šetření, při kterých bylo sledováno zastoupení jednotlivých činností v rámci pracovní směny a u vybraných z nich měřena fyzická náročnost, z výsledku pak odhadnuta průměrná zátěž za pracovní směnu. Byly pozorovány skoronehody, tedy rizikové situace, naznačující možnost vzniku pracovního úrazu a ve vybraných podnicích byly zkoumány záznamy o úrazech. Znalosti o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci byly zjišťovány pomocí dotazníkového průzkumu provedeného u traktoristů pracujících v rozdílných podnicích. Zjištěné výsledky byly statisticky zhodnoceny, porovnány a byly vytvořeny návrhy pro praxi. Klíčová slova: bezpečnost práce, ergonomie, fyzická zátěž, pracovní úraz, práce traktoristů, riziková situace, skoronehoda

Abstract Author: Zuzana Valeriánová The name of thesis: Observation of Tractor Operators in the Point of View of Work Safety and Physical Stress in the Forestry and Agricultural Production The aim of the diploma thesis is to bring information about work safety and physical activity of tractor operators in forestry and agricultural production in the ergonomic view. Field studies were carried out in which representation of individual activities during work hours was watched and physical activity was measured in some of them. From the results average activity during work shift was estimated. Almost accidents, or risk situations, were observed and they indicated a possibility of work injuries and in some companies protocols of injuries were studied. The knowledge of safety and health protection was found out by questionnaires given to tractor operators working in various companies. Accomplished facts were statistically processed, compared and suggestions for practice were made. Key words: almost accident, ergonomics, physical activity, risk situations, tractor operator´s work, work injury, work safety

OBSAH 1 ÚVOD ....................................................................................................................... 11 2 CÍL PRÁCE ........................................................................................................... 12 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................... 13 3.1 Popis práce traktoristů ....................................................................................... 13 3.2 Ergonomie ...................................................................................................................... 15 3.3 Bezpečnost práce ......................................................................................................... 17 3.3.1 Vymezení pojmu a funkce ................................................................................ 17 3.3.2 Legislativní úprava BOZP ................................................................................ 17 3.3.3 Školení BOZP .................................................................................................... 19 3.3.4 Problematika pracovního úrazu ....................................................................... 20 3.3.4.1 Vymezení pojmu pracovní úraz ........................................................ 20 3.3.4.2 Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu ........................... 21 3.3.4.3 Povinnosti zaměstnance při vzniku pracovního úrazu .................. 22

3.4 Nebezpečné situace ..................................................................................................... 22 3.4.1 Vymezení pojmu riziko..................................................................................... 22 3.4.2 Vymezení pojmu skoronehoda......................................................................... 23 3.4.3 Nejčastěji pozorované nebezpečné situace ..................................................... 24 3.4.4 Pravidla předcházení rizikovým situacím....................................................... 26

3.5 Fyziologie práce ........................................................................................................... 32 3.5.1 Vymezení pojmu a účelu .................................................................................. 32 3.5.2 Reakce organismu na fyzickou zátěž .............................................................. 32 3.5.3 Energetický výdej .............................................................................................. 34 3.5.4 Vliv fyzické zátěže na BOZP ........................................................................... 36

3.6 Pracovní polohy............................................................................................................ 37 3.6.1 Pracovní poloha v traktoru ............................................................................... 37 3.6.1.1 Zásady správného sezení .................................................................. 37 3.6.1.2 Sedadla ................................................................................................ 38 3.6.1.3 Negativní vlivy špatného sezení ....................................................... 40 3.6.2 Pracovní poloha mimo traktor .......................................................................... 42 3.6.2.1 Zdvihání břemen ................................................................................ 42

3.6.2.2 Rizika špatného zvedání břemen ...................................................... 42 3.6.3 Prevence bolesti a nemocí zad ......................................................................... 43

4 MATERIÁL A METODIKA .................................................................................. 45 4.1 Materiál ............................................................................................................................ 45 4.2 Metodika.......................................................................................................................... 45 4.2.1 Metodika zpracování závěrečné práce ............................................................ 45 4.2.2 Metodika jednotlivých měření a šetření .......................................................... 46 4.2.2.1 Chronometráž pracovní směny ........................................................ 46 4.2.2.2 Hodnocení fyzické zátěže .................................................................. 47 4.2.2.3 Hodnocení skoronehod ..................................................................... 50 4.2.2.4 Hodnocení počtu pracovních úrazů ................................................ 50 4.2.2.5 Hodnocení znalosti a úrovně proškolení o BOZP ......................... 50

5 VÝSLEDKY PRÁCE .......................................................................................... 52 5.1 Chronometráž pracovní směny .............................................................................. 52 5.1.1 Orba ..................................................................................................................... 52 5.1.2 Setí ....................................................................................................................... 53 5.1.3 Chemické ošetřování porostu ........................................................................... 53 5.1.4 Přibližování ......................................................................................................... 54

5.2 Hodnocení fyzické zátěže......................................................................................... 54 5.2.1 Vlastní orba......................................................................................................... 55 5.2.2 Vlastní setí .......................................................................................................... 56 5.2.3 Vlastní chemické ošetřování porostu .............................................................. 57 5.2.4 Přeprava v zemědělství .............................................................................. 59 5.2.5 Vlastní přibližování .................................................................................... 60 5.2.6 Přeprava v lesnictví .................................................................................... 62 5.2.7 Porovnání jednotlivých pracovních činností .............................................. 63 5.2.8 Hodnocení fyzické zátěže za pracovní směnu ............................................... 65 5.2.8.1 Orba ..................................................................................................... 66 5.2.8.2 Setí ....................................................................................................... 66 5.2.8.3 Chemické ošetřování porostu ........................................................... 67 5.2.8.4 Přibližování ........................................................................................ 68 5.2.8.5 Porovnání jednotlivých pracovních operací .................................. 69

5.3 Hodnocení skoronehod .............................................................................................. 70 5.4 Hodnocení počtu pracovních úrazů ...................................................................... 71 5.5 Hodnocení znalosti a úrovně proškolení o BOZP .......................................... 72 6 DISKUZE ................................................................................................................ 74 7 ZÁVĚR..................................................................................................................... 77 8 SUMMARY ............................................................................................................ 79 9 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ........................ 81 10 SEZNAM TABULEK....................................................................................... 86 11 SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................... 88 12 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................... 90 PŘÍLOHY

1 ÚVOD Zemědělství a lesnictví patří k oblastem s velkým počtem pracovních úrazů. Na této skutečnosti se významně podílí často nepříznivé a mnohdy těžce předvídatelné pracovní prostředí, ve kterých je tato profese vykonávána. Přes veškerá technická vylepšení a modernizaci výroby jsou stále silně pracovníci ovlivněni přírodními podmínkami. Musí se tak přizpůsobovat nejen rozdílným vnějším vlivům, ale také často velmi rozmanitým pracovním úkolům. Pracovní náplň traktoristů se liší nejen mezi lesnictvím a zemědělstvím, ale významně také v rámci jednotlivých oborů. Přestože výrobci strojů věnují značné úsilí ke zlepšení ergonomie zejména vnitřního prostoru kabin traktorů a jejich ovládání, je množství studií a prací, popisující problematiku práce traktoristů stále poměrně malé, také z důvodu velké časové a finanční náročnosti na základní výzkum. Mezi chybějící patří podrobnější údaje o pracovní náplni traktoristů, fyzickém zatížení během jednotlivých pracovních činností, rizikových situacích a příčinách pracovních úrazů, stejně jako o hloubce znalostí o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o kvalitě školení, která se traktoristům v této oblasti dostávají. Nové poznatky týkající se těchto problematik by však mohly přinést mnoho důležitých informací, které by pomohly k lepšímu pochopení jednotlivých činností traktoristů, jejich interakcí na samotného pracovníka, účinnější aplikaci legislativních norem a vnitřních směrnic podniků, optimalizaci pracovního procesu a v neposlední řadě k významnému snížení počtu pracovních rizik a úrazů.

11

2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je přinést poznatky o práci traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě na území České republiky a Slovenska. Konktrétně se jedná o zjištění časového zastoupení jednotlivých činností v rámci pracovní směny pomocí chronometráže pracovní směny, zjištění fyzické náročnosti vybraných aktivit a poté odhad fyzické náročnosti jednotlivých prací. Dále o zhodnocení skoronehod, tedy krizových situací, naznačujících možnost vzniku pracovního úrazu a ve vybraných podnicích o zachycení počtu pracovních úrazů dle dostupných záznamů. Pomocí dotazníkového šetření o posouzení znalostí traktoristů týkajících se bezpečnosti a ochrany při práci a hodnocení úrovně školení pracovníků v této oblasti. Na závěr pak vyhodnocení získaných informací a podání návrhů pro praxi.

12

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Popis práce traktoristů Přesné vymezení práce traktoristů je poměrně obtížné zejména vzhledem k rozdílným přírodním a hospodářským podmínkám, ve kterých pracují. Náplň práce se tak často u jednotlivých pracovníků velmi liší, stejně tak jako její vymezení v pracovní smlouvě u pracovníků, kteří jsou v zaměstnaneckém vztahu. Pro vymezení základních pracovních operací může sloužit Klasifikace zaměstnání (dále jen klasifikace CZ-ISCO), kterou Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) zavedl od 1. ledna 2011. Dle informací na webových stránkách ČSÚ se jedná o národní statistickou klasifikaci vypracovanou

na

základě

mezinárodního

standardu

International

Standard

Classification of Occupations (ISCO-08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) a jež nahrazuje rozšířenou Klasifikaci zaměstnání (KZAM-R). Klasifikace CZ-ISCO vychází z metodických principů mezinárodní klasifikace ISCO-08 a je založena na dvou hlavních principech, kterými jsou druh vykonávané práce (pracovní místo) a úroveň dovedností. Má být dodrženo pravidlo, že zaměstnání, jež vyžadují vykonávání stejných úkolů, by měla být vždy zatříděna na stejném místě, i když se požadované formální vzdělání nebo kvalifikace konkrétního zaměstnance mohou mezi jednotlivými zeměmi i mezi jednotlivými osobami lišit. (ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/) Řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů jsou v klasifikaci zařazeni pod číselným kódem 8341, která spadá do třídy 8 - Obsluha strojů a zařízení, montéři. V této třídě jsou požadovány dovednosti 2. úrovně. „Znalosti a dovednosti nezbytné pro řádné vykonávání zaměstnání na této úrovni jsou zpravidla získávány nižším sekundárním vzděláním - druhý stupeň základního vzdělání (ISCED úroveň 2). Některá zaměstnání vyžadují vyšší sekundární vzdělání (ISCED úroveň 3), které zahrnuje z velké části specializované odborné vzdělání a odbornou přípravu. U některých zaměstnání může být požadováno specializované odborné vzdělání dosažené po ukončení sekundárního vzdělání - postsekundární neterciární vzdělání (ISCED úroveň 4). Formální vzdělání může být někdy nahrazeno praxí nebo pracovním školením.“ (ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/) 13

Tyto stupně vzdělání v českém systému školství mohou znamenat dokončený 2. stupeň základní školy a nižší ročníky osmiletých gymnázií (ISCED 2), střední školy s maturitou a střední odborné školy bez maturity (ISCED 3) nebo pomaturitní kvalifikační vzdělání (ISCED 4). (Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, dostupné na: http://www.naep.cz/) „Pro téměř všechna zaměstnání na této úrovni dovedností je nezbytným předpokladem schopnost porozumět informacím, jako jsou bezpečnostní pokyny, dále schopnost napsat záznam o vykonané práci a schopnost provádět jednoduché aritmetické výpočty. Pro mnohá zaměstnání se rovněž vyžaduje poměrně pokročilá gramotnost a početní schopnosti, stejně jako dobré komunikační dovednosti a případně také manuální zručnost. V některých zaměstnáních se tyto dovednosti mohou výrazně podílet na pracovní náplni.“ (ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/) Mezi zaměstnáními na této úrovni dovedností patří dále např. řidiči autobusů, mechanici motorových vozidel, ale i prodavači v prodejnách, řezníci, sekretáři, úředníci v oblasti účetnictví a stavební elektrikáři. (ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/) Dle klasifikace CZ-ISCO podskupina 8341 - Řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů „řídí, ošetřují, obsluhují a kontrolují jeden nebo více typů zvláštních účelových motorizovaných strojů, pojízdných strojů nebo zařízení používaných v zemědělství, zahradnických a lesnických činnostech“. Mezi příklady pracovních činností této podskupiny patří: a) řízení a ošetřování traktorů, zařízení pro orání, setí, hnojení, obdělávání a sklízení, stejně jako specializovaných zařízení s vlastním pohonem či zařízení tažená traktorem; b) seřizování rychlosti, maxima výšky a délky nástrojů; c) řízení a ošetřování traktorů nebo zařízení pro mýcení, sázení, sklízení a svážení dřeva a speciálních zařízení s vlastním pohonem určených pro práci v lesním hospodářství; d) obsluha zařízení na držení, zdvihání a kácení stromů; e) podávání pokácených stromů do strojů na odvětvování a řezání na kulatinu a skládání kulatiny a nakládání na nákladní automobily; f) příprava a umísťování zařízení k provozu; g) údržba strojů a provádění drobných oprav. (ČSÚ, dostupné na: http://www.czso.cz/) 14

3.2 Ergonomie Gilbertová a Matoušek uvádí, že pojem ergonomie byl uměle vytvořen a vznikl spojením dvou řeckých slov – ergon, které vyjadřovalo práci a nomos, které znamenalo zákon či pravidlo. (Gilbertová, Matoušek, 2002) Šedivý chápe ergonomii jako multidisciplinární aplikační vědu. Tedy jako ucelený systém zúčastněných věd o člověku při práci: antropologie, biomechanika, fyziologie práce, lékařství a hygiena práce, bezpečnost a hygiena práce, technika a technologie, design, ekonomika, psychologie práce a sociologie práce. (Šedivý, 2006) Bridger uvádí, že ergonomie je obor zabývající se interakcí mezi člověkem a strojem a faktory, které tento vztah ovlivňují. (Bridger, 2003) Dle Mezinárodní ergonomické společnosti (International Ergonomics Association,, dále jen IEA) je ergonomie vědecká disciplína zabývající se interakcí člověka a dalších složek systému, aplikující teoretické principy, data a metody se zaměřením na člověka a

na

zlepšení

výkonnosti

tohoto

systému.

(IEA,

dostupné

na:

http://www.iea.cc/01_what/What%20is%20Ergonomics.html) Chundela pod pojmem systém chápe soubor prvků či složek, které jsou vzájemně propojeny. Celek složený z člověka, stroje a prostředí není pouhou pasivní skladbou skládající se z těchto elementů, ale jejich seskupením a vytvořením vazeb mezi nimi se vytváří nová kvalita, nový útvar se specifickými vlastnostmi a hodnotami, který je možné znázornit způsobem uvedeným na obrázku č. 1. (Chundela, 1984)

Obr. 1 Schéma systému člověk – stroj – pracovní prostředí a vazeb mezi nimi (Chundela, 1984)

15

Mezinárodní ergonomická společnost (IEA) vymezuje tři základní oblasti ergonomie: 1. Fyzická ergonomie – zabývá se anatomií člověka, antropometrií, fyziologií a biomechanikou v souvislosti s fyzickou aktivitou. Řeší problematiku pracovních poloh, manipulaci s břemeny, bezpečností práce a nemocí z povolání. 2. Kognitivní ergonomie – zaměřuje se na psychické procesy, jako jsou např. vnímání, paměť a reakce. Zabývá se procesy rozhodování, psychickou zátěží a stresem, prohlubováním dovedností, apod. 3. Organizační ergonomie – se zaměřuje na optimalizaci systémů zahrnující organizační struktury, strategie a procesy. Řeší problematiku komunikace, týmové práce, firemní kulturu, režim práce a odpočinku, apod. (IEA, dostupné na: http://www.iea.cc/01_what/What%20is%20Ergonomics.html) Král vysvětluje přínos ergonomického přístupu následujícím způsobem: „Řešením problémů souvisejícím s vykonáváním lidské práce se zabývají různé vědní obory společenských, ekonomických a technických věd. Každý z těchto oborů však zkoumá práci a pracujícího člověka z jiného hlediska, a proto žádný z nich nemůže poskytnout zcela vyčerpávající pohled na práci ze všech jejích stránek. Jedině ergonomie, jejíž vědecká poznatková základna to umožňuje, a která svým přístupem v určitém směru organicky sdružuje poznatky o práci a pracujícím člověku, má proto všechny předpoklady stát se metodologickým nástrojem k řešení problémů v rámci pracovního systému, a to formou představující řešení problémů ergonomické povahy v logické posloupnosti dílčích kroků.“ (Král, 2001) Chundela spatřuje výhodu ergonomie v tom, že „humanizuje“ techniku, zastává „antropometrický“ přístup a vychází z toho, že člověk je tím nejslabším článkem systému. V tomto chápání je nutné celý systém přizpůsobit člověku a jeho schopnostem, znalostem a dovednostem. Toto pojetí staví do protikladu k „mechanocentrickému“ přístupu, kdy byl navržen systém (stroj) a pracovník se mu musel přizpůsobit, což vedlo nejen ke snižování produktivity práce a pohody člověka, ale také úrazům a nemocem. (Chundela, 1984)

16

3.3 Bezpečnost práce 3.3.1 Vymezení pojmu a funkce Dle Běliny je pojem bezpečnost práce chápána jako ucelený soubor různých technických, technologických, organizačních a jiných opatření, která zajišťují zaměstnancům, popřípadě dalším osobám nacházejícím se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích, ochranu jejich zdraví a života při práci. (Bělina, 2010) Janáková k souhrnu výše zmíněných opatření přidává ještě faktor výchovný. (Janáková, 2011) Podobně chápe bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen BOZP) i Řezáč – jako vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení možným rizikům. (Řezáč, 2012) Smyslem BOZP je dle Galvase „zajistit ochranu životů a zdraví zaměstnanců, hodnot, jejichž ztrátu nelze ničím nahradit“. (Galvas, 2004) Bek rozděluje cíle BOZP dle jeho pojetí. V rámci klasické – užší koncepce je hlavním úkolem zamezit pracovním úrazům, při komplexním – širším chápání je hlavní zájem soustředěn na celkovou ochranu zdraví člověka (před úrazem i nemocí), ale i jeho fyzickou a psychickou pohodu. Toto pojetí tedy musí řešit existenci nepřiměřené zátěže, nevhodných faktorů pracovního prostředí, podmínek práce, apod. Je tedy nutné využívat poznatků dalších vědních disciplín, jako je např. ergonomie, fyziologie, hygiena, design a psychologie. (Bek, 1998) Dle Galvase má BOZP dvě hlavní funkce - preventivní, která vychází z principu, že na současném stupni vědeckotechnického rozvoje je možno zabránit prakticky každému úrazu a funkci produkční, vyjadřující význam BOZP pro plynulou a kvalitní organizaci pracovního a výrobního procesu. (Galvas, 1992) 3.3.2 Legislativní úprava BOZP Právo na ochranu zdraví je zakotveno v článku 31 na uspokojivé pracovní podmínky a v článku 28 Listiny základních práv a svobod (usnesení č. 2/1993 Sb., ve znění 162/1998 Sb.), která je součástí ústavního pořádku České republiky. (David, 2005) 17

Zásadním předpisem v oblasti BOZP je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, avšak dané problematiky se dotýká celá řada dalších legislativních norem, jejichž částečný výčet je uveden v příloze diplomové práce č. 1. Neščáková však upozorňuje, že zákoník práce je právem výkladovým, takže nepřináší jednoznačné návody na řešení konkrétních situací. V této souvislosti uvádí dva možné přístupy k řízení personálních vztahů ve vztahu k zaměstnancům. Prvním z nich je založen především na principu vnitřních norem a smluv, což je cesta interpretace práva z hlediska konfrontace s realitou, kde se hledá především základní smysl a cíl právní úpravy. Do protikladu staví dřívější pojetí víceméně kogentního zákoníku práce a formálních pravidel, které se snaží hledat (avšak mnohdy marně) konkrétní řešení a správnou odpověď na personální problémy v jednotlivých ustanoveních obecně závazných právních předpisů. (Neščáková, 2013) Schmied a Jakubka uvádí, že v pracovním právu se uplatňuje princip smluvní svobody na úkor státní regulace. „Kromě minimálního standardu ochranného zákonodárství je pro pracovní právo typická i forma kolektivního vyjednávání, přičemž specifickým pramenem práva se tak stává kolektivní smlouva. Dalšími interními normami zakládající práva a povinnosti pak mohou být vnitřní předpisy zaměstnavatele“. Přičemž základním principem je teze „co není zakázáno, je dovoleno“. (Schmied, Jakubka, 2013) Jakubka v této souvislosti uvádí, že BOZP zaměstnanců při práci patří již historicky k základním pracovním podmínkám, kde je namístě rigorózní právní úprava bez možnosti jakýchkoliv odchylek ve smlouvách či vnitřním předpise zaměstnavatele. Projevy flexibility se tak mohou projevit pouze ve stanovení vyšší úrovně standardů, než jaké stanoví legislativní předpisy. (Jakubka, 2011) Rigoróznost právní úpravy BOZP však nekoresponduje s upozorněním Drásalové, že České republice je „vydávána řada zákonů i podzákonných norem, které mohou být vydávány za bezpečnostní předpisy, a ačkoliv jsou závazné, v řadě případů se překrývají a v řadě případů jsou nesrozumitelné a někdy i zcela nesplnitelné“. (Drásalová, 2009) Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v zákoníku práce upravena zejména v části páté (§ 101-108) a to z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, kterým se dle § 7 tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují 18

další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), v § 12 stanovuje, že na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, nebo fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu (např. dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání), nebo spolupracujícího manžela nebo dítě této osoby se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Dandová proto upozorňuje, že všechny zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zákoníku práce platí ve svém důsledku pro každého, kdo pracuje, i pokud se jedná o fyzickou osobu, která má živnostenské oprávnění a nikoho sama nezaměstnává. (Dandová, 2004) Cíle Evropské unie v oblasti BOZP jsou dosahovány zejména prostřednictvím řady směrnic, které jsou v určité šíři zakomponovány do české legislativy a to nejen do zákoníku práce, ale také do zákonů jiných. (Bělina a kol., 2010) 3.3.3 Školení BOZP Dle § 103 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. Školení je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, při změně pracovního zařazení, druhu práce, při zavedení nové technologie, změně výrobních a pracovních prostředků, změně technologických anebo pracovních postupů a v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Přičemž je zaměstnavatel povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Šubrt k této problematice uvádí, že periodicita školení a četnost ověřování znalostí by měla vycházet z povahy práce a pracoviště a odpovídat existenci rizik pro BOZP. (Šubrt a kol., 2003) 19

Neugebauer upozorňuje, že žádný právní ani ostatní předpis nestanovuje, kdo má školení provést a tuto volbu přenechává v kompetenci zaměstnavatele. Zvolená osoba by však měla mít znalosti o přednášené problematice a schopnost přednášet. (Neugebauer, 2010) Šenk doporučuje hodnotit efektivnost školení ve všech organizacích, přestože bývá spojováno zejména se společnostmi, které jsou držiteli certifikátu systému managementu BOZP podle normy ČSN OHSAS 18001:2008. Jeho účelem je zjistit, zda požadovaný cíl, který akce sledovala, byl splněn. „Pokud cíl nebyl splněn, došlo k několikanásobné škodě. Zaměstnanci nepracovali, akce stála finanční prostředky a úroveň BOZP se nezlepšila.“ K této kontrole může sloužit dokument, který je uveden v příloze č. 2 diplomové práce. Současně upozorňuje na nejčastější chyby při školení zaměstnanců, mezi kterými může být neřešení srozumitelnosti předávaných informací a jejich relevantnosti, neodpovídající časová dotace na školení v souvislosti s rozsahem předávaných informací, neschopnost školitele předat informace a nestanovení způsobu ověřování znalostí účastníků školení, přičemž doporučuje znalosti ověřit testem, pohovorem, nebo pohovorem s použitím check-listu. (Šenk, 2011) 3.3.4 Problematika pracovního úrazu 3.3.4.1 Vymezení pojmu pracovní úraz Dle zákonu 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 380 je pracovní úraz „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“, přičemž „jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů“. (zdroj: Codexis Academia, 2013) Od 1. 1. 2015 nabude účinnosti § 10 zákona 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který jako podmínku vzniku pracovního úrazu uvádí mimo působení zevních vlivů i vlastní tělesnou sílu. (zdroj: Codexis Academia, 2013) Dle nařízení vlády č. 2001/2010, o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, § 3 se pro statistické účely smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do jednoho roku zemřel. (zdroj: Codexis Academia, 2013) 20

3.3.4.2 Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu jsou podrobně vymezeny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zejména v § 103 a § 105, kde je zaměstnavateli uložena povinnost: •

zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci

•

objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu

•

přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů

•

ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím (přičemž jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům)

•

vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na

jeho

pracovištích,

a

uplatnit

taková

opatření,

aby

odstranil

nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání •

vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech a vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance

Bližší podmínky vedení knihy úrazů stanovuje nařízení vlády č. 201/2010, o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel si může zvolit, zda knihu úrazů povede v listinné či elektronické podobě, avšak údaje, které musí obsahovat, jsou následující: - jméno (jména) a příjmení úrazem postiženého zaměstnance - datum a hodina úrazu - místo, kde k úrazu došlo - činnost, při níž k úrazu došlo - počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu - celkový počet zraněných osob - druh zranění a zraněná část těla - druh úrazu - zdroj úrazu 21

- příčiny úrazu - jména svědků úrazu - jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal Zaměstnavateli tedy vzniká řada povinností bezprostředně po úrazu, ale i v delším časovém horizontu po něm. V příloze diplomové práce č. 3 je zachyceno schéma úrazu a v příloze č. 4 je uveden přehled lhůt pro jednotlivé úkony zaměstnavatele, které byly převzaty z webových stránek Státního úřadu inspekce práce. 3.3.4.3 Povinnosti zaměstnance při vzniku pracovního úrazu Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 106, odst. 4, písmene h) je zaměstnanec povinen „bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin“.

3.4 Nebezpečné situace 3.4.1 Vymezení pojmu riziko Dandová uvádí, že zákoník práce pojem riziko blíže nespecifikuje, avšak je možné tvrdit, že každá lidská činnost je pro člověka jeho možným zdrojem. V teorii práva se pojem riziko definuje jako „kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možného ohrožení nebo poškození zdraví zaměstnance vystaveného v pracovním poměru jednomu nebo více potencionálním zdrojům pracovních úrazů nebo ohrožení zdraví“. (Dandová, 2004) Podobně je riziko vymezeno i v Metodických návodech pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – „jako kombinace pravděpodobnosti, že dojde k nebezpečné události a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví lidí, způsobeného touto událostí“. (Českomoravská konfederace odborových svazů, 2001) V zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění 22

dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), jsou vymezeny rizikové faktory, kterými „jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost)“. Podobně rozděluje rizikové faktory Bek: A. Pracovního prostředí (fyzikálně-chemické a biologické) – např. hluk, vibrace, chemické škodliviny, záření a nevhodné mikroklimatické podmínky B. Související s výkonovou kapacitou člověka (možná příčina nepřiměřené pracovní zátěže s vlivem na výkon) – např. nevhodné, nefyziologické pracovní polohy, přetížení pohybového aparátu, nepřiměřené nároky na fyzickou zdatnost, nevhodný režim práce a odpočinku, nevhodné rotace a délka pracovních směn C. Ostatní – např. sociální klima na pracovišti Přičemž rizikovými faktory souvisejícími s výkonovou kapacitou člověka jsou podmínky pracovní činnosti, včetně organizace práce, které mohou být příčinou nepřiměřené pracovní zátěže a jež mohou snižovat výkonovou kapacitu člověka. Jejich důsledkem jsou např. bolesti páteře, končetin, svalů a neurotické příznaky. (Bek, 1998) Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, jsou podnikající subjekty povinny vyhledávat, hodnotit, posuzovat rizika možného ohrožení BOZP zaměstnanců, informovat o nich zaměstnance a činit opatření k jejich ochraně. 3.4.2 Vymezení pojmu skoronehoda Dandová uvádí, že pojem skoronehoda byl dříve v odborné literatuře o BOZP používán právě v souvislosti s prevencí rizik a úrazů. „V podstatě se dnes dá říci, že prevence skoronehod je v dnešním našem pojetí prevence rizik podle ustanovení § 102 zákoníku práce.“ Dodává, že stejně jako není definován pojem riziko, nebyl vymezen ani výraz skoronehoda,

nicméně

jej

odborná

literatura

označovala

jako

„kombinaci

pravděpodobnosti a rozsahu možného zranění a poškození zdraví zaměstnance, vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potencionálním zdrojům pracovních úrazů nebo ohrožení zdraví zaměstnance“. (Dandová, 2008) 23

Dle Novotného je skoronehoda událost, která skutečně nastala a při níž mohlo dojít k ohrožení života, zdraví a majetku, ale pouze shodou okolností k tomuto následku nedošlo. (Novotný, 2000) Výkladový

terminologický

slovník

některých

pojmů

používaných

v analýze

a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií, který vypracoval Výzkumný ústav bezpečnosti práce, definuje skoronehodu jako „jakoukoliv neplánovanou,

náhlou,

nežádoucí

událost,

která

nebýt

zmírňujících

účinků

bezpečnostních systémů nebo postupů, může se stát nehodou (incidentem) nebo havárií a způsobit zranění lidí, škodu na majetku nebo na životním prostředí nebo může způsobit ztrátu soudržnosti zařízení vedoucí k nepříjemným důsledkům.“ Přičemž je to událost bez vážného ohrožení nebo vážného dopadu na zdraví a životy lidí. (Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií, 2005) 3.4.3 Nejčastěji pozorované nebezpečné situace I přes odlišnost prací vykonávaných jednotlivými pracovníky, které se často velmi liší nejen v zemědělské a lesnické výrobě, ale i v rámci výrob samotných, je možné vytipovat rizika, která traktoristy ohrožují nejvíce. Novák upozorňuje na rizika při jednotlivých pracovních činnostech, která jsou uvedena v tabulce č. 1. Ronin upozorňuje, že nejvíce pracovních úrazů v zemědělství vzniká u mobilních stojů při přepravě, přičemž je přemisťováno velké množství nákladů na krátké vzdálenosti a převážná část z nich je zajišťována traktorovou dopravou. (Ronin, 1995) Novák uvádí, že v rostlinné výrobě vzniká nejvíce pracovních úrazů při obsluze mechanizačních prostředků pro dopravu, dále strojů pro manipulaci s materiálem a strojů pro sklizeň pícnin, sklizňových strojů pro okopaniny a obiloviny. Naopak nejméně pracovních úrazů vzniká při obsluze strojů pro úpravu půdy, strojů pro setí, sázení a hnojení a strojů na ochranu rostlin a zavlažování. (Novák, 2003)

24

Tab. 1 Rizika při pracovních činnostech (Novák, 2003) Pracovní činnost

Rizika Riziko plynoucí z nevhodné konstrukce a povrchové úpravy Nastupování a vystupování stupaček, provedení bez madel, riziko poranění při pádu z výšky do a z kabiny stroje nebo úderu o konstrukci stroje Riziko uklouznutí, pádu nářadí, poranění o ostré hrany či odletující Opravy a údržba strojů úlomky při odsekávání nebo narážení součástí bez ochranných brýlí, při vypnutím pohonu riziko často i smrtelných úrazů při přiražení nebo přimáčknutí nezajištěnou částí stroje Manipulace na ložné ploše, Riziko přiskřípnutí nebo přiražení končetiny, pádů z ložné plochy, s bočnicemi a materiálem u stroje zavalení nebo zasypání uvolněnými materiály Výstup a sestup na a z ložné Pády s rizikem přejetí při naskakování a seskakování ze stroje či plochy nebo prostoru za jízdy Připojování, odpojování Riziko přiražení ruky nebo nohy, udeření ojí vozu, zhmoždění prstů a přestavování strojů při práci bez ochranných rukavic Riziko přejetí při couvání či startování, uvedení stroje do pohybu Startování motoru, řízení a jízda bez výstražného signálu, jízdě na svažitém terénu, či při převracení strojů stroje, udeření o neupevněný předmět v kabině, udeření volantem, nežádoucí spuštění stroje při opravě Riziko zachycení nebo stržení částí těla při odstraňování Opravy, údržba a čištění stroje namotaného nebo nahromaděného materiálu, zachycení rotující částí za chodu stroje za uvolněný oděv, udeření pohybující se částí stroje Riziko přejetí, zachycení nebo přiražení k jinému stroji, nebo části Samovolné rozjetí stroje stavby po odpojení přípojného stroje, při nedostatečném zajištění zaparkovaného stroje či roztahování dvou vozidel Otevírání a zavírání dveřní Riziko úrazů způsobených druhou osobou i samotnou obsluhou

Ronin proto upozorňuje na nutnost si uvědomit, že vedle požadavků na technický stav traktorů, přípojných vozidel (vleků, návěsů, apod.), který je dán technickými předpisy, je také nezbytné dodržovat zásady bezpečné práce a uvádí nejčastější přestupky ze strany obsluhy traktoru: •

V kabině traktoru je přepravováno více osob, než je povoleno

•

Traktorista z traktoru nesestupuje, ale seskakuje

•

Traktorista nebo přepravovaná osoba vystupuje z traktoru za jízdy

•

Nevěnuje se dostatečná péče stupadlům (poškození, znečištění)

•

Není propojen brzdový systém traktoru s přípojným vozidlem

•

Ke spojování soupravy jsou použity kolíky, které nezabezpečí kvalitní spojení souprav (obrázek č. 2)

•

Stroje jsou po komunikaci přepravovány v pracovní poloze

•

Přípojná vozidla nejsou před odpojením zajištěna proti samovolnému pohybu nebo překlopení

Dále byly pozorovány tyto nedostatky: poškozený náhonový hřídel, nezakrytý náhonový hřídel a řetězové převody, tak, jak jsou zachyceny na obrázku č. 3. (Ronin, 1995) 25

Obr. 2 Nezajištěný kolík (Ronin, 1995)

Obr. 3 Nezakryté převody (Ronin, 1995)

3.4.4 Pravidla předcházení rizikovým situacím Obdobně, jako je chápán ergonomický systém Chundelou, tak Čermák pojímá bezpečnost práce - jako vzájemný vztah tří základních prvků: člověka, stroje a pracovních podmínek, přičemž člověka a jeho jednání spatřuje v celém souboru jako nejvíce rizikové. Proto pro předcházení rizikovým situacím spatřuje jako nejvíce důležitou připravenost zaměstnance. (Čermák, 1997) Stejné stanovisko zastává i Beck, který dodává, že je vždy nutné přizpůsobovat techniku i prostředí možnostem a schopnostem člověka. (Bek, 1998) Šalamon uvádí všeobecné povinnosti na úseku bezpečnosti práce ze strany zaměstnavatele v lesnictví, které je však nutné dodržovat i v zemědělské výrobě. Při výkonu lesnických činností je zaměstnavatel povinen zejména: 1. Informovat zaměstnance o rizicích ohrožení jejich bezpečnosti a provádět opatření k jejich ochraně 2. Uvádět do provozu a používat jen stroje, zařízení a provozní prostory odpovídající požadavkům předpisů k zajištění BOZP (jde-li o výrobek podléhající schválení státní zkušebnou, používat jej, jen pokud je schválen),

26

seznámit zaměstnance s bezpečnostními technologickými postupy pro práce, kterými jsou pověřováni a kontrolovat jejich dodržování 3. Zřizovat, zlepšovat a udržovat potřebná ochranná zařízení 4. Nepověřovat zaměstnance prací, pokud požadovaný výkon neodpovídá jejich zdravotní způsobilosti a schopnostem 5. Seznamovat zaměstnance s předpisy k zajištění BOZP a pravidelně ověřovat jejich znalost a vyžadovat jejich dodržování 6. Zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, provádět opatření k nápravě a při vzniku pracovního úrazu postupovat v souladu s legislativními požadavky 7. Poskytovat zaměstnancům podle příslušných předpisů k bezplatnému používání potřebné osobní ochranné pracovní prostředky, udržovat je v dobrém stavu a kontrolovat jejich používání 8. Zajišťovat pro zaměstnance školení v rozsahu a periodicitě dle příslušných předpisů 9. Pověřovat výkonem určité činnosti jen zaměstnance, kteří mají pro tuto činnost požadovanou kvalifikaci 10. Seznámit

zaměstnance

se

zásadami

pro

poskytování

první

pomoci

a s traumatologickým plánem (rozmístění stanic první pomoci a stanovišť pro odvoz zraněných) 11. Vybavit každého zaměstnance pracujícího na odloučeném pracovišti lékárničkou 12. Zajistit

pro

zaměstnance

vstupní

a

periodické

lékařské

prohlídky

dle legislativních požadavků 13. Zajistit, aby při práci se stroji a zařízeními nedocházelo k překračování limitů vibrací,

hluku

a

jiných

škodlivin

stanovených

příslušným

orgánem

(Šalamon, 1995) Ronin definuje základní pravidla při práci na svažitých pozemcích. Před zahájením práce je povinností pracovníka přidělujícího práci seznámit traktoristu s konkrétní hodnotou svažitosti. Z hlediska bezpečnosti práce je nutné používat k práci pouze stroje, jejichž svahová dostupnost zaručuje bezpečný výkon práce, na traktoru i přípojném stroji vyznačit svahovou dostupnost, stanovit bezpečný způsob otáčení, přizpůsobit svažitosti rychlost jízdy a prací na svažitých pozemcích pověřovat pouze zkušené řidiče. (Ronin, 1995) 27

Novák uvádí hlavní zásady práce v zemědělství: •

Nepoužívat stoj a zařízení bez seznámení se s návodem pro jeho bezpečný provoz, obsluhu a údržbu a bez proškolení a zácviku v jeho správném používání

•

Zkontrolovat technický stav stroje a zařízení před každým jeho použitím

•

Nepoužívat stroj a zařízení s nefunkčním nebo poškozeným ochranným zařízením

•

Neotevírat ochranné kryty na stroji a na zařízení dříve, než se zastaví všechny jeho pohybující se části

•

Před jeho odpojením od tažného vozidla zajistit stroj a zařízení proti samovolnému pohybu a překlopení

•

Dodržovat bezpečnou vzdálenost mezi stroji

•

Nepřevážet v kabině traktoru více osob než je povoleno, nebo je přepravovat jiným než předepsaným způsobem

•

Neseskakovat ze stroje a nenaskakovat do stroje

•

Nepoužívat zakázané způsoby práce při zapojování souprav strojů a zařízení

•

Při práci na svahu používat pouze stroje a zařízení s odpovídající svahovou dostupností

•

Neprovádět žádné zakázané činnosti za chodu stoje a zařízení nebo jejích částí (Novák, 2003)

Pravidly bezpečnosti práce při použití zemědělské techniky dle Ronina jsou: Před prací se stroji a technickými zařízeními je nutné se seznámit s návodem pro obsluhu, údržbu a opravu Před použitím strojů je důležité zkontrolovat jejich technický stav a nepoužívat stoje, pokud jsou jejich ochranná zařízení poškozena nebo zcela chybí U strojů a technických zařízení neodstraňovat ochranné kryty nebo jiná bezpečností ochranná zařízení Stroje a technická zařízení používat pouze k určenému účelu Zamezit nezpůsobilým pracovníkům stroje obsluhovat a opravovat Neprovádět údržbu a opravy za provozu, jestliže tomu nejsou stroje a zařízení uzpůsobena Při čištění nebo opravách neodkrývat ochranné kryty dříve, než se všechny pohybující části stroje zastaví

28

Veškeré pohyblivé části stroje zajišťovat proti samovolnému pootočení nebo sjetí (Ronin, 1995) V oblasti lesnictví Šalamon uvádí, že k vytvoření podmínek BOZP obsluhy soustřeďovacího traktoru je třeba dodržet následující zásady: Traktor nasazovat pouze na pracoviště, které odpovídá jeho typu, konstrukci a vybavení Obsluhou pověřit pouze zaměstnance, který vlastní odpovídající řidičské oprávnění a je pro soustřeďování vyškolen Soustřeďovací prostředek použít jen na pracovišti, které svým sklonem odpovídá bezpečnému sklonu, který je stanoven v technických podmínkách výrobce Upravit linky, po kterých se bude traktor pohybovat způsobem, aby byly zajištěny požadavky bezpečné jízdy pro daný typ traktoru Před zahájením práce seznámit obsluhu traktoru s podmínkami a zvláštnostmi pracoviště, s traumatologickým plánem, postupem prací a rozmístěním ostatních pracovníků, kteří se pohybují v blízkosti soustřeďované plochy Vybavit traktor nářadím a výstrojí vhodnými pro daný typ pracoviště a pracovní postupy Před zahájením prací seznámit pracovníky s jednotnou signalizací pro jednotlivé úkoly (Šalamon, 1995) Šalamon varuje, že dochází-li k současnému kácení a soustřeďování dříví na jednom pracovišti, je zakázáno se s traktorem pohybovat v kratší vzdálenosti od pracovníků provádějících kácení, nežli je dvojnásobek výšky káceného stromu. Obsluha traktoru se nesmí během soustřeďování pohybovat ve vnitřním úhlu napnutého lana, překračovat pohybující se lano navijáku a kmeny a postupovat vedle nákladu ve směru napnutého lana. Po dobu navíjení lana navijáku nesmí manipulovat s lanem, kladkami, úvazky nebo nákladem. V terénu, ve kterém hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví, je povoleno stahovat kmeny po svahu jen pomocí směrové kladky a jen tehdy, stojí-li traktor mimo ohrožený prostor. Při práci v nebezpečném terénu je zakázáno převážet v kabině traktoru další osoby. Před zahájením soustřeďování je nutné vykázat všechny nepovolané osoby z prostoru, kde jsou ohroženy lanem navijáku a soustřeďovaným dřívím. Opouští-li řidič traktor, je povinen jej zajistit proti pohybu a zabezpečit proti zneužití nepovolanými osobami. (Šalamon, 1995)

29

V roce 1966 byla vydána kniha Bezpečnost práce a příčiny úrazů v lesnictví od Otomara Rabšteineka a Waltera Mendeho. Dle autorů se jednalo o první knihu v lesnické literatuře Československé socialistické republiky, která komplexně pojednává o všech lesnických disciplínách. Impulsem k jejímu sepsání byl jistě i fakt, že každý týden v lesnictví při pracovní činnosti zemřel jeden pracovník a dalších třicet jich bylo vyřazeno z práce následkem úrazu, jak je uvedeno na přebalu svazku. V knize jsou obsaženy zejména obrazová vyjádření kritických situací s minimem textu, z důvodu co nejvyššího účinku na lidskou psychiku. Přestože od vydání publikace uplynulo téměř padesát let, její poznatky mohou být přínosné i pro dnešní dobu. Takovým příkladem může být upozornění na ohrožený prostor a nedostatečnou kontrolu nářadí. „Na první pohled zcela nevinná situace a zdánlivě bez nebezpečí. V našem případě byly na takto připravené ploše klučeny pařezy navijákem kolového traktoru přes směrovou kladku. Pomocník zapnul lano za pařez a dal řidiči znamení k zapnutí navijáku. Porušil však základní pravidlo při práci s lany, neboť zůstal v ohroženém prostoru. Toho si nepovšiml ani řidič a zařadil chod navijáku. Pařez byl však pevně zakořeněn a napětím lana se roztrhla objímka směrové kladky (která nebyla delší dobu kontrolována). Lano se z kladky vyšvihlo a švihem doslova přeřízlo nesprávně stojícímu pomocníkovi nohu. Příčinou úrazu byla špatná kontrola nářadí a prodlévání v ohroženém prostoru.“ Tato situace je zpodobněna na obrázku č. 4. (Rabšteinek, Mende, 1966)

Obr. 4 Varování před vstupem do ohroženého prostoru (Rabšteinek, Mende, 1966)

30

Autoři připomínají základní pravidlo pro práci s traktory a tedy to, že osa zadních kol má být vždy kolmá ke směru lana, které vleče kmen. „Jinak řečeno traktor postavíme tak, aby lano nenabíhalo šikmo na buben navijáku. Dalším důležitým předpokladem pro bezpečnou práci je i postavení traktoru na pevném podkladě. Obě zásady jsou nesmírně důležité, neboť jinak hrozí převrácení traktoru. Nemůžeš-li s traktorem zaujmout vzhledem k terénu toto postavení, použij vždy směrovou kladku. Postup je sice poněkud složitější, avšak vždy bezpečnější. Směrové klaky používej také tam, kde hrozí nebezpečí pádu sbližovaného kmene na traktor.“ Situace je znázorněna na obrázku č. 5. (Rabšteinek, Mende, 1966)

Obr. 5 Ilustrace nabádající k využívání směrové kladky, pokud není osa zadních kol traktoru kolmá ke směru lana, které vleče kmen (Rabšteinek, Mende, 1966) Další vyobrazení z knihy Bezpečnost práce a příčiny úrazů v lesnictví, znázorňující rizikové situace, jsou uvedeny v příloze diplomové práce č. 5. Louda upozorňuje, že „pro každou pracovní činnost v lesním hospodářství je nutná identifikace rizikových míst daného pracoviště a zjištění existence možnosti ohrožení pracovníků nebezpečným místem, nebezpečnou situací. Důležité je nejen posouzení správného pracovního postupu z hlediska bezpečnosti, ale posouzení všech podmínek, které mohou negativním způsobem ovlivnit stávající bezpečné podmínky na pracovišti a z normálně bezpečného pracoviště vytvořit za určitých podmínek pracoviště rizikové.“ (Louda, 2004) Toto upozornění lze aplikovat i do podmínek zemědělské výroby. Českomoravská

konfederace

odborových

svazů

v této

souvislosti

dodává,

že identifikace nebezpeční a vyhodnocení rizika by se mělo provést před jakýmikoliv 31

úpravami nebo zavedením nových pracovních metod, materiálů, procesů nebo strojního zařízení. Toho hodnocení by mělo být provedeno za konzultace pracovníků a jejich zástupců. (Českomoravská konfederace odborových svazů, 2001)

3.5 Fyziologie práce 3.5.1 Vymezení pojmu a účelu Jirák uvádí, že fyziologie práce se zabývá studiem reakce lidského organizmu na pracovní zátěž. (Jirák, 2007) Dle Šedivého je fyziologie práce nauka o fungování orgánových soustav, na jejímž základě se hodnotí výkonnost, uspořádává se pracovní proces při zachování optimálních funkcí lidského organizmu, zkoumá se vliv zevního prostředí na reakce a adaptace pracovníků a metodicky se poznává oblast mezi zdravím a nemocemi. (Šedivý, 2006) Jako cíl fyziologie práce uvádí Cikrt a Málek dosažení optimálního výkonu při takové zátěži organismu, která nevyvolává poškození zdraví pracovníka. Fyziologie práce sleduje fyziologické děje, které probíhají v organismu a v jeho jednotlivých orgánech v souvislosti s vynakládáním určitého druhu práce v ekonomickém smyslu. (Cikrt, Málek, 1995) Jako účel fyziologie práce Šedivý uvádí: •

Stanovení energetického výdeje v průběhu směny

•

Určení směnových, fyziologicky zdůvodněných výkonových norem

•

Stanovení velikosti pracovního zatížení k porovnání prací a k odměňování

•

Poskytnutí podkladů pro změny organizace práce (např. režim práce a odpočinku, stanovení náplně práce ve směně) a úpravy strojů

•

Prevence negativních zdravotních důsledků práce (Šedivý, 2006)

3.5.2 Reakce organismu na fyzickou zátěž Dle Šedivého vzniká vlivem fyzické zátěže ventilační a oběhová reakce organizmu. Důsledkem ventilační reakce je hyperventilace, tedy prohloubení dechu a zvýšení frekvence dýchání. Oběhová má za následek vasodilataci (roztažení) žil, přičemž

32

se úměrně zátěži zvyšuje krevní tlak a zrychlí se srdeční frekvence, bližší hodnoty jsou vedeny v tabulce č. 2. (Šedivý, 2006) Srdeční frekvence v závislosti na fyzické námaze dle Silbernagala je zachycena na obrázku č. 6 a průtok jednotlivými orgány na obrázku č. 7. Šimek uvádí zvýšení prokrvení při fyzické námaze u kosterních svalů desetkrát a srdce třikrát proti klidovým hodnotám. (Šimek, 1986)

Obr. 6 Srdeční frekvence při různě těžké

Obr. 7 Průtok jednotlivými orgány v klidu

a při fyzické námaze (Silbernagl, 1993)

práci (Silbernagl, 1993)

Tab. 2 Reakce organizmu na fyzickou zátěž (Šedivý, 2006) práce lehká střední objem vdechovaného vzduchu l/min. 8,5 16,7 21,9 3 spotřeba kyslíku 814 1260 cm /min. 286 srdeční frekvence Hz/min. 70 93 104 tlak krve mm Hg 120/85 144/80 155/80 reakce organizmu

jednotka

klid

těžká 40,4 2152 134 180/75

„Vztah mezi dechovou a srdeční frekvencí má ve střední části křivky (tj. bez extrémů na obou stranách, tedy příliš malé nebo příliš velké práce) přímou úměru k vydané energii, která se pak vypočítává z regresních rovnic.“ (Šedivý, 2006)

33

3.5.3 Energetický výdej Heller a Vodička uvádí, že nejnižší možná úroveň energetického metabolismu jedince je

bazální

metabolismus.

V reálných

klidových

podmínkách

je

energetický

metabolismus asi o 10 % vyšší a výrazně se zvyšuje při pracovních a sportovních činnostech.

Přesné

a

přímé

stanovení

spotřeby

energie

lze

provádět

jen

v kalorimetrických komorách nepřímo pak na základě zjišťování spotřeby kyslíku, který je měřen v uzavřeném prostoru nebo pomocí analýzy vydechovaného vzduchu. Jednoduché metody pak využívají funkční parametry, které vykazují k výdeji energie těsný vztah a lze je snadno monitorovat. Například vzestup srdeční frekvence nebo plicní ventilace při zatížení vykazuje těsnou závislost na spotřebě kyslíku. (Heller, Vodička, 2011) Bartůňková potvrzuje, že hodnota srdeční frekvence je při submaximálním zatížení v setrvalém stavu přímo úměrná spotřebě kyslíku. Těchto závislostí můžeme využít k výpočtu energetického výdeje za předpokladu, že hodnoty srdeční frekvence nejsou přímo ovlivněny faktory psychickými, farmakologickými, apod. (Bartůňková, 1996) Bek uvádí hodnoty energetického výdeje v megajoulech (MJ). 1 MJ odpovídá přibližně 238,84 kcal. Energetický směnový výdej dle autora je pro velmi těžkou práci u mužů asi 2388,4 kcal ve věku 18 – 29 let, 2149,6 kcal ve věku 30 – 39, 1910,7 kcal ve věku 40 – 49 let, 1671,9 kcal ve věku 50 – 59 let a 1433,0 kcal ve věku 60 – 65 let, přičemž příkladem těžké práce je práce v lese, těžkém průmyslu a některé stavební profese. (Bek, 1998) Tuček uvádí přípustné hodnoty energetického výdeje mužů a žen ve věku 18 až 65 let při fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, které jsou uvedeny v tabulce č. 3. Přičemž při práci svalstva horních končetin ve stoje se všechny hodnoty uvedené u směnného průměrného a přípustného a u ročního energetického výdeje sníží o 20%, při práci obou horních končetin vsedě nebo jedné horní končetiny ve stoje se hodnoty sníží o 50 %, při práci jednou horní končetinou vsedě se sníží o 75 %. Práce obou dolních končetin se hodnotí jako práce celým tělem. Energetický výdej směnový průměrný vyjadřuje hodnotu energetického výdeje, která nesmí být překročena v průběhu směny při rovnoměrném rozdělení pracovní doby, směnový přípustný určuje horní přípustnou hranici směnového energetického výdeje v případě nerovnoměrného rozložení zátěže v rámci týdne, měsíce nebo roku s tím, že průměrný energetický výdej 34

za daný interval nesmí překročit energetický výdej směnový průměrný. Roční energetický výdej vyjadřuje nejvyšší přípustný energetický výdej vynaložený na práci v průběhu roku a odpovídá množství energie vynaložené za 235 pracovních dnů při průměrném směnovém energetickém výdeji. Minutový přípustný energetický výdej určuje energetický výdej, který nesmí být v průběhu směny překročen ani při krátkodobých operacích. Tato hodnota může být překročena za výjimečných situací u vybraných, fyzicky velmi zdatných skupin pracovníků (důlní záchranáři, hasiči, likvidace havárií apod.), kteří se podrobili předepsaným preventivním prohlídkám a splňují zdravotní požadavky. (Tuček, 2005) Tab. 3 Přípustné hodnoty energetického výdeje mužů a žen ve věku 18 až 65 let při fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami (Tuček, 2005) energetický výdej jednotka směnový průměrný kcal směnový přípustný kcal roční kcal kJ/min. minutový přípustný W

muži 1624,2 1910,8 382153,4 34,5 575,0

ženy 1074,8 1289,8 253176,7 23,7 395,0

Hodnoty uvedené Tučkem v tabulce č. 3 obsahuje i v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v příloze č. 5 jako přípustné a průměrné hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží, přičemž se dle § 22 za celkovou fyzickou zátěž považuje zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalové hmoty. Energetický výdej je určen za osmihodinovou směnu. Jedná-li se však o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce. U směny dvanáctihodinové ale nesmí být průměrné hodnoty energetického výdeje navýšeny o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu. Máček a Vávra uvádí přibližné metabolické spotřeby při různých činnostech, které jsou uvedeny v příloze diplomové práce číslo 6.

35

3.5.4 Vliv fyzické zátěže na BOZP Přestože na úroveň BOZP působí celá řada vnitřních i vnějších faktorů, lze mezi mírou fyzické zátěže, se kterou se pojí fyzická únava, a počtem úrazů, vnímat kladnou korelaci. V této souvislosti je nutné zohlednit nejen množství úrazů, které se projeví navenek – skutečně se stanou, jsou tedy vyjádřitelné matematicky a svým způsobem popsatelné, ale i úrazy, které nemusejí být traktoristou ve chvíli fyzického poškození vnímané, přestože mu mohou způsobit značnou újmu, které je nutné předcházet. Těmto poškozením je nutné v souvislosti s fyzickým zatížením věnovat značnou pozornost, stejně tak jako skoronehodám, tedy situacím, které jakýmkoliv způsobem naznačují možnost vzniku pracovního úrazu. Přes nedostatečný počet studií věnujících se této problematice v podmínkách lesnictví a zemědělství je nutné souvislost mezi fyzickou zátěží a počtem úrazů zohlednit zejména při zkvalitňování oblasti BOZP. Tuček varuje před negativními vlivy působení tělesné zátěže na zdravotní stav člověka, které se projevují například zvýšeným počtem pracovních úrazů a onemocněním svalově-kosterního systému v důsledku jednostranného přetěžování. Je prokázána souvislost těchto obtíží s pracovní polohou. Některé pracovní polohy negativně ovlivňují nejen pohybový aparát, ale také dýchání a krevní oběh. (Tuček, 2005) V publikaci Prevence pracovních rizik v části věnované prevenci úrazů a nemocí Malý uvádí: „V souvislosti s eliminací nebezpečí nadměrné fyzické, resp. energetické zátěže je nutno u zaměstnanců v závislosti na věku a pohlaví sledovat zejména hodnoty energetických výdejů, srdeční (tepovou) frekvenci a hmotnosti manipulovaných břemen.“ (Malý, 2009) Šedivý uvádí několik pravidel ke snížení spotřeby energie při práci, z nichž pro práci v traktoru lze aplikovat zejména tato: 1. Vsedě zajistit stabilitu a změny pracovní pozice 2. Rychlé a přesné pohyby vykonávat po „balistické“ dráze, po křivkách, ne jako robot v pravoúhlých úvratích 3. Ruce v době pracovních přestávek udržovat v nečinnosti 4. Pracovník nesmí pracovat v nehodných (nefyziologických) polohách 5. Je třeba se vyhýbat polohám, které vyžadují neustálý pohyb těla nebo jeho částí

36

6. Odstranit pohyby, kdy se končetiny nacházejí v extrémních polohách, tj. nejblíže a nejdále od osy těla 7. Výslednice směru pohybu rukou musí být v prodloužení osy těla 8. Pohyby rukou při práci by měly být nepřetržité, bez podstatné změny směru pohybů (Šedivý, 2006)

3.6 Pracovní polohy Bek uvádí, že pracovní polohy se rozlišují na základní, v níž je vykonávána práce při hlavní činnosti a vedlejší (např. při seřizování stoje a jeho čištění), přičemž pracovní poloha vždy úzce souvisí s pracovními pohyby a s fyzickou náročností pracovních úkonů a operací. (Bek, 1998) Pracovní polohy v rámci práce traktoristů lze tedy rozlišit na polohy zaujímané v traktoru, zejména tedy při jeho řízení, a mimo něj, které kopírují různorodost činností vykonávaných traktoristy v rámci jejich pracovní náplně. Vzhledem k množství těchto aktivit je nutné se zaměřit na ty z nich, které pro pracovníky představují největší riziko. 3.6.1 Pracovní poloha v traktoru Dominující pracovní poloha v traktoru je tedy sezení při jeho řízení. Vyskytují se však i situace, kdy řidič manipuluje uvnitř kabiny během nastavení či úprav a také je do pracovních poloh v traktoru možno zařadit ty, které traktorista zaujímá během vystupování a nastupování do stroje. 3.6.1.1 Zásady správného sezení Howard upozorňuje, že „obecné zásady správného sezení v kanceláři nebo doma zůstávají v platnosti i při sezení v automobilu. Dokonce by se měly dodržovat tím spíše, že na rozdíl od kanceláře nebo domova řízení auta nedovoluje výraznější změny polohy, často po delší dobu bez přerušení“. Autor doporučuje prověřit polohu těla při řízení - posadit se zpříma, s pocitem hlavy tažené nahoru a brady tlačené směrem dozadu., nedržet volant příliš pevně a nezvedat ramena. (Howard, 2009)

37

Neposkytuje-li opěradlo přiměřenou oporu bederní páteře, je vhodné použít polštář nebo některou ze speciálně vyráběných podpěrek. Na obrázku č. 8 je zachyceno využití overballu dle Sedlákové.

Obr. 8 Podepření oblasti dolní hrudní páteře overballem (Sedláková, 2010) 3.6.1.2 Sedadla Haward uvádí, že sedadlo by mělo být pevné a poskytovat oporu zejména bedernímu úseku páteře. Mělo by být nastaveno tak, aby umožnilo vzpřímený posed s uvolněným držením paží bez napětí svalů. Nohy se mají pohodlně opírat a musí být umožněno sešlápnutí pedálů bez nadměrného natahování. (Haward, 2009) Rozdílnost sedadel do traktorů dostupných na trhu je značná. Zákazník si může zvolit mezi sedadly poskytující základní komfort, jako je například sedadlo Granit, uvedené na obrázku č. 9, které poskytuje odpružení a umožňuje regulaci pérování a mezi sedadly s vyspělými technologiemi, jako je např. sedadlo Grammer MAXI Evolution, zachycené na obrázku č. 10. Toto sedadlo nabízí, mimo jiné, nízkofrekvenční, vysokofrekvenční a postranní odpružení, čímž redukuje horizontální i vertikální kmitání kabiny, nespočet možností nastavení sklonu, hloubky a výšky sedadla, ale také vnitřní klimatizaci, která odvádí tělesnou vlhkost.

38

Obr. 9 Sedadlo Granit (zdroj: katalog Granit – Traktory – náhradní díly, 2010/2011)

Obr. 10 Sedadlo Grammer MAXI Evolution (zdroj: katalog Granit – Traktory – náhradní díly, 2010/2011) Bauer uvádí, že sedadla musí splňovat nároky Směrnice evropské Rady 78/764/EEC ze dne 25. července 1978 pro sjednocení pravidel členských zemí na sedadla řidičů kolových zemědělských a lesnických traktorů, která má za cíl, vedle řady dalších předpisů Evropské unie (Evropského společenství), Evropské hospodářské komise OSN a celosvětových předpisů GTR, které upravují návrh kabiny, zvýšit bezpečnost práce a omezit nepříznivé účinky působící na řidiče. (Bauer a kol., 2006)

39

3.6.1.3 Negativní vlivy špatného sezení Mohr upozorňuje na význam dobrého sedadla a špatného držení těla během řízení, které může vyvolat poškození plotének z důvodu jejich vystavení tlaku do jedné strany, jež je znázorněno na obrázku č. 11. (Mohr, 1993) Vokurka definuje meziobratlovou ploténku jako pružnou destičku z vláknité chrupavky mezi dvěma obratli páteře, která svou pružností tlumí nárazy, tak, jak je uvedeno na obrázku č. 12. Ploténka je tvořena vazivovým prstencem (anulus fibrosus), které obklopuje želatinózní pulpózní jádro (nukleus pulposus), u kterého může dojít k vyhřeznutí (prolapsu), který vzniká nejčastěji v bederní oblasti. (Vokurka, 2000)

Obr. 11 Vliv nesprávného sezení při řízení na poškození plotének (Mohr, 1993)

Obr. 12 Meziobratlová ploténka (Vokurka, 2000) Přestože je riziko bolestí zad způsobené jízdou v traktoru vysoké samo o sobě, je nutné zvážit i vysoké procento výskytu bolesti zad v populaci a její příčiny, které lze chápat jako predispoziční faktor k těmto obtížím.

40

Stackeová upozorňuje, že jsou bolesti zad jednou z nejčastějších zdravotních obtíží současné populace. Celosvětově jsou považovány za vážný medicínský, sociální a ekonomický problém, přičemž bývají také jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře, pracovní neschopnosti a častou příčinou hospitalizace. (Stackeová, 2012) Novák podotýká, že problém s bolestí zad je masový, uvádí, že aspoň 90 % osob aspoň jednou trpělo bolestí zad. (Novák, 2002) Kempf uvádí, že 80 % populace minimálně jednou v životě trápily bolesti zad, přičemž se bolesti lumbálního konce zad staly nejčastější civilizační nemocí. (Kempf, 2004) Tichý vysvětluje, proč je oblast bederní páteře zřejmě nejchoulostivějším úsekem. Jedná se o poslední úsek, který je tvořen spojením volně pohyblivých obratlů, přičemž nese celý trup, hlavu a horní končetiny. Jedinou oporu mohou bederní páteři poskytnout břišní svaly, které tvoří tzv. svalový korzet. Pokud jsou ovšem břišní svaly ochablé, je páteř vystavena větší zátěži a riziku poškození. (Tichý, 2000) Hnízdil a Beránková v této souvislosti popisují typického pacienta trpícího bolestmi zad, tak jak je uvedeno na obrázku č. 13. Vyznačuje se ochablými svaly a svalovou nerovnováhou, s čímž se velmi často pojí obezita.

Obr. 13 Typický pacient trpící bolestmi zad – obezita, těžká svalová nerovnováha v bederní oblasti (Hnízdil, Beránková, 2000) 41

Hüttich uvádí, že bolest zad je často způsobena nedostatkem pohybu, jednostranným zatěžováním, špatným držením těla nebo přílišnou námahou. (Hüttich, 1997) Sedláková varuje, že funkční poruchy krční páteře mohou být i jednostranné, pokud je hlava delší dobu otočená. Přičemž dlouhodobým sezením také dochází k omezení žilního návratu z dolních končetin a tím ke zvýšenému riziku vzniku křečových žil. Například lýtkový sval je považován za tzv. periferní pumpu krevního oběhu a vsedě je jeho aktivita minimální. (Sedláková, 2010) 3.6.2 Pracovní poloha mimo traktor Traktoristé vykonávají mimo traktor mnoho rozličných prací, jako je např. seřizování, údržba a oprava stojů. Tyto činnosti jsou velmi často spojené se zdviháním břemen, mnohdy s velmi vysokou hmotností. Vzhledem k zatížení bederní části zad při řízení, je vhodné se zaměřit na tuto problematiku i mimo traktor. 3.6.2.1 Zdvihání břemen Kempf uvádí jako základní předpoklad bezpečného zvedání břemen vyhýbání se nadměrné lordóze. Je důležité zachovávat vzpřímený postoj a držet předměty blízko u těla. Pokud je to možné, je vhodné přenášenou váhu rozdělit na menší části a hmotnost rozložit symetricky na obě strany těla. (Kempf, 2004) 3.6.2.2 Rizika špatného zvedání břemen Mohr upozorňuje, že pokud člověk vykonává povolání, při němž musí zvedat těžká břemena, vzniká velké zatížení, zejména v oblasti bederní páteře. Protože jsou břemena často přenášena ve značné vzdálenosti od osy těla, vzniká vlivem fyzikálního působení páky velký tlak, který demonstruje obrázek č. 14, kdy na bederní oblast osoby zvedající předmět o hmotnosti 10 kg vzniká zatížení 727,7 kg. (Mohr, 1993)

42

Obr. 14 Zatížení na ploténku bederní páteře hmotností 727,7 kg při zvedání předmětu o hmotnosti 10 kg mimo osu těla (Mohr, 1993) 3.6.3 Prevence bolesti a nemocí zad Vzhledem k vysokému riziku nevhodného zatížení zad je nutné zaměření zejména na tuto oblast. Mohr doporučuje jízdu prokládat pauzami každé dvě hodiny, během kterých navrhuje protahovací cviky nebo několikaminutovou chůzi. (Mohr, 1993) Novák upozorňuje, že je jen málo onemocnění, u nichž je pro léčbu tak velice důležité, aby nemocný správně rozuměl příčině a průběhu nemoci, jako je při bolestech v zádech a poukazuje na paradox neexistence českého, všeobecně srozumitelného pojmenování choroby dolního konce zad, přičemž jako nejužívanější, a poněkud složitý, výraz uvádí vertebrogenní algický syndrom bederní, který znamená tzv. bolest v kříži. Přestože problém bolestí zad figuruje na předních místech pracovní neschopnosti a invalidity, lidé o chorobách zad vědí překvapivě málo. (Novák, 2002) Hnízdil s Beránkovou upozorňují, že o aktivní přístup k bolestem zad nebývá ze strany pacientů příliš velký zájem, s výjimkou těch, kteří již trpí skutečně velkými obtížemi. V povědomí lidí většinou panuje přesvědčení, že k tomu, aby byl člověk zdráv, musí být manipulován, masírován a jinak fyzikálně opečováván, za podpory farmak,

43

bez jakékoliv vlastní iniciativy. Domnívají se proto, že zásadní význam pro výsledný léčebný efekt má změna v myšlení lidí, kteří si musejí uvědomit, že klíč k uzdravení spočívá především v jejich vlastní snaze a vůli. (Hnízdil, Beránková, 2000) Prevenci bolestí zad Kempf rozděluje na prevenci primární, tedy k zabránění rozvinutí nemoci u zdravého člověka, sekundární prevenci, která se zabývá včasným rozpoznáním již vzniklé nemoci, ale v době, kdy jsou dobré vyhlídky na léčbu nebo vyléčení a prevenci terciální, jejímž úkolem je zabránění pokračování nemoci. (Kempf, 2004) Hnízdil s Beránkovou upozorňují, že proti bolestem zad však není nutné bojovat pouze ve fitcentrech nebo rehabilitačních pracovištích. Velmi pozitivně se může projevit i zdánlivě bezvýznamné zvýšení pohybové aktivity, tedy absolvováním např. denní hodinové procházky, vyhýbáním se použití výtahů, rychlejší chůzí apod. (Hnízdil, Beránková, 2000) Hüttich uvádí vybrané možnosti, jak bolestem zad předcházet: •

Vyhýbat se nehybnému sezení nebo stání

•

Netísnit tělo příliš těsným, nepružným oděvem

•

Při přenášení břemen zátěž rozdělit rovnoměrně na obě ruce

•

Činnost v polovičním předklonu nahradit vzpřímeným stáním a ohýbat se poklesem v kolenou

•

Kontrolovat svou tělesnou hmotnost

•

Při zvedání předmětu podřepnout a držet záda rovná

•

Nespat na břiše (Hüttich, 1997)

Howard definuje pravidla správného pohybu: •

Vždy držet záda co nejrovněji

•

Dbát na správnou výšku pracovní plochy, která nesmí nutit k předklonu

•

Při zvedání držet předměty u těla, zvedat se pomocí kolenou a kyčlí a dbát na rovná záda

•

Pokaždé, když je to možné, rozdělit náklad na menší a lehčí části (Howard, 2009)

44

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Materiál Z legislativního hlediska je práce zaměřena na Českou republiku. Z důvodu typové rozmanitosti pozorovaných strojů i osob, budou měření prováděna nejenom v České republice, ale částečně i na Slovensku. Vzhledem ke značné podobnosti obou území z hlediska přírodního, historického, kulturního a při zohlednění výrazné podobnosti postupů práce na obou územích, nelze předpokládat, že tento fakt negativně ovlivní vypovídající hodnotu práce. Výběr jednotlivých podniků a pracovníků bude proveden zejména podle ochoty sdílet informace týkající se zaměření diplomové práce, dle technického vybavení a možnosti dlouhodobější účasti na měření. Z důvodu značné citlivosti zjišťovaných informací, budou pro zachování anonymity podniků i jednotlivých pracovníků tito označováni přidělenými čísly. Z informačních zdrojů, které budou použity, jsou významné zejména odborné knihy, skripta, učebnice, vědecké a závěrečné práce, zápisy z přednášek apod. V elektronické podobě pak jednotlivé webové stránky nebo informace na CD nosičích. Nutné je také zmínit jednotlivé počítačové programy pro zpracování dat (zejména Microsoft Excel), právní informační systém Codexis Academia a program k sporttesteru Garmin Training Center. Vzhledem k tématu práce mají značnou důležitost informační materiály a návody k obsluze přístrojů použitých pro měření a také provozní manuály k zemědělské a lesnické technice, na níž bylo měření prováděno.

4.2 Metodika 4.2.1 Metodika zpracování závěrečné práce Před začátkem vypracování diplomové práce budou shromážděny dostupné údaje týkající se zpracovávaného tématu. Ty pak mezi sebou budou porovnávány a tříděny s cílem získat o dané problematice komplexní přehled. Pomocí nabytých informací a vytyčených cílů práce bude vytvořena komplexní metodika obsahující jednotlivé 45

úkoly. Hlavní část práce bude zahrnovat šetření v terénu obsahující měření pomocí sporttesteru Forerunner 110 HR, fotoaparátu s videokamerou, dotazníkové průzkumy, hodnocení záznamů o pracovních úrazech a pozorování. Poté budou jednotlivé údaje vyhodnoceny, převážně pomocí počítačových programů a budou vytvořeny závěry, které budou uvedeny ve výsledcích práce, v širším kontextu pak v diskuzi. Během zpracování závěrečné práce budou použity zejména metody analýzy, syntézy, komparace, analogie, indukce a dedukce. 4.2.2 Metodika jednotlivých měření a šetření 4.2.2.1 Chronometráž pracovní směny V zemědělství budou pozorovány následující pracovní operace: orba, setí a chemické ošetřování porostu, v lesnictví se pak bude jednat o přibližování dříví z lesa na odvozní místo. Pracovní náplň bude rozdělena na jednotlivé činnosti - vlastní orba; vlastní setí; vlastní ošetřování; vlastní přibližování; přeprava; příprava, údržba a oprava stroje; přestávky; ostatní. Vlastní přibližování dříví z lesa na odvozní místo bude za účelem pozorování dále děleno na přejezd, sestavení nákladu, odvoz nákladu na určené místo, složení nákladu a uložení na skládku. Vlastní orbou, setím a chemickým ošetřováním porostu se rozumí pouze čas operátora strávený v traktoru při výkonu vlastní činnosti. Tedy u orby se jedná o pojezd traktoru se spuštěným pluhem, přejezdy a otáčení na úvratích, obdobně tak tomu bude u setí a ošetřování, s tím, že nebude brát v potaz čas nutný pro doplnění osiva a chemických přípravků. U přibližování bude sestavní nákladu započato vystoupením pracovníka z traktoru do porostu; odvoz na určené místo jeho nastoupením do traktoru; složení na určené místo jeho opětovným vystoupením; uložení na skládku pak jeho opětovným nastoupením. Přejezd bude započat odjezdem z tohoto místa. Přepravou se bude rozumět přesun techniky z místa parkování na určené pracoviště, případně přesun mezi jednotlivými pracovišti. Do tohoto času budou také zahrnuty vynucené přejezdy z důvodu doplnění pohonných hmot, přeprava na servisní místo při poruchách, apod. Přípravou, údržbou a opravou stroje se rozumí připravení, seřízení, nastavení, údržba a oprava techniky, kterou provádí operátor daného stroje. Přestávky budou zahrnovat čas na oddech, přirozené potřeby a technicko-organizační ztráty, tedy dobu,

46

kdy se operátor nevěnuje pracovní činnosti. Do celku nazvaného jako ostatní, budou spadat veškeré činnosti, které nemohly být s jistotou přiřazeny k žádnému jiné zmiňované části (např. administrativní práce). Pro každou operaci budou zvoleni čtyři pracovníci v zemědělství a osm pracovníků v lesnictví, přičemž na každém z nich proběhne pozorování jejich práce v délce trvání pěti směn. Při výběru pracovníků do hodnocení bude dána přednost těm, jejichž délka pracovní směny je osm a více hodin. V opačném případě bude jako minimální hranice zvoleno šest hodin práce v pracovním dnu bez započtení přestávek. Měření spotřeby času bude provedeno pomocí stopek, pozorování bude zaznamenáno do předem připraveného formuláře. Čas strávený jednotlivými činnostmi bude vyjádřen v procentech nejprve za jednu pracovní směnu, poté pomocí aritmetického průměru za pět odpracovaných směn. 4.2.2.2 Hodnocení fyzické zátěže Výběr probandů Vzhledem k množství faktorů, které mohou ovlivnit hodnocení fyzické zátěže, bude před vlastním měřením nutné zjistit o každém pracovníkovi množství informací. K tomuto účelu bude sestaven dotazník, jehož doslovné znění bude uvedeno v příloze diplomové práce č. 7. Dotazníkem budou zjišťovány následující údaje: jméno, věk, délka praxe při práci traktoristy, nemoci akutního i chronického charakteru, medikace, zdravotní komplikace v minulosti, které mohou ovlivnit výkon práce a odhad fyzické kondice pomocí tabulky tříd aktivity společnosti Firstbeat Technologies Ltd., kterou převzala společnost Garmin Ltd. a jež je uvedena v tabulce č. 4.

47

Tab. 4 Třídy aktivity k odhadu fyzické kondice (návod k sporttesteru Forerunner 110 HR) třída aktivity 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

frekvence aktivity žádná cvičení

frekvence tréninku doba tréninku méně než 15 min. 1 x za 14 dnů příležitostná lehká cvičení 15 až 30 min. 1 x za 7 dnů přibližně 30 min. přibližně 45 min. 2 - 3 x za 7 dnů 45 min. až hodinu pravidelná cvičení a trénink 1 až 3 hodiny 3 - 5 x za 7 dnů 3 až 7 hodin téměř denně 7 až 11 hodin každodenní trénink 11 až 15 hodin denně více jak 15 hodin

Probandovi bude po vyplnění dotazníku přiděleno číslo, pod kterým budou zjištěné údaje o jeho osobě v rámci zpracování diplomové práce hodnoceny. Jméno probanda nebude uveřejněno. Po vyplnění dotazníku budou informace v něm uvedené s každým probandem konzultovány s cílem zaměřit se zejména na problematiku zdravotního stavu, u které se vzhledem ke složitosti popisu problému předpokládá největší míra nepřesností. Vzhledem k citlivosti osobních údajů bude rozhovor probíhat pouze s probandem, bez přítomnosti dalších osob. Zjištěné údaje o zdravotním stavu budou konzultovány s lékařem, pokud by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění měření fyzické zátěže, budou probandi z dalšího měření vyloučeni. U probandů bude měřena tělesná výška, při níž budou probandi stát napřímeni bez obuvi na rovné podlaze, poté bude následovat měření tělesné hmotnosti. Pomocí naměřených údajů bude zjištěn body mass index (BMI) dle následujícího vzorce: BMI = tělesná váha (kg) / tělesná výška2 (m) Kontrolní měření Pro porovnání bude u traktoristů měřen stupeň fyzická zátěž v klidovém stavu po dobu jedné minuty. U každého z traktoristů bude provedeno toto měření před plánovaným denním pracovním výkonem (před pracovní směnou) a poté po skončení pracovní 48

směny. V obou případech těmto měřením nebude předcházet žádná fyzická zátěž, traktorista bude po dobu deseti minut před měřením nehybně sedět. Dále bude měřena fyzická zátěž během jedné minuty volné chůze. Směr chůze bude volen co možná nejpřímější, bez prudkých změn směru, v klimatických podmínkách odpovídajících pracovnímu prostředí a v pracovním oděvu. Stejně jako měření předcházející bude u každého z traktoristů provedeno toto měření před plánovaným denním pracovním výkonem (před pracovní směnou) a poté po pracovní směně, přičemž tomuto měření bude předcházet měření v klidu. Vlastní měření V zemědělství budou měření probíhat během následujících činností: vlastní orba, vlastní setí a vlastní chemické ošetřování porostu, v lesnictví během přejezdu, sestavení nákladu, odvozu nákladu na určené místo, složení nákladu a uložení na skládku, v zemědělství i lesnictví během přepravy. Náplň jednotlivých činností je popsána v metodice chronometráže pracovní směny. Každá činnost bude měřena u několika traktoristů, u každého z nich pětkrát. Každé měření, během kterého bude sledována fyzická zátěž, bude probíhat minimálně tři minuty, výsledná hodnota bude poté přepočtem vyjádřena na dobu jedné minuty. Měření fyzické zátěže bude provedeno pomocí sporttesteru Forerunner 110 HR od společnosti Garmin Ltd., který se skládá z hodinek a bezdrátového snímače srdečního tepu uvedených na obrázku č. 15. Snímač srdečního tepu je připevněn na hrudním pásu, jehož správné umístění je zachyceno na obrázku č. 16.

Obr. 15 Sporttestr Forerunner 110 HR

Obr. 16 Upevnění hrudního pásu

49

Fyzickou zátěž sporttester vyhodnocuje dle technologie společnosti Firstbeat Technologies Ltd., která se zaměřuje na hodnocení fyziologických funkcí během pracovního procesu a při sportu. V diplomové práci bude úroveň fyzické zátěže hodnocena v kilokaloriích (kcal) z důvodu použití této jednotky v lékařské praxi, přičemž 1 kcal je rovna přibližně 4,1868 kilojoulů (kJ). 4.2.2.3 Hodnocení skoronehod Pro přesnější a snadnější vyhodnocení skoronehod, tedy krizových situací, naznačující možnost vzniku pracovního úrazu, budou pořízeny videozáznamy traktoristů při práci. K tomuto účelu bude použit fotoaparát Nikon Coolpix S9300. Tyto záznamy pak budou opětovně shlédnuty se zaměřením na možná rizika (i s přihlédnutím k fyzické aktivitě). 4.2.2.4 Hodnocení počtu pracovních úrazů V pěti zemědělských podnicích a pěti lesnických podnicích bude provedeno šetření dokumentů zaznamenávající pracovní úrazy traktoristů pět let nazpět podle knihy úrazů, formulářů záznam o úrazu a obdobných dokumentů. Zaznamenány budou úrazy související s jízdou v traktoru, ale i s prací traktoristů – např. vzniklé během údržby a oprav. 4.2.2.5 Hodnocení znalosti a úrovně proškolení o BOZP Znalost BOZP bude testována pomocí dotazníkového šetření. Deseti traktoristům v zemědělské výrobě a deseti traktoristům v lesnictví, z nichž maximálně dva budou pracovat v jednom podniku, bude rozdán anonymní dotazník s otevřenými otázkami a také s otázkami, které umožňují výběr správné odpovědi z nabídky, tak jak je uvedeno v příloze diplomové práce č. 8. Hodnocení znalostí bude zaměřeno na dva tematické celky – na práva a povinnosti zaměstnance a na úroveň školení BOZP. V oblasti práv a povinností zaměstnance bude zjišťován subjektivní pocit traktoristy ohledně možnosti podílet se na řešení otázek souvisejících s BOZP, možnosti vyžadovat po pracovníkovi převzetí části nákladů na zajištění BOZP ze strany zaměstnavatele,

50

povinnosti týkající se oznámení pracovního úrazu a práva na zajištění osobních ochranných pracovních prostředků. V části týkající se BOZP budou zkoumány subjektivní pocity dostatečnosti proškolení BOZP a schopnosti mu porozumět, zjišťovány otázky, které nebyly na školení BOZP pracovníkům zodpovězeny a ověřována atraktivita těchto školení.

51

5 VÝSLEDKY PRÁCE 5.1 Chronometráž pracovní směny V zemědělství byly pozorovány následující pracovní operace: orba, setí a chemické ošetřování porostu, v lesnictví se pak jednalo o přibližování dříví z lesa na odvozní místo, během nichž byla měřena spotřeba času. Pro každou operaci byli zvoleni čtyři pracovníci v zemědělství a osm pracovníků v lesnictví, přičemž u každého z nich proběhlo pozorování jejich práce v délce trvání pěti směn, během nich bylo sledováno zastoupení předem definovaný činností v pracovních směnách. U naměřených hodnot za pět pracovních směn byl u jednotlivých činností vypočítán aritmetický průměr, který je uveden v tabulkách č. 5 až č. 8. 5.1.1 Orba Průměrná délka pracovní doby u pracovní operace orba byla za dvacet dnů, ve kterých probíhalo měření, 11,3 hodin. Průměrné trvání vlastní orby činilo 74,4 % délky pracovní směny. Bylo možné pozorovat značné rozdíly v čase přepravy, které byly ovlivněny zejména vzdáleností pole od podniku a místa čerpání pohonných hmot. Při přípravách, údržbách a opravách stroje byl mezi nejnižší a nejvyšší měřenou průměrnou hodnotou zaznamenán dvojnásobný rozdíl, který byl nejspíš způsoben rozdílnou úrovní technického vybavení. Tab. 5 Aritmetický průměr zastoupení jednotlivých činností za pět pracovních směn při pracovní operaci orba číslo probanda 1 2 3 4 Ø

délka trvání činnosti v pracovní směně (v %) Ø délka pracovní příprava, údržba vlastní orba přeprava přestávky ostatní doby (hod.) a oprava stroje 69,6 11,3 4,8 11,2 3,1 10,8 75,8 12,6 2,4 6,9 2,3 11,5 74,1 10,8 3,1 7,7 4,3 11,3 78,2 6,7 3,6 9,6 1,9 11,6 74,4 10,4 3,5 8,9 2,9 11,3

52

5.1.2 Setí V průběhu dvaceti měřených dnů byla průměrná délka pracovní doby u pracovní operace setí 11,6 hodiny. Stejně jako u pracovní operace orba byly zaznamenány značné rozdíly v délce trvání přepravy. Velkých rozdílů dosahovaly i hodnoty přípravy, údržby a opravy stroje, které byly ovlivněny zejména manipulací s osivy. Více než dvojnásobný rozdíl byl pozorován u činnosti označené jako „ostatní“ z důvodu rozdílného zapojení traktoristy do manipulace s osivem, výpočtu secích dávek, apod. Tab. 6 Aritmetický průměr zastoupení jednotlivých činností za pět pracovních směn při pracovní operaci setí číslo probanda 1 2 3 4 Ø

délka trvání činnosti v pracovní směně (v %) Ø délka pracovní příprava, údržba vlastní setí přeprava přestávky ostatní doby (hod.) a oprava stroje 72,3 10,7 5,6 6,7 4,7 11,4 68,7 9,1 7,7 9,3 5,2 12,0 71,9 9,9 6,3 8,1 3,8 10,9 73,4 4,4 7,4 6,9 7,9 12,0 71,6 8,5 6,8 7,8 5,4 11,6

5.1.3 Chemické ošetřování porostu Průměrná délka pracovní doby u pracovní operace chemické ošetřování porostu byla ze všech operací pozorovaných v zemědělství nejdelší, a to 11,8 hodiny. Čas věnovaný vlastnímu ošetřování dosáhl v průměru 80,4 % z pracovní směny a naproti tomu čas věnovaný přípravám, údržbám a opravám stoje a ostatním činnostem byl nejkratší. Tab. 7 Aritmetický průměr zastoupení jednotlivých činností za pět pracovních směn při pracovní operaci chemické ošetřování porostu délka trvání činnosti v pracovní směně (v %) číslo Ø délka pracovní příprava, údržba probanda vlastní ošetřování přeprava přestávky ostatní doby (hod.) a oprava stroje 1 82,1 4,9 3,8 6,1 3,1 11,8 2 79,4 7,6 2,9 6,8 3,3 12,0 3 81,7 8,1 2,2 6,3 1,7 12,0 4 78,5 10,0 3,5 6,2 1,8 11,5 Ø 80,4 7,7 3,1 6,4 2,5 11,8

53

5.1.4 Přibližování Průměrná dálka pracovní směny u přibližování byla ve srovnání se zemědělstvím kratší a činila 8,9 hodiny. Vlastní přibližování, které trvalo průměrně 63,9 % pracovní směny, bylo dále členěno na jednotlivé činnosti, z nichž nejdéle trvalo sestavení nákladu a jeho odvoz. Průběh vlastního přibližování byl velmi ovlivněn přírodními podmínkami, použitou technologií a vzdáleností od odvozního místa. Např. u odvozu nákladu byl pozorován mezi nejkratší a nejdelší měřenou hodnotou téměř trojnásobný rozdíl, při uložení na skládku byl tento rozdíl více než pětinásobný. Tab. 8 Aritmetický průměr zastoupení jednotlivých činností za pět pracovních směn při pracovní operaci přibližování

odvoz nákladu

složení nákladu

uložení na skládku

CELKEM

1 2 3 4 5 6 7 8 Ø

sestavení nákladu

číslo probanda

přejezd

délka trvání činnosti v pracovní směně (v %) vlastní přibližování

7,8 8,2 5,5 9,1 3,4 16,3 5,2 8,9 8,1

17,3 18,7 35,4 15,6 23,4 15,9 20,1 18,2 20,6

28,1 32,3 14,9 33,6 26,8 41,1 26,7 27,7 28,9

3,8 2,1 1,6 1,9 4,2 2,2 1,5 0,9 2,3

4,3 2,5 4,6 1,5 7,6 2,4 4,7 5,4 4,1

61,3 63,8 62,0 61,7 65,4 77,9 58,2 61,1 63,9

Ø délka pracovní příprava, údržba přeprava přestávky ostatní doby a oprava stroje (hod.)

2,8 1,6 3,0 1,2 6,8 1,3 4,6 2,1 2,9

15,3 13,1 8,8 12,7 9,3 5,4 10,8 12,8 11,0

12,0 14,8 16,4 9,9 15,7 10,2 13,5 10,1 12,8

8,6 6,7 9,8 14,5 2,8 5,2 12,9 13,9 9,3

8,2 9,1 8,7 10,6 9,3 7,3 11,2 7,1 8,9

5.2 Hodnocení fyzické zátěže Fyzická zátěž byla hodnocena na vybrané skupině probandů, u kterých byly předem zjišťovány informace o zdravotním stavu potenciálně negativně ovlivňující výsledky měření. Mimo jiné údaje byla také studována data o třídě jejich tělesné aktivity a tělesné hmotnosti dle BMI, které jsou u těchto probandů uvedeny v příloze č. 9 diplomové práce. V zemědělství byla měřena fyzická zátěž u následujících pracovních činnosti: vlastní orba, vlastní setí, vlastní chemické ošetření rostlin a přeprava, tedy činnosti,

54

při kterých traktorista pracuje v traktoru. V lesnictví byla měřena přeprava a vlastní přibližování, které bylo dále rozděleno na jednotlivé úseky činností. 5.2.1 Vlastní orba U vlastní orby bylo měřeno 6 probandů během hluboké orby, celkově bylo provedeno při práci 30 měření. Průměrná spotřeba kalorií za všechna měření u všech probandů během práce byla 4,0 kcal/min., nejvyšší hodnota spotřeby kalorií byla 5,8 kcal/min. a nejnižší 3,1 kcal/min. Dle tabulky č. 9 a obr. č. 17 je však možné vysledovat značný vliv probanda č. 5, z důvodu vysokým metabolických hodnot, na průměrnou spotřebu kalorií u všech pracovníků. Směrodatná odchylka spotřeby kalorií za minutu se u probandů za 5 měření pohybovala od 0,09 do 0,26, průměrná směrodatná odchylka byla 0,18. Průměrná spotřeba kalorií u všech probandů v klidu před prací byla 1,0 kcal/min., po práci byla měřena vyšší a to 1,1 kcal/min. U kontrolního měření chůze byl tento trend opačný – před prací bylo během chůze v průměru měřeno 3,7 kcal/min., po práci pak méně – 3,6 kcal/min. U pěti z 30 měření během vlastní orby bylo sledováno stejné (třikrát) nebo nižší fyzické zatížení (dvakrát) v porovnání s jedním ze dvou kontrolních měření fyzické zátěže během chůze. Tab. 9 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána vlastní orba

číslo věk BMI TA probanda 1 2 3 4 5 6

48 27,7 36 29,1 25 25,2 43 28,7 52 24,7 22 18,9 Ø celkem

2 4 4 2 1 6

klid I. II. 1,1 1,2 0,8 0,7 0,9 1,0 1,3 1,4 1,2 1,2 0,7 0,8 1,0 1,1

spotřeba kalorií (kcal/min.) chůze vlastní orba I. II. I. II. III. IV. V. Ø 4,1 3,7 3,9 4,5 4,6 4,5 4,2 4,3 2,9 2,5 3,1 3,5 3,2 3,1 3,1 3,2 3,3 3,0 3,8 3,3 3,4 3,6 3,5 3,5 3,1 3,4 3,5 3,7 3,7 3,6 3,5 3,6 5,3 4,9 5,6 5,8 5,3 5,1 5,2 5,4 3,5 3,9 3,9 4,3 4,1 4,3 4,2 4,2 3,7 3,6 4,0

55

σ 0,26 0,15 0,17 0,09 0,26 0,15 0,18

Obr. 17 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána vlastní orba (v grafu vyjádřena jako průměr práce) 5.2.2 Vlastní setí U vlastní orby byli měřeni 4 probandi, celkem bylo provedeno 20 měření traktoristů při práci. Průměrná spotřeba kalorií za všechna měření u všech probandů během práce byla 2,2 kcal/min, tak, jak je uvedeno v tabulce č. 10. Nejvyšší hodnota spotřeby kalorií byla 2,9 kcal/min. a nejnižší 1,6 kcal/min. Směrodatná odchylka se u jednotlivých probandů za 5 měření pohybovala od 0,08 do 0,26, průměr činil 0,16. Průměrná spotřeba kalorií u všech probandů v klidu před prací byla 0,9 kcal/min., po práci byla měřena vyšší a to 1,0 kcal/min. U kontrolního měření chůze byl tento trend opačný, stejně jako u vlastní orby. Před prací bylo během chůze v průměru naměřeno 2,5 kcal/min., po práci pak 2,4 kcal/min. Vývoj fyzické zátěže během pracovní směny je zachycen na obrázku č. 18. U 15 z 20 sledování bylo měřeno při vlastním setí nižší nebo stejné fyzické zatížení v porovnání s kontrolní chůzí před prací nebo po jejím skončení, u 5 sledování pak fyzické zatížení bylo vyšší.

56

Tab. 10 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém bylo vykonáváno vlastní setí číslo věk BMI TA probanda 2 7 8 3

36 27 38 25

29,1 24,7 23,1 25,2

4 2 3 4

klid I. II. 0,9 1,1 0,9 1,0 0,7 0,7 1,1 1,2 0,9 1,0

spotřeba kalorií (kcal/min.) vlastní setí chůze I. II. I. II. III. IV. V. Ø 3,1 2,9 2,6 2,3 2,1 2,5 2,5 2,4 2,3 2,2 2,1 2,3 2,1 2,2 2,1 2,2 1,3 1,5 1,7 1,6 1,6 1,8 1,9 1,7 3,2 3,0 2,6 2,1 2,9 2,5 2,6 2,5 2,5 2,4 2,2

σ 0,18 0,08 0,12 0,26 0,16

Obr. 18 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána vlastní setí (v grafu vyjádřeno jako průměr práce) 5.2.3 Vlastní chemické ošetřování porostu Při pracovní činnosti vlastní chemické ošetření porostu bylo měřeno 5 probandů, celkem bylo provedeno 25 měření, hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 11. Průměrná fyzická zátěž za všechna měření u všech probandů byla 2,1 kcal/min., nejnižší pozorovaná hodnota byla 1,5 kcal/min., nejvyšší 2,6 kcal/min. Průměrná směrodatná odchylka za všechny traktoristy byla 0,14, u jednotlivých probandů za 5 měření se pohybovala od 0,11 do 0,19.

57

Průměrné fyzické zatížení v rámci kontrolních měření, při kterých byli traktoristé v klidu a také během chůze, bylo před prací a po práci pozorováno podobné, to je v klidu 1 kcal/min. a během chůze 2,4 kcal/min. Vývoj fyzického zatížení v pracovní směně zachycuje obrázek č. 19. Z 30 měření bylo zjištěno u 16 z nich nižší fyzické zatížení během práce v porovnání s chůzí před nebo po práci, u 3 bylo toto zatížení stejné a u 6 vyšší. Tab. 11 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne,

ve kterém bylo vykonáváno vlastní chemické ošetření porostu číslo věk BMI TA probanda 9 10 8 11 12

35 37 38 31 33

21,7 23,0 23,1 23,6 22,2

4 3 3 2 3

klid I. II. 0,8 1,0 1,0 0,8 0,8 0,9 1,1 0,9 1,2 1,2 1,0 1,0

spotřeba kalorií (kcal/min.) chůze vlastní ošetření I. II. I. II. III. IV. V. Ø 2,3 2,6 1,9 1,7 1,8 1,5 1,7 1,7 2,1 2,2 2,3 1,9 2,2 2,2 2,1 2,1 1,6 1,5 1,9 1,8 2,1 1,8 1,9 1,9 3,1 2,9 1,9 2,3 2,4 2,0 2,3 2,2 2,9 2,8 2,6 2,4 2,3 2,4 2,2 2,4 2,4 2,4 2,1

σ 0,13 0,14 0,11 0,19 0,13 0,14

Obr. 19 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne,

ve kterém byla vykonávána vlastní chemické ošetřování porostu (v grafu vyjádřeno jako průměr práce) 58

5.2.4 Přeprava v zemědělství U přepravy v zemědělství bylo pozorováno 6 probandů, celkově bylo provedeno při práci 30 měření. Průměrná spotřeba kalorií za všechna měření u všech probandů během práce byla 2,3 kcal/min. Nejvyšší měřená hodnota byla 3,3 kcal/min. a nejnižší 1,6 kcal/min. Směrodatná odchylka spotřeby kalorií za minutu se u probandů za 5 měření pohybovala od 0,09 do 0,19, průměrná směrodatná odchylka byla 0,14, jak je uvedeno v tabulce č. 12. Průměrná spotřeba kalorií u všech probandů v klidu před prací byla 0,9 kcal/min., po práci byla naměřena nepatrně vyšší – 1,0 kcal/min. U kontrolního měření chůze byly pozorovány stejné průměrné hodnoty před i po práci – 2,5 kcal/min., jak je uvedeno na obrázku č. 20. Ze 30 měření bylo 12krát sledováno při práci nižší energetické zatížení v porovnání s kontrolní chůzí, 13krát vyšší a 5krát stejné. Tab. 12 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne,

ve kterém byla vykonávána přeprava v zemědělství číslo věk BMI TA probanda 13 4 8 1 14 15

48 43 38 48 28 26

24,4 28,7 23,1 27,7 23,5 21,3

2 2 3 2 3 4

klid I. II. 0,9 1,1 1,3 1,4 0,8 0,9 1,1 1,2 0,9 0,8 0,5 0,6 0,9 1,0

spotřeba kalorií (kcal/min.) chůze přeprava v zemědělství I. II. I. II. III. IV. V. Ø σ 2,6 2,8 2,4 2,6 2,6 2,5 2,4 2,5 0,09 3,1 3,4 2,6 2,9 2,3 2,6 2,7 2,6 0,19 1,6 1,5 1,8 1,6 1,9 1,9 1,8 1,8 0,11 4,1 3,7 2,8 2,9 3,3 3,0 3,1 3,0 0,17 2,1 2,0 2,1 2,3 2,6 2,4 2,5 2,4 0,17 1,3 1,5 1,8 1,9 1,6 1,7 1,7 1,7 0,10 2,5 2,5 2,3 0,14

59

Obr. 20 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne,

ve kterém byla vykonávána přeprava v zemědělství (v grafu vyjádřena jako průměr práce) 5.2.5 Vlastní přibližování Vzhledem k množství naměřených hodnot u jednotlivých činností, jsou jejich náměry uvedeny v příloze diplomové práce č. 10. V tabulce č. 13 jsou uvedeny aritmetické průměry měřených hodnot za pět pozorování u jednotlivých činností. Bylo měřeno 5 probandů, celkem tedy bylo provedeno 125 měření traktoristů při práci. U přibližování byly jednotlivé pracovní činnosti sledovány odděleně. Největší fyzickou zátěž pro traktoristy představovalo sestavení nákladu, a to v průměru 5,3 kcal/min., poté jeho odvoz – 4,1 kcal/min., složení – 3,9 kcal/min., uložení – 3,8 kcal/min. Nejmenší zatížení představoval přejezd – 3,6 kcal/min., jak je uvedeno v tabulce č. 13. Průměrná fyzická zátěž u vlastního přibližování činila 4,1 kcal/min. Všechny zmiňované pracovní činnosti představovaly pro traktoristy větší fyzické zatížení v porovnání s chůzí před a po práci. Hodnoty jsou vyneseny na obrázku č. 21.

60

Tab. 13 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne,

ve kterém bylo vykonáváno vlastní přibližování

chůze II.

Ø přejezd

Ø sestavení nákladu

Ø odvoz nákladu

Ø složení nákladu

Ø uložení

5 5 4 4 2

chůze I.

16 29 19,7 17 31 20,7 18 35 19,9 19 47 23,3 20 44 25,7 Ø všech probandů

klid II.

číslo věk BMI TA probanda

klid I.

spotřeba kalorií (kcal/min.) klid chůze práce

1,0 0,9 0,9 1,0 1,2 1,0

1,1 0,8 1,1 0,8 1,4 1,0

1,5 1,8 2,3 1,6 2,9 2,0

1,6 2,1 2,6 1,8 3,2 2,3

4,2 3,8 3,6 2,7 3,6 3,6

5,4 5,1 4,8 5,2 5,7 5,3

4,4 4,2 4,0 3,5 4,3 4,1

4,6 4,1 3,7 3,3 4,0 3,9

4,1 4,0 3,5 3,4 4,1 3,8

Obr. 21 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne,

ve kterém bylo vykonáváno vlastní přibližování (v grafu vyjádřeno jako průměr jednotlivých prací)

61

5.2.6 Přeprava v lesnictví Při přepravě v lesnictví byli měřeni 3 traktoristé, bylo celkem tedy provedeno 15 měření, která jsem uvedena v tabulce č. 14. Průměrná fyzická zátěž za všechna měření u všech probandů byla 3,2 kcal/min., nejnižší pozorovaná hodnota byla 2,9 kcal/min., nejvyšší 3,5 kcal/min. Průměrná směrodatná odchylka za všechny traktoristy byla 0,10, u jednotlivých probandů za 5 měření se pohybovala od 0,07 do 0,12. Průměrné fyzické zatížení v rámci kontrolních měření, při kterých byli traktoristé v klidu, bylo před prací 1,0 kcal/min., po práci 1,1 kcal/min. Vzestupnou tendenci vykazovala i měření chůze – 2,3 kcal/min. před prací a 2,5 kcal/min. po práci. Z 15 provedených měření 10 vykazovalo vyšší fyzické zatížení během práce v porovnání s chůzí. Tab. 14 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne,

ve kterém byla vykonávána přeprava v lesnictví

číslo věk BMI TA probanda 18 19 20

35 19,9 4 47 23,3 4 44 25,7 2

klid I. II. 0,9 1,1 1,0 0,8 1,2 1,4 1,0 1,1

spotřeba kalorií (kcal/min.) přeprava v lesnictví chůze I. II. I. II. III. IV. V. Ø 2,3 2,6 3,2 3,4 3,5 3,4 3,4 3,4 1,6 1,8 3,1 3,2 3,2 3,3 3,1 3,2 2,9 3,2 2,9 3,0 3,2 3,1 3,2 3,1 2,3 2,5 3,2

σ 0,10 0,07 0,12 0,10

Obr. 22 Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne,

ve kterém byla vykonávána přeprava v lesnictví (v grafu vyjádřena jako průměr práce) 62

5.2.7 Porovnání jednotlivých pracovních činností z hlediska fyzické zátěže Při porovnávání jednotlivých činností při rozdílných pracovních operací mezi sebou, jež jsou zobrazeny na obrázku č. 23, je možné sledovat vyšší fyzické zatížení během prací v lesnictví. V zemědělství je výjimkou jen vlastní obra, která dosahuje přibližných hodnot jako odvoz nákladu na určené místo a jeho složení během přibližování v lesnictví. Zbývající dvě činnosti v zemědělství – vlastní setí a vlastní chemické ošetřování kladly na pracovníka podobné, ze všech pozorovaných pracovních činností však nejnižší nároky. V rámci přepravy byla pro pracovníky méně fyzicky zatěžující přeprava v zemědělství oproti přepravě v lesnictví. Je to s vysokou pravděpodobností způsobeno variabilitou povrchu, která je rozdílná zejména v lesnictví. Zde je díky tomu nutno užívat více manipulačních pohybů rukou i nohou, kterými jsou ovládány volant a řadicí páka, popřípadě pedály spojky, brzdy a plynu. Navíc je zde více krutmých pohybů hlavy a trupu, které slouží k rozhlížení po komplikovaném terénu a ohlížení dozadu na náklad kmenů, aby se nepoškodily stojící stromy, nebo aby se nepolámaly tažené kmeny. To samozřejmě znamená vyšší spotřebu energie traktoristů v lesnické výrobě nežli v zemědělství, s výjimkou orby.

63

Obr. 23 Porovnání jednotlivých prací z hlediska fyzické zátěže (v zemědělství – žlutě,

v lesnictví – zeleně) Při porovnání jednotlivých činností během pracovní směny lze sledovat nižší fyzickou zátěž během vlastního setí, vlastního ošetřování a přepravě v zemědělství v porovnání s chůzí před a po práci. U orby, stejně jako všech pozorovaných činnostech v lesnictví byla měřena fyzická zátěž při práci vyšší. Tyto skutečnosti jsem zachyceny na obrázku

č. 24.

64

Obr. 24 Porovnání jednotlivých činností z hlediska fyzické zátěže ve dnech,

ve kterých byly vykonávány uvedené pracovní činnosti (v grafu vyjádřeny jako průměr práce) 5.2.8 Hodnocení fyzické zátěže za pracovní směnu Pomocí výsledků chronometráže pracovní směny, ve které bylo zjišťováno časové zastoupení jednotlivých činností, měřených hodnot fyzického zatížení u vybraných

činností a jejich odhadu u činností ostatních, které byly pozorovány v rámci chronometráže, byl sestaven odhad fyzického zatížení pracovníka v pracovní směně v délce trvání 6, 8, 10 a 12 hodin, tak, jak je uvedeno v tabulce č. 14 až č. 17. Fyzická zátěž během jednotlivých činností, které nebyly měřeny, byla odhadnuta následovně: příprava, údržba a oprava stroje – 4 kcal/min., přestávky – 2 kcal/min., ostatní – 3 kcal/min. 65

5.2.8.1 Orba U orby byl odhadnut energetický výdej za osmihodinovou pracovní směnu 2172,1 kcal. V porovnání s nařízením vlády č. 361/2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, převyšuje tento výdej hodnotu průměrného směnového, ale nedosahuje směnového přípustného limitu energetického výdeje. Traktoristé při orbě v pozorovaných dnech pracovali průměrně 11,3 hodiny v pracovní směně, za kterou byl energetický výdej odhadnut na 2454,5 kcal.

celkem

zastoupení činnosti v pracovní směně (%) 74,4 10,4 3,5 8,9 fyzická zátěž (kcal/min.) 4,0 2,3 4,0 2,0 1071,4 86,1 50,4 64,1 6 hodin fyzická zátěž (kcal) 1428,5 114,8 67,2 85,4 8 hodin za pracovní směnu 1785,6 143,5 84,0 106,8 10 hodin v délce trvání: 2142,7 172,2 100,8 128,2 12 hodin

ostatní

přestávky

příprava, údržba a oprava stroje

pracovní činnost

přeprava

vlastní orba

Tab. 15 Fyzická zátěž za pracovní směnu během orby

2,9 3,0 31,3 41,8 52,2 62,6

100,0 1303,3 1737,7 2172,1 2606,5

5.2.8.2 Setí Odhad energetického výdeje za osmihodinovou pracovní směnu u setí činil 1133,1 kcal. V porovnání s nařízením vlády č. 361/2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, je zmiňovaný výdej nižší než energetický výdej průměrný i směnový. Směnový energetický výdej za pracovní směnu v délce trvání 11,6 hodin, tedy průměrnou směnu za všechna měření chronometráže pracovní směny, byl odhadnut na 1643,0 kcal.

66

celkem

zastoupení činnosti v pracovní směně (%) 71,6 8,5 6,8 7,8 fyzická zátěž (kcal/min.) 2,2 2,3 4,0 2,0 567,1 70,4 97,9 56,2 6 hodin fyzická zátěž (kcal) 756,1 93,8 130,6 74,9 8 hodin za pracovní směnu 945,1 117,3 163,2 93,6 10 hodin v délce trvání: 1134,1 140,8 195,8 112,3 12 hodin

ostatní

přestávky

příprava, údržba a oprava stroje

pracovní činnost

přeprava

vlastní setí

Tab. 16 Fyzická zátěž za pracovní směnu během setí

5,4 3,0 58,3 77,8 97,2 116,6

100,0 849,9 1133,1 1416,4 1699,7

5.2.8.3 Chemické ošetřování porostu Pro chemické ošetřování porostu byl odhad energetického výdeje za osmihodinovou pracovní směnu 1052,4 kcal, což v porovnání s nařízením vlády č. 361/2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, znamená hodnotu nižší než je energetický výdej průměrný i směnový. Traktoristé při ošetřování v pozorovaných dnech pracovali průměrně 11,8 hodin v pracovní směně, za kterou byl energetický výdej odhadnut na 1552,3 kcal.

67

celkem

zastoupení činnosti v pracovní směně (%) 80,4 7,7 3,1 6,4 fyzická zátěž (kcal/min.) 2,1 2,3 4,0 2,0 607,8 63,8 44,6 46,1 6 hodin fyzická zátěž (kcal) 810,4 85,0 59,5 61,4 8 hodin za pracovní směnu 1013,0 106,3 74,4 76,8 10 hodin v délce trvání: 1215,6 127,5 89,3 92,2 12 hodin

ostatní

přestávky

příprava, údržba a oprava stroje

pracovní činnost

přeprava

vlastní ošetření

Tab. 17 Fyzická zátěž za pracovní směnu během chemického ošetřování porostu

2,5 3,0 27,0 36,0 45,0 54,0

100,0 789,3 1052,4 1315,5 1578,6

5.2.8.4 Přibližování U přibližování byl odhadnut energetický výdej za osmihodinovou pracovní směnu 1863,2 kcal. V porovnání s nařízením vlády č. 361/2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, převyšuje tento výdej hodnotu průměrného směnového, ale nedosahuje směnového přípustného limitu energetického výdeje. Nejvíce namáhavou činností bylo sestavení a odvoz nákladu, které současně trvaly v rámci pracovní směny v porovnání s jinými pozorovanými činnostmi nejdelší dobu. Traktoristé při orbě v pozorovaných dnech pracovali průměrně 8,9 hodin v pracovní směně, za kterou byl energetický výdej odhadnut na 2072,8 kcal.

68

přeprava

příprava, údržba a oprava stroje

přestávky

ostatní

celkem

zastoupení činnosti v pracovní směně (%) 8,1 20,6 28,9 2,3 fyzická zátěž (kcal/min.) 3,6 5,3 4,1 3,9 105,0 393,0 426,6 32,3 6 hodin fyzická zátěž (kcal) 140,0 524,1 568,8 43,1 8 hodin za pracovní směnu 175,0 655,1 710,9 53,8 10 hodin v délce trvání 210,0 786,1 853,1 64,6 12 hodin

uložení

složení nákladu

odvoz nákladu

sestavení nákladu

pracovní činnost

přejezd

Tab. 18 Fyzická zátěž za pracovní směnu během přibližování

4,1 3,8 56,1 74,8 93,5 112,2

2,9 3,2 33,4 44,5 55,7 66,8

11,0 4,0 158,4 211,2 264,0 316,8

12,8 2,0 92,2 122,9 153,6 184,3

9,3 3,0 100,4 133,9 167,4 200,9

100,0 1397,4 1863,2 2329,0 2794,8

5.2.8.5 Porovnání jednotlivých pracovních operací Při porovnání energetických výdejů za osmihodinovou pracovní směnu bylo nejvíce namáhavé přibližování, ze zemědělství orba. Naopak nejméně zatěžující z hlediska energetického výdeje bylo chemické ošetřování porostu. Stejné výsledky byly pozorovány při odhadu energetického výdeje za pracovní směnu v délce, která byla měřena v rámci chronometráže pracovní směny, tak jak je uvedeno na obrázku č. 25.

69

Obr.

25

Porovnání

odhadu

energetického

výdeje

u

jednotlivých

operací

za osmihodinovou pracovní směnu a pracovní směnu v pozorované délce

5.3 Hodnocení skoronehod Bylo hodnoceno 128 minut videozáznamu práce traktoristů v zemědělské a 136 minut v lesnické výrobě, během kterého bylo zkoumány tzv. skoronehody, tedy situace, které nasvědčovaly možnosti vzniku pracovního úrazu. V zemědělství byly sledovány tyto rizikové situace:

•

Riziko uklouznutí na zabahněných stupačkách.

•

Riziko zranění při seskakování z traktoru bez použití stupaček.

•

Riziko úrazu způsobené nedostatečnou komunikací během zapojování stroje za traktor.

•

Riziko

nehody

způsobené

riskantním

předjížděním

traktoru

vozidlem

na pozemní komunikaci.

•

Riziko zranění při práci bez ochranných rukavic při zapojování stroje za traktor.

•

Riziko poškození zdraví plynoucí s manipulací s chemickými přípravky na ochranu rostlin bez použití osobních ochranných pracovních prostředků. 70

V lesnictví došlo k těmto rizikovým situacím:

•

Riziko úrazu při nastupování či sestupování z traktoru z důvodu umístění stupaček vysoko nad zemí a připevnění madel na pohyblivých dveřích u LKT 81 Turbo (rok výroby 1990) – obrázek č. 26

•

Riziko plynoucí z nedodržení rozložení váhy nákladu na traktoru – jízda po zadních kolech.

•

Riziko zranění o nekompaktní povrch lana – vystupující ostré části.

•

Riziko způsobené rozbitým oknem v traktoru.

•

Riziko představující nezajištěné předměty uvnitř kabiny traktoru.

•

Riziko přimáčknutí rukou (prstů) během upevnění a sejmutí úvazku.

Obr. 26 Umístění stupaček vysoko nad zemí a připevnění madel na pohyblivých dveřích

u LKT 81 Turbo

5.4 Hodnocení počtu pracovních úrazů Během hodnocení výskytu pracovních úrazů v pěti zemědělských a pěti lesnických podnicích po dobu pěti let byly zjištěny tři pracovní úrazy související s prací traktoristů.

71

Pracovní úraz č. 1 V zemědělském podniku po 6 odpracovaných hodinách došlo k distorzi (vymknutí) kotníku traktoristy při vystupování z traktoru vlivem kluzkého povrchu schůdků. K tomuto úrazu došlo v důsledku nedostatečného vyhodnocení rizika a jeho následkem k pracovní neschopnosti v délce 18ti dnů. U postiženého zaměstnance nebyla zjištěna přítomnost alkoholu v krvi, ani jiných návykových látek. Pracovní úraz č. 2 V zemědělském podniku došlo po první odpracované hodině k pohmoždění žeber při zapojování stroje za traktor z důvodu špatné komunikace mezi pracovníky. K tomuto úrazu došlo vlivem selhání lidského činitele a v jeho důsledku k pracovní neschopnosti delší než tři dny. U postiženého zaměstnance nebyla zjištěna přítomnost alkoholu v krvi, ani jiných návykových látek. Pracovní úraz č. 3 V lesnictví došlo po 7 odpracovaných hodinách k zlomenině koncové části článku prstu přiskřípnutím při odepínání úvazkových řetězů vlivem pohybu dříví. K tomuto úrazu došlo vlivem selhání lidského činitele a v jeho důsledku k pracovní neschopnosti delší než tři dny. U postiženého zaměstnance nebyla zjištěna přítomnost alkoholu v krvi, ani jiných návykových látek.

5.5 Hodnocení znalosti a úrovně proškolení o BOZP V anonymním dotazníkovém průzkumu bylo dotazováno deset traktoristů v zemědělské výrobě a 10 traktoristů v lesnické výrobě. Výsledky hodnocení úrovně znalostí z práv a povinností zaměstnance jsou uvedeny v tabulce č. 19, z oblasti týkající se školení BOZP v tabulce č. 20.

72

Tab. 19 Hodnocení úrovně znalostí z práv a povinností zaměstnance – chybné odpovědi

vyznačeny červeně Odpověď ano ne

Otázka Mám právo účastnit se řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Zaměstnavatel ode mne může vyžadovat převzetí části nákladů na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti. Mám povinnost bezodkladně oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci pracovní úraz, který se mi při výkonu práce stal. Mám povinnost bezodkladně oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci pracovní úraz, který se stal jinému zaměstnanci a já jsem byl jeho svědkem. Mám právo na bezplatné poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků. Mám právo obdržet částku k zakoupení osobních ochranných pracovních prostředků v rámci výplaty mzdy.

90%

10%

20%

80%

100%

0%

90%

10%

100%

0%

10%

90%

Tab. 20 Hodnocení úrovně školení BOZP

Otázka Považujete stupeň proškolení ohledně BOZP za dostatečný? Máte otázky, které Vám na školení BOZP nebyly zodpovězeny? Rozumíte na školení BOZP všemu, co je probíráno? Považujete školení BOZP za zajímavá a zábavná?

Odpověď ano ne 100% 0% 0% 100% 100% 0% 20% 80%

Jako důvod, proč traktoristům nepřipadají školení BOZP zajímavá a zábavná, uváděli jako nejčastější příčinu opakování těchto školení se stále stejným obsahem a současně s přílišnou délku školení. Byly ale zmiňovány také důvody jako: nudný přednes školitele, odtržení školitele od reality provozu, rozdílnost legislativních požadavků a nároků v praxi. Na otázku jakým způsobem by bylo možné školení udělat více zábavným, traktoristé nejčastěji odpovídali, že pomocí videonahrávek, fotografií a reálných příběhů.

73

6 DISKUZE Dostatek kvalitních informací o práci traktoristů je nutný nejen k úspěšné optimalizaci pracovního procesu, ale také k zabezpečení odpovídající úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Základní údaje o pracovní náplni a potřebném vzdělání může přinést klasifikace CZ-ISCO, která člení jednotlivé práce dle druhu a úrovně dovedností, a jež zařazuje práci traktoristů do podskupiny 8341 - Řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů. Pro dostatečné pochopení práce traktoristů je však tato klasifikace nedostatečná a je třeba celou problematiku studovat hlouběji a komplexně, v ergonomickém pojetí. Přispět k porozumění této oblasti může chronometráž pracovní směny, která byla provedena v rámci zpracování diplomové práce, při níž byly zkoumány následující pracovní operace: orba, setí a chemické ošetřování porostu v zemědělství, v lesnictví se pak jednalo o přibližování dříví z lesa na odvozní místo. Během pěti pracovních směn byli pozorováni u každé operace čtyři pracovníci v zemědělství a osm v lesnictví. Zatímco v lesnictví nedosáhla průměrná délka těchto směn devíti hodin, v zemědělství byla měřena více než hodin jedenáct. Tuto skutečnost lze vysvětlit sezónním charakterem práce v zemědělství, od kterého se odvíjí způsob její organizace, kdy traktoristé pracují v době nejvyššího zatížení ve většině podniků často až ve dvanáctihodinových denních a nočních směnách. Při průměrné délce pracovní směny 8,9 hodiny u přibližování, byl průměrný měřený čas věnovaný vlastní práci 5,7 hodiny, z níž nejdelší čas pracovníci věnovali sestavení nákladu a jeho odvozu. Pracovní činnosti, při kterých traktorista pracoval v traktoru, průměrně trvaly minimálně 3,9 hodiny v pracovní směně. Při pracovní operaci orba, při průměrné měřené délce pracovní směny 11,3 hodiny, strávili pracovníci jízdou v traktoru minimálně 9,6 hodiny za pracovní směnu. Při průměrné délce pracovní směny 11,6 hodiny během setí pak jízdou v traktoru 9,3 hodiny a při průměrné délce pracovní směny 11,8 hodiny během chemického ošetřování byl čas strávený jízdou v traktoru nejdelší, a to minimálně 10,4 hodin v pracovní směně. Tyto skutečnosti je vhodné vnímat v souvislosti s pracovními polohami a negativním působením jízdy traktoru na pohybový systém pracovníků, zejména pak jejich záda. Onemocnění dolního konce zad je jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti a mimo negativního vlivu na zdraví i psychickou pohodu pracovníka, může způsobit podnikům velké finanční ztráty. Je tedy vhodné mu předcházet vhodnou volbou 74

sedačky, i za předpokladu vyšších finančních nákladů při pořízení ergonomicky vhodnějšího typu a také preventivní péčí o zdraví pracovníků, např. ve formě příspěvků zaměstnavatele na masáže, rehabilitační cvičení a podporu řízených sportovních aktivit, které mohou zvýšit fyzickou kondici a snížit nadváhu, jež se vyskytovala u 25 % pozorovaných probandů a která je významným predispozičním faktorem onemocnění. Velmi důležité je kvalitní porozumění příčinám poruch zad a možnostem jejich předcházení samotnými pracovníky. Velmi přínosné tak mohou být akce jako je Škola zad, stejně jako konzultace s odborníky týkající se pracovních poloh a pohybů přímo při jízdě v traktoru, protože ty mohou mít vliv nejen na zdraví traktoristy, ale ovlivňují i stupeň fyzické zátěže při práci. Při měření fyzické zátěže u jednotlivých činností, které bylo provedeno v diplomové práci, bylo možné sledovat vyšší fyzické zatížení během prací v lesnictví, a to jak během přepravy, tak i přibližování dříví z lesa na odvozní místo, které bylo pro účely měření rozděleno na jednotlivé činnosti. Z nich představovalo nejvyšší fyzickou zátěž sestavení nákladu a jeho odvoz, které byly dle údajů uvedených Máčkem a Vávrou (1988) z hlediska energetického výdeje srovnatelné s chůzí rychlostí 5 km/hod. Ostatní činnosti v lesnictví, a v zemědělství také vlastní orba, představovaly fyzickou zátěž srovnatelnou s chůzí rychlostí 3,25 km/hod. Zbývající činnosti v zemědělství – přeprava, vlastní setí, vlastní chemické ošetřování, kladly na pracovníka podobné, ze všech pozorovaných pracovních činností však nejnižší nároky a byly dle údajů zmiňovaných autorů srovnatelné s chůzí rychlostí 1,6 km/hod. Fyzická zátěž, zejména pak únava, úzce souvisí s množstvím nebezpečných situací, které při práci vznikají. V této spojitosti je nutné zohlednit nejen množství úrazů, které se projeví navenek – skutečně se stanou, ale i ty, které nemusejí být traktoristou ve chvíli fyzického poškození vnímané, přestože mu mohou způsobit značnou újmu. Těmto poruchám je nutné v souvislosti s fyzickým zatížením věnovat značnou pozornost, stejně tak jako skoronehodám, tedy situacím, které jakýmkoliv způsobem naznačují možnost vzniku pracovního úrazu. Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, jsou podnikající subjekty povinny vyhledávat, hodnotit a posuzovat rizika možného ohrožení BOZP zaměstnanců, informovat o nich zaměstnance a činit opatření k jejich ochraně. Přestože se rizika liší v rámci jednotlivých podniků a pracovišť, lze při práci s traktorem vysledovat často se vyskytující nebezpečné okolnosti. Jejich částečný výčet je obsahem 75

diplomové práce, stejně tak výpis těch, které byly v rámci jejího zpracování pozorovány během hodnocení skoronehod a jejichž charakter ve většině případů odpovídal těm, které byly již dříve popsány jinými autory. Bylo by tedy účelné popis těchto rizik přizpůsobit charakteru konkrétního provozu a zapracovat do školení o BOZP včetně informací, jak jim předcházet. Právě školení o BOZP má sloužit jako zásadní zdroj informací z této oblasti. Zákon nestanovuje, jaké znalosti a dovednosti má osoba provádějící školení mít, jakým způsobem má být školení provedeno, ani jak mají být získané znalosti ověřeny. Je tedy zodpovědností zaměstnavatele, aby dané oblasti věnoval dostatečnou pozornost, případně prostředky. Mnohdy může být dosaženo výborných výsledků správnou volbou školitele, který nejenže má dostatečné odborné znalosti a praktické zkušenosti, ale také schopnost poutavého a přesvědčivého výkladu, stejně jako pomocí videonahrávek, fotografií a reálných příběhů, se kterými se pracovník může ztotožnit. Právě tyto zlepšující návrhy byly jmenovány traktoristy, z nichž 80 % v dotazníkovém šetření provedeném v rámci zpracování diplomové práci uvedlo, že se jim školení o BOZP nezdají zajímavá a zábavná. Ze stejného šetření je zřejmé, že traktoristé mají v oblasti BOZP, které se dotýkaly položené otázky v dotazníkovém šetření, poměrně kvalitní znalosti. Bylo by však vhodné prověřit jejich vědomosti i z jiných problematik, stejně tak, jako hodnotit kvalitu samotných školení, ke kterému v řadě podniků nedochází a je považováno za

nadstandardní,

případně

je

spojováno

pouze

s certifikací

dle

normy

ČSN OHSAS 18001:2008. I přes pravidelná školení totiž k pracovním úrazům dochází v lesnictví a zemědělství velmi často a v podnicích, ve kterých v rámci zpracování diplomové práce probíhalo hodnocení počtu pracovních úrazů dle dostupných záznamů, byly sledovány úrazy, kterým mohl pracovník při vyšší obezřetnosti a uvědomělosti mnohdy zabránit. Měření a šetření provedená v rámci zpracování diplomové práce, zejména pak chronometráž pracovní směny a měření fyzické zátěže, je vhodné vnímat jako zdroj výchozích informací, které by bylo vhodné prohloubit dalším výzkumem při zohlednění technického vybavení, půdních, klimatických, terénních podmínek, apod., tedy faktorů, které nebyly pro svou metodickou složitost v diplomové práci uvažovány.

76

7 ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo přinést poznatky o práci traktoristů v lesnické a zemědělské výrobě na území České republiky a Slovenska. Konktrétně se jednalo o zjištění časového zastoupení jednotlivých činností v rámci pracovní směny pomocí chronometráže, zjištění fyzické náročnosti vybraných aktivit a poté odhad fyzické náročnosti jednotlivých prací. Dále o zhodnocení skoronehod, tedy krizových situací, naznačujících možnost vzniku pracovního úrazu a ve vybraných podnicích o zachycení počtu pracovních úrazů dle dostupných záznamů. Pomocí dotazníkového šetření o posouzení znalostí traktoristů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hodnocení úrovně školení pracovníků v této oblasti. Na závěr pak vyhodnocení získaných informací a podání návrhů pro praxi. U orby, setí a chemického ošetřování porostu v zemědělství a u přibližování v lesnictví bylo měřeno časové zastoupení jednotlivých, předem definovaných činností, v pracovní směně. Ve dvaceti pozorovaných dnech při průměrné délce pracovní směny 11,3 hodiny u orby trvala vlastní orba 74,4 %, z 11,6 hodin u setí trvalo vlastní setí 71,6 %, z 11,8 hodin u ošetřování porostu trvalo vlastní ošetřování 80,4 % délky pracovní směny. Průměrná délka pracovní činnosti u přibližování byla ve srovnání se zemědělstvím kratší, činila 8,9 hodiny, z nichž vlastní přibližování trvalo 63,9 % délky pracovní směny. V zemědělství byla měřena fyzická zátěž u následujících pracovních činnosti: vlastní orba, vlastní setí, vlastní chemické ošetření rostlin a přeprava, která také byla měřena v lesnictví, stejně jako vlastní přibližování, jež bylo dále rozděleno na jednotlivé úseky činností. Nejvyšší fyzické zatížení bylo měřeno v lesnictví při sestavení nákladu během přibližování – průměrně 5,3 kcal/min. a odvozu nákladu – 4,1 kcal/min. Při složení nákladu byla průměrná měřená hodnota fyzického zatížení 3,9 kcal/min., uložení na skládku 3,8 kcal/min. Menší fyzické zatížení představoval přejezd – 3,6 kcal/min. a přeprava v lesnictví – 3,2 kcal/min. V zemědělství byla oproti lesnictví měřena nižší úroveň fyzické zátěže u všech pozorovaných činností s výjimkou vlastní orby, u které bylo zjištěno průměrné zatížení 4,0 kcal/min. Ostatní činnosti kladly na pracovníka podobné, ze všech pozorovaných pracovních činností však nejnižší nároky, a to přeprava v zemědělství – 2,3 kcal/min., vlastní setí – 2,2 kcal/min. a vlastní chemické ošetřování porostu – 2,1 kcal/min. Zbývající dvě činnosti v zemědělství 77

– vlastní setí a vlastní chemické ošetřování kladly na pracovníka podobné, ze všech pozorovaných pracovních činností však nejnižší nároky. V rámci přepravy byla pro pracovníky méně fyzicky zatěžující přeprava v zemědělství oproti přepravě v lesnictví. Při porovnání energetických výdejů za osmihodinovou pracovní směnu bylo nejvíce namáhavé přibližování a orba. Naopak nejméně zatěžující z hlediska energetického výdeje bylo chemické ošetřování porostu. Při hodnocení skoronehod, tedy situací, které nasvědčovaly možnému riziku, že vznikne pracovní úraz, bylo hodnoceno 128 minut videozáznamu práce traktoristů v zemědělské a 136 minut v lesnické výrobě. V zemědělství bylo pozorováno šest rizikových situací, z nichž dvě souvisely s nepoužitím osobních ochranných pracovních prostředků, dvě byly pozorovány při nástupu do traktoru, jedna byla zapříčiněna nedostatečnou komunikací mezi pracovníky a jedna cizí osobou na pozemní komunikaci. V lesnictví bylo pozorováno šest rizikových situací. Příčinou byl špatný technický stav traktoru, lana, konstrukční řešení traktoru, nezajištění předmětu uvnitř kabiny a ve dvou případech nedodržení technologických postupů. Většina pozorovaných situací vykazovala značnou podobnost s riziky, která jsou popisována v odborné literatuře. Během hodnocení výskytu pracovních úrazů v pěti zemědělských a pěti lesnických podnicích po dobu pěti let byly zjištěny tři pracovní úrazy související s prací traktoristů a to distorze kotníku při vystupování vlivem kluzkého povrchu schůdků, pohmoždění žeber při zapojování stroje za traktor z důvodu špatné komunikace mezi pracovníky a zlomenina koncové části článku prstu přiskřípnutím při odepínání úvazkových řetězů vlivem pohybu dříví. Ve všech případech byla úrazem zapříčiněna pracovní neschopnost delší než tři dny a u žádného z případu nebylo zjištěno požití alkoholu, ani jiných návykových látek. U deseti traktoristů v zemědělské výrobě a deseti traktoristů v lesnické výrobě byla v anonymním dotazníkovém průzkumu hodnocena úroveň znalostí z práv a

povinností

zaměstnance.

Z šesti

položených

otázek

u

dvou

odpovědělo

100 % traktoristů správně, u třech 90 % správně a u jedné 80 % správně. U stejného počtu traktoristů byla zjišťována úroveň proškolení o BOZP. Všichni dotázaní traktoristé považovali stupeň proškolení za dostatečný, rozuměli obsahu školení a žádný z nich nepociťoval potřebu dalších informací. Avšak 80 % z nich nepovažuje školení za zajímavá a zábavná. 78

8 SUMMARY The aim of the diploma thesis is to bring information about work safety and physical activity of tractor operators in forestry and agricultural production in the ergonomic view. Chronometry of work shift was carried out. With chronometry, time representation of individual activities during work shift of four workers in agriculture for each operation and of eight workers in forestry was examined. During work operation ploughing worker devoted actual time to ploughing 74.4% of work shift, and similarly during sowing it was 71.6% and during chemical plant protecting it was 80.4% of work shift. Because of observation, skidding was divided into transport, which approximately took 8.1% of work shift, putting together of load took 20.6%, transport of load took 28.9%, unloading of material took 2.3% and depositing in disposal site took 4.1% of work shift. Physical activity was measured with twenty tractor operators by sport tester Forerunner 110 HR. Greater physical activity was observed in forestry during all works connected with skidding and in agriculture during ploughing. On the other hand, sowing and chemical plant protecting was less demanding. As far as transportation is concerned, in forestry it was more demanding than in agriculture. With the results of chronometry and of measuring of physical activity, worker´s physical activity was assessed for a six-, eight-, ten- and twelve-hour work shift. When physical activity was compared, the most demanding was dragging wood (1863.2 kcal) and ploughing (2172.1 kcal), less demanding was sowing (1133.1 kcal) and chemical plant protecting (1052.4 kcal). 128 minutes of video-record in agriculture and 136 in forestry were assessed and during which almost accidents – situations which inclined to work injuries – were studied. In agriculture, six risk situations were observed and the same number in forestry. During evaluation of work injury incidents in five agriculture and five forestry companies, three work injuries connected with tractor operator´s work were found out – distortion of ankle, contuse of ribs and breaking finger. Ten tractor operators in agriculture and ten in forestry were tested on the level of knowledge of work law and obligations by questionnaire. Answers were at least 79

80% correct. The same number of respondents was questioned on the level of work safety training. All of them considered the training to be sufficient, they understood the training and nobody wanted more information connected with the problem. However, 80% of respondents do not think that trainings were interesting or enjoyable.

80

9 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Literatura BARTŮŇKOVÁ, S., 1996. Praktická cvičení z fyziologie pohybové zátěže. 1. vyd. Praha: Karolinum. 83 s. ISBN 80-7184-274-5. BAUER, F., SEDLÁK, P. a ŠMERDA, T., 2006. Traktory. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. 192 s. ISBN 80-86726-15-0. BEK, J., 1998. Praxe bezpečnostního technika. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 174 s. ISBN 80-85963-55-8. BĚLINA, M. a kol., 2010. Pracovní právo. 4. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 575 s. ISBN 978-80-7400-186-4. BRIDGER, R., 2003. Introduction to Ergonomics. 2. vyd. London: Taylor & Francis, 548 s. ISBN 0-415-27378-1. CIKRT, M., MÁLEK, B. 1995. Pracovní lékařství I.: hygiena práce. 1. vyd. Praha: CIVOP, 253 s. ISBN 80-900151-2-3. ČERMÁK, J., 1997. Bezpečnost práce. 2. přeprac. vyd. Praha: Eurounion. 154 s. ISBN 80-85858-50-9. ČESKOMORAVSKÁ KONFEDERACE ODBOROVÝCH SVAZŮ, 2001. Metodické návody pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. ILO OSH 2001. 1. vyd. Praha: Českomoravská konfederace odborových svazů. 60 s. ISBN 80-9030663-2. DANDOVÁ, E. 2004. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích: [248 otázek a odpovědí z praxe]. 1. vyd. Praha: ASPI. 123 s. Otázky a odpovědi z praxe. Bezpečnost a hygiena práce. ISBN 80-7357-007-6. DANDOVÁ, E., 2008. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích. 2. vyd. Praha: ASPI. 140 s. ISBN 978-80-7357-374-4.

81

DAVID, R., 2005. Ústava České republiky; Listina základních práv a svobod: úplné znění doplněné poznámkami, úvodem do problematiky a výběrem ze soudních případů. 4. aktualiz., přeprac. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. 263 s. ISBN 80-7182200-0. DRÁSALOVÁ, N., 2009. Jak bezpečně pěstovat rostliny a chovat. 1. vyd. Praha: ASPI. Bezpečnost práce v praxi. 91 s. ISBN 978-80-7357-438-3. GALVAS, M. a kol., 2004. Pracovní právo. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 671 s. Edice učebnic PrF MU; sv. 351. ISBN 80-210-3558-7. GALVAS, M., 1992. Základy pracovního práva. Díl 1, Obecná část. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 117 s. ISBN 80-210-0377-4. GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O., 2002. Ergonomie: optimalizace lidské činnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 239 s. ISBN 80-247-0226-6. HELLER, J., VODIČKA, P., 2011. Praktická cvičení z fyziologie tělesné zátěže. 1. vyd. Praha: Karolinum. 115 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-2461976-7. HNÍZDIL, J., BERÁNKOVÁ, B., 2000. Bolesti zad jako životní realita: jejich příčiny, diagnostika, terapie a prevence. 1. vyd. Praha: Triton. 167 s. ISBN 80-7254-098-X. HOWARD, N., 2009. Záda, která nebolí. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co. 176 s. Léčebné metody. ISBN 978-80-256-0143-3. HÜTTICH, B., 1997. Aktivně proti bolestem v zádech. 1. vyd. Praha: Ivo Železný. 93 s. Jak na to. Knížky dostupné každému; sv. 79. ISBN 80-237-2549-1. CHUNDELA, L., 1984. Ergonomie v praxi. 1. vyd. Praha: Práce. 132 s. Příručky Práce. JAKUBKA, J., 2011. Zákoník práce - stručný komentář. 7. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. ISBN 978-80-7263-626-6. JANÁKOVÁ A., 2011. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci., Olomouc: ANAG, ISBN 978-80-7263-685-3.

82

JIRÁK, Z., a kol., 2007. Fyziologie pro bakalářské studium na ZSF OU. 2. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta. 250 s. ISBN 97880-7368-234-7. KEMPF, H.-D., SCHMELCHER, F., FISCHER, J. a STEINER H., 2004. Záda: zbavte se bolestí navždy: úplný program pro zdravá záda. Praha: Pragma, 302 s. ISBN 80-7205704-9. KRÁL, M., 2001. Pět kroků chronologického postupu ergonomického zkoumání a hodnocení v rámci pracovního systému. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce. 27 s. Bezpečný podnik. LOUDA, T., 2004. Hodnocení ergonomicky zaměřeného designu kabiny slkt 81t. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně. 72 s. MÁČEK, M., VÁVRA, J. 1988. Fyziologie a patofyziologie tělesné zátěže. 2. vyd. Praha: Avicenum. 353 s. Patologická fyziologie. MALÝ, S. a kol., 2009. Prevence pracovních rizik. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce. ISBN 978-80-86973-76-0. MOHR, P., 1993. Bolí vás záda?: Prevence a léčba přírodními prostředky a postupy. České Budějovice: Dona. 158 s. ISBN 80-85463-20-2. NEŠČÁKOVÁ, L., JAKUBKA, J., 2013. Zákoník práce 2013 v praxi – komplexní průvodce s řešením problémů, právní stav k 1. 1. 2013. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing. 384 s. ISBN 978-80-247-4629-6. NEUGEBAUER, T., 2010. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce, neboli, O čem je současná BOZP. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika. 258 s. Bezpečnost práce v praxi (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-556-4. NOVÁK, M., 2003. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v zemědělství: (pracovní rizika v rostlinné a v živočišné výrobě a na pracovištích obdobného charakteru). 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce. 16 s. ISBN 80-239-2150-9. NOVÁK, M., 2002. Bolesti zad I. 1. vyd. Praha: Triton. 94 s. Odborná léčba v moderní medicíně. ISBN 80-7254-314-8. 83

NOVOTNÝ, K., 2000. Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle P 132a odst. 3 zákoníku práce. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Rožnovský vzdělávací servis. 104 s. RABŠTEINEK, O. 1966. MENDE, W. Bezpečnost práce a příčiny úrazů v lesnictví. 1. vyd. Praha. RONIN, M., 1995. Bezpečnost práce v zemědělství. 1. vyd. Praha: Informatorium. 31 s. ISBN 80-85427-80-X. ŘEZÁČ, R., 2012. Bezpečnost a ochrana zdraví jako součást výuky na SOU a SOŠ v oborech se zaměřením elektro. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita. 44 s. SEDLÁKOVÁ, S., 2010. Cvičíme v kanceláři: jednoduché cviky proti bolesti zad. 1. vyd. V Praze: Vyšehrad. 56 s. ISBN 978-80-7429-057-2. SCHMIED, Z., JAKUBKA, J., 2013. Zákoník práce 2013 - s výkladem. 14. vyd. Praha: GRADA Publishing. 104 s. ISBN 978-80-247-4628-9. SILBERNAGL, S., 1993. Atlas fyziologie člověka. 2. čes. vyd. Praha: Grada. 352 s. ISBN 80-85623-79-X. STACKEOVÁ, D., 2012. Cvičení na bolavá záda. 1. vyd. Praha: Grada. 137 s. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-4089-8. ŠALAMON, P., 1995. Bezpečnost práce v lesnictví. 1. vyd. Praha: Informatorium. 28 s. ISBN 80-85427-78-8. ŠENK, Z., 2011. 1309 testových otázek BOZP: jedinečný zdroj informací pro OZO BOZP. 1. vyd. Olomouc: ANAG. 415 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263647-1. ŠIMEK, J., 1986. Fyziologické hodnoty u člověka. 2. dopln. vyd. Praha: Avicenum, 1986. 130 s. ŠUBRT, B. a kol., 2003. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: podle právního stavu k 15. 4. 2003. Olomouc: ANAG. 639 s. ISBN 80-7263-172-1.

84

TICHÝ, M., 2000. Funkční diagnostika pohybového aparátu. 2. vyd. (v Tritonu přeprac. a dopl. 1. vyd.). Praha: Triton. 94 s. ISBN 80-7254-022-X. TUČEK, M., CIKRT, M. a PELCLOVÁ, D. 2005. Pracovní lékařství pro praxi: příručka s doporučenými standardy. 1. vyd. Praha: Grada. 327 s. ISBN 80-247-0927-9. VOKURKA, M. a kol., 2000. Praktický slovník medicíny. 6. rozš. vyd. Praha: Maxdorf. 490 s. ISBN 80-85912-38-4. Elektronické zdroje ŠEDIVÝ, V., 2006. Ergonomie a BOZP. Multimediální učenice, 319 s., [online]. Citováno 2. prosince 2010. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Dostupný z WWW: Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Citováno 10. září 2012. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2005. 55 s. Dostupný z WWW: Legislativní předpisy Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) Nařízení vlády č. 2001/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

85

10 SEZNAM TABULEK Tab. 1 - Rizika při pracovních činnostech (Novák, 2003) Tab. 2 - Reakce organizmu na fyzickou zátěž (Šedivý, 2006) Tab. 3 - Přípustné hodnoty energetického výdeje mužů a žen ve věku 18 až 65 let při fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami (Tuček, 2005) Tab. 4 - Třídy aktivity k odhadu fyzické kondice (návod k sporttesteru Forerunner 110 HR) Tab. 5 - Aritmetický průměr zastoupení jednotlivých činností za pět pracovních směn při pracovní operaci orba Tab. 6 - Aritmetický průměr zastoupení jednotlivých činností za pět pracovních směn při pracovní operaci setí Tab. 7 - Aritmetický průměr zastoupení jednotlivých činností za pět pracovních směn při pracovní operaci chemické ošetřování porostu Tab. 8 - Aritmetický průměr zastoupení jednotlivých činností za pět pracovních směn při pracovní operaci přibližování Tab. 9 - Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána vlastní orba Tab. 10 - Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém bylo vykonáváno vlastní setí Tab. 11 - Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém bylo vykonáváno vlastní chemické ošetření porostu Tab. 12 - Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána přeprava v zemědělství Tab. 13 - Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém bylo vykonáváno vlastní přibližování

86

Tab. 14 - Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána přeprava v lesnictví Tab. 15 - Fyzická zátěž za pracovní směnu během orby Tab. 16 - Fyzická zátěž za pracovní směnu během setí Tab. 17 - Fyzická zátěž za pracovní směnu během chemického ošetřování porostu Tab. 18 - Fyzická zátěž za pracovní směnu během přibližování Tab. 19 - Hodnocení úrovně znalostí z práv a povinností zaměstnance - chybné odpovědi vyznačeny červeně Tab. 20 - Hodnocení úrovně školení BOZP

87

11 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 - Schéma systému člověk – stroj – pracovní prostředí a vazeb mezi nimi (Chundela, 1984) Obr. 2 - Nezajištěný kolík (Ronin, 1995) Obr. 3 - Nezakryté převody (Ronin, 1995) Obr. 4 - Varování před vstupem do ohroženého prostoru (Rabšteinek, Mende, 1966) Obr. 5 - Ilustrace nabádající k využívání směrové kladky, pokud není osa zadních kol traktoru kolmá ke směru lana, které vleče kmen (Rabšteinek, Mende, 1966) Obr. 6 - Srdeční frekvence při různě těžké práci (Silbernagl, 1993) Obr. 7 - Průtok jednotlivými orgány v klidu a při fyzické námaze (Silbernagl, 1993) Obr. 8 - Podepření oblasti dolní hrudní páteře overballem (Sedláková, 2010) Obr. 9 - Sedadlo Granit (zdroj: katalog Granit – Traktory – náhradní díly, 2010/2011) Obr. 10 - Sedadlo Grammer MAXI Evolution (zdroj: katalog Granit – Traktory – náhradní díly, 2010/2011) Obr. 11 - Vliv nesprávného sezení při řízení na poškození plotének (Mohr, 1993) Obr. 12 - Meziobratlová ploténka (Vokurka, 2000) Obr. 13 - Typický pacient trpící bolestmi zad – obezita, těžká svalová nerovnováha v bederní oblasti (Hnízdil, Beránková, 2000) Obr. 14 - Zatížení na ploténku bederní páteře hmotností 727,7 kg při zvedání předmětu o hmotnosti 10 kg mimo osu těla (Mohr, 1993) Obr. 15 - Sporttestr Forerunner 110 HR Obr. 16 - Upevnění hrudního pásu Obr. 17 - Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána vlastní orba (v grafu vyjádřena jako průměr práce) 88

Obr. 18 - Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána vlastní setí (v grafu vyjádřeno jako průměr práce) Obr. 19 - Fyzická náročnost jednotlivých činností v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána vlastní chemické ošetřování porostu (v grafu vyjádřeno jako průměr práce) Obr. 20 - Fyzická náročnost jednotlivých činností v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána přeprava v zemědělství (v grafu vyjádřena jako průměr práce) Obr. 21 - Fyzická náročnost jednotlivých činností v průběhu pracovního dne, ve kterém bylo vykonáváno vlastní přibližování (v grafu vyjádřeno jako průměr jednotlivých prací) Obr. 22 - Fyzická zátěž při jednotlivých činnostech v průběhu pracovního dne, ve kterém byla vykonávána přeprava v lesnictví (v grafu vyjádřena jako průměr práce) Obr. 23 - Porovnání jednotlivých prací z hlediska fyzické zátěže (v zemědělství – žlutě, v lesnictví – zeleně) Obr. 24 - Porovnání jednotlivých činností z hlediska fyzické zátěže ve dnech, ve kterých byly vykonávány uvedené pracovní činnosti (v grafu vyjádřeny jako průměr práce) Obr. 25 - Porovnání odhadu energetického výdeje u jednotlivých operací za osmihodinovou pracovní směnu a pracovní směnu v pozorované délce Obr. 26 - Umístění stupaček vysoko nad zemí a připevnění madel na pohyblivých dveřích u LKT 81 Turbo

89

12 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Apod. - a podobně BMI - body mass index BOZP - bezpečnost a ochrana zdraví při práci Č. - číslo ČSN - česká technická norma ČSÚ - Český statistický úřad Hod. - hodina IEA - International Ergonomics Association Min. - minuta MZLU - Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Např. - například Nař. - nařízení Obr. - obrázek OZO - odborně způsobilá osoba Resp. - respektive Sb. - sbírky TA - třída aktivity Tab. - tabulka Tj. - to je Tzv. - takzvaný Vyhl. - vyhláška Zák. - zákon

90