Sledování rezistencí k antimikrobikům u veterinárně významných patogenů

Prasata

Sledování rezistencí k antimikrobikům u veterinárně významných patogenů K. NEDBALCOVÁ,1 I. KUCHAROVIČOVÁ,2 T. ČERNÝ,3 L. POKLUDOVÁ,4 J. BUREŠ,4 A. HERA,4,5 P. ŠATRÁN6 MVDr. Kateřina Nedbalcová, výzkumná pracovnice VÚVeL Brno

1

Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno, v. v. i.

2

Státní veterinární ústav Jihlava

3

Státní veterinární ústav Praha

4

Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv

5

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

6

Státní veterinární správa České republiky

SOUHRN Nedbalcová K., Kucharovičová I., Černý T., Pokludová L., Bureš J., Hera A., Šatrán P. Sledování rezistencí k antimikrobikům u veterinárně významných patogenů. Veterinářství 2015;65:206-211. Od 1. 3. 2015 do konce roku bude v České republice probíhat pilotní studie sledování rezistencí k antimikrobikům u veterinárně významných patogenů. Cílem připraveného monitoringu je sledovat rezistenci k antimikrobiálním látkám u veterinárně významných patogenů, sjednotit vyšetřovací metody testování citlivosti na antimikrobiální látkáy, stanovit spektrum testovaných antimikrobiálních látek a interpretační kritéria a v neposlední řadě motivovat terén k laboratornímu testování citlivosti ny antimikrobika. Na základě výstupů z tohoto monitoringu by měla být antimikrobika v chovech používána efektivně a cíleně. Rezistence/citlivosti patogenních izolátů hospodářských zvířat budou stanoveny definováním minimálních inhibičních koncentrací. Do přípravy, organizace, provedení, financování a vyhodnocení studie jsou zapojeny Ministerstvo zemědělství ČR, Státní veterinární správa, státní veterinární ústavy, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně. Vyšetření bude bezplatné, náklady bude hradit stát prostřednictvím Státní veterinární správy.

SUMMARY Nedbalcová K., Kucharovičová I., Černý T., Pokludová L., Bureš J., Hera A., Šatrán P. Monitoring resistance to antimicrobials in veterinary important pathogens. Veterinářství 2015;65:206-211. Pilot study for monitoring of antimicrobial (ATB) resistance in veterinary important pathogens will be carry out in the Czech Republic from 1st March to 31st December 2015. The main targets of the monitoring are: monitoring of antimicrobial resistance in veterinary important pathogens in farm animals, harmonization of methods used for ATB resistance testing, harmonization of cut-off values and results interpretation, support of practical veterinarians for ATB resistance testing and use of ATB in therapy according to best practice standards. The study is performed and evaluation of the results will be done by the Ministry of Agriculture, State Veterinary Administration, State Veterinary Institutes and Institute for State Control of Veterinary Biologicals and Medicines. Testing for ATB resistance is supported by the state budget and testing for ATB resistance will be paid by the state.

Úvod Veterinární léčivé přípravky obsahující antimikrobika jsou jedním ze zásadních nástrojů, které slouží k efektivnímu zvládnutí infekčních bakteriálních onemocnění zvířat. V posledních letech se však nejen v medicíně humánní, ale i ve veteri-

206

veterinarstvi_3-2015_zlom.indd 206

nární začínáme čím dále více setkávat s případy, kdy terapie antimikrobiky nezabírá tak, jak bychom očekávali. Jednou z příčin částečného či úplného selhání léčby může být snížená citlivost či přímo rezistence bakteriálních původců onemocnění. Dostupnost správné a přesné informa-

VETERINÁŘSTVÍ 3/2015

4.3.2015 10:03:24

Prasata

rektální výtěr rektální výtěr rektální výtěr rektální výtěr

Chovatel zaplatí bakteriologickou diagnostiku (kultivace/typizace) Státem hrazeno bude testování citlivosti/MIC.

ce o citlivosti nebo rezistenci daného původce nabývá tak pro veterinárního lékaře rozhodujícího významu při volbě antimikrobika. A to nejen z pohledu léčby jednotlivého zvířete či skupiny zvířat v momentu vzplanutí onemocnění, ale napomáhá i vytvořit určitou strategii používání antimikrobik a zdravotního managementu v chovu z dlouhodobější perspektivy a je předpokladem pro naplnění principu odpovědného používání antimikrobik ve veterinární medicíně, na které je a v budoucnu bude kladen stále větší důraz. Budou-li k dispozici potřebné a správné informace na úrovni chovů, či regionů v rámci České republiky, vznikne prostor pro vytvoření doporučení pro léčbu zdravotně i ekonomicky závažných onemocnění hospodářských zvířat. Tato doporučení by nejen měla pomoci používat antimikrobika s větší racionalitou a zodpovědností, ale ve svém důsledku i snížit neodůvodněné použití antimikrobik. Navíc je potřeba vnímat i mezinárodní kontext, kdy řada států EU, ale i mimo ni již nastavuje či nastavila pravidla pro zodpovědné a racionální používání antimi-



krobik.1,2 A to právě na základě výsledků z daného regionu mapujícího stav a trendy ve vývoji rezistencí k antimikrobikům. Je tedy zásadní jak z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, tak i např. z hlediska mezinárodního obchodu, že v blízké budoucnosti mohou být pro bezpečnost potravin nastaveny kromě kritérií chemické bezpečnosti (stanovující limity reziduí a tím potažmo dodržení ochranné lhůty) i parametry biologické bezpečnosti zahrnující např. limity pro výskyt multirezistentních bakterií. V České republice byla již před mnoha lety ustavena společná antibiotická politika pro humánní a veterinární sféru3 a od roku 2013 je jmenována Pracovní skupina pro antimikrobika při Ministerstvu zemědělství (MZe)4, jejímž úkolem je řešit zásadní otázky v oblasti zajištění dlouhodobě udržitelného používání antimikrobik zejména s důrazem na ochranu spotřebitele. Díky aktivitám této pracovní skupiny došlo k propojení pracovníků veterinárních diagnostických laboratoří Státních veterinárních ústavů Jihlava, Praha, Olomouc, Státní veterinární správy, VÚVeL Brno a ÚSKVBL Brno s cílem zpracovat program pro monitoring rezistencí k antimikrobikům u veterinárně významných patogenů.

Monitoring rezistencí u veterinárně významných patogenů Pilotní program tohoto sledování bude probíhat od 1. 3. 2015 do 31. 12. 2015 za účasti SVÚ Praha, SVÚ Jihlava a SVÚ Olomouc. Na základě zkušeností z tohoto pilotního programu bude ustanoven regulérní víceletý program, do kterého mohou být následně začleněna i další pracoviště.

Cíle monitoringu: • Sledovat rezistenci k antimikrobiálním látkám u veterinárně významných patogenů. • Sjednotit vyšetřovací metody testování citlivosti na antimikrobiální látky ve veterinárních diagnostických laboratořích. • Sjednotit spektrum použitých antimikrobiálních látek tak, aby oproti stávajícímu stavu byly výsledky testování lépe využitelné v běžné klinické veterinární praxi a aby současně posloužily k monitorování různých typů rezistencí.

207

4.3.2015 10:03:24

Prasata

• Sjednotit interpretační kritéria, a to podle mezinárodně platných standardů5,6,7,8 s ohledem na izolovaný bakteriální patogen a druh zvířete. • Motivovat veterinární lékaře a chovatele k laboratornímu testování citlivosti na antibiotika. • Poskytnout novou, vyšší kvalitu výsledků vyšetření a jejich interpretace. • Umožnit přípravu doporučených postupů a v případě potřeby revidovat schémata dávkování (výše dávky, interval podání, celková délka podání) v registrovaných léčivech.

Jak bude monitoring probíhat Veterinární lékař odebere vzorky, vyplní objednávku laboratorního vyšetření a pošle vzorky do Státního veterinárního ústavu do Jihlavy, Prahy nebo Olomouce. Tam bude provedeno bakteriologické vyšetření zahrnující kultivaci a identifikaci bakteriálního původce onemocnění. Tato část vyšetření je hrazena chovatelem. Pokud bude v rámci tohoto vyšetření izolován veterinárně významný patogen zahrnutý do monitoringu ATB rezistence, bude tento izolát vyšetřen na citlivosti na antimikrobiální látkáy diluční metodou ke stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC). Vyšetřen bude vždy jeden izolát z epizootologické jednotky (hejno, stádo). Toto vyšetření bude plně hrazeno ze státního rozpočtu. Protokol o vyšetření bude obsahovat výsledky jako obvykle – bakteriologický nález a identifikaci patogenu a také tzv. antibiogram = a to v tomto případě bude výsledek vyjádřen stanovením MIC. Protokolu bude muset terénní veterinář věnovat zvýšenou pozornost, bude v něm uveden kvantitativní výsledek (MIC antimikrobika v μg/ml), kvalitativní výsledek (izolát je na antimikrobiální látky citlivý nebo intermediárně citlivý nebo rezistentní). Budou to potřebné údaje, které veterinární lékař potřebuje pro antimikrobiální terapii v praxi, a také výsledky monitorující rezistence bakterií k antimikrobiálním látkám, což bude v textu vysvětleno (formou vysvětlivek a poznámek v každém protokolu). Pokud si bude veterinární lékař takové výsledky uchovávat, může si následně srovnat, právě porovnáním vývoje hodnot MIC, zda v určitém časovém horizontu nedochází ke zvyšování MIC, a tím tedy k postupnému snižování citlivosti, či dokonce ke vzniku rezistence vůči dané účinné látky u vyšetřované bakterie. Výsledky budou zasílány jako obvykle veterinárnímu lékaři, chovateli. Výsledky nebudou sloužit k dozorové činnosti v chovech zvířat. Agregovaná data budou využita k plošné analýze. Veterinární patogeny zařazené do programu

Prasata: Actinobacillus pleuropneumoniae, Pasteurella multocida, Escherichia coli (klinicky významné izoláty), Streptococcus suis, Staphylocuccus hyicus;

208


Skot: Mannheimia haemolytica, Pasteurella multocida, Escherichia coli (klinicky významné izoláty), Histophilus somni;

Skot – mastitidy: Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae, Streptococcus uberis, Staphylococcus aureus, Escherichia coli (klinicky významné izoláty), Klebsiella spp. (Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca, aj., Raoultella spp.)

Drůbež hrabavá: Escherichia coli (klinicky významné izoláty), Pasteurella multocida, Enterobacter spp., Enterococcus spp., Staphylococcus aureus.

Co je potřeba, aby byly vaše vzorky zařazeny do tohoto monitoringu? Pokud bude ve vašem chovu, na farmě, hospodářství, obvodu podezření na bakteriální onemocnění vyvolaná výše uvedenými původci, která si vyžádají aplikaci antimikrobik, a budete mít zájem o vyšetření uvedená v tomto článku, použijte tento jednoduchý postup:

Vyplňte pečlivě žádanku Doporučujeme objednávku laboratorního vyšetření vzorku – vzor č.1 – viz: www.svscr.cz (formuláře pro stažení/objednávky laboratorního vyšetření) nebo jakoukoliv jinou objednávku, na kterou jste zvyklí, vyplňte všechny údaje, ale především nezapomeňte vyplnit v objednávce registrační číslo hospodářství – tzv. CZ, označení haly nebo hejna (epizootologické jednotky), ze kterého vzorek pochází a číslo vzorku, např. CZ12345678/H1/vz.1. Pracovníci laboratoře pak mohou provést vyšetření, kultivaci, izolaci a identifikaci patogenu a následně i testování citlivosti metodu stanovení MIC a výsledky vyšetření zadat do systému hodnocení rezistence.

Odeberte odpovídajícím způsobem vzorky Odběru vzorků ze zvířat, kadáverů, jatek a prostředí prosím věnujte náležitou pozornost. Na tomto kroku a jeho správném provedení velmi záleží. V případě nejasností využijte možnost konzultace s pracovníky laboratoří, o tom jaký vzorek odebrat, kolik vzorků odebrat do jaké vzorkovnice, jak vzorky uchovat a transportovat do laboratoře. Většina laboratoří nejen poradí, ale dodá i odběrový materiál. V následujícím textu jsou uvedeny základní zjednodušené informace k odběru vzorků pro bakteriologické vyšetření cíleně zaměřené na kultivaci, identifikaci a testování citlivosti na antimikrobiální látky. Pro úplnost je vhodné připomenout, že obecně platí potřeba odebrat k vyšetření reprezentativní počet vzorků, který vyplývá z počtu chovaných a z počtu nemocných zvířat. Doporučujeme odebrat 3–5 vzorků u velkých zvířat při respiratorních nebo zažívacích onemocněních,


4.3.2015 10:03:24

Prasata

u drůbeže asi 10–15 vzorků, u vzorků mastitid asi deset vzorků mléka. Vzorky odebírejte pokud možno z neléčených zvířat, na počátku onemocnění nebo v průběhu bakteriemie.

PRASATA, SKOT RESPIRAČNÍ ONEMOCNĚNÍ: • plíce – část, kde je rozhraní změněné a zdravé tkáně, velikost 10 x 10 cm, nepropustný obal, co nejrychleji do laboratoře; • stěr z plic – ze změněné tkáně plic, trachey a bronchů, uložit do transportního média (např. Amies transportní médium s aktivním uhlím), uchovat při 5–20 ºC, doporučuje se dopravit vzorek po odběru do 24 hodin do laboratoře; • hluboký naszlní výtěr – výtěr po odběru uložit do transportního média, (např. Amies transportní médium s aktivním uhlím), uchovat při 5–20 ºC, doporučuje se dopravit vzorek po odběru do 24 hodin do laboratoře; • kadáver (čerstvý) nebo celé plíce doručit chlazené, plíce ev. i mražené, co nejrychleji do laboratoře; • jiné vzorky např. bronchoalveolární laváže (transtracheální laváže), stěry z mandlí, hemokultury – platí pravidla viz výše (po odběru doručit co nejrychleji do laboratoře).

PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ: • trus, část podvázaného tenkého nebo tlustého střeva (v závislosti na rozsahu vyšetření a případně i virologické nebo jiná vyšetření), obsah střeva; nepropustný obal, uchovat v chladu, co nejdříve do laboratoře; • rektální výtěr – (např. Amies transportní médium s aktivním uhlím), uchovat při 5 – 20 ºC, doporučuje se dopravit vzorek po odběru do 24 hodin do laboratoře;

MASTITIDY: • Preferujeme čerstvý vzorek mléka. Do sterilní vzorkovnice (zkumavky) odeberte 5–10 ml mléka. Odběr provádějte v rukavicích, po očistě struků, po oddojení prvních tří střiků mléka do pomocné nádobky (obsah pak neškodně zlikvidujte), vnitřní plochu víčka zkumavky udržujte v čistotě, bez dotyku rukou, směrem k podlaze. Potom teprve nadojte vzorek mléka. Odběru věnujte zvýšenou pozornost, aby nedošlo ke kontaminaci z prostředí. Označte řádně zkumavku, stačí pořadové číslo, identifikační číslo zvířete uveďte až do žádanky – objednávky vyšetření. Možné je zaslat čtvrťový, půlový nebo směsný vzorek ze všech struků, z akutních, chronických, subklinických případů mastitid, zkrátka podle potřeby.

DRŮBEŽ HRABAVÁ: • kadávery kuřat – dodat co nejrychleji do laboratoře, chlazené; odběr materiálu ke kultivaci provádí většinou patolog podle patologického nálezu nebo podle instrukcí a anamnézy uvedené v žádance;



• stěry z orgánů – (např. Amies transportní médium s aktivním uhlím), uchovat při 5–20 ºC, doporučuje se dopravit vzorek po odběru do 24 hodin do laboratoře; • trus – stěry z trusu, pro jejich odběr platí pravidla již zmíněná výše.

Jak bude vyšetření probíhat? Vyšetření bude prováděno v souladu s doporučenými mezinárodními metodikami European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing (EUCAST),5 Clinical Laboratory Standards Institute (CLSI)6,7 a Comité de l’Antibiogramme de la Société Francaise de Microbiologie (CA-SFM).8 Podle těchto metodik lze vyšetření provádět buď kvalitativními, nebo kvantitativními metodami. Z dilučních metod se v praxi nejvíce používá diluční mikrometoda, která byla vybrána pro plánovaný monitoring. Vyšetření probíhá na mikrotitračních destičkách, které obsahují ředicí řady vybraných antimikrobiálních látek. Pro účely prezentovaného monitoringu byly navrženy tři sestavy antimikrobiálních látek, které se budou testovat:

Sestava antimikrobiálních látek pro testování gramnegativních bakterií: (Enterobacteriaceae) AMP ampicilin CTX cefotaxim EFT ceftiofur CEQ cefchinom KF cefalotin TET tetracyklin ENR enrofloxacin FFC florfenikol SXT trimethoprim/sulfamethoxazol 1/19 COL kolistin MAR marbofloxacin APR apramycin DOX doxycyklin GEN gentamicin AMC amoxicilin/klavulanová kyselina 2/1

Sestava antimikrobiálních látek pro testování grampozitivních bakterií: (Staphylococcus spp., Streptococcus spp.) PNC penicilin AMP ampicilin CEF ceftiofur ERY erythromycin CLI klindamycin GEN gentamicin SXT trimethoprim/sulfamethoxazol 1/19 ENR enrofloxacin TET tetracyklin FFC florfenikol RIF rifampin FOX cefoxitin OXA oxacilin

209

4.3.2015 10:03:24

Prasata

Sestava antinikrobiálních látek pro testování veterinárně specifických patogenů: (Actinobacillus pleuropneumoniae, Histophilus somni, Mannheimia haemolytica, Pasteurella multocida, Streptococcus suis) PNC penicilin AMP ampicilin EFT ceftiofur TUL tulathromycin TILM tilmikosin TIA tiamulin TET tetracyklin ENR enrofloxacin FFC florfenikol SPE spektinomycin DOX doxycyklin TILD tildipirosin GAM gamithromycin Co je potřeba vědět k interpretaci výsledků? Výsledky jsou interpretovány jako minimální inhibiční koncentrace (MIC) dané antimikrobiální látky pro určitou bakterii. Umožňují rozlišit bakterie na citlivé a rezistentní (podle EUCAST), případně i na intermediálně citlivé (podle CLSI). Do které kategorie citlivosti vyšetřovaný izolát patří, bude zadavateli vyšetření spolu s hodnotou MIC písemně sděleno standardně používaným označením C/I/R. U některých antimikrobiálních látek existuje zkřížená účinnost. To znamená, že výsledek testování platí i pro jiné látky z téže skupiny, např. výsledek u ampicilinu platí i pro amoxicilin nebo výsledek pro tetracyklin je možné interpretovat i pro chlortetracyklin, oxytetracyklin a v případě citlivosti i pro doxycyklin. Některé konkrétní molekuly antimikrobik v sestavách nejsou v rámci ČR a Evropské unie pro zvířata či pro daný cílový druh nebo produkční kategorii (např. dojnice) vůbec registrovány a schváleny k použití. Ze sestavy antimikrobiálních látek na destičce, která je pevně daná, je nelze vyřadit, ale ve výsledcích vyšetření budou o relevantnosti výsledku pro daný živočišný druh podrobné informace. Testování některých antimikrobik v sestavách je zdánlivě zbytečné, protože se ve veterinárním lékařství nepoužívají, ale v tomto projektu mají velký význam z pohledu ochrany zdraví lidí. Jedná se o např. testování cefotaximu, z důvodu potřeby detekce specifických typů rezistencí vůči beta-laktamovým antimikrobikům jako např. ESBL (Extended Spectrum Beta-Lactamases) a AmpC. Laboratoře na SVÚ mají k dispozici zevrubnou analýzu interpretace jednotlivých druhů výsledků, spolu s pečlivě nastavenými instrukcemi, jak výsledky předat majitelům a chovatelům zvířat, jak jich lze nejlépe využít a čím mohou přispět ke zkvalitnění antimikrobiální léčby z hlediska efektivnosti léčby a snížení spotřeby neúčelně používaných antimikrobiálních látek, což by se mělo příznivě odrazit i ve snížení finančních nákladů na léčbu. A co dostupné veterinární léčivé přípravky (VLP)? Z laboratorních výsledků bude mít veterinární lékař k dispozici přehled citlivostí na účinné látky, ze kterého

210


je možné vyjít při volbě odpovídajícího veterinárního léčivého přípravku (VLP), který lze použít k léčbě. Na základě zkušeností autorů veterinární lékaři v praxi, kromě svých zkušeností, využívají i různé informační zdroje pro volbu VLP – např. AISLPvet, tištěný seznam či webové stránky ÚSKVBL. V případě systému AISLP vet, který umožňoval i fulltextové vyhledávání, je nutno upozornit na skutečnost, že v polovině roku 2014 byla vydána poslední aktualizace systému veterinárního AISLP. Rovněž tištěný seznam „Registrované veterinární léčivé přípravky 2014“,9 ač je publikací hodnotnou a obsahuje i jistou přidanou hodnotu ve formě ATC vet kódů umožňujících vyhledávat např. podle skupin antimikrobik registrované VLP, přeci jen obsahuje pouze zestručněné články a informace obnovované ve dvouletých intervalech. Proto v současnosti zůstává jedinou komplexní a aktuální databází (klinicky významné izoláty) VLP s platnou registrací webová stránka ÚSKVBL: http://www.uskvbl. cz/, kde je k dispozici ve formě souhrnu informací o přípravku (SPC) nejkompletnější veřejně dostupná informace o daném veterinárním léčivém přípravku. Tato informace je rozšířená svým odborným obsahem oproti příbalové informaci a údajích na obalech a je primárně určena pro veterinárního lékaře. Do budoucna se počítá i s možností flexibilnějšího vyhledávání, už nyní však potřebujete pouze pět kroků k tomu, aby se před vámi zobrazila abecedně řazená tabulka všech registrovaných VLP obsahující poslední aktuálně platnou SPC. (Přesný postup: Rozklikněte v horní liště „Registrace a schvalování“, objeví se vlevo sloupeček s nabídkou, na jejímž prvním místě je „Registrace VLP“, kurzorem na šipku rozbalíte další sloupeček, zde „Seznam VLP“ a vyberete si „Registrované vnitrostátním postupem a MRP/DCP“ nebo „Centralizované“). Většina v ČR registrovaných VLP spadá do předposledně jmenované skupiny. Vybraná nová antimikrobika (např. valnemulin, aivlosin, tildipirosin, tulathromycin, gamithromycin, pradofloxacin), nové vakcíny, či jiné velmi recentně zaregistrované veterinárně léčivé přípravky využívající např. nové technologie či inovativní postupy, kde je registrace platná pro všechny členské státy EU jsou umístěny pod hlavičkou „Centralizované“. Je možné někam hlásit selhání účinnosti antimikrobika a jak? V souvislosti s problematikou účinnosti antimikrobik by bylo jistě dobré připomenout nutnost hlášení nedostatečné účinnosti VLP a ostatních údajů, které spadají do působnosti veterinární farmakovigilance. Veterinární farmakovigilancí se rozumí dohled nad veterinárními léčivými přípravky směřující k zajištění bezpečnosti a co nejpříznivějšího poměru prospěšnosti a rizika veterinárních léčivých přípravků v období po jejich registraci, tj. v rámci jejich širokého klinického použití. Předmětem hlášení je (mimo jiné) nedostatečná účinnost přípravku (například u antimikrobik či antiparazitik poukazující na možný vývoj rezistence) či pode-


4.3.2015 10:03:25

Prasata

zření na nedostatečné ochranné lhůty, které mohou mít za důsledek přítomnost reziduí veterinárních léčiv v potravinách živočišného původu. Je důležité, aby nežádoucí účinky byly hlášeny i v případech, kdy existuje pouhé podezření na možnou vazbu mezi přípravkem (či přípravky) a výskytem nežádoucího účinku, a také v případech, kdy byl přípravek aplikován v rozporu s rozhodnutím o registraci přípravku (tzv. off label use). Spuštění internetových stránek Vettox a dostupnost jednoduchých internetových formulářů pro hlášení nežádoucích účinků ve farmakovigilanční části stránek www.vettox.cz by měly pomoci počet hlášení v budoucnu zvýšit. Důležité je, aby všechna hlášení obsahovala co možná nejvíce podrobností. Z důvodu maximálního zjednodušení dalšího dotazování a šetření proto podporujeme používání podrobného formuláře a v maximálním rozsahu informací. Formuláře pro písemná hlášení a další informace jsou rovněž dostupné na webových stránkách ÚSKVBL: http://www.uskvbl.cz/cs/ farmakovigilance/veterinarni-lekai-a-chovatele/dali-formy-hlaeni/formulae-ke-staeni Jak budou výsledky monitoringu publikovány a co mohou přinést terénnímu veterináři? Na tomto místě je třeba opět zdůraznit, že sledování rezistencí veterinárně významných patogenů v tomto projektu nebude v žádném případě sloužit ke kontrolám a represím v chovech, kde budou rezistence zjištěny. Výsledky budou zpracovávány anonymně, formou agregovaných výsledků, které nebudou vztaženy na jednotlivá hospodářství. Veterinární lékaři budou mít výsledky pouze ze „svého“ chovu, se kterými budou moci pracovat, ale z celkových výsledků monitoringu nebude možné veřejně zjistit výsledky jednotlivých nebo „cizích“ farem. Výsledky pilotní studie budou publikovány po jejím skončení na začátku roku 2016 formou článku v odborném periodiku pro veterinární lékaře a chovatele nebo jinou vhodnou formou, případně budou výsledky prezentovány formou různých přednášek pro odbornou veřejnost nebo budou k dispozici v různých propagačních materiálech. Na základě analýzy provedení a zpracování výsledků této pilotní studie bude rozhodnuto, zda vůbec a v jakém rozsahu by byla v následujících letech možná realizace plošného sledování rezistencí k antimikrobiálním látkám u patogenů zvířat v širším měřítku včetně stanovení podmínek, za jakých by mělo probíhat. Je třeba mít na paměti, že sledování rezistencí v delším časovém horizontu přinese více informací než jen okamžité aktuální výsledky. Bude možné sledovat trendy ve vývoji a četnosti rezistencí k jednotlivým antimikrobikům u jednotlivých druhů zvířat, porovnávat situaci v ČR se situací v jiných zemích, kde je sledování prováděno, nebo např. analyzovat trendy rezistencí v závislosti na různých parametrech, například v souvislosti se spotřebou antimikrobik. Plošné sledování rezistencí k antimikrobiálním látkám má také význam při přesu-



nech a migraci zvířat nejen mezi chovy v ČR, ale i v mezinárodním měřítku k možné predikci vývoje rezistencí v důsledku selekčního tlaku, který je považován za jeden z nejdůležitějších mechanismů jejich šíření.

Závěr Vzhledem k tomu, že pro rok 2015 SVS ČR pro tento monitoring získala 1,5 milionu korun, je třeba počítat s tím, že ve chvíli, kdy se tato částka vyčerpá, nebude již testování citlivosti státem hrazeno. Předpokládáme však, že budeme i nadále používat tento diagnostický postup, protože jednoznačně představuje zvýšenou kvalitu poskytovaných výsledků vyšetření. Pokud budete mít jakékoliv dotazy nebo připomínky a náměty k tomuto programu, bude vítáno jejich sdělení zainteresovaným odborníkům v této problematice nejen z řad pracovníků laboratoří, ale i VÚVeL Brno a ÚSKVBL Brno, či SVS ČR. Očekávaná je samozřejmě i diskuse k této problematice. Vzhledem k tomu, že je to problematika velmi obsáhlá a složitá, mohlo by být toto téma zajímavé i pro organizátory vzdělávacích programů, seminářů, školení a porad pro veterinární lékaře i chovatele. Literatura: 1. The Lancet Infectious Diseases Commission, Antibiotic resistance – the need for global solutions, Lancet Infect Dis 2013;13:1057-98 2. Speksnijder, D. C., Mevius, D. J., Bruschke C. J. M., Wagenaar J. A. Reduction of Veterinary Antimicrobial Use in the Netherelands.The Dutch Success Model. Zoonoses and Public Health, Blackwell Verlag GmbH;2014:1-9 3. Usnesení vlády ČR č. 595/2009 ze dne 4, května 2009 o ustanovení Národního antibiotického programu, 4. Statut Pracovní skupiny pro antimikrobika při Ministerstvu zemědělství 5. EUCAST - Antimicrobial wild type distributions of microorganisms. Version 5.13. [Database online]. European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing, [cit. 2014-11-14]. available in www: 6. CLSI, 2013. Performance Standards for Antimicrobial Disk and Dilution Susceptibility Tests for Bacteria Isolated from Animals; Informational Supplement. Vet 01-S2, vol. 33, No 8. Clinical and Laboratory Standards Institute, Wayne 2013: 3 pp. 7. CLSI, 2012. Performance Standards for Antimicrobial Susceptibility Testing; Twenty Second Informational Supplement. M 100-S22, vol. 32, No 3. Clinical and Laboratory Standards Institute, Wayne 2012:184 pp. 8. CA-SFM 2014. Comité de l’Antibiogramme de la Société Francaise de Microbiologie. Recommandations 2014. Lyon, France 2014:122 pp. 9. Registrované veterinární léčivé přípravky 2014, Prion 2014:1200 pp.

Rukopis byl vypracován v rámci projektu Národní agentury zemědělského výzkumu Ministerstva zemědělství ČR (číslo grantu QJ1210119), za finanční podpory Ministerstva zemědělství prostřednictvím Státní veterinární správy ČR a projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR LO1218. Výsledky projektu LO1218 byly získány za finanční podpory MŠMT v rámci programu NPU I. Adresa autorky: MVDr. Kateřina Nedbalcová, Ph.D. Výzkumný ústav veterinárního lékařství oddělení imunologie Hudcova 70 621 00 Brno e-mail: [email protected]

211

4.3.2015 10:03:25

Sledování rezistencí k antimikrobikům u veterinárně významných patogenů

Recommend Documents