LIŠANY ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. POŘIZOVATEL: Obecní úřad Lišany. PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

LIŠANY

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

POŘIZOVATEL: Obecní úřad Lišany PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Lišany územní plán Řešené území: Administrativní území obce Lišany zahrnující katastrální území Lišany Pořizovatel: Obecní úřad Lišany Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 projektant: Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/011801/92 Zák IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032

Zpracovatelé jednotlivých částí textové a grafické dokumentace: Ing. Stanislav Zeman - odpovědný projektant

Ing. Lenka Nováková

- hlavní projektant, urbanistické řešení

RNDr. Zdeněk Tomáš - urbanistické řešení, demografie, odnětí ZPF

Mgr. Jitka Tomášová

- počítačové zpracování

Ing. Jan Majer

- Územní systém ekologické stability

Ing. Miroslav Fiala

- dopravní řešení a technická vybavenost

Firma Dináto

- digitální zpracování

LIŠANY - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

2

OBSAH: ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Širší územní vztahy - Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem b) Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu územního plánu c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území - Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch sídelní zeleně - Limity využití území - Doprava - Občanské vybavení - Technické vybavení - Odpadové hospodářství - Ochrana přírody a Územní systém ekologické stability d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa - Ochrana půdního fondu - Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa


4 4 4 4 5 5 6 7 8 11 11 17 17

22 22 22 28

3

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Širší územní vztahy Návrh koordinace využívání území vychází ze širších územních vztahů, které jsou dané poměrně exponovanou polohou Lišan v centrální části Rakovnicka (v severním zázemí města Rakovníka), při silnici II. třídy č.229, jižně od silnice I/6. Od centra správního obvodu Rakovníka, jež zajišťuje pro své spádové obce veškeré služby nadmístního významu (ale také některé služby základní občanské vybavenosti, které v Lišanech chybějí), je obec vzdálena jen 4 km severním směrem. Obec neplní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území žádné významné funkce, které by měly charakter funkcí nadmístních, popř. spádových. Celková rozloha řešeného území činí 892,2 ha. V území žije přibližně 635 obyvatel v cca 170 obytných objektech. Řešené území se nachází v nadmořské výšce od 330 m n.m. (v místě, kde Lišanský potok opouští na jihu katastrální území obce) až po 395 m n.m. (vrch severovýchodně od sídla). Centrum obce Lišany se nachází v nadmořské výšce 340 m n.m. Výhodná dopravní poloha obce při silnici II/229 a nedaleko silnice I/6 umožňuje místním obyvatelům dobré spojení nejen s centrem správního obvodu, městem Rakovníkem, ale také s hlavním městem Prahou i s celým regionem středních, západních i severních Čech. Řešené území je napojeno na nadregionální a regionální Územní systém ekologické stability prostřednictvím regionálního biokoridoru probíhajícího údolím Lišanského potoka a dvou regionálních biocenter vymezených na jihozápadním a severovýchodním okraji obce kolem přírodní rezervace Červená louka a v lesním komplexu Maxova obora. Z nadřazené sítě technické infrastruktury prochází řešeným územím trasy VTL a VVTL plynovodů, elektrické vedení VVN 110 a dálkový optický kabel.

Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Územní plán je v souladu s územně plánovací dokumentací okolních obcí a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, tj. především s Územním plánem velkého územního celku Rakovnicko (ÚPVÚC) , schváleným dne 18.12. 2006.


4

b) Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu územního plánu V září 2005 bylo zpracováno souborné stanovisko ke konceptu územního plánu obce Lišany. Vzhledem k tomu, že na návrhu územního plánu se začalo pracovat v roce 2008, zastupitelstvo obce provedlo revizi souborného stanoviska a návrh územního plánu byl upraven následovně: 1) Z návrhu územního plánu byly vypuštěny plochy č.1, č.2, č.6, č.7, č.11, č.14, č.15, č.16, č.17, č.18 a č.19, navíc plocha č.13 byla zmenšena na polovinu nacházející se v zastavěném území. 2) Plocha č.20 byla rozšířena jihovýchodním směrem až k ochrannému pásmu vedení elektrické energie VN 22 kV. 3) Plocha č.12 byla zmenšena o část původně zasahující do regionálního biokoridoru. 4) Podél komunikací, polních cest, přeložky silnice II/229 a vodotečí byla navržena doprovodná zeleň. 5) V grafické části byl opraven název „Lišanský potok“ a zákres ochranných pásem vodních zdrojů. 6) V textové části byl opraven název zvláště chráněného území na „Přírodní rezervace Červená louka“. 7) V grafické části byl upraven Územní systém ekologické stability, včetně zvětšení šířky regionálního biokoridoru.

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Územní plán Lišany je zpracován podle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a v souladu s vyhláškami č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Přijaté řešení vychází z územně technických dispozic území obce Lišany. Předpoklady pro budoucí rozvoj obce jsou dány především skutečností, že obec leží v severním zázemí Rakovníka, s možností stát se jedním z obytných satelitů tohoto města. Proto vymezuje územní plán dostatečné množství ploch pro novou bytovou výstavbu o rozsahu téměř 15 ha. Pro zajištění dostatečného množství pracovních příležitostí pro nové obyvatele vymezuje územní plán i jednu výrobní plochu v návaznosti na stávající zemědělský areál. S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení technické a dopravní infrastruktury nebylo nutné řešit návrh územního plánu ve variantách.


5

- Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch sídelní zeleně Územní plán navrhuje na správním území obce Lišany celkem 7 zastavitelných ploch. Z tohoto počtu je 5 ploch bydlení, jedna plocha je vymezena pro sport a jedna plocha pro výrobu a sklady. Součástí návrhu územního plánu je i přeložka silnice II/229 podél západního okraje sídla. Komunikační uspořádání, objemy zástavby, umístění staveb a parcelace jednotlivých ploch bude předmětem následné dokumentace (regulační plány, případně v rámci územně plánovacích podkladů – zastavovací studie). V následujícím přehledu uvádíme bližší charakteristiku 5 největších ploch. Plocha V3: využití plochy: výroba a sklady, rozloha: 4,93 ha, lokalizace: severovýchodní okraj budoucího urbanistického půdorysu Lišan, charakteristika: plocha V3 rozšiřuje stávající zemědělský areál na severním okraji sídla východním směrem. Elektrickou energií bude tato výrobní zóna zásobena z trafostanice „JZD“ situované na západním okraji plochy V3. V ochranném pásmu vedení elektrické energie VN 22 kV procházejícího touto výrobní zónou ve směru jihozápad-severovýchod nebudou realizovány žádné stavby, dopravní napojení: ze stávajícího zemědělského areálu, popř. z polní cesty probíhající podél jižního okraje této výrobní zóny. Plocha BV9: využití plochy: plocha bydlení, rozloha: 1,02 ha, kapacita: 8-10 individuálních rodinných domů, lokalizace: severovýchodní sektor sídla, charakteristika: tato obytná lokalita je obdélníkového tvaru a rozšiřuje stávající zástavbu na východním okraji sídla severním směrem tak, že svým severozápadním okrajem sahá až k místní vodoteči, přičemž se dotýká i trasy lokálního biokoridoru č.15 navrženého podél tohoto vodního toku, dopravní napojení: z nové obslužné místní komunikace navržené při jižním okraji plochy BV9, zdůvodnění: plocha BV9 přispěje k zarovnání urbanistického půdorysu východní části sídla. Plocha BV10: využití plochy: plocha bydlení, rozloha: 10,29 ha, kapacita: 85-90 individuálních rodinných domů, lokalizace: východní sektor Lišan, charakteristika: plocha BV10 je vymezena částečně na orné půdě a částečně na louce východně od stávající zástavby Lišan, přičemž svým jihovýchodním okrajem sahá až k hranici chráněného ložiskového území. Ve východní části této největší obytné zóny Lišan bude podél vodoteče vysázen cca 15 m široký pás zeleně. Svým severním okrajem zasahuje plocha BV10 do PHO vodních zdrojů, dopravní napojení: ze stávající místní komunikace vycházející u prodejny ze silnice III/22915 severním směrem, zdůvodnění: zkompaktnění urbanistického půdorysu sídla, lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany.


6

Plocha SP12: využití plochy: plocha pro sport, rozloha: 0,55 ha, lokalizace: západní část zastavěného území Lišan, charakteristika: plocha SP12 rozšiřuje stávající areál tenisových kurtů na levém břehu Lišanského potoka jihovýchodním směrem, dopravní napojení: ze stávajícího areálu, zdůvodnění: potřeba rozšíření sportovních ploch v obci v souvislosti s jejími rozvojovými záměry, plocha SP12 bude představovat protiváhu hřiště lokalizovaného na opačném – východním okraji Lišan. Plocha BV21: využití plochy: plocha bydlení, rozloha: 2,17 ha, směrná kapacita: 18-20 individuálních rodinných domů, lokalizace: jihovýchodní okraj budoucího urbanistického půdorysu Lišan, charakteristika: plocha BV21 rozšiřuje stávající zástavbu mezi severovýchodní hranou silnice III/22915 a komunikací směřující k železnici jihovýchodním směrem, až k ochrannému pásmu vedení elektrické energie VN 22 kV. V ochranném pásmu silnice III/22915 na jihozápadě této obytné zóny nebudou realizovány žádné stavby, dopravní napojení: ze silnice III/22915 a z komunikace vedoucí k železniční trati, zdůvodnění: lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany. Na území obce vymezuje územní plán tři území určená k přestavbě – dvě plochy bydlení a jednu plochu všeobecně smíšenou, která je také blíže charakterizována. Plocha VS8: využití plochy: všeobecně smíšená plocha, rozloha: 1,31 ha, lokalizace: centrum Lišan, charakteristika: stávající zástavba v prostoru východně od kostela Nanebevzetí Panny Marie by měla být přestavěna na reprezentativní centrum obce, jehož součástí by vedle administrativních objektů (budovy pošty, spořitelny apod.) byl i penzión, sociálně zdravotnické zařízení a obchod. V severní části lokality je navrženo parkoviště, dopravní napojení: jižní část ze silnice III/22915, severní část od rybníka. V rámci územního plánu je navrhována jediná plocha charakteru sídelní zeleně. Jedná se o návrh zahrad a sadů v severovýchodní části sídla o rozloze 0,14 ha.

- Limity využití území Řešení územního plánu vychází z následujících limitů využití území: 1. ochranné pásmo železnic č.120 a č.125 (60 m) 2. ochranné pásmo silnic II/229 a III/22915 (15 m), 3. ochranné pásmo tras elektrorozvodů VVN 110 kV (15 m), 4. ochranné pásmo tras elektrorozvodů VN 22 kV (10 m),


7

5. ochranné pásmo trafostanic (7 m), 6. bezpečnostní pásmo trasy plynovodního potrubí VVTL DN 900 (200 m), 7. bezpečnostní pásmo trasy plynovodního potrubí VTL DN 300 (40 m), 8. bezpečnostní pásmo trasy plynovodního potrubí VTL DN 200 (20 m), 9. bezpečnostní pásmo trasy plynovodního potrubí VTL DN 100 a DN 80 (15 m), 10. bezpečnostní pásmo regulační stanice (10 m), 11. ochranné pásmo STL plynovodního potrubí (1 m), 12. ochranné pásmo dálkového telefonního kabelu (1,5 m), 13. ochranné pásmo vodovodního potrubí (1,5 m) 14. ochranné pásmo kanalizačního potrubí (1,5 m), 15. ochranné pásmo ČOV (50 m), 16. PHO vodních zdrojů 2. vnitřní, 2. vnější, 17. ložisko nerostných surovin, 18. chráněné ložiskové území, 19. ochranné pásmo lesa (50 m), 20. nemovité kulturní památky – kostel Nanebevzetí Panny Marie a socha sv. Jana Nepomuckého, 21. ochranné pásmo Přírodní rezervace Červená louka (50 m), 22. ochranné pásmo památného stromu – lípy malolisté, 23. prvky Územního systému ekologické stability ze schváleného územního plánu (regionální biocentra RBC 1494 a RBC 1495, regionální biokoridor RBK 1104, lokální biocentra LBC 1, LBC 2, LBC 3, LBC 4, LBC 5 a LBC 6, lokální biokoridory LBK 15, LBK 17 a LBK 19 a interakční prvky IP 21, IP 22, IP 23, IP 24 a IP 25. Řešeným územím protéká v severo-jižním směru Lišanský potok, do něhož se vlévají zprava Chrášťanský potok a zleva Červený potok. Podél těchto potoků nebylo stanoveno záplavové území. Na základě návrhu územního plánu, který navrhuje další výstavbu komunikací a inženýrských sítí, vyplývají tyto nové tzv. „výstupní“ limity využití území: 1. ochranné pásmo přeložky silnice II/229 (15 m), 2. ochranné pásmo tras plynovodního potrubí STL (1 m), 3. ochranné pásmo vodovodního potrubí (1,5 m), 4. ochranné pásmo kanalizačního potrubí (1,5 m). „Výstupní“ limity č.2-č.4 jsou nezbytnými podmiňujícími investicemi nové bytové výstavby, limit č.1 představuje záměr na komunikační obchvat obce.

- Doprava Silnice Návrh územního plánu na přeložku silnice II/229 západně od Lišan je zdůvodněn snahou o to, aby nová trasa převzala veškerou tranzitní dopravu a výrazně se tak snížila dopravní zátěž v centru obce. Budoucí trasa silnice II/229 je navržena jako S 9,5 a bude řešit i napojení Rakovníka z budoucí dálnice, nebo rychlostní komunikace I/6. LIŠANY - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

8

S vyššími centry osídlení a se silnicí I/6 je dnes obec spojena prostřednictvím silnice II/229 (Rakovník-Louny). Tato silnice je dnes v průtahu sídlem ve velmi špatném stavu, nevyhovující jsou rovněž její směrové a šířkové poměry. Na návsi vychází ze silnice II/229 jihovýchodním směrem na Lužnou silnice III.třídy č.22915, která vykazuje v průběhu zastavěným územím sídla četné závady. Řešení závad na těchto silnicích však nevyžaduje žádné nároky na plochy, které by bylo možné vyjádřit v mapovém měřítku 1:5 000.

Místní komunikace Územní plán navrhuje nové místní komunikace z důvodu zpřístupnění rozvojových ploch bydlení BV9 a BV10 a výrobní plochy V3 a také z důvodu zajištění dobré obslužnosti objektů ve všeobecně smíšené ploše VS8.

Železnice Katastrálním územím Lišan probíhají dvě železniční trati. Severovýchodní částí obce prochází ve směru jihovýchod-severozápad železnice č.120 (Chomutov-Praha), na níž však není vybudována žádná zastávka. Z Krupé vychází z trati č.120 jihozápadním směrem krátká (jen 11 km dlouhá) železniční trať č.125 (Krupá-Kolešovice), na níž je (již na katastru Olešné) zřízena zastávka Lišany u Rakovníka.

Veřejná doprava Autobusové spojení Lišan zajišťují tři společnosti na 9 linkách: ANEXIA, s.r.o. Rakovník (7 linek), ČSAD MHD Kladno a Václav Lexa - LEXTRANS. Vzhledem k velikosti obce je autobusové spojení Lišan velmi dobré, což je způsobeno polohou obce na silnici II/239 a blízko silnice I/6. Katastrálním územím obce projíždí v průběhu týdne autobusy na 9 linkách. Největší frekvence autobusových spojů je na lince č.310550 (Rakovník-Řevničov-Nové StrašecíKladno), na níž vyjíždí v obou směrech z Lišan po 7 spojích. Na lince č.220038 (Kladno-Nové Strašecí-Řevničov-Rakovník) staví v obou směrech o dva autobusy méně. Na lince č.310680 (Rakovník-Nové Strašecí-Lány/Mšec) jezdí autobusy každý všední den šestkrát v obou směrech. Pouze v pracovní dny rovněž staví v obci linka č.310560 (Rakovník-Mutějovice), na níž jezdí pět autobusů ve směru na Rakovník a čtyři autobusy ve směru na Mutějovice. Linky č.310750 (Rakovník-Kroučová-Kozojedy), č.310850 (Rakovník-Louny-Postoloprty), č.310633 (Lišany-Lužná-Rakovník-Lubná) a č.310650 (Rakovník-Nové Strašecí-Tuchlovice) mají pro obyvatele Lišan jen okrajový význam. Poměrně frekventovaná (8, resp. 7 spojů denně) je linka č.315633 (Lišany-Lužná-Rakovník-Lubná), ta však jezdí v rámci městské hromadné dopravy města Rakovníka jako linka č.3.


9

Pro účely autobusové dopravy byla vybudována jedna stálá zastávka v centru obce, její stav však není dobrý. Objekt narušuje architektonickou úroveň obce. Rovněž nejsou upraveny "zálivy" pro zajíždění autobusů do zastávky mimo vozovku. Územní plán proto navrhuje přestavbu zastávky (včetně vybudování zálivu) a vymezuje zónu 5min. a 8min. dostupnosti k ní. Jak již bylo naznačeno, na území obce existuje i železniční doprava, se zastávkou Lišany u Rakovníka, na níž staví na trati č.125 (Krupá-Kolešovice) jen po 3 vlacích denně v obou směrech. Vzhledem k malé vzdálenosti mohou ovšem místní obyvatelé používat i železniční zastávky v Lužné nacházející se na trati č.120 (Chomutov-Praha). Na této trase staví v Lužné každý den 16 vlaků v obou směrech. Na úseku železniční dopravy nenavrhuje územní plán žádná opatření.

Komunikace pro pěší a cyklisty Návrh polní cesty napojující stávající trasu cesty na místní komunikaci směřující z Lišan západním směrem je vyvolán přeložkou silnice II/229, která bude přetínat stávající trasu polní cesty. Cyklistické trasy se v řešeném území nevyskytují a ani nejsou navrhovány, jelikož je pro tyto účely využíváno stávajících silnic II/229 a III/22915 a místních komunikací a polních cest a tento stav je vyhovující.

Plochy pro dopravu v klidu Návrh územního plánu na nové parkoviště v severní části plochy VS8 vychází ze skutečnosti, že Lišany disponují nedostatečnou kapacitou parkovacích míst. Vozidla jsou odstavována na místech, kde brání dalšímu plynulému provozu a mnohde může ohrozit i bezpečný průjezd sanitních nebo hasičských vozidel. V Lišanech se v současné době nenachází žádná větší odstavná plocha pro parkování vozidel. Automobily parkují prakticky výhradně u jednotlivých rodinných domů.

Ostatní doprava Na území obce se v současné době nenachází žádné letiště ani plocha vhodná pro jeho realizaci. Rovněž jiná doprava (vodní a pod.) se na území obce nevyskytuje.


10

- Občanské vybavení Návrh územního plánu na výstavbu reprezentativního centra je zdůvodněn potřebou rozšíření zařízení občanské vybavenosti v souvislosti s rozvojovými záměry obce, která by se mohla stát jedním ze satelitů města Rakovníka. Vzhledem k mimořádně příznivým podmínkám pro sport a rekreaci je navrženo rovněž rozšíření areálu tenisových kurtů na západě sídla. Vybavenost Lišan jednotlivými zařízeními občanské vybavenosti je většinou na úrovni odpovídající jejich velikosti. Školní výuka je v obci zajištěna pouze pro 1. stupeň základní školy, do 2. stupně dojíždějí místní děti do Lužné. Předškolní výchova je zabezpečena v místní mateřské škole.

Lékařské služby

jsou místním

obyvatelům

poskytovány

ve zdravotním středisku, kde ordinuje praktický lékař. Obec disponuje soukromou hudební školou i kvalitně vybavenou knihovnou. Sport se provozuje na fotbalovém hřišti, v sokolovně a na tenisových kurtech. Obchodní síť je omezena na jednu soukromou prodejnu se smíšeným zbožím. Stravování je zajištěno ve dvou hostincích. Ubytování v obci zajišťuje v omezeném množství jen podnik Autoslužby za rybníkem. Ze soukromých služeb se v Lišanech nachází opravna automobilů, dvě truhlářství, autodoprava, vyrábějí se zde náhradní díly pro automobily, náhradní díly do elektrospotřebičů a eurookna a dveře.

- Technické vybavení Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Celé území patří do povodí Berounky. Vlastní sídlo odvodňuje především Lišanský potok (číslo hydrologického pořadí 1-11-03-026 – severní část k.ú. a 1-11-03-028 – jižní část k.ú.), který pramení na severním okraji rakovnického okresu (severovýchodně od Svojetína), teče jihovýchodním směrem, protéká kolem západního okraje Lišan, kde se stáčí na jih a na jihovýchodním okraji Rakovníka se vlévá do Rakovnického potoka. Do Lišanského potoka se zleva vlévá v severní části řešeného území Červený potok (číslo hydrologického pořadí 1-11-03-025), pramenící severně od sídla Hředle, a přímo v Lišanech bezejmenná vodoteč, na níž byl v centru sídla vybudován rybník. Nejvýznamnějším pravostranným přítokem Lišanského potoka, do něhož ústí jižně od sídla, je Chrášťanský potok (číslo hydrologického pořadí 1-11-03-027), který pramení severozápadně od Chrášťan, které obtéká ze severu a poté pokračuje (z větší části podél železniční trati) východním směrem. Celá oblast je bohatá na vodní zdroje – prakticky celé území obce (kromě jejího severovýchodního okraje) leží v PHO vodních zdrojů, přičemž prostor jihozápadně od sídla spadá do PHO vnitřního.


11

Zásobování pitnou vodou Důvodem návrhu územního plánu na doplnění vodovodní sítě o nové řady k některým rozvojovým plochám je skutečnost, že Lišany jsou dnes zásobeny pitnou vodou prostřednictvím obecního vodovodu, který využívá vlastního zdroje o kapacitě 14 l/s. Pro zajištění nezávadnosti a vyšší kvality se tato voda zpracovává v úpravně vody 3

s kapacitou 7 l/s (25.2 m /hod.) a je akumulována ve vodojemu vybudovaném u lesa severovýchodně od sídla. Poněkud zvýšený obsah železa v dodávané vodě nepřesahuje povolenou normu. K jednotlivým obytným a účelovým objektům je tato voda rozváděna dvěma hlavními vodovodními řady (Js 150) a asi deseti vedlejšími větvemi (Js 100). Provozovatelem vodovodu jsou Vodárny a kanalizace Karlovy Vary. Vydatnost vodního zdroje i kapacita vodojemů umožňují napojit na veřejný vodovod i novou bytovou výstavbu, neboť stávající zdroje vody, odběry, kapacita úpravny vody a světlost

vodovodního

potrubí

byly

již

v

projektové

dokumentaci

dimenzovány 3

pro maximální denní hodnoty spotřeby vody, která byla pro Lišany vypočtena na 630 m /den. Výpočet potřeby vody: Počet obyvatel v současnosti činí cca 635 obyvatel. Pro výpočet současné potřeby vody se předpokládá: a) 100 % bytů s průměrnou potřebou 150 l/os./den b) Občanská a technická vybavenost u obcí do 1 000 obyvatel - průměrná potřeba 20 l/os./den. S ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy se v budoucnu uvažuje s potřebou vody na 1 obyvatele (dle čl.IV A.26) v bytech s obvyklým technickým standardem 150 l/os/den; v bytech s nadprůměrným standardem cca 200 l/os/den. Tato bilance vychází z předpokladů vyšší spotřeby vody, než je skutečná spotřeba v současné době, kdy dochází v důsledku zvyšování ceny vody k úsporám její spotřeby. Územní plán pracuje s určitými rezervami, které se opírají o předpoklad, že bude docházet k trvalé modernizaci a zvyšování standardu bydlení a požadavků na hygienu (sauny, bazény, zvýšené nároky na mytí nádobí a praní ve službách apod.). Současný stav 1. Obyvatelstvo - bytový fond Průměrná denní potřeba vody Qp = 635 x 150 = 95,25 m3/d = 3,97 m3/h = 1,10 l/s 2. Občanská vybavenost 635 obyvatel po 20 l/os Základní škola 26 dětí po 25 l


12,70 m3/d 0,65 m3/d 12

Mateřská škola 30 dětí po 60 l 1,80 m3/d Hostince 80 míst u stolu po 50 l 4,00 m3/d 2 výčepní stolice, 3 směny 4,00 m3/d Ubytování podniku Autoslužby 10 lůžek po 150 l 1,50 m3/d --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 24,65 m3/d 3.

Zemědělská + průmyslová výroba 6,60 m3/d

55 pracovníků po 120 l Průměrná denní potřeba vody pro obec Lišany celkem

126,50 m3/d

Průměrná denní potřeba vody celkem = 126,50 m3/d = 5,27 m3/d = 1,46 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x 126,50 = 189,75 m3/d = 7,91 m3/d = 2,20 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 x 7,91 = 14,23 m3/h = 3,96 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): V = 60 % x Qm = 114 m3. Návrh: 1. Obyvatelstvo - bytový fond 650 obyvatel po 150 l 97,50 m3/d 250 obyvatel po 200 l 50,00 m3/d --------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obyvatelstvo celkem 147,50 m3/d 2. Občanská vybavenost 900 obyvatel po 20 l/os Základní škola 35 dětí po 25 l Mateřská škola 40 dětí po 60 l Hostince 80 míst u stolu po 50 l 2 výčepní stolice, 3 směny Ubytování podniku Autoslužby 10 lůžek po 150 l Penzión 30 lůžek po 150 l 50 míst u stolu po 50 l Sociálně zdravotnické zařízení 50 lůžek po 500 l

18,00 m3/d 0,88 m3/d 2,40 m3/d 4,00 m3/d 4,00 m3/d 1,50 m3/d 4,50 m3/d 2,50 m3/d 25,00 m3/d

Administrativa, služby 20 pracovníků po 60 l Rozšíření tenisového areálu 40 sportovců po 60 l kropení ploch

1,20 m3/d 2,40 m3/d 2,00 m3/d

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 68,38 m3/d 4.

Zemědělská + průmyslová výroba 16,80 m3/d

140 pracovníků po 120 l


13

Průměrná denní potřeba vody pro obec Lišany celkem

232,68 m3/d

Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 232,68 m3/d = 9,70 m3/h = 2,69 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x Qp = 349,02 m3/d = 14,54 m3/h = 4,04 l/s Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 26,18 m3/h = 7,27 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 342,42 x 0,60 = 209 + 35 = 244 m3. Odkanalizování a čištění odpadních vod Návrh na doplnění kanalizační sítě Lišan o nové sběrače k některým rozvojovým plochám bydlení je zdůvodněn stávající situací na úseku odvádění a čištění odpadních vod. V současné době mají již Lišany vybudovanou v celém sídle splaškovou kanalizaci. Z jednotlivých objektů jsou odpadní vody odváděny prostřednictvím kanalizačních stok „A“, „B“ a „C“ do čistírny odpadních vod nacházející se v lokalitě „Pod rybníčky“ na jižním okraji sídla. Z této ČOV jsou pak vyčištěné odpadní vody svedeny stokou „D“ do Lišanského potoka. Pro vyrovnání výškových rozdílů zástavby v jednotlivých částech Lišan bylo nutné zřídit celkem tři čerpací stanice odpadních vod, a sice na jihovýchodním okraji zastavěného území a u vodoteče nad rybníčkem (v jihozápadní části Lišan) a na východním okraji sídla. Celková délka kanalizační sítě na území obce činí 4 514 m, její rozšíření v souvislosti s rozvojovými záměry by nemuselo být příliš výrazné. Odkanalizování obytných objektů uvnitř větších obytných zón bude řešeno v následné dokumentaci pro územní řízení. Výpočet množství odpadních vod Množství splaškových vod je dáno spotřebou vody, která je vypočtena výše. Výpočet je proveden dle ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Průměrný odtok splaškových odpadních vod Qs = Qp x 0,9: NÁVRH: 2,69 x 0,9 = 2,42 l/s Tato hodnota je ovšem pouze statistická, neboť převládá odtok nerovnoměrný v průběhu 24 hod. Nerovnoměrnost odtoku splaškových vod se vyjadřuje součiniteli hodinové nerovnoměrnosti odtoku v závislosti na počtu připojených obyvatel na danou kanalizační síť. Příslušným součinitelem kh se vyjadřují maximální odtoky jako násobek průměrné odtokové hodnoty Qs a koeficientu kh : Qsmax.= Qs x kh Návrhovému počtu obyvatel Lišan (900 obyvatel) odpovídá hodnota kh 4,4. Jelikož však obsahuje součinitel 100% rezervu (tj. plnění stok pouze 50 %), vychází maximální odtok splaškových odpadních vod z Lišan takto:


14

NÁVRH : 2,2 x QS = 2,2 x 2,42 = 5,32 l/s Obdobně byl stanoven i minimální průtok (jeho stanovení ověřuje průtokové charakteristiky v potrubí a následná opatření zabraňují usazování nečistot v potrubí) jako průměrný noční průtok: Qsmin. = Qs x 0,67: NÁVRH = 2,42 x 0,67 = 1,62 l/s Elektrická energie Územní plán nenavrhuje nové trafostanice z toho důvodu, že potřeby obce budou moci být uspokojeny ze stávajících trafostanic, za předpokladu zvýšení jejich výkonu. Elektrická energie je do obce dopravována z rozvodny nacházející se na jihozápadním okraji katastrálního území prostřednictvím venkovního vedení 22 kV, které rozvádí elektrickou energii do sedmi trafostanic, z nichž pět transformačních stanic se nachází ve vlastním sídle. V centru Lišan byla u silnice II/229 vybudována trafostanice „Obec“. U zemědělského areálu na severovýchodě a v zemědělském areálu na severozápadě zastavěného území jsou lokalizovány TS „JZD“ a TS „Česačky“. V jihovýchodním sektoru sídla byla zřízena transformační stanice „Rodinné domky“. Poslední trafostanicí ve vlastních Lišanech je TS „Mřížová“ vybudovaná na pravém břehu pravostranného přítoku Lišanského potoka za zástavbou na východním okraji sídla. Zbylé dvě transformační stanice slouží potřebám ovčína (TS „Ovčín“) a lokality u mlýna (TS „Záhon“). Přehled trafostanic podává následující tabulka: Číslo

Název

Výkon v kVA

Typ

301020 301021 301022 301065 301069 301221 301321

Ovčín Obec Záhon Mřížová JZD Rodinné domky Česačky

100 400 400 400 250 400 2 x 400

dvoubetonová zděná věžová zděná věžová stožárová dvoubetonová stožárová zděná věžová

Východně a severně od zastavěného území Lišan prochází katastrálním územím obce souběžně s vedením VN 22 kV i trasa elektrického vedení VVN 110 kV. Výpočet nárůstu spotřeby elektrické energie V budoucnu se předpokládá následující nárůst spotřeby elektrické energie: Návrh celkem ...........1 020 kW Výpočet vychází z následujících předpokladů: a)

stupeň elektrizace "A" (ČSN 332130) - základní stupeň se počítá pro 80 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj.v případě Lišan pro celkový počet 120 rodinných domů


15

a1)

stupeň elektrizace "B" (tj.základní stupeň + elektrické vaření + ohřev teplé vody + elektrické topení) - počítá se pro 20 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Lišan pro 30 rodinných domů

a) = Pb1 = 5,5 x nb x 0,3 = 5,5 x 120 x 0,3 = 198 kW a1) = Pb2 = 18 x nb x 0,3 = 18 x 30 x 0,3 = 162 kW Dále se předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku realizace těchto zařízení: reprezentativní centrum obce - 300 kW rozšíření tenisových kurtů - 40 kW výroba, sklady, služby - 320 kW Plyn Návrh územního plánu na doplnění plynovodní sítě o nové STL plynovodní řady k některým rozvojovým plochám vychází ze současného stavu, kdy Lišany jsou plně plynofikovány. Západní částí obce prochází od Rakovníka ve směru jihozápad-severovýchod vysokotlaký plynovod DN 300, z něhož je na jižním okraji obce vyvedena plynovodní odbočka VTL DN 80 na Olešnou. Z VTL plynovodu DN 300 vede cca 100 m dlouhá přípojka k regulační stanici nacházející se na severozápadním okraji sídla. Z této regulační stanice je prostřednictvím STL plynovodního potrubí plyn rozváděn do jednotlivých objektů v obci. Výpočet spotřeby zemního plynu Kategorie obyvatelstvo Výpočet odběrů zemního plynu v kategorii obyvatelstva vychází z těchto předpokladů: - rodinné domy stávající: 179b.j. - rodinné domy navrhované: 165 b.j. - bytové jednotky v bytových domech stávající 42 b.j. Za předpokladu plynofikace 80 % stávajících (v případě Lišan 143 bytů v rodinných domech a 34 bytů v bytových domech) a 90 % budoucích obytných objektů (149 bytů v rodinných domech), lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstva:


16

Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – návrh: 3

3

- vaření jídel 326 b.j x 120 m = 39 120 m /rok 3 3 = 195 600 m /rok - příprava teplé užitkové vody 326 b.j x 600 m 3 3 - vytápění bytů - etážové 34 b.j x 1 800 m = 61 200 m /rok 3 3 - vytápění bytů v rodinných domech 292 b.j x 3 000 m = 876 000 m /rok -----------------------------------------------------------------------------------------------------3 - součet = 1 171 920 m /rok V případě, že by se 80 % stávajících a 90 % budoucích obytných objektů napojilo 3

na plyn a spotřeba velkoodběratelů a maloodběratelů by se ustálila na cca 600 tis. m /rok, lze 3

předpokládat, že by obec koncem návrhu spotřebovala přibližně 1,8 mil. m plynu ročně. Spoje V obci má zavedenu telefonní přípojku přibližně 90 % bytových domácností Lišan, které jsou napojeny na telefonní ústřednu, která se nachází v Rakovníku. Telekomunikační rozvody jsou plně kabelizovány. Podél silnic II/229 a III/22915, podél cesty do Olešné a podél jižního a západního okraje zastavěného území jsou vedeny tři dálkové optické kabely, jejichž trasy jsou zakresleny ve výkrese „Koncepce řešení technického vybavení“.

- Odpadové hospodářství Současný stav na úseku odstraňování odpadů z obce je vcelku vyhovující, a z toho důvodu územní plán předpokládá, že bude zachován i v budoucnu. Odstranění komunálního odpadu z obce Lišany je prováděno prostřednictvím firmy Becker Kralovice odvozem na řízenou skládku do Lán. Stejná firma vyváží i nebezpečný odpad. Každý obytný objekt má svou popelnici. Obec je vybavena plastovými kontejnery na sklo, plasty a papír. x

x

x

Kromě územně technických skutečností určují využití území i faktory ochrany a tvorby krajiny. Patří mezi ně především Územní systém ekologické stability.

- Ochrana přírody a Územní systém ekologické stability Specifickým problémem ochrany životního prostředí je důsledná ochrana a péče o přírodní prostředí. Za tím účelem byl vypracován tzv. Územní systém ekologické stability (ÚSES). Jeho prvořadým posláním je registrovat a navrhnout opatření pro ochranu všech stávajících významných krajinných prvků, které budou v tomto systému sehrávat důležitou roli jako interakční prvky, zcelující celý systém v jednu životodárnou krajinnou strukturu, umožňující existenci a migraci flóry a fauny. V budoucnu budou zaregistrované významné


17

krajinné prvky doplněny o biocentra a biokoridory, které obohatí krajinnou zeleň v daném území s cílem vytvořit zde nejen zdravé a krásné přírodní prostředí, ale i plnohodnotné fungování všech krajinných struktur, zejména zemědělských a lesních půd, travních porostů a vodotečí. V řešené oblasti se vyskytují fytocenózy lesa, luk, břehů potoků a mokřin, křovin, plevelů a jejich společenstva. Podle původní přirozené skladby jsou hlavními dřevinami smrk a buk s příměsí dubu, jedle a borovice. Luční společenstva jsou představována kulturními loukami. Podél vodotečí se zachovaly přirozené či přírodě blízké vodní a mokřadní biotopy. Na rozhraní kultur (les a zemědělská půda, břehy potoků, okraje cest a pod.) se vyskytují křovinné fytocenózy. Na západním okraji katastrálního území obce (na hranicích s k.ú. Olešná) se nachází na parcelách č.880, 888/7, 923/2, 925, 940/1 a 940/2 maloplošné chráněné území – Přírodní rezervace Červená louka, jejíž rozloha činí 23 ha. Kolem této přírodní rezervace bylo vymezeno ochranné pásmo o rozsahu 50 m. Jedná se o společenstva slatin a podmáčených luk s výskytem vzácných a chráněných rostlin, např. vachty trojlisté, všivce bahenního či hadího mordu nízkého. Na pozemku parc.č.1912/1 u kostela se nachází památný strom – lípa malolistá. Při zařazování do stupňů ekologické stability je u lesních porostů rozhodující současná dřevinná skladba ve vztahu k přirozené druhové skladbě. Nejvyššího, 5. stupně dosahují porosty s druhovou skladbou odpovídající daným stanovištním podmínkám s podstatným zastoupením původních převažujících dřevin. 4. stupeň zahrnuje smíšené porosty se zastoupením dřevin přirozené skladby více než 30 %, zatímco 3. stupeň tvoří uměle založené monokultury, které neodpovídají přirozené skladbě. Převážnou část zemědělské půdy naproti tomu tvoří bloky orné půdy, zařazené do 1. stupně ekologické stability. Do 2. stupně patří pozemky s doprovodnou zelení u silnic a některých polních cest. Dále sem byly zařazeny některé plochy u zemědělských středisek, intenzivně obdělávané louky a travnaté, málo využívané cesty. 3. stupeň zahrnuje extenzivní zahrady, sady mimo intravilán obce nebo těsně k němu přiléhající, dále některé luční plochy, remízky a doprovodnou zeleň s keřovým patrem. Naopak jen velmi málo se vyskytuje 4. a 5. stupeň jedná se o některé plochy mezí, květnaté louky a vodní toky s kvalitním břehovým porostem. Na katastrálním území obce Lišany byla vymezena, popř. navržena soustava dvou regionálních biocenter, šesti lokálních biocenter, jednoho regionálního biokoridoru, tří lokálních biokoridorů a pěti interakčních prvků, které jsou rozmístěny prakticky po celém obvodu obce. Rozsahem nejvýznamnějším stabilizujícím prvkem na území obce je niva Lišanského potoka, s břehovými porosty. Podél tohoto potoka prochází regionální biokoridor č.1104, který však až na 950m úsek na jižním okraji obce je na území Lišan pouze navržen k založení. Na tomto biokoridoru byla na území obce vymezena, popř. navržena čtyři LIŠANY - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

18

biocentra. Z jihozápadu zasahuje do katastru Lišan funkční regionální biocentrum č.1495 („Červená louka“), vymezené kolem stejnojmenné přírodní rezervace. Na louce jižně od Lišan je na RBK č.1104 navrženo lokální biocentrum č.5. Na západním okraji sídla je v lokalitě „V jezu“ včleněno do RBK č.1104 další navržené lokální biocentrum č.4. V místech, kde Lišanský potok protéká mezi chmelnicemi, je vymezeno lokální biocentrum č.2. Na severním okraji řešeného území opouští RBK č.1104 tok Lišanského potoka (podél něj vede již pouze navržený lokální biokoridor) a probíhá dále údolím Červeného potoka. V této trase je navrženo lokální biocentrum č.1. Podél dolního toku levostranného přítoku Červeného potoka je veden funkční interakční prvek IP21. V této části obce okrajově zasahuje do řešeného území ze severovýchodu (z k.ú. Krušovice) funkční lesní regionální biocentrum č.1494 („Maxova obora“). Další prvky územního systému ekologické stability probíhají podél levostranného přítoku Lišanského potoka protékajícího napříč celým sídlem. Od východních hranic po železniční trať je podél této bezejmenné vodoteče navržen lokální biokoridor č.15, za tratí je v prostoru mezi chmelnicemi a úpravnou vody vymezeno lokální biocentrum č.3, od něhož přes celé zastavěné území obce až po ústí do Lišanského potoka pokračuje opět již zmíněný LBK č.15. Další lokální biokoridor (LBK č.19) je navržen podél pravostranného přítoku Lišanského potoka, do něhož ústí jižně od sídla. Na západních hranicích obce (severně od ovčína) je do LBK č.19 včleněno funkční lokální biocentrum č.6, které je však z převážné části vymezeno již na k.ú. Olešná. Z LBC č.6 vychází po západních hranicích obce funkční lokální biokoridor č.17, který se však na jihozápadním okraji katastru stáčí na západ mimo řešené území. Územní systém ekologické stability na území obce doplňují ještě čtyři interakční prvky. IP 24 je lokalizován v poli u silnice III/22915 při jihovýchodní hranici Lišan, IP 25 probíhá na rozhraní pole a louky souběžně s Lišanským potokem v jižní části řešeného území, IP 23 je vymezen na levém břehu Lišanského potoka jižně od stávající zástavby a IP 22 se nachází na úpatí vrcholu v lokalitě „Na čtyřech lánech“ severně od sídla. Podrobná charakteristika jednotlivých prvků Územního systému ekologické stability je uvedena v následujících tabulkách.


19

NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY BIOCENTRA POŘADOVÉ ČÍSLO

MÍSTNÍ NÁZEV

BIOLOGICKÝ VÝZNAM

ROZLOHA

1

Červený potok (niva)

lokální biocentrum

3,0 ha

2

Lišanský potok


3,0 ha

3

V brůdku


3,0 ha

4

V jezu


3,0 ha

NÁZEV, CHARAKTERISTIKA

NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ

Meandrující potok s upravenou kynetou. Břehové porosty tvořeny převážně vrbou bílou, jívou a olší lepkavou. Nivní půdy na nivních uloženinách. Funkčně vymezené lokální biocentrum na trase regionálního biokoridoru. Společenstva mokřadní vegetace (rákosin a vysokých ostřic) s enklávami dřevinných porostů (olše lepkavá, jasan ztepilý, vrba bílá) na trase Lišanského potoka – upravená kyneta. Nivní půdy glejové na nivních uloženinách. Mokřadní společenstva na trase malého vodního toku (výjimečně vysychavého). Biocentrum je tvořeno mozaikou ostrůvků lučních společenstev a dřevinných společenstev (olše lepkavá, vrba bílá, jíva, osika obecná, růže šípková). Nivní půdy glejové na nivních uloženinách. Navržené lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru (niva Lišanského potoka). V současné době je lokalita využívána jako orná půda. V rámci navrženého biocentra je zahrnut i příslušný úsek Lišanského potoka. Nivní půdy glejové na nivních uloženinách.

Revitalizace toku, doplnění břehových poůrostů cílovými druhy, založení lučních společenstev na březích toku. Revitalizace toku, druhová diverzifikace břehových porostů ve prospěch cílových druhů.

Stanovit ochranářský management – zejména dobu a intenzitu sečení vlhkých lukových druhů.

Založení lokálního biocentra (3 ha) typu nivní louka, podél Lišanského potoka výsadba břehových porostů (olše lepkavá, jasan ztepilý, vrba bílá, …)

5

Pod rybníčky


3,0 ha

6

U Lišanského rybníka


3,3 ha

BIOLOGICKÝ VÝZNAM

ROZLOHA

regionální biocentrum

30,0 ha, 73 ha ochranné pásmo

Navržené lokální biocentrum v trase regio- Stanovit ochranářský management nálního biokoridoru (niva Lišanského poto- zejména dobu a intenzitu sečení luk. ka). V současné době je lokalita využívána jako louka. V rámci navrženého biocentra je zahrnut i příslušný úsek Lišanského potoka. Nivní půdy glejové na nivních uloženinách. Rybník obklopen lesním porostem (dub, Pěstební zásahy ve prospěch dubu. olše, vrba, borovice, modřín, topol).

–

BIOCENTRA - POKRAČOVÁNÍ POŘADOVÉ ČÍSLO 1495

MÍSTNÍ NÁZEV Červená louka

BIOKORIDORY Propojuje Označe

Prvek ÚSES

NÁZEV, CHARAKTERISTIKA

NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ

Společenstva slatinišť a podmáčených luk s výskytem vzácných a chráněných mokřadních rostlin a charakteristickou zvířenou bezobratlých. 23 ha regionálního biocentra je Přírodní rezervace Červená louka, 7 ha biocentra je část ochranného pásma přírodní památky. Nivní půdy glejové na nivních uloženinách.

Respektovat ochranářské podmínky uvedené ve vyhlášce ONV Rakovník z 16.6. 1989, čl.2, včetně navrženého ochranného .pásma – platí i pro regionální biocentrum (73 ha).

Kultura

Délka v m

Charakteristika ekotopu a bioty

ní LBC 4–LBC 3-

15

lokální biokoridor navržený

les

1 200

niva potoka, nutno doplnit břehové porosty, revitalizace toku.

LBC 9-LBC 10-

17

lokální biokoridor funkční

louka, vodní plocha

3 300

niva Čistého potoka, revitalizace, doplnění břehových porostů, vysetí lučních společenstev.

LBC 3-

19

lokální biokoridor navržený

vodní plocha, les, ostatní plocha

1 200

Chrášťanský potok, revitalizace, výsadba břehových porostů


21

INTERAKČNÍ PRVKY Označe

Rozloha Délka/šířka

Stupeň ekologické stability

Charakteristika

ní 21

5,0 ha 650/10 m

vysychající vodní tok, přírodní koryto (vrba bílá, jíva) a extenzivní pastvina s vysokou diversitou travních společenstev (růže šípková, olše lepkavá, jíva, dub, osika obecná) remíz na terénním stupni, pouze keře, resp. nízké stromové patro.

3-4

22

10/3-5 m

23

2,5 ha

mokřadní společenstvo rákosin a vysokých ostřic protéká potok se za-zemnělým korytem, břehové porosty – jíva, olše lepkavá, vrba bílá, borovi-ce lesní, topol černý

4-5

24

2,5 ha

soustava terénních stupňů a mezí, poměrně silně ruderalizované, zarostlé deponie (bříza bělokorá, bez černý, ovocné stromy, borovice lesní, růže šípková

3

25

1 800/ 50-250 m

nivní pozemky, převážně louky, sečené, jako ochranné pásmo regionálního biokoridoru – prvek č.13

3-4 (5)


22

3

Navrhovaná opatření

extenzivní pastvina nebo sečení přirozená sukcese neměnit vodní režim

sečení s ohledem na dřeviny extenzivní režim, sečení


23

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu, jelikož (dle § 50, odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by vyžadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí.

e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa - Ochrana půdního fondu Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem je na současném správním území obce Lišany navrženo 20 rozvojových ploch a také dopravní stavby. Celková rozloha rozvojových ploch činí 40,34 ha. Z tohoto rozsahu je 5,38 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě a v případě 0,14 ha zahrad a sadů se jedná pouze o změnu kultury. Na nezastavitelných plochách bude zabráno při výsadbě ochranné izolační zeleně, krajinné zeleně a lesa celkem 4,89 ha zemědělského půdního fondu. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce Lišany se předpokládá odnětí 34,82 ha zemědělské půdy (na plochách V3, BV4, BV9, BV10, BV13, BV20, BV21, VS8, SP12, OZ2, KZ1-KZ7, LE1 a v důsledku realizace dopravních staveb) – z toho 0,46 ha v zastavěném území a 34,36 ha mimo zastavěné území obce. Z tohoto rozsahu připadá 32,98 ha, tj. 94,7 %, na ornou půdu, 1,31 ha (3,8 %) na trvalé travní porosty a 0,53 ha (1,5 %) na zahrady. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF v návrhu jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílí v Lišanech nejvíce bytová výstavba (40,8 %) a doprava (29,4 %), zbytek připadá na výrobu a sklady (14,1 %), krajinnou zeleň (8,6 %), výsadbu lesa (4,8 %), sport (1,6 %), ochrannou izolační zeleň (0,6 %) a na reprezentativní centrum obce (0,1 %).

Údaje o skutečných investicích vložených do půdy. Na odnímaných plochách nebyly vybudovány na správním území obce Lišany žádné meliorační stavby. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby. V Lišanech nedojde plánovanou výstavbou k narušení žádných objektů zemědělské prvovýroby. V sídle se nacházejí v současné době dva zemědělské areály, jejichž rozsah však není územním plánem omezován, a to jak z hlediska plochy, tak i z hlediska výrobního zaměření. Údaje o významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav. Pro obec Lišany nebyly dosud zpracovány "Pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit. Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. V územním plánu jsou v grafické dokumentaci znázorněny hranice ploch stavebních obvodů navržených k odnětí v rámci správního území obce. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Územní plán obce Lišany byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys obce do jednoho komplexně uceleného útvaru bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejího nepravidelně uspořádaného obvodu. Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území obce zahrnující stávající zastavěné plochy a území LIŠANY - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

25

obce zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace. Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Na správním území obce Lišany se nachází celkem 11 BPEJ dotčených plánovanou výstavbou. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Obec Lišany leží v klimatickém regionu č.4 (mírně teplý, suchý, s průměrnou roční teplotou 7-8,5 OC a s průměrným ročním úhrnem srážek 450-550 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinulo 8 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší. HPJ 30 - Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší. HPJ 31 - Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. HPJ 33 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. HPJ 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. HPJ 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. HPJ 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. HPJ 72 - Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku.

Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.


26

Souhrnná přehledná tabulka odnětí ZPF PŘEHLED PLOCH NAVRŽENÝCH K ODNĚTÍ ZPF (DLE PŘÍLOHY Č.5 K VYHLÁŠCE Č.13/1994 SB.) Celkový rozsah požadovaných ploch v ha

Z toho zábor ZPF v ha

Druh pozemku (kultura dotčené půdy)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

Název plochy

Využití plochy

V3

Výroba, sklady, služby

4,93

4,93

orná půda

3,99 ha 4.33.01 0,94 ha 4.33.11

II. II.

-

4,93

-

BV4

Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Reprezentativní centrum obce

0,33

0,33

zahrada

4.33.01

II.

-

0,33

-

0,21

-

1,31

0,01

zahrada

4.58.00

I.

0,01

-

-

BV5 VS8

neplodná půda

BV9

Plocha bydlení venkovského charakteru

1,02

0,90

orná půda

4.58.00

I.

-

0,90

-

BV10

Plocha bydlení venkovského charakteru

10,29

10,29

orná půda, louka

9,05 ha 4.48.11 1,24 ha 4.30.01

IV. III.

0,24

10,05

-

SP12

Rozšíření tenisového areálu

0,55

0,55

louka

4.58.00

I.

-

0,55

-

BV13

Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru

0,07

0,06

zahrada

4.72.01

V.

0,06

-

-

0,46

0,45

orná půda

4.30.51

V.

-

0,45

-

2,17

2,17

orná půda, louka

1,37 ha 4.30.11 0,71 ha 4.30.01 0,09 ha 4.30.51

IV. III. V.

-

2,17

-

Zahrady a sady

0,14

-

BV20 BV21

ZS1

změna kultury

Celkový rozsah požadovaných ploch v ha




Třída ochrany




Název plochy

Využití plochy

D1

Přeložka silnice II/229

12,35

9,75

orná půda, louka

3,48 ha 4.30.01 2,53 ha 4.33.01 1,37 ha 4.30.11 0,86 ha 4.56.00 0,63 ha 4.10.00 0,56 ha 4.58.00 0,18 ha 4.30.51 0,14 ha 4.48.11

III. II. IV. I. I. I. V. IV.

-

9,75

-

D2

Místní komunikace Místní komunikace

0,08

0,08

orná půda

4.33.01

II.

-

0,08

-

0,14

0,14

orná půda

4.58.00

I

-

0,14

-

D4

Přístup k ploše BV10

0,01

-

D5

Místní komunikace Parkoviště

0,19

0,04

zahrada

4.58.00

I

0,04

-

-

0,06

0,03

I

0,03

-

-

Místní komunikace

0,10

-

zahrada neplodná půda

4.58.00

D7 D8

Veřejné prostranství u plochy VS8

0,48

0,06

zahrada

4.58.00

I

0,06

-

-

D9

Místní komunikace Místní komunikace Polní cesta

0,02

-

0,04

0,02

louka

4.58.00

I

0,02

-

-

0,13 35,08

0,12 29,93

orná půda

4.33.01

II.

0,46

0,12 29,47

-

D3

D6

D10 D11 Zastavitelné plochy celkem

neplodná půda

neplodná půda


28



I. II. IV. III.

-

0,22

-

-

0,63

-

Celkový rozsah požadovaných ploch v ha




Třída ochrany

0,19 ha 4.56.00 0,03 ha 4.33.01 0,58 ha 4.48.11 0,05 ha 4.30.01


Název plochy

Využití plochy

OZ2

0,22

0,22

orná půda

KZ1

Ochranná a izolační zeleň Krajinná zeleň

0,63

0,63

orná půda

KZ2

Krajinná zeleň

0,38

0,33

orná půda

4.33.01

II.

-

0,33

-

KZ3

Krajinná zeleň

0,30

0,30

orná půda

4.33.01

II.

-

0,30

-

KZ4

Krajinná zeleň

0,44

0,44

orná půda

4.33.01

II.

-

0,44

-

KZ5

Krajinná zeleň

0,57

0,47

orná půda

4.33.01

II.

-

0,47

-

KZ6

Krajinná zeleň

0,58

0,58

orná půda

4.33.01

II.

-

0,58

-

KZ7

Krajinná zeleň

0,48

0,26

orná půda

0,18 ha 4.10.00 0,08 ha 4.33.01

I. II.

-

0,26

-

LE1

Les

1,66

1,66

orná půda

0,92 ha 4.56.00 0,61 ha 4.58.00 0,13 ha 4.33.01

I. I. II.

-

1,66

-

Nezastavitelné plochy celkem

5,26

4,89

-

4,89

-

Obec Lišany celkem

40,34

34,82

0,46

34,36

-


29

- Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem 49,6 ha lesních pozemků. Lesnatost území je velmi nízká, lesy pokrývají jen 5,6 % celkové rozlohy a rozkládají se pouze na severovýchodním, západním a na jižním okraji řešeného území. Podle Lesního hospodářského plánu spadají prakticky veškeré lesy v obci do kategorie 10 – hospodářský les. V druhovém složení převažují smrk, borovice, dub, olše a vrba. Navrhovaná opatření Územní plán navrhuje západně od sídla, v prostoru mezi budoucí přeložkou silnice II/229 a Lišanským potokem, výsadbu lesa o rozloze 1,66 ha. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje. Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhovaným řešením územního plánu nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa.

LIŠANY ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. POŘIZOVATEL: Obecní úřad Lišany. PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

Recommend Documents