HOŘESEDLY ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. POŘIZOVATEL: Obecní úřad Hořesedly. PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

HOŘESEDLY

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Upravený po projednání dle § 50 stavebního zákona

POŘIZOVATEL: Obecní úřad Hořesedly PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

březen 2012

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Hořesedly územní plán Řešené území: Administrativní území obce Hořesedly zahrnující katastrální území Hořesedly Pořizovatel: Obecní úřad Hořesedly Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/U1801/2007/Rac IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032

Zpracovatelé jednotlivých částí textové a grafické dokumentace: Ing. Stanislav Zeman

- odpovědný projektant

Ing. Miroslav Fiala

- urbanistická koncepce

RNDr. Zdeněk Tomáš - celková redakce textové části, demografie, odnětí ZPF

Ing. Jan Dřevíkovský

- Územní systém ekologické stability

Ing. Antonín Janovský - dopravní struktura

Ing. Ivo Zajíc

- technická vybavenost

Firma Dináto

- digitální zpracování

HOŘESEDLY - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

2

OBSAH: ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Postup při pořízení územního plánu b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů b.1. Širší vztahy b.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem b.3. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR c) Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů e) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch f) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů g) Vyhodnocení splnění zadání a návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu h) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území h.1. Limity využití území h.2. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby h.3. Doprava h.4. Občanské vybavení h.5. Technické vybavení h.6. Odpadové hospodářství h.7. Ochrana přírody a Územní systém ekologické stability i) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno j) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa j.1. Ochrana půdního fondu j.2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa k) Rozhodnutí o námitkách jejich odůvodnění l) Vyhodnocení připomínek m) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části


4 4 4 4 4 15 16 17 17 17 17 18 18 19 22 24 24 30 30

32 32 32 40 40 40 40

3

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Postup při pořízení územního plánu O pořízení územního plánu rozhodlo zastupitelstvo obce Hořesedly dne 16.5. 2008 Zastupitelstvo zároveň rozhodlo, že určeným zastupitelem pro zpracování a pořízení územního plánu je paní Jiřina Milerová, starostka obce Hořesedly.

b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů b.1. Širší vztahy Koordinace využívání území obce Hořesedly z hlediska širších územních vztahů vychází z geografické polohy obce v severozápadní části okresu Rakovník, podél silnice I/6, v relativně řídce zalidněné oblasti na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje, u jižní hranice Přírodního parku Džbán. Obec Hořesedly neplní v rámci struktury osídlení v zájmovém území žádné významné funkce, které by měly charakter funkcí nadmístních. Přesto se zde nachází většina zařízení základní občanské vybavenosti. V obci je mateřská škola, zdravotní středisko, kulturně společenský objekt, obchod se smíšeným zbožím a tři hostince. Do základní školy dojíždějí děti do Kolešovic. Obec plní především funkci obytnou, se zemědělskou výrobou. Z nadřazené sítě technické infrastruktury prochází jižním okrajem řešeného území vedení elektrické energie VVN 400 kV a VTL plynovod. Sousedními katastry obce jsou na severu k.ú. Vlkov a k.ú. Svojetín, na severovýchodě k.ú. Veclov, na jihovýchodě k.ú. Kněževes, na jihu k.ú. Kolešovice, na jihozápadě k.ú. Hokov a na západě k.ú. Nová Ves. Návrh řešení územního plánu nemá na sousední katastrální území žádný vliv. Rovněž neexistuje žádný územně technický vliv okolních sídel a jejich katastrálních území na správní území obce Hořesedly. Výjimku tvoří pouze nadřazené trasy uvedených inženýrských sítí procházejících územím obce a některé prvky územního systému ekologické stability (jak je zřejmé z grafické dokumentace a z následujícího textu). Pro upřesnění prezentace návrhu na změnu funkčního využití ploch navrhuje územní plán, aby plocha BV4 (plocha bydlení – „bydlení v rodinných domech – venkovské“) byla prověřena formou územní studie do 5 let po vydání územního plánu.

b.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Po vydání Zásad územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje platí pro řešené území povinnost respektovat především trasu silnice I/6, navrženou trasu rychlostní komunikace R6, HOŘESEDLY - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

4

dále trasy VTL plynovodu (včetně ochranného a bezpečnostního pásma), nadzemního vedení elektrické energie 400 kV (včetně ochranného pásma) a nadregionální územní systém ekologické stability (severozápadní část obce leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru K-53). Kromě těchto konkrétních limitujících územně technických skutečností je nutné respektovat ZÚR Středočeského kraje v komplexu celé dokumentace, která stanoví následující priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území“ Tyto priority jsou v následujícím textu označeny typem písma – kurzívou. Jejich naplňování a uplatnění v územním plánu Hořesedly je v textu následujícím za příslušnou prioritou: Zajištění udržitelného rozvoje území (01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. V rámci ÚP Hořesedly je vymezena trasa čtyřpruhové rychlostní komunikace R6, která nahradí dnes přetíženou a životní prostředí ohrožující silnici I/6, která prochází středem obce Hořesedly. Tato komunikace je významná nejen pro Středočeský kraj. Zároveň územní plán vymezuje největší plochu pro bydlení BV4 ve východní části sídla a stanovuje pro ni povinnost jejího detailnějšího řešení formou územní studie. (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR 20. 7. 2009) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje (aktualizace schválena 18. 9. 2006). Realizace záměrů PÚR, resp. jejich aplikací na podmínky obce Hořesedly, uvádí následující kapitola b.3. „Soulad s Politikou územního rozvoje ČR“. (03) Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu vymezených dle Strategie regionálního rozvoje České republiky, kterými jsou na území Středočeského kraje: II. hospodářsky slabé regiony: Milovice – Mladá. Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury. Území obce Hořesedly nepatří mezi regiony se soustředěnou podporou státu ani mezi hospodářsky slabé regiony, i když podpora území, zejména v rámci zemědělství, by byla v oblasti obce Hořesedly nutná. Tato oblast byla tradiční bohatou chmelařskou oblastí. Dnes území obce výrazně doplácí na ztrátu této významné zemědělské funkce. (04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, Nymburk-Poděbrady. Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Vlašim, Sedlčany, Čáslav, Mnichovo Hradiště, Votice, Hořovice, Dobříš, Český Brod. Vytvářet podmínky pro zlepšení spolupráce blízkých měst Lysá nad Labem a Milovice, Nové Strašecí


5

a Stochov. Rozvíjet obslužný potenciál center v příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území. Hořesedly patří do zájmového území města Rakovníka, avšak s ohledem na relativně velkou vzdálenost od tohoto města je jeho pozitivní vliv na obec Hořesedly minimální. (05) Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) aglomerační okruh v úseku R7-Říčany jako silnici vyšší třídy; b) dálnice D3; c) silnice R4 v koridoru Hubenec-Milín-hranice Jihočeského kraje (Strakonice); d) silnice R6 (I/6) v koridoru Nové Strašecí-Řevničov-hranice Karlovarského kraje (K. Vary); e) silnice R7 v koridoru Slaný-hranice Ústeckého kraje (Chomutov) vč. přestavby stávajícího úseku Praha-Slaný; f) silnice I/9 v koridoru Zdiby-Líbeznice-Mělník; g) silnice I/12 v koridoru Praha-Úvaly-Český Brod; h) silnice I/2 v koridoru Hlízov (I/38)-hranice Pardubického kraje (Chvaletice); i) silnice I/38 v koridoru Mladá Boleslav-Nymburk-Kolín-Kutná Hora-Čáslav ; j) napojení Kladna na R6 a D5; k) propojení R4 (Dobříš)-D5 (Bavoryně); l) zlepšení parametrů silnice I/16, zejména v úsecích Slaný-Velvary, Mělník-Mladá Boleslav, Mladá Boleslav-Sukorady; m) zlepšení parametrů silnice II/125 v koridoru Kolín-Uhlířské Janovice-Kácov-Vlašim; n) zlepšení parametrů silnice II/272 v koridoru Benátky nad Jizerou-Lysá nad Labem-Český Brod; o) propojení Vlašim (II/125)-Votice (I/3); p) zlepšení parametrů silnice II/112 Benešov-Vlašim-Čechtice-hranice Kraje Vysočina; q) zlepšení spojení nižších center k vyšším a středním centrům a k trasám nadřazené silniční sítě; r) zlepšení železničního spojení v koridorech Praha-Hostivice-Kladno a Praha-Lysá nad Labem-Milovice-Mladá Boleslav. Územní plán vytváří veškeré územně technické podmínky pro bezproblémovou realizaci silnice R6 v koridoru Nové Strašecí -Řevničov-hranice Karlovarského kraje (-Karlovy Vary) a předpokládá výrazné zlepšení životního prostředí na území obce po omezení dopravy na silnici I/6. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Územní plán Hořesedly zachovává svou komplexní architektonicko-urbanistickou koncepcí výtvarnou kvalitu nejen vlastního sídla, do něhož neumísťuje žádné nevhodné stavby, ale zachovává i hodnoty zdejšího přírodního prostředí na hranici Přírodního


6

parku Džbán. V rámci sídla i jeho okolí lokalizuje četnou sídelní i krajinotvornou zeleň, která bude tvořit nedílnou součást územního systému ekologické stability. (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně včetně zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha. d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. Územní plán Hořesedly posiluje příznivý vývoj architektonicko-urbanistické struktury sídla. Nové plochy pro výstavbu lokalizuje výhradně v prolukách obce a v bezprostřední návaznosti na zastavěné území sídla. Rozvoj rekreace je řešen vymezením rozvojové plochy VV1 pro rybník a návrhem na rozšíření stávajícího lesíku severně od budoucí trasy rychlostní komunikace R6 (plocha NL1). (08) Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v těchto územích takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Koordinovat řešení této problematiky se sousedními kraji. Na území obce Hořesedly není nutné řešit specifické problémy v rámci specifických oblastí kraje. Přesto je nutno apelovat na opomíjení dříve prioritních funkcí obce a přilehlého regionu v rámci intenzivního rozvoje zemědělství, zejména celostátně významného chmelařství, které dnes na území obce přestává být prioritou.


7

(09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Ústeckého, Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje. Obec Hořesedly má úzkou vazbu na sousední Ústecký kraj a na Karlovarský kraj, s nimiž bude propojena budoucí silnicí R6. Rozvojové oblasti, rozvojové osy V ZÚR Středočeského kraje jsou uvedeny zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování pro rozvojovou oblast republikového významu OB1 Praha, rozvojové osy republikového významu OS1 PrahaBeroun-Plzeň, OS2 Praha-Kralupy nad Vltavou-Ústí nad Labem, OS3 Praha-Mladá BoleslavLiberec, OS4 Praha-Poděbrady-Hradec Králové (- Wroclaw), Praha-Kolín-Pardubice (- Wroclaw), OS5 Praha-Kolín-Jihlava (- Brno) a OS6 Praha-Benešov-České Budějovice, rozvojové oblasti krajského významu OBk1 Střední Polabí, OBk2 Mladá Boleslav-Mnichovo Hradiště, OBk3 Mělník, OBk4 Rakovník, OBk5 Příbram a OBk6 Benešov a rozvojové osy krajského významu OSk1 Praha-Slaný-Chomutov, OSk2 Praha-Příbram-Písek/Strakonice, OSk3 Benešov-Vlašim a OSk4 Mladá Boleslav-Jičín. Území obce Hořesedly se v žádné rozvojové oblasti ani rozvojové ose nenachází. Specifické oblasti V ZÚR Středočeského kraje jsou uvedeny zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování pro specifické oblasti krajského významu SOBk1 Brdy-Rožmitálsko, SOBk2 Klučenicko-Petrovicko, SOBk3 Neustupovsko-Načeradecko, SOBk4 Dolní Kralovicko-Zbýšovsko, SOBk5 KněžickoRožďalovicko, SOBk6 Mšensko, SOBk7 Bílichovsko-Pochvalovsko a SOBk8 JesenickoČistecko. Území obce Hořesedly se v žádné specifické oblasti nenachází. Koridory V ZÚR Středočeského kraje jsou zpřesněny plochy a koridory vymezené v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 a dále jsou vymezeny plochy a koridory krajského významu. Z hlediska územního plánu Hořesedly je z koridorů uvedených v ZÚR Středočeského kraje stěžejní koridor republikového významu rychlostní silnice R6 Nové Strašecí-Hořovičkyhranice Karlovarského kraje vedený jako veřejně prospěšná stavba D008. Pro tento koridor platí následující zásady: (119) ZÚR stanovují pro územní plánování zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro dopravní stavby: a) pro dálnice a rychlostní silnice koridor v šířce 600 m (v případě rekonstrukcí v šířce 300 m); b) pro silnice I. třídy koridor v šířce 300 m (v případě rekonstrukcí v šířce 100 m); c) koridory pro územní rezervy na vybrané silniční síti nadmístního významu neměnit způsobem, který by znemožnil nebo podstatně snížil budoucí realizaci staveb, tedy zejména zde neumísťovat významné stavby technické infrastruktury a nové rozvojové plochy nadmístního významu; d) do blízkosti silničních koridorů je nevhodné umísťovat obytnou zástavbu a zařízení školská, zdravotnická a sociální péče.


8

Územní plán Hořesedly respektuje koridor silnice R6 a upřesňuje pro něj šířku 100 m po obou stranách tělesa rychlostní silnice, pro niž již bylo vydáno územní rozhodnutí. Cyklistická doprava (154) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) vytvářet podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu, a to zejména v intenzivně urbanizovaných územích. Územní plán Hořesedly vytváří podmínky pro segregaci cyklostezky od automobilového provozu po vybudování rychlostní silnice R6. Poté bude možné oddělit automobilovou a cyklistickou dopravu na silnici I/6. (155) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) v územních plánech obcí navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových „cyklotras“, v území rozvojových oblastí (vč. jejich okolí) a v turisticky atraktivních územích. Územní plán Hořesedly navrhuje nahrazení cyklotras cyklostezkami podél silnice I/6 po realizaci rychlostní komunikace R6. Plochy a koridory technické infrastruktury V ZÚR Středočeského kraje jsou zpřesněny koridory technické infrastruktury vymezené v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008. Územím obce Hořesedly prochází koridor pro vedení elektrické energie VVN 400 kV TR Výškov-TR Řeporyje vedený jako veřejně prospěšná stavba E01. Pro tento koridor platí následující zásady: (158) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a) koordinovat vymezení koridoru pro vymezení stavby E10 (dle PÚR) se sousedním Ústeckým krajem. V souvislosti s návazností na Ústecký kraj respektuje územní plán koridor E10 stávajícího vedení elektrické energie VVN 400 kV TR Výškov-TR Řeporyje. (159) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zajistit vymezení a územní ochranu pro stavbu E10 (dle PÚR) v šířce 600 m a jeho koordinaci se záměry v územních plánech obcí. V prostoru obcí Chrášťany a Jinočany je koridor zúžen na 200 m. V šířce 200 m podél stávající trasy elektrického vedení VVN 400 kV TR VýškovTR Řeporyje nenavrhuje územní plán žádnou výstavbu. Dále prochází v blízkosti řešeného území koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves-Rozvadov vedený jako veřejně prospěšná stavba R02. Pro tento koridor platí následující zásady: (168) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) koordinovat vymezení koridoru pro vymezení staveb R01 až R03 se sousedními kraji. V souvislosti s návazností na Ústecký kraj respektuje územní plán koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves-Rozvadov.


9

(169) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zajistit vymezení a územní ochranu pro stavby R01 až R03 v šířce 300 m a jeho koordinaci se záměry v územních plánech obcí. V šířce 300 m podél stávající trasy potrubí k ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves-Rozvadov nenavrhuje územní plán žádnou výstavbu. (170) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA prostorová či projektová specifická opatření v případě následujícího koridoru: - koridor dálkovodu R02 - v rámci projektového řešení záměru a jeho posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA) navrhnout opatření k minimalizaci vlivů na EVL Kalivodské bučiny. Toto navržené opatření se řešeného území netýká. Opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci možných vlivů na životní prostředí (190) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA následující společná prostorová opatření pro plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury: a) vymezení koridorů s identifikovaným rizikem možného vlivu na ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 zpřesnit v rámci zpracování navazující územně plánovací dokumentace s cílem minimalizace vlivů na dotčené oblasti a lokality; b) vymezení koridorů liniových záměrů dopravní a technické infrastruktury, které procházejí záplavovým územím; směrově řešit v nejkratší možné délce v závislosti na místních podmínkách; c) vymezení koridorů dopravní nebo technické infrastruktury, zasahujících do pásem vodních zdrojů 1. a 2a stupně, zpřesnit v rámci navazující územně plánovací dokumentace s cílem nenarušení vydatnosti a jakosti dotčených zdrojů; d) vymezení koridorů dopravní nebo technické infrastruktury, zasahujících do stanovených dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území, zpřesnit v rámci navazující územně plánovací dokumentace s cílem minimalizace objemu zásob vázaných v ochranném pilíři stavby. Na území obce Hořesedly k případným vlivům na životní prostředí uvedeným v bodech a, b, c, d nedochází a nehrozí nebezpečí, že by se tak mohlo stát v budoucnu. (191) ZÚR navrhují na základě doporučení SEA následující společná projektová opatření pro plochy a koridory dopravy a technické infrastruktury: a) vytvářet podmínky pro ochranu obyvatelstva před hlukem z dopravy. U záměrů, kde existuje potenciální vznik rizika pro lidské zdraví (vlivy hluku a znečištění ovzduší) je nutno doložit ochranu veřejného zdraví včetně projednání s příslušnými orgány nejpozději v rámci procesu EIA. Jedná se zejména o následující záměry: - silniční stavby procházející v přímém kontaktu s obytnou zástavbou - rozšiřování letišť - železniční stavby v místech kontaktu s obytnou zástavbou - výstavba nových energetických zdrojů V rámci přípravy jednotlivých staveb je nutno zajistit promítnutí opatření k omezení vlivů stavební činnosti do příslušných plánů organizace výstavby a jejich dodržování během realizace stavby. b) podmínkou realizace záměrů zasahujících do ochranných pásem vodních zdrojů jsou pozitivní výsledky hydrogeologického posudku a realizace ochranných opatření k minimalizaci vlivů na režim a jakost dotčených vodních zdrojů, c) podmínkou realizace záměrů procházejících záplavovým územím jsou projektová řešení zajišťující minimalizaci vlivů na odtokové poměry (inundační mosty)


10

a omezením dlouhých šikmo trasovaných přechodů. Nepřípustná jsou taková řešení, která svým podélným sevřením údolních úseků omezují nebo znemožňují rozlivy povodňových průtoků ve volné krajině, d) u záměrů s vysokým rozsahem zpevněných ploch požadovat vybavení dešťovými kanalizacemi s dešťovými zdržemi pro regulaci nárazového odtoku srážkových vod. V rámci projektové EIA je nutné v podrobném měřítku řešit zajištění prostupnosti liniových dopravních staveb ve smyslu metodiky AOPK ČR, e) báňsko-technický posudek zajistit u záměrů zasahujících do území s předpokládaným výskytem důlních děl (poddolované území), f) v případě, že záměr zasahuje do bloků zásob výhradního ložiska a pokud územně environmentální nebo technické podmínky neumožňují směrovou či prostorovou korekci, je realizace záměru možná pouze za podmínky souhlasu MŽP a MPO s převodem části zásob do kategorie vázaných v důsledku stanovení ochranného pilíře. V případě průchodu trasy stanoveným dobývacím prostorem je nutný souhlas OBÚ, g) u staveb, které vykazují potenciální významný negativní vliv na krajinný ráz (nadzemní elektrická vedení, silnice apod.) a které vstupují na území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu, vyžadovat pro navazující územně plánovací a projektovou dokumentaci návrh takových prostorových a technických řešení, která budou minimalizovat negativní vliv na krajinný ráz, h) u staveb, vyžadujících zásahy do pozemků určených k plnění funkcí lesa, vyžadovat náhradní výsadbu a zalesnění; i) při výstavbě logistických a průmyslových areálů dodržovat koeficient zeleně v min. hodnotě 40 % s přihlédnutím ke specifikům umístění a velikosti areálu. Při umísťování zástavby na vysoce bonitních půdách se doporučuje zvážit požadavek na vyšší koeficient zeleně. Na území obce Hořesedly ke střetům záměrů územního plánu s limitujícími faktory uvedenými v bodech a) až i) nedochází. Plochy a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability V ZÚR Středočeského kraje jsou rovněž uvedeny zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování pro koridory a plochy nadregionálního a regionálního ÚSES. Ty se však území obce Hořesedly netýkají. Přírodní hodnoty území kraje (198) ZÚR stanovují tyto zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami a možného rozvoje těchto území: a) respektovat ochranu výše uvedených přírodních hodnot; b) chránit a podporovat plnění krajinných funkcí souvisejících s přírodními hodnotami (ochrana biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu, ekostabilizační a retenční funkce, trvale udržitelné využívání vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství, apod.); c) v CHKO pro rozvoj sídel využít přednostně přestavbu nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavěném území sídel, nová zastavitelná území vymezovat výjimečně a v souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny; d) při rozvoji sídel a návrhu nových dopravních staveb v krajinářsky hodnotných územích zabezpečit ochranu krajinného rázu; e) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s ochranou krajinného rázu. Při umisťování ostatních staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu tento vliv hodnotit studií krajinného rázu a negativní dopady eliminovat;


11

f) vedení nových dopravních staveb ve volné krajině navrhovat přednostně mimo zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000, mokřadní ekosystémy a v případě střetu posoudit vliv navrhovaných staveb a přijmout náležitá kompenzační a eliminační opatření; g) ve zvláště chráněných a krajinářsky hodnotných územích podporovat rozvoj šetrných forem turismu, zamezit plošné výstavbě rekreačních objektů mimo zastavěná území a navrhnout rekreační využití vesnických sídel. Podporovat ekologicky únosné využití vodních toků k rekreační a sportovní plavbě a zabezpečit související zázemí (veřejná tábořiště, parkoviště apod.) s ohledem na ochranu přírody, podporovat rozvoj ekoa agroturistiky; h) podporovat rozvoj léčebných lázní, respektovat požadavky na zajištění ochrany přírodních léčivých zdrojů a dbát na kvalitu obytného a přírodního prostředí; i) vytvářet podmínky pro šetrné využívání ložisek nerostů. Při vymezování ÚSES hledat plochy mimo ložiska nerostů, vnik překryvu ložiska skladebnou částí ÚSES umožnit jen v nezbytných případech a při zohlednění stanovených dobývacích prostorů. Při povolování hornické činnosti vycházet z toho, že vymezení biocenter a biokoridorů přes ložiska nerostů není překážkou jejich využívání. V takových případech je nezbytné podporovat funkci ÚSES jak při samotné těžbě, tak při jejím ukončování a zejména rekultivaci těžbou dotčeného území, kdy dojde za předem stanovených podmínek k vytvoření funkčního prvku ÚSES. j) při vytváření lokální úrovně ÚSES respektovat ochranu a šetrné využití přírodních zdrojů; k) při řešení změn využití území a upřesňování tras liniových staveb minimalizovat vlivy na území přírodních hodnot. Optimální řešení ověřovat v rámci zpracování podrobné dokumentace a posuzované z hlediska vlivu na životní prostředí (EIA); l) řešit střety dopravní a technické infrastruktury s územním systémem ekologické stability; m) chránit říční nivy; zabránit je třeba vodohospodářským úpravám regulujícím vodní toky, odvodňování a zastavování údolních niv a likvidaci přírodě blízkých společenstev (slepá ramena, mokřady, lužní lesy, břehové porosty, louky). Na území obce Hořesedly bude realizována z uvedených zásad ochrany přírodních hodnot území pouze silnice R6. Pro ni byla již zpracována dokumentace pro územní řízení a SEA. Tím by měly být případné dopady na životní prostředí řešeny a sníženy na minimum. Kulturní hodnoty území kraje (201) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot a) při realizaci rozvojových záměrů v širším okolí památkově chráněných území a objektů respektovat kulturně historické hodnoty (tj. především hodnoty urbanistické a architektonické) a zvažovat možné střety s pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu; b) stanovit podmínky pro využití kulturních hodnot pro cestovní ruch, s tím, že budou prosazovány trvale udržitelné formy cestovního ruchu a doprovodných služeb. Na území obce Hořesedly se nachází pouze jedna nemovitá kulturní památka (kostel sv. Vavřince). Přesto územní plán řeší architektonicko-urbanistickou strukturu obce s cílem chránit venkovský charakter obce jako celek bez narušení. Vymezení cílových charakteristik krajiny (206) ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území a rozhodování o nich:


12

a) chránit a rozvíjet základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinných prvků charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; b) rozvíjet retenční schopnost krajiny; c) respektovat výjimečné části krajiny chráněné dle příslušných zákonů a podmínky jejich ochrany; d) preferovat využití rezerv v zastavěném území sídel, zejména proluk a přestavbových území před vymezováním zastavěných ploch ve volné krajině; e) cestovní ruch rozvíjet ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; f) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; g) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s požadavky na ochranu krajinného rázu h) při umisťování staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu vyhodnotit jejich možný vliv na krajinný ráz a negativní dopady eliminovat. Územní plán chrání přírodní hodnoty obce tím, že do volné krajiny nenavrhuje (s výjimkou rychlostní silnice R6, na niž již bylo vydáno územní rozhodnutí) žádnou výstavbu, naopak zvyšuje hodnotu krajinného potenciálu návrhem na vodní nádrž na jižním okraji katastru a na zalesnění ve východní části obce. Žádné chatové lokality nejsou navrhovány. V rámci regulativů využití území je stanovena podmínka, že veškeré stavby budou typem a půdorysem domů, tvarem a typem střech respektovat architektonicko-urbanistický charakter okolní stávající zástavby. (207) ZÚR stanovují pro úkol pro územní plánování: a) upřesnit vymezení a zásady péče o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základě podrobnějších informací dostupných na této úrovni řešení dotčeného správního území. Územní plán Hořesedly navrhuje, kromě uvedených opatření k ochraně přírodních hodnot v území obce celkem 6 prvků ÚSES lokálního významu. Jsou to dvě lokální biocentra (LBC 69 a LBC 70) a čtyři lokální biokoridory (LBK 69, LBK 77, LBK 79 a LBK 80). (209) V krajině sídelní stanovují ZÚR tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny; b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny buď formou dostavby proluk (v dostatečné vzdálenosti od kostela sv. Vavřince) či přestavby stávajících nevyužívaných areálů, nebo v bezprostřední návaznosti na zastavěné území, takže nijak negativně neovlivní krajinářské či kulturní hodnoty obce. (211) V krajině příměstské stanovují ZÚR tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení; b) změny využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu. Řešené území se v příměstské krajině nenachází.


13

(213) V krajině rekreační stanovují ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) zachování, případný rozvoj rekreačního potenciálu krajiny; b) zásadní snižování znečišťování vod a ovzduší; c) změny využití území nesmí výrazněji snižovat její rekreační potenciál . Řešené území se v rekreační krajině nenachází. (215)

V krajině s komparativními předpoklady zemědělské produkce stanovují ZÚR tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachování komparativních výhod pro zemědělské hospodaření; b) neohrozit podmínky pro vysokou nebo specifickou zemědělskou funkci. Nové plochy jsou vymezeny tak, že nevznikají malé, zemědělsky neobdělávatelné enklávy zemědělské půdy. Z hlediska kvality zemědělského půdního fondu je důležité, že v důsledku návrhu územního plánu nedojde k žádnému záboru půd dvou nejvyšších tříd ochrany.

(217) V krajině vodárenské stanovují ZÚR tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachování a ochrana přírodních podmínek, zajišťující potřebnou kvalitu a kvantitu vodního zdroje; b) neohrozit kvalitu nebo kvantitu vodního zdroje. Ochrana vodních zdrojů při jižních hranicích katastru je zajištěna v tom, že v jejich okolí není navrhována žádná výstavba. (219) V krajině relativně vyvážené stanovují ZÚR tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch; b) změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. Řešené území se nachází v relativně vyvážené krajině. Z celkové výměry 584 ha je 535 ha (91,6 % zemědělské půdy. Lesní půdy je však velmi málo (pouze 1 ha, tj. 0,2 % z celkové rozlohy obce). Významným krajinotvorným prvkem jsou chmelnice. (221)

V krajině zvýšených hodnot stanovují ZÚR tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachování stávajících přírodních a kulturních hodnot; b) neohrozit důvody ochrany přírodních a krajinářských hodnot. Navrženým řešením územního plánu Hořesedly nejsou dotčeny stávající přírodní a kulturní hodnoty obce.

(223) V krajině přírodní stanovují ZÚR tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) zachování přírodních a krajinářských hodnot; b) změny využití území nesmí ohrozit důvody ochrany přírodních a krajinářských hodnot. Územní plán Hořesedly nenavrhuje žádné plochy určené ke změně využití území, které by ohrozily přírodní a krajinářské hodnoty území. Navíc vymezuje nové plochy veřejné a izolační zeleně, včetně plochy pro les.


14

b.3. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Z Politiky územního rozvoje ČR (PÚR), která byla schválena usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009, vyplývá pro zpracování ÚP Hořesedly z republikových priorit zejména: Bod č.14 – V tomto bodě je prioritou PÚR ochrana a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, s cílem zachovat strukturu území, osídlení a krajiny jako předpoklad rozvoje ekonomického a sociálního potenciálu území, včetně cestovního ruchu. Specifický důraz je v bodě 14 kladen na ochranu zemědělské krajiny. V územním plánu Hořesedly je tento bod naplněn respektováním nemovité kulturní památky – kostelu sv. Vavřince – do jejího okolí nejsou umísťovány žádné nové plochy, které by architektonicko-urbanistické hodnoty obce narušovaly. Ochrana zemědělské krajiny je zajištěná tím, že územní plán nevytváří žádné odloučené plochy nové bytové výstavby, veškeré rozvojové plochy bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Zároveň jsou respektovány přírodní hodnoty tím, že do prvků územního systému ekologické stability není navrhována žádná výstavba. Bod č.15 – V tomto bodě tvoří prioritu úkol předcházet při změnách nebo při vytváření urbánního prostředí negativním vlivům na sociální soudržnost obyvatel, zvláště na segregaci občanů, s cílem omezit její nežádoucí úroveň na soužití obyvatelstva v daném sídle nebo regionu. V územním plánu Hořesedly je tato problematika řešena v rámci celkové urbanistické koncepce, která sleduje přirozenou integraci zastavitelných ploch a ploch přestavby do stávajícího urbanistického půdorysu sídla. Cílem územního plánu je nevytvářet oddělené nebo jinak odloučené lokality obytných ploch, kde by se obyvatelé cítili odloučeni od obyvatel v historicky osídleném území obce (se všemi z toho plynoucími důsledky). Bod č.19: - „V tomto bodě se v územním plánu ukládá vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Navíc zdůrazňuje hospodárné využívání zastavěného území (zejména formou přestaveb, revitalizací a asanací území), přičemž zároveň zdůrazňuje nutnost ochrany zemědělského půdního fondu, lesní půdy a veřejné zeleně. Územní plán tento bod plně respektuje a navrhuje v rámci urbanistické koncepce přestavbu jižní části zemědělského areálu s opuštěnými zemědělskými objekty na moderní plochy výroby a skladování, přičemž skladovací objekty budou dominantní. Bod č.20 – Tento bod sleduje usměrnění rozvojových záměrů v ÚPD tak, aby nebyl významně ovlivněn charakter krajiny, s cílem zajistit biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí, formou ochrany soustavy Natura 2000, mokřadů, vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, zemědělského a lesního půdního fondu a ploch územního systému ekologické stability, s cílem ochrany krajinného rázu ve všech souvislostech. Územní plán nenavrhuje žádné rozvojové záměry, které by negativně ovlivňovaly charakter krajiny. Územní plán řeší nové rozvojové plochy v rámci zastavitelných ploch výhradně v bezprostřední návaznosti na zastavěné území a okolní volnou krajinu ponechává pro intenzivní zemědělskou výrobu, s cílem


15

zajistit, aby území obce bylo důstojným nástupním prostorem do Přírodního parku Džbán. Body č.23 a č.24 – Tyto body jsou zaměřeny na zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, s ohledem na prostupnost krajiny a na zachování dostatečného odstupu od obytné zástavby, s cílem zajistit bezpečnost a plynulost dopravy a ochranu obyvatel před hlukem. Územní plán Hořesedly navrhuje napojení nové dopravní infrastruktury na budoucí komunikační systém, který bude tvořit celostátně významný dopravní koridor rychlostní silnice R6 který bude obcházet Hořesedly kolem jejich severního okraje. Po vybudování nové silnice R6 budou budovány i protihlukové zábrany chránící obec před hlukem a dalšími negativními jevy, jako nedílná součást této komunikace nadregionálního až celostátního významu. Návrh územního plánu je s Politikou územního rozvoje ČR v souladu. Řešené území se nenachází v žádné rozvojové oblasti, rozvojové ose ani specifické oblasti. Koridory a plochy technické a dopravní infrastruktury vyplývající z PÚR dané koridorem rychlostní komunikace R6 byly již popsány. Územní plán je zpracován v souladu s republikovými prioritami pro zajištění trvale udržitelného rozvoje území. Územní plán vytváří předpoklady pro vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel, prostřednictvím podmínek využití území, které územní plán stanovil v rámci regulativů pro zastavěné, zastavitelné a nezastavěné území obce.

c) Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán Hořesedly je zpracován v souladu s cíly a úkoly územního plánování, dle § 18 a §19 stavebního zákona. Územní plán vytváří předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu 3 základních pilířů, tj. podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně hodnot architektonických a urbanistických, prostřednictvím stanovení již zmíněných regulativů využití území. Zastavitelné plochy byly navrženy s ohledem na přirozený rozvoj obce a míru využití jejího zastavěného území. Celková koncepce území tak splňuje požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Za tím účelem jsou v podmínkách využití území stanoveny i podmínky prostorového uspořádání území s ohledem na stávající charakter zástavby. Členění funkčních ploch neodděluje různé skupiny obyvatelstva do určitých okrajových zón, s cílem udržet soudržnost společenství obyvatel.


16

d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) a vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Územní plán nenavrhuje na území obce žádné plochy, které by bylo nutno specificky posuzovat a uvádět do souladu se stavebním zákonem prostřednictvím speciálního zdůvodňování navrhovaného řešení.

e) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Územní plán navrhl celkem čtyři plochy obnovy zastavěného území obce (SV3, SV8, VD1 a TO1), z důvodu hospodárného využití zastavěného území, s cílem omezit další zábory zemědělské půdy a upřednostňovat přestavby zastavěného území, většinou bez změny funkčního využití ploch, což lze považovat za nezbytný proces obnovy venkovských sídel a naplňování dnes již téměř opomíjeného základního úkolu „Programu obnovy venkova“. V případě ploch SV3 a SV8 neznamená přestavba stávajících hospodářských areálů změnu jejich využití, ale pouze změnu jejich charakteru na moderní a plně funkční plochy smíšené obytné – venkovské. Navržené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, popř. vyplňují proluky ve stávající zástavbě, a vhodně tak doplňují stávající půdorys sídla. Územní plán vymezil plochy až pro 190 rodinných domů, což pokryje předpokládanou vysokou potřebu stavebních pozemků v obci v souvislosti s její mimořádně výhodnou dopravní polohou, i s ohledem na roční úbytek bytů 0,6%. Předpokladem dalšího příznivého demografického vývoje obce je i relativně velmi mladá populace.

f) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů - soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Tento odstavec bude doplněn pořizovatelem před zahájením řízení o územním plánu.

g) Vyhodnocení splnění zadání a návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Zadání

územního

plánu,

včetně

požadavků

dotčených

orgánů

uplatněných

při projednání návrhu Zadání, bylo v návrhu územního plánu splněno. Pouze nejsou navrženy nové cyklostezky a ani místní komunikace zpřístupňující nové rozvojové plochy – ty


17

budou přístupné ze stávajících komunikací. Požadavek na nové místní komunikace v rozvojových plochách a na chodníky je řešen v textové části formou regulativů využití ploch s rozdílným způsobem využití, s cílem vytvořit předpoklady, aby místní komunikace plnily funkci veřejných prostranství s kapacitními komunikacemi.

h) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Komplexní zdůvodnění přijatého řešení vychází z polohy obce Hořesedly při celostátně významné silnici I/6, umožňující rychlé spojení obce s řadou měst Středočeského kraje i s Prahou. Proto bude silnice I/6 nahrazena v budoucnu čtyřpruhovou rychlostní komunikací R6, která bude zároveň sloužit jako silniční obchvat obce. Vzhledem k velmi výhodným zejména dopravním podmínkám pro další rozvoj obce vymezuje územní plán dostatek ploch pro novou bytovou výstavbu, které obklopují především východní, jižní a jihozápadní okraj stávající zástavby. Pro zajištění dostatečného množství pracovních příležitostí pro nové obyvatele vymezuje územní plán i novou plochu pro podnikatelské aktivity a také navrhuje nová zařízení občanské vybavenosti. S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení technické a dopravní infrastruktury nebylo nutné řešit návrh územního plánu ve variantách. Rovněž nebylo nutné speciálně hodnotit podmínky pro trvale udržitelný rozvoj, neboť potřeba udržet trvale udržitelný rozvoj se prolíná prakticky všemi předchozími kapitolami. Při realizaci staveb a zařízení netěžebního charakteru uvnitř CHLÚ bude postupováno dle §18 a §19 zákona č.44/1998 Sb. a zákona č.62/1998 Sb. (zákaz budování staveb, pokud k nim nebyl vydán souhlas příslušného odboru Středočeského krajského úřadu). U ploch bydlení BV1, BV4 BV5 (BV6, BV7, BV8) a ploch smíšených SV3 bude v dalším stupni

dokumentace

prokázáno,

že

nebude

překročena

maximální

hladina

hluku

v chráněných prostorech (hluková studie). V rámci návrhu jsou respektována veškerá rozvodná zařízení elektrické energie dle zákona č.458/200 Sb.

h.1. Limity využití území Území plán respektuje v rámci přijatého řešení následující limity využití území: • • • • • •

ochranné pásmo silnice I/6 (50 m), ochranné pásmo budoucí rychlostní komunikace R6 (100 m), ochranné pásmo silnic II/237, III/2378 a III/23711 (15 m), ochranné pásmo vodovodních řadů (1,5 m), meliorační zařízení, manipulační pruh podél vodních toků pro umožnění přístupu správci toků (6 m),


18

ochranné pásmo trafostanic, ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie VN 400 kV (25 m), ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie VN 22 kV (10 m), ochranné pásmo podzemního vedení NN 0,4 kV (1m), bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 200 (20 m), bezpečnostní pásmo VTL regulační stanice (10 m), ochranné pásmo dálkového, místního spojového kabelu (1,5 m), lokální ÚSES, vzdálenost 50 m od okraje lesa, etické pásmo hřbitova (100 m), nemovité kulturní památky: - 24150/2-3067 - kostel sv. Vavřince. • chráněné ložiskové území č.11230000 Kounov

• • • • • • • • • • •

h.2. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby V rámci urbanistické koncepce byly zastavitelné plochy rozčleněny zejména z důvodu ochrany před provozem na stávající silnici I/6 a v koridoru budoucí trasy rychlostní komunikace R6 do dvou etap, s cílem chránit obec před negativními důsledky projevujícími se během výstavby rychlostní silnice R6. Etapizace sleduje využití ploch v II. etapě až po naplnění ploch v I. etapě. Do doby naplnění ploch v I. etapě budou plochy zařazené v II. etapě využívány i nadále jako orná půda. Územní plán navrhuje 20 zastavitelných ploch: a) 8 ploch bydlení - rodinné domy - venkovské (BV) b) 7 ploch smíšených obytných - venkovských (SV) c) 2 plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) d) 1 plocha občanského vybavení - hřbitov (OH) e) 1 plocha technické infrastruktury (TI) f)

1 plocha výroby a skladování – alternativní zdroje elektrické energie (VX). Zdůvodnění vymezení a využití zastavitelných ploch je uvedeno v následující tabulce: Plocha Etapa

Rozloha v ha

BV1 I.

3,24

BV2 I.

0,45

Zdůvodnění změny využití plochy - přímá návaznost na jihozápadní okraj zastavěného území sídla - snadné napojení na vodovod - snadné případné napojení na plyn ze stávající regulační stanice nacházející se u jihovýchodního okraje lokality - elektrickou energií bude plocha BV1 zásobena z trafostanice umístěné na jejím jihovýchodním okraji - orientační kapacita 30-35 rodinných domů - vyplnění proluky ve stávající zástavbě - snadné napojení na vodovod - dostatek veřejné zeleně v zázemí lokality - dopravní napojení bude ze stávající místní komunikace vedoucí podél severozápadního okraje plochy BV2 - orientační kapacita 3-4 rodinné domy


19

Plocha Etapa

Rozloha v ha

BV3 I.

1,09

Zdůvodnění změny využití plochy -

BV4 I.

6,93

-

-

BV5 I.

1,84

BV6 II.

0,44

-

BV7 II.

BV8 II.

SV1 I.

0,35

0,14

4,99

-

SV2 I.

0,35

SV4 II.

0,60

-

vyplnění proluky ve stávající zástavbě jižně od zemědělského areálu snadné napojení na vodovod dostatek veřejné zeleně v zázemí lokality dopravní napojení bude ze dvou stávajících místních komunikací vedoucí podél severozápadního okraje plochy BV3 elektrickou energií bude plocha BV1 zásobena z trafostanice umístěné u jejího jihozápadního okraje orientační kapacita 9-10 rodinných domů plocha BV4 velmi významně přispěje ke zkompaktnění a sevření východního sektoru urbanistického půdorysu sídla snadné napojení na vodovod výhodné dopravní napojení z komunikace I/6 na severu, na jihu ze stávající místní komunikace a dále ze západu přes stávající plochu SV tato obytná zóna bude poměrně snadno odkanalizována do budoucí ČOV navržené jen cca 130 m jihozápadním směrem kvalitní přírodní zázemí v podobě údolí místní vodoteče, od níž bude plocha BV4 oddělena pásem veřejné zeleně orientační kapacita 60-65 rodinných domů zarovnání východní části urbanistického půdorysu sídla lokalita bude zpřístupněna ze stávající místní komunikace, vedoucí kolem hřbitova a dále podél severního okraje plochy BV5 orientační kapacita 18-20 rodinných domů lokalita přispěje k zarovnání východní části urbanistického půdorysu sídla snadné napojení na vodovod lokalita bude zpřístupněna ze silnice I/6 od provozu na silnici I/6 bude plocha BV6 oddělena pásem izolační zeleně orientační kapacita 3-4 rodinné domy zarovnání budoucího urbanistického půdorysu jihozápadní části sídla dobré dopravní napojení lokality prostřednictvím silnice I/6 od provozu na silnici I/6 bude plocha BV7 oddělena pásem izolační zeleně orientační kapacita 2-3 rodinné domy přímá návaznost na zastavěné území sídla kvalitní přírodní zázemí v podobě údolí místní vodoteče, od níž bude plocha BV8 oddělena pásem veřejné zeleně dopravní napojení bude ze silnice I/6 od provozu na silnici I/6 bude lokalita oddělena pásem izolační zeleně orientační kapacita 1 rodinný dům využití dosud nezastavěného území mezi stávající obytnou zástavbou na jihu sídla a výrobním areálem pro bytovou výstavbu snadné napojení na vodovod plocha SV1 bude zpřístupněna jednak ze silnice III/2284 vedoucí podél jejího západního okraje, jednak ze dvou stávajících místních komunikací, z nichž jedna prochází podél východního okraje lokality a druhá k ní vede ze severu ze stávající zástavby orientační kapacita 30-35 rodinných domů přímá návaznost na stávající zástavbu snadné napojení na vodovod kolem západního okraje lokality povede nová místní komunikace orientační kapacita 2-3 rodinné domy vyplnění dnes nezastavěného prostoru mezi zemědělským areálem a zatáčkou silnice III/2211 na severním okraji sídla snadné napojení na vodovod orientační kapacita 4-5 rodinných domů


20

Plocha Etapa

Rozloha v ha

SV5 II.

0,47

SV6 II.

0,22

SV7 II.

0,52

SV9 II.

0,08

OS1 I.

0,51

Zdůvodnění změny využití plochy -

OS2 II.

1,79

-

vhodná expozice pozemků pro výstavbu kvalitní prostředí v údolí místní vodoteče podél severního okraje lokality bude vysázena izolační zeleň orientační kapacita 3-4 rodinné domy využití volného prostoru mezi stávající zástavbou a místní komunikací procházející podél severního okraje lokality pro bytovou výstavbu snadné napojení na vodovod orientační kapacita 2-3 rodinné domy vhodná expozice pozemků pro výstavbu podél severního okraje lokality bude vysázena izolační zeleň orientační kapacita 3-4 rodinné domy přímá návaznost na stávající zástavbu snadné napojení na vodovod a kanalizaci lokalita bude zpřístupněna ze silnice I/6 od provozu na silnici I/6 bude plocha SV9 oddělena pásem izolační zeleně orientační kapacita 1 rodinný dům potřeba rozšíření sportovních ploch v souvislosti s rozvojovými záměry obce rozšíření stávajícího sportovního areálu jihovýchodním směrem, až ke stávající místní komunikaci směřující k budoucí ČOV příznivá poloha pro sportovní vyžití obyvatel při levém břehu Hájevského potoka potřeba rozšíření sportovních ploch v souvislosti s rozvojovými záměry obce podél severního okraje lokality bude vysázena izolační zeleň na západním okraji plochy OS2 jsou navržena dvě parkoviště příznivá poloha pro sportovní vyžití obyvatel při pravém břehu místní vodoteče rozšíření stávajícího hřbitova východním směrem

OH1 I. TI1 I.

0,11

-

0,13

VX1 II.

2,38

- vyřešení problému likvidace splaškových odpadních vod v obci - vhodné umístění ČOV při soutoku Hájevského potoka a místní vodoteče - ekologická výroba elektrické energie

Územní plán dále navrhuje čtyři plochy přestavby a) 2 plochy smíšené obytné - venkovské (SV) b) 1 plochu výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba (VD) c) 1 plochu technické infrastruktury - sběrný dvůr (TO). Jejich zdůvodnění uvádí tabulka: Plocha Etapa

Rozloha v ha

SV3 I.

0,63

Zdůvodnění změny využití plochy - využití části zastavěného území v jihovýchodním sektoru sídla pro bytovou výstavbu - žádný zábor zemědělského půdního fondu - snadné napojení na vodovod - orientační kapacita 4-5 rodinných domů


21

Plocha Etapa

Rozloha v ha

SV8 I.

1,22

- využití rozsáhlé proluky ve stávající zástavbě ve východní části sídla pro bytovou výstavbu - třetina lokality leží na neplodné půdě - orientační kapacita 8-10 rodinných domů

VD1 I.

1,32

TO1 I.

0,12

- využití několika zchátralých objektů v jižní části zemědělského areálu pro výrobní a skladový areál - žádný zábor zemědělského půdního fondu - snadné napojení na vodovod - vytvoření centrálního prostoru pro ukládání a svoz tříděného odpadu - možnost ukládky výrobků zpětného odběru a vybraných odpadů z kategorie nebezpečné (např. baterie, zářivky, obaly od barev apod.) - žádné nároky na zemědělský půdní fond

Zdůvodnění změny využití plochy

Územní plán navrhuje v rámci sídelní zeleně jednu plochu veřejného prostranství veřejná zelen (ZV1), která je vymezena v údolí vodoteče podél východního okraje plochy BV4. Rozloha této plochy činí 0,58 ha. V rámci ploch zemědělských jsou navrženy 3 plochy na rekultivaci na ornou půdu. Jedná se o část komunikace I/6 na východním okraji katastru, která bude z důvodu výstavby přeložena jižně. Dále jedna plocha na severním okraji obce, taktéž vynucena úpravou komunikace III/221 z důvodu výstavby rychlostní komunikace R6. Poslední plocha rekultivace vznikne po směrové úpravě komunikace III/2211 severně od obce. Z demografického hlediska vytváří územní plán předpoklady pro stabilizaci a přiměřený rozvoj sídla. Pokud by se naplnily plochy vymezené územním plánem pro novou bytovou výstavbu, mohly by Hořesedly zvýšit počet obyvatel ze současných cca 450 na cca 900 obyvatel, tedy na dvojnásobek současného stavu (tento teoretický výpočet cílového počtu obyvatel vychází z předpokladu, že velikost stavebních pozemků pro nové obytné objekty bude činit kolem 1 200 m2, a z očekávaného úbytku bytů ve výši 0,6 % ročně). Za účelem komplexnosti přijatého řešení, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj, je nutné zajistit v řešeném území bezproblémovou funkci dopravní a technické infrastruktury.

h.3. Doprava Silnice Územní plán navrhuje na základě již zpracované dokumentace čtyřpruhovou rychlostní komunikaci R6,

procházející napříč

řešeným

územím

v západo-východním

směru.

Ze stávající trasy silnice I/6 odbočí budoucí rychlostní komunikace R6 na východním okraji obce severozápadním směrem a bude obcházet sídlo ze severu, přičemž silnici III/2211 bude přecházet mimoúrovňově. Stávající trasa silnice III/2211 v úseku křižujícím rychlostní komunikaci R6 bude zrekultivována na ornou půdu. V současné době tvoří hlavní komunikační kostru obce mezinárodní silnice první třídy I/6 (Praha-Karlovy Vary), jejíž provoz při průjezdu sídlem výrazně obtěžuje místní obyvatele


22

a má i velmi negativní vliv i na stav zdí některých stávajících obytných domů při silnici. Po vybudování čtyřpruhové rychlostní komunikace R6 by mělo dojít k výraznému zlepšení dopravní situace v celé obci a k výraznému zlepšení jejího životního prostředí. Tato skutečnost by pomohla akcelerovat budoucí rozvoj obce, především její obytné funkce. Kromě stávající silnice I/6 procházejí řešeným územím dvě silnice třetí třídy: silnice III/2211 spojuje obec ve směru na sever s Velkou Černocí a dále až se Žatcem, zatímco silnice III/2284 spojuje obec ve směru na jih s Kolešovicemi, event. s Kněževsí a dále až s Rakovníkem. Tyto silnice plní v průběhu obcí spíše funkci místních komunikací. Intenzita dopravy je zejména na silnici III/2211 poměrně značná, zejména s ohledem na dopravu z pískovny Velká Černoc. Tyto silnice vyžadují při svém průběhu intravilánem i celým katastrem obce četné úpravy šířkových a směrových poměrů. Nevyhovující a nepřehledná je zejména pravoúhlá zatáčka silnice III/2211 při severní hranici katastru obce, a proto je navrženo zvětšení poloměru této zatáčky. Plocha po komunikaci bude převedena na ornou půdu.

Místní komunikace Územní plán navrhuje novou místní komunikaci vedoucí podél západního okraje plochy SV2 a zemědělského areálu na severozápadním okraji sídla a spojující silnici I/6 se silnicí III/2211. Další navržená místní komunikace je lokalizována podél jihovýchodního okraje rozvojové plochy OS1 a směřuje k budoucí čistírně odpadních vod. Ostatní plochy navržené územním plánem jsou přístupné ze stávajících komunikací. Současný stav místních komunikací v sídle Hořesedly je velmi špatný, neboť většina z nich nemá ani řádně zpevněný povrch a neodpovídá normě ani co do šířkových a směrových poměrů. Katastrálním územím obce procházejí ještě další komunikace ve směru na Novou Ves a Veclov. Tyto silnice slouží především pro zemědělský provoz.

Železnice Řešeným územím neprobíhá žádná železniční trať. Nejbližší železniční zastávka (na trati č.125 Krupá-Kolešovice) se nachází cca 3 km jižně od obce v Kolešovicích.

Komunikace pro pěší a cyklisty Nové cyklostezky nejsou navrhovány. Cyklistická doprava bude i nadále využívat vedle stávajících silnic II. a III. třídy a málo frekventovaných místních komunikací především stávající cyklostezky č.8165 procházející podél silnice III/2211 a místní komunikace napříč řešeným územím ve směru jihovýchod-severozápad.


23

Plochy pro dopravu v klidu Územní plán vymezuje tři plochy pro nová parkoviště – dvě u budoucího sportovního areálu na východním okraji sídla a jedno u stávajícího hřiště na jihu zastavěného území. Tento návrh je zdůvodněn současnou absencí parkovacích ploch v Hořesedlech.

h.4. Občanské vybavení Územní plán navrhuje v rámci občanského vybavení rozšíření stávajícího sportovního areálu jihovýchodním směrem a nové sportoviště na severovýchodním okraji Hořesedel. Současná vybavenost Hořesedel jednotlivými zařízeními občanské vybavenosti je zastoupena mateřskou školou, zdravotním střediskem, kulturně společenským objektem, služebnou Policie ČR, obchodem se smíšeným zbožím a třemi hostinci. Ze sportovních ploch se v obci nachází pouze fotbalové hřiště.

h.5. Technické vybavení Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Územní plán navrhuje novou vodní nádrž na ploše VV1 na jižním okraji řešeného území. Žádné úpravy vodních toků nejsou navrhovány. Řešené území patří do povodí Vltavy a je odvodňováno Hájovským potokem (číslo hydrologického pořadí 1-11-03-011), který přitéká na katastr obce od Nové Vsi, protéká řešeným územím jihovýchodním směrem a východně od Kolešovic ústí do Kolešovického potoka. Na území obce přibírá Hájovský potok po jednom pravostranném a levostranném přítoku. V centru Hořesedel, jižně od zemědělského areálu, byl zřízen menší rybník, jediná vodní nádrž v obci. Zásobování vodou Územní

plán

navrhuje

komplexní

zásobování

obce

vodou.

Zdrojem

vody

pro zásobování obce budou dva stávající vrty HV-1 a HV-2 nacházející se u katastrálních hranic obce jižně a jihozápadně od sídla (z toho vrt HV-1 na p.p.č. 1719/21 v k.ú. Kolešovice a HV-2 na p.p.č. 1090/1 v k.ú. Hořesedly). Pro zásobování obce vodou byl zpracován projekt, na který bylo vydáno stavební povolení. Nově navržené vodovodní řady budou sloužit i jako zdroj požární vody. Návrh územního plánu vychází ze současného stavu, kdy obec nemá vyřešeno zásobování pitnou vodou po celém sídle. U jižních hranic katastrálního území se nacházejí dva vrty, které si pro své potřeby vybudoval státní statek Hořesedly. Jedná se o vrty HV 2 a HV 3. Vrt HV-3 však není v současné době z důvodu špatného technického stavu


24

využíván, místo něj je část sídla zásobena vedle vrtu HV-2 také z vrtu HV-1 nacházejícího se na k.ú. Kolešovice.. Z těchto vrtů je voda čerpána do vodojemu, který je nad vrtem V-1. Zatím tyto vrty nezásobují celou obec. Proto je stále mnoho rodinných domů závislých na vlastních studních. Výpočet potřeby vody: Počet obyvatel obce k datu posledního sčítání lidu, domů a bytů 2011 činil 446 obyvatel. Pro výpočet současné potřeby vody se předpokládá: a) 100 % bytů s průměrnou potřebou 130 l/os./den b) Občanská a technická vybavenost u obcí do 1 000 obyvatel - průměrná potřeba 20 l/os./den. S ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy se v budoucnu uvažuje s potřebou vody na 1 obyvatele v bytech s obvyklým technickým standardem 130 l/os/den; v bytech s nadprůměrným standardem cca 150 l/os/den. Současný stav 1. Obyvatelstvo - bytový fond Průměrná denní potřeba vody Qp = 446 x 130 = 57,98 m3/d = 2,42 m3/h = 0,67 l/s 2. Občanská vybavenost 446 obyvatel po 20 l/os 8,92 m3/d Mateřská škola 25 dětí po 60 l 1,50 m3/d Stravovací zařízení 110 míst u stolu po 50 l 5,50 m3/d 3 výčepní stolice, 2 směny 6,00 m3/d Hřiště 30 sportovců po 60 l 1,80 m3/d kropení ploch 2,40 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 26,12 m3/d 3.

Zemědělská výroba

60 zaměstnanců po 125 l 7,50 m3/d Závodní stravování 250 jídel po 25 l 6,25 m3/d ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zemědělská výroba celkem 13,75 m3/d 4.

Průmyslová a drobná výroba

15 zaměstnanců po 120 l

1,80 m3/d

Průměrná denní potřeba vody celkem = 99,65 m3/d = 4,15 m3/d = 1,15 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x 99,65 = 149,48 m3/d = 6,23 m3/d = 1,73 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 x 6,16 = 11,21 m3/h = 3,14 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): V = 60 % x Qm = 90 m3. HOŘESEDLY - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

25

Návrh I. etapa: 1. Obyvatelstvo - bytový fond 78,00 m3/d

600 obyvatel po 130 l

250 obyvatel po 150 l 37,50 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obyvatelstvo celkem 115,50 m3/d 2. Občanská vybavenost 850 obyvatel po 20 l/os 17,00 m3/d Mateřská škola 50 dětí po 60 l 3,00 m3/d Stravovací zařízení 200 míst u stolu po 50 l 10,00 m3/d 4 výčepní stolice, 4 směny 8,00 m3/d Hřiště 40 sportovců po 60 l 2,40 m3/d kropení ploch 3,00 m3/d --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 43,40 m3/d 3. Zemědělská výroba 60 zaměstnanců po 125 l 7,50 m3/d Závodní stravování 250 jídel po 25 l 6,25 m3/d ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zemědělská výroba celkem 13,75 m3/d 4. Průmyslová výroba 4,80 m3/d

40 zaměstnanců po 120 l Průměrná denní potřeba vody pro obec Hořesedly celkem

177,45 m3/d

Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 177,45 m3/d = 7,39 m3/h = 2,05 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x Qp = 266,18 m3/d = 11,09 m3/h = 3,08 l/s Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 19,96 m3/h = 5,55 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 266,18 x 0,60 = 160 + 27 = 187 m3. Návrh II. etapa: 1. Obyvatelstvo - bytový fond 600 obyvatel po 130 l 78,00 m3/d 300 obyvatel po 150 l 45,00 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obyvatelstvo celkem 123,00 m3/d 2. Občanská vybavenost 900 obyvatel po 20 l/os


18,00 m3/d

26

3,00 m3/d 10,00 m3/d 8,00 m3/d

Mateřská škola 50 dětí po 60 l Stravovací zařízení 200 míst u stolu po 50 l 4 výčepní stolice, 4 směny

Hřiště 60 sportovců po 60 l 3,60 m3/d kropení ploch 4,00 m3/d --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 46,60 m3/d 3. Zemědělská výroba 60 zaměstnanců po 125 l 7,50 m3/d Závodní stravování 250 jídel po 25 l 6,25 m3/d ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zemědělská výroba celkem 13,75 m3/d 4. Průmyslová výroba 4,80 m3/d

40 zaměstnanců po 120 l Průměrná denní potřeba vody pro obec Hořesedly celkem

188,15 m3/d

Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 188,15 m3/d = 7,84 m3/h = 2,18 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x Qp = 282,23 m3/d = 11,76 m3/h = 3,27 l/s Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 21,17 m3/h = 5,88 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 282,23 x 0,60 = 169 + 28 = 197 m3. Odkanalizování a čištění odpadních vod Návrh územního plánu na vybudování splaškové kanalizace zaústěné do nové čistírny odpadních vod (kapacita 1 200 EO) jihovýchodně od sídla je odůvodněn nevyhovující stávající situací, kdy odpadní vody jsou odváděny z většiny zdejších objektů do septiků a částečně do veřejné kanalizace, která ústí do vodoteče. Návrh na předčištění odpadních vod z areálů v důsledku zemědělské či průmyslové činnosti v průmyslových ČOV, odlučovačích ropných látek, norných stěnách a filtrech je odůvodněn snahou o přípustnou čistotu splaškových vod přitékajících do obecní kanalizace. Srážkové vody budou zasakovány v místě jejich vzniku plošným vsakováním, vsakováním prostřednictvím stávajících struh, vsakovacích jímek a odvodňovacích příkopů, svedených do Hájevského potoka nebo dalších vodotečí. Výpočet množství odpadních vod Množství splaškových vod je dáno spotřebou vody, která je vypočtena výše. Výpočet je proveden dle ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky.


27

Průměrný odtok splaškových odpadních vod Qs = Qp x 0,9: NÁVRH I. ETAPA: 2,05 x 0,9 = 1,85 l/s NÁVRH II. ETAPA: 2,18 x 0,9 = 1,96 l/s Tato hodnota je ovšem pouze statistická, neboť převládá odtok nerovnoměrný v průběhu 24 hod. Nerovnoměrnost odtoku splaškových vod se vyjadřuje součiniteli hodinové nerovnoměrnosti odtoku v závislosti na počtu připojených obyvatel na danou kanalizační síť. Příslušným součinitelem kh se vyjadřují maximální odtoky jako násobek průměrné odtokové hodnoty Qs a koeficientu kh : Qsmax.= Qs x kh Výhledovému počtu obyvatel Hořesedel (900 obyvatel) odpovídá hodnota kh 4,4. Jelikož však obsahuje součinitel 100% rezervu (tj. plnění stok pouze 50 %), vychází maximální odtok splaškových odpadních vod z Hořesedel takto: NÁVRH I. ETAPA : 2,2 x QS = 2,2 x 1,85 = 4,07 l/s NÁVRH II. ETAPA : 2,2 x QS = 2,2 x 1,96 = 4,31 l/s Obdobně byl stanoven i minimální průtok (jeho stanovení ověřuje průtokové charakteristiky v potrubí a následná opatření zabraňují usazování nečistot v potrubí) jako průměrný noční průtok: Qsmin. = Qs x 0,67: NÁVRH I. ETAPA= 0,67 x 1,85 = 1,24 l/s NÁVRH II. ETAPA = 0,67 x 1,96 = 1,31 l/s Elektrická energie Územní plán nenavrhuje konkrétní lokalizaci žádných nových trafostanic, pouze připouští výstavbu trafostanic v přípustných regulativech pro jednotlivé funkční plochy navržené k zástavbě na území celé obce. Naproti zemědělskému areálu severně od sídla vymezuje územní plán plochu VX1 pro alternativní zdroj elektrické energie. V současné době je elektrická energie dopravována do obce prostřednictvím 4 trafostanic, z nichž jedna slouží areálu bývalého zemědělského podniku. Jedná se o TS 1 na severu obce o výkonu 2 x 400 kVA.

Další TS je umístěna u silnice I/6 a má výkon

400 kVA. Třetí TS je v centru obce a má rovněž výkon 400 kVA. Čtvrtá TS je umístěna na jihu obce a má výkon 630 kVA. Dále probíhá jižním a jihozápadním okrajem řešeného území v západo-východním směru trasa elektrického vedení VVN 400 kV.


28

Výpočet nárůstu spotřeby elektrické energie V budoucnu se předpokládá následující nárůst spotřeby elektrické energie: Návrh I. etapa celkem ...........700 kW Návrh II. etapa celkem ..........97 kW Výpočet vychází z následujících předpokladů: a)

stupeň elektrizace "A" (ČSN 332130) - základní stupeň se počítá pro 80 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Hořesedel pro celkový počet 140 rodinných domů v I. etapě a 18 rodinných domů ve II. etapě

a1)

stupeň elektrizace "B" (tj. základní stupeň + elektrické vaření + ohřev teplé vody + elektrické topení) - počítá se pro 20 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Hořesedel pro 35 rodinných domů v I. etapě a 4 rodinné domy ve II. etapě

a) = Pb1 = 5,5 x nb x 0,3 = 5,5 x 140 (18) x 0,3 = 231 kW (30 kW) a1) = Pb2 = 18 x nb x 0,3 = 18 x 35 (4) x 0,3 = 189 kW (22 kW) Dále se předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku realizace těchto zařízení: výroba, sklady, služby – 240 kW sportoviště - 15 kW (45 kW) čistírna odpadních vod – 25 kW Plyn Územní plán navrhuje doplnění stávající STL plynovodní sítě v Hořesedlech o nové plynovodní řady napojující plochy BV7 (P1), VD1 (P2), VX1 (P3), SV7 a OS2 (P4), BV4. (P5) a OS1 (P6). Tento návrh je odůvodněn současným stavem, kdy obec Hořesedly je již plně plynofikována. V současné době prochází jižním okrajem řešeného území vysokotlaký plynovod DN 200, PN 40, zvaný "Krupá - Podbořany", z něhož je vyvedena VTL přípojka DN 80, PN 40 do VTL regulační stanice, umístěné na jihozápadním okraji sídla. Výpočet spotřeby zemního plynu Kategorie obyvatelstvo Výpočet odběrů zemního plynu v kategorii obyvatelstva vychází z těchto předpokladů: - rodinné domy stávající: 113 b.j. - rodinné domy navrhované: 192 b.j. v I. etapě a 24 b.j. ve II. etapě - bytové jednotky v bytových domech stávající: 38 b.j. Za předpokladu plynofikace 90 % stávajících (v případě Hořesedel 102 bytů v rodinných domech a 34 bytů v bytových domech) a 90 % budoucích obytných objektů (173


29

bytů v rodinných domech v I. etapě a 22 bytů v rodinných domech ve II. etapě), lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstvo: Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – návrh I. etapa: - vaření jídel 309 b.j x 120 m

3

- příprava teplé užitkové vody 309 b.j x 600 m - vytápění bytů - etážové 34 b.j x 1 800 m

3

3

3

3

= =

37 080 m /rok 3 185 400 m /rok

=

61 200 m /rok

3 3

- vytápění bytů v rodinných domech 275 b.j x 3 000 m = 825 000 m /rok -------------------------------------------------------------------------------------------------------3

- součet

= 1 108 680 m /rok

Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – návrh II. etapa: 3

3

- vaření jídel 331 b.j x 120 m 3 - příprava teplé užitkové vody 331 b.j x 600 m

=

39 720 m /rok

=

198 600 m /rok

- vytápění bytů - etážové 34 b.j x 1 800 m

=

61 200 m /rok

3

3

3 3 3

= 891 000 m /rok - vytápění bytů v rodinných domech 297 b.j x 3 000 m -------------------------------------------------------------------------------------------------------3 - součet = 1 190 520 m /rok Spoje Současná situace v zajištění obce spojovou technikou je nevyhovující. Telefonní ústředna v sousední obci Kněževes již kapacitně nestačí pokrýt ani stávající, natož stále narůstající žádosti o telefonní linky ze strany soukromých podnikatelů. Kabelová televize v Hořesedlech zatím zavedena není a ani se v blízké době s jejím zřízením v obci nepočítá.

h.6. Odpadové hospodářství Územní plán nenavrhuje zásadní změny v současném způsobu likvidace odpadů, pouze v západní části sídla vymezuje plochu pro sběrný dvůr (plocha TO1). Tato plocha by měla sloužit také k ukládání výrobků zpětného odběru a vybraných odpadů z kategorie nebezpečné (např. baterie, zářivky, obaly od barev apod.). V současné době je problematika likvidace odpadů zatím řešena ukládáním komunálních odpadů na skládku TKO na k.ú. obce Kounov, které je zajišťováno technickými službami (EKRA, s.r.o.) města Rakovník.

h.7. Ochrana přírody a Územní systém ekologické stability V řešeném území se nenachází žádné maloplošné zvláště chráněné území ani žádný památný strom.


30

Katastrální území obce Hořesedly spadá do sosiekoregionu II

- 14 Plzeňská

pahorkatina, biochory II - 14/3 Mírně teplých, vlhkých pahorkatin. Celé území se vyznačuje velice nízkým stupněm ekologické stability, což je důsledek plošně nevýrazného zastoupení ekologicky stabilnějších prvků, resp. jejich rozptýlení v krajině. Specifickým problémem ochrany životního prostředí je tvorba Územního systému ekologické stability (ÚSES). Ten představuje podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Návrh systému ekologické stability území spočívá ve vytipování stávajících, vymezených a potenciálních biocenter, propojených vymezenými nebo navrženými biokoridory, v návaznosti na okolní krajinu mimo hranice zájmového území a ekostabilizační systém vyššího stupně (regionálního nebo nadregionálního významu). Místní systém ekologické stability nenavazuje ve sledovaném území na žádný prvek regionální a vyšší úrovně. Napojení je mimo řešené území. Na katastrálním území obce Hořesedly byla v rámci lokálního Územního systému ekologické stability vymezena soustava dvou lokálních biocenter a čtyř lokálních biokoridorů. Částečně funkční lokální biokoridor LBK 80 prochází severovýchodně od sídla a tvoří jej údolnice s lesními porosty. V oblastech Na cikánce a K Nové Vsi jsou navržena lokální biocentra LBC 69 a LBC 70 („Na Cikánce“), jež by měla tvořit mozaikové porosty louka les. Lokální biocentrum č.70 je včleněno do výše uvedeného lokálního biokoridoru LBK 80. Středem

obce

od navrhovaného

sportoviště

podél

přítoku

Hájevského

potoka

až

k navrhovanému biocentru LBC 69 prochází navržený lokální biokoridor LBK 79, za LBC 69 vede dále severozápadním směrem již jako navržený lokální biokoridor LBK 69. Poslední navržený lokální biokoridor LBK 77 vede údolím pravostranného přítoku Hájevského potoka jihozápadním okrajem řešeného území. Charakteristika jednotlivých biocentrech a biokoridorů je uvedena v následující tabulce:

LOKÁLNÍ BIOCENTRA Označení

Název

LBC 69

LBC 70

Na Cikánce

Geobiocenologická typizace

Rozloha

2B4

3 ha

Návrh lokálního biocentra typu les - založení bioticky louka (mozaika) v údolnici mozaiky les – louka vysychavého levostranného přítoku Hájovského potoka. Současná kultura - role. Jako základ biocentra je uvažován mezní porost v místě návrhu

heterogenní

2AB3

3 ha

Návrh lokálního biocentra typu les - založení bioticky louka (mozaika) v údolnici mozaiky les - louka vysychavého levostranného přítoku Hájovského potoka, v místě

heterogenní

Charakteristika ekotopu a bioty


Navrhovaná opatření

31

Označení

Název

LBC 69

Geobiocenologická typizace

Rozloha

2B4

3 ha


Navrhovaná opatření

Návrh lokálního biocentra typu les - založení bioticky louka (mozaika) v údolnici mozaiky les – louka vysychavého levostranného přítoku Hájovského potoka. Současná kultura - role. Jako základ biocentra je uvažován mezní porost v místě návrhu

heterogenní

stávajícího remízu lesního typu. Současně je lokalita využívána jako orná půda

LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Označení

Délka


Kultura

LBK 77

3 500 m

LBK 79, LBK 69

1 900 m, 520 m

louka orná půda ostatní plochy ostatní plochy orná půda

LBK 80

1 850 m

Niva Hokovského potoka přecházející údolnicí do Hajovského potoka (jíva, vrba, dub, růže šípková, bez černý) Niva levostranného přítoku Hájovského potoka takřka bez břehových porostů. Orná půda až k břehové hraně Údolnice s vysychavým potokem místy s břehovými porosty (růže šípková, bez černý a pod.)

ostatní plochy orná půda

i) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo součástí dokumentace „vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ (dle přílohy č.5 k Vyhlášce č.503/2006 Sb.). Územní plán v uvedené dokumentaci využil veškeré závěry z dokumentace SEA, která tvoří nedílnou součást ÚP.

j) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa j.1. Ochrana půdního fondu Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem jsou na správním území obce Hořesedly navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 54,06 ha. Z tohoto rozsahu je 4,32 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě a v důsledku realizace rychlostní komunikace R6 dojde k odnětí 0,04 ha pozemků určených k plnění funkce lesa. Naopak přírůstek zemědělského půdního fondu bude představovat rekultivace stávající trasy silnice III/2211 v úseku křižujícím budoucí trasu rychlostní komunikace R6 na ornou půdu.


32

Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce Hořesedly se předpokládá odnětí 49,70 ha zemědělské půdy, z toho 42,14 ha v I. etapě a 7,56 ha ve II. etapě – 5,31 ha v zastavěném území a 44,39 ha mimo zastavěné území obce. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z celkového rozsahu záboru ZPF v I. etapě připadá 36,22 ha, tj. 86,0 %, na ornou půdu, 4,19 ha (9,9 %) na chmelnice, 0,91 ha (2,2 %) na trvalé travní porosty a 0,82 ha (1,9 %) na zahrady. V rámci II. etapy bude odňato 7,37 ha (97,5 %) orné půdy a 0,19 ha (2,5 %) zahrad. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí v obci v rámci I. etapy nejvíce dopravní plochy (42,5 %) a plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (31,5 %), zbytek připadá na plochy smíšené obytné – venkovské (14,1 %), les (7,4 %), vodní plochy (1,5 %), veřejnou zeleň (1,2 %), tělovýchovná a sportovní zařízení (1,2 %), technickou infrastrukturu (0,3 %) a na hřbitov (0,3 %). Zábor ZPF ve II. etapě bude využit ve prospěch alternativního zdroje elektrické energie (30,8 %), ploch smíšených obytných – venkovských (24,3 %), tělovýchovných a sportovních zařízení (23,7 %), ploch bydlení v rodinných domech – venkovských (12,3 %) a izolační zeleně (8,9 %). Údaje o skutečných investicích vložených do půdy. V jižní, severní a v severozápadní části správního území obce byly provedeny meliorace na rozloze téměř 38 ha. Z tohoto rozsahu ovšem spadá jen malá část (cca 0,71 ha) do rozvojových ploch, konkrétně do vodní plochy VV1 a do části plochy DS4 (zvětšení poloměru zatáčky silnice III/2211) Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby. V Hořesedlech

nedojde

plánovanou

výstavbou

k narušení

žádných

objektů

zemědělské prvovýroby. Na nevyužitých plochách v jižní části zemědělského areálu je však navržen výrobní a skladový areál. Údaje o významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav. Pro k.ú. Hořesedly nebyly dosud zpracovány "Pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit.

Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. Územní plán je řešen pro celé správní území obce Hořesedly. Grafická část je zpracována na podkladu katastrální mapy, která zobrazuje katastrální území. HOŘESEDLY - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

33

Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Územní plán Hořesedly byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys sídla do komplexně uceleného útvaru bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejího nepravidelně uspořádaného obvodu. Zdůvodnění návrhu jednotlivých ploch viz kapitola c. odůvodnění. Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území obce zahrnující stávající zastavěné plochy a území obce zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace. Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Na správním území obce Hořesedly se nachází celkem 6 BPEJ dotčených plánovanou výstavbou. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Obec Hořesedly leží v klimatickém regionu č.4 (mírně teplý, suchý, s průměrnou roční teplotou 7-8,5 OC a s průměrným ročním úhrnem srážek 450-550 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinuly 4 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 30 Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší. HPJ 33 Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. HPJ 48 Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně


34

těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. HPJ 64 Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité. Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.


35

PŘEHLED PLOCH NAVRŽENÝCH K ODNĚTÍ ZPF (DLE PŘÍLOHY Č.5 K VYHLÁŠCE Č.13/1994 SB.) Název plochy

Návrh využití ploch

Celkový Z toho rozsah ploch zábor ZPF v ha v ha

Druh pozemku Zařazení (kultura odnímaného ZPF dotčené půdy) do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zasta- Investice věné území do půdy (ZPF v ha) (v ha)

I. ETAPA BV1

Plocha bydlení v rodinných domech – venkovská

3,24

3,21

orná půda

4.33.11

III.

1,39

1,82

-

BV2


0,45

0,45

orná půda

4.33.11

III.

0,45

-

-

BV3

Plocha bydlení v rodinných domech - venkovská

1,09

1,09

orná půda

4.30.01

III.

1,09

-

-

BV4


6,93

6,70

orná půda

4.33.01

III.

-

6,70

-

BV5


1,84

1,83

orná půda

4.33.01

III.

-

1,83

-

SV1

Plocha smíšená obytná venkovská

4,99

4,80

orná půda, zahrada, louka

4,78 ha 4.30.01 0,02 ha 4.33.11

III. III.

0,73

4,07

-

SV2


0,35

0,35

orná půda

4.33.11

III.

0,05

0,30

-

SV3


0,63

-

neplodná půda

SV8


1,22

0,78

zahrada, orná půda

4.33.01

III.

0,78

-

-

OS1

Tělovýchovná a sportovní zařízení

0,51

0,51

orná půda

4.33.01

III.

-

0,51

-

VD1

Drobná a řemeslná výroba

1,32

-

neplodná půda

OH1

Hřbitov

0,11

0,10

orná půda

4.33.01

III.

-

0,10

-

TI1

Čistírna odpadních vod

0,13

0,13

orná půda

4.33.01

III.

-

0,13

-


35

Název plochy



Zařazení Druh pozemku odnímaného ZPF (kultura do BPEJ dotčené půdy)

Třída ochrany



I. ETAPA TO1

Sběrný dvůr

0,12

-

neplodná půda

ZV1

Veřejná zeleň

0,58

0,52

orná půda

4.33.01

III.

-

0,52

-

DS1

Rychlostní komunikace R6

16,08

15,68

orná půda, chmelnice

6,06 ha 4.33.01 4,95 ha 4.33.11 4,44 ha 4.30.11 0,23 ha 4.48.11

III. III. IV. IV.

-

15,68

-

DS2

Napojení silnice I/6 na rychlostní komunikaci R6

0,80

0,63

orná půda

0,60 ha 4.30.11 0,02 ha 4.30.01 0,01 ha 4.33.11

IV. III. III.

-

0,63

-

DS3

Napojení silnice III/2211 na rychlostní komunikaci R6

1,26

0,98

orná půda, chmelnice

0,61 ha 4.33.11 0,27 ha 4.30.11 0,10 ha 4.33.01

III. IV. III.

-

0,98

-

DS4

Zvětšení poloměru zatáčky silnice III/2211

0,16

0,09

orná půda

0,06 ha 4.30.01 0,03 ha 4.33.01

III. III.

-

0,09

0,08

DS5

Místní komunikace

0,36

0,35

orná půda

0,22 ha 4.30.01 0,12 ha 4.33.11 0,01 ha 4.33.01

III. III. III.

-

0,35

-

DS6

Místní komunikace

0,05

0,05

orná půda

4.33.01

III.

-

0,05

-

DS7

Parkoviště

0,02

-

neplodná půda

DS8

Parkoviště

0,11

0,11

orná půda

4.33.01

III.

-

0,11

-

DS9

Parkoviště

0,02

0,02

orná půda

4.33.01

III.

-

0,02

-

42,37

38,38

4,49

33,89

0,08

Zastavitelné plochy celkem VV1

Vodní plocha

0,90

0,63

louka

4.64.01

III.

-

0,63

0,63

NL1

Les

3,13

3,13

orná půda

1,96 ha 4.30.11 1,17 ha 4.30.01

IV. III.

-

3,13

-


36

Název plochy



Zařazení Druh pozemku Třída odnímaného ZPF (kultura ochrany do BPEJ dotčené půdy)



I. ETAPA Nezastavitelné plochy celkem

4,03

3,76

-

3,76

0,63

I. etapa celkem

46,40

42,14

4,49

37,65

0,71

II. ETAPA BV6


0,44

0,44

orná půda

4.33.01

III.

-

0,44

-

BV7


0,35

0,35

orná půda

4.33.11

III.

-

0,35

-

BV8

Plocha bydlení v rodinných domech - venkovská

0,14

0,14

orná půda

4.33.01

III.

-

0,14

-

SV4


0,60

0,60

orná půda, zahrada

4.33.01

III.

0,60

-

-

SV5


0,47

0,42

orná půda

4.33.01

III.

-

0,42

-

SV6


0,22

0,22

orná půda

4.33.01

III.

0,22

-

-

SV7


0,52

0,52

orná půda

4.33.01

III.

-

0,52

-

SV9


0,08

0,08

orná půda

4.33.11

III.

-

0,08

-

OS2

Tělovýchovná a sportovní zařízení

1,79

1,79

orná půda

4.33.01

III.

-

1,79

-

VX1

Alternativní zdroj elektrické energie

2,38

2,33

orná půda

4.33.01

III.

-

2,33

-

6,99

6,89

0,82

6,07

-

0,18

0,18

-

0,18

-

Zastavitelné plochy celkem ZO1

Izolační zeleň

orná půda

4.33.01


III.

37

Název plochy



Zařazení Druh pozemku Třída odnímaného ZPF (kultura ochrany do BPEJ dotčené půdy)



II. ETAPA ZO2

Izolační zeleň

0,19

0,19

orná půda

4.33.01

III.

-

0,19

-

ZO3

Izolační zeleň

0,15

0,15

orná půda

4.33.01

III.

-

0,15

-

ZO4

Izolační zeleň

0,05

0,05

orná půda

4.33.01

III.

-

0,05

-

ZO5

Izolační zeleň

0,03

0,03

orná půda

4.33.01

III.

-

0,03

-

ZO6

Izolační zeleň

0,01

0,01

orná půda

4.33.11

III.

-

0,01

-

ZO7

Izolační zeleň

0,06

0,06

orná půda

4.33.11

III.

-

0,06

-

Nezastavitelné plochy celkem

0,67

0,67

-

0,67

-

II. etapa celkem

7,66

7,56

0,82

6,74

-

Obec celkem

54,06

49,70

5,31

44,39

0,71


38

Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území

v zastavěném území

Využití plochy

celkem II. etapa

I. etapa

II. etapa

celkem

I. etapa

II. etapa

celkem

I. etapa

Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské Plochy smíšené obytné - venkovské Tělovýchovná a sportovní zařízení Hřbitov Alternativní zdroj elektrické energie Technická infrastruktura Vodní plochy Veřejná zeleň Izolační zeleň Les Doprava

2,93 1,56 -

0,82 -

2,93 2,38 -

10,35 4,37 0,51 0,10 0,13 0,63 0,52 3,13 17,91

0,93 1,02 1,79 2,33 0,67 -

11,28 5,39 2,30 0,10 2,33 0,13 0,63 0,52 0,67 3,13 17,91

13,28 5,93 0,51 0,10 0,13 0,63 0,52 3,13 17,91

0,93 1,84 1,79 2,33 0,67 -

14,21 7,77 2,30 0,10 2,33 0,13 0,63 0,52 0,67 3,13 17,91

Celkem

4,49

0,82

5,31

37,65

6,74

44,39

42,14

7,56

49,70

Kultura

v zastavěném území I. etapa II. etapa celkem

Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území I. etapa II. etapa celkem

I. etapa

celkem II. etapa

celkem

Orná půda Chmelnice Trvalé travní porosty Zahrady

3,67 0,82

0,63 0,19

4,30 1,01

32,55 4,19 0,91 -

6,74 -

39,29 4,19 0,91 -

36,22 4,19 0,91 0,82

7,37 0,19

43,59 4,19 0,91 1,01

Celkem

4,49

0,82

5,31

37,65

6,74

44,39

42,14

7,56

49,70

Třída ochrany

v zastavěném území I. etapa II. etapa celkem

Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území I. etapa II. etapa celkem

I. etapa

celkem II. etapa

celkem

I. II. III. IV. V.

4,49 -

0,82 -

5,31 -

32,11 5,54 -

6,74 -

38,85 5,54 -

36,60 5,54 -

7,56 -

44,16 5,54 -

Celkem

4,49

0,82

5,31

37,65

6,74

44,39

42,14

7,56

49,70


celkem

39

j.2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem pouze 1 ha lesních pozemků. Lesnatost území je minimální, lesy pokrývají jen 0,2 % celkové rozlohy a nacházejí se v izolovaných malých enklávách pouze severovýchodně od sídla. Podle Lesního hospodářského plánu spadají prakticky veškeré lesy v obci do kategorie 10 – hospodářský les. V druhovém složení jsou v převážné míře zastoupeny listnaté stromy (zejména dub a olše, dále javor, buk, jasan aj.). Navrhovaná opatření Na území obce navrhuje územní plán výsadbu lesa na ploše NL1 o výměře 3,13 ha. Rozvojová plocha NL1 navazuje na stávající les nacházející se v prostoru lokálního biocentra LBC 70 severně od trasy budoucí rychlostní silnice R6. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje. Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhovaným řešením územního plánu budou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa jen v minimálním rozsahu (0,04 ha) v důsledku realizace rychlostní silnice R6.

k) Rozhodnutí o námitkách jejich odůvodnění Tento odstavec doplní pořizovatel před vydáním územního plánu.

l) Vyhodnocení připomínek Tento odstavec doplní pořizovatel před vydáním územního plánu.

m) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 40 stran A4. Grafická část odůvodnění územního plánu sestává celkem ze 3 výkresů. 1. Koordinační výkres – v měřítku 1:5 000 2. Širší vztahy – v měřítku: 1:50 000 3. Předpokládané zábory půdního fondu – v měřítku 1:5 000


40

HOŘESEDLY ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. POŘIZOVATEL: Obecní úřad Hořesedly. PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

Recommend Documents