tisková zpráva | č. 6/2015 | 22. 9. 2015
Slavnostně zahájená Lípa Musica pokračuje svatováclavským víkendem plným komorní hudby Ve čtvrtek 17. září byl v bazilice Všech svatých v České Lípě zahájen v pořadí již 14. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Stalo se již v podstatě tradicí otevírat festival hudbou symfonickou, jež v jistém slova smyslu dokáže nejvíce naplnit slavnostní očekávání spojená s kýženým okamžikem otevření pomyslných bran nového ročníku nejen této hudební přehlídky. O letošní zahájení se podobně jako v loňském roce postarala Filharmonie Hradec Králové, která je takřka již rezidenčním tělesem festivalu a kterou tentokrát řídil sám její šéfdirigent Andreas Sebastian Weiser. Jiskru večeru dodal přední český trumpetista Marek Zvolánek, který se představil v roli sólisty. Program zahájení nabídl klasicistní trumpetový koncert i jednu z nejoblíbenějších Dvořákových symfonií. Druhý festivalový večer nabídl legendární film němé éry Utrpení Panny Orleánské, které za živého hudebního doprovodu v podání Orchestru BERG nabídl druhý festivalový večer 14. ročníku MHF Lípa Musica v pátek 18. září v prostorách baziliky Všech svatých v České Lípě. Krystalická esence autentického příběhu o procesu s francouzskou hrdinkou Johankou z Arku umocněná sugestivní hudbou soudobého litevského minimalisty, to byl nevšední umělecký zážitek, který uchvátil svou geniálně propracovanou jednoduchostí a přímočarostí odhlížející od historického pozadí, avšak odhalující samotnou podstatu... Třetí festivalový večer se nesl ve znamení sólových houslí v té nejlepší interpretaci, kterou je možné si dnes na domácí klasické scéně přát. Fenomenální Josef Špaček, sólista světové úrovně a koncertní mistr České filharmonie, se po dvou letech vrátil na festivalová prkna a exceloval v sobotu 19. září ve zcela vyprodané bazilice minor ve Filipově u Rumburku. Dalším českolipským projektem, kterým 14. Lípa Musica zahájila v pondělí 21. září svůj druhý festivalový týden, bylo další ne zcela obvyklé umělecké setkání. Po promítání kultovního němého filmu s živým hudebním doprovodem nabídl festival neobvyklé spojení tance, varhan a sakrálního prostoru. V bazilice Všech svatých byla představena umělecká metafora atributů - láska, víra a naděje - v podání našeho předního varhaníka Jaroslava Tůmy a nadějně tanečnice a choreografky Adély Srncové. Druhý festivalový týden bude pokračovat v pátek 25. září ve Stráži pod Ralskem, kam se festival vrátí již potřetí v řadě a nezůstane opět nic dlužen odkazu místního rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera. Ukázky z jeho slavných Růžencových sonát doplní sonáty jeho současníků Schmelzera, Vejvanovského a Capricorna. Jejich provedení se ujme přední tuzemský ansámbl zaměřený na dobově poučenou interpretaci Musica Florea. Koncert se uskuteční ve strážském kostele sv. Zikmunda. O den později v sobotu 26. září festival vystoupí z klasické dramaturgie zařazením projektu ze světa worldmusic a představí old timovou anglosaskou a irskou lidovou hudbu v podání světově proslulého britského fiddlera Peta Coopera. Písně nejen z projektu Angel’s Waltz zahraje Cooper spolu se svým doprovazečem – cellistou a kytaristou Richardem Boltonem. Kromě tohoto projektu, který je zasazen do Centra textilního tisku, je pro zájemce o tento typ hry na housle připraven i dvoudenní workshop. Z Irska se v dalších dnech vrátíme opět do hájemství komorní klasické hudby. Předsvatováclavský večer bude patřit proslulému Dětskému filharmonickému sboru Drážďany, který si pro své vystoupení dne 27. září v Kamenickém Šenově připravil průřez klasickou i lidovou sborovou tvorbou. Sbor, který před lety založil legendární dirigent Kurt Masur, patří k nejlepším dětským sborům, které působí na území Německa a hrdě a úspěšně jej reprezentují po celém světě. 1
Tradiční svatováclavský koncert (28. září) již tradičně festival zasazuje do kostela sv. Vavřince v Jezvé, kde se letos představí progresivní dechové okteto PhilHarmonia Octet posílené o hosty. Tento renomovaný ansámbl složený z předních hráčů mladší generace českých umělců, kteří se dokázali etablovat i na zahraniční hudební scéně nabídne sváteční provedení proslulé Gran Partity W. A. Mozart či Oktetu Es dur Ludwiga van Beethovena. Poslední zářijový projekt festivalu se uskuteční ve středu 30. září na zámku v Doksech, kam vokální ansámbl Cappella Mariana ve vynikajícím obsazení přiveze provedení Monteverdiho madrigalů. Vstupenky na všechny zmíněné koncerty jsou ještě v prodeji – ve festivalové pokladně, on-line na webu festivalu či na večerních pokladnách před koncerty. Na koncerty do Kamenického Šenova a Doks vypravujeme festivalový autobus.
Ohlednutí za úvodními koncerty 14. ročníku 14. Lípa Musica zahájena, tajemství krásna se otevírá Ve čtvrtek 17. září byl v bazilice Všech svatých v České Lípě zahájen v pořadí již 14. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Stalo se již v podstatě tradicí otevírat festival hudbou symfonickou, jež v jistém slova smyslu dokáže nejvíce naplnit slavnostní očekávání spojená s kýženým okamžikem otevření pomyslných bran nového ročníku nejen této hudební přehlídky. O letošní zahájení se podobně jako v loňském roce postarala Filharmonie Hradec Králové, která je takřka již rezidenčním tělesem festivalu a kterou tentokrát řídil sám její šéfdirigent Andreas Sebastian Weiser. Jiskru večeru dodal přední český trumpetista Marek Zvolánek, který se představil v roli sólisty. Program zahájení nabídl klasicistní trumpetový koncert i jednu z nejoblíbenějších Dvořákových symfonií. Zahajovací večer festivalu se neobejde bez oficialit v podobě úvodních zdravic, které v případě dobrých řečníků nejsou jen ne vždy příjemnou povinností. Zaplněnou baziliku potěšil a o dobrém směru ve vývoji česko-německých vztahů přesvědčil projev německého velvyslance Dr. Freytaga von Loringhoven pronesený v češtině, který ocenil, že se Lípa Musica zaměřuje na českoněmeckou výměnu a vyzdvihl fakt, že by se právě takovéto akce měly stát středobodem vzájemného porozumění přátelství díky srozumitelnému dialogu hudebnímu. Biskup litoměřický, monsignor Jan Baxant pak vyzdvihl hodnoty duchovní a vyzval festivalové hosty na vstup do "tajemství krásna". Slova poděkování a úcty k festivalovému snažení zněla z úst zástupců nejvýznamnějších podporovatelů festivalu - hejtmana Martina Půty "hrdého partnera festivalu" - Libereckého kraje. A po měsících vášnivých diskusí nad tématem podpory festivalu z prostředků jeho rodného města České Lípy, vnesla do srdcí všech přítomných naději i slova místostarosty Juraje Ranince, který zdůraznil mimořádnost této kulturní události a ocenil, že srdce festivalu stále tepe České Lípě a přináší radost posluchačům i za jeho hranicemi. A pak již zněla hudba. V loňském roce to byla hudba operní, v letošním roce čistě instrumentální. První polovinu koncertu rozzářil jiskřivý Koncert pro trubku a orchestr Johanna Nepomuka Hummela. Klasicistní dílo s raně romantickými prvky bylo v podstatě fanfárou novému ročníku, jež svou přístupnou melodičností a rytmičností osvěžila přítomné návštěvníky a zažehla v nich onu pomyslnou jiskru festivalového ohně, který v letošním roce bude v srdcích věrných návštěvníků hořet až do sklonku listopadu. Sólového partu se v tomto brilantním koncertu ujal náš přední trumpetista, sólový, komorní i orchestrální hráč v jedné osobě, člen prestižního seskupení Deseti nejlepších trumpetistů světa, Marek Zvolánek. V druhé polovině koncertu vystřídala břeskný zvuk trubky jedna z nejoblíbenějších symfonií Antonína Dvořáka, osmá zvaná Anglická. Dílo plné slovanské svěžesti, životní radosti a obdivu k přírodě i lidové hudbě bylo v podání Hradecké filharmonie opravdovým vstupem do zmíněného tajemství krásna. Náladová i tematická proměnlivost, zpěvná líbeznost i dramatičnost symfonie, která je uchu posluchače tolik známá a blízká a přesto vždy dokáže potěšit svou novostí, byla pravým vrcholem zahajovacího večera. Jak zaznělo v úvodí řeči moderátora, Lípa Musica by v dnešním světě měla být tolik potřebným "ostrovem harmonie", ostrovem, který svým posluchačům dá nahlédnout do onoho 2
tajemství krásna a přinese jim chvíle rozjímání, usebrání, povznesení i potěšení. A jak vidno z reakcí letošních prvních návštěvníků, dobrá hudba v dobré intepretaci je toho schopna...
Upálili jste světici! Právě těmito slovy končí legendární film němé éry Utrpení Panny Orleánské, které za živého hudebního doprovodu v podání Orchestru BERG nabídl druhý festivalový večer 14. ročníku MHF Lípa Musica v pátek 18. září v prostorách baziliky Všech svatých v České Lípě. Krystalická esence autentického příběhu o procesu s francouzskou hrdinkou Johankou z Arku umocněná sugestivní hudbou soudobého litevského minimalisty, to byl nevšední umělecký zážitek, který uchvátil svou geniálně propracovanou jednoduchostí a přímočarostí odhlížející od historického pozadí, avšak odhalující samotnou podstatu... Tento strhující film není typickou historickou freskou, na dobové reálie upozrňuje jen v detailech, ale právě ty jsou naprosto zásadní. Vynikající filmařská práce, která zdůrazňuje psychlogii postav, obnažuje až "na dřeň" střet fanatismu klerikálního soudu s prostou čistotou zbožné dívky, jež v období stoleté války stanula v čele francouzských vojsk a nyní je souzena za kacířství. Expresivita výrazu mnohdy až syrově naturalistická vyniká na střídmém pozadí oproštěném od jakéhokoli výpravného balastu a dává vyniknout psychologické hloubce postav a plasticky modeluje věčný hodnotový svár. Odhlédneme-li od vizuální stránky projektu, návštěvníkovi učaruje hudba, která je v tom nejlepším slova smyslu minimalistická. Příběh nepřekrývá, neupozaďuje, nestrhává pozornost na sebe, ale přesto není druhořadá. Citlivě dotváří a umocňuje působivost celého filmu a korunuje celé umělecké dílo. Kutavičius toho dociluje střídmými, ale dostatečně účinnými prostředky, kombinuje pro něj příznačné minimalistické postupy s chorálovou sazbou ve smyčcích, varhanním jednohlasem, citátem gregoriánského chorálu ze zvukového pásu či s údery zvonů. Není nudnou ilustrací, ale samostatnou výpovědí, která v kvalitní interpretaci, jakou nabídl Vrábelův Orchestr BERG, specialista na hudbu soudobou, by byla zcela jistě životaschopná i v podobě samostatné koncertní suity. Druhý večer letošní Lípy Musicy byl jednoduše fascinující a z dramaturgického hlediska nesmírně hodnotný. Kombinace filmu s živou hudbou je osvědčenou a populární záležitostí, nicméně v podobě takovéhoto gesamtkunstwerku přesahuje zcela běžný formát této formy. Ti, kdo se nebáli a rozhodli se navštívit Utrpení Panny orleánské v České Lípě, určitě nelitovali. Odnesli si totiž až mrazivě silný umělecký zážitek, který poodhalil nejen tajemství krásna vzývané na zahájení festivalu, ale řečeno slovy Antoina de Exupéryho "odhalil podstatné"...
Josef Špaček - jednoduše brilantní Třetí festivalový večer 14. ročníku MHF Lípa Musica se nesl ve znamení sólových houslí v té nejlepší interpretaci, kterou je možné si dnes na domácí klasické scéně přát. Fenomenální Josef Špaček, sólista světové úrovně a koncertní mistr České filharmonie, se po dvou letech vrátil na festivalová prkna a exceloval v sobotu 19. září ve zcela vyprodané bazilice minor ve Filipově u Rumburku. Sympatický, nenucený a vždy usměvavý mladý houslista je typem umělce, který si bez laciného vnějškového efektu, nýbrž poctivým uměním a uvolněnou přirozeností podmaňuje publikum se závratnou lehkostí kdykoli a kdekoli. Jeho festivalový debut se uskutečnil před dvěma lety, kdy se Špacek představil v sólovém partu Dvořákova Houslového koncertu na závěrečném koncertu v Děčíně. Letos festival vyšel vstříc přání umělce a zařadil jeho sólový recitál, čímž vyplnil přání i desítkám ba stovkám festivalových nadšenců. Vydařený festivalový večer nabídl propracovanou dramaturgii. Úvod patřil Bachově kontrastně vystavěné Třetí partitě, která je nejen dílem svým způsobem populárním, ale i na dobu svého vzniku vskutku převratným. Špaček hned v úvodu prokázal v tomto partu svou svrchovanou brilanci, ač se ucho leckterého posluchače muselo sžít s poněkud nevstřícnou akustikou baziliky. Na úvodní číslo důvtipně navázala Sonáta s podtitulem "Posedlost" belgického houslového virtuóza Eugena Ysaye, která na téma Bachovy Partity odkazuje. Dílo melancholicky zasněné i překvapivě dráždivé a velmi technicky náročné dalo plně vyniknout brilantní virtuozitě houslisty. Třetí hudební lahůdkou večera byla tak trochu rozvrkočená Sonáta Sergeje Prokofjeva. Rozvrkočená nikoli interpretací, ale samotným naturelem tohoto skvělého komponisty. Vzrušující stále moderní dílo opět provedené s citem, hloubkou a 3
technickou bravurou předznamenalo samotný závěr "zakladního hracího času" koncertu. Ten se nakonec nenesl v tónu udávaném avizovaným Prokofjevovým soukmenovcem Milsteinem, ale na přání interpreta zazněl virtuózní kus, který je nejen prubířským kamenem houslistů, ale také efektní skladbou, jež má v dobré intepretaci zaručený výsledek – Paganinino Capriccio č. 21. A ten se také dostavil. Výkřiky "bravo" se objevovaly již po první skladbě a večer zakončil dlouhotrvající potlesk vstoje, který Špaček odměnil hned dvěma skvělými přídavky. Josef Špaček je skutečně mimořádným umělcem. Jeho krásně utvářený čistý tón lahodí uchu, technická jistota se zdá být zcela nenucená a samozřejmá a na svůj stále mladý věk dokáže učarovat jemností, expresivitou i hloubkou výrazu. A nadto zůstává příjemným a pokorným umělcem, kterému nechybí mladistvá noblesa, charisma, ale a především i lidskost. A právě to jsou ty nejlepší atributy a předpoklady pro další rozvoj Špačkovy kariéry. Přejme si, ať Josef Špaček zůstane svůj a opět po čase se na festival vrátí... Bravo!
Ve víru tance a varhanní hudby Dalším českolipským projektem, kterým 14. Lípa Musica zahájila v pondělí 21. září svůj druhý festivalový týden, bylo další ne zcela obvyklé umělecké setkání. Po promítání kultovního němého filmu s živým hudebním doprovodem nabídl festival neobvyklé spojení tance, varhan a sakrálního prostoru. V bazilice Všech svatých byla představena umělecká metafora atributů - láska, víra a naděje - v podání našeho předního varhaníka Jaroslava Tůmy a nadějně tanečnice a choreografky Adély Srncové. Po standardním symfonickém úvodu a artovém kino-zážitku přišel na řadu koncert, který svou dramaturgií opět trochu překročil zažité hudební formy. Propojení varhanní hudby s taneční improvizací není příliš obvyklé, avšak jak ukázalo duo Tůma-Srncová, jedná se o spojení atraktivní, které dokáže zaujmout a navíc díky simultánnímu působení vícero podněty na lidské smysly ve spojení s programem přivodit snáze hlubší a koncentrovanější zážitek. Výjimečností projektu je i fakt, že nejde o rutinní program, ale jeho umělecká hodnota přímo úměrně roste s jeho jedinečností a autenticitou danou skutečnou tanečnicí improvizací a nezbytností přízpůsobit program dispozicím konkrétního nástroje. Program, jež ztvárňuje atributy víry, naděje a lásky, je postaven na varhanní hudbě posledních čtyřech staletí, která však nepůsobí nasilným kontrastem, ale je poskládána v logický a kompaktní celek. Posluchač je v cestě za odhalením podstaty těchto fenoménů veden hudbou Bachovou, americkým minimalismem i soudobými úpravami, jejichž autorem je sám varhaník Jaroslav Tůma, jako vždy precizní a fundovaný technikou i výrazem. Královský nástroj se tak roztáčí do rozmanitého hudebního kola a je inspirací pro proud taneční fantazie v podání mladé éterické tanečnice a choreografky Adély Srncové, která ve své osobnosti nezapře silné umělecké pozadí formující její citlivý umělecký výraz. Taneční kreativita Srncové staví na nekomplikované paletě výrazových prostředků kombinované s využitím několika rekvizit, přístupnou formou tak tanečnice ve třech blocích předává publiku svoji představu základních atributů křesťanské tradice v moudrostech biblických a antických textů. O víře, naději a lásce je originální projekt, který nepostrádá hloubku výpovědi i řemeslnou kvalitu zpracování. Překvapivé spojení tance a varhan je funkční a pro posluchače inovativní a povznášející. Lípa Musica tak opět České Lípě nabídla netuctový projekt, který odestřel další dimenzi krásna...
Pozvánka na koncerty svatováclavského víkendu pátek 25. září, 19.00 | Stráž pod Ralskem, kostel sv. Zikmunda Biber | Rosier | Schmelzer | Vejvanovský | Capricornus Musica Florea, Marek Štryncl – um. vedoucí Stráž pod Ralskem je neodmyslitelně spojena s postavou Heinricha Ignaze Franze Bibera. Tuto skutečnost podtrhuje i koncertní repertoár, který je výrazně věnován místnímu rodákovi, v menší míře potom Biberovým současníkům Carlu Rosierovi a Johannu Heinrichu Schmelzerovi. 4
Heinrich Ignaz Franz Biber pravděpodobně studoval jezuitské gymnázium v Opavě. Na konci šedesátých let 17. století již jeho postavu potkáváme v slavném okruhu biskupské kapely v Olomouci a Kroměříži. Ve službách biskupa Karla Liechtensteina-Kastelkorna ale mladý Biber dlouho nezůstal a našel si angažmá u salzburského arcibiskupa Maxe Gandolpha von Kuenburg, kde později dosáhl na post kapelníka. Biberova hudba v mnohém předznamenávala postupy, jež později uplatňovali Bach či Pachelbel. Sám Biber byl kromě komponování zapáleným houslistou a právě jeho skladby na tento nástroj jsou současností nejvíce ceněny. Růžencové sonáty Biber napsal v polovině sedmdesátých let a věnoval je arcibiskupovi. Skladby byly napsány na témata patnácti událostí ze života Panny Marie, nad nimiž člověk rozjímá během modlitby a které jsou rozděleny po pěti do radostného, bolestného a slavného růžence. Cyklus Růžencových sonát byl znovuobjeven až na počátku 20. století a stal se záhy nejznámější autorovou skladbou. Právem je pokládán za největší skladbu pro sólové housle před Johannem Sebastianem Bachem. Musica Florea byla založena v roce 1992 violoncellistou a dirigentem Markem Štrynclem. Jako jeden z prvních souborů u nás se začala věnovat poučené interpretaci staré hudby. Staré době věrné provedení podtrhuje užíváním historických nástrojů či jejich kopií a pečlivým studiem dobových pramenů a estetiky. Na repertoáru souboru je komorní hudba světská i duchovní, vokálně-instrumentální skladby, ale i orchestrální koncerty a monumentální skladby symfonické, operní a oratorní. Koncertní činnost souboru lemují vystoupení na významných světových festivalech. Na různých projektech Musica Florea spolupracuje s excelentními sólisty a ansámbly. Ve výčtu jeho spolupracovníků se pohybují jména jako Magdalena Kožená, Philippe Jaroussky, Nancy Argenta nebo Véronique Gens. Stejně jako vystoupení ansámblu jsou vysoce hodnoceny i jeho nahrávky. Francouzský časopis Diapason souboru udělil nejvyšší ohodnocení za nahrávku Zelenkovy Missa Sanctissimae Trinitatis, v domácím prostředí zase kritiky i posluchače vysoce zaujal projekt Bachových árií s Magdalenou Koženou. V roce 1996 Musica Florea vydala desku věnovanou strážskému rodáku Biberovi. Jablonecký violoncellista Marek Štryncl je univerzálním muzikantem. Tento vynikající instrumentalista se věnuje též dirigentství, sbormistrovství a skladatelské činnosti. Již v době studií na konzervatoři v Teplicích zastával funkci koncertního mistra Severočeské filharmonie. Poté absolvoval pražskou AMU v oboru dirigování a studoval barokní violoncello na Dresdner Akademie für alte Musik. Zabývá se tvorbou od baroka až po romantismus a soudobé skladby. V roce 1992 ho jeho zájem o interpretaci staré hudby vedl k založení souboru Musica Florea, s nímž se věnuje hlavně barokní a klasicistní tvorbě. Jako interpret nebo společně se souborem Marek Štryncl nahrál desítky CD nosičů, které se v odborných kruzích setkaly s vysokou odezvou.
pátek 25. září a sobota 26. září, 10.00–13.00 a 15.00–17.00 Česká Lípa, Centrum textilního tisku Housle v irské lidové hudbě, Old-Time housle – workshop Pete Cooper – lektor, housle Richard Bolton – doprovodná kytara, violoncello sobota 26. září, 20.00 Česká Lípa, Centrum textilního tisku Angel‘s Waltz Pete Cooper – housle Richard Bolton – doprovodná kytara, violoncello Pojmy fiddle a violin v angličtině označují housle. Rozdílný výklad obou slov přichází na řadu, když housle spustí. Slovem fiddle se totiž míní odlišný přístup ke hře na housle, než na jaký jsme zvyklí u klasické hudby. Přínos fiddlerů tkví v realizaci lidové hudby, při které je ovládání nástroje spíše intuitivní a nerespektuje klasické nástrojové školy, školou je zde lidová píseň sama. 5
Pete Cooper a Richard Bolton se setkali v roce 1999 na setkání fiddlerů v Londýně. Vzniklo tak zajímavé duo, jež se zabývá tanečními melodiemi pocházejícími z anglických i jiných lidových tradic. Stejně tak zpívají americké lidové písně a představují i vlastní autorské počiny. Program koncertu houslisty Petea Coopera a doprovodného cellisty a kytaristy Richarda Boltona staví na jejich dvou albech s názvy Angel´s Waltz a Turning Point, z nichž budou uvedeny nejzásadnější skladby. Repertoár doplní ukázky irské nebo anglické lidové hudby a amerického Old Time. Poslední album Angel´s Waltz si získalo skvělé reference u odborné veřejnosti. Jenny Coxon napsala, že se na něm setkali dva skvěle inovativní muzikanti ve výšinách své tvořivosti. Jiní kritici tvrdí, že dvojice Cooper a Bolton si zaslouží, aby byla řazena do společnosti špičkových folkových dvojic. Zvuk akademičtějšího cella jde s houslemi, coby nejrozšířenějším evropským lidovým nástrojem, skvěle dohromady. Lidové písně v podání obou muzikantů neztrácejí nic na své autentičnosti, jejich provedení je ale považováno za mistrovské. Duo již vystoupilo na pódiích ve Warwicku, na Cheltenhamském a Oxfordském festivalu. Pete a Richard společně koncertovali a vyučovali také na na Dartingtonské mezinárodní letní škole. Objevili se ve Wigmore Hall a Wren Music v Devonu a pravidelně hrávají ve folkových klubech, obzvláště v Islington Folk Clubu, který se stal jejich druhým domovem. Pete Cooper je houslistou, zpěvákem a velmi dobře hraje též na mandolínu. Lidová píseň se stala jeho posláním na všech úrovních jeho činnosti. Lidovou hudbu propaguje, interpretuje, ale též vyučuje, neboť je ředitelem London Fiddle School. Součástí jeho náplně je i skladatelská činnost, rovněž inspirovaná lidovou tvorbou. V neposlední řadě je Pete Cooper hudebním vědcem, který o tradiční lidové hře na housle odborně publikuje. Nejvíce věhlasu mu na tomto poli přinesla publikace s přiloženým CD s názvem The Complete Irish Fiddle Player z roku 1995. Dalším jeho zajímavým projektem je kolekce publikací z roku 2004, jež je rovněž doplněná nahrávkami. Jejím obsahem jsou motivy a písně pro housle z Irska, Anglie, východní Evropy nebo z Ameriky. Rovněž vystupuje s anglo-americkým triem Rattle on the Stovepipe. Cooperův koncertní partner Richard Bolton začal hrát na violoncello v devíti letech, kdy žil v severoirském Belfastu. Ve svém teenagerském věku přidal k cellu i rockovou a bluesovou kytaru v Birminghamu. Richard Bolton hrál na kytaru s bluesovým hráčem Billy Jenkinsem a vystupoval se Sirem Willardem Whitem na jeho koncertech na počest Paula Robesona. Na cello hrál rovněž v představení June Tabora A Quiet Eye and Rosa Mundi. Později Richard Bolton založil vlastní kapelu, která v roce 2002 vydala skvělé album City Life. Starého autentického zvuku dociluje i hrou na anglické cello z počátku 19. století. Více informací k workshopu najdete zde: http://lipamusica.cz/posledni-volna-mista-na-fiddlerskem-workshopu neděle 27. září, 17.00 | Kamenický Šenov, kostel Narození sv. Jana Křtitele Bach | Duruflé | Orbán | Busto | Bikkembergs | Leavitt | Mendelssohn-Bartholdy | Purcell ad. Filharmonický dětský sbor Drážďany Gunter Berger – sbormistr Sborová tvorba nabízí velice obsáhlý a různorodý materiál. Obrazem toho je repertoár koncertu V jeho první části jsou zastoupeny písně duchovní, druhá část koncertu prezentuje tvorbu světskou. Zastoupena je hudba několika staletí. Renesanční rukopis nese píseň Pavane francouzského skladatele Thoinota Arbeau. Johann Sebastian Bach v repertoáru představuje odkaz barokní sborové tvorby. Anglickou barokní školu v jejím rozverném světském hávu představuje píseň Sound the Trumpet Henryho Purcella. Značný prostor repertoár věnuje německé romantické sborové tvorbě. Jedním z nejvýznamnějších skladatelů tohoto období byl Felix Mendelssohn Bartholdy. Oratorium Elias, z něhož program uvádí tercet Hebe deine Augen auf, patří mezi jeho vrcholná díla. Autorem světských písní byl romantik Heinrich Werner. Jeho jméno dnes nepatří mezi ta známá, ačkoliv některé z jeho písní v německém prostředí zlidověly. Mezi romantiky se řadí i Robert Schumann, jenž je v programu zastoupen písní Wenn ich ein Vöglein wär v úpravě Johannese Brahmse. Další skladby odkazují na tvorbu 20. století a na soudobé autory. Kromě německých skladatelů zde najdeme sborová díla z celého světa. Jiným, rovněž zastoupeným žánrem jsou lidové písně z Francie a Japonska. Filharmonický dětský Sbor Drážďany byl založen z iniciativy Kurta Masura v roce 1967 a dnes náleží k předním německým dětským sborům. Hraje důležitou roli v Drážďanském kulturním životě i v prezentaci Drážďan v rámci 6
Německa i v zahraničí. Kromě domácích pódií sbor vystoupil také v Japonsku, Číně, Austrálii, USA nebo Spojených arabských emirátech. Doma v Drážďanech pořádá mezinárodní festival dětských sborů. Sbor vystupuje na samostatných koncertech i se symfonickými tělesy. Jeho repertoár sahá od hudby 16. století po současnou sborovou skladbu, z níž některá díla sbor uvedl v premiérách. Všestrannost dětského ansámblu se odráží i v prezentaci lidové tvorby nebo crossoverových projektů. V rámci sboru existují přípravky, které mladé zpěváky vychovávají již od pěti let. Zhruba ve věku deseti let děti dorůstají do kvalit hlavního dětského sboru. Celkem se tak pro kariéru zpěváků permanentně připravuje na sto třicet dětí, kterým je věnována pečlivá pozornost v oblasti hlasové výchovy, gymnastiky, hudební teorie a sborového zpěvu s doprovodem či bez něj. Na začátku sezóny 2012/2013 převzal sbormistrovství Filharmonického dětského sboru Drážďany profesor Gunter Berger. Narodil se roku 1962 v Greifswaldu. Hudební vzdělání získal ve Výmaru na Hochschule für Musik Franz Liszt a na Akademii hudby a divadla Felixe Mendelssohna Bartholdyho v Lipsku. Po dokončení studií počal kariéru učitele hudby a sbormistra. V letech 1990-2011 byl Gunter Berger dirigentem MDR dětského pěveckého sboru v Lipsku. Pod jeho osobou sbor MDR zažil úspěšné období, během kterého natočil řadu CD a uspořádal mnoho koncertů. Zván byl také do rozhlasových a televizních vysílání a absolvoval domácí i zahraniční koncertní turné. Kromě toho Gunter Berger vedl několik let dospělé sbory, jako je Gewandhauschor Leipzig nebo Berliner Cappella. Několik let vyučoval na německých hudebních vysokých školách a v letech 2009-2012 přednášel obor sbormistrovství na výmarské Hochschule für Musik Franz Liszt.
SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT pondělí 28. září, 17.00 | Jezvé, kostel sv. Vavřince Beethoven | Mozart PhilHarmonia Octet a hosté Dechové skladby nepatří mezi Beethovenovy nejznámější kusy. Tyto drobnější práce psal jako začínající autor a spíše mu byly testovacími plochami před instrumentováním pozdějších symfonií. Na druhou stranu byly dechové skladby v dobovém prostředí velmi populární, zejména pak v šlechtických kruzích, kde měly dechy funkci mnohdy ceremoniální. Odsud byl jen krůček ke vzniku děl povahy neformální. Oktet Es Dur Beethoven napsal v roce 1792 v Bonnu pro arcibiskupa Maxmiliána Franze, který s oblibou u večeře poslouchal dechové skladby. Dílo je napsáno v sonátovém provedení. Jeho čtyřmi větami se prolínají četné repetice, které v sobě koncentrují hlavní motivy a témata a svěžímu rozvernému dílu dávají dynamiku a řád. Harmoniemusik čili dechovými skladbami je poznamenán i odkaz o málo staršího Mozarta. Tyto menší skladby si nejednou objednávali příslušníci méně majetné šlechty, kteří si nemohli dovolit plný orchestr. Mozart během svých mladých let složil několik dechových divertiment ještě v Salzburgu. Později ve Vídni napsal další tři mozartovsky dokonalé dechové serenády. Serenáda č. 10 B Dur je oproti prvním dechovým kusům ze Salzburgu rozsáhlejší a jednotlivé party jsou propracovanější. Má celkem sedm vět a je také napsána pro větší počet hráčů, kterých je k této skladbě třeba hned třináct. Poprvé byla skladba provedena v roce 1784 na počest Mozartova přítele a vynikajícího klarinetisty Antona Stadlera. Dobové reference dílo označovaly jako nádherné a velkolepé. PhilHarmonia Octet Prague byl jako soubor hlásající nové přístupy ke klasické hudbě založen v roce 2007 z iniciativy hobojisty Viléma Veverky a hornisty Václava Vonáška. Jejich záměrem bylo vytvořit sdružení nejlepších českých dechových hráčů jedné generace a konfrontovat domácí hudebně interpretační tradici s moderními evropskými styly a trendy. V rámci tohoto programu soubor pravidelně přichází s repertoárem, jenž je české scéně docela nový a neznámý. Název tělesa odkazuje na slovo filharmonie, znamenající, a na slovo harmonia, kterým byly obdobné soubory od dob klasicismu nazývány. Interpreti ansámblu jsou laureáty prestižních mezinárodních soutěží, absolventy zahraničních studií a v současnosti členové předních českých orchestrů, ale stejně zapáleně se věnují i sólovým projektům. Repertoárový záběr PhilHarmonia Octetu sleduje vyhraněnou interpretací proměny hudební řeči na pozadí střídání uměleckých epoch a stylů od 2. poloviny 18. století do současnosti. PhilHarmonia Octet je vyhledávaným dechovým ansámblem nejen na českých koncertních pódiích, ale zároveň se úspěšně etabluje i v zahraničí. Repertoár souboru tvoří dechová díla několika staletí. Nechybí na něm klasicistní velikáni Mozart a Beethoven, ani pozdější autoři jako méně známý Krommer nebo naopak věhlasný Dvořák. Z moderních a soudobých 7
autorů PhilHarmonia Octet uvádí Eugéna Bozzu, Arvo Pärta, Zdeňka Šestáka nebo Aleše Pavlorka. Přes svůj název není PhilHarmonia Octet docela uzavřeným tělesem. Pokud to naopak repertoár vyžaduje, což je i případ koncertu v kostele svatého Vavřince v Jezvém, neváhá přizvat ke spolupráci další muzikanty, kterými tentokrát bude kvarteto hráčů na lesní rohy a kontrabasista Pavel Nejtek. středa 30. září, 19.00 | Doksy, zámek C. Monteverdi: madrigaly Cappella Mariana Vojtěch Semerád – um. vedoucí Italský skladatel Claudio Monteverdi pocházel z Cremony, talentem a citem pro skladbu i interpretaci od raného mládí fascinoval své okolí. Záhy získal místo na dvoře mantovského vévody, kde také byla poprvé provedena jeho opera Orfeus. V operní tvorbě pokračoval i během působení v Benátkách, kde se jeho život završil. Raná Monteverdiho díla dosud nesou renesanční rukopis, zatímco v pozdějších letech se skladatel uchýlil k novému pojetí, které mu zpočátku konzervativní kruhy vyčítaly. Monteverdi si však nikdy svou hudební cestu nenechal rozmluvit. Nadále usiloval v drobnějších kompozicích i ve svých operách o dramatičnost. Autentickému výrazu byl ochoten obětovat i hudební rozmanitost. Madrigaly Claudia Monteverdiho zaujímají v historii hudby zásadní místo. Madrigal označoval čtyř až šestihlasou světskou písňovou formu. Na Madrigalech Claudia Monteverdiho lze sledovat přechod mezi renesancí a rodící se hudbou raného baroka. Skladatel se Madrigalům věnoval po celý život. Skladby písňových forem vydával Monteverdi v knihách, jichž uveřejnil celkem osm, devátá byla publikována po jeho smrti. Poněkud neprávem Monteverdiho průkopnické dílo zastínili pozdější autoři, jimž svou tvorbou vydláždil cestu k uznání a úspěchu. Dnes, po takřka čtyřech stech letech, je skladatelův odkaz a jeho cit pro dramatičnost a výraz znovu objevován a právem obdivován. Cappella Mariana je komorním vokálním souborem, který prezentuje domácí scénou málo zmapovaná díla vlámské, anglické a italské provenience. Důraz klade na interpretaci středověkého vícehlasu, renesanční polyfonie a vokálních děl raného baroka. Odborníky je soubor ceněn pro preciznost a cit pro autentickou interpretaci. Soubor byl založen roku 2008 a jeho členy jsou mezinárodně renomovaní pěvci, kteří účinkují v celé řadě dalších komorních uskupení a do Cappelly Mariany přináší své zkušenosti ze spolupráce se soubory jako Bach Collegium Japan, Collegium Vocale Gent, Tiburtina ensemble, Collegium 1704 či Doulce Memoire. Profilové CD s názvem Sacrum et Profanum soubor vydal v roce 2012. Jeho dosavadní působení lemují vystoupení na domácích pódiích, ale též ve Španělsku, Belgii, Francii nebo Německu. Ansámbl uměleckým vedením zaštiťuje Vojtěch Semerád, který je všestrannou osobností české klasické scény. Je absolventem Pražské konzervatoře, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v oboru Sbormistrovství. Zároveň ale vystudoval i obor barokní housle u François Fernandéze na Conservatoire National Supérieur de Musique v Paříži. V současnosti svůj zájem o gregoriánský chorál a vokální polyfonii rozšiřuje v rámci doktorandského studia na papežském institutu Musica Sacra v Římě a pravidelně hostuje v Choeur grégorien de Paris. Výčet jeho činností však nekončí studiem a uměleckým vedením Cappelly Mariana. Vojtěch Semerád je též členem souboru Collegium Marianum, jako sólista a komorní hráč vystupuje na významných evropských pódiích a festivalech, mezi kterými jsou Théâtre des Champs-Élysées, Palau de Música Barcelone, Concertgebouw Rotterdam, Tage Alter Musik Regensburg, Bachfest Leipzig nebo Pražské jaro. Dále spolupracuje se soubory jako Le Poème Harmonique, Les Folies Françoises, Les Paladins a podílí se na natáčení pro Deutsche Grammophon, Naïve nebo Supraphon.
Prodej vstupenek Aktuálně je v prodeji ještě několik desítek vstupenek na všechny projekty pořádané v následujících dnech. Poslední pár kusů zbývá na vystoupení britského fiddleristy Peta Coopera. Vstupenky na festival jsou k dostání online na webu festivalu, v českolipské festivalové kanceláři a také ve vybraných koncertních místech a síti Colosseum Ticket. Festivalová kancelář: Klášterní 464/11, Česká Lípa 8
Otevírací doba: každý všední den 15.00–18.00 Platba platební kartou je od letošního roku možná. On-line: www.lipamusica.cz Vstupenky je možné i pouze rezervovat a vyzvednout do 5 dnů ve festivalové kanceláři nebo uhradit platební kartou a vytisknout jako e-vstupenky. Slevy: studenti a senioři nad 60 let: 15 %, děti do 15 let (s výjimkou koncertu Lípa Musica dětem), držitelé průkazu ZTP a ZTP/P: 50 % Vstupenky je možné zakoupit také zakoupit také na vybraných koncertních místech nebo v síti prodejců Colosseum Ticket společnosti Perfect system.
Partneři festivalu: Festival se koná díky laskavé podpoře Libereckého kraje, měst Česká Lípa a Nový Bor, Ministerstva kultury ČR, Českoněmeckého fondu budoucnosti, Nadačního fondu Bohemia Heritage Fund, Státního fondu kultury a podniku Lesy ČR. Hlavním partnerem festivalu je Pivovar Cvikov a společnosti RWE a Ještědská stavební společnost. Oficiálními partnery jsou společnosti BMW CarTec Liberec, hotel Berg a Mezinárodní sklářské sympozium (IGS). Partnerskými městy a obcemi jsou Děčín, Doksy, Kamenický Šenov, Grossschönau, Stráž pod Ralskem, Zittau, Filipov u Rumburku, Jezvé, Kravaře, Nový Oldřichov a Prysk. Hlavními mediálními partnery festivalu jsou MF Dnes, ČRo Sever a Regionální televize. Mediálními partnery festivalu jsou Prager Zeitung, ČTK – ceskenoviny.cz, i-noviny.cz, magazín Lípa, OperaPLUS, Xantypa, Acta Medicinae, Harmonie, rádio PROGLAS, Scena.cz a kino Crystal a Sněžník.
Více informací o partnerech najdete na http://lipamusica.cz/cs/festival-podporili. Všem partnerům děkujeme za laskavou podporu!
Novinářský servis:
Žádosti o akreditaci, poskytnutí informací, fotografií či zprostředkování rozhovorů s interprety zasílejte na e-mailovou adresu
[email protected]. Oficiálně poskytnuté životopisy a fotografie umělců jsou ke stažení na webových stránkách festivalu. Novinářské vstupenky jsou po objednání k dispozici na všechny koncerty festivalu. Fotografie z koncertů v tiskové kvalitě poskytneme na vyžádání. PRESSKIT s podrobnostmi a fotografiemi k jednotlivým projektům je ke stažení ZDE.
MHF Lípa Musica se v letošním roce uskuteční v termínu od 17. září do 21. listopadu s prologem 21. srpna a nabídne řadu 24 koncertů a 1 workshop. Na 16 místech Libereckého a Ústeckého kraje a v saském pohraničí nabídne setkání s klasickou a filmovou hudbou, folkem, alternativou, operou i tancem. V programu se představí celá řada renomovaných tuzemských i zahraničních umělců v čele s houslistou Josefem Špačkem, trumpetistou Markem Zvolánkem, flétnistkou Janou Semerádovou, světově proslulým violoncellistou Nicolasem Altstaedtem, Ivou Bittovou, Tiburtinou Ensemblem, PhilHarmonia Octetem, Musicou Floreu, Cappellou Marianu, Smetanovým triem, bratry Ebeny, Filharmonii Hradec Králové nebo Dětskou operu Praha. 14 ročník vyvrcholí monumentálním mezinárodním provedením Orffovy kantáty Carmina Burana v Novém Boru. Chybět nebude ani program pro děti a představení mladých talentů ze ZUŠ Česká Lípa. 9
Záštitu nad letošním ročníkem festivalu převzali pan Daniel Herman, ministr kultury, J. E. Dr. Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, velvyslanec SRN v ČR, pan Martin Půta, hejtman Libereckého kraje a Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický. Vstupenky na festival jsou k dostání online na webu festivalu, v českolipské festivalové kanceláři a také ve vybraných koncertních místech a síti Colosseum Ticket. Festival se v letošním roce koná za laskavé podpory Libereckého kraje, Ministerstva kultury, Česko-německého fondu budoucnosti, měst Nový Bor a Česká Lípa, Nadačního fondu Bohemia Heritage Fund a dalších subjektů. Hlavními partnery jsou pivovar Cvikov a akciové společnosti RWE a Ještědská stavební. Více informací najdete na www.lipamusica.cz.
Kontakt: Ing. Lucie Johanovská, manažerka marketingu & PR MHF Lípa Musica ARBOR – spolek pro duchovní kulturu, Klášterní 464/11, 470 01 Česká Lípa; @:
[email protected], GSM: +420 608 823 973, www.lipamusica.cz; www.facebook.com/lipamusica
10
11
12
