SLAVKOV U BRNA KANALIZAČNÍ ŘÁD VEŘEJNÉ KANALIZACE. Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. Brněnská 13, Vyškov IČ: ČERVENEC 2014

Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. Brněnská 13, 682 01 Vyškov IČ: 49454587

KANALIZAČNÍ ŘÁD VEŘEJNÉ KANALIZACE

SLAVKOV U BRNA

ČERVENEC 2014

Investor: Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. Schválil: Ing. Karel Hájek

Kanalizační řád – Slavkov u Brna

I.

červenec 2014

TITULNÍ LIST

Působnost tohoto Kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace města Slavkov u Brna.

Kanalizační řád veřejné kanalizace pro město Slavkov u Brna Vlastník:

Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Brněnská 13, 682 01 Vyškov tel.: 517 324 930

Provozovatel:

Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Brněnská 13, 682 01 Vyškov tel.: 517 324 930

Zpracovatel řádu:

Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Ing. Alena Hanulíková Brněnská 13, 682 01 Vyškov tel.: 517 324 930

Platnost kanalizačního řádu: Kanalizační řád schválen dne:

________________________ vodoprávní úřad razítko, podpis Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 1 z 37


červenec 2014

OBSAH I. TITULNÍ LIST II. STRANA ZMĚN A DOPLŇKŮ III. ZÁKLADNÍ ÚDAJE IV. VÝKRESOVÁ ČÁST V. DOKLADOVÁ ČÁST *** 1.

ÚVOD 1.1 Cíle kanalizačního řádu 1.2 Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu

2.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STOKOVÉ SÍTI 2.1. Stručný technický popis stokové sítě 2.2. Čistění odpadních vod, povolení k nakládání s odpadními vodami 2.3. Základní údaje o recipientu 2.4. Hydrologické údaje 2.5. Významní producenti odpadních vod vypouštěných do stokové sítě

3.

POKYNY PRO PROVOZOVÁNÍ STOKOVÉ SÍTĚ 3.1. Úvod 3.2. Všeobecné zásady pro obsluhu 3.3. Běžná obsluha a údržba stok 3.4. Běžná obsluha a údržba objektů na stokách 3.5. Obsluha a údržba při mimořádných okolnostech 3.6. Opatření při poruchách a haváriích 3.7. Způsob vedení provozní dokumentace

4.

POKYNY PRO BEŽPEČNOST A HYGIENU PRÁCE 4.1. Činnost před vstupem do stok a objektů

Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 2 z 37


červenec 2014

4.2. Práce ve stokách 4.3. Práce ve vstupech 5.

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

6.

SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI A JEJICHŽ VNIKNUTÍ DO VEŘEJNÉ KANALIZACE MUSÍ BÝT ZABRÁNĚNO

7.

MAXIMÁLNÍ HODNOTY ZNEČISTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DOVEŘEJNÉ KANALIZACE

8.

ZPŮSOB A ČETNOST MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD A ZPŮSOB MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD

9.

KONTROLA DODRŽOVÁNI PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM 9.1 Všeobecné povinnosti při odvádění odpadních vod 9.2 Podmínky vypouštění odpadních vod podle specifiky provozu 9.3 Podmínky pro kontrolu míry znečištění odpadních vod 9.4 Přehled metodik pro kontrolu míry znečištění odpadních vod

10.

AKTUALIZACE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

11.

SEZNAM DŮLEŽITÝCH TELEFONNÍCH KONTAKTŮ


Stránka 3 z 37


II.

červenec 2014

STRANA ZMĚN A DOPLŇKŮ


Stránka 4 z 37


III.

červenec 2014

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Vlastník stokové sítě a ČOV:

(93,3 %) Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. Brněnská 13, 682 01 Vyškov tel.: 517 324 930 (2,7 %) Město Slavkov u Brna Palackého nám. 64 684 01 Slavkov u Brna (2 %) Občanské sdružení majitelů pozemků Pod Zlatou Horou Botanická 606/24 Brno Veveří, 602 00

Provozovatel stokové sítě a ČOV:

Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. Brněnská 13, 682 01 Vyškov tel.: 517 324 930

Vodoprávní úřad

MÚ Slavkov u Brna Palackého nám. 64 684 01 Slavkov u Brna tel.: 544 221 502

Krajská hygienická stanice

KHS Jihomoravského kraje Územní pracoviště Vyškov Masarykovo nám. 16, 628 01 Vyškov tel.: 517 346 322

Správce povodí

Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11, 602 00 Brno tel.: 541 637 111

ČIŽP Brno

Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Brno Lieberzeitova 14, 614 00 Brno tel. 541 213 948

Identifikační čísla majetkové evidence kanalizace a ČOV: IČME: 6215-750301-49454587-3/1, 6215-750301-49454587-3/2 IČME: 6215-750301-49454587-4/1 – ČOV Slavkov u Brna IČME: 6215-750301-00292311-3/1, 6215-750301-22719881-3/1


Stránka 5 z 37


1.

červenec 2014

ÚVOD

Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami – zejména zákonem č. 274/2001 Sb. v platném znění, o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č.254/2001 Sb., v platném znění, o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu: -

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů (zejména § 9, § 10, § 14, § 18, § 19, § 32, § 33, § 34, § 35),

-

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů (zejména § 16),

-

vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) v platném znění.

Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do kanalizační sítě města Slavkov u Brna, zakončené čistírnou odpadních vod Slavkov u Brna.

1.1

Cíle kanalizačního řádu

Kanalizační řád vytváří právní podstatu pro užívání veřejné kanalizační sítě ve městě Slavkov u Brna, aby uživatelům stokové sítě - producentům odpadních vod - byla umožněna co největší hospodárnost, plynulost a bezpečnost při odvádění odpadních vod a přitom aby: -

nebyla ohrožena kvalita vodních toků a podzemních vod, byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu aby nebyl ohrožen provoz stokové sítě ani ČOV, ČOV mohla dosáhnout maximální efektivnosti a účinnosti, při čistění odpadních vod byly co nejvíce využity kapacitní možnosti stokové sítě a ČOV, byla zaručena maximální bezpečnost zaměstnanců, pracujících v prostorách stokové sítě.

Kanalizační řád vychází z požadavků vodohospodářského orgánu a technických možnosti ve městě Slavkově. Určuje jednotlivým znečišťovatelům nejvyšší přípustnou míru znečistění a množství odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace.


Stránka 6 z 37


červenec 2014

1.2

Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu

a)

Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno, viz § 10 zákona č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a podléhá sankcím ve smyslu §§ 33, 34 a 35 téhož zákona. Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace. Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat. Vlastník kanalizace je povinen podle § 25 vyhlášky 428/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen. Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem. Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci. Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách. Do kanalizace nesmí být vypouštěny látky, které nejsou odpadními vodami. Tyto látky jsou dále v kanalizačním řádu specifikovány. Odpadní vody mohou být do kanalizace vypouštěny vždy jen na základě smlouvy o odvádění odpadních vod s provozovatelem kanalizace.

b)

c)

d)

e) f) g) h) i)

2.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STOKOVÉ SÍTI

Město Slavkov u Brna leží v jihozápadní části okresu Vyškov. Má 6 251 (1. 1. 2014) trvale žijících obyvatel. Městem protéká řeka Litava a její přítok Prostředníček. Charakter města je zemědělsko-průmyslový. Pitnou vodou je Slavkov u Brna zásoben ze skupinového vodovodu Vyškov ze zdrojů podzemních vod v Rašovicích a především upravenou povrchovou vodou z vodárenské nádrže Opatovice. Odpadni vody ve městě jsou jednak komunálního charakteru a dále od průmyslových producentů převážně z potravinářství. Stávající kanalizační síť ve městě Slavkov u Brna je jednotná. Výstavba kanalizační sítě probíhala postupně, nejstarší stoky v historické části města pocházejí z r. 1930, rozšíření kanalizační sítě včetně vybudování hlavního sběrače proběhlo po vybudování vodovodu v 60. letech, v 90. letech v souvislosti s rozsáhlou bytovou Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 7 z 37


červenec 2014

výstavbou byla síť doplněna o některé stoky, sloužící pro napojení nově vybudovaných sídlišť na stávající kanalizaci. 2.1

Stručný technický popis stokové sítě

Kostra kanalizační sítě je tvořena těmito sběrači: A, B, C, D, E, F, G, H, J. Trasa sběrače A:

Začíná výustním objektem za zahradami v trati zvané Zelnice, pokračuje ulicí Slovákovou, Polní, Slavkovskou a sídlištěm Zlatá Hora. Sběrač je vlastně páteřní stokou celého kanalizačního systému, do něhož zaúsťují ostatní sběrače či vedlejší stoky.

Trasa sběrače B:

Začíná napojením na sběrač A v revizní šachtici č. 81, odkud je sběrač veden ulicí Krátkou, po ulici Smetanové, dále pak zahradami na ulici Bučovskou a ulici Čapkovu.

Trasa sběrač C:

Začíná napojením na sběrač A v rev. šachtě 79, odkud je sběrač veden ulicí Lidickou a Tyršovou až po konec zástavby. Zde je sběrač napojen na retenční nádrž vybudovanou za účelem zachycení a eliminování přívalových vod do stokové sítě.

Prodloužení kanalizace 2014: Napojeno na sběrač C, délka 28,24 m, DN 250, PVC Trasa sběrače D:

Začíná napojením na sběrač A v revizní šachtici č. 75, prochází ulicí čs. armády a Palackého náměstí.

Trasa sběrače E:

Začíná napojením na sběrač A v revizní šachtici č. 74, odkud je sběrač veden ulicí Úzkou až po zámek.

Trasa sběrače F:

Začíná napojením na sběrač A v rev. šachtě č. 43, prochází Koláčkovým náměstím na ulici Brněnskou.

Oprava sběrače F v roce 2007: Koláčkovo náměstí – stoka „F“ a stoka „F2“ Kanalizační stoka z Koláčkového náměstí je zaústěna do sběrače „A“ o profilu stoky DN 2400/1500mm na ul. Slovákové. Stoky jsou provedeny v původní trase stok stávajících. Jelikož se jedná o jednotnou síť, slouží stoky k odvedení vod jak splaškových tak dešťových. Počátek opravy kanalizační stoky „F“ je ve stávající šachtě Š 43 na sběrači „A“, který vede ul. Slovákovou. Odtud přechází vozovku I. třídy mírně šikmo, v šachtě Š 44 se lomí a pokračuje v souběhu s plynem a z části i vodovodem až k šachtě Š 45. Do této šachty je napojena stoka „F 1“ z ulice Lomené. Od šachty Š 45 pokračuje opět stoka „F“ k další šachtě Š 51 kde dochází k lomu trasy a přechází na pravou stranu vozovky a končí v šachtě Š 53, která byla nově zbudovaná v rámci opravy kanalizace na ul. Brněnské. Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 8 z 37


červenec 2014

Kanalizační řad „F“ z materiálu KT - DN 400mm - délka 226,60m Kanalizační řad „F2“ z materiálu KT – DN 400mm - délka 6,40m Na stoce „F“ je vybudováno 7 ks vstupních revizních šachet. Na stoce „F2“ je vybudována 1 vstupní revizní šachta. Ulice Fűgnerova – stoka „F3“ Stoka „F3“ – navazuje na nově zbudovaný úsek kanalizace v délce 5m v rámci opravy kanalizace na ul. Brněnské. Stoka „F3“ se napojuje do šachty Š 53 na stoce „F“ a vede po pravé straně vozovky až na ul. Fűgnerovu, kde v šachtě Š 533 končí. Kanalizační řad „ F3“ z materiálu KT – DN 300 - délka 153,00m Na stoce „F3“ je vybudováno 7 ks vstupních revizních šachet. Ulice Lomená – stoka „F1“ Na stoce „F“ v šachtě Š 45 se napojuje stoka „F1“ z ul. Lomené. Stoka vede ve stávající trase, pouze v místě šachty Š 46 se odklání od stávajícího plynu tak, aby byla dodržena požadovaná vodorovná vzdálenost dle ČSN 73 60 05 „Prostorová úprava technického vybavení.“ (tj. 1,0m). Další revizní šachta Š 47 je šachtou lomovou a šachta Š 48 je šachtou koncovou. Kanalizační řad „ F1“ z materiálu KT – DN 300 - délka 89,00m Na stoce „F1“ jsou vybudovány 3 ks vstupních revizních šachet. Trasa sběrače G:

Začíná napojením na sběrač A v rev. šachtě č. 33, prochází ulicí Kollárovou, kříží ulici Rudé armády a končí pod zámeckým parkem.

Trasa sběrače H:

Začíná napojením na sběrač A v rev. šachtě č. 25, prochází polní cestou, dále pak ulicí Rudé armády až po ulici Brněnskou.

Trasa sběrač J:

Odvádí vody z průmyslové oblasti nad cukrovarem kolem nádraží ČD polní tratí do Litavy.

Na hlavní sběrače je napojena řada stok odvodňující jednotlivé ulice či nemovitosti.

TABULKA KANALIZACE – sítě v majetku společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. IČME: 6215-750301-49454587-3/1, 6215-750301-49454587-3/2


Stránka 9 z 37

Kanalizační řád – Slavkov u Brna Ulice Bezručova Boženy Němcové Brněnská Bučovická

Čapkova

Československé amrády

Čsl. Červeného kříže

Dvořákova Foerstrova Fűgnerova Havlíčkova Hradební

Jiráskova

Kaunicova

Koláčkovo náměstí Kollárova Krátká Lidická

Lomená Malčevského

Ulice Malinovského

červenec 2014 Materiál BET KT KT BET BET BET BET KT BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET KT BET KT BET KT BET BET PVC KT PVC BET BET BET KT BET BET BET BET BET KT BET

DN 400 400 300 300 300 400 500 300 400 500 300 400 700/1050 300 400 500 600 150 400 400 300 400 300 300 300 300 400 300 300 250 300 400 500 400 300 600/900 800/1200 600/900 400 300 300

Materiál BET BET BET

DN 600 600/900 400


Stránka 10 z 37


Mánesova Nádražní

Nerudova Palackého námestí

Pod Oborou

Polní

Příční Purkyňova Slovákova Slovanská

Ulice Smetanova

červenec 2014 BET KT BET KT BET BET BET BET BET PVC BET s vystýlkou KT BET BET BET BET PVC BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET PP PP BET PVC Materiál BET BET KT


300 300 300 400 1500 700/1050 900/1350 400 500 300 300 400 500 600 300 400 300 300 400 1200 1000/1500 2400/1520 900/1350 400 500 300 600 300 400 300 2400/1520 500 1200 800 1000 600 300 300 400 400 300 DN 600/900 500 400 Stránka 11 z 37

Kanalizační řád – Slavkov u Brna Sušilova

Topolová

Tyršova

U Mlýna

U Splavu

U Synagogy

Úzká Za Branou Zahradní

Zámecká

Ulice Zborovská

červenec 2014 BET BET BET BET BET BET BET BET KT BET BET BET BET BET BET BET BET PVC BET BET PP BET KT BET BET BET PP KT BET PVC KT KT KT BET KT KT KT KT BET BET BET BET Materiál KT KT


300 500 400 300 300 600 400 500 300 1000 500 600 800 800/1200 200 300 400 250 400 300 250 600 600 500 1500 300 300 400 300 200 250 300 400 300 300 400 500 600 300 500 400 300 DN 300 400 Stránka 12 z 37


Zelnice I Zlatá Hora

Zelnice I Celková délka

červenec 2014 KT KT BET BET KT BET BET BET BET KT

600 300 400 600 600 500 150 200 300 300 26 673 m

TABULKA KANALIZACE – cizí sítě, provozované společností Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Ulice

Materiál

DN

PP KT KT KT PVC PVC

250 250 300 250 300 300

IČME: 6215-750301-00292311-3/1

Slovanská Litavská Litavská Jiráskova Bučovická 6215-750301-00292311-3/1 - celkem

722 m

6215-750301-22719881-3/1

Zlatá Hora

PE PE

300 400

6215-750301-22719881-3/1 - celkem

544 m

Počet napojených obyvatel: 6251 Počet trvale žijících obyvatel: 6251 Počet kanalizačních přípojek: 1480 ks Počet odlehčovacích komor na síti: 5 – vyznačeno v příloze č. 1

2. 2 Čištění odpadních vod, povolení k nakládání s odpadními vodami


Stránka 13 z 37


červenec 2014

Odpadní voda z kanalizační sítě je přiváděna prodlouženým sběračem „A“ na mechanickobiologickou ČOV. ČOV Slavkov je řešena jako mechanicko-biologická s mechanickým předčištěním, biologickým stupněm pro nitrifikaci, předřazenou denitrifikaci, externí regeneraci vratného kalu, s chemickým odstraňováním fosforu, se strojním zahuštěním přebytečného kalu. Zpracování kalu je provedeno studeným vyhníváním a koncovým odvodněním stabilizovaného kalu. PROJEKTOVANÉ PARAMETRY ZATÍŽENÍ Hydraulické a látkové zatížení Odpadní vody 9 451 EO60 název počet ekv. obyvatel spec. množství OV Průměrný denní přítok bezdeštný Q 24p

Maximální hodinový průtok na biol.část ČOV za deště Q hm BSK5 CHSK NL Ncelk Pc

jednotka EO l/os/d m3/d m3/h l/s m3/h l/s kg/d kg/d kg/d kg/d kg/d

celkem 9 451 159,0 1503,0 62,6 17,4 216,0 60,0 567,1 1 084,7 495,9 114,1 19,0

 Průměrné množství čištěných odpadních vod na ČOV : Splaškové vody 520 000 m3/rok Průmyslové vody 40 000 m3/rok Dešťové vody 240 000 m3/rok Celkem 800 000 m3/rok  Průměrné skutečné znečištění odpadních vod na přítoku do ČOV BSK5 = 161 t/rok CHSKCr = 355 t/rok NL = 186 t/rok N-NH4 = 34 t/rok Pcelk = 4,8 t/rok Nanorg = 34 t/rok  Průměrné skutečné znečištění odpadních vod na odtoku z ČOV BSK5 = 2,7 t/rok Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 14 z 37


CHSKCr = NL = N-NH4 = Pcelk = Nanorg =

červenec 2014

21,1 t/rok 8,1 t/rok 0,1 t/rok 1,2 t/rok 11,5 t/rok

Vyčištěné odpadní vody musí na odtoku z ČOV splňovat podmínky stanovené platným rozhodnutím o povolení k vypouštěné odpadních vod do vod povrchových. Platné rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod je nedílnou součástí tohoto kanalizačního řádu. Povolené limity vypouštěného množství a znečištění odpadních vod: Q prům. Qmax Qmax na bio. Qměs. Qrok

29,9 l/s 140 l/s (při čištění mikrosíta) 60 l/s 120 000 m3/měs 1 200 000 m3/rok

mg/l BSK5 CHSKCr NL N- NH4 Ncelk Pcelk

„p“ „m“ 22 50 110 160 30 60 12 (průměr) 20 sledování na přítoku i na odtoku 2,5 (průměr) 6

Četnost kontroly: 12x ročně přítok na ČOV i odtok z ČOV Typ vzorku: B – 24 hodinový směsný

2.3

Základní údaje o recipientu

Recipientem pro vyčištěnou odpadní vodu z ČOV je vodní tok Prostředníček. Recipient má dle údajů HMÚ - Q355 = O, 11O m3/s. - výustní objekt - ř.km 0,250, levý břeh - na pozemku p. č. 3060, k.ú. Slavkov u Brna - číslo hydrogeologického pořadí 4 - 15 - 03 - 064,

•

Jakost vody v toku je dle rozborů Vak Vyškov, a. s. v roce 2014:

BSKs

=

7,5 mg/I


Stránka 15 z 37


CHSKcr= NL = RL = RAS = Pc = N-NH4 = N-N03 = N-N02 = Nanorg = AOX =

2.4

červenec 2014

40 mg/I 57 mg/I 689 mg/I 563 mg/I 0,58 mg/I 1,3 mg/I 2,89 mg/I 0,14 mg/I 4,35 mg/I 0,024 mg/I

Hydrologické údaje

Hydrologické údaje pro oblast Slavkova u Brna jsou: - směrodatná intenzita přívalového deště 130 l/(s.ha) - průměrný srážkový úhrn je 700 mm/rok - průměrný počet srážkových událostí je 75 - průměrný celoplošný odtokový koeficient je 0,25 2.5

Významní producenti odpadních vod vypouštěných do stokové sítě

Ve městě Slavkov u Brna vznikají odpadní vody odváděné kanalizačními stokami na ČOV : a) b) c) d) e)

z bytového fondu -„obyvatelstvo“, při výrobní činnosti – průmyslová výroba, podniky, provozovny, v zařízeních občansko-technické vybavenosti a státní vybavenosti (školy, restaurace, ubytovny, úřady, zdravotnická zařízení…) srážkové a povrchové vody - vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací, jiné - podzemní a drenážní vody vznikající v zastavěném území.

Odpadní vody z bytového fondu (od obyvatelstva) - jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od 6 227 obyvatel, bydlících trvale na území města.

Odpadní vody z výrobní a podnikatelské činnosti - jsou (kromě srážkových vod) obecně dvojího druhu: -

vody splaškové (ze sociálních zařízení podniků), vody technologické (z vlastního výrobního procesu).


Stránka 16 z 37


červenec 2014

Přehled významných producentů odpadních vod ve městě Slavkov u Brna. U zvýrazněných producentů vznikají technologické odpadní vody: Producent

B. Braun Avitum Austerlitz s.r.o.

Průměrné množství vypouštěných OV m3/rok 4500

Zaměření

Poznámka

Dialyzační centrum

Lapač tuků

HOTEL - Sokolský dům, s.r.o.

1200

hotelové služby

Integrovaná střední škola, Slavkov u Brna, Tyršova 479 Ivan Křivánek PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA Technické služby Města Slavkova u Brna Saab Czech s.r.o.

2200

školní zařízení s jídelnou

1800 2900 5000

EMP s.r.o.

1900

LIKO-S, a.s.

1700

Základní škola Lohmann & Rauscher, s.r.o.

3000 11200

Ubytovna lékařské zařízení Technické služby, koupaliště Výroba simulátorů výcvikových systémů Výroba elektromotorů a čerpadel Stavby montovaných konstrukcí a technologických systémů Školní zařízení Výrobce obvazových a zdravotnických materiálů

SÚS Cestmistrovství Slavkov u Brna DESTILA, s.r.o. (Pivovar Slavkov)

300 200 1400

Devro s.r.o.

5500

MLÝN HEROLD spol. s r.o.

5400

PEGAS - GONDA s.r.o.

1200

SNDI s.r.o. TENRYU, spol. s r.o.

6300 2400

2300

Stavební stroje plus

Zubní ordinace - Martin Hroza - Zdeňka Szufnarovská - Jana Ševčíková - Blanka Molčíková - Radmila Mazlová - Svatava Kojetínská - Eva Čechová

celkem 600


Souhlas (2005) se stavbou lakovací a vysoušecí kabiny

2x ORL napojeno na dešťovou kanalizaci do toku, 1x výusť z úpravny vody reverzní osmózou ORL

myčka autobusů malostrojírenská výroba, restaurace, pálenice Výroba obalů na masné výrobky Výroba mlýnských a pekárenských výrobků Výroba pásových pil na kov Prádelna Čerpací stanice pohonných hmot s myčkou Zubní ordinace

Lapač tuků Odlučovač ropných látek

ČOV – povoleno OŽP MÚ

ORL

Vydáno povolení vypouštění zvlášť nebezpečné látky Městským úřadem OŽP.

Stránka 17 z 37


3

POKYNY PRO PROVOZOVÁNÍ STOKOVÉ SÍTĚ

3.1

Úvod

červenec 2014

Provozní část kanalizačního řádu je souhrn předpisů pro správný provoz stokové sítě a její obsluhu, čistění a údržbu stokové sítě. Obsluhou je třeba zajistit spolehlivé, hospodárné a zdravotně nezávadné odvádění odpadních vod (z určeného území nebo připojené nemovitostí) s přihlédnutím k provozu, průtokovým poměrům a okamžité kvalitě vody v recipientu. Správná funkce stokových sítí a kanalizačních přípojek se zabezpečuje pravidelnou údržbou, soustavným čistěním a řádnou revizí. Závady zjištěné při revizích se musí odstraňovat v časovém sledu podle naléhavosti tak, aby byla stále zaručena provozuschopnost stokové sítě a kanalizačních přípojek. V zájmu provozovatele je, aby provoz kanalizačních stok byl bezporuchový, spolehlivý a hospodárný. Cílem obsluhy a údržby, oprav, rekonstrukcí a modernizací základních prostředků kanalizačních stok, je aby bylo dosaženo bezporuchového, spolehlivého a hospodárného provozu celého systému odkanalizování obce. 3.2

Všeobecné zásady pro obsluhu

Obsluha a údržba se provádí v souladu s ustanovením schváleného provozního a kanalizačního řádu. Přílohou tohoto řádu je projektová dokumentace doplněná podle skutečného provedení. Tato technická dokumentace musí být neustále k dispozici pracovníkům provádějícím obsluhu a údržbu. Při obsluze a údržbě stok se využívají nové technické poznatky, progresivní mechanizační prostředky a technologické postupy. Při obsluze a údržbě stok se postupuje tak, aby nebyly dotčeny chráněné zájmy občanů a organizací a aby nedošlo ke zhoršení životního prostředí. Provoz stok zajišťují pracovníci s předepsanou kvalifikací a materiálovým vybavením. Pracovníci musí být seznámeni s platnými hygienickými a bezpečnostními předpisy, musí být přiměřeně vybaveni pracovními pomůckami a ochrannými prostředky a musí být pod pravidelnou lékařskou kontrolou. O obsluze a údržbě sítí se vedou pracovní záznamy. V rámci obsluhy a údržby stok se: • prohlídkou zjišťuje stavební a technický stav, • čistí stoky, odstraňují nánosy a jiné překážky, drobné poruchy včetně drobných závad vodotěsnosti a příčin narušeni stok, • provádí drobné stavební úpravy a opravy, • kontruje dodržováni limitů jakosti odpadních vod vypouštěných do stok, Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 18 z 37


červenec 2014

• likvidují hlodavci ve stokách (deratizace), • odstraňují následky poškození stok správci ostatních podzemních a nadzemních inženýrských vedeni i působením jiných zásahů, • zajišťuje větrání k odstranění výbušných, zdravotně závadných nebo narušeni a korozi působících plynů a par, • kontroluje a zajišťuje volný přístup k objektům na stokách. Při čistění stok nesmí splaveniny ze stok narušit provoz čerpací stanice a čistírny odpadních vod, způsobit havárii v technologii čistění a také zhoršení jakosti vod ve vodním recipientu. Materiál vytěžený ze stok se ukládá přímo do nádob a kontejneru a odváží se na skládku odpadu. S tímto materiálem se manipuluje tak, aby nedošlo k hygienickým závadám. Na opravy je nutné používat pouze vhodné stavební materiály ve smyslu platných norem. Při obsluze a údržbě stok prováděné na veřejných komunikacích a prostranstvích se zajistí bezpečnost silničního provozu a osob osazením dopravního značení.

3.3

Běžná obsluha a údržba stok

Prohlídky stok se provádějí, buď vizuálně, nebo pomocí kamery s možnosti dokumentace stavebního stavu stok. Výsledky prohlídek stok se evidují a vyhodnocují a opatření z nich vyplývající se uskutečňuji v pořadí dle důležitosti. Četnost prohlídek se řídí místními podmínkami, rozsahem a stavebním a technickým stavem stok. Provádí se nejméně jedenkrát za 5 let, v pozdějších letech se tento cyklus zkrátí úměrně se stářím stok. Četnost prohlídek stok stanovená v předchozím odstavci se zvyšuje při nedostatečné unášecí síle odpadní vody proudící ve stoce. Z těchto stok se nánosy odstraňují přednostně. Nánosy nemají přesáhnout úroveň dna zaústění kanalizačních přípojek a nesmějí podstatně omezit průtočnost stoky. Při prohlídkách stok se zjišťuje potřeba a rozsah: • čistění a údržby • likvidace hlodavců • odstranění následků narušení stok • větrání stok • kontroly jakosti odpadních vod • rekonstrukce v důsledku přetížení, nevyhovujícího stavebního stavu a ztráty vodotěsnosti Při čistění stok se doporučuje užívat takové způsoby, které nevyžadují přítomnost obsluhy uvnitř stoky. Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 19 z 37


červenec 2014

Při čistění stok hydromechanizací nesmí splavovaný nános zhoršit průtokové poměry v níže položených úsecích stoky. Při čistění stok vysokotlakovými čistícími vozy se volí takový tlak vody, který nenaruší konstrukci stoky. K odstranění pevných ucpávek a tvrdých předmětů v neprůlezné stoce se doporučuje použít mechanických „purátorů". Při odstraňování nánosů proplachem stok nesmí docházet k trvalému usazováni nánosů ve vodním recipientu před výustním objektem stoky. Vzniklé nánosy je nutno urychleně odstranil. Proplachováním nesmí nastat takové vzdutí proplachovací vody ve stoce a kanalizačních přípojkách, které by způsobilo škody na napojených objektech. 3.4

Běžná obsluha a údržba objektů na stokách

a)

Všeobecně

Revize a prohlídky objektů je nutno provádět min. 1x ročně Při prohlídkách objektů na stokách a jejich příslušenství se zajišťuje potřeba a rozsah: • čistění a údržby • přístupnosti • odstraněni následků narušení objektů • obnovy nebo zlepšení funkční neschopnosti • výškové úpravy pokladů a mříží Do objektů provozně důležitých (odlehčovací komory, čerpací stanice) musí být zajištěn přístup i v zimním období. Poškozené objekty nebo jejich poškozené, nefunkční a neúplné příslušenství nutno neprodleně opravit, vyměnit nebo doplnit. Nevyhovující a poškozené poklopy, zkorodovaná nebo chybějící stupadla a žebříky se nahradí novými a opatří nátěrem proti korozi. Poklopy na objektech je nutno osadit stabilně. Před vstupem do objektů na stokách je nutno odstranit nečistoty na stupadlech, žebřících a stěnách a nánosy na dně objektů. Kluzné části strojního zařízení se promažou vždy po předchozím očistění nejméně 2x za rok, pokud návod výrobce nestanoví jinak. Nátěry kovových částí se kontrolují nejméně 1x za dva roky a podle potřeby se obnovují.

b)

Kanalizační šachty, spojené šachty apod.

Prohlídky těchto objektů se provádějí při revizi, čistění, obsluze a údržbě stok nebo při dalších souvisejících pracích.

c)

Odlehčovací komory, usazovací nádrž


Stránka 20 z 37


červenec 2014

Odlehčovací komory a usazovací nádrž se kontrolují a čistí po každé nadměrné srážce nebo při zřejmé změně průtočného režimu před a za odlehčovací komorou, nejméně však 2x za měsíc. Prohlídka sestává z kontroly nepoškozenosti přepadové hrany bez usazenin a neomezené průtočnosti vtoků do škrtícího a odpadního potrubí. Odstranění shrabků z hrubých česlí je nutno provádět po každém dešti, usazovací nádrž se vyčerpá, sedimenty ze dna se odstraní a vyvezou na obecní skládku. d)

Výustní objekty

Výustní objekty se kontrolují 4x za rok. Kontroluje se také zpevnění břehů a dna vodního toku a výustního objektu, zjištěné závady se urychleně odstraní. e) Kanalizační přípojky Obsluha a údržba kanalizačních přípojek se provádí podle potřeby. Odstraňuje se zejména jejich ucpání. 3.5

Obsluha a údržba při mimořádných okolnostech

Při nepředvídaných situacích, zejména při porušení a ucpání stoky nebo při vniknutí závadných látek do kanalizace se závady ihned odstraňují. Při porušení stoky spojené s jejím závalem se neprodleně zajistí náhradní převedení odpadní vody, případně zamezení odtoku odpadní vody ze zdroje tak, aby nedošlo k hmotným škodám a hygienickým závadám. Narušená místa povrchu terénu, zejména komunikací, se zabezpečí, tj. ohraničí a opatří dopravním značením a osvětlením. Jsou-li při poruše stoky a při jejím odstraňování obnaženy nebo dotčeny jiná podzemní inženýrská vedení, uvědomí se o tom jejich správci nebo se zajistí jejich účast. Při ropné a jiné havárii, spojené s vniknutím závadných látek do stok, případně do ČOV, kdy hrozí vniknutí nebezpečných látek do povrchových nebo podzemních vod, se neprodleně havárie nahlásí Hasičskému záchrannému sboru nebo Policii. Dále se postupuje ve spolupráci s orgány státní správy, Českou inspekcí životního prostředí, hygienickou službou. Při takové havárii je nutno vynaložit úsilí na zjištění příčin a zamezení dalšího vnikání závadných látek do stoky. Následně se tyto látky ze stoky odstraní. 3.6

Opatření při poruchách a haváriích

Za havárii způsobenou producentem je považováno vpuštění látek, které nejsou odpadními vodami a jsou jmenovitě uvedeny v kanalizačním řádu. Uživatel závadných látek, a ten kdo nakládá s vodami, pokud u něho došlo k havárii, sjedná následná opatření k zneškodnění havárie.


Stránka 21 z 37


červenec 2014

Bezprostředním opatřením k zneškodňování havárie je zejména: • Neprodlené hlášení havárie provozovateli sítě a Hasičskému záchrannému sboru, případně správci povodí, dále postup dle pokynů příslušného vodoprávního úřadu (§ 40, 41 a 42 zákona 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění). Původce havárie je povinen poskytnout provozovateli kanalizace účinnou pomoc při likvidaci následků havárie. • Co nejrychlejší odstranění příčin havárie • Zabránění škodlivým následkům havárie nebo alespoň jejich zmírnění tak, aby byly co nejmenší Opatření k odstranění škodlivých následků havárie je zejména: • Likvidace uniklých závadných látek – zasypání sorbentem, vytěžení zasažené zeminy, proplachy sítí, likvidace látek odpovědnou osobou, oprávněnou k likvidaci nebezpečných odpadů. • Uvedení zasaženého místa pokud možno do původního stavu. Základní stroje, přístroje a materiály potřebné k likvidaci havárií budou uloženy v areálu ČOV Slavkov u Brna. O průběhu havárie a jejího odstraňování vede provozovatel kanalizace záznamy. 3.7

Způsob vedení provozní dokumentace

Provozní deník Provozovatel je povinen vést evidenci o obsluze, poruchách, prováděném čistění a údržbě stokové sítě a objektů na ní. Jako doklad o stokové síti musí být veden provozní deník kanalizace. Do provozního deníku kanalizace provozovatel zapisuje zejména: • Termíny a výsledky prohlídek stokové sítě a objektů na ní • Termíny a výsledky čistění stokové sítě a objektů na ní • Termíny revizí el. zařízení, zjištěné závady a způsoby odstranění • Termíny provádění deratizace sítě • Výskyt mimořádných událostí • Výskyt poruch na stavebních objektech a strojním zařízení • Ostatní závady, které se na stokové síti vyskytnou 4

POKYNY PRO BEZPEČNOST A HYGIENU PRÁCE

Při obsluze a údržbě stok jsou pracovníci seznámeni s příslušnými bezpečnostními předpisy podle druhu prací, které vykonávají. Pracovnici jsou vybaveni pracovními pomůckami a ochrannými prostředky a jsou pod pravidelnou lékařskou kontrolou. Všechny zachycené nečistoty a odpady se odstraňují hygienicky nezávadným způsobem.


Stránka 22 z 37


červenec 2014

Obsluhu, čistění a údržbu stokové sítě mohou provádět pouze pracovníci starší 18 let. Obsluhovatelé mechanismů a strojů jsou obeznámeni s jejich funkcí a provozem tak, aby nedošlo ke zranění. 4.1

Činnost před vstupem do stok a objektů

Před vstupem do stok a objektů se musí podzemní zařízení 20 - 30 minut větrat. K urychlení větrání se používá odplynění pomocí potrubí a ventilátoru. Odplyňovač musí být pohotově i tam, kde může dojít k nenadálému zamoření stoky. Ve stokách a objektech se smí pracovat tehdy, je-li prostředí v podzemní bezpečné. Jsou-li o bezpečnosti ovzduší pochybnosti (zejména v místech, kde odpadní vody stagnuji delší dobu), smí pracovník vstoupit do stoky pouze s nasazenou maskou. Ve stokách a objektech je zakázáno kouřit a používat otevřeného ohně, rovněž k otevřenému vstupu se nesmí přistupovat s ohněm hořící cigaretou, zápalkou apod. Je zakázáno vhazovat do vstupu jakýkoliv hořící předmět. Ve stokách a objektech se smí používat bezpečnostní svítidla pro prostory s nebezpečím výbuchu. Přenosná svítidla musí být maximálně o napětí 12 V. Nejčastější možné plyny, které lze očekávat: Plyn Charakteristika plynu Rel. měrná hmotnost CO Bez chuti a zápachu 0,97 C02 CH4

Nakyslá chuť, bez zápachu Bezbarvý, bez zápachu

1,53 0,55

H2S HCN

Zápach po zkažených vejcích Zápach po hořkých mandlích

1,19 0,94

4.2

Práce ve stokách

Poznámka Výbušný, jed při konc. 12,5% až 74% Nevýbušný, nedýchatelný Výbušný při konc. 5% až 15% Prudký nervový jed Prudký jed

Před zahájením práce ve stokách je nutno ověřit, zda na stoku nejsou připojeni uživatelé s nebezpečnými odpadními vodami. V tom případě se musí tito uživatelé prokazatelně upozornit, že se bude ve stoce pracovat. Je nutno zamezit možnosti vnikání těchto nebezpečných vod do stok, kde se pracuje bez ohledu na uživatele, který tyto vody produkuje. V průlezných a průchodných stokách musí být při práci nejméně dva pracovníci. Pomocí bezpečnostního pasu vždy jeden zajišťuje druhého. U vstupu do stoky, ve které se pracuje, musí být na povrchu aspoň jeden pracovník, který neustále střeží pracující ve stoce a drží konce lana bezpečnostního pásu, který musí být v bezzávadném stavu. Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 23 z 37


červenec 2014

Pracovníci ve stoce a na povrchu se musí sledovat a předávat si smluvená znamení oznamující, že průběh prací je normální nebo upozorňující na jakékoliv nebezpečí. Ucpání v neprůlezných stokách a v potrubí odstraňuje ze dna vstupu jeden pracovník, střežený dalším pracovníkem na povrchu. 4.3 Práce ve vstupech Ve vstupech do stok a komor musí mít pracovníci na hlavě ochrannou přilbu. Ve vstupních šachtách neprůlezných stok smí pracovat pouze jeden pracovník střežený dalším pracovníkem na povrchu. Při spouštění nebo vytahování materiálu, nářadí a pomůcek se musí pracovník krýt pod horní šikmou plochou šachty. Sestup a výstup se děje po stupačkách. Pracovník nesmí nic nést a musí se střídavě zachycovat oběma rukama držadel stupaček. Nepouští se, pokud pevně a jistě nestojí oběma nohama na spodních stupačkách. Chybí-li ve vstupech dvě nebo více po sobě následujících stupaček, nesmí se po zbývajících slézat ani vystupovat. V tomto případě je možno pro sestup nebo výstup použít dostatečně pevného dřevěného žebříku. Spouštění pracovníků do vstupu pomocí lana je zakázáno. 5.

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

Ve Slavkově je jednotná stoková síť, kterou je odváděna odpadní voda na ČOV Slavkov u Brna. V roce 2008 proběhla rekonstrukce a intenzifikace čistírny. Po skončení zkušebního provozu byla dne 28. 11. 2009 uvedena do trvalého provozu. Ve vstupní čerpací jímce ČOV je umístěno jemné strojní rotační síto, za sítem jsou instalována šneková čerpadla s celkovým výkonem 200 l/s. Čerpané dešťové přítoky nad 60 l/s do celkového množství 200 l/s jsou odlehčeny přes průtočnou dešťovou zdrž do obtoku ČOV a společně s čištěnými odpadními vodami do potoka Prostředníček. Přítoky na biologii do 60 l/s jsou vedeny přes lapák písku do čerpací jímky, odkud jsou odpadní vody řízeně čerpány do biologického stupně. Biologický stupeň čištění je řešen technologickým systémem aktivace (2 nádrže) R – D – N s alternativními systémy D – N a R – N pro nepříznivé podmínky provozu a dvěma kruhovými dosazovacími nádržemi. Objemy nitrifikace a denitrifikace jsou určeny pro biologické odstraňování dusíku, objemy regenerace zajišťují oxickou regeneraci vratného kalu. Biologický stupeň je dvoulinkový. Každá z linek umožňuje samostatný provoz s průtokem odpadní vody. Všechny nádrže jsou vybaveny jemnobublinným aeračním systémem pro řízenou nitrifikaci, nádrže regenerace a denitrifikace i ponornými míchadly pro zajištění míchání směsi v anoxickém režimu aktivace. Vzduch pro aeraci je dodáván dmychadly, umístěnými ve venkovních protihlukových krytech u nádrží aktivace. Před nátokem vody k dosazovacím nádržím je do vody dávkován železitý koagulant pro srážení fosforu. Kruhové dosazovací nádrže odseparují biologický kal, odsazená voda odtéká přes mikrosítovou filtrační stanici a měrný objekt potrubním systémem do potoka Prostředníček.


Stránka 24 z 37


červenec 2014

Vratný kal je odtahován čerpadly z dosazovacích nádrží a vracen do nádrže regenerace kalu. Přebytečný kal je odebírán z výtlaku čerpadel vratného kalu a veden do rotačního zahušťovače kalu. Zahuštěný přebytečný kal je čerpán do dvou, střídavě napouštěných uskladňovacích nádrží k anaerobní stabilizaci kalu. Stabilizovaný upravený kal z uskladňovacích nádrží je strojně odvodňován šnekovým lisem, nakládán do kontejnerů a odvážen k likvidaci oprávněnou firmou. Projektové parametry aktivace: Počet linek Provoz. objem aktivace celkem (2 linky ) Provoz. objem regenerace Provoz. objem alt. denitrifikace/nitrifikace Provoz. objem nitrifikace

ks m3 m3 m3 m3

2 2 400 200 600 1 600

h kg/m3 kg kg/d d kg/(m3*d) kg/kg kg/d m3/h

35,1 4 10 400 462 22,5 0,258 0,055 1 534 1 636

Technologické parametry aktivace Hydraulické doba zdržení Provozní koncentrace kalu při 12 oC Zásoba kalu v aktivaci Produkce kalu Celkové stáří kalu Objemové zatížení dle BSK5 Zatížení kalu BSK5 Standardní oxygenační kapacita (SOTR) Maximální dodávka vzduchu

Parametry dosazovacích nádrží  17,0 m Maximální přítok vedený na 1 nádrž Maximální hodinový přítok celkem Q h max Výpočtový (denní) přítok Qd Recirkulace vratného kalu (QRAS) –100% Recirkulace interní (Qint) – max 300%

l/s m3/h m3/d m3/h m3/h

30 148,3 1 503 80,3 240

Hloubka vody pod přelivnou hranou Účinná plocha jedné nádrže Účinná plocha nádrží (2 ks) Účinný objem jedné nádrže Účinný objem nádrží (2 ks)

m m2 m2 m3 m3

3,0 227 454 680 1360


Stránka 25 z 37


Hydraulické zatížení plochy při Qh max+ QRAS Hydraulická doba zdržení při Qh max + QRAS Zatížení plochy NL (konc. kalu 4 g/l) pro Qh max+ QRAS Zatížení plochy NL (konc. kalu 4 g/l) pro Q24+ QRAS Množství NL na odtoku z DN pro Q24 (max)

červenec 2014

m/h h kg/(m2.h) kg/(m2.h) kg/d

0,48 3,78 2,61 1,26 45,1

Parametry strojního zahuštění přebytečného kalu Hmotnostní produkce přebytečného kalu Koncentrace sušiny Objemové množství přebytečného kalu Výkon zahušťovače kont. Koncentrace sušiny kalu po zahuštění min. Objemové množství zahuštěného kalu

kg/den % m3/den m3/hod % m3/den

487,8 0,8 61 10,7 4,0 12,2

Parametry uskladňovacích nádrží Účinný reálný objem nádrží (2 ks) Skutečná doba zdržení Objemové množství vyhnilého kalu Hmotnostní produkce vyhnilého kalu


m3 d m3/den kg/den

1885 158 12,2 372,5

Stránka 26 z 37


červenec 2014

6. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI A JEJICHŽ VNIKNUTÍ DO KANALIZACE MUSÍ BÝT ZABRÁNĚNO Do kanalizace nesmějí být vypouštěny veškeré látky, které nejsou odpadními vodami nelze je efektivně odstranit na čistírně odpadních vod. Jsou to zejména: 1. Závadné látky dle § 39 vodního zákona: Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení (dále jen „nebezpečné látky“), je uveden v příloze č. 1 k zákonu 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky („zvlášť nebezpečné látky“). Zvláštní kategorií nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek je uveden v NV 61/2003 Sb., příl. č. 6., v platném znění. Přehled závadných látek: A. Zvlášť nebezpečné látky, s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. Organofosforové sloučeniny. 3. Organocínové sloučeniny. 4. Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem. 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. B. Nebezpečné látky: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. beryllium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.


Stránka 27 z 37


červenec 2014

3.

Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod. 2. Další zvlášť vyjmenované látky (dle svého charakteru mohou patřit do přehledu dle odst. 1): 1. Močůvka a hnojůvka 2. Radioaktivní, infekční a jiné látky, ohrožující zdraví nebo bezpečnost obsluhovatelů stokové sítě, případně obyvatelstva nebo způsobující nadměrný zápach. 3. Narušující materiál stokové sítě nebo ČOV (sírany, chloridy, kyseliny, zásady, sodík, draslík apod.). 4. Způsobující provozní závady nebo poruchy v průtoku stokové sítě nebo ohrožující provoz (organických a nerozpustných látek, horké vody apod.). 5. Hořlavé, výbušné látky, popř. látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné dusivé či otravné směsi. 6. Jinak nezávadné látky, ale které smísením s jinými látkami, které se mohou v kanalizaci vyskytnout, vyvíjejí jedovaté látky, (kyanovodík, sirovodík, oxid uhelnatý, metan apod.). 7. Pesticidy, jedy omamné látky a žíraviny. 8. Soli, použité v údobí zimní údržby komunikací, v množství přesahující v průměru za toto období 300 mg/l, uliční nečistoty v množství přesahující 200 mg/l. 9. Odpadní vody, které nejsou předčištěny na přípustnou míru znečištění NH4. 10. Látky trvale měnící barevný vzhled vyčištěné odpadní vody. 11. Vody s vysokou teplotou (nad 40°C).


Stránka 28 z 37


7.

červenec 2014

MAXIMÁLNÍ HODNOTY ZNEČISTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO VEŘEJNÉ KANALIZACE

ukazatel reakce vody teplota

symbol

jednotka

pH

limit 6-9

T

°C

40

BSKs

mg/l

500

chemická spotřeba kyslíku

CHSKCr

mg/l

1000

nerozpuštěné látky

NL 105

mg/l

300

dusík amoniakální

N-NH4+

mg/l

40

dusík celkový

Ncelk.

mg/l

60

fosfor celkový

Pcelk.

mg/l

10

rozpuštěné anorganické soli

RAS

mg/l

1200

kyanidy celkové

CN-

mg/l

0,2

uhlovodíky C10 –C40

C10-C40

mg/l

10

extrahovatelné látky

EL

mg/l

80

tenzidy anionaktivní

PAL-A

mg/l

10

rtuť

Hg

mg/l

0,05

měď

Cu

mg/l

0,5

nikl

Ni

mg/l

0,1

chrom celkový

Cr

mg/l

0,3

olovo

Pb

mg/l

0,1

arsen

As

mg/l

0,2

zinek

Zn

mg/l

1

kadmium

Cd

mg/l

0,1

AOX

mg/l

0,1

biochemická spotřeba kyslíku

absorbovatelné organ. vázané halogeny

Koncentrační limity jsou stanoveny z dvouhodinového směsného vzorku, získaného sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut. Tyto koncentrační limity se netýkají splaškových odpadních vod. Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 29 z 37


červenec 2014

Odběratelé - producenti odpadních vod disponující povolením k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace podle §16 vodního zákona, musí mimo limitů uvedených výše, plnit limity uvedené v uděleném povolení. Pokud povolení pro příslušného znečišťovatele uvádí hodnoty pro znečišťující látky v přísnějších hodnotách, než které jsou uvedeny v kap. 8., potom musí dodržovat tyto individuálně stanovené limity.

8.

ZPŮSOB A ČETNOST MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD A ZPŮSOB MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD

Přímé měření množství odpadní vody není. Množství se stanovuje ze spotřeby vody. Množství a průtok splaškových vod od obyvatel a ostatních znečišťovatelů se získává především z údajů o odběru vody z veřejného vodovodu. Pokud tento údaj prokazatelně neodpovídá zjištěnému počtu trvale žijících osob v nemovitosti (doplňování spotřeby z vlastních studní), potom se množství a průtok splaškových vod stanovuje pomocí směrných čísel dle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. v platném znění. Množství srážkových vod od jednotlivých znečišťovatelů (stanovených dle § 20 zákona 274/2001Sb. v platném znění) se vypočte z ročního úhrnu srážek v mm, spadlých na příslušném území znečišťovatele, redukovaných součinitelem odtoku (dle přílohy č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. v platném znění).

9.

KONTROLA DODRŽOVÁNI PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM

9.1

Všeobecné povinnosti při odvádění odpadních vod

a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním řádem je zakázáno, viz § 10 zákona č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a podléhá sankcím ve smyslu §§ 33, 34 a 35 téhož zákona. Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace. b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace. c) K jakémukoliv vypouštění odpadních vod do kanalizace si musí odběratel opatřit souhlas provozovatele popř. vlastníka kanalizace. Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek je nutno si Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 30 z 37


červenec 2014

opatřit souhlas vodoprávního úřadu a odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat (§16 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění). d) V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do této kanalizace odpadní vody přes septiky a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené kanalizačním řádem. e) Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace. h) Odběratel, který vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek, je povinen měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace v rozsahu uvedeném v příslušném povolení vodoprávního úřadu, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal. 9.2 Podmínky vypouštění odpadních vod podle specifiky provozu 1) Provozy produkující odpadní vody zatížené tuky (stravovací zařízení, vývařovny): Použité oleje z fritovacích lázní nesmí být vylévány do kanalizace. Musí být likvidovány odbornou oprávněnou firmou na základě platné smlouvy. Doklady (především hlášení o produkci odpadů za příslušný kalendářní rok) předloží provozovatel kuchyňských a restauračních provozů na vyžádání oprávněným pracovníkům provozovatele. U každého lapáku tuků musí být možnost odběru vzorku předčištěné odpadní vody tj. přístupný výtok odpadní vody z lapáku. 2) Zdravotnická a podobná zařízení: Ve vypouštěných odpadních vodách musí být negativní nález infekčních mikroorganismů. Při zpracování amalgámu je nutno postupovat tak, aby se co nejvíce omezilo jeho vnikání do odpadních vod. Nezbytné je, aby odlučovač suspendovaných částic amalgámu pracoval s doložitelnou účinností min 95 %. Doklad o servisu a údržbě odlučovače bude na vyžádání předložen oprávněným pracovníkům provozovatele kanalizace. 3) Provozy s produkcí zaolejovaných odpadních vod: (Např. doprava, autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště ... ) Předčištění v odlučovači lehkých kapalin ve smyslu ČSN 75 6551 Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek (gravitační, koalescenční a sorpční). U parkovišť a ostatních nezastřešených ploch s přerušovaným a nepravidelným vypouštěním odpadních (srážkových) vod zatížených úkapy ropných látek budou dána vodoprávním úřadem limitní maxima vztažená k okamžitému prostému vzorku. Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 31 z 37


červenec 2014

9.3 Podmínky pro kontrolu míry znečištění odpadních vod Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v § 19 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v § 29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. Kontrola prováděná odběratelem a) Vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace podle §16 vodního zákona: V případě znečišťovatelů disponujících příslušným povolením dle §16 vodního zákona jsou parametry uvedeny v příslušném rozhodnutí pro konkrétního znečišťovatele. Kromě rozsahu stanoveného povolením je minimální rozsah rozboru: pH, BSK5, CHSKCr, NL, N-NH4+, Pcelk + další ukazatele, které se dají očekávat s ohledem na provoz odběratele. b)

Vypouštění odpadních vod ostatními znečišťovateli: - místo odběru - výustní objekt v místě napojení na veřejnou kanalizaci. Má-li subjekt více výustí, sleduje se každá z nich zvlášť. - odběry se provádějí tak, aby byla v co největší míře zajištěna reprezentativnost měření ve vztahu ke konkrétnímu odběrateli. - četnost odběrů vzorků je minimálně 2 x ročně, výsledky je odběratel povinen na vyžádání předložit provozovateli kanalizace, odběry a rozbory musí být provedeny akreditovanou laboratoří - minimální rozsah rozboru: pH, BSK5, CHSKCr, NL, N-NH4+ , Pcelk + další ukazatele, které se dají očekávat s ohledem na provoz odběratele.

Kontrola prováděná provozovatelem - odběry vzorků probíhají namátkově během celého roku tak, aby byla co nejlépe zajištěna reprezentativnost vzorku. - k odběru je přizvána kontrolovaná osoba, které je předána část vzorku. Kontrolní odběr proběhne, i když se kontrolovaná osoba odběru nezúčastní (§ 26 zákona 428/2001 Sb. v platném znění). 9.4 Přehled metodik pro kontrolu míry znečištění odpadních vod (metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví podrobnosti k poplatkům za vypouštění odpadních vod do vod povrchových) Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 32 z 37


červenec 2014

Tento materiál je průběžně aktualizován, některé informace jsou uveřejňovány ve Věstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Ukazatel

Označení normy

Název normy

Měsíc a rok

znečištění

vydání CHSKCr

TNV 75 7520

Jakost vod – Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem (CHSKCr)“

08.98

RAS

ČSN 75 7346 čl. 5

Jakost vod – Stanovení rozpuštěných látek – čl. 5 Gravimetrické stanovení zbytku po „žíhání“

07.98

NL

ČSN EN 872 (75 7349)

„Jakost vod –Stanovení nerozpuštěných látek – Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken“

07.98

Pcelk

ČSN EN 1189 (75 7465) čl. 6 a 7

„Jakost vod – Stanovení fosforu – Spektrofotometrická metoda

07.98

s molybdenanem amonným čl. 6 Stanovení celkového fosforu po oxidaci peroxodisíranem a čl. 7 Stanovení celk.fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou a sírovou“ „Jakost vod – Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou a chloristou (pro stanovení ve znečištěných vodách)“

TNV 75 7466

„Jakost vod – Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)“

02. 00

02. 99 ČSN EN ISO 11885 (75 7387)


Stránka 33 z 37


N-NH4+

ČSN ISO 5664 (75 7449)

červenec 2014

„Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Odměrná metoda po destilaci“

06.94

„Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Část 1.: Manuální spektrometrická metoda“ ČSN ISO 7150-1 (75 7451)

ČSN ISO 7150-2 (75 7451)

„Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Část 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda“

06.94

„Jakost vod – Stanovení amoniakálního dusíku 06.94 průtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí“ „Jakost vod – Stanovení amonných iontů – potenciometrická metoda“

ČSN EN ISO 11732 (75 7454)

11.98

ČSN ISO 6778 (75 7450)

06.94

Nanorg

(N-NH4+)+(N-NO2-)+(N-NO3-)

N-NO2-

ČSN EN 26777 (75 7452)

ČSN EN ISO 13395 (75 7456)

Jakost vod – Stanovení dusitanů – Molekulárně absorpční spektrometrická metoda“ „Jakost vod – Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí“

09.95

12.97

„Jakost vod – stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů – Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů,dusitanů,ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách“ ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391) N-NO3-

ČSN ISO 7890-2 (75 7453)

11.98 „Jakost vod – Stanovení dusičnanů – Část 2.: Spektrofotometrická destilační metoda s 4 – fluorfenolem“

01.95

„Jakost vod – Stanovení dusičnanů – Část 3.: Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 34 z 37


ČSN ISO 7890-3 (75 7453)

červenec 2014

Spektrofotometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou“

01.95

„Jakost vod – Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí“ ČSN EN ISO 13395 (75 7456)

12. 97 „Jakost vod – stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů – Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách“

ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391)

11.98

AOX

ČSN EN 1485 (75 7531)

„Jakost vod – Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)“

07.98

Hg

ČSN EN 1483 (75 7439)

„Jakost vod – Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií “

08.98

TNV 75 7440

08.98

„Jakost vod – Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)“

Cd

ČSN EN 12338 (75 7441)

10.99

ČSN EN ISO 5961 (75 7418)

02.96

ČSN EN ISO 11885 (75 7387)

02.99

Podrobnosti k uvedeným normám : a) u stanovení fosforu ČSN EN 1189 (75 7465) je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 6 nebo podle ČSN ISO 11885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 7 nebo podle TNV 75 7466, b) u stanovení CHSKCr podle TNV 75 7520 lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titrační, c) u stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle ČSN ISO 7150-1 (75 7451) nebo Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s.

Stránka 35 z 37


červenec 2014

automatizovaná podle ČSN ISO 7150-2 (75 7451) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektrofotometrickým stanovením podle ČSN ISO 7150-1, ČSN ISO 7150-2 a ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664, d) u stanovení dusitanového dusíku se vzorek před stanovením podle ČSN EN ISO 10304-2 se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO 13395, e) u stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO 7890-3, ČSN EN ISO 13395 a ČSN EN ISO 10304-2 jsou vhodné pro méně znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, ředěním nebo čiřením vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO 7890-2, který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku od matrice destilací, f) u stanovení kadmia určuje ČSN EN ISO 5961 (75 7418) dvě metody atomové absorpční spektrometrie (dále jen „AAS“) a to plamenovou AAS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia. 10. AKTUALIZACE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Vlastník kanalizace je povinen podle § 25 vyhlášky 428/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen. Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po pěti letech od schválení kanalizačního řádu. Kanalizační řád nabývá platnosti dnem jeho schválení. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. V případě zásadních změn údajů uvedených v kanalizačním řádu je nutno kanalizační řád aktualizovat formou vydání nové verze kanalizačního řádu. Jestliže půjde o menší změny, je nutno vypracovat dodatek kanalizačního řádu. Nový kanalizační řád a každá jeho změna nebo dodatek podléhají schválení orgánu, který schválil původní kanalizační řád.


Stránka 36 z 37


červenec 2014

11. SEZNAM DŮLEŽITÝCH TELEFONNÍCH KONTAKTŮ Tísňová voláni: Hasiči Policie Městská policie Zdravotní služba

150 158 156 155

Hlášení poruch a havárií

Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. dispečink tel.: 800 137 239

Hlášení poruch a povodňových stavů

Povodí Moravy s. p. dispečink tel.: 541 211 737

Vodoprávní úřad

MÚ Slavkov u Brna tel.: 544 121 164

Krajská hygienická stanice

KHS Jihomoravského kraje Územní pracoviště Vyškov tel.: 517 346 322

ČIŽP Brno

Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Brno tel. 541 213 948


Stránka 37 z 37


červenec 2014

IV. VÝKRESOVÁ ČÁST Příloha č. 1 – Situování kmenových stok a odlehčovacích komor na síti Příloha č. 2 – Situování významných znečišťovatelů



červenec 2014

V. DOKLADOVÁ ČÁST


SLAVKOV U BRNA KANALIZAČNÍ ŘÁD VEŘEJNÉ KANALIZACE. Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. Brněnská 13, Vyškov IČ: ČERVENEC 2014

Recommend Documents