Slavnostní zasedání Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně u příležitosti udělení čestného titulu doctor honoris causa Ing. arch. Viktoru Rudišovi 21
Laudatio prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.
Vaše Magnificence páni rektoři, Spectabiles, Honorabiles, Cives academici, Amici carissimi – vážené dámy a pánové, stalo se tak někdy v posledním roce 14. století. Na stavbě velké katedrály v Miláně tehdy diskutovali stavebníci, stavitelé a kameníci z různých italských krajů, ze střední Evropy i z Francie a hledali řešení správné konstrukce a zaklenutí rozestavěného chrámu. Každý z nich přinášel svou vlastní lokální zkušenost, každý preferoval určitou lokální řemeslnou dovednost, své krajové umění. Když tato diskuse již ztrácela na síle a zdálo se, že řešení je v nedohlednu, vystoupil Jean Mignot, jeden z francouzských kameníků, a důrazně zcela krátce řekl: ars sine scientia nihil est – umění bez vědění není ničím. Od té doby se architekti, teoretikové i historikové umění mnohokrát přeli o prioritu umění nebo technického vědění ve stavitelství, a proto je dobré mít na paměti ono lapidární zvolání muže, jenž se vyslovoval pro spojení dvou tak zdánlivě protikladných oblastí. Dovolte mi proto, abych vám představil architekta, v jehož díle se setkáváme právě s oním tvořivým architektonickým uměním, které je kontrolováno dokonalým technickým a praktickým věděním, brněnského architekta, pana Viktora Rudiše. Ono sousloví brněnský architekt přitom neznamená pouze místo jeho rodiště a bydliště, ale má za cíl v nás vyvolat řadu konotací v takovém smyslu, jako jsou např. sousloví brněnská moderní architektura, brněnský racionální a poetický purismus v meziválečném období, brněnská škola, apod. 23
Ing. arch. Viktor Rudiš se narodil 9. června 1927 v Brně a s Brnem zůstal spjat po celý svůj život. V letech 1947-1952 studoval na Vysoké škole technické v Brně a svou závěrečnou práci vypracoval u prof. Bedřicha Rozehnala, u architekta, v němž byla udržována i v poválečné době tradice velmi kvalitní meziválečné brněnské architektonické tvorby a současně vysoce etický přístup k architektonické profesi. Viktor Rudiš poté krátce pracoval ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury v Brně a roku 1958 vstoupil do brněnského Stavoprojektu, v němž pracoval až do roku 1990. Nejprve byl členem ateliéru Otakara Oplatka, později Františka Zounka a nakonec od roku 1969 vedl již vlastní ateliér. Roku 1990 se osamostatnil a založil soukromou projekční kancelář, která v osobě jeho syna dnes stále výrazně působí v brněnském prostředí. Současně působil v letech 1990-1993 jako externí vedoucí ateliérové tvorby na Fakultě architektury VUT v Brně. Během svého profesního působení vytvořil velké množství projektů; tak, jak to u tvůrčích architektů bývá, celá řada z nich zůstala veřejnosti skryta v soutěžích a neprovedených výkresech. Ty, které však realizovány byly, patří k podstatným architektonickým činům poslední třetiny 20. století. V letech 1961-1968 projektoval a realizoval spolu s Františkem Zounkem a dalšími spolupracovníky brněnskou obytnou čtvrť Lesná, dodnes asi nejvydařenější příměstské sídliště poválečného období. Pozoruhodnost jeho urbanistického řešení přitom nespočívá pouze v propojení rozdílného hmotového určení obytných domů s objekty různorodé funkce na poměrně dynamickém půdorysu, ale zejména v jeho zasazení do okolní, rovněž projektované zeleně a zdůraznění určitých míst mezi domy mikroarchitekturou s plastickou dekorací předních brněnských výtvarníků. Nespornou inspiraci tu hrála poválečná finská architektura v zeleni, i když typizované domy měly svůj původ přirozeně především v tehdejším československém stavebnictví. Na sklonku 60. let Viktor Rudiš spolu s Vladimírem Pallou a Alešem Jenčekem zpracoval projekt pro pavilon Československa na Expo 70 v japonské Osace. Přestože to byla stavba s omezeným trváním a po skončení mezinárodní expozice byla rozebrána, její nákresy a fotografie dosvědčují její mimořádný význam pro porozumění tehdejšímu architektonickému myšlení u nás. Při sledování otevřené struktury pavilonu a jeho úzkého sepětí s uměleckými díly v interiéru si v souvislosti s Viktorem Rudišem přitom zjevně vzpomeneme na slova Alda van Eycka o důležitosti místa a okamžiku formy, případně na jistou afinitu tehdejšího projektu se současnou textuální architekturou. 24
Viktor Rudiš sledoval a dosud sleduje architektonické dění v mezinárodním měřítku. Ale i když měl myšlenkově i duchovně blízko k některým významným osobnostem a proudům evropského stavitelství, vždy rozvíjel vlastní styl založený na brněnské funkcionalistické tradici. To platí v nemenší míře i pro stavbu sportovní haly na Lesné z let 1973-1982, kterou bychom mohli pro její skulpturální charakteristiky snad považovat za určitý druh pocty Carlu Scarpovi (1906-1978). Právě jej Viktor Rudiš obdivuje a je jen škoda, že nedostal více příležitostí k realizaci těch svých projektů, které se k podobnému skulpturálnímu pojetí poválečné architektury blížily. V 90. letech jeho tvorba krystalizovala, když realizoval již se svými mladšími spolupracovníky klasicky čisté objekty, jaké tvoří hotel Holiday Inn (19911992), přestavba bočních křídel pavilonu G brněnského Výstaviště (1995-1996) či obytné soubory v Litomyšli (1996-1997). V jejich takřka puristicky vedených liniích se Viktor Rudiš nepochybně stává součástí současného neofunkcionalistického hnutí. Do stejné polohy patří konec konců také jeho rekonstrukce Uměleckoprůmyslového muzea v Brně podle ideje a ve spolupráci s architektem Ivanem Kolečkem (spolu se Zdeňkou Vydrovou). Množství Rudišových architektonických idejí zůstalo na výkresech či na reprodukovaných modelech. I ty jsou však pro historiky umění důležité, neboť ukazují postup tvůrčího myšlení i tehdy, když chybí provedené realizace budov. Jedním z podstatných Rudišových významů pro dějiny brněnské moderní architektury totiž spočívá v jeho promýšlení architektonického prostoru. V jeho projektech i stavbách se setkáváme mnohdy s křížícími se motivy otevřenosti a uzavřenosti, které mohou být nejlépe popsány pojmem Kurta Badta, jenž byl v 60. letech obdivován na brněnském uměleckohistorickém pracovišti, pojmem místo. K němu se váže okamžik formy, určitý prostorový motiv, mnohdy spjatý s konkrétními uměleckými projevy Rudišových výtvarných spolupracovníků či přátel, jako byli Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský a další. Prostřednictvím těchto uměleckoteoretických pojmů se tak můžeme vrátit na počátek. Tvůrčí dovednost a svou technickou znalost jako určitý tradiční étos architektonické profese předával ve svém ateliéru Viktor Rudiš svým mladším spolupracovníkům. U něj začali svou profesní práci mnozí mladí architekti, kteří jsou dnes již renomovanými tvůrci a majiteli vlastních architektonických kanceláří, spějící k vlastnímu tvůrčímu názoru. A předává ji dodnes jako konzultant i oponent závěrečných studentských prací na Fakultě 25
architektury Vysokého učení technického v Brně. Vaše Magnificence, pane rektore, dovoluji si tedy obrátit se na Vás s žádostí, abyste vyhověl návrhu Fakulty architektury VUT v Brně a udělil tomuto významnému brněnskému architektu, Ing. Arch. Viktoru Rudišovi, čestný titul doctor honoris causa Vysokého učení technického v Brně.
26
Ing. arch. Viktor Rudiš Curriculum vitae
Inženýr architekt Viktor Rudiš se narodil 9. 6. 1927 v Brně. Studia ukončil na Fakultě architektury Vysoké školy stavitelství v Brně v roce 1954. ZAMĚSTNÁNÍ 1954–1958 1958–1989 1989 1990–1993
Výzkumný ústav výstavby a architektury v Brně, Stavoprojekt v Brně, 1969–1988 ve funkci vedoucího atelieru, atelier Rudiš-Rudiš. působil jako externí vedoucí ateliérové tvorby na FA VUT v Brně.
ČLENSTVÍ V ORGANIZACÍCH • • • • •
člen České komory architektů, člen Obce architektů, v letech 1967 až 1969 členem Ústředního výboru Svazu architektů, člen Sdružení Q, nikdy nebyl organizován v politické straně.
CENY • Státní cena za sídliště Lesná (společně s F. Zounkem). • Přehlídka architektonických prací 1968–69: I. cena za Podrobný plán Brno Líšeň (společně s. V. Pallou, F. Zounkem, A. Jenčkem). • Přehlídka architektonických prací 1968–69: I. cena za Pavilon ČSSR na EXPO 27
70 v Osace (společně s V. Pallou, A. Jenčkem). • EXPO 70, Medaile za nejlepší pavilon (společně s. V. Pallou, A. Jenčkem). • Grand Prix Obce architektů: Hlavní cena za Pavilon G BVV Brno (společně s. M. Rudišem, Z. Vydrovou). • Cena města Brna. • Grand Prix Obce architektů. Čestné uznání, Rekonstrukce budovy Umělecko-průmyslového muzea Brno (společně s I. Kolečkem, Z. Vydrovou). • 2011 za celoživotní dílo a charakterní postoje i dlouhotrvající vztah k rozvoji architektonického školství vyznamenán Poctou České komory architektů
PROJEKTY A STAVBY 1953 1954 1955
1956 1957
1960
Židovská čtvrť, Velké Meziříčí, studie rekonstrukce. Náměstí osvobození, Košice, urbanistické a architektonické řešení, (spoluautor V. Palla), soutěžní návrh – II. cena. Kyjov, směrný plán (spoluautor V. Palla). Dobruška, regulační plán. Kulturní dům ROH, Jihlava (spoluautor V. Palla), soutěžní návrh – odměna. Budova ČSAV, Praha (spoluautor D. Riedl), soutěžní návrh. Dostavba Paláce národů, Ženeva (spoluautor D. Riedl) soutěžní návrh. Státní divadlo, Brno (spoluautor V. Palla) soutěžní návrh – odměna, Citováno: • Architektura ČSR č. 7/1957. • 1958 Divadlo Gottwaldov (spoluautor V. Palla), soutěžní návrh – odměna. • Památník SNP, Banská Bystrica (spoluautor I. Ruller) soutěžní návrh - II. cena. Pokusný obytný dům, Brno, Vinařská (autoři F. Zounek, V. Rudiš, realizace 1959), Citováno: • Architektura ČSSR č. 6/1960. Experimentální obytný obvod – urbanistické řešení, Moskva-Čeremušky (spoluautoři Z. Chlup, J. Sirotek, F. Zounek, M. Dufek), soutěžní návrh, III. cena. 28
1961
1961
1962
1963
1964
1965
1966
Citováno: • Architektura ČSSR č. 9/1960. Obytný blok, Tišnov pod Klucaninou, realizace 1961-1963. Obytná čtvrť Lesná (autoři F. Zounek, V. Rudiš, M. Dufek, L. Volák), realizace 1961–1968, Citováno: • Lesná, nová obytná čtvrť, Sborník Stavoprojekt, 1969, • Československý architekt XV, č. 2, č. 6/1969, • Projekt č. 3/1970, • Projekt č. 4/1970, • Brno, moderní architektura, Středisko Památkové péče 1970, • 35 let bytové výstavby v JM kraji, katalog 1980, • Šlapeta: Baustelle Tchech. Republik, Akademie Der Kunste BRD, 1994, • Švácha: Architekt V. Rudiš, Literární noviny č. 35/1998, • Česká architektura 1945–1995, Obec architektů 1966, • Prostor Zlín 1/2004, • Stavoprojekt Brno 1948–1988, Stavoprojekt 1988, • JA č. 166/1970. Areál BVV, Brno, směrný plán (spoluautoři I. Ruller, Z. Řihák, J. Sirotek) soutěžní návrh. Kašna, Znojmo (sochař L. Martínek), soutěžní návrh – II. cena. Divadlo Bagdád, soutěžní návrh, Stavoprojekt, II. cena. Památník RA, Břeclav (sochař J. Marek), soutěžní návrh – I. cena, realizace 1963. Trenčianské Teplice – urbanistická soutěž, II. cena. Centrum Sofie (spoluautoři Z. Chlup, F. Zounek), soutěžní návrh – odměna. Administrativní budova, Brno, nám. J. Curie, studie. Hotel International, Brno, soutěžní návrh. Národní galerie a sjezdový palác, Praha – letná (spoluautor V.Palla), soutěžní návrh – I. cena. Euro – Kursaal – San Sebastian (spoluautoři V. Palla, I. Ruller, S. Vagner). nám. Joliota Curie, urbanistická soutěž, odměna (autoři V. Palla, V. Rudiš). Obvodové centrum, Brno, Lesná, studie. 29
1967
1968
1970 1971
1972
Obytný obvod ESPOO – Finsko, (spoluautor J. Sirotek), soutěžní návrh. Dům cestovního ruchu, Brno (spoluautor Z. Michal). Obchodní dům, Znojmo, soutěžní návrh – II. cena. pavilon ČSSR, EXPO 70, Osaka (spoluautoři V. Palla, A. Jenček), soutěžní návrh – I. cena, realizace 1969–1970. Citováno: • Architektura ČSSR č. 1/1969, • Architektura ČSSR č. 8/1970, • Projekt č. 9/1979, • The Japan Architect č. 151, č. 166/1970, • Kenchiku Bunka č. 25/282 1970, • Lárch. Daujourd Hui č. 143/1969, • GRAPHIS č. 150/1970, • AR č. 282/1970, • Česká architektura 1945–1995, Obec architektů, • Švácha: Architekt V. Rudiš, Literární noviny č. 35/1969, • Baumeister č. 6/1970, • The Mainichi Daily News, Max 27/69. Obytná čtvrť Brno – Líšeň (spoluautoři V. Palla, A. Jenček, F. Zounek) zastavovací plán. Citováno: • JA 166/1970, • Architektura 1/69, str. 11–16. Obytná čtvrť Brno – Bohunice (spoluautor A. Jenček) zastavovací plán, soutěžní návrh) odměna. Galerie Beaoburg Paříž (spoluautoři V. Palla, A. Jenček, J. Doležel, D. Glosová) soutěžní návrh. Obytná čtvrť Wien SUD (spoluautoři J. Sirotek, A. Jenček, I. Meduna) soutěžní návrh – odměna. Citováno: • Architekt 20, 8/1971. Obytný obvod Hlboká – Trnava (spoluautor A. Jenček), soutěžní návrh – III. cena. Budova ČTK Praha (spoluautor V. Palla), soutěžní návrh – odměna. Sportovní hala TJ Tesla, Brno, Lesná, studie. 30
1973
1975 1976
1977 1978
1980
1981
Obytná čtvrť Trenčín – Západné mesto (spoluautoři J. Doležal, A. Jenček, D. Glosová) soutěžní návrh. Budova KOR, Brno, Veselá (spoluautor A. Jenček), studie. Palác kultury, Praha – Pankrác (spoluautoři V. Palla, A. Jenček) soutěžní návrh, Sportovní hala TJ Tesla, Brno – Lesná (spolupráce D. Glosová, konstrukce Z. Musil), projekt, realizace 1974-1982. Citováno: • Stavoprojekt 1948–1988 (Stavoprojekt 88). Sídliště Líšeň, Brno (spoluautoři V. Palla, A. Jenček), urbanistická studie. Sídliště Líšeň, Brno (spoluautoři F. Zounek, V. Palla, A. Jenček), projekt, realizace 1977-1982. Ballhausplatz, administrativní budova, Vídeň (spoluautoři A. Jenček, J. Doležal), soutěžní návrh. Výstavní stánek, Incheba Bratislava. Klubovna tenisového klubu Zbrojovky Brno – Lužánky, realizace 1977. Obytný obvod Uhříněves – Kolovraty, Praha (spoluautoři A. Jenček, J. Doležal), soutěžní návrh, III. cena. Národné divadlo Bratislava(spoluautor V. Palla), soutěžní návrh. Budova Stavoprojektu, Brno, Kounicova (spoluautor A. Jenček), realizace 1980-1983. Citováno: • Brněnský večerník 45/1983, • Stavoprojekt 1948–1988 (Stavoprojekt 88). Základní škola, typizační studie. Obytná kolonie Homs – Sýrie, realizace 1981. Obytný obvod Brno – Bosonohy (spoluautor V. Palla), urbanistická studie – soutěžní návrh – I. cena. Regulační plán Plumlova (spoluautor P. Hrůša). Nové formy bydlení (autoři F. Zounek, V. Rudiš, M. Stenhauser), soutěžní návrh – II. cena. 30 rodinných domů Lesná, zastavovací studie. Rodinné domy Prostějov, studie. Divadlo na provázku, Brno, studie. Dostavba Domu umění, Brno, studie. 31
1982 1983
1984
1985
1988
1989
Budova dílen BVV Brno, realizace 1983–1984. Rekonstrukce pavilonu A 1, BVV Brno, realizace 1984 – 1985. Interiér Rotundy pavilonu A, BVV Brno (spoluautoři Z. Vydrová, M. Rudiš) realizace 1984–1985. Citováno: • Katalog výstavy Nové skupiny, NG Praha. Motel v Bučovicích, projekt, realizace 1984–1988. Regulační plán Prostějov – východ (spoluautoři P. Hrůša, A. Burian, Z. Vydrová, Z. Chlup, J. Vrabel), soutěžní návrh, odměna. Chata Žďas, Svratka, studie. Operní budova Paříž, (spoluautoři A. Jenček, J. Doležal, P. Hrůša, B. Hetmer, J. Sirový), soutěžní návrh. Rodinné domy Konice, studie. Památník Osvobození, Frýdek-Místek (sochař J. Marek), soutěžní návrh, odměna. Státní divadlo v Košicích – soutěžní návrh (spoluautoři M. Rudiš, A. Jenček). Rekonstrukce pavilonu B, BVV Brno, projekt, realizace 1987–1988. Citováno: • Kotík: Rekonstrukce o závod, MF Dnes 13. 9. 1988. Obchodní centrum BVV Brno (spoluautoři J. Doležal, P. Hrůša, B. Hetmer) soutěžní návrh. Budova celnice, Brno-Židenice, studie. Radnice v Prostějově (spoluautor J. Doležal) soutěžní návrh, II. cena Kulturní dům v Telči, studie. Staroměstská radnice, Praha, (spoluautoři M. Rudiš, Z. Palcr, spolupráce S. Podhrázský), soutěžní návrh. Citováno: • Katalog výstavy Nové skupiny NG 1 1990. Výstavní pavilon Integra, BVV Brno, studie. Pavilon E BVV Brno, studie. Přestavba Židenic Brno (spoluautoři B. Hetmer, Z. Vydrová, P. Hrůša), studie. Landhaus St. Pölten (spoluautoři A. Jenček, M. Rudiš) soutěžní návrh. Citováno: • Wettbewerbe č. 84–85/1989. 32
1990 1991
1992 1993 1994
1995
Hotel BVV, studie. International Forum Tokyo (spoluautoři A. Jenček, M. Rudiš) soutěžní návrh. Budova Stavoprojektu 2. část (spoluautor A. Jenček) projekt, realizace 1989. Citováno: • katalog Sdružení Q, 1991. Hotel Baron Trenck 1, Brno (spoluautoři M. Rudiš, A. Jenček), studie. Hotel Holiday Inn, Brno (spoluautoři A. Jenček, M. Rudiš) rpojekt, realizace 1992. Citováno: • Almanach Sdružení Q č. 4, • Sedlák: Ve znamení moderny Brno 2004. Hotel Baron Trenck 2 (spoluautoři A. Jenček, M. Rudiš) soutěžní návrh, I. cena. Rekonstrukce domu Dr. Posseltové, Brno, Česká (spoluautoři A. Jenček, M. Rudiš), studie. Rozšíření FaVU Brno (spoluautoři A: Jenček, M. Rudiš) soutěžní návrh, I. cena. Rekonstrukce budovy UPM Brno (spoluautoři I. Koleček, Z. Vydrorá), studie. Ekumenické centrum Brno, Líšeň (spoluautor M. Rudiš), studie. Obytný blok U nemocnice – Litomyšl (spoluautor M. Rudiš) soutěžní návrh, I. cena. Administrativní budova AG, Brno, nám. J. Curie (spoluautor M. Rudiš) soutěžní návrh, I. cena. Rekonstrukce pavilonu G, BVV Brno (spoluautoři M. Rudiš, Z. Vydrová), projekt, realizace1995-96. Citováno: • Architekt č. 3/1997, • Architekt č. 4–5/1997, • Architekt, Sborník Grand Prix 1996, • MF Dnes 28.1.1997, • Forum architektury č. 4/1997, • Stavitel č. 11/1996, • Tech. Magazín č. 3/1997, 33
1996
1997
• Stavba č. 2, 7/1997, • LN 19.3.1997, • Rovnost 19.3.1997, • Expo Forum č. 22/1997, • Abitare 4.363/1997, • BVV Magazín č. 1/1997, • Obecní dům, sborník 1988–97, • Architekt č. 12/1997, • U. Müller: Brněnské výstaviště 1928–2002, • Un salon Tcheque, katalog k výstavě Paříž 2002, • V. Šlapeta: Funkcionalismus na Moravě BVV 2003, • Der Architekt 8/99, • J. Sedlák: Ve znamení moderny Brno 2004, • Brno – architektura 1990–2005, • Galerie architektury Brno, 1995. Obytný dům A 1, Litomyšl (spoluautor M. Rudiš) projekt, realizace 1996-1997. Citováno: • Architekt č. 23/1997, • Architekt č. 11/1998, • Architekt Sborník Grand Prix 1998, • Obecní dům, sborník 1988–1997, • Česká architektura 1989–1999, Prostor, • Litomyšl a soudobá architektura 1990–2000, Obecní dům, • Skvělá architektura na malém prostoru, • LN 18.12.1997, • MF Dnes 3.7.1999. Náměstí svobody Brno (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek) soutěžní návrh. Obytné domy Mlčoch, Prostějov, studie. Bažantnice, Praha Hrad (autoři M. Masák, Z. Vydrová, V. Rudiš, M. Rudiš, D. Tvrdíková), soutěžní návrh, III. Cena. Citováno: • Architekt č. 1–2/1998, • Lukeš: Bažantnice očima architekta, • LN 18.12.1997, 34
1998
1999
2000
• Technický magazín č. 1/1998, • AR č. 1,2/1998. Kongresové centrum Praha – Pankrác (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek, Z. Vydrová), soutěžní návrh. Rekonstrukce UPM Brno (autoři I. Koleček, V. Rudiš, Z. Vydrová) projekt, realizace 1999-2001. Citováno: • Architekt č. 7–8/1997, • Architekt č. 11/1998, • Architekt Sborník Grand Prix 2000, • Česká architektura 200–2001, Prostor, • Architekt č. 2/2002, • Bulletin Moravské galerie č. 58-59/2003, • Almanach q č. 8, • Sedlák: Ve znamení moderny Brno 2004, • Brno architektura 1990-2005 Galerie architektury Brno. Arcidiecézní muzeum Olomouc, (spoluautoři Z. Vydrová, M. Komárek, M. Rudiš) soutěžní návrh, odměna. Citováno: • Architekt č. 3/1999. Územní plán Lesné, revize (spoluautoři M. Rudiš, F. Zounek. Prodejna Billa, Boskovice, Růžové nám. (spoluautor M. Rudiš), studie. Vstupní objekt BVV Brno, (spoluautor M. Rudiš), studie. Knihovna Masarykovy univerzity, Brno (spoluautor Z. Vydrová) soutěžní návrh, II. cena. Citováno: • Architekt č. 20/1989. Obytná čtvrť Praha – Tichá Šárka (spoluautor Z. Vydrová, M. Komárek) soutěžní návrh. Stálá expozice UPM Brno (spoluautoři Z. Vydrová, I. Koleček), studie. Bytový dům A4 Litomyšl (spoluautor M. Rudiš) projekt, realizace 2001. Bytové domy A2–A3 Litomyšl (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek) soutěžní návrh, II. cena. Citováno: • Architekt č. 6/2000. 35
2001 2002 2003
Rekonstrukce náměstí v Jihlavě (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek), studie. Dům pro seniory Jihlava (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek), studie. Hotel Pardubice U stadionu (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek), studie. Pamětní deska J. Kratochvíla, Brno (sochař F. Navrátil). Busta I. V. Psoty, Státní divadlo Brno (sochař N. Armutidis). Divadelní studio JAMU Brno (spoluautoři M. Rudiš, M. Komárek) soutěžní návrh.
36
