SLANÝ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. POŘIZOVATEL: Městský úřad Slaný. PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér, Šumberova 8, Praha 6

SLANÝ

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

POŘIZOVATEL: Městský úřad Slaný PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér, Šumberova 8, Praha 6 Červen 2012

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Slaný - územní plán Řešené území: Administrativní území města Slaný zahrnující katastrální území Slaný, k.ú. Lotouš, k.ú. Trpoměchy, k.ú. Dolín (včetně sídla Želevčice), k.ú. Blahotice, k.ú. Kvíc (včetně sídla Kvíček) a k.ú. Netovice Pořizovatel: Městský úřad Slaný Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/U1801/2007/Rac IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032

Spolupracovali: Ing. Stanislav Zeman

- odpovědný projektant

Ing. arch. Václava Dandová Ing. Martina Staňková - hlavní projektant, urbanistická koncepce RNDr. Zdeněk Tomáš

- celková redakce textové části, demografie, odnětí ZPF

Ing. Jan Dřevíkovský

- Územní systém ekologické stability

Ing. Antonín Janovský

- dopravní řešení

Ing. Ivo Zajíc

- technická vybavenost

Ing. Tomáš Hocke

- vodní hospodářství

Firma Dináto

- digitální zpracování

SLANÝ - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

2

OBSAH: ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Širší vztahy - Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Soulad s Politikou územního rozvoje ČR b) Údaje o splnění zadání územního plánu c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území - Historie území - Limity využití území - Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby - Doprava - Občanské vybavení - Technické vybavení - Odpadové hospodářství - Územní systém ekologické stability - Specifikace oblastí krajinných typů a jejich cílové charakteristiky d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa e.1 Ochrana půdního fondu ě.2 Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa f) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části


4 4 4 4 21 21

22 22 29 31 40 50 50 60 61 67

69 73 73 95 96

3

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Širší vztahy Koordinace využívání území města Slaného z hlediska širších vztahů jednotlivých sídel řešeného území vychází z geografické polohy města v severní části okresu Kladno, severozápadně od hlavního města Prahy, vzdáleného cca 20 km. Dle „Politiky územního rozvoje České republiky“ leží území města na hranici rozvojové oblasti OB1 Praha, avšak mimo hlavní rozvojové osy republiky. Na úseku dopravní infrastruktury prochází řešeným územím koridor rychlostní silnice R7 (ZÚR VPS D010). Slaný je historickým sídlem regionu s významnými kulturními hodnotami, dochovanou urbanistickou strukturou, řadou prohlášených kulturních památek a dalších architektonicky a památkově hodnotných staveb. Město Slaný plní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území funkci obce s rozšířenou působností a nachází se zde řada zařízení vyšší občanské vybavenosti (zejména na úseku školství, zdravotnictví, kultury a veřejné správy), které slouží potřebám obyvatel v celém správním obvodu. Město plní vedle funkce obytné především funkci výrobní, významná je i funkce dopravní, zejména zásluhou polohy na křižovatce silnic I. třídy č.7 a č.16. Řešeným územím neprochází žádný z prvků regionálního či nadregionálního Územního systému ekologické stability. Z nadřazené sítě technické infrastruktury prochází řešeným územím VTL plynovod, vedení elektrické energie VVN 110 kV, radioreléová trasa, dálkový spojový kabel a skupinový vodovod. Sousedními katastry jsou na severu k.ú. Královice, k.ú. Drchkov a k.ú. Bakov, na severovýchodě k.ú. Beřovice, na východě k.ú. Vítov, k.ú. Drnov a k.ú. Podlešín, na jihovýchodě k.ú. Knovíz a k.ú. Jemníky, na jihu k.ú. Saky a k.ú. Hrdlív, na jihozápadě k.ú. Smečno a k.ú. Přelíc, na západě k.ú. Studeněves, k.ú. Byseň a k.ú. Libovice a na severozápadě k.ú. Kvílice, k.ú. Kutrovice a k.ú. Neprobylice.

Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Po vydání Zásad územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje platí pro řešené území povinnost respektovat především novou trasu rychlostní silnice R7 (ZÚR VPS D010), přeložku silnice I/16 (ZÚR VPS D032), přeložku silnice II/118 (ZÚR VPS D098) a nové trasy elektrického vedení VVN 400 kV (ZÚR VPS E01) a 110 kV.


4

Kromě těchto konkrétních limitujících územně technických skutečností je nutné respektovat „ZÚR Středočeského kraje“ v komplexu celé dokumentace. V ZÚR jsou stanoveny priority územně technického rozvoje kraje a jeho jednotlivých sídel, které je nutno promítnout do koncepce řešení zpracovávaného územního plánu Slaný. V následujícím textu jsou jednotlivé tématické okruhy citovány písmem „kurzíva“ a po textu ze vzoru následuje popis, jak je daná zásada příslušného tématického okruhu v územním plánu aplikována.

1. Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území Řešeného území se z jednotlivých bodů okruhu zásad č.1 týkají body 01, 02, 04, 05, 06 a 07, body 03, 08 a 09 se řešeného území netýkají: (01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. Územní plán Slaný sleduje především rozvoj obytného prostředí a ekonomické základny města. Vymezuje dostatečně velké množství ploch pro individuální městské a příměstské (17 ploch ve Slaném a v Kvíčku), popř. venkovské bydlení (26 ploch v přidružených sídlech) a také 13 ploch smíšených obytných městských a 5 ploch smíšených obytných venkovských, s možností provozování nejrůznějších podnikatelských aktivit, o celkové kapacitě cca 450 rodinných domů a cca 350 bytů v bytových domech. Pro pokrytí nároků přiměřeného rozvoje obce jsou navržena i zařízení občanské vybavenosti a tělovýchovná a sportovní zařízení. Pro zajištění pracovních příležitostí pro nové obyvatele a tím i podporu ekonomického pilíře udržitelného rozvoje navrhuje územní plán výrazné rozšíření stávajících ekonomických zón Slaného prostřednictvím vymezení 15 ploch výroby a skladování (10 ve Slaném, tří v k.ú. Kvíc a po jedné v Želevčicích a v Blahoticích), o celkovém rozsahu 43,5 ha. Zároveň návrh výsadby četné zeleně a 3 vodních nádrží přispěje k zajištění relativně kvalitního životního prostředí ve městě. Územní plán navrhuje rovněž výsadbu lesa v jižní části Slaného, západně od Dolína a v k.ú. Kvíc. Vymezen je také komplexní územní systém ekologické stability, který tvoří kostru ekologické stability území a je v souladu s okolními sídly regionu. Územní plán Slaný navrhuje nové plochy pro další rozvoj formou zastavitelných ploch v prolukách ve stávající zástavbě, nebo plochy bezprostředně navazující na zastavěné území stávajících sídel. Využití těchto mnohdy větších ploch je však podmíněno nejenom vypracováním „územní studie“, ale i podmínkou, že uvedené plochy musejí být využívány komplexně se zajištěním parcelace ploch, veškeré technické a dopravní infrastruktury pro celou lokalitu tak, aby nedošlo ke tříštění ploch pro individuální zájemce nezajišťujících komplexnost využití daného území v souladu s danými regulativy pro jednotlivé funkční plochy. V rámci územního plánu Slaný je navrženo rozšíření silnice I/7 na úroveň čtyřpruhové rychlostní komunikace R7 (ZÚR VPS D010) a přeložky silnic I/16 severně od Slaného (ZÚR VPS D032) a II/118 na severním okraji řešeného území (ZÚR VPS D098). Tyto záměry jsou významné nejen pro sídla administrativního území města Slaného, okolní sídla regionu, resp. pro Středočeský kraj, ale především koridor SLANÝ - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

5

rychlostní komunikace R7 (ZÚR VPS D010) svým rozsahem přesahuje hranice Středočeského kraje a má návaznost i na Ústecký kraj. (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR 20. 7. 2009) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje (aktualizace schválena 18. 9. 2006). Územní plán řeší podmínky rozvoje ČR obsažené v Politice územního rozvoje vyřešením dopravní situace v řešeném území zejména prostřednictvím rozšíření rychlostní komunikace R7 (ZÚR VPS D010) a přeložky silnice I/16 mimo zastavěné území města Slaného (ZÚR VPS D032). (04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, Nymburk-Poděbrady. Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Vlašim, Sedlčany, Čáslav, Mnichovo Hradiště, Votice, Hořovice, Dobříš, Český Brod. Vytvářet podmínky pro zlepšení spolupráce blízkých měst Lysá nad Labem a Milovice, Nové Strašecí a Stochov. Rozvíjet obslužný potenciál center v příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území. Územní plán zohledňuje pozici města Slaného jako centra správního obvodu obce s rozšířenou působností, významného regionálního centra v západní části Středočeského kraje se zdůrazněním jasně strukturovaného členění města na historické jádro, zónu individuálního, hromadného bydlení, zónu komerční občanské vybavenosti, ekonomickou a rekreační zónu a komplexním řešením dopravní a technické infrastruktury řešeného území. (05) Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) aglomerační okruh v úseku R7-Říčany jako silnici vyšší třídy; b) dálnice D3; c) silnice R4 v koridoru Hubenec-Milín-hranice Jihočeského kraje (Strakonice); d) silnice R6 (I/6) v koridoru Nové Strašecí-Řevničov-hranice Karlovarského kraje (K. Vary); e) silnice R7 v koridoru Slaný-hranice Ústeckého kraje (Chomutov) vč. přestavby stávajícího úseku Praha-Slaný; f) silnice I/9 v koridoru Zdiby-Líbeznice-Mělník; g) silnice I/12 v koridoru Praha-Úvaly-Český Brod; h) silnice I/2 v koridoru Hlízov (I/38)-hranice Pardubického kraje (Chvaletice); i) silnice I/38 v koridoru Mladá Boleslav-Nymburk-Kolín-Kutná Hora-Čáslav ; j) napojení Kladna na R6 a D5; k) propojení R4 (Dobříš)-D5 (Bavoryně); l) zlepšení parametrů silnice I/16, zejména v úsecích Slaný-Velvary, Mělník-Mladá Boleslav, Mladá Boleslav-Sukorady; m) zlepšení parametrů silnice II/125 v koridoru Kolín-Uhlířské Janovice-Kácov-Vlašim; n) zlepšení parametrů silnice II/272 v koridoru Benátky nad Jizerou-Lysá nad LabemČeský Brod; o) propojení Vlašim (II/125)-Votice (I/3); p) zlepšení parametrů silnice II/112 Benešov-Vlašim-Čechtice-hranice Kraje Vysočina; q) zlepšení spojení nižších center k vyšším a středním centrům a k trasám nadřazené silniční sítě;


6

r) zlepšení železničního spojení v koridorech Praha-Hostivice-Kladno a Praha-Lysá nad Labem-Milovice-Mladá Boleslav. Z uvedených podmínek se územního plánu týká pouze bod e). Územní plán řeší vedení rychlostní silnice R7 v nové trase procházející řešeným územím západně od Slaného (ZÚR VPS D010), přičemž u severozápadního okraje města je navrženo mimoúrovňové křížení s přeložkou silnice I/16 (ZÚR VPS D032). (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Poloha města a přidružených obcí v tak územně technicky angažovaném území klade na urbanistické uspořádání jednotlivých funkčních ploch mimořádné nároky a zároveň vytváří předpoklady pro nadstandardní rozvoj tohoto území. Navíc je území vysoce atraktivní i s ohledem na relativně kvalitní přírodní prostředí, které přes svou vytíženost v rámci územně technických aktivit pražského regionu si uchovalo četné krajinářské, urbanistické a kulturně historické hodnoty vyžadující soustavnou ochranu, a v případě přírodních hodnot i zvýšenou péči o zemědělský půdní fond a rozptýlenou krajinnou zeleň. Ta nabývá na významu zejména s ohledem na tvorbu územního systému ekologické stability (ÚSES). Územím prochází ÚSES lokálního významu. Územní plán navrhuje uplatnit ucelený systém těchto krajinotvorných struktur a upřesňuje zejména lokální ÚSES, aby byly vyloučeny střety s ostatními zájmy uplatňovanými v rámci komplexního rozvoje území. Kromě ochrany přírodních hodnot respektuje územní plán i ochranu nemovitých kulturních památek a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu, která by je negativně ovlivnila. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezen tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání jednotlivých sídel. Nová výstavba pouze aronduje a zkompaktňuje bezprostřední okolí sídel, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys. (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně včetně zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, SLANÝ - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

7

- vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha. d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. Územní plán navrhuje nové plochy pro další rozvoj formou zastavitelných ploch v prolukách ve stávající zástavbě, nebo plochy bezprostředně navazující na zastavěné území stávajících sídel. Využití těchto mnohdy větších ploch je však podmíněno nejenom vypracováním „územní studie“, ale i podmínkou, že uvedené plochy musejí být využívány komplexně se zajištěním parcelace ploch, veškeré technické a dopravní infrastruktury pro celou lokalitu tak, aby nedošlo ke tříštění ploch pro individuální zájemce nezajišťujících komplexnost využití daného území v souladu s regulativy uvedenými ve „výrokové části“ územního plánu v kapitole f). Územní studie bude v sobě zahrnovat požadavek §7 Vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, že pro každé 2 ha zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1 000 m2. Územní plán navrhuje kolem větších rozvojových ploch ochrannou a izolační zeleň v zastavěném území a v rámci krajiny pak liniovou a doprovodnou zeleň mimo zastavěné území, krajinnou zeleň zvyšující ekologickou stabilitu krajiny a eliminující erozní poškození. Územní plán klade důraz na využívání ploch a objektů v zastavěném území, preferuje rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů formou návrhu 16 přestavbových ploch. Územní plán města Slaný navrhuje 2 cykloturistické trasy a 1 dopravně obslužnou cyklostezku. Krátkodobou rekreaci územní plán podporuje respektováním stabilizovaných rekreačních ploch. Rozvoj dopravní obsluhy v rámci celého administrativního území Slaný, resp. Středočeského kraje je zabezpečen návrhem koridoru R7 (ZÚR VPS D010). V rámci technické vybavenosti územní plán přebírá dle Zásad územního rozvoje vedení elektrické energie VVN 400 kV (TR Vyškov- TR Řeporyje – dle ZUR VPS E01), které je na řešeném území vedeno ve směru severozápad – jih. (09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Ústeckého, Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje. Město Slaný má úzkou vazbu na sousední Ústecký kraj, zejména díky své výhodné dopravní poloze při navrhované rychlostní silnici R7 (ZÚR VPS D010) a prostřednictvím návrhu koridoru vedení elektrické energie VVN 400 kV (TR VyškovTR Řeporyje – dle ZUR VPS E01).


8

2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a rozvojových center krajského významu (12) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR; Územní plán Slaný zpřesňuje koridor dopravy, vymezený v ZUR. Jedná se o koridor rychlostní silnice R7 (dle ZUR VPS D010) a koridor silnice I/16 (dle ZUR VPS D032) na šíři jejich ochranného pásma.

2.4. ROZVOJOVÉ OSY KRAJSKÉHO VÝZNAMU (51) ZÚR vymezuje v řešeném území: OSk1 Praha – Slaný - Chomutov

2.4.1. Rozvojová osa OSk1 Praha – Slaný – Chomutov (52) Rozvojová osa je vymezena tak, že jsou do ní zahrnuty následující obce (katastrální území) vesprávním obvodu ORP Slaný: Slaný (Dolín, Kvíc, Lotouš, Netovice, Otruby, Slaný, Trpoměchy), Studeněves (53) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a)Územní plán sleduje jako dlouhodobou územní rezervu rozšíření stávající silnice I/7 procházející jižně od Netovic, mezi sídly Kvíc a Kvíček a dále západně od zástavby Slaného přes sídlo Písek severozápadním směrem mimo řešené území na čtyřpruhovou rychlostní komunikaci R7 (ZÚR VPS D010), která bude na severozápadním okraji řešeného území odbočovat ze své původní trasy severním směrem mimo zástavbu Písku. Zde se napojí mimoúrovňovou křižovatkou na silnice III/23728 a 23638. b)Přeložka silnice I/16 navržena severně od Slaného je do ÚP zapracována dle projektu zpracovaného pro ÚR a koridor pro její umístění je zúžen na šíři ochranného pásma. c)Pro rozvoj individuálního bydlení vymezuje územní plán vhodné plochy především v prolukách a respektuje tak kompaktní území města Slaný. Plochy jsou situovány zejména v severním sektoru a na západním okraji (za sportovním areálem) Slaného, městské bydlení s četnými podnikatelskými aktivitami v parterech bytových domů, bude rozvíjeno zejména v severozápadním sektoru města. d)Velmi důležitý bude také rozvoj ekonomické základny města. Proto územní plán navrhuje transformaci a územní rozšíření výrobních areálů nacházejících se v největší míře v ekonomické zóně v jižním a jihovýchodním sektoru Slaného. (54) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) stabilizovat v územních plánech obcí dopravní záměry ZÚR; b) prověřit napojení obcí k budoucím MÚK na trase R7; c) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny; d) ověřit možnost využití transformačních ploch; e) respektovat požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot, zejména městské památkové zóny Slaný a vesnické památkové rezervace Třebíz; f) respektovat požadavky na ochranu přírodních hodnot, zejména evropsky významné lokality Slánsko - Byseňský potok a přírodní památky - Slánská hora.


9

a)Územní plán respektuje ZÚR Středočeského kraje a začleňuje dopravní záměry na úpravu a rozšíření rychlostní komunikace R7 (ZÚR VPS D010) a přeložky silnic I/16 (ZÚR VPS D032) a II/118 (ZÚR VPS D098). Napojení sídla Kvíc na silnici R7 je řešeno kruhovou křižovatkou (s napojením na R7 i na silnici II/236) navrženou jihovýchodně od sídla. b)Územní navrhuje mimoúrovňovou křižovatku na trase R7 s přeložkou silnice I/16 (ZÚR VPS D032), která umožňuje snadné napojení sídel v ORP Slaný na nově navrhovanou dopravní síť. c)Zastavitelné plochy jsou stanoveny v takovém rozsahu, aby odpovídaly kapacitě dopravní a technické infrastruktury města, k novým rozvojovým plochám bez vyhovující dopravní obsluhy jsou navrženy nové místní komunikace. V nových obytných plochách zasahujících do ochranných pásem dráhy, komunikací, elektrických či plynovodních vedení apod. jsou formou regulativů stanoveny podmínky jejich využití v těchto ochranných pásmech. d)Pro komerční využití, resp.pro hromadné bydlení s podnikatelskými aktivitami budou využity některé transformované plochy v severozápadním sektoru Slaného. Také některé výrobní areály na jihu města jsou navrženy k transformaci. e)Městskou památkovou zónu Slaný respektuje územní plán tím, že do těchto prostorů nenavrhuje žádnou novou výstavbu. Dále územní plán respektuje stávající urbanistickou strukturu a definuje podmínky funkčního využití v kapitole f) „Výrokové části“. f)Územní plán respektuje Přírodní památku Slánská hora tím, že do těchto prostorů nenavrhuje žádnou novou výstavbu. Podél Evropsky významné lokality Slánsko – Byseňský potok je navržena severně a severozápadně od Želevčic výsadba trvalých travních porostů.

2.5. CENTRA OSÍDLENÍ (64) ZUR vymezují na území Středočeského kraje tyto centra osídlení: c)Střední centra ostatní – Slaný

2.5.3. Střední centra ostatní (71) ZUR vymezují jako střední centra ostatní: Slaný (72) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) Město Slaný plní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území funkci obce s rozšířenou působností a nachází se zde řada zařízení vyšší občanské vybavenosti (zejména na úseku školství, zdravotnictví, kultury a veřejné správy), které slouží potřebám obyvatel v celém správním obvodu. b) Pro rozvoj individuálního bydlení vymezuje územní plán vhodné plochy především v prolukách a respektuje tak kompaktní území města Slaný. Plochy jsou situovány zejména v severním sektoru a na západním okraji (za sportovním areálem) Slaného, městské bydlení s četnými podnikatelskými aktivitami v parterech bytových domů, bude rozvíjeno zejména v severozápadním sektoru města. Velmi důležitý bude také rozvoj ekonomické základny města. Proto územní plán navrhuje transformaci a územní rozšíření výrobních areálů nacházejících se v největší míře v ekonomické zóně v jižním a jihovýchodním sektoru Slaného. c) Koncepce územně technického uspořádání dopravy na území města sleduje vytvoření plně funkčního uličního systému, který by měl tvořit základní dopravní skelet (kostru hlavních uličních koridorů), zajišťující, spolu s obslužnými komunikacemi, komplexní dopravní obsluhu města a jeho přidružených sídel. Navržený dopravní skelet vychází ze skutečnosti, že město bude mít po dokončení čtyřpruhové rychlostní silnice R7 (ZÚR VPS D010) a obchvatu silnice I. třídy č.16 kapacitní a dopravně vyhovující komunikační napojení ve směru sever - jih, jakož i západ - východ, a to v regionálních i celostátních relacích. SLANÝ - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

10

d) Územní plán respektuje ochranu kulturních nemovitých památek a nenavrhuje do jejich blízkosti žádnou novou výstavbu, která by ji negativně ovlivnila. (73) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) Pro rozvoj individuálního bydlení vymezuje územní plán vhodné plochy především v prolukách a respektuje tak kompaktní území města Slaný. Plochy jsou situovány zejména v severním sektoru a na západním okraji (za sportovním areálem) Slaného, městské bydlení s četnými podnikatelskými aktivitami v parterech bytových domů, bude rozvíjeno zejména v severozápadním sektoru města. Velmi důležitý bude také rozvoj ekonomické základny města. Proto územní plán navrhuje transformaci a územní rozšíření výrobních areálů nacházejících se v největší míře v ekonomické zóně v jižním a jihovýchodním sektoru Slaného. b) Územní plán vytváří podmínky pro zlepšení dopravní obslužnosti návrhem dostatečné dimenzovaných místních komunikací a silnic zajišťující lepší prostupnost města hromadnou dopravou. c) Územní plán Slaný respektuje plánovaný rozvoj sousedních obcí a zohledňuje jejich územně plánovací dokumentace.

4. ZPŘESNĚNÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V PÚR A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ KRAJSKÉHO VÝZNAMU 4.1. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY 4.1.1. Plochy a koridory dopravy mezinárodního a republikového významu 4.1.1.1. Silniční doprava (114) ZÚR zpřesňují na území Středočeského kraje koridor republikového významu (vymezené v PÚR 2008) rychlostní silnice R7 Jemníky – Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) a vymezují koridor rekonstrukce úseku Tuchoměřice (hranice kraje Praha) - Makotřasy jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu D010. Řešené území leží v koridoru rychlostní silnice R7 (úsek Slaný-Louny-Chomutov). Pro tento koridor platí následující zásady: Územní plán zpřesňuje koridor v šíři ochranného pásma (119) ZÚR stanovují pro územní plánování zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro dopravní stavby: a) Územní plán zpřesňuje vymezený koridor R7 (ZÚR VPS D010) na šíři ochranného pásma. b) Územní plán zpřesňuje vymezený koridor silnice I. třídy v šíři ochranného pásma. d) Do blízkosti silničních koridorů silnice R7 nenavrhuje územní plán žádnou novou obytnou zástavbu, zařízení školská, zdravotnická, sociální péče.

4.1.2. Plochy a koridory dopravy nadmístního významu 4.1.2.1. Silniční doprava (138) a) Územní plán zpřesňuje vymezený koridor silnice I. třídy v šíři ochranného pásma. SILNICE I. TŘÍDY

(139) ZÚR navrhují na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: 23) koridor pro umístění stavby D032 – silnice I/16: úsek Slaný – Ješín; (140) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA prostorová či projektová specifická opatření v případě následujících koridorů:


11

d) koridor D032 (silnice I/16) - v rámci řešení projektového záměru a jeho posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA) navrhnout opatření k minimalizaci vlivů na EVL Slánsko - Byseňský potok. Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Slaný nepodstatná. Územní plán přebírá ze ZUR koridor D032 (silnice I/16). Územní plán zpřesňuje vymezený koridor silnice I. třídy v šíři ochranného pásma. Město Slaný není investorem tohoto záměru a proto nebude ani zadavatelem vypracování dokumentace EIA SILNICE II. TŘÍDY

(142) ZÚR navrhují na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: 70) koridor pro umístění stavby D098 – silnice II/118: Zlonice, obchvat; (143) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA prostorová či projektová specifická opatření v případě následujících koridorů: e) koridor D098 (silnice II/118) - v rámci projektového řešení záměru a jeho posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA) navrhnout opatření k minimalizaci vlivů na EVL Slánsko - Byseňský potok, Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Slaný nepodstatná. Územní plán přebírá ze ZUR koridor D098 (silnice II/118). Územní plán zpřesňuje vymezený koridor silnice I. třídy v šíři ochranného pásma. Město Slaný není investorem tohoto záměru a proto nebude ani zadavatelem vypracování dokumentace EIA

4.1.2.5. Cyklistická doprava ¨ (154) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) vytvářet podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu, a to zejména v intenzivně urbanizovaných územích. Územní plán vytváří podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu formou návrhu 2 cykloturistických tras a 1 dopravně obslužné cyklostezky, které jsou vedeny převážně po účelových komunikacích, lesních a polních cestách. (155) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) v územních plánech obcí navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových „cyklotras“, v území rozvojových oblastí (vč. jejich okolí) a v turisticky atraktivních územích. Územní plán vytváří podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu formou návrhu 2 cykloturistických tras a 1 dopravně obslužné cyklostezky, které jsou vedeny převážně po účelových komunikacích, lesních a polních cestách.


12

4.2. PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Poznámka: tučně jsou vyznačené záměry, které nebyly stabilizovány ve schválených ÚP VÚC.

4.2.1. Plochy a koridory technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu 4.2.1.1. Elektroenergetika (156) ZÚR zpřesňují koridor E10 (z PÚR 2008) pro vedení VVN 400 kV TR Výškov – TR Řeporyje jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu E01. Řešeným územím prochází koridor pro vedení elektrické energie VVN 400 kV TR Výškov-TR Řeporyje, vedený v územním plánu jako veřejně prospěšná stavba E01. (158) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a) koordinovat vymezení koridoru pro vymezení stavby E10 (dle PÚR) se sousedním Ústeckým krajem. V souvislosti s návazností na Ústecký kraj respektuje územní plán koridor E10 vedení elektrické energie VVN 400 kV TR Výškov-TR Neporyje (v ZÚR vedený jako VPS E01), jehož trasa je navržena ve směru severozápad - jih a prochází jihozápadním a severozápadním okrajem řešeného území.

4.3. OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ A KOMPENZACI MOŽNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (190) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA následující společná prostorová opatření pro plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury: a) Územní plán řeší v severní části řešeného území 1 evropsky významnou lokalitu Slánsko – Byseňský potok. Územní plán na jejím území nenavrhuje žádnou novou výstavbu. d) Téměř celé správní území města Slaného (kromě jeho jižní části) pokrývá chráněné ložiskové území č.16070000 ložiska černého uhlí č.3160700. Záměry územního plánu nemají na objem zásob černého uhlí v řešeném území vliv. (191) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA následující společná projektová opatření pro plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury: a) Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Slaný nepodstatná. Územní plán přebírá ze ZUR koridor D032 (silnice I/16), D010 (silnice R7) a D098 (silnice II/118). Město Slaný není investorem tohoto záměru a proto nebude ani zadavatelem vypracování dokumentace EIA c) Projektová řešení u záměrů procházející záplavovým územím Červeného potoka budou zajišťovat minimalizaci vlivů na odtokové poměry a umožní rozlivy povodňových průtoků do volné krajiny. d) Územní plán Slaný řeší likvidaci dešťových vod plošně zasakováním v místě jejich vzniku prostřednictvím struh, odvodňovacích příkopů, popř. vsakovacích jímek, budou-li to dovolovat lokální a podložní poměry a stupeň jejich znečištění. V komerčních zónách se doporučuje provést co nejvíce zelených ploch, aby se zmenšilo odtokové množství dešťových vod. e) V textové části územního plánu, v kapitole e)6. „Dobývání nerostů“ je uvedeno, že K povolení stavby na sesuvném území je potřeba doložit podrobně inženýrsko – geologický průzkum a k povolení stavby na poddolovaném území je nutný expertní báňský posudek a doporučuje se postup dle ČSN73 00 39 „Navrhování objektů na poddolovaném území“, a dále, že při umísťování staveb v CHLÚ je nutné postupovat dle §18 a §19 horního zákona. SLANÝ - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

13

f) Bloky zásob výhradního ložiska nejsou záměry územního plánu ohroženy. g) Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Slaný nepodstatná. Územní plán přebírá ze ZÚR koridory silniční dopravy a koridor el. vedení VVN 400kV, které vykazují potenciální významný negativní vliv na krajinný ráz. Město Slaný není investorem těchto záměrů. i) Územní plán navrhuje pro zastavitelné plochy – „Výroba a skladování – lehký průmysl“ (VL) minimální podíl ploch zeleně 40%.

5. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ (196) ZÚR stanovují zásady pro zajištění ochrany a možný rozvoj v územích s přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami, které svým rozsahem ovlivňují významné území kraje nebo mají národníči regionální význam.

5.1. PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ KRAJE (197) Přírodními hodnotami území kraje se rozumí: a) zvláště chráněná území ochrany přírody a krajiny: a.5) přírodní památky: Přírodní památka Slánská hora b) lokality soustavy NATURA 2000 – evropsky významné lokality : EVL Slánsko – Byseňský potok d) plochy pro těžbu nerostných surovin , tedy: d. 2) ložisko černého uhlí č.3160700 d.3) Prakticky celé správní území města Slaného (kromě jeho jižní části) pokrývá chráněné ložiskové území č.16070000 ložiska černého uhlí č.3160700. h) významné krajinné prvky mimo území CHKO; Ve správním území města Slaný se nacházejí 4 registrované významné krajinné prvky i) Ve správním území města Slaný se v rámci územního systému ekologické stability vyskytuje 27 lokálních biocenter, 35 lokálních biokoridorů, 2 interakční prvky. (198) ZÚR stanovují zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami a možného rozvoje těchto území. Z nich se území města Slaného dotýkají zásady uvedené v bodech 198a, b, d, f, i, j, k, l, m: a) Územní plán respektuje ochranu přírodních hodnot uvedených v bodě (197). b) Územní plán chrání a podporuje plnění krajinných funkcí související s přírodními hodnotami uvedených v bodě (197). Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) byly vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Vymezené prvky územního systému ekologické stability trvale zajišťují biodiverzitu, biologickou rozmanitost a rozmanitost ekosystémů. Pro umístění a vymezení biocenter a biokoridorů jsou využity stávající ekologicky stabilnější části zdejší krajiny, jako jsou lesy, rybníky, vodní toky, louky a existující porosty dřevin. Prvky ÚSES jsou lokalizovány se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti. Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability v plochách zemědělské půdy, často drobné vodní toky (VKP), remízky a lesní lemy. Na plochách vymezených pro ÚSES nemohou být prováděny, žádné aktivity snižující ekologickou stabilitu ploch (např. výstavba, odvodnění, úpravy toků,


14

intenzifikace obhospodařování, odlesňování apod.). Revitalizace vodních toků je žádoucí. Na území obce Slaný se dále nacházejí VKP ve smyslu zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění §3 odst. 1 b). Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. V řešeném území jsou též orgánem ochrany registrované VKP podle § 6 zákona 114/1992 Sb. d) Správní území Slaný se nachází v oblasti krajinného rázu Slánsko, Džbánsko, Kladensko. f) Územní plán navrhuje koridor silnice I/16 (ZÚR VPS D032), který zasahuje do EVL Slánsko – Byseňský potok. Tento koridor je převzatý ze ZÚR.

5.2. KULTURNÍ HODNOTY ÚZEMÍ KRAJE (199) Kulturními hodnotami území kraje se rozumí památkově chráněná území a objekty6: d) městské památkové zóny – Slaný (201) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot a) Územní plán Slaný respektuje městskou památkovou zónu Slaný a veškeré nemovité kulturní památky na území města (areál kostela sv. Gottharda s čp. 15, kostel sv. Václava, židovský hřbitov, výklenkovou kapličku, kašnu, výšinné opevněné sídliště - hradiště Slánská hora, měšťanské domy: čp. 1, čp. 4 - Ungelt, čp. 8, čp. 9 Nedvědovský , čp. 12, čp. 34 - Maňasovský, čp. 53, čp. 71, čp. 86, čp. 319, čp.560, městské domy: čp.2, č.p.14 - Modletický, č.p.134 - U Libuše, radnice, děkanství čp. 16, hospodu U věnce čp. 58, spořitelnu čp. 99, městské opevnění - Velvarskou bránu, bašty, synagogu čp. 149, piaristickou kolej s kaplí Panny Marie čp. 159, hotel Pošta čp. 160, hospodu čp. 163, vodní mlýn čp. 348, špýchar čp. 376, záložnu Okresní hospodářská čp. 518, společenský dům čp. 644, sýpku, areál františkánského kláštera s kostelem Nejsvětější trojice, kaple Božího hrobu; městské opevnění – Velvarskou brána a bašty ve Slaném, areál kostela sv. Šimona a Judy v Dolíně; kapli a venkovskou usedlost čp. 28 v Lotouši; areál kostela sv. Jakuba Většího v Lidicích u Otrub; smírčí kříž v Trpoměchách a sýpku a panský dům čp. 6 v Želevčivích) a další výtvarně hodnotné stavby a památky (kapli a zámek v Blahoticích, kapli v Netovicích, kapli a zámeček v Trpoměchách, kapli v Želevčicích a smírčí kříž v Otrubech), do jejichž blízkosti neumísťuje stavby, které by jejich okolí narušily.

5.3. CIVILIZAČNÍ HODNOTY ÚZEMÍ KRAJE (202) Za významné civilizační hodnoty Středočeského kraje jsou považovány: Mezi významné civilizační hodnoty na správním území Slaného patří: a) město Slaný jako střední centrum sídelní struktury

6. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY (204) ZÚR vymezují na území kraje následující krajinné typy: Správní území Slaný se nachází v krajinném typu: S - krajina sídelní, U – krajina příměstská, N – krajina relativně vyvážená (206) ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území a rozhodování o nich (území města Slaného se týkají body a-d, f, h): a) Územní plán Slaný chrání a rozvíjí základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny vymezením prvků ÚSES, IP a VKP, tzn. vymezením sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Vymezení, ochrana a případné


15

doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) a VKP jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Vymezení lokálního ÚSES a VKP je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Územní plán tuto prioritu v rámci tvorby krajinného prostředí dále naplňuje (kromě vymezení ÚSES a VKP) návrhem výsadby ochranné a izolační zeleně (ZO) o rozloze 7,37 ha, vymezením ploch smíšených přírodních (NSP) o rozloze 12,84 ha, návrhem trvalých travních porostů (NZT) o výměře 12,66 ha, návrhem zahrad mimo zastavěné území (NZZ) o celkové výměře 0,84 ha, návrhem lesů (NL) o celkové rozloze 4,78 ha a vymezením vodních ploch (W) o výměře 2,24 ha. b) Územní plán Slaný rozvíjí retenční schopnost krajiny návrhem rozsáhlých ploch smíšených přírodních (NSP) o celkové výměře 12,84 ha c) Územní plán Slaný respektuje a chrání výjimečné části krajiny (uvedené v bodě 197) dle Zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a respektuje podmínky jejich ochrany. d) Územní plán preferuje využívání proluk v zastavěném území a využívá přestavbová území – navrhuje 16 přestavbových ploch o celkové výměře 16,12 ha. f) Územní plán Slaný rozděluje v rámci ploch bydlení řešené území na dvě části. První část tvoří zásady rozvoje zastavitelných ploch, které jsou spolu se současně zastavěnými plochami regulovány výhradně pro vlastní Slaný v rámci funkce „Bydlení v rodinných domech - městské a příměstské“ (BI), „Plochy smíšené obytnév centru města“ (SC) a „Plochy smíšené obytné – městské“ (SM). Druhá část je pak věnována plochám přidružených venkovských sídel v rámci funkce „Bydlení v rodinných domech – venkovské“(BV) a „Plochy smíšené obytné – venkovské“ (SV). Toto rozdělení na město Slaný a na ostatní sídla je navrženo s ohledem na architektonicko-urbanistickou a kulturně společenskou odlišnost Slaného od ostatních přidružených sídel. Slaný se, v důsledku svého dosavadního historického vývoje, následné modernizace a s ohledem na jeho dopravní význam v rámci polohy při navrhované rychlostní silnici R7 (ZÚR VPS D010) a silnici I/16, stalo svým charakterem urbanistického půdorysu spíše sídlem příměstským až městským. V důsledku toho se prohloubil rozdíl mezi architektonicko urbanistickým a výtvarným výrazem Slaného a ostatních přidružených venkovských sídel. V rámci regulativů využití území je stanovena podmínka, že veškeré stavby budou typem a půdorysem domů, tvarem a typem střech respektovat architektonickourbanistický charakter okolní stávající zástavby. h) Stavbami a zařízeními, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu, jsou navrhované koridory silniční dopravy a koridor el. vedení VVN 400kV, které územní plán přebírá ze ZUR. Město Slaný není investorem těchto záměrů.


16

(207) ZÚR stanovují pro úkol pro územní plánování: a) upřesnit vymezení a zásady péče o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základě podrobnějších informací dostupných na této úrovni řešení dotčeného správního území. Správní území Slaný se nachází v krajinném typu: S - krajina sídelní, U – krajina příměstská, N – krajina relativně vyvážená Územní plán vymezuje a upřesňuje zásady péče o krajinu sídelní, krajinu příměstskou a krajinu relativně vyváženou v kapitole c) Specifikace oblastí krajinných typů a jejich cílové charakteristiky

6.1. KRAJINA SÍDELNÍ (S) (208) Správní území města Slaný se nachází v krajinném typu: S - krajina sídelní s těmito charakteristikami: a) větší rozsah zastavěného území, vysoká hustota obyvatel a soustředění ekonomických aktivit; b) nejvíce proměněný krajinný typ; c) lze rozlišit podtypy krajiny sídelní dle umístění: c.1) kontaktní území hl. m. Prahy a velkých měst Kladna a Mladé Boleslavi; c.2) v centrech a osách osídlení; c.3) ostatní. (209) V krajině sídelní stanovují ZÚR tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny; b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty. Územní plán Slaný vytváří kvalitní obytný standard sídelní krajiny prostřednictvím návrhů na realizaci převážně rodinné zástavby formou jednopodlažních rodinných domů s obytným podkrovím. Městské hromadné bydlení ve formě smíšených obytných ploch (s nejrůznějšími podnikatelskými aktivitami v parterech bytových domů) je navrženo prakticky výhradně ve Slaném, ovšem mimo historicky cenné oblasti města, které tak nová výstavba nikterak neznehodnocuje. Nové rozvojové plochy tak plně zapadají do původního zřetelně funkčně strukturovaného charakteru Slaného i přidružených sídel.

6.2. KRAJINA PŘÍMĚSTSKÁ (U) (210) ZÚR vymezují krajinu příměstskou v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) polyfunkční charakter s významným zastoupením bydlení; b) její části jsou dotčeny civilizačními jevy; (211) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich:a) vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení; b) změny využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu. Územní plán vytváří kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci formou návrhu 2 cykloturistických tras a formou návrhu dvou vodních ploch


17

6.6. KRAJINA RELATIVNĚ VYVÁŽENÁ (N) (218) ZÚR vymezují krajinu relativně vyváženou v územích odpovídajícím těmto charakteristikám: a) relativně pestrá skladba zastoupených druhů pozemků; b) nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. (219) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch; b) změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. Územní plán v rámci nápravných opatření směřujících k obnově ekologické rovnováhy navrhuje realizaci ÚSES, jehož podstatou je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území, vymezení úses dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem k zvyšování ekologické stability krajiny.

7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT 7.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY V OBLASTI DOPRAVY (230) ZÚR vymezují koridory pro umístění těchto veřejně prospěšných staveb v oblasti dopravy: Ve správním území Slaný se nacházejí tyto koridory pro umístění VPS v oblasti dopravy: označení VPS

převzato z ÚP VÚC

původní označení

popis VPS

ORP

dotčená obec

dotčené katastrální území

SILNIČNÍ DOPRAVA

Slaný, Černošce, Kladno

Hořešovice, Hořešovičky, Jemníky, Klobuky, Kutrovice, Kvílice, Neprobylice, Slaný, Studeněves, Třebíz, Tuřany, Tuchoměřice, Kněževes, Středokluky, Číčovice, Makotřasy

Koridor silnice I/16: úsek Slaný – Ješín

Slaný

Slaný, Žižice, Velvary

Koridor silnice II/118: Zlonice, obchvat

Slaný

Beřovice, Dřínov, Slaný, Zlonice

D 010

Pražský region, Rakovnicko

D 014, D02

Koridor rychlostní silnice R7: rekonstrukce stávajícího úseku Praha/TuchoměřiceMakotřasy; rozšíření na čtyřpruh – Jemníky-hranice kraje včetně nového obchvatu Lotouše; doplnění a rekonstrukce MÚK (Aviatická, Makotřasy a Kněževes)

D 032

Pražský region

D 046

D 098

Pražský region

D049


Hořešovice, Hořešovičky, Jemníky, Kokovice, Kutrovice, Kvílice, Neprobylice u Kutrovic, Kvíc, Lotouš, Netovice, Slaný, Trpoměchy, Studeněves, Třebíz, Byseň, Kněžívka, Kněževes, Středokluky, Velké Číčovice, Makotřasy Dolín, Otruby, Slaný, Luníkov, Vítov, Žižice, Ješín Bakov, Drchkov, Dolín, Zlonice

18

7.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY V OBLASTI ELEKTROENERGETIKY (231) ZÚR vymezují koridory pro umístění těchto veřejně prospěšných staveb v oblasti energetiky: Ve správním území Slaný se nacházejí tyto koridory pro umístění VPS v oblasti energetiky: označení VPS

převzato z ÚP VÚC

původní označení

popis VPS

Vedení 400 kV – TR Výškov – TR Řeporyje – varianta A

E01

ORP

dotčená obec

dotčené katastrální území

Černošce, Kladno, Slaný

Červený Újezd, Chrášťany, Chýně, Dobříč, Jinočany, Ořech, Rudná, Honice, Zbuzany, Brandýsek, Buštěhrad, Cvrčovice, Dolany, Hřebeč, Kladno, Pchery, Stehelčeves, Třebichovice, Velké Přítočno, Vinařice, Pavlov, Unhošť, Hořešovice, Hořešovičky, Kutrovice, Kvílice, Přelíc, Slaný, Studeněves, Třebíz, Tuřany

Červený Újezd, Chrášťany u Prahy, Chýně, Dobříč u Prahy, Jinočany, Ořech, Dušníky u Rudné, Úhonice, Zbuzany, Brandýsek, Buštěhrad, Cvrčovice, Dolany u Kladna, Hřebeč, Kročehlavy, Pchery, Stehelčeves, Saky, Velké Přítočno, Vinařice u Kladna, Pavlov u Unhoště, Unhošť, Hořešovice, Hořešovičky, Kutrovice, Kvílice, Přelíc, Kvíc, Lotouš, Netovice, Slaný, Studeněvs, Třebíz, Byseň

8. STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ 8.1. POŽADAVKY NA KOORDINACI PLOCH A KORIDORŮ VPS A VPO (238) ORP

OBEC

Slaný

Slaný

Veřejně prospěšné stavby Technická Protipovodňová Doprava infrastruktura ochrana D010, D032, E01 D098

Veřejně prospěšná opatření ÚSES -

(239) Ve správním území Slaného je vedena jako územní rezerva .stavba D010 „Koridor rychlostní silnice R7: rekonstrukce stávajícího úseku Praha/Tuchoměřice-Makotřasy; rozšíření na čtyřpruh“, na jejímž území nenavrhuje územní plán žádné stavby.

9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ (241) Plochy a koridory, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování o změnách využití území, se nestanovují.


19

10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU ORGÁNY KRAJE A PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ (242) Plochy a koridory, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, se nestanovují.

11. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU NA ŽÁDOST (243) Plochy a koridory, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost, se nevymezují.

12. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU (244) Zadání regulačního plánu se nestanovuje.

13. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) (245) Pořadí změn se nestanovuje, jsou však uvedeny priority v oblasti veřejných investic, směřujících zejména do dopravní infrastruktury. Tyto prioritní záměry jsou členěny na investice státu (železnice, nadřazená silniční síť) a investice kraje (silnice II. třídy). (247) DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE e) R7 – Slaný jih-hranice kraje, nová trasa a rozšíření stávajících úseků, přestavba stávajícího úseku Tuchoměřice-Makotřasy (včetně rekonstrukce MÚK Aviatická, Makotřasy a Kněževes) – VPS s označením D010. (248) SILNICE I. TŘÍDY c) I/16 – Slaný (R7)-Ješín, zejména severovýchodní obchvat města Slaný - VPS s označením D032. (250) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) připravovat a realizovat výše uvedené stavby jako důležité investice pro zlepšení dopravní situace na těchto nejvýznamnějších úsecích dopravních sítí.


20

(251) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro výše uvedené stavby a jejich koordinaci v územních plánech dotčených obcí. VPS D010 a D032 jsou zakresleny v grafické části územního plánu a je zajištěna jejich územní ochrana.

Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Návrh územního plánu vychází z požadavků Politiky územního rozvoje ČR a je s ní v souladu. Z hlediska Politiky územního rozvoje ČR, která byla schválena usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009, vyplývá: − − −

− − − −

− − − −

Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel v území. Vytvářet v území podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury (bod 27). Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice (bod 14). Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat při tom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území (bod 16). Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro maximální hospodárné využívání stávajících průmyslových areálů a technických ploch (bod 19). Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika) (bod 22). Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a místních částí při zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny (bod 23). Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.), s cílem minimalizovat rozsah případných škod (bod 25). Nevymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích nebo jen ve výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech (bod 26). (108) R7- vymezení – Úsek Slaný – Louny- Chomutov; důvody vymezení: Zabezpečení jednoho z hlavních dopravních směrů v rámci území státu. (149)E10- vymezení – koridor pro vedení Vyškov – Řeporyje 400kV

b) Údaje o splnění zadání územního plánu Požadavky zadání územního plánu jsou v předkládaném návrhu územního plánu Slaný splněny beze zbytku.


21

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Z demografického hlediska vytváří územní plán předpoklady pro stabilizaci a přiměřený rozvoj jednotlivých sídel. Pokud by se naplnily plochy vymezené územním plánem pro novou bytovou výstavbu, mohl by Slaný zvýšit počet obyvatel ze současných cca 15 200 na 17 000 obyvatel, tedy o více než desetinu proti současnému stavu. (Tento teoretický výpočet cílového počtu obyvatel vychází z očekávaného úbytku bytů ve výši 0,6 % ročně a z orientačního počtu tří obyvatel připadajících na jeden nový rodinný dům, popř. na byt v novém bytovém domě). S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení technické a dopravní infrastruktury se v územním plánu řešilo variantně pouze dopravní propojení mezi ulicemi Pražská a Trojanova.

Historie území SLANÝ

Slaný je historickým centrem oblasti. Město se začalo formovat v 11. století. Kolem roku 1136 zde vystavěli Benediktini chrám Sv. Gotharda, poté vzniká osada. Písemně doložené zmínky o Slaném jsou ale až v roce 1239. Na konci období své vlády Václav II. (1283-1305) povýšil Slaný na královské město. Z této doby pochází městské opevnění uzavírající historické jádro. V roce 1371 městské jádro vyhořelo. Roku 1425 dobyli město husité. V letech 1461-72 byly opět obnoveny hradby a postaveny brány a bašty. Během třicetileté války bylo Slaný téměř zničeno díky četným požárům a drancováním vojsk, v té době patřilo rodu Martiniců (po roce 1618). V roce 1655 byl z podnětu nejvyššího pražského purkrabí Bernarda Ignáce z Martinic vystavěn při kostele Nejsvětější Trojice Františkánský klášter (nyní Bosých karmelitánů). V roce 1794 bylo Slaný opět svobodným městem. Od roku 1884 město znovu obdrželo titul královského města. Důležitým prvkem pro vývoj města se pak stalo přivedení železnice. Díky historickému vývoji jsou rozhodující, kromě územně technických skutečností předurčujících urbanistický půdorys města, pro další rozvoj Slaného jeho mimořádné hodnoty, které určují jeho celkový originální architektonicko-urbanistický výraz. Jedná se především o cenný panoramatický vzhled a historické uspořádání královského města Slaného, tj. dochovaná urbanistická struktura historického jádra, architektonické dominanty města (chrám Sv. Gotharda, františkánský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice, budova radnice, budova bývalé piaristické koleje – dnešní muzeum, Velvarská brána). Tyto památky spolu s krajinnými dominantami – Slánská hora (místo významných archeologických nálezů výšinného opevněného sídliště), vrch Okrouhlík s kaplí Božího hrobu, vytváří jedinečné panorama, které je z hlediska památkové péče a ochrany


22

kulturně- historických hodnot, nutné zachovat. Toto panorama je nutné chránit i ve vazbě na širší okolí města, neboť představuje součást identity města. Nesmí být dalším rozvojem města v žádném případě narušeno. V budoucnu nelze připustit obdobné nevhodné architektonicko-urbanistické projekty z druhé poloviny 20. století, které negativně ovlivnily výtvarný výraz města (výškové panelové domy, obilní silo apod.). Nesmí také docházet k narušení obrazu města hmotově naddimenzovanými monobloky, nebo solitérně umístěnou výstavbou bez návaznosti na stávající zastavěné území. BLAHOTICE

Nejstarší

zmínka

o

vsi

pochází

z

roku 1088,

kdy

měla

v

Blahoticích

majetek vyšehradská kapitula. Ve 14. a počátkem 15. století byla ves v držení vladyk z Blahotic, kteří zde měli tvrz. V 15. století se na Blahoticích usadili vladykové z Kutrovic, později Doupovcové z Doupova. Roku 1532 koupil Blahotice Jan Luníkovský z Vraného, ale za jeho dědiců tvrz na čas zpustla. Od roku 1563 byl majitelem Blahotic Václav Pětipeský z Chyš a Egrberka, který tvrz přestavěl v renesančním slohu. V roce 1590 však toto sídlo vyhořelo. Václav Pětipeský sice získal laskavostí císaře Rudolfa II. za 50 kop grošů dřevo na opravu pohořelé tvrze přímo z císařských křivoklátských lesů, panstvo však od té doby sídlilo více na Neprobylicích a blahotickou tvrz ani po jejím obnovení příliš nevyužívalo. Václavovu

vnukovi

Odolenu

Pětipeskému

byl

majetek

pro

účast

na stavovském

odboji konfiskován a Blahotice dostal roku 1623 nejprve do zástavy a roku 1638 koupí (tehdy se naposledy připomíná blahotická tvrz) Jaroslav Bořita z Martinic. Až do zrušení feudálního zřízení pak ves náležela ke slánskému panství. Po roce 1850 tvořily Blahotice nejprve součást obce Luníkov, později patřily k Vítovu, nyní spadají pod město Slaný. DOLÍN

Vesnici

založili

někdy

na

samém

počátku 14.

století

benediktini

ze slánského proboštství ostrovského kláštera. První písemná zmínka o Dolínu pochází z roku 1325, kdy byla část vsi v majetku vyšehradské kapituly. V roce 1337 pražský biskup Jan IV. z Dražic tento díl Dolína spolu s dalšími statky v okolí převedl novému augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem. Klášter pak přikoupil ještě jiný díl Dolína od vladyk z Blahotic. Ostatek vsi byl v držení měšťanů ze Slaného. Za husitských válek přešla církevní část Dolína do světských rukou a Slánským tak patřila většina vsi, menší díl pak měšťanům z Prahy. V 16. století patřil Dolín k panství Vraný a střídal šlechtické majitele: nejprve Jan III. Zajíc z Hazmburka, dále od roku 1550 Petr Chotek z Vojnína, který roku 1561 zdědil

také Žerotín,

a dále Doupovcové

z

po

Doupova.

něm

jeho

Dle urbáře,

zeť

Jindřich

pořízeného

Brozanský za

Fridricha

z

Vřesovic Doupovce

roku 1592, víme, že tehdy měla ves 12 osedlých. Sňatkem Kristiny Doupovcové přešel Dolín


23

na hraběte Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, za třicetileté války však ves zcela zpustla. Berní rula zde roku 1654 uvádí jedenáct prázdných statků a dvě chalupy. Ve druhé polovině 17. století koupili Dolín Valkounové z Adlaru a připojili k panství Zlonice. Ves se však vzmáhala jen velmi zvolna, ještě v roce 1696 se počítalo pět statků v Dolíně pustých. Po zbankrotovavším Václavu Janu Vojtěchovi Valkounovi vydražil roku 1707 majetek hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat, jehož syn Norbert Vincenc v roce 1721 zlonické panství prodal hraběti Filipu Kinskému ze Vchynic. V držení Kinských pak Dolín zůstal až do zrušení feudálního zřízení. Od roku 1850 byl Dolín samosprávnou obcí, k níž náležely i sousední Želevčice, a to až do 1. ledna 1990, kdy se obec Dolín stala částí města Slaného. KVÍC

Ves spolu s tvrzí se připomíná poprvé v roce 1316, kdy tu bylo několik zemanských statků. Tehdy ves dělil Červený potok na Velký Kvíc, kde stála tvrz, a na Malý Kvíc. V roce 1331 žil ve Velkém Kvíci na tvrzi Vilém se svým bratrem Vznatou ze Zap, po nich pak jejich synové. Až do konce 15. století se vystřídala ve Velkém i Malém Kvíci řada majitelů. Na počátku 16. století došlo ke sloučení obou statků. V roce 1520 byl majitelem vsi Jindřich Selmický z Citova, od roku 1523 Jindřich Bořita z Martinic, po něm před rokem 1528 Jan Štrouch z Chlumku a pak jeho syn Vilém. Ten prodal roku 1579 Kvíc Petru Vokovi Žďárskému ze Žďáru, jemuž byl v roce 1584 pro dluhy zabaven a prodán císařskému radovi Janu Šlejnicovi ze Šlejnic a potom Karlu Říčanskému z Říčan. V roce 1588 získal Kvíc rod Pětipeských z Bysně a připojil ves k byseňskému panství. Protokol o konfiskaci majetku Odolena Pětipeského z Chýš a Egerbeka v roce 1623 připomíná jako součást statku Byseň již jen Kvíc s poplužním dvorem. Tvrz tedy zanikla pravděpodobně po spojení Kvíce s Bysní v roce 1588, protože noví majitelé sídlili jinde.

KVÍČEK

V minulosti psán Malý Kvíc. Na Malém Kvícku (Kvíčku) se 13.11.1596 uvádí Anna Tuchlovská z Vrškobrh a na Malém Kvícku. Ta vystupuje proti Martinovi z Kvíce Malého. Jmenovaná zemřela v roce 1600 a její statek koupili královští komisaři Bořita a Žďárský, Jiřík ze Sudetu, pak Jiří Tuchlovský ze Sudetu a na Malém Kvíci. Když v roce 1606 zemřel, zůstala po něm vdova Anna, která měla neshodu s mlynářkou kvůli Janu Jindřichovi z Tuchlovic, vladykovi z Malého Kvíce. Od roku 1623 také do Malého Kvíce sahal vliv smečenského Jaroslava Bořity z Martinic.

LOTOUŠ

Na katastru obce bylo odkryto pohřebiště se skrčenými kostrami typu únětického. První písemné zmínky o vsi Lotouš jsou z let 1227 – 1228, kdy odtud ze dvou dvorů bral


24

desátky klášter sv.Jiří na pražském hradě. K roku 1273 se ves Lotouš jmenuje jako zboží kláštera na Strahově. Roku 1485 se odtud psal Jan Široký z Lotouše, jinak také z Bysně, který pocházel z rodu Vliněvských z Bysně. Později patřila ves Lotouš nebo její část městu Slanému, kterému byla konfiskována v roce 1547, vrácena roku 1562 a podruhé konfiskována po Bílé Hoře (1623), kdy s celým panstvím Slaný přešla do majetku smečenských Bořitů z Martinic. Berní rula z roku 1654 zde uvádí čtyři statky, z toho dva pusté. Tyto čtyři statky tvořily základ vsi také na počátku 20.století, kdy se zde navíc uvádí ještě tři domky a kaplička sv.Trojice z poloviny 19.století. NETOVICE

Archeologické nálezy kostrových i žárových pohřbů, učiněné v 19. století, dokládají osídlení netovického katastru už v době předhistorické. V předhusitském období byly netovickou vrchností církevní instituce: Polovina Netovic se uvádí v majetku břevnovského kláštera a

kolem

roku 1227 polovina

v

držení kláštera

svatojiřského.

Snad

někdy

za husitských válek vesnice přešla do majetku královského města Slaného (písemně doloženo

od

časů

krále Jiřího).

Za

účast

v prvním

stavovském

odboji král

Ferdinand I. roku 1547 Slánským Netovice, spolu s dalším zbožím, na čas konfiskoval, ale roku 1562 navrátil.

Znovu bylo město Slaný

postiženo konfiskacemi po bělohorské

porážce dalšího stavovského povstání. V roce 1623 tak Netovice, spolu s vesnicemi Želenice a Lotouš, za necelých 16 tisíc kop míšeňských zakoupil Jaroslav Bořita z Martinic ke svému panství Smečno. V držení hrabat z Martinic (později Clam-Martinic) Netovice setrvaly až do zrušení feudálního zřízení. Po roce 1850 byly Netovice zprvu osadou obce Jemníky, v období první republiky samostatnou obcí, později připojeny k městu Slaný.

OTRUBY

Také na území vsi Otrub, nebo také Votrub, jak se osada dříve nazývala, potvrzují archeologické nálezy starověké osídlení. Zmínky o vsi z doby předhusitské jsou velmi sporé. Později ves patřila městu Slaný, ale z dochovaných pramenů není zřejmé, kdy ves do majetku města přišla. Jako slánský statek zůstaly Otruby až do roku 1547, kdy byly městu za účast ve šmalkaldském povstání konfiskovány, ale při císařské milosti roku 1562 byly Slanému Otruby vráceny. Slaný pak o vesnici definitivně přišlo v pobělohorských konfiskacích. Od roku 1623 byla ves v rámci panství Slaný zástavním majetkem Jaroslava Bořity hraběte z Martinic, kterému byly později dědičně prodány. V majetku Martiniců a Clam Martiniců zůstala ves až do první poloviny 19.století, kdy ji ke statku Blahotice koupil baron Karel Puteany. Jeho dědicem byl Werner Friedrich baron z Riese Stallburku.


25

TRPOMĚCHY

První zmínky o vsi se datují do 13. stol., kdy byla ves majetkem církevním a patřila klášteru sv. Jana na Ostrově u Davle. Ves tehdy spravovali benediktini sídlící ve Slaném. Na přelomu 13. a 14. století vyměnil král Václav II. ves benediktinům za jiné zboží v okolí města Březnice a věnoval ji nově zřízenému královskému městu Slaný, v jehož majetku zůstaly až do potrestání města za účast v protihabsburském “šmalkaldském povstání”. Roku 1547 byly Trpoměchy Slanému za vzpouru zkonfiskovány. Po omilostnění je císař Ferdinand I.

městu

31.ledna

1562

vrátil.

Podruhé

přišlo

Slaný

o

Trpoměchy

při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. O rok později byla ves v rámci panství Slaný postoupena Jaroslavu Bořitovi z Martinic, nejprve do zástavy a roku 1638 mu byla prodána. V martinickém područí pak ves zůstala spolu se Slaným až do konce 18. století. ŽELEVČICE

První

písemná

majetek svatojiřský biskupem Janem

zmínka

klášter. IV.

z

se

datuje

Později

k

patřily

Dražic darovány

roku 1227, pražskému

nově

kdy

v Želevčicích

biskupovi a

vlastnil

roku 1337 byly

založenému augustiniánskému klášteru

v Roudnici; část vsi byla v držení drobné šlechty, která zde měla tvrz (1405 se připomíná vladyka Otík, 1432 Albrecht a Jan). V roce 1543 koupilo Želevčice město Slaný, které však drželo ves jen do roku 1547, kdy mu byla zkonfiskována za účast na stavovském odboji a spolu

s Vraným prodána

Petru

Chotkovi

z

Vojnína

a

na

Budenicích.

Od roku 1549 tak patřily Želevčice k panství Vraný. Za třicetileté války vesnice zpustla (někdy v této době zanikla i tvrz) a roku 1663 byla oddělena od vranského panství a natrvalo připojena ke zlonickému zboží Valkounů z Adlaru. V roce 1707 prodal zadlužený Jan Vojtěch Valkoun z Adlaru Zlonice hraběti Norbertu Leopoldovi Libštejnskému z Kolovrat. Od jeho syna Vincenta, pak zlonické panství koupil roku 1721 hrabě Filip Josef Kinský ze Vchynic. V majetku Kinských pak Želevčice zůstaly až do zrušení feudální správy. Od roku 1850 tvořily Želevčice část obce Dolín, s níž byly dne 1. ledna 1990 připojeny k městu Slanému.

Z hlediska památkové péče, která zahrnuje i ochranu industriálního dědictví, je nutné začlenění v urbanismu města a jejich historického významu v dějinách města, neboť mohou představovat kulturní hodnotu ve smyslu §2 zákona č. 20/1987 Sb., O státní památkové péči, přestože nejsou doposud prohlášenými kulturními památkami.


26

INDUSTRIÁLNÍ PAMÁTKY:

Pála/Palaba/Bateria Jaroslav J.Pála založil v roce 1919 v prostorách bývalého cukrovaru malý provoz na výrobu elektrických článků a baterií. Významný zlom nastal v roce 1920. Vložený kapitál Heřmana Löwita umožnil založení akciové společnosti Pála a spol. a následný rozmach firmy. Továrna se 77 zaměstnanci potřebovala také odpovídající prostory, a proto v roce 1925 začala na Pražském předměstí na rohu Flaškařské a Netovické ulice stavba nového závodu, kterou provedl slánský stavitel a architekt Vilibald Hieke. Na počátku třicátých let byla továrna několikrát rozšířena, nejprve o pozemky v prostoru tehdejšího tržiště a později ještě o objekt bývalé Benešovy továrny pod nádražím. Podnik, který nesl název Palaba Slaný, řídil nástupce zakladatele Václav Pála. V době největšího rozmachu v polovině třicátých let se kromě baterií a akumulátorů vyráběly také radiopřijímače, transformátory a nakonec i čistící prostředky a lepidla. Po roce 1939 se výroba rozšířila navíc o svítilny a reflektory. Baterie „Zlatá Palaba“ zůstávaly však nadále hlavním produktem továrny. Roku 1946 byla firma Palaba znárodněna a sloučena s Elektrotechnickou továrnou Schmidt a spol. pod společným názvem Bateria, n.p., Václav Pála byl odsouzen a po 20 letech ve vězení zemřel. Od roku 1997 firma Palaba opět podniká, avšak již v jiné oblasti. Přádelna bavlny Původní Sandtnerova akciová přádelna bavlněné příze byla podle rukopisných pamětí v provozu od roku 1842 na místě pozdějšího ČKD v Ouvalově ulici ve Slaném. Sedmipatrová budova přádelny s vnitřní dřevěnou konstrukcí byla ve své době nejvyšší stavbou ve městě i v blízkém okolí. Po vídeňském burzovním krachu přádelna výrobu zastavila a továrnu koupila v exekuční dražbě r. 1874 firma Basch a de Liser z Havru. Část pozemků pak odkoupila firma Bolzano, Tedesco & spol. Na konci 19. století zaměstnávala přádelna asi 350 dělníků a vyráběla ročně přes milion liber bavlněné příze. Koncem roku 1900 přádelna do základů vyhořela. Pro stavbu nové továrny koupil Honoré de Liser pozemky v “Malé Kvíci”. Projekt moderní, čtyřpodlažní přádelny vypracovala v březnu roku 1902 specializovaná firma Sequin & Knobel z Curychu, stavba se uskutečnila v následujícím roce. Po smrti barona Lisera koupil podnik Ferdinand Přibyl, majitel mechanické tkalcovny v Krčíně. Firma přecházela z otců na syny a v r. 1941 se jmenovala Ferdinand Přibyl a synové, přádelna Slaný. Po znárodnění byla začleněna do Sdružení bavlnářských závodů Praha, později do národního podniku Benar v Benešově nad Ploučnicí. V devadesátých letech byla továrna vrácena původním majitelům, od roku 2002 je majitelem přádelny v ulici K. H. Borovského firma VACCO.


27

Tiskárna František Neubert / Kočka Nárožní dům na dnešním Masarykově náměstí koupil r. 1878 František Neubert a přestěhoval do něho z Husovy ulice svoji tiskárnu a první slánské knihkupectví. Tiskárna zde pod Neubertovým jménem pracovala až do r. 1917, kdy byla z důvodů dědických sporů uzavřena. Roku 1920 koupil dům s tiskárnou ve veřejné dražbě Vojtěch Kočka, který zde provozoval tiskárnu, kartonáž a litografii až do roku 1935, kdy vše přestěhoval do nově zřízených dílen v sousedním domě čp. 139. Novou výrobní budovu tiskárny, která dosud slouží svému účelu a nachází se ve dvorním traktu objektu, vyprojektoval a postavil slánský stavitel Jaroslav Pospíšil v r. 1935. V té době tiskárna zaměstnávala okolo 60 pracovníků. Roku 1948 byla firma znárodněna a začleněna do národního podniku Středočeské tiskárny, současně bylo rozhodnuto o zrušení kartonáže a litografie. Na počátku r. 1991 byla tiskárna, v rámci bývalého Československa jako první tiskárenský provoz, navrácena vnukům zakladatele Vojtěcha Kočky, kteří navázali na firemní tradici a polygrafické výrobky produkují v původních prostorách dosud. Továrna Bolzano, Tedesco & spol. Firma Bolzano, Tedesco & spol. založila v r. 1872 strojírnu, slévárnu železa, kotlárnu a továrnu na drátěná lana. Vlastní patentované konstrukce jí umožnily rychle rostoucí výrobu pro cukrovary a hornictví i pro vývoz do Německa, Itálie a na Balkán. Rozkvětu firmy pomohlo také vybudování Pražsko-duchcovské dráhy, díky níž byl zajištěn plynulý odvoz výrobků. Roku 1884 se majitelem firmy stal Ing. Max Hirsch a po jeho smrti koupila, koncem roku 1898, továrnu akciová společnost Strojírny. V tomto období se závod proslavil především dodávkami hornických zařízení pro doly vznikající v blízkém okolí. Roku 1906 došlo k významnému rozšíření o tzv. horní závod v sousedství železniční tratě. První lokomotivy zhotovené ve slánské “Daňkovce” odtud vyjely v r. 1912. Dále se rozvíjela též výroba rozměrných technologických součástí pro chemii a těžké strojírenství, v horním závodě zahájila výrobu nová mostárna. V průběhu 1. i 2. světové války byl výrobní program přeorientován pro válečné účely. Roku 1945 byla továrna znárodněna pod názvem Českomoravská-Kolben-Daněk, n. p., a po roce 1947 se stala samostatným závodem ČKD s vlastním výrobním programem. V současnosti je továrna v jihozápadní části města za tratí rozprodána a rozparcelována na drobné společnosti holdingu ČKD Slaný. Továrna na velocipédy Viléma Michla Firma Vilém Michl Slaný byla jedním z nejstarších výrobců motocyklů u nás. Původní dílna, která v počátcích dodávala na trh pouze velocipedy, vznikla v r.1894. O tři roky později přikročil zakladatel ke stavbě továrny, ve které byl v r. 1902 vyvinut motor a postupně konstruovány a vyráběny motocykly Michl-Orion. Rozvoj továrny pokračoval a ve dvacátých


28

letech zdejší konstruktéři vytvořili první letecký motor. Roku 1932 firma vlivem hospodářské krize zbankrotovala. Původní tovární prostory v Dražkovické ulici jsou dnes pronajímány jako sklady. Empírová vodárenská věž Vodárenská věž ve Fortenské ulici byla zřízena v r. 1565 jako přečerpávací nádrž pro rozvod vody z mlýna do kašny na dnešním Komenského náměstí. Původní vodárnu nahradila v polovině 19. století dosud stojící věž v podobě strohé empírové patrové budovy, čtvercového půdorysu, s rovnou střechou a atikou ukončenou motivem cimbuří, která v současné době chátrá. Železniční stanice Hlavní trať Pražsko-duchcovské železnice Praha–Moldava vycházela ze Smíchova a vedla přes Dušníky (dnes Rudná), Středokluky, Podlešín, Slaný a Louny do Duchcova a Mostu. V současné době je součástí tratí č. 110, 121, 122 a 173. Stavbu provedlo Podnikatelství železničních staveb Jan Muzika a Karel Schnabel. Celá trať byla zprovozněna 11. května 1873, provoz v úseku Chlumčany u Loun–Slaný byl zahájen již 2. ledna.

Limity využití území Za účelem zajištění udržitelného rozvoje území, respektuje územní plán následující limity využití území: -

ochranné pásmo železnice č.110 v rozsahu 60 m, ochranné pásmo silnic I/7 a I/16 v rozsahu 50 m, ochranná pásma silnic II/118, III/00725, III/23638, III/23639, III/23915, III/23916, III/23919 a III/23933 v rozsahu 15 m, ochranné pásmo venkovního elektrického vedení VVN 110 kV v rozsahu 15 m, ochranná pásma venkovního elektrického vedení 22 kV v rozsahu 10 m, ochranná pásma stožárových trafostanic v rozsahu 7 m, zděných trafostanic v rozsahu 2 m, ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 300 v rozsahu 4 m, resp. 40 m, ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 80 v rozsahu 4 m, resp. 15 m, ochranné a bezpečnostní pásmo regulační stanice (4 m, resp. 20 m), ochranná pásma STL plynovodů v rozsahu 1 m, ochranná pásma tepelných rozvodů a předávacích stanic (2,5 m), ochranná pásma telekomunikačních kabelů v rozsahu 1,5 m, ochranné pásmo radioreléové trasy, PHO vodních zdrojů I. a II. stupně, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma vodovodních řadů v rozsahu 1,5 m, manipulační plocha podél drobných vodních toků v rozsahu 6 m, manipulační plocha podél významných vodních toků v rozsahu 8 m, pásmo hygienické ochrany čistírny odpadních vod v rozsahu 100 m, pásmo hygienické ochrany čistírny odpadních vod v rozsahu 50 m,


29

-

-

ochranná pásma kanalizačních řadů v rozsahu 1,5 m, záplavové území Červeného potoka (Q5 , Q20 , Q100 a QAZ), vzdálenost 50 m od okraje lesa, ochranné pásmo hřbitova (100 m), ochranné pásmo vzletových a přibližovacích prostorů letiště Slaný, ochranné památkové pásmo historického jádra města Slaného a památková zóna historického jádra města Slaného, výhradní netěžené ložisko černého uhlí B3 160700 Slaný, chráněné ložiskové území ložiska černého uhlí č.16070000 Slaný, sesuv č.3396 Slaný, poddolovaná území č.1824 Libovice (8 důlních děl), č.18454 Studeněves, č.1898 Jemníky, č.1902 Slaný 1 (6 důlních děl), č.1922 Slaný 3, č.1986 Podlešín, č.4769 Slaný 2 (2 důlní díla), č.5528 Kvíc (5 důlních děl), č.5529 Slaný 4 (4 důlní díla), CHLÚ Slaný 16070001, lokální prvky ÚSES, významné krajinné prvky (VKP) – registrované, významné krajinné prvky (VKP) – ze zákona, památné stromy včetně ochranných pásem, nemovité kulturní památky: SLANÝ areál kostela sv. Gottharda s čp. 15 (41891/2-564) kostel sv. Václava (23587/2-590) židovský hřbitov (103977) výklenková kaplička (28157/2-588) kašna (42273/2-585) výšinné opevněné sídliště - hradiště Slánská hora (14957/2-699) měšťanské domy: čp. 1 (29047/2-566) čp. 4 - Ungelt (19194/2-568) čp. 8 (32704/2-4066) čp. 9 - Nedvědovský (16012/2-569) čp. 12 - (22927/2-570) čp. 34 - Maňasovský (31813/2-573) čp. 53 (31206/2-574) čp. 71 (32122/2-576) čp. 86 (19347/2-577) čp. 319 (42236/2-4068) čp.560 - Wiehlův dům (21934/2-582) městské domy: čp. 2 (10079/2-4265), č.p.14 - Modletický (44943/2-571) č.p.134 - U Libuše (36999/2-578) radnice (35423/2-567) děkanství čp. 16 (27570/2 - 572) hospoda U věnce čp. 58 (19736/2-575) spořitelna čp. 99 (34471/2-4067) městské opevnění - Velvarská brána, bašty (17463/2-563) synagoga čp. 149 (20692/2-3036) piaristická kolej s kaplí Panny Marie čp. 159 (31401/2-579) hotel Pošta čp. 160 (24764/2-580) hospoda čp. 163 (26264/2 - 581) vodní mlýn čp. 348 (36175/2-4069) SLANÝ - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

30

-

špýchar čp. 376 (45744/2-584) záložna Okresní hospodářská čp.518 (10092/2-4249) společenský dům čp.644 (45275/2-4070) sýpka (45946/2-538) areál františkánského kláštera s kostelem Nejsvětější trojice (32450/2-565) kaple Božího hrobu (29137/2-591) DOLÍN areál kostela sv. Šimona a Judy (21936/2-486) LOTOUŠ kaple (32065/2-4071) venkovská usedlost čp. 28 (24283/2-549) TRPOMĚCHY smírčí kříž (16348/2-587) ŽELEVČICE sýpka (46004/2-4008) panský dům čp.6 (19306/2-4009)

-

Památky, které nejsou zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek ČR(ÚSKP ČR): BLAHOTICE kaple zámek NETOVICE kaple TRPOMĚCHY kaple zámeček ŽELEVČICE kaple OTRUBY smírčí kříž barona Rieseho areál kostela sv. Jakuba Většího (16083/2-4072) (Lidice u Otrub)

-

Památková zóna Slaný: Hranice památkové zóny je vymezena v příloze k vyhlášce MK ČR č. 476/1992 Dle rozhodnutí ONV Kladno z 29.12.1984 je vymezeno památkové ochranné pásmo. Oblast Slánska je charakterizována jako území s archeologickými nálezy. V ÚP Slaný jsou vymezeny tři okruhy architektonicky cenných částí města pro které

platí podmínky pro výstavbu jako v památkové zóně: 1.západní okruh - ulice Brožovského, Kreibichova, Balasova, Vepřkova, Navrátilova, Stehlíkova, západní část Wilsonovy, Tyršova (významné body – vlakové nádraží, Sokolovna, Modlitebna metodistické církve, křižovatka Wilsonovy a Stehlíkovy ulice, železniční přejezdy) 2.severní okruh – ulice Fügnerova, západní část Třebízského, východní část Čechova, Vrchlického, V Ráji, lesopark Háje, areál letního kina, 1. ZŠ, hvězdárna, stráň východně od hřbitova s drobnými památkami a židovským hřbitovem – až po křížek za sloupem vinařů a rybářů (významné body – Sokolovna, Neumannovy domy ve Fügnerově ulici, Háje, nemocnice, 1. ZŠ, hvězdárna, drobné památky, hřbitovy).


31

3.východní okruh – jižní strana Pražské ulice, Flaškářská, Kapalínova, Bartošova, Netovická (severní část),Šimberkova, vybrané domy v Pražské ulici směrem k železničnímu přejezdu

Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Územní plán navrhuje na území města, nepočítáme-li plochy veřejné zeleně (které jsou uvedeny dále) a liniové stavby dopravní infrastruktury, 76 zastavitelných ploch (35 ve Slaném, 5 v Lotouši, dvě v Trpoměchách, 4 v Otrubech, 4 v Želevčicích, 6 v Dolíně, dvě v Blahoticích, 14 v k.ú. Kvíc a 4 v Netovicích). Z tohoto počtu se jedná o 16 ploch bydlení v rodinných domech městského a příměstského, 24 ploch bydlení v rodinných domech venkovského, 4 smíšené plochy obytné městské, 4 smíšené plochy obytné venkovské, jedna plocha bude využita pro veřejnou občanskou vybavenost, dvě plochy pro komerční zařízení malá a střední, jedna plocha pro komerční zařízení plošně rozsáhlé, dvě plochy pro tělovýchovná a sportovní zařízení, jedna plocha pro hřbitov, 15 ploch pro výrobu a skladování – lehký průmysl, jedna plocha pro letiště, tři plochy pro dopravní infrastrukturu a dvě plochy pro technickou infrastrukturu. Předpokládaný počet staveb pro bydlení na návrhových plochách je proveden na základě odborného odhadu projektanta. Tento údaj je pouze orientační. Zdůvodnění zastavitelných ploch je uvedeno v následující tabulce: Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

BI1

Slaný

9,79

BI2

Slaný

3,88

BI3

Slaný

0,11

BI4

Slaný

1,01

BI5

Slaný

0,07

Zdůvodnění změny využití plochy - lokalita přispěje ke zkompaktnění urbanistického půdorysu severní části sídla - rozšíření individuální zástavby v severním sektoru města - převážná část plochy BI1 leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na vodovod a kanalizaci - rekreační zázemí plochy BI1 bude představovat sportovní plocha navržená u východního okraje lokality - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace, která povede podél jejího jižního okraje - kapacita 80-85 rodinných domů - lokalita přispěje ke zkompaktnění urbanistického půdorysu severní části sídla - převážná část plochy BI2 leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na inženýrské sítě - kvalitní přírodní zázemí (lokalita sousedí s významným krajinným prvkem „Na hájích“, od něhož bude oddělena jen úzkým pásem veřejné zeleně) - od plochy BI1 bude plocha BI2 oddělena pásem veřejné zeleně - kapacita 30-35 rodinných domů - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - snadné napojení na inženýrské sítě - kapacita 1 rodinný dům - využití proluky ve stávající zástavbě pro bytovou výstavbu - snadné napojení na inženýrské sítě - kapacita 8-10 rodinných domů - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - kvalitní přírodní zázemí (Červený rybník) - kapacita 1 rodinný dům


32

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

BI6

Slaný

0,94

BI7

Slaný

0,22

BI9

Slaný

0,79

BI17

Slaný

0,02

BI19

Kvíc

0,26

BI20

Kvíc

5,48

BI23

Kvíc

0,67

BI24

Kvíc

0,71

BI25

Slaný

6,39

BI26

Slaný

0,10

BI28

Kvíc

0,10

Zdůvodnění změny využití plochy - přímá návaznost na individuální zástavbu na severovýchodním okraji města - snadné napojení na vodovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové místní komunikace, která bude vstupovat do plochy BI6 z jihozápadu - kapacita 7-8 rodinných domů - přímá návaznost na zastavěné území - snadné napojení na vodovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 2 rodinné domy - využití prostoru zahrad mezi výrobním areálem a stávající obytnou zástavbou pro individuální bytovou výstavbu - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 6-7 rodinných domů - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 1 rodinný dům - propojení osamělé usedlosti u trati se stávající zástavbou u Pikovského mlýna - snadné napojení na plynovod a kanalizaci - mezi plochou BI19 a místní komunikací, resp. Červeným potokem bude vysázena veřejná, resp. ochranná a izolační zeleň - kapacita 2-3 rodinné domy - přímá návaznost na západní okraj zastavěného území sídla, které bude rozšířeno až ke stávající polní cestě - snadná návaznost na inženýrské sítě - rekreační zázemí v podobě lesa a rekreační lokality severně od plochy BI20 - kapacita 45-50 rodinných domů - propojení urbanistických celků sídel Kvíc a Kvíček - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kvalitní přírodní zázemí (nedaleký lesík, údolí Červeného potoka, navržený rybník) - snadné napojení na vodovod - u východního okraje plochy BI23 bude vysázena veřejná zeleň, od budoucího rybníka bude lokalita oddělena pásem zahrad - kapacita 5-6 rodinných domů - využití trojúhelníkového prostoru sevřeného silnicí II/118, místní komunikací a polní cestou na jižním okraji řešeného území mezi zemědělským areálem a obytnou zástavbou pro individuální bytovou výstavbu - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dobré dopravní napojení - kapacita 1-2 rodinné domy - využití volného prostoru na západním okraji města sevřeného stávajícími místními komunikacemi pro novou výstavbu - přímá návaznost na zastavěné území sídla - rozšíření obytné zóny v západním sektoru města - snadné napojení na kanalizaci a plynovod - kapacita 50-55 rodinných domů - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - přímá návaznost na zastavěné území sídla - kapacita 1 rodinný dům - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - přímá návaznost na zastavěné území sídla - kapacita 1 rodinný dům


33

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

BV1

Lotouš

1,02

BV2

Lotouš

0,71

BV3

Lotouš

2,42

BV4

Lotouš

1,33

BV5

Trpoměchy

0,37

BV6

Otruby

0,13

BV7

Otruby

0,41

BV8

Želevčice

0,08

Zdůvodnění změny využití plochy - propojení obou dnes vzájemně odloučených sídelních útvarů v jeden kompaktní urbanistický celek - kvalitní přírodní zázemí v podobě nedalekého lesa - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové obslužné komunikace, která bude mít dva sjezdy ze silnice III/23638 a povede rovnoběžně s touto silnicí téměř po celé délce plochy BV1 - kapacita 8-9 rodinných domů - propojení obou dnes vzájemně odloučených sídelních útvarů v jeden kompaktní urbanistický celek - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové obslužné komunikace, která povede rovnoběžně se silnicí III/23638 a bude vstupovat do plochy BV2 na jejím západním okraji - kapacita 4-6 rodinných domů - rozšíření a zarovnání východní a jihovýchodní části budoucího urbanistického půdorysu Lotouše - většina lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - u jižního okraje plochy BV3 je navržena nová čistírna odpadních vod, od níž bude lokalita oddělena pásem veřejné zeleně - zpřístupnění lokality zabezpečí nová místní komunikace, která bude vstupovat do plochy BV3 ze severu ze stávající komunikace - kapacita 20-25 rodinných domů - plocha BV4 přispívá k zarovnání a ke zkompaktnění jižní části budoucího urbanistického půdorysu Lotouše - zastavění plochy podél jihozápadní hrany silnice III/23638 až k Lotoušskému potoku - kapacita 10-12 rodinných domů - zarovnání urbanistického půdorysu jižní části sídla - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dopravní napojení lokality bude zajištěno ze stávajících komunikací - kapacita 3-4 rodinné domy - výstavba západně od silnice III/23915 na úrovni severozápadního okraje zástavby sídla - snadné napojení na vodovod - kapacita 1 rodinný dům - přímá návaznost na východní okraj zastavěného území sídla - většina lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na vodovod - dopravní napojení lokality z dvou stávajících místních komunikací, z nichž jedna povede k ploše BV7 ze západu a druhá probíhá podél jižního okraje lokality - od železniční tratě a od potoka bude plocha BV7 oddělena pásem ochranné a izolační zeleně - kapacita 3-4 rodinné domy - dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice II/118 - kapacita 1 rodinný dům


34

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

BV9

Želevčice

3,95

Zdůvodnění změny využití plochy -

BV10

Dolín

0,32

-

BV11

Dolín

0,67

BV12

Dolín

0,15

BV13

Dolín

3,19

BV14

Dolín

0,17

BV15

Dolín

1,13

BV16

Kvíc

0,29

BV17

Kvíc

0,07

BV19

Netovice

0,10

BV23

Kvíc

0,06

BV24

Kvíc

0,09

-

-

zarovnání urbanistického půdorysu jihozápadní části sídla rozšíření zastavěného území jihozápadním směrem lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany napříč jižní částí plochy BV9 povede v západo-východním směru nová místní komunikace rekreační zázemí lokality budou tvořit zahrady navržené východně od plochy BV9 od další navrhované místní komunikace, která povede podél jižního okraje lokality, a od silnice II/118 bude plocha BV9 oddělena pásem ochranné zeleně kapacita 30-35 rodinných domů plocha BV10 přispěje ke zkompaktnění severozápadní části urbanistického půdorysu sídla lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany zpřístupnění ze stávající komunikace procházející podél severního okraje lokality kapacita 2-3 rodinné domy plocha BV11 přispěje k zarovnání západní části zástavby Dolína lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany snadné napojení na vodovod kapacita 5-6 rodinných domů přímá návaznost na stávající zástavbu dopravní napojení ze stávající komunikace probíhající podél jižního a západního okraje plochy BV12 kapacita 1-2 rodinné domy přímá návaznost na jižní okraj zastavěného území sídla snadné napojení na vodovod a kanalizaci výhodná expozice pozemků pro výstavbu kapacita 25-30 rodinných domů přímá návaznost na stávající zástavbu lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany kapacita 1-2 rodinné domy přímá návaznost na severovýchodní okraj zastavěného území sídla snadné napojení na vodovod a plynovod lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany dobré dopravní napojení kapacita 8-10 rodinných domů přímá návaznost na zastavěné území dobré dopravní napojení ze silnice III/23639 od Šternberského potoka bude lokalita oddělena pásem zahrad kapacita 2-3 rodinné domy přímá návaznost na zastavěné území od Šternberského potoka bude lokalita oddělena pásem zahrad kapacita 1 rodinný dům rozšíření zastavěného území na severním okraji sídla představovaného izolovanou usedlostí severně od silnice III/00725 jihozápadním směrem žádný zábor půdního fondu dobré dopravní napojení ze silnice III/00725 kapacita 1 rodinný dům přímá návaznost na zastavěné území kapacita 1 rodinný dům přímá návaznost na zastavěné území dobrá expozice pozemku pro výstavbu kapacita 1 rodinný dům


35

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

BV25

Otruby

0,08

BV27

Kvíc

0,57

BV28

Kvíc

0,17

BV29

Blahotice

0,61

SM1

Slaný

11,27

SM9

Slaný

0,02

SM10

Slaný

0,04

SM11

Slaný

0,45

SV2

Otruby

0,28

SV3

Trpoměchy

0,24

SV4

Netovice

1,41

SV5

Netovice

0,22

Zdůvodnění změny využití plochy - rozšíření severního okraje zástavby o plochu západně od silnice III/23915 - od toku Byseňského potoka bude plocha BV25 oddělena pásem zahrad - snadné napojení na vodovod - kapacita 1 rodinný dům - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - snadné napojení na vodovod a kanalizaci - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 4-5 rodinných domů - přímá návaznost na zastavěné území - snadné napojení na vodovod a kanalizaci - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 1-2 rodinné domy - žádný zábor zemědělského půdního fondu - snadné napojení na vodovod - kapacita 5-6 rodinných domů - plocha SM1 přispěje ke zkompaktnění a sevření urbanistického půdorysu v západním sektoru města - propojení dnes rozdělených lokalit bytových domů v jeden souvislý urbanistický celek - snadné napojení na inženýrské sítě - podél západního a severního okraje plochy SM1 povedou dvě nové místní komunikace - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - žádný zábor půdního fondu - směrem k silnici I/16 bude vysázena veřejná zeleň - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - zpřístupnění ze stávající komunikace procházející při západním okraji lokality - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - směrem k silnici I/16 a k Červenému potoku bude vysázena veřejná zeleň - snadné napojení na vodovod - pro zpřístupnění plochy SM11 bude z jihu vybudována nová kratší místní komunikace - zarovnání urbanistického půdorysu jižní části sídla - od toku Byseňského potoka bude plocha SV2 odcloněna jednak současnými zahradami, jednak navrženou ochrannou a izolační zelení, popř. zelení přírodního charakteru - většina lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 1-2 rodinné domy - přímá návaznost na zastavěné území - přístup k lokalitě bude ze severu ze stávající komunikace - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kapacita 1-2 rodinné domy - plocha SV4 značně přispěje ke zkompaktnění jihovýchodní části urbanistického půdorysu sídla - snadné napojení na kanalizaci svedené do stávající ČOV situované východně od lokality - mezi plochou SV4 a silnicí I/7 bude vysázena veřejná zeleň - kapacita 9-10 rodinných domů - využití severozápadní části výrobního areálu pro bydlení - žádné nároky na zemědělský půdní fond - kapacita 1-2 rodinné domy


36

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

OK1

Slaný

4,49

OM1

Slaný

0,36

OM2

Slaný

0,09

OV4

Slaný

0,48

OS1

Slaný

1,13

OS2

Slaný

1,85

OX1

Slaný

10,02

OH1

Slaný

1,29

VL1

Slaný

2,01

VL2

Slaný

7,83

Zdůvodnění změny využití plochy - koncentrace prodejních, stravovacích, ubytovacích a společensko-kulturních zařízení komerční občanské vybavenosti regionálního významu na ploše na severozápadním okraji města - výhodná poloha u křižovatky silnic I/7 a I/16 - bezprostřední návaznost na stávající zástavbu Slaného - snadné napojení na vodovod - vedle silnice I/16 budou jednotlivá zařízení zpřístupněna také z nové místní komunikace, která povede ze silnice I/16 podél východního okraje lokality jižním směrem - při jihovýchodním okraji plochy OK1 bude vysázena veřejná zeleň - na západním okraji města, v sousedství bytovek a výrobního areálu, je navržena výstavba zařízení komerční občanské vybavenosti - podél západního a jižního okraje lokality povedou dvě nové místní komunikace - na ploše zeleně v severní části města je vymezena plocha pro komerční občanskou vybavenost - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na inženýrské sítě - přístup k lokalitě bude od západu ze stávající místní komunikace - vyplnění proluky ve stávající obytné zástavbě v severozápadním sektoru Slaného pro zařízení občanské vybavenosti - snadné napojení na vodovod a kanalizaci - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace, která povede podél jejího jižního okraje - sportovní zázemí pro obyvatele ploch BI1 a BI2 - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace, která povede podél jejího jižního okraje - mezi severním okrajem plochy OS1 a výrobním areálem bude vysázena veřejná zeleň - rozšíření areálu stadionu v jihovýchodním sektoru města jižním směrem - využití kvalitního přírodního prostředí v jižní části k.ú. Slaný pro větší sportovní vyžití místních obyvatel - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - rozšíření stávajícího areálu sportovního letiště v jihozápadním sektoru Slaného západním směrem až k lesu - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - propojení dvou hřbitovů (většího a menšího) severovýchodně od centra města - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na vodovod - propojení dvou menších výrobních areálů na severozápadě Slaného v jednu větší ekonomickou zónu - posílení ekonomické základny severozápadní části města - dobré dopravní napojení (plocha VL1 se rozkládá podél budoucí trasy silnice I/16 značené v ZÚR jako VPS D032) - snadné napojení na vodovod - rozšíření rozsáhlé ekonomické zóny v severním sektoru města severním směrem, až za stávající místní komunikaci - dobré silniční dopravní napojení (lokalita leží u silnice II/118) - snadné napojení na vodovod a plynovod


37

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

VL4

Slaný

2,29

VL5

Slaný

7,36

VL6

Slaný

10,93

VL7

Slaný

0,07

VL9

Slaný

4,43

VL10

Slaný

0,98

VL12

Želevčice

1,50

VL13

Kvíc

1,01

VL14

Kvíc

1,63

VL15

Slaný

2,24

VL16

Blahotice

0,17

VL17

Kvíc

0,34

VL18

Slaný

0,68

TI1

Lotouš

0,20

Zdůvodnění změny využití plochy - rozšíření rozsáhlé ekonomické zóny v severním sektoru města východním směrem - zarovnání urbanistického půdorysu severovýchodní části Slaného - snadné napojení na vodovod a plynovod - zarovnání severního a východního okraje areálu výroby a skladů ve východním sektoru města - snadné napojení na plynovod a vodovod - výrazné rozšíření ekonomické zóny jižně od železniční tratě východním směrem - dobrá návaznost na železnici - rozšíření výrobního areálu jižně od centra města severovýchodním směrem - žádné nároky na zemědělský půdní fond - snadné napojení na inženýrské sítě - zarovnání jižního okraje výrobního a skladového areálu za železnicí - plocha VL9 by mohla být přístupná i po nové místní komunikaci přicházející k výrobnímu areálu ze západu od rekreační lokality - zarovnání jižního okraje výrobního a skladového areálu za železnicí - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - plocha VL10 bude zpřístupněna ze stávající místní komunikace probíhající podél jejího severního okraje - rozšíření areálu výroby a skladů východním směrem až ke stávající komunikaci - snadné napojení na vodovod - posílení ekonomické základny sídla - dobré dopravní napojení (lokalita leží při silnici II/118) - snadné napojení na plynovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - posílení ekonomické základny sídla - dobré dopravní napojení (lokalita leží při silnici II/118) - snadné napojení na plynovod - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - rozšíření komerční zóny na severním okraji města severozápadním směrem, až k silnici I/16 - dobré dopravní napojení na silnici I/16 - rozšíření severní části stávajícího výrobního areálu západním směrem - dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice I/16 - snadné napojení na vodovod - žádný zábor zemědělského půdního fondu - mezi plochou VL16 a Blahotickým rybníkem bude vysázena zeleň - posílení ekonomické základny sídla - kolem lokality bude vysázena ochranná a izolační zeleň - žádné nároky na zemědělský půdní fond - rozšíření výrobního areálu v jižním sektoru města jihozápadním směrem až k rekreační zóně - žádné nároky na zemědělský půdní fond - vyřešení likvidace odpadních vod v sídle - poloha ČOV na levém břehu Lotoušského potoka - od budoucí obytné zástavby bude areál ČOV oddělen pásem veřejné zeleně


38

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

TI2

Želevčice

0,04

DS1

Slaný

0,08

-

DS2

Slaný

0,09

-

DS64

Slaný

0,97

-

Zdůvodnění změny využití plochy

-

vyřešení likvidace odpadních vod v sídle žádné nároky na zemědělský půdní fond parkoviště pro komerční zónu na severozápadním okraji města lokalita leží na neplodné půdě dobrá dopravní poloha při navržené přeložce silnice I/16 značené v ZÚR jako VPS D032 záchytné parkoviště pro ekonomickou zónu v jižním sektoru města lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany návrh čerpací stanice pohonných hmot při budoucí trase silnice I/7 od provozu na silnici I/7 bude plocha DS64 odcloněna pásem ochranné a izolační zeleně

Územní plán dále navrhuje 16 ploch přestavby (11 ve Slaném, dvě v Kvíci, dvě v Netovicích a jednu v Otrubech) – dvě plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské, tři plochy bydlení v rodinných domech venkovské, 9 ploch smíšených obytných městských a po jedné ploše bude využito pro veřejnou infrastrukturu a komerční zařízení malá a střední v rámci občanského vybavení. Zdůvodnění ploch přestavby uvádí tabulka: Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

BI22

Kvíc

1,35

BI27

Slaný

0,38

BV20

Netovice

0,63

BV21

Netovice

1,43

SM2

Slaný

0,73

Zdůvodnění změny využití plochy - vyplnění proluky ve stávající zástavbě rodinných domů pro novou individuální výstavbu - kvalitní přírodní prostředí v údolí Červeného potoka, od něhož bude ve své severní části plocha BI22 odcloněna pásem ochranné zeleně - snadné napojení na inženýrské sítě - kapacita 10-12 rodinných domů - vyplnění proluky ve stávající zástavbě za silnicí jižně od bytovek nedaleko centra města pro novou individuální výstavbu - žádný zábor zemědělského půdního fondu - snadné napojení na inženýrské sítě - kapacita 3-4 rodinné domy - lokalita přispěje k propojení dvou dnes odloučených zastavěných území sídla v jeden komplexní urbanistický celek - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na kanalizaci - kapacita 5-6 rodinných domů - lokalita přispěje k propojení dvou dnes odloučených zastavěných území sídla v jeden komplexní urbanistický celek - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na kanalizaci - kapacita 11-13 rodinných domů - přestavba stávajících nevyužitých objektů na bytové domy charakteru městského smíšeného obytného bydlení - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod a plynovod - mezi plochou SM2 a novou místní komunikací procházející severozápadním okrajem města v severo-jižním směru bude vysázena ochranná zeleň - kapacita dva bytové domy po 8 bytových jednotkách


39

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

SM3

Slaný

0,60

SM4

Slaný

0,36

SM5

Kvíc

2,34

SM6

Slaný

0,91

SM7

Slaný

1,58

SM8

Slaný

0,77

SM14

Slaný

0,37

SM15

Slaný

0,41

SV6

Otruby

2,30

OV1

Slaný

0,61

OM3

Slaný

1,35

Zdůvodnění změny využití plochy - přestavba stávajících nevyužitých objektů na bytové domy charakteru městského smíšeného obytného bydlení - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod a plynovod - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace, která povede podél jejího severního okraje - kapacita dva bytové domy po 8 bytových jednotkách - přestavba stávajících nevyužitých objektů na bytové domy charakteru městského smíšeného obytného bydlení - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod a plynovod - zpřístupnění ze silnice II/118 a ze stávající místní komunikace ústící na silnici II/118 - kapacita jeden bytový dům s 8 bytovými jednotkami - využití areálu dnes již nevyužívané přádelny pro bytovou výstavbu charakteru městského smíšeného bydlení - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na plynovod a kanalizaci - kapacita 5 bytových domů po 8 bytových jednotkách - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dobré dopravní napojení - od silnice I/16 a od Červeného potoka bude plocha SM6 oddělena pásem veřejné zeleně - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové místní komunikace vedoucí ze silnice I/16 - mezi plochou SM7 a stávajícím i navrhovaným tokem Červeného potoka bude vysázena veřejná zeleň - kvalitní přírodní zázemí v údolí Červeného potoka - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - snadné napojení na kanalizaci - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové místní komunikace vedoucí ze silnice I/16 - plocha SM8 bude zásobena elektrickou energií z trafostanice situované na jejím severním okraji - mezi plochou SM8 a stávajícím tokem Červeného potoka a rekreační zástavbou jižně od lokality bude vysázena veřejná zeleň - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na inženýrské sítě - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod a kanalizaci - využití areálu statku na západním okraji sídla pro bytovou výstavbu - žádné nároky na zemědělský půdní fond - snadné napojení na vodovod - kapacita 14-16 rodinných domů - využití části obytného území v severozápadním sektoru Slaného pro zařízení občanské vybavenosti - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na vodovod - lokalita bude zpřístupněna z nové místní komunikace, která povede podél jejího severního okraje - využití prostoru mezi individuální zástavbou a železniční tratí v severozápadním sektoru města pro zařízení komerční občanské vybavenosti - žádné nároky na zemědělský půdní fond - snadné napojení na inženýrské sítě


40

Územní plán vymezuje v rámci sídelní zeleně 24 ploch veřejné zeleně (včetně veřejného parku) – 17 ve Slaném (na západním okraji sídla, podél severovýchodního okraje plochy BI1 a jižního okraje plochy BI2, v údolí Červeného potoka na východě města a v zóně občanské vybavenosti severozápadně od centra města), 3 v Lotouši (mezi plochami BV1 a BV2 a silnicí III/23 728 a mezi budoucí čistírnou odpadních vod a plochou BV3), jednu v Dolíně (u východního okraje sídla), 3 v k.ú. Kvíc (při severní hranici katastru, podél severního okraje plochy BI19 a při východním okraji plochy BI23) - o celkovém rozsahu 34,53 ha. Dále navrhuje územní plán jednu plochu zahrad (ZS2) v jihozápadní části Želevčic.

Doprava Železniční doprava Současný stav Územím města Slaný prochází jednokolejná železniční trať Praha-Dušníky-PodlešínLouny-Most, uvedená do provozu v roce 1873 s traťovou rychlostí 70 km/h a určená zejména pro dopravu uhlí. V letech 1880 až 1884 byla prodloužena až do Moldavy a napojena na německé dráhy. Toto spojení bylo přerušeno v roce 1945 a nebylo znovu obnoveno. Doprava osob neustále rostla a v trase Praha-Most jezdilo – vedle místních osobních vlaků několik párů parních a později motorových rychlíků denně. Když byla tato jednokolejná trať prodloužena přeložkou kvůli rozšíření letiště Praha – Ruzyně, byla dálková osobní doprava převedena do trasy Praha-Kralupy-Podlešín-Most. Po omezení provozu v úseku Rudná (dříve Dušníky)-Podlešín došlo k další redukci osobní i nákladní dopravy, neboť jednokolejná trať Kralupy nad Vltavou-Podlešín má zcela nevyhovující technické i kapacitní parametry, snižující její propustnost a přepravní rychlost. Z toho důvodu také nemohl být dosud zaveden taktový grafikon, obvyklý již na většině ostatních tratí. V roce 2009 tvořilo dopravní obsluhu města Slaný 17 párů osobních a spěšných vlaků za 24 hodin v úseku Kralupy n.V.–Podlešín–Slaný a 13 párů v úseku Slaný-Zlonice–Louny (-Most). Dopravu provozuje společnost České dráhy. Nákladní doprava v úseku SlanýZlonice se provozuje podle potřeby, v úseku Podlešín-Slaný v intenzitě 5 párů vlaků za 24 hodin; mimo to se v úseku Slaný-Slaný předměstí obsluhují 2 vlečky. Městu slouží železniční zastávka Slaný předměstí v průmyslové části města a železniční stanice Slaný. Toto nádraží má 8 staničních kolejí, z toho 4 opatřené sypanými nástupišti, a slouží k zastavování, křižování, výpravě a odstavování vlaků, k nakládce a vykládce na nákladišti a rampě a k obsluze vleček. Železniční nástupiště jsou úrovňová bez podchodu, nádražní budova je postavena směrem k centru města s východem do ulice Wilsonovy, která je sběrnou komunikací.


41

Nádraží půlí zástavbu na dvě nestejné části, jeho vzdálenost od historického centra činí 1 km. V trati je několik úrovňových železničních přejezdů, které jsou dobře zabezpečeny a netvoří nebezpečné překážky provozu. Z toho dva jsou umístěny na zhlaví stanice, na severním zhlaví je podchod pro pěší propojující městské části. Příjezd k nákladištím je z ulice Lacinovy a z ulice Wilsonovy po účelové komunikaci (její část byla postoupena městu a v dokumentaci je pracovně pojmenována jako Nádražní ulice). Nebezpečnou situaci tvoří chůze po železniční trati od přejezdu Třebízského ulice do železniční stanice Slaný. Obsazení

nejzatíženějšího

přejezdu

v Pražské

ulici

železniční

dopravou

činí

46x1,3 = 60 min denně a maximálně 3x1,3 = 4 min za hodinu. Při největší intenzitě silniční dopravy 10.590x0,15 = 1588 voz/h neprojede za 1,3 min 34 vozidel. Kapacita pozemní komunikace na tomto železničním přejezdu však činí 2000:60x1,3 = 43 vozidel, takže kolona před přejezdem se vyprázdní za 34:(43-34)x1,3 = 5 minut. K této situaci může dojít 50x za rok. Jelikož dopravní moment na železničních úrovňových přejezdech po realizaci komunikačních úprav podstatně poklesne, není třeba zřizovat mimoúrovňová křížení. Dopravní moment železniční a silniční dopravy na úrovňových přejezdech ve Slaném je vypočten do tabulky podle vzorce M = 10.Is.(Pv+Pp+Pm), kde Is je padesátirázová hodinová intenzita silničního provozu, rovnající se 0,15tinásobku denní intenzity podle celostátního sčítání dopravy z roku 2005, Pv je počet vlakových jízd oběma směry za 24 hodin, Pp je počet posunových jízd (vleček) a Pm je průměrný počet posunů mezi dopravnami.

Přejezd v ulici

Výpočet dopravního momentu

Pražská Netovická Lacinova Mánesova Třebízského

10x0,15x10.590x(44+2+0) 10x0,15x1.000x(44+4+0) 10x0,15x3.000x(44+6+0) 10x0,15x2.000x(26+12+2) 10x0,15x9.582x(26+0+2)

M 762.480 72.000 225.000 96.000 402.444

Doporučené přejezdové zabezp. zařízení zabezpečovací zařízení se závorami světelné zabezpečovací zařízení zabezpečovací zařízení se závorami světelné zabezpečovací zařízení zabezpečovací zařízení se závorami

Návrh Na hlavním železničním nádraží se doporučuje vybudovat ostrovní nástupiště s podchodem. Pro lepší obsluhu centra města a pro zlepšení vazby na autobusovou dopravu se zřídí nová železniční zastávka v úrovni křižovatky ulic Pražská/Flaškařská. Přístupová stezka pro chodce a cyklisty o šířce 3,0 m se napojí na účelovou a místní bezejmennou komunikaci mezi garážemi a Ouvalovou ulicí.


42

Silniční motorová doprava Současný stav Síť pozemních komunikací ve městě a v okolí je velmi hustá a poměrně kvalitní a umožňuje intenzivní individuální i hromadnou dopravu. Obvyklým nedostatkem komunikací je místy nedostatečné rozšíření v obloucích nebo chybějící odvodnění do dešťové kanalizace. Autobusové dopravě slouží několik linek a zastávek MHD a autobusové stanoviště mezi Šultysovou a Ouvalovou ulicí, vzdálené od centra 0,4 km a zaujímající úctyhodnou plochu 0,64 ha s pěti ostrovními nástupišti. Městem prochází 10 dálkových linek z Prahy, dalších 8 linek Praha-Slaný vede různými trasami. Obdobně vede 6 různých linek ze Slaného do Kladna. Další dálkovou, regionální a místní dopravu zajišťuje několik provozovatelů ve 22 směrech. Silniční síť v prostoru města Slaný a přičleněných obcí tvoří silnice I., II. a III. třídy a jejich průtahy zastavěným územím (intravilánem), které jsou tvořeny místními sběrnými komunikacemi třídy B: I/7

Praha-Louny-Chomutov-Hora

sv.

Šebastiána

vede

obchvatem

po

okraji

sledovaného území a prochází bezkolizně mezi zástavbou Kvíce a Kvíčku, ale v pokračování

původní

dosud

nepřeloženou

trasou

půlí

lokalitu

Písek

v k.ú. Lotouš v místě napojení silnic III/23638 a III/23728, I/16

Řevníčov-Velvary-Mělník prochází centrem města Slaný ulicemi Dukelských hrdinů

s železničním

přejezdem,

Brožovského,

Dr.E.Beneše,

Palackého

a Lázeňská (s variantou Šultysova – U brodu), I/16B

v centru města Slaný vede jednosměrně dopravu ulicí Třebízského,

II/118

Kamýk-Příbram-Kladno-Budyně-D8 prochází centrem města Slaný ulicemi Smečenská, Záfortenská, Šultysova (s variantou Ouvalova), U brodu, část Lázeňské a Nosačická,

II/236

Zdice-Lány-Smečno-Kvíc/Těhule, křižovatka II/118, se nedotýká zástavby,

III/00724

Slaný-Jemníky (-Pchery) vychází z okružní křižovatky ulic Ouvalova, Šultysova, U brodu a Pražská, kterou probíhá zástavbou až na konec; za železničním přejezdem vede extravilánem,

III/00725

Slaný-Netovice-Jemníky, vychází z Pražské ulice a vede Netovickou ulicí a středem Netovic,

III/1186

v centru města Slaný vede ulicí Šultysovou jako spojka mezi I/16 a II/118,

III/23630

Malíkovice-Studeněves-Slaný vede Lacinovou ulicí po železničním přejezdu a ulicemi Tyršova a Wilsonova do centra Slaného; v současnosti je však Tyršova ulice uzavřena pro nákladní dopravu a využívá se komunikace s pracovním


43

názvem „Nádražní“, vedoucí podél železniční stanice na donedávna drážním pozemku; chodník není dokončen, III/23638

Smečno-Lotouš/Písek prochází zástavbou Lotouše a Písku,

III/23644

Slaný předměstí-Drnov vede na hranici s k.ú.Knovíz a Podlešín po železničním přejezdu mimo zástavbu,

III/23645

spojka od 00724 k 23644 u „Blahotska“ po hranici s k.ú. Knovíz vede mimo zástavbu,

III/23728

Klobuky-Lotouš/Písek prochází středem lokality Písek v k.ú.Lotouš,

III/23915

Jarpice-Drchkov-Otruby-křižovatka II/118 prochází středem obce Otruby,

III/23916

Slaný (křižovatka I/16)-Trpoměchy-Zlonice vede osou sídla Trpoměchy,

III/23919

Poštovice-Beřovice-Dolín/Želevčice prochází lokalitou Želevčice v k.ú.Dolín,

III/23921

Vítov-Zlonice vede po okraji sledovaného území,

III/23922

křižovatka III/23919-Dolín dotýká se okraje sídla Dolín,

III/23933

Hospozín-Dolín-Slaný (křižovatka II/118) probíhá osou sídla Dolín.

Technické popisy a údaje o všech komunikacích ve sledovaném prostoru jsou uvedeny v tabulkách. O intenzitě silniční dopravy nejlépe vypovídá poslední sčítání dopravy z roku 2005. Pro rok 2010 je při tom tyto hodnoty třeba vynásobit koeficientem 1,06 u nákladní a 1,19 u osobní dopravy. K roku 2015 se uvažuje s průměrným nárůstem dopravních výkonů o 28 %, počtu vozidel o 20 %. Uvádějí se intenzity měřené v uvedeném úseku komunikace během 24 hodin špičkového dne ve skladbě: těžká vozidla (autobusy a nákladní vozy) + osobní vozidla + motocykly = celkem voz/den I/7

4780 + 12769 + 34 = 17583 od Prahy k II/118 3753 + 10227 + 35 = 14015 mezi II/118 a I/16 4847 + 10778 + 44 = 15669 od I/16 přes Lotouš/Písek směr Louny

I/16

816 + 5211 + 29 = 6056

od I/7 v ulici Dukelských hrdinů

902 + 8626 + 54 = 9582

od

vyústění

III/23916

k rozvětvení

Brožovského/Třebízského

I/16B

472 + 5320 + 28 = 5820

v jednosměrné Brožovského ulici

893 + 8889 + 57 = 9839

v ulici Dr.E.Beneše

1015 + 7108 + 59 = 8182

v Palackého ulici

1641 + 5932 + 23 = 7598

v Lázeňské ulici západ

3552 + 5825 + 39 = 9216

v Lázeňské ulici střed a východ

3926 + 4950 + 28 = 8904

v prostoru Blahotic (a Vítova)

530 + 6472 + 54 = 7056

v jednosměrné ulici Třebízského


44

II/118

349 + 1536 + 21 = 1906

od Švermova k II/236

2414 + 6905 + 58 = 9377

ve

Smečenské

a

Záfortenské

ulici

(alternativně v Ouvalově)

II/236

761 + 7874 + 43 = 8676

v Šultysově ulici

5665 + 7595 + 44 = 13303

v ulici U brodu (nejzatíženější úsek)

1229 + 5462 + 31 = 6722

v Nosačické ulici

1591 + 3685 + 33 = 5309

od Smečna k II/118

III/00724 2723 +10214 +57 = 12994 v Pražské ulici (2. nejzatíženější úsek) 3460 + 7087 + 43 = 10590 od hranic Slaného po I/7 III/1186 1072 + 8436 + 83 = 9591

v Šultysově ulici

III/23916 158 + 1130 + 11 = 1299

ze Slaného do Trpoměch

III/23933 177 + 344 + 7 = 528

jen na hranici území

Po úpravě dopravního značení se intenzity na některých komunikacích - zejména v Ouvalově ulici – znatelně změnily, ale nové měření není k dispozici. Na zde neuvedených komunikacích nebylo žádné sčítání provedeno. Z rozboru shromážděných údajů podle sčítání dopravy v roce 2005 a ze statistického nárůstu vyplývají tyto závěry pro sledované území: a)

b)

největší zatížení těžkými vozidly vykazuje 1)

průtah silnice I/16 Lázeňskou ulicí v trase Slaný-Velvary,

2)

průtah silnice III/00724 ulicí Pražskou v trase (Praha-) silnice I/7-Slaný a

3)

průtah silnice II/118 Smečenskou ulicí v trase (Kladno/Praha-) silnice I/7-Slaný

největší zatížení osobními vozidly vykazuje 1)

průtah silnice III/00724 jako v bodě a)2),

2)

průtah silnice I/16 Dukelskou ulicí v úseku mezi rozdvojením na větve 16 a 16B a mezi napojením silnice III/23916; větší nárůst zde však způsobuje doprava ze zástavby,

3) c)

průtah silnice II/118 jako v bodě a)3).

I po výstavbě obchvatu silnice I/7 zůstává jako nejzatíženější stále „pražská silnice“ deklasovaná na III. třídu! Nákladní doprava z východní větve silnice I/16 pokračuje zjevně v západním a jižním směru po silnicích II/118 a III/00724 a nikoliv po silnici I/16.

d)

Největší intenzita nákladní dopravy v centru byla naměřena v ulici U brodu a současné dopravní značení na křižovatce tvaru Y Lázeňská-U brodu způsobuje kolony v obou ulicích.

e)

Největší intenzita osobní dopravy v centru byla naměřena v ulicích Dr. E. Beneše, Šultysova, U brodu a Palackého.

f)

Nejzatíženějším dopravním uzlem je okružní křižovatka ulic Pražská, U brodu, Šultysova a Ouvalova, jejíž součtová intenzita v roce 2005 činila 39 tisíc vozidel za den, z toho 12 tisíc vozidel těžkých; nepříznivou situaci zhoršuje skutečnost, že v ulici U brodu


45

se nacházejí tři křižovatky v úseku 318 m dlouhém a tím se navzájem provozně nepříznivě ovlivňují, přenášejíce kolony z jedné na druhou; třetí křižovatku totiž tvoří Vinařického ulice, která jediná zpřístupňuje střed centrální části města ze sběrných komunikací. g)

Na vozovkách místních komunikací nejsou většinou vyznačeny jízdní pruhy; jsou sice opatřeny obrubníky, ale chodníky jsou někdy nezpevněné a zatravněné.

Návrh Všechny místní sběrné komunikace a důležité místní obslužné komunikace se vybaví vodorovným dopravním značením s vymezením jízdních, odstavných a cyklistických pruhů v hlavním dopravním prostoru. Na těchto komunikacích a v dalších místech s větším dopravním zatížením a s vyšší frekvencí chodců se vybudují a označí přechody pro chodce doplněné stavebními úpravami pro zklidnění motorové dopravy a pro bezpečný pohyb osob se sníženou schopností pohybu a orientace. To platí nejen pro město Slaný, ale i pro přičleněná sídla. Navrhované obytné celky i průmyslové prostory se napojí na dnešní dopravní síť a vybaví komunikacemi s přiměřeným počtem jízdních pruhů vozovky, s chodníky a cyklistickými pruhy a s parkovacími pruhy nebo s novými parkovišti. Přitom se dodrží normové vzdálenosti křižovatek a jejich nejvhodnější uspořádání. Průtah silnice II/118 po Smečenské ulici od okružní křižovatky se silnicí II/236 přes doplněnou mimoúrovňovou křižovatku se silnicí R7 se až po hranici zástavby vybaví odbočovacími a připojovacími pruhy; v dalším průběhu se zvětší rozšíření v obloucích, upraví chodníky a vedle železničního mostu přes tuto komunikaci vybuduje v železničním násypu podchod pro chodce a cyklisty. Ulice Na chmelnici I mezi Kvíčkem a Kvící se rozšíří na 12,0 m o pruhy pro chodce a cyklisty. Silnice R7se v Lotouši – Písku napojí mimoúrovňovou křižovatkou na silnice III/23728 a 23638 pro obsluhu městské části Lotouš i dalších sídel. Obchvat silnice I/16 (ZÚR VPS D032) s připojovacími křižovatkami odlehčí dopravu v centru a na většině sběrných komunikací, z dnešní silnice I/16 přes Blahotice se stane komunikace II. nebo III. třídy. Ulice Dukelských hrdinů v prostoru čerpací stanice se propojí s novou ulicí definitivně upravenou a novou komunikací se dvěma jízdními pruhy, dvěma pruhy pro cyklisty ve vozovce, s jednostranným chodníkem a s jednostranným příkopem, a to v celkové šířce 15 m a propojí se přes ulici Otakara Jaroše s Kybalovou ulicí. Ulice O.Scheinpflugové s novým kapacitním mostem přes železniční trať se propojí obdobnou komunikací o šířce 15 m s ulicí Nosačickou do nové okružní křižovatky, do níž se zapojí i průtah silnice III/23933.


46

Nádražní ulice se doplní v celé délce o chodník a o obousměrný pás pro cyklisty na úkor zeleně. Křižovatky ulic Lázeňská – U brodu a Dukelských hrdinů – Třebízského se navrhují upravit jako okružní. V Želevčicích se objekty firmy Linet napojí na silnici II/118 novou komunikací obcházející navrženou zástavbu. Silnice II/118 se v prostoru Želevčic přeloží (tato stavba je v ZÚR označena jako VPS D098) a její pozůstatek vybaví jako místní komunikace. K dalšímu odlehčení Pražské a Lázeňské ulice v centru a k lepšímu propojení přilehlých sídel se navrhuje spojovací silnice v kategorii S7,5/50 mezi silnicemi III/00724 a dnešní I/16. Původně

uvažované

zapojení

v Blahoticích

bylo

opuštěno

pro

geotechnickou

a hydrotechnickou nemožnost využití hráze rybníka – musel by se postavit vysoký most umožňující překlenutí rybníka a zdolání příkrého svahu. Nová komunikace se napojí na I/16 v Ovčárech, údolí překoná násypem s mostem pro potok a projde údolíčkem do ovocných sadů ve směru na novou okružní křižovatku se silnicí III/23644. Tato silnice se mezi okružní křižovatkou a objektem Ekofrukt u tratě zaslepí, úrovňový přejezd se zruší a zbytek silnice zrekultivuje. Nový úsek silnice III/23644 povede po násypu a novém mostě přes železniční trať kolmo k silnici III/00724, na niž naváže stykovou křižovatkou s odbočovacími pruhy, zatímco silnice III/23645 se v celé délce i s nevyhovujícím mostem zruší a zrekultivuje.

Nemotorová doprava Současný stav Pohybu chodců slouží chodníky místních komunikací, výjimečně stezky s nimi souběžné nebo protínající parky. Mají standardní provedení a postupně se upravují pro pohyb osob se sníženou schopností pohybu a orientace, a to současně s úpravou přechodů a vozovek pro zpomalení motorové dopravy. V této činnosti je třeba soustavně pokračovat. V nejužším centru města je pohyb chodců usnadněn omezením motorové dopravy. Turistická stezka je jen jedna a vede ze Slaného přes Kvíc do Smečna po stávajících komunikacích. Naučná stezka vede na Slánskou horu. Cyklistické pruhy ani stezky v prostoru města Slaný a jeho okolí nejsou vybudovány a nevede tudy zatím ani žádná cyklotrasa. To je nutno z bezpečnostních a kapacitních důvodů v nejbližší době postupně napravit. Návrh V zájmu bezpečného a plynulého pohybu chodců a cyklistů se sledují následující opatření. Podle bodu B 1) se zřídí stezka pro chodce a cyklisty od nové zastávky směrem k centru.


47

Navrhuje se vybudovat cyklotrasu ulicemi Wilsonova, Tyršova a U plovárny po zeleně značené turistické stezce Kvíčkem, a dále přes Kvíc a Přelíc do Smečna; pokračováním do Čelechovic by se mohla napojit na trasu č.105+17 Stochov-Kladno- Praha a dále do Lán na trasu č.201 Rakovník-Praha. Ulicemi Dr. E. Beneše, Palackého a Lázeňskou je možno vést cyklotrasu přes Blahotice do Vítova a Žižic na stezku č.26 vedoucí z Peruce a Zlonic přes cyklokřižovatku Zákolany do Prahy. Dále se navrhuje trasa Netovickou ulicí do Netovic a po pěkné komunikaci do Těhule a Kvíce na cyklotrasu do Smečna, Lacinovou ulicí do Studeněvsi a po bývalé „sedmičce“ do Písku. Bezpečné spojení chodců a cyklistů vyžadují též relace Slaný – Otruby a Slaný – Dolín s propojením Dolína a Otrub přes Želevčice. Výhodná je též společná trasa Trojanovou ulicí do Podlešína a Drnova a okruh kolem Slánské hory. Uvedenými stavbami se město Slaný napojí též na cyklotrasy směr Džbán a Nelahozeves. Hřbitov v ulici Na vinici se propojí s kostelem sv. Václava v Ovčárech nemotorovou komunikací o šířce 3,5 m. V ulici Politických vězňů a Nosačické se doplní chodníky a cyklopruhy až k nové hranici zastavěného území. Vybudují se nové stezky pro chodce a cyklisty o šířce 3,0 m od ulice Lacinovy po západním okraji železničního pozemku do ulice Vikovy a od Třebízského ulice podél východního okraje drážního pozemku k výpravní budově železniční stanice. Cyklistické komunikace v extravilánu se zřídí jednak ve smíšeném provozu bez úpravy komunikací, jednak vyznačením cyklistických pruhů 1,0 m širokých na vozovce a jednak jako samostatné stezky v šířce 2,0 m nebo 3,0 m v jejich souběhu. V zastavěném území se podle šířkových a kapacitních možností zřídí na chodnících s vodorovným značením, na vozovkách u obrubníků nebo mezi jízdním a parkovacím pruhem; společný provoz na méně zatížených komunikacích je též možný. Chodníky se upraví pro bezpečný pohyb osob se sníženou schopností pohybu a orientace doplněním vodicích linií a úpravami v prostoru přechodů pro chodce. Předpokladem všech uvedených spojení je zejména úprava místních komunikací. Seznam úprav komunikací pro chodce a cyklisty v zastavěných územích obsahuje připojený přehled.


48

Přehled návrhu úprav pozemních komunikací pro cyklisty a chodce. Význam hesel pro stanovení úprav provozu: oddělený provoz cyklistů po samostatných pruzích v hlavním dopravním prostoru (HDP) společný smíšený provoz cyklistů a motorových vozidel v HDP (ve vozovce) chodník

vzájemně oddělený provoz cyklistů a chodců po chodníku nebo po souběžných pruzích

stezka

smíšený nebo oddělený provoz cyklistů a chodců po samostatné stezce

Brožovského Dr. E. Beneše Dukelských hrdinů Fügnerova Husova Chadalíkova Jungmannova K.H. Borovského Lacinova Lacinova-Vikova Lázeňská Masarykovo náměstí Na chmelnici Nádražní Netovická Nosačická Ouvalova Ouvalova-nová železniční zastávka O.Scheinpflugové Palackého Politických vězňů Plynárenská Pražská Revoluční Rudé armády Slánská hora – okruh Smečenská spojka Fügnerova-Nosačická Stehlíkova Šultysova Trojanova Třebízského Třebízského-budova železniční stanice U brodu U plovárny U plovárny-K.H. Borovského Vinařického Všehlušická Wilsonova Záfortenská Žižkova

oddělený oddělený(zóna) oddělený společný společný společný chodník společný oddělený/stezka stezka společný společný(zóna) společný/stezka chodník/stezka chodník/stezka oddělený společný společný/stezka společný oddělený chodník/stezka společný oddělený/chodník oddělený/společný společný/chodník stezka společný oddělený oddělený oddělený společný oddělený stezka oddělený společný stezka oddělený společný + stezka oddělený společný oddělený

Blahotice vše

společný

Dolín 1 a 2 chodník Dolín 3-16 společný Lotouš vše společný Lotouš Písek 1 nově stezka Lotouš Písek 2-4 společný Netovice vše společný Otruby vše společný Těhule 1 nově chodník Těhule 2 – 5 společný Trpoměchy vše společný Dolín Želevčice 1 a 2 chodník Dolín Želevčice 3 – 7 společný

Územní plán města Slaný navrhuje 2 cykloturistické trasy a 1 dopravně obslužnou cyklostezku. Cykloturistická trasa „Slaný – Přírodní park Džbán“ vede ze severozápadního okraje města Slaný podél silnice III/23916, poté se napojuje na polní cestu, pokračuje podél silnice I/7, kterou podúrovňově kříží v údolí Byseňského potoka a dále pak prochází po polní


49

cestě volnou zemědělskou krajinou do obce Byseň. Odtud pokračuje jihozápadním směrem do Libovic, Jedomělic – místní části Jindřichův důl. Dále je pak vedena Přírodním parkem Džbán, přes obec Mšec, podél Červeného, Pilského, Mlýnského rybníka, rybníka Punčocha, kolem Přírodní rezervace „V Bahnách“ k Buckému rybníku, kříží silnici I/6 a pokračuje do Krušovic, kde navazuje na stávající cyklotrasu č. 0115, která umožní návaznost na páteřní cyklostezku „Českých králů“. Cykloturistická trasa „Slaný – Nelahozeves“ vede ze severozápadního okraje města Slaný severním směrem polní cestou volnou zemědělskou krajinou a zahrádkářskou kolonií, podchází železniční trať č. 110 (Most-Kralupy nad Vltavou) do Lidic u Otrub. Odtud směřuje severním směrem do Drchkova, kde se stáčí k východu a pokračuje podél Bakovského potoka přes obec Bakov, kde kříží silnici II/118. Dále vede přes obce Beřovice, Hobšovice, Nabdín a pokračuje městem Velvary, kde kříží silnici II/240. Pak trasa stoupá k obci Velká Bučina a pokračuje dále až do Nelahozevsi, kde se napojí na cyklotrasu č. 2 (Praha-Dolní Žleb, hraniční přechod). Výchozím

bodem

dopravně

obslužné

cyklostezky

„Slánsko

–

sever“

je

severozápadní okraj Slaného. Poté je cyklostezka vedena ulicí O. Scheinpflugové, pak se stáčí na východ do ulice Smetanova a Dvořákova, přechází ulici Fügnerova a pokračuje do lesoparku Háje. Prochází lesoparkem, křižuje ulici Politických vězňů a dále pokračuje až k silnici II/118, kterou přechází. Dále vede podél silnice III/23933, pak odbočuje vpravo na polní cestu a pokračuje kolem ovocných sadů směrem na Blahotice. Z této cyklostezky vedou 2 odbočky, jedna do Ovčárů a druhá do Blahotic. Dále trasa pokračuje severním směrem po polní cestě k Dolínu. Z Dolína vede trasa západním směrem k silnici II/118. Z tohoto úseku odbočuje stezka do Želevčic. Po překročení silnice II/118 vede trasa úvozovou cestou k silnici III/23915, kterou křižuje a dále pokračuje polní cestou do Otrub. Z Otrub vede stezka polní cestou do osady Lidice u Otrub, odkud je dále vedena jihozápadním směrem k Trpoměchům. Poté se stáčí k jihu k zahrádkářské osadě u Slaného. Stezka pokračuje podél zahrádkářské osady a silnice III/23916 do výchozího bodu cyklostezky.

Občanské vybavení Pro pokrytí potřeb nové bytové výstavby zejména v severozápadním sektoru města navrhuje územní plán na ploše OK1 rozsáhlou obchodní zónu, další menší zařízení komerční občanské vybavenosti jsou navržena na plochách OM1 a OM3 v západním sektoru Slaného a severozápadně od centra města. Další zařízení mohou být budována v rámci ploch smíšených obytných, navržených v centru, v západním a v severozápadním sektoru a ve východní části Slaného, dále na východním okraji Trpoměch, v jihozápadním sektoru


50

Otrub a v sídlech Kvíček a Netovice.. V rámci přestavby stávajících budov v severozápadním sektoru Slaného jsou vymezeny 2 plochy pro veřejnou občanskou vybavenost (OV1, OV4). V současné době je úroveň občanské vybavenosti ve Slaném na velmi dobré úrovni odpovídající regionálnímu centru správního obvodu obce s rozšířenou působností. Sféra školství je zastoupena mateřskými školkami, základními školami, speciální školou, základní uměleckou školou, Domem dětí a mládeže, gymnáziem, obchodní akademií a integrovanou střední školou. Ve městě je zajištěno jak základní lékařské vyšetření, tak vyšší odborné specializované zdravotnické služby v městské nemocnici. Funkci kulturního centra plní Slaný především zásluhou městského divadla, přičemž dalšími významnými kulturními zařízeními ve městě jsou Městské centrum Grand, kino a letní kino. Slaný disponuje rovněž dostatečnými prodejními, stravovacími a ubytovacími kapacitami.

Technické vybavení Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Celé území patří do povodí Vltavy. Řešené území odvodňují čtyři hlavní vodní toky. Slaným a Blahoticemi protéká Červený potok (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-078; správce - Povodí Vltavy), který pramení na hranicích okresů Kladno a Rakovník (západně od obce Malíkovice), teče severovýchodním směrem přes Řisuty, Studeněves, Slaný, Blahotice a dále přes Žižice a Ješín až do Velvar, kde se vlévá do Bakovského potoka. Na Červeném potoce byl jihozápadně od Slaného vybudován rybník. Na východním okraji správního území města jsou ještě dva velké rybníky – Blahotický I a Blahotický II. Sídla Otruby a Želevčice odvodňuje Byseňský potok (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-054, správce Povodí Vltavy s.p.), pramenící jihovýchodně od Jedomělic a před Beřovicemi ústící do Bakovského potoka. Lotoušský potok (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-053, správce Povodí Vltavy s.p.) pramení západně od katastru Lotouše, na k.ú. obce Libovice, teče východním směrem napříč katastrálním územím Lotouše, protéká Trpoměchy a na severním okraji Otrub se vlévá do Byseňského potoka. Sídla Kvíc a Kvíček odvodňuje Šternberský potok (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-077, správce Lesy ČR), který pramení u Hradečna, teče na severovýchod přes sídla Ledce, Přelíc, Kvíc a Kvíček, aby na jižním okraji Slaného zaústil do Červeného potoka. Sídly Dolín a Netovice neprotéká žádný vodní tok, povrchové vody jsou z těchto vesnic odváděny do Byseňského (v případě Dolína), resp. do Knovízského potoka (v případě Netovic). Kategorie rybných vod – kaprové vody: Lotoušský potok, Byseňský potok, Červený potok, Šternberský potok. Územní plán navrhuje tři nové vodní nádrže – W3 na východním okraji Slaného (na Červeném potoce), W5 v prostoru mezi sídly Kvíc a Kvíček (na Šternberském potoce)


51

a W6 na východním okraji Netovic. Zároveň navrhuje ve východním sektoru Slaného převedení koryta toku Červeného potoka severním směrem. Podél vodních toků bude zachováno minimálně 6 m široké nezastavitelné území pro umožnění správy a údržby vodního toku, ve kterém nebudou umísťovány žádné stavby včetně oplocení (ani živých plotů). Týká se to zejména lokalit: BV16, BV17, BV4, SV2, SM6, SM8, SM7, SM11, BI22, BI23. Zásobování vodou Územní plán navrhuje napojení nových rozvojových ploch ve Slaném, Trpoměchách, Otrubech, Želevčicích, Dolíně, Kvíci a v Kvíčku na stávající vodovodní síť a vybudování nových vodovodů v Lotouši a v Netovicích. Tento návrh vychází ze současného stavu. V současné době je problém zásobování obce pitnou vodou částečně vyřešen prostřednictvím veřejného vodovodu ve Slaném a dále v sídlech Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Otruby, Trpoměchy a Želevčice. Zdrojem vody je skupinový vodovod SLAVOS a místní zdroj Studeněves s úpravnou vody. Systém doplňují zdroje Kvíček a Brandýsek. Do Slaného je voda přivedena prostřednictvím přívodního řadu PVC DN 400 z vodojemu Theodor 2x1 250 m3 vybudovaného na k.ú. Pchery jihovýchodně od města. Na jižním okraji Slaného byly zřízeny další dva vodojemy – 2x2 500 m3 a vodojem Okrouhlík 500 m3. Severní část města je zásobena pitnou vodou z vodojemů Háje – věž (500 m3), Háje I (2x325 m3) a Háje III (1 000 m3), u nichž je umístěna i čerpací stanice. K jednotlivým obytným objektům ve Slaném (včetně sídel Kvíc a Kvíček) je voda dodávána prostřednictvím vodovodních řadů PVC DN 400, DN 300, DN 250, DN200, DN 150, DN 125, DN 100, DN 80 a DN 70. Ze Slaného vede přívodní řad do sídel Trpoměchy (DN 150), Otruby (DN 100), Želevčice (DN 150), Dolín (DN 150) a Blahotice (DN 150), kde je voda dále rozváděna prostřednictvím řadů DN 100 a DN 80. Kapacita těchto vodovodů je dostatečná i pro navržené rozvojové plochy. Ve zbývajících sídlech řešeného území (Lotouš a Netovice) odebírají místní občané pitnou vodu z veřejných nebo ze soukromých studní. Kapacita vodovodů v jednotlivých sídlech je dostatečná i pro navržené rozvojové plochy, pouze v Želevčicích bude nutné zrekonstruovat část stávajícího vodovodu na dimenzi DN 80 z důvodu zabezpečení sídla požární vodou a ve Slaném je navržena rekonstrukce zbývající části přivaděče DN 400 mm z vodojemu Teodor do města, jelikož tento přivaděč je v současné době ve velmi špatném stavu a vykazuje závažné výpadky dodávky pitné vody do Slaného.


52

Výpočet potřeby vody: Počet obyvatel v současnosti činí cca 15 100 obyvatel. Pro výpočet současné potřeby vody se předpokládá: a) 100 % bytů s průměrnou potřebou 150 l/os./den b) Občanská a technická vybavenost u obcí nad 1 000 obyvatel - průměrná potřeba 30 l/os./den. S ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy se v budoucnu uvažuje s potřebou vody na 1 obyvatele v bytech s obvyklým technickým standardem 150 l/os/den; v bytech s nadprůměrným standardem cca 200 l/os/den. Současný stav 1.

Obyvatelstvo - bytový fond

Průměrná denní potřeba vody Qp = 15 091 x 130 = 1 961,83 m3/d = 81,74 m3/h = 22,71 l/s 2.

Občanská vybavenost

15 091 obyvatel po 30 l/os Mateřská škola 470 dětí po 60 l Základní školy 2 500 dětí po 25 l Gymnázium 400 studentů po 25 l Obchodní akademie 370 studentů po 25 l Integrovaná střední škola, odborné učiliště a učiliště 420 žáků po 25 l Nemocnice 311 lůžek po 700 l Kulturní zařízení Hotely 165 lůžek po 500 l Další ubytování 215 lůžek po 150 l Občanská vybavenost celkem 3.

m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d

Zemědělská výroba 250 zaměstnanců po 120 l

4.

452,73 28,20 62,50 10,00 9,25 10,50 217,70 7,50 82,50 32,25 913,13

30,00 m3/d

Průmyslová výroba 2 800 zaměstnanců po 120 l

336,00 m3/d

Průměrná denní potřeba vody ve Slaném celkem = 3 240,96 m3/d = 135,04 m3/d = 37,51 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,4 x 3 240,96 = 4 537,34 m3/d = 189,06 m3/d = 52,52 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 x 206,65 = 340,30 m3/h = 94,53 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): V = 60 % x Qm = 2 722 m3.


53

Návrh: 1.

Obyvatelstvo - bytový fond 1 456,00 m3/d 870,00 m3/d 2 326,00 m3/d

11 200 obyvatel po 130 l 5 800 obyvatel po 150 l Obyvatelstvo celkem 2.

Občanská vybavenost

17 000 obyvatel po 30 l/os Mateřská škola 520 dětí po 60 l Základní školy 2 750 dětí po 25 l Gymnázium 440 studentů po 25 l Obchodní akademie 410 studentů po 25 l Integrovaná střední škola, odborné učiliště a učiliště 460 žáků po 25 l Nemocnice 311 lůžek po 700 l Kulturní zařízení Hotely 165 lůžek po 500 l Další ubytování 215 lůžek po 150 l Občanská vybavenost celkem 3.

m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d m3/d

Zemědělská výroba 30,00 m3/d

250 zaměstnanců po 120 l 4.

510,00 31,20 68,75 11,00 10,25 11,50 217,70 7,50 82,50 32,25 982,65

Průmyslová výroba 378,00 m3/d

3 150 zaměstnanců po 120 l Průměrná denní potřeba vody pro město Slaný celkem

3 716,65 m3/d

Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 3 716,65 m3/d = 154,86 m3/h = 43,02 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,4 x Qp = 5 203,31 m3/d = 216,80 m3/h = 60,22 l/s Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 390,25 m3/h = 108,40 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 5 203,31 x 0,60 = 3 122 + 520 = 3 642 m3. Odkanalizování a čištění odpadních vod Územní plán navrhuje rozšíření (intenzifikaci) stávající čistírny odpadních vod SlanýBlahotice. Pro navržené lokality bude budována pouze splašková kanalizace, zatímco srážkové vody budou likvidovány vsakováním, jímáním a využitím k zálivce. Odkanalizování jednotlivých rozvojových ploch je řešeno následovně:: Plocha OK1:

napojení na stávající kanalizaci v Tomanově ulici (s prověřením kapacity této kanalizace).

Plochy SM14 a SM15:

napojení na stávající síť v Tomanově ulici.

Plocha SM1:

napojení na stávající kanalizaci DN 110 mm ve Smetáčkově ulici.

Plocha BI25:

napojení na stávající kanalizaci v Lacinově ulici (s prověřením kapacity stávající kanalizace).


54

Plocha SM11:

napojení na stávající kanalizaci v Lacinově ulici.

Plocha BI24:

napojení na nově vybudovanou kanalizaci v lokalitě Kvíček.

Plocha VL1:

napojení na stávající kanalizaci v ulici Dukelských hrdinů (s prověřením kapacity stávající kanalizace).

Plocha SM2:

napojení na stávající kanalizaci DN 500 mm procházející podél ulice K.H. Borovského.

Plochy BI1 a BI2:

nové plochy bude možné napojit až po rekonstrukci kanalizace v ulicích Fügnerově a Třebízského.

Plochy VL9 a VL10:

plochu VL9 bude možné podmíněně napojit na stávající kanalizaci bývalého ČKD Slaný na základě souhlasu jeho majitele. Plochu VL10 bude možné napojit na nově vybudovanou kanalizaci „U ploché dráhy“.

Plochy VL2 a VL4:

napojení na stávající kanalizaci EPCE a případně na stávající kanalizaci Grafobalu Slaný.

Plocha VL5:

odkanalizování plochy bude nutné řešit individuálním způsobem.

Plochy BI17, BI19, SM7-SM11:

prodloužením kanalizace s napojením do kmenového sběrače k ČOV.

Tento návrh je odůvodněn současným stavem kanalizační soustavy města, která je různého stáří a velká část vyžaduje rekonstrukci. Kapacita stávající ČOV je na hranici a nelze na ni napojit další splaškové odpadní vody. Pro ČOV je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení na její rozšíření (intenzifikaci) a probíhá vodoprávní řízení. V Lotouši není vybudována žádná kanalizace (kromě nepatrného úseku dešťové kanalizace u rybníka), a proto navrhuje územní plán vybudování splaškové kanalizace ukončené novou ČOV, pro niž je vymezena plocha při levém břehu Lotoušského potoka na jihovýchodním okraji sídla. V Dolíně a Želevčicích je navržena nová splašková kanalizace s přečerpáváním odpadních vod do kanalizačního systému města Slaného. V Želevčicích je také v případě potřeby umožněno svést odpadní vody z nové splaškové kanalizace do budoucí ČOV navržené u severovýchodního okraje sídla. V Želevčicích je navíc uvažováno s rekonstrukcí a rozšířením stávající nevyhovující dešťové kanalizace se zaústěním do Byseňského potoka. V Kvíci je vybudována splašková a dešťová kanalizace. Odpadní vody v Kvíci jsou přečerpávány do kanalizačního systému v Kvíčku a odváděny do ČOV města. Dešťová kanalizace v Kvíci je svedena do Šternberského potoka. Nové rozvojové plochy v Kvíci i v Kvíčku budou napojeny do tohoto kanalizačního systému.


55

V Netovicích je dnes jen zčásti vybudována nevyhovující dešťová kanalizace. S novou oddílnou kanalizací se nepočítá, pouze rozvojová lokalita ,,Na Výsluní“ je svedena do ČOV navržené u jihoovýchodního okraje lokality a po přečištění přečerpávána do Smečenského potoka. V návrhových plochách budou vymezené prostory pro potřebná technická opatření k zachycení navýšeného povrchového odtoku vod. V Otrubech je navržena splašková kanalizace v celkové délce cca 1km v profilech DN250, DN300. Čistírna odpadních vod může být řešena jako samostatná. Pro čistírnu odpadních vod bude využita nabídka některého z výrobců kompletních malých čistíren o kapacitě cca 100 EO. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do Byseňského potoka. V Trpoměchách je navržena splaškovou kanalizaci v celkové délce cca 1 km v profilech DN 250, DN 300. Čistírna odpadních vod může být řešena jako samostatná. Pro čistírnu odpadních vod bude využita nabídka některého z výrobců kompletních malých čistíren o kapacitě cca 150 EO. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do Lotoušského potoka.

Výpočet množství odpadních vod Množství splaškových vod je dáno spotřebou vody, která je vypočtena výše. Výpočet je proveden dle ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Průměrný odtok splaškových odpadních vod Qs = Qp x 0,9: NÁVRH: 43,02 x 0,9 = 38,72 l/s Tato hodnota je ovšem pouze statistická, neboť převládá odtok nerovnoměrný v průběhu 24 hod. Nerovnoměrnost odtoku splaškových vod se vyjadřuje součiniteli hodinové nerovnoměrnosti odtoku v závislosti na počtu připojených obyvatel na danou kanalizační síť. Příslušným součinitelem kh se vyjadřují maximální odtoky jako násobek průměrné odtokové hodnoty Qs a koeficientu kh : Qsmax.= Qs x kh Výhledovému

počtu

obyvatel

Slaného

(17

000

obyvatel)

odpovídá

hodnota

kh 3,8. Jelikož však obsahuje součinitel 100% rezervu (tj. plnění stok pouze 50 %), vychází maximální odtok splaškových odpadních vod ze Slaného takto: NÁVRH : 1,9 x QS = 1,9 x 38,72 = 73,53 l/s Obdobně byl stanoven i minimální průtok (jeho stanovení ověřuje průtokové charakteristiky v potrubí a následná opatření zabraňují usazování nečistot v potrubí) jako průměrný noční průtok: Qsmin. = Qs x 0,67: NÁVRH = 0,67 x 38,72 = 25,94 l/s Elektrická energie


56

Nová výstavba bude respektovat stávající a výhledová zařízení pro rozvod elektrické energie včetně jejich ochranného pásma. Územní plán přebírá dle Zásad územního rozvoje vedení elektrické energie VVN 400 kV (TR Vyškov- TR Řeporyje – dle ZUR VPS E01), které je na řešeném území vedeno ve směru severozápad – jih. Rozvoj města si vyžádá vybudování 27 nových transformačních stanic – 18 ve Slaném, po třech v Lotouši a v k.ú. Kvíc, dvou v Dolíně a po jedné v Želevčicích a v Netovicích. Zároveň navrhuje územní plán posílení výkonu čtyř stávajících trafostanic ve Slaném a po jedné

transformační

stanici

v Trpoměchách,

Želevčicích,

Netovicích

a

v Kvíci

a také nahrazení tří stávajících trafostanic (po jedné ve Slaném, Dolíně a v Kvíčku). V Dolíně bude ukončeno elektrické vedení před plochou BV13 a bude zřízeno nové kabelové vedení do zrekonstruované trafostanice. Stávající vedení NN v části sídla bude zrekonstruováno (bude kabelizováno), čímž budou napojeny plochy BV14 a BV15. S budoucími nutnými úpravami (přeložkami, posílením, kabelizací) a s dalším potřebným rozšířením stávající sítě VN 22 kV bude třeba počítat i v dalších sídlech. Tento návrh je odůvodněn současným stavem na úseku zásobení elektrickou energií. Elektrická energie je do obce dopravována jednak z rozvodny Tuchlovice a jednak z rozvodny Dolu Slaný 110/22 kV o kapacitě 2x25 MVA umístěné na severním okraji zastavěného území Slaného prostřednictvím venkovního vedení 22 kV, které rozvádí elektrickou energii do 59 trafostanic ve Slaném, čtyř transformačních stanic v Kvíčku, tří trafostanic v Netovicích, dvou transformačních stanic v Blahoticích, Dolíně, Želevčicích, Kvíci a v Lotouši a do jedné trafostanice v Otrubech a v Trpoměchách. Přehled jednotlivých trafostanic uvádí následující tabulka: Číslo 320500 235054 234738 235204 235191 235124 234905 234575 234695 234851 234696 234594 235086 234612 235072 234673 235136 234848 234609 235316 235088

Název RS1 Dolíky Dražkovická Kasárna TS 4 TS 3 Škola Zimní stadion Brigádnická Věžáky Kotelna Divadlo Mlékárna Hotel ČSAD TS 2 Ráj SEŠ Nemocnice Nad hvězdárnou Grand Klášter

Výkon v kVA

Typ

1 000 630 800 630 630 1 000 400 500 800 800 800 800 400 1 000 630 1 000 630 1 200 600 800 630

kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová


57

Číslo 234640 235244 235172 234608 235280 234782 234472 235121 234606 234975 234919 234778 235006 235319 235057 234631 234238 234699 234245 235287 234312 235271 235248 235034 234492 234841 234337 234588 235058 234879 234799 235097 235169 234479 234413 234986 234927 235330 234595 234599 235179 234235 234735 234626 234213 235178 234405 234206 234847 235272 235013 234590 235257 234251 234236 234798 234234

Název TKB Náměstí Brožovského Kostel Hemerkův statek Drnovský Dvůr Tetra OPP Bateria Pod horou Hora ZSSD Trojanova Demag Ekofrukt ZZN Chemička F.X. Meiller ČKD Okrouhlík Důl EPCE Mitsubishi Slovair Metalservis Kovodružstvo Betonárka ČOV Blahotice Zámek Blahotice Závlahy Drůbežárna Formánek PSVS Háje Vodárna Háje Nádrže Grafobal Dolín Eurotel Dolín Obec Želevčice Obec Želevčice Linet Otruby Trpoměchy Netovice Statek Netovice Obec Netovice Motorest Kvíc Kravín Kvíček Vodárna Letiště Alpine Kvíček Chmelnice Kvíček Technosport Kvíček Na vyhlídce Benar Kvíc Obec Lotouš Drobné zboží Lotouš Obec

Výkon v kVA

Typ

400 800 1 000 800 400 800 400 400 1 200 400 400 800 800 800 800 1 200 400 1 200 1 500 250 400 1 000 1 000 160 160 160 160 250 160 630 400 400 250 250 250 400 1 200 100 250 250 800 250 400 100 250 160 160 250 160 400 250 250 250 1 000 250 250 160

kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová kabelová příhradová příhradová příhradová příhradová příhradová příhradová zděná věžová zděná věžová příhradová příhradová sloupová sloupová kabelová kabelová sloupová sloupová sloupová zděná věžová zděná věžová zděná věžová sloupová zděná věžová sloupová sloupová zděná věžová příhradová kabelová příhradová sloupová sloupová zděná věžová zděná věžová příhradová zděná věžová


58

Dále procházejí západní, severní a severozápadní částí řešeného území trasy vrchního vedení VVN 110 kV, které vedou do rozvodny v severní části Slaného. Vzhledem k předpokládanému nárůstu spotřeby je uvažován i rozvoj rozvodné sítě velmi vysokého napětí výstavbou rozvodny Kladno-Družec. V zájmovém území je navrhována přestavba nebo rekonstrukce vedení Byseň/Slaný-Libušín. Další rozvodna je navržena v Kladně jako rozšíření stávající rozvodny 400/110 kV. Město má zájem na přeložení trasy 110 kV v jihozápadní části, kde brání využití Studeněveského rybníka pro rekreaci a rozvoji letiště.

Výpočet nárůstu spotřeby elektrické energie V budoucnu se předpokládá následující nárůst spotřeby elektrické energie: Návrh celkem ...........6 177 kW Výpočet vychází z následujících předpokladů: a)

stupeň elektrizace "A" (ČSN 332130) - základní stupeň se počítá pro 80 % z celkového počtu nových rodinných domů, event. bytů v bytových domech, tj. v případě Slaného pro celkový počet 364 rodinných domů a 280 bytů v bytových domech

a1) stupeň elektrizace "B" (tj. základní stupeň + elektrické vaření + ohřev teplé vody + elektrické topení) - počítá se pro 20 % z celkového počtu nových rodinných domů, event. bytů v bytových domech, tj. v případě Slaného pro 91 rodinných domů a 70 bytů v bytových domech a)

= Pb1 = 5,5 x nb x 0,3 = 5,5 x 644 x 0,3 = 1 063 kW

a1) = Pb2 = 18 x nb x 0,3 = 18 x 161 x 0,3 =

869 kW

Dále se předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku realizace těchto zařízení: výroba a sklady – 2 800 kW zařízení občanské vybavenosti – 1 300 kW sportovní plochy - 70 kW čistírny odpadních vod - 75 kW


59

Plyn Z důvodu zajištění zásobování plynem i pro nově vymezené plochy ve Slaném, Želevčicích, Kvíci a Kvíčku navrhuje územní plán napojení nových ploch bydlení, výroby a občanského vybavení na stávající plynovodní síť těchto sídel. Ostatní plochy budou zásobeny ze stávajících řadů. Stávající i nové plochy bydlení v Lotouši budou napojeny na plyn

prostřednictvím

ze stávající regulační

STL

stanice

plynovodního nacházející

se

přivaděče, v trase

který VTL

povede plynovodu

do

sídla

DN

300

na severovýchodním okraji Písku. Plynofikaci sídel Trpoměchy, Otruby, Dolín a Netovice územní plán nenavrhuje. Toto řešení vychází ze současného stavu, kdy ze směru od Klobuk přichází do řešeného území VTL plynovod DN 300, 2,5 Mpa Most-Praha, který prochází kolem severního a východního okraje Slaného a dále pokračuje jihovýchodním směrem na Pchery. Na severním (RS 5 000 „V Ráji“) i východním okraji Slaného (RS 3 000 „Trojanova“) byly zřízeny dvě regulační stanice, na něž je napojeno celé město. Obě VTL regulační stanice jsou propojeny páteřním STL plynovodem DN 300, resp. DN 200 (propojeny u STL regulační stanice „Plynárenská“). Tento páteřní řad prochází městem a zásobuje tři městské regulační stanice – „Pokorného“, „Plynárenská“ a „Ouvalova“ a dalších cca 34 regulačních stanic s průmyslovým odběrem. Středotlaká plynovodní síť není příliš rozsáhlá. Většina odběratelů je napojena na rozvinutý nízkotlaký distribuční rozvod plynu. Z VTL plynovodu DN 300 je vyvedena VTL plynovodní přípojka DN 80 m do Želevčic, na jejichž jižním okraji se nachází další regulační stanice umožňující napojení místních objektů na STL plynovodní rozvody.

Výpočet spotřeby zemního plynu Kategorie obyvatelstvo Výpočet odběrů zemního plynu v kategorii obyvatelstva vychází z těchto předpokladů: − − − −

rodinné domy stávající: 1 713 b.j. rodinné domy navrhované: 500 b.j. bytové jednotky v bytových domech stávající 4 289 b.j. bytové jednotky v bytových domech navrhované 350 b.j. Za předpokladu plynofikace 90 % stávajících (v případě Slaného 1 542 bytů v rodinných

domech a 3 860 bytů v bytových domech) a 90 % budoucích obytných objektů (v případě Slaného 450 bytů v rodinných domech a 315 bytů v bytových domech), lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstvo:


60

Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstvo – návrh: 3

3

= 740 040 m /rok − vaření jídel 6 167 b.j x 120 m 3 3 − příprava teplé užitkové vody 6 167 b.j x 600 m = 3 700 200 m /rok 3 3 = 7 515 000 m /rok − vytápění bytů - etážové 4 175 b.j x 1 800 m 3 3 − vytápění bytů v rodinných domech 1 992 b.j x 3 000 m = 5 976 000 m /rok -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------3 − součet = 17 931 240 m /rok Spoje Telefonizace obce je na uspokojivé úrovni, a proto územní plán rozšíření MTS nenavrhuje. Řešené území spadá pod telefonní obvod Kladno s uzlovým telefonním obvodem Slaný s vlastní digitální ústřednou. Ta je umístěna v novém objektu vedle stávající budovy pošty. Pro 90 % sídel v území byla realizována kabelizace s cílem podstatného rozšíření kapacity telefonní sítě, která je již v současné době uspokojující. V rámci atrakčního obvodu ÚTO jsou na ústřednu Slaný napojeny vedlejší ústředny Pchery, Třebíz, Řisuty a Zlonice. Místní telekomunikační rozvody jsou provedeny systémem hvězdicového propojení – třístupňově kabelizací, která bude postupně doplňována. Územím města prochází metalický dálkový kabel Kladno-Slaný-Zlonice a také radioreléová trasa, která vede jihozápadní a jihovýchodní částí správního území města.

Odpadové hospodářství Územní plán nenavrhuje žádné změny ve stávajícím způsobu likvidace odpadů, jelikož současný systém je vyhovující a vychází ze schváleného Plánu odpadového hospodářství města Slaného. Domovní odpad je po vytřídění složek k recyklaci v řešeném území shromažďován v běžných sběrových nádobách a je vyvážen na skládku mimo území města Technickými službami Slaný s.r.o., které také zajišťují sběr nebezpečného odpadu a jsou provozovateli sběrného dvora. Zde mohou obyvatelé města odevzdat kromě nebezpečných odpadů také objemný odpad a stavební odpad v množství do 1 m3 měsíčně. Tato možnost se nevztahuje na odpad vznikající při podnikatelské činnosti. Sběrný dvůr také slouží jako místo zpětného odběru elektrozařízení. Co se týče separovaného odpadu, jsou na území města a jeho městských částí umístěny kontejnery na tři druhy separovaného odpadu, a to na papír, kartony, dále na plasty a nápojové kartony, tzv. tetrapacky a kontejnery na sklo, které jsou ve většině případů dvoukomorové pro separaci bílého a barevného skla. S přibývající bytovou výstavbou počet těchto kontejnerů na separovaný odpad stále narůstá.


61

Svoz bioodpadu je ve Slaném zajišťován Technickými službami Slaný s.r.o., které na vybrané místo zapůjčí kontejnery a zajistí odvoz 1x za 14 dní. Městská skládka ve Slaném byla provozována od roku 1962 do roku 1995. Poté byla uzavřena a v roce 2002 zrekultivována. S výstavbou nové vlastní skládky město nepočítá. Na území se nacházejí tyto staré ekologické zátěže, které jsou navrženy k likvidaci. - Areál Palaba Slaný, a.s. – probíhající sanace po havárii bývalé čerpací stanice. - Skládka „U Hrdlíva“, k.ú. Kvíc – zavezena rokle. - Skládka Dolín – „Beřovický lesík“ – zavezeno před lety zeminou. - Benzina s.r.o. – bývalá ČS PHM Slaný, - ČEZ Distribuce a.s. Slaný - Skládka TKO Slaný – u Letiště – již zrekultivována

Územní systém ekologické stability a ochrana přírody Severně od Slaného byla vymezena evropsky významná lokalita „Byseňský potok“, zařazená do systému Natura 2000. Výraznou přírodní dominantu Slaného tvoří přírodní památka Slánská hora, která se nachází v geomorfologickém celku Pražská plošina a je spolu s Vinařickou horou nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti Českého středohoří. Slánská hora se tyčí zhruba 70 metrů nad údolí Červeného potoka, které ji odděluje od západněji položeného centra města. Území přírodní památky zaujímá vrcholovou část plus severní a západní svahy hory; jeho rozloha činí 2,23 ha. Zbytek hory představuje ochranné pásmo přírodní památky o rozloze 8,19 ha. Většinu svahů Slánské hory pokrývá smíšený les, na severním a západním úbočí se nacházejí bizarní čedičová skaliska s několika puklinovými jeskyňkami. V minulosti zde vyvěraly dva slané prameny, které daly městu jméno; do dnešní doby se však bohužel nezachovaly (voda tzv. Slaného pramene na severozápadním úpatí hory již sůl neobsahuje). Více než polovina hory na východní straně padla za oběť dvěma mohutným lomům na těžbu čediče; přičemž bylo značně poškozeno místní významné archeologické naleziště. Lom byl po ukončení těžby částečně zavezen a osázen stromy a keři. Na správním území města Slaného je evidováno 9 památných stromů: dub na Zadních Lužích na východním okraji Slaného, skupina čtyř dubů letních jihozápadně od Otrub, lípa malolistá u silnice 118 jihovýchodně od Želevčic, lípa na návsi v Lotouši, topol černý ve východní části sídla Trpoměchy a hrušeň v lokalitě Zelenka u silnice III/23639 na západě Kvíce. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících


62

organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území města Slaný poskytuje koeficient ekologické stability Kes (tj. podíl výměry ploch relativně stabilních k výměře ploch relativně nestabilních), který činí pouze 0,24 – jedná se tedy o území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musejí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný v územním plánování při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje územně plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně omezovala naplnění hlavního cíle územního a krajinného plánování - prostorovou optimalizaci funkčního využití krajiny. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Na správním území města Slaného byla v rámci lokálního Územního systému ekologické stability vymezena soustava 28 lokálních biocenter (funkční LBC 6, 7, 10, 14, 17, 22, 23, 24, 25 a 26 a navržená LBC 1, 2, 3, 4, 5, 8, 9, 11, 12, 13, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 27 a 28), 36 lokálních biokoridorů (funkční LBK 1-2,-2-3,-3-4, 4-5, 5-6,-6-7, 4-10, 13-14, 14-17, 17-0, 21-22, 22-23, 24-0, 24-25 a 10-27 a navržené LBK 0-1, 2-0,1-0, 1-1, 6-0, 6-8, 7-0, 8-11, 9-8, 9-10, 11-12, 12-0, 14-0, 12-15, 15-13, 13-16, 18-0,-18-19, 20-21, 21-0, 23-24, 25-0, 26-0 a 27-8), dva interakční prvky (IP na jižní hranici k.ú. Netovice a mezi silnicí I/7 a LBC 24) a čtyři registrované významné krajinné prvky (VKP na severním okraji k.ú. Želevčice, Lesopark Háje, VKP v jižní části města Slaný a VKP na západním okraji k.ú. Netovice). Charakteristika a cílový stav těchto prvků ÚSES jsou podány v následujících tabulkách, jejich rozmístění je zřejmé z grafické části dokumentace, zejména z výkresu „Koncepce uspořádání krajiny“.


63

LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo (číslo dle Generelu ÚSES)

Biogeogr. význam

Katastrální území

Rozloha

1 (903)

Lokální biocentrum navržené

Lotouš

3,7 ha

2 (217)

Lokální biocentrum navržené

Trpoměchy

3,5 ha

3 (218)

Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum funkční

Otruby

3,0 ha

Dolín

6,1 ha

Dolín

3,0 ha

Dolín, Beřovice

3,8 ha

4 (nové)

5 (219)

6 (214)

Charakteristika ekotopu a bioty

Cílový stav

Lesní pozemky.

Vymezení hranic biocentra, porostní obnovou směřovat k cílovému stavu 80 % borovice, 10 % dub, 10 % bříza, příměs javoru a jasanu. Koryto Lotoušského potoka, mokřadní a Břehový porost, remízek, louka. pobřežní křoviny a lesy, křoviny, ruderální vegetace. Navržené lokální biocentrum vytvořeno zalučením části břehového porostu a remízku. Koryto Lotoušského potoka, mokřadní a Břehový porost, remízek, louka. pobřežní křoviny a lesy, křoviny. Koryto Byseňského potoka, břehový Břehový porost, remízek, louka. porost různého věku, hustoty a složení, křoviny. Koryto Byseňského potoka mokřadní a Břehový porost, remízek, louka. pobřežní křoviny a lesy, křoviny. Koryto Byseňského potoka, mokřadní a Lada, les. pobřežní křoviny a lesy, křoviny, vegetace skal, sutí, písčin a primitivních půd; remízek, sad se starými ovocnými stromy přechází v lesík. Bylinná vodní a pobřežní vegetace, Louka, les, lada. rákosiny a porosty vysokých ostřic, křoviny, dubohabřiny; louka s lesíkem a remízem, rybníček.

7 (215)

Lokální biocentrum funkční

Dolín

3,3 ha

8 (nové)

Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum funkční

Dolín

3,3 ha

Lesík a zarůstající horka, pole, keře, Les, lada, louka. stromy a nekosená louka.

Otruby, Slaný

3,0 ha

Otruby

3,2 ha

Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum navržené

Slaný

3,3 ha

Nekosená stráň s keři a lesíky na důlním odvalu, zarostlý úvoz a nekosená mez. Koryto Byseňského potoka, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, křoviny, dubohabřiny; nekosená stráň (násep), rybník s kusem podmáčené nekosené louky - část břehů zpevněná. Ovocný sad.

Ovocný sad.

Slaný

3,2 ha

Ovocný sad.

Ovocný sad.

Slaný

5,9 ha

Břehový porost, lada, louka, remízek.

14 (205)


Blahotice

18,5 ha

15 (-9)

Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum funkční

Slaný

6,4 ha

Slaný

8,1 ha

Koryto Červeného potoka, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, křoviny, remízky, louka, sad se starými ovocnými stromy. Rybník s trvale narušenými břehovými společenstvy, chov ryb. Bylinná vodní a pobřežní vegetace, rákosiny a porosty vysokých ostřic, dubohabřiny, křoviny. Koryto Červeného potoka, mokřadní a pobřežní křoviny, remízy, křoviny, louky. Lesy, remízy na dobývacím prostoru, rekultivovaná skládka.

Blahotice

3,5 ha

9 (nové)

10 (203)

11 (-9)

12 (-9)

13 (-9)

16 (-34)

17 (206)

Les, lada.

Břehový porost, lada, vodní plocha.

Vodní plocha, možné útočiště vodního ptactva

Břehový porost, lada, louka, remízek.

Řízená lesnická rekultivace - les s vysokým podílem melioračních dřevin. Křoviny, lesní kulticenosy, akátiny a Les, louka. paseková vegetace, acidofilní březové, borové a jedlové doubravy, les, uvnitř nekosená louka.


64

LOKÁLNÍ BIOCENTRA Pořadové číslo (číslo dle Generelu ÚSES) 18 (-9)

19 (-9)

20 (-9)

21 (207, -34)

Biogeogr. význam


Rozloha

Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum navržené

Slaný

34,0 ha

Slaný

5,7 ha

Křoviny, remízy, louky, ruderální Lada, louka, remízek. vegetace, část využívána jako sportoviště. Lesní pozemky, remízy, keře. Les, remízy.

Slaný

4,5 ha

Křoviny, remízy, starý ovocný sad.

Lada, les, remízy, ovocný sad.

Slaný, Kvíc

25,6 ha

Křoviny, lesní kulticenosy, akátiny a paseková vegetace, acidofilní březové, borové a jedlové doubravy; les na prudkém svahu se starými lomy a skalkami do svahu přechází do nepravidelně kosené louky a remízku. Křoviny, lesní kulticenosy, akátiny a paseková vegetace, acidofilní travinná a keříčkovitá vegetace, nekosená horka s částí úvozu. Křoviny, acidofilní travinná a keříčkovitá vegetace, lesní kulticenosy, akátiny a paseková vegetace, zpustlý sad se starými ovocnými stromy. Lesní kulticenosy, akátiny, paseková vegetace, dubohabřiny, křoviny, acidofilní doubravy, hydro/mezofilní trávníky; zpustlý sad a nekosená louka.

Les, louka, remízek.

Lesní kulticenosy, akátiny, paseková vegetace, dubohabřiny, křoviny, acidofilní doubravy, hydro/mezofilní trávníky; úvoz zarostlý keři s náletem a starými ovocnými stromy; zpustlý sad zarůstající keři a nekosená louka. Rybník, koryto Červeného potoka, mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, lesní kulticenosy, akátiny a paseková vegetace; lesopark. Zamokřená plocha, koryto Byseňského potoka, mokřadní a pobřežní křoviny, orná půda. Koryto Byseňského potoka, rákosiště, orná půda.

Les s vhodnou skladbou, remíz, popř. louka.

22 (208)


Kvíc

3,1 ha

23 (209)


Kvíc

3,3 ha

24 (406)


Netovice, Hrdlív

3,3 ha

25 (407)


Netovice

4,6 ha

26 (204)


Slaný, Kvíc

16,7 ha

27 (nové)

Lokální biocentrum navržené Lokální biocentrum navržené

Slaný

4,2 ha

Byseň

3,0 ha

28 (912)



Cílový stav

Louka, remízek.

Lada, louka.

Les s vhodnou druhovou skladbou, louka, remízek.

Vodní plocha, lesopark.

Vodní plocha, břehový porost, les. Vymezení hranic biocentra v rámci pozemkových úprav; zalesnění s cílovým stavem 50% dub, 10% buk, 20% lípa, 10% javor, 10% habr, příměs vrba, jasan a olše.

65

LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Pořadové číslo (číslo dle Generelu ÚSES) 0-1 (943)

0-2 (nový)

Biogeogr. význam


Délka/ min.šířka

Lokální biokoridor navržený

Lotouš, Libovice, Kutrovice

1,2km/20m

Trpoměchy

1,3km/20m



Cílový stav

Lesní pozemky – borovice, modřín, akát, smrk, bříza; bývalá cesta a mez – černý bez, šípková růže, hloh, švestka, akát, jabloň, hrušeň; orná půda

Vymezení trasy a hranic v rámci pozemkových úprav; zalesnění orné půdy a postupná obnova s cílovým stavem 70 % dub, 30 % buk, příměs borovice a bříza.

Orná půda

Zalesnění orné půdy, remízek

1-0 (926)


Lotouš

1,2km/20m

1-1 (-43)


Lotouš, Libovice

1,5km/20m

1-2 (603)

Lokální biokoridor funkční

Lotouš, Trpoměchy

1,6km/20m

2-3 (604)


Trpoměchy, Otruby

1,9km/20m

3-4 (605)


Otruby

0,4km/20m

4-5 (605)


Dolín

0,3km/20m

5-6 (606)


Dolín

0,6km/20m

Břehový porost různého věku, Břehový a doprovodný porost hustoty a složení podél Byseňského s cílovým stavem vrba bílá, topol potoka. černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá.

6-0 (nový)

Lokální biokoridor navržený Lokální biokoridor částečně funkční Lokální biokoridor navržený Lokální biokoridor navržený Lokální biokoridor navržený

Želevčice

3,2km/20m

Nekosený lem s porostem keřů.

Dolín

1,4km/20m

Les, remíz, nekosený lem polních Výsadba a doplnění doprovodné cest s porostem keřů. zeleně podél polní cesty.

Dolín

1,1km/20m

Dolín

1,0km/20m

Lesík, orná půda, pás podél polní cesty zarostlý keři, stromy a nekosenou loukou. Doprovodná zeleň (stromy, křoviny) podél polní cesty, lada.

Les, louka, lada, výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní cesty. Výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní cesty.

Dolín, Slaný

3,0km/20m

Les, lada, výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polních cest a silnic II/118, III/23933.


Slaný, Otruby

0,4km/20m

Doprovodná zeleň (stromy, křoviny) podél polních cest, silnice II/118 a III/23933, lada, orná půda, remízy – křoviny, dubohabřiny, rozptýlená zeleň. Orná půda, nekosená stráň s keři.

6-7 (607)

6-8 (612)

7-0 (610)

8-11 (612,216, -26)

9-8 (611)

Lesní pozemky – smrk, borovice, Porostní obnovou dosáhnout cílové bříza, jasan, akát. skladby: 3A1 – 80 % borovice, 10 % dub, 10 % bříza; 2BC3 – 50 % dub, 10 % buk, 20 % lípa, 10 % javor, 10 % habr; 2A2 – 70 % dub, 20 % buk, 10 % bříza. Lesní pozemky – borovice, modřín, Zalesnění orné půdy, výsadba a akát, smrk, bříza; orná půda, remíz, doplnění doprovodné zeleně podél doprovodná zeleň (křoviny) podél polní cesty. polní cesty. Břehový porost různého věku, Břehový a doprovodný porost hustoty a složení podél s cílovým stavem vrba bílá, topol Lotoušského potoka. černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá. Břehový porost různého hustoty a složení Lotoušského potoka.

věku, Břehový a doprovodný porost podél s cílovým stavem vrba bílá, topol černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá. Břehový porost různého věku, Břehový a doprovodný porost hustoty a složení podél s cílovým stavem vrba bílá, topol Lotoušského potoka. černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá. Břehový porost různého věku, Břehový a doprovodný porost hustoty a složení podél Byseňského s cílovým stavem vrba bílá, topol potoka. černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá.

polních

cest Výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní cesty


Lada, remízy.

66

Pořadové číslo (číslo dle Generelu ÚSES) 9-10 (611)

Biogeogr. význam



Lokální biokoridor navržený Lokální biokoridor funkční

Otruby

0,3km/20m

Zarostlý úvoz, nekosená stráň s Lada, remízy. keři, nekosená mez.

Otruby

0,9km/20m

11-12 (-26)


Slaný

0,4km/20m

Břehový porost různého věku, Břehový a doprovodný porost hustoty a složení podél Byseňského s cílovým stavem vrba bílá, topol potoka. černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá. Stromový a keřový doprovodný Místní pěstební zásahy – probírka, porost podél polní cesty mezi poli a prořezávka. ovocnými sady.

12-0 (nový)


Slaný, Blahotice

0,8km/20m

14-0

Lokální biokoridor funkční Lokální biokoridor navržený

Blahotice

0,5km/ 40m Mokřady v blízkosti rybníka

Slaný

0,7km/20m

15-13 (-26)


Slaný

0,3km/20m

13-14 (608)

Lokální biokoridor funkční Lokální biokoridor navržený

Blahotice

0,7km/20m

Listnatý les.

Slaný

1,1km/20m

Lokální biokoridor funkční Lokální biokoridor funkční Lokální biokoridor navržený

Blahotice

0,6km/20m

Stromový a keřový doprovodný Výsadba a doplnění doprovodné porost podél cesty mezi ovocnými zeleně podél polní cesty. sady, nekosený lem polní cesty s porostem keřů. Nekosené stráně porostlé keři, Lada. přecházející do zarostlého úvozu.

Blahotice

1,0km/20m

Remíz se stromy a keři.

Remíz.

Slaný, Jemníky

0,4km/20m

Remíz se stromy a keři, orná půda.

Remíz, lada.

Lokální biokoridor navržený Lokální biokoridor navržený Lokální biokoridor navržený

Slaný

0,6km/20m

Keřový doprovodný porost podél Výsadba a doplnění doprovodné cesty. zeleně podél cesty.

Slaný

0,06km/ 20m

Keřový doprovodný porost podél Výsadba a doplnění doprovodné polní cesty. zeleně podél polní cesty.

Kvíc

1,8km/20m

Břehový porost různého hustoty a složení Šternberského potoka; plocha, zvlhčená louka potoka.

věku, podél vodní okolo

21-22 (nový)


Kvíc

0,06km/ 20m

Břehový porost různého hustoty a složení Šternberského potoka.

věku, podél

22-23 (619)

Lokální biokoridor funkční Lokální biokoridor

Kvíc

0,7km/20m

Kvíc, Hrdlív

1,3km/20m

4-10 (614)

12-15 (-26)

13-16 (nový)

14-17 (615)

17-0 (616)

18-0 (-26)

18-19 (-26)

20-21 (nový) 21-0 (620)

23-24 (nový)


Cílový stav

Stromový a keřový doprovodný Místní pěstební zásahy – probírka, porost podél polní cesty mezi poli a prořezávka. ovocnými sady. Blahotického

Místní pěstební zásahy – probírka, prořezávka

Stromový a keřový doprovodný porost podél pěšiny mezi ovocnými sady. Pod silnicí I/16 - koryto Červeného potoka, mokřadní a pobřežní křoviny, remízy, křoviny, louky. Břehový porost různého věku, hustoty a složení podél Červeného potoka.

Místní pěstební zásahy – probírka, prořezávka doprovodné zeleně podél pěšiny; břehový porost, vodní plocha.

Lesní porost; keřový a stromový doprovodný porost podél polní cesty. Remíz, zarostlý úvoz, mez, keřový a doprovodný porost podél polní


Břehový a doprovodný porost s cílovým stavem vrba bílá, topol černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá; vodní plocha. Les.

Břehový a doprovodný porost s cílovým stavem vrba bílá, topol černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá; vodní plocha; louka. Břehový a doprovodný porost s cílovým stavem vrba bílá, topol černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá. Les; výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní cesty. Remízy, les, výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní

67

Pořadové číslo (číslo dle Generelu ÚSES) 24-0 (618)

24-25 (724)

25-0 (737)

26-0 (-24)

10-27 (613, -25)

27-28 (-25)

Biogeogr. význam navržený Lokální biokoridor funkční Lokální biokoridor funkční Lokální biokoridor navržený Lokální biokoridor navržený Lokální biokoridor funkční



Kvíc, Netovice

0,6km/20m

Netovice

1,7km/20m

Netovice

0,4km/20m

Studeněves

?/20m

Otruby, Trpoměchy, Slaný

1,3km/20m

Slaný

0,7km/20m


Rozloha



Cílový stav

cesty, les. cesty. Remízy, meze s keři a stromy, Remízy, ovocný sad. ovocný sad. Biokoridor končí silnicí I/7. Nekosená mez zarůstající keři a Lada. borovicovým lesíkem. Orná půda, akátový les.

Doprovodný porost potoka a polní cesty.

Výsadba větrolamu na orné půdě; les. Červeného Výsadba a doplnění doprovodné zeleně podél polní cesty.

Břehový porost různého věku, Břehový a doprovodný porost hustoty a složení podél Byseňského s cílovým stavem vrba bílá, topol potoka. černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá. Břehový porost různého věku, Břehový a doprovodný porost hustoty a složení podél Byseňského s cílovým stavem vrba bílá, topol potoka. černý, javor mléč, jasan ztepilý, brslen evropský, krušina olšová, střemcha hroznovitá.

INTERAKČNÍ PRVKY Pořadové číslo (číslo dle Generelu ÚSES)

Biogeogr. význam


Cílový stav

IP na jižní hranici k.ú.Netovice

Interakční prvek

Netovice

0,3 ha

Louka a část akátového lesa.

Návrh zalesnění druhovou skladbou

s vhodnou

IP mezi silnicí I/7 a LBC 24

Interakční prvek

Netovice

1,3 ha

Orná půda.

Návrh zalesnění druhovou skladbou

s vhodnou

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Název

Biogeogr. význam


VKP na severním okraji k.ú.Želevčice

VKP registrovaný

Želevčice, Bakov

14,1 ha

Hájek, remíz, křovité terasy, travnatá stráň.

Lesopark Háje

VKP registrovaný

Slaný

11,7 ha

VKP v jižní části města Slaný VKP na západním okraji k.ú.Netovice

VKP registrovaný VKP registrovaný

Slaný

0,24 ha

Městská sídelní zeleň na severním okraji města Slanýrůže šípková (Rosa canina), hloh obecný (Crataegus laevigata), bez černý (Sambucus nigra), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), topol (Populu sp.). Skupina vzrostlých stromů okolo bývalého zahradnictví.

Netovice

1,7 ha

Teplomilná travnatá společenstva na opuce.

Rozloha


Specifikace oblastí krajinných typů a jejich cílové charakteristiky Řešené území náleží do oblasti krajinného typu S08 = krajina sídelní. Základní charakteristika: Charakteristický fenomén krajiny sídelní představuje značný (převažující) podíl zastavěného území, vysoká hustota obyvatel a soustředění ekonomických aktivit. Jedná se o urbanistickými aktivitami nejvíce pozměněný typ


68

krajiny. Umístění jednotlivých oblastí krajiny sídelní ovlivňuje rozsah a intenzitu změn využití území. Dle umístění lze rozlišit následující podtypy krajiny sídelní: • v zázemí hl. m. Prahy • v centrech a osách osídlení • ostatní Požadavky na využití – cílová charakteristika krajiny: Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá ve vytváření kvalitního obytného standardu sídelní krajiny. Podmínky pro následné rozhodování: a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny, b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty.

Řešené území náleží do oblasti krajinného typu U05 = Krajina příměstská Základní charakteristika Charakteristický fenomén krajiny příměstské představuje její výrazně polyfunkční využití, které se promítá do uspořádání území. Její podstatné části jsou dotčeny civilizačními jevy. Umístění jednotlivých oblastí krajiny příměstské ovlivňuje rozsah a intenzitu změn využití území. Dle umístění lze rozlišit následující podtypy krajiny příměstské: • v zázemí hl. m. Prahy • v centrech a osách osídlení • ostatní Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá ve vytváření kvalitního prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra /center osídlení. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území v krajině příměstské nesmí snižovat její potenciál pro krátkodobou rekreaci v přírodním prostředí zázemí sídel a prostupnost pro nemotorovou přepravu (zejména pro pěší a cyklisty).

Řešené území náleží do oblasti krajinného typu N04, N05 - Krajina relativně vyvážená Základní charakteristika Oblasti krajin relativně vyvážených, na rozdíl od ostatních sledovaných oblastí shodného krajinného

typu,

nemají

společný

specifický

fenomén.

Obvykle

jsou

charakteristické relativně pestrou skladbou zastoupených druhů pozemků. Přitom výrazněji nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. Dále jsou do této oblasti zahrnuty ty části území, které


69

se sice svým charakterem blíží krajině polní, ale půdní poměry v nich, v regionálně významném rozsahu, nedosahují nadprůměrné kvality. Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch a stabilizaci jejího polyfunkčního charakteru kulturní krajiny. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území musí podporovat tvorbu relativně vyváženého charakteru kulturní krajiny, respektive tento charakter nesmí změny narušit nebo zabránit dosažení vyváženého stavu.

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je zpracováno v souladu se zákonem č.183/2006Sb., a vyhlášky č.500/2006Sb., a je samostatnou přílohou odůvodnění územního plánu. Část A) „Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí“ je zpracována v souladu s přílohou k zákonu č.183/2006Sb. a je samostatnou přílohou územního plánu. Dokumentaci zpracoval Ing. Jan Dřevíkovský (autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné způsobilosti č.j.2556/381/OPV/93). Vyhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni je uvedeno v kapitole 1. V ní byly identifikovány potenciální střety navrhovaného územního plánu s cíli přijatými na vnitrostátní úrovni. Jedná se zejména o následující střety: -

Ochrana půdy vs. vymezení zastavitelných ploch

-

Obnova vodního režimu krajiny vs. vymezení zastavitelných ploch

-

Prostupnost krajiny vs. nové liniové dopravní stavby (I/16)

-

Zlepšování podmínek pro existenci rostlin a živočichů zvláště chráněných vs. vymezení zastavitelných ploch

-

Ochrana před potenciálními riziky a přírodními katastrofami vs. vymezení zastavitelných ploch

-

Snižování vlivu dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel vs. nové liniové dopravní stavby a vymezení zastavitelných ploch (zejména těch, u nichž je očekáváno, že budou generovat významný objem dopravy)


70

Cíle ochrany životního prostředí byly vzaty v úvahu při stanovení kritérií pro porovnání obou variant. Oproti variantě nulové formulované platným územním plánem změna nepřináší změněný scénář z hlediska významných vlivů funkčního využití území na životní prostředí. Výstup porovnání obou variant – tedy provedení a neprovedení změny územního plánu – ukazuje, že mezi variantami – za předpokladu dodržení navržených podmínek pro realizaci návrhu ÚP - není významný rozdíl. Obě varianty přinášejí spíše negativní dopady na životní prostředí a ani návrh konceptu ÚP zásadním způsobem neřeší slabé stránky zjištěné v rámci průzkumů a rozborů (viz SWOT analýza). Obě varianty jsou spojeny s významným negativním vlivem na půdy. K tomu je nezbytné uvést, že přijetí (akceptace) tohoto negativního vlivu je odůvodněno požadavky na rozvoj území a potřebami udržitelného rozvoje území v oblasti sociální a ekonomické. Konkrétně lze vyřešení potenciálních střetů s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni hodnotit následovně: u každého potenciálního střetu je komentován způsob zapracování cíle změny do územně plánovací dokumentace. Způsob zapracování by měl být proveden tak, aby cíl změny nebyl v rozporu s vnitrostátními cíli ochrany životního prostředí.

Způsob zapracování cílů ochrany životního prostředí s potenciálními střety Cíl ÚP, se kterým je cíl změny v potenciálním konfliktu

Způsob zapracování cíle

Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel

Ochrana půdy - Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo zastavěná území. Obnova a revitalizace vodních biotopů a mokřadů Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny. Prostupná krajina pro biotu a člověka. vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území

Střet vyřešen

Přeložka silnice I/16 (ZÚR VPS D032) odvádí tranzitní dopravu mimo centrum obce. Navrženo opatření spočívající s důsledném napojení nových lokalit pro bydlení tak, aby nově generovaná doprava nadměrně nezatěžovala stávající obytnou zástavbu Prokázáno plnění kritérií uvedených v Politice územního rozvoje. Dá se konstatovat, že se nejedná o neodpovědné rozšiřování

ano

Územní plán nevymezuje významný krajinný prvek nivu – je doporučeno toto vymezení provést a nivu vymezit jako nezastavěné území ÚP navrhuje nové vodní plochy a plochy zeleně

ne

Přeložka I/16 (ZÚR VPS D032) vytváří spolu s rozvoje zastavěného území nové migrační bariéry Doporučeno důsledně chránit záplavové území a neumožnit výstavbu v tomto území


ano

ano

ne ne

71

Závěry a doporučení SEA včetně návrhu stanoviska ke koncepci UP PLOCHY BYDLENÍ: (bydlení v bytových domech (BH) – vícepodlažní, bydlení v bytových domech (BH) – středněpodlažní, bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI), bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV) Plocha BI24 – doporučujeme podmínit zpracování pachové studie, která prokáže plnění limitů plochy pro živočišnou výrobu, ležící na druhé straně silnice Plocha BI10, BI12 - plocha se nachází v bezprostřední blízkosti silnice I/16 zatížené automobilovou dopravou. Otázkou je vhodnost situování této plochy pro bydlení v blízkosti takto intenzivně využívané silnice. Doporučeno je plochám přiřadit index „plocha s protihlukovou ochranou“. Plocha BI6 – leží v blízkosti silnice č. 118. U této plochy je potenciál negativního ovlivnění hlukem z přilehlé komunikace. Navržena je index „plocha s protihlukovou ochranou“. Dopravní napojení nových ploch pro bydlení a smíšených území tak, aby hlavní příjezd k těmto plochám nebyl přes centra sídel. BI20 – s ohledem na svažitý pozemek je zapotřebí věnovat pozornost zachycení srážkových vod. Podmíněnost výstavby: nové plochy pro bydlení realizovat pouze ve vazbě na dobudování kanalizační sítě. Toto opatření se týká sídel: o Lotouš – současně není vybudována žádná kanalizace. Územní plán navrhuje vybudování oddílné splaškové kanalizace ukončené novou ČOV, pro niž je vymezena plocha při levém břehu Lotoušského potoka na jihovýchodním okraji sídla. o Trpoměchy, Otruby, Dolín – v současnosti pouze nevyhovující dešťová kanalizace. Navržena je v těchto sídlech nová oddílná kanalizace, s přečerpáním odpadních vod do kanalizačního systému města Slaného. o Želevčice - pouze nevyhovující dešťová kanalizace. Nová oddílná splašková kanalizace bude svedena do budoucí ČOV navržené na pravém břehu Byseňského potoka severně od sídla. o Netovice - zčásti vybudována nevyhovující dešťová kanalizace. Nová oddílná splašková kanalizace bude svedena do budoucí ČOV navržené u jihovýchodního okraje sídla. Plochu BI12 bude možno využívat jen v souladu s podmínkami stanovenými vodoprávním úřadem dle § 67 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. vodní zákon (plocha leží v záplavovém území). Vymezení této plochy není zpracovateli hodnocení doporučeno. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: plochy smíšené obytné - v centru města (SC), plochy smíšené obytné - městské (SM), plochy smíšené obytné - venkovské (SV) Pro plochu SM2, SM3 v blízkosti ulice Dukelských hrdinů je navržen index (podmínka pro využití) „území s protihlukovou ochranou“. Dopravní napojení nových ploch pro bydlení a smíšených území tak, aby hlavní příjezd k těmto plochám nebyl přes centra sídel Doporučeno je vybudování suchého poldru v závěru deprese na východním konci rozsáhlé rozvojové lokality SM1. PLOCHY REKREACE: rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) Bez opatření.


72

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ: občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV), občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední (OM), občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK), občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS), občanské vybavení se specifickým využitím (OX) (sportovní letiště), občanské vybavení – hřbitovy (OH) Viz obecná opatření níže PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ: Výroba a skladování – lehký průmysl (VL), výroba a skladování – skladování (VK), výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ), výroba a skladování - se specifickým využitím (VX) (manipulace s odpady) Dopravní napojení nových ploch výroby a skladování tak, aby příjezd k těmto plochám eliminoval přístup přes obytnou zástavbu obce: Obě rozsáhlejší plochy výroby a skladování – VL2 a VL6 jsou situovány ve vazbě na existující průmyslové areály. Plocha VL2 je výhledově vhodně dopravně napojena na silnici I/16. V současné době musí však plocha být obsluhována přes centrum Slaného ulicí Nosačickou. Dopravní zátěž centra je v současné době enormní. Z tohoto důvodu je doporučeno plochu VL2 z hlediska ochrany lidského zdraví podmínit realizací přeložky I/16 značené v ZÚR jako VPS D032 (podmíněnost výstavby). Doplnit izolační zeleň mezi plochy BV9 a VL11 a dále mezi plochu VL1 a současné bydlení. V rámci výrobně obslužné zóny je zpracovatelem vyhodnocení navrženo, aby keřová a stromová zeleň pokrývala 25% ploch zeleně. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ: veřejná prostranství (PV), veřejná prostranství se specifickým režimem zeleně (PX) Bez specifických opatření. PLOCHY ZELENĚ: veřejná zeleň (ZV), zeleň soukromá a vyhrazená (ZS) Bez specifických opatření. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: dopravní infrastruktura – silniční (DS), dopravní infrastruktura – železniční (DZ) Platí podmínky uvedené ve stanoviscích vydaných v procesu EIA. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY: technická infrastruktura – inženýrské sítě Bez specifických podmínek.


73

Obecná opatření - Nakládání se srážkovými vodami - Stanovení maximální zastavěnosti pozemku – viz tabulka č. 3 tohoto Vyhodnocení - Zasakování srážkových vod na pozemcích - Minimalizace odvodů vod do dešťové kanalizace - Opatření k zadržení vody v krajině – zejména polohy nad Byseňským potokem v Kvíci - vhodné je doplnit protierozní pásy na svazích nad sídlem. - Krajinný ráz - Rozvojové plochy ohraničit pokud možno liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10 m. - Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek. Zařadit významné plochy veřejné zeleně. - U všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené ÚP, včetně % zastoupení zeleně. Stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí bylo Územním plánem Slaný respektováno.

e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa e.1. Ochrana půdního fondu Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem jsou na správním území města Slaného navrženy (bez dlouhodobých územních rezerv) rozvojové plochy o celkové rozloze 273,29 ha. Z tohoto rozsahu je 45,80 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě. V případě 12,66 ha vymezených pro trvalé travní porosty se jedná pouze o změnu kultury. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území města se předpokládá odnětí 214,83 ha zemědělské půdy (141,27 ha ve Slaném, 12,16 ha v Lotouši, 4,08 ha v Trpoměchách, 4,82 ha v Otrubech, 7,42 ha v Želevčicích, 8,54 ha v Dolíně, 29,89 ha v Kvíci a 6,65 ha v Netovicích) – 6,69 ha v zastavěném území a 208,14 ha mimo zastavěné území. Z tohoto rozsahu připadá 191,87 ha, tj. 89,3 %, na ornou půdu, 15,72 ha (7,3 %) na zahrady a 7,24 ha (3,4 %) na trvalé travní porosty. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF v návrhu jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí ve Slaném zdaleka nejvíce plochy dopravní infrastruktury (19,8 %) a lehký průmysl (18,4 %), zbytek připadá na městské a příměstské bydlení v rodinných domech (13,9 %), veřejnou zeleň (13,1 %), venkovské bydlení v rodinných domech (8,7 %), plochy smíšené přírodní (5,8 %), plochy smíšené obytné městské (5,6 %), ochrannou a izolační zeleň (3,1 %), letiště (2,8 %), les (2,2 %), komerční zařízení plošně rozsáhlá (1,9 %), zeleň se specifickým využitím (1,1 %), plochy smíšené obytné venkovské (0,9 %), vodní plochy (0,8 %),


74

tělovýchovná a sportovní zařízení (0,5 %), hřbitov (0,4 %), zahrady a sady mimo zastavěné území (0,4%), občanskou vybavenost – veřejnou infrastrukturu (0,2 %), komerční zařízení malá a střední (0,2 %), zahrady a sady v zastavěném území (0,1 %) a na technickou infrastrukturu (0,1 %). Údaje o skutečných investicích vložených do půdy. V západní, severozápadní, severovýchodní a v jižní části řešeného území byly provedeny meliorace, do jejichž území však z rozvojových ploch zasahuje pouze okrajově nová trasa rychlostní komunikace R7 vedená v ZÚR jako VPS D010 (v rozsahu 0,22 ha), jižní část plochy NSP7 západně od Trpoměch (1,23 ha) a přeložka silnice II/118 vedená v ZÚR jako VPS D098 (0,11 ha). Zatrubnění vede v západo-východním směru napříč plochou SM1 (v délce 480 m) a plochou BV16 (v délce cca 105 m). Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby. Ve Slaném nedojde plánovanou výstavbou k narušení žádných objektů zemědělské prvovýroby. V Trpoměchách, Otrubech, Blahoticích a v Kvíci se nachází po jednom zemědělském areálu, jejich rozsah však není územním plánem omezován, a to jak z hlediska plochy, tak z hlediska výrobního zaměření. Pouze areál statku na jihozápadě Otrub bude využit pro bydlení s možností drobných podnikatelských aktivit. Údaje o významných pozemkových úprav.

skutečnostech

vyplývajících

ze schválených

návrhů

Pro celé řešené území nebyly dosud zpracovány celé "Pozemkové úpravy". Ty byly zpracované pouze pro dílčí části - Netovice a Blahotice. Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání města přizpůsobit.

Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. Územní plán je řešen pro celé správní území města Slaného. Grafická část je zpracována na podkladu katastrální mapy, která zobrazuje jednotlivá katastrální území.

Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Územní plán Slaný byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu sídel. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých


75

zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys sídel do komplexně ucelených útvarů bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejího nepravidelně uspořádaného obvodu. Zdůvodnění návrhu jednotlivých ploch viz kapitola c. odůvodnění.

Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území města zahrnující stávající zastavěné plochy a území města zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace. Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Na správním území města Slaného se nachází celkem 39 BPEJ dotčených plánovanou výstavbou. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Město Slaný leží v klimatickém regionu č.1 (teplý, suchý, s průměrnou roční teplotou 8-9 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 500 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinulo 14 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 01

HPJ 05

HPJ 08

HPJ 19

HPJ 20

Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období. Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené. Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech,


76

HPJ 28

HPJ 30

HPJ 31

HPJ 33

HPJ 37

HPJ 41

HPJ 56

HPJ 58

HPJ 60

flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké. Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší. Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké, s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí.

Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.


77

Souhrnná přehledná tabulka odnětí ZPF PŘEHLED PLOCH NAVRŽENÝCH K ODNĚTÍ ZPF (DLE PŘÍLOHY Č.5 K VYHLÁŠCE Č.13/1994 SB.) Označení plochy SLANÝ BH3 BI1

Využití plochy

Bydlení v bytových domech středněpodlažní Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské

Celkový Z toho rozsah zábor ZPF ploch v ha v ha

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)

Druh pozemku (kultura dotčené půdy)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

4,72 ha 1.19.04 1,22 ha 1.37.16 1,01 ha 1.19.54 0,95 ha 1.30.11 0,85 ha 1.19.14 0,83 ha 1.19.01 2,82 ha 1.19.04 0,41 ha 1.19.01 0,01 ha 1.19.41 1.01.10

IV. V. V. IV. IV. III. IV. III. IV. II.

-

9,58

-

-

3,24

-

-

0,11

-

Plocha je již stávající 9,79

9,58

6,09 ha orná půda 3,49 ha zahrada

BI2

Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské

3,88

3,24

orná půda

BI3

Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské

0,11

0,11

orná půda

1,01

0,99

1.08.10

II.

0,99

-

-

0,07

0,07

0,72 ha orná půda 0,27 ha zahrada zahrada

1.08.10

II.

0,07

-

-

0,94

0,23

orná půda

0,23

-

0,11

zahrada

IV. IV. IV.

-

0,22

0,20 ha 1.19.41 0,03 ha 1.19.14 1.30.41

-

0,11

-

1.30.41

IV.

-

0,79

-

1.30.11

IV.

-

0,02

-

BI4 BI5 BI6 BI7 BI8 BI9 BI10 BI17

Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 0,79

0,79

zahrada

Plocha byla přeřazena mezi dlouhodobé územní rezervy 0,02

0,02

zahrada


77

Označení plochy SLANÝ BI18 BI25

BI26 BI27 SM1 SM2 SM3 SM4 SM6 SM7 SM8 SM9 SM10 SM11 SM14

Využití plochy

Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské

Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Plocha smíšená obytná – městská Plocha smíšená obytná – městská Plocha smíšená obytná – městská Plocha smíšená obytná – městská Plocha smíšená obytná – městská Plocha smíšená obytná – městská Plocha smíšená obytná – městská Plocha smíšená obytná – městská Plocha smíšená obytná – městská Plocha smíšená obytná – městská Plocha smíšená obytná – městská






Třída ochrany

4,26 ha 1.01.00 1,78 ha 1.08.10 0,32 ha 1.33.11 0,02 ha 1.30.11 0,01 ha 1.05.11 0,09 ha 1.30.41 0,01 ha 1.20.41

I. II. IV. IV. III. IV. V.

-

6,39

-

-

0,10

-

6,17 ha 1.01.10 4,75 ha 1.30.11

II. IV.

-

10,92

-


6,39

orná půda

0,10

0,10

zahrada

0,38

-

11,27

10,92

0,73

-

neplodná půda

0,60

-

neplodná půda

0,36

-

neplodná půda

0,91

-

neplodná půda

1,58

0,70

trvalý travní porost

1.58.00

II.

0,70

-

-

0,77

0,02


1.30.51

IV.

-

0,02

-

0,02

-

0,04

0,04

zahrada

0,04

-

0,45

-

0,45

-

0,37

-

0,28 ha orná půda 0,17 ha trvalý travní porost neplodná půda

II. IV. IV.

-

0,45

0,03 ha 1.58.00 0,01 ha 1.30.11 1.30.11

neplodná půda orná půda

neplodná půda


78

Označení plochy SLANÝ SM15 OM1 OM2 OM3 OK1

OV1

Využití plochy

Plocha smíšená obytná – městská Komerční zařízení malá a střední Komerční zařízení malá a střední Komerční zařízení malá a střední Komerční zařízení plošně rozsáhlá



0,41

-

0,36

0,36

0,09

-

neplodná půda

1,35

-

neplodná půda

4,49

3,98

0,61

-

orná půda

orná půda

OX1

OH1

Hřbitov

1,29

0,94

zahrada

VL1

Lehký průmysl

2,01

2,01

orná půda

OV3 OV4 OS1 OS2


Třída ochrany

0,32 ha 1.01.10 0,04 ha 1.31.11

II. V.

-

0,36

-

1,26 ha 1.31.11 1,12 ha 1.05.11 1,04 ha 1.01.10 0,42 ha 1.08.10 0,14 ha 1.30.11

V. III. II. II. IV.

-

3,98

-

-

0,48

-

-

1,13

-

-

6,02

-

-

0,94

-

-

2,01

-

neplodná půda

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura Občanské vybavení – veřejná infrastruktura Občanské vybavení – veřejná infrastruktura Občanské vybavení – veřejná infrastruktura Tělovýchovná a sportovní zařízení Tělovýchovná a sportovní zařízení Letiště

OV2



neplodná půda

U plochy bylo změněno funkční využití na „plochu smíšenou obytnou – městskou“ U plochy bylo změněno funkční využití na „plochu smíšenou obytnou – městskou“ 0,48

0,48

orná půda

1,13

1,13

orná půda

1,85

-

10,02

6,02

orná půda

0,33 ha 1.01.10 0,15 ha 1.31.11 1.19.01

II. V. III.

3,21 ha 1.20.11 1,25 ha 1.20.51 0,62 ha 1.20.41 0,49 ha 1.20.01 0,45 ha 1.20.04 0,48 ha 1.41.67 0,46 ha 1.20.41 1,27 ha 1.05.11 0,65 ha 1.31.14 0,09 ha 1.20.11

IV. V. V. IV. V. V. V. III. V. IV.

neplodná půda


79

Označení plochy

Využití plochy



SLANÝ VL2 VL3 VL4 VL5

Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl

VL6

Lehký průmysl

VL7 VL8 VL9

Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl

VL10 VL15

Lehký průmysl Lehký průmysl

VL18 ZV1

Lehký průmysl Veřejná zeleň

0,68 3,96

3,96


ZV2

Veřejná zeleň

0,97

0,93

orná půda

ZV3

Veřejná zeleň

0,26

0,23

orná půda

ZV4 ZV5 ZV6 ZV7 ZV8 ZV9 ZV10 ZV11

Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň

7,83 7,83 orná půda Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 2,29 neplodná půda 7,36 7,36 7,33 ha orná půda 0,03 ha zahrada 10,93 10,91 orná půda

0,07 neplodná půda Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 4,43 4,41 2,93 ha orná půda 1,48 ha zahrada 0,98 0,85 orná půda 2,24 2,24 orná půda


Třída ochrany


1.19.01

III.

-

7,83

-

4,22 ha 1.08.10 3,14 ha 1.01.00 4,56 ha 1.05.11 4,48 ha 1.01.00 1,73 ha 1.31.11 0,14 ha 1.33.01

II. I. III. I. V. III.

-

7,36

-

-

10,91

-

4,13 ha 1.01.00 0,28 ha 1.30.11 1.30.11 2,01 ha 1.19.01 0,18 ha 1.19.14 0,05 ha 1.19.04

I. IV. IV. III. IV. IV.

-

4,41

-

-

0,85 2,24

-

1,97 ha 1.08.10 1,63 ha 1.31.11 0,36 ha 1.01.10 0,78 ha 1.19.04 0,15 ha 1.19.01 0,22 ha 1.19.04 0,01 ha 1.19.01

II. V. II. IV. III. IV. III.

-

3,96

-

-

0,93

-

-

0,23

-

1.30.51 1.58.00 1.58.00

IV. II. II.

0,18 0,15 0,32

1,12

-

Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 0,20 neplodná půda 0,24 neplodná půda 0,31 neplodná půda 0,02 neplodná půda 0,18 0,18 zahrada 0,23 0,15 trvalý travní porost 1,51 1,44 trvalý travní porost



80

Označení plochy

Využití plochy


SLANÝ ZV12 ZV13 ZV14 ZV15

Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň

0,04 0,01 0,01 0,34

0,31

ZV16 ZV17

Veřejná zeleň Veřejná zeleň

0,32 4,23

0,32 2,29

ZV27 PX1 ZS1 DS1 DS2 DS3

DS4 DS5

DS6


neplodná půda neplodná půda neplodná půda zahrada orná půda trvalý travní porost


Třída ochrany

0,30 ha 1.58.00 0,01 ha 1.30.11 1.30.11 2,28 ha 1.30.51 0,01 ha 1.58.00

II. IV. IV. IV. II.

Veřejná zeleň 1,56 neplodná půda Veřejné prostranství Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna se specifickým režimem zeleně Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna Zahrady a sady Dopravní infrastruktura – 0,08 neplodná půda silniční Dopravní infrastruktura – 0,09 0,09 0,07 ha orná půda 1.30.11 silniční 0,02 ha zahrada Přeložka silnice I/16 30,34 25,91 23,73 ha orná půda 13,12 ha 1.19.01 (ZÚR VPS D032) 1,42 ha zahrada 3,63 ha 1.19.04 0,76 ha trvalý travní porost 3,20 ha 1.30.11 2,27 ha 1.05.11 1,20 ha 1.19.54 0,93 ha 1.01.00 0,69 ha 1.19.14 0,48 ha 1.01.10 0,20 ha 1.31.14 0,17 ha 1.20.11 0,02 ha 1.19.11 Mimoúrovňová křižovatka silnic 3,41 3,41 orná půda 1.01.10 R7 a I/16 Místní komunikace 1,18 1,11 orná půda 0,46 ha 1.31.11 0,42 ha 1.01.10 0,16 ha 1.30.11 0,07 ha 1.05.11 Místní komunikace 0,51 neplodná půda




-

0,31

-

-

0,32 2,29

-

IV.

-

0,09

-

III. IV. IV. III. V. I. IV. II. V. IV. IV. II.

0,26

25,65

-

-

3,41

-

V. II. IV. III.

-

1,11

-

81

Označení plochy

Využití plochy


Třída ochrany

0,12 ha 1.01.10 0,05 ha 1.30.11 0,05 ha 1.31.11 0,24 ha 1.30.11 0,01 ha 1.05.11 1.19.01

II. IV. V. IV. III. III.

0,06

0,16

-

-

0,25

-

-

0,02

-

0,30 ha 1.19.04 0,04 ha 1.19.01 0,04 ha 1.30.11 1.19.04

IV. III. IV. IV.

-

0,38

-

-

0,11

-

1.19.01

III.

-

0,01

-

1.19.01

III.

-

0,22

-

0,06 ha 1.20.41 0,06 ha 1.41.67

V. V.

-

0,12

-

1.30.11

IV.

0,01

-

-

Místní komunikace

0,71

0,22

orná půda

DS8

Místní komunikace

0,26

0,25

orná půda

DS9 DS10 DS11

Místní komunikace Okružní křižovatka Místní komunikace

0,10 0,02 orná půda Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 1,15 0,38 0,33 ha orná půda 0,05 ha zahrada

DS12 DS13 DS14 DS15

0,11 0,11 zahrada Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 0,21 0,01 trvalý travní porost

DS16 DS17 DS18

Místní komunikace Okružní křižovatka Zatáčka silnice III/23933 Účelová komunikace + pěší cesta Účelová komunikace Místní komunikace Pěší cesta

DS20 DS21 DS22 DS23 DS24 DS25 DS26 DS27 DS28 DS29 DS30 DS31 DS32

Místní komunikace Pěší cesta Rozšíření komunikace Pěší cesta Účelová komunikace Pěší cesta Pěší cesta Zatáčka silnice III/00724 Pěší cesta Okružní křižovatka Pěší cesta Místní komunikace Místní komunikace

0,16 neplodná půda 0,14 neplodná půda 0,13 neplodná půda 0,09 neplodná půda 0,10 neplodná půda 0,01 neplodná půda 0,02 0,01 zahrada 0,07 neplodná půda 0,03 neplodná půda 0,07 neplodná půda 0,02 neplodná půda Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 0,12 neplodná půda

0,22 0,12



SLANÝ DS7

0,22 0,17 0,12



orná půda neplodná půda zahrada


82

Označení plochy

Využití plochy

SLANÝ DS33

Místní komunikace

DS34

Místní komunikace

DS35 DS36 DS37 DS38 DS39 DS40

Účelová komunikace Přeložka silnice III/23614 Okružní křižovatka Přeložka silnice III/23614 Účelová komunikace Účelová komunikace

DS65 DS66 DS67 DS68 DS70

Okružní křižovatka Okružní křižovatka Místní komunikace Pěší cesta Místní komunikace

DS71

Místní komunikace

DS72 DS73 DS75

Místní komunikace Místní komunikace Místní komunikace


0,02



Třída ochrany


0,02

0,01 ha zahrada 0,01 ha 1.30.11 IV. 0,01 ha orná půda II. 0,01 ha 1.58.00 0,37 0,32 0,31 ha orná půda 0,21 ha 1.01.00 I. 0,01 ha zahrada 0,11 ha 1.30.11 IV. Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna Plocha byla zařazena mezi dlouhodobé územní rezervy, není tedy zahrnuta do bilance odnětí ZPF Plocha byla zařazena mezi dlouhodobé územní rezervy, není tedy zahrnuta do bilance odnětí ZPF Plocha byla zařazena mezi dlouhodobé územní rezervy, není tedy zahrnuta do bilance odnětí ZPF 0,27 0,01 orná půda 1.19.04 IV. 0,18 0,05 orná půda 0,04 ha 1.19.11 IV. 0,01 ha 1.01.10 II. 0,12 neplodná půda 0,08 0,01 orná půda 1.19.01 III. 0,10 neplodná půda 0,05 neplodná půda 0,50 0,50 orná půda 0,32 ha 1.19.04 IV. 0,18 ha 1.19.01 III. 0,83 0,67 orná půda 0,59 ha 1.19.04 IV. III. 0,07 ha 1.19.01 0,01 ha 1.19.41 IV. Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 0,29 neplodná půda 0,75 0,69 0,59 ha orná půda 0,41 ha 1.08.10 II. 0,10 ha zahrada 0,28 ha 1.01.00 I. 159,27 126,22 2,74

Zastavitelné plochy celkem NSP1 NSP2 NSP3

Plocha smíšená přírodní Plocha smíšená přírodní Plocha smíšená přírodní

0,58 1,12 0,57

0,58 1,12 0,57

orná půda orná půda orná půda

NSP4 NSP5

Plocha smíšená přírodní Plocha smíšená přírodní

0,59 0,28

0,59 0,28

orná půda orná půda

1.01.10 1.01.10 0,56 ha 1.19.14 0,01 ha 1.19.04 1.19.01 1.19.04


II. II. IV. IV. III. IV.

Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha) 0,02

-

0,32

-

0,01 0,05

-

0,01

-

0,50

-

0,67

-

0,69

-

123,48

-

-

0,58 1,12 0,57

-

-

0,59 0,28

-

83

Označení plochy SLANÝ NSP6

Využití plochy


Investice do půdy (v ha)

IV. IV. IV. IV. I. V.

-

0,17

-

-

0,47

-

-

0,15

-

0,08 ha 1.19.41 0,03 ha 1.01.10 0,02 ha 1.41.67 0,01 ha 1.20.41 1.19.14 0,68 ha 1.19.01 0,33 ha 1.19.14 0,03 ha 1.19.41 0,01 ha 1.01.00 1.30.11 1.19.04

IV. II. V. V. IV. III. IV. IV. I. IV. IV.

-

0,14

-

-

0,34 1,05

-

-

0,09 0,02

-

1.19.01 0,15 ha 1.05.11 0,09 ha 1.20.11 0,32 ha 1.19.01 0,19 ha 1.19.04 0,20 ha 1.19.04 0,05 ha 1.19.01 0,01 ha 1.19.41

III. III. IV. III. IV. IV. III. IV.

-

0,39 0,24

-

-

0,51

-

-

0,26

-

Třída ochrany

0,14 ha 1.19.11 0,02 ha 1.30.11 0,01 ha 1.20.11 0,37 ha 1.33.11 0,10 ha 1.01.00 1.31.11

0,17

0,17

orná půda

ZO1

Ochranná a izolační zeleň

0,47

0,47

orná půda

ZO2 ZO3 ZO4

Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň

ZO5 ZO6

Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň

ZO7 ZO8 ZO9 ZO18 ZO24

Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň

ZO25


0,51

0,51

ZO26


0,40

0,26

NZT1 NZT2 NZT3 NZT4 W1

Trvalé travní porosty Trvalé travní porosty Trvalé travní porosty Trvalé travní porosty Vodní tok

0,46 0,15 orná půda Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 0,14 0,14 zahrada

0,34 1,05

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)


Plocha smíšená přírodní

0,34 1,05




0,09 0,09 zahrada 0,03 0,02 orná půda Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 0,39 0,39 orná půda 0,25 0,24 orná půda 0,41 ha orná půda 0,10 ha zahrada orná půda

Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 7,17 změna kultury 0,53 neplodná půda


84

Označení plochy SLANÝ W2 W3 NL1

Využití plochy




Třída ochrany



trvalý travní porost trvalý travní porost

1.58.00

II.

0,01

-

-

1.58.00 2,06 ha 1.20.11 1,88 ha 1.20.14 0,03 ha 1.20.41 0,31 ha 1.19.01 0,28 ha 1.19.04 1,89 ha 1.30.11 0,43 ha 1.01.00 0,07 ha 1.20.11

II. IV. V. V. III. IV. IV. I. IV.

-

1,12 3,97

-

-

0,59

-

-

2,39

-

Vodní tok

0,01

0,01

Vodní plocha Les

1,12 4,00

1,12 3,97

NL2

Les

0,59

0,59

orná půda

ZX1

Zeleň se specifickým využitím

2,42

2,39

orná půda

Nezastavitelné plochy celkem

23,28

15,05

0,01

15,04

-

Slaný celkem LOTOUŠ BV1

182,55

141,27

2,75

138,52

-

1,02

1,02

orná půda

-

1,02

-

0,71

0,71

orná půda

-

0,71

-

2,42

2,42

orná půda

-

2,42

-

1,33

1,33

orná půda

-

1,33

-

0,20 0,09 0,43

0,20 0,09 0,43

orná půda orná půda orná půda

-

0,20 0,09 0,43

-

0,07 7,14

0,07 5,08


-

0,07 5,08

0,22

BV2 BV3 BV4 TI1 ZV18 ZV19 ZV20 DS41

Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Čistírna odpadních vod Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Rychlostní komunikace R7 (ZÚR VPS D010)

orná půda

0,91 ha 1.30.01 0,11 ha 1.05.11 0,66 ha 1.31.01 0,05 ha 1.30.01 1.91 ha 1.30.01 0,51 ha 1.33.01 0,82 ha 1.33.01 0,51 ha 1.30.01 1.33.01 1.30.01 0,22 ha 1.30.01 0,21 ha 1.31.01 1.33.01 1,90 ha 1.01.00 1,20 ha 1.33.11 0,60 ha 1.58.00 0,58 ha 1.33.01 0,54 ha 1.01.10 0,26 ha 1.30.01


IV. III. IV. IV. IV. III. III. IV. III. IV. IV. IV. III. I. IV. II. III. II. IV.

85

Označení plochy LOTOUŠ DS42

Využití plochy

Přeložka silnice III/23728

DS43 DS44 DS45 DS46

Sjezd z rychlostní silnice R7 Sjezd z rychlostní silnice R7 Místní komunikace Místní komunikace

DS47 Zastavitelné plochy celkem

Místní komunikace

Lotouš celkem TRPOMĚCHY BV5 SV3 Zastavitelné plochy celkem NSP7

Bydlení v rodinných domech – venkovské Plocha smíšená obytná venkovská


Nezastavitelné plochy celkem Trpoměchy celkem OTRUBY BV6 BV7

Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské


0,53

0,53





Třída ochrany

orná půda

0,30 ha 1.01.00 0,11 ha 1.33.01 0,06 ha 1.01.10 0,03 ha 1.30.01 0,03 ha 1.30.11

I. III. II. IV. IV.

-

0,53

-

1.30.01 0,08 ha 1.30.01 0,03 ha 1.31.01 1.30.01

IV. IV. IV. IV.

-

0,07 0,11

-

-

0,10 12,16

0,22

-

12,16

0,22

Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 0,08 0,07 orná půda 0,12 0,11 orná půda 0,10 14,24

0,10 12,16

orná půda

14,24

12,16

0,37

0,37

orná půda

1.33.11

IV.

-

0,37

-

0,24

0,22

orná půda

0,21 ha 1.33.11 0,01 ha 1.30.11

IV. IV.

-

0,22

-

0,61

0,59

-

0,59

-

3,49

3,49

-

3,49

1,23

3,49

3,49

-

3,49

-

4,10

4,08

-

4,08

1,23

0,13

0,11

orná půda

1.01.10

II.

-

0,11

-

0,41

0,41

orná půda

0,32 ha 1.30.51 0,09 ha 1.58.00

IV. II.

-

0,41

-

orná půda

1,96 ha 1.01.10 0,95 ha 1.01.00 0,58 ha 1.33.01


II. I. III.

86

Označení plochy OTRUBY BV25 SV2 SV6 ZS3

Využití plochy

Bydlení v rodinných domech – venkovské Plocha smíšená obytná venkovská Plocha smíšená obytná venkovská Zahrady a sady




Třída ochrany


0,08

0,08

orná půda

1.01.10

II.

-

0,08

-

0,28

0,28


0,19 ha 1.30.51 0,09 ha 1.58.00

IV. II.

-

0,28

-

2,30

-

0,05

0,05

0,04 ha 1.01.10 0,01 ha 1.05.11

II. III.

-

0,05

-

3,25

0,93

-

0,93

-

-

0,23

-

-

0,47

-

2,47

-

-

0,01 0,02 0,02 0,40

-

-

0,06 0,21

-

-

3,89

-

-

4,82

-

-

0,05

-


Zastavitelné plochy celkem NSP8


0,23

0,23


NSP9


0,49

0,47

orná půda

NSP10


2,47

2,47

orná půda

ZO10 ZO11 ZO12 ZO13

Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň

0,16 0,03 0,03 0,40

0,01 0,02 0,02 0,40

orná půda zahrada orná půda orná půda

NZZ2 NZZ5 VV4 Nezastavitelné plochy celkem

Zahrady a sady Zahrady a sady Vodní plocha

Otruby celkem ŽELEVČICE BV8

Bydlení v rodinných domech – venkovské


0,06 0,06 orná půda 0,21 0,21 orná půda Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 4,08 3,89 7,33

4,82

0,08

0,05

0,21 ha 1.58.00 0,02 ha 1.30.51 0,37 ha 1.19.54 0,10 ha 1.37.16 1,14 ha 1.33.11 1,09 ha 1.01.10 0,23 ha 1.58.00 0,01 ha 1.05.11 1.19.04 1.58.00 1.58.00 0,29 ha 1.58.00 0,11 ha 1.30.51 1.01.10 1.01.10

orná půda


1.30.11

II. IV. V. V. IV. II. II. III. IV. II. II. II. IV. II. II.

IV.

87

Označení plochy ŽELEVČICE BV9 VL11 VL12

Využití plochy

Bydlení v rodinných domech – venkovské Lehký průmysl Lehký průmysl

TI2 ZS2 DS48

Čistírna odpadních vod Zahrady a sady Přeložka silnice II/118 (ZÚR VPS D098)

DS49 DS50

Místní komunikace Místní komunikace

Zastavitelné plochy celkem NSP11 ZO14

NZT5 NZT6 Nezastavitelné plochy celkem


3,95

3,95

orná půda

3,38 ha 1.30.11 0,57 ha 1.19.11

IV. IV.

-

3,95

-

1,10 ha 1.01.00 0,18 ha 1.30.11

I. IV.

-

1,28

-

IV. IV. II. II. IV. I. V. II.

-

0,22 0,56

0,11

IV. IV. IV.

-

0,37

-

-

6,43

0,11

-

0,19 0,80

-

-

0,99

-

-

7,42

0,11

-

0,14

-

neplodná půda orná půda 1.19.11 0,55 ha orná půda 0,16 ha 1.30.11 0,01 ha trvalý travní porost 0,10 ha 1.01.10 0,10 ha 1.58.00 0,08 ha 1.08.40 0,05 ha 1.01.00 0,04 ha 1.41.77 0,03 ha 1.08.10 Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 0,43 0,37 orná půda 0,19 ha 1.30.11 0,16 ha 1.19.11 0,02 ha 1.20.11 6,80 6,43 0,19 0,80

0,19 0,80

Trvalé travní porosty Trvalé travní porosty

0,62 1,77 3,38

0,99

10,18

7,42

0,32

0,14

Želevčice celkem DOLÍN Bydlení v rodinných domech – BV10 venkovské

Třída ochrany

0,22 0,56

Plocha smíšená přírodní Ochranná a izolační zeleň



Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 1,50 1,28 orná půda 0,04 0,22 0,58



orná půda 0,75 ha orná půda 0,05 ha zahrada

1.56.00 0,67 ha 1.30.11 0,12 ha 1.19.11 0,01 ha 1.20.11

I. IV. IV. IV.

změna kultury změna kultury

zahrada

0,09 ha 1.37.56 0,05 ha 1.20.11


V. IV.

88

Označení plochy DOLÍN BV11

Využití plochy

ZV21

Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Veřejná zeleň

DS51




Třída ochrany


0,67

0,28

zahrada

1.19.04

IV.

-

0,15

0,15

zahrada

1.01.10

II.

0,15

3,19

3,19

orná půda

0,17

0,17

orná půda

2,69 ha 1.19.01 0,50 ha 1.19.04 1.19.04

III. IV. IV.

1,13

1,13

orná půda

2,36

2,30

orná půda

Účelová komunikace

0,23

0,23

DS52

Účelová komunikace

0,08

0,08

0,22 ha orná půda 0,01 ha zahrada orná půda

0,98 ha 1.20.11 0,15 ha 1.01.10 2,27 ha 1.20.11 0,03 ha 1.41.77 0,22 ha 1.19.01 0,01 ha 1.01.00 0,06 ha 1.20.11 0,02 ha 1.20.54

IV. II. IV. V. III. I. IV. V.

DS74 Zastavitelné plochy celkem NSP12 ZO15 ZO16 ZO19

Místní komunikace

0,06 8,36

7,67

Plocha smíšená přírodní Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň

0,17 0,15 0,05 0,28

0,17 0,15 0,05 0,28

orná půda orná půda orná půda orná půda

Ochranná a izolační zeleň Trvalé travní porosty Trvalé travní porosty

0,22 0,09 3,01 3,97

0,22 0,87

orná půda změna kultury změna kultury

12,33

8,54

0,61

-

BV12 BV13 BV14 BV15

ZO27 NZT7 NZT8 Nezastavitelné plochy celkem Dolín celkem BLAHOTICE BV29

Bydlení v rodinných domech – venkovské

Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha) 0,28

-

-

-

-

3,19

-

-

0,17

-

-

1,13

-

-

2,30

-

-

0,23

-

-

0,08

-

0,15

7,52

-

-

0,17 0,15 0,05 0,28

-

-

0,22

-

-

0,87

-

0,15

8,39

-

neplodná půda

1.19.04 1.19.01 1.19.01 0,26 ha 1.19.01 0,02 ha 1.19.04 1.19.01

IV. III. III. III. IV. III.

neplodná půda


89

Označení plochy BLAHOTICE VL16 Zastavitelné plochy celkem NSP13 Nezastavitelné plochy celkem Blahotice celkem KVÍC BI19 BI20

BI21 BI22 BI23 BI24 BI28 BV16 BV17 BV18 BV23

Využití plochy

Lehký průmysl


Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské


0,17

-



Třída ochrany



neplodná půda -

-

-

-

-

-

-

-

-

0,40 1,18

-

neplodná půda

1,18

-

0,26

0,05

zahrada

1.56.00

I.

0,05

5,48

5,48

orná půda

3,45 ha 1.01.00 1,83 ha 1.08.10 0,20 ha 1.30.11

I. II. IV.

1,01 ha 1.56.00 0,18 ha 1.30.51 1.30.51

-

-

-

5,48

-

I. IV. IV.

1,18

0,01

-

-

0,67

-

0,71

-

-

-


1,19

0,67

0,67

0,99 ha zahrada 0,20 ha orná půda orná půda

0,71

0,71

zahrada

1.30.11

IV.

-

0,10

0,10

1.30.51

IV.

0,10

0,29

0,29

0,05 ha trvalý travní porost 0,05 ha zahrada orná půda

1.56.00

I.

-

0,29

-

0,07

0,07

orná půda

1.56.00

I.

-

0,07

-

1.56.00

I.

0,06

-

-


0,06

zahrada


90

Označení plochy KVÍC BV24

Využití plochy


Třída ochrany

0,08 ha 1.05.11 0,01 ha 1.30.11 1.08.40

III. IV. IV.

-

0,09

-

-

0,57

-

0,11 ha 1.56.00 0,05 ha 1.08.40 0,01 ha 1.59.00

I. IV. III.

-

0,17

-

0,63 ha 1.30.11 0,31 ha 1.20.11 0,06 ha 1.20.04 0,01 ha 1.20.44 1,42 ha 1.30.11 0,21 ha 1.20.11

IV. IV. V. V. IV. IV.

-

1,01

-

-

1,63

-

10,67ha 1.30.11 4,38 ha 1.01.00 0,02 ha 1.01.10

IV. I. II.

-

15,07

-

0,42

-

0,10 0,18

-

0,01

-

0,09

0,09

orná půda

0,57

0,57

orná půda

0,17

0,17

orná půda

2,34

-

VL13

Plocha smíšená obytná – městská Lehký průmysl

1,01

1,01

orná půda

VL14

Lehký průmysl

1,63

1,63

orná půda

VL17 ZV22

Lehký průmysl Veřejná zeleň

0,34 15,29

15,07


ZV23 ZV24 ZV25

Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň

DS53 DS54 DS55

Rozšíření silnice I/7 Okružní křižovatka Napojení na silnici I/7

DS56 DS57 DS58 DS59 DS60 DS61

Rozšíření komunikace Pěší cesta Místní komunikace Pěší cesta Místní komunikace Místní komunikace

BV28

SM5



Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské

BV27



neplodná půda

0,08 neplodná půda U plochy bylo změněno funkční využití na „ochrannou a izolační zeleň“ 0,42

0,42

orná půda

0,39 ha 1.30.51 IV. I. 0,03 ha 1.56.00 Plocha byla zařazena mezi dlouhodobé územní rezervy, není tedy zahrnuta do bilance odnětí ZPF 0,10 0,10 orná půda 1.05.11 III. 0,23 0,18 orná půda 0,16 ha 1.05.11 III. IV. 0,02 ha 1.30.11 0,25 neplodná půda 0,10 neplodná půda 0,01 neplodná půda 0,12 0,01 orná půda 1.08.10 II. Plocha byla z návrhu územního plánu vypuštěna 0,02 neplodná půda


91

Označení plochy KVÍC DS62 DS69 DS76 Zastavitelné plochy celkem ZO17 ZO20 ZO21 ZO23 NZZ1 NZZ3 NZZ4 W5 NL3

Využití plochy

Rozšíření pěší cesty Účelová komunikace Místní komunikace



0,01 0,09 0,14 32,00

0,01 27,88

neplodná půda orná půda neplodná půda

Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň Ochranná a izolační zeleň

0,24 0,18 0,18 0,31

0,24 0,18 0,31

zahrada neplodná půda zahrada orná půda

Zahrady a sady Zahrady a sady Zahrady a sady Vodní plocha Les

0,38 0,04 0,15 0,52 0,19

0,38 0,04 0,15 0,52 0,19

orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada

2,19


Třída ochrany



1.56.00

I.

0,01

-

-

1,40

26,48

-

1.56.00

I.

0,24

-

-

1.56.00 0,20 ha 1.30.51 0,11 ha 1.56.00 1.30.51 1.56.00 1.56.00 1.30.51 0,14 ha 1.40.78 0,05 ha 1.30.11

I. IV. I. IV. I. I. IV. V. IV.

0,18 -

0,31

-

-

0,38 0,04 0,15 0,52 0,19

-

2,01

0,42

1,59

-

34,19

29,89

1,82

28,07

-

Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské Bydlení v rodinných domech – venkovské

0,10

-

0,63

0,62

zahrada

1.31.41

V.

0,62

-

-

1,43

1,35

zahrada

-

-

Plocha smíšená obytná venkovská

1,41

1,41

0,79 ha orná půda 0,62 ha zahrada

V. IV. IV. I. V. IV.

1,35

SV4

1,21 ha 1.31.41 0,08 ha 1.20.11 0,06 ha 1.31.01 0,99 ha 1.60.00 0,37 ha 1.31.51 0,05 ha 1.31.01

-

1,41

-

SV5

Plocha smíšená obytná venkovská Místní komunikace

0,22

-

neplodná půda

0,07

-

neplodná půda

Nezastavitelné plochy celkem Kvíc celkem NETOVICE BV19 BV20 BV21

DS63

neplodná půda


92

Označení plochy NETOVICE DS64 Zastavitelné plochy celkem W6 NSP14 ZO22 Nezastavitelné plochy celkem Netovice celkem Město Slaný celkem

Využití plochy

Čerpací stanice pohonných hmot

Vodní plocha Plocha smíšená přírodní Ochranná a izolační zeleň

Celkový Z toho zábor ZPF rozsah ploch v ha v ha 0,97

0,97

4,83

4,35

0,06 2,09 0,21 2,36

2,09 0,21 2,30




Třída ochrany


orná půda

1.20.01

IV.

-

0,97

-

1,97

2,38

-

-

2,09 0,21 2,30

-

neplodná půda orná půda orná půda

1.31.51 1.20.01

V. IV.

7,19

6,65

1,97

4,68

273,29

214,83

6,69

208,14

1,56

Pozn.: U ploch ve Slaném označených v konceptu ÚP BI11-BI16 bylo změněno jejich funkční využití na „plochy smíšené obytné – městské, proto jsou tyto označeny v návrhu ÚP symboly SM6-SM11. U plochy v Netovicích označené v konceptu ÚP BV22 bylo změněno její funkční využití na „plochu smíšenou obytnou - venkovskou, proto je tato označena v návrhu ÚP symbolem SV4. U plochy označené v návrhu ÚP pro společné jednání BH2 bylo změněno její funkční využití na plochu občanské vybavenosti – veřejnou infrastrukturu, proto je tato označena v návrhu ÚP pro veřejné projednání symbolem OV4. V návrhu ÚP byl změněn v konceptu ÚP užitý symbol ZP na NSP. U plochy ve Slaném označené v konceptu ÚP NL2 bylo změněno její funkční využití na „zeleň se specifickým využitím“, proto je tato označena v návrhu ÚP symbolem ZX1. U ploch označených v návrhu ÚP pro veřejné projednání OV2 a OV3 bylo změněno její funkční využití na plochy smíšené obytné - městské, proto jsou tyto označeny v čistopisu ÚP symboly SM14 a SM15.


93

Využití plochy

v zastavěném území

Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území

celkem

Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské Bydlení v rodinných domech - venkovské Plochy smíšené obytné – městské Plochy smíšené obytné – venkovské Občanské vybavení – veřejná infrastruktura Komerční zařízení malá a střední Komerční zařízení plošně rozsáhlá Tělovýchovná a sportovní zařízení Letiště Hřbitov Lehký průmysl Veřejná zeleň Zahrady a sady v zastavěném území Zahrady a sady mimo zastavěné území Plochy technické infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy smíšené přírodní Ochranná a izolační zeleň Zeleň se specifickým využitím Vodní plochy Les

2,39 2,18 0,70 0,65 0,34 0,42 0,01 -

27,44 16,55 11,43 1,91 0,48 0,36 3,98 1,13 6,02 0,94 39,53 27,54 0,27 0,84 0,20 42,19 12,42 6,13 2,39 1,64 4,75

29,83 18,73 12,13 1,91 0,48 0,36 3,98 1,13 6,02 0,94 39,53 28,19 0,27 0,84 0,20 42,53 12,42 6,55 2,39 1,65 4,75

Celkem

6,69

208,14

214,83



celkem

Orná půda Trvalé travní porosty Zahrady

1,24 1,23 4,22

190,63 6,01 11,50

191,87 7,24 15,72

Celkem

6,69

208,14

214,83

Kultura


Třída ochrany


I. II. III. IV. V.

1,54 2,39 0,90 1,86

32,10 33,83 44,92 78,92 18,37

33,64 36,22 44,92 79,82 20,23

Celkem

6,69

208,14

214,83


celkem

94

Zábory zemědělského půdního fondu v k.ú. Slaný dojde k ovlivnění hydrologických poměrů v povodí Červeného potoka (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-078), zábory ZPF v k.ú. Otruby, Želevčice a Dolín v povodí Byseňského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-054), zábory ZPF v k.ú. Lotouš a Trpoměchy v povodí Lotoušského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-053), zábory ZPF v k.ú. Kvíc ovlivní hydrologické poměry v povodí Šternberského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-077) a v k.ú. Netovice v povodí Knovízského potoka (číslo hydrologického pořadí 1-12-02-043).

e.2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem 105 ha lesních pozemků. Lesnatost území je velice nízká, lesy pokrývají jen 3,0 % celkové rozlohy a nacházejí se téměř výhradně v jihozápadní části k.ú. Slaný a v severní a ve východní části k.ú. Kvíc. Podle Lesního hospodářského plánu spadají prakticky veškeré lesy ve městě do kategorie 10 – hospodářský les. V druhovém složení jsou v rámci smíšeného lesa nejvíce zastoupeny smrk, borovice, dub, bříza, modřín a akát. Navrhovaná opatření Na území města navrhuje územní plán rozšíření lesního komplexu v jihozápadním sektoru Slaného na jih směrem k letišti a lesa v lokalitě „Na Těhuli“ v k.ú. Kvíc severovýchodním směrem. Třetí plocha pro les je vymezena západně od Dolína. Celková výměra nových zalesněných ploch bude činit 4,78 ha. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje. Nutné respektování nedotčení pozemků určených k plnění funkce lesa ve vlastnictví Lesů ČR. Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhovaným řešením územního plánu nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa .


95

f) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 96 stran. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 3 výkresy: 9. Koordinační výkres – 1 : 5 000 10. Širší vztahy – 1 :50 000 11. Předpokládané zábory půdního fondu – 1 : 10 000


96

SLANÝ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. POŘIZOVATEL: Městský úřad Slaný. PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér, Šumberova 8, Praha 6

Recommend Documents