Sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle

Sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle Hlavní zjištění a doporučení

Souhrnná studie pro projekt HC 198/10 Sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle

Zpracoval: Národní vzdělávací fond, o.p.s Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání

Finální verze – prosinec 2010

OBSAH 1.

Zaměření a výstupy projektu ......................................................................................................................... 3

2.

Postup řešení.................................................................................................................................................. 4

3.

Expertní názory na možnosti sledování krátkodobých trendů poptávky po pracoVní síle ............................ 5

4.

Zhodnocení zahraničních přístupů ............................................................................................................... 10

5.

6.

7.

8.

9.

4.1.

Zkoumané země ........................................................................................................................... 10

4.2.

Hlavní zjištění ................................................................................................................................ 10

Praxe podniků při vyhledávání a najímání pracovníků ................................................................................ 12 5.1.

Zaměření výzkumu a metodika šetření ........................................................................................ 12

5.2.

Hlavní zjištění ................................................................................................................................ 13

Monitoring nabídky volných pracovních míst.............................................................................................. 17 6.1.

Předmět výzkumu ......................................................................................................................... 17

6.2.

Metodický postup ......................................................................................................................... 18

6.3.

Výsledky analýzy struktury VPM ................................................................................................... 20

Vyhodnocení indikátorů podnikatelského optimismu a jejich schopnost predikovat vývoj trhu práce ..... 24 7.1.

Předmět výzkumu ......................................................................................................................... 24

7.2.

Hlavní zjištění ................................................................................................................................ 25

Vyhodnocení možností identifikace cyklického vývoje trhu práce .............................................................. 28 8.1.

Předmět výzkumu ......................................................................................................................... 28

8.2.

Hlavní zjištění ................................................................................................................................ 29

Zjišťování informací od zaměstnavatelů – analýza variant realizace ........................................................... 32 9.1.

Úvod ............................................................................................................................................. 32

9.2.

Jednotné celostátní šetření zaměstnavatelů jako jediná metoda ................................................ 33

9.3.

Šetření zaměstnavatelů jako doplňková metoda k analýze inzerce ............................................. 35

10. Propojení informací o krátkodobých trendech s prognózami kvalifikačních potřeb ................................... 37 11. Závěry a doporučení..................................................................................................................................... 39 11.1.

Návrh postupu sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle .......................... 39

11.2.

Doporučení pro zjišťování nabídky volných pracovních míst ................................................... 40 11.2.1. Analýza existujících informačních zdrojů o VPM ................................................................. 40 11.2.2. Návrh strukturace informací o VPM pro účely monitoringu nabídky VPM ......................... 42 11.2.3. Doporučení ohledně šíření dat o volných pracovních místech ............................................ 43 11.2.4. Doplňkové šetření mezi zaměstnavateli .............................................................................. 44

11.3.

Předvídání krátkodobých trendů .............................................................................................. 45 11.3.1. Vyhodnocení možností identifikace cyklického vývoje trhu práce ...................................... 45 11.3.2. Využití indikátorů podnikatelského optimismu pro odhad vývoje trhu práce .................... 47

12. Přílohy .......................................................................................................................................................... 49 12.1. Příloha 1: Šetření zaměstnavatelů jako hlavní metoda monitoringu poptávky po pracovních silách - návrh struktury dotazníku ............................................................................................................. 49 12.2.

Příloha 2: Tematické okruhy otázek pro šetření zaměstnavatelů doplňující analýzu inzerce ..........51

2

1. ZAMĚŘENÍ A VÝSTUPY PROJEKTU Předmětem výzkumné činnosti projektu byla analýza krátkodobého vývoje poptávky po pracovní síle v ČR. Projekt se zaměřoval na analýzu informací o volných pracovních místech (VPM) shromažďovaných úřady práce a inzerovaných prostřednictvím veřejných medií, a to jak v tištěné, tak elektronické podobě. Tyto informace byly analyzovány z hlediska jejich vzájemných možných překryvů a z hlediska toho, jaký segment pracovního trhu pokrývají. Analýza překryvů měla sloužit jako podklad pro návrh propojení jednotlivých informačních zdrojů do jednotné a co nejkomplexnější databáze volných pracovních míst, která by umožnila analyticky sledovat a vyhodnocovat vývoj trhu práce pro potřeby MPSV. Pozornost byla věnována také jejich struktuře zejména z hlediska kvalifikačního a profesního členění. Projekt se proto také zabýval problematikou optimální struktury popisu neobsazeného pracovního místa/hledané pracovní síly. Cílem projektu bylo rovněž zkoumat možnosti analytického využití informací o VPM ve vztahu k postižení krátkodobých trendů na trhu práce a jejich komparace s dalšími informacemi o současném a očekávaném vývoji trhu práce. Byla proto zkoumána cyklická složka vývoje nezaměstnanosti a možnosti její predikce odvozené od pohybu volných pracovních míst a zároveň byly analyzovány indikátory podnikatelského optimismu (konjunkturální průzkumy) a jejich schopnost prognózovat krátkodobý vývoj trhu práce. Výsledky analýz krátkodobého vývoje poptávky měly být vyhodnoceny také z hlediska možnosti propojení se středně a dlouhodobými prognózami očekávaných trendů na trhu práce a předvídání kvalifikačních potřeb. Vstupní analýzy a hloubkové rozhovory ukázaly, že přístupy ke sledování a vyhodnocování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle v České republice jsou roztříštěné na řadu dílčích, často vzájemně se překrývajících aktivit. Řešitelský tým proto vycházel jak z analýzy současného stavu v ČR, tak zahraničních zkušeností. Některé vyspělé země v této problematice výrazně pokročily a podařilo se jim překonat řadu metodických a organizačních problémů, které jsou s monitoringem VPM spojené. Hlavní výstupy projektu zahrnují pět samostatných dílčích studií a tuto souhrnnou zprávu, která propojuje hlavní zjištění jednotlivých studií, doplňuje je o některé doplňující analýzy a přináší i hlavní doporučení pro využití a rozpracování výstupů. Souhrnná studie se opírá o tyto hlavní části: Dílčí studie „Analýza definice a struktury volného pracovního místa ve vybraných informačních zdrojích“ (tato studie nemá ve shrnující zprávě samostatnou kapitolu); Vstupní analýzy a výstupy hloubkových rozhovorů zaměřených na analýzu VPM (kapitola 3); Zhodnocení zahraničních přístupů k monitoringu volných pracovních míst a odhadům krátkodobého vývoje trhu práce (kapitola 4);

3

Zhodnocení praxe podniků při vyhledávání a najímání pracovníků včetně výsledků dotazníkového šetření (kapitola 5 a dílčí studie „Zpráva z dotazníkového šetření“); Monitoring nabídky volných pracovních míst (VPM, kapitola 6 a dílčí studie „Monitoring nabídky VPM“); Vyhodnocení indikátorů podnikatelského optimismu a jejich schopnost predikovat vývoj trhu práce (kapitola 7 a dílčí studie „Vyhodnocení indikátorů podnikatelského optimismu a jejich schopnost predikovat vývoj trhu práce“); Vyhodnocení možností identifikace cyklického vývoje trhu práce (kapitola 8 a dílčí studie „Vyhodnocení možností identifikace cyklického vývoje trhu práce“); Možnosti zjišťování informací od zaměstnavatelů – analýza variant realizace (kapitola 9) Propojení informací o krátkodobých vývojových trendech na trhu práce s dlouhodobými předpověďmi kvalifikačních potřeb. (kapitola 10) Výsledky dílčích studií slouží jako podklad pro návrhovou část (kapitola 11), která se zabývá zejména těmito oblastmi: Návrh optimálního řešení monitoringu zaměstnavatelů a nabídky VPM; Navržení způsobu, jak využít analyzované informační zdroje tak, aby zaměření aktivní politiky zaměstnanosti vycházelo z reálné situace na trhu práce;

2. POSTUP ŘEŠENÍ Projekt Krátkodobé trendy v poptávce po pracovní síle byl realizován v roce 2010. Při řešení projektu byly použity především následující metody: Hloubkové rozhovory s experty v oblasti zprostředkování práce Dotazníková šetření zaměstnavatelů, agentur práce a úřadů práce Sekundární analýzy literatury a internetových zdrojů o Analýza zahraniční literatury a internetových informačních zdrojů o přístupech k monitoringu krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle o Rešerše existujících internetových portálů zprostředkujících volná pracovní místa o Analýza dostupné literatury a sekundárních datových zdrojů pro predikci vývoje poptávky po práci (indikátory podnikatelského optimismu) o Analýza existujících nástrojů monitoringu volných pracovních míst Analýzy a zpracování externích datových zdrojů o Analýza primárních dat o volných pracovních místech z různých databází (databáze MPSV, internetové portály, tisk) o Tvorba souhrnné databáze volných pracovních míst o Tvorba a ověřování predikčních modelů cyklického vývoje na trhu práce Konzultace s odborníky z MPSV (pracovníky zabývající se statistikou, informačním systémem OK práce, analýzami, koncepcemi a zprostředkováním zaměstnání)

4

Odborný seminář (realizace připravována v závěrečné fázi projektu za účelem prezentace, konzultace a ověření výsledků projektu) Vzhledem k relativně krátké době trvání projektu na sebe některé z uvedených aktivit přímo navazovaly, jiné probíhaly paralelně. Všechny analytické práce byly zakončeny přechodem k návrhové části projektu.

3. EXPERTNÍ NÁZORY NA MOŽNOSTI SLEDOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH TRENDŮ POPTÁVKY PO PRACOVNÍ SÍLE V první fázi realizovali zástupci řešitelského týmu osobní schůzky s vybranými zástupci personálních agentur a webových portálů. Jejich účelem bylo získat podklady pro správnou formulaci otázek v dotaznících a navázat spolupráci se soukromými subjekty, které se zabývají monitoringem situace na trhu práce a na základě konzultací s nimi vytvořit metodiku, která umožní porovnat tyto informační zdroje se statistikami, které jsou evidovány úřady práce. Proběhlo sedm osobních schůzek s následujícími experty: Tabulka 1: Oslovení experti (soukromý sektor) Firma/Webový portál SPráce.cz Agentka.cz Manpower Asociace poskytovatelů personálních služeb Český trh práce.cz Džob.cz LMC (Jobs.cz/Práce.cz)

Kontaktní osoba Jan Votruba Petr Král Jiří Halbrštát Irena Krejzová Štěpán Bartyzal Daniela Hamplová Milan Jasný

Kontaktní email [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Zdroj: NVF-NOZV

Kromě expertů ze soukromého sektoru byli konzultováni i experti Ministerstva práce a sociálních věcí. Tabulka 2: Oslovení experti (veřejná správa) Instituce/Útvar MPSV/Oddělení strategie a koncepce politiky zaměstnanosti MPSV/Odbor informatiky MPSV/Oddělení analýz trhu práce

Kontaktní osoba Václav Kužel

Kontaktní email [email protected]

Petr Hortlík Eva Procházková

[email protected] [email protected]

Zdroj: NVF-NOZV

S těmito experty byla diskutována zejména: Struktura databází o uchazečích a VPM; Informace dostupné a produkované z datových zdrojů; Potřeby MPSV na informační zdroje o VPM; Struktura připravovaného dotazníkového šetření; další poznatky o nabídce VPM a vývoji trhu práce. 5

S experty soukromého sektoru byla rovněž diskutována podoba dotazníku pro šetření personálních agentur a zaměstnavatelů (dále viz kapitola 5 této studie). Diskuse s experty o metodice zjišťování údajů z webů zprostředkovatelů zaměstnání a analýzy získaných dat přinesla tyto závěry: 1. Každý ze zdrojů informací o nabídce a poptávce na trhu práce má některá omezení a žádný není možné považovat za dostačující. Mezi tyto zdroje patří zejména: Statistiky úřadů práce Webové portály zprostředkující zaměstnání Personální agentury Inzerce v tisku. Pro tyto zdroje jsme analyzovali následující slabé a silné stránky z hlediska přínosu pro analýzu krátkodobých trendů na trhu práce: Tabulka 3: Silné a slabé stránky jednotlivých zdrojů informací o VPM Statistiky úřadů práce Silné stránky Nejširší databáze umožňující vysokou míru podrobnosti a členění v profesním i regionálním měřítku Poskytuje strukturované informace o nabídce z hlediska regionu, profese, odvětví, vzdělání, typu úvazku apod.

Slabé stránky Nedokonalé pokrytí trhu práce způsobené neohlašováním všech pracovních míst zaměstnavateli a to nejčastěji v případě středně a vysoce kvalifikovaných profesí.

Nízké riziko duplicity zveřejňovaných pracovních míst. Kontinuita zjišťování umožňuje sestavení časových řad a analýzu trendů Na rozdíl od soukromých inzertních portálů sledují i počet inzerovaných pracovních míst na jednotlivou profesi, poptávanou zaměstnavatelem. Webové portály zprostředkovávající zaměstnání Silné stránky Nejrozsáhlejší soukromý zdroj o nabídce pracovních míst. Poskytuje strukturované informace o nabídce z hlediska regionu, profese, odvětví, vzdělání, typu úvazku apod.

Slabé stránky Pro některé profese a některá odvětví není internet vhodným médiem pro sdělování nabídky pracovních míst – uchazeči s ním nepracují (např. stavebnictví, řemesla, cestovní ruch).

více

Webové portály málo často aktualizují nabídku pracovních míst a nevyřazují ty neaktivní - snahou je prezentovat vyšší počet nabízených profesí a tím vůči konkurenci zvyšovat význam svého portálu.

Množství pracovních nabídek, uveřejňovaných těmito portály, se v průběhu času zvyšuje – roste jejich podíl na celkovém pokrytí nabídky pracovních míst.

Nabídka pracovního místa může znamenat, že podnik poptává často více než jednoho pracovníka. Z inzerátu to však obvykle nelze přesně zjistit.

Dostatečně pokrývají poptávku kvalifikovaných pracovnících.

po

U většiny webů, které mají katalogové třídění nabídek, může zaměstnavatel umístit poptávku více kategorií najednou (příklad: manažer logistiky pro strojírenský podnik může být zároveň inzerován v kategoriích management, logistika a strojírenství). Proto na základě analýzy nabídek není možné přesně říci, kolik procent pracovních míst je nabízeno pro jednotlivé

6

profesní/odvětvové kategorie. Třídění dle vzdělanostních kategorií má jen omezenou spolehlivost – velké množství podniků tento požadavek neuvádí, protože pro většinu pozic typu asistentka, dělník, recepční nebo prodavač to není rozhodující. Mnoho nabídek je inzerováno na více portálech nebo i v rámci jednoho portálu jej nabízí přímo zaměstnavatel i jím najatá personální agentura. Je zde tedy vysoké riziko duplicity. Personální agentury Silné stránky Mají k dispozici velice přesné informace o požadavcích zaměstnavatelů, kteří jsou jejich klienty. Často realizují vlastní šetření o trhu práce na významnějším vzorku zaměstnavatelů (Manpower, Profesia), které doplňuje údaje z jejich vlastních databází. Provádí často analýzu schopností uchazečů vzhledem k očekávaným požadavkům zaměstnavatelů – mají přehled o kvalitativních i kvantitativních trendech. Inzerce v tisku Silné stránky Doplňují pohled o regionální specifika a nabídku pracovních míst s menšími požadavky na znalosti, dovednosti a kvalifikaci.

Slabé stránky Pracují s menším vzorkem poptávky po pracovnících. Jsou často specializovány profesně nebo odvětvově, největší část trhu práce – málo a středně kvalifikované profese – často řeší jen v rámci pronájmu agenturních zaměstnanců, což má svá specifika. Jejich pohled na situaci na trhu práce je proto neúplný. Ochota sdílet data nebo analýzy vyplývající z jejich dat je obecně nižší.

Slabé stránky Data se jen obtížně sbírají, aktualizují a vyhodnocují – hrozí významné duplicity, informace o nabízených pracovních místech a zaměstnavatelích jsou často neúplné. Poptáván je jiný okruh pozic pro jiné zaměstnavatele než u předchozích dvou soukromých zdrojů – zaměření je zejména lokální, převažují málo a středně kvalifikované profese. Význam tištěné inzerce postupně klesá ve prospěch on-line zdrojů.

Zdroj: NVF-NOZV

2. S experty byl diskutován vliv hospodářské recese na postupy podniků při najímání nových zaměstnanců. Podle některých expertů jsou z hlediska hospodářského cyklu jasné vzorce chování zaměstnavatelů: V době konjunktury je uchazečů o práci málo a obtížnost vyhledávání vede firmy k tomu, že zadávají tento úkol specialistům – personálním agenturám. Při horším vývoji ekonomiky je uchazečů více, navíc se aktivněji snaží vyhledávat práci. V takovém případě jsou pro zaměstnavatele vhodnější portály typu práce.cz, jobs.cz, spráce.cz, profesia.cz atd. – jsou levnější než personální agentury. V době recese, kdy je na úřadech práce velký výběr uchazečů, jsou i webové portály drahé a podniky si docela dobře vyberou i z nabídek úřadů práce. Na druhou stranu – v recesi se podniky zbavují zejména méně kvalitních pracovníků a opravdové specialisty hledají stejně obtížně, jako v konjunktuře.

7

To je dobře patrné i na porovnání struktury poptávaných pracovních míst v databázi úřadů práce a to i přesto, že tento zdroj nepokrývá úplně zejména nabídku vysoce kvalifikovaných profesí. V porovnání června roku 2008 (vrchol konjunktury na trhu práce s nejmenším podílem uchazečů k nabídce VPM) a června roku 2010 (trh práce částečně zotaven z následků recese, přesto však s výrazně omezenou nabídkou VPM a výrazně vyšším počtem uchazečů o zaměstnání) vyplývá následující: Vědečtí a odborní duševní pracovníci (KZAM 2) představovali v červnu 2008 pouze 4,8 % nabízených VPM, zatímco o dva roky později více než 10 %; U technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků tento podíl vzrostl z necelých 9 % na téměř 22 %, tato skupina se tak stala nejvíce žádanou; Podíl třídy KZAM 7 (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři) poklesl velice výrazně z jedné třetiny na méně než 20 %; Podíl třídy KZAM 8 (obsluha strojů a zařízení) se v nabídce VPM snížil z 19 na 12 %.

Obrázek 1: VPM v databázi MPSV (porovnání červen 2008 – červen 2010)

KZAM 9 KZAM 8

KZAM 7 KZAM 6

KZAM 5 KZAM 4

KZAM 3 KZAM 2

KZAM 1 0

10 000

20 000 2010

30 000

40 000

50 000

2008

Zdroj: Integrovaný portál MPSV, NVF-NOZV

Tato situace má samozřejmě vliv na preferenci jednotlivých typů inzertních kanálů nabídky VPM. Výše kvalifikované profese jsou častěji poptávány on-line, zatímco zájem o tištěná média se dále snižuje. 3. Mezi personálními agenturami se objevuje stále silnější trend zajištění plného outsourcingu personálních služeb. Jejich nabídka se proto stále více rozšiřuje, aby trend zachytila – ne jen zprostředkování zaměstnání, ale poradenství, audit, RLZ, mzdová agenda … 8

4. Lokální trhy práce jsou odlišné – struktura poptávaných pracovních míst se často značně liší od celorepublikového nebo krajského průměru. Lokální trhy práce jsou navíc silně izolovány, lidé vyhledávají práci zejména ve svém městě, maximálně okresu (viz obrázek 3). Proto budou regionálně zaměřené weby – Agentka, Český trh práce – udávat jiné trendy, než Jobs, Práce nebo SPráce. 5. Temporary employment – agenturní zaměstnanci – představují nejrychleji rostoucí část businessu a zisku personálních agentur. Permanent placement se stává okrajovější činností. Trh práce se polarizuje – díky stále dokonalejším a snadněji obsluhovatelným technologiím ve výrobě i v obchodě a stále vyšším požadavkům na specializaci pracovního místa je čím dál snadnější zaučit na požadovanou činnost člověka bez praxe v oboru. Pro rostoucí okruh klíčových profesí jsou naopak kladeny stále vyšší požadavky. Jaké to má důsledky pro trh práce? Roste poptávka po vysoce a málo kvalifikovaných profesích. Poptávka po středně kvalifikovaných profesích by podle tohoto trendu měla dlouhodobě mírně klesat:

Obrázek 2: Schéma pyramidy poptávky po profesích z hlediska vzdělání 2005

2020 Experti – počet i požadavky na ně rostou Střední kvalifikace – počet klesá, profese se přesouvají nahoru i dolů

Zdroj: NVF-NOZV.

Málo kvalifikované profese – počet roste, díky poklesu požadavků se sem přesouvá mnoho pozic ze střední kvalifikací

Tento kvalitativní trend je v souladu s projekcí CEDEFOPu1, což zvyšuje důvěryhodnost obou zdrojů informací. 6. Názor oslovených pracovníků personálních agentur na ohlašování VPM: částečné neplnění této povinnosti má více důvodů. Spočívají jednak v administrativní náročnosti hlášenky, jednak v přesvědčení některých podniků, že jim úřad práce nemůže poskytnout pracovníky s požadovanými odbornými i osobnostními charakteristikami (motivace k práci). V některých případech jsou podniky údajně „zahlceny“ množstvím málo vhodných uchazečů na ohlášené 1

http://www.cedefop.europa.eu/EN/Files/3052_en.pdf, viz Figure 28: Projected change in qualification structure by country, 2010-20 (%)

9

volné pracovní místo a administrace těchto uchazečů je zdlouhavá a málo přínosná. Tyto jednotlivé názory byly pak ověřovány na větším vzorku zaměstnavatelů v dotazníkovém šetření (viz kapitola 5 a dílčí studie „Zpráva z dotazníkového šetření“).

4. ZHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍCH PŘÍSTUPŮ 4.1. Zkoumané země Počáteční fáze řešení projektu zahrnovaly také zhodnocení přístupů k sledování krátkodobých trendů ve vybraných zemích. Protože bylo potřeba zjistit detailní hloubkové informace, soustředila se analýza na malý vzorek zemí, kde byly identifikovány kvalitní a rozsáhlé informační systémy pokrývající VPM. Velmi podrobně byly zkoumány systémy Austrálie a USA.

4.2. Hlavní zjištění Vyspělé země mají velmi rozvinuté informační systémy o nabídce VPM a výrazně je propojují s dalšími informačními nástroji a produkty o trhu práce a také s oblastí kariérového poradenství. Velmi důležitým faktorem, který zvyšuje přidanou hodnotu a využitelnost informací o VPM je snaha integrovat veřejné a soukromé informační zdroje, příkladem tohoto přístupu je například australský JobSearch2. Ačkoliv jde o veřejný portál, nabízí funkce shodné se soukromým personálním portálem typu českého www.jobs.cz nebo www.prace.cz. Díky spojení soukromých a veřejných informačních zdrojů o VPM je možné zpracovávat přesnější a kvalitnější analýzy o vývoji trhu práce a tím i zvýšit efektivitu opatření na podporu APZ a podobně. Dalším užitečným aspektem tohoto přístupu je to, že informace o VPM je možné snadno propojit s oblastí kariérového poradenství, informacemi o znalostech a dovednostech, které jsou požadovány pro výkon práce v jednotlivých profesích a dokonce i informacemi o současném a očekávaném budoucím vývoji trhu práce – pro profese i pro odvětví. Velmi dobře tyto informace integruje americký O*Net3 nebo australský JobOutlook4. Veřejná správa se snaží využívat informace ze soukromých portálů o nabídce VPM pro konstrukci indexů popisujících vývoj trhu práce. Opět je dobrým příkladem australský přístup, konkrétně monitoring inzertních nabídek práce (Vacancy Report5). Analýzy založené na hodnocení vývoje a struktury poptávaných pracovních míst jsou ve vyspělých zemích často doplňovány dalšími šetřeními, která mají obvykle charakter počítačem řízeného telefonického dotazování (Computer-assisted telephone interviewing – CATI). Mezi tyto způsoby zjišťování informací patří například australská SERA (Šetření mezi zaměstnavateli, kteří v nedávné době inzerovali nabídku pracovních příležitostí - Survey of Employers who have Recently Advertised) nebo americký JOLTS (Job Openings and Labour Turnover Survey6 - Průzkum nabídky nových VPM).

2

http://jobsearch.gov.au/ http://online.onetcenter.org/ 4 http://joboutlook.gov.au 5 http://www.skillsinfo.gov.au/skills/LMI/VacancyReport/ 6 http://www.bls.gov/jlt/ 3

10

Právě toto šetření je v USA hodnoceno jako velmi dobrý indikátor, který odráží stav hospodářského cyklu. Šetření SERA je zaměřeno v prvé řadě na nedostatkové nebo obtížně obsaditelné profese. Je prováděno na základě diskuzí, nemá úplně jednotný formát. Základní struktura informací získaných od zaměstnavatelů však musí zahrnovat: počet nabízených volných pracovních míst (pro danou profesi), zda byla naplněna, celkový počet uchazečů a počet vhodných uchazečů o dané pracovní místo. Další informace jsou získávány v rámci možností ve struktuře doporučených otázek a zapojením zaměstnavatele do diskuze na další témata související s trhem práce a najímáním pracovních sil. Cílem je získat informace zejména o důvodech neobsazení pracovních míst, neboť tato informace se dále odráží v závěrečném hodnocení jednotlivých profesí. Výsledky dotazování jsou zaznamenávány a shrnuty do zprávy o rozsahu 1-2 stran. Tato dvě šetření (zejména australská SERA) byla svou strukturou a podrobností inspirací pro návrh šetření v ČR (viz kapitola 9). Velmi důležitý je regionální aspekt informací o VPM. I přesto, že např. americký pracovní trh je mobilnější než český (ochota stěhovat se za prací je vyšší), jsou informace o VPM a vývoji trhu práce dodávány ve značné regionální podrobnosti. Vzhledem k tomu, že s výjimkou Středočeského kraje je v ČR podíl pracovníků, kteří za prací vyjíždějí do jiného kraje, než v jakém mají trvalé bydliště nižší, než 6 % (viz obrázek), je možné považovat české regionální trhy práce za relativně izolované. Tomu je nutné přizpůsobit i analýzy trhu práce a strukturu informací pro cílové skupiny. Obrázek 3: Regionální mobilita trhu práce (% pracovníků, kteří pracují v kraji svého trvalého bydliště)

Zdroj: ČSÚ: Výběrové šetření pracovních sil,2q 2010, NVF-NOZV.

Kromě přehledu nástrojů monitoringu trhu práce a analýzy krátkodobých trendů v poptávce po pracovnících přinesla analýza zahraničních přístupů i další zajímavá zjištění. Na příkladu Austrálie je například patrné, že dlouhodobě klesá podíl tištěných médií na inzerci nabídky VPM. Zatímco v roce 2000 se tento podíl pohyboval okolo 40 %, o osm let později klesl na méně než jednu desetinu.

11

Obrázek 4: Vývoj počtu novinových a internetových inzertních nabídek práce (v tisících)

Zdroj: ANZ Banking Group, 2009

5. PRAXE PODNIKŮ PŘI VYHLEDÁVÁNÍ A NAJÍMÁNÍ PRACOVNÍKŮ 5.1. Zaměření výzkumu a metodika šetření Praxe podniků při vyhledávání a najímání pracovníků byla zkoumána prostřednictvím dotazníkových šetření. V souladu s výzkumnými cíli projektu se šetření zaměřovalo na (1) formy hledání zaměstnanců a zveřejňování volných pracovních míst, (2) spolupráci podniků, agentur práce a úřadů práce, (3) zájem o informace o budoucích krátkodobých trendech na trhu práce a ochotu informačně přispívat k jejich sledování, (4) současnou praxi úřadů práce v oblasti monitoringu zaměstnavatelů. Cílovými skupinami dotazníkových šetření byli (a) zaměstnavatelé, (b) agentury práce, (c) úřady práce. Cílové skupiny byly vybrány tak, aby pokryly nejvýznamnější aktéry tvořící a zprostředkující VPM. Sběr dat byl ve všech případech realizován elektronickou formou. Dotazníky pro jednotlivé cílové skupiny byly koncipovány tak, aby odrážely pohledy těchto tří stran na stejné problémy. Některé otázky byly proto v přesném znění obsaženy ve všech dotaznících, aby mohla být provedena srovnávací analýza názorů různých stran. Dále dotazník obsahoval specifické otázky pro každou cílovou skupinu. Způsob výběru vzorku se u jednotlivých cílových skupin lišil. Úřady práce byly osloveny všechny. Šetření úřadů práce mělo velmi vysokou návratnost. Bylo získáno 66 vyplněných dotazníků, z nichž všechny byly v odpovídající kvalitě a mohly tak být zařazeny do analyzovaného souboru. Míra návratnosti dosáhla 76%. Základem pro výběr agentur práce byla databáze agentur práce Ministerstva práce a sociálních věcí, podporu projektu poskytla i Asociace poskytovatelů personálních služeb. Žádost o vyplnění dotazníku byla rozeslána na 1279 společností. Vrátilo se 91 kvalitně vyplněných dotazníků. Návratnost byla silně ovlivněna faktem, že řada oslovených společností ve skutečnosti činnost agentury práce neprovozuje. Oporou pro výběr zaměstnavatelů byla databáze Albertina – Firemní monitor a výběr byl proveden náhodně, přičemž s velikostí podniku se zvětšovala pravděpodobnost zařazení do výběru. Výběrový soubor je reprezentativní z hlediska pokrytí 12

zaměstnanosti danými velikostmi podniků. Celkem bylo osloveno 1715 zaměstnavatelů. Sebráno bylo 283 dotazníků, což představuje návratnost 18 %.

5.2. Hlavní zjištění Analýza dotazníkového šetření mezi zaměstnavateli, agenturami práce a úřady práce poukázala na řadu významných zjištění souvisejících se způsoby najímání pracovníků a s možnostmi komplexního monitoringu volných pracovních míst. Na základě jednotlivých výstupů dotazníkového šetření byly vytvořeny dílčí hypotézy, které byly v další fázi výzkumu testovány. Postupy při vyhledávání pracovníků se výrazně liší podle typu profese. Obecně nejčastějším způsobem je hledání pracovníků prostřednictvím osobního doporučení a inzerce na vlastních webových stránkách firmy. To jsou velmi obtížně sledovatelné kanály, naštěstí jsou v praxi tyto metody obvykle kombinovány s dalšími způsoby vyhledávání. Žádný z dostupných informačních zdrojů o volných pracovních místech nedokáže sám o sobě pokrýt celou poptávku po pracovnících, a to ani z hlediska absolutních počtů ani z hlediska struktury. Úřady práce pokrývaje dobře nabídku pracovních míst pro dělnické (74 %7) a relativně dobře také technické, provozní a administrativní profese (57 %). Spolupráci podniku s úřadem práce pozitivně ovlivňuje velikost podniku, podíl dělnických pracovníků a zaměstnanost v kraji. Prostřednictvím celostátních internetových inzertních serverů jsou naopak dělnické profese vyhledávány zřídka (18 %), nejčastěji jsou používány pro vyhledávání odborníků (47 %), technických, provozních a administrativních pracovníků (37 %). Nejvíce zaměstnavatelů používá servery jobs.cz (90%) a práce.cz (63%). Pouze 5% zaměstnavatelů nevyužívá ani jeden z těchto dvou serverů. U vedoucích pracovníků hraje velmi významnou roli vyhledávání přes personální agenturu (41%). Úplně nelze opomenout ani inzerci v tisku. Ačkoli se nejedná co do počtu inzerátů o masové vyhledávání, používá jej pro všechny kategorie profesí přibližně 40% zaměstnavatelů. Pro komplexní monitoring volných pracovních míst je proto nutné kombinovat informace z různých zdrojů a zároveň kontrolovat možnost duplicity inzerátů v různých zdrojích.

7

Podíl zaměstnavatelů, kteří uvedli, že daný kanál používají pro vyhledání pracovníků pro daný typ profesí. Nevypovídá přímo o podílu volných pracovních míst takto inzerovaných.

13

Tabulka 4: Jaké postupy při najímání pracovníků vaše společnost obvykle využívá? (% zaměstnavatelů) dělnické technici, profese, Počet vedoucí provozní a pomocní 8 prac. pracovníci odborníci administrativní prac. Celkem D úřad práce 25 39 57 74 86 D inzerce v tisku 40 47 47 42 78 J-D vyhledání přes personální agenturu 41 36 17 5 64 D-S pronájem pracovníků od agentury práce 1 2 19 49 J-D nábory na školách 2 31 18 15 63 J osobní doporučení 65 69 67 65 90 J-D inzerce na vlastních webových stránkách 53 66 63 52 80 D-S inzerce na celostátním webu 34 43 37 18 62 počet odpovědí - N (platné odpovědi) 236 223 260 250 283 Zdroj: NVF-NOZV Pozn: Respondent mohl zaškrtnout libovolný počet možností. Řád počtu pracovníků, které zaměstnavatel daným způsobem najímá. Frekvence postupů nevypovídá o rozsahu zaměstnanců, kteří jsou daným způsobem přijímáni. Např. může zaměstnavatel pomocí osobního doporučení přijmout několik jednotlivců, pomocí úřadu práce ale i několik desítek pracovníků. Ze zkušenosti odhadujeme počty takto přijímaných zaměstnanců v řádech jednotek (J), desítek (D), stovek (S).

Zaměstnanci jsou nejčastěji vyhledávání 1-3 měsíce před očekávaným nástupem. U dělnických profesí je to u 64 % zaměstnavatelů méně než 1 měsíc a u vedoucích pracovníků zase u 38% déle než 3 měsíce. 32 % zaměstnavatelů vypracovává pravidelně náborový plán a jeho horizont pro jednotlivé profese koresponduje s dobou vyhledávání pracovníků na tyto pozice (plán je o něco delší). Pro kvalifikačně náročnější profese je plán u většiny zaměstnavatelů delší než půl roku. Krize nijak výrazně nezměnila způsoby najímání pracovníků. Ve většině případů pouze došlo k omezení počtu všech nabíraných pracovníků, menší část zaměstnavatelů uvedla, že krize posílila spolupráci s úřadem práce a že mohou začít hledat zaměstnance s menším časovým předstihem (13%). Přes úřady práce jsou inzerovány především kvalifikačně méně náročné profese. Podíl nenahlášených volných pracovních míst na vedoucí a odborné pozice je podle úřadů práce 30-50%, podle zaměstnavatelů ale dokonce 70-80%. Důvodem nenahlašování volných pracovních míst je podle 61% zaměstnavatelů především to, že úřad práce nedokáže poskytnout pracovníky na kvalifikačně náročnější pozice, že uchazeči z ÚP nevyhovují z hlediska odborného profilu (51%) a z hlediska motivace a přístupu k práci (47%). Pracovníci úřadů práce však uvádějí, že zejména u tohoto důvodu se v řadě případů jedná o stereotypní představu zaměstnavatelů, kterou nelze plošně aplikovat na uchazeče z úřadů práce. Mezi úřady práce existuje dichotomie dvou základních představ o přístupech k povinnosti nahlašování volných pracovních míst:

8

Řád počtu pracovníků, které zaměstnavatel daným způsobem najímá. Frekvence postupů nevypovídá o rozsahu zaměstnanců, kteří jsou daným způsobem přijímáni. Např. může zaměstnavatel pomocí osobního doporučení přijmout několik jednotlivců, pomocí úřadu práce ale i několik desítek pracovníků. Ze zkušenosti odhadujeme počty takto přijímaných zaměstnanců v řádech jednotek (J), desítek (D), stovek (S).

14

1. Přibližně 2/3 úřadů práce se domnívají, že chybějící (nenahlášená volná pracovní místa představují problém. Úřad práce by měl mít přehled o všech volných pracovních místech, protože jeho úkolem je monitorovat pracovní trh. Nahlašování volných pracovních míst zaměstnavateli by proto mělo být povinné. Bylo by třeba zlepšit podpůrné a kontrolní mechanismy, které úřady práce používají, aby dosáhli většího počtu nahlášených pracovních míst. 2. Přibližně 1/3 úřadů práce se domnívá, že nenahlašování všech volných pracovních míst není významným problémem. Spolupráce mezi úřady práce a zaměstnavateli by měla být založena na kvalitních službách, které úřady práce zaměstnavatelům poskytnou. Spolupráce ze strany zaměstnavatelů by měla být spíše dobrovolná. Není nezbytné, aby úřady práce měly informace o místech, která zaměstnavatelé obsazují jinými mechanismy. Popsané scénáře představují dva krajní póly přístupu, ve skutečnosti se názory úřadů práce pohybují někde mezi nimi. Řada úřadů práce např. považuje nenahlášená místa za problém, ale nevěří v to, že by bylo možné dosáhnout lepšího plnění povinnosti prostřednictvím kontroly a sankcí. Dosažení stoprocentního nahlašování volných pracovních míst je v praxi v podstatně nemožné a kontrola plnění této povinnosti velmi obtížně proveditelná (dokazování neohlášeného místa je problematické). Příliš přísná kontrola navíc může vést ke zhoršení vztahů se zaměstnavateli a úřad práce by tak sice na jedné straně mohl dosáhnout zlepšení přehledu o počtech volných pracovních míst, ale na straně druhé by se zhoršila jeho schopnost kvalitně plnit roli zprostředkovatele. Dílčí závěr: Proto by bylo vhodné na jedné straně motivovat zaměstnavatele k nahlašování volných pracovních míst kvalitou práce a dobrými vztahy se zaměstnavateli, na druhé straně však reflektovat skutečnost, že databáze volných pracovních míst na úřadech práce je neúplná a komplexní představu o počtech a struktuře volných pracovních míst doplňovat z dalších informačních zdrojů. Je třeba upravit způsoby přejímání volných pracovních míst z portálu MPSV na komerční servery. V současné době je databáze VPM z úřadů práce volně ke stažení, čehož většina serverů využívá. Jedná se o pozitivní spolupráci, která však skýtá jedno nezamýšlené úskalí. Zatímco úřady práce dodržují pravidla týkající se zadávání volných pracovních míst do databáze, jejich zveřejňovaní a posléze vyřazení, na soukromých pracovních portálech se inzeráty objevují ještě dlouhou dobu po obsazení pracovního místa. Nekontrolovatelné zveřejňování pracovních nabídek na Internetu tak nepříjemně postihuje vztahy mezi úřady práce a zaměstnavateli, které nápor nevhodných zájemců zatěžuje. Dílčí závěr: Instituce přejímající inzeráty z databáze MPSV by proto měly být zavázány udržovat tyto přejaté inzeráty v aktuální podobě. Používání klasifikace KZAM v hlášenkách úřadů práce neodpovídá potřebám zaměstnavatelů ani způsobům, jakým jsou komerčně inzerována volná pracovní místa. Ačkoli je zařazení inzerátu do klasifikace KZAM užitečné pro statistické účely, neplní tato kategorizace užitečnou roli při zprostředkování. Na tom se shodují úřady práce i zaměstnavatelé. Dílčí závěr: Je proto vhodné, aby zaměstnavatel v hlášence uváděl skutečný název volného pracovního místa. V současné době je tento údaj pouze dobrovolný jako „Doplněk KZAM“, což působí problémy

15

při vyhledávání volných pracovních míst i při spojování různých informačních zdrojů o volných pracovních místech. Monitoring zaměstnavatelů je prováděn na většině úřadů práce 1-2x ročně, nejčastěji formou standardizovaného dotazníku. V současné době neexistují pro monitoring žádné společné standardy ani metodická podpora. Podpora ze strany MPSV by měla mít spíše metodickou formu, ohledně sjednocování dotazníků se objevovaly rozdílné názory – byla vyžadována příprava cílených dotazníků ze strany MPSV, ale i upozorňováno na pokus o sjednocení dotazníků v rámci projektu „Standardizace činností ÚP“, ve kterém skončil pokus o vytvoření sjednoceného dotazníku neúspěšně s ohledem na různé regionální potřeby informací. Na druhou stranu řada zaměstnavatelů působí ve více regionech najednou a vyhledává zaměstnance prostřednictvím centrálního personálního oddělení, což nedokáže lokálně realizovaný monitoring odpovídajícím způsobem reflektovat. Dílčí závěr: Metodické sjednocení a centrální metodická podpora monitoringu je proto žádoucí. Zájem o informace o krátkodobých trendech v poptávce po pracovnících byl poměrně vysoký mezi všemi skupinami respondentů. Největší zájem je přitom o členění podle kvalifikace, profese a dále podle odvětví. Velký zájem je i o regionální členění – minimálně krajské, poptávány však byly i informace členěné podle okresů. I přes poměrně velký zájem o informace není mezi zaměstnavateli ani personálními agenturami příliš velká ochota k poskytování informací. Monitoringu zaměstnavatelů se účastní přibližně polovina zaměstnavatelů, z těch ostatních by pouze další třetina byla ochotná podávat nějaké informace o předpokládané poptávce po pracovnících. Podobně u agentur práce asi polovina uvádí, že současné zatížení výkazy o činnosti je únosné, ale rozšíření by byl problém. Jedním z uváděných důvodů je, že respondenti nevidí, k čemu jsou poskytnuté informace v praxi využívány. Dílčí závěr: Informace o volných pracovních místech by měly proto být v maximální možné míře zjišťovány nepřímo (z inzerce) a pouze doplňovány prostřednictvím šetření zaměstnavatelů.

16

Obrázek 5: Zájem o informace o krátkodobých trendech v poptávce (%)

rozlišení krátk. a dlouh. trendů

58

65 75

profesní členění

79

odvětvové členění

70 70

krajské členění členění podle velikosti podniku

39

86 83

74 77 74 74

48 48

členění podle praxe

53 50

67 81 80 83

členění podle kvalifikace 0

10

personální agentury

20

30

40

zaměstnavatelé

50

60

70

80

90

100

úřady práce

Zdroj: NVF-NOZV

6. MONITORING NABÍDKY VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST 6.1. Předmět výzkumu V rámci této části projektu (podrobněji viz samostatná studie „Monitoring nabídky volných pracovních míst – možnosti propojení informačních zdrojů“) je zkoumáno, zda a jakým způsobem lze monitorovat poptávku po pracovní síle, resp. nabídku volných pracovních míst (VPM) na trhu práce. Studie se snaží rozšířit současný přístup, kdy je k monitorování VPM využívána pouze databáze MPSV, vycházející z informací o nahlášených VPM na úřadech práce (ÚP). Při plném dodržování legislativy by tato databáze měla poskytovat komplexní informace o VPM, neboť zaměstnavatelé mají na základě zákona o zaměstnanosti povinnost VPM úřadu práce hlásit9. Jak je ale zřejmé z názorů odborníků z praxe i ze závěrů dotazníkového šetření zaměstnavatelů a pracovníků ÚP provedeného v rámci projektu (viz předchozí kapitola), tato povinnost není z různých důvodů naplňována. Databáze MPSV proto není komplexním zdrojem informací, neobsahuje všechna VPM. Navíc mají VPM obsažená v této databázi jinou kvalifikační strukturu než místa hledaná mimo úřady práce. Podle odhadů úřadů práce pokrývá databáze asi 80 % volných pracovních míst v dělnických profesích, ale pouze z 66 % pokrývá poptávku po odborných profesích a z 56 % po vedoucích pracovnících. Odhad zaměstnavatelů je ještě skeptičtější.

9

I když se v médiích aktuálně objevila informace, že o zrušení této povinnosti se uvažuje.

17

6.2. Metodický postup Pro komplexní informační pokrytí nabídky VPM je proto třeba zmapovat i další kanály, jimiž zaměstnavatelé hledají pracovníky. Kromě databáze MPSV se jedná o personální agentury, internetové portály, denní a inzertní tisk, osobní kontakty (včetně podnikových přesunů pracovníků), nábory na školách a vlastní webové stránky zaměstnavatelů.10 Prakticky nemožné je analyticky vyhodnotit volná místa obsazovaná na základě osobních kontaktů či na základě náborů na školách. Rovněž místa hledaná přes personální agentury a přes vlastní webové stránky zaměstnavatelů by bylo obtížné pravidelně sledovat. Výsledky dotazníkových šetření provedených v rámci projektu mezi zaměstnavateli i výsledky hloubkových rozvorů se zástupci personálních agentur a agentur práce11 však ukazují, že místa hledaná těmito problematicky zachytitelnými způsoby jsou obvykle zároveň inzerována i dalšími formami (např. personální agentura zadá inzerát na webový portál, zaměstnavatel nabízí pracovní místo na vlastním webu a zároveň na portále). Další zkoumání se proto soustředilo na sladění 3 informačních zdrojů, které při relativně malém spektru jednotlivých provozovatelů dokážou pokrýt převážnou většinu nabídky pracovních míst. Jedná se o: Databáze volných pracovních míst MPSV, Internetové portály inzerce práce, Denní a inzertní tisk. Pro monitoring výše uvedených tří typů informačních zdrojů bylo zvoleno stejné období, aby výsledky nebyly zkresleny posunem v čase. Byl monitorován stav databáze MPSV a internetových portálů k datu 23. 6. 2010. U tiskové inzerce byly použity dále přílohy vztahující se ke kariéře z daného pracovního týdne. Databáze volných pracovních míst MPSV Databáze volných pracovních míst MPSV obsahuje všechna VPM nahlášená na úřady práce aktuální k 23. 6. 2010. Skládá se z VPM uveřejňovaných na webových stránkách MPSV a navíc obsahuje i VPM, která si zaměstnavatel nepřál zde zveřejňovat (pouze splnil ohlašovací povinnost na ÚP). Databáze byla očištěna o duplicitní volná pracovní místa, která byla ohlášena zároveň na více sousedních úřadech práce. K 23. 6. 2010 bylo v databázi MPSV 16 707 inzerátů, některé z nich však zastupovaly větší počet volných míst, celkem zahrnovala databáze 31 775 volných míst. Internetové portály inzerce práce Pro účely sledování VPM byly mezi internetovými servery, které zveřejňují nabídku pracovních míst, k další analýze vybrány portály podle míry jejich využívání zaměstnavateli a ochoty provozovatelů portálu ke spolupráci a potenciálu pro analytické využití. Vybrány byly portály Prace.cz, Jobs.cz (spravované společně firmou LMC12). Do analýzy byla zařazena i další internetová databáze – 10

Altenativní metoda – přímé šetření zaměstnavatelů je rozpracována v kapitole 9. viz Dotazníkové šetření zaměstnavatelů, personálních agentur a úřadů práce – zpráva z výzkumu. 12 Společnost LMC je podle výsledků dotazníkového šetření dominantním subjektem na českém trhu, pouze 5 % zaměstnavatelů uvedlo, že inzeruje výhradně na jiném portálu než LMC. 11

18

Agentka.cz, neboť na základě rozhovorů s představiteli jednotlivých portálů bylo zjištěno, že se zaměřuje na regionální zaměstnavatele a proto jak zaměření, tak struktura zde zveřejňovaných inzerátů mohou být odlišné od databáze LMC. Internetové databáze na svých stránkách zveřejňují i inzeráty přebírané z MPSV. Na portálech LMC představuje podíl těchto inzerátů přibližně 49 % nabídky, na portále Agentka dokonce 84 % nabídky13. Zpracovávané databáze byly o tyto přebírané inzeráty očištěny. Ve výsledné databázi LMC tak zůstalo pro další zpracování 13 163 inzerátů a v databázi Agentka 1 960 inzerátů. Tisková inzerce Inzerce zaměstnavatelů byla monitorována v hlavních denících (včetně regionálních mutací), jejich přílohách vztahujících se k nabídce pracovních míst a v inzertním tisku14. Databáze tiskové inzerce obsahuje 1999 nabídek práce. Vyskytují se v nich ovšem i neseriózní inzeráty a brigády, které byly odstraněny. Po tomto kroku obsahuje databáze inzerce tisku 1818 relevantních nabídek práce.

Metodika propojení informačních zdrojů do souhrnné databáze Vzhledem k velmi rozmanitému charakteru různých informačních zdrojů je jejich propojení a vytvoření souhrnné komplexní databáze metodicky velmi obtížné. V projektu bylo zvoleno řešení v podobě několika postupových kroků, pro které byla vyvinuta a ověřena specifická metodika:

1. Sjednocení kategorizace VPM Vzhledem k tomu, že všechny výše zmíněné zdroje obsahovaly společně pouze název inzertní nabídky, požadované vzdělání a místo vykonávání profese, bylo potřeba přiřadit jednotlivým inzerátům jednoznačný kód pro jejich bližší kategorizaci. Pro tento účel byla vybrána klasifikace KZAM, konkrétně skupiny zaměstnání podle třímístného kódu. Následovalo přiřazení kódů KZAM pro soukromé inzerce (LMC, Agentka.cz, tisková inzerce) pomocí mechanismu klíčových slov. Nejprve byla vytvořena souhrnná databáze klíčových slov. Poté byla klíčová slova aplikována na inzertní nabídky pomocí statistického algoritmu uplatněného na celý soubor inzerátů jak z internetových zdrojů, tak tisku. Při řešení byly zvoleny postupy, které zajišťují co největší přesnost a vysokou míru spolehlivosti při zařazování jednotlivých inzertních nabídek do klasifikace KZAM. Algoritmus byl taktéž naprogramován pomocí statistického programu SPSS. Takto bylo přiřazeno 79 % inzertních nabídek databáze LMC, 94 % nabídek serveru Agentka.cz a 93 % tiskové inzerce. Přiřazené KZAM byly průběžně kontrolovány na náhodných vzorcích inzerátů a byla prováděna metodická korektura. Na závěr byly testovány na dalším náhodném vzorku 250 inzerátů. 2. Odhad počtu VPM Soukromé databáze inzerce práce (LMC, Agentka.cz, tisková inzerce) obsahují, na rozdíl od databáze volných pracovních míst v evidenci úřadů práce, pouze inzertní nabídky práce bez specifikace počtu 13

Internetové portály přebírají z MPSV pouze inzeráty, nikoli informace o počtech volných pracovních míst skrývajících se pod jednotlivými inzeráty. Přebírané inzeráty navíc nejsou udržovány v aktuální podobě, není tedy možné je přesně napamovat na inzeráty, které se v daném okamžiku nacházely v databázi MPSV. Proto lze určit pouze podíl přebíraných inzerátů, nikoli podíl přebíraných volných pracovních míst. 14 Výčet médií viz studie Monitoring nabídky volných pracovních míst.

19

požadovaných pracovníků. Jejich struktura tak odpovídá nabídce pracovních pozic, nikoliv nabídce volných pracovních míst. Bylo proto nutné stanovit váhy, pomocí kterých by bylo možno provést přepočet inzertních nabídek na volná pracovní místa na určité úrovni KZAM. jakožto váhy byly odvozeny z počtu volných pracovních míst, která jsou pro jednotlivé inzertní nabídky práce poptávána v databázi MPSV (podrobný popis stanovení váhy viz stufie „Monitoring nabídky volných pracovních míst“ - kapitola 1.3.4). 3. Odstranění duplicit V posledním kroku byly internetové databáze (LMC, Agentka.cz) očištěny o vnitřní duplicity vzniklé např. dvojím vložením inzerátu pro různou kategorii profese a dále o duplicity s databází MPSV15 tak, aby spojením všech tří zdrojů vznikla souhrnná databáze inertních nabídek práce (resp. VPM). Po přepočtení inzertních nabídek takto očištěných databází na VPM je jejich odhadovaný počet pro databázi LMC 15021, server Agentka.cz 1788 a tiskovou inzerci 2301.

6.3. Výsledky analýzy struktury VPM Nejprve uvedeme závěry vycházející z analýzy struktury jednotlivých databázi, dále se zaměříme na popis souhrnné databáze VPM na trhu práce. Jak je patrné z obrázku 6, potvrdila se hypotéza, že kvalifikačně náročné profese jsou častěji vyhledávány jinými způsoby než pomocí služeb úřadů práce. Nabídka těchto pracovních míst se více soustřeďuje do soukromých zprostředkovatelských služeb – personálních agentur, tisku a internetové inzerce. Nepotvrdilo se, že většina VPM je inzerována mimo služby úřady práce. Internetové portály práce spíše pokrývají jinou část trhu práce než úřady práce. Nelze je však označit za širší nebo komplexnější. Obrázek 6: Rozložení nabídky volných pracovních míst mezi soukromé zdroje a informace úřadů práce dle hlavních tříd KZAM (počet volných pracovních míst) KZAM 1

2554

KZAM 2

883 3352

3718

KZAM 3

5604

KZAM 4

1198

KZAM 5

1005

KZAM 6

7065

1458 3475

17/237

KZAM 7

6054

807

KZAM 8 520

3830

KZAM 9 277 nepřiřazeno

5097 3410

0

324

1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 9000 10000 11000 12000 13000 soukromé zdroje

MPSV

Zdroj: NVF-NOZV 15

Jedná se o nevědomé duplicity vzniklé např. tak, že zaměstnavatel nahlásí nabídku práce současně na ÚP i na některý z dalších monitorovaných zdrojů.

20

Souhrnná databáze k 23. 6. obsahuje 32978 inzertních nabídek práce, což je odhadem 50 884 VPM. Z těchto nabídek VPM databáze MPSV pokrývá 62,5 %, LMC 29,5 % tisková inzerce 4,5 % a Agentka 3,5 %. Obrázek 7: Pokrytí nabídky VPM: MPSV a ostatní šetřené zdroje (červen 2010, v %) Agentka.cz; 3,5

Inzerce v tisku; 4,5

LMC; 29,5 MPSV; 62,5

Zdroj: NVF-NOZV

Nejčastěji jsou v souhrnné databázi na trhu práce poptávány profese z hlavní třídy 3 - Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, kde je poptáváno 24,9 % všech VPM. Druhou nejpočetnější skupinou jsou hlavní třídy 2 - Vědečtí a odborní duševní pracovníci s 13,9 % všech VPM a hlavní třída 7 - Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) s 13,5% všech VPM. Tyto tři hlavní třídy dohromady pokrývají více než ½ všech VPM na trhu práce. Přesnějším popisem poptávky na trhu práce je analýza skupin zaměstnání podle třímístného KZAM. Naopak takřka výjimečně jsou pomocí inzerce poptáváni kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech.

21

Tabulka 5: Žebříček 7 nejžádanějších profesí v souhrnné nabídce práce – volná pracovní místa16 Trojmístný kód KZAM a jeho název

17

Podíl na VPM celkem (%) 8,8

1

341 Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí

2

512 Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech

4,6

3

342 Zástupci obchodní, přepravní, pracovníci úřadů a pracovníci v příb. oborech

3,7

4

123 Vedoucí pracovníci výrobních a provozních dílčích celků velkých podniků

3,6

5

241 Vědci a odborní duševní pracovníci v oblasti podnikání a v příb. oborech

3,6

6

931 Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v lomech, ve stavebnictví a v příb. oborech

3,5

7

712 Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech

3,4

Zdroj: NVF-NOZV

Přehled sedmi nejčastějších skupin zaměstnání v inzerátech zobrazuje tabulka 5. Nejžádanější inzerovanou skupinou zaměstnání na trhu práce je skupina zprostředkovatelů obchodních a finančních transakcí, která pokrývá 8,8% (4142) přiřazených VPM. Druhou nejvíce žádanou skupinou profesí pomocí inzertních nabídek jsou provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech, kteří tvoří 4,6% nabídky přiřazených VPM. Vzhledem k době sběru dat (23. 6.) se domníváme, že vysoký podíl VPM této skupiny je způsobem sezónností (podobně jako u šesté a sedmé skupiny zaměstnání v pořadí). Jak je patrné z obrázku 7, 28,2% všech VPM je nabízeno v Praze. To takřka tolik jako za Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský kraj dohromady. Potvrzuje se tak, že Praha je největším a nejsilnějším regionálním trhem práce v ČR. Kvalitativně se liší struktura VPM v Praze od zbytku ČR nižším podílem VPM pro hlavní třídy 7, 8 a vyšším podílem pro třídu 9. Proporce hlavních tříd 1, 2 jsou takřka shodné se zbytkem ČR, zbylé hlavní třídy vykazují mírné odlišnosti.

16

Při takto desagregované analýze se zvyšuje riziko zkreslení poptávky po pracovnících vlivem sezónnosti. Některé názvy profesních skupin podle KZAM byly zkráceny. Členění odpovídá klasifikaci ISCO-88/KZAM, viz ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/klasifikace_ciselniky. 17

22

Obrázek 7: Rozložení nabídky volných pracovních míst podle regionů (v % z celkového počtu a absolutních hodnotách) 30 13618 25 20 15 10 5

4857 4737 4404 3144 2834 2289 2229 2069 2043 1941 1657

1292 1210

0

16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

Zdroj: NVF-NOZV

Poslední analyzovanou charakteristikou je struktura poptávky po pracovnících z hlediska požadovaného vzdělání. Obecně je nejčastěji požadovaným vzděláním úplné střední s maturitou, které je požadováno u 37,7 % VPM. Následované středním vzděláním bez maturity, které je požadováno u 26,9 % VPM. Vyšší odborné vzdělání nebo bakalářské je požadováno u 4,4 % VPM, což je podstatně méně v porovnání s 11,6 % VPM, kde je požadováno alespoň magisterské vzdělání. Domníváme se, že je to do jisté míry způsobeno doposud nejednoznačnou rolí bakalářského a vyššího odborného vzdělání v českém vzdělávacím systému. Vzdělanostní struktura je samozřejmě závislá na profesní struktuře inzerátů (více viz studie Monitoring nabídky volných pracovních míst). Uskutečněný výzkum prokázal, že kombinací výše zmíněných zdrojů je možné získat ucelené informace o poptávce po pracovní síle18. Dále analýza prokázala, že je možné získávat tyto informace pravidelně a s výrazně nižšími náklady než například ve srovnání s výběrovými šetřeními mezi zaměstnavateli. Za tímto účelem byly při realizaci šetření zvoleny postupy, které se neomezily na monitoring současných zdrojů a získání jednorázových informací, ale otevírají cestu k budoucímu pravidelnému sledování krátkodobé poptávky po pracovnících. Zejména k tomu přispělo: Navázání spolupráce s dvěma významnými provozovateli internetových portálů práce (společnost LMC – Jobs.cz a Prace. cz, Agentka s.r.o – Agentka.cz). Vytvoření metodického nástroje, který umožňuje porovnat profesní strukturu z jednotlivých zdrojů a tyto zdroje sloučit v souhrnnou databázi volných pracovních míst. Především skrze přiřazování klasifikace KZAM k jednotlivým inzertním nabídkám na základě klíčových slov obsažených v názvu inzertní nabídky a profesní kategorie inzerátu. Vytvoření nástroje na vyhledávání klíčových slov v názvu inzerátu, který lze aplikovat samostatně na libovolnou databázi. Kombinací vyhledání klíčových slov v textu inzerátu s využitím profesní kategorie portálu, se podařilo přiřadit KZAM u 79 % nabídek práce z 18

V míře popsané v podkladové studii Monitoring nabídky volných pracovních míst, tedy vyjma VPM nabízených např. prostřednictvím osobních doporučení.

23

internetové inzerce. Samostatně byl nástroj na vyhledávání klíčových slov v textu inzerátu uplatněn v případě tisku. Tímto způsobem byly přiřazeny KZAM k inzerci v tisku s úspěšností 63 %. Vypracovaná metodika šetření krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle umožňuje zopakovat šetření v poměrně krátkém časovém intervalu, navrhuje se čtvrtletní nebo pololetní periodicita. Výsledky poukazují na to, že se jednotlivé zdroje o nabídce volných pracovních míst vzájemně liší regionální, vzdělaností i kvalifikační strukturou nabízených volných pracovních míst. To je velmi důležitý poznatek z hlediska návrhu struktury monitorovaných zdrojů do budoucnosti. Tyto informační zdroje se totiž (ačkoliv některé z nich mají malý kvantitativní podíl na celkovém počtu volných pracovních míst) vzájemně doplňují. Jejich absence v šetření by tedy měla dopad nejen na kvantitativní odhad počtu VPM mimo evidenci úřadů práce, tak na zjištěnou strukturu volných pracovních míst na trhu práce. Protože však na trhu práce i v médiích dochází k stálým změnám, bude nutné tyto závěry průběžně ověřovat. Zejména v případě postavení inzerce práce v tisku nebo internetových portálů.

7. VYHODNOCENÍ INDIKÁTORŮ PODNIKATELSKÉHO OPTIMISMU A JEJICH SCHOPNOST PREDIKOVAT VÝVOJ TRHU PRÁCE 7.1. Předmět výzkumu V rámci této části projektu jsou zkoumány indikátory podnikatelského a investičního optimismu v ČR a v Německu a jejich schopnost správně odhadovat budoucí vývoj trhu práce, zejména počtu zaměstnaných a nezaměstnaných a vývoj počtu volných pracovních míst (VPM). Výzkum se zaměřil na následující indikátory (viz tabulka 6): Tabulka 6: Vybrané indexy Index Konjunkturální průzkum ČSÚ Manpower index trhu práce Manpower Arbeitsmarktbarometer ifo Beschäftigungsbarometer

Zkratka KP Manpower ITP Manpower AMB IFO

Časová řada 2004-2010 (2q) 2008 (2q) -2010 (2q) 2004 -2010 (2q) 2004 -2010 (2q)

Zdroj: NVF-NOZV

Německé indexy Manpower AMB a IFO byly do výzkumu zařazeny proto, že vývoj českého trhu práce dlouhodobě značně koreluje s vývojem německého. Je to ovlivněno silnou provázaností české a německé ekonomiky (Německo je nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR a na jeho trh směřuje více než 32 % hodnoty českého exportu). Vývoj zaměstnanosti v ČR a v Německu vykazuje značnou míru podobnosti, korelační koeficient dosahuje hodnoty 0,88. Jednotlivé indexy jsou založeny na v podstatě shodné metodice: určitému vzorku manažerů je s měsíční periodicitou pokládána jedna otázka: jak se z hlediska Vašeho podniku bude v příštích třech

24

měsících vyvíjet počet zaměstnaných vzhledem k současné situaci (případně ekonomická situace19). Pro odpověď je používána jednoduchá škála: Obrázek 8: Škála odpovědí v indikátorech

Klesne

Nezmění se

Vzroste

Zdroj: Jednotlivé indikátory

Předmětem výzkumu byl jednak indikátor celkového vývoje trhu práce a zároveň indikátory sektorového a regionálního vývoje trhu práce.

7.2. Hlavní zjištění Pro indikátor celkového vývoje trhu práce bylo zvoleno 9 typů informací. Do porovnání vstoupila data z Národních účtů (ČSÚ), Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS, ČSÚ) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV, údaje o uchazečích o zaměstnání a údaje o VPM). Protože indikátory podnikatelského optimismu hodnotí další vývoj vzhledem k současnosti, bylo porovnání zaměřeno na korelaci těchto indikátorů se skutečnou mezičtvrtletní změnou jednotlivých ukazatelů (viz tabulka X). Použita byla jak sezónně očištěná, tak neočištěná data. Tabulka 7: Vybrané ukazatele Ukazatele Mezičtvrtletní změna zaměstnanosti Mezičtvrtletní změna zaměstnanosti Mezičtvrtletní změna zaměstnanosti Mezičtvrtletní změna zaměstnanosti Mezičtvrtletní změna počtu nezaměstnaných Mezičtvrtletní změna počtu nezaměstnaných Mezičtvrtletní změna počtu nezaměstnaných Mezičtvrtletní změna počtu VPM Mezičtvrtletní přítoky do VPM

Zdroj Národní účty Národní účty VŠPS VŠPS VŠPS VŠPS MPSV MPSV MPSV

Sezónní očištění NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE

Zdroj: NVF-NOZV

Protože ČSÚ nesleduje indikátor vývoje trhu práce za celou ekonomiku, musel být vytvořen z dílčích sektorových indikátorů. Nejvyšší míru korelace s celkovým vývojem trhu práce měl indikátor, složený ze sektorového indikátoru pro průmysl a stavebnictví. Nejvyšší míru korelace indikátorů s následným vývojem trhu práce byla dosažena pro následující ukazatele (viz tabulka 8):

19

ČSÚ se v konjunkturálním průzkumu dotazuje nejen na vývoj zaměstnanosti, ale i na očekávání ohledně celkové ekonomické situace podniku, jeho výrobní/stavební/obchodní činnosti, poptávky a zahraničního obchodu. Jak je uvedeno dále, průzkum se zaměřil nejen na očekávání ohledně vývoje zaměstnanosti, ale i celkové ekonomické situace podniku – právě tento indikátor koreloval s celkovým vývojem zaměstnanosti nejlépe.

25

Tabulka 8: Typy dostupných prognóz Typ prognózy Celkové přítoky do nabídky VPM Celkový vývoj zaměstnanosti dle VŠPS Celkový vývoj zaměstnanosti dle VŠPS Vývoj zaměstnanosti v průmyslu Celkový vývoj počtu nezaměstnaných dle VŠPS Celkový vývoj počtu nezaměstnaných dle VŠPS

Zdroj IFO Kompozitní (KP ČSÚ + IFO) KP ČSÚ KP ČSÚ KP ČSÚ Kompozitní (KP ČSÚ + IFO)

Korelace 0,945 0,933 0,924 0,875 -0,872 -0,861

Zdroj: NVF-NOZV

Německý ani český Manpower nebyly pro krátkodobou prognózu doporučeny – německý Manpower neměl vysokou míru korelace a český má příliš krátkou časovou řadu – na jejím základě nelze spolehlivě modelovat budoucí vývoj. Konjunkturální průzkum ČSÚ a IFO dávaly výborné výsledky a to jak samostatně, tak v kombinaci. Pro sektorový indikátor vývoje trhu práce bylo možné použít jen Konjunkturální průzkum ČSÚ. Analyzována byla shoda prognózy s následným vývojem zaměstnanosti v průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách. Na základě těchto samostatných porovnání se ukázalo, že jen výsledky průmyslového indexu jsou dostatečně spolehlivé na to, aby se na jejich základě dal modelovat budoucí vývoj. Navíc nejvyšší shoda mezi odhadovaným a skutečným vývojem nezahrnovala index budoucí náborové aktivity zaměstnavatelů (zde korelace dosáhla 0,73), ale jinou složku konjunkturálního průzkumu, kterým je očekávaný vývoj ekonomické situace (korelace 0,88). Trend odhadovaný zaměstnavateli má největší problém s posledními predikovanými daty (viz následující obrázek).

40

30

20

20

0

10

-20

0 -10 -20 -30

-40 -60 -80

Ekonomická situace

Změna zaměstnanosti v tisících

40

1.Q.2004 2.Q.2004 3.Q.2004 4.Q.2004 1.Q.2005 2.Q.2005 3.Q.2005 4.Q.2005 1.Q.2006 2.Q.2006 3.Q.2006 4.Q.2006 1.Q.2007 2.Q.2007 3.Q.2007 4.Q.2007 1.Q.2008 2.Q.2008 3.Q.2008 4.Q.2008 1.Q.2009 2.Q.2009 3.Q.2009 4.Q.2009 1.Q.2010 2.Q.2010

Index - ekonomická situace

Obrázek 9: Predikce na základě KP ČSÚ - průmysl

Mezičtvrtletní změna zaměstnanosti dle VŠPS, očištěno

Zdroj: Konjunkturální průzkum v podnicích průmyslových, stavebních, obchodních a ve vybraných odvětvích služeb, ČSÚ 2010, vlastní výpočty

Výsledky posledních dvou čtvrtletí zhoršují celkovou spolehlivost, která by jinak přesahovala 90 %. Problematické období ustupující krize, kdy se objevují protichůdné signály o obnoveném růstu i o návratu recese mají vliv na to, jak spolehlivě umí zaměstnavatelé předvídat situaci ve svém vlastním podniku. 26

Regionální indikátory vývoje trhu práce nebylo možné zkonstruovat. Pro tento účel buď neexistují data v regionální struktuře (ČSÚ), nebo tato data mají příliš krátkou časovou řadu (Manpower). Výsledky pro všechny relevantní prognózy očekávají pro třetí a čtvrté čtvrtletí zlepšení situace na trhu práce. Tam, kde situaci odhadovaly oba indexy (pro celkový indikátor), došlo k velké shodě pro třetí čtvrtletí 2010. Samotný KP ČSÚ je v odhadu vývoje pro čtvrté čtvrtletí konzervativnější než kompozitní index. Je to ovlivněné tím, že podnikatelský sentiment v Německu je výrazně optimističtější než v ČR (viz tabulka 9). Tabulka 9: Predikce vývoje českého trhu práce Prognóza

Celková zaměstnanost dle VŠPS

Počet nezaměstnaných dle VŠPS Celkové přítoky do nabídky VPM Vývoj zaměstnanosti v průmyslu

Indexy

KP ČSÚ + IFO KP ČSÚ KP ČSÚ + IFO KP ČSÚ IFO KP ČSÚ

Období

3. čtvrtletí 2010 4. čtvrtletí 2010 3. čtvrtletí 2010 4. čtvrtletí 2010 3. čtvrtletí 2010 4. čtvrtletí 2010 3. čtvrtletí 2010 4. čtvrtletí 2010 3. čtvrtletí 2010 4. čtvrtletí 2010 3. čtvrtletí 2010 4. čtvrtletí 2010

Projekce Čtvrtletní změna v tisících 13,3 18,2 13,4 7,3 -12,0 -12,4 -12,0 -4,9 74,9 87,7 20,0 24,2

Skutečnost Čtvrtletní změna v tisících 17,1 x 17,1 x -10,6 x -10,6 x x x x x

Zdroj: NVF-NOZV

Proto je však na tuto prognózu třeba nahlížet se značnou mírou skepticismu. ČR v roce 2010 totiž výrazně zaostává za tempem růstu německé ekonomiky (německé HDP roste o polovinu rychleji, než české20), což má samozřejmě vliv na tvorbu nových pracovních míst v obou zemích. Zatímco v sestupné fázi hospodářského cyklu (viz opět obrázek 13) reagoval český trh práce velmi přesně na změnu podnikatelského optimismu v Německu, v době zotavení z krize to již neplatí. Dále je třeba zdůraznit, že všechny zpracované projekce očekávají další zlepšení situace na trhu práce ve třetím i čtvrtém čtvrtletí. Ve třetím čtvrtletí je takový vývoj pravděpodobný vzhledem k množství sezónních prací, ve čtvrtém čtvrtletí však většina analytiků předvídá opačný trend a opětovný růst počtu nezaměstnaných. Tento názor podporují i výsledky modelu, který předvídá míru nezaměstnanosti, vyvinutého v rámci tohoto projektu (viz kapitola 8 této studie). Skutečný vývoj trhu práce ve čtvrtém čtvrtletí bude znám až v lednu 2011 a do té doby jsou výsledky projekce v tabulce 7 pouze neověřenou hypotézou. V období nejistého vývoje ekonomiky mohou být názory zaměstnavatelů méně spolehlivé než v období zřetelného a trvalého trendu. Co se týče závislosti vývoje českého a německého trhu práce, ta může být oslabena i odlišností opatření, která jsou v jednotlivých zemích realizována na podporu tvorby pracovních míst a udržení zaměstnanosti (např.

20

Růst HDP ČR v 1. a 2. čtvrtletí dosáhl 1,1 resp. 2,4 %, v Německu 1,5 a 3,7 % (údaje z monitoringu internetového tisku na http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/)

27

Kurzarbeit). I přes dosaženou nižší míru celkové korelace se proto zdá, že index KP ČSÚ bude o něco přesněji předvídat vývoj zaměstnanosti v české ekonomice ke konci roku 2010. Průzkumy podnikatelského optimismu mají vysokou míru shody s následujícím vývojem trhu práce (v příštím kalendářním čtvrtletí). I takto vysoká míra shody však nemusí znamenat, že se pomocí vytvořených modelů podaří spolehlivě předpovědět, jak se trh práce skutečně zachová. Spolehlivost modelů závisí na přesnosti odhadu zaměstnavatelů a ta se může lišit i v jednotlivých fázích hospodářského cyklu. Zejména toto „pokrizové“ období je charakteristické značnou mírou nejistoty i o krátkodobém chování ekonomiky a trhu práce a tato nejistota prognózy založené na názorech odborníků poznamenává. V další fázi je proto doporučeno zaměřit se na zkoumání toho, jak spolehlivé jsou předpovědi zaměstnavatelů v jednotlivých fázích hospodářského cyklu – jak přesně předvídají vývoj zaměstnanosti v období recese a konjunktury. Druhým možným rozpracováním této analýzy je podrobnější regionální úroveň, která však vyžaduje rozklad existujících časových řad KP ČSÚ pro jednotlivé kraje (jiný zdroj není k dispozici). Podle vyjádření odpovědných pracovníků ČSÚ však není KP pro regionální analýzy vhodný. Třetí varianta pro rozpracování výzkumu se týká prognózy krátkodobého vývoje pro profesní skupiny. Zde je možné posoudit, jaký vliv má na zaměstnanost tříd KZAM to, jak se vyvíjí např. podnikatelský optimismus, produkce atd. v sektorech, kde se jednotlivé třídy KZAM uplatňují. Problémem vztahu KP nebo IFO vzhledem k údajům o tvorbě nových pracovních míst z evidence MPSV je také to, že přítoky do VPM většinou nedostatečně odrážejí realitu trhu práce. Mnoho zaměstnavatelů neplní ohlašovací povinnost a na základě výstupů kapitoly 6 této studie se ukazuje, že VPM v databázi MPSV mohou představovat pouze 60 % všech skutečně poptávaných pracovních míst na trhu práce. V budoucnu je možné uvažovat o propojení veřejných a komerčních zdrojů o nabídce pracovních míst, což by mohlo dále zpřesnit krátkodobou prognózu vývoje trhu práce.

8. VYHODNOCENÍ MOŽNOSTÍ IDENTIFIKACE CYKLICKÉHO VÝVOJE TRHU PRÁCE 8.1. Předmět výzkumu Cílem studie je vyhodnotit možnosti identifikování fází cyklického vývoje trhu práce pomocí indikátorů, které lze zkonstruovat z dat administrativních registrů, kterými disponuje MPSV (evidence volných pracovních míst a evidence uchazečů o zaměstnání). Cyklickým vývojem na trhu práce chápeme periodické změny neuspokojené poptávky po práci (volných pracovních míst) a s tím spojené fluktuace cyklické nezaměstnanosti. Práce jsou rozděleny do dvou fází. První fáze se zaměřuje na zhodnocení vztahu indikátorů zkonstruovaných z registrů MPSV k hospodářskému cyklu. Druhá fáze se zaměřuje na zkoumání vztahu fluktuací neuspokojené poptávky (volných pracovních míst) a nezaměstnanosti a možnosti odhadu cyklických fází.

28

8.2. Hlavní zjištění Evidence nezaměstnaných a volných pracovních míst, kterými disponuje MPSV, poskytují řadu možností, jak identifikovat cyklický vývoj na trhu práce, který je spojený s kolísáním poptávky po práci a nárůsty cyklické nezaměstnanosti. Realizovaná studie potvrdila hypotézu, že cyklické výkyvy ekonomiky, aproximované vývojem HDP, lze poměrně přesně sledovat v administrativních registrech MPSV, zejména pak evidenci volných pracovních míst. Z těchto registrů lze zkonstruovat jak indikátory souběhové, kopírující vývoj hospodářského cyklu (míra přítoků do nezaměstnanosti, míra odtoků z nezaměstnanosti, přítoky do nabídky VPM, míra přítoků do nabídky VPM) a indikátory zpožděné, potvrzující hospodářský vývoj a zachycující jeho dopad na trh práce (registrovaná nezaměstnanost, míra registrované nezaměstnanosti, odtoky z nabídky VPM), tak dokonce indikátory předstihové (míra odtoků z nabídky VMP, přítoky do nezaměstnanosti). Prokázalo se, že zejména indikátory z evidence VPM vykazují silnou korelaci s hospodářským vývojem. Tabulka 10: Vyhodnocení vztahu cyklických výkyvů na trhu práce a hospodářského cyklu (3q/19981q/2010) Indikátor/veličina

Cykličnost

Síla korelace*

Posun fáze (čtvrtletí) -2

Poznámka

Registrovaná kontra -0,887 zpožďování nezaměstnanost Míra registrované kontra -0,892 (-0,887) -1 (-2) zpožďování nezaměstnanosti Přítoky do kontra -0,834 (-0,776) 0 (+1) mírné předcházení nezaměstnanosti Odtoky kontra/acyk - 0,289 -2 z nezaměstnanosti Míra přítoků do kontra -0,846 0 souběh nezaměstnanosti Míra odtoků pro 0,791 0 souběh z nezaměstnanosti Volná pracovní pro 0,926 (0,901) 0(-1) mírné zpožďování místa Míra volných pro 0,931 (0,901) 0 (-1) mírné zpožďování pracovních míst Přítoky do nabídky pro 0,917 0 souběh VPM Odtoky z nabídky pro 0,909 -1 zpožďování VPM Míra přítoků do pro 0,916 0 souběh nabídky VPM Míra odtoků kontra -0,796 (-0,759) +1 (0) předcházení z nabídky VPM Zdroj: NVF-NOZV * pozn. údaje v závorce vyjadřují druhou největší hodnotu korelačního koeficientu, pokud nejsou nejbližší okolní čtvrtletní hodnoty stejně vysoké; červeně jsou označeny veličiny, které nejsou běžně sledovány a publikován ve statistických přehledech MPSV.

29

Z provedených prací je možné shrnout, že hospodářský cyklus je možné sledovat v registrech MPSV zejména prostřednictvím souběžného procyklického kolísání poptávky po práci - volných pracovních míst (zejména počtem nově hlášených míst) a zpožděného kontracyklického kolísání nezaměstnanosti (počtu nezaměstnaných i míry). Registry MPSV lze rovněž využít k analýze dopadů hospodářského cyklu na trh práce pomocí Beveridgovy křivky, kde je možné v čase sledovat cyklické a strukturální posuny ve vztahu mezi nezaměstnaností a volnými pracovními místy. Tato analýza ukazuje, že dosavadní hospodářské cykly v ČR byly spojeny s nárůstem nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce s výjimkou posledního cyklu, kdy se tento nesoulad zmenšil. Obrázek 10: Beveridgova křivka pro ČR (1996-2009) 3,5

míra volných pracovních míst (%)

3

1/2008

2,5 2

1/1996

3/2006

1,5 3/2001 1/2005 4/2005

1

4/2003 4/1999 4/2009

0,5 0 0

2

4

6

8

10

12

míra nezaměstnanosti (%)

Zdroj: NVF-NOZV

Rovněž druhá hypotéza o tom, že cyklické výkyvy neuspokojené poptávky po práci mají úzký vztah k cyklickým výkyvům nezaměstnanosti, se potvrdila. Z krátkodobých poptávkových trendů (zejména fluktuací nově hlášených pracovních míst) lze pomocí regresního modelu poměrně přesně identifikovat a předpovědět jednotlivé fáze cyklického vývoje na trhu práce, a to na dvě čtvrtletí dopředu.

30

Obrázek 11: Vývoj odhadované veličiny a míry nezaměstnanosti (4q/2005-1q/2011)

Zdroj: NVF-NOZV

V našem modelu identifikujeme recesi, jestliže odhadovaná veličina vykazuje dva po sobě jdoucí mezikvartální nárůsty. Expanze naopak nastane, jestliže ve dvou po sobě jdoucích kvartálech nenastane nárůst. Body obratu (vrchol a sedlo) se nachází mezi těmito fázemi.

Odhadovaná expanze

Expanze

Odhadovaná recese

1/2011

4/2010

3/2010

2/2010

1/2010

4/2009

3/2009

2/2009

1/2009

4/2008

3/2008

2/2008

1/2008

4/2007

3/2007

2/2007

1/2007

4/2006

3/2006

2/2006

1/2006

4/2005

Obrázek 12: Porovnání odhadovaných a nastalých cyklických fází (4q/2005-1q/2011)

Recese

Zdroj: NVF-NOZV

Předpokládáme, že identifikace cyklických fází vývoje trhu práce, zejména období nástupu recese a sní spojeného nárůstu cyklické nezaměstnanosti, by měla pomoci správně načasovat proticyklickou politiku trhu práce (zaměstnanosti), která realizací vhodných programů tlumí nárůsty cyklické nezaměstnanosti. 31

Na výsledky provedených prací by bylo vhodné navázat dalšími výzkumnými aktivitami. Zaměřit by se mohly na následující oblasti: 

Prohloubení dosavadních zjištění Nové zajímavé poznatky by mohlo přinést zkoumání cyklických fluktuací v profesní struktuře poptávky, tj. vztahu fluktuací poptávky po určitých profesích (podle klasifikace KZAM) a fluktuací nezaměstnanosti v těchto profesích. Vhodné by bylo hlouběji např. prozkoumat, jak se pokles poptávky po určitých profesích projevuje ve specifické míře nezaměstnanosti těchto profesí.



Zlepšení metodologie odhadu cyklických fází Rozvoj modelů založených na relativně nenáročné regresi časových řad administrativních dat a integrování dalších veličin do těchto modelů je jednou z cest k lepšímu odhadu cyklických fází. Vyvinutý regresní model lze využívat i k odhadu míry nezaměstnanosti v kratším období (3 měsíce), kdy jsou výsledky přesnější. Rozvoj a prověření modelu dalším ekonomickým vývojem by mohl přinést přesnější odhady budoucí míry nezaměstnanosti.



Doplnění informací o registrované poptávce šetřeními dalších zdrojů (monitoring internetových portálů, inzerce v tisku atp.) Informace o celkové poptávce by značně přispěly ke kvalitě různých analytických činností, včetně identifikace cyklických výkyvů z krátkodobých poptávkových trendů. Bude-li k dispozici dostatečně dlouhá časová řada monitoringu VPM, které jsou mimo registr MPSV a jsou inzerovány prostřednictvím internetových portálů a dalších médií, bude možné provádět predikce na komplexnějším základě.

9. ZJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ OD ZAMĚSTNAVATELŮ – ANALÝZA VARIANT REALIZACE 9.1. Úvod Z analýz realizovaných v průběhu tohoto projektu vyplynulo, že informace zjišťované v současné době o VPM nejsou dostačující pro celostátní komplexní monitoring poptávky po pracovní síle a pro související analytické využití. Existují v zásadě dvě cesty, jak dosáhnout komplexnějšího pokrytí poptávky po práci: 1) Maximálně využít existující informační zdroje a propojit je do jednotné databáze, nebo 2) Zavést nový zdroj informací zjišťující poptávku přímo u zaměstnavatelů. Vzhledem k tomu, že první alternativě řešení byla věnovaná samostatná studie (viz výsledky prezentované v kapitole 6), bude tato kapitola věnovaná rozboru možností zavést nové, resp. rozšířit stávající způsoby zjišťování informací o poptávce po pracovních silách přímo od zaměstnavatelů. Primárním účelem tohoto zjišťování by bylo získávat analytická data pro monitoring trhu práce, nikoli nahradit evidenci volných pracovních míst pro účely zprostředkování zaměstnání prováděného úřady práce, které vzhledem k nadcházejícím změnám (zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa) bude muset být realizováno spíše individuálním klientským přístupem k zaměstnavatelům.

32

Získávání strukturovaných informací o poptávce na trhu práce prostřednictvím standardizovaného šetření volných pracovních míst přímo u zaměstnavatelů, ať už se jedná o hlavní zdroj získávání dat nebo zdroj doplňující jinou hlavní metodu, je v zahraničí běžné (např. USA, Austrálie). Monitoring zaměstnavatelů prováděný úřady práce v současné podobě není pro tyto účely využitelný zejména z důvodu metodologické nejednotnosti (viz dílčí studie „Analýza definice a struktury volného pracovního místa ve vybraných informačních zdrojích“ zpracovaná v rámci tohoto projektu). Ve srovnání s využíváním existujících informačních zdrojů by reprezentativní šetření volných pracovních míst u zaměstnavatelů umožnilo optimálně definovat strukturu informací o volném pracovním místě v závislosti na nákladech šetření, administrativní zátěži respondentů a z toho vyplývající míry návratnosti. Následující analýza různých variant realizace šetření zaměstnavatelů pro účely sledování krátkodobých trendů v poptávce na trhu práce vychází zejména z následujících zdrojů: Zahraniční zkušenosti. V zahraničí je šetření zaměstnavatelů v mnoha případech využíváno jako jedna z metod monitoringu krátkodobých trendů v poptávce na trhu práce. Inspirací mohou být zejména systémy používané v Austrálii a USA (viz kapitola 4), které patří k nejpropracovanějším. Současná potřeba a možnosti zjišťování informací o trendech na trhu práce zjištěné v ČR, které byly identifikovány zejména na základě hloubkových rozhovorů s experty (viz kapitola 3) a na základě dotazníkového šetření zaměstnavatelů, personálních agentur a úřadů práce (viz kapitola 5). „Analýza definice a struktury volného pracovního místa ve vybraných informačních zdrojích“ - dílčí studie zpracovaná v rámci tohoto projektu. Analýza možností získávat relevantní data jinou, kapacitně a finančně méně náročnou metodou monitoringem inzerce (blíže viz kapitola 6). Na základě těchto zdrojů byly identifikovány dvě alternativy způsobu uplatnění šetření zaměstnavatelů: a) Jednotné celostátní šetření zaměstnavatelů jako jediná (hlavní) metoda sledování krátkodobých trendů v poptávce (viz 9.2); b) Šetření zaměstnavatelů jako doplňková metoda k analýze inzerce (viz 9.3);

9.2. Jednotné celostátní šetření zaměstnavatelů jako jediná metoda Pokud by toto šetření mělo být jediným zdrojem spolehlivých informací o krátkodobých trendech v poptávce na trhu práce, muselo by být realizováno pravidelně (cca 2x ročně) a ve velkém rozsahu na reprezentativním vzorku zaměstnavatelů. Pro takovéto šetření přicházejí v úvahu zejména následující dvě varianty: 1. Navázat na již probíhající monitoring zaměstnavatelů prováděný úřady práce. Ze závěrů šetření provedeného mezi úřady práce a z dalších analýz v rámci tohoto projektu vyplývá, že většina úřadů práce monitoring zaměstnavatelů realizuje přibližně 1-2x ročně, nejčastěji pomocí standardizovaného dotazníku. Metodika i rozsah zjišťovaných informací se však na jednotlivých úřadech práce liší. Úřady práce zjišťují různé informace v různých formách, často s cílem sledovat vývoj zaměstnanosti, základní strukturu zaměstnanců a charakteristik 33

zaměstnavatele jako takového, nikoli cílené informace o celkovém vývoji poptávky po pracovnících v jednotlivých oborech či profesích. Pro účely systematického monitoringu trhu práce obecně by bylo vhodné vytvořit dotazník o více modulech, který by obsahoval kromě dotazníku poptávky po pracovní síle i další moduly zjišťující informace pro potřeby úřadů práce. V této studii se zabýváme pouze modulem poptávky. Z hlediska rozsahu by se jednalo o výběrové šetření na reprezentativním vzorku, centrálně plánované a řízené, přičemž sběr dat by prováděly úřady práce (resp. jednotlivá pracoviště sjednoceného úřadu práce, jehož vznik předpokládá plánovaná legislativa). Centrální sjednocení podoby dotazníků naráží na úskalí potřeby získávat regionálně specifické informace (viz kapitola 5). Jako nejvhodnější způsob realizace této varianty se jeví standardizovat klíčovou část dotazníku a ponechat jeden z modulů otevřený pro došetření regionálních specifik podle preferencí jednotlivých úřadů práce (či pracovišť). Mezi nevýhody varianty, kdy by úřady práce prováděly centrálně plánované a standardizované šetření zaměstnavatelů, patří zvyšování administrativní zátěže úřadů práce (nutnost přejít na standardizovaný dotazník) a riziko nízké návratnosti v souvislosti s velmi nízkou ochotou zaměstnavatelů v šetřeních participovat (viz kapitola 5). V případě zachování povinnosti nahlašovat VPM21 stoupá riziko nízké návratnosti nebo neobjektivních odpovědí, neboť šetření zaměstnavatelé mohou vnímat vyplnění dotazníku a zároveň povinnost ohlásit VPM jako zdvojený úkol. Pokud nesplnili svoji povinnost ohlásit všechna VPM, nebudou ochotni ani vyplňovat informace o nich do dotazníku úřadu práce. 2. Svěřit úkol specializovanému subjektu (outsourcing). Zavedení centrálního výběrového šetření poptávky zaměstnavatelů by v tomto případě bylo chápáno jako nový úkol, který vyžaduje zřetelně definovat a respondentům komunikovat jeho specifický charakter odlišný od stávajících aktivit úřadů práce. K tomuto odlišení by výrazně přispěl už samotný fakt, že by průzkum byl prováděn jiným subjektem, a mělo by být dále podtrženo, že se jedná o celostátní standardní monitoring zaměřený specificky na současnou a budoucí poptávku zaměstnavatelů po pracovní síle v členění dle odvětví a profesí. Úkol by bylo vhodné svěřit subjektu disponujícímu zkušenostmi s realizací šetření podobného typu a odpovídající expertní základnou. Stávající šetření, která provádějí úřady práce, by bylo možné buď zachovat v podobě, která vyhovuje jejich individuálním potřebám, nebo celostátní standardní šetření rozšířit o část otevřenou pro doplňující otázky jednotlivých úřadů práce pro jednotlivé regiony, což by vyžadovalo nastolit úzkou spolupráci mezi úřady práce a subjektem provádějícím šetření. Výraznou nevýhodou tohoto řešení je vysoká finanční a organizační náročnost, a dále v případě zařazení regionálně specifických otázek i riziko nedostatečného počtu respondentů v regionu pro získání validních dat. Výhodou standardizovaného šetření oproti samostatně realizované metodě analýzy inzerce, která je navrhována v rámci dalších výstupů tohoto projektu (viz kapitola 6), je skutečnost, že šetření otevírá možnost získat i kvalitativní data. Kvalitativní charakter některých otázek však zvyšuje náročnost zpracování šetření. Kvalitativně zaměřené otázky v rozsáhlém šetření lze za mnohem nižších nákladů 21

V době zpracovávání této studie (prosinec 2010) byl oznámen záměr vlády zrušit povinnost nahlašování VPM úřadům práce.

34

nahradit několika řízenými hloubkovými rozhovory či fokusními skupinami. Šetření je variabilnější než metoda analýzy inzerce – v případě dostupných finančních zdrojů umožňuje potenciálně získat velký rozsah podrobných dobře analyticky využitelných informací; jeho rozsah a metodiku lze upravovat v závislosti na finančních zdrojích a potřebě informací. Dotazníkové šetření dále umožňuje podchytit i pozice poptávané jiným způsobem než je inzerce na k tomu určených portálech (např. osobní doporučení nebo inzerce na vlastních webových stránkách firmy – viz kapitola 5). Podíl VPM, které jsou vyhledávány výhradně těmito alternativními metodami, je však zanedbatelný a lze předpokládat, že se prakticky nikdy nejedná o pozice, s jejichž obsazením má zaměstnavatel potíže. Na druhou stranu má oproti analýze inzerce výběrové šetření zaměstnavatelů několik výrazných nevýhod. Jedná se zejména o vysokou finanční a personální náročnost a zvyšování administrativní zátěže zaměstnavatelů spojené s nízkou ochotou zaměstnavatelů poskytovat informace. Z toho vyplývá riziko nízké návratnosti dotazníků a problematická možnost generalizovat získané informace, případně nutnost řešit otázku motivace zaměstnavatelů ke spolupráci. Vzhledem k těmto nevýhodám jsou rozsáhlá pravidelná šetření zaměstnavatelů v současné době v kontextu rozpočtových škrtů patrně jen obtížně uplatnitelná. Struktura dotazníku, která je pro tuto variantu navrhována (viz Příloha č. 1), usiluje o kompromis mezi získáním co možná nejvíce relevantních informací a minimalizací zátěže pro zaměstnavatele. Jako vhodné formy dotazování se z důvodu co možná nejmenšího zatížení zaměstnavatelů a nejintuitivnějšího způsobu odpovědí jeví online dotazník či telefonické dotazování (CATI), které umožňují jednoduše a přehledně vytvářet podmíněné otázky a usnadňují zpracování. V případě využití specializovaných metod by byla nutná spolupráce s odborným subjektem s odpovídajícími zkušenostmi a softwarově-technickým vybavením. Základním předpokladem realizace této varianty je důkladná pilotáž, jejímž cílem by bylo ověřit v praxi metodiku a konečnou podobu dotazníku.

9.3. Šetření zaměstnavatelů jako doplňková metoda k analýze inzerce Šetření zaměstnavatelů je možné realizovat i v menším rozsahu a cíleně jej koncipovat tak, aby vhodným způsobem doplňovalo analýzu inzerce. Kombinací dvou na sobě nezávislých metod se zvýší spolehlivost získaných výsledků. Šetření bude možné doplnit o kvalitativní rozměr, který přinese vhled do dalších souvislostí, do kontextu chování a očekávání zaměstnavatelů a pomůže ověřit správnost výsledků. Šetřením by bylo možno získat některé užitečné informace, které není možné odvodit z analýzy inzerce. Například informace o strategiích, které zaměstnavatelé uplatňují při vyhledávání nových zaměstnanců (např. způsob inzerce, předstih, s jakým je místo poptáváno). Tato zjištění by mimo jiné umožnila průběžně kontrolovat a případně pozměnit metodiku monitoringu inzerce (či interpretace výsledků) v případě, že by se v budoucnu změnily strategie zveřejňování nabídek volných pracovních míst. Dále by bylo možné získat údaje o míře obtížnosti, s jakou je místo obsazováno, a o důvodech, proč se místo obtížně obsazuje, tedy cenný podklad pro hlubší analýzu potřeb zaměstnavatelů

35

v rámci jednotlivých oborů a profesí směřující mimo jiné i k lepšímu definování vzdělávacích potřeb a koncipování vhodných opatření aktivní politiky zaměstnanosti22. V principu je možné navrhnout dvě základní varianty, jakým způsobem realizovat doplňkové šetření: 1. Standardizované šetření na reprezentativním vzorku zaměstnavatelů (reprezentujících co nejvěrněji strukturu celé ekonomiky), které by mělo stále stejnou podobu a získávalo v čase stejný typ informací doplňujících analýzu inzerce. Toto šetření by bylo vhodné realizovat pravidelně v návaznosti na šetření inzerce, případně by bylo možné periodicitu snížit (realizovat jej např. při každém druhém šetření inzerce). Na základě zahraničních zkušeností lze doporučit techniku rotace respondentů vybraných do reprezentativního vzorku. Složení výběru zaměstnavatelů je průběžně obměňováno tak, aby byla zachována jeho reprezentativnost a zároveň se v čase snížila administrativní zátěž na 1 respondenta. Zároveň je tato metoda časově a organizačně méně náročná. Oproti variantě a), kdy by šetření bylo jedinou (hlavní) metodou získávání informací, může mít doplňkové šetření menší vzorek respondentů, čímž se výrazně snižuje nákladnost, a zároveň podstatně rozšiřují informace získané monitoringem inzerce. Návrh struktury dotazování pro tuto variantu doplňkového šetření – viz Příloha č.2. 2. Šetření cíleně koncipované k došetření problémových oblastí vyplývajících ze zjištění analýzy inzerce. V tomto případě by byl dotazován pouze výběr zaměstnavatelů podle ad hoc zvolených kritérií a i obsah zkoumání by byl přizpůsoben zvolenému cíli. Ad hoc zvolenými kritérii by mohlo být určité odvětví ekonomiky či region, ve kterých lze předpokládat nedostatek pracovních sil, případně jakýkoli jiný problémový okruh, který by identifikovala analýzy inzerce. Doporučit lze např. zkoumání zaměstnavatelů, kteří poptávají nebo v nedávné době poptávali nedostatkovou profesi (obdobný způsob došetřování je uplatňován v např. Austrálii – viz Kapitola 4). Rozsah profesí vybraných ke zkoumání se může odvíjet mimo jiné od aktuálních potřeb a kapacit MPSV. Nedostatkové profese by identifikovala analýza inzerce. Dalším krokem by bylo vytipování zaměstnavatelů hledajících pracovníky na tyto nedostatkové profese. Nabízejí se tři možnosti, jak toto realizovat: - Další variantou je realizovat dodatečné rešerše serveru MPSV, soukromých inzertních serverů, tisku a dalších forem inzerce. Rizikem je pravděpodobné vyšší zastoupení zaměstnavatelů vyznačujících se velkou fluktuací pracovníků obecně nebo určitých profesí, a tedy častěji inzerujících. - Třetí možností je z dostupných databází získat informace o zaměstnavatelích působících v oborech, do nichž patří nedostatkové profese. Takto lze využít například Výběrové šetření pracovních sil Českého statistického úřadu, ve kterém lze identifikované nedostatkové profese propojit s dalšími analýzami jednotlivých zaměstnavatelských odvětví.

22

Např. australské šetření SERA (Survey of Employers who have Recently Advertised) zjišťuje obdobné okruhy informací.

36

I při cíleném výběru zaměstnavatelů je žádoucí snaha zachovat co možná nejvyšší reprezentativnost vzorku (v závislosti na jejich počtu zachovat zastoupení různých regionů, různé velikosti, vlastnictví subjektů atd.) Pro zajištění optimální cílenosti dotazování a zvýšení relevance výsledků by bylo možné proces výběru profesí a zaměstnavatelů pro podrobnější zkoumání podložit ustavením expertní skupiny, která by se na výběru podílela, případně konzultací sektorových rad působících v sektorech s vysokým zastoupením nedostatkových profesí. I pro tuto variantu by jako výchozí bylo možno využít strukturu dotazování navrhovanou v Příloze č. 2, kterou by bylo možné dále modifikovat podle zvolených kritérií šetření. Jako vhodné formy dotazování se opět jeví takové, které nejméně zatěžují zaměstnavatele, a zároveň díky snadnosti a intuitivnosti zvyšují spolehlivost dat, tedy např. online dotazník či asistované telefonické dotazování (CATI). Tyto formy, jak již bylo uvedeno výše, umožňují jednoduše a přehledně vytvářet podmíněné otázky a usnadňují zpracování. Stejně jako u předešlé varianty by vytvoření finální podoby dotazníku a konkrétní metodiky šetření vyžadovalo před jejím uvedením do praxe důkladnou pilotáž.

10. PROPOJENÍ INFORMACÍ KVALIFIKAČNÍCH POTŘEB

O

KRÁTKODOBÝCH

TRENDECH

S PROGNÓZAMI

Zahraniční přístupy k sledování a vyhodnocování informací o nabídce VPM ukazují, že jejich propojení s dlouhodobějšími prognózami kvalifikačních potřeb je nejen možné, ale také velmi užitečné. Jedná se totiž o klíčovou komponentu v informačním systému o nabídce a poptávce na trhu práce, jaký představuje například americký O*Net, australský JobOutlook nebo rakouský 23 Qualifikationsbarometer . Cílem takovýchto informačních systémů je přinést na jedno místo komplexní informace o profesi, které zahrnují její popis a požadavky na výkon práce kladené, situaci profese na trhu práce, hodnocení současné a budoucí atraktivity profese, přehled volných pracovních míst a relevantní nabídky vzdělávání a dalšího vzdělávání. V současné době existuje několik zárodků dílčích komponent tohoto systému i v ČR. Informace o aktuální nabídce VPM obsahuje v současné době Kartotéka typových pozic24, jedná se však pouze o informace z úřadů práce, které pokrývají jen část nabídky VPM. Propojení s informacemi soukromých personálních portálů (z nichž zdaleka nejvýznamnější je společnost LMC se svými portály www.jobs.cz a www.prace.cz) je žádoucí. Myšlenkou propojení jednotlivých zdrojů informací o trhu práce se v rámci projektu KONCEPT zabývají zejména Národní ústav odborného vzdělávání, OKsystem s.r.o., Trexima spol. s r.o. a Národní vzdělávací fond, o.p.s. Možný výsledný komplexní informační systém by mohl zahrnovat např. tyto existující komponenty: 23 24

http://bis.ams.or.at/qualibarometer/berufsbereiche.php Např. zde: http://ktp.istp.cz/charlie/expert2/act/h3-karta26.act?lh=0&id=100031&is=1

37

Obrázek 13: Rámcové schéma informačního systému o profesích a kvalifikacích

Možnosti současného uplatnění na trhu práce http://portal.msv.cz www.jobs.cz www.prace.cz … a další …

Informace o studijních oborech, požadavcích na absolventy a uplatnitelnosti absolventů www.infoabsolvent.cz

Nabídka dalšího vzdělávání www.eu-dat.cz … a další …

Znalostní a dovednostní požadavky na výkon určité profese www.nsp.cz

Kvalifikační a hodnotící standardy www.narodni-kvalifikace.cz

Šance na uplatnění v jednotlivých profesích v budoucnosti www.budoucnostprofesi.cz

Zdroj: NVF-NOZV

38

11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 11.1.

Návrh postupu sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle

Projekt Sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle se zabýval řadou oblastí, které je možné rozdělit na dva základní okruhy: Vývoj metodických nástrojů pro komplexní zjišťování nabídky volných pracovních míst (podklady viz kapitoly 5, 6, 9 a doporučení podkapitola 11.2) Možnosti využití informací o volných pracovních místech a dalších informací pro predikování vývoje trhu práce (viz kapitoly 7, 8 a doporučení podkapitola 11.3) Těmto dvěma okruhům předcházela analytická práce mapující především současnou situaci v této oblasti v ČR a v zahraničí a potenciál pro zavádění a směřování nových postupů (viz kapitoly 3, 4 a 5). V rámci obou oblastí bylo dosaženo řady výsledků, které je možno v budoucnu využít pro pravidelnou činnost služeb zaměstnanosti. Při formulaci konkrétních doporučení je však třeba vzít v úvahu probíhající a plánované změny v oblasti organizace služeb zaměstnanosti a nastavení politiky zaměstnanosti. Plánované legislativní změny v zákoně o zaměstnanosti a návrh zákona „o úřadu práce“ se týkají zejména reorganizace řízení úřadů práce, která počítá se vznikem centrálního úřadu práce ČR, a dále zavedení dobrovolného nahlašování VPM, jinými slovy zrušení nahlašovací povinnosti VPM zaměstnavatelů vůči úřadům práce. Lze předpokládat, že v důsledku těchto změn bude větší podíl strategického rozhodování soustředěn na centrální úrovni a vzroste potřeba komplexních dat. Níže formulovaná doporučení proto reflektují očekávané změny a jsou zasazena do kontextu nové organizace služeb zaměstnanosti. Základním doporučením vyplývajícím z výsledků projektu je následující návrh postupu sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle: 1. Zjišťování počtu a struktury volných pracovních míst na trhu by mělo být prováděno na základě sloučení informací o VPM z databáze MPSV, internetových portálů inzerujících VPM a tisku. Slučování informací by mělo být realizováno prostřednictvím metodického nástroje vyvinutého v rámci tohoto projektu. 2. Kvantitativní informace získané spojováním informačních zdrojů o VPM by měly být doplňovány o informace kvalitativnějšího charakteru prostřednictvím doplňkových šetření zaměstnavatelů. 3. Získané informace o volných pracovních místech by měly být využívány pro predikce vývoje trhu práce prostřednictvím dvou modelů vyvinutých v rámci projektu: a. Model předvídající na základě indikátorů podnikatelského optimismu budoucí vývoj trhu práce z hlediska počtu zaměstnaných,nezaměstnaných a VPM na 1-2 čtvrtletí. b. Model předvídající na základě informací o volných pracovních místech a uchazečích o zaměstnání nástup nové fáze hospodářského cyklu na 2 čtvrtletí, popř. i budoucí míru nezaměstnanosti na 2 měsíce. 4. Výsledky predikcí a informací o volných pracovních místech by měly být využívány jako jeden z podkladů pro tvorbu politiky zaměstnanosti. 39

V projektu byly vyvinuty základní nástroje pro zavedení jednotlivých kroků tohoto postupu. Aby však mohly být integrovány do uceleného systému, je třeba dále pracovat na jejich rozvoji a propojení. Jednotlivé kroky postupu včetně doporučení pro změny, které je třeba provést pro lepší fungování celého systému, jsou podrobněji popsány dále v této kapitole.

11.2.

Doporučení pro zjišťování nabídky volných pracovních míst

V současnosti k „monitoringu VPM“ slouží převážně informace získané nahlašováním VPM na úřady práce a „monitoring zaměstnavatelů“, který provádí jednotlivé úřady práce je zaměřen spíše na další analytické informace sloužící k potřebám jednotlivých úřadů práce, zejména zlepšení lokální spolupráce se zaměstnavateli, zjištění stavu zaměstnanců a výhledu na příští období. Navíc však monitoring zaměstnavatelů prováděný jednotlivými úřady práce, ačkoliv obsahuje společnou oblast, nemá standardizovanou podobu (podrobněji viz podkladová studie Analýza definice a struktury VPM). Po zrušení povinnosti zaměstnavatelů nahlašovat VPM úřadům práce dojde zřejmě k podstatnému snížení rozsahu volných míst, o kterých budou úřady práce informovány přímo zaměstnavateli a na které by mohli být umisťováni nezaměstnaní z jejich registru. V této situaci bude důležité, aby úřady práce získávaly informace jiným způsobem. Z tohoto důvodu by význam metodiky, vyvinuté v tomto projektu na monitoring VPM inzerovaných v soukromých zdrojích výrazně vzrostl – podíl soukromých zdrojů na celkové nabídce VPM (dnes přibližně 38 %) se totiž bude dále zvyšovat. Pravidelné zjišťování komplexní nabídky VPM navrhujeme realizovat dvěma komplementárními způsoby:  

Analýzou existujících informačních zdrojů o VPM (soukromé inzertní nabídky VPM a nabídky VPM v databázi úřadů práce), viz podkapitola 11.2.1-3 Doplňkovým šetřením mezi zaměstnavateli, viz podkapitola 11.2.4

Přechod z povinného nahlašování VPM na dobrovolné nebude mít na doporučený postup zjišťování VPM zásadní vliv. Ani současná databáze úřadů práce o VPM neposkytuje kompletní informace o trhu práce, a proto ji doporučujeme doplnit o další zdroje. Využitelnost navrhované metody se zdobrovolněním nahlašování jedině zvýší. Hlavní váhu v doporučeních tedy má analýza existujících informačních zdrojů, tj. soukromé inzertní nabídky VPM a nabídky VPM v databázi úřadů práce. Doplňkové šetření mezi zaměstnavateli bude mít svůj význam při zjišťování dalších kvalitativních informací, kterým bude věnována pozornost dále. Tato šetření však nemohou kvantitativně ani kvalitativně nahradit informace obsažené v databázi úřadů práce, získané na základě povinného či posléze dobrovolného nahlašování VPM, a v soukromé inzerci práce. Nehledě na nákladnost této varianty. Šetření mezi zaměstnavateli a k němu se vztahující doporučení je tedy v návrhu koncipováno jako doplňkové a jeho konkrétní podoba musí brát ohled na plánované reorganizační změny ÚP.

11.2.1. Analýza existujících informačních zdrojů o VPM Základ navrhovaného způsobu zjišťování nabídky VPM spočívá v monitoringu soukromé inzerce práce a databáze MPSV postupem popsaným podrobně v kapitole 6 a studii „Monitoring nabídky volných pracovních míst“. Uskutečněný výzkum prokázal, že kombinací níže zmíněných zdrojů je možné získat efektivně informace o krátkodobé poptávce po pracovní síle. Informace o nabídce VPM získané touto 40

cestou jsou nejucelenější a nelze je žádným způsobem nahradit. Postup spočívá v pravidelném, doporučuje se čtvrtletním, shromáždění inzertních nabídek práce z následujících zdrojů: 





Databáze MPSV: z databáze MPSV byla k určitému období do analýzy zahrnuta všechna aktuálně nabízená volná pracovní místa, jak uveřejněná na webových stránkách MPSV, tak ta, která si zaměstnavatel nepřál zveřejňovat. Inzertní portály práce: spojení databází zahrnující všechny aktuální nabídky práce k určitému období (aktuálnost podle data vložení inzerátu) na portálech www.jobs.cz, www.prace.cz, www.agentka.cz, které byly v pilotním šetření vybrány jako reprezentativní a pokrývající většinu trhu internetové inzerce práce (až 81 %). V dotazníkovém šetření uvedlo 95 % zaměstnavatelů, že inzerují na jednom z těchto portálů. Denní a inzertní tisk: shromáždění všech inzertních nabídek VPM v hlavních denících (včetně regionálních mutací), jejich přílohách vztahujících se k nabídce pracovních míst a v inzertním tisku k určitému období do jedné elektronické databáze.

Protože na trhu práce i inzertních médií dochází k stálým změnám, bude nutné volbu zdrojů průběžně ověřovat (1-2x ročně). Zejména v případě postavení tisku nebo internetových portálů. Nadto je možné navázat spolupráci s dalšími portály, ale získaná data nebudou mít již velkou přidanou hodnotu vzhledem k poměru vynaložených nákladů a úsilí na sladění informací. Zahrnutí těchto tří hlavních zdrojů pokrývá nejdůležitější monitorovatelné zdroje. Výsledky dotazníkových šetření mezi zaměstnavateli provedených v rámci projektu ukazují, že zaměstnavatelé hledají zaměstnance více způsoby, které však kombinují s jedním z těchto zdrojů. Dále se potvrdilo, že volná pracovní místa jsou do internetové inzerce zadávána jak přímo zaměstnavateli, tak prostřednictvím personálních agentur.25 Místa hledaná přes personální agentury by jinak musela být zjišťována pravidelnými šetřeními, ochota personálních agentur poskytovat údaje častěji než jednou ročně je ale minimální. Tímto způsobem je tedy možné monitorovat nabídku VPM, která je inzerovaná i jinými problematicky zachytitelnými způsoby. Prostřednictvím vyvinuté metodiky mohou být informace o VPM spojeny do jednotné databáze, převedeny na společnou klasifikaci při současném očištění od překryvů mezi jednotlivými zdroji (viz kapitola 6 a podrobně podkladová studie Monitoring nabídky VPM). Pilotní výzkum ukázal, že cestou spojování stávajících informačních zdrojů je možné pravidelně zjišťovat informace o: 

 

souhrnné nabídce volných pracovních míst z hlediska profesní struktury: Profesní strukturu na úrovni hlavních tříd KZAM a třímístných skupin KZAM. Tento působ monitorování VPM umožňuje jít i na velmi podrobnou strukturu – až čtyřmístný kód KZAM, nikoliv však všeobecně, ale vždy v kontextu nejvíce zastoupených hlavních tříd KZAM či případně nejvýznamnějších třímístných profesních skupin KZAM. souhrnné nabídce volných pracovních míst z hlediska vzdělanostní a regionální struktury, struktuře VPM nabízených skrze různé informační zdroje,

25

Dohromady tvořila inzerce zadaná personálními agenturami 48,7 % inzerce na internetových portálech jobs.cz, prace.cz a agentka.cz (po očištění od duplicit a překryvů s MPSV).

41





změně v pokrytí nabídky VPM jednotlivými informačními zdroji, a to opět z pohledu profesní, vzdělanostní a regionální struktury, např. přesuny mezi VPM inzerovanými prostřednictvím MPSV a soukromých zdrojů, trendech ve způsobu poptávání pracovníků na trhu práce.

Jedno kolo monitoringu by vyžadovalo přibližně 400 hodin práce výzkumného týmu26. Dále je třeba započítat náklady na získávání dat, které jsou odvislé od dohody systému spolupráce s provozovateli internetových portálů.

11.2.2. Návrh strukturace informací o VPM pro účely monitoringu nabídky VPM Předpokladem realizace komplexního monitoringu VPM a zároveň hlavním doporučením je zachování stávající struktury informací v databázi úřadů práce (dále databáze MPSV), a to bez ohledu na to, zda bude nahlašování VPM povinné či dobrovolné. Doplněna by měla být o název pracovní pozice, protože pozice je důležitým identifikátorem pro porovnání nabídky práce z různých zdrojů a zejména pro sledování překryvů v této nabídce. Formulace nabídky VPM v registru MPSV se tak přiblíží praxi v soukromém sektoru, což kromě výhod pro monitoring VPM představuje bezpochyby značné usnadnění pro klienty úřadů práce. Informace pro monitoring VPM v databázi MPSV tedy musí i nadále zahrnovat:     

zařazení nabídky VPM do KZAM/ISCO-08, počet volných pracovních míst pro danou pracovní pozici, požadované vzdělání, místo výkonu práce, typ úvazku,

a nově se doporučuje zařadit 

název pracovní pozice.

Současné členění Název KZAM – Doplněk KZAM v hlášence VPM, z nichž první jmenovaný údaj je povinný a druhý nepovinný, nepodporuje a doslova komplikuje vyhledávání duplicit mezi databází MPSV a soukromými zdroji. V současné době se vzhledem k metodickým přínosům pro monitoring VPM nedoporučuje zrušení povinné kolonky KZAM (posléze ISCO-08), nicméně v budoucnosti by bylo vhodné nahradit současnou praxi uživatelským nástrojem, který by vyplnění klasifikace zjednodušil, a tuto povinnost zrušit. K vývoji tohoto nástroje může výrazně přispět i systém přiřazení KZAM pomocí klíčových slov v názvu inzerátu, který byl vyvinut v rámci tohoto projektu (a je využíván pro zařazení soukromé inzerce do profesní klasifikace). Popis volného pracovní místa by měl obsahovat i další informace, které mohou pomoci při zprostředkování VPM uchazečům, nejsou však stěžejní z hlediska monitoringu (Podrobněji – viz studie „Monitoring nabídky volných pracovních míst“ - kapitola 6).

26

400 hodin práce výzkumného týmu zahrnuje nejen provedení samotného spojování a analýz, ale i některé práce na průběžném zlepšování metodiky. V případě nutnosti úspor by práce na zlepšování metodiky mohly být vykonávány s menší pravidelností a počet hodin by v nouzové variantě mohl být redukován na 300.

42

Další doporučení se týkají spolupráce se zprostředkovateli inzerce práce, která by měla ulehčit získávání informací o nabídce VPM a její následné sladění s informacemi získanými z úřadů práce. V uskutečněném výzkumu byly získány následující údaje o VPM27, které navrhujeme získávat i v dalších realizovaných průzkumech:  název pracovní pozice,  požadované vzdělání,  místo výkonu práce,  profesní kategorie,  typ zadavatele,  obor. Bylo by vhodné, aby soukromé databáze, s nabídkou VPM obsahovaly i další informace o volných pracovních místech, které usnadní vzájemné propojení a odstranění duplicit. Částečná absence těchto informací byla sice v rámci vypracované metodiky překlenuta (systém přiřazování KZAM, odstraňování duplicit, koeficienty počtu VPM), nicméně čím více těchto informací bude obsaženo v primárních zdrojích, tím kvalitnější bude celková databáze. Kromě absence informací byla pro sladění primárních zdrojů překážkou také nejednotnost v kategorizaci. Vzdělanostní kategorie byly sjednoceny podle KKOV do pěti agregovaných skupin vzdělání. Profesní kategorie nebylo možné sjednotit úplně a navíc patří mezi nepovinné položky, což vedlo k vyvinutí nástroje pro přiřazení inzerátu do KZAM pomocí klíčových slov v jeho názvu. Spolehlivost analýz by zlepšily následující informace, které by měly být předmět další spolupráce mezi soukromým sektorem a MPSV: 





počet volných pracovních míst na inzerovanou pozici: záleží na ochotě soukromých internetových portálů zahrnout tuto informaci do svých inzerátů a ochotě zaměstnavatelů tyto informace poskytovat, zařazení inzerátu do profesní kategorie: Bylo by vhodné, aby byla započata spolupráce se soukromými portály na jimi používané profesní klasifikaci tak, aby byla na jedné straně srozumitelná zaměstnavatelům a odpovídající podmínkám trhu práce, a na druhé straně, aby byla lépe převoditelná do mezinárodních klasifikací, ať již KZAM (ISCO-88) nebo ISCO-08. identifikace zaměstnavatele: Do souhrnné databáze budou vstupovat inzeráty včetně identifikace zaměstnavatele, což je nejlepší způsob, jak identifikovat duplicity mezi inzeráty. Zde byla ochota portálů sdílet tyto zdroje různá, důvodem je zřejmě strach ze ztráty citlivých dat klientů.

11.2.3. Doporučení ohledně šíření dat o volných pracovních místech Databáze volných pracovních míst MPSV slouží úřadům práce ke zprostředkování zaměstnání, ale zároveň je volně dostupná na portálu MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz/download). Tohoto stavu využívají soukromí zprostředkovatelé práce k doplňování vlastních databází o údaje z databáze MPSV a pro část soukromých subjektů těchto informací využívá k tomu, aby se na trhu zprostředkovatelů práce/inzerce práce udržela. Změny v nahlašování a zveřejňování VPM úřady práce pravděpodobně 27

Uvedené údaje byly dostupné pro všechny zdroje soukromé inzerce. Jednotlivé zdroje zahrnovaly

43

zahýbou soukromým sektorem, může dojít k zániku některých subjektů nebo posílení pozice jiných. Z hlediska monitoringu nabídky VPM zdrojů postačuje sledovat změny týkající se zprostředkovatelů inzerce práce (portály, tisk), jejichž prostřednictvím jsou inzerovány nabídky přímo od zaměstnavatele i od zprostředkovatelů práce, vč. personálních agentur. Zvýhodněny budou v nové situaci subjekty, které na databázi MPSV nejsou závislé a mají dostatek vlastních nabídek VPM od zaměstnavatelů nebo personálních agentur. Vzhledem k tomu, že nejsou vymezeny podmínky, za kterých lze data o VPM využívat a šířit není neobvyklé, že databáze soukromých zprostředkovatelů práce/inzerce práce obsahuje již neaktuální inzeráty z MPSV, což může mít tyto důsledky: - Zaměstnavatel, který vložil svůj inzerát do databáze MPSV, je kontaktován zájemci o inzerovanou pozici, přestože tato je již neaktuální a vyřazená z databáze MPSV - Zaměstnavatelé ztrácí důvěru ve služby úřadu práce a volná místa hlásí méně nebo je neoznačují jako místa ke zveřejnění - Úřadu práce se zmenšuje prostor (neuspokojená poptávka, volná pracovní místa), kam mohou umisťovat své klienty Tento stav není vyhovující nejen z hlediska dopadů na samotnou činnost zprostředkování na úřadech práce, ale také z hlediska informační asymetričnosti ve vztazích mezi veřejnými a soukromými zprostředkovateli. Zatímco databázi volných pracovních míst MPSV, která je poměrně kvalitním zdrojem dat, využívají soukromí zprostředkovatelé bezplatně a bez jakýchkoliv omezení, soukromí zprostředkovatelé, z nichž někteří rovněž disponují informačně hodnotnými databázemi volných pracovních míst, tyto databáze s MPSV nesdílejí. Vzhledem k tomu, že monitoring celkové poptávky na trhu práce (zdroje je MPSV, internetové portály a tisk) pro analytické účely vyžaduje spolupráci a určité slaďování struktur databází a samotný proces zprostředkování úřady práce by měl využívat co nejširší poptávky, zejména v situaci případného zrušení nahlašovací povinnosti zaměstnavatelů, je vhodné stanovit jednoznačná pravidla pro přebírání a šíření informací o volných pracovních místech z databáze MPSV. Tato pravidla by měla obsahovat přípustné způsoby zveřejnění a šíření, včetně lhůt pro aktualizaci údajů. Není žádoucí soukromým zprostředkovatelům zcela znemožnit přístup k databázi MPSV, spíše podporovat spolupráci na základě vzájemně výhodných pravidel. Tato spolupráce se stane patrně nutnou v případě zrušení nahlašovací povinnosti zaměstnavatelů, kdy lze předpokládat pokles nahlášených volných pracovních míst do doby, než se na úřadech práce plně rozvine akvizice volných pracovních míst skrze aktivní spolupráci se zaměstnavateli.

11.2.4. Doplňkové šetření mezi zaměstnavateli V průběhu analýzy bylo zvažováno, zda by mohlo být dotazníkové šetření mezi zaměstnavateli používáno jako hlavní zdroj informací o počtech a struktuře VPM. Vzhledem k nákladnosti této varianty a malé ochotě zaměstnavatelů na šetření participovat, není možné tuto variantu doporučit. V navrhovaném postupu monitoringu VPM je proto dotazníkové šetření koncipováno jako doplňkový zdroj informací k pravidelně opakovanému monitoringu VPM z databáze MPSV a inzerce (viz výše).

44

Zatímco monitoring VPM z inzerce by měl být opakován v ideálním případě čtvrtletně, doplňkové šetření zaměstnavatelů doporučujeme realizovat s pololetní až roční periodicitou. V kapitole 10 jsou navrhovaná i témata, na která by se mohlo doplňkové šetření soustředit. Patří mezi ně např. obtížně obsaditelná pracovní místa a příčiny, strategie hledání pracovníků apod. V návaznosti na výsledky pravidelného monitoringu VPM je možné šetření zaměstnavatelů realizovat jako reprezentativní za celou ekonomiku nebo účelově zaměřené na některé její části (zahrnutí zaměstnavatelů v rámci vybraných odvětví, zaměstnávající vybrané profese apod.). Metodika těchto doplňkových šetření by měla být celostátně harmonizovaná, konkrétního realizátora je však obtížné v probíhajících změnách doporučovat. Vzhledem k nutnosti zaručit zaměstnavatelům, že jejich odpovědi nebudou přímo používány k účelům zprostředkování či kontroly ze strany ÚP, a také vzhledem k technické náročnosti šetření by se mělo uvažovat o outsourcingu těchto služeb na specializovanou agenturu s odpovídajícími zkušenostmi. Je vhodné, aby šetření bylo realizováno pravidelně, nicméně konkrétní zacílení obsahu a cílové skupiny může být upravováno v návaznosti na aktuální potřeby doplnění informací. Forma dotazování musí být před zavedením důkladně pilotována, zatím se jako nejvhodnější jeví forma online výzkumu či CATI.

11.3.

Předvídání krátkodobých trendů

Na základě provedených analýz se ukázalo, že je možné s poměrně velkou přesností odhadnout okamžik nástupu nové fáze hospodářského cyklu, popř. budoucí míru nezaměstnanosti (z analýzy cyklického vývoje trhu práce) a také modelovat budoucí vývoj trhu práce z hlediska počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (z indikátorů podnikatelského optimismu). Délka horizontu, na které jsou předpovědi k dispozici, může být jedno až dvě čtvrtletí. Protože analýza cyklického vývoje se opírá o data, která jsou v indikátorech podnikatelského optimismu prognózována, je možné oba přístupy propojit a prodloužit tak horizont odhadovaných cyklických pohybů. Informace o budoucím vývoji mohou být využity jak pro analytickou a koncepční činnost MPSV, tak pro činnost úřadů práce. Je však ještě žádoucí fáze určitého pilotního ověření ve spolupráci s experty MPSV a ÚP.

11.3.1. Vyhodnocení možností identifikace cyklického vývoje trhu práce Realizované výzkumné práce prokázaly, že fáze cyklického vývoje trhu práce (cyklickým vývojem na trhu práce chápeme periodické změny poptávky po práci a s tím spojené fluktuace cyklické nezaměstnanosti) lze identifikovat a dokonce předvídat pomocí analytických nástrojů využívajících zdrojů dat, kterými disponuje MPSV (evidence volných pracovních míst a evidence uchazečů o zaměstnání - UoZ). Tyto evidence poskytují řadu možností, jak identifikovat cyklický vývoj na trhu práce. Zkoumány byly následující analytické nástroje:  Indikátory cyklického vývoje Z dat MPSV a běžně dostupných údajů ČSÚ o trhu práce lze zkonstruovat: indikátory zpožděné potvrzující hospodářský vývoj a zachycující jeho dopad na trh práce (registrovaná nezaměstnanost, míra registrované nezaměstnanosti, odtoky z nabídky VPM) indikátory souběhové kopírující vývoj hospodářského cyklu (míra přítoků do nezaměstnanosti, míra odtoků z nezaměstnanosti, přítoky do nabídky VPM, míra přítoků do nabídky VPM) indikátory předstihové předznamenávající hospodářský cyklus (míra odtoků z nabídky VMP, přítoky do nezaměstnanosti) 45

Hospodářský cyklus je možné sledovat zejména prostřednictvím souběžného procyklického kolísání poptávky po práci - volných pracovních míst (zejména počtem nově hlášených míst) a zpožděného kontracyklického kolísání nezaměstnanosti (počtu nezaměstnaných i míry).  Beveridgova křivka K ex-post analýze dopadů hospodářského cyklu na trh práce lze využít Beveridgovy křivky, která umožňuje v čase sledovat cyklické a strukturální posuny ve vztahu mezi mírou registrované nezaměstnanosti a hlášenými volnými pracovními místy. Dosavadní hospodářské cykly v ČR byly spojeny s nárůstem nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce s výjimkou posledního cyklu, kdy se tento nesoulad zmenšil.  Regresní model Z krátkodobých poptávkových trendů (zejména fluktuací nově hlášených pracovních míst) lze pomocí vícerozměrného regresního modelu poměrně přesně identifikovat a předpovědět jednotlivé fáze cyklického vývoje na trhu práce, a to na dvě čtvrtletí dopředu. Výsledky výzkumných prací lze využít v politice zaměstnanosti ve dvou základních rovinách:  Při analytické činnosti MPSV Údaje z evidence volných pracovních míst a tokové veličiny z obou evidencí obsahují řadu analyticky cenných informací o vývoji trhu práce. I přes nedostatky z hlediska pokrytí celkové struktury poptávky po práci poskytuje evidence volných pracovních míst poměrně přesný pohled do dění na poptávkové straně trhu práce. Je proto vhodné věnovat více prostoru v analytických přehledech publikovaných MPSV indikátorům VPM, které mohou zpožděně, souběžně nebo předstihově indikovat cyklické výkyvy na trhu práce. Vhodným nástrojem pro analýzu dopadů hospodářských aktivit na trh práce se jeví také Beveridgova křivka, která umožní poměrně jednoduchým způsobem v čase sledovat cyklické a strukturální posuny na trhu práce.  Při řízení politiky zaměstnanosti Efektivnost aktivní politiky zaměstnanosti je možné výrazně zvýšit správnou volbou opatření a jejich správným načasováním vzhledem k fázím hospodářského cyklu. Vyvinutý regresní model umožňuje předvídat nástup jednotlivých fází hospodářského cyklu, a to s půlročním předstihem. Výsledky odhadu cyklických fází jsou poměrně přesné, což umožňuje v dostatečném předstihu začít aplikovat různá proticyklická opatření aktivní politiky zaměstnanosti, která by zmírňovala dopady hospodářského cyklu na trh práce, zejména tlumila nárůst cyklické nezaměstnanosti v období recese (programy na podporu tvorby a udržení pracovních míst v krátkodobém horizontu) a zároveň umožní v předstihu indikovat dobu, kdy tato opatření již nebude účelné aplikovat. Oproti recesi je v době konjunktury nezaměstnanost ve výrazně vyšším podílu způsobená strukturálními důvody, tedy dlouhodobým kvalifikačním nebo prostorovým nesouladem uchazečů o zaměstnání a tím, co zaměstnavatelé poptávají. V této době je potřeba výrazně více investovat do rozvoje specifických znalostí a dovedností, které pomohou uchazečům zlepšit své uplatnění. Není nutné výrazněji stimulovat tvorbu a udržení pracovních míst. Prostřednictvím dalších prací lze vyvinutý model upravit podle požadavků zadavatele tak, aby se dal integrovat do manažerského informačního systému MPSV.

46

Další výzkumné aktivity navazující na dosavadní výsledky prací by se měly zaměřit na tyto oblasti:  prohloubení dosavadních zjištění Nové poznatky by mohlo přinést zkoumání cyklických fluktuací v profesní struktuře poptávky, tj. vztahu fluktuací poptávky po určitých profesích (podle klasifikace KZAM) a fluktuací nezaměstnanosti v těchto profesích. Vhodné by bylo hlouběji např. prozkoumat, jak se pokles poptávky po určitých profesích projevuje ve specifické míře nezaměstnanosti těchto profesí.  zlepšení metodologie odhadu cyklických fází Rozvoj modelů založených na regresi časových řad administrativních dat a integrování dalších veličin do těchto modelů je jednou z cest k lepšímu odhadu cyklických fází. Vyvinutý model je možné upravit a dále rozvíjet tak, aby poskytoval přesnější odhady budoucí míry registrované nezaměstnanosti na kratší období (2 měsíce).  zlepšení vstupních údajů do modelu Pravidelné doplňování informací o registrované poptávce šetřeními dalších zdrojů (monitoring internetových portálů, inzerce v tisku atp.) umožní provádět predikce na komplexnějším základě.

11.3.2. Využití indikátorů podnikatelského optimismu pro odhad vývoje trhu práce Výsledky prognóz krátkodobých trendů, založených na konjunkturálních průzkumech, které jsou prezentovány v kapitole 7, vykázaly s předstihem jednoho čtvrtletí dobrou spolehlivost. Na základě modelu, který byl vyvinut pro jednotlivé ukazatele vývoje trhu práce, je možné pro jedno čtvrtletí dopředu prognózovat: míru přítoků do nabídky VPM“ (v tisících), tedy počet nově vytvořených pracovních míst evidovaných úřady práce, změnu celkové zaměstnanosti, resp. změnu celkového počtu uchazečů o zaměstnání (dle metodiky VŠPS, v tisících) a změnu zaměstnanosti v průmyslu (v tisících). Na základě zjištění řešitelský tým navrhuje tato doporučení, týkající se prezentace a využití výstupů a navazujícího výzkumu: Doporučení k využití výsledků výzkumu v politice zaměstnanosti: 1. Prezentace a využití výstupů Řešitelský tým navrhuje každé čtvrtletí doplnit model předvídající vývoj trhu práce o data pro nové čtvrtletí a na jeho základě zpracovat krátkou analýzu očekávaného vývoje celkové zaměstnanosti a nezaměstnanosti a vývoje zaměstnanosti v průmyslu. Protože přesnost prognóz v jednotlivých fázích hospodářského cyklu kolísala, je vhodné je použít jako jeden ze zdrojů spojený např. s kvalitativní analýzou trendů, cyklického vývoje trhu práce nebo šetřením zaměstnavatelů. Zároveň bude možné porovnat míru kvality předpovědi pro předcházející období se skutečným vývojem.

47

2. Doporučení pro další výzkum Je potřeba dále zdokonalit regresní model, který předvídá vývoj počtu zaměstnaných a nezaměstnaných. Rozšířením vzorku časových řad a vývojem přesnějších kompozitních vstupních indikátorů bude možné zpřesnit kvalitu předpovědi. Jeden z výstupů modelu je odhad nově vytvořených VPM. Tento údaj se zároveň používá jako vstup do modelu, který indikuje budoucí míru nezaměstnanosti. Tím by se dařilo předvídat budoucí míru zaměstnanosti s vysokou mírou spolehlivosti až na pět měsíců. Toto propojení je však třeba vyladit a zkvalitnit. Model je zároveň vhodné dále rozšířit o profesní hledisko (očekávaný vývoj trhu práce pro hlavní třídy KZAM), na základě těchto dat bude možné stanovit i citlivost uplatnění jednotlivých profesních skupin na období recese a konjunktury na trhu práce. Zároveň je vhodné v další fázi zaměřit se na zkoumání toho, jak spolehlivé jsou předpovědi zaměstnavatelů v jednotlivých fázích hospodářského cyklu – jak přesně předvídají vývoj zaměstnanosti v období recese a konjunktury. Protože statistiky o vytvořených pracovních místech z evidence MPSV nedostatečně odrážejí realitu trhu práce (pokrytí statistik MPSV je odhadováno na 63 % všech VPM), je nutné propojit informace veřejných a komerčních zdrojů o nabídce pracovních míst – to dále zpřesní krátkodobou prognózu vývoje trhu práce.

48

12. PŘÍLOHY 12.1.

Příloha 1: Šetření zaměstnavatelů jako hlavní metoda monitoringu poptávky po pracovních silách - návrh struktury dotazníku

Navržená struktura je pouze orientační. Pro další použití by bylo třeba realizovat její ověření formou pilotáže a zpracovat ji do vhodné formy (např. online dotazník či asistované telefonické dotazování CATI). Zjišťování poptávky po pracovní síle Pro účely monitoringu poptávky po pracovní síle bychom od vás potřebovali několik údajů. Informace budou sloužit výhradně pro potřeby MPSV a úřadů práce. Poptáváte nebo v budete blízké budoucnosti (cca 6 měsíců) poptávat zaměstnance na volné(á) pracovní místo(a)? (VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO = místo na jehož obsazení vyhledáváte nebo budete vyhledávat nového zaměstnance „zvenku“) ANO - NE Pokud ano – následuje další dotazování; doporučená struktura získaných informací:

V současnosti požadované pracovní pozice: Název pracovní pozice

Stručný popis práce

Samostatné vedení Projektový projektů elektro manažer VZOR

Místo Počet pracoviště míst plný úvazek

Počet míst částečný úvazek

Pozice se těžko Délka obsazuje praxe (Ano(roky) Ne)

Požadavky Stupeň Obor vzdělání (pokud je (ZŠ, relevantní) SOU, SŠ, VOŠ, VŠ)

Olomouc

-

ano

SŠ-VŠ

2

5

elektro

Jiné specifické požadavky (specifický certifikát, kurz nebo dovednost)

Prostor pro doplnění a poznámky

Vyhl.50

49

V příštích 6 měsících (předpoklad): Předpokládáte, že se stav vašich zaměstnanců v příštích 6ti měsících spíše zvýší – zůstane nezměněn – sníží. V případě změny stavu zaměstnanců následuje otázka: Odhadněte, prosím, o kolik ……. Odhadněte, prosím, na kolik volných pracovních míst budete v příštích 6 měsících hledat zaměstnance. …….. (Otázka je pokládána vždy, i v případě snižování nebo stagnace stavu zaměstnanců – cílem je podchytit i volná pracovní místa vzniklá fluktuací apod.) O jaké pracovní pozice se bude pravděpodobně jednat? (Popis pozice není třeba opakovat, pokud se stejná vyskytuje mezi pozicemi poptávanými v současnosti) Název pozice………..……… Stručný popis………………………….. Počet míst (plných úvazků)………. Název pozice………..……… Stručný popis………………………….. Počet míst (plných úvazků)………. Název pozice………..……… Stručný popis………………………….. Počet míst (plných úvazků)………. ….. Na závěr vás prosíme o vyplnění několika informací sloužících pro statistické vyhodnocení celkové situace v regionu a v ČR: Počet vašich zaměstnanců v současnosti: ……. Přepočtený na plné úvazky:…….. Kontaktní osoba (jméno, tel., e-mail):……………….

50

12.2. Příloha 2: Tematické okruhy otázek pro šetření zaměstnavatelů doplňující analýzu inzerce Navržené okruhy otázek představují základ pro důkladnější ověřování formou pilotáže. Výsledný dotazník by bylo vhodné zpracovat např. do podoby online šetření či asistovaného telefonického dotazování (CATI). 1. Stručné uvedení tématu a účelu dotazování, identifikace vhodnosti respondenta: - Informace, že se jedná o zjišťování poptávky po pracovní síle - Ověření, zda je dotazována osoba kompetentní odpovědět (personalista apod.), není-li tato identifikace zajištěna jiným způsobem 2. Obtížně obsaditelné pracovní pozice - Na které pracovní pozice se jim nejobtížněji hledají zaměstnanci (uvést cca 3 konkrétní pozice) – každou z nich popsat následujícím způsobem: - Název pozice - Stručný popis práce - Předpoklad do budoucna (potřeba zaměstnanců na tuto pozici stoupne – sníží se – nezmění se) - Důvody, proč se pozice těžko obsazuje. Možno využít následující strukturu důvodů: Důvody, proč se pozice těžko obsazuje: a) vyžaduje specifickou odbornou kvalifikaci, která na trhu práce v regionu není dostupná b) volní (nezaměstnaní) uchazeči s vhodnou kvalifikací patrně v regionu jsou, ale zaměstnavateli se nedaří je vyhledat c) kandidáti s vhodnou odbornou kvalifikací se sice ozývají, ale pozice jim nevyhovuje z důvodu: c1) mají nerealistické mzdové požadavky c2) nemohou (nechtějí) se přizpůsobit specifickým pracovním podmínkám (např. kratší úvazek, pracovní doba, lokalita pracoviště…) c3) jiný důvod (uveďte): ……………….. d) kandidáti s vhodnou odbornou kvalifikací se sice ozývají, ale nevyhovují zaměstnavateli z důvodu: d1) nedostatečná znalost IT d2) nedostatečná znalost jazyků d3) nedostatečná motivace a pracovní morálka d4) málo praktických zkušeností d5) jiný důvod (uveďte): …………………. 3. Strategie vyhledávání zaměstnanců obecně (nejen na obtížně obsaditelná místa) - S jakým předstihem jsou obvykle identifikovány budoucí potřeby nových zaměstnanců? - Jakým způsobem jsou vyhledáváni noví kandidáti - možnosti: úřad práce, inzerce v tisku, inzerce na vlastních web str., vyhledání přes personální agenturu, pronájem pracovníků od agentury práce, nábory na školách, doporučení od zaměstnanců, inzerát na celostátním serveru (jobs.cz, práce.cz, sprace.cz, agentka.cz, monster.cz, jiný…) 51

-

Předstih, s jakým je volná pozice inzerována před nutností obsazení.

4. Informace sloužící pro statistické vyhodnocení: - Počet zaměstnanců: ……. Přepočtený na plné úvazky:…….. - Region působení organizace (resp. jednotky, za kterou dotazovaná osoba odpovídala):…………..

52