SKUTKY A LISTY APOŠTOLSKÉ

C

t ě n í

z

p í s m a

SKUTKY

s v á t é h o

A LISTY

n o v é h o

z á k o n a

APOŠTOLSKÉ

Ct ě n í

z p ís m a s v á t é h o n o v é h o z á k o n a :

SKUTKY A LISTY APOŠTOLSKÉ III. DÍL

TEXTY A

SKUTKŮ

V Ý K L A D E M.

A

LISTŮ

TEXTY A

A P O Š T O L S K Ý C H

P ODL E DR.

J.

P Ř E K LADU

S Ú V A H A M I

DR.

L.

H E J Č L A

1947

„ VŠE P R O K A T O L I C K O U AK C I "

SÝKORY

NIHIL

OBSTAT

Censor ex officio: Dr. Rudolf Col. Nr. 16.158. I MPRI MATUR Olomucii, die 27. Novembris 1943. Dr. Udalricus Karlík, Vicarius generalis.

P R I Č E T B Ě T Ř E T Í H O D ÍL U .

. . . » S k u tk y A p o što lsk é « u k á ž í n á m sv ět ja k o v elik é b o jiště, n a n ě m ž se p o N a n e b e v s to u p e n í P án ě sešikovala d v ě v o j­ ska: je d n o , s p o č á tk u n e p a trn é , p o d k o r o u h v í K říže, d ru h é , o h ro m n é , ze všech n á ro d ů , p o d z n a k e m p o h a n s tv í a b e z b o ž ­ n o sti, za v e d e n í satan o v a. N a p o sle d n íc h s trá n k á c h E v an g elia jsm e četli, ja k se Ježíš K ristu s p ři svém N a n e b e v s to u p e n í p ro h la šu je za K rále n eb e i z e m ě : » D án a jest m i všeck a m o c n a n e b i i n a zem i,« a ja k u d ě ­ lu je a p o š to lů m ro z k a z k d o b y tí sv ěta: »J d ě te d o v ešk eréh o sv ěta . . .«, M ar. 16, 15., k p o d m a n ě n í v šech n á r o d ů P ra v d ě E vangelia: » . . . u č te v šeck y n á r o d y . . .« M at. 28, 19., k p ř e ­ v e d e n í všech n á r o d ů d o J e h o tá b o ra z n a m e n ím k ř t u sv átéh o : » K řtě te je v e jm é n u O tc e i S yna i D u c h a sv atéh o « , a k p o d r o ­ b e n í všech lidí Je h o k rá lo v sk é V ů li: » U č te je z a c h o v á v a ti vše­ ck o , co jsem V á m p řik á z a l.« M at. 28, 19. M aličké v o jsk o K rista K rále p o N a n e b e v s to u p e n í č ítá 120 u č e d n ík ů . Je d in á říše řím sk á čítá p rá v ě to lik m ilio n ů p o h a n ů . S to d v a c e t m ilio n ů p o h a n ů , tv r d ý c h a p ř i to m z a p a d lý c h až n a d n o všech n eřestí, je n o m v jed n é říši! A k p o h a n ů m se p ř i­ d áv á v e své v ětšin ě n á ro d žid o v sk ý . P o h an é i židé, k d y ž v n i­ čem jin ém , b u d o u sv o rn i alesp o ň v n en á v isti k Ježíši K ris tu a k Je h o C írk v i. Je d n i b u d o u b o jo v n ík y K ris to v y k a m e n o ­ v a t, d ru z í je b u d o u k řiž o v a t a stín a t. V á le č n ý p la m e n r o z h o ř í se n a světě. N a je d n é stra n ě p la ­ m e n p ek eln é n en áv isti, n a d ru h é stra n ě O h e ň a P la m e n D u c h a sv átéh o . A n n áši, K aifáši, H e ro d e so v é s N e ro n y , D o m ic iá n y , D io k le c iá n y a Ju liá n y O d p a d lík y n a jed n é stra n ě , b u d o u p o d p a lo v a t p la m e n y šílené z lo b y a u k r u tn o s ti, — n a d ru h é stra n ě b u d o u Š těpánové, P e tro v é , P av lo v é, A n e ž k y , B a rb o ry , K a te ři­ n y z a n ě c o v a t o h e ň b ezm ezn é lásk y k Ježíši K ristu . G e n e rá ln ím štá b e m v o jsk a K risto v a jsou apoštolé. P e tr je generalissim em . A čk o liv ap o što lé n em ěli v sobě v elik é stateč5

n o sti, ja k v ím e z E vangelia, p řece m a jí vésti n ejm en ší v o jsk o , jaké k d y b y lo , p r o ti n e jv ě tším u a n em o cn ějším u n e p říte li v p o d o b ě sv ěto v éh o p o h a n s tv a a žid o v stv a, m a jí jiti b eze zb ra n ě p r o ti všem z b ra n ím , a m ají u č in it v ítě z n ý p r ů lo m d o říše sa­ ta n o v y v době n ejk ra tší. G eneralissim us P e tr n em ěl za sebou žád n á v ítězstv í. N a ­ o p ak ! M ěl za sebou p o rá ž k u n a d v o ře K aifášově, k d e co u v l p ře d slu žeb n ík y a d ěv ečk am i, k d y ž m ěl v y z n a t svého M istra a P ána. A p o što lé nem ěli za sebou ž á d n ý c h d o b y tý c h p ra p o rů . O p u stili neslavně bo jiště v G etsem an sk é z a h ra d ě a n a K alvarii. A p rá v ě tito b y li p o sta v e n i v čelo C írk v e , ab y b y lo z řejm o , že o n i jsou je n o m v id ite ln ý m i z ástu p c i Ježíše K rista, k te r ý n e ­ v id iteln ě, ale ú čin n ě ved e b o je a d áv á slab ý m a b e z b ra n ý m v í ­ tě zstv í. B u d em e p o z o ro v a t s ú žasem p r v n í v ý b o j a p o što lů p ř i Se­ slání D u c h a sv átéh o . P e tr zajím á n a rá z 3.000 n e p řá te l říše B oží, o d z b ro ju je je slovem D u c h a sv átéh o , ale ještě m n o h e m více, o z b ro ju je je z n a m e n ím k ř t u sv á té h o p r o Ježíše K rista a čin í z n ic h J e h o b o jo v n ík y a posílá je ja k o p r v n í h líd k y d o P a rth y e , M edie, E lam ska, M eso p o tam ie, Ju d sk a , K ap ad o cie, P o n tu , d o F rygie, P am fy lie, E g y p ta , d o k o n č in L ibye, ležící p ři C y re n ě , posílá je d o Ř ím a , n a K r é tu i d o A rab ie. T o jsou p r v n í a v a n tg a rd y s p o selstv ím o v e lik ý c h sk u tc íc h B ožích. A za n im i p řijd o u b rz y další b o jo v n íc i s n o v ý m i v ý b o ji. S p o č á tk u je o p ě rn ý m b o d e m p r v n íc h b o jo v n ík ů Jeru salem , k te r ý je z á ro v e ň m o c n ý m střed isk em ž id o v sk ý c h n e p řá te l. A le b o j se ro z v íjí n a v ětší a širší p ro s to r. Ž id o v sk ý n e p říte l m á ta k é sv éh o generalissim a, k te r ý s o p tí n e n á v istí v ů č i u č e d n ík ů m K ris to v ý m . Je to Šavel. Ú č a s tn í se k a m e n o v á n í Š těp á n o v a s ta k o v o u v ášn iv o stí, že žid o v sk á v elerad a n e m á n ik o h o sch o p ­ n ějšího, n ik o h o slídivějšího, n ik o h o v y trv a le jšíh o d o b o je p r o ­ ti C írk v i n e ž h o . A Šavel dělá d ivy. R a d y k řesťan ů stén ají v žaláři, Jeru salem se o d k řesťan ů p rá z d n í, ale žaláře se p ln í. A n estačí m u Ju d sk o . P ů jd e za k řesťan y v šu d e, k a m p ů jd o u o n i, a b u d e je p o u ta t, v ě z n it a k a m e n o v a t ta k d lo u h o , až je v y ­ h u b í a v y h la d í jm é n o Ježíš ze srd cí lid sk ý ch . A o p ě t s ú žasem u v id ím e n a s trá n k á c h S k u tk ů a p o što lsk ý c h , ja k te n to n áč e ln ík žid o v stv a je o d z b ro je n p ře d b ra n a m i D a ­ m ašk u . Ježíš K ristu s stav í se m u d o cesty, sráží h o s k o n ě bles­ k em , a slovem m ilo sti jím á d ra v é h o v lk a , p ro m ě ň u je duši Šavlo v u , k te rá se n ezn ala n e n áv istí k Jm é n u Ježíš, v duši, k te rá se 6

n e b u d e z n á t lásk o u k té m u ž Ježíši, p ro m ě ň u je biřice, k te r ý n e ­ zn al ú n a v y , k d y ž p ro n á sle d o v a l k řesťan y v zem i ž id o v sk é o d jih u až k severu, o d v ý c h o d u až n a záp ad , v ap o što la, k te r ý n e b u d e z n á t o d d ech u , k d y ž b u d e z v ě s to v a t E v an g e liu m celé­ m u te h d e jším u sv ětu , o d jih u k severu, o d v ý c h o d u až n a n e jzazší západ. M ilo st K risto v a p ro m ě ň u je v ě zn itele a m u č ite le m n o h ý c h v m n o h o n á so b n é h o v ězn ě a m u č e d n ík a p r o K rista. N e v ý slo v n á láska k p ro n á sle d o v a n é m u Ježíši zap alu je srdce P a v lo v o a sk rze n ě h o zap álí se nesčíslné duše v A sii i v E v ro p ě , a to , co m ě lo b ý t sk rze Šavla v ý b o je m sa ta n o v ý m , stalo se sk rz e P av la v ý b o je m K risto v ý m . P ř í další četbě S k u tk ů ap o što lsk ý c h n e b u d e m e u ž m o c í p o ­ č íta t ro s to u c í a rm á d u K risto v u , ja k to m u b y lo p ř í Seslání D u ­ c h a sv átéh o . B u d em e je n o m tu š it, že tisíce jd o u d o d esetitisíců , d esetitisíce d o statisíců. S v a tý L u k áš velice m á lo píše o o sta tn íc h ap o što lech . S trá n ­ k y S k u tk ů ap o što lsk ý c h v y p lň u jí h la v n ě P e tr a P avel. V p a t­ n á c té h la v ě m iz í n á m s o čí i sv a tý P e tr a z ů stáv á je n tř in á c tý a p o što l sv a tý Pavel. Z v ý k la d u se d o v íd á m e, že ap o što l P e tr z Jeru salem a odešel d o R im a. V Ř ím ě b u d u je p a k h la v n í sta n a sídlo své a sv ý ch n á s tu p c ů — v m ěstě, k te ré se u k á z a lo ja k o n e ju rp u tn ě jš í n e ­ p říte l C írk v e . A d o Ř ím a p řic h á z í i P avel. K d y ž n a tř e c h m i­ sijn ích cestá ch v M alé A sii, v M aced o n ií a v Ř e c k u získal K ris­ tu n esp o četn é duše, k d y ž si v y c h o v a l v ě rn é a o d d a n é sp o lu ­ p ra c o v n ík y T im o th e a a T ita , k d y ž m ěsta i vesnice, v zd ělan é i zap ad lé k ra je n a p ln il o h lasem E vangelia, z a to u ž il P av el d o Ř ím a. Ježíš K ristu s p ln í P a v lo v o p řá n í. S am a v elm o c řím sk á o d ­ v áží ap o što la d o Ř ím a. V o jáci řím ští p řiv á d í P av la d o Ř ím a ja k o vězně. A le i ja k o v ězeň je P av el v íc n e ž b y l nejslavnejší císař R im a A u g u stu s. Sláva A u g u sto v a sk o n čila je h o sm rtí. R ím p o h a n sk ý , k te r ý A u g u stu s b u d o v al, leží d á v n o v tr o s ­ k á c h , p aláce a c h rá m y , k te ré o n stavěl, d á v n o zm izely . A le v ěze ň P av el s ry b á ře m P e tre m d o b y li Ř ím a. N a d je jich h r o b y v Ř ím ě sto jí n ejv ětší a nejslavnější c h rá m y světa. Sláva apoš­ to lů ro ste d en o d e dne. N á s tu p c i P e tro v i říd í o d h r o b u sv átéh o P e tra n e z a d rž ite ln ě n o v é a n o v é v ý b o je C írk v e a E v an g elia k e všem n á ro d ů m .

7

S b írk a a p o što lsk ý c h listů. K ro m ě S k u tk ů ap o što lsk ý c h , sep san ý ch o d sv á té h o L u k á ­ še, o b sah u je ta to k n ih a ještě listy a p o što lů : č tr n á c t listů svá­ té h o P av la; list Ř ím a n ů m , d v a listy K o rin ts k ý m , G a la tů m , E fesk ý m , F ilip sk ý m , K o lo ssk ý m , d v a listy T h e sa lo n ic k ý m , d v a T im o th e o v i, list T ito v i, F ile m o n o v i, 2 id ů m . T y t o listy svá­ té h o P avla jso u p ln é o h n ě lásk y k Ježíši K ris tu a d áv ají n á m m o ž n o st v n ik n o u t do v šech z á h y b ů p o k o rn é a p řece ta k sta ­ te č n é duše ap o što lo v y . L isty sv átéh o P av la m o ž n o n a z v a ti p á ­ tý m E vangeliem , neboť, c o je v n ic h o b sažen o z v ě ro u k y a z m ra v o u k y , p o c h á z í z p řím é h o Z jev en í B o žsk éh o Spasitele a p o što lo v i za je h o tříle té h o p o b y tu v A rab ii. L isty o s ta tn íc h ap o što lů : je d en list o d J a k u b a M L, z listy sv á té h o P e tra , 3 sv átéh o Jan a, 1 sv á té h o J u d y jsou p ro tě jš k e m k listů m sv átéh o P av la a jso u d ů k aze m , že v šich n i ap o što lé jsou v ed en i D u c h e m s v a tý m a u čí to té ž , co K ristu s P á n u č í v E v a n ­ geliu. A b y se č te n á ř listů sv á té h o P av la a p rů v o d c e p o je h o ap o š­ to lsk ý c h cestá ch co n e jd ů k la d n ě ji sezn ám il s k řesťan sk ý m i o b cem i, k te ré sv a tý ap o što l zalo žil a jim ž p o zd ěji n ap sal jed en n e b o d v a listy, jsou v té to k n iz e z a řa z e n y listy P a v lo v y d o v y ­ p ra v o v á n í S k u tk ů ap o što lsk ý ch . K d y ž n a p řík la d si č te n á ř p ř e ­ čte ve S k u tc íc h ap o što lsk ý c h k a p ito lu o p o b y tu a p ů so b en í sv átéh o P av la v Efesu, m ů ž e si h n e d d o p ln it p ře d s ta v u o Efesk ý ch a sezn ám it se s n im i b líže z listu , k te r ý ap o što l p o zd ěji E fesk ý m psal a z n ě h o ž v y sv ítá p o v a h a , p o m ě ry i v ě rn o s t efesk ý c h křesťanů. L isty , k te ré n e b y lo m o ž n o ta k o v ý m zp ů so b em u m ístit, z ů stáv a jí až n a k o n ec.

Je d in á p ro ro c k á k n ih a N o v é h o Z á k o n a . S b írk a k n ih N o v é h o Z á k o n a n e k o n č í S k u tk y a L isty apoš­ to lů , n e u z a v írá se v y p ra v o v á n ím o z a č á tk u dějin C írk v e K ris­ to v y . D u c h sv a tý ú s ty a p e re m sv átéh o Jan a, ap o što la a E v a n ­ gelisty, p o d á v á v p o sled n í k n iz e n o v o z á k o n n í sb írk y , n a d e ­ psané » Z jevení sv átéh o Jan a« , ře c k ý » A p o k aly p se« , b u d o u c í n ejd ů ležitější u d á lo sti d ějin c írk e v n íc h až d o k o n c e světa. V sedm i s k u p in á c h sy m b o lic k ý c h (n á zn a čn ý ch ) o b ra z ů p ře d sta v u je sv a tý Ja n v h la v n íc h ry sech v n itř n í i zevnější p o ­

m ě ry a o su d y C írk v e ta k , a b y b y lo z řejm o , že v šev ěd o u cí B ů h je p ů v o d c e m ja k C írk v e , ta k i P ísm a sv átéh o . D u c h s v a tý u sta n o v il p r o t y t o n o v o z á k o n n í p ře d p o v ě d i f o r ­ m u n á z n a k ů -sy m b o lů . S y m b o l je o b ra z v z a tý z c h rá m u , z p ř í­ ro d y , z čísel a p o d o b n ě . S y m b o lick é rč e n í n a z n a č u je p ř ír o d ­ n ím n e b o číselným o b ra z e m sk u te č n o st n e p řím o , ale ja k o v tajen ce. V šecko, co sv a tý Ja n v id í a co líčí, n e n í s k u te č n o st, n ý b rž je n sy m b o ly (n ázn a čn é o b ra z y ) a p o d sy m b o ly se s k rý ­ v á d ějin n á sk u tečn o st. S y m b o l je D u c h e m s v a tý m ta k v o le n , že v y stih u je sk u te č n o st v elice p říp a d n ě a o sv ětlu je i v n itř n í p o d s ta tu a o b sah věcí, oso b a u d á lo stí p ře d p o v íd a n ý c h , je-li sp rá v n ě v y lo ž en . N e n í-li sp rá v n ě v y lo ž e n , z a te m ň u je se, n ed á s o s ta tn ím i sy m b o ly so u v islý a ja sn ý c e lk o v ý o b raz. S p o m o c í B oží v y sto u p ím e p ř i č te n í A p o k a ly p sy ja k o n a ro z h le d n u , s n íž b u d e naše slabé o k o m o c i z a lé tn o u t k e h r a ­ n ic ím času a v ěčn o sti. A o p ě t b u d em e v id ě t sv ět ja k o v elik é b o jiště a n a n ě m d v ě v o jsk a a d v a tá b o ry : C írk e v K ris to v u a p r o ti n í b rá n y p ek eln é. O č im a sv átéh o J a n a b u d e m e v id ě t n a d b o ju jícím i n e b e o te v ře n é a v n eb i Ježíše K rista, ja k ani o k a m ž ik n e p o u š tí z r u k o u v lá d u n a d sv ětem a ja k an i o k a ­ m ž ik n e p ře stá v á p ln it svůj slib: »A ejhle, já jsem s v á m i p o v šeck y d n i až d o k o n c e sv ě ta .« V šich n i arch a n d ělé a v šich n i andělé jso u Je m u k službám . Boj je n e sm írn ý . Ježíš K ristu s c o d o p o u ští, d o p o u š tí p r o to , ab y Je h o N e v ě s ta -C írk e v získala si v to m to b o ji c o n ejv íce zá­ sluh, ab y si zjed n ala co n ejv ětší k rásu , ab y b y la h o d n a svého n eb esk éh o Ž en ich a a C h o tě . K n ih o u Z jev en í sv átéh o Ja n a se u k o n č u je p san é Z jev en í B oží, z a p o č a té p r v n í k n ih o u M o jžíšo v o u z p rá v o u o s tv o ře n í světa a zak o n č e n é v ý h le d e m d o ž iv o ta C írk v e b o ju jíc í n a ze­ m i a d o ž iv o ta C írk v e o slav en é ve sp o jen í s B o h em O tc e m , B o h em S ynem a D u c h e m sv atý m .

P o d o c h ra n o u M a tk y a V elitelk y . V p r v n í k a p ito le S k u tk ů ap o što lsk ý c h sv a tý L u k áš m ezi a p o što ly o ček áv ajícím i D u c h a sv átéh o jm e n u je P a n n u M arii. N a z ý v á Ji M a tk o u Ježíšo v o u . M a tk a Ježíše K rista, B o žsk éh o Z ak lad atele C írk v e , je st u p ro s tře d C írk v e te h d y ještě n e p a ­ tr n é , s h ro m á ž d ě n é v e V ečeřad le, u p r o s tř e d a p o što lů , g en erá l­ 9

n íh o štá b u b o jo v n ík ů K risto v ý c h , o b k lo p e n ý c h p rv n ím i u č e d ­ n ík y a ženam i. K e všem d ů sto jn o ste m M a tk y B oží p řis tu p u jí n y n í d ů s to jn o s ti no v é. Jest P ro stře d n ic í v šech M ilo stí D u c h a sv á té h o p r o C írk e v a jest n ejvyšší V e lite lk o u C írk v e bo ju jící, k te ro u p o v ed e M ocí D u c h a sv átéh o k slav n ém u v ítě z s tv í n a d b ra n a m i p ek eln ý m i. P o d ro b n ý o b ra z S lávy a M o ci M a tk y s k u ­ te č n é h o i m y stic k é h o T ě la K risto v a je v lo ž e n d o 12. h la v y Z je ­ v e n í sv. Jan a: »1 u k áza lo se v elik é z n a m e n í v n eb i: Z ena o d ěn á slu n cem a m ěsíc p o d n o h a m a jejím a, a n a h lav ě její k o r u n a z d v a n á c ti h v ě z d . . . I p o ro d ila Syna, je n ž m ěl s p ra v o v a ti vše­ c k y n á ro d y b e rlo u železn o u , a to d ítk o její b y lo v z a to k B o h u a k tr ů n u jeho.« P r o ti to m u to v e lik é m u z n a m e n í Z e n y -P a n n y M arie u k á z a lo se sv atém u J a n o v i z n a m e n í d rak a-satan a, o p a tře n é h o m o c í a leskem : »A n a h la v á c h je h o sed m k o r u n .« Z n a m e n í » Ž en y « -P an n y M arie je p r o celý svět, » zn am en ím v e lik ý m ,« p r o to ž e je z n a m e n ím spásy. K ažd é duši, k te rá se u tík á k P a n n ě M arii, D u c h s v a tý d áv á p o d íl n a Jejím V ítě z stv í n a d h říc h e m a n a d p ek lem . Z to h o to Z n a m e n í v y o b ra z e n é h o sv a tý m Ja n e m p o z n á v á m e , že je n o m sk rz e P a n n u M arii stá ­ v á m e se b ra tř ím i Ježíše K rista, ta k ja k o O n sk rze N i se stal b r a tr e m n aším : »A jso u c tě h o tn á k řiče la v b o le ste c h a m u k á c h p o ro d n íc h .« T ě m ito slo v y je sy m b o lick y n a z n a č e n o d u c h o v n í b o le stn é M a te řs tv í P a n n y M arie, k te ré Jí b y lo u d ělen o p o d K řížem . M a tk a B o lestn á ze sv ý ch B olestí dáv á v O b ě to v á n í S y n a v ě č n ý ž iv o t d ítk á m B o žím -v šem v y v o le n ý m . P a n n a M aria p o celý svůj ž iv o t o b ě to v a la Syna sv éh o za nás. O d o k a m ž ik u O b ě to v á n í v e c h rá m ě jeru salem sk ém , k d y Jí Sim e o n o zn á m il: »D uši tv o ji p ro n ik n e m eč,« stála d u ší svojí p o d o b ě tn ím K říž e m S y n o v ý m p o celý ch tř ia tř ic e t le t Jeh o Ž iv o ta n a zem i. I v ra d o ste c h Je h o D ě ts tv í, i v b la žen o sti Je h o s k ry té h o ž iv o ta v d o m e č k u n a z a re tsk é m , i p o z d ě ji p o d o b u Je h o v e ře jn é h o ž iv o ta stála M a tk a B oží p o d b u d o u c ím K ří­ žem svého Syna a n ašeh o Spasitele. A le i te h d y , k d y ž S yn Její p ro m ě n il své P o n íž e n í ve S lávu V z k říše n í a N e n e b e v sto u p e n í, stávala d u c h o v n ě p o d K říž e m a z n o v a a z n o v a o b ě to v a la zá­ slu h y S yna svého za nás, a b y c h o m se stali d ítk a m i B o žím i a Jejím i. M a tk a B oží žádá, a b y c h o m sp o lu p raco v a li s N í. T o z n a m e ­ n á: V n e ju žším spo jen í s Jejím N ejčistším S rd cem (Z asvěcení) m á m e o b ě to v a t B o h u O tc i v šeck y záslu h y Ž iv o ta, U m u č e n í a S m rti Jejíh o S yna a n ašeh o Spasitele Ježíše K rista. N e jd o ­ 10

k o n a le ji to činím e ú častí p ř i M ši svaté. P ři M ši sv até o b ě tu je S pasitel sám v šeck y své záslu h y za nás. N em ů že m e, p ř i M ši sv até n ic lepšího u č in it, n ež že p o p ro s ím e R o d ič k u B oží, a b y ­ c h o m m o h li p o k a ž d é p o d á v a t B o h u O tc i O b ě t M še sv até n a J e jím S rdci ja k o n a o ltáři. T ím Jí p ro k á ž e m e n ejv ětší čest a zp ů so b ím e n ejv ětší rad o st. Z a řa d í nás m ezi své n ejm ilejší d ítk y a z a h rn e nás svojí L áskou. K ro m ě M še svaté je ještě je d en zp ů so b ja k p o k ra č o v a t n a svě­ t ě v o b ě to v á n í záslu h Ježíše K rista n a o ltá ři S rdce P a n n y M a­ rie. A to je: ro z jím a t sv a tý R ů žen e c. P rv n ím h o rliv ý m šiřite ­ le m m o d litb y sv átéh o R ů ž e n c e b y l sv a tý D o m in ik , p říte l a sou časn ík sv átéh o F ra n tišk a z Asisi. V d ějin ách řá d u sv átéh o D o m in ik a se v y p ra v u je : » S v atý D o m in ik d lo u h o k ázal p r o ti b lu d u fra n c o u z s k ý c h A lbigenců. A le zd álo se, že v šech n y sn ah y , v šech n a k ázá n í, p o s ty , k ajícn o sti, z á z ra k y m álo p o m á h ají. S n ejv ětší d ů v ě ro u se o b rá til k o n e č n ě k P an n ě M arii s ú m y sle m , že n e u sta n e d řív e p ro s it, až h o vyslyší. O dešel d o h lu b o k é h o lesa u m ě sta T u lu z v e F ran cii. P o tř i d n y se v ro u c n ě m o d lil. P a n n a M aria n e z k la ­ m ala d ů v ě ru sv átéh o D o m in ik a . Z jevila se m u s m ilý m ú sm ě­ v e m a řek la : » N e ztrá cej m ysli, D o m in ik u ! V íš d o b ře , za ja k o u c e n u v y k o u p il m ů j S yn lid stv o . N e d o p u s tí, ab y dílo v y k o u p e ­ n í za h y n u lo . N e z trá c e j m y sli a do u fej! U ž ite k tv é n á m a h y b u ­ d e v eliký. P ro s tře d e k p r o ti ta k v elik ém u zlu je st ro z jím á n í o ta je m s tv íc h ž iv o ta , u trp e n í, s m rti a o slav y m é h o S y n a ve sp o jen í s a n d ělsk ý m p o z d ra v e m , jím ž b y lo v elik é dílo v y k o u ­ p e n í z v ě s to v á n o .« P o to m n au čila R o d ič k a B oží sv átéh o D o m i­ n ik a p o b o ž n o s ti sv á té h o rů ž e n c e a p o k ra č o v a la : » T o to jest p o b o ž n o s t, o k te ré b udeš k á z a t n á ro d ů m , p o b o ž n o s t, k te rá jest m é m u S y n u nejm ilejší a k te rá jest ta k é n ejm o cn ějším p r o s tř e d ­ k e m k p o tř e n í b lu d ů , k v y h u b e n í n eřestí, k ro z šíře n í c tn o stí, k v y p ro še n í B o žíh o m ilo srd e n stv í a m é zv lá štn í o c h ra n y . C h ci, abys p o b o ž n o s t t u t o n e to lik o ty , n ý b r ž všich n i, k te ř í d o tv é h o ř á d u v s to u p í, u sta v ič n ě ro zšiřo v ali. V ě říc í d o sá h n o u sk rze n i m n o h o m ilo stí a m n e m o d litb o u to u n a k lo n í, b y c h jim ve v šech p o tře b á c h p o m á h ala. T e n to ť jest d ra h o c e n n ý d a r, jejž d á v á m to b ě a tv ý m s y n ů m .« S v a tý rů ž e n e c m á p r o to ta k v e lik o u cen u , že p ř i ro z jím á n í T a je m s tv í Ž iv o ta, U m u č e n í a Slávy Ježíše K rista p o d á v á m e B o h u O tc i p o k la d n e v ý slo v n ý c h Z áslu h S y n o v ý c h n a O ltá ři N ejčistšíh o S rdce P a n n y M arie. N a ším s p o lu o b ě to v á n ím v 11

m o d litb ě sv átéh o rů ž e n c e n ič í R o d ič k a B oží d ílo s a ta n o v o na. zem i, sm ěřu jící k z á h u b ě duší. P r o to i sv a tý rů ž e n e c je v e lik ý m z n am en ím . Je z n a m e n ím d íte k M a riin ý c h , je z n a m e n ím v y ­ v o le n ý c h b o jo v n ík ů B ožích. V ro u c í m o d litb a sv á té h o rů ž e n c e p o m á h á uspíšit a u r y c h lit v ítě z s tv í K rá lo v stv í B o žíh o n a d říší' satan o v o u .

12

SKUTKY A LISTY APOŠTOLSKÉ

Š Í Ř E N Í C Í R K V E JEŽÍ ŠE KRI STA V N Á R O D Ě ŽIDOVSKÉM

SV A T Ý LUKÁŠ V Y P R A V U JE O N A N E B E V S T O U P E N Í P Á N Ě A O V O L B É A P O Š T O L A M A T Ě JE . Svatý Lukáš věnuje svůj spis křesťanu Theofilovi jsou pokračováním knihy Evangelia — Poslední slova pením — Po Nanebevstoupení Páně andělé vybízejí k štolé trv ají na modlitbách ve večeřadle — P etr žádá, na dvanáct — Modlitba apoštolů za šťastnou volbu —

v Římě — »Skutky apoštolské» Pána Ježíše před Nanebevstou­ návratu do Jerusalem a — Apo­ aby byl doplněn počet apoštolů Losem zvolen Matěj. SK. 1, 1—26.

1,1. P rv n í k n ih u složil jsem , T h e o file , o v šech věcech , k te ­ ré Ježíš činil a (k te rý m ) učil o d p o č á tk u 2. až d o d n e, v e k te ­ ré m b y l v z a t d o neb e, d a v p řík a z y sk rze D u c h a sv átéh o a p o ­ što lů m , jež v y v o lil. 3. Jim se ta k é ž iv ý m u k á z a l p o sv ém u tr p e n í m n o h a d ů k a z y ; zjev u je se jim p o č ty řic e t d n í m lu v il o k rá lo v s tv í B ožím . 4. A k d y ž s n im i jedl, p o ru č il jim , a b y n eo d ch á zeli z J e r u ­ salem a, n ý b rž ab y o ček áv ali zaslíbení O tc o v o , k te ré (p rav il) »slyšeli jste z ú s t m ý c h ; 5. n eboť J a n k ř til v o d o u , v y v ša k b u ­ d ete p o k řtě n i D u c h e m s v a tý m p o n e m n o h ý c h d n e c h .« 6. I tá zali se h o ti, k te ří se sh ro m ážd ili: » P an e, v to m to - li čase o b n o v íš k rá lo v s tv í p r o Israelity ?« 7. A le ion ře k l jim : » N ep říslu ší v á m z n á ti časy n e b ch v íle, k te ré O te c u sta n o v il m o c í sobě v lastn í, 8. av šak o b d rž íte sílu, k d y ž n a vás sesto u p í D u c h sv atý , a b u d e te m i sv ěd k y v J e r u ­ salem ě a p o všem J u d sk u i S am ařsk u , a n o až d o k o n č in zem ě.« 9. A to p o v ě d ě v , b y l v y z d v iž e n p ře d jejich z ra k y , a o b la k v zal jej s ocí jejich. 10. A ja k hleděli u p ře n ě d o n eb e, k d y ž se ta m u b íra l, hle, d v a m u ž i stáli u n ic h v ro u še b ílém 11. a ře k li: » M u ži galilej­ ští, p ro č sto jíte a h le d íte d o nebe? T e n Ježíš, k te r ý v z a t jest o d vás d o nebe, p řijd e ta k , ja k jste h o v id ěli d o neb e jiti.« 12. T u se v rá tili d o Jeru salem a s h o ry , zv an é » O liv o v á« , k te r á jest b líz k o Jeru salem a v zd áli cestu so b o tn í.* ) 13. K d y ž (ta m ) vešli, v y sto u p ili d o síně h o řejší, k d e se z d rž o v a li: P e tr 17

a Jan, Jakub a O ndřej, Filip a T om áš, B artolom ěj a M atouš, Jakub (syn) A lfeů v a Sim on H o rliv ec a Juda (bratr) Jakubův. 14. T i všichni trvali jednom yslně na m od litb ě se ženam i a s M arií m atk ou Ježíšovou, i s bratry jeho. 15. V těch dnech Petr p ovstal m ezi bratry — b y lo pak p o ­ hrom adě p o čtem as stodvacet osob — a řekl: 16. »M uži bratří, m usilo se naplniti Písm o, k teré D u c h svatý předpověděl ú sty D a v id o v ý m i o Jidášovi, jenž se stal vů d cem těch, kteří jali Je­ žíše, 17. neboť b yl přičten k nám a obdržel účast v to m to úřa­ dě (našem ). 18. O n vyzísk al p ole ze m zd y nepravosti, avšak spadl střem hlav, rozp u k l se v půli a v y k y d ly se všeck y v n itř­ n osti jeho. 19. A vešlo to v e znám ost všem ob yvatelů m jerusalem ským — takže p ole o n o b y lo nazváno v řeči jejich H a keldam a, to jest, p ole krve. 20. Je to tiž psáno v k n ize žalm ů »Ať zpustne p říb ytek jeho a nebudiž n ik oh o, jenž b y v n ěm b y d lil,« a: »úřad jeho_ať d o­ stane jiný.« 21. M usí ted y z těch m u žů , kteří b yli s nám i p o všechen čas, ve kterém Pán Ježíš ob coval m ezi nám i, — 2 2 . p o ­ čav od k řtu Janova až do dne, v e kterém b y l v za t o d nás, — z těch jeden (m usí) b ý ti s nám i svědkem vzkříšení jeho.« 23. I představili dva, Josefa zvan éh o »Barsabáš,« jenž m ěl příjm í Justus, a M atěje, 2 4 . a m od líce se pravili: » T y , Pane, jenž znáš srdce všech, ukaž, k terého z těch to d vou jsi v y v o lil, 25. aby dostal m ísto v té to službě, to tiž v úřadě apoštolském , z n ěh ož Jidáš vystou p il, aby odešel na m ísto svoje.« 2 6 . 1 od e­ vzdali pro ně losy; los padl na M atěje, a b y l p řičten k jede­ nácti apoštolům . •) Cestu sobotní, t. j. cestu, kterou bylo dovoleno konati v sobotu, totiž 2.000 loket, čili as 1 kilometr.

P á tá k n ih a N o v é h o Z á k o n a : S k u tk y ap o štolské. S v atý L u k áš b y l D u c h e m sv a tý m v y v o le n , ab y n ap sal p o ­ k ra č o v á n í k E vangeliu. V e č ty ře c h k n ih á c h E v an g elia p é re m sv a té h o M ato u še, sv átéh o M a rk a , s v á té h o L u k áše a sv átéh o Ja n a a za zv lá štn í p o m o c i D u c h a sv atéh o je zac h y cen z části ž iv o t, slova a s k u tk y P án a a Spasitele n ašeh o Ježíše K rista. P o N a n e b e v s to u p e n í P án ě a seslání D u c h a sv atéh o z ap o č ín á svoji 18

č in n o st ve svete m e z i ž id y i p o h a n y C írk e v n a ap o što lech K ris­ te m P á n e m založená. S k u tk y m lad ičk é C írk v e K ris to v y v y p i­ suje p ro s tý m , ale ž iv ý m z p ů so b em sv a tý L u k áš v k n iz e n a d e ­ psané: » S k u tk y ap o što lsk é .« R á m e c sv ětsk ý ch dějin. V té to k n iz e d o tý k á se sv a tý L u k áš dějin te h d e jšíh o světa, p ře d e v ším d ějin říše řím sk é. Z v y líč e n ý c h u d á lo stí je z ře jm o , že k n ih u d o k o n č il v ro c e 63. p o n a ro z e n í K rista P án a. U d á ­ lo sti v y p ra v o v a n é ve S k u tc íc h ap o što lsk ý c h staly se za p a n o ­ v á n í řím sk ý c h císařů T ib e ria (zem řel r. 37. p o K r.), císaře K alig u ly (r. 41.), K lau d ia (r. 54.), N e ro n a (r. 68.). V ro c e 67. b y li u m u č e n i sv a tý P e tr a sv a tý Pavel. O jejich s m rti sv a tý L u k áš se n ezm iň u je . D o p sa l k n ih u , k d y ž ještě b y li o b a n a živu. P osledn í v y p ra v o v á n í tý k á se d v o u le té h o p o b y tu sv átéh o P av la v e v ězen í v Ř ím ě. T o b y l r o k 63. p o n a ro z e n í K rista P ána. H la v n í osoby. S v atý L u k áš n e v y p ra v u je o v šech ap o što lech . H la v n í o soby v je h o v y p ra v o v á n í jsou sv a tý P e tr, sv a tý Š těp án , sv a tý Filip; jáh en , sv a tý Pavel. V p r v n íc h d v a n á c ti k a p ito lá c h so u střeď u je se n a sv átéh o P e tra , v o s ta tn íc h šestn ácti n a sv átéh o P avla. P o V y k o u p e n í B o h em S y n em P o sv ěcen í D u c h e m sv atý m . O b ě tí Ježíše K rista n a k říž i b y lo lid stv o v y k o u p e n o . D o d neška se nalézají staré d lu ž n í úpisy. Jso u -li p ř e tr ž e n y svislou a p říč n o u č a ro u , z n am en á to , že b y ly v y p la c e n y a že d lu h je sm azán. I k říž b y l z n a m e n ím n a d lu ž n ím ú p isu celého lid stv a, zatíž e n é h o d ěd ič n ý m h říc h e m . V íce n e ž d o sta te č n á h o d n o ta v ý k u p n á b y la složena. C írk e v n a a p o što lech S pasitelem z b u d o ­ v a n á stala se s trá ž k y n í to h o to n e s m írn é h o p o k la d u . A k d o b u d e ro zd av a čem ? N ik d o jin ý n e ž tř e t í B ožská O so b a, D u c h sv atý. » V y v šak b u d e te p o k řtě n i D u c h e m s v a tý m p o n e m n o ­ h ý c h d n e c h ,« slibuje P á n Ježíš, o d ch ázející o d a p o što lů k O tc i. A p o što lé b y li u ž d řív e p o k řtě n i. T a to slova B o žsk éh o S pasite­ le se v z ta h u jí n a seslání D u c h a sv átéh o . D u c h sv a tý je n a p ln í a b u d e sk rze ap o što ly ro z d á v a t své d a ry a svoje m ilo sti. 19

N a p o sle d se tá ž í p o sv ětsk é m oci. N á r o d žid o v sk ý o ček áv al o d V y k u p ite le sv ě to v lá d n o u m o c a b o h a ts tv í a p o k la d y celého světa. A p o što lé ta k é : »Pane, v to m to - li čase o b n o v íš k rá lo v s tv í p r o Israelity ?« N e c h á p o u ještě, že všecka m o c a v šeck y p o k la d y sv ěta n ejso u n ičím . P ře d B o h em n em ají cen y a d u še n e m á z n ic h u ž itk u . D u c h sv a tý p řin ese sílu a m o c n e k d o b y tí zem í, ale k d o b y tí n eb e. D árce s n e b e p řin ese p o k la d y , z n ic h ž n ejm en ší p ře v á ž í ce n o u vše­ c k y p o k la d y to h o to světa. »A v šak o b d rž íte sílu, k d y ž n a vás sesto u p í D u c h sv atý , a b u d e te m i sv ě d k y v Jeru salem ě, a p o všem J u d sk u i S am ařsk u , an o až d o k o n č in zem ě.« A ž ... ! V d u c h u v id ím e ap o što ly , k d y ž B o žsk ý Spasitel o d s trk u je s tra n o u jejich sny o z la té m a s tříb re m z d o b e n ý c h m in is te r­ sk ý c h u n ifo rm á c h v p o zem sk é m k rá lo v stv í. A p o što lů m v tu t o ch v íli n e b y lo d o b ře. S cházelo jim sv ětlo D u c h a sv átéh o , ab y si u v ěd o m ili, jak é tr e t k y a k la m n é h ra č k y jso u k rá lo v sk é dia­ d ém y a k o ru n y . T y n aše děti! B yli ja k o děti, k te ré se p řip ra v u jí k sv a té m u b iřm o v á n í, v n ě m ž m ají p řija t D á rc e n ejv zácn ějších d a rů s n eb e - D u c h a sv átéh o . A z a tím u b o h é děti. T ěší se n a s tříb rn é h o d in k y , n a zlaté náušnice, n a n o v é šaty. A n e d o v e d o u o c e n it, co je D u c h sv atý , a c o jso u J e h o d ary . N e d o v e d o u si jasně u v ě d o m it, že n ejm en ší m ilo st D u c h a sv átéh o a n ejm en ší Je h o d a r m á větší c e n u n e ž v šeck y zlaté a s tříb rn é n áušnice, v ětší c e n u n e ž n e j­ k rásn ější šaty. T o všecko p o m in e , ale D u c h sv a tý zů stá v á n a v ěk y . D u c h u sv atý , to u ž ím p o T o b ě! A le p ře c e ap o što lo v é m ěli nejlepší ú m y sl d o b ře se p ř ip r a v it n a p říc h o d D u c h a sv átéh o . P o o d c h o d u K rista P á n a pociťovali p o tře b u U těšitele. V ěděli, že D u c h sv a tý m á jim b ý t U tě š ite ­ le m v jejich ap o što lsk ém p ů so b en í. P ro b u d ila se v n ic h to u h a p o D u c h u sv atém . P ln i té to v ro u c í to u h y s h ro m á ž d ili se s R o ­ d ič k o u B oží a u č e d n ík y v e večeřad le n a S ionu. 20

V ečeřad lo je ru salem sk é - k o lé b k o u C írk v e . M odlili se a p ro sili za b r z k ý p ř íc h o d D u c h a sv átéh o . S h ro ­ m á ž d ě n í ve večeřad le ú č a stn ilo se n a 120 osob. T a k é z b o ž n é ž e n y b y ly p říto m n y . M aria, M a tk a Ježíšova, b y la n e je n o m ú častn icí to h o to sh ro m á ž d ě n í m aličk é C írk v e , ale b y la d u ­ c h o v n í M a tk o u všech. V šich n i tv o řili je d in o u ro d in u , s p o je n o u lá sk o u k Ježíši K ristu . V šich n i stejn ě v ěřili a d o u fali. V šich n i se n a v z á je m m ilovali. B yli t u a p o što lé -C írk e v učící. B yli zde i u č e d n íc i-C írk e v věřící. T o to sh ro m á ž d ě n í b y lo d o k o n a lý m o b ra z e m C írk v e K ris to v y n a zem i. N esch ázelo n ič eh o , n e ž ab y D u c h sv a tý sestoup il a u ja l se v ů d c o v s tv í C írk v e , ab y J í dal svoji sv ato st, svoji n e o m y ln o s t a svoji n e p ře m o ž ite ln o u sílu. D u še všech p říto m n ý c h v e v ečeřad le p o tře b o v a ly o h n ě D u c h a sv átéh o , a b y v n ic h s trá v il n e d o k o n a lo st sta ro z á k o n n í, ab y ap o što lé i v ěříc í b y li n a p ln ě n i d o k o n a lo stí K risto v o u . N y n í i v žd y ck y ! N a to m to m ístě v y p ra v o v á n í sv átéh o L u k áše se děje n a ­ p o sled y z m ín k a o R o d ič c e B oží. V n e sm írn é své p o k o ř e zje­ v u je se p ře d o čim a C írk v e n ap o sled u p ro s tře d a p o što lů . P a k u s to u p í d o zátiší. A le zjev u je se p rá v ě n y n í v úlo ze, k te r o u n e ­ p ře sta n e z a s tá v a t v C írk v i až d o k o n c e sv ěta: ja k o n e jm o c n ě jší P řím lu v k y n ě a P ro stře d n ic e všech, k te ř í se k N í b u d o u o b ra ­ ce t s ap o što lsk o u d ů v ě ro u . V e v eče řad le v y p ro šu je a p o što lů m a u č e d n ík ů m n ejv zácn ější m ilo sti a d a ry D u c h a sv átéh o . O d n ejv ětšíh o d a ru D u c h a sv átéh o až p o n ejm en ší v b u d o u c íc h staletích až d o k o n c e světa, v šeck o b u d e C írk e v a k a ž d ý je d ­ n o tliv e c v ní, d o s tá v a t n a p řím lu v u P a n n y M arie a z Jejích ru k o u . Bez N í a b ez Jejíh o p ro s tře d n ic tv í n e b u d e d án a ž á d n á m ilo st a ž á d n ý dar. V še ck y h lasy v y z n ív a jí stejně. T o h o to p řím lu v n é h o ú k o lu R o d ič k y B oží je si C írk e v sv átá o d p o č á tk u d o b ře v ěd o m a. N ě k o lik h lasů slav n ý ch u č ite lů c ír­ k e v n íc h z rů z n ý c h d o b c írk e v n íc h d ějin : S v a tý J a n D a m a scenský: »Ó , sv átá M a tk o Boží! P ev n ě d o u fá m , že b u d u spasen, p ro to ž e n e z v ra tn á d ů v ě ra v T e b e je m o u zb ra n í. A n o , b u d u m o c i p ro n á sle d o v a ti n e p řá te le své spásy, k d y ž b u d u m ít š tít 21

T v é h o p řisp ě n í a T v é v šem o h o u cí p o m o c i! « ----- S v a tý A u g u s­ tin : »B ratři! S v ešk ero u d ů v ě ro u a o d d a n o stí o d ev zd á v ejm e se p řím lu v á m nejblah o slav en ější P a ň n y M arie. V šich n i co n e j­ sn ažn ěji p ro sm e o Její p ro s tře d n ic tv í, ab y nás ráčila o d p o ru č iti v nebi. N e b o ť n e n í p o c h y b y , ta , k te r á stala se h o d n o u z ro d iti cen u našeho v y k o u p e n í, Ježíše, tím spíše n á m m ů ž e v ě n o v a ti svoji o c h ra n u .« S v atý B e rn a rd : »K rá lo v sk á M a t k o . . . ! S k rze T e b e nech ť m á m e p řís tu p k S ynovi! Ó , b lah o slav en á H le d a te lk o a P ro site lk o m ilo sti, M a tk o Ž iv o ta, M a tk o Spásy, v y p ro s, ab y nás p řija l sk rze T e b e , je n ž n á m b y l sk rze T eb e d a r o v á n .. . . P a n í naše, P ro stře d n ic e naše, P řím lu v k y n ě naše, se S y n em sv ý m ra č nás sm ířiti, S y n u sv ém u nás p o ro u č e j, S ynu sv ém u nás p ř e d s ta v !« C o zd ěd ila C írk e v p o ap o što lech . P o d le u sta n o v e n í B o žsk éh o Spasitele b u d o v a c h rá m u C írk v e m ěla s tá t n a d v a n á c ti a p o što lech ja k o n a d v a n á c ti p ilíříc h . P o Jid ášo v i b y lo d v a n á c té m ísto u p rá z d n ě n o . S v atý L u k áš v y p o ­ č ítá v á v ě rn é ap o što ly . P e tr ja k o v ž d y c k y je jm e n o v á n n a p r v ­ n ím m ístě. Z n á m k a p o v a h y a d u c h a ap o što la P e tra je: n a p ra v e n á a p r o ­ to u ž n e z lo m n á p e v n o s t a stálo st v e v íře. I C írk e v b u d e m ít ja k o d ěd ic tv í p o P e tro v i t u t o z n á m k u je h o d u ch a. P o to m sva­ t ý Jan . M á zase svoji zv lá štn í z n á m k u . I z je h o d u c h a v ezm e C írk e v : ú c tu k p an ick é č isto tě v e slu žb ách n ejd o k o n alejší lás­ k y k B o h u a b ližn ím u . S v atý Ja k u b S tarší, b r a tr sv a té h o Jan a, d y c h til p o s m rti m u č ed n ick é , ja k b y l slíbil K ris tu P á n u n a Jeh o o tá z k u : » M ů žete-li p iti k alich , k te r ý já m á m p íti?« M at. 20, 22. S v a tý Ja k u b i s b r a tr e m p ln h o rliv o sti zv o lal: »M ůžem e.« P rv n í z a p o što lů u m ře l s m rtí m u č e d n ic k o u . C írk v i o d k áza l svoji to u h u p o m u č e d n ic tv í. S v a tý O n d ře j p ro n ik l n a sv ý ch ap o što lsk ý c h cestách až d o n e z n á m ý c h k ra jů sev ern ě o d Č e r­ n é h o m o ře . S v a tý O n d ře j o d k áza l C írk v i m isio n á řsk o u sta­ te č n o st. S v a tý F ilip ra d o s tn o u o c h o tu k e k ažd é ap o što lsk é p ráci, sv atý T o m á š svoji d ů k la d n o u z k o u m a v o st, sv a tý B ar­ to lo m ě j ry z í u p řím n o s t a b ezelstn o st, sv a tý M a to u š o b ě ta v o st a n e z ištn o st, sv a tý Ja k u b M ladší p řís n o u sp ra v e d ln o st v p ln ě n í B o žíh o z ák o n a , sv a tý Š im o n H o rliv e c o b e z ře tn o s t ve všech v ěcech , ab y jic h b y lo d o b ře p o u ž ito k e c ti a slávě B oží a sv a tý J u d a T ad eáš n e sm lo u v a v o u n esn ášen liv o st v ů č i ja k ý m k o liv 22

b lu d ů m v e víře. A k tě m to je d en ácti p řič le n ě n b y l s v a tý M a­ těj, k te r ý p o d le ú s tn íh o p o d á n í s k u tk e m i slo v em b o jo v a l p r o ­ t i n á ru ž iv o ste m a v ášn ím tě lesn ý m . T a k é z d u c h a n o v ě zv o le ­ n é h o ap o što la v ezm e si C írk e v n a d ů k a z sv éh o ap o što lsk é h o p ů v o d u a b u d e p r o v šecka tisíciletí n e ú p ro sn ě b o jo v a t p r o ti h říc h ů m sm yslnosti a tělesnosti. S ynové M arie K leo fášo v y , sestry M arie P a n n y . S v atý J a k u b M ladší a sv a tý J u d a T ad eáš b y li b r a tř i a b y li sy n o v é A lfea n e b o K leofáše. K leofáš b y l m a n žele m sestry M arie P a n n y . B yli te d y b ra tra n c i P án a Ježíše p o d le tělesn é p ř íb u z ­ n o sti. P r o to je n a z ý v á s v a tý L u k áš b r a tř ím i P áně. V jazyce h eb rejsk é m n az ý v a li se v šich n i b lízcí p říb u z n í b r a tř ím i a ses­ tra m i, i k d y ž to b y l b ra tra n e c n e b o sestřenice, s trý c n e b o te ta , sy n o v ec n e b o n e te ř. T ři dvojice bratří. K d y ž u ž m lu v ím e o p říb u z e n sk ý c h sv azcích ap o što lů , m ů ­ žem e si p o v š im n o u t, že m ezi a p o što ly b y lo n ě k o lik d v o jic b ra tří. K ro m ě J a k u b a M lad šíh o a J u d y T ad eáše b y li b r a tř ím i P e tr a O n d ře j, sy n o v é ry b á ře Ja n a (Jonáše), J a n a J a k u b S tarší, sy n o v é Z ebedea a je h o m a n ž e lk y Salom e. Šťastné m a tk y , k te ré d a ly C írk v i ap o što ly . D v o jn á so b šťastné m a tk y , k te ré b y ly v y ­ v o le n y , ab y J í d aly p o d v o u ap o što lech . K d y ž slavím e sv á tk y a p o što lů , v z p o m ín á m e i n a jejich sv até m a tk y . S v á tk y ap o što lů . S v á tk y a p o što lů jso u : 30. listo p a d u sv. O n d ře je , 21. p r o ­ since sv. T o m áše, 27. p ro sin ce sv. Jan a, 24. (25.) ú n o r a sv. M atěje, 1. k v ě tn a sv. F ilip a a J a k u b a M l., 29. č e rv n a sv. P e tra a P avla, 25. červ e n ce sv. J a k u b a S t., 24. srp n a sv. B arto lo m ěje, 2 i. z á ří sv. M ato u še, 28. říjn a sv. Š im o n a a Ju d y . M o d litb y za k n ě ž sk á p o v o lá n í. R o d ič e sv. T e re z ič k y Ježíšk o v y p ro sili, ab y jim P á n B ů h dal syna. C h tě li h o o b ě to v a t p r o ap o što lsk o u slu žb u v M isijích. C h la p c i jim v m la d in k é m v ě k u u m řeli. A le je jich u p řim n é a 23

v ro u c í p ro s b y b y ly v y sly šen y jin ak . N ejm lad ší z d ev íti d ítek , T ere zie, stala se v elik o u sv ěticí a sv. O te c P ius X I. p ro h lá sil ji za p a tro n k u všech M isijí a m isio n ářů . t\

*«v v /

•

•

v vr

/ v

P o jištěn i p r o ti n ejv etsi z tra te . S v a tý P e tr ja k o h la v a C írk v e o d ů v o d n il v o lb u n o v é h o a p o ­ što la a ta k é t u t o v o lb u řídil. D v a n á c tý ap o što l odešel, o p u stil svoje ap o što lsk é m ísto a stal se v ů d c e m n e p řá te l Ježíše K rista. — J a k s m u tn á a b o le stn á m usila b ý t ta to v z p o m ín k a n a Jidáše p r o ap o što ly . — Z tr a til v íru a z tra til lásku k P á n u Ježíši. K d o z tr a tí v la stn í v in o u m i­ lo s t v íry , v y p a d á z lásk y B oží a z trá c í všecko, i ž iv o t v ě č n ý . T o se u k áza lo n a a p o što lo v i Jid ášo v i z p ů so b em v elm i p ře sv ě d ­ čiv ý m a p o u č n ý m p ro v šeck y v ěřící. M o d lem e se c o n ejčastěji: »M ůj Ježíši, dej m i m ilo st, a b y c h v y tr v a l ve v íře a lásce k T o b ě.« P rv n í p a p e ž v y k lá d á sm ysl slov P ísm a sv átéh o . S v atý P e tr v z p o m ín á slov žalm u 68. T e n to žalm líčí u tr p e n í V y k u p ite le a svoláv á tr e s t n a v šeck y n e n a p ra v ite ln é Je h o n e ­ p řáte le. V p ů v o d n ím sm yslu m lu v í tu D a v id , ale n e je n o m za sebe, n ý b rž i ja k o p ře d o b ra z V y k u p ite le . M ezi jin ý m v o lá k B o h u : »B uď tež osady jejich zp u sto še n y a v jejich sta n e c h n i­ k d o a i n e p ře b ý v á !« V e sm yslu p ře d o b ra z n é m a p ro ro c k é m zn a m e n á v to m to verši »stan« n e je n o m p říb y te k , ale ta k é h o d ­ n o st. S v a tý P e tr v z ta h u je te n to v erš n a Jidáše, n a z a v in ě n o u z tr á tu je h o h o d n o s ti ap o štolské. A h n e d k té to p ře d p o v ě d i p řid á v á sv a tý P e tr v erš 8. ze ž a lm u 108.: » . . . a je h o ú řa d a i d o sta n e jin ý .« P o n ě v a d ž slo v y P ísm a sv átéh o m lu v í D u c h sva­ tý , je tře b a u p o s le c h n o u t ro z k a z u B o žího. M usí b ý t z v o le n n a ú řa d ap o što lsk ý n ě k d o jiný. A b y m o h l b ý t d v a n á c tý m sv ěd k em . S v atý P e tr m ěl n á v o d k v ý k la d u u v e d e n ý c h ž a lm ů a k u sta ­ n o v e n í v o lb y n o v é h o ap o što la o d K rista P án a, n ež v s to u p il n a nebesa. K a n d id á t ap o što lsk éh o ú řa d u m u sí b ý t je d en z tě ch , k te ří b y li s K riste m P á n e m o d p o č á tk u Je h o v e ře jn é h o p ů so ­ b ení, ab y z v o le n ý ap o što l m o h l v y d a t sv ěd ectv í o Je h o životě* 24

o Je h o s m rti, a zvláště o J e h o z m rtv ý c h v s tá n í. N e b o ť ta k t o m u c h tě l P á n Ježíš a v to m sm yslu ře k l a p o što lů m p ř i p o sled n í v e ­ čeři: » K d y ž p a k p řijd e U těšitel, k te ré h o já p o šlu v á m o d O tc e , D u c h p ra v d y , je n ž v y c h á z í o d O tc e , te n b u d e sv ěd čiti o m ně:, avšak i v y b u d e te svědčiti, n eb o ť jste se m n o u o d p o č á tk u .« J a n 15, 26. 27. K ro m ě b e z p ro s tře d n íh o p o v o lá n í n ič e h o jin éh o . J in ý c h v la stn o stí se o d n a stáv a jíc íh o ap o što la n ežád á, p o ­ n ě v a d ž se sam o sebou ro z u m ě lo , že k d o s K riste m P á n e m t ř i r o k y ch o d il, m ěl a u p e v n il v sobě v šeck y v la stn o sti v ě rn é h o a h o rliv é h o apoštola. J e d n u z n á m k u v šak m ěli ap o što lé, m ezi n im i i p o zd ější a p o ­ što l sv a tý P avel, že b y li p o v o lá n i b e z p ro s tře d n ě sam ý m K ris­ te m P án em . T u to z n á m k u m ěl sv a tý P e tr d o b ře n a p a m ě ti, a p r o to se m o d lil se z v lá štn ím d ů ra z e m : » T y , P ane, je n ž znáš; srdce všech, u k a ž , k te ré h o z tě c h to d v o u jsi v y v o lil, ab y d o sta l m ísto v té službě, to tiž v ú řa d ě ap o što lsk ém , z n ě h o ž Jidáš v y ­ sto u p il, ab y odešel n a m ísto sv o je.« T a k é o sv a té m M atěji m ělo p la titi slovo B o žsk éh o Spasitele: » N e v y jste m n e vyvolili,, n ý b rž já jsem v y v o lil vás.« J a n 15, 16. T a k i sv a tý P avel, ja k b u d e m e p o zd ěji čisti, b y l ve z v lá štn ím zjev en í K riste m P á n e m za ap o što la p o v o lá n . Píše o to m to p o v o lá n í v listě k e G alatů m : »O z n a m u ji v ám , b r a tř i, že ev an g eliu m o d e m n e h lásan é n e n í p o d le člověka, n eboť jsem h o an i n ep řijal, an i se m u n e ­ n au čil o d člověka, n ý b r ž z jev en ím Ježíše K ris ta .« G al. 1, 11, 12. B e z p ro stře d n ím p o v o lá n ím o d Ježíše K rista d o stáv á se ú ř a ­ d u ap o što lsk é m u n eo b y če jn é cen y . A tu té ž n e o b y č e jn o u ce n u b u d e m ít i sv ěd ectv í a p o što lů p ře d světem . V ý jim e č n ý zp ů so b . P ři v o lb ě b y lo p o d le rů z n ý c h p řík la d ů ve S ta ré m Z á k o n ě p o u ž ito losování. Jm é n a o b o u b y la n ap sán a n a d v ě ta b u lk y a sv atý P e tr v y tá h l je d n u z ta b u lek . B ylo n a n í n a p sá n o jm énosv atéh o M atěje. T o b y lo p o v a ž o v á n o za o zn ač en í s n eb e. T e n ­ to zp ů so b u s ta n o v e n í n a ú řa d k n ěžsk ý , b isk u p sk ý a ap o što lsk ý b y l p o u ž it jen v to m to p říp ad ě . P o zd ěji p ř i u s ta n o v o v á n í já h ­ n ů , k n ěží, b is k u p ů b y lo p o s tu p o v á n o jin ý m zp ů so b em . L o so ­ v á n í d o v o le n o n eb y lo . 25

P á n Ježíš sám si h o p o sv ětil. A p o što lo v é n eu d ělo v ali sv atém u M atěji ž á d n é h o svěcení. J a ­ k o v y v o le n í, ta k i p o sv ěcen í v y k o n a l K ristu s P á n sám b ez­ p ro s tře d n ě p ř i seslání D u c h a sv átéh o . V z á c n ý ú ry v e k z k ázán í. O sv atém M atěji v ím e z ú s tn íh o p o d á n í v elm i m álo . K le­ m e n t A le x a n d rin sk ý a E usebius, spisovatelé c írk e v n í z p r v n íc h ■století křesťanských, u v á d í v ý r o k y z je h o k á z á n í: »M usím e b o ­ jo v a t! s tělem , a n esm ím e h o še třiti, n esm ím e m u p o p řá v a ti p o ž itk ů . Z a to duši m u sím e v íro u a v zd ě lá v á n ím tu ž iti a síliti.« P o d le ap o što lsk éh o z ák lad u p o z n á m e p ra v o u C írk e v . N e n a d a rm o c h tě l B o žsk ý Spasitel, ab y ap o što lé M u b y li •svědky p ře d světem . A le ap o što lé b y li ta k é a jso u stále sv ěd k y p r o C írk e v , k te ro u O n je d in ě sobě v y h ra z e n ý m p rá v e m a B ož­ s k o u m o c í n a ap o što lech zb u d o v al. Ježíš K ristu s založil C írk e v je d n u . S atan zalo žil c írk v í m n o ­ h o . P o d le z á k la d ů o zn ač u jem e i c e n u b u d o v y . D o z á k la d n íh o k a m e n e se v k lá d ají d o k u m e n ty : k d o , k d y a za ja k o u cen u b u ­ d o v u p o stav il. A p o što lé jso u n e je d n ím , ale d v a n á c ti a se s v a tý m P av le m tř in á c ti z ák lad n ím i k a m e n y , n a n ic h ž p o sta v il Ježíš K ristu s svoji C írk e v . P e tr je m ezi n im i p rv n ím . » S k u tk y ap o što lsk é sepsané o d sv átéh o L u k áše jso u d o k u m e n te m , v lo ž e n ý m d o z á k la d ů C írk v e : ja k b y ly p o lo ž e n y z á k la d y a ja k začala C ír­ k e v rů s t o d z ák lad ů , ja k b y la p o sv ěcen a D u c h e m sv a tý m , ja k b y la o h ro ž o v á n a a p ro n á sle d o v á n a . . . , ja k se o b je v ily b lu d y . A p o što lé žili a u m íra li v C írk v i k a to lick é . P r o to . . . T ě la sv a tý c h ap o što lů jso u p o c h o v á n a v c h rá m e c h k a to lic ­ k ý c h . S v a tý P e tr m á n á stu p c e v Ř ím ě. N a h ro b ě sv átéh o P e tra sloužívá M ši sv a to u jed in ě p a p e ž řím sk ý . T a k é n a d h ro b y o s ta tn íc h ap o što lů jso u v y sta v ě n y c h rá m y : N a d h ro b e m svá­ té h o P avla v Ř ím ě je z b u d o v á n c h rá m té h o ž ap o što la, o s ta tk y sv á té h o M atěje jso u u lo ž e n y v e c h rá m ě P a n n y M arie v Ř ím ě, d ru h á část v T re v iru , o s ta tk y sv. F ilipa a Ja k u b a M l. v c h rá ­ 26

m ě d v a n á c ti a p o što lů v Ř ím ě, o s ta tk y sv á té h o J a k u b a S taršíh o v K o m p o stele ve Š panělsku, sv átéh o B arto lo m ěje v Ř ím ě ve c h rá m ě té h o ž apošto la, tě lo sv átéh o M ato u še o d p o č ív á v k a ­ te d rá ln ím c h rá m u P án ě C h a r tre u x ve F ran cii, o s ta tk y sv átéh o T o m á še v G o e v In d ii, v O r to n ě v Itálii, sv á té h o Ja n a v Efesu. T a k i p o s m rti jso u sv atí ap o što lé sv ěd k y n e je n o m p r o Ježíše K ris ta , ale i p r o C írk e v Jeh o . » U č te je z a c h o v á v a ti všecko, co jsem p řik á z a l v ám .« J e n o m je d in á C írk e v tr v á o d d o b y s v a tý c h a p o što lů a je p o všecka staletí s trá ž k y n í jejich h r o b ů i jejich u čen í. V Písm e s v a té m N o v é h o Z á k o n a jso u u lo ž e n y p ísem n é p a m á tk y o d sva­ tý c h ap o što lů : č trn á c t listů sv. P avla, list sv. Ja k u b a , d v a listy sv. P e tra , tř i listy sv. Jan a, je d en list sv á té h o J u d y a Z jev en í •svátého Jan a. C o je v tě c h to listech o b sažen o je sp o lu s Ú s t­ n ím p o d á n ím u č e n ím C írk v e k ato lick é . Je d in á D ě d ič k a ap o što lsk éh o ú řa d u , ap o što lsk é h o učení, ap o što lsk é h o p ů so b e n í m ezi p o h a n y . P ře d sta v e n í C írk v e řím sk o -k a to lic k é jso u řá d n ý m i n á stu p c i s v a tý c h a p o što lů . C írk e v K risto v a je ta m , k d e jso u ap o što lé a ta m , k d e je je jich učení. C írk e v B oží je ta m , k d e je P e tr, a k d e jso u je h o n á stu p ci. A p o što lé, k ro m ě sv átéh o Jan a, u m ře li ja k o m u čed n íci. C írk e v b y la z b u d o v á n a za c e n u n ejv ětší, za c e n u k rv e s v a tý c h ap o što lů . C elý sv ět ví, že C írk e v c h o v ající v sobě celé d ě d ic tv í s v a tý c h a p o što lů je je n o m je d n a a to jest C ír k e v řím sk o -k a to lic k á . O n a sv ý m m isijn ím p ů so b e n ím m ezi v šem i n á ro d y v E v ro p ě , v Asii, v A frice, v A m erice, A u strálii, v sev ern ím G ró n s k u i n a o stro v e c h , u k a z u je sv ětu , že p ln í v ě r ­ n ě ro z k a z d a n ý Z ak lad atelem : » . . . a b u d e te m i sv ěd k y v Je ­ ru salem ě a p o všem J u d s k u i S am ařsk u , an o až d o k o n č in ze­ m ě ^ Č in í ta k i za c e n u nejvyšší, za cen u k rv e n o v ý c h a n o ­ v ý c h m u č e d n ík ů , k te ř í ro z m n o ž u jí n ev ý slo v n ě d u c h o v n í p o ­ k la d y C írk v e apoštolské.

27

D U C H S V A T Y SE ST O U PIL N A A P O Š T O L Y a u č e d n ík y

.

Slavnost těchto Letnic stala se na věky pam átnou — Příchod Ducha svatého — Všichni shromáždění byli naplněni Duchem svatým — Zástupy se scházejí k domu apo­ štolů — Slyší apoštoly mluviti svými jazyky — N ěkteří se posmívají — P e tr povstává, a počíná mluvit — Připomíná předpověď proroka Joele — Ukřižovali jste svého Vy­ kupitele — Ale Bůh Otec Ho vzkřísil — Tak to předpověděl David - David nem luvil to o sobě — David je v hrobě — Ale jeho slavný Potomek nezakusil v hrobě porušeni — On vylil na nás Ducha svatého — David předpověděl i Nanebevstoupení Páně — Čiňte pokání — V síti svatého P etra 3000 ryb.

SK. 2, 1—41.

2, i . K d yž přišel den letn ic, b yli všichni pohrom adě na jed­ n om m ístě. 2. T u p ovstal náhle s nebe h u k o t, jako k d y ž táhne v ítr siln ý a naplnil dům , kde seděli; 3. i ukázaly se jim jakoby o h n iv é jazyky; a rozdělily se tak, že posadil se na každém (jeden). 4. V šich n i b yli naplněni D u ch em svatým a p očali m luvit» jiným i jazyky, jak ten D u c h dával jim p rom lou vati. 5. Přebývali pak v Jerusalem ě židé, m u ži bohabojní, ze vše­ likého národu p od nebem . 6. K d yž ten zv u k povstal, sešel se zástup a ztrn u l, neboť slyšeli je m lu v iti jedenkaždý jazyk em svým . 7. V šich n i žasli a divili se řkouce: » N ejsou -liž tito všickni, kteří m lu ví, Galilejci? 8. K terak m y k ažd ý slyším e jazyk svůj vlastní, v e kterém jsme se zrodili? 9. M y, Parthové a M ed o v é i Elam ité a obyvatelé M esopotam ie, Judska i K appadocie, P on ­ tu i A sie, 10. Frygie a Pam fylie, Egypta a k on čin L ibye, ležící při C yreně, i p říchozí Ř ím ané, 11. jak židé tak prosely té, K réťané i A rabové — m y slyším e je m lu v iti jazyk y našim i o veli­ k ých sk utcích B ožích .« 12. V šick n i žasli a divili se, v rozpacích říkajíce jeden dru­ hém u: »C o je to?« 13. A le jiní posm ívajíce se pravili: »Jsou p ln i sladkého vína.« 28

14. Petr však p ovstav s jedenácti p o zd v ih l hlasu svého a p ro ­ m lu v il k nim : »M uži judští a všichni obyvatelé jerusalem ští, to to budiž vám znám o: P ozorně poslyšte slova má. 15. N ejso u to tiž tito , jak m yslíte, opilí, — vždyť jsou (teprve) tři h o d in y na den — 16. nýb rž to jest to , co b y lo p řed p ověd ěn o skrze p rorok a Joele: 17. »1 stane se v době poslední, praví H o sp o ­ din: vyleji z D ucha svého na všeliké tělo; i budou p rorok ovati sy n o v é vaši a dcery vaše, a m ládenci vaši vidění b u dou vídati a starci vaši sny b u dou m í ti. 18. A n o i na služebníky své a na služebnice své vyleji v té době z D ucha svého, i b u dou p roro­ k o vati. 19. A u činím d iv y svrchu na nebi a zázraky dole na zem i, k rev a oh eň a páru d ý m o v o u ; 20. slunce obrátí se v tm u a m ěsíc v krev, prve než přijde den H osp o d in ů v , ten velik ý a zjevn ý. 21. I stane se, (že) každý, k do bude v zý v a ti jm éno H o sp o d in o v o , spasen bude.« 22. M uži israelští, poslyšte slova tato: Ježíše N azaretského, m u že osvědčeného u vás o d Boha m o cn ý m i sk u tk y a d iv y i zázraky, které Bůh činil skrze něj m ezi vám i, jak sami v íte, — 23. to h o to (m uže), k terý b yl v y ­ dán p ev n ý m úradkem a předvěděním B ožím , skrze ruce b ez­ b o ž n ík ů jste ukřižovali a usm rtili, 24. Bůh však vzkřísil jej (z m rtvých ), zp rostiv h o bolestí p od světí, p on ěvad ž b ylo ne­ m ožn o, aby b yl od n ěh o držen, 25. neboť D a v id praví o něm : »V iděl jsem H osp od in a před sebou stále, neboť jest p o pravici m é , abych se nezviklal; 2 6 . p ro to se zaradovalo srdce m oje a zaplesal m ůj jazyk; ano i tělo m é od p očin e v naději, 27. neboť nenecháš duše m é v p od světí, a nedopustíš, aby tvůj světec za­ kusil porušení. 28. O znám il jsi m i cesty živ o ta a naplníš m ě radostí před tváří svou.« 29. M uži bratři, lze v o ln ě a n eohroženě říci vám o praotci D a v id o v i, že zem řel i pohřben byl, a že hrob jeho jest u nás až do dnešního dne. 30. P on ěvad ž ted y b yl p rorok em , a věděl, že Bůh se m u zavázal přísahou posadit (jednoho) z plod u ledví jeho na trůn jeho, 31. hledě do b u doucnosti, pravil to o v zk ří­ šení K ristově, že to tiž n eb yl ponechán v pod světí, aniž tělo jeho zakusilo porušení. 32. T o h o to Ježíše vzkřísil Bůh; m y všick n i jsme to h o svědky. 33. B yv ted y p ovýšen pravicí B oží a ob d ržev zaslíbení D u cha svátého od O tce, v y lil jej, jakož v y (nyní) v id íte i slyšíte. 34. V ždyť n ik oli D a v id v stou p il na nebesa, n ýb rž sám praví: »Ř ekl H osp od in Pánu m ém u: Seď na p ravici m é, 35. dokavad n ep oložím nepřátel tv ý c h za p o d n o ž í n oh ám tv ý m .« 3 6 . N a jisto ted y v ěz veškeren dům israelský, 29

že Bůh jej učinil i Pánem i V y k u p itelem — to h o Ježíše, jejž jste u k řižovali.« 37. K d yž to uslyšeli, b od lo je do srdce, i řekli P etro v i a ostatním apoštolům : »C o m ám e činiti, m u ži bratři?« 38. Petr jim pravil: »Č iňte pokání, a p ok řtěn buď k ažd ý z vás v e jm énu Ježíše Krista na odpuštění hříchů svých ; a ob ­ držíte dar D ucha svátého. 39. V ždyť vám platí to zaslíbení, i dítkám vašim a všem , kteří jsou v dáli, k o lik jich k o li p o v o lá Pán Bůh náš.« 40. A ještě m noha jin ým i slo v y svědčil a napom ínal je řka: »O chraňte se od to h o to p o k o len í zv rh léh o .« 4 1 . 1 b yli p o k řtě­ n i ti, kteří přijali řeč jeho; připojilo se jich v ten den as třít tisíce duší.

E v an g e liu m D u c h a sv átéh o . »S k u tk y A p o što lsk é « se n ě k d y jm e n u jí E v an g eliem D u ch a: sv átéh o . Á p rá v e m . P á n Ježíš sv ý m v e ře jn ý m ž iv o te m a u č e ­ n ím začal p o d á v a t lid stv u » ra d o s tn o u zvěst« E vangelia, D u ch ; sv atý sv ý m p říc h o d e m d o C írk v e sv até a sesto u p en ím n a a p o ­ što ly a u č e d n ík y v e v ečeřad le S iónském p o k ra č o v a l a p o k r a ­ čuje v šíření E vangelia v e sv ětě m ezi n á ro d y . D u c h sv a tý si v y v o lil k e sv ém u p říc h o d u sv átek L e tn ic , ji­ n a k ta k é z v a n ý sv á te k tý d n ů . L e tn ic e ja k o sv átek b y ly u s ta ­ n o v e n y M ojžíšem . B yly u s ta n o v e n y n a p ad esátý d e n p o 16. N isan u . P o n ě v a d ž to h o to r o k u 16. N is a n u b y lo v so b o tu , p ř i­ p a d l p ad e sá tý d en n a neděli. M u ž o v é to h o d n e m ěli se d o s ta v it d o c h rá m u v Jerusalem ě. T a m m ěli d ě k o v a t za v y k o n a n o u je č m e n n o u žeň a p r v o tin y n o v é p šen ičn é žn ě m ěli P á n u B o h u o b ě to v a t. V te n d en o b n o v o v a la se ta k é p a m á tk a d á n í Z á k o n a n a h o ře Sinaji. A te n to d en si v y v o lil D u c h sv a tý k s e s to u p e n í n a apo što ly . »P o h leď te , že p o le jso u bílá k e žni.« D u c h sv atý , Je h o m ilo sti a d a ry b y ly d u c h o v n ím lé te m , v je­ h o ž ž á ru d o z rá ly p r v o tin y záslu h Ježíše K rista : ap o što lé, u č e d ­ níci. A začala n o v á sv ěto v á žeň , jejíž z a č á te k se stal o b rá c e n ím 30

a p o k řtě n ím tř í tisíc lidí p o k á z á n í sv atéh o P etra. T ím to d n e m vešel ve v šeo b ecn o u p la tn o s t n a S io n u Z á k o n N o v ý m ísto Z á ­ k o n a S ta ré h o , d an é h o n a Sinaji. A z á ro v e ň se Z á k o n e m b y la D u c h e m s v a tý m k a ž d é m u p řic h á z e jíc ím u n a te n to sv ět n a b íd ­ n u ta m ilo st, ab y Z á k o n zach o v al. P o to m to d n i to u ž il u ž Ž al­ m ista P án ě: » . . . V šeck o o ček á v á T e b e (B ože), že jim dáš p o ­ k r m u v p řim ě ře n o u d o b u ; T y jim dáváš, a o n i sbírají si; o tv í­ ráš r u k u svou, a všeck o je p ln o slastí. O d v rá tíš -li v šak tv á ř svou, lek ají se, o d n ím áš-li d e c h jim , u m íra jí, a v p r a c h svůj se n a v rac ejí; vysíláš jim d ech svůj, i tv o ř í se, a ta k to o b n o v u je š tv á řn o s t zem ě.« Ž alm 103, 2 7 — 30. V

/

/V

n e tu se n e m íre. V ty t o slavné le tn ice m ělo se v y p ln it, co p ře d p o v ě d ě l p r o ­ r o k E zechiel: »A vy leji n a vás v o d u čisto u , ab y ste o čištěn i b y li o de všech p o s k v rn v ašich ; ale o d e v šech m o d e l vašich o čistím vás. A d á m v á m srdce n o v é, a d u c h a n o v é h o v lo ž ím d o v ás; o d e jm u srdce k a m e n n é z tě la v ašeho, a d ám v á m srdce z m asa. D u c h a svého v lo ž ím d o vás, a u čin ím , ab y ste v p řík a z e c h m ý c h ch o d ili, u s ta n o v e n í m ý c h dbali a činili je.« E zech. 3 6 , 2 5 — 27.

D e v ítid e n n í p o b o ž n o s t k D u c h u sv atém u . N a zem i p řip ra v o v a li se u ž d e v á tý d e n ap o što lé s u č e d n ík y a P a n n o u M a rií n a p ř íc h o d tř e t í B ožské O so b y - D u c h a sv áté­ h o . O d s tv o ře n í sv ěta p o p rv é m ěl se D u c h sv a tý v id ite ln ě p r o ­ je v it. P o p rv é m ěli p řija t D u c h a sv atéh o v n ejp ln ější m íře o b y ­ v atelé té to zem ě. D u c h s v a tý p řip ra v o v a l se v n e b i k s tv o ře n í n o v é h o světa a n o v ý c h lidí. J a k o p ř i p r v n ím stv o řen í. T o co se v y p ra v u je n a p r v n í stra n ě P ísm a sv atéh o S ta ré h o Z á k o n a je ja k ý m si o b ra z e m to h o , co se stalo p říc h o d e m Ježíše K rista n a sv ět a co b y lo slavně d o k o n á n o p říc h o d e m D u c h a sv atéh o v S v ato d u šn í L etn ice. C o te h d y se stalo s tv o ře n ím světa h m o tn é h o se v šem i tělesy, živ ly a silam i, to stalo se n y n í z p ů so b e m n e p o m ě rn ě vznešenějším . T e h d y zem ě b y la p u s tá a p rá z d n á a d u c h B oží v zn ášel se n a d v o d am i. 31

J a k S tv o řite l o z d o b o v a l zem i. J a k s m u tn ý b y l zev n ějšek stv o ře n é zem ě, n e ž ji o živ il a z k rá š lil B ů h p ře m n o h ý m i p o d iv u h o d n ý m i tv o r y ; n e ž zaz ářilo ra d o s tn é a ž iv o to d á rn é sv ětlo , n e ž sm ěsice žh a v é h o b a h n a se ro zd ělila n a p e v n o u zem i a n a z ú ro d ň u jíc í v o d u v o ceán ech i v ře k á c h p ro té k a jíc íc h zem ěd íly , n ež zeleň tr a v in a p e s tro st k v ě tů , n e ž k e ře a s tro m y s o v o cem i b ez o v o ce o z d o b ily zem i n á d h e rn ý m i k o b erci, lesy a z a h ra d a m i. N a slo v o B oží stalo se. V y ro s tly b u jn é ro stlin y . Ještě an i n eza zářilo slunce v p ln é m jasu, p o n ě v a d ž b y lo z astín ěn o o h ro m n ý m i o b la k y p a r. K d y ž r o z tr h la se o b la k a a p r v n í b ělo stn é p a p rs k y slu n ce o z á řily zem i, u k á z a lo se, že zem ě je rá je m n esm írn é k rásy . A slovo B oží tv o ­ řilo dále: o živ ilo v o d y , o živ ilo o v zd u ší, n ap ln ilo p e v n in u ž i­ v ý m i p o h y b u jíc ím i se tv o ry . A le t o n e b y l v rc h o l stv o řen í. V rc h o le m s tv o ře n í B o žíh o b y lo tě lo člo věk a, u sta n o v e n é h o k rá le m všeh o tv o rs tv a . A t o se stalo z v lá štn ím a slav n ý m z p ů ­ so b e m n a ro z d íl ode v šech o s ta tn íc h tě l a těles p o z e m sk ý c h i n eb esk ý ch . I ře k l B ů h : » U čiň m e člo v ěk a k o b ra z u a p o d o b ě n a š í . . .« U tv o řil H o sp o d in B ů h člo v ěk a z h lín y zem ě a v d ech l v e tv á ř je h o d ech ž iv o ta. T ě lo o b d rž e lo n ejv zácn ější část B o­ ž íh o s tv o ře n í: n e s m rte ln o u duši, o b d a ře n o u k rá s o u d ítk a B o­ žíh o . T o b y lo te h d y . Z em ě p řestala b ý t rájem . A le z n o v a zp u stla zem ě, z n o v u se stala p u s to u a p rá z d n o u p ř e d o čim a B ožím a, k d y ž se stal h říc h . J a k s m u tn ý b y l p o h le d n a zem i p r o N ejsvětější T ro jic i. H ř íc h je n ejv ětší n e p o řá d e k ’ a n ejv ětší chaos, p ro to ž e je b ez B oha a p r o ti B o h u , p ů v o d c i p o řá d k u a k rásy . A zk áza b y la zp ů so b en a sk rz e člo v ěk a, jen ž m ě l b ý t k o ru n o u stv o řen í. N a d p řiro z e n á d ů s to jn o s t člo v ěk a zm izela, p ře sta l b ý t d ítk e m B ožím . Z em ě p řestala b ý t rájem . A n ed alo se n ic n a p ra v it. B ylo tře b a n o v é h o stv o ře n í, n e u ž celéh o světa, ale s tv o ře n í n o v é h o člo v ěk a. V k a ž d é m č lo v ě k u je m a lý svět. Č lo v ě k je sv ět sám p r o sebe. Č lo v ě k ja k o t v o r o b d a ře n ý d u ší s ro z u m e m a sv o b o d n o u v ů lí m á u P á n a B oha v ětší cen u n e ž celý v esm ír se všem i m ilia rd a m i tv o r ů , k te ří n em ají r o z ­ 32

u m a n e d o v e d o u p o z n á v a t a u c tív a t sv éh o T v ů rc e , n e d o v e d o u m u ro z u m n ě p ro k a z o v a t ú c tu m o d litb o u a k la n ěn ím . Jed in á d u še lidská, je-li b ez h říc h u v m ilo sti B oží, je p r o B o h a n e j­ k rásn ějším rájem , v n ě m ž n alézá, co u n e r o z u m n ý c h tv o r ů n a lé z ti n em ů že, d ě tin n o u o d d a n o u lásku. O te n to ráj b y l B ů h p řip ra v e n , k d y ž z ástu p c i lid stv a A d a m a E v a p o h r d li B oží L áskou. V to m o k a m ž ik u zm izela n a d p řiro z e n á k rá sa duše A d am a a E v y , zm izela n e je n o m p r o n ě, ale i p r o v šeck y jejich p o to m k y . Z m izel rá j p o d iv u h o d n é nebeské k rá s y z duší lid ­ sk ý ch . Z p u s tl a ze sm u tn ě l v n itř n í svět duší, p o n ě v a d ž B ů h h o o p u stil, n e m o h a p ře b ý v a ti n a je d n o m m ístě s h říc h e m , jím ž se duše p rv n íc h lidí n ap ln ily . Z m izelo n ev ý slo v n é sv ětlo D u ­ c h a sv á té h o z duší, zm izela k rá sa d u c h o v n íc h k v ě tů c tn o stí: v íry , nad ěje a lásky, p o k o ry , po slu šn o sti, v d ěčn o sti, p ře sta la se v d u ších k le n o u t o b lo h a p o k o je a m ír u D u c h a sv átéh o , z m i­ zelo »ovzduší« m ilo sti Jeh o , n e b y lo v lá h y D u c h a sv átéh o , n e m o h lo b ý t ani o v o ce d o b rý c h a záslu ž n ý c h s k u tk ů , tě ž k o u m lh o u dočasné n em ilo sti B oží z a tá h lo se S lunce Spásy a Z d ro j ž iv o ta v ěčn éh o . V šeck o tv o r s tv o v e v o d ě, v e v z d u c h u i n a zem i, p ro tiv ilo se člo v ěk u . P o d o b n ě se stalo i s je h o v la stn ím tělem , je h o ž všecky sm ysly a p u d y sp ik ly se p r o ti člo v ěk u , n e ­ p o slo u ch aly je h o lepší s trá n k y a p řič iň o v a ly se o je h o n a p ro s ­ to u z k á z u n o v ý m i h říc h y a n o v ý m o d b o je m p r o ti z á k o n ů m B ožím . D u še ja k o b y zm izela n eb o ja k o b y b y la m rtv á . J e n o m u s ta ro z á k o n n íc h sp rav ed liv ců v zh led em n a b u d o u c í záslu h y V ykupitelovy p ro je v o v a la duše ž iv o t, ale i te n to ž iv o t b y l jako p o d led em a p o d sn ěh em , bez m o ž n o sti, ab y jsa sobě p o ­ n ech á n , p ro m ě n il se v ž iv o t v ěčn ý . B uď světlo! — P r v n í d en n o v é h o stv o řen í. T a k b y l p u s tý a p rá z d n ý v n itř n í svět d uší lid sk ý c h p ř e d p ř í­ c h o d em Ježíše K rista. Je h o v tě le n ím a n a ro z e n ím n asta lo n o v é stv o ře n í n a d p řiro z e n é h o ž iv o ta v lid sk ý c h duších. V N a z a retě zazářilo n a d p řiro z e n é S v ětlo p řich á zející n a te n to sv ět v R o d ičce Boží. P a n n a M aria b y la p o ž e h n a n ý m o b lak em , k te ­ rý m p ro z a řo v a lo S v ětlo duší lid sk ý ch , S yn B oží, k d y ž H o p o ­ čala p o zv ě sto v á n í an d ělsk ém : » D u c h sv a tý sesto u p í v T eb e, a m oc N ejv y ššíh o zastín í T ě ; p r o to ta k é to svaté, co se z T e b e n aro d í, slo u ti b u d e S y n B oží.« T o b y l p r v n í slav n ý »den« n o ­ v éh o stv o ře n í. ». . . V n ě m b y l ž iv o t, a te n Ž iv o t b y l sv ětlem lidí,1 a S větlo v e tm ě sv ítí a tm a h o n e p o ja la .« 3

33

D r u h ý »den«. S tv o ře n í »ovzduší« m ilo sti D u c h a sv atéh o . V y k u p ite l se n a ro d il v B etlém ě. Žil s k ry tý ž iv o t v N a z a ­ re te až d o třic á té h o r o k u svého. Je h o s k ry té m o d litb y a p ráce , ja k o te sařsk éh o d ěln ík a, v y tv o řily n a té to zem i n o v é o v zd u ší, v n ě m ž m ě ly d ý c h a t k n o v é m u ž iv o tu v y k o u p e n é duše. O v z d u ší n a b ý v á v e v e lk ý c h v ý šk á c h b a rv y m o d ré a řík á m e m u ob lo h a. O b lo h u , t o jest o v zd u ší k o le m zem ě stv o řil B ů h n a p o č á tk u světa v d r u h ý stv o řite ls k ý d en , n e u rč ité h o trv á n í. D u c h sv a tý v Ježíši K ristu - ře k li b y c h o m p o lid sk u - p ra c o v a l n a stv o ře n í n o v é h o n a d p řiro z e n é h o o v zd u ší, v n ě m ž z m rtv ě lé duše m ě ly za č a t d ý c h a t n o v ý m ž iv o te m M ilo sti D u c h a ' svá­ té h o . Že se to to ta je m n é n o v é s tv o ře n í o v zd u ší M ilo sti D u c h a sv atéh o dálo, p o tv rz u je evangelista sv a tý L u k áš: » D ítk o Ježíš p a k ro s tlo a sílilo . . . a m ilo st B oží b y la v n ěm .« »A Ježíš p r o ­ spíval m o u d ro s tí a v ě k e m a m ilo stí u B o h a i u lid í.« Ze D u c h sv atý b y l v P á n u Ježíši stále sp o lu č in n ý m v d ru h é m »dnu« n o v é h o stv o ře n í světa a člo v ěk a, je p a tr n o ta k é z to h o , že p ři k ř tu P án a Ježíše D u c h sv a tý v id ite ln ě se n a d N ím u k áza l v p o ­ době h o lu b ič k y p ře d o čim a sv atéh o Ja n a K řtite le a v šech p ř í­ to m n ý c h . I te n to den s tv o ře n í » o v zd u ší m ilo sti« n a světě m ěl B o h em u rč e n o u délku. T a m to b y lo snad tisíce a m ilio n y let,, t u to b y lo třic e t le t s k ry té h o ž iv o ta Páně. T ř e tí »den«. — M ilo st D u c h a sv a té h o p ů so b í v d u ších o d d ě le n í d o b ré h o o d e zléh o a r ů s t ctn o stí. A p a k n astáv á tř e tí »den« stv o řite lsk é p rá c e D u c h a sv atéh o sk rze Ježíše K rista n a to m to světě, stále ještě p u s té m a p rá z d ­ n ém , b ez ž iv o ta m ilo sti B oží v d u ších lid sk ý ch . T e n to t ř e t í »den« je v e ře jn ý ž iv o t P áně. A zase je t o D u c h sv atý , k te r ý s K riste m P á n e m začíná p ů s o b it v Je h o v e ře jn é m ž iv o tě. Píše sv a tý M ato u š o zah ájen í to h o to v e ře jn é h o ž iv o ta p o ste m na, p o u šti: » T e h d y b y l Ježíš u v e d e n n a poušť o d D u c h a , ab y b y l p o k o u še n o d ď ábla.« P ři s tv o ře n í tř e tíh o d n e o d d ělil B ů h s tv o ­ řite ls k ý m ro z k a z e m o d sebe d v a n e jm o h u tn ě jš í živ ly : v o d u a zem i. D a l n a zem i v y rů s t ro stlin ám . » V y d ala te d y zem ě ze le n é a sem en o n o sn é ro s tlin y dle jejich d ru h ů , ja k o ž i o v o cn é s tro ­ m y . . .« V e v e ře jn é m svém ž iv o tě o d d ělu je sv ý m p řík la d e m i sv ý m slovem B ožsk ý Spasitel d o b ré o d zléh o , slo v em p ln ý m m o c i D u c h a sv atéh o u rč u je p řesn é h ra n ic e m ezi d o b re m i h ř í­ 34

chem, dává podrobná přikázání Nového Zákona. Slovem D u­ cha svátého zasévá a nechává vyrůst v duších učedníků a apo­ štolů květy novozákonních křesťanských ctností. Y duších apoštolů a učedníků vyrůstají Božské ctnosti: víra, naděje a láska. A za nimi ostatní mravní ctnosti: pokora, láska k bližnímu, tichost, statečnost v dobrém, spravedlnost, m írn o st. . . , apoštolé jsou podobni kvetoucím ratolestem, kte­ ré slibují přinést nejhojnější ovoce záslužných skutků. Veřejný život Páně je jakýmsi třetím dnem »nového stvoření«' člověka a nového krásného světa milosti Boží v něm. Ve čtvrtém dni »nového stvoření« dává Duch svatý duchovní »slunce« Nejsv. Svátosti Oltářní. Č tvrtého dne pří prvním stvoření vysvitlo naší zemi slunce v plné kráse. Hustá mračna se rozestoupla a na zemi pod vli­ vem přímých paprsků slunečních nastaly veliké změny, nový radostný život. Nekonečně požehnanějším než světlo slunce je »novému stvoření« Církvi svaté ten okamžik působení Bož­ ského Spasitele, kdy ustanovil Nejsvětější Svátost Oltářní. Až do té chvíle Láska Boží zářila člověku jako odrazem se všech věcí stvořených. V Nejsvětější Svátosti září přímo. T u pod způsobou chleba je On sám, Dárce všeho dobra. Způsoba chle­ ba je viditelným znakem Jeho přítomnosti jako Boha a člově­ ka, jako Vykupitele z hříchu a jako Spasitele k životu věčné­ mu. Chléb je nejvzácnější dar této země, dar, který uzrál v pa­ prscích slunce. Způsoba chleba je velice významná. Tato způ­ soba mluví k nám: »Zde je skryt nejvzácnější dar pro tebe, uzrálý v paprscích Boží Lásky, dar, který tě zachrání od smrti a který ti dá život věčný.« A nejenom dar. Zde je výjimečně darem Dárce sám. Slunce nemůže dát lidem sebe. Posílá jenom své paprsky. Paprsky sluneční se jaksi vtělují v zrnka klasu a v hrozny vína. Ježíš Kristus, druhá Božská Osoba, činí m no­ hem více. Dává nám nejenom několik paprsků své Božské Osoby, ale dává se nám celý ve svatém přijímání. (Zelený Čtvrtek). . »Měsíc« —"Církev. »Hvězdy« — biskupové a kněží. Ve Večeřadle se ukazuje po prve Slunce-Nejsvětější Svá­ tosti. Ale nejenom to. Ve Večeřadle také povstává Církev, kte­ 35

rá bere nadpřirozené světlo Milosti od Ježíše Krista jako mě­ síc bere světlo od slunce. Ve Zjevení svátého Jana měsíc symbolisuje Církev (slyšící). Ve Večeřadle ustanovuje a světí je­ žíš Kristus své »hvězdy« apoštoly-kněze a biskupy, kterým už dříve říkával: »Vy jste světlo světa.« Také ve Zjevení svatého Jana jsou biskupové a kněží symbolisováni »hvězdami« (Cír­ kev učící). Tak vypadá »čtvrtý den« »nového stvoření«, den, který přinesl duším nový život a novou, dosud nepoznanou radost, že Bůhj Zdroj všeho světla a všeho života, září člověku ze sva­ tostánku, z bezprostřední blízkosti. »Chléb s nebe dal jsi jim - všecko potěšení v sobě obsahující.« I na tom to díle má Duch svatý podíl, neboť On učinil nám Boží Tělo v těle Rodičky Boží. T ři živočišné pudy hříchem zbujnělé: žádost těla, žádost očí a pýcha těla (násilí) a duše (odboj proti Bohu). V pátém a šestém dni prvního stvoření stvořil Bůh živo­ čichy všeho druhu: ryby, ptactvo, zvířectvo. Tělesné vlast­ nosti těchto živočichů jsou jaksi shrnuty v těle člověka, tak­ že někteří badatelé a filosofové přišli na myšlenku, že člověk byl napřed rybou, potom ptákem, pak zvířetem a pak teprve se vyvinul v člověka. Jisté je, že člověk má v sobě živočišné pudy. Hříchem byla ztracena nadpřirozená nadvláda duše nad těm ito tělesnými živočišnými pudy. Nejzhoubněji působí v člověku: nezřízené žádosti tělesné, sobecká chtivost po věcech, aby si je mohl přivlastnit jako ma­ jetek i tehdy, když nemá na ně práva, a konečně žádost pýchy života po naprosté neodvislosti, po neodvislosti i od svrchova­ nosti právoplatného pána. Žádost těla, žádost (chtivost) očí a pýcha života jsou vlastně živočišné pudy. Člověk je povinen tyto pudy ovládat a řídit podle Božích přikázání. Po pádu do hříchu nabyly tyto pudy veliké síly a strhují člověka k nej­ těžším hříchům: tělesného požitkářství, sobecké hrabivosti a pyšného násilnictví. Duchovní pýcha obrací se proti Bohu sa­ mému nevěrou a bezbožností. Vývojová linie těla křesťanova. Tak mnohý člověk ovládaný nezřízenými pudy a žádostmi 36

Všichni byli nap ln ěn i D uchem svatým a počali m luviti jin ý m i jazy k y . . . Sk. 2, 4. Str. 28.

těla žene se za předmětem* těchto pudů a žádostí jako živočišný typ poživačnosti »žralok« z říše ryb. Mnozí nechávají se ovlád­ nout nezřízenou žádostí po pomíjejících statcích, které nemají stálosti, a podléhají brzkému zániku. Tak se podobají po této strance živočišnému typu »supa« z rise ptactva, který slídí po mršinách hnilobou zachvácených. Když chtěl Duch svatý stvořit člověka jako »nové stvoření,« musil dát světu nadpři­ rozený lék proti »žádosti těla« a »žádosti očí,« musil mu dát nadpřirozenou schopnost (milost), aby ze »žraloka« a »$upa« se stal člověkem, to jest nadpřirozeným obrazem a podobou Boží. /

V*

V* V

/

V /V

1

/ 1 / 1 /

37

P á tý d en » n o v éh o s tv o ře n í:« L ék p r o ti žád o sti tě la a žád o sti očí. P ro stře d e k k n a d p řiro z e n é p ro m ě n ě dáv á člo v ěk u p á tý den » n o v é h o stv o řen í.« Ježíš K ristu s tr p í n esm írn é m u k y n a svém T ěle b ič o v á n ím , tr n ím k o ru n o v á n ím , u k řiž o v á n ím za h říc h y p o v sta lé z n e z říz e n ý c h tě le sn ý c h žád o stí o d A d a m a až d o p o sled n íh o člověka. T ělesn é u tr p e n í Ježíše K rista stáv á se v d íl­ n ě D u c h a sv á té h o M ilo stí p o m á h a jíc í k o v lá d n u tí v šech těles­ n ý c h n á ru ž iv o stí. D o p á té h o d n e » n o v éh o stv o řen í« p a tř í tak é, že Ježíš K ristu s v zd áv á se v šeh o m a je tk u , v šeho, co m ů ž e n a ­ z ý v a t svým , i p o sle d n íh o šatu , i své B ožské a V y k u p ite lsk é C tí. A z to h o to » v zd án í se« v šeho činí D u c h sv a tý lék a p ro s tře ­ d e k k p ro m ě n ě člov ěk a, ab y d o k o n a le p ře m á h a l »žádost« p o s ta tc íc h to h o to světa, ať se jm e n u jí: m a je te k , b o h a tstv í, sláva. T ím , že Ježíš K ristu s tr p í n a celém svém T ěle, D u c h sv a tý p ř i­ p ra v u je p ro člo v ěk a » n o v é tělo ,« k te ré p ře m á h a jíc živ o čišn o u n íz k o s t b u d e Je h o d ů s to jn ý m ch rám em . (V elk ý p á te k .) V šestém d n u lé k p r o ti n ásiln ick é p ý še těla: n a d p řiro z e n á lásku k b ližn ím u . V šestém d n i s tv o ře n í p o v s tá v a jí z v ířa ta , k te rá jso u o v lá­ d á n a p u d e m p y šn é a d rav é n e p o d d a jn o sti i v ů č i p rá v o p la tn é ­ m u p á n u a k rá li sv ěta: člo v ěk u . T y p e m ta k o v é h o p y šn é h o a n e p o d d a jn é h o d rav ce m ů ž e b ý t zv láště ty g r. U zk ažen é p ř ir o ­ z en o sti lidské jeví se i ta to n e d ů s to jn á člo v ě k u v la stn o st: n á ­ silná p ý ch a. O v lá d á n n á ru ž iv o stí n ásilné p ý c h y v rh á se člo v ě k n a člověka, silnější n a slabšího a v ra ž d í a ničí. T o je p ý c h a sil­ n é h o těla ja k o je m ezi z v ířa ty . Ježíš K ristu s v »šestém dn i« n o ­ v é h o s tv o ře n í stal se ta k p o k o rn ý m , že n ech al lid em z m a řit svoji ž iv o tn í tě lesn o u sílu a že n ech a l své tě lo b ezm o cn é v h r o ­ bě. V to m to d n i » n o v éh o stv o ře n í« tv o ř í D u c h sv. lék p r o ti n ásilné tělesn é pýše: » n a d p řiro z e n o u lásku« Č lověka k člo v ěk u , i k n ep říte li. T a to láska p r ý š tí ze záslu h Ježíše K rista. P r o ti b ez b o ž n é pýše d u ch a: n a d p řiro z e n á láska k B ohu. S tv o ře n í člo v ěk a v šestém d n i p rv é h o stv o ře n í n estalo se je d n ím ú k o n e m B ožím , n ý b r ž d v o jím . N e jp rv e stv o řil B ůh tělo , p o to m s tv o řil duši a spojil ji s tělem . T ě le m zařa d il S tv o ­ 38

řite l člo v ěk a m ezi živ o čich y , duší h o u čin il p o d o b n ý m a n d ě ­ lů m . D u še m ěla v lá d n o u t tělu . K to m u d o stala o d S tv o řite le n a d p řiro z e n o u sílu, ta k ž e jí b y lo sn ad n é p o d r o b o v a t tě lo ve v šech v ěce ch V ů li Boží. T o to p o k o rn é a po slu šn é s ro v n á v á n í s V ů lí B oží m ělo rá z n a d p řiro z e n é lásky k B o h u , k te rá b y la z v lá štn ím d a re m B o žím (n ezaslo u žen ý m a n eza slo u žiteln ý m ). A p rá v ě duše A d am a a E v y to b y la, k te rá se n ech ala s tr h n o u t p ý c h o u s a ta n o v o u a z tra tila ta k lásku k B ohu.

C o p y šn á duše A d a m o v a zkazila, p o k o rn á D u še Ježíše K rista o b n o v ila: v ěčn é sp o jen í oslavené duše s o slav en ý m tělem . O b ě to v á n ím T ě la a K rv e Ježíše K rista b y l d á n zá k la d k n o ­ v é m u p o sv ěcen é m u » tělu k řesťan a.« A le ta k é duše p o tře b o v a la zák lad svého p o sv ěcen í a n o v é h o n a p řiro z e n é h o ž iv o ta. D uše, n a p ln ě n á p ý c h o u sa ta n o v o u , to byla, k te rá z tra tila lásk u B oží a zkazila n a d p řiro z e n ý o b ra z B oží v člo v ěk u . T a k z tra til člo ­ v ě k p rá v o n a n a d p řiro z e n é n e sm rte ln é sp o jen í duše s tělem . N ásiln é o d d ělen í duše o d těla s m rtí stalo se tre s te m za p y šn é p o z d v iž e n í p r o ti sv ém u S tv o řiteli. Ježíš K ristu s, ab y z n o ­ v a získal n a d p řiro z e n é n e sm rte ln é sp o jen í duše s tě le m , n e ­ ch áv á svoji B o žsk o u D u ši v n ásiln ém o d d ělen í o d T ěla o d p o ­ čívajícího v h ro b ě . S v ý m p o k o r n ý m o d d ělen ím D u še o d T ěla a sesto u p en ím d o p ře d p e k lí p o sk y tu je d u ším lid sk ý m lék p r o ti n á sle d k ů m b ezb o z n é p ý c h y . O d d ě le n í D u še o d T ě la Ježíše K rista b y lo k o ru n o u » n o v éh o s tv o ře n í D u c h a s v á té h o « a s tv o ­ ře n ím »n o v é duše,« k te rá b u d e m ít n á r o k n a v ěčn é sp o jen í s »oslaveným tělem .« (Bílá so b o ta).

Z m rtv ý c h v s ta lý Ježíš K ristu s v z o r D u c h e m sv a tý m s tv o ře n é h o člověka. O b ra z e m d o k o n a lé h o » n o v é h o č lo v ě k a ,« v y šléh o z d íln y D u c h a sv á té h o p ř i » n o v ém stv o řen í« v » n o v ém šestidenní,« je Z m rtv ý c h v s ta lý Ježíš K ristu s. Je h o Z m rtv ý c h v s tá n í p a tř í ještě d o »šestého dne« » n o v éh o stv o řen í.« S lavné N a n e b e v s to u p e n í a P osazení n a P ra v ic i B o h a O tc e je » sed m ý m d n e m o d p o č in ku« tv o rs tv a p ro m ě n ě n é h o D u c h e m s v a tý m v e v ěčn ě b laže­ né d ítk y Boží. 39

T a k sv a tý Pavel! P ro č jsm e to všeck o uváděli? A b y c h o m p o c h o p ili n e sm ír­ n o s t to h o , c o k o n a l D u c h s v a tý v člo v ěk u a co n eu stále ještě k o n á v nás. S v atý P av el to nap sal tím to zp ů so b em : » P rv n í člo v ěk A d a m stal se živ o čich e m žijícím , p o sled n í A d a m (Ježíš K ristu s) d u c h e m o živ u jícím . N e n í v šak d řív e to , co jest d u ­ c h o v n í, n ý b rž to , co jest živočišné, p o to m to , c o jest d u c h o v ­ ní. P rv n í člo v ěk jsa ze zem ě b y l p o zem sk ý , d r u h ý člo v ěk jsa s n eb e jest nebeský. J a k ý b y l o n e n p o zem sk ý , ta k o v í jso u té ž ti, k te ří jso u p o zem ští, a ja k ý jest te n n eb esk ý , ta k o v í jso u i ti, k te ří jso u nebeští. P r o to ja k o jsm e nesli o b ra z p o zem sk é h o , nesm e té ž o b ra z neb esk éh o .« 2. K o r. 15, 4 5-49. A n a jin ém m ístě píše sv a tý Pavel: » . . . v K ris tu Ježíši n e p la tí n ic an i o b řeza n o st, ani n e o b ře z a n o st, n ý b rž n o v é s tv o ře n í.« G al. 6 , 15. M o d litb a p ro rá ž í nebesa. V e v ečeřad le n a S io n u b y la s h ro m á ž d ě n a m alá C írk e v K ris­ to v a ja k o sem én k o h o řčič n é. S n e v ý slo v n o u d ů v ě ro u v p řislí­ b e n í svého P án a a Spasitele v čele s R o d ič k o u B oží o te v írala ta to v p o č tu m alá, ale d ů v ě ro u silná C írk e v b rá n y nebes D u ­ c h u sv atém u . J in ý m i slovy, se ste jn ý m obsahem . C o se m o d lila, je o b sažen o v p ře k rá s n é m c írk e v n ím h y m n u k D u c h u sv atém u . Slova b y la složena p o zd ěji, ale o b sah to h o ­ to h y m n u nesl se p o d e v ě t d n í k n e b i u ž te n k rá te : »D uše sv a tý sestup v nás, - vyšli n á m svůj nebes jas, - p a ­ p rs k e m ra č o z á řit. O tč e c h u d ý c h , sestup k n á m - d árce d a rů , p řijď ty sám , - ty , k te rý ž jsi srd ce svitj T ěšiteli ve strastec h , - slad k ý h o s te duší všech, - sladkýs o k řív á n í klid. O d p o č in e k je tv ů j d ar, - c h lá d k e m jsi, k d y ž p álí žár, - v p lá V* /V vv* ci um is p o tě šit. Světla z á ř tv á p ře b la h á - ve h lo u b srd ce zasahá - n a p lň jí svůj v ě rn ý lid! B o žstv ím sv ý m n á m v y jd i v s tříc - jin ak v lid ech n e n í n ic v še c k o m ů ž e u šk o d it. 40

K aln é očisť o d k alu , - zav laž, c o sch n e v ú p alu , - ra n ě n é ra č vyléčit! Z tu h lé račiž o h ý b a t, - za h ře j ta m , k d e s tu d í ch lad , - n a scestí ra č v ů d c e m b ý t! R ačiž v te b e v ěříc ím , - D u še sv atý , v ě rn ý m sv ý m - S ed m ero své u d ělit! C tn o s ti záslu h u ra č d át, - spásně dej n á m u m íra t, - ve v ěčn é dej slasti žít! P ů v o d ce v ešk eré síly. D u c h sv a tý vyslyšel d e v ítid e n n í m o d litb u s v a tý c h a p o što lů a sesto u p il n a n é v n ed ěli rá n o d esáté h o d n e p o N a n e b e v s to u ­ p e n í P áně. S ilný h u k o t, k te r ý slyšel celý Jeru salem , b y l o d ­ zn a k e m m o c i D u c h a sv átéh o . T a to m o c D u c h a sv á té h o z p ů ­ sobí, že z v u k E vangelia b u d e slyšeti celý svět.

Stačí M u o k am žik . P říc h o d D u c h a sv á té h o stal se n áh le. N á h lo s t je v la stn o stí D u c h a sv átéh o . M n o h o lidí zak u sí Je h o n á h lé h o p říc h o d u . M e­ zi o sta tn ím i b u d e to i sv a tý P avel, jenž ta k řk a v je d in ém o k a ­ m ž ik u b u d e p ro m ě n ě n p ře d b ra n a m i D a m a šk u z n e p říte le C ír ­ k v e Ježíše K rista v n ejv ětšíh o apoštola. P říb y tk y D u c h a sv átéh o . C elý d ů m se n a p ln il D u c h e m sv atý m . N e je n o m p ř íto m n í apoštolé, ale i celé stav en í, v n ě m ž se z d rž o v a li, b y lo p o sv ě­ ceno. T a k b u d e p osv ěcen a celá b u d o v a C írk v e svaté. T a k p o z ­ ději b u d o u p o sv ě c o v á n y k a to lic k é c h rá m y , D u c h sv a tý je b u d e n a p lň o v a t sv ý m p o k o je m a b lahem . O h e ň je o d z n a k e m D u c h a svátéh o . V id ite ln ý m z n a m e n ím D u c h a sv átéh o b y ly o h n iv é ja zy k y . U ž ve S ta ré m Z á k o n ě zjev o v al se B ů h lid em v p la m e n e c h o h n ě : M ojžíšovi v h o říc ím k eři, Tsraelitům n a h o ře Sinaji. S v ět­ lo sed m iram en n é h o sv ícn u ve sv a ty n i s ta ro z á k o n n í b y lo o b ra ­ zem sedm era d a rů D u c h a svátého. 41

Jindy milost, nyní Osoba Ducha svátého, Duch svatý nenechával nikdy lidstvo bez svého působení. Působení Ducha svátého dotýkalo se nejenom židů, ale i po­ hanů. N yní však, jak píše svatý Augustin: »Nebyl Duch svatý u apoštolů jenom svým působením, nýbrž svojí Osobou, a do připravených nádob vylila se nejenom vůně, nýbrž sama pod­ stata nebeského Balsámu, když Duch svatý jako Dárce Pravdy, jako H ost Lásky a jako Duch Obnovitel k lidem zavítal a s ni­ mi se spojil a tak největší přislíbení Boží Starého Zákona vy­ plnil.« Očištění je posvěcení. Oheň má jedinečné blahodárné účinky: očišťuje a osvěcuje. Zlato v ohni se čistí, aby bylo ryzím zlatém. Tentýž účinek mělo sestoupení Ducha svátého na apoštoly. Byli očištěni a posvěceni už Kristem Pánem. Byli zlatém v Církvi svaté. Ale přece ještě leccos z pozemskosti na ních lpělo. Oheň Ducha svátého je očistil ode všech nedokonalostí, které by se nebyly srovnávaly s důstojností úřadu apoštolského. Protože se dobře připravili na příchod Ducha svátého, stalí se ryzím zlatém, určeným k ozdobě síní nebeských. Základ k nejvyšší dokonalostí: svaté biřmování. Duch svatý nesestoupil jenom na apoštoly, Při svatém biř­ mování sestupuje Duch svatý na biřmovance. Podle přípravy, projevují se i účinky. Veliká touha, hojné modlitby, svátá zpověď a svaté přijímání a dobré skutky otevírají Duchu sva­ tému bránu duše dokořán. Svatí mohou nám potvrdit, že to byl Duch svatý, který jim dal základ k dokonalostí a svatosti při svatém biřmování. Duch svatý chce v každém stvořiti »nového člověka«. Duše se stává novým stvořením. Malý svět duše prodělává v jediném okamžiku, kdy biskup položí ruku na hlavu biř­ movance, maže svatým křižmem a říká: »Znamenám tě zna­ mením kříže a posiluji tě křižmem spasení ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého«, . . . šestý den nového stvoření. 42

Účinky Ducha svátého na biřmovance, který se dobře připravoval. Nové světlo Ducha svátého, obloha pokoje a míru - s ovzdu­ ším milosti Ducha svátého, pevné rozhraničení dobrého a zlé­ ho, vzrůst a rozkvět všech ctností Božských i mravních, otevření duše Slunci: Ježíši Kristu v Nejsvětější Svátostí, spa­ nilé luně: Církvi svaté a úchvatnému svitu hvězd apoštolských biskupů a kněží, nová síla přemáhající trojí tělesnou žádosti­ vost: požívačnost, sobectví a pýchu života, nová záruka ne­ smrtelné budoucí slávy těla, chrámu Ducha svátého, a po­ vznesení duše k nejdokonalejší podobě Boží . . . to jsou účinky příchodu Ducha svátého do duše. Kde se tyto účinky nedo­ staví, tam se stala chyba. Odstraněním chyby a vroucím zadostučiněním Duchu svatému je možno zachytit nevýslov­ nou milost a dary Jeho. Při svatém biřmování nesestupuje už Duch svatý v podobě ohnivých jazyků. Viditelným znamením při této svátosti je kladení ruky biskupovy a pomazání svatým křižmem ve zna­ mení kříže. Podoba ohnivého jazyka nebylo velké znamení. A toto ještě nepatrnější znamení než byly ohnivé jazyky má v sobě hluboký význam. Kříž naznačuje, že pro zásluhy Ježíše Krista Ukřižovaného dává se biřmovanci Duch svatý. Ale současně je znamení svátého Kříže biřmovanci posilou, aby se za víru v Ježíše Krista Ukřižovaného nikdy nestyděl.' Znamení svátého Kříže rozžehá skrze Ducha svátého nové m ohutné světlo* víry, naděje a lásky v duši. Svaté křižmo je smíšenina olivového oleje a balsámu. Olejem se pomazávali zá­ pasníci. Biřmovanec je Duchem svatým posílen, aby se stal bojovníkem a zápasníkem pro zájmy Ježíše Krista, proti peklu a ovšem také proti tělu a světu. Balsámem se napouští m rtvé tělo, aby nepropadlo hnilobě. Duch svatý bude chránit biř­ movance, před nejstrašnější hnilobou hříšných náruživostí a vášní, bude mu poskytovat milost k vzrůstu vonných ctností. »Ale«i To všecko je velice krásné. Ale má to všecko také svoje: 43

»ale«. D u c h sv a tý tv o ř í n o v é h o člo v ěk a, — ale — člo v ěk m u sí m ít d o b ro u v ů li sp o lu p ů so b it. »M ůj Ježíši, dej m i d o b ro u a p e v n o u v ů li sp o lu p ů so b it s D u c h e m s v a tý m .« Jed en z m n o h ý c h zev n ějších d arů . A p o što lé k ro m ě v n itř n íc h d a rů a m ilo stí d o stali o d D u c h a sv atéh o zevnější d a r: m lu v iti ro z lič n ý m i ja zy k y . T e n to d a r b y l v e lik ý m zá z ra k e m m o c i D u c h a sv atéh o , k d y ž p o v á ž ím e ja k n esn ad n é je n a u č it se m lu v it cizím ja zy k em . A p o što lé b y li v y u č e n i rázem . N e b y lo tře b a , ab y se zd rž o v a li u č e n ím se ci­ z ím ja z y k ů m . T ím to d a re m jim p řip o m n ě l D u c h sv a tý jejich ap o što lsk ý ú k o l, u lo ž e n ý Ježíšem K ristem : » Jd ěte a u č te vše­ c k y n á r o d y .« » N á ro d ů v šech jazy k o v é.« A h n e d ta k é jim b y la d án a p říle ž ito st k p ra k tic k é m u p o ­ u ž ití cizích ja zy k ů . M o h u tn ý h u k o t p ř i sesto u p en í D u c h a sva­ té h o p řiv o la l n a S ion v elik é z á stu p y c izin ců s h ro m á ž d ě n ý c h v Jerusalem ě n a sv átk y , an eb o p ře b ý v a jíc íc h trv a le již v Je ­ rusalem ě, k a m přišli m n o z í u m ř ít: P a r th o vé, o d K asp ick éh o m o ře, M éd o v é o d ú s tí E u fra tu a T ig rid u , E lam ité z áp a d n ě od B abylonie, k a m ro k u 722. m n o h o Isra e litů b y lo o d v e d e n o d o zajetí. N ě k te ří b y li p říc h o z í z M eso p o tam ie, z p o říč í E u fra tu a T ig rid u , z M alé A sie z P o n tu a K ap ad o cie, z F ry g ie, P am fylie, z E g y p ta v A frice, z Ř ím a v Itálii, z o s tro v a K ré ty , ale ta k é z v ý c h o d n íc h k ra jin A ra b ie a jistě ještě z m n o h ý c h zem í a n á ro d ů . B yli to p o n ejv íce židé z o n ě c h k ra jin , ale m ezi n im i b y lo ta k é h o d n ě p ro se ly tů , k te ř í z p o h a n ů ch těli se s tá ti v y ­ zn av ači n á b o ž e n stv í žid o v sk éh o . P o d k a z a te ln o u sv atéh o P etra. V te n to p a m á tn ý d en a v t u t o slav n o u ch v íli b y lo p o d sch o ­ d ištěm večeřad la n a S io n u o p ra v d u sh ro m á ž d ě n í n á ro d ů : zá­ stu p ci te h d y z n á m ý c h n á ro d ů , zástu p c i tř e c h p o to m k ů N o e m o v ý c h : Sem a, C h am a, Jafeta. S em ité b y li Židé, A rab o v é, E lam ité, M e s o p o ta m c i. . . Z C h a m itů jso u jm e n o v á n i: E g y p ­ ťané, L ib y o v é, a C y réň an é . Z Ja fe to v c ů , n eb o -li, ja k se n y n í řík á A rijců , b y li tu P a rth o v é , M ed o v é, K ap ad o k o v é, F ry g o v é, Římané. .. 44

Z ačíná se sjed n o co v a t, co satan ro z p tý lil. K d o b y si n e v z p o m n ě l n a ro z c h o d lid stv a u v ěže a m ěsta b a b y lo n sk é h o . C o z p ů so b ilo n e sv o rn o st v lidské ro d in ě? O d p a d o d B oha, o d sp ráv n é v ír y v N ě h o , o p u ště n í Je h o p řik á z á n í. V ý v in rů z n ý c h řečí a ja z y k ů b y l p říč in o u ro z d ě le n í lid stv a v n á ro d y . N e z n a lo st B oha a Je h o p řik á z á n í n ed o p o u ště la , ab y se lid stv o m o h lo zase sejít v je d n é v elik é ro d in ě n á ro d ů . A p ř e ­ ce n em ělo ta k b ý t n a v ž d y . Ježíš K ristu s p řišel lid stv o zase sp o ­ jit v je d n u ro d in u : C írk e v , slo žen o u z o b y v a te l v šech n á ro d ů světa. »B ude jed en o v čin ec a jed en p a s tý ř.« V sjed n o co v á n í je spása a z á c h ra n a lidstva. B ů h spojuje, satan ro z p ty lu je . V i­ d ím e, ja k m o h u tn ě začalo B ožské p ů so b en í D u c h a sv átéh o p ř ita h o v a t n á ro d y d o C írk v e . S tará z b ra ň satan o v a: p o sm ěch . M ezi sh ro m á ž d ě n ý m i nescházeli an i fariseo v é a zák o n ici, k te ří p ře d p ad esáti tře m i d n y stáli p o d k říž e m Ježíše K rista. T itíž , k te ří te h d y volali: »Jsi-li S yn B o ž í . . .« A n y n í nenašli jin éh o v y sv ětlen í, k d y ž v iděli a slyšeli zn a m e n í D u c n a sv átéh o n a ap o što lech : »Jsou p ln i slad k éh o vína.« T e n k r á t i dnes: u silo v n ý b o j p r o ti je d n o tě v C írk v i Boží. V šecko se t o o p ak o v a lo a o p a k u je stále v d ějin ách C írk v e K risto v y . K d e ž to D u c h sv a tý s tv o řil a u d rž u je je d n o tu C ír k ­ v e svaté, ď ábel sv ý m i n á h o n č ím i sn aží se ro z b íje t je d n o tu C ír k ­ v e z ak lád án ím a v y n alézán ím rů z n ý c h b lu d n ý c h u čen í a faleš­ n ý c h se k tá řsk ý c h n á b o ž e n sk ý c h sp o lečn o stí. K d y ž si D u c h sv a tý p o z n a m e n á v á svoji C írk e v v e lik ý m i z n a m e n ím i p o d iv u ­ h o d n é h o ro zv o je , v elik ý m i sv átý m i, k te ř í k o n a li z á z r a k y . . . lidé d o b ré v ů le ze všech n á ro d ů žasn o u a d iv í se, o c h o tn ě p ř i­ jím ají v íru , k te rá je ta k m o c n ě o sv ěd čen a m o c í B oží. Z a tv rz e lí fariseové po sm ív ajíce se p ra v í: » Jak se ta C írk e v o p o v ažu je, c írk e v ja k o c írk e v , z á z ra k y jsou k la m . . .« N ejso u dílem D u c h a sv átéh o ta k zv an é n á ro d n í círk v e , ale jsou dílem to h o , k te r ý z d o p u š tě n í B o žíh o , ab y se u k áza la v ě r­ n o st B o h u a C írk v i Ježíše K rista, m á m o c , ab y n ásilím , ú s k o ­ k em , lží zasah o v al d o B o žíh o díla sjed n o cen í n á ro d ů . » K d o n en í se m n o u , p r o ti m n ě jest, a k d o n e sh ro m a ž ď u je se m n o u , 45

ro z p ty lu je .« L u k . n , 23. T ě m ito slo v y B o žsk ý Spasitel o d p o ­ v íd á všem , k te ř í u v ád ějí své d ů v o d y k z a k lád án í fale šn ý c h círk v í. Z á k la d C írk v e je n e ro z b o rn á S k ála-P etr. A zase p o v stá v á sv a tý P e tr ja k o v ů d c e a n ejvyšší p a s tý ř C írk v e K risto v y , o s ta tn í sv atí ap o što lé p o v stá v a jí s n ím , ab y se hájili p r o ti z lo v ů li fariseů, k te rá n e m o h o u c se u p la tn iti n i­ čím v á ž n ý m a o p ra v d o v ý m , sahala v ž d y c k y k ú to č n é z b ra n i p o sm ěch u . S lovo sv átéh o P e tra b y lo p ro sté , jasné a p ře sv ě d ­ čivé. J a k se to stalo, že ap o što lé m lu v í rů z n ý m i ja zy k y . V y p ln ilo se, co B ů h p ře d p o v ě d ě l sk rze p r o r o k a Jo ele (2„ 2 8-32). S v atý P e tr u v á d í p r o r o c tv í n e do slo v a, ale v o ln ě , n ě ­ k te rá slova h n e d v y k lá d á. M ísto p ů v o d n íh o slova » P o to m . . .« p ra v í ap o što l: »1 stan e se v d o b ě p o s le d n í. - . ,« to jest p ře d ro zeslán ím ap o što lů d o v šech n á r o d ů . . . V še lik ý m tě le m . . . m yslí sv a tý P e tr v p řiz p ů so b e n é m sm yslu u ž n e celý n á r o d israelský, ale t y v y v o le n é z n á ro d a , k te ř í u v ě řili v Ježíše K ris­ ta . N a tě c h to v ě říc íc h u k á ž í se ú č in k y v y lití D u c h a sv átéh o p ro ro k e m Jo elem p ře d p o v ě d ě n é h o . Je d n ím z tě c h to ú č in k ů v y lití D u c h a sv átéh o je n y n í p ro je v e n á zn a lo st cizích ja z y k ů u ap o što lů a u č e d n ík ů . C o d řív e n ezn ali, n y n í d o b ře zn ají, jso u ­ ce osvíceni D u c h e m sv atý m . P ro ro c i B o h em p o slan í n ezn a li sam i ze sebe b u d o u c íc h a v z d á le n ý c h věcí, ale o sv ícen ím D u ­ ch a sv átéh o je p o z n á v a li v e v id ě n íc h a snech. T a k é to h o to d a­ r u se b u d e n y n í d o stá v a t o d D u c h a sv átéh o n e je n o m n ě k te ­ rý m , ale m n o h ý m . T a k se b u d e v íra tím m o c n ěji šířit. N o v ý d o k o n a lý řá d m ezi lidm i. D u c h sv a tý b u d e p o sv ě c o v a t a o sv ěco v at všecky, k te ří u v ě ­ ří, n e b u d e ro z d ílů stav ů , n eboť i n a o tr o k y a o tr o k y n ě sesto u ­ p í a je ú č a stn ý m i u čin í sv ý ch d a rů . S lu že b n ík y a služebnice­ m i m ín í v e v ý k la d u sv. P e tr sk u te č n ě n ejn ižší stav sp o lečn o sti lidské. P o z o ru h o d n é je, že B ů h n a z ý v á t y t o p o sled n í lidi v ús­ te c h J o e lo v ý c h i P e tro v ý c h »svým i.« T a k sv. P e tr, h la v a C írk ­ ve, h n e d n a p o č á tk u jejíh o p ů so b e n í p ro h la šu je n a p ro s to u r o v ­ 46

n o c e n n o s t všech lidí p ř e d B ohem . O tu t o ro v n o c e n n o s t v šech lidí a všech s ta v ů p o v e d e C írk e v n e sm írn ý sta le tý b o j s p o ­ h a n s tv ím , k te ré n e p o č íta lo o tr o k y a o tr o k y n ě m ezi p ln o ­ p rá v n é o b čan y , b a často n e p o č íta lo je ani m ezi lidi a za c h á ­ zelo s n im i ješté h ů ře , n ež se zach ází s d o m á cím i z v ířa ty . T a k é žen a n ezn a m en ala u m n o h ý c h p o h a n s k ý c h n á ro d ů n ic víc n e ž o tr o k y n i m u ž o v u , v y d a n o u n a p ro s to je h o lib o ­ vůli. »Ž ena n em á d u š e . . . « o d v ážili se tv r d iti i p o h a n š tí filo ­ sofové a spisovatelé. K o n ečn ě p řišlo o sv o bo zen í. S v atý P av el n e p ře sta n e k á z a t a p s á t ve sv ý ch listech: »N eb o ť všich n i, k te ří jste b y li v K ris tu p o k řtě n i, K rista jste oblékli. T u n e n í Ž ida ani p o h a n a , ani o tr o k a ani sv o b o d n ík a, n e n í m u ž e an i žen y , neboť v šich n i jste jed en v K ris tu Ježíši.« G al. 3, 27. 28, N a zem i k re v , o h eň , p á ra a d ý m . . . N a o b lo ze z n a m e n í n a s l u n c i . . . P ro ro k Jo el i sv a tý P e tr stav í Israelitů m n a pam ěť k o n e c světa. V šecka ta v elik á a v ý z n a m n á z n a m e n í n a zem i i n a n eb i se s ta n o u p ře d u k o n č e n ím dějin lidstva. A tak! m ezi tím to z n a ­ m e n ím p říc h o d u D u c h a sv a té h o n a ap o što ly a m ezi o n ěm i p o sled n ím i zn a m e n ím i b u d e d lo u h á d o b a, k d y C írk e v p ů jd e sv ětem a b u d e v o la t n á ro d y k sobě. N e n í v n ik o m jin é m spásy n e ž v Ježíši K ris tu a J e h o C írk v i. P ro v šeck y n á ro d y a p r o v šeck y lidi p la tí slo v o p r o r o k a Joele: »K do v z ý v a ti b u d e jm é n o H o sp o d in o v o , spasen b u d e.« P r o r o k jm é n e m H o s p o d in o v ý m m yslí jm é n o Spasitele sv ěta Ježíše K rista. B ude m n o h o tě ch , k te ř í se b u d o u n a b íz e t za sp a­ sitele. A le spasitel světa jest je n o m jeden. P ro v šeck y n á ro d y a p ro v šeck y věky. S trašn á v ý čitk a. S v atý P e tr v líd n ý m i, ale d ů ra z n ý m i slo v y p řip o m ín á všem p o slu c h a č ů m o sobu Ježíše K rista. B ů h O te c H o p o slal a o sv ěd ­ čil Jeh o p o slán í m o c n ý m i sk u tk y , d iv y a z áz rak y . » V y jste H o znali, žil m ezi vám i. — V y jste h o sk rze ru c e b e z b o ž n ík ů u k ř i­ žo v ali a u sm rtili. B ů h v šak u m í i to n e jh o rší o b ra c e t k d o b ré ­ m u a ta k é i te n to n e jh o rší s k u te k u m u č e n í a u sm rc e n í v tě le ­ n é h o Syna svého B ů h O te c o d v ěčn o sti p řed v íd a l. V ě č n ý m 47

sv ý m ú ra d k e m u rčil, ab y o d so u zen í a s m rt n e v in n é h o Syna b y la zad o stiu č in ě n ím za h říc h y a v in y celého lid stv a. T á k v la stn ě n e je n o m v y , ale celé lid stv o m ělo sp o lu v in u n a Jeh o b o le stn é m u k řiž o v á n í a sm rti. M o u d ro st B oží p o u ž ila vaší zlé v ů le k v y p ln ě n í své V ů le a sv éh o M ilo srd en stv í. M o h l i Ježíš K ristu s říci, ja k ře k l k d y si Josef E g y p tsk ý b r a tř ím sv ý m : » N e v aším zám ěrem , n ý b rž v ů lí B oží b y l jsem p o slán sem .« D a v id je svědkem . P ře d p o v ěd ěl o slavení T ě la a D u še V y k u p ite le . B ů h O te c v zk řísil Syna svého. Z p ro s til H o b o lestí a ú z k o stí p o d sv ětí, to jest sm rti. P o d sv ě tí n e m o h lo z a d rž e t S yna B o žíh o v h ro b ě . T o věd ěl již p r o r o k D a v id a v 15. ž a lm u z m r tv ý c h ­ v stá n í V y k u p ite le p ře d p o v ě d ě l. V erš 8. až 11. to h o to žalm u p ro n e sl D a v id n e sám o sobě. H r o b D a v id ů v p ře c e je zn ám . D a v id došel v h ro b ě p o ru šen í. A le V y k u p ite l, je h o ž jm én em D a v id v e verši 8. až 11. m lu v í, m o h l o sobě říci: » . . . tě lo m é o d p o čin e v n ad ěji z m rtv ý c h v s tá n í, n eb o ť n en ech áš, B ože O tč e , duše m é v p o d s v ě tí,« (to jest v p ře d p e k lí, k d e o s ta tn í duše sp ra ­ v ed liv ý c h čekaly n a v y k o u p e n í), a n ed o p u stíš, a b y tv ů j světec zakusil p o ru še n í h n ilo b y v h r o b ě .« D a v id b y l p ro ro k e m . C elý n á ro d israelský h o za p r o r o k a u z n á v a l a věděl, že te n to žalm se v z ta h u je k V y k u p ite li, k te r ý p o d le B o žíh o p řislíb en í m ěl v z e jít z je h o p o to m stv a . P ro ro c tv í znali, ale n ero zu m ěli. Z e slov sv átéh o P e tra z je h o v ý k la d u p r o ro c k é h o ža lm u te ­ p rv e n y n í židé začali c h á p a t, že z m rtv ý c h v s tá n í P án ě b y lo p ře d p o v ě d ě n o . V y k u p ite l m u sil v s tá t z h r o b u a m u sil ta k u k á ­ zat, že se n a n ě m v y p ln ila p ro ro c tv í. V y z n á v á n í v íry v Ježíše K rista b u d í ú c tu an d ě lů i lidí. A n y n í sv a tý P e tr s ap o što ly v y s to u p il n a sch o d išti sió n ­ ském co n ejv íce d o p o p ře d í. — T o u ž n e b y l P e tr z n á d v o ří K aifášova. — T u je tím , čím h o c h tě l m ít Ježíš K ristu s: » . . . a b u d e te m i sv ěd k y v Jeru salem ě a p o v šem J u d sk u i S am ařsk u , a n o až d o k o n č in zem ě. »V tu t o v ěčn ě p a m á tn o u ch v íli dává apoštol P e tr zad o stu č in ěn í za své zap ře n í. P ře d tisíc o v ý m i zá­ 48

s tu p y hlásí se k Ježíši K ris tu ta k ra d o stn ě a nadšeně, že v zb u d il o b d iv a ú c tu . D o b ře v o lil P á n Ježíš, k d y ž P e tro v i ře k l: » T y jsi P e tr, to jest skála, a n a té skále v zd ělám C írk e v s v o u . . . « »Jsm e sv ěd k y « a to n e je n o m z m rtv ý c h v s tá n í Ježíše K rista, ale ta k é Je h o n a n e b e v sto u p e n í a p o v ý šen í n a p ra v ic i B o h a O tce. N e je n o m m y , ap o što lé, ale i v y . . . A tu k o n e č n ě jste sv ěd k y i v y , n eboť v id íte a slyšíte, že v y lil n a nás, ap o što ly a u č e d n ík y , D u c h a sv átéh o , ja k b y l slíbil. K d y ­ b y n e b y l oslaven u B o h a O tc e , n e m o h l b y D u c h a sv átéh o p o slati. A n e je n o m m y ap o što lé, a v y sam i, ale o p ě t i k r á l a p r o ­ r o k D a v id je sv ěd k em , n eboť v žalm u 109. p ře d p o v ě d ě l ne o sobě, ale o M esiáši: » R ek l P á n k u P á n u m é m u : Sed’ n a p r a ­ v ici m é . . . « T ě m i slo v y B ů h O te c m lu v í k e sv ém u S y n u a zve H o , ab y se posadil n a svůj t r ů n slávy a m o c i i se sv ý m oslave­ n ý m T ě le m ja k o P án a V y k u p ite l. — »A T o h o jste v y u k ř i­ žovali. « P o z n á n í n esm írn é n ev d ěčn o sti. K ázání sv átéh o P e tra b y lo p ro s tin k é , k rá tk é , ale d rtiv ě p ř e ­ svědčivé. P o slu ch ači k á z á n í sv átéh o P e tra p o c h o p ili, co se stalo n a V e lk ý p á te k ; že v y v o le n ý n á ro d , je m u ž d án a b y la všecka p řislíb en í a p r o ro c tv í, že te n to n á ro d svého V y k u p ite le , p ln é h o n esm írn é d o b ro ty a lásky, p řib il v n e n áv isti a n ev d ě č n o sti n a k říž. Papi*sky m ilo sti B oží ta v í ledy. »B odlo je do srd ce.« D o v ed em e si p o m y sle t, ja k jim asi b y lo , k d y ž m ilo st D u c h a sv á té h o jim v n ik la d o srdce. K d y ž sv a tý P e tr s n e s m írn o u žalo stí o p lak áv al celý ž iv o t své z a p ře n í, jak te p rv e m ěli čeh o o p la k á v a t ti t o židé, k te ř í v ícem én ě, p o k u d b y li s farizeji spolčeni, b y li b e z p ro s tře d n í p říč in o u u m u č e n í a s m rti P áně. M n o z í z n ic h b y li p o d k říž e m p ř i J e h o u k ř iž o ­ v án í. Snad si v t u t o ch v íli v z p o m ín a li, jak se u k řiž o v a n ý Ježíš K ristu s za n ě m o d lil: » O tče, odpusť jim , n eb o ť n ev ěd í, co činí.« A n y n í cítí ú č in k y je h o m o d litb y . L ed y srd ce se lá m o u . V ro u c í láska k U k řiž o v a n é m u , k te r ý za svoji n e k o n e č n o u lásk u došel ta k h ro z n é h o n e v d ě k u u v la stn íh o lid u , b o le stn á líto s t a u p řím n á z k ro u še n o st, p ro je v ily se slovy: » C o m á m e čin iti, m u ž i b ra tři? « 4

49

K d y ž se tě d o tk n e m ilo st, an i o k a m ž ik n ev áh ej. S v atý P e tr p o ta k o v é m ú č in k u sv ý ch slov a m ilo sti D u c h a sv atéh o žád á ih n e d p o k á n í. P o k u d je železo žh av é, je tře b a je k o u ti: » Č iň te p o k á n í a p o k ř tě n b u ď k a ž d ý z vás ve jm é n u J e ­ žíše K rista n a o d p u ště n í h říc h ů sv ý ch . . . « A p o što lští n o v o k n ě ž í. S v atí ap o što lé začali v y k o n á v a t svůj ú řad . K ázán í sv atéh o P e tra b y lo ú k o n e m u čitelsk éh o ú řa d u Ježíše K rista. U d ě lo v á n í sv á to sti k ř tu b y lo ú k o n e m ú řa d u k n ěžsk éh o . N a tř i tisíce lidí u v ě řilo slo v ů m P e tro v ý m , b y li p o k řtě n i, u ž n e k ř te m Jan a K řtite le , ale v e jm é n u Ježíše K rista. T o n e z n a m e n á , že b y ap o što lé k řtili je n o m jm é n e m Ježíše K rista, n eb o ť o d p o č á tk u se k ře s t u d ělo v al p o d le ro z k a z u B o žského Spasitele slovy: . . . N ., já tě k ř tím ve jm é n u O tc e i Syna i D u c h a sv atéh o . Sva­ tý P e tr činil sv ý m i slo v y ro z d íl m ezi k ř te m sv atéh o Ja n a K ř ti­ tele a k ř te m P á n a Ježíše. T e n to k r á t D u c h sv a tý v y k o n a l zv lá štn í m ilo stí i v šech n o to , c o jin d y b u d e m u sit v y k o n a t člo v ěk sám d o b ro u p říp ra v o u . P říp ra v a k e k ř tu sv atém u b y la te n to k r á t k rá tk á . P o stačilo v z b u z e n í v íry v Ježíše K rista, zá k la d n í p o u č e n í o n e jd ů le ž itě j­ ších v ěcech p o tře b n ý c h k e spasení, p a k v z b u z e n í líto sti n a d h říc h y a následoval k ře st. K řte m sv a tý m d o stalo se v ěříc ím o d p u ště n í h říc h u d ěd ičn éh o , v šech o so b n ích h říc h ů , o d p u ště n í všech časn ý ch i v ěč n ý c h tre s tů . A n e je n o m to , d o stalo se jim zvláště te n to k r á t n a p rv n í slav n ý H o d sv a to d u šn í p ře h o jn é m ilo sti a d a rů D u c h a sv atéh o . C írk e v zap u stila k o ře n y a z a ­ čala rů st. S v atý P e tr ry b á ře m duší. S v atý P e tr, p ln ý ap o što lsk é h o rliv o sti a lásky, p ln ý d o jm u tí a v d ě č n o sti k D u c h u sv atém u a k Ježíši K ristu , k te r ý p o žeh n a l te n to k r á t více n ež kdysi, k d y ž n a ro z k a z J e h o zajel n a h lu b in u a ro z e stře l sítě k lov en í, p o v z b u z o v a l n o v é v ěřící: »O b d rž íte d a r D u c h a sv atéh o . V žd y ť v á m p la tí to zaslíbení, i d ítk á m v a ­ ším a všem , k te ří jsou v dáli, k o lik jich k o liv p o v o lá P á n B ů h /V n a s.« 50

V z p o m ín k y p ř i ap o što lsk é p ráci. K d o d o v ed e v y p o v ě d ě t, ja k o u ra d o s t a ú tě c h u cítili sv atí ap o što lé ve slav n ý d en seslání D u c h a sv átéh o . Jistě si v z p o m í­ n ali s n e s m írn o u v d ěčn o stí n a slova P án a Ježíše p ři p o sled n í v ečeři: »Jest v á m u ž ite č n o , ab y ch já odešel, n eb o ť n eo d ejd u -li, U tě šite l n e p řijd e k v á m ; o d ejd u -li, p o šlu h o k v ám . K d y ž v šak p řijd e o n e n D u c h p ra v d y , n au čí vás všeliké p ra v d ě , n e ­ boť n eb u d e m lu v it sám o d sebe, n ý b r ž co uslyší, b u d e m lu v iti a p říš tí věci zv ěstu je v á m . . .« J a k o u cenu? D u c h sv atý , S tv o řite l n o v ý c h lidí, začal svoji n e s m írn o u p rá c i v C írk v i a ve světě. K ažd á duše p o k řtě n á D u c h e m sva­ tý m stala se a stáv á se n o v ý m světem , v zácn ějším n e ž celý v esm ír p ře d očim a B ožím a. K ažd á duše, k te rá se n ech ala a n e ­ ch áv á p ř e tv o ř it D u c h e m sv atý m , stáv á se ráje m p r o N e jsv ě ­ tější T ro jic i, stáv á se p a p rsk e m slávy v e v ěčn é k o r u n ě Ježíše K rista. Poznámka o počítán! hodin u Židů: V národě židovském se počítaly hodiny jinak než u ná8 nyní. Šestá hodina ranní podle našeho počítání byla u Židů dvanáctou. Poledne bylo hodinou šestou. Když sv. Petť praví: „vždyť jsou teprve tři hodiny na d e n .. . “ myslí tím naši devátou hodinu ranní.

51

Ž IV O T P R V N ÍC H K Ř E S Ť A N Ů . U Z D R A V E N I C H R O M É H O . T Ř E T Í ŘEČ P E T R O V A . Vzájemná láska prvních křesťanů — Denně na službách Božích a u svatého p řijí­ mání — Věřících přibývá — Prosící chromý — Uzdraven ve jm énu Ježíš — Lid žasne — P etr mluví — Ten ho uzdravil, jehož jste vy vydali na sm rt — Nevědomost vás omlou­ vá — Aby shlazeny byly hříchy vaše — Mojžíš předpověděl — Abrahamovi bylo přislí­ beno. Sk. 2, 42 — 3, 26,

42. T rvali pak v učení apoštolském , v (bratrském ) ob cová­ ní, v lám ání chleba a na m odlitbách. 43. N a každého přicháze­ la bázeň. T aké m n o h o d ivu a zázraků dělo se skrze ap oštoly v Jerusalemě. Bázeň veliká byla u všech. 44. V šick n i věřící drželi se pospolu a m ěli všeck y věci spo­ lečný; 45. statky i m ajetek m o v itý prodávali a rozdělovali je m eži všeck y, jak b ylo k om u potřebí. 46. D en n ě také trvali jednom yslně v e chrám ě, lámali po d om ech chléb, přijím ali p ok rm s veselím a p ro sto to u srdce, 47. a chválili Boha, m ajíce přízeň u všeh o lidu. Pán pak při­ p ojoval k n im denně ty , kteří přicházeli ke spáse. 3 , 1 . Petr a Jan šli d o chrám u k m od litb ě na h od in u devátou. 2. T u nesli jakéhosi m uže, k terý b yl ch rom ý ze živ o ta m at­ k y své. — Kladli h o každého dne ke bráně chrám ové, jm énem »Krásná«, aby prosil o alm užnu ty , kteří vcházeli do chrám u. 3. T en uzřev Petra a Jana, ani chtějí vejíti do chrám u, pro­ sil, aby dostal alm užnu. 4. A le Petr upřev naň s Janem oči řekl: »Pohled’ na nás.« 5. I hleděl na ně p ozorn ě očekávaje, že n ěco od n ich dostane. 6. Petr však řekl: »Zlata a stříbra nem ám , ale co m ám , to ti dám: ve jm énu Ježíše Krista N azaretsk éh o vstaň a choď .« 7. A v za v h o za pravou ruku p o zd v ih l ho. A hned u tvrd ily se n o h y i k osti jeho. 8. V y sk o čiv postavil se a chodil. V ešel s nim i do chrám u, chodě, poskakuje a chvále Boha. 52

Ve jm énu Ježíše Nazaretského vstaň a choď . . . ! Sk. 3, 6. Str. 52

9. V eškeren lid viděl h o, an ch od í a chválí Boha. 10. I p o ­ znali h o, že to je ten , jenž p ro alm užnu sedával u Krásné brány chrám ové a b yli naplněni úžasem a u strnutím nad tím , c o se m u přihodilo. 11. Poněvadž se však držel Petra a Jana, sběhl se k n im plit úžasu veškeren lid při p od lou b í, které slově Šalom ou n ovo. 12. U zřev to Petr, p rom lu vil k lidu: »M uži israelští, proč se d iv íte tom u aneb p roč hledíte na nás, jako b y ch o m svou m ocí nebo silou b y li učinili, aby ten to chodil? 13. B ůh Abra­ h a m ů v , B ů h Isák ů v a B ů h Jakubův, B ů h o tců našich*oslavíí Syna svého Ježíše. T o h o v y jste vydali a zapřeli před Pilátem , k d yž o n usou­ dil, aby b yl propuštěn. 14. V y jste zapřeli světce a spravedli­ v éh o a žádali jste, aby vám b y l darován m u ž vražedník; 15» 53

p ů v o d c e ž iv o ta jste zabili, ale B ůh v zk řísil h o z m r tv ý c h ; m y jsm e to h o svědky. 16. A p r o v íru ve jm é n o je h o u tv rd ilo je h o jm é n o to h o to (člověk a), k te ré h o v id íte i z n á te , an o , ta v íra , k te rá je st sk rze něj, dala m u p e v n é to z d ra v í p ře d o čim a vás všech. 17. A n y n í, b ra tří, v ím : u čin ili jste to z n e v ě d o m o sti, i n áčeln íci vaši. 18. A le B ů h n ap ln il ta k to , co p ře d p o v ě d ě l ú s ty v šech p r o r o k ů , že to tiž K ristu s j"eho b u d e trp ě ti. 19. Č iň te te d y p o k á n í a o b ra ť te se, b y sh lazen y b y ly h říc h y vaše, '20. ab y p řišly časy o d d e c h u o d H o sp o d in a a tón (aby) po*slal K rista Ježíše v á m p ře d u rč e n é h o . 21. Je h o m u sí n eb e p ř i­ jm o u ti až d o časů o b n o v y všech v ěcí; o to m m lu v il B ů h ú s ty sv ý ch s v a tý c h p r o r o k ů o d v ě k ý c h . 22. Moj’žíš p ra v il: » P ro ro k a v z b u d í v á m H o sp o d in , B ů h váš, z b r a tř í vašich ja k o m n e ; to h o p o slo u c h e jte ve všem , co b u d e m lu v it v ám . 23. K ažd ý , k d o n ep o slech n e p ro r o k a to h o , b u d e v y h la z e n z lidu! 24. T a ­ k é v šick n t p ro ro c i o d S am uela i p o n ě m , k te ří m lu v ili, zv ěsto valí d n y ty to . 25. V y jste sy n o v é p r o r o k ů a té é m lu v y , k te ­ r o u B ů h u čin il s o tc i našim i, k d y ž p ra v il A b ra h a m o v i: »A v p o ­ to m s tv u tv é m b u d o u p o ž e h n á n a v šecka p o k o le n í zem ě.« 2 6 . V á m B ů h v z b u d il S y n a sv éh o a p o slal nej°prve, a b y v á m žeh n al, k d v ž b y se o d v rá til k a ž d ý o d sv ý ch n e p ra v o s tí.«

T rv a li v u čen í ap o što lsk ém . N o v í v ěřící b y li p ln i h o rliv o sti. M ilo st D u c h a sv á té h o na^ p lň o v a la v šeck y a sp o jo v ala je v je d n u ro d in u , v n íž apoštolé zau jím ali n ejp ře d n ější m ísto . - V y u čo v ali a v ěříc í v y trv a le po­ slouchali a n e je n o m p o slo u ch ali, n ý b rž snažili se, co slyšeli z ú s t a p o što lů , sk u tk e m p ln it. S taro k řesťan sk ý spis. Č em u asi učili sv atí ap o što lé p r v n í věřící? M ám e spis p o ­ cházející z k o n c e p rv n íh o sto le tí p o n a ro z e n í K rista P án a, n a ­ depsaný: » U čení ap o što lů .« Z to h o to n ev elik éh o spisu je p a ­ tr n o , že ap o što lé hleděli p ře d e v ším v š típ it všem v ě říc ím B oží p řik á z á n í. N e z a p o m ín a li n a slo v o B o žského Spasitele p ři p o ­ 54

slední večeří: »Ten mě miluje, kdo zachovává má přikázání.« Spisek začíná: »Jsou dvě cesty: první je cesta žř rota„ druhá cesta smrti a obě se od sebe velice různí. Cesta života je tato: především milovati budeš Boha, jenž tě stvořil, a potom svého bližního, jako sebe samého, a co nechceš, aby ti jiní činili, ne­ čiň ty jim.« Na základě těchto dvou nej větších přikázání rozvádí spisek »Učení apoštolů« všecka Boží přikázání prostě, ale velice důtklivě. Knížka »Učení apoštolů « vybízí k vyznávání hříchů, k sva­ tému přijímání a účasti na Mši svaté, ke konání modliteb a k zachovávání postů. Tehdy jako dnes! »Lámáním chleba« označuje se ve starém spise křesťanském zrovna tak jako ve Skutcích apoštolských oběť Mše svaté se svatým přijímáním: »V den Páně se shromažďujíce lámejte chléb a konejte díkůčinění, vyznavše dříve své přestupky, aby vaše oběť byla čistá. Je-li někdo ve sporu se svým druhem,' ať se neschází s vámi, dokud se nesmíří, aby nebyla znesvěcena vaše oběť. Neboť řečeno bylo od Pána: »Na každém místě a v každý čas mi budiž obětována oběť čistá, neboť já jsem Král veliký, praví Hospodin, a jméno mé jest podivuhodné mezí národy.« Ke konci napomíná »Učení apoštolů« věřící: »Konejte své modlitby, své almužny a všecko, jak máte v Evangeliu našeho Pána. Bděte nad svým životem, ať nehasnou svítilny vaše a bedra vaše ať se neuvolňují, nýbrž buďte pohotoví, poněvadž nevíte hodiny, kdy náš! Pán přijde. Často pak se scházejte, aby­ ste pojednali o potřebách svých duší, neboť nic vám nepo­ může všechen čas vaší věrnosti, nebudete-li dokonalí v čas po­ slední.« Ztratili odvahu. S počátku po seslání Ducha svatého neodvažovali se fariseové a zákonici apoštoly a první křesťany pronásledovat. To, co se stalo při seslání Ducha svatého, naplňovalo všecky, i ne­ přátele, úctou a bázní. To byla chvilečka pokoje a klidu, aby Církev mohla pevně zapustit kořeny, než nastane pronásledo­ 55

v ání. A p o što lé d en n ě k ázali b ez n ejm en ší b ázn ě, P án p ř ip o jo ­ val k n im d en n ě ty , k te ří p řich á zeli k e spáse.

P rv n í. V Jerusalem ě se p ů so b e n ím D u c h a sv átéh o u tv o řila p r v n í fa rn o st, p r v n í ra to le s t n a v in n é m k m e n i, jím ž b y l Ježíš K ristu s, p rv n í b u ň k a ta je m n é h o těla K risto v a - C írk v e k a to lick é . V té to p rv n í fa rn o s ti b y la i p r v n í b isk u p sk á diecése a b y la v n í ja k o v z á ro d k u celá C írk e v . Ja k o je d n a ro d in a. S k u tk y ap o što lsk é v y p isu jí, ja k ý b y l n áb o ž e n sk ý a spole­ čenský ž iv o t v p rv n í C írk v i: »V šich n i v ěříc í d rželi se p o sp o lu a m ěli v šeck y věci sp o lečn ý ; s ta tk y i m a je te k m o v itý p r o d á ­ vali a ro zd ělo v ali je m ezi všeck y , ja k b y lo k o m u p o tř e b í.« » D rželi se p o sp o lu « zn a m e n á , že b y li p e v n ě n a v z á je m spojeni m ilo stí V íry . T o b y lo v n itř n í p o jítk o , k te ré zů stalo , i k d y ž p o sv átcích n ě k te ří odešli z Jeru salem a d o sv ý ch d o m o v ů . T a m je p o zd ěji ap o što lé v y h led ali a ta m založili p a k další ob ce k ře s­ ťanské, další farn o sti. T i k te ř í b y d lili v Jeru salem ě m ěli m ezi sebou ta k é zevnější p o jítk o . M ěli m e zi seb o u sv á té h o P e tra a ap o što ly . K ázán í a p o što lů o lásce k P á n u B o h u a k b liž n ím u n ap ln ila je ta k o v o u v z á je m n o u lá sk o u , že žili ja k o je d n a v elik á ro d in a. M n o h ý si sice p o n e c h a l svůj m a je te k : svůj d ů m , své p ole, své p en íze, ale n ep o v a ž o v a l to v šeck o je n o m z a svůj m a ­ je te k , n ý b rž b y l o c h o te n p o d ě lit se se sv ý m b ližn ím . N ě k te ří, d o m n ív ajíce se, že n e p o tře b u jí všecko, co m ají, p ro d á v a li p ře ­ b y te č n é a d áv ali a p o što lů m , ab y t o ro zd ělili n e m a je tn ý m . A b y li i ta k o v í, k te ř í v šecko p ro d a li a žili v tě sn ém sp o lečen stv í s d ru h ý m i, k te ří ta k té ž n e c h tě li m ít ž á d n é h o m a je tk u . M aje­ te k b y l p o v a ž o v á n za p ro s tře d e k k p ro je v e n í lásk y k b ližn ím u . Ú p ln é o d ř e k n u tí m a je tk u b y l p ro je v o c h o ty o p u s tit v šecko a n ásle d o v a t ap o što ly ve službě B o h u a C írk v i. K o m u n ism u s n e u z n á v á s o u k ro m é h o m a je tk u . N e b y l te d y m ezi p rv n ím i k řesťan y v šeo b ecn ý k o m u n ism u s, ja k se p o k o u šeli zav ést i za našich časů socialisté a k o m u n isté .

56

D o k o n c e n e k o m u n ism u s n u c e n ý a p ro v šech n y . O to m svědčí i to t o m ísto , k d e se p ra v í, že ro z d á v a li b o h a tší ze sv éh o m a ­ je tk u , ja k b y lo k o m u p o tře b í. O b d a ro v a n í m ěli m a je te k a u ž í­ vali h o . T a k é v e v y p ra v o v á n í o A n an iášo v i a S afíre b u d e m e čisti, ja k sv a tý P e tr v ý slo v n ě p ra v í A n an iášo v i:

Z áleží n a ú m y slu . »Z da-li p o le jsouc n e p ro d á n o to b ě n ezů stá v alo , a zd a, b y v ši p ro d á n o , n eb y lo v m o c i tvé?« — Z té to a z jin ý c h u k á z e k je p a trn o , že n e b y l k o m u n ism u s m ezi p rv n ím i k řesťan y n a říz e n a v šeobecně zaveden . Z ů stá v alo ú p ln ě n a v ů li k ažd é h o , ja k ý m z p ů so b em a d o ja k é m íry se chce zříc i v ětší n e b o m en ší části svého m a je tk u . O d e v šech se o v šem žádala o b ě ta v á láska, k te ­ rá n elp í so b eck y n a m a je tk u a sta tk u . A tu p r v n í křesťan é v n ejv ětší m íře osvědčovali. D ů v o d e m k to m u b y la jim d o k o n a lá láska k B o h u a k b ližn ím u . C o m ám e říci p o k u sů m , k te ré čas o d času činí n ě k te ré slo žk y sp o lečn o sti lidské, k d y ž c h tě jí n u cen ě zav ést m ezi lid m i ste jn ý m a je te k n e b o sta v b ez m a jetk u ? V šecky p ro s tře d k y v ý ro b n í i k o n s u m n í p a tř í k o m u n istic k é m u stá tu . P o k u s zavěsti tr v a lý stav ú p ln é b e z m a je tn o sti v e stá tě a ve světě je b u ď d ě tin sk ý m n e ro z u m e m a n ezn a lo stí p o v a h y lid ­ ské n e b o šílen stv ím sv év o ln é p ý c h y , k te rá chce n ásilím z m ě n it lidskou p o v a h u a p řiro z e n o st, ja k je B ů h stv o řil. T o se o v šem n ik d y n ep o d aří. Je to m o ž n o , ale n e v k o m u n istic k é m státě, n ý b r ž . . . A přece! Ja k o v p r v n íc h d o b á c h k řesťan sk ý ch se v y s k y to ­ vali je d n o tliv c i, k te ř í to u ž ili o d ře k n o u t se v šech p o z e m sk ý c h věcí a v ě n o v a t se jed in ě službě B oží, ta k v y s k y tu jí se i n y n í. A C írk e v d áv á tě m to , o d P án a B o h a zv láště p o v o la n ý m je d ­ n o tliv c ů m , m o ž n o st v ž iv o tě k lá šte rn ím p o d le p ra v id e l ře h o l­ n íc h v z d á ti se p rá v a n a s o u k ro m ý m a je te k a u č in it v ě č n ý slib c h u d o b y společně se slibem p o slu šn o sti a sv até čisto ty . V k a ­ to lic k ý c h k lá šte re c h je te d y zav ed en k o m u n ism u s, o v šem za­

57

lo ž e n ý n a d o k o n alé lásce k P á n u B o h u a n a lásce k b ližn ím u . T a k jed in ě je m o ž n ý , a o v šem ta k é je n o m tě m , k te ř í m a jí p o ­ v o lá n í o d B oha. C o s je ru salem sk ý m ch rám em ? Jeru salem ští křesťané n e p o h rd a li žid o v sk ý m ch rá m e m . Byl to p řece c h rá m jejich o tc ů , m ísto slavné a p a m á tn é v d ějin ách n á ro d a žid o v sk éh o . A p ak , a b y n eo d p u d ili o p u š tě n ím c h rá m u o s ta tn í své k ra ja n y . N a v ště v o v a li c h rá m , ale slu žb y B oží v n ě m n ek o n ali, a an i k o n a t nesm ěli. Slavili M ši sv a to u v so u ­ k ro m ý c h d o m ech . T a m p řis tu p o v a li v šich n i k sv a té m u p ř i­ jím ání. V ěn o v ali se m o d litb ě . B yl ta k é zav ed en z v y k , že b o ­ h atší p o h o stili své ch u d é b ra try . T y to h o s tin y se jm e n o v a ly A gapé, to jest Láska. V šich n i jd o u za ap o što ly . Ja k o K ristu s P á n ve svém v e ře jn é m ž iv o tě, ta k i J e h o C ír ­ k e v v čele s ap o što ly získávala si p říz e ň v šeh o lid u . N o v í v ě ­ řící stávali se ú d y C írk v e . V e farisejích a z á k o n íc íc h v šak n euhasla z áv ist a n en áv ist, b a n a o p a k p řip ra v o v a li se k p r o n á ­ sledování. M iláčci K rista P án a p r v n í d o b o je S v atý P e tr a Jan šli d o c h rá m u o h o d in ě d ev áté, to jest p o ­ dle našeho p o č ítá n í ve tř i h o d in y o d p o le d n e. U ž v E v an g eliu jsm e k o lik rá t p o z o ro v a li, že tito d v a ap o što lé b ý v ali často spolu. S polu šli p řip ra v it v e lik o n o č n í v ečeři, sp o lu běželi ke h ro b u p ři z m rtv ý c h v s tá n í P áně, sp o lu se p o d jali lo v e n í ry b n a jezeře tib eriad sk ém . T ito d v a ap o što lé m ěli p o d s to u p it p rv n í b o j s žid o v sk o u synagogou. Čas k m o d litb ě ! T e n k r á t i dnes! S e d m k rá t za den m ěl se m o d lit v ěříc í Israelita. T a k p ř ik a ­ zo v al žalm i i 8: »S ed m k rá t za d en ch v á lu v z d á v á m to b ě .« V e c h rá m ě b y ly zvláště tr o je h o d in y u rč e n é k m o d litb ě : H o d in a tře tí, p o d le n ašeh o p o č ítá n í h o d in a d e v á tá ra n n í, p o to m h o d in a p o led n í, p o d le žid o v sk éh o šestá, a k o n e č n ě tř e t í h o d in a o d p o '

58

led n í, p o d le žid o v sk éh o h o d in a d ev átá. P e tr a J a n p řich á zeli k b rá n é N ik a n o ro v ě , n eb o -li b rá n ě K rásn é, n a n ejzazším v ý ­ ch o d ě c h rá m o v é síně, k u d y se v ch áz í d o ú d o lí c e d ro n sk é h o . T a m p rá v ě přinášeli c h ro m é h o m u ž e o d n a ro z e n í, asi č ty řic e ti­ le té h o . T a m s o sta tn ím i ž e b rá k y žeb rá val o a lm u žn u . S n ad u ž za času K rista P án a zde b ý v al, ale n e b y l u z d ra v e n . N e b y la te h d y ještě je h o h o d in a . » N e o p a třu jte si zlata, an i stříb ra . . .« M at. 10, 9. C h ro m ý v z tá h l r u k u k ap o što lů m . T ito n em ěli u sebe p e n ě z a ta k é n e m ín ili d á ti c h u d á k o v i a lm u ž n u p e n ě ž ito u . U ž n y n í m ěla se u k á z a t p ra v d iv o s t slov ap o što la P av la: »Jsm e ch u d í, a p ře c e m n o h é o b o h a c u je m e .« N a v y z v á n í sv á té h o P e tra u p ře l n e m o c n ý p o h le d n a ap o što ly . » Z lata a s tříb ra n e m á m , ale co m á m , t o to b ě d ám : v e jm é n u Ježíše K rista N a z a re tsk é h o v sta ň a ch o d ’.« T a to slova sv átéh o P e tra stačila. N e m o c n ý b y n eb y l c h tě l ani v ě řit, že je z d rá v . P r o to h o sv a tý P e tr p o z d v ih l. U z d ra v e n ý chodil, p o sk ak o v al a ch v álil B oha. P ř íto m n í bylin a p ln ě n i úžasem . Sběhli se k a p o što lů m v p o d lo u b í Š alo m o u ­ nově. P ře d sta v ite l celého člo v ěčen stv a. U z d ra v e n í c h ro m é h o a ch ů z e n e sc h o p n é h o člo v ěk a m ělo b ý t o b raze m . C elé lid stv o b y lo ta k o v ý m n e b o ž á k e m , k te r ý n eb y l sch o p en n a s to u p iti cestu d o v lasti nebeské. N y n í to m u b u d e jin ak . A p o što l P e tr se sv a tý m Ja n e m p ře d sta v o v a li C ír­ k ev , k te rá p o d á r u k u n e m o c n é m u lid stv u a b u d e je p o z v e d á ­ v a t z p o h a n sk é n e v ě ry a p o v ě ry a b u d e je u v á d ě t n a cestu spásy. M ocí nejsv ětějšíh o Jm é n a Ježíš! S v atý P e tr se zara d o v al, že o p ě t m á p říle ž ito st, ab y p r o m lu ­ v il k e sv ý m so u k m e n o v c ů m . P o k o rn ě o d m ítá o d sebe všecek o b d iv : » N eu čin ili jsm e to h o to z á z ra k u v la stn í m o cí. B ů h to u čin il sk rze Syna svého, Ježíše.« P r v n í p ap ež činí, c o m ů že! S v atý P e tr je n á m velice m ilý svojí p o k o ro u . N e c h c e p r o

59

sebe ničeh o . Ať je v z d á n a ch v ála, ale je n o m to m u , k o m u p a tří. A zase p řip o m ín á s v elik o u m írn o stí, ale i s v e lik ý m d ů raze m zlo čin svého n á ro d a n a Ježíši K ristu . S ro v n áv á lid ž id o v sk ý s p o h a n e m P ilátem . P ilá t H o ch tě l p r o p u s tit, ale » v y jste H o zap ře li a žádali jste, ab y v á m b y l d a ro v á n m u ž v ra ž e d n ík .« A te n to zlo čin je p o sta v e n d o světla to h o to z á z ra k u . Z á z ra k seslání D u c h a sv átéh o , n y n í z á z ra k u z d ra v e n í c h ro m é h o a další n o v é z á z ra k y sp o lu s a p o što ly v y d á v a jí sv ěd ectv í. S v ěd ectv í v y d áv ají p ro ro c i, m ezi n im i M o jžíš: » P ro ro k a v z b u d í v á m H o sp o d in , Bůhi váš, z b r a tř í vašich ja k o m n e ; to h o p o slo u c h e j­ te ve všem , co b u d e m lu v it v ám . K ažd ý , k d o n eu p o slech n e p r o ­ ro k a to h o , b u d e v y h la z e n z lid u !« A b ra h a m o v i p řislíb il B ůh: »A v p o to m s tv u tv é m b u d o u p o ž e h n á n a v šecka p o k o le n í zem ě.« » V ám b y l V y k u p ite l p řislíb en , v y m á te b ý t p r v n í J e h o u č e d ­ n ík y , ovšem m u síte o p u s tit k a ž d o u n e p ra v o s t.« P o m alé p ře stá v c e zač n o u zase. Z a tím co ap o što l m lu v il, farizeo v é a zák o n ici, člen o v é vele­ ra d y , b ro u sili si m eče. — A m y se d iv ím e: Ó , n e k o n e č n á zlo b o n ev ěry ! T y z a tv rz e lo u p ý c h o u p řed číš i p ad lé an d ěly . A n d ě ­ lů m jen je d n o u b y la d án a v o lb a , v n íž o n i šp atn ě volili. A le v y , p řed ác i n á ro d a žid o v sk éh o , a v y , p ře d á c i jin ý c h a jin ý c h n á ­ r o d ů i b u d o u c íc h , v y n e je d n o u , ale tis íc k rá t v o líte z n o v a n e ­ v ě ru p r o ti v íře, zlo b u p r o ti lásce, ď ábla p r o ti Ježíši K ristu . V e jm é n u Spasitele světa! S v a tý P e tr začal k o n a ti z á z ra k y v e jm é n u Ježíš. M ělo b ý t z ře jm o všem : p řá te lů m i n e p řá te lů m , že jm é n o Ježíš b u d e m ít v ú stech v ěříc ích tu té ž m o c , k te r o u m ěla O so b a P á n a Ježíše. M o cí to h o to p ře sv a té h o Jm é n a b u d o u ap o što lé k o n a t n ejv ětší zá z ra k y , m o c í to h o to Jm é n a b u d o u p o rá ž e t n e p řátele, m o cí to h o to Jm én a b u d o u d o b ý v a t svět. Ú c ta n eb o n e ú c ta , láska n e b o n en áv ist. K ažd ý , k d o b u d e v z ý v a t nejsvětější J m é n o Ježíš, b u d e z a h r­ n o v á n n e jv ě tším b o h a ts tv ím m ilo stí D u c h a sv átéh o . K d o to to Jm é n o b u d e z n e u c tív a t, z tr a tí v šeck u m ilo st Boží. P r o to v ě rn í

60

křesťané b u d o u m ít n ejsv ětější J m é n o Ježíš v n esm írn é ú ctě. P ek lo a je h o spojenci b u d o u je m ít v n ejv ětší n en áv isti. N y n í i v ž d y c k y až n a věky! P o d le ú c ty k n ejsv ětějším u Jm é n u B oha a Spasitele b u d e se r o z p o z n á v a t v elik o st a d o k o n a lo st člo v ěk a. V n eb i k o n e č n ě b u d e p ro z p ě v o v á n a v ěčn á ch v ála Jm é n u Ježíš. Č ím je n ám ? S v atý B o n a v e n tu ra velebí Jm é n o Ježíš v ro u c ím i slo v y ; » T o ť J m é n o p ln é síly, p ln é m ilo sti, p ln é ro zk o še, líb ezn o sti a slávy. Jm é n o p ln é síly, neb o ť O n o p o rá ž í n ep říte le , sp o ju je věřící, o b n o v u je síly, a o b čerstv u je d u ch a. J m é n o p ln é m ilo sti, neb o ť v N ě m m á m e zák la d své v íry , p o d p o r u své n ad ěje, p la m e n naší lásky a d o k o n á n í své sp rav ed ln o sti. J m é n o p ln é líb ezn o sti, n e ­ boť O n o je já so tem v srdci, lib o z v u k e m slu ch u , m e d em v ú stech , sv ětlem v m ysli. J m é n o p ln é líb ezn o sti, n eb o ť k d y ž je ro z jím á n o živí, v y slo v en o m írn í, v z ý v á n o sílí, o b č e rs tv u ­ je, k d y ž se píše, a p o u č u je , k d y ž se čte. Jm é n o p ln é slávy, neb o ť slepým dalo z ra k , h lu c h ý m sluch, n ě m ý m řeč, z e m ře lý m ž iv o t a c h ro m ý m z d ra v é ú d y . Ó , p o ž e h n a n é Jm é n o , z n ě h o ž v y p lý ­ v á ta k m n o h á a velik á síla a m oc.« K rásn é p řiro v n á n í. H e rm a s, jed en z u č e d n ík ů s v a tý c h a p o što lů a sp iso v atel z p rv n íh o sto letí, píše o n esm írn é a jed in ečn é ceně Jm é n a Ježíš: » N ik d o n ev ejd e d o k rá lo v s tv í B o žíh o , n ež k d o p řijm e Jm é n o Syna B ožího. N e b o ť chceš-li d o n ě ja k é h o m ě sta v ejíti, k d y ž je o devšad o b k lo p e n o zd í a m á to lik o je d n u b rá n u , zd ali p a k m ů ­ žeš d o to h o m ě sta jin a k v ejíti n e ž b ra n o u , k te ro u m á . . . Ja k o te d y . . . d o o n o h o m ěsta n e m ů ž e se v ejíti, leč sk rze je d in o u je h o b rá n u , ta k ta k é do K rá lo v stv í B o žíh o nelze jin a k v ejíti, n ež sk rze J m é n o Syna B o žíh o , Je n ž jest B o h u O tc i p ře m ilý . S yn B oží jest je d in ý m p řís tu p e m k B o h u O tc i. J in a k te d y nelze ž ád n é m u k P á n u B o h u d o jiti, leč sk rze Je h o Syna. K d o te d y Jm én a Je h o n e p řijm e , n ev ejd e d o K rá lo v stv í B o ž íh o .«

61

A P O Š T O L É P E T R A J A N P Ř E D S O U D E M . M O D L IT B A V Ě Ř ÍC ÍC H . Židovští náčelníci a učitelé nemohli toho přenést — Do žaláře — Známí soudcové — Jakou mocí — P etr vysvětluje — Není v nikom jiném spásy — Co si počneme — Hroz­ ba — Apoštolé klidně odm ítají — Věřící se modlí a prosí za pomoc a ochranu. Sk. 4, 1-31.

4, i . M ezitím v šak co k lid u m lu v ili, p řis to u p ili k n im k n ěží a v elitel (stráže) c h rá m o v é a sad u ceo v é; i. těžce to tiž nesli, že učí lid a v Ježíši zv ěstu jí z m rtv ý c h v s tá n í. 3. I v z tá h li n a n ě ru c e a vsadili je d o žaláře n a z e jtře k , n e ­ boť b y l již v ečer. 4. M n o z í v šak z tě c h , k te ří slyšeli tu řeč, u v ě ­ řili; i dosáhl p o č e t m u ž ů (věřících ) p ě ti tisíc. 5. D ru h é h o d n e sh ro m á ž d ili se v Jeru salem ě jejich n áčeln íci a starší a z á k o n ic i; 6. zejm én a té ž nejvyšší k n ě z A n n áš i K aifáš a J a n i A le x a n d e r a v šick n i, k te ří b y li z r o d u v elek n ěžsk éh o ; 7. p o stav ili je u p ro s tře d a tázali se: » Ja k o u m o c í an eb v k te ­ ré m jm én ě jste to u čin ili vy?« 8. T u P e tr n a p ln ě n b y v D u D u c h e m s v a tý m ře k l k n im : » N áčeln íci lid u a starší, (poslyš­ te :) 9. Jestliže m y jsm e dnes v y slý ch án i p r o d o b ro d in í n a člo­ v ě k u n e m o c n é m , čím to tiž o n jest u z d ra v e n , 10. b u d iž zn á m o všem v á m i v šem u lid u israelsk ém u : V e jm é n u (P án a našeho) Ježíše K rista N a z a re tsk é h o , k te ré h o jste v y u k řiž o v a li, k te ­ ré h o v šak B ů h v zk řísil z m rtv ý c h , — sk rze to h o sto jí te n to p ře d v ám i z d rá v . 11. T o jest te n k ám en , k te r ý b y l z a v rž e n od vás stav itelů , k te rý v šak se stal k a m e n e m ú h e ln ý m . 12. N e n í v n ik o m jin ém spásy; n eboť n e n í jin é h o jm én a p o d n e b e m d a­ n é h o lidem , v n ě m ž b y c h o m m ěli spaseni b ý ti.« 13. T u o n i p o z o ru jíc e n e o h ro ž e n o st P e tro v u a J a n o v u a shledavše, že to jso u lidé n eu če n í a p ro s tí, d ivili se a p o z n á ­ vali, že b ý v ali s Ježíšem . 14. P o n ě v a d ž v šak v iděli ta k é člo v ě­ k a, k te rý b y l u z d ra v e n , a n sto jí s n im i, n e m o h li nic n a m ít­ n o u ti, 15. ale ro zk áz av še jim , ab y vyšli z v elerad y v en , u v a ž o ­

62

v ali v esp o lek 1 6 řk o u c e : » C o m á m e u č in iti s tě m ito lidm i? N e ­ boť že z á z ra k p a trn ý stal se sk rze ně, jest zje v n o v šem o b y v a ­ te lů m jeru salem sk ý m , a n e m ů žem e p o p říti. 17. A v šak a b y se t o více n ero zh lašo v alo m ezi lid ,p o h ro z m e jim , ab y n a zák lad ě jm é n a to h o n e m lu v ili již n ik o m u z lid í.« 18. A p o v o la v še je p řik á z a li (jim ), ab y v ů b ec n e m lu v ili an i n eu čili n a zák lad ě jm én a Ježíš. 19. A le P e tr a J a n o d p o v íd a jíce p ra v ili k n im : » P o su ď te (sam i), zdali jest sp rav ed liv o p ře d B o h em , a b y c h o m p o ­ slouchali více vás n ež B o h a; 20. n eb o ť m y n e m ů žem e n e m lu ­ v í ti to h o , co jsm e v iděli a slyšeli.« 21. O n i v šak p o h ro z iv še (jim ) p ro p u s tili je; nenalézaliť, k te ra k b y je p o tre sta li, a to p r o lid, neb o ť v šick n i velebili B oha p r o to , co se stalo . 22. V žd y ť více n ež č ty řic e t r o k ů b y lo to m u člo v ěk u , n a k te ré m se u d ál te n to z á z ra k u z d ra v e n í. 23. B yvše p ro p u š tě n i, p řišli k e sv o jim a p o v ěd ěli jim vše­ c h n o , co v elek n ěží a starší jim řek li. 24. T i uslyševše (to ) p o ­ zd v ih li je d n o m y sln ě hlasu (svého) k B o h u a p ra v ili: » H o sp o d in e, ty jsi te n , je n ž u čin il neb e i zem i a m o ře i v šeck o , co jest v n ic h . 2$. T y jsi v D u c h u sv atém ú sty n ašeh o O tc e D a v id a, slu žeb n ík a svého, ře k l: » » P ro č se v z b o u řili p o h a n é a (p ro č) k m e n o v é sm yslili věci m a rn é ? 26. P o v stali k rá lo v é zem ě i v lá d ­ cové sešli se v esp o lek p r o ti H o sp o d in u a p r o ti P o m a z a n é m u jeho?« 27. N e b o ť v to m to m ěstě sešli se sk u te č n ě H e ro d e s a P o n tiu s P ilá t s p o h a n y a s lid em israelsk ý m p r o ti sv a té m u S y n u tv é m u Ježíšovi, k te ré h o jsi p o m a zal, 28. ab y u čin ili, co ru k a tv á a ú ra d e k tv ů j p ře d e m u sta n o v ily , ab y se stalo. 29. N y n í, P ane, shlédni n a h ro z b y jejich a dej slu ž e b n ík ů m sv ý m , m lu v iti s v ešk ero u n eo h n o žen o stí slo v o tv é ; 30. v z ta h u j r u k u sv o u k u z d ra v o v á n í a čin ěn í z á z ra k ů v i d iv ů jm é n e m sv átéh o Syna svého Ježíše.« 31. K d y ž se p o m o d lili, o třá slo se m ísto , n a k te ré m b y li s h ro ­ m ážd ěn i, a v šich n i b y li n a p ln ě n i D u c h e m s v a tý m ; i m lu v ili slovo B oží s n e o h ro ž e n o stí.

Jak uslyšeli o vzkříšení, běželi p r o policii. K ázání o z m rtv ý c h v s tá n í P áně p ů so b ilo velice m o c n ě, n e ­

boť n eb y lo v celém v elik ém sh ro m á ž d ě n í n ik o h o , k d o b y je 63

b y l m o h l p o p íra t. M r tv ý Ježíš K ristu s n eb y l b y m o h l d á t a p o ­ š to lů m m o c u z d ra v o v a t n em o cn é. U z d ra v e n ý stál p ře d lidem . T o m u silo u m lč e t i n e jh o rší o d p ů rce. A p rá v ě ti b y li p říto m n i. B yli to p y šn í saduceové. Č lá n k e m saducejské v íry b y lo , že n e n í ž á d n é h o v zk říšen í. S aduceové ja k ž ta k ž n aslo u ch ali slo v ů m P e tro v ý m . A le jak m ile začal o z m rtv ý c h v s tá n í, ro zčilen ě se v zch o p ili, šli p r o n áče ln ík a c h rá m o v é stráže. N á č e ln ík e m b y l žid o v sk ý k n ěz. P řiv e d l s seb o u p o silu . S ad u ceo v é s farisejsk ý m i k n ě ž ím i a v elek n ěžím i žili v n e p řá te lstv í. A le te n to k r á t se sp o ­ jili v o d p o ru p r o ti ap o što lů m . A v z tá h li n a n ě ruce. P řed áci ž id o v ští n ev zali si d o p o su d z celého b o je p r o ti Je ­ žíši K ris tu ani je d in é h o n au če n í: K d y ž s h n ě v e m a záv istí p o ­ z o ro v a li ú sp ěch y a p o što lů , ch y stali se p o u ž ít násilí. B yli ta k zaslepení a k rá tk o z ra c í, že n eh led ěli dál. »C o b u d e p o to m ? — Ježíše jsm e u k řiž o v a li, ale O n v stal z m rtv ý c h . — P o k u sili jsm e se p o d p la tit v o já k y . — A le t u jsou sv ěd k o v é, k te ř í se n ed ají p o d p la tit: apoštolé. — Ježíš jim p o m á h á : seslal jim D u c h a sv atéh o , dává jim m o c k o n a ti z áz rak y . — C o m á m e čin it? — — N e c h a t to h o boje, k te r ý je ta k z řejm ě b o je m p r o ti J e ­ žíši v še m o h o u c ím u , te d y p r o ti B ohu? — N e ! N e c o u v n e m e , n e p o d d á m e se, b u d e m e b o jo v a t dál a p o u ž ije m e zase ú čin n é z b ra n ě násilí. A le m u sím e o p a trn ě . L id je n ad šen p r o a p o ­ što ly . — N e sáh n em e jim h n e d n a ž iv o t. — N a p ř e d se p o k u ­ sím e a p o što ly zastrašit. V žd y ť se n á m to u ž je d n o u p o d ařilo . U ž jsm e je p řece je d n o u ro zeh n a li, k d y ž jsm e bili P astý ře. U ž je d n o u se ro z p rc h li, an i jsm e n e p o tře b o v a li n a n ě r u k u v lo ž it.« T a k u v ažo v a li fariseové a saduceové, s K aifášem v čele. T u o tá z k u jste si m ěli p o lo ž it a zo d p o v ě d ě t! M n o h é o tá z k y si tito p řed ác i ž id o v ští k ladli, ale je d n u o tá z ­ k u si p ře c e n ep o lo žili: » Ja k ý u ž ite k b u d e m e m ít z celého to h o b o je p r o ti Ježíši K ristu a p r o ti J e h o C írk v i? C o b u d e m e m ít z to h o c h v ilk o v é h o n ásiln éh o ú sp ěch u , k te r ý d alek o nelze n a ­ z v a t v ítě z s tv ím ?« — »Jestliže M n e p r o n á s le d o v a li. . .« T a k é v šichni b u d o u c í n e p řá te lé Ježíše K rista a Je h o C írk v e b u d o u stejně zaslepeni. P o v e d o u b o j p r o ti C írk v i z n o v a a z n o ­ v a v n e p o c h o p ite ln é d o m n ě n ce, že jejich so u d y a o d s u d k y jsou

64

so u d y p o sled n í in stan ce. A le p o sled n í in sta n ce všech so u d ů je Ježíš K ristu s . . . P r o to ap o što lé zů stali k lid n i, i k d y ž je ž id o v ­ s k ý k n ě z -n á č e ln ík c h rá m o v é strá ž e dal u v r h n o u t d o vězení. A p o što lé začali tr p ě t p r o Jm é n o Ježíše K rista. A to n e m o h lo , n ež p řin é s t n o v é ú sp ěch y a n o v é p o ž e h n á n í. P o č e t v ěříc ích m u ž ů sto u p l n a 5.000, K aifášský zp ů so b výslechu. N a d ru h ý d en b y la sv o lán a velerad a. P e tr a Ja n stav en i d o p ro s tře d . M ěli se z o d p o v íd a t, ja k o u m o c í a jm én ě u čin ili z á z ra k u z d ra v e n í. Č len o v é v elerad y se to , co d á v n o věděli. P ro č? C h tě li, ab y m ěli p říč in u p r o ti a p o što lů m , k d y ž v y z n a jí Jm é n o Ježíš.

b y li p o ­ v k te ré m tá zali n a z a k ro č iti

P ln í se . . . P á n Ježíš slíbil ap o što lů m : » B u d o u vás v y d á v a ti s o u d ů m . . . k d y ž v šak vás v ydají, n e sta re jte se, k te ra k aneb co b y ste m lu ­ vili; bu d eť v á m d án o v o n u h o d in u , co m á te m lu v iti, n eboť nejste t o v y , k te ří m lu v íte , n ý b r ž D u c h O tc e vašeho, jen ž m lu v í ve vás.« M at. 10, 19. 20. N a o tá z k u v elerad y o d p o v ěd ěl sv a tý P e tr » n ap ln ěn b y v D u c h e m s v a tý m ,« tv á ří v tv á ř ú h la v n ím n e p řá te lů m b ez b á z ­ n ě a strach u . V ě rn ý sv ý m slibům . N e je n o m ž id o v ští so u d co v é, ale i m y h le d ím e s o b d iv e m n a sv a té h o P e tra . V z p o m ín á m e n a slova B o žsk éh o Spasitele p ři p o sled n í v ečeři k P e tro v i: »Šim one, Š im one, hle, satan v y ­ žádal si vás,, ab y vás tříb il ja k o pšenici, ale já jsem p ro sil za tebe, ab y n ep řesta la v íra tv á , a ty n ě k d y o b rá tě se u tv r z u j b r a tr y své.« L u k . 22, 31. 32. A sv a tý P e tr u p řím n ě te n k rá t tv rd il: »P ane, s T e b o u jsem h o to v i d o žaláře i n a s m rt jíti.« L u k . 22, 33. P e tr svojí o so b o u b y l d o sta te č n o u o d p o v ě d í v eleradě. »K de v zal te n to ap o što l, sice h o rliv ý , ale b o já cn ý , ta k v e lik o u sta­ te č n o s t a n e o h ro že n o st?« »Jistě jed in ě o d z m rtv ý c h v s ta lé h o Ježíše K rista. V ěc, k te ro u o n s ta k o v ý m d ů ra z e m zastává, je v ěc Boží, A p r o ti B oží věci nelze se b e z tre s tn ě p o s ta v it.« s

65

P říč in a u z d ra v e n í c h ro m é h o i vaší z lo b y je ta tá ž : Ježíš K ristu s. Z ú s t ap o što lsk ý c h v y ch áz ejí slova p ln á D u c h a sv átéh o , k te ­ rá z a h a n b u jí n an ejv ý š ty , k te ř í sedí n a so u d co v sk é s to li c i. . . : »Jestliže m y jsm e dnes v y slý ch án i p r o d o b ro d in í n a člo v ěk u n e m o c n é m , čím to tiž o n je u z d ra v e n , b u d iž z n á m o všem v á m i v šem u lid u israelském u: V e jm é n u Ježíše K rista N a z a re ts k é ­ h o , k te ré h o jste v y u k řiž o v a li, k te ré h o v šak B ů h v zk řísil z m rtv ý c h , — sk rze to h o sto jí te n to p ře d v ám i z d r á v .« T a k to m u íb u d e d o k o n c e světa. A p o što lé jso u v y slý ch án i p r o d o b ro d in í n a n e m o c n é m , p r o sv ěd ectv í o p ra v d ě z m rtv ý c h v s tá n í m a jí b ý t tre stá n i. N a s tá v á boj. N a je d n é stra n ě je D o b r o a P rav d a, n a d ru h é stra n ě zlo a lež. N a jed n é stra n ě je v ěc B oží a lidé B o h em p o slan í »aby b y li tříb e n i ja k o pšenice o d p lev « , n a d ru h é stra n ě je v ěc satan o v a a lidé o d n ě h o n ajatí, ab y svojí z lo b o u a p r o ti v la stn ím sv ý m p lá n ů m a ú m y slů m p řisp ěli k slav n ém u k o n e č n é m u v ítě z stv í B o žíh o D o b ra a B oží P ra v d y . T a k to m u b u d e velice často v d ějin ách C írk v e . K n ěží, m i­ sionáři, k te ré C írk e v b u d e p o sílat, b u d o u v ězn i, a n e p řá te lé C írk v e b u d o u p á n y n a d ž iv o te m a sm rtí. A p řece v ítě z s tv í k o ­ n ečn é n eb u d e p a tř it d ru h ý m n ý b r ž p rv n ím . B oží v ězeň a m u č e d n ík v ítě z e m n a d m o c n ý m i to h o to světa. P řijd e čas, k d y sv a tý P e tr b u d e s tá t n e p ř e d v elerad o u , ale p ře d sam ý m sv ěto v lá d n ý m císařem řím sk ý m . P e tr ja k o v ězeň. C ísař ja k o p á n n a d ž iv o te m a sm rtí. P e tr b u d e o d so u zen k s m rti n a k říž i. A p řece b u d e P e tr v ítě z e m a ne císař. Ještě je d en p řík la d . R o k u 107. p o K ristu P á n u b y l p řiv e d e n p ře d řím sk é h o cí­ saře T ra já n a sv a tý Ignác, b isk u p an tio c h e n sk ý . C ísař b y l o p o ­ jen v ítě z s tv ím n a d n á ro d e m D á k ů a S k y th ů . D o m n ív a l se, že zb ý v á m u u ž p o u ze, ab y si p o d m a n il k řesťan y a že b u d e n e ­ o m e z e n ý m p á n e m světa. S v atý Ig n ác p ra v il císaři: » M y ln ě n azýváš, císaři, zlé d u c h y p o h a n ů b o h y . N e b o ť jed en jest t o ­

66

lik o B ů h . . . a je d en je st K ristu s, je d n o ro z e n ý S yn B o ž í . . .« T ra ja n se tázal: » M yslíš to h o , je n ž p o d P o n ts k ý m P ilá te m b y l u k řižo v á n ?« Ig n ác v y z n a l v íru : »A no, v N ě h o v ě řím . . . je n ž v šeck u zlo b u s a ta n o v u p o d ro b il p o d n o h y tě c h , k d o ž H o v srdci nosí.« — C ísař dále se tá z a l: »N osíš te d y U k řiž o v a n é h o v sobě?« — i, n ačež sv a tý b isk u p ře k l: »O v še m že H o n o ­ sím . . .« P o to m to v ý slech u p ro n e sl T ra ja n ro z su d e k : »P oro u č ím , aby Ignác, je n ž p ra v í, že U k řiž o v a n é h o v sobě n o sí, b y l v ed en d o Ř ím a a ta m za p o k r m b y l d á n d ra v é z v ě ři p r o o bveselení lidu.« U sly šev to sv a tý m u č e d n ík z a ra d o v a l se více, n ež k d y b y b y l m u T ra ja n ře k l: »Budeš císařem m ísto m n e .« Z v o lal v ítězo slav n ě : » D ěk u ji to b ě , P ane, že jsi m n e h o d n ý m u čin il d o k o n a lé lásky k T o b ě . . . « I v to m to p říp a d ě v ítě z e m n eb y l T ra ja n , ale m u č e d n ík Ignác, k te r ý nosil v srd ci K rista. P la tí n e je n o m ž id o v sk ý m p ře d á k ů m , ale všem , k te ří p o h rd a jí

Ježíšem K ristem . S v a tý P e tr slovy žalm u 117. c h tě l n á č e ln ík ů m p řip o m e n o u t jejich z lo čin n é p o č ín á n í, že za m ě ň u jí za d o b ro n e jh o rší zlo , za P ra v d u B oží sa ta n o v u lež: »Ježíš jest te n k á m e n , k te r ý b y l z a v rž e n o d vás stav itelů , k te r ý v šak se stal k a m e n e m ú h e l­ n ý m . — N e n í v n ik o m jin é m spásy; neb o ť n e n í jin é h o jm én a p o d n e b e m d a n é h o lidem , v n ě m ž b y c h o m m ěli spaseni býti.«,

Isajáš n a ad resu n áčeln ík ů . N e je n o m žalm 117., ale ta k é p r o r o k Isajáš m lu v il o k a m e n i ú h eln ém , jím ž b u d e Spasitel, S yn B oží, a p ře d p o v ě d ě l z á ro v e ň m a rn ý b o j b ra n p e k e ln ý c h p r o ti N ě m u : »Slyšte te d y slovo H o sp o d in o v o , p osm ěv ači, k te ří p a n u je te n a d m ý m lid em v Je ­ rusalem ě! Ř e k li jste to tiž : »U čin ili jsm e s m lo u v u se s m rtí, a s p ek ly jsm e se d o je d n a li. . . lež jsm e u čin ili sv ý m ú to č iště m , a p o d v o d e m c h rá n ím e se.« P r o to ž to to p ra v í P á n B ů h : A j, já k la d u n a S ionu z á k la d n ý k á m e n , k á m e n sp o leh liv ý , ú h e ln ý v zác n ý , n a p e v n u ležící; k d o v ěří, n e b u d e k o lísa ti; v á h o u u čin ím p rá v o a m ě ro u b u d e sp rav ed ln o st; k r u p o b ití (m o c B oží) p o d v rá tí ú to č iště lži, a v o d y o d p la v í jejich o c h r a n u .« Is. 28, 14— 17.

67

K de » k ám en ú h e ln ý « , ta m ta k é . . . P ro ro c i o zn ačo v ali V y k u p ite le ja k o k á m e n ú h eln ý . K ristu s P á n sám se n azv a l ú h e ln ý m k a m e n e m a p o tv r d il ta k slova p r o ­ r o k ů : » N ik d y jste n ečetli v P ísm ech: » K ám en, k te r ý za v rh li stavitelé, te n stal se k a m e n e m ú h e ln ý m . . .« M at. 21, 42. Ze slova » k ám en ú h eln ý « v y p lý v á ja k o n u tn ý dů sled ek , že n a k a ­ m e n i ú h e ln é m b u d e n ěco z b u d o v á n o . N a Ježíši K ris tu b u d e z b u d o v á n a C írk e v . K ám en ú h e ln ý b y l te n , n a n ě m ž stav b a spočívala. V zák lad ech n e n í ovšem je n o m k á m e n ú h e ln ý , jsou ta m ještě jiné k am en y . V zák lad ech C írk v e k o le m » ú h eln éh o k am en e« Ježíše K rista jsou apoštolé. C írk e v , k te rá m á ta k o v ý » k ám en ú h eln ý « a ta k o v é zá k la d y je je n o m jed n a. A ja k o n en í v ž á d n é m jin ém jm én ě a v n ik o m jin ém spásy n e ž v Ježíši K ristu , ta k n e n í jin é círk v e , k te rá b y m o h la v ést k e spáse, n ež C írk e v Ježíše K rista, C írk e v ap o što lsk á, C írk e v k a to lick á . Ú to k n araz il n a m o h u tn ý protífetok* Z v y p ra v o v á n í p o z o ru je m e , že židé m ěli svůj ú to k v y p o ­ č ítá n n a o k a m ž ité zastrašen í ap o što lů . O d v a h a a p řesv ěd čiv á v ý m lu v n o st P e tro v a p řin u tila k ú s tu p u p ře d á k y žid o v sk é. A p o što lé stáli p ev n ě a n e o h ro ž e n ě . Jejich n e p řá te lé zakolísali. Sam i u zn ali svoji p o rá ž k u a b e z ra d n o st: » C o m á m e u č in iti s tě m ito lidm i? N eb o ť, že z á z ra k p a tr n ý stal se sk rz e ně, jest zje v n o v íe m o b y v a te lů m jeru salem sk ý m , a n e m ů žem e p o p řiti. A však
zá ří n á m S lunce m ilo sti: N ejsv ětější S v áto st O ltá řn í. D u c h sv a tý v nás i m im o nás k o n á z á z ra k y větší n e ž b y l P e trů v . Z d á lo b y se, že k a ž d ý , k te rý žije v d o b ě T e re z ie N e u m a n n o v é z K o n e rs re u th u , m usí se p o v z n é s t ve v íře, n ad ěji a lásce až k nejvyšší d o k o n alo sti. P ro č to m u ta k není? V žd y ť n á m n e c h y b í ž á d n ý ze zevnějších ani v n itř n íc h p r o s tř e d k ů M ilo sti D u c h a sv átého! — »D uše sv atý , v ě r n ý m ilo v n ík u duší našich,- dej n á m c h títi, ale ta k é v y k o n a ti, co T y chceš, dej n á m ta k é v y ­ tr v a li ve všem d o b ré m , k te ré si o d nás přeješ, c h ra ň nás ži­ d o v sk é zaslepenosti a za tv rz e lo sti, dej n á m h o jn o s t ap o što lsk é h o r liv o s ti!« H eslo , k te ré n á m d áv á sv atý P e tr do boje. S v atý P e tr a Ja n se ro z h o d n ě o h ra d ili p r o ti p řík a z u v ele­ ra d y , aby v ů b ec n em lu v ili ani neu čili n a zák lad ě jm é n a Ježíš. »P o su ď te sam i, zdali jest sp rav ed liv o p ře d B ohem , a b y c h o m p o slo u ch ali více vás n ež B o h a; n eboť m y n e m ů ž e m e n e m lu v iti to h o , co jsm e viděli a slyšeli.« T a to slova b y la a stala se heslem všem b u d o u c ím křesťa­ n ů m , stala se heslem m u č e d n ík ů m , k te ř í tisíc k rá t a m ilió n k rá t b u d o u v y z ý v á n i, ab y zap ře li K rista, ab y o d p ad li o d C írk v e , b u d o u v y z ý v á n i s p o h rů ž k a m i n ejtěžšíc h tr e s tů a m u k , s h r o z ­ b o u z tr á ty m a je tk u i živ o ta. Na; v šeck y sliby a n a v šeck y h r o z ­ b y b u d o u o d p o v íd a t h rd in o v é v íry s ta te č n ý m i slo v y ap o što la P e tra : »V íce sluší p o slo u c h a ti B oha n ež lidí. N e m ů ž e m e n ev ěřiti, n e m ů žem e n ek ázati.« S v atý P o ly k a rp , b isk u p ze S m y rn y b y l v y z v á n o d p o h a n sk ý c h so u d ců , ab y se ro u h a l K ristu . O d ­ p o v ěd ěl: »Šest a o sm d esát le t slo u žím K ristu a n ija k m i n e ­ ublížil. J a k se m o h u ro u h a ti K ráli svém u, k te rý ž m n e v y ­ k o u p il ?« V d ěčn á a d ů v ě ry p ln á m o d litb a k B o h u O tci. T e n to k r á t b y li apo što lé P e tr a Ja n p ro p u š tě n i n a sv o b o d u . V elerada n em o h la n a jít ž á d n o u z á m in k u p r o p o tre s tá n í ap o ­ što lů a m ěla v elik o u o b av u , že b y se lid p o sta v il za ap o što ly . A p o što lé se v rá tili ke sv ý m , to jest ke k řesťan ů m , k te ř í b y li p o h ro m a d ě a za ně se v ro u c n ě m o dlili. K d y ž sh ro m á ž d ě n í v ě ­ řící slyšeli o v y š e třo v á n í a p o h rů ž k á c h žid o v sk ý c h předáků^ jed n o m y sln ě v D u c h u sv atém hlasitě vy slo v ili svoji n e o m e ­

69

z e n o u a n a p ro s to u v íru ve v šem o h o u cí P ro z ře te ln o s t Boží: » H o sp o d in e, ty jsi te n , je n ž u čin il n eb e i zem i a m o ře i vše­ c k o , c o jest v nich.« T a to slova jso u v z a ta ze žalm u 145., k te ­ r ý je p ře k rá s n ý m p ro je v e m p e v n é v íry a n ezlo m n é d ů v ě ry v P án a B oha, v Jeh o nejvyšší M o c a o c h ra n u : » C h v al, duše m á, H o sp o d in a ! — C h v á lit b u d u P án a p o svůj živ o t, — p ě t své­ m u B ohu, d o k u d b u d u . — N e sp o léh ejte n a v lad aře, — na lidi, u n ic h ž n e n í spásy. — V y jd e-li dech jejich, v ra c í se v p ra c h svůj; — v d en te n h a tí se v šeck y ú m y sly jejich. — Šťasten, k o m u B ů h J a k o b ů v p o m á h á , je n ž m á n ad ěji v P án u , svém B o h u , k te rý u čin il n eb e i zem i, — m o ře a všeck o , co jest n a n ic h , — k te rý v ě rn o s t n a v ě k y zac h o v áv á, — zjed n áv á p rá v o u tiště n ý m , — a jen ž dává p o k r m lačn ý m . — H o sp o d in v y sv o b o zu je vězně, — H o sp o d in dáv á sv ětlo slepým , H o s ­ p o d in snížené p o z d v ih u je , — H o sp o d in m ilu je sp rav ed liv é. — H o sp o d in o p a tru je cizince, — v d o v u a s iro tk a p o d p o ru je , — ale cesty h říš n ík ů v m aří. — H o sp o d in k ra lu je n a v ěk y , — B ů h tv ů j, Sióne, o d ro d u d o ro d u .« M o d litb a a z á ro v e ň p řed p o v ěď . S nad se m o d lili sh ro m á ž d ě n í v ěříc í celý žalm 145. i žalm 2., v n ě m ž D u c h sv atý ú sty k rá le D a v id a v y b íz í k o d d a n é d ů ­ v ěře v n a p ro s té v ítě z stv í P o m a z a n é h o P án ě, t o jest V y k u p ite le . C elý žalm zní: (D av id m lu v í:) » P ro č se b o u ří n á ro d o v é , — a k m e n y k u jí m a rn é p lán y ? — Scházejí se k rá lo v é zem ě, — v lá d co v é se um lo u v a jí — n a P án a a je h o P o m az an éh o . (V z b o u ře n í n á ro d o v é m lu v í:) R o z trh e jm e jejich p o u ta a jh o jejich o d v rh n ě m e ! (D a v id p o k ra č u je :) T e n , je n ž v neb esích sídlí, se sm ěje, — H o s p o d in se p o sm ív á jim . — P o té v šak m lu v í k n im ve svém h n ě v u , — v e svém ro z h o rle n í je děsí: — (V y k u p ite l:) Já p ře c jsem k rá le m o d n ě h o u č in ě n — na S ionu, je h o svaté h o ře! — H lá sá m v ý r o k H o s p o d in ů v : — P ra vilť ke m n ě : — (B ů h O te c :) »Syn m ů j jsi ty , — já dnes zp lo d il jsem tě. — P ožádej, a d á m ti n á ro d y v m a jete k , — a v tv é v la stn ic tv í k o n č in y zem ě. — O v lád ej je železn o u h o lí, — a ja k o n ád o b u z h lín y je ro z b ij!« — (D av id :) T e ď te d y , k rálo v é , b u ď te m o u d ří, — p řijm ě te v ý ­

70

stra h u , v lá d co v é zem ě! — S lu žte H o sp o d in u s b ázn í, — já ­ sejte m u s u c tiv ý m ch v ěn ím . — P o d v o lte se p řik á z á n ím , — b y se H o sp o d in n e ro z h n ě v a l, — ať n e n í vaše cesta v á m z k á ­ z o u ; — m ů ž e sn ad n o v z p lá t h n ě v jeho. — Blaze všem , k d o d o u fa jí v něho!« C o je p r o ti C írk v i, je p r o ti K ristu . D u c h sv a tý dal všem p ř íto m n ý m p o c h o p it jasně, ja k se p ln í a p ln it b u d o u slova žalm u : » V to m to m ěstě« v z ta h u jí s h ro ­ m á ž d ě n í k e slo v ů m ž alm u : »na S ionu, je h o sv até h o ře « . » P ro ti sv a té m u S y n u tv é m u Ježíšo v i« o d p o v íd á slo v ů m žalm u : » p ro ti P á n u a p r o ti P o m a z a n é m u jeho.« Sešlí se a b o u ř í se p r o ti V y k u p ite li, p o v sta li p r o ti V y k u p ite li H e ro d e s s n á r o ­ d em israelsk ý m a P ilá t s p o h a n y . T u zřejm ě D u c h sv a tý n a ­ zn aču je ú s ty v ěřících , že b o j n e p řá te l p r o ti C írk v i je b o jem p r o ti K ristu . P á n B ů h jich n e p ře d u rč il, ab y b y li za tv rz e lí ve zlém , ale v ě d ě l. . . » A b y učinili, co ru k a tv á a ú ra d e k tv ů j p ře d e m u sta n o v ily , ab y se s ta lo .« J a k lehce b y č te n á ř šp atn ě ro z u m ě l tě m to slo­ v ů m . — V šev ěd o u cí B ů h v ěd ěl n a p ře d a o d v ěčn o sti, že p y šn í a z a tv rz e lí p ře d á c i v y v o le n é h o n á ro d a n e n a le z n o u zalíb en í v Ježíši K ristu , ba že H o b u d o u n a s m rt n e n á v id ě t a že b u d o u u silo v at o Je h o ž iv o t. A té to zlé v ů le jejich B ů h O te c v e své n esk o n alé M o u d ro sti p o u žil, ab y se stala J e h o v ů le, ab y S yn B oží trp ě l, u m ře l a spasil sv o u o b ě tí lid stv o . —- B ů h n e u s ta n o ­ vil, ab y to učinili, to u sta n o v ila sv o b o d n á v ů le ž id o v sk ý c h n á ­ čeln ík ů , ale B ů h u stan o v il, ab y jtejich zlo čin n é v ů le, v z d o ru jíc í k ažd é m ilo sti B oží b y lo p o u ž ito ke spasitelné o b ě ti Syna B o ­ žího. M o d lív ejm e se ta k é ta k k D u c h u sv atém u . Ja k k rá sn ě p ro sí p r v n í v ěřící: N e za p o tre s tá n í n e p řá te l, ani n e za u š e tře n í o d p ro n á sle d o v á n í, ale p ro sí za sílu a sta te č n o st, za ú č in n o st slova B o žíh o a za z á z ra k y a d iv y v e jm é n u Ježíše K rista. O k a m ž itě D u c h sv atý vyslyšel jejich v ro u c í m o d litb u a dal jim všem p o c ítit, že Je h o síla spočívá n a n ic h a že je n i­ k d y n eo p u stí.

71

A N A N IÁ Š A SA F ÍR A . Celá farnost jerusalemská jako jedna rodina — Apoštolé káží — Věřící konají skutky lásky — Levita prodal pole a odevzdal apoštolům — Ananiáš také se chce ukázat hor­ livým křesťanem — Prodal pole — Přetvařoval se — Trest Boží za lež a přetvářku — I Safíra se pokusila oklamat svátého P etra — Tentýž trest Boží. Sk. 4, 32—5, 11.

32. O b ec v ěříc ích m ěla je d n o srd ce a je d n u d u ši; n ik d o z n ic h n eřík a l, že b y n ěco z m a je tk u je h o b y ío m u v la stn ím , n ý b rž v šech n o b y lo jim společné. 33. Mocíí v elik o u v y d áv ali a p o što lo v é sv ěd ectv í o z m rtv ý c h ­ v stá n í Ježíše K rista, P á n a n ašeho, a m ilo st v elik á b y la n a n ic h všech. 34. V žd y ť n eb y lo m ezi n im i an i žád n é h o c h u d é h o , p ro to ž e ti, k te ří b y li m a je tn ik y p o lí n e b o d o m ů , p ro d á v a li je, p řin ášeli p en íze strž e n é za to , co! p ro d á v a li, 35. a k lad li je k n o h á m a p o ­ što lů . R o z d á v a lo se p a k k a ž d é m u p o d le to h o , ja k b y lo k o m u p o ­ tře b í. 3 6. T a k Josef, k te r ý by! o d ap o što lů n a z v á n B arn ab á šem , to jest v p řek la d ě »syn ú tě c h y « , le v ita, ro d e m z C y p ru , 37. m aje pole, p ro d a l je, p řin esl p en íze za n ě a p o lo ž il je k n o ­ h á m a p o što lů . 5, 1. Je d e n m u ž však, jm é n e m A n an iáš, s m a n ž e lk o u svou S afírou, p ro d a l p o z e m e k 2. a n ech á v lstivě za sebou n ěco z u trž e n ý c h p en ěz s v ě d o m ím své m a n ž e lk y , p řin esl jak ý si d íl a p o lo ž il jej k n o h á m a p o što lů . 3. A le P e tr ře k l je m u : »A naniáši, p ro č zap ln il ď ábel srd ce tv é , abys selhal D u c h u sv a té m u a lstiv ě n ech al za seb o u z p e­ n ěz u tr ž e n ý c h za pole? 4. Z d ali jso u c n e p ro d á n o to b ě n e z ů ­ stáv alo , a zd a byvši p ro d á n o n eb y lo v m o c i tv é? P ro č jsi usm yslil sobě tu t o věc? N eselh al jsi lid em , n ý b r ž B o h u .« 5. A n an iáš slyše ta slova, p ad l a sk o n al. I p řip a d la b á z e ň v e­ liká n a v šech n y , k te ří to slyšeli. 6. M lád en ci p a k v stáv še zav i­ n u li h o a vynesše p o ch o v ali h o .

72

7- As p o třech hodinách přišla i m anželka jeho, n evěd ou c, co se přihodilo. 8. I řekl jí Petr: »P ověz m í, za to lik jste p ole p rod ali?« O na řekla: »A no, za to lik .« 9= A Petr k ní: »Proc jste se um luvili, abyste pok oušeli D u ­ c h a Páně?JH le n o h y těch, kteří p och ovali m u že tv éh o , jsou přede dveřm i a vyn esou tě.« 10. I padla hned před n o h y jeho a skonala; m ládenci pak vešedše nalezli ji m rtv o u , a vynesše p och ovali (ji) vedle m uže jejího. 11. I přišla bázeň veliká na celou církev a na všech n y, kteří o to m slyšeli. V

»M oje« a »tvoje«. P á n B ů h dal člo v ěk u p rá v o n a m a jete k , a B ů h sám m a je­ te k k až d é h o člo v ěk a c h rá n í sv ý m z á k o n e m : » N ep o k rad eš!« A le to n ezn a m en á, že b y člo v ěk m ěl lp ě t tě le m i duší n a svém m a je tk u a že b y n e m o h l říci: to je m o je, ale chci, ab y v šeck o m o je b y lo k d y k o liv k slu žb ám všem p o tře b n ý m . T o m ů ž e říci a k d y ž to ře k n e a k o n á , d áv á m u P án B ů h za časné s ta tk y s ta tk y věčné, k te ré rez a m o l n ek azí, a zloději n e v y k o p á v a jí a n e k ra d o u . A ta k si s m a je tk e m p o čín ali p r v n í křesťané. D á ­ vali, co m ěli, b u ď zcela n e b o zčásti k p o u ž ití a p o što lů m . P o ­ v ažo v ali se n a v z á je m za b r a tr y a sestry. B ylo jim zásad o u : »C o je m o je, m ů ž e b ý t ta k é tv o je , p o n ě v a d ž jsi m ý m b r a tr e m v K ristu P ánu.« D o k o n a lá láska d o k o n a le sjednocuje. K řesťané v Jerusalem ě b y li n av zá jem sp o jen i d o k o n a lo u lás­ k o u k Ježíši K ris tu a lásk o u i p o slu šn o stí k v id ite ln é m u zá­ stu p ci Ježíše K rista: k sv atém u P e tro v i. Jejich láska b y la vše­ s tra n n á a n e tý k a la se je n o m m a je tk u . B yla ta k o v á , ja k o n í psal p o zd ěji sv a tý ap o što l P avel: » K d y b y ch ro z d a l n a p o k rm y c h u d ý c h v ešk eren sta te k svůj a v y d a l své tě lo k spálení, lásky v šak k d y b y c h nem ěl, nic b y m i to n ep ro sp ělo . L áska jest sh o ­ v ívavá, d o b ro tiv á ; láska n ezáv id í, n e c h lu b í se, n e n a d ý m á se, n e n í c tižád o stiv á, n eh led á sv éh o p ro sp ě c h u , n e ro z trp č u je se,

73

n em y slí o zlém , n e ra d u je se z n ep ra v o sti, n ý b r ž ra d u je se s p ra v d o u ; v šeck o snáší, v šem u v ěří, všeh o se naděje, v šeck o p ře tr p ív á . . . N y n í trv a jí v íra, naděje, láska, ty to tř i; ale n e j­ v ětší z n ic h jest láska.« I K o r. 13, 3. P o d ív ám e se doi své duše, ja k to ta m v y p ad á. S v a tý Ř e h o ř v y sv ětlu je p o d ro b n ě slova sv atéh o P avla: » T rp ě liv á jest to tiž láska, p o n ě v a d ž k řiv d y b ez u r á ž k y snáší. D o b ro tiv á p a k jest, že za zlé h o jn ě splácí d o b rý m . N ezáv id í, n eb o ť n e u m í p ro sp ě c h ů m p o z e m sk ý m záv id ěti, je ž to n a to m ­ to světě n ič eh o si nežádá. N e n a d ý m á se a n e c h lu b í se, p ro to ž e o d m ě n u v n itř n í (p ro duši si) žádá, a p ře d n o s tm i v n ějším i se nevynáší. N e je d n á ctižád o stiv ě, p ro to ž e se v zd alu je o d e všeho, c o b y se n esro v n áv alo se šlech etn o stí. N e ro z trp č u je se, neboť i jsouc n esp rav ed liv ě p ro n á sle d o v á n a , n ed á se k p o m s tě s trh n o u ti. N e m y slí n ič e h o zléh o , p o n ě v a d ž v šech n u zášť z k o ­ ře n e v y trh u je . N e ra d u je se z n e p ra v o sti, p r o to ž e d y c h tíc vše­ c k y m ilo v a ti, n e ra d u je se ze zk á z y p ro tiv n ík ů . R a d u je se s p ra v d o u , p o n ě v a d ž o s ta tn í ja k o sebe m ilu jíc, c o n a jin ý c h d o b ré h o vidí, ja k o z v la stn íh o p ro sp ě c h u se tě ší.« K d o je křesťanem ? S v atý L ukáš v zd al n ejv ětší ch v á lu v ěříc ím . O ap o što lech k ra tin c e p ra v í, že m o cí v elik o u v y d áv ali sv ěd ectv í o Z m r tv ý c h ­ v stá n í P áně. Z n o v a a z n o v a sv atý L u k áš p řip o m ín á , že ap o što lé neu stále plnili ro z k a z P án a Ježíše: » B udete m i s v ě d k y . . . , t o jest b u ­ d ete sv ěd k y m é h o Z m rtv ý c h v s tá n í.« T a k sv a tý L u k áš n azn a ču je, že v íra a C írk e v křesťanská spočívá n a sv ěd ectv í a p o što lů o Z m rtv ý c h v s tá n í P án ě. A Z m rtv ý c h v s tá n í P án ě je d ů k a z e m B o žstv í Ježíše K rista. K d o p řija l svědectví ap o što lů a u v ě řil v B o žstv í P án a Ježíše b y l p o k ris tě n , ja k řík á m e : p o -k řtě n . S lovo p o k ř tě n v z n ik lo z p ů ­ v o d n íh o » p o -k ristěn « . S tal se křesťanem . I slo v o k řesťan v z n ik ­ lo ze jm én a K ristu s, K risti-an , to jest te n , je n ž p a tř í K ristu , je n ž je spojen s ap o što ly a s celou C írk v í K risto v o u . K řesťa­ n e m sp ráv n ě se te d y n a z ý v á je n o m člen C írk v e Ježíše K rista, C írk v e k ato lick é . Jed in ě C írk e v řím sk o k a to lic k á tr v á p o dvě tisíciletí v u sta v ič n é m v n itřn ím a n eju žším sp o jen í s Ježíšem

74

K riste m . O n a jed in á m á p rá v o a m o c, ab y s Ježíšem K riste m sp o jo v ala své věřící.

V ě tv e o ddělené o d s tro m u , jso u »s to h o s tro m u « , ale u ž n e ­ jsou stro m e m . T a k zv an é » círk v e« , k te ré v z n ik ly o d p ad em o d C írk v e K ris­ to v y n ejso u K ris to v y a n e m o h o u sp o jo v at s N ím . Jestliže se d o m n ív ají, že m ají n ě c o z k řesťan stv í, m ají to » p ů v o d em « , ale n e ž iv o te m . P án Ježíš n azv a l svoji C írk e v s tro m e m v y ­ ro s tlý m ze sem énka h o řč ič n é h o . S uchá rato lest, k d y ž o d p a d n e o d m a te řsk é h o s tro m u , m á se s tro m e m sp o lečn ý svůj » p ů v o d « , m á ze s tro m u své d ře v o , ale což je to p la tn é, k d y ž p řestala b ý t spojena se s tro m e m ž iv o tn í m ízo u , k d y ž je o d d ělen a n a ­ d o b ro o d k m e n e, k d y ž n e m ů ž e u ž k v ést, an i o v o ce p řin ášet. »Jestliže k d o ve m n ě n ezů sta n e, v y v rž e n b u d e v e n ja k o r a to ­ lest; i u sch n e a sebero u ji a v y v r h n o u n a o h e ň a b u d e h o ře ti.« T a t o slova B ožsk éh o Spasitele p ř i p o sled n í v ečeři velice z ře ­ te ln ě p řip o m ín a jí, že k a ž d á ra to le st, to je st k ažd á duše m usí m ít v n itřn í, nejužší sp o jen í s K m en em , to jest s N ím sam ým , s Jeh o O so b o u a s Je h o ž iv o te m sk rze C írk e v . P a k te p rv e m ů ­ že se n a z ý v a t v p ra v é m slova sm yslu »křesťanem «, člo v ěk em p a tříc ím K ristu .

Pod maskou křesťanství se sk rý v á n ev ěra. J a k daleko sahá zlo b a sa tan o v a v id ě t z to h o , že v naší d o b ě je m n o h o tě c h , k te ř í se žid y n e v ě ří ve Z m rtv ý c h v s tá n í Ježíše K rista a n e v ě ří te d y an i v Je h o B ožství. A le n e je n o m to ! Z a ­ k lád ají se n o v é c írk v e a c h tějí, ab y b y ly p o k lá d á n y za k řesťan ­ ské, ačkoli p o h rd li sv ěd ectv ím a p o što lů o Z m rtv ý c h v s tá n í Ježíše K rista, a p řisv ěd čili ž id ů m v jejich n ev ěře. N e v ě ra žid ů stala se v íro u m n o h ý c h se k t p ro te s ta n ts k ý c h , i ta k zv an é »c ír­ k v e československé«, zalo žen é v naší vlasti. Je d in á v ě ta ze s k u t­ k ů ap o što lsk ý c h usv ěd ču je v šeck y falešné u čitele i v y zn av a če o d jeru salem sk ý ch ž id ů až p o » círk ev česko slo v en sk o u « . N e ­ v ěří v B o žstv í Ježíše K rista, p r o to n ejso u a n e m o h o u b ý t k ře s ­ ťany. Židé n ev ěřili bez m ask y . C írk e v československá n ev ěří, ale nasazuje si m asku . T ím h ů ře .

75

C írk ev m usí m ít m ajetek, aby m ohla k o n a t dobré. P rv n í křesťané n ero z d á v a li sam i svůj m a jete k , n ý b rž p ř in á ­ šeli svoje d a ry ap o što lů m . A p o što lé p a k p o d le u z n á n í a r o z ­ v a h y ro zd íleli ch u d ý m . T a k ž e n e b y lo n u z n é h o m ezi n im i. Sva­ t ý L u k áš u v á d í p řík la d : Josef, z v a n ý B arnabáš, ro d á k z C y p ru , p ro d a l své p o le a strž e n é p en íze složil u n o h o u ap o što lů . S vojí o b ě ta v o stí dal p řík la d m n o h ý m a p r o to je ve S k u tc íc h ap o što l­ sk ý ch zvláště jm e n o v á n . K řesťanské lásky b y lo v ž d y c k y tře b a , je jí tře b a ta k é dnes. A p o što lé m ěli v e sv ý ch ru k o u v elk é o b n o sy p en ěz. A b y lo jich ta k é p o tře b í. Z tě c h to p en ěz p o m á h a lo se c h u d ý m . V p o ­ h a n s k ý c h d o b á c h te h d ejších b y ly ro z d íly m a je tk o v é o h ro m n é . Z cela n e m a je tn ý c h , o p u ště n ý c h , n e m o c n ý c h , u tla č o v a n ý c h , o tr o k ů b y lo velice m n o h o . D o p o su d se o ty t o lidi n ik d o n e ­ staral. T e p rv e C írk e v K risto v a, říz e n á ap o što ly . A le n e je n o m to . B ylo z a p o tře e b í z řiz o v a t o ltá ře , u p ra v o v a t m ísta, ro u c h a k B ohoslužbě. O b ě ta v o s t p r v n íc h k řesťan ů se h o rliv ě starala, ab y n ičeh o nech y b ělo . C írk e v v e všech d o b á c h p o čín ala si p o d le v z o r u ap o što lů . V ěřící ve všech sta le tíc h věděli, že C írk e v je jed n a v elik á r o ­ d ina, k te rá p o tře b u je p ra m e n y h m o tn ý c h p ro s tře d k ů , aby m o h la v y k o n á v a t své poslání. V ž d y c k y D u c h sv a tý v zb u zo v a l m ezi v ěříc ím i šlech etn é duše, k te ré o b ě to v a ly k o lik r á t i v še­ cek svůj m a je te k a d áv aly C írk v i-M a tc e . T a k v z n ik a ly v e lk o ­ lepé c h rá m y , b y ly z řiz o v á n y a v y d rž o v á n y šk o ly , ú sta v y p ro ch u d é, n em o cn é, opu štěn é.

C írk e v ja k o M a tk a n á r o d ů b u d u je n o v é a n o v é k o stely , šk o ly , n em o cn ice, siro tčin ce . . . A n e jin a k je to m u i dnes. Rukama n á s tu p c ů sv a tý c h a p o što ­ lů p ro c h á z í v elk é ob n o sy , C írk e v má z n a č n ý m a jete k , sta tk y , b u d o v y , ale t o n e n í m a je te k je d n o tliv c ů v , n ý b r ž je to m a je te k celé C írk v e a je u rč e n p r o nejvyšší d o b ro celé křesťanské r o ­ d in y . Běda, je d n o tliv c i, k te r ý dočasně sp rav u je n ě k te ro u část m a je tk u c írk e v n íh o a n e p o u ž ív á jej p r o d o b ro C írk v e . Běda to m u , k d o o d cizu je část m a je tk u C írk v e p r o své zištn é a so­ b eck é účely. V ím e, jak p o c h o d il Jidáš. A četli jsm e o lic o m ě r­ n é m p o d v o d u A naniáše a Safíry.

76

P ro to že je to jenom smetí.

Duchu svatému se oškliví nesmírně každý, kdo pošetile, lakotně a ziskuchtivě lpí na majetku. Majetek, je-li dobře použit, je velikým dobrodiním a požehnáním, je-li používán s lako­ tou, stává se strašlivou kletbou a záhubou jednotlivců i celých rodin. Proto Duch svatý líčí záhubu Ananiáše a Safíry na po­ čátku působení Církve Ježíše Krista, aby dal výstrahu všem budoucím, jako v Evangeliu dal výstrahu na lakotném apošto­ lu Jidášovi všem budoucím biskupům a kněžím, kteří budou spravovat církevní majetek, tak zase na Ananiášovi a Safíře dává výstražný příklad všem věřícím. Slabí ve víře podléhají touze po časných věcech. Ananiáš a Safíra měli příliš rádi svůj majetek. Byli by rádi alespoň něco z něho podrželi. Snad si také myslili: K d o ^ jak bude dále, co- bude dále s Církví. Kdo ví, zdali nebudeme ma­ jetku potřebovat, kdyby se s Církví a s apoštoly něco stalo. Nějaký čas vedli boj s láskou k penězům a s různými pochyb­ nostmi. Ale kolem nich mnozí a mnozí ochotně přinášeli ma­ jetek k nohám apoštolů. Na obě strany. Ananiáš a Safíra cítili se zahanbeni před ostatními. Proto se rozhodli ke lsti a přetvářce. Prodají pole. Část peněz si pone­ chají pro všecky případy, ale to nesmí nikdo vědět, všichni si musí myslit, že Ananiáš a Safíra jsou velice horlivými křesťa­ ny, že složili k nohám apoštolů všecky peníze. Slabá víra a láska k penězům způsobily, že skutečně Ananiáš přistoupil k svatému Petrovi se lstí. N e svatý Petr, ale Duch sv a tý stihl oba manžely o k a m ž itý m trestem.

Ale svatý Petr osvícen Duchem svatým poznal, neupřím ­ nost, lest a lež Ananiášovu: »Ananiáši, proč zaplnil ďábel srdce tvé, abys selhal Duchu svatému a lstivě nechal za sebou pe­ něz . . .?« Mohl sobě nechat, kolik chtěl, ale ne lstí a přetvář­ kou. »Neselhal jsi lidem, nýbrž Bohu.« Po těch slovech Ana­ niáš náhle skonal. 77

T a k o v é zam lčen í dalek o nebylo to n ejh o rší. P řísn ý trest! A le p r v n í křesťan é m u sili p o z n a t, ja k je D u ­ c h u sv atém u o d p o rn á lež a n e u p řím n o s t. A ještě k to m u p ře d ap o što ly , z ástu p c i Ježíše K rista. K d o lh al a p o što lů m , lh al D u ­ ch u sv atém u . A p o što lé k o n a li svůj ú řa d ve sp o jen í s D u c h e m sv atý m . Safíře se stalo p o d o b n ě . A n an iáš a Safíra zam lčeli m a ­ je te k , p eníze. O č h ů ře , k d y ž křesťan zam lčí h říc h y . C h ce se u k á z a t, že je d o b rý m k řesťan em , že ch o d í k e sv. zp o v ěd i. Z a­ tím ale lže. A n e lidem . L že Ježíši K ristu a D u c h u sv atém u . Z d án liv á n ev in n o st. L ež zd án liv ě v y p a d á d o sti n ev in n ě. A le je n e sm írn ý m zlem . Z loba lži v y n ik n e , k d y ž ji sro v n á m e s p ra v d o u . B ů h je P ra v ­ da. A coi je lež? K ažd á lež je řečí zléh o d u ch a. P á n B ů h se n i­ k d y k žád n é lži hlásit n eb u d e, i k d y b y b y la p ro n e se n á v n e j­ lepším úm yslu. P řijm em e n a p o m e n u tí a v ý stra h u . S v a tý A m b ro ž píše: » A p o što l P av el n ap sal: »O d lo živ še lež, m lu v te p ra v d u k a ž d ý s b liž n ím sv ý m ; neb o ť jsm e v esp o lek ú d y .« P o n ě v a d ž jsm e stv o ře n i v p ra v d ě a sp rav ed ln o sti a ve k ř tu jsm e z n o v u z ro z e n i. T u d íž se n á m p řik a z u je o d lo ž iti lež, u c h o p iti se p ra v d y a s b r a tr e m lstiv ě n e je d n a ti, ab y b y lo zřejm o , že si v esp o lek v e sv ý c h zále ž ito ste c h p řeje m e, jsouce ú d y je d n o h o T ěla.« A sv a tý B o n a v e n tu ra p řip o ju je : »Lež je ta k p říliš zlá, že ani B ůh, k te r ý u tv o řil sv ět z n ičeh o , ji n em ů že u č in iti d o b ro u .« H e rm a s, ž á k ap o što lů a c írk e v n í sp isovatel, dáv á d ů tk liv o u v ý s tra h u p ře d lží: »B ůh zajisté je st p ra v d iv ý v k a ž d é m slově, a lži v N ě m není. K d o te d y lh o u , ti z ap írají P án a, nevracejíce P á n u o d k a z u , jejž b y li p řijali. P řijali zajisté D u c h a p ra v d y . T o h o -li zn e u c tív a jí lží, p o s k v rň u jí o d k a z P án ě a stáv ají se lh á ři.«

78

P E T R A A P O Š T O L É Č IN ! N O V É Z Á Z R A K Y . A N D Ě L J E O S V O B O Z U JE Z E Ž A L Á Ř E . U S T A N O V E N I J Á H N Ů . Duch svatý neustává působit v apoštolech — Odevšad přinášejí nemocné — Sadu­ ceové vztahují ruce na apoštoly — Ve veřejném vězení — Anděl vyvádí apoštoly — Služebníci hledají apoštoly ve vězení — nalézají je v chrámě —• Opět před veleradou — P etr odpovídá — Náčelníci pukají hněvem — Gamaliel staví se na obranu apoštolů — Zbičováni — S tím větší horlivostí zvěstují Evangelium — Stížnost některých křesťanů — Vyvolení jáhnů. Sk. 5, 12—42, 6, 1—7-

12. S k rze ru c e a p o što lů d ělo se v lid u m n o h o z á z ra k ů a d iv u . V šich n i b ý v ali je d n o m y sln ě v p o d lo u b í Š alo m o u n o v ě. 13. Z (ostatních v šak n eo sm ělo v al se n ik d o p řip o jit k n im , ale lid je velebil. 14. V ž d y více p řib ý v a lo P á n u v ě říc íc h , m n o ž stv í m u ž ů i žen. 15. I vynášeli n e m o c n é n a ulice a k la d li je n a lů ž k a i n o s ít­ ka, ab y , k d y ž b y šel P e tr, alesp o ň stín je h o zastín il n ě k o h o z n ic h (a b y lí o sv o b o zen í o d n em o cí svých). 16. P řic h á z e lo d o Jeru salem a ta k é m n o ž stv í lid u z m ě st o k o l­ n íc h ; p řin ášeli n e m o c n é a o d n ečistý ch d u c h ů trá p e n é , a ti vši­ ch n i b y li u z d ra v o v á n i. 17. T u p o v sta l v elek n ěz a všíck n í, k te ří d rželi s n ím , to je st stra n a saducejská; b y lí n a p ln ě n í ře v n iv o stí. 18. V z tá h li ru c e n a a p o što ly a vsadili je d o v eře jn é h o vězení. 19. A v šak an d ěl P án ě o te v ře l v n o c i d v eře v ězeň sk é, v y v e d l je v e n a ře k l: 20. » Jd ěte, p o s ta v te se a m lu v te v c h rá m u k lid u všecka slova ž iv o ta to h o to .« 2 1 . U slyševše to vešlí n a ú sv itě d o c h rá m u a učili. K d y ž p a k přišel v elek n ěz a ti, k te ří s n ím d rželi, svolali v elerad u , a to v e ­ šk eré starešin stv o sy n ů ísraelsk ý ch , a poslali d o žaláře, ab y je p řiv ed li. 22. A le služebníci přišedše a o te v ře v še v ěze n í n en alezli jíc h ; í v rá tili se a ohlásili: 2 3 .,» Ž alář jsm e sice n alezli z a v ře n ý s v e ­

79

šk e ro u b ezp ečn o stí, té ž strá ž e p ře d e d v e řm i, av šak lOtevřevše n enalezli jsm e u v n itř n ik o h o .« 24. J a k ta slova uslyšeli v elitel c h rá m o v ý a v elek n ěží, b yli n a ro z p a c íc h o n ich , co b y to b y lo . 25. K dosi v šak p řiše d o z n á ­ m il jim : » H le, m u ž i, k te ré jste vsadili d o v ězen í, sto jí v e c h rá v v/ 9 m e a u ci lid.« 26. T u odešel v elitel se slu žeb n ík y a p řiv e d l je; n ik o liv n á ­ silím , neboť báli se lid u , ab y jich n eu k am en o v ali. 27. P řiv ed še je, p o stav ili je ve velerad ě. I o tá z a l se jich vele­ k n ě z : 28. »P řísně jsm e v á m p řik áz ali, ab y ste neu čili n a zák lad ě jm én a to h o a hle, n ap ln ili jste Jeru salem u č e n ím sv ý m a ch ce te u vésti n a nás k re v to h o č lo v ěk a.« 29. P e tr však a ap o što lé o d p o v ě d ě li: » P o slo u ch ati sluší více B oha n e ž lidí. 30. B ůh o tc ů našich v zk řísil Ježíše, k te ré h o jste v y u s m rtili pověsivše h o n a d řev ě. 31. T o h o p o v ý šil B ů h p ra ­ vicí sv o u za k n íže a V y k u p ite le , a b y dal p o k á n í a o d p u ště n í h říc h ů lid u israelském u. 32 A m y jsm e sv ěd k y tě c h věcí, i D u c h sv atý , k te ré h o B ů h dal tě m , k te ř í h o p o slo u c h a jí.« 33. U slyševše to p u k a li h n ě v e m a po m ý šleli je u s m rtit. 34. A le jed en farizeus, jm é n e m G am aliel, u č ite l z á k o n a u v šeho lid u v áže n ý , p o v sta l ve velerad ě, ro zk áz al, ab y ty lid i na m a lo u ch v íli v y v ed li v en , 35. a ře k l k n im : » M u ži israelští, d o b ře si ro z m y sle te p ři tě c h to lid ech , co m á te čin iti. 36. N eb o ť p ř e d tě m ito d n y p o v sta l T h e u d a s p ra v ě , že jest n ě k ý m (veli­ k ý m ) a p řid rž e lo se h o p o č te m as č ty ři sta m u ž ů ; b y l však u sm rc e n , a všichni, k te ří h o n ásledovali, b y li ro z p tý le n i a z n i­ čeni. 3 7. P o n ě m p o v sta l Ju d a G alilejsk ý — za d n ů so u p isu — a svedl za sebou lid k o d b o ji; ta k é o n z a h y n u l, a v šich n i, k te ří h o následovali, b y li ro z p rá še n i. 38. P r o to , co se tý k á záležito sti nynější, p ra v ím v á m : » U p u sťte p d tě c h to lidí a n e c h te je; n e ­ boť je-li z lidí zá m ě r te n n e b o to dílo , ro z p a d n e se, 39. je-li však o d B oha, n e b u d e te m o c i je z ru š iti; — ab y ste sn ad n eb y li shledán i ja k o o d b o jn í B o h u .« I p o slech li h o . 40. P o v o lali k sobě a p o što ly , z m rsk ali je a p řik á z a li (jim ), a b y n em lu v ili již n a zák lad ě jm én a Ježíšo v a a p ro p u s tili je. 41. I šli z v elerad y s ra d o stí n a d tím , že b y li h o d n i u čin ěn i tr p ě ti p o h a n u p r o jm én o Ježíšovo. 42. A n e p řestá v ali k ažd é h o d ne v e c h rá m ě i p o d o m e ch u č iti a z v ě sto v a li K rista Ježíše. 6,1. V tě c h to d n ech , k d y ž se ro z m n o ž o v a l p o č e t u čed n ík ů , n astala n ev o le H e lle n istů p r o ti H e b re ů m , že p ř i d e n n ím p o d ě ­ lo v á n í v d o v y jejich b y ly z a n e d b áv án y .

80

2. P roto dvanáct apoštolů svolalo k sobě shrom áždění učed­ n ík ů a řekli: » N en í záh od n o, ab ychom m y, nechávajíce slova B ožíh o, přisluhovali stolům . 3. P roto, bratři, vyh léd n ěte si ze sebe sedm m u žů dobré p ověsti, p ln ých D ucha svátého a m ou d ­ rosti ab ych om je ustanovili k to m u ú k onu , 4. m y však v y trv á ­ m e při m odlitbě a službě slova.« f. T a řeč zalíbila se všem u m n o žstv í, i v y v o lili Štěpána, m u ­ že p ln éh o v íry a D u cha svátého, Filipa, Prochora, N ik án ora, T im ón a, Parm énu a M ikuláše, proselytu z A n tioch ie. 6. T y představili apoštolům , a on i p om od livše se v lo žili na ně ruce. 7. A slovo Páně rostlo a p o čet učedníků v Jerusalem ě ro z­ m áhal se velice; také četn ý zástup k n ěží poslouchal víry. *

R u c e Ježíše K rista. R u c e a p o što lů šířily v šu d e v elik é p o ž e h n á n í. U z d ra v o v a ly n em o cn é, v y m íta ly zlé d u c h y , u d ělo v aly o d p u š tě n í h říc h ů , v y ­ p ro šo v a ly m ilo st B oží. Ř ek li b y c h o m : n e b y ly to ta k řk a ani ru ce ap o što lů , ale b y ly to ru ce Ježíše K rista. V šecko d o b ré, c o je n a světě, v šeck u m ilo st B oží, v šecko Boží p o ž e h n á n í i dnes zjed n áv ají lid em ru ce n á stu p c ů sv a tý c h ap o što lů , ru c e b is k u p ů a k n ě ž í k a to lic k ý c h . P r o to zaslu h u jí ta ­ k o v é ú c ty , jaké si zaslo u žily ru c e sv átéh o P e tra , sv átéh o Jan a a o s ta tn íc h ap o što lů . K aždé p o ž e h n á n í k n ě z o v o zjed n áv á m ilo st a p o m o c Boží. D e n n ě d rž í ty té ž ru c e Ježíše K rista, d en n ě se spínají k m o d lit­ bě. T y to ru ce o b o h a c u jí svět. K n ěžsk é ru ce n a p lň u jí sv ět p o ­ ž e h n á n ím a nebe n a p lň u jí šťastným i dušem i. B ázlivá ú cta. K řesťané scházeli se s a p o što ly v p o d lo u b í Š alo m o u n o v ě, ta m k d e P á n Ježíš k ázáv al. Z o s ta tn íc h žid ů , k te ř í n eu v ěřili, n ik d o se n eo d v áž il ta m se k n im p řip o jo v a t n e b o je v y ru š o v a t. P ro veliké d iv y a z á z ra k y v šich n i m ěli ap o što ly v e v elik é úc tě. C elé m ě sto b y lo sv ěd k em n o v ý c h a n o v ý c h u z d ra v e n í, v y m í­ tá n í zléh o d u ch a. S tín sv átéh o P e tra se d o tk l n e m o c n é h o a b y l u zd rav e n .

81

Protivenství k největšímu dobru. Církev denně vzrůstala. Velerada se znova v z ch o p ila a dala v sa d it apoštoly do vězení. Ale jenom p r o to , ab y dala p říle ­ ž ito s t apoštolům k novým zásluhám a tím i d ílu jejich k n o ­ v é m u mohutnému rozmachu. Vzácný ochránce Církve. Nebylo by nic divného, kdyby apoštolé ve vězení bylí p o ­ někud sklesli na mysli. Vždyť viděli před sebou veliké m o ře nevěry a zloby a jistě jim nebylo tajno, že se je d n á o jejích život. Modlitba plná důvěry jim b y la posilou. I věřící n e p ře ­ stávali se modlit. Účinek těchto modliteb byl tak mocný, že anděl sestoupil a otevřel apoštolům dveře žaláře a z p ro stil je pout. Snad to byl archanděl Michael, který je ochráncem Cír­ kve. Povzbudil apoštoly k nebojácností: »Jděte, postavte se a mluvte v chrámě k lidu všecka slova života tohoto.« S trá ž ­ cové vězení nepozorovali ničeho. Dveře byly zase zavřeny. Časně z rána vešli apoštolé do chrámu. V prostorách chrámo­ vých zdržovali se poutníci po celou noc. Před východem slun­ ce přicházeli mnozí další, kteří bylí pamětlivi knihy Moudrostí, že proto se mana dávala časně z rána, aby všem bylo známo, že člověk má slunko předcházet k blahořečení a velebení B o­ žím u .

Kolikáté už překvapení, ale stále ještě ne obrácení. Apoštolé mluvili k shromážděným plni nadšení a horlivosti. Zatím časně z rána se sešli členové velerady ve velkém počtu, neboť všichni věděli, že jde o věci nesmírně důležité. Poslali do vězení pro apoštoly. Sluhové se vrátili bez apoštolů. Jejich vypravování naplnilo veleradu novým úžasem: Stráže stály na svých místech, žalář byl náležitě zavřen, ale apoštolů jsme nenalezli. Celé shromáždění bylo touto zprávou ohromeno. Z rozpaků vytrhla je nová zpráva: »Hle, muži, které jste vsa­ dili do vězení, stojí ve chrámě a učí lid.« Nebylo to tedy už tajemstvím, že se apoštolé dostali ze žaláře mimořádnou mocí. P o všech těchto událostech nebylo možno p r o ti ap o što lů m použít násilí. Lid byl pro apoštoly tak nadšen, že b y b y l k a ­ menoval stráž, která by na ně chtěla sáhnout. P řiv ed li ap o ­ što ly bez nucení, jen na vyzvání. 82

Nenávist, která se proměnila v posedlost zlým duchem. Čekali bychom, že první otázka velerady bude: »Jak jste se dostali z vězení?« Ale svědomí členů velerady se bálo. Tušili, že by odpověď apoštolů byla pro ně výstrahou před dalším pro­ následováním apoštolů. Velekněz ustrašený, ale také na nej­ vyšší míru rozzuřený všemi dosavadními nezdary v boji proti Ježíši Kristu a Jeho Církvi, volal na apoštoly: »Přísně jsme vám přikázali, abyste neučili na základě jména toho . . .« Ne-, chce, a snad ani nemůže vyslovit Jména Božského Spasitele.. A v tom můžeme vidět už skutečnou posedlost zlým duchem, ovšem posedlost zaviněnou. ». . . a hle, naplnili jste Jerusalem: učením svým a chcete uvésti na nás krev toho člověka.« S pronásledováním roste odhodlanost a horlívá láska. Svatý Petr plný Ducha svatého vystupuje do popředí, mlu­ ví s radostnou odhodlaností a jistotou, s velikou láskou vy­ slovuje jméno: Ježíš. »Více sluší poslouchat! Boha než lidí.« Znova svatý Petr připomíná umučení a oslavení Páně a vy­ bízí k pokání. Znova sebe a apoštoly prohlašuje za svědky,, volá za svědka i Ducha svatého. Obhájce z řad nepřátel. Ale znova také ukazuje se bezmezná zatvrzelost a zloba fa­ riseů a zákoníků. Byl navržen trest smrti pro apoštoly. A teh­ dy, ve chvíli pro apoštoly velice nebezpečné, povstává jim obhájce v řadách členů velerady, jeden z nejváženějších členů, Gamaliel, a pronáší památná slova: »Pravím vám: upusťte od těchto lidí a nechte je; neboť je-li z lidí záměr ten nebo to dílo, rozpadne se, je-li však od Boha, nebudete moci je zrušíti; — abyste snad nebyli shledání jako odbojní Bohu.« Gamaliel uvedl příklady dvou lidí: nějakého Theudase a Judy Galilej­ ského, kteří chtěli udělat převrat, ale bídně zahynuli. Jejich podnik byl z lidí a ne z Boha, proto rozpadl se a zahynul zá­ roveň s lidmi, kteří ho vedli. Slova Gamalielova stala se pra­ vidlem, které se ukázalo správným na Církvi Ježíše Krista. Rozvážný Gamaliel pronesl slova hodná péra svatého Lu­ káše. Slova Gamalielova nebyla sice slovy Ducha svatého, ale byl to výrok opatrnosti a rada ze zkušenosti vážného starce 83

a u čitele: »Je-li to to dílo z B oha, n e b u d e te m o c i je z ru šiti; . . . abyste snad n eb y li sh led án i ja k o o d b o jn í B ohu.« V ž á d n é m jin é m p říp a d ě , je n v to m to jed in ém . J in a k o v šem nelze b r á t ra d u G am alielo v u ja k o zásad u p r o v rc h n o s ti a p ře d sta v e n é , že b y sn ad m ěli k a ž d é h o n e c h a t d ělat c o chce, u č it čem u chce, ať se u k áže, c o je z B o h a a co n e n í z B oha. — V rc h n o s t je o d B o h a u s ta n o v e n a k to m u , ab y b rá ­ n ila v šem u zlém u , a ab y ze všech sil p o d p o ro v a la d o b ré. K d y ­ b y to h o n ečinila, b y la b y ú p ln ě z b y te č n o u . Jso u v šak p říp a d y , že lidé sto jící v čele n ějak é sp o lečn o sti n e d o v e d o u v la stn í v in o u ro z e z n a ti, c o je d o b ré a c o je zlé, co je B oží a co je p r o ti B ohu. — A v ta k o v ý c h p říp a d e c h B oží v ěc b o ju je a c h rá n í se sam a, svojí v n itř n í sílou, k te ro u m á o d D u c h a sv átéh o .

Slepí v ů d c o v é — o d b o jn í B ohu. T a k to m u b y lo i u v elerad y . V elerad a stála v čele n á ro d a ž id o v sk éh o . V ětšin a jejích člen ů o d v rá tila se u ž d á v n o o d B o žích p řik á z á n í. V elerad a ž id o v sk á n em ěla u s ta n o v e n í ani p o slán í o d B oha. Byla z říz e n ím lid sk ý m . V h říšn é zaslepenosti p o stav ila se p r o ti B o h u a Spasiteli Ježíši K ristu . V la stn í v in o u n ero ze zn áv ala, co je zlé a co je d o b ré, co je B oží a co je p r o ti B ohu. Ja k o p ro n á sle d o v a la Ježíše K rista, ta k začala p ro n ásled o v a ti i J e h o C írk e v . M lad ičk á C írk e v b y la b ez o c h ra n y . S v ět­ ská m o c ž id o v sk á a b r z y n a to i v lád a p o h a n sk é h o s tá tu ř ím ­ sk éh o n e je n o m že C írk v i n e p o s k y tly o c h ra n u , ale staly se ú h la v n ím i Jejím i n e p řáteli. C írk e v začala k rv á c e t p o d p rv n ím i ra n a m i n e p řá te l. A te h d y se u k ázalo , p o d le slov G am alielo v ý ch , je-li to to dílo z B oha. P o tisíci a d ev íti stech letech. Ježíš K ristu s n ech á v á v ž d y c k y n ě ja k ý čas svoji C írk e v p r o ­ n ásled o v a t a u tla č o v a t, ale je n o m p r o to , ab y tím skvěleji Jí dal p o z d ě ji z v ítě z it. P řijd e čas, že n e p řá te lé C írk v e jsou p o k o ře n i, A zase p o v stá v a jí jin í a zase se o p a k u je to té ž . Zase C írk e v je srážen a k zem i, je u k řiž o v á n a a k a m e n o v á n a . A le i ti n o v í n e ­ p řá te lé Její jso u shledáni o d b o jn í p r o ti B o h u , jsou zatlačen i a

84

zah a n b en i. A C írk e v z n o v a a z n o v a slaví v ítě z s tv í i n a d n e j­ m o cn ějším i n ep řáteli. P rv n ím i n e p řá te li c írk v e b y li židé. A le, ja k G am aliel p ř e d ­ p o v ěd ěl: C írk e v trv á , ale židé b y li sh ledáni o d b o jn í p r o ti B o h u . S tih l je tre s t Boží. P o h a n sk ý Ř ím c h tě l C írk e v z n ič it. N e z n ič il Ji, ale sám b y l sh led án o d b o jn ý m p r o ti B o h u . K de je p y šn á sláva N e ro n ů , D o m itiá n ů , D io k le tiá n ů , Ju liá n ů ? C írk e v trv á . D ív á se všem sv ý m n e p řá te lů m d o h ro b u , p ře č k á je všecky. A k o lik rá t ještě p o ­ to m se o p a k o v a l ú to k b ra n p ek eln ý ch ! K d y ž u stala b itv a , k d y ž zm izela o b lak a p ra c h u a k o u ře , v id í sv ět s ú žasem , že C írk e v je v ítězem . V k a ž d é m sto le tí, n a v šech s tra n á c h té to zem ě u k a ­ zuje se C írk e v ja k o D ílo B oží, jež n ik d o n e m ů ž e zru šiti. A k d o je ruší, b ý v á sh led án o d b o jn ý m p r o ti B o h u : p an o v n íc i, stá ty , n á ro d y , b lu d a ři, filo so fo v é . . . U tr p e n í a p ráce p r o Ježíše K rista p ra m e n e m n e v ý slo v n é rad o sti. Ž idé dali a p o što ly zb ičo v at. D o m n ív a li se, že je tím zastraší. A le ap o što lé se rad o v ali, že m o h li tr p ě t p r o P á n a Ježíše. N e ­ p řestáv a li u čit. U čili n e je n o m v e c h rám ě, ale i p o d o m e ch . S tarali se o ch u d é. U d ělo v ali sv áto sti. V ě říc íc h d en n ě p ř ib ý ­ v a lo a ap o što lé viděli, že u ž sam i nestačí. N ě k te ř í v ěříc í p ř i­ cházeli si stě ž o v a t, že jejich v d o v y jsou z an e d b áv án y . B ylo tř e ­ b a p o m o c n ík ů v ap o što lsk é m ú řad ě. R o z d ě le n í p ráce p řib rá n ím p o m o c n ík ů . A p o što lé p o v zájem n é p o ra d ě , ro zd ělili si Jeru salem n a sedm o k rsk ů . V k a ž d é m o k rs k u svolal jed en z a p o što lů sh ro m á ž d ě n í k řesťan ů a ta m jim ohlásil u sta n o v e n í sv átéh o P e tra : » N e n í zá h o d n o , ab y c h o m m y , n ech áv ajíce slova B ožího, p o slu h o v ali sto lů m . P r o to , b ra tř i, v y h lé d n ě te si ze sebe sedm m u ž ů d o b ré p o v ěsti, p ln ý c h D u c h a sv átéh o a m o u d ro s ti, a b y c h o m je u sta ­ n o v ili k to m u ú k o n u , m y v šak v y trv á m e p ř i m o d litb ě a službě slova.« — Č asné věci, ja k o je sta ro st o p o k rm , n esm í z d rž o v a t ap o što ly o d hlásání slova B o žího. — V ěřící si v y v o lí ze svého s tře d u m u ž e, k te rý m ap o što lé u d ělí část m o c i sv éh o a p o što l­ ského ú řa d u . B u d o u t o m u ž o v é osv ěd čen í v e všem d o b ré m , křesťané, k te ří d o v e d o u co n ejlépe sp o lu p ů so b it s m ilo stí B oží

85

a d o v e d o u p o u ž ív a t m o u d ře d a rů D u c h a svatéh o . — T a k a p o ­ štolé b u d o u m íti d o sti času, ab y v y k o n á v a li n ejd ů ležitější čin ­ n o st: m o d litb u , služb y B oží, a k á z á n í slova B ožího. Svěcení n a jáh n y . V šem v ěříc ím se r o z h o d n u tí ap o što lů zalíbilo. B y lo n a v rž e ­ n o sedm m u ž ů , z n ic h ž n ejv ětší ch v á ly d o stáv á se o d sv atéh o L u k áše Š těpánovi. P o n e jp rv ap o što lé u d ělo v ali svěcení tě m to sv ý m p o m o c n ík ů m m o d litb o u a v z k lá d á n ím ru k o u . U dělili jim m o c k ř títi a k áza ti. T e n to n ejn ižší stu p e ň a p o što lsk é h o ú řa d u b y l p o jm e n o v á n a jm e n u je se i dnes d ia k o n á te m n eb o li já h en stv ím . P ozději ap o što lé u sta n o v ili ještě d v a vyšší stu p n ě ap o što lé m o c i a ú řa d u . P o zd ěji: svěcení n a k n ěze a b isk u p y . Ú řa d k n ě ž sk ý a b isk u p sk ý ; v t u t o ch v íli jich ještě p o tře b í n eb y lo . Jak m ile však C írk e v v z ro stla p řes o b v o d Jeru salem a, a p řes h ra n ic e zem ě žid o v sk é, b y lo n e z b y tn ě tře b a , a b y ap o što lé v y sv ětili kn ěze, k te ří b y m o h li ja k o o n i slo u žit M ši sv ato u , o d ­ p o u š tě t h říc h y , z a o p a třo v a t n em o cn é, o d d á v a t sn o u b en ce. K d y ž p a k se C írk e v ro zšiřo v ala d o m ě st a k ra jů z d o h le d u a p o ­ što lů , o y lo n u tn o , ab y ti t o u s ta n o v ili své zástu p c e a n á stu p ce s p ln o u m o c í ap o što lsk o u . T o se stáv alo svěcením n a b isk u p y , já h n o v é , k n ěží, b isk u p o v é, p o k u d ap o što lé b y li živi, b y li p o d ­ d á n i ap o što lů m . A p o što lé b y li p o slu šn í sv atéh o P e tra , S v áto st, z n íž jsou v šeck y sváto sti. T a k p o d v ed en ím D u c h a sv atéh o začala C írk e v u d ě lo v a t s v á to st svěcení k n ě ž stv a v n a z n a č e n ý c h tř e c h s tu p n íc h . J á h ­ n o v é m ěli n ejm en ší část ap o što lsk é m o ci: m o h li k ř t í t a k áza t. K n ěží m ěli m o c slo u žiti M ši sv a to u a u d ě lo v a t sv áto sti, v y jm a b iřm o v á n í a svěcení k n ěžstv a . B iskup m ěl p ln o u m o c : m o h l u d ě lo v a t b iřm o v á n í i svěcení k n ěžstv a . V še ck y o s ta tn í n á z v y a titu ly te h d y n e b o dnes n eu d ělo v aly a n eu d ělu jí žád n é zv láštn í m o ci a b y ly a jsou je n o m n á z v y č estn ý m i n e b o zn am en ají z v láštn í ú řa d n a p řík la d : k ap lan , farář, děkan,, k a n o v n ík , p re lá t a p o d o b n ě. V p o řa d í sedm era sv áto stí je sv á to st svěcení k n ě ž stv a n a

předposledním m ístě. V e sk u te č n o sti je ta to sv á to st pramenem všech ostatních sv áto stí. K d y b y n eb y lo té to sv áto sti, neměl b y k d o u d ě lo v a t sv áto sti o statn í.

87

P Ů S O B E N Í SV. Š T Ě P Á N A A J E H O M U Č E D N IC K Á S M R T . Jáhen Stepán lživě obžalován — Podstata žaloby — Svatozář kolem hlavy Stepá-* novy — Vzpomeňte na dobrotu Boží, — která vám dala: Abrahama, Josefa, Mojžíše — Vzpomeňme na nevděčnost otců k Mojžíšovi a k prorokům, vy jste dovršili dilo špat­ ných otců a zabili jste Vykupitele — Štěpán vidí nebesa otevřená — Je kamenován — Odpouští svým nepřátelům — Nastává velké pronásledování — Křesťané jsou rozptý­ leni — Štěpán pohřben — Savel stoji v čele pronásledovatelů. Sk. 6, 8.-7, 60,—8, 1—3.

8. Š těpán jsa p ln m ilo sti a síly, čin il v elik é d iv y a z á z ra k y v lidu. 9 . 1 p o v sta li n ě k te ří ze sy n ag o g y zv an é L ib e rtin s k ý c h a C y re n sk ý c h a A lex an d rijsk ý ch a z tě c h , k te ř í b y li z C ilicie a A sie a se Š těp án em se hádali. 10. A le n e m o h li o d o la ti m o u d ro s ti a D u c h u , k te rý m m lu v il. 11. T u n astro jili m u ž e, k te ří řek li, že h o slyšeli m lu v iti slova ro u h a v á p r o ti M ojžíšovi a p r o ti B o h u . 12. A (tak ) p o b o u řili lid a starší i z á k o n ík y a o b o řiv še se n a n ěh o , u ch o p ili h o a p řiv e d li d o v e le ra d y ; 13. a p o stav ili k řiv é sv ěd k y , k te ří p ra v ili: »Č lo v ě k te n to n e p ře stá v á m lu v iti slova p r o ti m ístu sv a té m u a p r o ti z á k o n u ; 14. n eb o ť jsm e h o slyšeli, an p ra v il: » T e n Ježíš N a z a re ts k ý zk az í t o t o m ísto a z m ě n í u sta n o v e n í, k te ré n á m dal M o jžíš.« 1 f. I p o h lé d li n a n ě h o u p ře ­ n ě všichni, k te ří zasedli ve velerad ě, a u z ře li tv á ř je h o ja k o tv á ř anděla. 7, i . V elek n ěz v šak ře k l: » Jest to m u tak ?« 2. A o n p ra v il: »M uži b r a tř i a o tc o v é , p o sly šte: B ů h slávy u k á z a l se n ašem u o tc i A b ra h a m o v i, k d y ž b y l v M eso p o tam ii, p rv e n ež se usadil v H a r a n u 3. a ře k l je m u : » V y jd i ze zem ě své a z p říb u z e n stv a svého a p o jď d o zem ě, k te ro u ti u k á ž i.« 4. I vyšel ze zem ě chaldejské a b y d lil v H a r a n u . O d tu d p o s m rti o tc e je h o p řesad il h o (B ůh) d o zem ě té to , ve k te ré v y n y n í b y d líte. 5. A le n ed al m u v n í m a je tk u an i n a píď , n ý b rž zaslíbil m u ji d á ti v e v la stn ic tv í, i v p o to m s tv u je h o , a to v

88

d o b ě k d y ž syna ještě n em ěl. 6. A n o B ůh m u ře k l, že p o to m ­ s tv o je h o b u d e p o h o s tin u v zem i cizí, a že je v slu žb u p o d ro b í a s n ím zle n ak Jád ati b u d o u p o č ty ři sta r o k ů ; 7. »ale n á ro d , je m u ž sloužit! b u d o u , so u d iti b u d u já« p ra v il B ů h , »a p o to m v y jd o u a m n ě o b ě to v a ti b u d o u n a m ístě to m to .« 8. I dal m u ú m lu v u s o b říz k o u , a ta k z p lo d iv Isáka o b řeza l h o d n e o sm é­ h o , Isák p a k J a k u b a a J a k u b d v a n á c te p a tria r c h ů .« 9. »A p a tria rc h o v é ze ře v n iv o sti p ro d a li Josefa d o E g y p ta , ale B ů h b y l s n im i c . a v y sv o b o d il h o ze v šeh o so u žen í je h o a d al m u m ilo st i m o u d ro s t p ře d fa ra ó n e m , k rá le m e g y p tsk ý m a (ten ) u sta n o v il h o nejv y šším ú ře d n ík e m n a d E g y p te m i n ad celý m d o m e m svým . 11. P řišel v šak h la d a so u žen í v elik é n a celou zem i eg y p tsk o u i k a n a n e jsk o u , a o tc o v é n aši n e n a c h á ­ zeli p o k rm ů . 12. A le J a k u b uslyšev, že v E g y p tě jest obilí, p o ­ slal (tam ) o tc e naše; p o p rv é . 13. P o d ru h é b y l Jo sef p o z n á n o d sv ý ch b ra tr ů , a ro d je h o b y l zjev en fara o n o v i. 14. P oslal p a k Josef pno sv éh o o tc e J a k u b a i p r o v šeck o p ř í­ b u z e n s tv o své, p o č te m sed m d esát p ě t duší. 15. I sesto u p il J a ­ k u b d o E g y p ta a u m ře l (ta m ) i o tc o v é naši. 16. B yli p řin esen i d o S ichem u a p o c h o v á n i v h ro b ě , k te rý b y l A b ra h a m k o u p il za s tříb ro o d sy n ů H e m o ra , sy n a S ichem ova. 17. K d y ž p a k se p řib liž o v a l čas zaslíbení, k te ré B ů h u čin il A b ra h a m o v i, lid v z ro s tl a ro z m n o ž il se v E g y p tě, 18. až p o ­ v stal n a d E g y p te m jin ý k rá l, k te r ý n ezn a l Josefa. 19. T e n u ž iv lsti p r o ti p o k o le n í n ašem u , trá p il o tc e naše, ab y o d k lá d a li n e ­ m lu v ň á tk a svá, b y n ezů sta la n a živě.« 20. »V tom i čase n a ro d il se M ojžíš a b y l B o h u m ilý . B yl c h o ­ v á n tř i m ěsíce v d o m ě o tc e svého. 21. K d y ž p a k b y l o d lo ž e n , vzala jej d cera fa ra o n o v a a v y ch o v ala si h o za syna. 22. I b y l M ojžíš v zd ělán v e vší m o u d ro s ti eg y p tsk é a b y l m o c n ý ve slo­ v ech i čin ech svých. 23. K d y ž m u b y lo č ty řic e t r o k ů p ln ý c h , p řišlo m u n a m ysl, a b y n av štív il své b r a tr y , sy n y israelské. 24. U z ře v je d n o h o , an trp ! b e z p rá v í, zastal se h o a p o m stil u tisk o v a n é h o tím , že zabil E gypťana. 25. D o m n ív a l se, že b r a tř í (z to h o ) v y ro z u m ě jí, že ru k o u je h o B ů h jim p o d á v á v y sv o b o zen í: ale o n i n esro zu m ě li. 26. D ru h é h o d n e o b lev il se u n ic h , k d y ž se v ad ili; i sm iřo v a l je k u p o k o ji řk a : »M uži, jste b r a tř i, p ro č u b liž u je te jeden d r u h é ­ m u? « 27. A le te n , je n ž čin il b e z p rá v í sv ém u b liž n ím u , o d eh n al h o řk a : » K d o tě u sta n o v il k n íž e te m a so u d cem n a d n ám i? 28. C hceš sn ad m ě zab iti, ja k o jsi v čera zab il E gypťana?«

89

29. I u te k l M ojžíš p r o to slovo a b y d lil ja k o cizin ec v zem i m ad ián sk é, k d e zp lo d il d v a sy n y . 30. K d y ž m in u lo č ty řic e t r o k u , u k áza l se m u n a p o u š ti h o ry Sinaj an d ěl v o h n iv é m p la m e n i k eře. 31. U z ře v to M ojžíš, p o ­ d iv il se to m u zjev u , a k d y ž šel blíže, ab y se p o d ív a l, zazn ěl k n ě m u hlas P án ě: 32. » Já jsem B ů h o tc ů tv ý c h , B ů h A b ra h a ­ m ů v , B ů h Isá k ů v a B ů h Ja k u b ů v .« I zach v ěl se M ojžíš a n eosm ěloval se p o p a třit. 33. A le H o sp o d in ře k l je m u : » Z u j o b u v s n o h o u sv ý ch , neboť m ísto , n a n ě m ž stojíš, je st p ů d a svata. 34. V id ěl jsem u trp e n í lid u svého, k te r ý je st v E g y p tě, a u sly­ šel jsem v zd e c h y je h o ; i sesto u p il jsem , ab y c h je v y sv o b o d il. A n y n í p o jď , p o šlu tě d o E g y p ta.« 35. T o h o to M ojžíše, k te ré ­ h o ž o d m ítli řk o u c e : » K d o tě u sta n o v il k n íž e te m a soudcem ?« to h o B ů h poslal ja k o ž to k n íž e te a v y sv o b o d ite le s p o m o c í a n ­ děla, k te rý se m u u k áza l v k eři. 36. T e n je v y v e d l čin iv div y a z á z ra k y v zem i eg y p tsk é a v m o ři R u d é m i n a p o u š ti p o č ty ­ řic e t ro k ů . 37. T o je st te n M ojžíš, k te r ý ře k l sy n ů m israelsk ý m : » P ro ro k a v z b u d í v á m B ůh z b r a tř í vašich ja k o m n e , to h o p o slo u ­ c h e jte .« 38. T o jest te n , je n ž o b co v al ve sh ro m á ž d ě n í n a p o u š ti s a n ­ dělem , k te rý k n ě m u m lu v il n a h o ře Sinaj, a s o tc i n ašim i; te n o b d rž e l slova ž iv o ta , ab y je dal n á m . 39. A le o tc o v é naši n e ­ c h těli p o slo u c h a ti, n ý b r ž z a v rh li h o a o b rá tili se ve svém srdci do E g y p ta. 40. Ř ek li A ro n o v i: »U dělej n á m b o h y , k te ř í b y šli p ře d n ám i, neboť o M o jžíšovi, k te r ý nás v y v ed l z E g y p ta, n e ­ v ím e, co se m u p řih o d ilo .« 4 1 .1 udělali v tě c h d n e c h tele a o b ě to v a li m o d le oběť a vese­ lili se n a d d ílem ru k o u svých. 42. A le B ů h o d v rá til se a v y d al je, a b y sloužili tělesů m n eb esk ý m , ja k o ž jest p sán o v k n iz e p ro ­ r o k ů : » Z daliž jste m i p řin ášeli o b ě ti k rv a v é a n e k rv a v é p o č ty ­ řic e t r o k ů n a p o u šti, d o m e israelský! (N ik o liv ) 43. A le nosili jste stá n e k M o lo c h ů v a h v ě z d u b o h a sv éh o R e m fa m a , o b ra z y to , k te ré jste udělali, abyste se jim klan ěli. I p řesíd lím vás za Ba­ b y lo n . « 44. » S tán e k sv ěd ectv í m ěli o tc o v é naši n a p o u šti, ja k jim n a ­ říd il B ůh, p ra v ě k M ojžíšovi, ab y jej u d ělal p o d le v z o ru , k te rý b y l viděl. 45. A te n p řejavše o tc o v é naši, p o d Jo su e m ta k é vnes­ li d o zem ě p o h a n ů , k te ré B ů h v y h n a l p ře d tv á ř í o tc ů našich, (a ta k m ěli jej) až d o d n ů D a v id o v ý c h . 46. T e n nalezl m ilo st p ře d B o h em a p ro sil, a b y sm ěl v y h le -

90

A vyvrhše ho ven z města, kamenovali jej . . . Sk. 7, 58. Str. 92.

d á ti Stánek B o h u J a k u b o v u , 4 7 , (T e p rv e ) Š alo m o u n v šak v y ­ stav ěl m u d ů m . 48. A le S v rc h o v a n ý n e p ře b ý v á v d o m e c h r u ­ k o u u d ě la n ý c h , ja k dí p r o r o k : 4 9 . » N eb e je st m i trů n e m , zem ě p o d n o ž ím n o h o u m ý c h . J a k ý d ů m m i v y sta v íte , p ra v í H o s p o ­ d in , an eb k te ré je st m ísto m é h o o d p o čív án í? jo . Z d aliž ru k a m á n eu čin ila to h o v šeh o ?« j i . » T v rd o šíjn í a n e o b ře z a n í srd cem i u šim a, v y se v ž d y c k y D u c h u sv atém u p ro tiv íte ; ja k o tc o v é vaši, ta k i v y . J 2 . K te ­ ré h o z p r o r o k ů n ep ro n ásle d o v ali o tc o v é vaši? A n o i u sm rtili ty , k te ří p ře d p o v íd a li o p říc h o d ě to h o S p rav ed liv éh o , jeh o ž z rá d c i a v ra h y jste se v y n y n ! stali, J3 . v y , k te ř í jste p řija li zá­ k o n k n a říz e n í an d ělů , ale n ezach o v ali jste h o .«

91

54* Slyšíce to p u k a li h n ě v e m v e sv ém srd ci a sk říp a li z u b y nai n ěh o . O n v šak jsa p ln D u c h a sv átéh o , p o h le d ěl k n e b i a u z ře l slávu B oží a Ježíše, an sto jí n a p ra v ic i B oží. 56. I ře k l: »A j, v id ím nebesa o te v ře n á a S yna člo v ěk a s tá ti n a p ra v ic i Bo~ ží.« 57. A le o n i v zk řik še h lasem v elik ý m , zacp ali si uši a jed ­ n o m y sln ě o b o řili se n a něj. 58. A v y v rh še h o v e n z m ěsta, k am en o v ali jej; p ř i to m sv ěd k o v é o d lo žili v rc h n í ro u c h a s v á k n o h á m m lád en ce, k te r ý slul Šavel. 59. I k a m e n o v a li Š těpá­ n a, k te r ý se m o d lil: » P an e Ježíši, p řijm i d u c h a m é h o .« 60. A p a d n u v n a k o le n a zv o lal h lasem v e lik ý m : » P an e, n ep o k lád ej jim to h o za h říc h .« A to p o v ě d ě v zesn u l (v P án u ). Šavel so u ­ hlasil s u sm rc e n ím jeh o . 8, 1. V te n d e n p o v sta lo v elik é p ro n á sle d o v á n í p r o ti c írk v i, k te rá b y la v Jeru salem ě; i ro z p rc h li se v šich n i p o k ra jin á c h ju d sk ý c h a sam ařsk ý ch , k ro m ě a p o što lů . 2. Š těp án a p a k p o ­ c h o v ali m u ž i b o h a b o jn í a v y k o n a li v elik é (p o h ře b n í) pláče n ad n ím . 3. A le Šavel h u b il c írk e v ; v ch ázeje d o je d n o tliv ý c h d o m u a jím aje m u ž e i žen y , d áv al je d o žaláře. *

P ě t synagog p r o ti je d in ém u m u ži. S v atý Š těpán p ln ý síly D u c h a sv átéh o p ře m á h a l slo v n ý o d ­ p o r n eju čen ějších z á k o n ík ů . Je h o slova p o tv rz o v a ly m n o h é z á z rak y . S v atý Ja n Z la to ú s tý u p o z o rň u je , že sv a tý Š těp án k o n á z á z ra k y až p o v zk lá d á n í ru k o u ap o što lů . K a ž d ý k ra j m ěl v Jerusalem ě svoji synagogu. P o d le ra b ín ů b y lo v Jeru salem ě asi 480 synagog, to jest m o d lite b e n a sb o rn ic. S v a tý L u k áš v y p o ­ čítáv á jich p ě t: L ib e rtin s k ý c h (žid ů p ro p u š tě n ý c h z o tro c tv í) C y re n sk ý c h , A le x a n d rijsk ý c h (žid ů z A frik y ), z C ilicie a Asie (žid ů z M alé A sie). T ito žid é v y n ik a li u č e n o stí i b o h a tstv ím . A le M o u d ro sti D u c h a sv átéh o , k te rá m lu v ila ze sv átéh o Š tě­ p á n a o d o la ti n e m o h li a p o d r o b it se ta k é n ech těli, n eb o ť b y se m usili v z d á t sn ů o sv ěto v lád ě svého v y sn ě n é h o Messiáše. Č ím m én ě p ra v d y , tím více h n ě v u a k řik u . L e c k d y b ý v á p říle ž ito st k n á b o ž e n sk ý m h á d k á m i dnes. O všem ta k o v é h á d k y n em ív ají v elk éh o u ž itk u , neb o ť p ro tiv n á

92

s tr a n a sto jí za tv rz e le n a svém a d o k a z u je své často p o c h y b ­ n ý m i d ů v o d y . S tran a, k te rá n e m á p ra v d u , zv láště s v elik o u p r u d k o s tí se snaží u d r ž e t svoje stan o v isk o . A b y se slo v y d o c í­ lilo ž á d o u c íh o u ž itk u , je tře b a m n o h a m o d lite b a síly D u c h a sv atéh o . S v atý L ev píše: » M o u d ro st křesťana nezáleží v h o j­ n o s ti slov, v c h y trý c h h á d k á c h , ani v d y c h tiv o s ti p o slávě a ch v ále, n ý b rž v p ra v é a d o b ro v o ln é p o k o ře , k te r o u ž to i P á n Ježíš o d n a ro z e n í až d o s m rti n a k říž i si v y v o lil.« K d y ž n e m o h o u h o z d o la t slovy, v e z m o u k am en y . H á d k a se s v a tý m Š těp án em trv a la déle n e ž je d en den . Ž idé b y li u sv ěd čen i ta k , ja k b ý v ali usv ěd čen i a zah a n b e n i K ris te m P án em . P o u žili te d y zase p ro s tře d k ů , k te rý c h p o u ž ív a li p r o ti K ris tu P á n u : k ř iv é h o sv ěd ectv í a násilí. N ašel se člověk, k te r ý do sv ěd čo v al, že Š těp án m lu v il r o u ­ h av ě p r o ti B o h u a p r o ti M ojžíšovi. P odle n a říz e n í v k n iz e L ev itik u b y l n a r o u h á n í p r o ti B o h u u rč e n tre s t sm rti. N e u c tiv o s t v ů či M o jžíšo v i p o v a ž o v a li židé často za r o u h á n í p r o ti B o h u ■samému. N á č e ln ík ů m synagog se p o d a řilo p o b o u ř it z n a č n o u část p ř í­ to m n ý c h p r o ti Š těp án o v i. T a k h o m o h li b ez p ře k á ž k y p řiv é s t d o v elerad y . P o d p lac en í sv ěd k o v é p ře k ro u tili slova Š těp án o v a a p ro n esli žalo b u : » Č lo v ě k te n to n e p ře stá v á m lu v iti slova p r o ti m ís tu sv a té m u a p r o ti z á k o n u ; n eboť jsm e h o slyšeli, an p ra v il: » T e n Ježíš N a z a re ts k ý zk az í to t o m ísto a zm ě n í u sta n o v e n í, líte ré n á m dal M o jžíš.« L ež je o p a k p ra v d y . S v atý Š těpán u v ed l ve sv ý ch ro z m lu v á c h se z á k o n ík y p o ­ slu ch ačů m n a p am ěť slova B o žsk éh o Spasitele o zk áz e Je ru sa ­ lem a. (M at. 24,), p o d o b n ě i slova Je h o : » N e d o m n ív e jte se, že jsem přišel z ru š it z á k o n n e b o p r o r o k y ; n ep řišel jsem z ru šit, n ý b r ž n a p l n i t . . .« M at. 5, Je h o slova n eb y la v šak ro u h á n ím p r o ti B o h u , n a o p a k b y la sv ěd ectv ím p r o Ježíše K rista, S yna B ožího. N e b y la an i n e u c tiv o s tí v ů či M o jžíšo v i a je h o z á k o n u , n a o p a k b y la sv ěd ectv ím , že M ojžíš a jeh o z á k o n b y li p říp ra v o u n a p říc h o d V y k u p ite le . B yla to te d y lež p ln á ď ábelské zlo b y , k te r á b y la p ro n esen a p r o ti Š těp án o v i. Z n á m e p o d o b n é lži d o b ­ ř e z E vangelia. K ristu s P án ře k l: » C o p a tří B o h u , d áv ejte B o h u ,

93

co p a tří císaři, d áv ejte c ísaři!« A fariseové z to h o u d ělali sv ě ­ d ectv í: že zak a zo v al d aň d á v a ti císaři. K ristu s P án p ře d p o v ě ­ děl: » Z b o řte te n to c h rá m , a já ve tře c h d n e c h jej zase p o s ta ­ v í m ^ a zák o n ici žalovali na N ě h o , že se ro u h a l p r o ti c h rá m u . V id iteln é zn a m e n í B o žíh o poslání. Z tv á ře sv átéh o Š těp án a zaz ářil odlesk slávy Boží. V šic h n i p říto m n í v e v elerad ě t o viděli, n eboť oči v šech b y ly k n ě m u o b ráce n y . N e v z p o m n ě li si n a M ojžíše, k d y ž p řišel m ezi lid israelský s h o r y Sinaj ja k o tlu m o č n ík a strážce z á k o n a B ožího? Jistě sí v zp o m n ěli. Jistě se všem v n u c o v a la m y šlé n k a: I te n to zd e s to jí ja k o tlu m o č n ík Z á k o n a B o žíh o , sám B ů h o zn ač u je H o v id i­ te ln ý m z n a m e n ím , ja k o o zn ačil k d y si M ojžíše. B ů h b y l k v ašim o tc ů m n e sm írn ě d o b ro tiv ý . C elé sh ro m á ž d ě n í ztich lo . V elek n ěz p o lo ž il o tá z k u sv a té m u Š těp á n u : » je st to m u tak ?« C o ch tě l v elek n ěz to u to o tá z k o u ? N ic jin éh o , n ež p řim ě t sv átéh o Š těpána, ab y z n o v a v eřejn ě o p ak o v al, co ře k l o zk áze Jeru salem a, o zru šen í c h rá m u a o p la tn o s ti N o v é h o Z á k o n a Ježíše K rista. S v atý Š těp án p r o ti o ček á v án í v e le ra d y a v elek n ěze začal m lu v iti o n ěče m docela jiném . U k á z a l sv ý m k ra ja n ů m n e sm írn á d o b ro d in í B oží, k te rá B ů h p ro k á z a l n á ro d u žid o v sk ém u . V A b ra h a m o v i jej založil a d:Ti m u svá v elk á p řislíb en í. V Jo sefo v i jej p o v ý šil za z a c h rá n ­ ce zem ě k an an e jsk é i egy p tsk é. V p o to m s tv u sy n ů J a k o b o v ý c h h o v y sv o b o d il skrze M ojžíše. S M ojžíšem B ů h m lu v ív a l a dá­ val m u p řík a z y p r o celý n á ro d . P ře d o b ra z n ý v ý z n a m o d c h o d u A b ra h a m o v a z p o h a n sk é h o U r u a H a r a n u d o n o v é zem ě. P á n B ů h m lu v il k A b ra h a m o v i v p ů v o d n ím je h o sídle ch ald ejském m ěstě U r , v y v e d l jej o d tu d , a ře k l m u : » V y jd i ze zem ě své a z p říb u z e n stv a sv éh o . . .« P o h an sk é p ro s tře d í n eb y lo p r o v ě říc íh o A b rah am a . P r o to B ů h o d d ělil v ě říc íh o o d n e v ě ­ řících. T u m ěl sv a tý Š těp án jistě n a m y sli i své p o slu ch ače a své k raja n y . T a k é n y n í si o d d ělu je P á n B ů h v ě říc í o d n ev ěřících , v y v á d í v ěříc í v Ježíše K rista ze S taréh o d o N o v é h o Z ák o n a .

94

A ja k o te h d y ohlásil B ů h so u d n a d n e p řá te li v y v o le n é h o n á r o ­ da, ta k ohlásil ú sty Syna sv éh o svůj so u d n a d n e p řá te li C írk v e . I m y to v šeck o p ro žív á m e. D o dneška D u c h sv a tý v o lá. - V o lá k ažd é h o z nás, a b y c h o m vyšli ze zem ě h říc h u d o zem ě sp rav ed ln o sti křesťanské. - V o lá, a b y c h o m o p u stili šp atn é své n á k lo n n o sti. O n n á m ch ce b ý t v ů d c e m n a s p le titý c h a k lu z k ý c h cestách to h o t o ž iv o ta. - A b u d e n á m v ů d cem , k d y ž H o b u d em e p ro s it a v z ý v a t. J a k r a ­ d o stn á je cesta, i k d y b y b y la sebe strm ější, sebe užší a k a m e ­ n itější, sebe neschůd n ější, k d y ž je n o m v ím e: D u c h sv a tý je m ý m v ů d c e m . S to jí t o za to , n e p ře s tá v a t se m o d lit a D u c h a sv átéh o stále v z ý v a t a p ro s it: » D u c h u sv atý , n eo p o u ště j m n e ani n a o k a m ž ik . . . !« P o h leď te n a te n to ob raz! U Josefa E g y p tsk é h o se sv a tý Š těp án déle z d ržu je, p o n ě v a d ž v je h o ž iv o tě velice n á p a d n ě v y n ik á p ro tiv a m ezi p lá n y B oží­ m i a p lá n y lid sk ý m i. A p rá v ě ta to p ro tiv a a n e sro v n a lo st m ezi ú m y sly B ožím i a ú m y sly lid sk ý m i p ro s tu p o v a la celý m i d ěji­ n a m i n á ro d a v y v o le n é h o a n e jn áp ad n ěji se u k áza la n a Ježíši K ristu . Josef E g y p tsk ý b y l k rá s n ý m p ře d o b ra z e m P á n a Ježíše. P r o to h o sv a tý Š těp án ž id ů m stav í p ře d oči. B ra tři Josefovi, p ra o tc o v é n á ro d a israelského, n e m o h li snésti, že Josef n a d n ě v elice v y n ik a l sv ato stí ž iv o ta , že si získal nejvyšší m ě ro u lásk u o tc o v u . C h tě li z a b rá n it p ro je v ů m p říz n ě o tc o v y a p o v ý šen í Josefa v d o m ě o tc o v sk ém , p r o to h o p r o d a ­ li. A le tím p rá v ě o te v ře li Jo sefo v i cestu n a k rá lo v s k ý tr ů n . T u ta n e s v a té m u Š těp án o v i n a m y sli zlo b a žid ů , p o d le těla b r a tř í K rista P ána. N e m o h li snést sv ato sti Je h o živ o ta , n e ­ m o h li snésti lásk y a p říz n ě , k te ro u M u u k a z o v a l B ů h O te c : » T e n to jest S yn m ů j m ilý , v n ě m ž se m i z alíb ilo .« P r o to p ry č s N ím ! Jid ášem z a p ro d á n za tř ic e t s tříb rn ý c h b y l v y d á n p o ­ h a n ů m , ab y b y l p ř ip o u tá n n a k říž o tr o k ů a u v ě z n ě n ve v ě ­ zen í h ro b u . K n ih a M o u d ro sti velice k rá sn ě p řip o m ín á o su d y Jo sefo v y , aby nazn ačila m a rn o s t sn ah b e z b o ž n ý c h lidí: » M o u d ro st Boží sp rav ed liv ce, k d y ž p ro d á n b y l n eo p u stila, ale o d h říš n ík ů h o o ch rán ila. S estoupila s n ím d o v ězen í, an i v p o u te c h h o n e ­

95

opustila, až m u p řin esla žezlo k rá lo v sk é v lá d y , a m o c n a d jeh o u tlačo v ateli, a ze lži usvědčila ty , k te ř í h o čern ili, a je m u slávu v ě č n o u udělila.« M o u d . 10, 13, 14. J a k Josef, ta k i Ježíš K ristu s. O tr o c k ý k říž a v ězen í n e d o ­ v edly z a m e z it p o v ý šen í Ježíše K rista. V y ch ází z h ro b u , s T ě ­ lem o d ě n ý m n e k o n e č n o u slávou a N a n e b e v s to u p e n ím p o sazuje se n a p ra v ic i O tc o v ě a je m u d á n o žezlo v ěčn é vlády. S v atý Š těpán v z p o m ín á d ru h é h o sh led án í Josefa s b ra třím i, k te ré zn am en alo u sm íře n í a o d p u štěn í. B ra tři p o z n a li Josefa a o d p ro sili h o , Josef p a k jim o d p u stil a p o d ělil se s n im i o b o ­ h a ts tv í a slávu. N ě k o lik v y sv ětliv ek . P o d le k n ih y M o jžíšo v y b y lo člen ů r o d in y J a k o b o v y 70. S v atý Š těp án p o č ítá 75. P o č ítá člen y r o d in Jo se fo v ý ch b ra tří, tě c h b y lo 66, Josefa a Ja k o b a n e p o č ítá , ale p o č ítá 9 sy n ů J o ­ sefových. S v atý Š těpán m lu v í zběžně. K d o z n á d o b ře v y p ra v o v á n í s ta ro z á k o n n í, d o ved e si d o p ln it, co je p ři zb ěž n é z m ín ce jen n azn a čen o . » I‘sesto u p il Ja k o b d o E g y p ta a u m ře l ta m i o tc o v é naši. B yli p řen esen i d o S ichem u a p o c h o v á n i v h ro b ě , k te r ý b y l A b ra h a m k o u p il »za s tříb ro o d sy n ů H e m o ra , sy n a Sichem o v a.« P řen esen í d o S ichem u tý k á se » o tců « b ez Jak o b a. Ja ­ k o b b y l p o h řb e n v je sk y n i M ak p ela u H e b ro n u . V p rv n í k n iz e M ojžíšově je psáno, ja k Ja k o b k o u p il p o le o d sy n ů H e m o ro v ý c h v Sichem u. Ale o k o u p i A b ra h a m o v ě , k te r ý ta k é v Si­ c h e m u b y l, n e n í zm ín k y . M ů žem e v šak p rá v e m m ít za to , že ta m A b ra h a m p o le k o u p il, p o n ě v a d ž v I. k n iz e M o jžíšo v ě se v y p ra v u je , že v S ichem u p o stav il o ltá ř. O ltá ř A b ra h a m jistě n ep o stav il n a cizím poli, n ý b r ž n a po li, k te ré n a te n ú čel za­ p la til sy n ů m H e m o ra staršíh o , jen ž b y l d ěd em H e m o r a v době Jak o b o v ě. Že Ja k o b p o zd ěji ještě p řik o u p il p o le o d H e m o ro v ý c h p o to m k ů , v y p ra v u je I. k n ih a M o jžíšo v a 33. 19. V y , n e h o d n í sy n o v é n e h o d n ý c h o tc ů , m n ě c h ce te v y č íta t n e ú c tu k M ojžíšovi? A n y n í sv. Š těpán s n e sm írn o u v ý m lu v n o s tí D u c h a sv atéh o p řip o m ín á ž id ů m n e v d ě k a u sta v ič n ý v z d o r a n ep o slu šn o st n á ­ ro d a israelského o d té chvíle, k d y se začalo je d n a t o v y sv o b o ­ z en í a z á c h ra n u jeh o z o tr o c tv í eg y p tsk é h o a u v e d e n í d o zem ě

96

zaslíbené. »Ale Mojžíše otcové naši nechtěli poslouchali, nýbrž zavrhlí ho . . .« Kdo' byl vinen rouháním vůči Bohu? Neposlušnost k Mojžíšovi byla í rouhavou neposlušností k Bohu: » . . . obrátili se ve svém srdci do Egypta.« To zname­ ná odvrátili se od víry v jediného Boha a zatoužili po pohan­ ských modlách. »Řekli Aronovi: Udělej nám bohy, kteří by šli před n á m i . . . I udělali v těch dnech tele a obětovali modle oběť a veselili se nad dílem rukou svých.« A svatý Štěpán do­ volává se proroka Amosa, který v kapitole 5. vytýká Israelítům za doby Mojžíšovy, že zanedbávali službu jedinému Bohu a obětovali Molochovi a Remfamoví, jejichž podoby nosili po poušti sebou a prokazovali jím modlářskou poctu. Také vy jste vinni, nepřijali jste Vykupitele, kterého Mojžíš předpověděl! V proudu výmluvné řečí nezapomíná svatý Štěpán připo­ m enout proroctví Mojžíšovo o Vykupiteli a příkaz, aby H o, až přijde, všichni poslouchali: »Proroka vzbudí vám Bůh z bratří vašich jako mne, toho poslouchejte.« Nepravdivá je tedy výtka a svědectví svědků. Kdo zneuctívá Mojžíše:, není Štěpán, ale jsou to ti, kteří neposlouchají Mojžíšova příkazu, kteří nechtějí uznat Vykupitele, jehož Mojžíš předpověděl. Opravdu nehodní synové nehodných otců, neposlušní a vzdorovití potomci rovněž takových před­ ků! Bůh nepotřebuje jerusalemského chrámu. A chrám? Co je chrám? Co je starozákonní židovský chrám? Svatý Štěpán ne svými slovy, ale slovy proroka Isajáše vytýká židům, že si na chrámě příliš zakládají a domnívají se, že jenom oni mají a budou míti chrám, že jenom oni mají ve chrámu spásu. Ale to není pravda. Bůh nepotřeboval a nepotřebuje je­ jich chrámu. Až do Šalomouna nebylo chrámu, a tak se opět může stát, že chrám jerusalemský přestane být. Předobrazy i proroci proti vám a vy proti nim. A nyní přechází svatý Štěpán k největší výtce. Otcové vaši 97

b y li zlí. Jo sefo v i záviděli a n en áv id ěli h o , ch tě li se h o z b a v it a p ro d a li ho . M ojžíše n ep o slo u ch ali. B ěh em celého v ý k la d u Š těp án o v a židé p ro je v o v a li svoji n e lib o st a svůj h n ěv . P o c h o ­ p ili, že žaloba, k te ro u ved li p r o ti sv a té m u Š těp án o v i, se o b rá ­ tila p r o ti n im sam ý m . P o k řik e m p ře ru š o v a li sv átéh o k a z a ­ tele. A le n ed o v ed li z a b rá n it, ab y jim sv a tý Š těp án n e ře k l: » T v rd o šijn í a n e o b ře z a n í srd cem i u šim a, v y se v ž d y c k y D u c h u sv a té m u p ro tiv íte ; ja k o tc o v é vaši, ta k i v y . K te ré h o z p r o r o k ů n ep ro n ásle d o v ali o tc o v é vaši? A n o i u s m rtili ty , k te ří p ře d p o v íd a li o p říc h o d ě to h o S p rav ed liv éh o , je h o ž z rá d ­ ci a v r a h y jste se n y n í stali, v y , k te ř í jste p řija li z á k o n p r o ­ s tře d n ic tv ím andělů , ale n eza ch o v ali jste h o .«

P lam en to u h y . Ž idé p ře ru šili sv á té h o Š těp án a, k te r ý c h tě l ještě v íc e říci o V y k u p ite li, a n a sv o u o b ra n u . Ja k m ile v šak p o z n a l, že m a rn á je je h o snaha, aby své k ra ja n y p r o K rista získal, z a to u ž il osla­ v it P án a Ježíše s m rtí m u č e d n ic k o u . A ta to je h o to u h a b y la o d m ě n ě n a z v lá štn ím zp ů so b em . D u c h Š tě p á n ů v b y l v y trž e n a u c h v á c e n z to h o to světa. S p atřil slávu nebes, n e v ý slo v n o u slávu Ježíše K rista n a p ra v ic i B o h a O tc e a ře k l: » V id ím n eb e­ sa o te v ře n á a Syna člo v ěk a s tá ti n a p ra v ic i B oží.« S v atý D am iá n k to m u to m ístu p ra v í: » R o zu m ěj p o s tu p u slov: B yl p ln D u c h a s v á té h o a tu d íž h led ěl d o n eb e, p o n ě v a d ž ti, k d o ž jsou n a d c h n u ti D u c h e m sv atý m , n ev ším ají si v ěcí ze m sk ý c h a to u ­ ží p o n e b e sk ý c h .«

N a cestu k ta je m n ý m v ý šinám . S tu p n ě sv ato sti záleží n a v elik o sti to u h y p o B o h u . Č ím více B oha m ilu jem e, tím více p o n ě m to u ž ím e . A čím více ro z n ě ­ cu jem e v sobě to u h u p o B o h u , tím m o cn ější b u d e naše láska k N ě m u , tím ry ch le ji b u d em e sto u p a ti v z h ů r u p o cestě d o ­ k o n alo sti, tím více b u d e m iz e t zem ě. K ažd á oběť b u d e leh k o u . T ím lehčí, čím v ětší je lásk a a to u h a . J a k m á m e začít? Jistě m o d litb o u ! »M ůj Ježíši, dej m i tu m ilo st, a b y c h je n o m p o T o ­ b ě to u ž il, a b y c h se jen n a T e b e díval, ab y c h d e n n ě se k T o b e p o v zn ášel, a b y c h p r o T e b e v ším p o h r d l . . .« 98

»Syn č lo v ě k a .« N a z ý v á P án a Ježíše n á z v e m z p r o r o k a D an iele, tím n á z v e m , k te rý m se K ristu s P á n ta k é rá d n azý v al. T a k v y z n á v á p ře d ce lý m sh ro m á ž d ě n ý m žid o v stv e m , že to člo v ěčen stv í Ježíše K rista, k te ré židé p o tu p ili, B ů h n ek o n e č n ě v n eb i oslavil. Uj b rá n y sv a té h o Štěpána. P o u tn ík ů m d o Jeru salem a d o d n es se u k a z u je m ís to n a o k r a ­ ji ú d o lí Jo sa fat, n a s e v e ro v ý c h o d n í stra n ě u b rá n y z v a n é Š tě­ p án sk á, k a m sv a tý Š těp án b y l v y v lečen a k d e b y l k a m e n o v á n . K d y ž p á n i n eb y li v Jerusalem ě. S v atý L u k áš n e u d á v á r o k s m rti sv atéh o Š těp án a, an i bližší d ějepisné o k o ln o sti, k d y zem řel. P řece se v šak d á u su z o v a ti n a d a tu m té to sm rti. Ř ím an é, ja k u ž v ím e z E v angelia, ž id ů m o d ň ali p rá v o bez je jich d o v o le n í o d s u z o v a t n ě k o h o n a sm rt. P o d le to h o , že se t o n y n í žid é o d v ážili, je zře jm o , že m ísto d rž ite l řím sk ý b y l v zd álen . A to b y lo v ro c e 3 6. p o n a ro z e n í P án ě. T e h d y P ilá t b y l z Ju d sk a o d v o lá n a V itte liu s, císařsk ý n á m ě ste k v S ýrii, b y d le l v A n tio c h ii. N e m ě l te d y Jeru salem p o ru ce. P ři v y k o n á v á n í ta k o v é h o n á h lé h o so u d u sv ěd k o v é složili ru c e n a h la v u o b ž a lo v a n é h o a p o to m p r v n í p ře d e všem i o s ta t­ n ím i n a n ě h o k a m e n y h o d ili. T i k te ří k a m e n o v a li sv a té h o Š těp án a, složili své p láště u n o ­ h o u d v ace tiletéh o jin o c h a Šavla, k te r ý souhlasil s u k a m e n o ­ v á n ím jeh o . K d o m o h l tu š it, že te n to Šavel se sta n e a p o što le m a že v b u d o u c n o s ti p o k o r n ě b u d e v y z n á v a ti o sobě: » . . . a k d y ž se p ro lé v a la k r e v m u č e d n ík a Š těp án a, já jsem stál p ř i to m a souhlasil jsem a h líd al jsem ro u c h a tě c h , k te ř í h o zab íjeli.« Sk. 22, 20. V y u č e n ý n a n ejlep ším v z o ru stal se v z o re m všem . S v a tý A u g u stin p o z n a m e n á v á : K am en í jim slušelo, je ž to k a m e n é b y lo srdce jejich a m y sl jejich b y la tv r d á ja k o skála. Sva­ t ý Š těp án v z o r v šech b u d o u c íc h m u č e d n ík ů se m o d lil: »P ane Ježíši, p řijm i d u c h a m éh o .« A ab y b y l d o k o n a le p o d o b n ý své­

99

m u Spasiteli, u m íra je p o sled n ím i slo v y m o d lil se sv a tý Š těp án za své k a ta iiy : »Pane, n e p o k lád ej jim to h o za h ř íc h ! « S v a tý L u k áš n a zn a ču je b la ž e n o u s m rt m u č e d n ík o v u slo v y : zesn u l v P án u . M o d litb a tv o ř í ap o što ly . M o d litb a sv átéh o Š těp án a za n e p řá te le p řin esla C írk v i sv até n e s m írn ý u ž ite k , neb o ť zjed n ala m ilo st o b rá c e n í Š avlovi, k te r ý se stal p a k n ejv ětším a p o što lem Jejím . S v ětlo v íry se nese m im o Jerusalem ! V d e n s m rti sv átéh o Š těp án a n a stá v á n o v ý o d d íl v e s k u tc íc h ap o što lů . N e je n o m sv a tý Š těp án , ale v šich n i křesťan é b y li o d to h o to d n e v y h le d á v á n í a m ěli b ý t v ě z n ě n i a b ič o v á n i a u s m rco v án i. P r o to o p u stili Jeru salem a ro z p tý lili se p o celé zem i Ju d sk é i S am ařsk u . A m n o z í d o stali se i dále: d o F enicie, n a C y p r, d o A n tio c h ie. T a k se začala p ln it p ře d p o v ě ď B o ž­ sk é h o Spasitele: »Jestliže m n e p ro n ásled o v a li, i vás b u d o u p r o n ásled o v ati.« J a n 15, 20. T a k n a sto u p ila C írk e v svoji k ř íž o v o u cestu, n a n íž z ů sta n e a p o n íž p ů jd e až d o k o n c e světa. K re v m u č e d n ík a sem en em k řesťan sk é v íry . J e n o m ap o što lé zů stali n a bo jišti. S v até h o Š těp án a p o c h o ­ vali židé, k te ří ještě n eb y li sice křesťan y , ale s v á té h o Š těpána si vážili a h o m ilov ali. Z ajisté, že P á n Ježíš oslavil sv éh o m i­ láčka i p o s m rti m n o h ý m i d iv y a z á z ra k y , k te ré p ů so b ily n o v á o b rá c e n í u p ro s tře d p ro n ásled o v á n í. V lk , k te r ý se stan e b e rá n k e m . V čele to h o to p r v n íh o u k r u tn é h o p ro n á sle d o v á n í stál d v a ­ c e tile tý p říslu šn ík k m e n e B en jam in o v a, Šavel. B yl z p ln o m o c ­ n ě n n a v la stn í ž á d o st o d v elerad y . C h o d il d ů m o d d o m u , v y ­ h le d áv al k řesťan y a v o d il je d o v ězen í a n a sm rt. B yl p o d o b e n d ra v é m u v lk u . N a n ě m se v y p ln ilo p r o r o c tv í p a tria r c h y J a ­ k o b a : »B enjam in jest d ra v ý m v lk e m , rá n o p o jíd á z k o řisti, a ještě v eče r dělí se o to , c o u lo v il.« I M oj. 49, 27.

100

ŠÍŘENÍ CÍRK VE JEŽÍŠE KRISTA MEZÍ PO H A N SK Ý M I NÁRODY.

S A M A R IT Á N I P Ř IJ ÍM A J Í SLOVO BOZÍ. P O K Ř T Ě N Í K O M O R N ÍK A K R Á L O V N Y E T H IO P S K É . Jáhen Filip káže v Samaří — K řtí ty, kteří uvěřili — Simon kouzelník — P e tr a Jan udělují pokřtěným Ducha svatého ve svátosti biřmování — Simon žádá za peníze moc udělovat Ducha svatého — Jáhen Filip poslán od anděla za služebníkem ethiopské královny — Poučuje ho o Ježíši K ristu — Komorník žádá o křest — Moc Boží přenáší Filipa do Azotu. Sk. 8, 4—40.

4. N u ž e ti, k te ří se ro z p rc h li, c h o d ili zv ěstu jíce slo v o B oží. 5. F ilip p a k p řišel d o m ě sta S am aří a hlásal jim K rista. 6 . 1 p o ­ z o ro v a li z á stu p o v é je d n o m y sln ě, co F ilip p ra v il, p o slo u ch ajíce a h ledíce n a z á z ra k y , k te ré čin il; 7. n eb o ť z m n o h a tě c h , k te ř í m ě ly d u c h y nečisté, (tito ) v y ch ázeli s k řik e m v e lik ý m , a m n o ­ h o o c h rn u lý c h i k u lh a v ý c h b y lo u z d ra v e n o . 8. N a sta la p r o to v elik á ra d o s t v to m m ěstě. 9. A le v m ěstě b y l (již) d řív e jak ý si m u ž , jm é n e m Š im on, k te r ý p ro v o z o v a l č aro d ě jstv í a sváděl lid sam ařsk ý řík aje, že je st n ě k ý m v e lik ý m . 10. P o z o ro v a li jej v šich n i, m alí i velcí, ř í­ k ajíce: » T e n to jest m o c B oží, k te rá slově V elik o u .« 11. P o z o ­ ro v a li jej p a k p r o to , že je sv ý m i č á ry d lo u h ý čas m ám il. 12. A le k d y ž u v ě řili F ilip o v i hlásajícím u o k rá lo v s tv í B o­ žím , dávali se p o k ř títi v e jm én u Ježíše K rista, m u ž i i žen y . 13. A n o i Š im on sám u v ě řil a d av se p o k ř títi, d rž e l se F ilip a; a v id a, a n y se dějí d iv y a z á z ra k y veliké, žasl a d iv il se. 14. U slyševše p a k ap o što lé, k te ří b y li v Jeru salem ě, že Sa­ m a ří p řija lo slovo B oží, poslali k n im P e tra a Jan a. 15. T i p ř i­ šedše m o d lili se za n ě, ab y p řijali D u c h a s v a té h o ; 16. n eb o ť ještě n ep řišel n a n ik o h o z n ic h , n ý b rž to lik o p o k ř tě n i b y li ve jm é n u P á n a Ježíše. 17. I v zk lád ali n a n ě ru c e , a o n i p řijím a li D u c h a sv atéh o . 18. A le Š im o n u z ře v , že v z k lá d á n ím ru k o u a p o što lů u d ělu je se D u c h sv atý , p řin esl jim p en íze 19. a ře k l: » Ď e jte i m n ě tu

103

m o c , ab y k a ž d ý , n a k o h o b y c h v lo žil ru ce, p řija l D u c h a svá­ té h o .« P e tr v šak ře k l je m u : 20. »Áť p řijd o u v z á h u b u p en íze tv é i s te b o u , p ro to ž e jsi se d o m n ív a l, že d a ru B o žíh o lze n a b ý ti p en ězi. 21. N em áš p o d ílu an i n á ro k u v té to věci, n eb o ť srd ce tv é n e n í u p řím n é p ře d B o h em . 22. P r o to čiň p o k á n í ze své šp a tn o sti a p ro s B o h a; sn ad ti b u d e o d p u š tě n te n z á m ě r srdce tv é h o , 23. neb o ť v id ím , že jsi v žlu či h o řk o s ti a v e v azb ě n e ­ p ra v o s ti.« 24. O d p o v ě d ě l p a k Š im o n : » M o d lete se v y za m n e k P á n u , ab y n ep řišlo n a m n e n ic z to h o , co jste p ra v ili.« 25. A o n i osvědčivše a p ro m lu v iv še slo v o P án ě, v race li se d o Jeru salem a a k ázali ev an g eliu m m n o h a o sad ám sam ařsk ý m . 26. A n d ě l P án ě p ra v il F ilip o v i: » V staň a jd i k u p o le d n i n a cestu, k te rá v ed e o d Jeru salem a doi G a z y ; tať jest p u stá.« 27. I v stal a šel. A hle, (b y l ta m ) m u ž E th io p , k o m o rn ík , m o c n ý d v o ře n ín k rá lo v n y eth io p sk é K an d áce, k te r ý b y l nad e v šem i p o k la d y jejím i. B yl p řije l d o Jeru salem a se k la n ě ti 28. a (n y n í) se v race l sedě n a svém v o z e a čta p r o r o k a ísaiáše. 29. I ře k l D u c h sv atý F ilip o v i: »P řis tu p a p ř id r ž se v o z u to h o to .« 30. F ilip p řib ě h l a uslyšel h o , a n čte p r o r o k a ísaiáše; i ře k l: »S nad ro z u m íš to m u , co čteš?« 31. O n p a k ře k l: »A k te ra k b y c h m o h l, n e v y lo ží-li m i n ě ­ k d o ?« I p ro sil F ilipa, ab y v s to u p il a p o sad il se k n ě m u . 32. B ylo p a k m ísto P ísm a, k te ré četl, to to : » Ja k o tovce k z a b ití v ed en jest a ja k o b e rá n e k p ře d tím , k te r ý h o s tříh á , o n ěm í, ta k n e ­ o te v ře ! ú s t svých. 33. V p o n íž e n í so u d je h o z ru še n jest. K d o v y p ra v í r o d jeho? N eb o ť o d ň a t b u d e ze zem ě ž iv o t jeh o .« 34. I p ro m lu v il k o m o r n ík k F ilip o v i slo v y : » P ro sím tě, o k o m to m lu v í p ro ro k ? O sobě či 10 n ě k o m jin ém ?« 35. A t u F ilip o te v ře v ú sta ai p o č a v o d to h o P ísm a, zv ěsto v al m u Ježíše. 36. A ja k jeli cesto u , p řijeli k jed n é v o d ě ; i ře k l k o ­ m o rn ík : » H le, tu v o d a, co z b ra ň u je , a b y c h b y l p o k řtě n ? « 37. F ilip p a k ře k l: »V ěříš-li z celéh o srdce, m ů ž e to b ý ti.« A o n o d p o v ě d ě l: »V ě řím , že Ježíš K ristu s jest S yn B oží.« 38. I ro z k á z a l za sta v iti v ů z , a o b a sesto u p ili d o v o d y , Filip i k o m o rn ík , a p o k ř til h o . 39. K d y ž v šak v y s to u p ili z v o d y , D u c h P án ě p o ja l F ilipa, a k o m o r n ík n ev id ěl h o v íce; jel te d y sv o u cesto u ra d u je se,

104

I rozkázal zastaviti vůz . . . »Hle, tu voda, co zabraňuje, abych byl pokřtěn . . . ?« Sk. 8, 36., 38. Str. 104

40. Filip pak loctl se v A zo tě a chodě kázal evangelium všem m ěstům , až přišel do Cesaree.

T>

V

V r

/V

•/

T)

V /

/

IV

/

V •

1

V

VI

1

B o u ře p řin ášejí B ozi u ro d e v íce u ž itk u n e z škody. S v atý Š těp án b y l u m u č e n a v ěřící se ro z p tý lili p o Ju d sk u a S am ařsku. T o velice p ro sp ě lo k ro zšířen í C írk v e . P ro z ře te l­ n o s t B oží d osáhla tím d v o jíh o : m lad ičk á C írk e v se tříb ila p o ­ k o ro u a trp ě liv o s tí, a Její v ý h o n k y z ú ro d n ě n é k r v í m u č e d n ík a

105

Š těp á n a r o z tr h ly ú z k o u o h ra d u h la v n íh o m ěsta Jeru salem a. K o ru n a s tro m u C írk v e v y ro s tlé z h o řč ič n é h o sem én k a začala se ro z k lá d a ti d o šířk y n a d celo u zem í žid o v sk o u , n a d S am ařím , a blížila se k m o ři. Sam aří. Z r o z p tý le n ý c h k řesťan ů jm e n u jí S k u tk y ap o što lsk é Filipa, k te r ý p řišel d o m ěsta S am aří, n a z v a n é h o o d H e ro d a Sebaste n e b o A u g u sta. B yl já h n e m a velice h o rliv ě v y k o n á v a l svůj ú řad . A p o što l F ilip b y l s o s ta tn ím i ap o što ly v Jeru salem ě. Sa­ m a ří b y lo v y sta v ě n o o d k rá le israelského A m rih o r o k u 8 7 9 . p ř e d K riste m P án em . V la d a ř J u d sk ý J a n H y r k á n r o k u 1 3 0 , p ře d K riste m P. m ě sto v y v rá til. H e ro d e s V e lik ý je o p ě t v y i íavěl. D n es je to je n o m c h u d á vesnice. V le te c h 1 9 0 8 a 1 9 1 0 b ad atelé am e rič tí v y k o p a li z tro s e k zák la d y paláce k rá le A m ri­ h o . M ezi z říc e n in a m i je ta k é c h rá m sv a té h o J a n a K řtite le , o n ě m ž tra d ic e tv rd í, že je ta m p o c h o v á n . R o v n ě ž i p r o ro c i E liseus a A bdiáš. Z evangelia sv atéh o Ja n a v ím e, že P á n Ježíš ta m p řiše l a k áza l a že ta k é S am a ritán i se těšili n a V y k u p ite le a n a ­ zý v ali H o v jejich jazy ce šaheb n e b o ta h eb . F ilip k áza l S am a­ ritá n ů m , p o n ě v a d ž i o n i se hlásili k u p o to m k ů m A b ra h a m o ­ v ý m , čítali K n ih y M o jžíšo v y , k te ré jed in ě p o k lá d a li za K n ih y P ísm a sv., m ěli o b říz k u . S a m a ritá n i b y li p řís tu p n í slo v u B o­ žím u . B o h u žel b y li v p o u te c h p o h a n s k ý c h p o v ě r p o celá sta ­ letí. Jejich n á b o ž e n stv í, ja k v ím e o d d řív ějšk a, b y lo sm ěsicí p o h a n s tv í a n á b o ž e n stv í žid o v sk éh o . V h u s té m lze p o v ě r. Z á z ra k y , k te ré k o n a l F ilip n a n e m o c n ý c h , p o sed lý ch , o c h r n u tý c h a c h ro m ý c h p ů so b ily v elik é v z ru še n í m ezi S am a­ ritá n y . T y to z á z ra k y p o m o h ly r o z tr h n o u t h u sté m r a k y p o ­ h a n s k ý c h p o v ě r a k o u zel, k te rý m i b y ly k ra je sam ařsk é z a h a ­ leny, zv láště p ů so b e n ím n ějak éh o Š im ona. Š im o n n au čil se p o ­ u ž ív a t sv ý ch sch o p n o stí a d o v e d l rů z n é věci, jak é v naší době k o n a jí m ag n etiséři, h y p n o tisé ři, sp iritisté. T y t o ta ju p ln é zjevy, k te ré i dnes p ů so b í d ěsiv ý m d o jm em , o h ro m o v a ly a o h ro m u jí p ro s té a n ezn a lé lidi d o k o n ale. N e d o v e d li si je v y sv ě tlit, p o v ažo v ali je za p ro je v y b o žsk é m o ci, a to h o , k d o je k o n a l, m ěli za b o h a. Z to h o m ěl Š im on zisk i slávu.

106

O s trý re fle k o r M oci a P ra v d y D u c h a sv átéh o . _ N y n í v šak v e svétle z á z ra k ů F ilip o v ý ch u k á z a ly se k ejk le Š im o n o v y tím , čím b y ly. N a d p řiro z e n á m o c F ilip o v a v y h á ­ n ěla p o m o c n ík y Š im o n o v y : zlé d u c h y , p ů so b ila trv a lá a v elk á u z d ra v e n í n ejtěžšíc h n em o cí, v lév ala ra d o st a p o k o j d o duší, zap alo v ala sv ětlo v íry v Ježíše K rista. - J a k o v n aší d o b ě zjev y v y v o lá v á n í d u c h ů v e sp iritism u p ů so b í d ěsiv o u h rů z u , k te rá p řiv á d í až k šílenství, p ů so b ily tím té ž d o jm e m i te n k rá t. V tě c h to zjev ech n e b y lo a n e n í n ic b o žsk éh o , b a d o k o n c e ve z je v e c h sp iritis tic k ý c h zasah u je z d o p u ště n í B o žíh o z lý d u c h a p o d m a ň u je si člov ěk a. K de zasahuje zlý d u c h , ta m o v šem ta k é p a n u je h rů z a a děs. N e b y l n e p o d o b e n Jidášovi. T e n to ro z d íl m ezi n a d p řiro z e n ý m i, B o žím i s k u tk y a z á z ra ­ k y a m ezi k o u z ly Š im o n o v ý m i v y stih li S am a ritan é ih n e d . O d ­ v r á tili se o d Š im ona a u v ě řili F ilip o v i. Š im on sám p o z n a l n ic o ­ t u sv éh o u m ě n í. Z a to u ž il p o vyšším u m ě n í a vyšší m o ci, k te ­ ro u p o z n á v a l n a F ilip o v i. U v ě řil a dal se p o k ř tít, ale n e z u p řím n é h o ú m y slu . D o m n ív a l se, že ta k é jem u se d o sta n e m o c i k o n a ti ta k v elik é z á z ra k y a ta k , že si d o b u d e zase z tra c e n é , b a ještě m n o h e m v ětší slávy. H n e d p o k ř t u svaté b iřm o v á n í. Z a tím se ap o što lé d o v ěděli, že sv átá v íra z a k o ře n ila v Sam a řs k u , a poslali P e tra a Jan a, ab y n o v é v ěřící u p ev n ili a k je d ­ n o tě C írk v e jic h p řip o jili. T u n estačila o v šem je n o m slova a zápis d o k ře s tn í m a trik y , tu b y lo tř e b a p o sily o d D u c h a svá­ té h o p r o n o v é křesťan y . » P e tr a J a n přišedše m o d lili se za ně, ab y p řijali D u c h a sv átéh o ; n eb o ť ještě n ep řišel n a n ik o h o z n ic h , n ý b r ž to lik o p o k ř tě n i b y li ve jm é n u P án a Ježíše. I v z k lád ali n a n ě ru ce, a o n i p řijím a li D u c h a s v á té h o .« A p o što lé, d ík y Ježíši K ristu , m ěli p ro s tře d e k , k te rý m v ěříc í d o stáv ali sílu o d D u c h a sv átéh o , ab y sv o u v ír u statečn ě v y z n á v a li a p o d le n í živi byli. B yla to sv á to st b iřm o v á n í. U ž v ú m y slu je sv a to k u p e c tv í o d p o rn ý m h říc h e m . Ž e se m o c té to sv áto sti z ře te ln ě p ro jev ila, je p a tr n o z to h o ,

107

že Š im on z a to u ž il p o m o c i sv á to st b iřm o v á n í u d ě lo v a t. P ř i­ nesl a p o što lů m peníze. T a k se p o n e jp rv v d ějin ách C írk v e d o ­ p u s til sv ý m ú m y slem o h y z d n é h o h říc h u : s v a to k u p e c tv í, k te ré se p o Š im o n o v i jm e n u je ta k é sim onií. Z a špinavé p en íze a n i­ c o tn é s ta tk y to h o to sv ěta c h tě l k u p o v a t m o c a m ilo st D ucha, sv atéh o . N e p o c h o p il v e své h a m iž n o sti, že n ejm en ší m ilo st D u c h a sv atéh o m á v ětší ce n u n ež celý s tv o ře n ý svět. Šimon, n e z ů sta l sám . V| d ějin ách c írk e v n íc h našli se m n o z í, k te ř í si p o ­ čínali ja k o Š im on n e je n o m ú m y slem , ale sk u tk e m . Z a ú řa d y c írk e v n í n ab ízeli a dávali p en íze. P o k u d m o c sv ětsk á zasah o ­ v ala d o p rá v a m o c i C írk v e , k d y ž císaři, k rá lo v é , k n íž a ta oso­ b o v ali si p rá v o u s ta n o v o v a t a d o sazo v at b isk u p y , o b y čejn ě n e ­ h o d n é , b y la h říc h e m sim o n ie p o ru š o v á n a k á z e ň c írk e v n í. A le D u c h sv a tý n e d o p u stil, ab y ď áb elsk ý h ř íc h Š im o n ů v n ičil a h u b il C írk e v . C írk e v se v y m a n ila z p o u t m o c i světské a v y slo ­ v ila n a h říc h y s v a to k u p e c tv í ta k v elik é tre s ty , že te n to h ř íc h u ž C írk e v o h ro ž o v a t n em ů že. P ře č ti si v d ějin ách c írk e v n íc h o p ap ež i In o c e n c i III. N á s tu p c i sv atéh o P e tra , p ap e ž o v é řím ští, p o č ín a li si v b o ji p r o ti s v a to k u p e c tv í s n em en ší rá z n o s tí ja k o p r v n í p ap ež sv a tý P e tr: »Ať p řijd o u v z á h u b u p en íze tv é i s te b o u , p r o to ž e jsi se d o m n ív al, že d a ru B o žíh o lze n a b ý ti p en ězi. N e m á š p o d ílu ani n á r o k u v té to věci, n eboť srd ce tv é n e n í u p řím n é p ř e d B o­ h em . P r o to čiň p o k á n í ze své š p a tn o sti a p ro s B o h a; sn ad ti b u d e o d p u ště n te n z á m ě r srdce tv é h o , n eb o ť v id ím , že jsi v žluči h o řk o s ti a ve v azb ě n e p ra v o s ti.« A p o što l P e tr p o u ž il své m o c i ja k o nejvyšší p a s tý ř C írk v e a se vší p řís n o s tí v y s to u p il p r o ti p rašiv é o v ci ve stád ě m u sv ěřen ém . V y slo v il k le tb u n a d Š im onem , ale h n e d ta k é n ab ízel m u o d p u ště n í, b u d e -li čin iti p o k á n í, a to p o k á n í u p řím n é . A le a p o što l p o c h y b u je o ta k o ­ v ém u p řím n é m p o k á n í Š im o n o v ě: » . . .neboť v id ím , že jsi v žluči h o řk o s ti a ve v azb ě n e p ra v o s ti.« B lu d y Š im o n o v a g n o sticism u k a ln ý m p ram e n em . S k u teč n ě se u k áza lo , že Š im on to s p o k á n ím u p řím n ě n e ­ m yslil. P ře d P e tre m se p o k o řil je n o m ze stra c h u . P o zd ěji za­ ložil b lu d a řs k o u sek tu , k te rá m ěla u čen í složené z ideí p o h a n ­ sk ý ch , ž id o v sk ý c h a k řesťan sk ý ch , t. zv . gnosticism . G n o sti-

108

-eism stal se je d o v a tý m p ra m e n e m v šech p o zd ějších b lu d ů . Ši­ m o n n a p o d o b o v a l z á z ra k y K rista P án a, d o k o n c e se v zn ášel i ve v z d u c h u , ab y n a p o d o b il n a n e b e v sto u p e n í P án ě. D a l se p r ý z a živ a p o h řb ít, s p říp o v ě d í, že v sta n e z m rtv ý c h . O v še m n e ­ v stal, ale je h o b lu d y zů sta ly a staly se z h o u b n ý m i z á ro d k y v še c h b u d o u c íc h b lu d ů filo so fick ý ch (p an th e ism u ) i n á b o ž e n ­ ských. D v a Šim oni. K ristu s P á n m ě l svého Šim ona. P e k lo ta k é m ělo svého. Je d e n sp ra v u je lo d ič k u C írk v e K risto v y . D r u h ý d áv á p o d n ě t k z a ­ k lá d á n í falešn ý ch c írk v ič e k , k te ré b u d o u m ít je d in ý ú k o l p o to p it lo d ič k u P e tro v u . Je d e n Š im o n m á ú k o l h á jit d o n e j­ k ra jn ě jš íc h d ů sle d k ů B oží P ra v d u . D r u h ý Š im o n se sn aží r o z ­ sév at lži v šeh o d r u h u a tě m ito lžem i ch ce za d u sit p r a v d u B oží. Je d e n P e tr m á p říjm e n í Skála, d r u h ý d o stáv á p říjm e n í: k o u ­ zeln ík . I v to m je o b rá z e k , k te r ý se b u d e často v d ějin ách C ír k ­ v e u k a z o v a t. P r o ti p ap eži b u d e p o v s tá v a t v z d o ro p a p e ž , p r o ti Tilasatelům p ra v d y h lasatelé b lu d ů , p r o ti E v an g eliím falešná evangelia, p r o ti d o b rý m k a to lic k ý m k n ih á m šp a tn é k n ih y , p r o ti d o b rý m časop isů m a n o v in á m šp a tn é a n ič em n é. Ba d o ­ k o n c e to , co je st a b u d e p r o tiv n é K ris tu P án u , Je h o u č e n í a J e h o C írk v i, b u d e m ít m n o h e m v íce zevnější m o ci. T o v šeck o b u d e n a stra n ě p ek la. A le n a stra n ě P e tro v y C írk v e b u d e slovo Ježíše K rista : . . .»a b r á n y p ek eln é ji n e p ře m o h o u . . . Já jsem s n í p o v šech n y d n y až d o sk o n á n í s v ě ta .« K o u z lo s a ta n o v o n ez v ítě z í n a d S kalou K ris to v o u , i k d y b y m ělo všecek lesk zlata , k d y b y m ě lo v šeck u sv ětsk o u m o c, k d y b y m ělo v šeck u fa ­ le š n o u v ě d u , v šeck o la k ad lo n íz k é h o u m ě n í. » Jin éh o U tě šite le d á m v á m , D u c h a p r a v d y . . . , je h o ž sv ět n e m ů ž e p ř ijm o u ti.« B ylo v id ě t ja k Š im o n se z áv istí h led ěl n a sv á to st D u c h a svá­ té h o , n a sv até b iřm o v á n í. K d y b y alespoň k řesťan é si b y li v ě ­ d o m i, ja k n e sm írn á síla se s k rý v á v té to sv á to sti p r o ti v šem u násilí zléh o du ch a! Č len o v é K ato lic k é A k ce m u sí p ře d e v ším h le d ě t, ab y m ilo stí a d a rů D u c h a sv á té h o z té to sv á to sti p o u ­ žili k p o tř e n í k rá lo v s tv í satan o v a n a té to zem i. D e n n í m o d lit­ b a k a ž d é h o k a to lík a a tím v íce člena K ato lic k é A k ce m u sí b ý t: » D u c h u p ře sv a tý , dej m i sílu, a b y c h sv o u v ír u sta te č n ě v y z n á ­

109

val, p o d le n í živ b y l, a n a k a ž d é m k r o k u ab y ch m a řil sata­ n o v y ú k la d y d u š ím !« O h ra d y p ad ají. P ů so b en ím já h n a F ilipa v S am aří p ad la zeď , k te rá p o celá staletí dělila ž id y a S am a ritán y . P řije tím d o C írk v e d v o ře n ín a k rá lo v n y eth io p sk é, p o h a n a , p řišlo E v an g e liu m v e z n á m o st až n a h ra n ic e řím sk é h o im p eria. O b ě ta to v y p ra v o v á n í sv á té h o L u k áše tý k a jí se již šířen í E v an g elia m im o židy. O b a našli p o k la d , ale je n jed en si jej u d ržel. H la v n í o so b y v o b o u v y p ra v o v á n íc h jso u o d sebe h o d n ě odlišné: Š im on n e u p řím n ý , lstiv ý , z isk u c h tiv ý a k o m o r n ík u p řím n é h o srdce, p ro s té h o sm ýšlení, h led ající o p ra v d o v ě p r a v é n á b o ž e n stv í, v n ě m ž b y se m o h l B o h u k la n ě ti v D u c h u a v p rav d ě. » K te rý b y l n ad e všem i p o k la d y .« M o c n ý d v o ře n ín , k te r ý m o h l v b la h o b y tu a p o h o d lí sedět: ve svém paláci, n e d á si p o k o je , n e n í sp o k o jen s b o h a ts tv ím t o ­ h o to světa, to u ž í a h le d á p o k la d y , k te ré re z a m o l n e k a z í a zlo d ěji n e v y k o p á v a jí a n e k ra d o u . V y d á v á se n a d ale k o u a o b ­ tíž n o u cestu d o Jeru salem a, ab y se ta m v jeru salem sk ém c h rá ­ m ě m o h l k la n ě t a m o d lit k jed in ém u p ra v é m u B o h u . Ježíš K ristu s zn á tu t o u p řím n o u duši to u ž íc í p o n e b esk ý ch p o k la d e c h v íry . N e n e c h á v á ji z a h y n o u t. P osílá an d ěla k já h n u F ilip o v i s ro z k a z e m : » V staň a jd i k u p o le d n i n a cestu , k te rá v ed e o d Jeru salem a d o G azy ; tať jest p u s tá .« F ilip p o slušně n a s to u p il cestu m u an d ělem p řik á z a n o u . D o G a z y to tiž v ed ly d v ě cesty. Je d n a sm ěrem z á p a d n ím n a p ře d k R á m ě , a o d tu d k o le m m o ře k jih u d o G azy . T a to cesta b ý v a la nejživější, n e ­ b oť p o n í s d u b íra lo n ejv íce cestu jících . D r u h á cesta v ed la h n e d z Jeru salem a sm ěrem jižn ím , a šla p o u š tí k H e b r o n u . T o u to cesto u m á lo k d o se dal. A ta t o b y la, k te r o u jel k o m o r n ík eth io p sk ý . I ře k l D u c h sv a tý F ilip o v i: » P řis tu p a p ř id r ž se v o z u to h o to .« Č e rn ý E th io p b u d e p o v ý šen n a d m n o h é bílé křesťany. J a k z ah a n b u je te n to E th io p z p o h a n s k é h o n á ro d a m n o h é 1 110

křesťany. K o n á cestu n ě k o lik a set k ilo m e trů , a b y v z d a l ú c tu je d in é m u p ra v é m u B o h u v jeru salem sk ém c h rá m ě , ab y M u ta m p řin e sl oběť. A m n o z í křesťané dnes n a v e n k o v ě i v e m ě ste c h n e z n a jí cesty k e k o stelu , n e u z n á v a jí p o tř e b u ú č a s tn it se služeb B ožích, k á z á n í a M še svaté, k te rá n e k o n e č n ě v y n ik á n a d sta­ ro z á k o n n í o b ěti. T a m se o b ě to v a li b erán ci, t u se o b ě tu je s k u ­ te č n ě a p o d s ta tn ě sám Ježíš K ristu s za nás, za naše časné a v ěč­ n é b lah o . B oží L áska se za nás d en n ě o b ětu je, p r o nás n a o ltá ři p ře b ý v á , n a o ltá ři n á m sh ro m ažď u je p o k la d y n e k o n e č n é a v ěčn é cen y , o d tu d je ro z d á v á všem , k te ř í s u p řím n ý m srd cem si p řic h á z e jí p r o ně. J a k á n e v d ě č n o st a ja k á n ed b alo st, k d y ž křesťan slu žb y B oží zan ed b áv á. Ja k á m ilo st a ja k é p o ž e h n á n í je p řip ra v e n o p r o ty , k te ř í p o k la d M še sv até n a d e v šeck o n a sv ětě cení. Z em ěp isn á a dějepisná p o z n á m k a . G aza, dnes z v a n á arab sk y G h u z z e c h , je p ra s ta ré filištín sk é m ěsto , o n ě m ž se děje z m ín k a u ž p ře d A b ra h a m e m . G en . 10, 19. V G aze se S am son p o h řb il p o d p o d v rá c e n ý m c h rá m e m D a g o n o v ý m . L eží 4 k m o d již n íh o p o b ře ž í p alestin sk éh o , 70 k m n a jih o d Jaffy . S p rá v n ý v ý k la d P ísm a sv atéh o o te v ře l duši D u c h u sv atém u . K o m o rn ík v ra c e l se n a v o z e d o m ů , k d y ž se F ilip k n ě m u p řip o jil a slyšel h o , ja k si č te h lasitě p ro r o k a Isajáše. »S nad r o ­ zum íš, co čteš.« »A k te ra k b y c h m o h l, n ev y lo ží-li m i n ě k d o .« Filip n a v y z v á n í d v o ře n ín o v o rá d v y sto u p il n a v ů z a v y lo ž il m u , o k o m m lu v í p r o r o k Isajáš. S v atý J e ro n ý m p o z n a m e n a l o slo v ech k o m o rn ík o v ý c h : » N ejsem an i světějším , an i z k o u ­ m avějším n a d o n o h o k o m o rn ík a , je n ž n ezn al T o h o , J e h o ž n e ­ v ěd o m ě v P ísm ě sv atém ctil. P řišel F ilip a u k á z a l m u Ježíše p o d p ísm e n y sk ry té h o , abys i ty poznal,, že v P ísm ě sv atém b ez v ů d ce a v y k la d a te le n ed o v ed eš se o b ezn ati.« O b ra z trp íc íh o Spasitele ve S ta ré m Z ák o n ě . K o m o rn ík zaslechl v Jeru salem ě, ja k se ta m p ře třá sa la slova p ro ro k a Isajáše z 53. k a p ito ly . U čitelé ž id o v sk ý c h synagog v y ­ k ládali je v ž d y c k y o M esiáši. A p o što lé p o u ž ív a li p o d le n á v o d u sam ého P án a Ježíše p r o r o c tv í Isajášova n a d ů k a z , že O n je S pasitelem světa Isajášem p ře d p o v ě d ě n ý ja k o » m u ž b o le sti«,

111

je n ž d o b ro v o ln ě , p o k o rn ě a tiše v zal n a sebe tr e s ty z a h říšn é lid stv o . — Židé, k d y ž viděli, že ta to k a p ito la z p r o r o k a Isajáše je sv ěd ectv ím p r o Ježíše K rista, ja k o Spasitele sv ěta, že je svě­ d e c tv ím p r o a p o što ly , p r o v ě říc í křesťan y , p r o C írk e v , — o b rá tili v e v ý k la d u u v ed en é k a p ito ly a začali tv r d it, že t o n e ­ řík á Isajáš o V y k u p ite li, ale že to p ra v í o sobě. K o m o rn ík b y l v p o c h y b n o ste c h . F ilip p ře č e tl s n ím celo u k a p ito lu 53. i jin á m ísta p ro ro c k á o V y k u p ite li, v y lo ž il m u ž iv o t K rista P á n a a Je h o s m rt a oslavení. K o m o rn ík p o c h o p il, že lid stv o p o tř e b o ­ v a lo ta k o v é h o V y k u p ite le , k te r ý b y b y l m o h l d á t n á h ra d u a z a d o stu č in ě n í B o h u za h říc h y lid stv a. Z n e k o n e č n é h o m ilo ­ srd e n stv í B o žíh o ta k o v é h o V y k u p ite le d o stalo . S y n B oží v zal n a sebe te n to ú k o l, stal se člo v ěk em , tr p ě l a u m ře l za h ř íc h y lid stv a, ab y u k á z a l sv ě tu h r ů z n o u o šk liv o st h říc h u , a z á ro v e ň ab y u k á z a l svoji sy n o v sk o u p o slu šn o st k B o h u O tc i a lásk u k n á m lidem . T o je to h lu b o k é ta je m stv í křesťanské v íry : » T a k B ů h m ilo v al svět, že Syna sv éh o je d in é h o dal, ab y ž á d n ý k d o v n ě h o v ě ří n e z a h y n u l, ale m ěl ž iv o t v ě č n ý .« J a n 3, 16. P ro ro c tv í Isajášovo o trp íc ím Spasiteli z k a p ito ly 53. až p o u v ed en é verše. »K do to m u v ěří, co b u d e o d nás slyšet? A k o m u b u d e m o c ra m e n e B o žíh o zjevena? — V y šel to tiž ja k o v ý h o n e k p ře d N ím (p ře d H o sp o d in e m ), a ja k o k o ře n ze žízn iv é zem ě. P o d o ­ b y n em ěl n i k rásy , b y c h o m n a ň p a třili, n em ěl v z h le d u , b y ­ c h o m se k o c h a li v n ěm . P o v rž e n b y l a n ejp o sled n ějším z lidí, m u ž e m bolestí, z k u še n ý m v u trp e n í, p ř e d k te r ý m lidé tv á ř si zastírají, tu p e n b y l, že jsm e si n ic h o n ev ážili. — V p ra v d ě b o le sti naše te n to v zal n a sebe, an o , c o m y jsm e tr p ě t m ěli, o n snášel; m y p a k jsm e m ěli h o za m a lo m o c n é h o , z b ité h o o d B o­ h a a sklíčeného. — A le o n b y l ra n ě n p r o h říc h y naše, ro z tlu č e n b y l p ro n e p ra v o s ti naše; tr e s ty p r o naši spásu n a n ě h o d o leh ly , a je h o jizv am i jsm e u z d ra v e n i. M y v šich n i ja k o o v ce z b lo u d ili jsm e, k a ž d ý n a sv o u cestu u c h ý lil se; i složil H o s p o d in n a něj n e p ra v o s t v šech nás. O b ě to v a l se, p ro to ž e sám c h těl, a n e o te v ře l ú s t sv ý c h .« D v a te m n é verše z ře c k é h o p ře k la d u . » Jak o o v ce k za b ití v ed en jest a ja k o b e rá n e k p ře d tím , k te ­

112

r ý h o stříh á , o n ěm í, ta k n e o te v ře l ú s t svých. V p o n íž e n í so u d je h o zru šen jest. K d o v y p ra v í ro d jeho? N e b o ť o d ň a t b u d e ze zem ě ž iv o t jeho.« K o m o rn ík m ě l u sebe ře c k ý p ře k la d S ta ré h o Z á k o n a , k n ih y p r o r o k a Isajáše. Ř e c k ý p ře k la d 8. v erše v k a ­ p ito le 53. je h o d n ě te m n ý . V h eb rejsk é m p ů v o d n ím te x tu je sm ysl p řístu p n ě jší. T ím více p o tře b o v a l k o m o r n ík v ý k la d u . F ilip m u jej o c h o tn ě p o s k y tl: Isajáš n e m lu v í o sobě. M lu v í o V y k u p ite li, je h o ž p ře d o b ra z o v a l B erán e k v e lik o n o č n í a je h o ž p ře d o b ra z o v a ly všeck y k rv a v é o b ěti. V še ck y o b ě ti s ta ro z á k o n ­ n í b y ly n e d o k o n a lé a n e m o h ly P á n u B o h u n ič eh o d áti. B y ly je n o m p ře d o b ra z y a n á s tin y jed in é p ra v é O b ě ti Syna B ožího, k te r ý se o b ě to v a l ja k o k rv a v á O běť, ja k o nejsvětější B erán ek n a k říži. B yl v šem o h o u cí, m o h l je d in ý m k y n e m své V ů le zje d ­ n a t si z á c h ra n u . A le O n n e c h tě l c h rá n it sebe, n ý b r ž c h tě l z a ­ c h r á n it nás. P r o to : » Ja k o ov ce k z a b ití v ed en je st a ja k o b e ­ rá n e k p ře d tím , k te r ý h o stříh á , o n ěm í, ta k n e o te v ře l ú s t s v ý c h .«

K d y ž je d in ý m p rá v e m b y lo b ezp ráv í. S yn B oží u m ře l n e jp o tu p n ě jš í s m rtí ja k o n ejv ětší h říšn ík . S o u d sp rav ed liv ý n a d K riste m P án em b y l p o ru še n , b y l o d ­ so u zen n esp rav ed liv ě o d so u d u lidského, a b y c h o m m y m o h li b ý t o sv o b o zen i n a sp rav ed liv ém so u d ě B ožím . »V p o n íž e n í so u d je h o z ru še n jest.« » R o d « jest zd e ve sm yslu n á ro d , ro d á ­ ci. K d o d o v ed e v y s v ě tlit c h o v á n í v e zlo b ě z a tv rz e lé h o n á ro d a žid o v sk éh o , k d y ž o d n ím a jí ž iv o t sv ém u V y k u p ite li!

V ě ro z v ě ste m ve své zem i. K o m o rn ík d o tč e n m ilo stí B oží u v ě řil n y n í z celého srdce v Ježíše K rista : » V ěřím , že je žíš K ristu s je st S yn Boží!« V o d a b y la p o ru ce. N a v la stn í je h o žá d o st F ilip k o m o rn ík a p o k ř t i l V t u ch v íli u c h v á c e n b y l F ilip m o c í B oží a zm izel u žaslém u n o v o k řesťan u . P ro k o m o rn ík a b y lo to to ta je m n é z m izen í F ilip o v o velice m o c n ý m u tv rz e n ím v e v íře. V elik á ra d o s t n a p lň o v a la srdce E th io p o v o . Jistě ve své zem i n em lčel, ale d áv al p říle ž ito st ta k é d ru h ý m , ab y p o z n a li a u v ě řili v Ježíše K rista. 8

113

P am atujete si? F ilip b y l an d ělem p řen esen d o A z o tu , je d n o h o z F ilištin sk ý c h m ěst. D o to h o to m ě sta k d y si F ilištín ští p řin e sli a rc h u ú m lu v y . »V nesli ji do c h rá m u D a g o n o v a a p o sta v ili a rc h u p o ­ dle m o d ly . K d y ž A z o tš tí d ru h é h o d n e vstali, h le, D a g o n ležel obličejem n a zem i p ře d a rc h o u H o s p o d in o v o u .« I. K rál. 5, z — 3. N y n í jest A z o t vesnicí s n e v e lik ý m p o č te m m o h a m e d á n sk ý c h o b y v atel. O d tu d se u b íra l F ilip a k á z a l v e m ě ste c h až d o C esaree F ilipovy.

114

ŠA V EL O B R Á C E N K E K R IS T U . Savel žádá o dovolení, aby sm ěl ja ti křesťany č u je ho světlo — zrak tělesný je oslepen — z rak volá — Savel se poddává m ilosti Boží — T ři d n y Savla — Savel p rohlédl — V yznává v e ře jn ě v íru Ž idé v rozpacích — Po třec h letech — Z achráněn do Jeru salem a — B arn ab áš v y p ra v u je o Pavlově

v D am ašku — p ře d D am aškem obkli­ duchovní se o tev írá — Ježíš K ristu s postu — K řesťan A naniáš vyhledává v Ježíše K rista — V šichni se diví — p ře d ú k lad y Ž idů — P řích o d P avlův obrácení — Z Je ru sa lem a do T arsu.

Sk. 9, 1—30,

9. i . A le Šavel so p til ještě h ro z b o u i v ra ž d o u p r o ti u č e d n í­ k ů m P án ě. I p řis to u p il k v elek n ězi 2. a žád a l o d n ě h o listů d o D a m a š k u k synagog ám , ab y n alezn e-li (ta m ) n ě k te ré sto u p en ce to h o to u čen í, m u ž e i žen y , p řiv e d l je svázané d o Jeru salem a. 3. K d y ž v šak b y l n a cestě a blížil se k D a m a šk u , n á h le h o o b k líčilo sv ětlo s neb e, 4. a o n p a d n u v n a zem uslyšel hlas, a n k n ě m u p ra v í: »Šavle, Šavle, p ro č m n e p ro n ásled u ješ?« 5. O n p a k ře k l: » K d o jsi, Pane?« A o n : »Já jsem Ježíš, je h o ž ty p ro n ásled u ješ. A le tv r d o ti b u d e p r o ti o s tn u k o p a ti .« 6. T u o n chvěje se a žasna p ra v í: »Pane, co chceš, a b y c h či­ nil?* A P á n k n ě m u : » V staň a jd i d o m ě sta; ta m p o v í se to b ě , c o m áš č in iti.« 7. T i m u ž i však, k te ří šli s n ím , stáli o h ro m e n i; slyšeli hlas, ale n ik o h o neviděli. 8. I v stal Šavel se zem ě a o te v ře v oči n e ­ v iděl n ic. P ojavše h o te d y za r u k u , u v ed li h o d o D a m a šk u ; 9. i b y l ta m tř i d n i n ev id a, a n ejed l an i n ep il. 10. B yl p a k v D a m a šk u jed en u č e d n ík jm é n e m A n an iáš; i ře k l k n ě m u P á n u v id ě n í: »A naniáši!« O n ře k l: » T u jsem , P ane.« 11. A P á n k n ě m u : » V staň a jdi d o ulice, k te r á slově P řím á , a v y h led ej v d o m ě J u d o v ě m u ž e jm én em Šavla z T a rs u ; h le, m o d lí se.« 12. I v id ěl u v id ě n í m u ž e jm én em A naniáše, a n p řic h á z í a n a ň v z k lá d á ru ce, a b y o p ě t p ro h lé d l. 115

13. Ananiáš však odpověděl: »Pane, slyšel jsem od mnohých 0 tom to m u ž i, k o lik zléh o u čin il tvým v ě říc ím v Jeru salem ě. 140 A zde má m o c o d v elek n ěží s p o u ta li všeck y , k te ří v zý v ají jm é n o tvé.« 15, I ře k l P á n k n ě m u : »Jd i, neboť te n to (m u ž) jest n á s tr o ­ je m o d e m n e v y v o le n ý m , ab y nesl jm én o m é p ře d p o h a n y a k rále i sy n y Israelo v y , 16. já zajisté u k á ž i m u , kolik! m u sí tr p ě ti p ro jm é n o m é.« 17. I odešel A n an iáš a vešed d o d o m u , v lo žil n a n ě h o ru ce a ře k l: » B ra tře Šavle, P á n Ježíš, je n ž se ti u k áza l n a cestě, k te ­ r o u jsi p řich á zel, p o slal m ě, abys p ro h lé d l a n a p ln ě n b y l D u ­ c h e m svatým ,,« 18. A h n e d spadly s očí je h o ja k o lu p in y a p ro h lé d l; i vstal a dal se p o k ř títi. 19. A p řija v p o k r m po siln il se. P o b y l p a k n ě k o lik d n í s u č e n ík y , k te ř í b y li v D a m a šk u , 20. a h n e d hlásal v synag o g ách Ježíše, že to tiž o n jest S y n Boží. 21. I žasli všickni, k te ří h o slyšeli, a p ra v ili: » N e n í-li t o te n , je n ž h u b il v Jerusalem ě ty , k te ř í v zý v ali t o jm é n o , a sem k to m u k o n c i přišel, a b y je sp o u ta l a d o v ed l k v elek n ěžím ?« 22. A le Šavel p o čín al si statečn ěji a sta te č n ě ji a u v ád ěl v r o z ­ p a k y žid y , k te ří b y d lili v D a m a šk u , d o k azu je, že te n to jest V y ­ k u p it e l 23. K d y ž p a k m in u lo m n o h o d n í, u ra d ili se židé vespolek, že h o zab ijí; 24. ale ú m y sl jejich b y l o z n á m e n P av lo v i. H líd a li 1 u b ra n dnem i n o cí, ab y h o zabili, 25. av šak u čen íci vzavše h o , v noci h o v y p u stili zd í m ě stsk o u , sp u stiv še h o v koši. 2 6. P řišed p a k d o Jeru salem a, p o k o u šel se p řip o jiti k u čen í­ k ů m ; ale v šick n i báli se h o n ev ěříce, že jest u č e n ík e m . 27. B arnabáš v šak p o ja v h o u v e d l h o k a p o š to lů m a v y p ra v o v a l jim , Jkterak n a cestě u z ře l P án a, a že k n ě m u m lu v il, a ja k v D am aš­ k u m lu v il n e o h ro ž e n ě v e jm é n u Ježíšově. 28. I o b co v al s n im i v Jeru salem ě v ch ázeje i v y ch ázeje a m lu v ě n e o h ro ž e n ě v e jm é n u P án ě. 29. M lu v il a p ře l se ta k é s H e lle n isty . T i usilovali h o u s m rtit. 30. Z věděvše to b ra tří, d o v ed li h o do Cesaree a poslali ho d o Tarsu.

116

P ad n u v na zem, uslyšel hlas: »Savle, Šavle, proč m ě pronásleduješ? Str. 115

Šavel so p til h ro z b o u . N a jeviště S k u tk ů ap o što lsk ý c h v s tu p u je tím to v y p ra v o v á ­ ním; Šavel z T a rsu . S v atý L u k áš u čin il o n ě m u ž tř i p o z n á m k y : že sv ěd k o v é k am en u jíc í sv átéh o Š těp án a o d lo ž ili p láště k n o ­ h á m Š avlovým , že Šavel souhlasil s u sm rc e n ím Š těp á n o v ý m , a že k o n e č n ě Šavel h u b il C írk e v , v ch ázeje d o je d n o tliv ý c h d o ­ m ů a jím aje m u ž e i žen y , d áv al je do žaláře. Z n al d o b ře jeho živ o t. S v atý L ukáš, spisovatel s k u tk ů ap o što lsk ý c h , b y l p rů v o d c e m P a v lo v ý m n a je h o p o zd ějších cestách. C o p o p isu je a v y p ra v u ­ je, m ěl o d Pavla.

Ž ivotní data. Šavel, ja k se d o v íd á m e z je h o v la stn íc h ú d a jů o své osobě v k á z á n íc h i v listech, p o ch áz el z ro d in y žid o v sk é z B en jam i­ n o v a p o k o le n í. N a ro d il se v cilicijském m ěstě T a rs u n a v ý ­ ch o d ě již n íh o p o b ře ž í M alé A sie asi v té době, k d y P á n Ježíš p ro ž ív a l svůj jin o šsk ý v ě k v N a z a re tě . M lad ý Šavel ro s tl v T a rs u m ezi žid y i m ezi p o h a n y , p o z o ro v a l a vším al si r ů z ­ n ý c h n á b o ž e n sk ý c h p o h a n s k ý c h k u ltů . N a u č il se d o b ře řeck ý . B yl v y c h o v á n v p řísn é m z a c h o v á v á n í z á k o n a M o jžíšského. P a tn á c tile tý Šavel b y l d á n d o c h rá m o v é šk o ly G am alielo v y v Jerusalem ě. N a u č il se d o k o n a le z n á t P ísm o sv até S ta ré h o Z á ­ k o n a a vážil si h o n ad e v šeck y p o k la d y . Z n a l je ta k řk a z p a ­ m ě ti a to n e je n o m v ro d n é m ja z y k u aram ejsk ém , ale ta k é v ře c k é m p řek la d ě. V listech P a v lo v ý c h je n a 200 m íste c h c ito ­ v á n S ta rý Z á k o n . O te c Š avlův se p o sta ra l, ab y sy n si u m ě l v y ­ d o b ý v a t ch leb a v la stn ím a ru k a m a a v y u č il h o řem eslu sta n a řském u. V ý ro b a s ta n ů b y la d ů le ž itý m a v ý n o s n ý m řem eslem . Šavel se v o tc o v ě řem esle d o b ře v y z n a l a b y lo m u d o b ré , i k d y ž se stal ap o što lem . N e n e c h a l se o d n ik o h o ž iv it, p o k u d tr o c h u m o h l, p ra c o v a l a staral se sám o svoji v ý živ u . Š av lo v o m lád í spadalo d o d o b y ž iv o ta K rista P án a n a zem i. S K riste m P á n e m se Šavel za J e h o ž iv o ta n a zem i n ik d y n e ­ setkal. A lesp o ň se v e sv ý ch listech n ik d e o to m n ezm iň u je . T a r ­ sus b y l o d Jeru salem a příliš dalek o , ta k ž e ani n a s v á tk y v e lik o ­ n o č n í n e b y lo ro d in ě Šavlově m o ž n o Jeru salem n a v štív it. P o u m u č en í, z m rtv ý c h v s tá n í a n a n e b e v sto u p e n í P án ě, p o Seslání D u c h a sv átéh o , p řic h á z e ly u ž ta k é d o T a rs u z p rá v y o šíření v íry v Ježíše K rista ja k o Spasitele, n a n ě h o ž čekal svět. K v y jasn ěn í le to p o č tů . S v atý Š těp án b y l u k a m e n o v á n v sed m ém ro c e p o n an eb e­ v sto u p e n í P áně, v třic á té m sed m ém ro c e n ašeh o le to p o č tu . (N a ro z e n í P án ě b y lo 3 r o k y p ře d z a č á tk e m n y n ě jšíh o le to ­ p o č tu .) A v to m té ž ro c e 37. p o K r. stalo se ta k é o b rá c e n í Šav­ lo vo. D v a , k te ří se n y n í v n eb i n esm írn ě m ilují. K d y ž sv a tý Š těpán klesal p o d ra n a m i a k d y ž se m o d lil za své n e p řá te le , sn ad jeh o o k o sp o čin u lo n ap o sled p rá v ě n a Šav-

118

ío v i, je h o ž z r a k sršel n e ú p ro s n o u , v ášn iv o u o d d a n o s tí k M o jžíšském u Z á k o n u . P o h léd li n a sebe, Šavel n e s m iřite ln ý zastán ce S ta ré h o Z á k o n a a Š těpán vše o d p o u štějící u č e d n ík Z á k o n a N o ­ v éh o . Šavel vysílá n a Š těp án a žid o v sk o u k le tb u , Š těp án n a Šavla v ro u c í m o d litb u za n ep řátele. Š těp án u m írá p o ra ž e n k zem i v elik ý m i k a m e n y a ta k řk a ro z d rc e n z lo b o u sp o jen ců Šav­ lo v ý c h . A Šavel o d ch áz í z to h o to b o jiště, ab y n a jin ý c h m ís­ te c h n a sto u p il b o j ž id o v sk y u r p u tn ý a k r v a v ý . . . p r o ti Ježíši K ristu , p r o ti J e h o C írk v i. P řesilo u m o d litb y se to stalo. A ž u D a m a šk u se u k áza lo , že m o d litb a Š těp á n o v a b y la sil­ nější n e ž zlo b a Šavlova. P a p rsk y n e sm írn é h o sv ětla p o ra z ily Šavla k zem i p ře d b ra n o u D a m a šk u , ale n e b y ly to p a p rs k y u sm rcující, n ý b r ž p a p rs k y oživ u jící. H o r lite l p r o z á k o n ž id o v ­ sk ý b y l ro z d rc e n . P án N o v é h o Z ák o n a , Ježíš K ristu s, sto jí n a d n ím ve v ítě z n é slávě, n e a b y p o ra ž e n é h o p o n íž il a z a h u b il, ale ab y jej p o v ý šil k nejvyšší h o d n o s ti n a to m to světě, k h o d n o s tí p ře d n íh o ap o što la, ab y jej u čin il d o b y v a te le m světa, sla v n ý m v ítě z e m n a d ž id y i p o h a n y . D o p ra c h u p a d l p ro n á sle d o v a te l C írk v e , z p ra c h u p o v stá v á ap o što l n á ro d ů . P av el sám to n ejlép e p o v í. N e c h rn e o b rá c e n é h o P av la sam éh o v y p ra v o v a t o sv ém o b rá ­ cen í slovy, k te rá p ro n esl, ja k b u d e m e čisti v k a p ito le 2 6, k e k rá li A g rip p o v i: » . . . D o m n ív a l jsem se, že jsem p o v in e n v y k o n a ti m n o h o p ro tiv n é h o p r o ti jm é n u Ježíše N a z a re tsk é h o . T o jsem ta k é čin il v Jeru salem ě, a m n o h o v ě říc íc h k řesťan ů jsem já za v ře l d o v ězen í, v z a v si k to m u m o c o d v elek n ěží, a k d y ž b y li u sm rc o v á n i, souhlasil jsem . T a k é p o v šech sy n a­ gogách často je tre sta je , n u til jsem je, ab y se ro u h a li, a z u ře n á ra m n ě p r o ti n im , p ro n á sle d o v a l jsem je až d o c izích m ěst. K d y ž jsem v ta k o v é m ú m y slu b ra l se d o D a m a šk u s m o c í a sv o len ím v elek n ěží, sp a třil jsem , k ráli, v p o le d n e n a cestě s n e ­ be světlo n a d slunce jasnější, k te ré ž o z a řo v a lo m ě i ty , k te ří šli se m n o u . A k d y ž jsm e m y v šich n i p a d li n a zem , uslyšel jsem hlas, je n ž p ra v il m n ě ja z y k e m h eb re jsk ý m : »Šavle, Šavle, p ro č m ě p ro n ásled u ješ. T v r d o ti b u d e p r o ti o s tn u k o p a ti.« Já jsem p a k ře k l: »K do jsi, Pane?« A P á n ře k l: »Já jsem Ježíš, je h o ž

119

ty p ro n ásled u ješ. A v šak v s ta ň a p o s ta v se n a n o h y , n eb o ť p r o to jsem se u k á z a l to b ě , ab y c h tě u čin il slu žeb n ík em a sv ěd k em tě c h věcí, k te ré jsi u v id ěl a p r o k te ré se ti ještě u k áži. V y sv o ­ b o d ím tě z lid u i z p o h a n ů , ke k te rý m tě p o sílám , o te v řít oči jejich, ab y se o b rá tili’ o d tm y k e sv ětlu a z m o c i s a ta n o v y k B o1 h u , b y v ě ro u ve m n e o b d rž e li o d p u ště n í h říc h ů a p o d íl m ezi z asv ěc en ý m i.« Sk. 26, 9 — 18. N e je n o m v n itř n í extase, ale sk u tečn é Z jev en í K rista Pána. Šavel sp atřil ve světle, k te ré p ro z a řo v a lo sv ětlo sluneční, P á­ n a Ježíše v e slávě z m rtv ý c h v s tá n í, ta k ja k jej p o z m r tv ý c h ­ v stá n í vídali apoštolé. V p r v n ím listě ke K o rin ts k ý m sám píše: »K ristus v stal z m rtv ý c h tř e tíh o d n e p o d le Písem , a u k áza l se P e tro v i a p o to m jed en ácti. P o to m se u k áza l více n ež p ě ti stů m b r a tř í n a jed n o u . P o to m se u k á z a l J a k u b o v i, p o té všem ap o ­ što lů m . N ejp o sléze p a k ze všech ja k o n e h o d n é m u u k áza l se i m n ě.« I. K o r. 15. C írk e v — T a je m n é T ě lo K risto v o . Č etli jsm e, k te rý m i slo v y se P á n Ježíš P av lo v i p řed stav il: »Já jsem Ježíš, je h o ž ty p ro n ásled u ješ. A le tv r d o ti b u d e p r o ti o s tn u k o p a ti.« T ě m i slo v y d áv á P án Ježíš p ro n á sle d o v a te lů m C írk v e n esm írn ě v ážn é n au čen í. »K do p ro n á sle d u je C írk e v , p ro n á sle d u je M ne. K d o p ro lé v á k re v C írk v e , p ro lé v á k re v z ta je m n é h o T ě la M ého. »K v ý stra z e p o u ž ív á P á n Ježíš p ř í­ sloví o p o ta h u n a p o li p ř i p ráci, k d y ž jej p o b íz ejí k p ráci o s trý m b o d c e m (o stn em ), a k d y b y se v zp íra l, sám sebe b y z ra ­ ň o v a l a sám sobě škodil. T ito a jin í k o p ali p r o ti o stn u . P ro ti o s tn u k o p a l F arao , A m a n z k n ih y E sth e r, A n tio c h , z k n ih y M akabejské. K am to p řiv ed li, c o z n ic h b ylo! Šavel n ek o p al. Šavel p o c h o p il a n e v z p íra l se slad k ém u jh u L ásk y a M ilosti B oží: »P ane, co chceš, ab y ch činil?« » V staň a jd i d o m ěsta; ta m p o v í se to b ě , c o m áš č in iti.« Svojí o tá z k o u d áv á se Šavel

120

zcela do služeb Ježíše K rista, k te ré h o d řív e n ezn al. D al se o v lá d n o u t m ilo stí Boží. O d té ch v íle se to stalo-, ja k p o z d ě ji ř í­ k áv al: »Žiji n e já, n ý b r ž žije ve m n ě K ristu s.« G al. 2, 29. Stal se v z o re m a u k á z k o u , ja k tře b a sp o lu p ů so b it s m ilo stí Boží. Píše v p r v n ím listě k T im o th e o v i: «Spolehlivé je st t o slo v o a h o d n é všeho p řije tí, že to tiž K ristu s Ježíš přišel n a te n to svět spasit h říšn ík y , z n ic h ž to p r v n í jsem já; ale p r o to jsem došel sm ilován í, a b y K ristu s Ježíš n a m n ě ja k o p r v n ím u k á z a l v ešk e­ ro u sh o v ív av o st svoji p r o p řík la d tě ch , k te ř í v n ě h o u v ěří, ab y dosáhli ž iv o ta v ě č n é h o .« I T im . I, 15. 1 6. Z v lk a b erán ek . Šavel neviděl. P rů v o d c i jej zavedli d o D am ašk u . J a k ý b y l je ­ h o p říc h o d d o D am ašk u ! K řesťané snad u ž věděli o to m to jeho p říc h o d u a ch v ěli se ja k o stád o o veček, k d y ž v id í v lk a se b lížit. A hle, n y n í n e v lk , ale p o k o r n ý b erán e k , k te r ý se m u sí n e c h a t vést. A n eb u d e tře b a , ab y h led al k řesťan y ; ale k řesťan é v y h le ­ dají h o , a b y jej zaved li n a v ž d y do sp o lečen stv í C írk v e . P říp ra v a n a svlečení sta ré h o člověka. T ř i d n y se n a to P av el p řip ra v o v a l. Z ra k tělesn ý b y l z a te m ­ n ěn , ale z ra k duše b y l p o d o sav ad n í slep o tě o te v ře n sv ětlu m i­ lo sti Boží. T ě lo se p o stilo p o tř i d n y , ale duše d o stáv ala n e j­ sladší p o k rm s nebe. O d v á ž n ý čin K ato lick é A kce. N a ro z k a z P án a Ježíše v y n ik a jící křesťan A n an iáš p řic h á z í za P av lem d o ulice P řím é do d o m u n ějak éh o Ju d y . A n an iáš v í z d oslechu o Šavloví ja k o n e jh o rším p ro n á sle d o v a te li C ír ­ k v e. V í o je h o ú k o lu v D am ašk u . A n ed o v e d e v p r v n í ch v íli p o c h o p iti, co b y m o h l u ta k o v é h o člo v ěk a p o říd iti. K ato lic k á A k ce p o tře b u je ta k o v ý c h A n an iášů , k te ř í v y h le ­ d áv ají p o u licích a d o m e c h d u c h o v n ě slepé, a b y jim p řin esli p o z d ra v o d Ježíše K rista, m ilo st d o k o n a lé h o o b rá c e n í a n a ­ p ra v e n í živ o ta. O bleče se n a v ž d y v K rista. Zase i n a Š avloví se u k áza lo : » N e v y jste m n e volili, ale já

121

jsem v y v o lil vás, ab y ste šli a u ž ite k p řin ášeli, a u ž ite k váš aby z ů s tá v a l.« . . . nebo ť te n to m u ž jest n á s tro je m o d e m n e v y v o ­ le n ý m , a b y nesl jm é n o m é p ř e d p o h a n y a k rá le i sy n y Israelov y , já zajisté u k á ž u m u , k o lik m u sí tr p ě ti p r o jm é n o m é.« T e n , k te rý ch tě l k řesťan stv í v y v r á tit z k o ře n e , te n je ro zšíří p o celém te h d ejším světě. P ů jd e k p o h a n ů m i k rá lů m , ovšem ta k é k Israelitů m . A v té to n esm írn é službě Ježíši K ris tu p ro spásu duší b u d e m u č ed n ík em . M ilost B oží n eb y la v n ě m m a rn á . T e n , k te rý m ěl p o v ě st v ra h a k řesťan ů , v k r a tin k é d o b ě stai se k řesťan ů m b ra tre m . » B ratře Š a v le ,. . . « K řte m s v a tý m je to t o b r a trs tv í v D u c h u sv atém n a v ž d y u p e v n ě n o . S lep o ta těla i duše p ře stá v á z áro v e ň . D uše P av lo v a stáv á se n esm írn ě ú r o d ­ n o u p ů d o u , d o n íž sám Ježíš K ristu s p o tř i r o k y n a p o u šti v A rab ii b u d e zasév at svoje učení. J a k to m ěli m n o z í p o c h o p it, k d y ž n ičeh o n ev ěd ěli o m ilo sti Boží. T e ď z a tím , h n e d p o k ř tu , P av el vyšel d o m ě sta sezn ám il se s křesťany, k ázal v syn ag o g ách a v z b u z o v a l p o d iv všech. N e ­ b o ť celý D am ašek věděl, co Šavel b y l, a n ed o v e d li si v y sv ě tlit tu n e s m írn o u z m ěn u , k te rá se s n ím stala. T říle té exercicie P av lo v y . Z D a m a šk u odešel P av el p o k r á tk é m p ů so b e n í d o A rabie. S ám o to m píše v listě k e G a la tů m : » K d y ž se v šak zalíb ilo t o ­ m u , je n ž m ě oddělil ze ž iv o ta m a tk y m é a p o v o la l sv o u m i­ lostí, z jev iti ve m n ě Syna svého, a b y c h H o hlásal m ezi p o h a n y , n e o b rá til jsem se h n e d k tě lu a k r v i ( to je st k lid em , k a p o š to ­ lům ) an i jsem nešel do Jeru salem a k tě m , k te ří b y li p ře d e m n o u ap o što ly , n ý b r ž odešel jsem d o A rab ie a o p ě t jsem se v r á til dc, D a m a š k u .« G al. I, 15. 16. Z ačín á a n e p ře sta n e b ý t p ro n ásled o v á n . V D a m a šk u si p o n á v ra tu P av lo v ě Židé v y žád a li o d A re ty , n e b o lépe o d je h o m ísto d rž íc íh o , ab y m o h li P av la z a jm o u t a 122

u s m rtit. K řesťané v D a m a šk u d o n u tili P avla, ab y se ta jn ě v z d á ­ lil a ta k se zach rán il. N a v ž d y sp o jen s H la v o u C írk v e. P o tře c h le te c h o d sv éh o o b rá c e n í p řišel P av el d o Jeru sale­ m a. T a m se h o u ja l B arnabáš, b ý v a lý je h o sp o lu ž á k o d G am aliela. P ro s tře d n ic tv ím B arn ab á šo v ý m získal d ů v ě ru jeru salem sk ý ch křesťanů. P ro č d o Jeru salem a te h d y přišel, píše sám v listě G a la tů m : » P o to m p o tř e c h le tech p řišel jsem d o J e r u ­ salem a, ab y c h u z ře l a p o z n a l P e tra , a p o b y l jsem u n ě h o p a t­ n á c t d n í . . . « G al. I, 18. J is tě 's e to to p ře d sta v e n í a p o što lu P e tro v i stalo n a ro z k a z P áně, ab y s P e tre m , h la v o u C írk v e , si p o v ěd ěli o svém p o slán í ap o što lsk ém . T a k s v a tý P e tr p o z n a l z v y p ra v o v á n í P av lo v a, že sám Ježíš K ristu s P av la v sam o tě arabské v y u čil, a že m u m ů ž e b ez o b a v sv ě řit v ě tší část sv éh o sv ě to v é h o ap o što lsk éh o ú k o lu . K d y ž i v Jeru salem ě b y l P av el p ro v elik o u h o rliv o s t o h ro ž o v á n n a ž iv o tě, o d v ed li h o k řesťa­ n é d o p řím o řsk é C esaree a o d tu d poslali h o p o lo d i d o ro d iště T arsu . P avel ja k o v elik é sv ětlo n a sv ícn u C írk v e svaté. T o m á š K e m p e n sk ý z h o d n o c u je ž iv o t sv átéh o P av la ta k to : » T o h o lze n a z v a ti d o b rý m u čitele m , k d o n a sobě n e jp rv e n a ­ p ra v u je , co n a d ru h ý c h v id í ja k o šp atn é. S v a tý P av el m n o h o lidí p o u čil, ale sám sebe p ře d e všem i jin ý m i n a z ý v á h říšn ík e m . P ra v í: »K ristus Ježíš p řišel n a te n to sv ět spasit h říš n ík y , z n ic h ž to p r v n í jsem já.« I T im . I, 15. »Já jsem n ejm en ší z ap o ­ što lů , k te r ý nejsem h o d e n slo u ti ap o što lem . I K o r. 15, 9. - P ro č ta k , ap o što le Pavle, m luvíš? » P ro to — o d p o v íd á — že jsem se p ro tiv il C írk v i B oží.« I K o r. 15, 9 — A le ja k jsi se stal sv atý m , ja k jsi se m o h l stá ti v y v o le n o u n á d o b o u Boží? — A o p ě t m i o d p o v íd á : » N e sám ze sebe, an i sk rze lidi, n ý b rž p o v o lá n ím a Z jev en ím P án ě; o d N ě h o jsem se n au čil b ý ti ti ­ c h ý m a p o k o rn ý m a E v an g elia p o slu šn ý m . Sobě n ič eh o d o b ré ­ h o n e p řič ítá m , n ý b r ž co k o liv jsem u čin il a napsal, to v šeck o Je m u ja k o ž to p ů v o d c i p řip isu ji. O n m n e m ilo stí sv o u k v íře p o v o la l, k té v íře, k te ro u h lásám a až d o sk o n á n í sv éh o za­ c h o v á m . »M ilostí B oží jsem , co jsem a m ilo st B oží n eb y la ve m n ě m a rn á . 2 K o r. 12, 7 — 9.

123

ZÁZRAKY APOŠTOLA PETRA. OBRÁCENÍ POHANSKÉHO SETNÍKA. Po bo u ři n a stal k lid — P e tr n a v štěv u je věřící — P řiše l do L yddy a u zdravil o c h r­ nulého — Mnozí uv ěřili — Z L yddy do Jo p e — V zkříšení dobročinné k řesťanky — P o m noho dni v Jope — Poselství andělovo K orneliovi — S etník posílá v o ják a a dva slu^ žebníky do Jope — V idění Petrovo — P e tr v rozpacích —• A nděl upo zo rň u je P e tra n a posel­ ství K orneliovo — Odchod do Cesaree — P e tr dobře pochopil — P ři naučení P e tro v é D uch sv atý sestoupil na příto m n é — R odina K orneliova p o k řtěn a — tak é o statn í p ř í­ buzní a p řátelé. Sk. 9, 31—10, 48.

31. C írk e v p o celém ju d sk u . í p o G alilei a S am ařsk u m ěla te ď p o k o j, vzdělávala se a žila v b á z n i B oží; ro z m n o ž o v a la se p o tě c h o u D u c h a svátéh o , 32* S talo se p a k , že P e tr o b ch ázeje v šeck y , p řišel ta k é k v ě ­ řícím , k te ří b y d lili v L y d d ě. 33. T a m n alezl je d n o h o člo v ěk a, jm é n e m E neáše, k te r ý ležel již osm r o k ů n a loži, jsa o c h rn u lý . 34. 1 ře k l m u P e tr: » E n eáši, P á n Ježíš K ristu s tě u z d ra v u je ; v sta ň a u stel sl.« A h n e d v s ta l 35. V id ěli h o v šich n i, k te ří b y d ­ lili v L y d d ě a Saroně,' 1 o b rá tili se k P án u , 36. V Jo p p e p a k b y la je d n a u čen ice, jm é n e m T a b lta , to jest v p ře k la d e Gazela» T a b y la p ln a d o b rý c h s k u tk ů I alm užen,, k te ré činila. 37. S talo se p a k v tě c h d n ech , že se ro z n e m o h la a zem řela; I u m y li ji a p o lo ž ili v síni ho řejší. 38. A p o n ě v a d ž L y d d a b y la b líz k o Jo p p e , u čed n íci uslyševše,, že ta m jest P e tr, poslali k n ě m u d v a m u ž e s pro sb o u :; » N e o b tě žu j se p řijíti až k n ám .« 39 . 1 v stal a šel s n im i. K d y ž přišel, u v ed li h o d o síně hořejší. T u o b sto u p ily h o v šeck y v d o v y plačíce a u k azu jíce m u su k n ě I pláště, k te ré jim ud ělala G azela, k d y ž ještě b y la s n im i. 40. P e tr v y p u s tiv v šeck y v en , p a d l n a k o le n a, p o m o d lil se a o b rá tiv se k tě lu ře k l: » T a b íto , v s ta ň .« I o te v ře la o či a u z ře v ­ ši P e tra posadila se. 41. P o d a v jí p a k r u k u p o z d v ih l ji. A p o v o la v v ěřící 1 v d o v y p řed stav í! ji živ o u . 4 2 . 1 p řišlo to ve z n á m o st p o celém Joppe,, 124

a m n o z í u v ěřili v P án a, 43. Z ů sta l p a k m n o h o d n í v Jo p p e u jak éh o si Š im ona, k o želu h a. 10, 1. V C esarei žil je d en m u ž , jm én em K o rn eliu s, se tn ík ta k zv a n é če ty italsk é. 2. B yl n á b o ž n ý a b o h a b o jn ý s v ešk erý m d o m e m sv ý m , d áv al lid u m n o h o alm u ž e n a m o d lil se k B o h u povžcy,, 3. T e n u z ře l u v id ě n í z řejm ě as v d e v á to u h o d in u d e n n í an d ěla B ožího, a n k n ě m u vešel a ře k l m u ; »K o rn e li.« 4. A le o n p o h le d ě v n a ň a b y v p o ja t b á z n í ře k l; » C o jest, pane?« I ře k l m u ; » M o d litb y tv é i a lm u ž n y tv é v sto u p ily n a p a m ě t p ře d B ohem . 5. A le n y n í pošli m u ž e d o jo p p e a p o v o le j k sobě jistého Š im ona, k te rý ž m á p říjm í P e tr. 6. je s t h o s te m jak éh o si Š im ona k o želu h a, je n ž m á d ů m u m o ře . (T e n ti p o v í, co m áš u čin iti).« 7. K d y ž odešel anděl, k te r ý by! k n ě m u m lu v il, p o v o la l d v a ze sv ý ch slu žeb n ík ů a je d n o h o n á b o ž n é h o v o jín a z tě c h , k te ří m u b y li p o d říz e n i, 8. a v y p o v ě d ě v jím všeck o , p o slal je d o jo p p e . 9. D ru h é h o dne, k d y ž b y li n a cestě a se p řib liž o v a li k m ěstu , P e tr v y s to u p il n a stře c h u , ab y se p o m o d lil, — b y lo k o le m p o ­ ledne. 10. T u zlačněl a c h tě l p o jisti. K d y ž m u p řistro jo v a li, p ř ip a d ­ lo n a n ě h o v y trž e n í m y sli; 11. i u z ře l neb e o te v ře n é a ja k o u si sc h rá n k u ja k o v elik é p ro s tě ra d lo , an a se snáší d o lů , jsouc sp o u štěn a za č ty ři cíp y s n eb e n a zem ; 12. v n í b y li v šich n i č tv e rn o ž c i a p lazi p o z e m ští a p tá c i nebeští. 13. I zazn ěl k n ě m u M as; » V sta ň P e tře , b ij a jez!« 14. A le P e tr ře k l; » N ik o li, P an e, n eb o ť jsem n ik d y n ejed l nic p o s k v r­ n ě n é h o a n e č isté h o .« 1 f . A Mas o p ě t, p o d ru h é (řek l) k n ě m u ; » C o B ů h za čisté p ro h lásil, ty n e p ra v b ý ti p o s k v rn ě n ý m .« 16. T o se stalo p o tř ik r á t; a h n e d (n a to ) v z a ta jest s c h rá n k a d o nebe. 17. K d y ž p a k P e tr sám u sebe b y l n a ro z p a c íc h o to m , co b y z n am en alo to v id ěn í, k te ré b y l m ěl, hle m u ž i o d K o rnelia vyslaní, d o p ta v še se n a d ů m Š im o n ů v , sta n u li p ře d e d v e ř­ m i; 18. zavolavše tá zali se, je-li t u p o h o s tin u Š im on, p říjm ím P e tr, 19. M e z itím co P e tr p řem ý šlel o v id ěn í. D u c h ře k l jem u ; » H le, t ř í m u ž i hledají tě ; 20. v s ta ň te d y , sestu p d o lů a jd i s ■n i­ m i n ic se n e ro z p a k u jí, neboť já jsem je p o slal.«

125

2 i . I sestoupil P e tr k tě m m u ž ů m a ře k l: » H le já jsem te n , je h o ž h le d á te ; p r o k te ro u p říč in u jste přišli?« 22. O n i ře k li: » S etn ík K o rn eliu s, m u ž sp rav ed liv ý a b o h a b o jn ý , je n ž je st d o b ­ ře o svědčen o d celéh o n á ro d a ž id o v sk éh o , d o stal n a p o m e n u tí o d an d ěla sv átéh o , a b y tě p o v o la l d o sv éh o d o m u a p o slech l p o u č e n í o d tebe.« 23. P o z v a v je te d y d o v n itř, p řija l je p o h o s tin u . D ru h é h o d n e v sta v šel s n im i; n ě k te ří z b r a tř í jo p p e n sk ý c h h o d o p ro ­ v odili. 24. D e n n a to p řišel d o C esaree; K o rn eliu s o ček áv al jich , p o ­ z v a v k sobě své p říb u z n é a n ejd ů v ěrn ější p řá te le . 25. K d y ž P e tr b y l již n a to m , ab y vešel, K o rn eliu s vyšel m u n a p r o ti a p a d n u v k n o h á m je h o p o k lo n il se. 26. A le P e tr p o z d v ih l h o řk a : » V staň , i já jsem člo v ěk .« 27. A ro z m lo u v a je s n ím vešel d o v n itř a n alezl ta m četn é s h ro m á ž ­ dění. 28. I ře k l jim : » V y v íte , ja k n e d o v o le n o jest m u ž i žid u p ř i­ p o jo v a t se n eb o p řis tu p o v a t k m u ž i jin éh o p o k o le n í; ale m n ě u k á z a l B ůh, ab y c h ž á d n é h o člo v ěk a n e n a z ý v a l p o s k v rn ě n ý m n e b o n ečistý m . 29. P r o to b y v p o v o lá n p řišel jsem b ez z d rá h á ­ ní. P tá m se vás te d y , p r o k te r o u p říč in u jste m n e p o v o la li? « 30. K o rn eliu s ře k l: » P ře d č ty řm i d n y , p rá v ě v t u t o h o d in u d e v á to u m o d lil jsem se v e svém d o m ě, a h le, p ře d e m n o u sta­ n u l m u ž v ro u še b ílém a ře k l: 31. K o rn eli, v y slyšena jest m o d ­ litb a tv á , a tv ý c h alm u ž e n v z p o m e n u to jest p ře d B o h em , 32. P ošli te d y d o Jo p p e a p o v o le j sí Š im ona, p říjm ím P e tra ; te n jest p o h o s tin u v d o m ě k o ž e lu h a Š im o n a u m o ře . 33. Ih n e d te d y poslal jsem k to b ě , a ty jsi d o b ře u čin il, žes přišel. N u ž e , m y v šick n i sto jím e n y n í p ře d te b o u , a b y c h o m uslyšeli všecko, c o ti jest p řik á z á n o o d P ána.« 34. T u P e tr o te v ře v ú sta svá ře k l: »V p ra v d ě sh led áv ám , že B ů h n e s tra n í osobám , 35. n ý b rž v k a ž d é m n á ro d ě jest m u p ř í­ je m n ý , k d o se h o b o jí a činí sp rav ed ln o st. 36. B ů h p o slal (své) slo v o sv ý m sy n ů m israelsk ý m , zv ěstu je p o k o j sk rze Ježíše K ris­ ta . T e n jest p á n e m všech. 37. V y z n á te t u u d á lo st, k te rá se stala p o celém Ju d sk u , p o čín ajíc o d G alilee p o k ř tu , k te r ý hlá­ sal Ja n , 38. k te ra k Ježíše N a z a re tsk é h o B ů h p o m a z a l D u c h e m sv a tý m a m o cí, a k te ra k o n ch o d il, d o b ře čině a u z d ra v u je vše­ c k y posedlé o d ď ábla, p r o to ž e B ů h b y l s n ím . *— 39. M y jsm e sv ěd k y v šeh o to h o , co čin il v k ra jin ě ju d sk é i v Jeru salem ě. — T o h o i u s m rtili pověsivše n a d ře v o . 40. T o h o B ů h v zk řísil tř e -

126

P e tr uzřel nebe otevřené a jak o velké prostěradlo snášelo se s nebe na zem i; v něm byla všeho d ru h u z v í ř a t a . .. Sk. 10, 11. Str. 125.

tíh o d n e a d al m u , ab y se u k áza l v id iteln ě, 41. n ik o li v šem u li­ d u , n ý b r ž s v ě d k ů m o d B oha p ře d z říz e n ý m , to tiž n á m , k te ří jsm e s n ím jedli a p ili p o je h o z m rtv ý c h v s tá n í. 42. I p řik á z a l n á m , a b y c h o m hlásali lid u a svědčili, že o n jest te n , je n ž b y l o d B oha u s ta n o v e n so u d cem ž iv ý c h i m rtv ý c h . 43. J e m u v šich n i p ro ro c i v y d áv ají svěd ectv í, že sk rze jm én o je h o d o sta n o u o d v . v f t v/ 1 o v* | • | J V| vv/ p u s té m h říc h u v šich n i, k d o v n e h o veri.« 44. K d y ž P e tr ještě m lu v il ta to slova, p řip a d l D u c h s v a tý n a všecky, k te ří to slo v o slyšeli. 4 5 . 1 užasli v ěříc í z o b říz k y , k te ří p řišli s P e tre m , že ta k é n a p o h a n y vy lila se m ilo st D u c h a sv átéh o , 46. slyšeli je to tiž , an i m lu v í ja z y k y a velebí B oha. 127

57» T u p ro m lu v il P e tr: »M ů že-liž k d o z a b rá n ili v o d y , ab y n eb y li p o k ř tě n i ti, k te ří p řijali D u c h a sv atéh o , ja k o i m y?« 48. I ro z k á z a l je p o k ř títi v e jm é n u (P ána) Ježíše K rista. N a to p r o ­ sili h o , ab y p o b y l u n ic h n ě k o lik d n í. *

Zase o d p o čin ek , ale n e k zahálce. K d y ž se P avel z Jeru salem a vzd álil, u stal ru c h m ezi žid y a u stalo ta k é p ro n á sle d o v á n í k řesťanů. C írk e v z ap u stila k o ře n y v Ju d sk u , S am ařsku i G alileji. K d y ž se p o s ta v í d ů m , k d y ž jso u h o to v y zd i a střech a , hledí si b u d o v a te l v n itř n í ú p ra v y . T a k ap o što lé v y u ž itk o v a li n áleži­ tě c h v ilk y p o k o je . P o zb u zo v ali k řesťan y k h o rliv o sti, cvičili je v p ra v d á c h svaté v íry , u d ělo v ali svaté sv áto sti, a po sv ěco v ali v ěříc í ta k , že si zaslo u žili n á z v u » sv atý ch « , ja k č te m e v p ů v o d ­ n ím ře c k é m te x tu . K éž b y c h o m . . . V ěřící žili v b ázn i B oží p o d le B o žích p řik á z á n í. D u c h sv atý n au čil je m ilo v a ti P án a Ježíše d ě tin n o u láskou. Z k áz á n í ap o ­ š to lů d en n ě p o z n á v a li n e s m írn o u lásk u B oží k lid em . P o z n á ­ vali a chápali lásku B o h a O tc e , k te r ý v Ježíši K ris tu poslal li­ d em svého je d in éh o Syna. D e n n ě více a lépe p o z n á v a li a ch á­ pali lásku B oha Syna, k te r ý se o b ě to v a l p r o spásu člo v ěk a. B y­ li v d ěčn i D u c h u sv atém u , k te rý je z a h rn o v a l p ře b o h a tý m i d a­ r y a m ilo stm i. Báli se h říc h u , k te r ý je s tra šn ý m n ev d ě k e m v ů ­ či Lásce Boží. P ln ilo se p řislíb en í B ožského S pasitele: »M ilujeli k d o m n e , slovo m é z a c h o v á v a ti b u d e, a O te c m ů j b u d e h o m ilo v a ti i p řijd e m e k n ě m u a p ř íb y te k u n ě h o si u č in ím e .« J a n 14, 12. » Z á rm u te k váš o b rá tí se v rad o st.« J a n 16, . . . r a ­ d o v a ti se b u d e srdce vaše, a ra d o s ti vaší v á m n ik d o n e o d e jm e .« P o tě ž k ý c h z k o u šk á c h b y la v ěříc ím o d m ě n o u v elik á v n itř n í rad o st. D u c h sv a tý dal jim p o c ítit, ja k v elik á je b la žen o st u ž zde n a zem i tě c h , k te ř í B oha m ilují. L y d d a p o d v liv em z áz rak u . V čas p ro n á sle d o v á n í zů stali v šich n i ap o što lé n a b o jišti — 128

v Jerusalem ě. N y n í v čas k lid u vyšli z Jeru salem a, ab y k ázali E v an g eliu m . A p o što l P e tr o b ch áz el v šeck y d o sav ad n í obce křesťanské, aby se p řesv ěd čil o jejich stav u . P řišel d o m ěsta L y d d y asi osm h o d in o d Jeru salem a sm ěrem k z á p a d n ím u p o ­ b ře ž í. T a m u z d ra v il křesťan a jm én em E neáše p o d o b n ě , ja k u z d ra v il c h ro m é h o u c h rá m u : »Eneáši, P án Ježíš K ristu s tě u z d ra v u je ; v s ta ň a u stel si.« Z á z ra k p ů so b il ta k m o c n ě, že z celéh o o k o lí se scházeli lidé, ab y u z d ra v e n é h o viděli. M n o z í z n ic h slyšíce k á z á n í P e tr o v o u v ě řili a b y li p o k řtě n i. A b y m o h la dále k o n a t d o b ré sk u tk y . Z L y d d y p řišel P e tr d o Jo p p e, k te ré b y lo o d L y d d y v zd ále­ n o sm ěrem k m o ři d v ě h o d in y . Z Jo p p e si křesťané p řišli p r o P e tra . U m ře la jim v y n ik a jíc í k řesťan k a: » N e o b tě ž u j se k n á m p ř ijíti.« P řiv e d li ap o što la s p lá čem k m r tv é T a b itě . Ž en y , k te ré b y ly p říto m n y , n e o d v a ž o v a ly se p ro s it a p o n e c h a ly n a v ů li P e tro v i, co u čin í. A p o što l p o c h o p il, že v ěří, že m á o d B oha m o c Ježíše K rista. P ro p u s til v šeck y p říto m n é v e n a v tic h u u m rtv é p ro sil za osvícení, je-li v ů le B oží, ab y m r tv á b y la v r á ­ cen a ž iv o tu . P o to m p ro n esl p o d le v z o ru B o žsk éh o svého M is­ t r a k r á tk á slova: » T a b ito , v staň !« P o d al jí ru k u , p o z v e d l ji s lů ž k a a d o v ed l ji ž iv o u d o lů. D á se m y slit, že te n to z á z ra k získal C írk v i n o v é duše a P e tro v i ú c tu v šech v ěřících . Jistě v š e c h n y i t y n ejv zácn ější p ř íb y tk y m u b y ly o te v ře n y . A le P e tr si v y v o lil p r o s tý d ů m k o ž e lu h a Š im ona. T a m za n ím p řic h á ­ zeli n o v í a n o v í v ěřící, ta k ž e P e tr m ě l p rá c e n a d lo u h o u d o b u . Ot

v »v/

v

*i

r

v *v/

i r

Slavnější n e z n ejk rasn ejsi palace. D ů m k o ž e lu h a Š im ona stal se n a v ž d y slav n ý m . T a m to tiž d o s ta lo se sv a té m u P e tro v i p o k y n u s n eb e o p řijím á n í p o h a ­ n ů d o C írk v e . S am a ritán i i k o m o rn ík k rá lo v n y e th io p sk é m ěli p ře c e jakýsi v z ta h k n á ro d u ž id o v sk ém u . S am a ritán i p o c h á ­ zeli z n á ro d a ž id o v sk éh o , k o m o rn ík b y l p ro s e ly to u ž id o v ­ sk ý m . T e n to k r á t m ě l se stá ti člen em C írk v e setn ík , k te r ý i se sv ý m v o jsk em p o ch áz el z Itálie, sn ad ze sam éh o Ř ím a. M ěl b ý t se s e tn ík e m k a fa rn a u m s k ý m p r v o tin o u v elik é řa d y ř ím ­ sk ý ch v o já k ů , k te ří, se stali o z d o b o u a sláv o u C írk v e ja k o v y ­ z n a v a č i i ja k o m u čed n íci.

129

P rs ty R im a v C esarei. V C esarei P řím o řs k é b y lo sídlo řím sk é p o sád k y , ta k zv an é k o h o r ty , p o čítající n a šest set m u ž ů . V o jáci b y li Ř ím an é. M ěli m ít d o h le d n a d Ž id y , k te ř í b y li n á c h y ln í k ro z b ro jů m . V elitel b y l v y n ik a jíc í v o já k . A le n e je n o m to . D u c h sv a tý v k n iz e S k u tk ů ap o što lsk ý c h v z d á v á m u v e lik o u c h v álu : B yl n á b o ž n ý . T o u ž il p o B o h u a p o P ra v d ě Boží. M ezi Ž id y p o z n a l v ír u v je­ d in é h o B oha. P o ch o p il, že p o h a n š tí b o h o v é jso u k la m e m o d B oha o d v rá c e n ý c h n á ro d ů . O c h o tn ě svůj r o z u m i sv o ji v ů li p o d d a l v íře v je d in é h o B oha. A n e je n o m že u v ěřil. Snažil se o z n a t V ů li B oží. Bál se, ab y n e p ře s to u p il v n ič e m B oží p říazy. S eznám il se s n im i p o d le zjev en éh o n á b o ž e n stv í ž id o v ­ ského. Š lechetná duše s e tn ík o v a sp o lu p ů so b ila s m ilo stí B oží, k te ré se p ro záslu h y Ježíše K rista d o stá v á k a ž d é m u člo v ěk u . N e je n o m , že u v ě řil ještě ja k o p o h a n v je d in é h o B oha, n e je n o m že h le d al a zac h o v áv al V ů li B oží, B oží p řik á z á n í. K ro m ě to h o : »dával lid u m n o h o alm u ž e n a m o d lil se k B o h u p o v ž d y .« Ko~ n al v y n ik a jíc í d o b ré sk u tk y .

f

B o žsk ý ry b á ř. U ž p o k o lik á té m á m e p říle ž ito st p o z o ro v a t, ja k O tc o v s k á L áska B oží h le d í n a d o b ro u v ů li v šech lidí, ab y je m o h la n a n i c h y tn o u t, ja k o ry b á ř c h y tá d o sítě. V ta k o v é m p říp a d ě P á n B ů h n e še tří m im o řá d n ý m i p o m o c n ý m i p ro s tře d k y , ab y se t a ­ k o v é duši dostalo; spásy a v y n ik a jíc í o d m ě n y . B ude v á m d án o . U ž n y n í n a p o č á tk u d ějin C írk v e Ježíše K rista se u k azu je, že k d o sto jí o m ilo st B oží a k d o o n i p ro sí, ta k é ji d o stan e v n ejh o jn ější m íře, i k d y b y v šich n i an d ělé m ěli sesto u p it n a zem i, ab y člo v ěk a u v ed li d o p řís ta v u spásy. T a k se b u d e d ít i v b u d o u c n o sti. Ž ád n á d uše n e za h y n e, k te rá z a h y n o u t n ech ce a m o d lí se o sv ětlo s nebe. B ázeň, rad o st, p o slu šn o st. S v a tý L u k áš v y p ra v u je p o d ro b n ě : O tř e t í h o d in ě o d p o led n e p o d le n ašeh o p o č ítá n í h o d in , a p o d le ž id o v sk é h o o d ev áté h o -

130

d ine, ve v id ě n í sp atřil K o rn eliu s anděla. B yl p o ja t b á z n í ja k o všichni, o n ic h ž jsm e d o p o su d četli v Písm ě sv atém , k te ř í a n d ě ­ la sp a třili: » M o d litb y tv é i a lm u ž n y tv é v sto u p ili n a p a m ě t p ře d B ohem . A le n y n í pošli m u ž e d o Jo p p e a p o v o le j k sobě jistéh o Šim ona, k te rý ž m á p říjm í P e tr. Jest h o s te m jak éh o si Ši­ m o n a k o ž e lu h a , je n ž m á d ů m u m o ře. T e n ti p o v í, c o m áš u čin iti.« K o rn eliu s ih n e d b ez v á h á n í a ro zm ý šlen í v y p ln il r o z ­ k a z a p oslal d va m u ž e a je d n o h o n á b o ž n é h o v o jín a d o Jo p p e. V ž d y c k y p la tí: K d o u v ě ří a p o k ř tě n b u d e, b u d e spasen. S v atý A u g u stin k to m u to m ístu p ra v í: »K d y b y K o rn eliu s m o h l b ý ti spasen b ez p řije tí p r a v é v íry , n e b y l b y b ý v a l k n ě m u p o slán a h la v a C írk v e , ap o što l P e tr. A čk o liv b y l K o rn eliu s s p ra ­ v ed liv ý , p ře c e se m usela je h o sp ra v e d ln o st d o v rš it p řije tím v í­ r y v Ježíše K rista a k ř te m v Je h o J m é n u .« N e n í o v šem tě ­ m ito slovy n ija k v y lo u č e n o , že i ti m n o z í b u d o u spaseni, k te ř í v z b u zo v a li to u h u p o světle B oží P ra v d y a k te ř í se snažili p ln it V ů li B oží, ja k ji p o zn áv a li. T a k o v ý m p o d le u č e n í C írk v e k a ­ to lic k é d o stalo a d o stáv á se ta k é spásy. Jso u p o k ř tě n i n e sice k řte m v o d o u , ale k ř te m žádosti. K řest žád o sti n e b o k ře s t k r v e n a h ra z u je k ře s t v o d o u a p řiv tě lu je k C írk v i Ježíše K rista, a čin í ú č a s tn ý m Je h o V y k o u p e n í. T o t o se stáv á p o u z e v to m p ř í­ p ad ě k d y ž d o ty č n ý člo v ěk n e m á m o ž n o sti, ab y C írk e v a její u čen í p o z n a l a řá d n ý m člen em jejím se stal. P ěk n ě to řek l. S v atý A m b ro ž píše o ú čin cích d o b rý c h s k u tk ů : »Jestliže n a ­ h é h o odíváš, sebe sam éh o o b lék áš v e sp rav ed ln o st. Jestliže p ř i­ jím áš p o d sv o u stře c h u cizince, p řijm eš-li c h u d é h o , ta k é o n ti z a o p a tří p řá te ls tv í sv a tý c h a p ř íb y te k v ěčn ý . N e n í t o m ilost n e p a trn á . T ělesn é věci rozséváš a sklízíš věci d u c h o v n í. O b d i­ vuješ so u d P án ě tý k a jíc í se sv átéh o Joba? O b d iv u j je h o c tn o s t, k d y ž m o h l říci: O k e m slepém u jsem b ý v al, k u lh a jíc ím u p a k n o h o u ; o tc e m ch u ď asů jsem b ý v al, p o p ř i n e z n á m é h o p á tra l. — B yl o všem b la žen ý , n eboť z je h o d o m u n ev y šel c h u d ý p rá z ­ den. N e n í n ik d o blaženější n a d to h o , k d o se sm ilo v áv á n a d n o u z í c h u d é h o a n a d n e h o d o u n e m o c n é h o a b íd n é h o . V d en s o u d n ý o b d rž í spasení o d P án a, je h o ž b u d e m ít d lu ž n ík e m svého m ilo s rd e n s tv í.« Ú č in e k d o b rý c h s k u tk ů a lm u ž n y a m o d ­ liteb u k áza l se v p ln é m íře n a K o rn elio v i.

131

A by se o b rátil nejenom Kornelius. A n d ě l n ev y zv a l K o rn elia, ab y šel k P e tro v i. A le p o ru č il zav o la ti P e tra . P ro č? K o rn eliu s m ěl ro d in u , m ě l u sebe p říb u z n é a m ěl m n o h o p řá te l. T a k é p o d říz e n í v o jáci p a třili d o o k r u h u p ů so b n o sti K o rn elio v y . T i v šich n i m ěli slyšet slo v o P e tro v o . T o b ě d ám k líče . . . P rá v ě P e tr b y l k to m u p o v o lá n ja k o h la v a C írk v e . J a k o p ř i­ jal p ře d sedm i r o k y v d en seslání D u c h a sv. p r v o tin y z n á ro d a ž id o v sk é h o d o C írk v e Ježíše K rista, ta k m ěl té ž n y n í p řija ti i p r v o tin y z p o h a n ů . O d p o le d n e vyšli, p r o to n ed o šli to h o dne. C esta z C esaree d o Jo p p e trv a la d o b rý c h d v a n á c t h o d in . P oslové nedošli n a m ísto to h o d n e, k d y K o rn eliu s je poslal. M usili n o c o v a t a te p rv e n a d r u h ý d en v p o le d n e d o razili k d o ­ m u Š im ona k o želu h a. K d y ž se P e tr m o d lil. P ře d p o le d n e m v y sto u p il P e tr n a stře c h u , ab y se m o d lil. V p o le d n e b ý v a lo u Ž id ů snídaní, v e č e r b ý v a lo v ětší jíd lo , ja­ k o u nás oběd. P e tr zlačn ěl a z a tím co d o m á cí p řip ra v o v a li m u p o k rm , p řip a d lo n a P e tra v y trž e n í m ysli. V id ěl v elik é p ro s tě ­ ra d lo sp o u štěn é d o lů za č ty ři c íp y a v p ro s tě ra d le b y la všecka m o ž n á z v ířa ta čistá i nečistá. V e S tarém Z á k o n ě z n a říz e n í B o­ žíh o činil se ro z d íl m ezi z v ířa ty čistý m i a n ečistý m i. Z v ířa t, k te rá z á k o n M ojžíšsk ý o zn ačo v al ja k o n ečistá, n esm ělo se p o ­ ž ív a t a o v šem nesm ěla se ta k o v á z v ířa ta an i o b ě to v a t. A te ď n a je d n o u v id í P e tr všecka ta to z v ířa ta p o h ro m a d ě a slyší ro z ­ k az: »V sta ň P e tře , bij a jez!« N e č is tá z v ířa ta o d z n a k e m p o h a n s k ý c h p o v ě r a n e m ra v n o stí. R o z d íl m e zi z v ířa ty čistý m i a n e č istý m i b y l za celá staletí ta k v ž itý v n á ro d ě žid o v sk ém , že p r a v o v ě rn ý žid rad ěji s m rt p o d sto u p il, n ež b y p o ž il n e čistéh o z v íře te. P r o to P e tr se z p ro ­ tiv il a ře k l: » N ik o li, P an e, n eboť jsem n ik d y n ejed l n ic p o s k v r-

132

n ě n é h o a n e č isté h o .« A te h d y slyší P e tr ro z k a z : » C o B ů h za Čisté p ro h lásil, t y n e p ra v b ý ti p o s k v rn ě n ý m .« T o té ž sta lo se tř ik r á t. P e tr u v ažo v a l, co z n a m e n á t o t o v id ěn í, k d y ž m u o h lá ­ sili p říc h o d t ř í m u ž ů . D u c h sv a tý v y z ý v á sv á té h o P e tra : »Hle> tř i m u ž i h le d ají tě ; v s ta ň te d y , sestup d o lů a jd i s n im i n ic se n e ro z p a k u je , neboť já jsem je p o slal.« T a to slova D u c h a svá­ té h o b y la a p o što lo v i o b ja sn ěn ím v id ěn í. P říc h o z í b y li p o h a n é , je d n á se o p řije tí p o h a n ů d o C írk v e . P e tr se n esm í ro z p a k o v a t. V y k o u p e n ím Ježíše K rista p a d ly v šeck y p ř e h r a d y m ezi n á r o ­ d y . V e S ta ré m Z á k o n ě b y la p řísn á p ře h ra d a m ezi n á ro d e m ž i­ d o v s k ý m a n á ro d y p o h a n sk ý m i. R o z d íl m e zi z v ířa ty čistý m i a n ečistý m i b y l ja k ý m si n á z o rn ý m o b ra z e m d u c h o v n í n e č isto ­ t y m o d lá řsk é h o p o h a n stv í. Ž idé se m ěli c h rá n it s ty k ů s p o h a ­ n y , ab y se n e p o sk v rn ili jejich p o v ě ra m i a m o d lá řstv ím . N y n í b u d e jin ak . Z e záslu h Ježíše K rista a z m ilo stí D u c h a sv átéh o k r te m sv atý m , m ů ž e se d o s ta t k a ž d é m u ž id u i p o h a n u očiště­ n í o d h říc h u d ěd ičn éh o i o d e v šech h říc h ů o so b n ích . » C o B ůh za čisté p ro h lásil, ty n e p ra v b ý ti p o s k v rn ě n ý m .« V id ím e to ta k řk a p ře d sebou. S v atý L u k áš líčí p říc h o d p o s lů K o rn e lio v ý c h se v šem i p o ­ d ro b n o s tm i: Z ů stali s tá t p ře d e d v e řm i; v o lali a tá zali se, zd a-li je p říto m e m Š im on P e tr. D u c h sv a tý v e d l z a tím P e tra d o lů se stře c h y : » H le, tř i m u ž i h led ají tě ; v s ta ň te d y , sestu p d o lů a jd i s n im i nic se n e ro z p a k u je , n eboť já jsem je p o slal.« Jak m ile vešli poslo v é k P e tro v i, p o z n a li ze slov P e tro v ý c h , že je u ž z p ra v e n o jejich p říc h o d u : » H le, já jsem te n , je h o ž h le d á te ; p r o k te ro u p říč in u jste přišli?« P o h an é k le p o u n a b rá n u C írk v e . A p o što l p o z v a l m u ž e d o d o m u k o ž e lu h o v a a p o p ro s il sv éh o h o stitele , ab y ta k é c izin ců m p ro k á z a l p o h o stin stv í. T e ď u ž začínal ro z u m ě t, co m u b y lo n azn a čen o v id ě n ím . D o té d o b y b y lo farisejským i p ře d p isy z ak á zán o se s tý k a ti s p o h a n y , je d o d o m u p řijím a ti, v s tu p o v a ti d o jejich p ř íb y tk ů , jisti a p iti s n i­ m i. Ž idé p o d le tě c h to n a říz e n í m ěli za to , že b y se sty k e m s p o ­ h a n y znečistili. P r o to , k d y ž p řišel žid z tr h u , n em ělo u m ý v á n í k o n c e , u m ý v a l sebe a u m ý v a l všecko, co m ěl s seb o u p r o p ř í­ p ad , že b y n ěco z to h o se zn ečistilo d o ty k e m p o h a n o v ý m .

133

Poslední p o u ta starozákonních předpisů se uvolňu jí. T e n to k r á t sv a tý P e tr p o n e jp rv ta k nečiní. P říš tíh o d n e v y ­ dali se n a cestu. P e tra v y p ro v á z e lo šest m u ž ů z Jo p p e. T e p rv e za d va d n y p řib y li d o C esaree. K o rn eliu s u ž h o o ček áv al ve sp olečnosti p říb u z n ý c h a p řá te l. P rv n í p o líb e n í n o h o u n á m ě stk a K risto v a. N a z p rá v u , že P e tr p řic h á z í, vyšel m u n a p r o ti a sk lo n il se p ř e d P e tre m až k zem i a sn ad v tisk l p o lib e k n a n o h y P e tro v i. P e tr h o zv ed l: V staň , i já jsem člověk. K o rn eliu s ja k o p o h a n zn al m n o h é b áje a p o v ě sti o b o zích a b o h y n íc h a m o ž n á , že si d o st p o h a n s k y sv átéh o P e tra p ře d ­ stav o v al. P e tr je d in o u v ě to u o d m ítl ja k o u k o liv p o lo b o ž sk o u ú c tu a p o u č il K o rn elia , že je p o u h ý člověk. P ln í se p r o r o c tv í Isajášovo. T o to se tk á n í b y lo v elm i p a m á tn é . P o p rv é setk áv á se zá stu p ­ ce p o h a n s k é h o Ř ím a s h la v o u C írk v e K ris to v y — s p rv n ím p ap ež em . Ř ím b y l p o d m a n ite le m a o v šem ta k é u tla č o v a te le m m n o h ý c h n á ro d ů . B yl střed isk em celého te h d ejšíh o světa. V še­ c k y cesty sm ěřo v aly d o Ř ím a. A stále se stav ěly n o v é a n o v é silnice, ab y Ř ím m ěl sp o jen í s celý m sv ětem . A te n to Ř ím s ce­ lo u svojí civilisaci b y l u rč e n B oží M o u d ro stí, ab y b y l p o d m a ­ n ě n P e tre m a je h o n á s tu p c i slad k ém u jh u K ris to v u p r v n í ze v šech říší a n á ro d ů . S tan e se t o o v šem jin ý m z p ů so b em než si židé p ře d sta v o v a li. Ž idé c h tě li m e čem a násilím . C írk e v P e t­ ro v a u čin í ta k jin ý m zp ů so b em , n e k o n e č n ě p o d iv u h o d n ě jším . P o d m a n í si u k r u tn o u a su ro v o u p ý c h u p o h a n sk é h o sv ěto v lád ­ n é h o m ěsta v íro u v Spasitele, k te r ý se stal p o k o r n ý m až k s m rti k říže. S plní se, co Isajáš p ře d p o v ě d ě l o to m to p o d ro b e n í p o h a n s tv a k rá lo v s tv í K ris to v u p o v stá v a jíc ím u z Jeru salem a: » P řijd o u k to b ě sk lo n ěn i sy n o v é tv ý c h u tla č o v a te lů , a sk lán ěti se b u d o u k c h o d id lů m tv ý c h n o h o u v šich n i, k te ř í u trh a li t o ­ b ě .« Is. 60, 14. O d e d n ešk a n o v ý p o m ě r m ezi n á m i a vám i. P o h a n é d o b ře věděli, že jsou u ž id ů v o p o v rž e n í a v n en á­

134

visti, že se jic h štítí. S v atý P e tr v k ro č iv d o s h ro m á ž d ě n í ř ím ­ sk ý c h p o h a n ů v C esarei še trn ě jim to p řip o m n ě l: » V y v íte, ja k n e d o v o le n o (za b ezb o ž n é p o v a ž o v á n o ) jest m u ž i ž id u p ř i­ p o jo v a t se n e b o p řis tu p o v a t k m u ž i jin é h o p o k o le n í; ale m n ě u k áza l B ůh, ab y c h ž á d n é h o člo v ěk a n e n a z ý v a l p o s k v rn ě n ý m n e b o n ečistý m . P r o to b y v p o v o lá n p řišel jsem b ez z d rá h á n í. P tá m se vás te d y , p r o k te ro u p říč in u jste m n e p o v o lali?« Sva­ t ý P e tr ú p ln ě p o c h o p il, c o m u D u c h sv a tý v id ě n ím n azn ačil. V ěd ěl ta k é , p ro č h o K o rn eliu s v o lá, ale c h tě l m u d á t p říle ž i­ to s t, ab y v e ře jn ě v y z n a l svoji to u h u s tá ti se křesťanem . M á m o d litb a n eb y la n a d a rm o . K o rn eliu s v y lo žil, ja k se p o stil, (v p ů v o d n ím ře c k é m te x tu ) a m o d lil, ja k se m u zjev il an d ěl v e sk v o u cím ro u še, ja k b y l p o ­ ch v álen za a lm u ž n y a m o d litb y a ja k m u b y l o zn ač en P e tr za u čitele. — P o d ě k o v a l P e tro v i z a je h o o c h o tu a p ro sil, ab y je v šeck y p o u čil, co B ů h žádá. I jin é o v c e m u sím p řiv é sti, k te ré n ejso u z to h o to o v čin ce. S lov, » o te v říti ústa« se u žív á v P ísm ě svatém , k d y ž se m á o z n á m it n ě c o velice d ů le žité h o . A t o b y lo p rá v ě n y n í. S v a tý P e tr o z n a m u je p o h a n ů m , že sice Spasitel vyšel ze ž id o v sk é h o n á ro d a , ale spása, k te r o u p řin esl, je u rč e n a v šem n á ro d ů m . P o sluchači v ěd ěli o Ježíši K ristu . A n a ty to v ě d o m o sti sv a tý P e tr n av azu je. T ep rve n y n í p och op il. S oučasně ap o što l p řiz n á v á , že sám te p rv e n y n í p ln ě p o c h o ­ p il slova P ísm a sv atéh o , že B ů h n eh led í n a o so b u , ale h le d í n a ž iv o t člověka, je-li sp rav ed liv ý a d b á-li B o žích p řik á z á n í. V p á té k n iz e M ojžíšově je n a p řík la d p sán o : » . . . H o sp o d in , B ů h váš, jest B ů h b o h ů , P á n p á n ů , B ů h v elik ý , m o c n ý a h ro z n ý , k te r ý n e s tra n í o so b ám a d a rů n e p řijím á. P o m á h á k p r á v u si­ r o tk u i v d o v ě , m ilu je ta k é cizince a d áv á m u v ý ž iv u i šat.« 5. M o jž. 10, 17. K n ih a M o u d ro sti p řip o m ín á : » N eb o jíť se B ů h n iž ád n é osoby, . . . N e b , k te ř í d b á t b u d o u sp rav ed liv ě to h o , co sp rav ed liv o , b u d o u n a soudě o sp rav ed ln ě n i, a k te ř í se dají p o u č it o tě c h věcech , n a jd o u , čím b y se o m lu v ili. . . M o u d .

135

6 , 8. io . —- Y to m sm yslu ře k l P e tr p ř íto m n ý m : »V p ra v d ě sh led áv ám , že B ů h n e s tra n í o so b ám , n ý b r ž v k a ž d é m n á ro d ě jest m u p říje m n ý , k d o se h o b o jí a čin í sp ra v e d ln o s t.« J a k b lu d a ři n e sp ráv n ě v y k lá d a jí slova P ísm a sv átéh o . B lu d a ř P elagius v p á té m sto le tí o d v o z o v a l z té to v ě ty svá­ té h o P e tra , že B ů h n eh led í n a rů z n o s t n á b o ž e n stv í, n ý b r ž m á p o u z e z ře te l n a m ra v n í ž iv o t. A p o što l v šak n e m lu v í o rů z n o s ti n á b o ž e n stv í ale o rů z n o s ti n á ro d n o s ti. K d y b y to m u b y lo , jak Pelagius n e b o ja k m o d e rn í n á b o že n sk á lh o ste jn o st tv rd í, b y l b y si m o h l sv a tý P e tr cestu k e K o rn e lio v i u š e třit. K o rn eliu s m o h l b ý t spasen p ř i své sp ra v e d ln o sti i b ez v ír y křesťanské. T a k é b y b y lo b ý v a lo z b y te č n o , co K ristu s P á n v y k o n a l, b y la b y z b y te č n á i C írk e v , k te ro u založil. P e tr svědkem . S v atý P e tr p o d a l K o rn e lio v i a p ř íto m n ý m p o h a n ů m n á stin V y k u p ite ls k é p ů so b n o sti Ježíše K rista : Svůj v e ře jn ý ž iv o t za­ čal u J o rd á n u p o k ř t u J a n a K řtite le a p o sesto u p en í D u c h a sv átéh o n a N ě j. K d y b y s N ím n e b y l B ůh, n e b y l b y m o h l v y k o ­ n a t to lik d o b ré h o u z d ra v o v á n ím n e m o c n ý c h a p o se d lý c h z lý m d u ch em . V elera d a n ech a la H o p o v ě sit n a d ře v o k říž e , ale B ů h O te c H o v zk řísil. U k á z a l se n á m a p o što lů m v id ite ln ě , a b y ­ c h o m M u b y li sv ěd k y , že O n jest B ů h , P á n a S o u d ce nás. O n b u d e n a k o n c i světa S o u d cem všech, J e m u jsou sv ěd k y p r o ­ ro c i.« P e tr c h tě l ještě více m lu v iti. V tu ch v ílí D u c h sv a tý sesto u ­ p il n a n e p o k řtě n é p o h a n y v id ite ln ý m zn am en ím . D o sta lo se jím všem osvícení D u c h e m sv atý m , začali m lu v iti ja zy k y . T o b y l p o k y n s nebe. A p o što l P e tr p o ru č il, ab y b y li p o k řtě n i. M lu v ilo se o Ř ím ě. Z ů sta l m ezi n o v o k ře sť a n y n ě k o lik dní. O čem s n im i ro z ­ m lo u v al? K o rn eliu s líčil p o m ě ry v e své v lasti v Itá lii a v h la v ­ n ím m ěstě Ř ím ě. A p o što l P e tr z v n u k n u tí D u c h a sv á té h o p o ­ znal, že Ř ím stan e se n ejp ře d n ějším cílem je h o ap o što lsk é p ů ­ sobnosti, že v Ř ím ě p o v e d e se n ejv ětší b o j m ezi k řesťan sk o u v íro u a p o h a n s k o u n e v ě ro u a p o v ě ro u a že v Ř ím ě z a k o tv i lo d ičk a C írk v e . 136

K Ř E S Ť A N S K Á O B E C V A N T I O C H I I . P E T R V Ž A L Á Ř I. S M R T H E R O D A A G R IP P Y . P e tr odm ítá názor Z idokřesťanů o p řijím án í do C írkve — V šichni přisvědčili — U prchlíci z Jeru salem a až v A ntiochii — B arn ab áš přichází, aby upevnil v ě říc í — T aké P avel zde apoštoluje — S bírka na podporu hladových obyvatel Ju d sk a — A poštol Ja k u b usm rcen — P e tr uvězněn — C írkev se m odlí za něho — A nděl b udí P e tra a vyvádí ho z žaláře — P řích o d do dom u M arkova — Ze zem ě židovské do Řím a — H erodesova sm rt — B arnabáš, Pavel a M arek se v ra ce jí z Jerusalem a do A ntiochie. Sk. h , 1.—25, 12, 1—34.

ii, i . A p o što lé a ti b r a tř i, k te ří b y li v J u d sk u , uslyšeli, že i p o h a n é p řija li slovo B oží. z . A k d y ž P e tr p řišel d o Je ru sa ­ lém a, d o m lo u v a li m u ti, k te ř í b y li z o b říz k y , 3. řk o u c e : » P ro č jsi vešel k m u ž ů m n e o b ře z a n ý m a jed l s n im i?« 4» T u P e tr p o ­ čal v y k lá d a ti jim to p o řá d k e m ř k a : 5. » Já jsem b y l v m ěstě J o p p e a se m o d lil; t u jsem m ě l u v y trž e n í m ysli v id ě n í, ja k o u si sc h rá n k u ja k o v elik é p ro s tě ra d lo , a n o se snáší d o lů , jsouc sp o u štěn o za č ty ři cíp y s n eb e; i p řišlo až k e m n ě . 6. P o h lé d ­ n u v d o něibo, z p o z o ro v a l a u z ře l jsem č tv e rn o ž c e p o zem sk é í šelm y a p la z y a p ta c tv o nebeské. U slyšel jsem v šak ta k é hlas, k te rý m í p ra v il: 7. » V staň , P e tře , b ij a jez,« 8, 1 ře k l jsem : »N ik o li, P an e, neb o ť n ik d y nevešlo n ic p o s k v rn ě n é h o n e b o n ečistéh o d o ú s t m ý c h .« 9. A hlas o d p o v ě d ě l p o d ru h é s n eb e: » C o B ů h za čisté p ro h lásil, ty n e p ra v b ý ti p o s k v rn ě n ý m .« 10. T o stalo se tř ik r á t; a všecko' b y lo zase v z a to d o n eb e. 11. A hle, h n e d n a to sta n u li tř i m u ž i u d o m u , ve k te ré m jsem b y l, b y v še p osláni k e m n ě z C esaree. 1 2 . I řek ! m i D u c h , a b y c h šel n ic se n e ro z p a k u je . Šlo p a k se m n o u i tě c h to šest b r a tř í, a vešli jsm e d o d o m u to h o m u ž e. 13, I v y p ra v o v a l n á m , k te ra k u z ře l ve svém d o m ě anděla, a n p o sta v iv se ře k l: »Poš!í d o J o p p e a p o ­ volej k sobě Š im ona, p říjm ím P e tra ; 14. te n p ro m lu v í k to b ě slova, sk rze n ěž bu d eš spasen ty i v ešk eren d ů m tv ů j.« 15. K d y ž p a k jsem p o čal m íu v iti, p řip a d l D u c h s v a tý n a n ě ja k o i n a nás n a p o č á tk u . 1 6 . 1 ro z p o m e n u ! jsem se n a slo v o P án ě, ja k p ra v il:

137

» Ja n k ř til v o d o u , v y v šak b u d e te p o k ř tě n i D u c h e m s v a tý m .« 17. Jestli te d y B ů h d al jim s te jn o u m ilo st ja k o i n á m , k te ř í jsm e u v ě řili v P án a Ježíše K rista, k d o b y l jsem já, a b y c h m o h l za­ b rá n ili B ohu?« 18. U slyševše to u p o k o jili se a velebili B oha řk o u c e : » T e d y ta k é p o h a n ů m dal B ů h p o k á n í k ž iv o tu .« 19. T i te d y , k te ří se b y li ro z p rc h li p ře d so u žen ím p o v s ta lý m p r o Š těpána, p řišli až d o Fenicie a n a C y p ru s i d o A n tio c h ie , nehlásajíce slova n ik o m u leč jed in é žid ů m . 20. B yli v šak m ezi n im i ta k é n ě k te ří m u ž i z C y p ru a C y re n y , k te ří přišedše d o A n tio c h ie m lu v ili té ž k p o h a n ů m , zv ěstu jíce jim P án a Ježíše. 21. R u k a P án ě b y la s n im i, a v elik ý p o č e t, je n ž u v ě řil, o b rá ­ til se k P á n u . 22. I p řišla p o v ě s t o to m k u ším c írk v e , k te rá b y la v Jeru salem ě, a poslali B arnabáše až d o A n tio c h ie . 23. T e n p řišed a u z ře v m ilo st B oží, z a ra d o v al se a n a p o m í­ n a l všecky, ab y v p ře d se v z e tí srd ce sv éh o v y trv a li v P á n u , 24. neb o ť b y l to m u ž d o b rý a p ln ý D u c h a sv a té h o a v íry . I p řid a l se z n a č n ý z á stu p k P án u . 25. Šel te d y (B arnabáš) d o T a rs u , a b y v y h le d a l Šavla, a n a ­ le z n u v h o p řiv e d l h o d o A n tio c h ie . 2 6. I p o b y li sp o lu v té c írk v i p o celý r o k a v y u čili z á stu p z n a č n ý , ta k ž e v A n tio c h ii n e jp rv e b y li u čed n íci n a z v á n i k řesťany. 27. V tě c h to d n e c h v šak p ro ro c i p řišli z Jeru salem a d o A n ti­ ochie, 28. a jed en z n ic h , jm é n e m A gabus, p o v s ta v n azn ačil sk rze D u c h a sv atéh o , že b u d e v elik ý h la d p o celém o k rs k u zem sk ém ; te n p o v sta l za K lau d ia. 29. I u sta n o v ili se u čed n íci n a to m , že k a ž d ý z n ic h p o d le to h o , jak k d o co m á , pošle (n ě­ co ) n a p o d p o ru b ra třím , k te ří p ře b ý v a li v J u d sk u . 30. T o sk u ­ te č n ě ta k é učinili, poslavše to starším p o B arn ab ášo v i a Šavloví. 12, 1. V to m čase k r á l H e ro d e s v z tá h l ru c e , a b y so u žil n ě­ k te r é z círk v e . 2. I dal u s m r tit m ečem Ja k u b a , b r a tr a Jan o v a, 3. a v id a, že se t o líb í žid ů m , dal jm o u ti i P e tra . B yly (p ráv ě) v elik o n o ce. — 4. U c h o p iv h o te d y vsadil h o d o v ězen í a d al h o h líd a ti č ty ře m o d d ělen ím v o jín ů o č ty ře c h m u ­ žích v ú m y slu , že p o v e lik o n o c íc h v y v ed e h o lid u . f. I b y l P e tr sice h líd á n ve v ězen í, ale m o d litb a k o n a la se za n ěj o d c írk v e k B o h u b ez u stán í. 6. K d y ž p a k H e ro d e s c h tě l již h o v y v ěsti, P e tr spal té n o cí m e z i d v ěm a v o jín y s p o u tá n d v ěm a ře tě z y , a s trá ž n í p ře d e d v e ř­ m i hlídali v ězení. 7. A hle, an d ěl P án ě p o sta v il se u (n ěh o ) a sv ětlo zazářilo v m ístn o sti; a u d e řiv P e tra v b o k , v z b u d il h o a ře k l: »V staň

138

ry c h le .« A ře tě z y sp ad ly s r u k o u je h o . 8. Ř e k l p a k an d ěl k n ě ­ m u : »O paš se a p řiv a ž si dole sa n d ály .« I u čin il ta k . A ř e k l m u : » O d ěj se p lá štěm sv ý m a p o jď za m n o u .« 9. I vyšel a šel za n im ; a nevěděl, že je st sk u te č n o s t to , co se d ělo sk rze an d ěla, n ý b rž d o m n ív a l se, že m á v id ěn í. 10. P rošedše p a k s trá ž í p r v n í i d ru h o u , p řišli k e b rá n ě želez­ né., k te rá vede d o m ě sta; ta o te v ře la se jim sam a. A vyšedše p řešli je d n u ulici, a h n e d n a to o d sto u p il an d ěl o d n ě h o . 11. A tu P e tr p řišed sám k sobě ře k l: » N y n í v ím p ra v d iv ě , že P á n p oslal anděla sv éh o a v y tr h l m ě z r u k y H e r o d o v y a ze v šeho o ček á v án í lid u ž id o v sk é h o .« 12. A seznav to p řišel k d o m u M arie, m a tk y Ja n a , p říjm ím Marka, k d e b y li (b ra tři) u v elik ém p o č tu s h ro m á ž d ě n i a se modlili. 13. K d y ž p a k tloukl n a d v eře v c h o d u , p řišla d ěv ečk a jménem R o d e , 14. a p o zn av ši hlas P e trů v , pro ra d o s t n e o te v ­ řela v c h o d u , n ý b r ž běžela d o v n itř a p o v ěd ěla, že P e tr sto jí p ře d v c h o d em . 15. O n i v šak jí ře k li: »Blázníš-li?« A le o n a ujišťovala, že to ­ m u ta k jest. I ře k li: » Jest to an d ěl jeho.« 16. P e tr v šak tlo u k l p o řá d . I o te v ře li a u zřev še h o užasli. 17. A le o n p o k y n u v jim r u k o u , ab y m lčeli, v y p ra v o v a l jim , kterak h o P á n v y v e d l z v ěze n í; a ře k l: »P o v ě z te to J a k u b o v i a b r a tř ím .« A v yšed o d e b ra l se n a jiné m ísto . 18. K d y ž p a k se ro z e d n ilo , b y lo n em alé zděšení m ezi v o jín y , c o se stalo s P e tre m . 19. H e ro d e s v šak dal h o h le d a ti a k d y ž h o n enalezl, v y sle c h n u v stráže , k ázal je o d p ra v iti. A o d e b ra v se z Ju d sk a d o C esaree, p ře b ý v a l ta m . 20. B yl p a k (H ero d es) velice ro z h n ě v á n n a T ý ř a n y a S idoň a n y . A le o n i přišli je d n o m y sln ě k n ě m u a získavše k rá lo v a k o m o rn ík a B lasta, žád ali za p o k o j, n eboť ú z e m í jejich b rala v ý ž iv u z ú zem í k rá lo v a . 21. V u s ta n o v e n ý d e n H e ro d e s o b le­ čen v ro u c h o k rálo v sk é p o sad il se n a t r ů n a čin il k n im ře č ; 22. lid p a k p ro v o lá v a l: » T o ť B oží Mas, a n e lid sk ý .« 23. A le ih n e d ra n il h o an d ěl P án ě, p r o to ž e n ev zd a l p o c ty B o h u , a b y v p r o ­ žrán o d č e rv ů skonal. 24. S lovo P án ě v šak ro s tlo a se ro z m n o ž o v a lo . 25. B arn ab áš p a k a Šavel v y k o n a v še slu žb u (svou) a v zavše s seb o u J a n a p ř í ' jm ím M a rk a v rá tili se z Jeru salem a.

139

U zn ali, že nelze b rá n iti D u c h u sv atém u , ab y p o sv ěco v al i pohany. T i, k te ří se stali k řesťan y ze žid ů , n e sp rá v n ě se d o m n ív ali, že p o h a n é m u sí n a p ře d p ř ija t o b říz k u a s tá ti se člen y n á ro d a žid o v sk éh o a p o to m te p rv e m o h o u b ý t p o k řtě n i. P r o to v y tý ­ kali sv a té m u P e tro v i, že p řija l r o d in u K o rn e lio v u h n e d beze v šeho d o C írk v e . S v a tý P e tr v y lo žil, c o m u D u c h sv a tý v e v id ě n í ro zk áz al: se všech s tra n světa p řijím a t p o h a n y a u s m rc o v a t v n ic h z v í­ ře c k o s t a n e č isto tu D u c h e m s v a tý m p ř i k ř tu . P řip o m e n u l, že tř i k r á t se v id ě n í o p ak o v alo , ta k ž e n elze p řip u s tit žád n é p o ­ c h y b n o sti. D u c h sv a tý sesto u p il svojí m ilo stí n a člen y ro d in y K o rn e lio v y a n a o sta tn í, k te ř í u v ěřili. Stali se k řesťany, aniž se d řív e stali židy. A p o što lé i křesťané v J u d sk u p řija li o c h o tn ě u s ta n o v e n í sv á té h o P e tra , je n o m si s p o d iv e m ře k li: » T e d y t a ­ ké p o h a n ů m dal B ů h p o k á n í k ž iv o tu .« R o k u 42. B arnabáš si p řišel d o T a rs u p r o P avla, ab y s n ím šel d o A n tio c h ie . S v a tý L u k áš zase v z p o m ín á , ja k v e lik ý u ž ite k p řin eslo r o z ­ p tý le n í k řesťan ů z Jeru salem a. S em én k a v íry v Ježíše K rista b o u ří, p ro n á sle d o v á n ím i ru k a m a an d ělů ro zn ášela se v íc a více. H o rliv í křesťané, ro d á c i z o s tro v a C y p ru a z A fric k é C y re n y p řišli d o tř e tíh o n e jv ětšíh o m ě sta říše řím sk é, d o A n tio c h ie. A n tio c h ie b y la h la v n ím m ě stem p ro v in c ie syrské, b y la sídlem řím sk é h o m ísto d rž ite le . Ja k o střed isk o b y la A n tio c h ie v elm i v h o d n ý m m íste m p r o šíření v ír y křesťanské. K řesťané se ta k é p řičiň o v ali, ab y b y li p o m o c n ík y ap o što lů . Z ískali zn ám é a p ř í­ b u zn é. O Ježíši se m lu v ilo n a u licích , v d íln ách , v o b ch o d ec h , v div ad lech , n a p ro c h á z k á c h . T o , c o se m lu v ilo , byloi ja k o p r v ­ n í p a p rs k y v y ch áz ejícíh o slunce p o h lu b o k ý c h n o č n íc h te m n o ­ tá c h . K řesťané p řip ra v o v a li p ů d u p r o a p o što ly a p řip ra v ili ji ta k v ý b o rn ě , ze z p rá v a o to m p řišla d o Jeru salem a, a ap o što lé poslali B arnabáše a P avla d o A n tio c h ie , a b y ta m zalo žili k ře s­ ťanskou o b e c -fa rn o st. D ílo se jim ta k p o d a řilo a získali to lik v ěřících , že zů stali v A n tio c h ii p o celý ro k . Jeru salem , A n tio c h ie , Ř ím . P o Jeru salem ě stala se A n tio c h ie n ejv ětší o b cí k řesťanskou,

140

o h n is k e m křesťanské v íry , v ý c h o d isk e m v e lik ý c h a p o što lsk ý c h c e s t sv atéh o P avla. P o A n tio c h ii n ásled o v al Ř ím , ja k o n e jp ře d ­ nější p ů so b iště P e tro v o a o h n isk o k řesťanství. S yrská A n tio c h ie. A n tio c h ie byla je d n o z n ejk rá sn ě jších m ě st V ý c h o d u . B y ­ la zalo žen a k o le m r o k u 300 p ře d K riste m P á n e m o d S eleuka I. n a již n ím b ře h u široce p ro u d íc í ře k y O r o n tu , šest h o d in cesty o d je jíh o ú stí d o m o ře, H e ro d e s V e lik ý dal v m ěstě z b u d o v a t p o d él a n a p říč dvě n á d h e rn é slo u p o v é tříd y , k te ré sh o ra p o z o ­ ro v á n y tv o řily o b ro v s k ý bíle sv ítící k říž . N a sev eru tv o ř í O ro n te s d v ěm a m o h u tn ý m i ra m e n y o s tro v , n a n ě m ž stál k r á ­ lo v sk ý palác. C elé m ě sto b y lo u z a v ře n o p e v n o s tn í z d í s 300 věžem i. Ještě dnes m ů ž e se p o u tn ík p ro c h á z e t p o té to zdí, čn ící d o výše 25 m . O k o lí A n tio c h ie o z d o b o v a ly n á d h e rn é za h ra d y , háje, zelená ú b o čí. O b y v a te lé m ěsta. D v ě tř e tin y obyvateli tv o řili o tro c i. Je d n a tř e tin a b y li b o h a tí k u p ci, to v á rn íc i, m ajitelé p o z e m k ů , s tá tn í z am ěstn an ci, ú ře d ­ níci, vojáci. V elk o m ěstsk á zk ažen o st. M ěsto b y lo ú p ln ě p o h říž e n o v te m n o tu n ejp o šetilejších p o ­ h a n s k ý c h p o v ě r. V ra ž d a a n e m ra v n o st, b a v šeck y h říc h y a z lo ­ č in y b y ly p o v y š o v á n y n a slu žb u b o h ů m a b o h y n ím : K ybele, A tis, Isis a O siris, D y o n is, H erak le s, A d o n is, A s ta rta jso u n ě ­ k te rá zn ám ější jm é n a b o žstev . A ž d o d ru h é h o s to le tí p o K ris­ tu b y ly p řin á še n y zv láště fén ick é b o h y n i A sta rtě i lid sk é o b ěti: d ětí i dospělých. M ra m o ro v é paláce, p o h a n sk é c h rá m y , d iv a d ­ la, lázně, v šeck o se to p ilo v k a lu šílené n e m ra v n o sti. P ů l m ili­ o n u Ř ím a n ů , Ř e k ů , S y řa n ů žilo v to m to z k a ž e n é m a o trá v e ­ n é m p ro stře d í. Židé, p o k u d zach o v áv ali v ě rn ě své n á b o ž e n stv í, zů stáv ali s tra n o u a v e své synagoze svojí v á ž n o u b o h o slu ž b o u , svojí v íro u v je d in é h o B oha, svojí m ra v n í z d rž e n liv o s tí v z b u ­ zo v ali u n ě k te rý c h o b d iv a v á ž n o st, u jin ý c h p o h r d á n í a p o ­ sm ěch . D v a v z o rn í p řátelé.

V to m to m ěstě nasadili rá d lo B arnabáš, r o d á k z C y p r u a 141

P avel z T a rsu . B arnabáš, k te r ý se n a z ý v á a p o što lem d ru h é h o stu p n ě, b y l člo v ěk p ro s tý , b ez vyššího v zd ělán í, ale n eo b y če j­ n ě ro z v á ž n ý , sta tn é p o sta v y a m ilé h o zev n ějšk u , n an ejv ý š o b ě­ ta v ý a h o rliv ý v e službě E v an g elia Ježíše K rista. P avel n a p r o ti to m u m ěl v y s o k ý s tu p e ň te h d ejšíh o v zd ělán í, p ln ý p ru d k o s ti a o h n ě, drsn ějšíh o zev n ějšk u , n eza stav o v al se p ře d n ik ý m a p ře d n ič ím , v šeck o s trh o v a l o h n ě m n esm írn é lásk y k Ježíši K ristu . B arnabáš n eo p u stil V ý c h o d , u m ře l s m rtí m u č e d n ic k o u ve své vlasti n a K y p ru . P av el stal se ap o što le m Z á p a d u i V ý ­ c h o d u . H r o b m u p o s k y tl Z áp ad . Z e zátiší n a k o lb išti světa. S v atý J a n Z la to ú s tý píše o sp o lu p ráci B arnabáše a P av la : »B arnabáš šel si d o T a rs u p r o v ítěze, šel p r o k n íž e te , p r o v ý ­ te č n é h o sp o lu b o jo v n ík a , p r o zářící p o c h o d e ň , p r o ú sta p o s ta V •/ / 1/ v cujici p r o cely svet.« J a k začínali. J a k v y p a d a lo asi p ů so b e n í sv á té h o P av la v A n tio c h ii? — V ečer, k d y ž b o h a tí a n a s tro je n í šv ih áci a n alíčen á d ěv ča ta u b í­ rali se za z v u k ů ro z p u stilé h u d b y k n e m ra v n ý m ta n c ů m A d o n iso v ý m a A s ta rg a tin ý m d o p a r k ů D a p h n e , p řich á zeli d o b ří n e z á m o ž n í lidé: řem eslníci, k ra m á ři a o tro c i, k te ř í v to m to m ěstě, n a p á je n é m k la m n o u sm y sln o u lásk o u , se d o p o su d n eset­ kali s u p řím n o u a n e z ištn o u lásk o u , n a slo v o B oží. Scházeli se b u ď v s o u k ro m é m d o m ě, n a p lo c h é te ra se d o m u , n e b o n a v n itř n ím n á d v o ří k o le m šu m íc íh o v o d o try s k u , v e slo u p o v é1 síni n a trž iš ti n e b o v o ra n ž o v é m h áji u O r o n tu . T a k šlo jm é n o Ježíše K rista m ěstem . C h u d ý m zv ěstu je se E v an g eliu m . V to m to m ěstě b y li d o p o su d v šich n i o tr o k y , tím v ětším i, čím v íce si d o p řá v a li sv o b o d y , a čím v íce u žív ali b o h a tstv í, tím více je sv íra ly o k o v y h říc h u . S ro z z á ře n ý m a o čim a n a ­ slouchali p ro s tí lidé slovu E v an g elia o sv o b o d ě sy n ů B ožích a o b o h a ts tv í m ilo sti, k te ré an i m o l an i re z n ek azí, an iž zloději v y k o p á v a jí a k ra d o u . 142

P ův o d našeho p říjm ení křesťan. Ř ím ští a ře č tí o b y v a te lé v A n tio c h ii začali n a z ý v a t v ě říc í v Ježíše K rista : ch ristian i, ch ristian ci. Z to h o to slova p o c h á z í české: křesťané. M ezi seb o u se d o p o su d v ěříc í n az ý v a li b r a tř í­ m i a sestram i. O d ž id ů b y li n a z ý v á n i N a z a re ts k ý m i n e b o G a ­ lilejci. Z p o k o r y n eb y li b y si v ěřící sam i n ik d y dali jm é n o p o K ristu . D ali jim je p o h a n é a jm é n o zů stalo . I m y nesem e to t o jm én o . Je v edle jm én a k ře s tn íh o n aším p říjm e n ím . T o t o p říjm e n í »křesťan« je naší ctí. A le ta k é m y m u sím e d ě la t čest jm é n u k řesťana: n e je n o m k řesťan y se n a z ý ­ v a t, ale ta k é k řesťan y b ý t. K o m u p a tř í jm é n o křesťan. S v a tý C y p riá n p ra v í: » K do C írk e v K risto v u o p u stil je st ci­ zí, je st ze světa, jest n e p říte l. Již n e m ů ž e m ít B o h a za o tc e , k d o n e m á C írk e v za m a tk u . B uď o n , k d o buď ! N e n í k řesťan , k d o n e n í v C írk v i K risto v ě. N e c h ť se v y p ín á a n ech ť sv o u fi­ losofii a v ý m lu v n o s t p y šn ě v y n áší a velebí. N e n í v íce tím , k ý m b y l d řív , je lik o ž n e v y trv a l an i v lásce b ra trs k é , an i n e z ů sta l v je d n o tě C írk v e .« S v a tý A u g u stin p o jin é strá n c e v a ro v n ě v o lá : » M arn ě se n a ­ zý v á křesťanem , k d o n en ásled u je K rista. — C o ti p ro sp ě je jm e n o v a ti se tím , čím nejsi, a n e p rá v e m sobě p řiv la s tň o v a ti cizí jm én o ? C hceš-li k řesťan em b ý ti, k o n ej, co jest křesťanské, a ta k p rá v e m a v p ra v d ě n o s jm é n o k řesťan a.« M usí b ý t p o d s ta tn ý ro zd íl. S v a tý J e ro n ý m p řip o ju je slova: »M ezi k řesťan em a p o h a ­ n e m n e m á č in iti ro z d íl je n v íra , n ý b r ž i ž iv o t. Jin é s k u tk y m a jí sv ěd čiti o jin é m n á b o ž e n stv í.« S v a tý A u g u stin ještě jin a k p o d á v á p o d o b iz n u křesťan a: »K v íře p řid ej lásk u , ab y p o v sta la v íra, o ja k é m lu v í ap o što l P avel: » V íra, k te rá sk rze lásk u p ů ­ so b í,« a n alezl jsi křesťana, n alezl jsi b u d o u c íh o o b y v a te le n e ­ b eského Jeru salem a, n alezl jsi souseda a n d ě l ů . . . p řip o j se k n ě m u . . .« » T e n jest o p ra v d u křesťan, k te r ý v šem m ilo srd e n ­ stv í p ro k a z u je , jím ž n ev lá d n e žád n á n e sp ra v e d ln o st, je n ž c ítí cizí bolest, ja k o sv o u v l a s t n í . . .«

143

Jm éno psané celým životem . S v atý F ra n tiše k Saleský ta k é v elice p ě k n ě n ap sal: « N esp o ­ k o ju jte se tím , abyste o tá z á n i » K d o jste?« p o u z e o d p o v ěd ěli: »Jsem k řesťan !«, ale žijte ta k , ab y k d o vás viděl, m o h l říci: »V iděl jsem člověka, je n ž B oha m ilu je z celého srdce, je n ž B o­ ží p řik á z á n í zach o v áv á, je n ž sv até sv áto sti často p řijím á a s k u t­ k y p ra v é h o křesťana v y k o n á v á .« Z p o h a n ů stáv ají se m n o z í k řesťany, ale ta k é z k řesťan ů stáv ají se p o h an é. S v a tý Ju stin , k te r ý z p o h a n a stal se k řesťan em a světcem , napsal ve své O b ra n ě k řesťan ů : » D ru h d y ja k o p o h a n é hledali jsm e ra d o s t v h ý ře n í, n y n í m ilu je m e je n čisto tu . J in d y jsm e hledávali, čím b y c h o m se o b o h atili, n y n í sklád ám e své s ta tk y do společné p o k la d n y , an eb o p o d rž ím e -li je, stáv á se to p o u z e p r o to , a b y c h o m se o n ě dělili s n u z n ý m i. M stiv ý d u c h , k te rý nás d ru h d y ovládal, p ro m ě n il se v d u c h a lásk y i k n e p řá te ­ lů m , za n ěž se m o d lím e , a k n im ž se p řá te ls k y m ám e.« K řesťané z A n tio c h ie p o sílají s b írk u n a z m írn ě n í h la d u v J u d sk u r, 44. S v atý L u k áš u v á d í p řík la d , že p r v n í křesťané n eb y li k řesťa­ n y je n o m dle jm én a. A gabus, jed en z tě ch , k te rý m se d o stalo o d D u c h a sv atéh o d a ru p ro ro k o v á n í, p ře d p o v ě d ě l p o h r o m u h la d u v říši řím ské. S k u teč n ě za p a n o v á n í císaře K lau d ia o d ro k u 41 až d o r o k u 54. n astal h la d n ě k o lik rá t. B y ly stříd a v ě p o stiž e n y ta k řk a v šeck y k ra je říše řím sk é. T eh d e jší dějepisci se o to m to h la d u zm iň u jí: S u eto n iu s, T a c itu s, D io C asius, J o ­ sef F lavius. V Ju d sk u n astal h la d v r. 44. A te h d y se u k ázalo , ja k se křesťané m ilují. V A n tio c h ii učin ili sb írk u a poslali ji p o P av lo v i a B arn ab ášovi d o Jeru salem a do ru k o u p re sb y te rů -sta ršíc h , k te ř í se p o ­ starali o ro zd ělen í p o tře b n ý m . P o m o c n íc i a p o što lů s k n ě ž sk o u a b isk u p sk o u m ocí. K d o b y li tito p re sb y te ro v é ? S v atý L u k áš blíže n ev y sv ětlu je. N e b y li to apoštolé. N e b y li to jáh n o v é. B yli v h o d n o s ti a m o ci

144

m ezi a p o što ly a já h n y . A p o što lé jim z v lá štn ím sv ěcen ím u d ě ­ lo v ali z n a č n o u část své m o ci. N ě k te r é z n ic h , k te ř í zv láště v y ­ n ik a li z b o ž n o s tí a o rg an isačn ím i sc h o p n o stm i, u sta n o v o v a li v m ístech , k d e v z n ik ly n o v é ob ce křesťanské. T ě m to p ře d n ím p re s b y te rů m se p o zd ěji řík a lo b isk u p o v é. P ro s tý p re s b y te r b y l k n ě z -fa rá ř v té k te ré obci. L u k á š v dalším v y sv ětlu je, p r o č P av el a B arn ab áš v r. 44. n e ­ našli P e tra v Jerusalem ě. A p o što lé, ani P e tr n eb y li v Jeru salem ě. B yli zasto u p e n i je­ n o m k n ě ž ím i-p re sb y te ry . A p r o to ž e sv a tý P e tr n e b y l v J e r u ­ salem ě, n e z m iň u je se P av el v listě G a la tsk ý m , k d e m lu v í o svém p ů so b en í, o té to n á v štěv ě Jeru salem a, k d y ž ta m nesl s b írk u p r o h la d o v ějíc í; p o n ě v a d ž n ejed n al s P e tre m , n e p o v a ž o ­ v al t u t o n á v ště v u za h o d n o u zm ín k y . C o se stalo m e z itím , c o B arn ab áš a P av el k áza li v A n tio c h ii, v y p ra v u je s v a tý L u k áš v 12. k a p ito le S k u tk ů ap o što lsk ý c h . V raťm e se z r. 44, k d y b y l h la d , d o r. 42 ., k d y H e ro d e s stíh al ap o što ly . H e ro d e s, o n ě m ž v y p ra v u je sv a tý L u k áš, m á v d ějin ách n á ­ zev H e ro d e s A g rip a I. B yl v n u k e m H e r o d a V elik éh o . B yl v y ­ c h o v á n v Ř ím ě se sy n e m císaře T ib eria. P o p e s trý c h ž iv o tn íc h o su d ech se m u p o d a řilo d o s ta ti o d císařů řím sk ý c h K alig u ly a K lau d ia A b ilén y , G alileu, P ereu , Ju d e u , S am arii, Id u m e u p o d k rá lo v s k o u m o c. B yl c h y trá c k ý m v y p o č íta v c e m , k te r ý se c h tě l za líb it Ř ím a n ů m i Ž id ů m . P ro Ř ím a n y p o řá d a l d iv ad la, z á p a ­ sy, u k a z o v a l jim svoje b o h a tstv í. K d y ž h o Ž id é p r o to začali n e n á v id ě t, snažil se jim zalíb it. Ú č a stn il se b o h o slu žeb v c h rá ­ m ě jeru salem sk ém , p řin ášel o b ěti, stav ěl n á d h e rn é sta v b y , p o ­ stav il tř e tí p e v n o s tn í zeď k o le m Jeru salem a. P o z n a l, že n ejv íce se zav d ěčí n á č e ln ík ů m ž id o v sk ý m , k d y ž b u d e k rv a v ě p r o n á sled o v ati křesťany. »V z tá h l ru ce, ab y so u žil n ě k te ré z C ír k v e .« D v a apoštolé předm ětem vražedných plánů. A p o što l Ja k u b , b r a t r sv átéh o Jan a, i s v a tý P e tr b y li v ro c e 4 2 . v Jerusalem ě. S v a tý L u k áš je n o m k ra tin c e se z m iň u je , že H e ro d e s p ř e d v e lik o n o č n ím i sv á tk y , ab y se Ž id ů m zavděčil,

145

dal sv átéh o J a k u b a s títi m ečem . U m ře l z a p o što lů p rv n í, p o ­ slední u m ře l je h o b r a tr Jan . P r v n í p il z h o ř k é h o k a lic h u p r o ­ n ásled o v á n í a m u č en í, ja k slíbil P á n u Ježíši. P o d le z p rá v y děje­ pisce E usebia a K le m e n ta A lex a n d rijsk é h o p ř e d s m rtí o b rá til svého ú h la v n íh o p ro tiv n ík a a udavače. H e ro d e s v iděl, že se Ž id ů m u sm rc e n ím A p o što la J a k u b a n e ­ sm írn ě zavděčil. P r o to ih n e d p řik ro č il k d alším u s k u tk u a n e ­ c h al z a tk n o u ti P e tra . V e lik o n o č n í s v á tk y n e c h tě l ru š it, ale u stan o v il, že p o osm i d n e c h sv á tk ů , n ech á Ž id ů m p r o ra d o s t p o ­ p r a v it i sv á té h o P e tra . O k o v y p r v n íh o p apeže. P e tr b y l u v ě z n ě n v e v ězen í v H e ro d o v ě p aláci. Č ty ři o d ­ d ělení v o jín ů p o č ty ře c h m u ž íc h m ěla se s tříd a t p o tř e c h h o ­ d in á c h v h líd á n í v zác n éh o v ězně. D v a v o já ci stáli p ře d v ěze­ n ím . D v a b y li u v n itř s P e tre m a P e tr b y l k v o já k ů m p ř ip o u ­ tá n řetě zy . T y t o p a m á tn é ře tě z y se p o v y sv o b o z e n í a p o što lo ­ vě d o staly d o r u k o u k řesť an ů m o d slu žeb n ík a A g rip o v a, k te ­ r ý b y l křesťanem . B yly o d p a tria r c h y Ju v e n á la r. 436. d a ro v á ­ n y E u d o cii, m an želce císaře T h o ed o sia. E u d o cia část ře tě z ů p o n e c h a la C a řih ra d u a část poslala své d c e ři E u d o x ii, m a n ž e l­ ce císaře V a le n tiá n a II. d o Ř ím a. T e n to ře tě z i s jin ý m i o k o v y , jim iž b y l sv a tý P e tr s p o u tá n p o zd ěji v žaláři m a m e rtin sk é m , se u sch o v áv ají ja k o v zác n á p a m á tk a v řím sk é m k o stele u sv. P e tra v O k o v e c h . M o d litb a lám e železné o k o v y , o te v írá železn é b rá n y . . . N a s ta la n o c p ře d p o p ra v o u . P e tr b y l s p o u tá n d v ěm a ře tě z y a h líd á n č ty řm i v o já k y . B rá n y p ek eln é jásaly, že ta k b rz y p o d ­ v rá tí v sam ý ch z á k lad ech sk álu C írk v e . A le C írk e v m ěla větší m o c n a o b ra n u n e ž železo a v o já k y . » M o d litb a k o n a la se o d C írk v e za P e tra k B o h u b ez u s tá n í.« M lad ičk á C írk e v v e v šem dáv ala p řík la d a v z o r b u d o u c ím v ěřícím . V n e je d n o m sto le tí b u d e n á s tu p c e sv átéh o P e tra v p o d o b n é m nebezpečí, ja k o b y l P e tr. Je n k d y ž se b u d o u k o n a t o d C írk v e za p ap eže k B o h u v ro u c í m o d litb y . V ž d y c k y se u k áže: b rá n y p ek eln é jásaly p řed časn ě, m o d litb a b y la silnější n ež o k o v y a vězení.

146

S trá ž n ý an d ěl C írk v e . P o d ru h é an d ěl v y sv o b o d il P e tra ze žaláře. P ro b u d il P e tra , ro zesp aléh o p o b íd l k e sp ěch u , k áza l m u v z ít s k lid n o u r o z ­ v a h o u o b u v a šat a v y d a ti se ze žaláře. O k o v y b ez h lu k u sp ad ly s je h o ru k o u . P rv n í s trá ž tv r d ě spala. A n d ě l s P e tre m p ro šel k o le m dalších d v o u v o já k ů , k te ř í o d d ělen ě o d sebe hlídali. B u ď ta k é spali, n e b o b y li ja k o slepí. Ž elezná b rá n a paláce se jim o te v ře la d o m ěsta. P e tr b y l an d ělsk ý m z jev en ím ja k o o m á ­ m e n . P o slo u ch al anděla n a slovo, ale n ev ěd ěl, je-li t o sen n e b o sk u te č n o st. A ž č e rs tv ý v z d u c h v e n k u jej v z p a m a to v a l ta k , že k d y ž p ro šli je d n u ulici, p řišel P e tr ú p ln é k sobě: » N y n í v ím p ra v d iv ě , že P á n p oslal an d ěla sv éh o a v y tr h l m ě z r u k y H e ­ ro d o v y a ze v šeh o o č ek á v án í lid u ž id o v sk é h o .« Z jin é h o m ě sta b u d eš říd it C írk e v ! S v a tý P e tr n y n í u v ažo v a l, k a m p ů jd e a k a m se u ch ý lí. P o ­ zn al, že to u to u d á lo stí h o B ů h v o lá jin am . A n e p o c h y b o v a l k am . Z h la v n íh o m ě sta ž id o v stv a d o h la v n íh o m ěsta p o h a n ­ stva, z Jeru salem a d o Ř ím a. K rá tk é ro z lo u č e n í a ry c h lý o d ch o d . Z a tím p řišel k d o m u Jan a, zv a n é h o M arek . T a m b y li s h ro ­ m á žd ěn i v ěříc í ve v elk ém p o č tu v n esm írn é ú z k o s ti o P e tra , ale n eu stáv a jíc e se za n ě h o v ro u c n ě m o d liti. Z aslechli p ru d k é z a tlu č e n í n a v ra ta . D ě v e č k a R o d e z o p a trn o s ti tá zala se n a p ře d : » K d o je?« P e tr jm e n o v a l své jm é n o a d ěv ečk a p o z n a la je h o hlas. P ln á n esm írn é ra d o s ti běžela d o ­ v n itř. P e tra n ech ala s tá ti v e n k u , zap o m e n u v ší sam o u ra d o s tí m u o te v řít dveře. » P e tr je tu « — »B lázníš-li?« — »Je to o n , v žd y ť m i ře k l jm é n o a p o z n a la jsem je h o hlas.« — » Jest to je h o a n d ě l.« T l u ­ čení n ep řestá v alo . I o te v ře li a u zřev še h o užasli. Jed en p řes d ru h é h o vo lali n a P e tra : » Jak je to m o žn é?« A P e tr je utišil a v y p ra v o v a l. P a k z ak o n č il slovy: » P o v ězte to J a k u b o v i a b r a tř ím .« Ja k u b M ladší, sy n p říb u z n é P a n n y M arie, b y l b is­ k u p e m v Jerusalem ě. S v atý L u k áš k rá tc e p ra v í: » P e tr odešel n a jiné m ís to .« Ještě t u n o c se v zd álil z Jeru salem a a v n e jk ra tší d o b ě z územ í, k te ré p a třilo p o d m o c H e ro d a A g rip y .

147

O statn í činn ost apoštola Petra svatý Lukáš nepopisuje. D ějepisec E usebius C esarejsk ý ze č tv r té h o sto le tí píše, že P e tr v d ru h é m ro c e p a n o v á n í císaře K lau d ia z a v íta l d o Ř ím a a ta m založil k řesťan sk o u obec. O to m té ž svědčí c írk e v n í d ěje­ pisec O ro siu s z p á té h o sto le tí a sv a tý J e r o n ý m ze č tv rté h o a z a č á tk u p á té h o sto letí. S v a tý J e ro n ý m p o p isu je p ře h le d n ě čin ­ n o s t s v a té h o P e tra : »Š im on P e tr, k n íž e ap o što lsk é, b y v bis­ k u p e m v A n tio c h ii, a k á z a v v ro z p tý le n í tě m , k te ř í z o b ře z a ­ n ý c h u v ěřili, v P o n tu , G alacii, K ap ad o cii, A sii, B y th y n ii, — v d ru h é m ro ce p a n o v á n í K lau d ia, císaře (42. r.) o d e b ra l se d o Ř ím a a ta m d v a c e t p ě t le t b y l b is k u p e m .« S m rt šestn ácti s trá ž n ý c h v o já k ů . N e d á se an i v y p o v ě d ě t, ja k ý p o p la c h n astal rá n o v žaláři, v p aláci H e ro d o v ě a v celém Jeru salem ě, k d y ž n en ašli P e tra V žaláři. H e ro d e s h o dal u silo v n ě h le d a ti. Ž idé p o m á h a li. S trá ž ­ n í v o jáci zap latili z á c h ra n u P e tr o v u ž iv o te m , ja k o d řív e d ítk y b etlem sk é z a p la tily ž iv o te m z á c h ra n u B o žsk éh o D ítě te . R o k u 44. u m ře l H e ro d es. O d v a r o k y p o zd ěji z e m ře l H e ro d e s A g rip a s m rtí n á h lo u a h ro z n o u . T a to b y la tre s te m B o žím za ro u h a v é o slav y , k te ré si d al v m ě stě C esarei p ro k a z o v a t. S v a tý L u k áš z m iň u je se o s m rti H e ro d o v ě , ab y u k ázal, že k d o v e v ra ž e d n é m ú m y slu d o ­ tý k á se p ap eže, sám zah y n e. P avel a B arnabáš v rá tili se d o A n tio c h ie ještě p ř e d s m rtí H e ­ ro d o v o u . Jeru salem sk ý b isk u p . V Jeru salem ě zů stal ještě ap o što l J a k u b M ladší. T e n n e ­ o p u stil Jeru salem , až d o své m u č e d n ic k é s m rti r o k u 62. T e n ­ t o ap o što l v ěn o v a l svůj ž iv o t je n o m ž id o v sk ý m k ra ja n ů m . T a k b y l vážen , že an i Ž id é d lo u h o se n e o d v a ž o v a li m u u b lížiti.

148

P R V N Í A PO ŠT O L SK Á C E ST A S V A T É H O PA V L A . Pavel káže na C ypru a v A n tioch ii pisidské. Barnabáš a Pavel zvláštním obřadem posvěceni na biskupy — Na Cypr — Pavel stihá trestem čaroděje JEUmase — Do . Antiochie v Pisidii — Kázání Pavlovo — Ježíš K ristus je slíbený Mesiáš — Mnozí se obrací — Nevěřící Židé odpírají a rouhají se — Hle, obracíme se k pohanům. Sk. 13, I—52.

13, i . B yli pak v A n tio ch ii při tam ější círk vi p roroci a u či­ telé, (m ezi nim i) Barnabáš a Šim on, příjm ím N ig er, a Lucius z C yren y, a M anahen, jenž b yl spolu v y ch o v á n s tetrarchou H erod em , a Šavel. 2. K d yž on i konali Pánu služby B oží a se postili, řekl jim D u c h svatý: »O ddělte m i Barnabáše a Šavla k dílu, k e kterém u jsem je p o v o la l.« 3. T u postivše a p om od livše se a v loživše na ně ruce p ro ­ p ustili je. 4. A on i jsouce vysláni o d D u cha svátého, odešli do Seleucie a od tu d p lavili se na C yprus. 5. A přišedše do Salam iny, kázali slovo B oží v synagogách ži­ d ovsk ých ; m ěli však (s sebou) i Jana jako přisluhovatele. 6. A k d yž prošli celý o str o v až k Pafu, nalezli jednoho m u že žid o v ­ ského jm énem Barjesu, jenž b yl čarodějem a nepravým proroc­ kém ; 7. o n b yl u prokonsula Sergia Pavla, m u že rozu m n éh o. T e n to p o v o la v k sobě Barnabáše a Pavla, žádal p oslech n ou ti slo v o B oží. 8. A le Elim as-čaroděj — tak to tiž se překládá jm é­ n o jeho — od p oroval jim , chtěje prokonsula od vrátiti od víry. 9. Šavel, k terýž také Pavel slově, naplněn b y v D u ch em sva­ tý m , pohleděl naň 10. a řekl: »(č lo v ě č e ) p ln ý všeliké lsti a zch ytralosti, synu ďáblův, nepříteli veškeré spravedlnosti, ne­ přestaneš převraceti přím é cesty Páně? 11. A n y n í hle, ruka Páně nad tebou, i budeš slepý nevida slunce až časem svým .« A ihned připadla na n ěh o m rákota a tm a a jda k o lem hledal n ěk oh o, jenž b y h o ved l za ruku. 12. T u p rok on su l uzřev, c a se stalo, uvěřil žasna nad učením Páně.

149

13* O dpluvše od Pafu přišli Pavel a jeho p rů vod ci d o Perge v Pam fylii, Jan však o d lo u čiv se od n ich vrátil se d o Jerusa­ lema. 14. A le on i prošedše (krajinu) od Perge, dostali se do A n ­ tioch ie v Pisidii a všedše do synagogy v den sob otn í posadili se. 15. P o čtení Zákona a P roroků však vzkázali jim představení synagogy: »M uži-bratři, m áte-li nějaké slovo p ovzb u zu jící k li­ du, m lu v te.« 16. A tu Pavel p o v sta v a p o k y n u v ru k ou řekl: »M uži israelští a všichni, kteří se bojíte Boha, poslyšte: 17. Bůh to h o to lidu israelského v y v o lil si o tce naše a p o v ý šil lid, k d y ž jako ci­ zinci ob ývali v zem i egyptské, a v y v ed l je z n í ram enem p o ­ v ýšen ým 18. a p o dobu čtyřiceti rok ů snášel ch ován í jejich na p ou šti 19. a zahubiv sedm km en ů v zem i kananejské, rozd ělil m ezi ně losem zem i jejich, 20. a to asi p o čtyřech stech a pade­ sáti letech; p o to m dal jim soudce až do proroka Samuela. 21. N a to požádali za krále; i dal jim Bůh Saula, syna K isova, m uže z p ok olen í B enjam ínova, a to p o čty řicet roků. 22. A k d y ž h o odstranil, vzb u d il jim D avid a za krále, jem už i svěd ectví vydal řka: »N alezl jsem D avida, syna Jesseova, m u že p od le srdce své­ h o, k terý bude činiti všecku v ů li m ou .« 23. T o jest ten , z jehož p otom stva Bůh p od le zaslíbení svéh o v y v ed l lidu israelskému Spasitele, Ježíše, 24. k d y ž b yl dříve Jan před jeho vystou p en ím hlásal křest p okání všem u lidu israelském u. 25. A k d y ž Jan d ok on ával běh svůj, řekl: »Já nejsem ten , za k o h o m ě m áte, n ýb rž hle, p o m ně přichází ten, jem už nejsem h od en rozvá­ zat! ob u vi na n o h o u .« 26. M uži-bratři, syn ové rodu A braham ova a v y všichni, k te­ ří se bojíte Boha, vám jest posláno slo v o o té spáse; 27. neboť ob yvatelé jerusalemští a náčelníci jejich, nepoznavše h o jakož ani hlasů p rorock ých , které se čítají k aždou sob otu , naplnili je tím , že h o odsoudili, 28. a žádali na P ilátovi, aby b y l odpraven , ačk oliv na něm nenalezli žádné p říčiny k sm rti. 29. A k d yž dokonali všecko, co b y lo o něm psáno, sňali h o se dřeva a p oložili d o hrobu. 30. A le Bůh vzkřísil h o z m rtv ý ch třetíh o dne, 31. a on uka­ zoval se p o m n o h o dní těm , kteří s ním b yli vstoup ili z Galilee do Jerusalema, a kteří n y n í jsou jeho svědky před lidem . 32. I m y zvěstujem e vám o to m zaslíbení, kteréh o se dostalo na­ šim otců m , 33. že B ůh je naplnil na dítkách jejich, na nás, vzkřísiv Ježíše jakož i psáno jest v žalm e druhém : »Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.« 34. Že však h o vzkřísil z m rt­

150

v ý c h , ja k o to h o , je n ž n e m á již n a v ra c e t! se k e p o ru še n í, p o v ě ­ děl ta k to : » D á m v á m D a v id o v y s ta tk y svaté, v ě rn é .« 35. P r o to i n a jin é m m ístě p ra v í: » N ed o p u stíš, ab y tv ů j sv ětec zak u sil (porušení.« 3 6 . N e b o ť D a v id sio u živ za sv éh o v ě k u v ů li B oží, zesn u l a b y l p o c h o v á n k e sv ý m o tc ů m , i zak u sil p o ru š e n í; 37. te n však, jejž B ů h v zk řísil, n ezak u sil p o ru še n í. 38. Z n á m o p r o to b u d iž v ám , m u ž i-b ra tři, že sk rz e n ě h o zv ěstu je se v á m o d p u ště n í h říc h ů , a že o d e všeh o , o d čeh o jste n e m o h li b ý ti o sp rav ed ln ě n i v zá k o n ě M o jžíšo v ě, 39. v n ě m b ý v á o sp ra v e d ln ě n k a ž d ý , k d o v ěří. 40. H le ď te te d y ať n e ­ p řijd e n a vás to , co p o v ě d ě n o je st v P ro ro c íc h : 41. »V iz te , p o h rd a č i, a d iv te se a z h y ň te ; n eb o ť já u d ě lá m d ílo za dnů v a ­ šich, dílo, o n ě m ž n e u v ě říte , b u d e-li je v á m k d o v y p r a v o v a li.« 42. K d yž pak vych ázeli, prosili je, aby jim m lu vili o těch v ěcech (také) sob otu příští. 43. A k d y ž b y lo shrom áždění ro z­ p u štěno, m n o h o židů a zb o žn ý ch proselytů šlo za Pavlem a Barnabášem, a ti prom louvajíce k n im napom ínali je, aby v y ­ trvali v m ilosti B oží. 44. Příští sob otu pak sešlo se tém ěř celé m ěsto p oslech n ou t slo v o B oží. 45. A le židé uzřevše zástupy, naplnili se řevn ivostí a rouhajíce se odpírali to m u , co Pavel m lu vil. 4 6 . T e d y Pavel a Barnabáš řekli n eohroženě: »V ám m ělo se nejprve hlásati slovo B oží; p on ěvad ž však je od m ítáte a sebe za n eh o d n ý p o ­ kládáte živ o ta věčn éh o, hle, obracím e se k poh anů m . 4 7 . N e ­ boť ta k to přikázal nám Pán: » U stan ovil jsem tě za sv ětlo p o ­ hanům , abys b y l ke spáse až do k on čin zem ě.« 48. Slyšíce to pohané radovali se a velebili slo v o Páně; i u v ě­ řili všichni, kteří b yli předzřízeni k živ o tu věčn ém u ; 4 9 . slovo Páně pak roznášelo se p o celé krajině. 50. A le židé popudili (některé) p roselytk y, vznešené i přední měšťany a vzb u d ili p ro­ následování p roti P avlovi a Barnabášiovi; i v yh n ali je ze svých k on čin . 51. O n i ted y vyrazivše p roti n im prach s n o h o u svých , přišli do Ik o n ia . $2. U čed n íci v šak b y li n a p ln ě n i ra d o s tí a D u ­ c h e m svatým . *

P ro z ře te ln o s t B oží v o lila m ísta. A n tio c h ie S yrská se velice h o d ila k to m u , ab y b y la k o lé b ­ k o u křesťanství. B yla d o sti b líz k á Jeru salem u , a b y s n ím stále

151

m oh la trvat v e spojení, ale byla zase i dosti vzdálena od Jeru­ salema, aby žid o v stv í n em ělo šk o d liv ý v liv na ap oštoly a jejich žák y, kteří od tu d se rozcházeli. V A n tioch ii sp lývaly spolu dva živ ly , řecký i židovsk ý. Spolubydlení ob ou m ělo d ob rý v liv na jednotu C írkve a na rychlé u rovnání n ed orozum ění, která časem vznikala m ezi křesťany ze žid o v stv í a křesťany z p oh an ­ ství. A n tioch ie Syrská byla o h ro m n ý m ob ch od ním tržištěm , m ěla v blízkém přístavě Selucii m o žn o st spojení s celý m svě­ tem . T ři b isk up ové antiochijští dali P avlovi a Barnabášovi p ln ou m o c pro m isie m ezi pohany. A n tioch ie u ž nebyla jenom m alou farností, ale v elik ý m při­ činěním Barnabáše a Pavla, stala se diecési. K rom ě Barnabáše a Pavla působili zde jako m ístní biskupové: M anahen, Lucius a Šim on. Že tito tři m ěli biskupskou m oc, je zřejm o z vyp ra­ v ován í svátého Lukáše, p od le n ěh o ž M anahen, Lucius a Šim on vysvětili Pavla a Barnabáše na m isijní biskupy. Barnabáš a Pa­ vel b yli sice p o m o cn ík y apoštolů, Pavel m ěl d o k o n ce p o v o lá n í apoštolské od sam ého Krista Pána, ale b y lo potřebí, aby také C írk ev zevnějším znam ením biskupského svěcení ověřila P av­ lo v o m im ořádné povolán í. Stalo se to tím způsobem , že v den přípravy na svěcení zachovávali svěcenci i světitelé půst, v den svěcení konali Služby B oží, to jest, sloužili Mši svatou, při n í se m odlili a světitelé kladli ruce na Pavla a Barnabáše. T ak se dostalo Barnabášovi i P avlovi p ln osti m oci, m oh li u dělovat v šeck y svátosti, nevyjím aje svěcení k něžstva a biřm ování. M ohli v e spojení s Petrem zakládat, spravovat a b iskupy obsa­ zo v a t n o v é obce křesťanské. Sebezapření v h orlivosti. Pavel až do té to ch víle b yl p odřízen církevním představen n ý m a ničeho nepodnikal bez jejich příkazu n eb o bez jejich svolení. P o osm let trval v té to podřízenosti. N e n í p och yb y, že tato pod řízenost přicházela m u h od n ě za těžk o. Jeho h orli­ v o st tou žila p o největší činnosti. Pro svoji velik o u vzdělanost a učenost, p ro své slavné obrácení na víru, p ro o h n iv o u v ý ­ m lu vn ost b yl od Petra a apoštolů ustan oven za učitele, ale v plné pod řízenosti zvláště Š im onovi, L u ciovi C yrenském u a

152

M a n a h e n o v i v A n tio c h ii. V u čitelsk ém ú řa d ě , v e zn a lo sti Evangelia v y n ik a l P av el n ad e v šeck y u čitele, jsa v y u č e n sam ý m Ježíšem K riste m p o svém o b ráce n í, ja k nap sal v listě k e G alatů m : » O z n a m u ji v ám , b r a tř i, že E v an g eliu m o d e m n e h lásan é n e n í p o d le člověka, n eb o ť jsem h o an i n e p řija l an i se m u n e ­ n au čil o d člověka, n ý b r ž z jev en ím Ježíše K ris ta .« G al. I, n . V y n ik a l n a d e v šeck y p o k ažd é strán ce , a p ře c e zů stal p o k o r ­ n ý m a p o slu šn ý m , jsa si d o b ře v ěd o m , že D u c h sv a tý sám n e j­ lépe u rč í chvíli, k d y n a s to u p í d rá h u sa m o sta tn é h o ap o što lsk é­ h o p ů so b en í. V ů le p ře d s ta v e n ý c h je p ro je v e m V ů le Boží. V p lá n e c h B ožích je k a ž d é věci u rč e n o m ísto a čas. N á m li­ d e m n e z b ý v á n e ž p r o s it P án a B oha, a b y c h o m našli své m ísto a a b y c h o m je našli ve svůj čas, jin ý m i slovy, a b y c h o m se v n i­ čem n e p ro tiv ili V ů li B oží, an i le n iv o stí a n e o c h o to u , an i n ev č a sn o u a n e m ís tn o u h o rliv o stí. V ů le p ře d s ta v e n ý c h b ý v á o b y ­ čejně u k a z o v a te le m času i m ísta, k te ré n á m P ro z ře te ln o s t B oží u rčila. T o h o si ap o što l P avel b y l d o b ře v ěd o m . » M ůj Ježíši, dej m i, a b y c h p o z o rn ě n aslo u ch a l T v é m u hlasu, a b y c h o c h o tn ě p ln il v n u k n u tí D u c h a sv atéh o a n ik d y se jim n e p ro tiv il ani n e o c h o to u , ani p ře d č a sn o u h o rliv o s tí.« S v a tý L u k áš o to m nepíše, ale dá se u s o u d it z k a p ito ly šesté. L ucius, M an a h e n a Š im o n p řijali b isk u p sk é svěcení z ru k o u ap o što lů . P rv n í svěcení ať n a já h n y , n a k n ěze n e b o n a b isk u p y p o ch áz ela všecka z ru k o u a p o š to lů p o d v rc h n o p a s tý řs k ý m d o h le d e m a sch v álen ím sv atéh o P e tra . V p r v n íc h d o b á c h v ě ­ říc í n a v rh o v a li k a n d id á ty p r o já h en stv í, k n ě ž s tv í i b isk u p stv í. A p o što lé n e b o jim i u sta n o v e n í b isk u p o v é je sv ětili a P e tr p o ­ tv rz o v a l. J a k s v a tý P e tr jm é n e m v šech a p o što lů p ro h lá sil p ři u s ta n o v e n í p rv n íc h já h n ů : » . . . p r o to b r a tř i v y h lé d n ě te si ze sebe sedm m u ž ů d o b ré p o v ěsti, p ln ý c h D u c h a sv a té h o a m o u d ­ ro sti, a b y c h o m je u sta n o v ili k to m u ú k o n u . . .« Sk. 6, 3. J e d in ý p ra v ý O b ě tn ík a je d in á p ra v á O běť. N a to m to m ístě m u sím e si p o v š im n o u t s v á to sti svěcení k n ěžstv a . P rv n ím a je d in ý m K n ězem v n ejp ln ějším slova sm ys­ lu je st Ježíš K ristus. S ta ro z á k o n n í k n ě ž í a v elek n ěží b y li p ře d ­ o b ra z y Ježíše K rista. P řinášeli o b ě ti k rv a v é i n e k rv a v é . P án

153

Ježíš b y l v y p ln ě n ím p ře d o b ra z ů . P řin esl B o h u O tc i sam a sebe v O běť. O b ě to v a l se k rv a v ě n a k říž i a u s ta n o v il u sta v ič n o u n e ­ k rv a v o u o b n o v u té to své O b ě ti p ř i p o sled n í V ečeři n a Z elen ý Č tvrtek. O d p o sled n í V ečeře k o n á tu t o n e k rv a v o u O běť P án je žíš p ř i k a ž d é M ši svaté. P ln o st k n ěžsk é m o c i v ap o što lech , v rc h o l a p ra m e n té to m o ci p r o C írk e v v P e tro v i. K zev n ějším u a v id ite ln é m u ú k o n u slo u žen í M še sv até dáv á se z a s tu p o v a t Ježíš K ristu s k n ěze m , sv ý m slu žeb n ík em . V n itř ­ n í ta je m n ý a n e v id ite ln ý ú k o n O b ě to v á n í Sebe sam a k o n á p ři M ši sv até O n sám . A le B o žsk ý Spasitel ch tě l m ít v k n ě ž íc h n e ­ je n o m o b ě tu jíc í k n ěze, ale ta k é u čitele sv ý ch B o žsk ý ch p ra v d a sp ráv ce své C írk v e . V to m sm yslu u d ělil a p o što lů m sv áto st svěcení k n ě ž stv a v p ln é m ro z sa h u : m ěli b ý t n ejv y šším i u čiteli, k n ě ž ím i a p a s tý ři n e b o sp ráv ci C írk v e . P rv n ím a n e o m y ln ý m u čitelem , p rv n ím a nejv y šším k n ěze m , p r v n ím a n ejv y šším p as­ tý ře m m e zi a p o što ly a n a d celo u C írk v í b y l o d P á n a Ježíše u sta n o v e n P e tr. K v rc h o lu k n ěžsk é m o c i v P e tro v i se jd e p o stu p n íc h . K to m u to n ejv y šším u ú řa d u v e d o u stu p n ě , k te ré sv áto st svěcení k n ě ž stv a je d n a k p řed ch á zejí, je d n a k n ásledují. P ře d svěcením n a k n ě z e u d ělu je se p o s tu p n ě č tv e ro n ižších svěcení a svěcení n a p o d já h e n stv í a n a jáh en stv í. P lnější m o c n e ž m á k n ě z se u d ělu je svěcením n a b isk u p a. P ře d n í b isk u p o v é C ír ­ k v e, z v a n í k ard in á lo v é , v o lí ze sebe papeže. T e n , k d o se stal b isk u p e m n e b o p ap ežem , m u sil p r o jít všem i u v e d e n ý m i stu p n i. S edm s tu p ín k ů k p o v o lá n í k n ěžsk ém u . K d o p o z n á v á , že h o B ů h v o lá k e své službě, v s tu p u je p o o sm i le tech stu d ia n a s tře d n í škole d o k n ě ž sk é h o sem ináře. B iskup p řijím á k a n d id á ta d u c h o v n íh o sta v u z v lá štn ím o b řa ­ dem : p řistřiž in a m i, la tin sk y to n s u ro u . B iskup p řis třih n e b o h o ­ slove! v lasy se slovy : » P án je m ů j d ěd ič n ý p o d íl a k alich ; ty s te n , jen ž ú d ěl m ů j zach o v áv áš.« Ž alm 15, 5. T ím se p řip o m ín á k a n d id á tu sta v u k n ěžsk éh o , že se o d řík á v ešk eré sv ětsk é m a r­ n iv o sti. O d té to ch v íle m á, k d o to n s u ru p řijal, n a te m e n i h la v y

154

vlasy v y h o le n é. P o zd ěji d o stáv ají b o h o slo v ci č tv e ro n ižších svěcení, k te rá p o c h á z e jí v šecka z p r v n íc h d o b k řesťan sk ý ch : O stia riá t (m ěli n a sta ro sti d v e ře ch rá m o v é , p o z d ě ji z v o n y , b o ­ h o slu ž e b n é k n ih y ), L e k to r á t (čítáv ali p ři b o h o slu ž b á c h n ě k te rá m ísta z P ísm a sv átéh o ), E x o rc istá t (d o stáv ali m o c v y m íta ti zlé d u c h y p ř i po sed lo sti), A k o ly tá t (m ěli ú k o l ro z sv ě c o v a ti svíce, a p řis lu h o v a t p ř i M ši svaté). V p o d já h e n stv í a já h e n stv í d o ž iv o tn í z á v a zk y , o d k te rý c h u ž n elze z p ro s tit. R o v n ě ž z p r v n íc h dobi ap o što lsk ý c h p o c h á z í svěcení n a p o d ­ já h e n stv í a n a já h en stv í. O b o jí se p o č ítá k v y šším svěcením . J s o u to p o sled n í d v a s tu p n ě p ře d svěcením n a kn ěze. K d o je vysv ěcen n a p o d já h n a , zav azu je se p o celý ž iv o t, že s e trv á d o s m rti v d u c h o v n ím stav u , že se b u d e d en n ě m o d liti k n ě ž s k é h o d in k y , že n e v s to u p í d o sta v u m a n želsk éh o a se trv á v e s v o b o d n é m sta v u až d o sm rti. P o d já h e n m ů ž e p ř i M ši sv até čisti ep išto lu , m ů ž e p řip ra v o v a ti k alich k e M ši svaté. K d o je v y sv ěcen n a já h n a m ů ž e p ř i S lu žb ách B o žích číst E v an g eliu m , m ů ž e k ř ít, k á z a t, u d ě lo v a t sv. p řijím á n í. P o d o b n ě se k o n á v a lo svěcení k n ě ž stv a i v p r v n íc h d o b ách křesťanských. S tře d e m a p o d s ta tn o u částí sv á to sti svěcení k n ě ž s tv a je v la st­ n í svěcení n a k n ěze. B iskup u d ělu je já h n ů m m o c k n ě ž sk o u p o s tu p n ě p ř i M ši sv até: k la d e k a ž d é m u m lč k y o b ě ru c e n a h la v u , p o b isk u p o v i čin í ta k i d ru z í p ř íto m n í k n ěží. P o to m d rž í b isk u p i o s ta tn í k n ě ž í p ra v o u r u k u n a d svěcenci, p ř i čem ž se b isk u p m o d lí, ab y jim B ů h u d ělil p o tř e b n ý c h m ilo stí. Š to lu d o p o su d n a p ra v é m b o k u sp o jen o u d áv á b isk u p svěcenci k ř í­ žem p řes p rsa a řík á slova: » P řijm iž jh o P án ě; jh o je h o zajisté jest sladké a b řím ě je h o le h k é .« O b lé k á k a ž d é m u k asu li (o rn á t), k te r o u svěcenci d o su d d rželi n a ru ce, ale ta k že je n o m h o řejší část je spuštěna. S p o d n í část z ů sta n e z a tím p o o d h r n u ta n a z n a ­ m e n í, že n eb y la ještě všecka m o c k n ěžsk á u d ělen a. B isk u p m a ­ že sv a tý m olejem k ř tě n c ů u k a z o v á č e k a palec n a o b o u ru k o u a n a d lan ích , neb o ť tě m ito p rs ty b ere k n ě z p ř i M ši sv até T ě lo P áně. M azán í sv a tý m olejem zn am en á, že ru ce k n ě z o v y m a jí m o c ž e h n a t a sv ětit. P o to m d áv á b isk u p sv ěcen ců m k alich

155

s v ín e m a p a te n u s h o stií, aby1se jic h d o tk li a řík á : » P řijm i m o c p řin á š e t O běť B o h u a slo u žiti M ši sv ato u , ja k za živé, ta k za z e m ře lé .« M oci té to u žív ají n o v o k n ě ž í ih n e d a sp o lečn ě s bis­ k u p e m p ro m ě ň u jí chléb a v ín o v T ě lo a K re v P án ě a řík a jí v šech n y m o d litb y až d o k o n c e M še svaté. D o stá v a jí o d b isk u p a v e sv atém p řijím á n í sv. H o s tii k to m u ú čelu o d b isk u p a p r o ­ m ě n ěn o u . N a k o n e c sto jíce m o d lí se V ě řím v B oha, n ačež bis­ k u p k lad e k a ž d é m u zvlášť r u k u n a h la v u a řík á : »P řijm i D u ­ ch a svátého! K te rý m o d p u stíš h říc h y , o d p o u ště jí se jim a k te ­ rý m zadržíš, z a d rž e n y jsou.« P o svěcení p řis tu p u jí n o v o sv ěcenci jed en p o d ru h é m k b isk u p o v i a slib u jí m u ú c tu a p o slu š­ n o st. Svělcení n a b isk u p a je d o p lň k e m k svěcení k n ě ž stv a . V p rv n íc h d o b á c h v o lilo si b isk u p a d u c h o v e n s tv o a o b y ­ v a te lé diecése. S ousední b isk u p o v é u d ělo v ali b isk u p sk é svěcení, k d y ž p a p e ž v o lb u p o tv rd il. P ři svěcení n a b isk u p a b ý v á sv ětitel a d v a b isk u p o v é. N e j­ p rv e se č te p o tv rz e n í p ap ežsk é. Svěcenec slibuje, že zac h o v á v ž d y v ě rn o s t p ap eži a je h o n á stu p c ů m . O sv ě d ču je svoji p ra v o v ě rn o s t. P a k sv ětitel slouží M ši sv a to u u h la v n íh o o ltá ře , svě­ cenec u o ltá ře b o č n íh o sp o lu s asistujícím i b isk u p y . P o části M še sVaté, k te rá se jm e n u je »graduale« v z k lá d a jí sv ětitel i o s ta tn í b isk u p o v é ru c e n a svěcence se slo v y : » P řijm i D u c h a s v á té h o .« T o jest p o d s ta tn ý o b řa d svěcení n a b isk u p a. Jím n a ­ b y l svěcenec p o sv ěcen í a stal se b isk u p em . D o stá v á p o m a z á n í sv a tý m k řiž m e m n a h la v u . P a k p řijím á o d z n a k y b isk u p sk éh o ú řa d u : b e rlu , o d z n a k p a stý řsk é m o ci, p rs te n , o d z n a k n ejtěs­ n ějšího sp o jen í s C írk v í, c h o tí Ježíše K rista, m itr u n a h la v u , o d z n a k u čite lsk é h o ú řa d u . P ře d svěcením svěcenec i sv ě tite l^ za c h o v á v a jí p ů st. Z a n o v ě v y sv ěcen ý m i m isijn ím i b isk u p y P av lem a B arnabášem .. A n tio c h ijsk á diecése p ro p u s tila P av la a B arnabáše v ro c e 45. p o K ris tu P án u . P rv n í m isijn í a ap o što lsk á cesta sv átéh o P avla trv a la až d o r o k u 49. S v atý L u k áš píše o z a č á tk u cesty : »A o n i jsouce v y slán i o d D u c h a sv átéh o , odešli d o Seleucie a o d tu d p la v ili se n a C y p ­ rus. A přišedše d o S alam iny, k ázali slo v o B oží v sy n a g o g á c h

156

ž id o v sk ý c h . . .« Seleucie b y la p řís ta v e m p r o A n tio c h ii. O s tro v C y p r b y l d o m o v e m B arn ab ášo v ý m . V m ěstě Salam is n e jp rv e k áza li žid ů m . T a k čin il a p o što l P av el p o k a ž d é , k a m přišel. O d ž id ů o b race l se k p o h a n ů m . P ro šli celý o s tro v o d v ý c h o d u n a z á p a d v délce 150 k m . Jesliže n av štív ili v šech te h d e jšíc h p a tn á c t m ě st a jestliže v k a ž d é m je n je d n o u k ázali, trv a la je ­ jic h m isijn í cesta n ejm én ě č ty ři m ěsíce. P o sta ré řím sk é silnici došli k o n e č n ě d o m ě sta P a p h u n a zá p a d n ím p o b ře ž í o stro v a . M ě sto b y lo o trá v e n o n e m ra v n o u m o d lo slu ž b o u fén ic k é b o h y ­ n ě A sta rty . D ělilo se n a S ta rý a N o v ý P ap hu s. V z d ě la n ý a šle c h e tn ý Ř ím a n v p o u te c h čern é m agie. V N o v é m P a p h u m ěl sídlo řím sk ý m ísto d rž ite l Sergius P a u ­ lus. B yl řím sk ý m šlech ticem . P o d le dějepisce P lin ia v y n ik a l v e ­ lik ý m v z d ě lá n ím a u šlech tilo u to u h o u p o p ra v d ě . O b k lo p il se filo so fy , u m ělci a b ásn ík y . M ezi tě m ito z v lá štn í m ísto p r o sv o ­ je ta je m n é u m ě n í zau jím a l n ě ja k ý B arjesu. B yl to asi h y p n o tisér, sp iritista, h ad ač b u d o u c n o s ti, v y k la d a č sn ů a p o z o ro v a te l h v ězd . J e h o u m ě n í o m á m ilo i Sergia P aula. P r o ti to m u to d r u ­ h u v ý c h o d n íc h p o v ě r píše sv a tý P av el v listě K o lo ssk ý m . Z d ra v ý ro z u m p o m á h á ro z b ít p o u ta p o h a n s k ý c h p o v ě r. K ázán í o b o u m isio n á řů stalo se p ře d m ě te m h o v o r ů v m ěs­ tě. V ě d y c h tiv ý Sergius p o z v a l si o b a m u ž e d o paláce. K řes­ ťan stv í se o te v ře ly d v e ře d o m u řím sk é h o šlech tice a v y n ik a ­ jíc íh o řím sk é h o ú ře d n ík a . P av el d o v o lá v al se ro z u m u . P ře d ro z u m e m n e o b sto jí p o h a n sk é b áje o b o z íc h a b o h y n íc h . A p ře c e člo v ěk p o tře b u je m ít v ě d o m o stí i o B o h u . B ů h m lu v il k lid em v e zjev en ém n áb o že n stv í. F ilo so fo v é u z n á v a li slabost a n e sc h o p n o st lid sk éh o ro z u m u a p o tře b u , ab y B ů h sám p ř i­ šel a p ro m lu v il. P řišel Ježíš K ristu s, S y n B oží, ja k b y l p ř e d ­ p o v ě d ě n , učil, trp ě l, u m ře l, a v stal z m r tv ý c h . A p o što l p ro h lá sil se za sv ěd k a Z m rtv ý c h v s ta lé h o . V id ěl H o v e slávě z m rtv ý c h v s tá n í p ře d b ra n a m i D am ašk u . B yl p o slán a n y n í s to ­ jí p ře d S ergiem ja k o ap o što l U k řiž o v a n é h o , ale i Z m r tv ý c h ­ v stalého. Z e všech p o h a n s k ý c h p o v ě r b y la a jest n ejn eb ezp ečn ější, p r o to ­ že nejlák av ější m agie-spiritism us. B arjesu p o slo u ch al. P o P av lo v i u d ělil m u Sergius P au lu s slo­ v o . Z ačal se v e m lo u v a t s ta k o v o u z c h y tra lo s tí a ď áb elsk o u lstí,

157

že P avel viděl, že zde n e p o m ů ž e n ež p řím é z a sá h n u tí r u k y B o­ ží. S talo se, a te n , k te r ý o slep o v al d ru h é , sám oslepl, ab y Sergius P au lu s i o s ta tn í p ř íto m n í p ro h lé d li z k la m ů lá k a v ý c h p o v ě r. A p o što l P avel ta k u k áza l, že k řesťan stv í n e m á s rů z n ý m i m a ­ giem i V ý c h o d u a Z á p a d u n ič eh o sp olečného. T u p ro k o n s u l u z ře v , co se stalo, u v ě řil žasn a n a d u č e n ím P áně. O d té to u d á lo sti začín á n a z ý v a ti sv a tý L u k áš ap o što la Pavlem . P o tě šite ln ý p r v n í úsp ěch P a v lů v n a p o č á tk u o b ro v sk é m isijn í čin n o sti. A p o što l h eb rejsk é jm é n o o p o u š tí a v o lí jm é n o řím sk é , k te ­ ré m u p a třilo u ž d řív e, p o n ě v a d ž m ěl p o o tc i řím sk é občan^ ství. T ím více m u p a tř í n y n í, k d y ž b éře n a sebe ú k o l o d D u ­ c h a sv átéh o s tá ti se a p o što lem p r o celo u říši řím sk o u . P o d tím ­ t o jm é n e m p o z n á ap o što la Ježíše K rista celá o h ro m n á říše řím sk á o d n ejzazšíh o V ý c h o d u až d o n ejzazšíh o Z áp a d u . P a u ­ lus zn a m e n á česky »m alý« n e b o » sk ro v n ý « . A u k á ž e se, » m a lý člo v ěk Boží« je m o cn ější n e ž v elik á říše to h o to světa. N a to m to p o li b u d e p ra c o v a t B arnabáš. P avel o d p lu l z C y p ru , ab y se ta m u ž n e v rá til. V r á tí se sem je h o sp o lečn ík , ab y d o k o n a l a u p ev n il, co P av el začal. A le n a ­ p ře d ještě k ázali sp o lu M alé Asii. J e n o m jejich p řislu h o v a te l J a n , jin a k z v a n ý M arek , je o p u stil a v rá til se d o Jeru salem a. P o p la v b ě n a m o ři p lav b a p o řece. P o m o ři d o stal se P av el a B arn ab áš d o A tta lie p ř i ú s tí K e s tru v P am filii n a již n ím p o b ře ž í K estru . O d tu d p o řece p řib y li d o Perge. P ře c h o d h o ra m i d o jiné A n tio c h ie. Z P erg e o ba sm ělí ap o što lé n a m ířili si d o A n tio c h ie v Pisidii, P řes ro k le , ře k y b ez m o stů , p o ú z k ý c h cestách, h o rs k ý m i k r a ­ ji, o h ro ž e n ý m i lupiči, d o razili p o šestid en n í n a m a h a v é p o u ti k cíli.

158

Ih n e d d o práce. V ž id o v sk é č tv r ti vešli d o sy n ag o g y a b y li v y z v á n i, ab y p r o ­ m lu v ili. P av el p o d le v z o r u Š těp á n o v a začal slav n ý m i d ějin a­ m i n á ro d a A b ra h a m o v a p o v y jití z E g y p ta. »B ůh si v y v o li l. . . p o v ý š il. . . a v ed l o tc e naše.« T ě m i slo v y m ín il v elik é r o z ­ m n o ž e n í n á ro d a israelského a v elik é z á z ra k y , k te ré se v to m to n á ro d ě staly. P o d le ře c k é h o te x tu p ra v il sv a tý P av el, že je B ů h n o sil ja k o ž iv ite l n a ru k o u . V zem i zaslíbené žilo sed m p o h a n ­ sk ý c h n á ro d ů , k te ré p r o svoji u k r u tn o s t a n e m ra v n o s t zaslo u ­ ž ily si, ab y b y ly z a h u b e n y : K an an ejští, H e te jští, G erg eseo v é, A m o rh e jští, H e v e jští, F erseo v é a Jebusejští. P ro to ž e v tě c h to k ra jin á c h m ěli p a m á tk u J a n a K řtite le v e v elik é ú ctě. P avel v z p o m ín á k ra tin c e n e jv ý zn ačn ějších d o b d ějin n á ro d a žid o v sk éh o . V z p o m ín á k rá le D a v id a, k te r ý b y l m u ž e m p o d le S rd ce B ožího. » T o je st te n , z je h o ž p o to m s tv a B ů h p o d le za­ slíbení svého v y v e d l lid u israelsk ém u Spasitele, Ježíše.« J a n K řtite l b y l sv ěd k em p r o Ježíše K rista: »Já n ejsem te n , za k o h o m ě m á te , n ý b rž hle, p o m n ě p řic h á z í te n , je m u ž n ejsem h o d e n ro z v á z a ti o b u v i n a n o h o u .« A to h o to Ježíše Je ru salem o d ­ soudil n a s m rt n a d řev ě k říže . S k říž e H o p o lo ž ili d o h ro b u . »A le B ů h v z k řísil H o z m r tv ý c h tř e tíh o d n e a O n se u k a z o ­ val p o m n o h o d n í tě m , k te ř í s N ím b y li v sto u p ili z G alileje d o Jeru salem a a k te ř í jso u n y n í je h o sv ě d k y p ř e d lid e m .« V z p o m ín á žalm ů , v n ic h ž B ů h o zn ač u je V y k u p ite le z ro d u D a v id o v a za S yna svého, a v n ic h ž D a v id p ře d p o v íd á z m rtv ý c h v s tá n í P án ě slo v y : » N ed o p u stíš, ab y tv ů j sv ětec za­ kusil, p o ru š e n í.« Ž alm 15, 10. A sk rze to h o t o Ježíše K rista zv ěstu je se v á m o d p u š tě n í h říc h ů . P av lo v o E van g eliu m . »S krze N ě h o zv ěstu je se v á m o d p u ště n í h říc h ů a že o d e vše­ h o , o d čeho jste n e m o h li b ý ti o sp rav ed ln ě n i v z á k o n ě M o jž í­ šově, v N ě m b ý v á o sp rav ed ln ě n k a ž d ý , k d o v ěří.« T ě m ito slovy u v á d í p o n e jp rv svoji n a u k u o o sp rav ed ln ěn í. N e n í v n i­ k o m o sp rav ed ln ě n í n e ž v Ježíši K ristu . M o jžíšů v Z á k o n ospra-' v ed ln ěn í člo v ěk u d á ti n em ů že. H ř íc h y n e m o h o u b ý t o d p u š­

159

tě n y jin a k , n e ž p r o záslu h y Ježíše K rista. S ta ro z á k o n n í o b řa d y , o b ě ti, o b říz k a , o d p u š tě n í h ř íc h ů z je d n a t n e m o h ly . P r o to n e ­ sm í ti, k te ř í se o b race jí k e K ristu , lp ě ti n a tě c h to věcech, ja k o ­ b y b y ly k e spáse p o tře b n é . Ja k o te n k rá te , ta k i n y n í. A p o što l P avel, a b y d o d al d ů ra z u sv ý m slo v ů m , d o v o lá v á se v p ře d o b ra z n é m sm yslu slov p r o r o k a H a b a k u k a p o d le ře c ­ k é h o te x tu S ta ré h o Z á k o n a : »V izte, p o h rd a č i, a d iv te se a z h y ň te ; neb o ť já u d ělám dílo za d n ů vašich, dílo, o n ě m ž n e ­ u v ě říte , b u d e -li v á m je k d o v y p ra v o v a ti.« T e h d y tím d ílem B ožím b y lo o d v ed en í ž id ů d o z ajetí b a b y lo n sk é h o , n y n í tím d íle m b u d e ta k o v é z a v rž e n í n á ro d a ž id o v sk éh a o d B oha, že b y se to m o h lo z d á t n e u v ě řite ln ý m . P o d o b n o jest k rá lo v s tv í n ebeské k v asu . . . P ro stý m i, ale p řesv ěd čiv ý m i slo v y získal P av el m n o h é p r o v íru v Ježíše K rista. M n o h o ž id ů a z b o ž n ý c h p ro s e ly tů šlo za P av lem . P říš tíh o d n e p řišlo za P av lem celé m ěsto . Ž id ů se z m o cn ila z áv ist a řev n iv o st. P av el jsa o h n iv é p o v a h y p ro h lá sil ž id ů m n e o h ro ž e n ě : » . . . p o n ě v a d ž sebe za n e h o d n ý p o k lá d á te ž iv o ta v ě čn é h o , hle, o b racím e se k p o h a n ů m .« V ě říc í se ra d o ­ v a li z m o c n é h o slova P av lo v a. Ž idé se h o ršili. V y v o lali p r o ­ n ásled o v á n í křesťan ů . A v y h n a li o b a a p o što ly B arnabáše i P a v ­ la. K řesťané b y li p ln i ra d o sti D u c h a sv atéh o . A p o što lé odešli d o jin é h o m ě sta jm é n e m Ik o n iu m . P o m a lu , ale jistě. C o se zd álo n e m o ž n ý m , stáv alo se s k u tk e m . Ž idé m é n ě a p o h a n é v íce p řijím a li u čen í Ježíše K rista, p řijím a li i v elik é zá­ v a z k y v ír y p řese v šeck y n esm írn é p ře k á ž k y v n itř n í i vnější. N e jv ě tší o d p o r. V n itř n í p ře k á ž k y b y ly v lid ech sam ý ch . P o h a n s tv í to n u lo v n e m ra v n o sti, v pýše, v ro z k o šn ic tv í. V íra k řesťan sk á žádala n esm lo u v av ě p řísn é z a c h o v áv án í B o žích i c írk e v n íc h p řik á z á ­ 160

ní. P řik azo v a la: p o k o ru , č isto tu , sebezapírání. O b rá c e n í z p o ­ h a n s tv í n a k řesťan stv í b y lo p o u h ý m silám lid sk ý m n em o žn é. A le tu u k azo v a la se d en n ě M o c a Síla D u c h a sv átéh o . Z v lk ů stáv ali se b erán ci. Z p o h a n ů stávali se křesťané, k te ř í n e je n o m se snažili v íru svoji co n ejlép e z a c h o v á v a t, ale ta k é b y li o c h o t­ n i k a ž d o u ch v íli u m ř ít p ro n i s m rtí m u č e d n ic k o u . V še ck o zm o b iliso v án o . Z evnější p ře k á ž k y b y ly ro v n ě ž m n o h é a tě žk é. P o h a n s k ý stá t b y l sro stlý s p o h a n s k ý m m n o h o b o ž stv ím . K řesťan stv í b o ­ ju jíc p r o ti p o h a n s k ý m p o v ě rá m b y lo p o v a ž o v á n o za n e p řá te le stá tu . P o h a n ští k n ěží, spisovatelé, um ělci, řem eslníci, p o h a n ­ ské v ě š tírn y v y cítili b r z y v k řesťan stv í ú h la v n íh o n e p říte le a snažili se v šem o žn ý m i p o m lu v a m i k řesťan stv í z o h y z d iti a i zo šk liv iti. P e k lo v to m to ro zv íjejícím se b o ji n ab íd lo v šecku svoji p o m o c . H la v n ě n a ev ro p sk é p ev n in ě n astal n e s m írn ý b o j, k te r ý b y l v ed en n a stra n ě p o h a n sk é všem i n e v y b íra n ý m i p r o ­ s tře d k y násilí a lži, n a d ru h é stra n ě v y trv a lo u trp ě liv o s tí a stálostí, m o d litb o u a d ů v ě ro u v n e p ře m o ž ite ln o u M o c D u c h a svátého. S v a tý P e tře a P avle, sv atí ap o što lé, sv atí v y z n a v a č i a m u č ed n íci, o ro d u jte za nás! V šecka násilí u trp ě la k o n e č n ě p o rá ž k y , síla m eče b y la z k r o ­ cena silou k říže , tm a p o h a n s k ý c h p o v ě r m usila u s to u p iti sv ětlu v íry , o h ro m n á m o c lži selhala n a k o n e c v b o ji p r o ti P ra v d ě D u c h a svátého. P rv n í fáze to h o to b o je trv a la 300 let. Z ačala a ro z v in u la se n a stra n ě C írk v e Ježíše K rista p o d v e d e n ím k n í­ ž a t ap o što lsk ý c h P e tra a P avla, n a d ru h é stra n ě p o d v e d e n ím ž id o v stv a a h la v n ě p o d v ed en ím p o h a n sk ý c h císařů řím sk ý c h . P rv n í fáze b o je m ezi C írk v í Ježíše K rista a m ezi b ra n a m i p e ­ k e ln ý m i skončila za 300 let. A le tím b o j n esk o n čil. V n o v ý c h a n o v ý c h fázích p o k ra č o v a l i v dalších sto le tíc h , k d y p o z v e ­ d aly h la v u ja k o p ek eln é n e s tv ů ry n ejrů z n ější b lu d y . B oj te n to tr v á i n y n í. A b u d e tr v a t d o k o n c e světa. N e p ř íte l d áv á si jin á a jin á jm én a, ale to nás n eo k lam e. Je to jed en a te n tý ž s ta rý h a d z ráje, k te rý p o p á d u s n eb e se ještě n ev zd al. Svíjí se na zem i a snaží se sra z it d o p ro p a s ti v šecky, k te ř í se n e d rž í p ev n ě Ježíše K rista a Je h o C írk v e .

161

P A V E L K Á Z E V I K O N IU , V L Y S T Ř E A V D E R B E . V R A C Í SE D O A N T I O C H I E SY R SK É. V Ikoniu — Obyvatelé se rozdělili na dvě strany — Stoupenci Židů chtěli apoštoly kamenovat — Pavel a Barnabáš odešli do Lystry a Derbe — Pavel uzdravil chromého — Pohané je považovali za bohy — Židé z Ikonia a z Antiochie přišli popudit lid proti apoštolům — Pavel kamenován a zraněn — V Derbe získali mnoho učedníků — Návrat přes Ikonium, Antiochii k moři — Vysvěcení kněží — Po moři vrátili se do Antiochie Syrské. Sk. 14, 1—23.

14, i . V Ikoniu; vešli p o d o b n ě d o sy n ag o g y ž id o v sk é a ta k m lu v ili, že u v ě řilo v elik é m n o ž stv í ž id ů i p o h a n ů , z. A le židé, k te ří zů stali v n ev ěře , p o b o u řili a ro zez lili m y sli p o h a n ů p r o ti b ra třím . 3. I p o b y li ta m sice d lo u h ý čas m lu v íce n e o h ro ž e n ě s d ů v ě ro u v P án a, k te r ý o sv ěd čo v al slo v o m ilo sti své z á z ra k y a d iv y , jež čin il sk rze ru c e jejich ; 4. ale o b y v a te ls tv o m ě sta se ro z ště p ilo ; je d n i b y li p ř i žid ech , d ru z í p ř i ap o što lech . 5. K d y ž v šak p o h a n é a žid é se sv ý m i n áč e ln ík y se sh lu k li, ab y je z tý ra li a u k a m e n o v a li, 6. o n i seznavše to , u te k li d o m ě st ly k a o n sk ý c h , d o L y s try a d o D e rb e i d o (celého) o k o lí, a k ázali ta m e v a n ­ gelium . 7. I sedával v L y stře jed en m u ž n e m o c n ý n a n o h y , c h ro m ý ze ž iv o ta m a tk y své, je n ž n ik d y n ech o d il. 8. T e n p o ­ slo u ch al P avla, a o n p o h le d ě v n a ň a u z ře v , že m á v íru , a b y b y l u z d ra v e n , 9. ře k l hlasem v e lik ý m : »P o sta v se n a n o h y své p ř í­ m ě. « I v y sk o čil a ch o d il. 10. A tu z á stu p o v é u zřev še, co P av el u čin il, p o z d v ih li h lasu sv éh o a p ra v ili ly k a o n sk y : » B o h o v é p ř i­ p o d o b n ili se k lid em a sesto u p ili k n ám .« 11. I n azv a li B arn a­ báše J u p ite re m , P av la p a k M e rk u re m , n eb o ť o n b y l m lu v čím . 12. A n o k n ě z J u p ite ra p ře d m ě stsk é h o p řiv e d l b ý k y s v ěn ci k e b rá n ě a c h tě l s lid e m o b ě to v a ti. 13. K d y ž to uslyšeli ap o što lé, B arnabáš a P avel, r o z tr h li ro u c h a svá a v y b ě h li m e zi zá stu p y k řičíce 14. a volajíce: »M uži, co to činíte? I m y jsm e lid é p o d ­ ro b e n í u trp e n ím ja k o v y , a k ážem e v á m ev an g eliu m , ab y ste se o b rá tili o d tě c h to (b o h ů ) n ic o tn ý c h k B o h u ž iv ém u , k te rý u čin il n eb e i zem i a m o ře i všecko, co jest v n ic h , 15. k te r ý za p řed ešlý c h v ě k ů n ech á v al v šeck y n á ro d y c h o d iti p o cestách 162

Nejsme bohové, jsme lidé sm rtelní jako vy . . . Sk. 14, 14. Str. 162.

jejich, 16. ač p ře c e n en ec h al sebe n eo sv ěd čen a čin ě d o b ré , s n e ­ b e v á m dávaje deště a časy ú ro d n é a n a p lň u je srd ce vaše p o k r ­ m e m a ra d o s tí.« 17. A k d y ž to m lu v ili, (jen) stěží za d rž e li zá­ s tu p y , ab y jim n eo b ě to v a ly . 18. A le p řišli ta m žid é z A n tio ­ ch ie a Ik o n ia , a p ře m lu v iv še z á stu p y , k a m e n o v a li P av la a v y ­ v lek li h o v e n z m ěsta, m yslíce, že zem řel. 19. K d y ž v ša k u č e d ­ n íc i h o o b sto u p ili, v sta v vešel d o m ěsta a d ru h é h o d n e odešel s B arnabášem d o D erb e. 2 0 .1 k ázali ev an g eliu m to m u m ě stu a získavše m n o h o u č e d ­ n ík ů , n a v rá tili se d o L y s try a d o Ik o n ia a d o A n tio c h ie ; 21. p o tv rz o v a li m ysli u č e d n ík ů , n a p o m ín a li je, ab y setrv ali v e v í­ ře, a (je p o u č o v a li), že sk rze m n o h á so u žen í m u sím e v c h á z e ti d o k rá lo v s tv í B o žíh o . 22. K d y ž p a k jim p o c írk v íc h (v zk lá 163

d á n ím ru k o u ) zříd ili starší, p o m o d liv še se a se p o stiv še, p o ru č ili je P á n u , v n ě h o ž b y li u v ěřili. 23. A pro šed še Pisidii p řišli d© P am fy lie. 24. P ro m lu v iv še v P erg e slovo P án ě, o d eb rali se d o A tta lie. 25. O d tu d o d p lu li d o A n tio c h ie , o d k u d ž b y li p o ru č e n i m ilo sti B oží k dílu, k te ré v y k o n ali. 2 6. K d y ž ta m p řišli, s h ro ­ m ážd ili c írk e v a v y p ra v o v a li, ja k v elik é v ěci B ů h u čin il sk rze ně, a že o te v ře l p o h a n ů m d v e ře v íry . 2 7 . 1 p o b y li tu s u č e d n ík y čas n e k rá tk ý . *

P o p ě tid e n n í cestě. Z em ě, d o k te ré vešli ap o što lé z A n tio c h ie pisidské se jm en u je G alatie v širším sm yslu. V y razili p r a c h z o b u v i své n a m ěsto , z n ě h o ž b y li v y h á n ě n i, ja k jim p o ru č il K ristu s P án . V Ik o n iu zů stali ap o što lé p o celý ro k . M n o h o p o h a n ů i ž id ů u v ě řilo je­ jic h slovům . S v atý L u k áš n a z ý v á p o h a n y »R ek y ,« p o n ě v a d ž tito b y li z p o h a n ů nejznám ější. V zácn á k o řist. M ezi p rv n ím i, k te ří se v Ik o n iu k e K ris tu o b rá tili, b y la T e k la , v zd ělan á d ív k a ze vzn ešen é ro d in y . S tala se světicí. Sva­ t ý E pifanius, b isk u p S alam inský a sv a tý A m b ro ž , b isk u p m i­ lán sk ý p o d áv ají n á m ž iv o to p is té to v y n ik a jíc í světice: N e ž P a­ vel p řišel d o Ik o n ia, b y la T e k la zasn o u b en a je d n o m u z p ře d á ­ k ů m ěsta. K d y ž vyslechla k á z á n í ap o što lo v a, z a to u ž ila zasvěti t i svůj ž iv o t jen K ris tu v u sta v ič n é m p a n e n stv í. O d sv ý ch p říb u z n ý c h v y trp ě la p r o to o p ra v d o v é m u č e d n ic tv í. S v atý Ř e ­ h o ř N y ssk ý o n í napsal: » U m rtv ila v sobě celéh o člo v ěk a v n ějšíh o a udusila v šeck y tělesné m y šle n k y i ž ád o sti svoje. U tlu m ila sv o u m lad o st i tě lesn o u sličn o st a v šeck y n á stro je sm yslů, a je n slovo B oží žilo v ní, a ta k to u m ře l jí sv ět a ona. sam a u m ře la s v ě tu .« »K d y ž vás b u d o u p ro n á sle d o v a ti v m ěstě to m to , u te c te d o jin é h o .« M at. 10, 23. Ik o n iu m se ro zd ělilo . Je d n i u v ěřili, d ru z í a m ezi n im i b y lo

164

m n o h o žid ů , zů stali v n ev ěře. T ito p o b u řo v a li h n e d s p o č á tk u p r o ti P avlovi. Ř íz e n ím B o žím se zlo b a žid o v sk á tlu m ila d o té m íry , že ap o što lé m o h li p o celý ro k v m ěstě p ů s o b it slo v em m ilo sti D u c h a svátéh o . K o n ečn ě se n e p řá te lé a p o što lů d o h o d ­ li, že za k a ž d o u cen u u čin í k o n e c jejich p ů so b en í. M ěli b ý t b i­ č o v án i a p o to m k a m e n o v á n i. Z avčas z p ra v e n i odešli P av el a B arnabáš z Ik o n ia do c h u d ý c h k ra jů v n itř n í L y k ao n ie, m ezi ta m ější p ro s té a ch u d é o b y v a te lstv o , k d e n e b y lo žid ů . P o h a n sk á p ro s to d u c h o s t se sv atém u P av lu n ev y p latila. M ěsta L y s tra a D e rb e n em ěla ž id o v sk ý c h synagog. N e jp rv e vešli d o L y stry . O b y v a te lstv o tam ější m ě lo p ln o p o v ě stí, ja k b o h o v é p řic h á z e jí v p ře s tro je n í m ezi lidi. V tě c h to p o v ě ste c h zračila se u p řím n á to u h a p o h a n ů ly k a o n sk ý c h , a b y sk u te č n ě se ta k stalo. P o d v liv em tě c h to p o v ě stí došlo k n e d o ro z u m ě n í m ezi L y s třa n y a o b ěm a ap o što ly . M ezi p o z o rn ý m i p o slu ch ači b y l ta k é c h ro m ý . C elý ž iv o t n ešťastn ík a b y l to u to n e m o c í n ev ý slo v n ě s m u tn ý . P ři k á z á n í sv átéh o P av la zasv itla m u naděje. Slyšel Oi záz racíc h Ježíše K ris­ ta. P ln v ír y a d ů v ě ry hled ěl n a sv átéh o P avla a je h o z r a k v y ­ z ařo v a l ta k o v o u to u h u , že ap o što l n eo d o lal a zav o lal: » P o stav se n a n o h y své p řím ě .« Ú č in e k tě c h to slov b y l o k a m ž itý . I v y sk o čil a ch o d il. J a k o P e tr, ta k i P avel a o s ta tn í ap o što lé — n a p řim o v a li n o h y c h r o ­ m ý c h . M ělo to b ý t o b ra z e m jejich a p o š to lá tu m ezi n á ro d y . M ěli n a u č it c h o d it d u c h o v n í c h u d á k y , d o p o su d c h ro m é , k u l­ h av é, p o cestě B o žích p řik á z á n í. N e ž p o h a n é te n to z á z ra k si v y lo žili jin a k : »B o h o v é p ř ip o ­ d o b n ili se k lid em a sestoupili k n ám . »B arnabáš m ěl v zn eše­ n o u p o sta v u : » to je jistě h la v n í B ů h řím sk ý Joviš. P av el b y l p o sta v y d ro b n é , ale v y n ik a l v ý m lu v n o stí. »A te n d r u h ý to je jistě M e r k u r .« M e rk u r ja k o ře c k ý H e rm e s b y l b o h e m řečn ictv í. Z á s tu p y p o h a n sk é h o lid u b y ly ja k o sm yslu zb av e n y . Z c h rá ­ m u Jo v išo v a p řiv le k li o v ěn čen é b ý k y a c h tě li je a p o š to lů m o b ě to v a t. H e ro d e s b y b y l m ěl ra d o st, ale ap o što lé . . . P avel i B arnabáš hlasitě v o lali n a p o h a n y , ab y je o d m o d lo ­ slu žb y o d v rá tili: »M uži, co to činíte? I m y jsm e lidé p o d r o ­

165

b en i u trp e n ím ja k o v y , a k á ž e m e v á m E v an g eliu m , ab y ste se o b rá tili o d tě c h to b o h ů n ic o tn ý c h k B o h u živ ém u , k te r ý u či­ n il n eb e i zem i, a m o ře i všecko, co jest v n ic h , k te r ý za p ř e ­ dešlých v ě k ů n ech á v al v šeck y n á ro d y c h o d iti p o cestách je ­ jich, ač p ře c e n en ec h al sebe neo sv ěd čen a, čině d o b ré, s neb e v ám d ávaje deště a časy ú ro d n é a n a p lň u je srd ce vaše p o k r ­ m e m s ra d o s tí.« V íra v p řislíb e n é h o V y k u p ite le . B ů h n en ec h al ani p o h a n ů bez osv ěd čen í své O tc o v s k é lásky. S v atý L ev V elik ý , p ap ež , píše o lid ech p ře d p říc h o d e m V y k u ­ p itele: »M ilost B oží, k te r o u v šich n i sv atí jso u o sp rav ed ln ě n i, n a ro z e n ím K ris to v ý m se ro z m n o ž ila , n e te p rv e začala. A ta k m o c n é b y lo ta je m s tv í spásy ve sv ý ch n ázn a cích , že ti, k te ří v p ře d p o v ě d i V y k u p ite le v ěřili, n eo b d rž e li m é n ě n e ž ti, k te ř í je p řija li p ři Je h o p říc h o d u n a svět.« A sv a tý T o m á š A k v in sk ý p o d o b n ě p o z n a m e n á v á :« Jestliže n ě k te ří p o h a n é b y li spaseni, jim ž to Z jev en í se n estalo , n eb y li spaseni b ez v ír y v P ro s tře d ­ n ík a. M ěli jistě ja k o b y z a v in u to u v íru , k te rá p ln ě ještě r o z ­ v itá n eb y la, že B ů h sám b u d e lid stv u V y k u p ite le m , p o d le řá d u jim u s ta n o v e n é h o .« P e k lo m ělo v žid ech v ý b o rn ý n á s tro j p r o ti ap o što lů m . P o d a řilo se sice a p o što lů m p o h a n s k ý lid o d m o d lo slu ž b y o d v rá titi, ale tím p o z b y li p říz e ň p o v ě rč iv ý c h p o h a n ů , zvláště k d y ž p řišli židé z A n tio c h ie a z Ik o n ia. P řesv ěd čili v rtk a v é L y s třa n y , že o b a ap o što lé jso u n e b ez p ečn í p o d v o d n íc i a zlo ­ činci, stíh a n í o d v la stn íh o ž id o v sk é h o n á ro d a . R o z z u ře n ý a p o š tv a n ý d a v v r h l se n a Pavla. K am en o v a li h o v ulici a p o ­ n ě v a d ž se d o m n ív ali, že je m rte v , v y v le k li jej za m ěsto. K a m e n o v a n ý Š těp án získal P avla, k a m e n o v a n ý P avel získ al T im o th e a . U čed n íc i přišli, ab y P av la p o ch o v ali. A le P av el n e b y l m rte v , je n o m o m ráč en . P řišel k sobě a vešel s n im i d o L y s try , k d e se m u o te v ře l p ř íb y te k v d o v y E u n ik y , k te rá žila v L y stře se sv o u m a tk o u a se sy n em T im o th e e m . Z esn u lý o te c b y l řím ­ sk ý m ú ře d n ík e m a b y l p o h a n e m . O s ta tn í člen o v é r o d in y b y li 166

z n á ro d a žid o v sk éh o . P a tn á c tile tý T im o th e u s n e b y l v ša k o b ­ řezán . M ísto o b říz k y d o stalo se m u k ř t u sv átéh o . T a k b o le st­ n é z ra n ě n í sv átéh o P av la m ělo v sobě n e sm írn ý zisk. T im o th e j stal se m iláčk e m P av lo v ý m , je h o p rů v o d c e m a p o m o c n ík e m , o n ě m ž v listě k F ilip ín sk ý m napsal: » N e m á m n ik o h o jin é h o stejn ě se m n o u sm ýšlejícíh o .« Filip, z, zo. Z v elik ý ch m ěst n a v e n k o v . Z L y s try p řišli o b a ap o što lé s T im o th e e m d o D e rb e . T a k é ta m se P av el p řičin il, D u c h sv a tý p o ž e h n a l a b y la i ta m v y ­ tv o ře n a n o v á obec k řesťan sk á p o n ejv íce z p o h a n ů . P ro tiv n íc i ž id o v ští P avla dále n ep ro n ásle d o v ali, p o n ě v a d ž m ěli za to , že je m rte v . P o d o b á se K rá lo v stv í n eb esk é k vasu. K řesťanské obce galatské b y ly z a lity k r v í P a v lo v o u , b y ly p o ž e h n á n y p rv o tin a m i je h o ap o što lsk é h o p ů so b e n í m ezi p o h a ­ ny . K vas E vangelia p r o n ik l s tře d M alé Asie, o d A n tio c h ie až p o D erb e. Z G alie p ro n ik lo sv ětlo E v an g elia d o K ap ad o cie a Isaurie. Č ty ři r o k y u ž u p ly n u ly , co se P av el s B arn ab ášem v y ­ dali n a d o b y tí p o h a n s k ý c h k ra jů K ristu . S p o m o c í D u c h a svá­ té h o v z ty č ili K ris tů v p r a p o r v celé řad ě d ů le ž itý c h m ěst. Z L y k a o n ie m o h li n a s to u p iti cestu k d o m o v u d o S yrské A n ti­ o ch ie p řím o n a v ý c h o d . A le n eu čin ili ta k . V rá tili se n a z p ě t, ab y z n o v a n av štív ili obce, k te ré založili, ab y shlédli jejich stav , aby jim v y sv ětili k n ěze a b isk u p y , ab y je p o v z b u d ili k snášení p ro n ásled o v á n í: » sk rze m n o h á so u žen í m u sím e v c h á z e ti do k rá lo v s tv í B o ž íh o .« V ž d y c k y rá d v z p o m ín a l n a tu to p r v n í ap o što lsk o u cestu. A n tio c h ie pisidsk á b y la m ístem v ro u c íh o lo u č en í s G a la tsk ý m i k řesťan y , k te ř í ap o što ly v y p ro v á z e li. P av el si velice za­ m ilo v al G alaty . N a p sa l jim p o zd ěji list, v n ě m ž v z p o m ín a l své p ráce a sv ý ch ú tr a p m ezi n im i. P av el trp ě l, p r o to ž e i Ježíš K ristu s trp ě l, ta k é v ěřící v n ě h o m u sí tr p ě ti, ab y se stali p o ­ d o b n ý m i K ris tu P á n u , a ab y v y p ln ili J e h o p řá n í: » K d o n eb éře k říž e sv éh o a nenásled u je m n e , n e n í m n e h o d en .« M at. 10, 38.

167

V zácné poučení p ro apoštoly i p ro věřící. T a k celý m S ta rý m i N o v ý m Z á k o n e m se u stav ičn ě p ro je ­ v u je V ů le B oží, že sk rze m n o h á so u žen í m u sím e v c h á z e ti d o k rá lo v s tv í B ožího. Z m rtv ý c h v s ta lý Ježíš K ristu s d ů ra z n ě t o p řip o m ín a l u č e d n ík ů m em au ssk ý m : »Z dali n em u sil to K ristu s tr p ě ti a ta k v e jíti d o slávy své?« L u k . 24, 26. — S v atý P av el v listě Ř ím a n ů m píše: »Jsm e-li d ítk a m i B ožím i, jsm e i d ědici: dědici B ožím i a spo lu d ěd ici K risto v ý m i, ačli sp o lu s n ím tr p í­ m e, a b y c h o m s n ím i oslaveni byli. M y slím to tiž , že u tr p e n í n y n ě jšíh o času n ejso u n ič ím p r o ti b u d o u c í slávě, k te rá se zjev í n a nás.« R ím . 8, 17. 18.

A b y m ěl k d o n o v ý m v ěříc ím k á z a t, slo u žit M ši sv., o d p o u š tě t h říc h y . V e všech o b cích k řesťan sk ý ch v D erb e, v L y stře, v Ik o n iu , v A n tio c h ii, v zk lád ali P av el a B arn ab áš ru c e n a v y b ra n é a sch o p ­ n é m u ž e a světili je n a k n ě z e tím té ž zp ů so b em , k te rý m sam i b y li vysvěceni. V z k lá d a ti ru c e zn a m e n á sv ě titi n a kn ěze. V z k lá ­ d án í ru k o u n ed ělo se o d křesťanské obce, n ý b r ž b u d ’ o d a p o š to ­ lů , n e b o o d tě ch , k te ří b yli o d ap o što lů v y sv ěcen i n a b isk u p y . V listě k T im o th e o v i píše ap o što l P av el: N ez a n e d b á v e j m i­ losti, k te rá jest v to b ě , k te rá ti b y la d án a p o d le p r o r o c tv í za v zk lá d á n í ru k o u d u c h o v e n stv a . I T im . 4, 14. V to m té ž listě v a ru je ap o što l T im o th e a p ře d u k v a p e n ý m sv ěcen ím n a k n ěze: » R u k o u n ev zk lád ej u k v a p e n ě n a n i k o h o . . .« T im . 5, 22. V d ru h é m listě k T im o th e o v i p o v z b u z u je slo v y : » . . .p řip o ­ m ín á m ti, abys o p ě t ro z n ě c o v a l m ilo st Boží, k te rá jest v to b ě v z k lá d á n ím ru k o u m ý c h .« 2, T im . I, 6.

Je n o m p r o to zvolili delší a ž iv o tu n e b ez p ečn o u zp á te č n í cestu . M ů žem e m ít za to , že h la v n ě p r o to se P av el s B arnabášem v rá tili d o m ě st G ala tsk ý c h s v e lik ý m n eb ez p ečím v la stn íh o ž iv o ta, aby zd e v y sv ětili d o sta te č n ý p o č e t k n ěží, ab y n a d v ě t­ ším o k rsk e m u stan o v ili a v y sv ětili b isk u p y . J e n o m ta k m o h la b ý t zabezpečena b u d o u c n o s t tě c h to obcí. P a k je p o ru č ili P án u .

168

V o jín , k te r ý se v rá til z p r v n íh o b ite v n íh o o h n ě n e n e z ra n ě n , ale zocelen. S p o b ře ž ím m alo asijsk ý m se ro z lo u č il P av el k á z á n ím v P e r­ ge. Z p řís ta v u v A tta lii o d p lu li d o A n tio c h ie S yrské, o d k u d ž b y li p o ru č e n i M ilosti B oží k d ílu o b ráce n í p o h a n ů . P o skvěle v y k o n a n é m díle v race li se d o sv éh o d ru h é h o d o m o v a ja k o h r ­ d in o v é a z á ro v e ň v ítězo v é. Jiz v y , k te ré nesl zv láště P av el n a svém těle, b y ly p ře sv ě d č iv ý m i sv ěd k y je h o ap o što lsk é lásky k Ježíši K ris tu a k n e s m rte ln ý m duším . U d á lo sti více n e ž č ty ř ro k ů . M ěli co v y p ra v o v a t. N e p řip iso v a li n ič eh o sobě. P o k lád a li se za n á s tro je Boží. »B ůh u čin il v elik é věci sk rze nás, tisíce p o ­ h a n ů je získ án o K ristu , v šich n i n ad šen ě v y z n á v a jí Jm é n o Ježíš, a jso u o c h o tn i p r o to to J m é n o tr p ě t i u m řít. M ezi v ěříc ím i a p o k řtě n ý m i jso u p ro s tí i v zd ělan í, c h u d í i b o h a tí, n y n í se p o v a ž u jí n a v z á je m za b r a tr y v K ris tu .« Se slzam i v o čích v z p o ­ m ín á ap o što l P av el Sergia P au la z m ě sta P a p h u , v z p o m ín á v znešené p a n n y T e k ly z Ik o n ia, m la d ič k é h o n ad šen ce T im o th e a z L y s try a jin ý c h v z á c n ý c h jm en a p lo d ů v la stn í k r v í z k ro p e n é ap o što lsk é p ráce. A le h la v n í ú sp ěch je h o p r v n í a p o ­ što lsk é cesty d o G alatie b y l: »B ůh o te v ře l p o h a n ů m d v e ře v íry .«

169

A P O Š T O L S K Y S N É M V JE R U S A L E M E . N ěkteří se domnívají, že obřízka je nutná ke spáse — Různice — Pavel a Barnabáš půjdou k apoštolům — Po cestě vypravují o obrácení pohanů — Bývalí farizeové — 2ivé rokováni — P e tr pronáší pevné rozhodnutí — Pavel a Barnabáš dokládají roz­ hodnutí Petrovo vypravováním o divech a zázracích, které konali mezi pohany — Apoštol Jakub poukazuje na proroky — Juda Barsabáš a Sila jdou s Pavlem a Barnabášem do Antiochie — Pastýřský list apoštolů pro křesťanské obce v Asii — Po přečtení listu veliká radost — Sila zůstal. Sk. 15, 1— 35.

15, i . T u n ě k te ří přišedše z Ju d sk a , učili b r a tr y : » N e d á te -li se o b ře z a ti p o d le oby čeje M o jžíšo v a, n e m ů ž e te b ý ti sp asen i.« 2. P o n ě v a d ž n astala (p ro to ) ro z m íšk a a n em alá h á d k a s n im i P av lo v i i B arnabášo v i, u stan o v ili, ab y P av el a B arn ab áš a n ě ­ k te ří jin í z n ic h šli io tu věc s p o rn o u k a p o š to lů m a starším d o Jerusalem a. 3. T i te d y by v še v y p ro v o z e n i o d círk v e , šli sk rze F énicii a S am ařsk o v y p ra v u jíc e (p ři to m ) o o b rá c e n í p o h a n ů ; zp ů so b ili tím v elik o u ra d o s t všem b ra třím . 4 . Přišedše d o Jeru salem a, b y li p řija ti o d c írk v e i o d a p o što lů a starších ; i o zn ám ili, ja k v elik é věci B ů h u čin il sk rz e n ě. $. T u p o v sta li n ě k te ří ze s tra n y farisejské, k te ří b y li u v ěřili, a p r a ­ v ili: »M usejí se o b ře z a ti a m u sí se p řik á z a ti, a b y zach o v áv ali z á k o n M o jž íšů v .« 6. I sešli se a p o što lo v é a starší, ab y tu věc u v ážili. 7. K d y ž p a k je d n á n í stalo se ž iv ý m , P e tr p o v s ta v ře k l k n im : » B ratři, v y v íte, že (již) p ře d d á v n ý m časem v y v o lil si B ů h m e z i v ám i; ab y p o h a n é sk rze m á ú sta uslyšeli slo v o evangelia a u v ěřili. 8. A B ůh, je n ž z n á srdce, v y d a l jim sv ěd ectv í, d a v jim D u c h a sv á té h o ja k o i n á m ; 9. a n eu čin il ž á d n é h o ro z d ílu m ezi n á m i a n im i, v ě ro u o čistiv jejich srdce. 10. N u ž e te d y , p r o č p o k o u ­ šíte B oha v k lád ajíce n a šíji u č e n ík ů jh o , je h o ž an i o tc o v é naši ani m y n e m o h li jsm e snésti; n . spíše v ěřím e, že m ilo stí P án a Ježíše b u d e m e spaseni stejn ě ja k o oni.« 12. M lčelo v ešk eré m n o ž stv í a p o slo u ch alo B arn ab áše i P a v ­

170

la, k d yž vyp ravovali, jak veliké zázraky a d iv y učinil Bůh skrze ně m ezi pohany. 13. K dyž um lkli, p rom lu vil Jakub takto: »Bratři, poslyšte m ě: 14. Šim on vyp ravoval, kterak nejprve Bůh přihlédl k to ­ m u, aby z pohanů získal lid svém u jm énu. 15. A s tím se srov­ návají slova prorocká, jakož psáno jest: 16 . ,P o to m se navrá­ tím a zase vzdělám Stánek D avid ů v, k terý se rozpadl, a zb o ­ řen iny jeho vzdělám o p ět a v y zd v ih n u jej, 17. aby hledali H osp od in a (také) lidé ostatní a všichni národové, kteří se bu­ d ou n azývati p o m ně, praví H osp od in , jenž činí v ěci t y t o / 18. Známoť jest Pánu od věčn osti dílo jeho. 19. P ro to já soudím , aby n eb yli zn ep ok ojován i ti, kteří z pohanů se obracejí k B o­ hu, '20. nýb rž aby se jim napsalo, b y se zd ržovali od p oskvrn m odlam i, o d sm ilství, od u d áveného a od krve; 21. neboť M oj­ žíš m á od d ávn ých časů p o m ěstech své hlasatele, jsa čítán k aždou sob otu v synagogách,« 22. T u u vid ělo se apoštolům i starším a celé obci církevní, aby v y volíce ze sebe (některé) m uže, poslali je do A n tio ch ie s Pavlem a Barnabášem, to tiž Judu, příjm ím Barsabáše, a Silu, m u že přední m ezi bratry, 23. a aby skrze ně odevzdali (ten to) list: »A p o što lo v é a starší (vzkazují) jako bratři p ozd rav těm) brat­ rům z pohanů, kteří jsou v A n tioch ii, v Sýrii a v Sicilii. 24. P o­ něvadž jsm e uslyšeli, že někteří od nás vyšedše p om átli vás slo­ v y , kazíce vaše duše, ač jsme jim nedali žádného příkazu, 25. u vid ělo se nám (shrom ážděným ) jednom yslně v y v o liti a k vám poslati (některé) m u že s našim i m iláčky Barnabášem a Pav­ lem , 26. lidm i, k teří vydali živ o t svůj pro jm én o Pána našeho Ježíše Krista. 27. Poslali jsme ted y Judu a Silu, a ti také p ověd í vám to též ústně. 28. V id ělo se to tiž D u ch u svatém u i nám n evkládati na vás žádného břem ene v íce krom ě těch to v ěcí p o ­ třebných: 29. abyste se zdržovali od v ěcí o b ěto v a n ý ch m o d ­ lám, a od k rve a o d udáveného a od sm ilství; to h o b u dete-li se chrániti, dobře p och od íte. M ějte se dob ře.« 30. O n i ted y b yvše propuštěni přišli d o A n tio ch ie a shrom áždivše m n o žstv í (věřících) odevzdali list. 31. K d yž jej pře­ četli, zaradovali se nad to u ú těchou. 32. T ak é Juda a Sila, jsouce též p roroky, řečí m n o h o u brat­ ry potěšili. 33. A p ob yvše tu nějaký čas, b yli propuštěni v p o ­ koji od bratří k těm , kteří je b yli poslali. 34. S ilovi se však u vid ělo tam zůstati. Judas ted y odešel do

171

Jerusalema sám. 35. Pavel pak a Barnabáš dleli v A n tio ch ii, učíce a zvěstujíce s m noha jiným i slovo Páně.

U b o z í p o d d a n í Z á k o n a v Jeru salem ě a v Ju d sk u . B yl v elik ý ro z d íl m ezi žid y žijícím i v J u d sk u a v sa m o tn é m Jeru salem ě a m ezi žid y žijícím i m ezi p o h a n y v S ý rii n e b o v M alé A sii a k d e k o liv jin d e. V Jeru salem ě z ák o n ici n em ěli ji­ n é h o n a staro sti, n ež že ú zk o stliv ě p ečo v ali o z a c h o v á n í 218 p řík a z ů a 365 zák azů . O b řa d y , o b ěti, c h rá m o v é d á v k y a n e j­ m a lich ern ější obyčeje b y ly p ře d m ě te m d lo u h ý c h a š iro k ý c h v ý k la d ů a p ře d p is ů i n e k o n e č n ý c h ro z e p ří. V to m záleželo v y ­ u č o v á n í n a šk o lách jeru salem sk ý ch . Z á k o n m o jžíšsk ý b y l v y ­ k lá d á n je n o m dle slovíček, v ý k la d b y l k o lik r á t lib o v o ln ý a n e ­ sp rá v n ý , a p o d le to h o p ln ě n í ta k to v y k lá d a n é h o Z á k o n a b y lo ú m o rn é a nesnesitelné. B o žsk ý Spasitel n e je d e n k rá t z á k o n ík ů m v y tý k a l, že u k lá d a jí lid em b ře m e n a nesnesitelná. N e s ta ro z á k o n n í o b řa d y , ale v íra a m ra v y . J in a k p o h líželi n a Z á k o n M o jžíšů v židé žijící m ezi p o h a n y . M ěli nejvíce n a z ře te li v ě ro u k u a m ra v o u k u . T o je p řed ev ším o dlišovalo o d p o h a n ů . P o h a n é m ěli ta k é o b řa d y a č a s to k rá te m n o h e m okázalejší n ež b y ly p ro s té a v ážn é o b řa d y a zp ěv y židovské. P o té strá n c e n e m o h li židé n ija k n a d p o h a n y v y n ik n o u ti. Z a to h lu b o c e n a p o h a n y p ů so b ila v íra v je d in é h o B o­ h a, v šem o h o u cíh o , n ejv ý š sv atéh o , sp rav ed liv éh o , d o b ro tiv é ­ h o a m ilo srd n é h o , ja k se p řik a z u je v D e sa te ru . P o h a n é žasli n a d ú c to u ž id ů k jm é n u B o žím u a k sv áteč n ím u d n i. O b d iv o v a li jejich ro d in n ý ž iv o t, v n ě m ž p a n o v a l docela jin ý p o řá d e k n ež v ro d in á c h p o h a n sk ý c h . C h tě j n ech těj m u sili m ít v ú c tě Z á ­ k o n e m p řik á z a n o u m ra v n í č isto tu u žid ů , k te ř í b y li db alí Z á ­ k o n a M ojžíšova. K d e ž to p o h a n é ať v Ř ím ě n e b o v Ř e c k u n e ­ b o v A sii n e p o v až o v ali za h říc h ani n ejtěžší p ro v in ě n í p r o ti m ra v n o sti. D o b ří židé zak lád ali si n ejv íce n a té to části Z á k o n a a p řijím a li p r o to v d ěčn ě E v an g eliu m , v n ě m ž m ra v o u k a b y la z d o k o n a le n a n a nejvyšší m o ž n ý stu p eň . T o b y li p rá v ě o n i,

172

k te ř í v A n tio c h ii S yrské, n a C y p ru v A n tio c h ii Pisidské, v I k o n iu a jin d e o te v íra li srdce slo v ů m sv á té h o P avla, a n ik te ­ ra k se n eh o ršili, k d y ž i p o h a n é stávali se k ř te m sv á tý m i je ­ jic h b r a tr y v K ristu . A n i jim n en ap a d lo , ab y ch tě li z a v a z o v a t k ře sť a n y z p o h a n s tv í k o b řízc e n e b o k n ě ja k ý m s lo ž itý m a o b tíž n ý m p ře d p isů m žid o v sk ý m . N a o p a k s p o v d ě k e m p ř ijít m ali E v an g eliu m P av lo v o : U ž n e o b říz k o u , ale k ř te m stáv á se p říslu šn ík k te ré h o k o liv n á ro d a člen em C írk v e K risto v y . K d y ž se zevnější z b o ž n o s t lid u n esh o d o v ala s v n itř n ím /VI / V* sm y slen ím a živ o tem . P ro ro c i n eb y li p ro b ezd u c h é o b řa d n ic tv í. P r o r o k Isajáš v o ­ lá: »K čem u jest m i m n o ž stv í o b ě tí vašich?« — P ra v í H o s p o ­ d in — »Syt jsem s k o p o v ý c h ž e rte v a tu k u k r m n ý c h h o v a d ; k rv e te la t a b e ra n ů a k o z lů n ech ci. — K d y ž p řic h á z íte p ře d e m n e , k d o žádá o d vás to h o , b y ste vyšlap áv ali n á d v o ří m á? — N e n o s te již o b ě tí n ic o tn ý c h ; k o u ř. je m i o d p o rn ý ; n o v ý c h m ě ­ síců, so b o t a jin ý c h slav n o stí n esnesu; b ez b o ž n á jso u s h ro ­ m á ž d ě n í vaše. — K d y ž p ro s tírá te své ru ce, o d v ra c ím oči své o d vás, a k d y ž ro z m n o ž u je te m o d litb y , n ev y slý c h á m vás. — V žd y ť m á te ru c e své p ln é k rv e ; čistě se u m y jte ! o d s tra ň te zlé své sm ýšlení, ab y c h n ev id ěl h o ; p ře s ta ň te je d n a ti zv rh le , u č te se čin iti d o b ře : h le d e jte sp rav ed ln o st, p řisp ě jte p o tla č e n é m u , k u p rá v u p o m o z te siro tk u , z a sta ň te se v d o v y !« Is. i , n — 17. P o d o b n ě se v y ja d řo v a li i d ru z í p ro ro c i: A m os, O seáš, M icheáš, Jerem iáš. S lužby B oží n e p o d le lite ry S ta ré h o Z á k o n a , ale v D u c h u a v p ra v d ě Z á k o n a N o v é h o . S v a tý P avel p řic h á z í velice v h o d ž id ů m m ezi p o h a n y sv ý m k á z á n ím o zru šen í všech o b řa d n ý c h a o b ě tn íc h p řed p isů , o z ru šen í p o v in n o s ti o b říz k y . » N e n í p o tře b í, ab y ste k o n a li o b ­ řa d n á u m ý v á n í, k d y ž jste přišli d o sty k u s p o h a n y , n e m u síte č in it ro z d ílu m ezi z v ířa ty čistý m i a n ečistý m i, n em u síte c h o d it za o b ě tm i d o Jeru salem a, n e n í tře b a o b říz k y . T o v šeck o b y lo , ale u ž není. T o b y ly p ře d o b ra z y , n y n í n asto u p ila sk u tečn o st.' S yn B oží přišel a n au čil nás, ja k se m á m e k la n ě ti B o h u v d u ­ c h u a p rav d ě. P řišel a p řik á z a l u m ý v a ti n e tělo , ale duši, d ělati ro z d íl n e m ezi p o k rm y , ale m ezi s k u tk y d o b rý m i a zlý m i, o b ě ­

173

to v a ti n e b e rá n k y v Jeru salem ě, ale J e h o v la stn í T ě lo a K re v n a k a ž d é m m ístě p ř i O b ě ti N ejsv ětější, p o z n a m e n á v a t! n e tě ­ lo o b říz k o u , ale duší n e z ru š ite ln ý m z n a m e n ím k řesťan a.« Ú to k n a C írk e v n e k rv a v ý , ale p ru d k ý . Ještě je d n o u p o zv ed la h la v u u m íra jíc í c írk e v sta ro z á k o n n í. C h tě la z a c h rá n it alespoň to n ejv zácn ější c o m ěla: o b říz k u . P ř i­ šli n ě k te ří žid o -k řesťan é z Ju d sk a d o A n tio c h ie p o slan í o d fariseů -k řesťan ů z Jeru salem a a p ro h la šo v a li p r o ti P av lo v i: » N ed áte-li se o b ře z a ti p o d le o b y čeje M o jžíšova, n e m ů ž e te b ý ti sp aseni.« P avel a B arnabáš p o stav ili se se vší ro z h o d n o s tí na o d p o r. O b h á jc i o b říz k y se n e c h tě li d á t p řesv ěd čit. P ře d sta v e n í c írk e v n í v A n tio c h ii ro z h o d li: P av el a B arn ab áš p ů jd o u k ap o ­ što lů m d o Jerusalem a. T i věc je d n o u p r o v ž d y ro z h o d n o u . V šecky b lu d y b ra ly v ž d y c k y n a sebe zá stě ru falešné h o rliv o sti. T ito h o rliv c i p ro z á k o n žid o v sk ý n em ěli ž á d n é h o z p ln o ­ m o c n ě n í a p o slán í o d ap o što lů . Jed n ali o své ú jm ě. A p o što l P avel n em ěl žád n é h o o h le d u n a ně. Píše o n ic h v listě G a la tů im »Byli to falešní b ra tři, k te ří se v lo u d ili m ezi nás, ab y v y z v ě ­ děli naši sv o b o d u , k te ro u m ám e v K ris tu Ježíši, ab y nás v slu žb y p o d ro b ili. Jim jsm e n e u sto u p ili an i n a o k a m ž ik . . .« G al. 2, 4. 5. P avel se o p íra l o zjev en í o d Ježíše K rista. V to m té ž listě G a la tů m píše ap o što l o svém p ř íc h o d u d o Jeru salem a: » O d e b ra l jsem se d o Jeru salem a p o d le zjev en í a p ře d lo ž il jsem jim evan g eliu m , k te ré h lá sám m ezi p o h a n y , zv láště tě m , k te ří m a jí v á žn o st, zd ali sn ad n eb ěž ím n e b o jsem neběžel n a d a rm o . A le ani T itu s , k te r ý b y l se m n o u , n e b y l p ř i­ n u c e n d á ti se o b ře z a t, ač b y l ro z e n ý m p o h a n e m . . .« Z e slov sv atéh o P av la je z řejm o , že d o stal ro z k a z ve zjev en í o d K ris­ ta P ána, ab y odešel do Jeru salem a k ap o što lů m . P a v lů v ž á k ž iv ý m d ů k azem . V zal sebou B arnabáše a m la d é h o T ita , k te r ý b y l je d n ím z n e jv ě m ě jšíc h u č e d n ík ů jeh o . P r o to h o v zal s sebou, ab y u k ázal,

174

ja k v z á c n ý m k řesťan em je te n to m la d ý m u ž , b ý v a lý p o h a n , b ez o b říz k y . P o cestě p ře s S ýrii a S am aří v y p ra v o v á n í a p o što lů o ro z m á h á n í C írk v e m ezi p o h a n y p ů so b ilo v šu d e v elik o u r a ­ dost. P o h ro m a d ě . V šich n i tř i by li p řija ti P etre m , Ja n e m a J a k u b e m , a ještě jin ý m i starším i b isk u p y a k n ěžím i. P e tr p řib y l z Ř ím a, o d k u d ž b y li židé i křesťané v y p u z e n i e d ik te m císaře K lau d ia. Ja k u b M ladší b y l stále v Jeru salem ě. B yl zd e ve v elik é v á ž n o s ti u ž i­ d ů i u křesťanů. Z a c h o v áv al ještě m n o h é ze s ta ro z á k o n n íc h o b y čejů , ač si b y l v ě d o m že k řesťan n e n í jic h p o v in e n z a c h o ­ v á v a t. T a k é sv a tý J a n zde b y l p říto m e n . S v atý L u k áš n e jm e ­ n u je sv átéh o Jan a, ale jm e n u je h o sv a tý P av el v listě G a la tů m : » K d y ž p o z n a li m ilo st m i d a n o u , Ja k u b a P e tr a Ja n , p o d a li m n ě a B arn ab ášo v i p ra v ic e . . .« G al. 2, 8. 9. Z o s ta tn íc h a p o što lů n e b y l v Jeru salem ě u ž ž á d n ý , jin a k b y se b y l P av el o n ě m zm ínil. F arisejsk ý d u c h ještě strašil. Z a tím v Jeru salem ě snažili se ze v šech sil k řesťan é ze stra n y farisejské z je d n a ti p řesv ěd čen í, že v šich n i k řesťané se m u sí p o d ro b iti ta k é z á k o n u M o jžíšo v u . O s ta tn í če tn í k řesťan é v J e r u ­ salem ě očekávali s n a p ě tím , ja k ro z h o d n o u ap o što lé s P e tre m v čele. K řesťané ze žid ů i křesťan é z p o h a n ů p o h líželi s k lid ­ n o u d ů v ě ro u k a p o što lů m a n en ec h ali se m á sti k řik e m b ý v a ­ lý c h fariseů a z á k o n ík ů , k te ř í zap o m n ěli, ja k P á n Ježíš za své­ h o v e ře jn é h o p ů so b en í n e je d n o u p řip o m ín a l i v ý s tiž n ý m i p o ­ d o b e n stv ím i, že s ta ro z á k o n n í p ře d o b ra z n é fo r m y a o b řa d y , d an é do časně je n p r o je d en n á ro d , a b y p řip ra v o v a ly n a V y k u ­ p itele, jso u n e o d v o la te ln ě z ru še n y a n a h ra z e n y v ě č n ý m Z á ­ k o n e m N o v ý m . S v a tý M a to u š zazn am en al d v ě ta k o v á p o d o ­ b en stv í: »1 ře k l jim (u č e d n ík ů m Ja n o v ý m ) Ježíš: » N ik d o z a ­ jisté n ep řišív á la ty ze su k n a n o v é h o k ro u c h u sta ré m u , n eboť jin a k o d trh n e ta zá p la ta k u s o d ro u c h a a d íra b u d e h o rší. A n i se neleje v ín o m lad é d o m ě c h ů starý ch , sice se m ě c h y r o z p u ­ kají, v ín o v y te č e a m ě c h y se zn ičí; ale v ín o m lad é se lije d o m ě c h ů n o v ý c h a o b é se z a c h o v á .« M at. 9, 16. 17. T o b y lo J a s ­ ně řečen o a ap o što lé si to p am ato v ali. K ro m ě D e sa te ra B ozích

175

p řik á z á n i M o jžíšo v y p ře d p isy a u sta n o v e n í n e m ě ly te d y žád n é zá v a zn o sti p r o u č e d n ík y Ježíše K rista.

Duch sv a tý ú s ty p rv n íh o p ap eže o d d ělu je o d n á ro d n í círk v e židovské v šesv ěto v o u C írk e v K risto v u .

0 to m všem se m lu v ilo m ezi a p o što ly n a sn ěm u Jeru salem ském . K o n ečn ě v p ln é m sh ro m á ž d ě n í p re s b y te rů , to jest bis­ k u p ů a k n ě ž í z Jeru salem a i o k o lí, p ro h lá sil P e tr: » B ratři, v y v íte, že již d áv n o p ře d časem , (p ře d 16 le ty ) v y v o lil si B ůh m ezi v ám i, aby p o h a n é sk rze m á ú sta uslyšeli slo v o E vangelia a u věřili. A B ůh, je n ž z n á srdce, v y d a l jim sv ěd ectv í, d av jim D u c h a sv átéh o ja k o i n á m ; a n eu čin il ž á d n é h o ro z d ílu m ezi n á m i a n im i, v ě ro u o čistiv jejich srdce. N u ž e te d y , p ro č p o ­ k o u šíte B oha v k lád ajíce n a šíji u č e d n ík ů jh o , je h o ž an i o tc o v é naši ani m y n em o h li jsm e snésti; spíše v ěřím e, že m ilo stí P á­ n a Ježíše b u d e m e spaseni stejn ě ja k o oni.« N e b ezp eč n é o b jetí. Snad m n o h ý č te n á ř si an i d o p o su d d o b ře n eu v ěd o m il, o co šlo n a to m to p rv n ím c írk e v n ím sn ěm u . C írk v i K risto v ě hro-* žilo m n o h e m v ětší n eb ezp ečí o d žid ů , n e ž k d y ž b y la o d n ic h k rv a v ě p ro n ásled o v á n a. C írk e v Ježíše K rista m ěla b ý t pohlce-* na a u d u šen a ro z trž e n o u o p o n o u žid o v sk o u . Ž id o v sk é n á b o ­ ž en stv í m ělo o ž iv n o u t, tím že b y se ja k o cizo p asn ík p o v ěsilo n a C írk e v K risto v u . » N a p ře d se m usíš s tá t žid em a p o to m te ­ p rv e se m ůžeš s tá t k řesťan em a p a k ještě m usíš z a c h o v á v a t žid o v sk é p řed p isy : o b říz k u a v šech n y o sta tn í, k te ré p řik a z o v a l M o jžíš.« T a k se m ěla stá t C írk e v K risto v a zase c írk v í ž id o v ­ sk o u , a m ěla b ý t n á s tro je m k p o ž id o v ště n í n á ro d ů . T o b y lo ú m y sle m a p lá n e m p ře p ja tý c h fariseů a z á k o n ík ů , k te ří ode d áv n a h řešili p ře p ja tý m v la sten ectv ím . V e v la ste n e c tv í zach á­ zeli ta k daleko, že je zam ěň o v ali za n á b o ž e n stv í. S obecké zá­ jm y je d n o h o n á ro d a ch těli sp o jo v a t se z á jm y B o žím i a se z á ­ jm y C írk v e Boží. D u c h sv a tý n e m o h l d o p u s tit, ab y C írk e v K risto v a p řik ry la to , co nej v zácn ějšíh o m ěla, tě ž k o u o p o n o u žid o v sk é h o z ák o n a . Její m íz u a k r e v b y vyssálo ž id o v stv o a Církev b y b y la zah y n u la b r z y p o svém zro ze n í. 176

D v o jí pečeť D u c h a sv átéh o . N e o m y ln é m u ro z h o d n u tí sv á té h o P e tra se n eo d v á ž il n i­ k d o o d p o ro v a t. A p o što l P avel p o u ž il v h o d n é h o o k a m ž ik u a začal líč it své p o ž e h n a n é p ů so b e n í m ezi p o h a n y n a C y p ru a v G alatii. I to b y la slav n o stn í pečeť k p ro h lá še n í ap o što la P e tra . D u c h sv a tý z řejm ě u k á z a l ze slov P e tro v ý c h i ze s k u tk ů P a v ­ lo v ý c h svoji B o žsk o u v ů li: c írk e v i n á b o ž e n stv í ž id o v sk é jsou m rtv é . C írk e v Ježíše K rista v e svém ž iv o tě M ilo sti n e n í v n i­ čem odvislá o d m rtv é h o těla c írk v e židovské. Ještě je d n o u m lu v í D u c h s v a tý ú sty ap o što la Ja k u b a . S v atý ap o što l J a k u b p o v s ta l a p řip o m e n u l ještě je d n o slovo D u c h a sv á té h o a to z p r o r o c tv í A m ose. V p r o r o c tv í D u c h sva­ t ý m lu v í o slávě ro d u D a v id o v a , až p řijd e z n ě h o V y k u p ite l. — S tá n k e m V y k u p ite lo v ý m b u d e J e h o C írk e v . — A ta M o cí B oží b u d e v y z d v iž e n a ta k , ab y h led ali a nalézali v n í B o h a a spásu n e je n o m židé, ale i o s ta tn í lidé a v šich n i n á ro d o v é . »A b u d o u se n a z ý v a ti p o M ně« p ra v í H o sp o d in . — P r o r o c tv í se v y p ln ilo . Z e všech n á r o d ů hlásí se m n o z í d o C írk v e , k te r á se jm en u je C írk v í K ris to v o u a v ě říc í se jm e n u jí: k ristia n i, k ře s­ ťané. N e jsta rší listin a z a rc h iv u C írk v e K risto v y . R o z h o d n u tí c írk e v n íh o sn ěm u b y lo n ap sá n o ře c k ý m ja z y ­ k em , ja k je z ře jm o z celé sk lad b y a p o slá n o ja k o p a s tý řs k ý list v ěříc ím z p o h a n ů v A n tio c h ii, S yrii a C ilicii. T a m to tiž v šu d e zasáhlo b lu d n é u č e n í farisejsk ý ch h o rliv c ů . T e n to ap o što lsk ý list z a c h o v a n ý ve svém d o slo v n ém z n ě n í sv a tý m L u k ášem v e S k u tc íc h ap o što lsk ý c h je p r v n í p rá v n í lis­ tin o u c írk e v n í. S tal se v z o re m v šem b u d o u c ím p a p e ž sk ý m p ro h lá še n ím a p a s tý řs k ý m listů m . V isí n a n ě m pečeť D u c h a sv átéh o : »V id ělo se to tiž D u c h u s v a té m u i n á m . . .« C írk e v K risto v a je o d p o č á tk u k a to lic k á — to z n a m e n á česky všeobecná. L ist je p ro je v e m d o k o n a lé h o sb ra tře n í n á r o d ů v Ježíši K ris­ tu . Ž á d n ý n á ro d n e m á p ře d n o s tn íh o a p o v ý še n é h o p o sta v e n í 177

v C írk v i K risto v ě. V šich n i jso u v esp o lek zcela ro v n o p rá v n ý m i b ra třím i. T o h o d ů k a z e m je, že ap o što lé a h lasatelé evangelia z n á ro d a ž id o v sk éh o n ev á h a jí n a z ý v a ti o b y v a te le A n tio c h ie , Syrie a C ilicie b ra try , ačk o liv jso u to b ý v alí p o h an é. C o b y lo tře b a te h d y , n e n í tře b a n y n í. T o n eb y lo slý ch án o d o p o su d n ik d y z ú s t p o to m k ů A b ra h a ­ m o v ý c h . V e S ta ré m Z á k o n ě b y l k to m u d ů v o d . N á r o d Israelský b y l je d in ý m o c h rá n c e m Z jev en í B o žíh o do> p ř íc h o d u Vy-k u p ite le . M ezi n ím a p o h a n y b y la p ře h ra d a , k te r á m ěla p o ­ m á h a t c h rá n it Z jev en í B oží o d p o ru še n í o d p o h a n ů . D u c h sva­ tý n e b y l te h d y d á n n á ro d u israelském u. V N o v é m Z á k o n ě v C írk v i K risto v ě d o k o n a lá P ra v d a B oží n e p o tře b u je o h ra ­ dy. D u c h sv a tý d a n ý C írk v i K risto v ě b u d e sám v y k o n á v a t n e j­ vyšší o c h ra n u , a b y P ra v d a B oží n e u trp ě la šk o d y . A p o što lé v aru jí. » N ě k te ří vyšedše o d n ás z Jeru salem a p o m á tli vás slo v y , k a ­ zíce vaše duše, ač jsm e jim n ed ali ž á d n é h o p řík a z u . . .« P řísn ý ­ m i slovy o d su zu jí ap o što lé b lu d , k te r ý v ja k é k o liv p o d o b ě m a te a k a z í duše. V e světle B o žíh o M aják u . I v p o zd ějších d o b á c h b u d e C írk e v K risto v a b ed liv ě n a s trá ­ ži a k d y k o liv se u k á ž e ja k ý k o liv b lu d a tíh n u tí k b lu d u , b u d e to O n a , k te rá o s trý m re fle k to re m P ra v d y D u c h a sv atéh o p o ­ sv ítí všem n á ro d ů m n a lež s a ta n o v u a o d so u d í ji. Šťastni ti, k te ří v a ro v n é h o h lasu C írk v e ih n e d u p o sle c h n o u a o d ře k n o u se b lu d u , i k d y b y sebe více vábil. D ě jin y C írk e v n í u k a z u jí n e ­ sp o četn é p řík la d y , k d y b lu d y a b lu d a ři snažili si p o d k o p a ti z á ­ k la d y C írk v e . A le m a rn ě ! P ra v d a B oží zv ítězila n a d všem i b lu d y a b u d e v ítě z it až d o k o n c e světa. Šťastný je d n o tliv ec, šťastný n á ro d , k te r ý zů stal C írk v i v ž d y v ě rn ý . P rv n í v y z n a m e n á n í. A p o što lé v listě n az ý v a jí P av la a B arn ab áše »svým i m iláč­ k y , « k te ř í v y d ali svůj ž iv o t p r o jm é n o P án a n ašeh o Ježíše K ršs-

178

ta. — T a k u ž n y n í C írk e v o ceň u je a u z n á v á záslu h y sv ý c h n e j­ p ře d n ě jšíc h p ra c o v n ík ů a zapisuje je z la tý m p ísm e m d o sv ý ch dějin. N ě ja k é o h le d y přece. P o d le slov ap o što la J a k u b a n e n í p o tře b í v ě říc ím an i o b říz k y , an i o b ětí, ani očišťování, ani ro zlišo v án í z v ířa t, jso u -li čistá n e ­ b o nečistá. J e n s o h le d u n a p o h a n s tv í, ab y dali n a je v o p o h r ­ d á n í m o d lá řstv ím , m ěli se v ěřící c h rá n it, p o k u d m o ž n á , m asa o b ě to v a n é h o m o d lám . S o h le d em n a žid y , ab y je n e p o h o ršo v a li n ež se o d ře k n o u s ta rý c h z v y k ů a n ež se u p e v n í v e v íře, m ěli se dočasně c h rá n it k rv e a m asa z u d u še n ý c h z v ířa t. A s o h le ­ d e m n a v íru , k te rá p řik a z u je n a p ro s to u m ra v n í čisto tu , m u sí se c h rá n it n e m ra v n o stí p o h a n sk ý c h . Ještě je d en žák. M ezi v ěříc ím i v A n tio c h ii, S yrii a C ilicii zp ů so b il list a p o ­ što lů veliké u k lid n ě n í a v e lik o u ra d o st. A p o što l P av el získal n o v é h o p o m o c n ík a v ed le T ita . M lad ý k řesťan Sila stal se p o ­ m o c n ík e m i p rů v o d c e m P av lo v ý m .

179

L IS T S V A T É H O P A V L A G A L A T Ú M . P R V N Í C Á S Ť . Pavlův pozdrav — Podivení apoštolovo a přísná hrozba pobloudilým — P řijal jsem Evangelium od samého Ježíše K rista —<Můj život dřívější a mé obrácení— Po obrácení pobyl jsem tři roky v Arabii — Seznámil jsem se s Petrem — Po čtrnácti letech — Apoštolé schválili můj apoštolát — Abychom pamatovali na chudé — Slabost Petrova v soukromém životě a počínání — Pavel se vší' bratrskou rozhodností odmítá počínáni Petrovo — P e tr pokorně přijal a uposlechl výzvy svátého Pavla. Gal. 1— 2, 21.

Ú v o d . i , i — io . i, i . Pavel apoštol — (poslaný) n ik o liv od lidí, ani skrze člověka, n ýb rž skrze Ježíše Krista a Boha O tce, jenž h o v zk ří­ sil z m rtv ý ch — 2. a všichni bratři, kteří jsou se m n ou , círk­ v ím galatským : 3. M ilost vá m a p okoj od Boha O tce a (od) Pána našeho Ježíše Krista, 4. k terýž vyd al sebe sama za hříchy naše, aby nás vysvob o d il z nynějšího věk u nešlechetného, p o ­ dle vů le Boha a O tce našeho, 5. jem už sláva (buď) na v ěk y v| o veku. 6 . D iv ím se, že tak rychle se uchylujete o d to h o , jenž vás p o ­ volal v m ilosti K ristově, k »evangeliu jin ém u ,« 7. jež není ji­ n ým , leč že jsou někteří, kteří vás m atou a chtějí převrátiti evangelium K ristovo. 8. A však i k d yb ych o m m y nebo anděl s nebe kázal vám p ro­ ti tom u , c o jsme vám kázali, buď p rok let. 9. Jak jsm e dříve p o ­ věděli, i n y n í op ět pravím : K áže-li vám n ěk d o p ro ti to m u , co jste přijali, buď proklet. 10. N eb oť zdaliž se snažím n y n í získati lidi, čili Boha? A nebli hledám líbiti se lidem? K d yb ych ještě se zaliboval lidem , ne­ b y l b ych služebníkem K ristovým . N e o d apoštolů, nýb rž p řím o od Krista obdržel Pavel poslání a učení, které hlásá. 11. O znam uji vám , bratři, že evangelium od e m ne hlásané

180

n e n í p o d le člo v ěk a, 12. neb o ť jsem h o an i n e p řija l an i se m u n e n a u č il o d člo v ěk a, n ý b r ž z jev en ím Ježíše K rista. 13. V žd y ť p ře c e jste slyšeli o n ěk d ejším ž iv o tě m é m v ž i­ d o v stv í, že jsem n a d m ír u p ro n ásled o v a l c írk e v B oží a ji h u ­ bil, 14. a že jsem p ro sp ív a l v ž id o v stv í n a d m n o h é v rs te v n ík y (své) v e sv ém n á ro d ě , jsa úsilnějším h o rlite le m p r o p o d á n í o d sv ý ch o tc ů p řija tá . 15. K d y ž v šak se zalíb ilo to m u , jen ž m ě o d d ělil ze ž iv o ta m a tk y m é a p o v o la l sv o u m ilo stí, 16. zje v ili v e m n ě S y n a své­ h o , a b y c h h o hlásal m ezi p o h a n y , n e o b rá til jsem .se h n e d k tě lu a k rv i, 17. an i jsem nešel d o Jeru salem a k tě m , k te ř í b y li p ř e ­ de m n o u a p o što ly , n ý b rž odešel jsem d o A rab ie a o p ě t jsem se v rá til d o D am ašk u . 18. P o to m p o tř e c h le tech přišel jsem d o Jeru salem a, ab y ch u z ře l a p o z n a l P e tra , a p o b y l jsem u n ě h o p a tn á c t d n í; 19. ji­ n é h o v šak z a p o što lů jsem n ev id ěl, leč Ja k u b a , b r a tr a P án ě. 20. A co v á m píši, hle, p ře d B o h em to p ra v ím , že n elžu . 21. P o to m jsem p řišel d o k ra jin sy rsk ý c h a cilicijsk ý ch . 22. Z ů sta l jsem v šak o so b n ě n e z n á m c írk v ím ju d sk ý m , k te ré jsou v K ris­ tu ; to lik o slýchali; T e n , jen ž nás n ě k d y p ro n ásled o v a l,' n y n í k áže tu v íru , k te ro u n ě k d y h u b il; i velebili n a mne B oha. U č e n í a a p o što lstv í P a v lo v o b y lo ja k o p ra v é u z n á n o o d ap o što lů . 2, 1— 21. 2, 1. P o to m p o č trn á c ti le te c h o p ě t jsem se o d e b ra l d o Je ­ ru salem a s B arn ab ášem , v z a v s seb o u ta k é T ita . 2. O d e b ra l jsem se (ta m ) p o d le zjev en í a p ře d lo ž il jsem jim ev an g eliu m , k te ré hlásám m ezi p o h a n y , zv láště tě m , k te ř í m a jí v á ž n o st, zdali sn ad n eb ěž ím n e b o jsem n eb ěžel n a d a rm o . 3. A le ani T itu s , k te r ý b y l se m n o u , n e b y l p ř in u c e n d á ti se o b ře z a t, ač b y l (ro z e n ý m ) p o h a n e m , 4. a to p r o v e tře lé b r a tr y n e p ra v é ; ti se v lo u d ili (m ezi nás) ab y v y zv ěd ě li naši sv o b o d u , k te ro u m á m e v K ris tu Ježíši, ab y nás v slu žb u p o d ro b ili. 5. J im jsm e n e u sto u p ili an i n a o k a m ž ik p o d d á n ím se, ab y p ra v d a evangelní zů stala u vás. 6. O d tě c h však, k te ří n ěco v áží — ja k ý m i n ě k d y b y li, n a to m m i nezáleží; B ů h n eh led í n a o so b u č lo v ěk a; — ti tedy* k te ří m ají v á ž n o st, n e n a m íta li n ič eh o , 7. n ý b r ž n a o p a k , k d y ž u zřeli, že m n ě jest sv ěřen o ev an g eliu m p r o n e o b ře z a n é , ja k o P e tro v i p ro o b ře z a n é — 8. neboť te n , jenž p o m á h a l P e tro v i

181

v ap oštolství m ezi obřezaným i, pom áhal také m n ě (v apoštol­ ství) m ezi p oh an y — 9. a k d y ž p ozn ali m ilost m i danou, Jakub a P etr a Jan, kteří jsou pokládáni za sloupy, podali m ně a Barnabášovi pravice (na význ am ) společenství, ab ych om m y ká­ zali m ezi poh any, o n i pak m ezi židy, 10. jen om ab ychom pa­ m atovali na chudé; a to právě snažil jsem se také učiniti. 11. K d yž pak Petr přišel do A n tioch ie, d o očí jsem se m u opřel, pon ěvad ž b yl h od en d o m lu v y . 12. Prve to tiž n ež přišli od Jakuba, jídal společně s pohanokřesťany, ale k d y ž přišli, stranil se a od lučoval se z bázně před těm i, kteří b yli z obříz­ k y. 13. A s n ím přetvařovali se také ostatní židokřesťané, tak­ že i Barnabáš b yl stržen to u přetvářkou jejich. 14. Leč k d yž jsem uzřel, že nejednají p od le p ravdy evangelní, řekl jsem P etrovi přede všem i: Jestliže ty jsa židokřesťan žiješ p o pohansku a ne p o židovsku, kterak nutíš pohanokřes­ ťany, aby žili p o židovsku? 15. M y jsm e rodem židé a nikoli z pohanů hříšníci. 1 6 . A však v ěd ou ce, že člo v ěk n ebývá ospra­ ved lň ován ze skutků zákona, n ýb rž skrze víru v Ježíše Krista, také m y jsme uvěřili v Krista Ježíše, ab ych om b yli ospravedl­ n ěni z víry K ristovy, a n ik oli ze skutků zákona; neboť ze skut­ ků zákona nebude ospravedlněn žád n ý člo v ěk . 17. Jestliže však hledajíce b ý ti ospravedlněni v K ristu, b yli jsm e také m y nalezeni hříšníky, n en í-liž Kristus přisluhovatelem hříchu? N i­ k o liv . 18. N eb oť stavím -li zase to , c o jsem zbořil, jevím se jako přestupník. 19. V ždyť já jsem skrze zákon zem řel zák on u , abych žil B o­ hu. 20. S K ristem uk řižován jsem; žiji pak již n ik o li já, nýbrž l i j e v e m ně Kristus. C o však žiji v těle, žiji v e víře v Syna B ožíh o, jenž si zam i­ lo v a l a sebe sama vyd al za m ne. 21. N eo d m ítá m m ilosti B o­ ž í; neboť nabývá-li se spravedlnosti skrze zák on , ted y Kristus zem řel nadarm o. *

Proč dávám e list sv. Pavla G alatům za 15. hlavu Skutků apoštolských. List svátého Pavla G alatům doplňuje zp rávy svatéh o Lukáše 182

v e sk u tc íc h ap o što lsk ý c h o ž iv o tě P av lo v ě, o c írk e v n ím sn ě­ m u v Jerusalem ě, o v ý tc e P av lo v ě v ů č i P e tro v i, a k o n e č n ě p o ­ d á v á o b ra z o p o m ě re c h v G alatii, k d e P av el p ů so b il a k řesťan ­ ské obce založil. A p o što l je m ě l rád . G alatie b y l v d o b ě P av lo v ě k ra j u p ro s tře d M alé Asie. V e 3. s to le tí p ře d K riste m P á n e m p ro n ik ly a u sad ily se ta m n ě ­ k te ré k m e n y b o jo v n ý c h G allů , (K eltů ) k te ř í ze záp a d n í E v r o ­ p y se d o stali až d o M ak ed o n ie a o d tu d d o M alé Asie. K rá lo v ­ stv í G allů n e b o G alaťanů, k te ř í b y li sp ojenci řím sk ý m i, b y lo r o k u 27. p ře d K riste m P án em p ro m ě n ě n o v p ro v in c ii řím sk o u . V edle p ů v o d n í G alatie ob sah o v ala řím sk á p ro v in c ie galatsk á ještě části L y k a o n ie a F ry g ie, m ezi jin ý m i k ra j, k d e ležela m ěs­ ta L y stra , Ik o n iu m a D erb e. V tě c h to m ěstech p ů so b il P av el h la v n ě p ř i p r v n í své ap o što lsk é cestě. Z alo žen é c írk e v n í ob ce n av štív il p ři své d ru h é cestě, k rá tc e se z d rž e l ta k é v sev ern í G a ­ latii. R o v n ě ž p ři tř e t í m isijn í cestě o p ě t n a k r á tk o n av štív il k řesťanské o b ce v G alatii. Z to h o lze u su z o v a t, ja k velice ležely sv. P av lo v i n a srd ci k řesťanské o b ce G alatské. K dy? L ist G a la tů m n ap sal sv a tý P av el r o k u 55., k d y ž n a své tř e t í ap oštolské cestě p řišel d o E fesu a b r z y p o p říc h o d u se d o v ě ­ děl, že žid o v ští h o rliv c i n ap ad li sv ý m i b lu d y je m u ta k d ra h é ob ce galatské. Jed in eč n é ap o što lsk é p o slán í P av lo v o . 1 , 1 . P avel n a z ý v á se a p o što lem v n ejp ln ějším slova sm yslu, a p o ­ što le m p o sla n ý m sk rze Ježíše K rista. T ím ro zlišu je svůj ú řa d a své ap o što lsk é p o slán í o d d ru h ý c h , k te ř í se sice ta k é n az ý v a jí ap o što ly , n a p řík la d B arnabáš, T itu s . . . , ale m a jí své p o slán í o d lidí, i k d y ž o d a p o što lů .T a k é k n ě ž í a b isk u p o v é m a jí o v šem své u s ta n o v e n í o d B oha, ale sk rze lidi. K d e ž to P av el m á své p o v o lá n í a p o slán í n e sk rz e člo v ěk a, ale sk rze Ježíše K rista, a t o n e d lícíh o n a té to zem i, ale o slav en éh o u B o h a O tc e . T ím v íce v y n ik á a u to rita P av lo v a ap o što lsk é h o ú řa d u . 1, 2— 5. P av el n e řík á a n e n a z n a č u je to p r o to , ab y se c h lu ­

183

bil, ale p r o to , ab y d o d al co n ejv ětší v á h y sv ý m dalším slo­ v ů m . P o z d ra v u je k řesťan y galatské tím , že jim p ře je a v y p r o ­ šuje to nejcen n ější n a to m to sv ětě: m ilo st a p o k o j B oží. V čem záleží m ilo st Boží? V to m , že z v ů le B oha O tc e B ů h S yn v y ­ dal sebe sam a za nás, ab y nás: v y sv o b o d il ze slu žb y a z ajetí t o ­ h o to h říšn é h o světa. i, 6— 7. V jin ý c h sv ý ch listech ap o što l v y slo v u je p ra v id e ln ě p o c h v a lu p r o tu n eb o n u k řesťan sk o u obec. A le zd e n e m á co ch v álit. H n e d s p o č á tk u v y slo v u je p řís n o u v ý tk u , že p o jeh o o d c h o d u p řik lo n ili se k h la sa te lů m »jin é h o ev an g elia,« k ži­ d o v sk ý m h o rliv c ů m , k te ř í se ta m v e tře li a začali h lásat, že bez zac h o v á v á n í M ojžíšo v a Z á k o n a a bez o b říz k y n e n í spásy. N e m o h u jin ak ! N e b y l b y c h slu žeb n ík em K risto v ý m ! I,

8—

IO.

]

•

i ■I,;'

!

, i i;!,; J

A p o što l je u ch v á c e n ta k o v ý m ro z h o řč e n ím p r o ti b lu d n ý m u č ite lů m , že u žív á slov n ejv ětšíh o o d so u zen í: »B udiž p ro k le t!« » A n ath em a!« Ať je to k d o k o liv ! K d y b y to an d ěl b y l, k d y b y t o ap o što l byl! »B udiž p ro k le t! Jestliže n ě k d o k áže p r o ti to m u , co k ázal P av el.« J a k o slu žeb n ík K ris tů v n e m ů ž e m lč e t, n e ­ m ů ž e p ře h líž e t, co se sta lo v G alatii, ale m u sí co n e jo stře ji k á ­ r a t a v a ro v a t. Z p řísn ý c h , ale o p rá v n ě n ý c h slov ap o što la P av la, je h o ž ú sty m lu v í D u c h sv atý , p o ro z u m ím e , ja k n e sm írn é h o zlo č in u se d o p o u ští, k d o rozsév á b lu d y p r o ti v íře. » B u d iž p ro k le t! A n a t­ h em a! B udiž z a v rž e n !« P av lo v o E v an g eliu m . 1, 11 — 12. M ám e E v an g e liu m o d sv atéh o M ato u še, o d sv atéh o M ark a, o d sv atéh o L ukáše, sv a té h o Jan a. V e č trn á c ti listech sv atéh o P avla je o bsaženo E v an g eliu m , ja k je dal sám Ježíš K ristu s P av lo v i p o je h o o b ráce n í u D am ašk u . T e h d y odešel, ja k sám v y p ra v u je n a p o č á tk u listu G alatů m , n a p oušť d o A rab ie a ta m p o tř i r o k y (ap o što lé b y li ta k é tř i ro k y s K riste m P án em ), d o ­ stáv alo se m u p o u č e n í o d Ježíše K rista o p ra v d á c h a ta je m ­ stv íc h svaté v íry . Z jev en í to t o n en ec h al si P av el p r o sebe. N e ­ p řija l je ta k é je n o m p ro sebe. S p o m o c í D u c h a sv a té h o v lo žil je d o listů , k te ré b ěh em a p o što lo v á n í poslal k r ů z n ý m k řes­ ťanským o bcím .

184

N ejobsáhlejší Evangelium . E vangelia se n av zá jem d o p lň u jí. E v an g eliu m dan é P av lo v i je n e sm írn ě d ů le ž itý m d o p lň k e m č ty ř evangelií, p ro to ž e o b ­ sahuje n e u d álo sti evangelní, ale p řed ev ším p ra v d y v ě ro u č n é a m ra v o u č n é v ta k o v é m ro z sa h u a v ta k o v é h lo u b c e, že b y ­ c h o m bez listů sv á té h o P av la zů stali je n o m u p o v r c h u E v a n ­ gelia a P ísm a sv átéh o v ů b ec. A p o što l P av el v ed e d o h lu b in v šeh o Z jev en í B ožího. M o cí slova D u c h a sv á té h o o sv ětlu je n e ­ v ý slo v n o u k rá su tě c h to h lu b in , ta je m stv í B ožích. P o tírá m n y n í Z á k o n , k te r ý jsem k d y si sám zastával, p o n ě v a d ž Ježíš K ristu s m n ě ta k p řik á z a l, i , 13— 22. A p o što l píše o sobě, že k d y si zastáv al to , p r o ti čem u n y n í ze všech sil bojuje. P ře d sv ý m o b rá c e n ím k e K ris tu m ilo v a l P a ­ vel Z á k o n M o jžíšů v a p r o to p ro n ásled o v a l a d o v ězen í v o d il v ěřící v Ježíše K rista. V d ě č n ě u zn áv á , že m ilo stí B oží b y l v y ­ v o le n za apoštola. M ilo st B oží jej vedla p o to m n e d o Je ru sa ­ lem a k ap o što lů m , ale d o A rab ie, k d e stráv il t ř i r o k y , d o stá v a ­ je Z jev en í o d Ježíše K rista. V e škole K risto v ě v y u č il se n a a p o ­ što la E vangelia. P o to m p řišel d o Jeru salem a, a b y p o z n a l P e tra . U P e tra p o b y l 15 dn í. V Jeru salem ě te h d y se sezn ám il z a p o ­ što lů jed in ě s Ja k u b e m , p říb u z n ý m P án a Ježíše. J in a k se s a p o ­ što ly v ů b ec n e d o sta l d o sty k u . A p o što lé h o n e v y u č o v a li E v a n ­ geliu. A p ře c e p o o d c h o d u z Jeru salem a o d e b ra l se d o Sýrie a C ilicie a ta m E v an g e liu m kázal. V J u d sk u h o z a tím ja k o ap o što la o so b n ě n em ěli p říle ž ito st v id ě t a slyšet. Je n o m t o o n ě m věděli, že d řív e k řesťan y p ro n á sle d o v a l a n y n í k áže sám E van g eliu m . V šich n i, k te ří to věděli d ěk o v ali B o h u za v eli­ k o u m ilo st P av lo v a o b rácen í. T o u ž v ím e ze S k u tk ů ap o što lsk ý ch . 2, 1— 9. Z a č trn á c t le t p o svém o b rá c e n í zn o v a p řišel P av el d o J e r u ­ salem a, p ro to ž e v e zjev en í b y l Ježíšem K riste m k to m u v y ­ zv án . Současně ta k é křesťané A n tio c h ijš tí h o poslali. A p ři té to p říle ž ito sti p ře d lo ž il v Jeru salem ě p ř íto m n ý m a p o što lů m P e tro v i, Ja n o v i a J a k u b o v i své učení. M ezi tím d o tíra li n a P a v la ti, k te ří tv rd ili, že k řesťané m u sí z a c h o v á v a t Z á k o n M o j­ žíšův. N u tili P avla, ab y sv ém u žá k o v i p řik á z a l o b říz k u . C o ž

185

P avel o v šem n eu čin il a p ř íto m n í ap o što lé u zn ali u čen í i p o č í­ n á n í P av lo v o za správ n é. A p o što lsk á C h a rita . 2, 10. P av el p řija l titu l ap o što la p o h a n ů . P e tr p řija l ú k o l a p o što ­ lo v a t m ezi židy. P o d o b n ě i ap o što l Ja k u b . N ič e h o n ežádali P e tr, J a n a Ja k u b , n e ž ab y křesťané z p o h a n ů p a m a to v a li n a c h u d é i v Jerusalem ě. A p o što l P av el ta k é p o z n a m e n á v á , že t o ­ m u to p řá n í a p o što lů snažil se v ž d y c k y b ý t v ě rn ý . S k u tečn ě sv a tý P avel p ři k ažd é p říle ž ito sti v rů z n ý c h o b cích k řesťan ­ sk ý ch k o n a l sb írk y p r o c h u d é k řesťan y v Jerusalem ě. C01 s v a tý L u k áš v y n ech al. 2, 11 — 16. P o u k o n č e n í ap o što lsk é h o sn ěm u v Jeru salem ě o d e b ra l se ap o što l P e tr d o A n tio c h ie syrské. T a m došlo k to m u , co P av el n azý v á d o m lu v o u P e tro v i. S v atý L u k áš se o o n é d o m lu v ě n e ­ zm iň u je. A p o što l P e tr zastáv al ú p ln ě n á z o r P a v lů v , že žád n é o b řa d n í p ře d p isy n e m o h o u v á z a t k z a c h o v á v á n í k řesťan y ať jsou ze ž id ů n e b o z p o h a n ů . T a k é P e tr, p o k u d se ú častn il sp o ­ lečn éh o jídla s p o h a n o k ře sť a n y a žid o k ře sťan y n eo h lížel se n a sta ro z á k o n n í p řed p isy . T e h d y v šak p řišli z Jeru salem a d o A n ­ tio ch ie n ě k te ří křesťané, k te ř í zac h o v áv ali p řís n ě o b řa d n í p ře d ­ p isy žid o v sk é i o jídle. A tu P e tr z jakési slab o sti a z jak ý ch si lid sk ý c h o h le d ů , aby n ev y v o la l n ě ja k ý c h v ý te k , stra n il se p o h an o k řesťan ů , p řid rž o v a l se je n o m žid o k ře sťan ů a jed l s n im i p o d le p ře d p isů ž id o v sk ý ch . N ě k te ř í žid o k řesťan é to tiž stále b y li p řesv ěd čen i, že ro d ilí židé, i k d y ž se stali k řesťan y , m ají ta k é M ojžíšské p řík a z y z ac h o v áv ati. T e h d y se s v a tý P av el o p ře l P e tro v i, že p o č ín á n í je h o n e n í sp ráv n é a že se d o p o u š tí p ř e tv á ř k y a s trh u je d ru h é za seb o u ; co ž b y n e b y lo p o d le E vangelia. Sem p o lo ž il P av el d ů le ž ito u v ě tu : »Č lo v ě k n e b ý v á o sp rav ed ln ě n ze s k u tk ů z á k o n a (M o j­ žíšova), n ý b r ž sk rze v íru v Ježíše K rista. T a k é m y jsm e u v ě ­ řili v K rista Ježíše, a b y c h o m b y li o sp rav ed ln ě n i z v ír y K ris to ­ v y , a n ik o li ze s k u tk ů z á k o n a ; n eb o ť ze s k u tk ů z á k o n a n eb u d e o sp rav ed ln ě n ž á d n ý člo v ě k .« V e lik ý v p o k o ře . P e tr p o c h y b il ja k o nejvyšší c írk e v n í p ře d sta v e n ý . P av el m u 186

t o v y tk n u l. A d o b ře u činil. S v atý P e tr je h o v ý tk u p o k o rn ě u z n a l a p říč in u její ih n e d o d stra n il. A ta k i v té to ch o u lo stiv é věci dali n á m o ba ap o što lo v é sk v ělý p řík la d . S v a tý P avel u k azu je, že se n e m á m e b á t a o s tý c h a t p řim ě ­ ře n ý m z p ů so b em u p o z o r n it n a c h y b u i p ře d sta v e n é , k d y b y je jich p o č ín á n í, m n o h d y n eu v ěd o m ělé , m o h lo p ů s o b it p o h o r ­ šení. Č in sv atéh o P av la p řin e sl C írk v i sv até n ejv ětší u ž ite k , a v n ejm en ším n ep o ru šil b r a trs k o u v ro u c í lá sk u o b o u k n íž a t ap o što lsk ý c h . V ěřící se v zd ělali je jich p řík la d e m . K o lik rá t i p o z d ě ji v d ějin ách c írk e v n íc h stáv alo se p o d o b n ě . N á s tu p c ů m sv a té h o P e tra b ý v ali rád ci a le ck d y i k a ra te li i p ro s tí věřící. S vatá K a te řin a Sienská, p ro s tá m ěšťanská d cera, n a p o m ín a la pap eže Ř e h o ře X I. A p ap ež v ážil si n eo b y če jn ě je jíh o slova. N ap o sled . S v atý P e tr z á ří p řík la d e m svojí p o k o ry , ja k se jí d o b ře v y ­ u č il ve škole B ožsk éh o M istra. T ím to p o k o r n ý m z p ů so b em lo u č í se s č te n á ři S k u tk ů ap o što lsk ý c h . S v atý L u k áš p a k u ž se n e z m iň u je o P e tro v i. P o n a s to u p e n í císaře N e ro n a b y lo d o ­ v o le n o ž id ů m i k řesť an ů m v r á titi se d o Ř ím a. T e h d y v rá til se ta m i sv a tý P e tr. O d tu d p o slal d v a listy k řesťan ů m v P o n ­ te , G alatii, K ap ad o tii, p ro k o n s u lá rn í A sii a B y th in ii. V listech n a z ý v á P e tr Ř ím B ab y lo n em : « P o zd rav u je vás sp o lu v y v o le n á o bec, k te rá jest v B ab y ló n ě . . .« I. P e tr 5, 13. Ř ím se n a z ý v a l B ab y lo n em záp a d u . N a z ý v a l se ta k p ro svoji v e lik o st i p r o svoji zk až en o st. T a m zem řel sv. P e tr s m rtí m u č e d n ic k o u z á ­ ro v e ň se sv a tý m P av le m ro k u 67. A p o što l P e tr b y l u k řiž o v á n h la v o u dolů. D ů k a z . 2, 17— 18. A p o što l P av el d o k lá d á svoje u čen í velice jasně a p řesv ěd či­ v ě: » K d y b y křesťan m ě l mít! h říc h za to , že n e z a c h o v á v á z á k o n M ojžíšův, n e b y lo b y o sp rav ed ln ě n í Ježíše K rista v la stn ě k n ič e­ m u , b a b y l b y K ristu s p říč in o u nesčísln ý ch h říc h ů , k d y ž tisíce a tisíce k řesťan ů u ž d á v n o n eza ch o v áv ají z á k o n a M o jžíšo v a .« P rá v ě ta k , k d y b y n ě k d o cosi z b o řil, p o to m v ša k b y to té ž začal z n o v a stav ět, m u sil b y své p o č ín á n í p o v a ž o v a t za h říc h n e ro z ­ v á ž n o sti. T a k S ta rý Z á k o n je v tro sk á c h . K d o jej ch ce zn o v a z tro s e k z v ed a t, m u sil b y ch tě j n e c h tě j tv r d it, že to b y l h ř íc h tb o řit a o d s tra ň o v a t S ta rý Z á k o n . T o b y p ad a lo n a K rista P á ­

187

na. T o n e n í m o žn é. S ta rý Z á k o n sk u tečn ě a trv a le je o d K ris­ ta P á n a zru šen . N esm í se z n o v a zav á d ět, p o n ě v a d ž b y to b y la u rá ž k a Ježíše K rista, z N ě h o ž jed in ě m ů ž e b ý t člo v ěk o sp ra ­ v ed ln ěn , a n ik d y n e ze zák o n a. D o slo u žil a u m řel. 2, 19. Z á k o n M ojžíšský m ěl jed in ě ú k o l p řiv é s t k Ježíši K ristu . A. k d y ž te n to ú k o l v y p ln il, m u sil o d u m řít. U ž jej n eb y lo tře b a . T o z n am en ají slova sv átéh o P av la: »V ždyť já jsem sk rze z á ­ k o n zem řel z á k o n u , ab y ch žil B ohu.« »S ta rý h říš n ý člo v ěk je v nás u sm rc e n , u k řiž o v á n . Č ím ? — P rá v ě záslu h am i s m rti P án ě n a k říži. T o z n am en ají další P av lo v a slova: »S K riste m u k řiž o v á n jsem . . .« K řesťan záslu h am i s m rti Ježíše K rista n a k říž i u m írá h říc h u , n e sp rav ed ln o sti, a n a b ý v á n o v é h o n a d ­ p řiro z e n é h o ž iv o ta m ilo sti v Ježíši K ristu . T o je to o sp ra v e d l­ n ěn í. S ta rý Z á k o n b y l v e zn a m e n í h říc h u a d u c h o v n í sm rti. N o v ý Z á k o n je ve zn a m e n í m ilo sti D u c h a sv átéh o a z n í p ly ­ n o u c íh o ž iv o ta v ěčn é h o s K riste m P án em . Ž ijem e sice ve sm rte ln é m a h říšn é m těle, ale jin a k n ež žili lidé v e S ta ré m Z á­ k o n ě. T ě lo i duše jso u ú č a s tn y v y k u p ite ls k o u o b ě tí S yna B o­ žíh o p o sv ěcen í sk rze v íru , v š típ e n o u d o duše n a k ř t u svatém . V t u chvíli, k d y se v o d a k ře s tn í d o tk n e h la v y člo v ěk a, a jsou p ro n esen a slova k ř t u sv., začín á te n to žiti v e v íře n o v ý m n a d ­ p řiro z e n ý m živ o te m . T é to m ilo sti D u c h a sv. n esm ím e o d p íra t. A o d p íra li b y c h o m , k d y b y c h o m ch těli tv r d it, že člo v ěk k ře s­ ťan p o tře b u je k o sp rav ed ln ě n í M o jžíšsk éh o zák o n a . P a k b y o všem K ristu s z em řel n a d a rm o a b ez p o tře b y . »A v y , G alaté, jste se k ta k o v é m u ro u h a v é m u m ín ě n í n e ­ chali sv ést.« I p r o nás ta k o v é heslo, a ta k o v ý cíl. 2, 2 0 — 21. S v atý P avel u v á d í sebe za p řík la d . »Ziji p a k již n ik o li já, n ý b rž žije ve m n ě K ristu s.« » Č lo v ěk žije s tím , co m iluje. Je s t­ liže m iluješ zem i, jsi zem í. Jestliže B oha m iluješ, jsi nějakým zp ů so b em B ohem . Láska zajisté p ře tv o řu je člo v ěk a v to , co si z a m ilo v a l.« T a k píše sv a tý A u g u stin . P r o r o k O seáš ro v n ě ž n a ­ psal: »Stali se . . . ja k o to , co m ilovali.« O s. 9, 10. Slova svá­ té h o P av la: »Ziji již n ik o li já, ale žije v e m n ě K ris tu s ,« stala se heslem všem sv atý m . N e u sta li dřív e, až to h o to n ejv y ššíh o cíle dosáhli.

188

P O K R A Č O V Á N Í L IS T U S V A T É H O P A V L A G A L A T Ů M . Vytýká nerozumnost, že se nechávají svést — Co je zákon Mojžíšův a co je křes­ ťanská víra — Co vám dalo ospravedlnění — Výpovědi Písma svátého, že zákon Mojžíšský nedával ospravedlnění — Předobrazy rovněž dokazují — Všeobecná napomenutí — Některá zvláštní napom enutí — Doslov. Gal. 3, 1.—6, 18.

Zákon neospravedlňuje. 3, i . N esm ysln í Galaté, k d o vás očaroval, abyste nep oslou ­ chali pravdy, ježto přece vám před očim a Ježíš Kristus b y l v y ­ líčen jako u k řižovan ý m ezi vámi? 2. T o jenom chci o d vás zvěd ěti: Z e sk utků-li zákona jste obdrželi D ucha, čili z p o ­ slechnutí víry? 3 o T ak nesm yslní jste, že počavše s D u ch em , d ok onáváte n yn í s tělem? 4. T o lik jste trpěli nadarmo? A č-íi v sk u tk u nadarm o, j . T en ted y, jenž vám uděluje D u ch a a působí zázraky m ezi vám i, (činí to ) ze skutků zákona, čili z p oslech n u tí víry? 6 . Jakož (psáno jest): »A braham uvěřil B o­ hu, a b y lo m u p o čten o ke spravedlnosti.« 7. N u ž e , p ozn ávej­ te , že ti, k teří jsou z v íry, ti jsou syn ové A braham ovi. C o říká Písm o svaté. 8. Předvídajíc pak Písm o, že Bůh ospravedlňuje n árody z v íry, předpovědělo A braham ovi: »P ožehnáni b u dou v tobě všichni n árod ové.« 9. B udou ted y požehnáni s věřícím A bra­ ham em ti, kteří jsou z víry. 10. V šich n i zajisté, kteří v y v o zu jí spravedlnost ze skutků zákona, podléhají zlořečenství, neboť jest psáno: »Z!ořečen (jest) každý, kd o n ečiní vytrvale vše, c o jest psáno v k n ize zá­ k ona.* 11. Že však zákonem nik d o nebývá ospravedlněn před B o ­ h em , jest zjevn o, neboť »K do je spravedliv z v íry, živ bude.« 12. Zákon však nežádá víry, nýbrž »kdo jej vyk on á, ten živ b u de z něho.«

189

13. Kristus nás v y k o u p il ze zlořečen ství zákona, stav se p ro nás zlořečen stvím , — neboť jest psáno: Zlořečen jest k ažd ý, k d o visí na dřevě, — 14. aby požehnání A braham ovo d ostalo se k pohanům v Kristu v Ježíši, (a) ab ychom zaslíbeného D u ­ cha obdrželi věrou. 15. Bratři, p o lidsku pravím : N ik d o přece neruší (ani) lid­ ského p ořízen í právoplatného, ani (k něm u) nepřidává. 16. A bram ovi však byla dána zaslíbení; »také p o to m stv u jeho.« N epraví: »T aké p oto m k ů m « jako o m n o h ý ch , n ýb rž jako o jednom : »T aké p o to m stv u tvém u «: tím jest Kristus. 17. Pravím (tím ) to to : U stan oven í učiněného dříve od B o ­ h a neruší zákon daný p o č ty ře c h stech třiceti letech, tak aby zm ařil to zaslíbení. 18. N eb oť je-ii d ědictví ze zákona, n ení již ze zaslíbení: A braham ovi však B ů h je daroval zaslíbením . 19. K čem u ted y zákon? Pro přestupy b yl přidán, dokud b y nepřišlo »p otom stvo « , jem už zaslíbení b y lo učiněno; b yl zří­ zen skrze anděly rukou p rostřed n ík ovou . 20. Prostředník to ­ tiž není jednoho, Bůh však jest jeden. 21. Jest ted y snad zákon p roti zaslíbením Božím ? N ik o liv . A n o, k d yb y zák on b y l dán jako tak ový, k terý b y m o h l ob ži­ v í ti, spravedlnost byla b y skutečně ze zákona. 22. A však Pís­ m o uzavřelo všeck o pod hřích, aby to h o , co b y lo zaslíbeno, dostalo se z v íry v Ježíše Krista těm , kteří věří. 23. Prve však, n ežli přišla víra, p od zák on em jsouce u zaví­ ráni, byli jsme střeženi k té víře, která m ěla b ý ti zjevena. 24, A tak stal se zákon naším v y ch ovatelem ke K ristu, ab ychom byli ospravedlněni z víry. 25. K dyž však přišla víra, nejsm e již p od v y ch o v a telem . 26. V šich n i zajisté syn y B ožím i jste věrou v Kristu Ježíši. 27. N e ­ boť všichni, kteří jste b yli v K ristu p okřtěni, Krista jste oblékli. 28. T u není žida ani pohana, není otroka ani svobodníka, n e­ n í m uže ani žen y, neboť všichni jste jeden v K ristu Ježíši. 29. Jste-li však K ristovi, jste p o to m s tv e m A braham ovým , dědici podle zaslíbení. 4. 1. Pravím pak: P okud dědic jest nedospělý, n ic se neliší o d služebníka, ač jest pánem všeh o, 2. n ýb rž jest p od p oru čn ík y a správci až do času ustanoveného napřed od otce. 3. T a k i m y , k d y ž jsme b yli nedospělí, b yli jsme pod rob en i p od p rv o p o ­ čátk y světa. 4. K dyž však přišla p ln ost času, Bůh vyslal Syna svéh o, u či­ n ěného z žen y, p od řízeného zákonu, 5. aby v y k o u p il ty , kteří

190

b yli p od zákonem , ab ych om obdrželi přijetí za syn y. 6 . A p o ­ něvadž jste syn y, Bůh poslal D u cha Syna svéh o v srdce naše, jenž volá: Abba, O tče! 7. P ro to nejsi již služebníkem , nýbrž synem ; jestli však synem , (tedy) i dědicem skrze Boha. 8. A však tehda, neznajíce Boha, sloužili jste b oh ů m , kteří p o své přirozenosti (b oh y) nejsou, 9. n y n í však, k d y ž jste Boha poznali, ano i pozn án i a uznáni b yli o d Boha, kterak se zase o b ra c íte k slabým a n u zn ý m p rvop očátk ů m a ch cete o p ě t z n o v a jim sloužiti? 10. (Vždyť) slavíte d n i a m ěsíce i d o b y svá­ tečn í a rok y. 11. B ojím se o vás, abych snad n eb yl pracoval u vás n a d a rm o . 12. B u ď te, ja k o (jsem ) já, neb o ť i (já jsem b y l) ja k o (jste b y li) v y , bratři, prosím vás. V n ič em jste m i neublížili; 13. v íte však, že p o p rvé jsem vám káza! evangelium v e m d lob ě těla, 14. a nepohrdli jste ani n eop ovrh li pokušením , které b y lo pro vás na m ém těle, n ýb rž přijali jste m ě jako anděla B ožíh o, jako Krista Ježíše. 15. Kde jest ted y blahoslavení vaše? N eb oť svě­ d ectví vám dávám , že k d yb y b y lo m o žn o , o či b yste si b yli vylou p ali a m ně dali. 16. N u ž e, stal jsem se vaším nepřítelem tím , že jsem m lu vil vám pravdu? 17. (O ni) horlí o vás nedobře, (ale) v y lo u čit vás chtějí, ab yste horlili o ně. 18. D o b ré jest však, aby se h orlilo (o člo v ě­ ka) v dobrém v žd y ck y , a n ik oli jen, k d y ž jsem p řítom en u vás, 19. d ítk y m oje, s n im iž m ám op ět bolesti rod ičky, až by K ristus utvářil se v e vás. 20. C htěl b ych b ý ti n y n í u vás a zm ě­ n iti svůj hlas, neboť jsem v rozpacích o vás. Ze z á k o n m o jžíšsk ý n ep řisp ív á k o sp rav ed ln ě n í, učí p ře d o b ra z n ý rá z p ř íh o d sy n ů A b ra h a m o v ý c h . 21. P o v ě z te m i v y , k te ří ch ce te b ý ti p o d z á k o n e m , neslyšíte zák o n a? 22. V žd y ť jest p sá n o : A b ra h a m m ě l d v a sy n y , je d ­ n o h o z n e v o ln ice a je d n o h o ze sv o b o d n ice. 23. A le te n , k te r ý b y l z n ev o ln ice, n a ro d il se p o d le (zák o ­ n ů ) těla, te n p a k , k te r ý b y l ze sv o b o d n ice, sk rze zaslíb en í (se n aro d il). 24. T o jest p ře d o b ra z n é . J90U to to tiž (p ře d o b ra z e ­ n y ) d va z á k o n y , jed en (d an ý ) n a h o ře Sinaj, k te r ý p lo d il k e slu žeb n o sti, to jest A g ar; — 25. Sinaj to tiž jest h o ra v A rab ii, — ta ro v n á se n y n ě jším u Jeru salem u , n eb o ť (ta k é o n ) slo u ží s d ítk a m i svým i. 26. H o ř e n í v šak Jeru salem jest sv o b o d e n ; to je st n aše m a t­

191

ka, 27. neboť jest psáno: »R ozvesel se, neplodná, která n ero­ díš; zajásej a zaplesej, která neznáš bolestí p orod n ích ; neboť m n o h o dítek bude m íti ta, která jest opuštěna, více nežli ta, která m á m uže. 28. M y však, bratři, jsme p od le Isáka dítkam i zaslíbení.« 29. A le jako tehda ten, k terý se narodil p od le (zá­ konů) těla, pronásledoval to h o , k terý b y l p od le ducha, tak i n yní. 3 0 . A však co dí Písmo? » V y v rz n evoln ici i syna jejího, neboť nebude děditi syn n evoln ice se synem svob odn ice.« 31. P roto, bratři, nejsm e dítkam i n evoln ice, nýbrž svobodnice; k té sv o ­ bodě osvob odil nás Kristus. O b ecn á n a p o m e n u tí p ra k tic k á . j , 1. Stůjte pevn ě ted y a nepoddávejte se o p ět p od e jho slu­ žebnosti. 2. H le já Pavel pravím vám : B udete-li se obřezávati, Kristus vám nic neprospěje. 3. A o p ět osvědčuji každém u člo­ věk u , k terý se obřezává, že jest p o v in en naplniti celý zákon. 4. O d lou čeni jste od Krista, kteří hledáte ospravedlnění v zákoně; vypadli jste z m ilosti. 5. N eboť m y skrze D u cha z v íry očekávám e naději spravedlnosti. 6 . V K ristu Ježíši to tiž ani obřezanost n ic neplatí ani neobřezanost, n ýb rž víra, která skrze lásku působí. 7. Běželi jste dobře. K do vám překazil, abyste p ravdy ne­ poslouchali? 8. T en návod n ení z to h o , jenž vás p ovolal. 9. M á­ lo kvasu všeck o těsto nakvasí. 10. Já důvěřuji v e vás v Pánu, že nebudete sm ýšleti nic ji­ ného; ale kd o vás m ate, ponese svůj soud, ať to jest k d okoli. 11. C o však m ne se týká, káži-li ještě obřízku, p roč jsem posud pronásledován? T u přestalo pohoršení kříže. 12. Ó , b y se i v y ­ řezali ti, kteří vás pobuřují. , 13. V y zajisté, bratři, byli jste p ovolán i ke svobodě; jenom nezneužívejte svob o d y k p od n ětu tělu, nýb rž posluhujte si v e ­ spolek skrze lásku (D ucha). 14. N eboť všechen zák on se na­ plňuje jedním přikázáním , tím (to tiž): »M ilovati budeš b liž­ n íh o svéh o jako sebe sam ého.« 15. Jestliže vesp olek se koušete a žerete, hleď te, abyste na­ vzájem se nestrávili. 16. Pravím však: Podle D u ch a žijte, a žá­ dostí těla n evyk on áte. 17. N eboť tělo žádá p roti duchu, duch pak p roti tělu; ti to tiž jsou p roti sobě, abyste nečinili to , co b yste chtěli.

192

18. Jste-li v šak v ed en i d u c h e m , n ejste p o d z á k o n e m . 19. Z je v n ý p a k jso u s k u tk y tě la; jsou to sm ilstv í, n e č isto ta , (n e s ty d a to st), ch líp n o st, 20. m o d lo slu žb a, čaro d ě jstv í, n e p řá ­ telství, sváry, řevnivosti, zlosti, © sobivosti, různice, r o z tr ž k y , 21. Závist, v ra ž d y , o p ilstv í, o b ž e rstv í a v ěci jim p o d o b n é ; o tě c h v á m p ře d p o v íd á m , ja k o ž jsem b y l již p ře d p o v ě d ě l, že k d o ta k o v é věci dělají, k rá lo v s tv í B o žíh o n ed o jd o u . li. P lo d e m d u c h a v šak je st láska, ra d o st, p o k o j, (trp ě liv o st), p řív ě tiv o s t, d o b ro tiv o s t, sh o v ív av o st, 23. (tic h o st), d ů v ě ra , m írn o s t, z d rž e n liv o st, (čisto ta). P r o ti ta k o v ý m v ěcem z á k o n n en í. 24. T i však, k te ř í jso u K risto v i, u k řiž o v a li tě lo své i s v áš­ n ě m i a ž á d o stm i. 25. Ž ijem e-li te d y d u c h e m , d u c h a ta k é násle­ d u jm e. R ů zn á n ap om en utí zvláštní.

26.

N e b u ď m e m a rn é ch v á ly žád o stiv í, v esp o lek se p o p o u ­ zejíce a jed n i d ru h ý m závidíce. 6, 1. B ra tři, jestliže b y n ě k d o v p ře n á h le n í b y l i s trž e n k n ě ­ ja k é m u p o k le sk u , v y k te ř í jste d u c h o v n í, n a p ra v u jte ta k o v é h o v duchu m írn o sti, hleď v šak (k ažd ý ) sám n a sebe, abys ta k é ty nebyl p o k o u še n . 2. N e ste b ře m e n a jeden d ru h é h o a ta k n a p l­ n íte z á k o n K ris tů v ; 3. n eboť d o m n ív á -li se n ě k d o , že jest n ě ­ č ím (v elik ý m ) nejsa n ičím , sám sebe k lam e. 4. K ažd ý v šak z k o u m e j d ílo svoje, a tu b u d e m íti c h lo u b u to lik o s o h le d em n a sebe, a n ik o li s o h le d em n a jin é h o ; 5. n e ­ b oť každý své b řím ě ponese. 6. Kdo> jest v y u č o v á n v e slově (B ožím ), sdílej se s u č itele m (svým ) o v šecek sta te k . 7. N e m y l­ te se, B ů h n e n e c h á se p o sm ív a ti, 8. n eboť co k d o b u d e síti, to b u d e i žiti. K d o to tiž ro zsév á n a sv ém těle, z tě la ta k é b u d e ž iti z á h u b u ; k d o v šak ro zsév á n a d u c h u , z d u c h a b u d e ž iti ž iv o t v ěčn ý . 9. D o b ré p a k čiň m e b ez u stán í, n eboť časem sv ý m b u d e m e k lid iti, n eo ch a b n em e-li. 10. N u ž e , d o k u d m á m e čas, čiň m e d o b ré v ů či všem , zv láště v ů či so u v ěrců m . Z á v ě re k listu. 11. V izte, ja k v e lik ý m i p ísm en y v á m píši svojí ru k o u . 12. V šich n i ti, k te ří se ch tě jí zalíb iti v těle, n u tí vás, a b y ste se o b ře ­

193

zali, jenom aby nebyli pronásledováni pro kříž Kristův. 13. Vždyť ani ti, kteří se dávají obřezati, nezachovávají zákona, nýbrž chtějí, abyste vy se dali obřezati, aby se honosili vaším tělem. 14. Ode mne však daleko budiž, abych se honosil leč v kříži Pána našeho Ježíše Krista, skrze něhož svět ukřižován fest mně a já světu. 1 j. Neboť v Kristu Ježíši neplatí nic ani ©březanost ani neobřezanost, nýbrž nové stvořeni 16. A nade všemi, kteří podle pravidla toho budou žiti, budiž pokoj a milosrdenství; též nad Israelem Božím. 17. Budoucně nikdo nečiň mi obtíže, neboť já nosím jizvy Pána Ježíše na svém těle. 1H. Milost Pána našeho Ježíše Krista budiž s vámi. Amen*

Mistr v kárání. 3, 1. Pavel s velikou přísností, ale í s velikou otcovskou láskou nazývá Galaty »nesmyslnými,« to jest nerozumnými. Svatý Jeroným píše: »Slova moudrých mají bodati a ne lahoditi. Ale vždycky musí z nich zníti láska.« Galaté ze slov Pavlo­ vých jistě vycítili oboje: starostlivost Pavlovu 0! ně i velikost svého provinění. Co to stálo apoštola, než je dostal vzhůru! Pavel za svého apoštolského působení mezí Galaty vylíčil jím Krista Pána tak živě, že poznali Jeho život, Jeho učení, Jeho sm rt a vzkříšení tak, jakoby byli sami všeho svědky. Pro­ to uvěřili, z pohanů stali se křesťany. A nyní najednou jakoby je někdo očaroval a omámil. Sedají na lep židům z Judska a dávají si namluviti, že je ke spáse nutně třeba se nechat obře­ zat a že je třeba zachovávat příkazy a zákazy Starého Zákona. Bylí pokřtěni Duchem svatým. S Duchem svatým začali, při­ jali milost víry v Ježíše Krista. Dostalo se jim nejdokonalejšího náboženství křesťanského, jež přinesl světu Syn Boží, a na něž čekalo celé lidstvo po dlouhá tisíciletí. A najednou nerozumní Galaté se chtějí vracet z Nového Zákona k Starému. 194

Víte přece z vlastní zkušeností. 3, 2— 5. Pavel vymáhá na Galatech okamžitou odpověď. Ať odpoví sami sobe! Z čeho se jím dostalo Ducha svátého: z obřízky nebo ze k řtu svátého. Odpověď je přece, velmi lehká. Z víry křesťanské, ze k řtu svátého a z ničeho jiného! Mnoho vytrpěli’ a Pavel s nimi. Ale to všecko by bylo nazmar, kdyby Starým Zákonem chtěli napravovat Zákon Nový. Duch svatý je svědkem proti přívržencům Starého Záko­ na také svými ustavičnými zázraky. T y se nedějí ze skutků. Starého Zákona, ale dějí se od těch, kteří jsou poslušní víry křesťanské. »Kdyby spása záležela ve skutcích Starého Zákona byl by býval D uch svatý udělen obřezaným a ne vám. zázraky by ko­ nal Duch svatý skrze židy, a ne skrze křesťany.« Galaté s výšin nadpřirozeného života z Ducha svátého padli k zemi. O d dokonalého chtějí se vracet k nedokonalému. Jenom víra v Boží přislíbení dávala cenu zevnějším skutkům ve Starém Zákoně. Je zřejmo, že křesťané Galatští nechápou ještě, že u Boha má největší cenu vnitřní projev víry, kdežto zevnější skutky, ať. už obřízky, nebo obětí starozákonních, měly jen prozatím ní význam a cenu. T o však ne samy ze sebe, ale z víry, tedy 2 vnitřního záslužného projevu Abrahamova, a z víry každého Israelíty v přislíbení Boží o Vykupiteli. T řikrát byla zkoušena víra Abrahamova. 3, 6—7. Začátek víry Abrahamovy spadá do doby, kdy na rozkaz Boží opustil svou pohanskou vlast: »Rekí totiž Hospodin k Abrahamovi: »Vyjdi ze své země, příbuzenstva i z domu svého otce a pojď do země, kterou ti ukáží. Učiním z tebe ve­ liký národ . . . a v tobě požehnána budou všecka pokolení lid­ stva. »Dle rozkazu Híspodinova Abraham vyšel. . .« I. Mojž. 12, I. — Později mluvil Hospodin ve vidění k Abrahamovi řka: »Neboj se, Abrahame, já jsem ochráncem tvým a odměna' tvoje bude velmi veliká . . . A když ho byl vyvedl ven, pravil mu: Vzhlédni k nebi a spočítej hvězdy, můžeš-li. T ak četným — pravil mu —• bude tvé potomstvo.« Abraham Bohu uvěřil 195

a b y lo m u to p o č te n o k e sp rav ed ln o sti. I. M o j. 15, 1-6. K d y ž A b ra h a m p o slech l v y z v á n í B o žíh o a b y l o c h o te n o b ě to ­ v a t je d in é h o syna svého, ačk o liv p rá v ě v n ě m se m ěla v y p ln it v šecka B oží přislíben í, o b n o v il B ů h z n o v a svoje v elk é p řislí­ b en í: » . a v tv é m p o to m s tv u b u d o u p o ž e h n á n i v šich n i n á ­ ro d o v é zem ě.« V šecka ta to A b ra h a m o v a v íra b y la m u p ř i­ p o č te n a k e sp rav ed ln o sti. V íra A b ra h a m o v a b y la n a d p řiro z e ­ n á, neb o ť A b ra h a m o ček áv al o d B o h a věc p řiro z e n ě n e m o ž ­ n o u : syna ve v e lk é m stáří. V íra A b ra h a m o v a v šak sahala ještě m n o h e m dále: u v ě řil B o h u , že z je h o r o d in y v zejd e sv ětu V y ­ k u p ite l. I p o té to strá n c e b y la n a d p řiro z e n á . B yla to v íra v Je­ žíše K rista. T a to v íra to b y la, k te rá o sp rav ed ln ila A b ra h a m a . V íra A b ra h a m o v a b y la stejn é p o v a h y s v íro u k řesťan sk o u . C>břízka a 'o b ě ti s ta ro z á k o n n í b ez živé v ír y v p řislíb e n é h o V y k u p ite le b y ly s k u tk y p rá z d n é a b ezcen n é. N e o sp ra v ed ln ily A b ra h a m a zevnější s k u tk y z ák o n a , p o n ě ­ v a d ž z á k o n ještě te h d y n e b y l dán . T a k to m u b y lo i s je h o p o ­ to m k y . N ik o h o n eo sp ra v e d lň o v a ly ve S ta ré m Z á k o n ě sam y s k u tk y , t o jest zac h o v á v á n í zev n ějších p řed p isů . K ažd ém u b y ­ lo a, jest d o d n ešk a m íti ž iv o u v íru v B oha a v Je h o p řislíb en í V y k u p itele.; A p a k te p rv e s k u tk y k o n a n é z v ír y a z lásk y k Bo­ h u m a jí trv a lo u cen u u B oha. Jejich o d m ě n o u je v n itř n í p o V / VI VI V* . vv / sveceni člo v ěk a a ž iv o t v ecn y . »Že ti, k te ří jso u z v íry , ti jsou sy n o v é A b ra h a m o v i.« G alaté a křesťané v ů b ec m u sí se p o d o b a t A b ra h a m o v i. A b ra ­ h a m v ě řil v e V y k u p ite le , k te r ý b y l p řislíb en . K řesťané v ě ří ve V y k u p ite le , k te r ý b y l dán . M ezi o tc e m a d ě tm i je p o d o b n o s t. $ yiiem A b ra h a m o v ý m je, k d o se m u p o d o b á v e v íře. Píám o svaté S taréh o Z á k o n a d o k azu je p o tř e b n o s t v íry v Ježíše K rista. 3, 8— 9. P ísm o sv até p o d á v á d o k la d , ja k B ů h o cen il v ír u A b ra h a ­ m o v u : » P o žeh n án i b u d o u v to b ě v šich n i n á ro d o v é .« I M ojž. $2, 3. a M ojž. 18, 18. S lovo, k te ré u ž ív á sv a tý P av el v řeck é m jazyce m ísto 1 o b v y k lé h o » p řed p o v ěd ělo ,« zn í, »p řed ev an g elito v a lo « . T ú n a zh a ču je ap o što l G a la tů m , že u ž ve S ta ré m Z á ­

k o n ě D u c h sv a tý činil sv ý m i p r o r o c tv ím i p ř íp r a v u n a E v a n ­ g elium , k te ré v íro u v Ježíše K rista p řin ese spásu v šem n á r o ­ d ů m . V Ježíši K ristu , k te r ý b u d e p o d le těla p o to m k e m A b ra ­ h a m o v ý m , d o jd o u p o ž e h n á n í, to zn a m e n á m ilo sti a spásy, vši­ c h n i n á ro d o v é , k te ř í u v ě ří ve V y k u p ite le již p řišed šíh o , ja k o A b ra h a m u v ě řil v p řislíb en éh o . K d o b y se c h tě l v ra c e t k zlo řečen stv í? 3, 10— 14. D o m á h a t se n y n í v Z á k o n ě N o v é m z a c h o v á v á n í Z á k o n a S ta ré h o je n eb ez p ečn o . Z á k o n M o jžíšů v nesl za seb o u z lo ře ­ čení, jestliže n e b y l d o p o sled n í lite ry za c h o v á n . A le te n tý ž Z á k o n je ta k o v ý , že b ez v ír y v p řislíb en éh o V y k u p ite le , n a ­ p ro s to a ž á d n ý m z p ů so b em n e d o v e d l h říš n ík a o sp ra v e d ln iti, t o jest, z je d n a ti m u o d p u š tě n í h říc h ů . Z á k o n S ta rý h ro z il jen z lo ­ řeče n ím , ale n e m o h l o d té h o ž zlo řečen í p o m o c i. P a d lo nejp ln ější m ě ro u n a S yna B ožího, a b y c h o m m y o d n ě h o b y li v y sv o b o zen i. Z lo řečen í S ta ré h o Z á k o n a v zal n a sebe Ježíš K ristu s. S ta rý Z á k o n zlo ře čil m im o jin é k a ž d é m u , k d o b y l u k řiž o v á n : »Z loře č e n jest k a ž d ý , k d o visí n a d ře v ě .« 5. M o jž. 21, 23. A p řece Spasitel n ev áh a l to to zlo řečen í v z ít n a sebe, ab y nás zb av il z lo ­ ře č e n stv í a k le tb y h říc h u . J a k to m u to ro z u m ě t? »Písm o svaté S ta ré h o Z á k o n a u zav ře lo v šeck o p o d h ř íc h .« N a m n o h é a m n o h é věci d e n n íh o ž iv o ta dal M ojžíš z á k o n ité p řed p isy : p řík a z y n e b o zák azy . K de je m n o h o p řík a z ů , ta m je ta k é m n o h o p ře s tu p k ů . I to m ělo svůj účel. L id stv o m ě lo p o z n a t svoji slabost a b ezm o cn o st. M ělo tím v íce to u ž it p o v y ­ sv o b o zen í ze své n esm írn é b íd y , tím v íce m ě lo v o la t p o V y ­ k u p ite li z d u c h o v n íh o o tr o c tv í h říc h u , m ělo p o c ítit to u h u p o n ěčem lepším , p o sv o b o d ě a b la h u d íte k B ožích. T o t o n e v ý ­ slovné b la h o b y lo lid stv u p řislíb en o . B ů h je p řislíb il A b ra h a ­ m o v i p r o všecky n á ro d y . A ž V y k u p ite l p řijd e , v y leje se na p o to m s tv o A b ra h a m o v o m ilo st Boží.

197

N ejso u to o n i, ale je t o . . . 3, 15— 16. P ísm o sv até S ta ré h o Z á k o n a m lu v í o » p o to m s tv u A b ra h a ­ m o v u «. A sv a tý P av el v y sv ětlu je, k o h o tím D u c h sv a tý m ín il. » P o to m stv o A b ra h a m o v o « to jest Ježíš K ristu s a s n ím n e ro z ­ lu č n ě sp o jen á C írk e v Jeh o . Ž idé si velice falešně p ře d sta v o v a li v p o to m s tv u A b ra h a m o v u je n o m sebe. P r o to ta k é falešně p ř i­ pisovali všecka B oží p řislíb en í je n o m sobě a to ještě v n e jšp a t­ n ějším sm yslu, k d y ž o ček áv ali V y k u p ite le se sv ě tsk o u m o cí, že p řin ese b la h o a sv o b o d u je n o m jim a d ru h ý m n á ro d ů m o tr o c tv í a z k áz u . S v atý P av el ty to n á z o ry ž id o v sk ý c h h o r liv c ů p řím o i n e p řím o v y v ra c í: p o to m s tv o A b ra h a m o v o tiejso u Ž idé, ale C írk e v Ježíše K rista, slo žen á ze v šech n á ro d ů , k te ří v Ježíše K rista u v ěří. N e n í to Z ák o n ! 3, 17— 24. Ž idé se d o m n ív ali, že z a c h o v á v á n í Z á k o n a M o jžíšsk éh o jim p řin ese spásu a u č in í je ú č a stn ý m i M esiášského blah a. O v še m B ů h d al za sp o lu p ů so b en í an d ělů n a h o ře Sinaji p r o s tře d n ic ­ tv ím M o jžíšo v ý m n á ro d u israelsk ém u Z á k o n . T a m z p ro s tře d ­ k o v a l M ojžíš sm lo u v u m ezi B o h em a n á ro d e m . B ude-li n á r o d israelský Z á k o n z a c h o v á v a ti, d o stan e se m u časného b lah a, b u ­ d e o c h rá n ě n p ře d sv ý m i n ep řáteli. N e b u d e -li v šak Z á k o n a za­ c h o v á v a ti, b u d e p o stiž e n B o žím i tr e s ty a u p a d n e d o ru k o u sv ý ch n e p řá te l. Z á k o n M o jžíšsk ý v o b o r u b o h o slu ž e b n é m a p rá v n ím m ěl rá z s o u k ro m é h o z á v a z k u n á ro d a israelsk éh o a b y l je n o m dočasný. N e ž p řijd e V y k u p ite l. Z á k o n M o jžíšsk ý n eslib o v al ani n ed áv a l spásy a n e m o h l u č in it ú č a s tn ý m M e­ siášského blaha. Ž idé b y li te d y ve v elk ém b lu d u , k d y ž o ček á­ vali spásu o d zac h o v á v á n í jen M o jžíšsk éh o Z á k o n a a k d y ž za časů sv á té h o P av la i ja k o křesťané ch tě li č in it z a c h o v á v á n í Z á k o n a a je h o p e s trý c h p ře d p isů p o d m ín k o u spásy. T o n eb y la sm lo u v a d v o u s tra n , ale b y lo t o zaslíbení Je d in é h o B oha! K d e ž to B ů h přislíb il V y k u p ite le b ez o h le d u n a Ž id y a b ez o h le d u n a Z á k o n a ta k é b e z o h le d u n a to , b u d o u -li či n e b u ­

198

d o u -li Židé Z á k o n za c h o v á v a t. B ů h n eu čin il p o slán í V y k u p ite ­ le záv islý m n a žád n é p o d m ín c e . V y k u p ite l b y l p řislíb e n b e z ­ p o d m ín e č n ě bez » p ro stře d n ic tv í« Z ák o n a . N á r o d ž id o v sk ý nesl k n ih y C írk v i k řesťan sk é a sám jim n e ­ ro zu m ě l. Z á k o n M o jžíšů v zastáv al ú k o l v y c h o v a te le a v ů d c e k e K ris­ tu . T u n a rá ž í sv a tý P avel n a zp ů so b p o h a n ů řím sk ý c h , k te ř í sv ý m n ed o sp ělý m d ě te m d áv ali pedagoga, ab y je v o d il k u č i­ teli. P edagogové m ěli d ítk y p o cestě stře ž it, ab y šly p řím o u cestou, a b y n e o d b íh a ly s cesty a n ep řišly k ú ra z u , n o sili jim ta k é k n ih y , k te rý m sam i n e ro z u m ě li. V íra a k řest! 3, 25— 29. U ž itk y v ír y se p řiv la s tň u jí člo v ěk u k ř te m sv atý m . V íro u a k řte m sv a tý m o b lé k á se k řesťan v Ježíše K rista. Z v lá štn í ob raz! P o h a n é v A sii p ř i sv ý ch p o h a n s k ý c h slav n o ste ch b rá v a li n a sebe m a sk y rů z n ý c h p o h a n s k ý c h b o h ů . P r o to sv a tý P av el u ž ív á ta k o v é h o o b ra z u : obléci se v K ris­ ta. » Jak o p o h a n é o b lék ají se v m a sk y n e ž iv ý c h a n e s k u te č n ý c h b o h ů , n e k o n e č n ě d o k o n alejším z p ů so b em o b lé k á se p o k ř tě n ý v Ježíše K rista. D u še k řesťan o v a d o stá v á n a d p řiro z e n o u p o ­ d o b u Ježíše K rista, o d rá ž í v sobě o d lesk Je h o B ožské K rásy. Ježíš K ristu s p ro m ě ň u je duši v Sebe. D u še b e re n a sebe n e ­ je n o m p o u h o u p o d o b u zevnější, ale i v n itř n í je d n o tu s K ris­ te m P án em a to je d n o tu n eju žšíh o a n ejtěsn ějšíh o p říb u z e n ­ ství. T o m u to p říb u z e n stv í v ě říc íh o a h o d n é h o k řesťan a s Je ­ žíšem K riste m n e m ů ž e se r o v n a t o b y čejn é tělesné p říb u z e n ­ ství. T o t o jest je n o m h m o tn é , k d e ž to ta m je p říb u z e n s tv í d u ­ ch o v n í, z p ů so b en é D u c h e m sv atý m . R o v n o s t a b r a tr s tv í v Ježíši K ristu ! Ježíš K ristu s sp o ju je v šeck y k řesťan y n av zá jem . P r o to m ezi k ře sť a n y n e n í ro z d ílu ro d u a p ů v o d u , ab y n ě k te r ý b y l v íc a 199

n ě k te rý m éně, p o d le to h o , je-li ze žid o v stv í, n e b o je-li z p o ­ h a n stv í. M ezi křesťan y n e n í ro z d ílu ve stav u , ab y p la til více n eb o m éně, je-li sn ad o tr o k n e b o sv o b o d n ý , je-li sluha, n e b o je-li p án . P o h a n s tv í p o h rd a lo žen o u a p o v a ž o v a lo ji za b ez­ p rá v n o u o tr o k y n i m u ž o v u . V C írk v i Ježíše K rista to m u ta k není. Z ena svojí duší m á tu té ž ce n u jako m u ž. V šeck y duše v y ro v n á v á m ilo st Ježíše K rista, k te r o u v šich n i se stávají d ítk a m i B ožím i. S v atý P av el m lu v í jen o n a b ý v á n í m ilo sti B oží a n e m lu v í o její z trá tě tě ž k ý m h říc h e m . K d o b y c h tě l z a m ě ň o v a t sladké » sy n o v stv í Boží!« 4, i — i i .

G ala tští křesťané stali se m ilo stí B oží — k ř te m sv a tý m d ítk a ­ m i B ožím i a m o h o u v o la t k B o h u : »A bba«, to jest » Q tče!« Jso u s k u te č n ý m i b r a tr y a sestram i Ježíše K rista. Jso u i sp o lu ­ dědici nebeské slávy Jeh o . V to m všem m a jí ta k o v é b o h a tstv í, o ja k é m se n ik o m u p ře d p říc h o d e m Ježíše K rista an i nesnilo. A te ď n a je d n o u n a slova n ě ja k ý c h sv ů d c ů b y ch tě li se v r a ­ cet k u b o h ý m p o č á tk ů m lid stv a, k tv rd ém u : Z á k o n u , k te r ý n e ­ z n al slova »O tče« v ů či B o h u a n e m o h l se tě šit z n e v ý slo v n é­ h o světla a te p la m ilo sti Boží. Z a to b y lo jim p řip ra v e n o v elik é b lah o slav en stv í. 4, 1 2 — 16 . S v atý P avel se o m lo u v á, že m lu v í p řísn ě. A je h o slova zac h v ív ají sd v elik o u lásk o u k e G alatů m . V í d o b ře a n e z a p o m ín á , s ja k o u lásk o u h o p řijali, ja k h o m ilo v ali a si h o v ážili, i k d y ž b y l p ro n á sle d o v á n , k d y ž n ím b y lo p o h rd á n o , k d y ž b y l z ra n ě n a n em o cen . Židé v m asce k řesťan ů ch tě jí n y n í v y lo u č it G a la ty z lásk y ­ p ln é h o spojení s P avlem . T a k o v o u ú z k o s t m ív ají o své d ítk y o tc o v é a m a tk y , o své věV/ / 1 vv / • • / V n c i k n ě z i a m isionáři. 4, 1 7 — 20.

C h tě jí je z ísk at p r o své b lu d n é n á z o ry . A p o što l d o je m n ý m zp ů so b em d o v o lá v á se b ý v alé lásk y a h o rliv o sti G a la tů , aby b y li v ě rn i v ž d y c k y , n ejen o m , k d y ž je u n ic h p říto m e n , ale

200

i k d y ž n e n í p ř íto m e n a je daleko. T e h d y tr p ě l p r o n ě p r o n á ­ sledování, n y n í tr p í v elik o u ú z k o st, ab y n e p ra c o v a l a n e n a m á ­ h al se te h d y n a d a rm o , ab y se n ed ali svést k b lu d ů m , ab y K ris­ tu s b y l a zů stal v n ic h , ab y n e z tra tili m ilo st v íry , k te ro u zís­ kali. S v atý P avel b y b y l ta k rád , k d y b y jim t o m o h l říci vše­ c k o a ještě m n o h o jin éh o n e je n o m slo v y p san ý m i, ale i slovy m lu v en ý m i. P ře d o b ra z ja k o d o k u m e n t. 4, 2 1 — 25 A b y ap o što l zp ečetil svá slova p r o ti b lu d n ý m židovským , h o rlite lů m , v y k lá d á p ře d o b ra z o b sažen ý ve v y p ra v o v á n í z p r v n í M o jžíšo v y k n ih y P ísm a sv á té h o S taréh o Z á k o n a o d v o u m a n ž e lk á c h A b ra h a m o v ý c h . C h o ť ze sv o b o d n é h o r o d u p ře d o b ra z o v a la C írk e v Ježíše K rista. Sára b y la sv o b o d n o u a p ln o p rá v n o u m a n ž e lk o u A b ra h a ­ m o v o u , ale z d o p u ště n í B o žíh o n em ěla až d o p o z d n íh o v ě k u ž á d n ý c h d ítek , k te ré b y se m o h ly s tá t s v o b o d n ý m i a p ln o ­ p rá v n ý m i dědici A b ra h a m o v a m a je tk u . A ž v e stá ří n a ro d il se Sáře p o d le p řislíb en í B o žího syn-Isák. M an želk a-slu žk a a o tr o k y n ě p ře d sta v o v a la círk e v sta ro z á k o n n í. K ro m ě Isáka m ěl A b ra h a m syna Ism aela ze slu žeb n é A g ary . T a k to te h d y b ý v alo z v y k em . K d y ž p rá v o p la tn á m a n želk a n e ­ dala ro d in ě m u ž sk é h o p o to m k a , d o p o u štěl B ů h , ab y m u ž p o jal za m a n ž e lk u n ě k te ro u ze slu žeb n ý c h své m a n želk y . T a k to m u b y lo i v p říp a d ě A b ra h a m o v ě . Ism ael se te d y n a ro d il ze služebné p o d le p řiro z e n é h o zá­ k o n a těla. — Isák se n a ro d il n e ze služebné, ale z p a n í d o m u a p rá v o p la tn é m a n ž e lk y Sáry, n e o b v y k lý m p řiro z e n ý m z p ů ­ sobem , ale m im o řá d n ý m zásahem B o žím p o d le B o žíh o p ř i­ slíbení. D ě d ic tv í o b d rž í je n o m syn.

Obě m a n ž e lk y A b ra h a m o v y staly se p ře d o b ra z e m . A g ar se sv ý m synem ze slu žeb n é h o a n ev o ln ic k é h o r o d u b y la p ř e d ­ 201

o b ra z e m S ta ré h o Z á k o n a , k te r ý b y l d á n n a h o ř e S inaji a u d r ž o ­ v á n v n á ro d ě žid o v sk ém . T e n to z á k o n žád al sv ý m i n esčísln ý ­ m i p řík a z y a zá k a z y slu žeb n o st a n ed áv a l sám o sobě tě m , k te ří m u sloužili, n ič eh o : n ed áv a l an i o sp rav ed ln ě n í a p o sv ě­ cení, n ed á v a l žád n é n ad ěje ž iv o ta v ěčn éh o . T o b y la p rá v ě ta o tro c k á , n e v o ln ic k á slu žeb n o st. N e v o ln ík m u sí k o n a t m n o ­ h o , ale n e d o stá v á za t o n ičeh o , an i m z d y , an i d ěd ictv í. T e p rv e n a C írk v i se v y p ln í p o ž e h n á n í d an é A b ra h a m o v i. 4, 2 6— 28 Sára b y la p ře d o b ra z e m h o ře n íh o Jeru salem a, t o je st n a d p o ­ zem sk éh o k rá lo v s tv í B ožího, C írk v e Ježíše K rista. J a k o Sára b y la sv o b o d n á ro d e m , ta k i C írk e v je s v o b o d n á o d p ře d p isů b o h o slu ž e b n ý c h a p r á v n íc h S ta ré h o Z ák o n a . J a k o Sára m ěla p řislíb en í, že z je d in éh o sy n a Isáka d o sta n e se jí n esčíslného p o ­ to m s tv a , m n o h e m č etn ějšíh o n e ž A g aře, ta k i C írk e v n o v o ­ z á k o n n í b u d e m ít nesčíslné m n o ž stv í d íte k ze v šech n á ro d ů . A ta to v šesv ěto v á C írk e v n e b u d e o d sv ý ch v ě říc íc h je n o m ž á d a t, ale b u d e jim ta k é d á v a t n ej vzácnější d a ry : o sp rav ed ln ě­ n í a p o sv ěcen í, ž iv o t v ěčn ě b lažen ý . T o b u d e t o n ev ý slo v n é d ěd ictv í, p ře d o b ra z e n é a p ře d p o v ě d ě n é slo v y P ísm a sv átéh o : » V y v rz n ev o ln ic i i sy n a jejíh o , n eb o ť n e b u d e d ěd iti syn n e ­ v o ln ice se sy n em sv o b o d n ic e .« I. M oj. 21, 10. Ještě v n ěčem p o d o b n o s t. 4, 2 9 — 31 Ještě je d n a p o d o b n o s t m ezi tím , co b y lo a c o jest n y n í. Ism ael, k te r ý se n a ro d il p o d le z á k o n ů těla, p ro n á sle d o v a l Isák a, k te rý b y l z ro z e n z p řím é h o zásah u B o žíh o , te d y jak ý m si n a d p řiro z e n ý m zp ů so b em . T a k i Ž idé p ro n á sle d u jí n y n í C írk e v Ježíše K rista, jejíž d ítk y jsou z ro z e n y k ř te m sv a tý m z D u c h a svátého. Ja k o Ism ael b y l z ro z k a z u B o žíh o v y lo u č e n z d o m u a z d ě­ d ic tv í A b ra h a m o v a , ta k i židé se sv ý m i s ta ro z á k o n n ím i p ře d ­ pisy jso u v y lo u č e n i ze spásy, jestliže se včas n e o b rá tí. B lu d n á v íra o lu p u je a p u sto ší duši. 5, 1—6 »S tů jte te d y p ev n ě a n e p o d d á v e jte se o p ě t p o d e jh o slu ­ ž e b n o sti.« Z n o v a ap o što l o p a k u je s n e jv ě tším d ů ra z e m své n a ­

202

p o m e n u tí p r o ti p řijím á n í žid o v sk é o b říz k y a žid o v sk é h o z á ­ k o n a . H r o z í: »O d lo u č e n i jste o d K rista, k te ř í h le d á te o sp ra ­ v ed ln ě n í v zá k o n ě ; v y p a d li jste z m ilo s ti.« J a k ý u ž ite k m á k ře s ­ ťan z o b říz k y a žid o v sk é h o zák o n a? Ž á d n ý u ž ite k , je n o m n e ­ s m írn o u šk o d u , p o n ě v a d ž z trá c í b lu d n o u v íro u , c o získal s p rá v n o u v íro u v Ježíše K rista: z trá c í m ilo st D u c h a sv atéh o , z tr á c í v n itř n í o sp rav ed ln ě n í a posv ěcen í, z trá c í lásk u k B o h u a k b ližn ím u . T a to n a d p řiro z e n á láska je o v o cem v ír y v Ježíše K rista. T e n p o n ese svůj soud.

7—12 A p o što l se o b ra c í n a to h o , k d o G a la tů m dal p o h o rše n í. H r o ­ z í m u tre s te m B ožím . A le sk lád á d ů v ě ru v G alatsk é, že b u d o u , ja k o b y li d řív e. V ěd í p ře c e d o b ře, ja k o n , P avel, sm ýšlel o o b ­ řízce. Je t o lež, k d y ž sv ů d co v é řík ají, že o n ta k é p řik a z o v a l o b říz k u . T o n e n í p ra v d a . K d y b y p řik a z o v a l o b říz k u , Ž id é b y h o n ep ro n ásled o v ali. V id ite ln ý o d zn ak . 5, 13— 21 Z ev n ějším o d z n a k e m p ra v é v ír y v Ježíše K rista m u sí b ý t v z á je m n á láska G alatů . N elásk a k b liž n ím u p o c h á z í z těles­ n ý c h žád o stí. L áska je z D u c h a sv atéh o . T ě lo žád á p r o ti d u c h u , d u c h p a k p r o ti tělu . S v atý P avel v y p o č ítá v á h říc h y , k te ré p o c h á z e jí z tě lesn ý ch ž á d o stí a k te ré k azí lásku. P řed ev ším jsou to h ř íc h y sm ilstva, n e č isto ty a ch líp n o sti. U p o h a n ů je tě c h to h říc h ů m n o h o . K d o se tě c h to h říc h ů d o p o u ští, n e d o jd e k rá lo v s tv í B ožího. A p o što l v aru je.

V p o h a n ů jso u o b v y k lé a o b líb en é h říc h y m o d lá řs tv í a čaro d ějstv í. P o h a n é v y v o lá v ají d u ch y , d o ta z u jí se h ad ač ů , u c tí­ v ají s tv o ře n é b y to s ti ja k o b o h y , v y m ý šlejí si o n ic h rů z n é b á ­ je, žijí v p o v ěrác h . V to m všem le h k o se p o h a n ů m žije, ale tě ž ­ k o se jim u m írá b ez p o z n á n í sp ráv n é v íry . V elice b ed liv ě m u sí 203

se křesťan c h rá n it, ab y se n en ak a zil tě m ito h říc h y p o h a n ů . P o ­ v ě ra je nakažlivá. T a k é d n ešn ím křesťanům ! P o h an é n em ají tu še n í o lásce k b ližn ím u . U m í sice ta k é m i­ lo v a t, ale je n o m lásk o u p o z e m sk o u a lá sk o u so b eck o u . Z a to u m í n e n á v id ě t, u m í se m stít. Jestliže m ezi p o h a n y p a n u je n e ­ p řá te lstv í, sváry, řev n iv o sti, zlosti, o so b iv o sti, rů zn ic e, r o z ­ tr ž k y , záv ist a v ra ž d y , n ik d y n esm í to m u ta k b ý t m ezi k ře s­ ťany. P o h a n m yslí, že m á m ilo v a t je n o m to h o , k d o h o m ilu ­ je, že m á d o b ré č in it je n o m to m u , k d o m u d o b ré učin il. T o n e n í n ija k těžk é. K řesťan m á m n o h e m těžší ú k o l. M usí z n e j­ v yššího p řík a z u Ježíše K rista m ilo v a t i ty , k te ř í h o n enávidí,, m u sí za zlé o d p lácet d o b rý m . S v atý P avel ví, ja k je to tě ž ­ k é a n esn ad n é p r o b ý v alé p o h a n y a p r o to jim t o p řip o m ín á . N á b o ž e n s tv í křesťanské zak azu je ja k é k o liv z n e u c tě n í d ů s to j­ n o sti lidské. N a k o n e c sezn am u h říc h ů , o k te rý c h sv a tý P avel slyšel, že se jic h G alaté p o d v liv em p o h a n sk ý c h ro d á k ů dopouštějí,, p řid á v á ještě d v a: o p ilstv í a o b žerstv í, n e s tříd m o s t v p ití a v jíd ­ le. P o h a n é v ě tšin o u p ro p a d a li n á ru ž iv o ste m a vášn ím . N e z n a li seb ep řem áh án í. P ři p o h a n s k ý c h m o d lo slu ž b á c h b ý v a lo p r a ­ v id lem , že se opíjeli a n e stříd m o stí v jídle d o p o u štěli. N á b o ­ žen stv í p o h a n sk é jim v to m n e b rán ilo , ba ještě je ke všem h říc h ů m p o b íz elo a dávalo jim k h říc h ů m p říle ž ito st. P o d k rá lo v sk o u v lá d o u k řesťanské lásky. 5, 22— 25 S v atý P avel v y p o č íta l, co nesm í n ik d y o h y z d it duši k ře s­ ťanovu. A v y p o č íta l tak é, co ji m u sí z d o b it. V duši k řesťan o v ě musí k ra lo v a t láska. Z lásky k B o h u a k b liž n ím u p ly n e d o d u ­ še rad o st, p o k o j a trp ě liv o st. K d o se v e všem je d n á n í d áv á o~ v lá d a t láskou, te n je p řív ě tiv ý , d o b ro tiv ý , s h o v ív a v ý a tichý.. N e závist, ale d ů v ě ra je d n o h o k d ru h é m u ! A p a k ty k rásn é c tn o sti křesťanské! M írn o s t ve v šech věcech, v jídle, v p ití a v e všem i d o v o len ém . Z d rž e n liv o st a sv átá čisto ta. V tě c h to c tn o ste c h je n esm írn á d ů s to jn o s t k řesťana o p r o ti p o h a n ů m .

204

P o h a n to n ed o v ed l. K řesťan to d o vede. » T i však, k te ř í jso u K risto v i, u k řiž o v a li tě lo své i s vášn ěm i a ž á d o s tm i.« N a p o m e n u tí tě m , k te ř í se n ed ali svést. 5, 16 D o p o su d se o b race l sv atý P av el k e G a la tů m , k te ří se n e ­ chávali sv ád ět o d Ž id ů n e b o o d p o h a n ů n a cesty h říc h u . K e k o n c i listu se o b rací k tě m , k te ří zů stali sice n e d o tč e n í o d u v e ­ d e n ý c h h říc h ů , ale tím o citli se v jin é m nebezp ečí. M o h li se stá t d o m ý šliv ý m i p r o svoji d o sav ad n í z ac h o v alo st. M o h li si za­ k lá d a t n a své p o v ý šen o sti n a d h říšn ík y , a m o h li ta k p ů s o b it m n o h o zlé h o ve sp o lečn o sti křesťanské. K d e je p o v ý šen o st, ta m je ta k é z áv ist a v zájem n é p o p u z e n í je d n ě c h v ů č i d ru h ý m . T a k o v á p y šn á d o k o n a lo st b y zp ů so b ila více zla n e ž d o b ra. P r o to ap o što l u k a z u je s p rá v n ý z p ů so b , ja k se m á Z acházet s 1 V/V /1 n rism k y . T a k to c h tě l Ježíš K ristus. 6 , 1— 3 Sám h říš n ík y o m lo u v á : M n o h ý h řeší z p ře n á h le n í, z jakési n e p o z o rn o sti. S p rav ed liv ý k řesťan m á ch y b u jíc íh o u p o z o rn it, n a p o m e n o u t, je-li tře b a i p o k á ra t. A le v ž d y c k y m u sí p o k o rn ě m y slit n a svoji slabost, že ta k é o n m ů ž e k le sn o u t. N e sm í se p o v y šo v a t, n esm í p a d lý m i p o h rd a t. V ta k o v é m p o č ín á n í se u k azu je p ra v á láska. V šecko o s ta tn í je k la m a p ý c h a , k te rá za­ v á d í d o p ro p asti. N e s te b ře m e n a jed en d ru h é h o . S p rá v n ý křesťan n ep o su zu je d ru h é , ale p o m á h á jim . S v a tý Ig n ác napsal sv atém u P o ly k a rp o v i: »V šecky snášej, ja k o ž i te ­ b e snáší P án. Se všem i m ěj trp ě liv o s t v lásce, ja k o ž i činíš. Ja k o d o k o n a lý b o jo v n ík nes rá n y všech. K d e více tr u d u , ta m v íce zisk u .« S v atý Ja n C h ry s o sto m p ra v í: »Jed en jest n á h lý , d r u h ý je ospalý. Snášej b o u řliv o st b ližn íh o , a o n b u d e snášet tv o u lo u d a v o st. K ristu s nesl k ř íž za všecky. T a k o v á b u ď m írn o s t a tic h o s t p ři n a p o m ín á n í, ab y ste člo v ěk a p o d b ře m e n e m je h o v a d y ňesráželi d o p ra c h u , ale ab y ste si ta k p o čín ali, ab y m u b ře m e n e u b y lo a o n tím snáze p o d d a l se n á p ra v ě .«

205

S p rav ed liv ý křesťane, n e p ře stá v e j p o ro v n á v a ti své s k u tk y s V ů lí Boží! 6, 4— j » K ažd ý z k o u m e j dílo svoje, a t u b u d e m íti c h lo u b u toliko* s o h le d em n a sebe, a n ik o li s o h le d em n a jin é h o .« D e n n í z p y ­ to v á n í svědom í! S v a tý P av el je sám k o n a l d en n ě, p o z n a l c e n u seb ezk o u m án í a seb ep o zn á v án í ja k o n ejlep šíh o lé k u o p r o ti p o ­ v ý šen o sti a d o m ý šliv o sti. S v a tý J a n Z la to ú s tý p ra v í o to m : » K do sám sebe z k o u m á a m ě ří své p o č ín á n í B o žím i p řik á z á n í­ m i, a n alezn e n a sobě n ěco , co b y stálo za c h lo u b u , b r z y i té c h lo u b y se v zd á.« S v atý A u g u stin ještě: n a jin o u s tr á n k u o b ra c í slova ap o što lo v a: » K ažd ý člo v ěk h led ej slávu u B oha, v čisto ­ t ě svého svědom í, n e v šak v e ch v ále lidské, p o n e jv íc e m y ln é a b lu d n é . N e b o ť ch v alo řečn íc i naši n e zm en šu jí b ře m e n n ašeh o sv ěd o m í, n ý b rž je z v ě tšu jí.« B u ď te sdílni, n e n ev d ěčn i! 6, 6 Ještě m ěl a p o što l další stíž n o st n a G alatsk é: ch o v ali se la k o tn ě a nesdílně k e sv ý m k a te c h e tů m a k n ě ž ím m ezi n im i u sta n o v e n ý m . T a k to m u n esm í b ý t! V y u č o v á n í v e v íře je n e j­ vzácnější d o b ro d in í. Z a to t o d o b ro d in í m u sí G alaté b ý t v d ěčn i. M ají se sd íleti se sv ý m i u čiteli o časné p ro s tře d k y . V listu B arn ab ášo v ě je v ě ta , k te rá se k to m u to m ístu d o b ře h o d í: »Sděluj se o v šeck o s e sv ý m b li ž n ím . . . n e b o jestliže ve v ěcech n ep o m íjejících js te spo lečn ík y , tím spíše b u ď te jim i v e v ěcech p o m íje jíc íc h .« L a k o ta se v šem o žn ě o m lo u v á. 6, 7— i o V ý m lu v y n ič e h o n e p latí. P r o to v o lá ap o što l: » N e m y lte se». B ů h n en ec h á se p o sm ív a ti, n eboť co k d o b u d e síti, t o b u d e i žiti. K d o to tiž ro zsév á n a svém těle, z těla ta k é b u d e ž iti zá­ h u b u ; k d o v šak ro zsév á n a d u c h u , z d u c h a b u d e ž iti ž iv o t věčn ý . D o b ré p a k čiň m e bez u stán í, n eb o ť časem sv ý m b u d e ­ m e k lid iti, n eo ch a b n em e-li. N u ž e , d o k u d m á m e čas, čiň m e d o b ré v ů č i všem , zvláště v ů či so u v ě rc ů m v íry .« S v a tý Ř e h o ř N a z iá n sk ý p ra v í, že ž iv o t náš je ja k o tr h , a n ap o m ín á ,, a h y -

206

c h o m se h o d n ě zásobili z b o žím , k te ré v n eb i p la tí. S v a tý J e ­ r o n ý m v z p o m ín á císaře T ita , k te r ý v z p o m e n u v si, že n ic d o b ­ ré h o n eu čin il, p ra v il: P řátelé, d en jsem z tra til. K d y ž o n K rista n e z n a je to činil, co ž m y č in iti m á m e, k te ř í v K rista v ěřím e? V la stn í ru k o u .

6, ii . A p o što l P avel celý list d ik to v a l a p ísař jej psal. A ž n a k o n e c p řid a l P av el v la stn í r u k o u n ě k o lik v ě t, je d n ak , a b y v ě říc í p o ­ zn ali, že list p o c h á z í o d n ě h o , že n e n í falešný, a p a k , a b y zv láš­ tě z d ů ra z n il p o sled n í slova listu. K d y b y c h se c h tě l z a lib o v a t lidem , n elíb il b y c h se B ohu. 6, 12— 13. O p ra v d u , z á v ě r listu je ja k o pečeť n a celý je h o o b sah , pečeť, k te ro u P avel v tisk l sv ý m srd cem a svojí k rv í. P říčin a, p ro č m n o z í z G a la tů p o d le h li sv ů d ců m , je jed in á. C h tě li se zalíb it sv ý m p ro tiv n ík ů m , ab y n eb y li o d n ic h p ro n á sle d o v á n i p r o v ír u v Ježíše K rista U k řiž o v a n é h o . Židé, k te ř í ž id y zů stali, n ejv íce se p o h o ršo v a li p r o to , že p la tn o s t o b řa d ů s ta ro z á k o n ­ n íc h m á p ře s ta t ú p ln ě a n a v ž d y . B yli o c h o tn i c h o v a t se ke k řesť an ů m sm ířlivěji, k d y ž alesp o ň o b říz k o u křesťan é b u d o u p řip o u š tě t, že S ta rý Z á k o n n e p ře sta l p la tit docela. A to m u sed­ li m n o z í G alaté n a lep. N e c h tě li b ý t p ro n á sle d o v á n i, n e c h tě li n a sebe v z ít K ris tů v k říž . A to jim v y tý k á s v a tý P av el a u k a ­ zu je n a sebe. M ilo v n ík K říže. 6, 14— 15. »O de m n e v šak d alek o b u d iž , ab y ch se h o n o sil leč v k říž i P án a n ašeh o Ježíše K rista,, sk rze n ě h o ž sv ě t u k řiž o v á n jest m n ě a já s v ě tu .« A p o što l n e řík á : N e b u d u se c h lu b iti leč v k říž i, ani n e řík á : N e c h c i se c h lu b iti leč v k říž i, ale se v ším zan ícen ím v o lá: » O d e m n e v šak dalek o b u d iž , ab y ch se h o n o sil leč v k ř í­ ž i . . .« P ro n á sle d o v á n í a u tr p e n í b y lo to , čím se ap o što l h o n o ­ sil a n a čem si zaklád al. S v atý A u g u stin píše: » M o h l se c h lu b iti m o u d ro s tí K ris to v o u , m o h l se c h lu b iti J e h o v eleb n o stí, Je h o v še m o h o u c n o stí, leč ch lu b í se J e h o k říž e m ; n eb o ť k d e je p o k o ­ ra, ta m je v eleb n o st, k d e je m d lo b a, ta m v še m o h o u c n o st, k d e

207

s m rt, ta m je ž iv o t.« K říž e m se ch lu b í, p o n ě v a d ž n a n ě m se v id í L áska P áně. P r o to n ic n e p o v a ž u je P av el za v ětší slávu n ež n o siti sv ětem » p o h o ršen í K říž e .« S těžeň n a lo d i C írk v e . S v atý B e rn a rd p o d o b n ě u v a ž u je : » T ři v ěci si ro z jím á m ve zn a m e n í spásy naší: p o k o r u , k te ro u se B ů h z m ařil, lásku, již až k s m rti k říž e ro zšířil, a ta je m stv í v y k o u p e n í, jím ž Spasitel s m rt p o d s to u p iv , nás v ěčn é s m rti zb a v il.« S v a tý A m b ro ž k r a ­ tin c e p ra v í: »Jak o n e m ů ž e lo ď b ý ti b ez stěžn ě, ro v n ě ž n e ­ m ů ž e ani C írk e v b ý t bez k říže.« T o h o všeh o je si ap o što l v ě ­ d o m . P r o to n ep o v a ž u je ja k é k o liv p ro n á sle d o v á n í, ja k é k o liv u trp e n í, ja k ý k o liv b o le stn ý k říž z a p ře k á ž k u a za o b tíž , ale n a o p a k , rad u je se z to h o všeho. S v ět a je h o p říz e ň jest p ro P avla u k řiž o v á n , m rte v . P avel je m r te v p r o svět. Z a v šeck y r a d o v á n k y a p o ž itk y světa v y m ě n il ap o što l K říž Ježíše K rista a to , co K říž p ře d sta v u je : u tr p e n í a s m rt z lásk y k Ježíši K ris­ tu a z v d ě č n o sti za Je h o n e z m ě rn o u L ásk u , o b ě to v a n o u n a K říži. K d o žije v Ježíši K ris tu ja k o ap o što l, je » n o v ý m stv o ře n ím « D u c h a sv átéh o , n e n í u ž sta rý m p a d lý m člo v ěk em , ale člo v ěk em n o v ý m v Ježíši K ristu . Ja k o ta k o v ý je p o z n a m e n á n J e h o k říže m . jizv a p o o b řízce n e n í k n ič em u , ale . . . 6, 16— 18. O b říz k a zan e ch áv á n a těle jizv u . A le ta to jizv a n e m á žád n é cen y v zh led em k N o v é m u Z á k o n u a v z h le d e m k Ježíši K ristu . P av el p řip o m ín á jin é jiz v y n a svém těle, jizv y , k te ré m u zů staly p o m n o h ý c h ra n á c h v p ro n á sle d o v á n í o d žid ů . T y t o rá n y jsou je h o nejvyšším v y z n a m e n á n ím , jsou o d z n a k e m P a v lo v ý m , ja k o n e jp ře d n ějšíh o b o jo v n ík a p r o zá jm y Ježíše K rista. T y to rá n y a jiz v y u m lč u jí v šeck y o d p ů rc e a p o što lo v y . I to b ě , m ilý čten áři! V šem , k te ří p o d le je h o p řík la d u a n á v o d u ch tě jí žiti, ať jso u z n á ro d a israelského n eb o z p o h a n ů , p ře je ap o što l P avel: p o k o j, m ilo srd e n stv í a m ilo st Ježíše K rista. P řá n í a p o ž e h n á n í sv átéh o P av la u sk u te č n í se n a č te n á říc h listů jeh o i dnes. 208

D R U H Á A PO ŠTO LSK Á CESTA SV A T É H O PAVLA. D U C H S V A T Y V E D E P A V L A Z A SIE D O M A C E D O N IE . Barnabáš a M arek opustili Pavla — Přidali se Sila a Timotheus — Aby měl Timo­ theus přístup k 2idům — Duch svatý určuje směr cesty — Pavlův sen — Do Macedonie — Několik dní ve Filippech — Lydie hostí apoštoly — Věštkyně — Pavel vym ítá z ní ducha zlého — Rozmrzelí páni věštkyně žalují na apoštoly — Také poštvaný lid povstal proti nim — M rskáni metlami — Vězňové se modlí — Žalář se otevírá — Žalářník uvěřil «■ Ježíše Krista — Byl pokřtěn — Velitelé odprosili a propustili vězně — Na další cestu. Sk. 15. 36—16. 40,

II. D ru há apoštolská cesta sv. Pavla. 36 . P o n ěk olik a dn ech však Pavel řekl Barnabášovi: »Vraťm e se a navštivm e bratry p o všech m ěstech, v e k terých jsm e kázali slovo Páně, kterak se m ají.« 37. A le Barnabáš ch těl s se­ b ou v z íti také Jana, příjm ím Marka. 38. Pavel však soudil, aby nebrali s sebou to h o , jenž o d n ich od stou p il v P am fylii a nešel s n im i k dílu. 39. I nastala rozm íška, takže se rozešli od sebe a Barnabáš pojav M arka plavil se na C yprus; 40. Pavel pak z v o liv sobě Silu odešel, poručen b y v od bratrů m ilosti B oží. 4 1 . I ch od il p o Syrii a C ilicii, utvrzuje církev a přikazuje, aby zachovávali ustanovení apoštolů a starších. 16, 1. Přišel pak d o D erbe a d o L ystry. A hle, b y l tam jeden učedník, jm énem T im oth eu s, syn věřící žen y židovsk é, ale z o tce pohana, 2 . jem už dávali dobré svědectví ti bratři, k teří b y li v Lystře a v Ikonium . 3. T o h o ch těl Pavel v z íti s sebou na ces­ tu , a pojav h o, obřezal h o pro židy, kteří b yli v on ěch m ístech; neboť všichni věděli, že o tec b yl pohan. 4. K d yž pak ch od ili p o m ěstech, odevzdávali jim ustanovení vydaná o d apoštolů a starších, kteří b yli v Jerusalem ě, aby je zachovávali. {. A tak u tv rzo v a ly se církve v e víře a rozm áhaly se p o čtem každodenně. 6 . 1 prošli Frygii a krajinu galatskou, p on ěvad ž jim b y lo za ­ 14

209

bráněno od D u cha svátého hlásati slo v o B oží v A sii. 7. Přišedše p roti M ysii, pokoušeli se jiti d o B ithynie, ale D u c h Ježíšův ne­ připustil jim to h o . 8. Šli ted y p od él M ysie a sestoupili do T road y. 9. I ukázalo se P avlovi v n oci vidění: Jakýsi m u ž m acedonský stál a prosil h o řka: »Přijdi do M acedonie a p o m o z nám .« 10. A jak to v i­ děni uzřel, ihned jsm e hleděli odejiti d o M acedonie seznávajíce, že Bůh nás p ovolal, ab ych om jim kázali evangelium . 11. O depluvše z T road y přišli jsm e během p řím ým na Sa­ m othrace a druhého dne do N eap ole, 12. a o d tu d d o Filipp; jest to p rvn í m ěsto té části M acedonie, a to osada. I p ob yli jsme v to m m ěstě n ěk olik dní. 13. Y den sob otn í však vyšli jsme za bránu k řece, kde, zd álo se, že jest m odliteb­ na, a posadivše se, m lu vili jsm e k ženám , které se b y ly sešly. 14. I poslouchala jedna žena, jm énem L ydie, prodavačka na­ chu z m ěsta T h yatiry , proselytka, a Bůh o tev řel srdce její, aby byla p ozorn á na to , co Pavel m lu vil. 15. K d yž pak byla p o ­ křtěna i dům její, prosila řkouc: »Jestli jste usoudili, že jsem věrna Pánu, vejděte do m éh o dom u a zůstávejte tam .« I při­ nutila nás. 16. K d yž jsme šli do m od liteb n y, potkala nás jedna služebná, která m ěla ducha věšteck éh o a svým pánům zjednávala věště­ ním v elik ý zisk. 17. T a jdouc za Pavlem a za nám i volala tak­ to: » T ito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, o n i zvěstují vám cestu ke spáse.« 18. T o činila p o m n o h o d n í. I rozm rzel se Pavel a obrátiv se řekl duchu: »Přikazuji ti ve jm énu Ježíše Krista, abys o d ní vyšel!« A vyšel v tu chvíli. 19. A le páni její vid ou ce, že odešla naděje zisku jejich, u ch o ­ pivše Pavla a Silu, dovedli je na nám ěstí k představeným m ěs­ ta 20. a postavivše je před velitele řekli: » T ito lidé pobuřují naše m ěsto jsouce židé; 21. a zvěstují obyčeje, jichž m y nesm í­ m e přijím ati ani činiti jsouce Ř ím an é.« 22. I povstal také lid p roti n im a velitelé strhnuvše s nich rou ch o, kázali je m etlam i m rskati. 23. A k d y ž jim dali m n oh o ran, vsadili je do vězení, přikázavše žalářníkovi, aby je hlídal bezpečně. 24. T ed y o n dostav ta k o v ý příkaz vsadil je d o v ězen í vn itř­ n íh o a sevřel n o h y jejich kládou. 25. O p ů ln oci však Pavel a Silas m odlíce se zp ěvem chválili Boha; i poslouchali je v ězň o v é (ostatní). 26. N á h le však stalo se veliké zem ětřesení, tak že se p o h n u ly 210

základy žaláře, a hned se otev řely všeck y dveře a rozepjala se p ou ta všech. 27. Žalářník p rob u div se a uzřev dveře vězen í o tevřené, vytasil m eč a ch těl se u sm rtiti v dom n ěn ce, že v ěz­ ň o v é utekli. 28. I zvolal Pavel hlasem velik ým : »N ečiň sobě n ic zléh o; neboť jsme tu všickni.« 29. Požádav ted y světla vrazil tam a třesa se padl P avlovi a Silovi k nohám . 30. V y v ed l je pak ven a řekl: »Pánové, co m ám činiti, abych b y l spasen?« 31. A on i řekli: »V ěř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i d ů m tvů j.« 32. 1 m lu vili slovo Páně jem u a všem , kteří b yli v d om ě jeho. 33. A o n pojav je v tu h od in u n o čn í u m yl jejich rány, a hned b yl p ok řtěn on sám i všecka čeleď jeho. 34. A u ved je n ahoru d o svéh o p říbytku předložil jim jídlo a veselil se, že s celým d om em uvěřil v Boha. 35. K d yž pak se rozedn ilo, velitelé poslali biřice se vzk azem : ^Propusť t y lidL« 3 6 . 1 oznám il žalářník slova ta P avlovi: »V elitelé vzkázali, abyste b yli propuštěni; n u že ted y v yjd ěte a jdě­ te v p o k o ji.« 37. A le Pavel vzk ázal jim: »Zm rskavše nás veřejně bez (p ředchozího) vyšetření, nás, ob čany řím ské, vsadili do v ězen i a n y n í nás tajně vyhánějí? N e tak, ale ať sami přijdou a nás v y v e d o u .« 38. T ed y biřici p ověd ěli velitelů m ta slova. I ulekli se, uslyševše, že jsou Ř ím ané, 39. a přišedše odprosili je, a v y ­ vedše je žádali, aby odešli z m ěsta. 40. I vyšli ze žaláře a ode­ brali se k L ydii, a uzřevše bratry potěšili je a odešli. *

R o zešli se. A n tio c h ie u ž n e p o tře b o v a la apoštola. R y z í k řesťan stv í stalo se ta m d o m o v e m . P r o to ap o što l P avel p řip ra v o v a l n o v ý m i­ sijní p lá n a h led al sp o lečn ík y . »V raťm e se a n a v š tiv m e b r a tr y p o všech m ěstech , ve k te rý c h jsm e k ázali slovo P án ě, k te ra k se m ají.« B arnabáš b y l o c h o te n n ásled o v a ti P avla. A le c h tě l s sebou v z íti svého b ra tra n c e M ark a. P avel, ačk o liv m ěl rá d B arnabáše ja k o sv éh o v elik éh o d o b ro d in c e a o d d a n é h o p říte le , v zd al se je h o d o p ro v o d u a je h o sp o lu p ráce, p r o to ž e b y l b y m u ­ sil v z íti s sebou i M ark a. A le m la d ý M a re k zd ál se P av lo v i sla­

211

b ý m a n esm ělý m n a v e lk o u m isijn í cestu. R o zešli se. B arn a­ báš s M a rk e m v y d ali se n a C y p r. P av el se Silou n a sto u p ili cestu d o M alé Asie. B arnab áš zů stal u ž až d o své m u č e d n ic k é sm rti n a C y p ru . S v atý M a re k k ázal v E g y p tě, p o zd ěji p řišel d o Ř í­ ma: a p ro k á z a l ap o što lu P av lo v i v elm i p la tn é služby. P o d le k á ­ z á n í ap o što la P e tra sestavil sv a tý M a re k k n ih u E vangelia, J a k se v ám daří? P o cestě d o Asie n av štív ili P av el se Silou k řesťanské obce v S ýrii k o le m p o b ře ž í, zastav ili se n a o k a m ž ik v ro d iš ti P av lo ­ vě a S y rsk o u b ra n o u , n y n í p rů s m y k e m P ey lan sk ý m , p ř e k r o ­ čili p o h o ří T a u ru s v C ilicii. V šu d e b y l P av el nad šen ě a ra d o s t­ n ě v ítá n , s u sp o k o je n ím b y l p ř ija t a č te n list a p o što lů ze sn ěm u Jeru salem sk éh o . P o d d o jm e m to h o to listu tím v íce sto u p la v á ž n o st P avlova. P říto m n o s t P av lo v a i je h o slova b y la m o c ­ n ý m p o v z b u z e n ím v ěříc ích p ře d n o v ý m i ú to k y Ž id ů , p r o tiv ­ n ík ů P av lo v ý c h . M ilý , ale p řísn ý . S v atý L u k áš nelíčí p o d ro b n ě zastá v k y P a v lo v y , an i se n e ­ z m iň u je, v ja k é m sta v u ta m našel věřící. A p o što l jistě n ešetřil p o c h v a lo u , k d e p o c h v a ly zaslu h o v ali, ale n ev áh a l ta k é , k d e b y lo tře b a n a p o m e n u tí n e b o p o k árán í. N o v ý u čed n ík . V L y k a o n ii p řišli z D e rb e d o L y stry . T a m si p řišel P avel p ro T im o th e a , k te ré h o ch těl v z íti s sebou n a cestu ja k o p o m o c n ík a , žák a v ap o što lsk é m p ů so b en í, p o zd ějšíh o b isk u p a v Efesu a m u č ed n ík a. N e ja k o p ro s tře d e k spásy! V L y stře se stalo, co se n a p r v n í p o h le d z d á b ý t p r o ti p řís­ n ý m zásad ám P av lo v ý m . O b ře z a l T im o th e a . T im o th e u s, ačk o ­ liv m ě l m a tk u ž id o v k u , n eb y l d o su d o b ře z á n , p o n ě v a d ž o tec p o h a n to h o n e c h tě l d o v o lit. N y n í b y l u ž o te c m rte v . A Pavel věděl, že b u d e p o tře b o v a t T im o th e a často ja k o v y slan ce k ži­ d ů m , b u d e tře b a , ab y v ch ázel d o žid o v sk ý c h synagog, ab y se stý k al se žid y a m lu v il k n im . K d y b y T im o th e u s n e b y l o b ře ­ zán, židé b y h o n ep řijali d o sv ý ch synagog.

212

S v a tý P avel n e b y l an i ú z k o p rsý , ani u m ín ěn ý . B yl a p o š to ­ lem K říže K risto v a , Jeh o sv a tý c h R a n a J e h o K rv e, o p r o ti Čem už n e n í o b říz k a ničím . A le z á ro v e ň b y l P av el a p o što lem p o d n ik a v ý m a v y n alézav ý m , a p o u ž ív a l v šech p ro s tře d k ů , aby p ro n ik l d o k a ž d é h o p ro s tře d í a ab y k a ž d é m u žid o v i i n ežid o v i p o s k y tl p říle ž ito st ke spáse. C h tě l a n ev á h a l p o u ž iti i za­ v rž e n é o b říz k y , aby se s T im o th e e m d o stal k e sv ý m k ra ja ­ n ů m a ab y k n im m o h l p r o m lu v it n eje n o m sám , ale i p r o ­ s tře d n ic tv ím T im o th e o v ý m . M a tk a z tra tila , C írk e v získala. V T im o th e o v i dal D u c h sv a tý P av lo v i n ejo d d an ějšíh o p o ­ m o c n ík a. V listě k F ilip p sk ý m n a zn a ču je a p o što l, čím m u T i­ m o th e u s b y l: » D o u fá m v P á n u Ježíši, žs v b r z k u p o šlu k V á m T im o th e a , ab y ch i já b y l d o b ré m ysli, seznaje vaše o k o ln o sti; n e m á m to tiž n ;.koho jin é h o stejn ě sm ýšlejícího, je n ž b y se u p řím n ě staral o vaše věci, n eb o ť v šich n i h led ají v ěcí svých, a n e tě c h , k te ré jso u Ježíše K rista. K te ra k o n se osvědčil, v íte, neboť ja k o d ítk o o tc i sloužil se m n o u v ev an g eliu .« Fil. 2, 20. K d y ž v ěříc í v L y stře i v Ik o n iu v y d ali nejlepší sv ěd ectv í o T i­ m o th e o v i, v y sv ětil h o P avel n a k něze. P ř íto m n í k n ě ž í v z k lá ­ dali n a nov o sv ěcen ce ru ce, ja k se to d o d n es děje p ř i svěcení n a kn ěze. M atce E u n ice se ta k to d o stalo n ejv ětší o d m ě n y za p ečliv o u v ý c h o v u sy n o v u . P ro te n to sv ět syna z tra tila , a b y h o zachovala a zase je d n o u získala v živ o tě v ěčn ém . T a k to b ý v á ú d ělem k řesťan sk ý ch m a te k , jejich ž sy n y si v y v o lil Ježíš K ris­ tu s p r o sta v k n ěžsk ý , n e b o k te ré d o k o n c e zav o lal ja k o m isio ­ n áře d o cizích zem í. V k ra jíc h p ln ý c h n e sm írn ý c h p řek áž ek . Pavel, Silas a T im o th e u s p ro ch áz eli m ě sty : A n tio c h ii Pisidskou, p o to m m ě sty a osadam i ve F ry g ii, v sev ern í G alatii. V šu d e zakládali n e b o ve v íře u tv rz o v a li křesťanské obce. P ře d ­ čítali v ě říc ím u sta n o v e n í jeru salem sk éh o sn ěm u a p o n e c h á ­ vali jim opis to h o to u stan o v en í. Z d ejším k ře sť a n ů m b y lo o~ p ra v d u tře b a p o v z b u z e n í; je d n a k k v ů li p o h a n s k ý m p o v ěreč n ý m a n e m ra v n ý m k u ltů m o v lád ajícím F ry g ii i G alatii, je d n ak k v ů li žid ů m , k te ří zd e h o jn ě se usídlili a šířen í v íry K risto v y 213

se p ro tiv ili. A p o što l p r o to v ž d y c k y p a m a to v a l n a t y t o zem ě m o d litb a m i, listem i o so b n í n áv štěv o u . T a m až p o zd ěji. P avel m ě l ú m y sl z F ry g ie a G alatie o b r á tit se d o záp a d n í M alé A sie a za lo ž it křesťanské obce v e v e lk ý c h a v ý z n a č n ý c h m ěstech p o b ře ž n íc h i v n itro z e m s k ý c h : v E fesu, S m y rn ě, P e r­ g am u, S ardech, F iladelfii, K olosse, L aodicei, M ilétě. A le D u c h sv a tý v e d l k r o k y a p o što lo v y k jin é m u cíli a jin ý m sm ěrem . A n i n a jih ani n a sever n ed o v o lil jim D u c h sv a tý jiti. P r o to šli p řím o p řes M ysii až d o p o b ře ž n íh o m ěsta v sev ero záp ad ­ n ím v ý b ě ž k u M alé A sie, d o T ro a d y . V T ro a d ě d o stalo se sva­ té m u P av lo v i zjev en ím p o u č e n í o sm ě ru cesty. » Jak ý si m u ž m a c e d o n sk ý stál a p ro sil h o řk a : P řijd i d o M aced o n ie a p o m o z n ám .« B yl t o sn ad s trá ž n ý an d ěl Ř eck a. N e b y l t o sen. B ylo to v id ěn í, ja k é h o se d o stáv alo ap o što lů m častěji o d D u c h a sv atéh o . O k a m ž itě se P av el a je h o d ru h o v é v y d ali n a cestu. P řip o jil se k n im spisovatel k n ih y » S k u tk S ap o što lsk ý ch « . D o p o su d m lu v il v tř e tí osobě o člen ech m isijn í v ý p ra v y , n y n í n áh le m ě n í o so b u a píše: »A ja k to v id ě n í u zřel, ih n e d jsm e hleděli o d ejiti d o M aced o n ie seznávajíce, že B ů h nás p o v o la l, a b y c h o m jim k ázali e v a n g e liu m .« S v atý LukáJI zů stal s P av le m až d o m ěsta F ilip. T a m se o d d ělil a p řip o jil se až n a tř e t í cestě P av lo v ě o p ě t v e F ilip ech , k d y ž se P av el v racel d o Jerusalem a. N e n í d o b y v a te l ja k o d o b y v atel. D ru ž in a P av lo v a o p o u štěla T ro a d u -A le x a n d rii, o d k u d ta k ­ řk a p ře d tře m i sto le tím i začín al svoji d o b y v a te lsk o u cestu a p o c h o d A le x a n d r V elik ý , ovšem sm ěrem o p a č n ý m . A le x a n d r šel d o b ý t A sii. P avel se ch y stal d o b ý t E v ro p u . D ílo A lex an ­ d ro v o b y lo p o je h o s m rti z n ičen o a říše je h o se ro zp ad la. A le i je h o p o c h o d y k říž e m k rá ž e m v A sii p řip ra v o v a ly zem ě i n á ­ ro d y n a p ř íc h o d evangelia. O te v ře ly n o v é cesty, zalo žily osa­ d y , p řiv e d ly o sad n ík y a o b c h o d n ík y ře c k é a sp o jily ta k se střed isk y te h d ejší v zd ělan o sti v Ř e c k u . P o zd ěji ještě s m n o h e m v ětší d ů k la d n o stí činili to té ž Ř ím an é. 214

V ý b o j ap o što la P av la m ěl z a sá h n o u t celý sv ět a p ře č k a t vše­ c k y v ěk y . P rv n í e v ro p sk ý n á ro d , je m u ž z p řík a z u D u c h a svá­ té h o d o sta lo se světla evangelia, b y l n á r o d m aced o n sk ý . K d y ž p o p rv é se d o tk la n o h a ap o što lo v a p o b ře ž í E v ro p y , P o d v o u d e n n í p lav b ě p řistá la lo ď s P av lem , L u k ášem , Silou a T im o th e e m v N eap o li, p o b ře ž n ím m a ced o n sk ém m ěstě. T o ­ to m ě sto n ezd á lo se P av lo v i v h o d n ý m m ístem k ro z e stře n í ap o što lsk ý c h sítí. B yl t u sh o n v še m o ž n ý c h lidí, v ě tšin o u o b ­ c h o d n ík ů a k u p c ů z n ejrů z n ějšíc h n á ro d ů . T o jistě n e b y l o n e n lid, k e k te ré m u b y l vo lán . Ř ím a n é n etu šili, že stav í své cesty a silnice p r o ap o što ly , ab y snáze m o h li k e v šem n á ro d ů m . P o d o b ré silnici, zv an é »E gn atijsk á« , n a sto u p ili cestu te d y v šichni d o Filip. P ro ch áze li osad am i m a ced o n sk ý m i. M ěli p ř í­ le žito st sezn ám it se p o n ě k u d s lid em té to zem ě. M aced o ň an é b y li d ů v tip n í a n ad an í, alesp o ň ta k jak o Ř ím an é, k te ř í jejich zem ě o p an o v ali. Ž ivili se o rb o u a p a s tv o u d o b y tk a . B yli sice h ru b í, ale p o čestn í. Jejich p o c tiv o s t b y la p říslo v ečn á. B yli h rd í, v e slově stálí, m ilo v ali p o řá d e k , v ážili si v rc h n o s ti. Z a c h o v á ­ vali v á ž n o s t k ro d in ě a u c tiv o s t k žen ám . M a tk a a n ev ěsta b y ly c h o v á n y v n ejv ětší u c tiv o sti. I p o h an sk é n á b o ž e n s tv ' je ­ jich b y lo lepší n e ž u o k o ln íc h n á ro d ů . » K dyž p a k v e jd e te d o n ě k te ré h o m ě s t a . . . , v y p te jte se, k d o je v n ě m h o d e n . . .« M at. 10. i i . Ž id ů b y lo v e F ilip ech v elm i m álo , ale p řece m ěli ta m m a lo u m o d lite b n u , k d e se v s o b o tu sh ro m ažď o v ali k e č te n í P ísm a a k m o d litb ě . A p o što lé čekali n a so b o tu . M ezi sh ro m á ž d ě n ý m i n eb y lo ani je d in éh o m u že. P av el se p o sadil a v y k lá d a l p ř í­ to m n ý m o Ježíši K ristu . Ž en y b la h o v o ln ě p řija ly slo v o a p o što ­ lovo. M ezi p říto m n ý m i b y la ta k é p o h a n k a , k te rá ch těla p řija t n á b o ž e n stv í židovské, jm é n e m L ydie. P o ch ázela z M alé Asie, z L ydie, z m ěsta T h y a tir y . M ěla o b c h o d s d ra h o c e n n o u lá t­ k o u , z v a n o u šarlat. O b c h o d te n v y ž a d o v a l v elik éh o m a je tk u . L ydie z p rv n íc h se stala k řesťan k o u . Jso u c p o k ř tě n a p o zv ala

215

v šeck y m isio n áře d o svého zám o ž n é h o d o m u : »Jestli jste u so u ­ dili, že jsem v ě rn a P á n u , v ejd ěte d o m é h o d o m u a zů stáv e jte tam .« »A b u d e-li d ů m te n h o d e n , p řijd iž n a ň p o k o j v á š . . .« M at. io , 13. B yla to o p ra v d u v elik á p o c ta p r o L y d ii, že P av el p řija l její p o h o stin stv í. Jin d e to tiž n ik d y n ep řiv o lil, ab y h o a je h o p o ­ m o c n ík y živili věřící. Sám p ra c o v a l v e svém řem esle sta n a řském a c o sobě v y d ělal u n ě k te ré h o stan aře , z to h o b y l živ. N e ­ c h tě l b ý t v ěříc ím n a o b tíž a c h tě l si z a c h o v a t n a p ro s to u n eo d vislost. Z d e u čin il v ý jim k u . P o z n a l v M aced o ň an ce šlech e tn o u a o b ě ta v o u duši. P o d o b n ě šlech etn ě a o d d a n ě p o č ín a ly si i jiné ž e n y m aced o n sk é, k te ré o p r o ti žen á m ž id o v sk ý m a sy rsk ý m m ěly m n o h e m svo b o d n ější a p řed n ější m ísto v e společenském živ o tě. P rá v ě ty t o žen y , jež b y ly p rv o tin a m i P av lo v ý m i v E v ­ ro p ě, velice h o rliv ě se p řič iň o v a ly o ro z šíře n í evangelia. S talv se ja k ý m si o b ra z e m a v z o re m i b u d o u c íc h k řesťan sk ý ch žen v E v ­ ropě. T a m se sh ro m ažď o v ali člen o v é K ato lick é A kce. D ů m L y d iin stal se k řesťan sk ý m c h rá m e m ve F ilip ách . V listě F ilip sk ý m v z p o m ín á sv a tý P avel n a E v o d ii a S y n ty c h u , k te ré velice ú čin n ě p ra c o v a ly v e službě E vangelia. K tě m to p rv n ím žen á m p řib y li b rz y šlech etn í a v y n ik a jíc í m u ž o v é , ja k o E p afro id , je h o ž P avel n a z ý v á » b ra tre m a sp o lu p ra c o v n ík e m i sp o lu b o jo v n ík e m .« V listě v z p o m ín á ještě S y n zy g a, K lem en ­ ta a o s ta tn íc h s p o lu p ra c o v n ík ů svých. C h v á ly h o d n í. K řesťané filip ští v y n ik a li ta k o v o u v ě rn o s tí a stálo stí, že ap o ­ što l v listě je v y z n a m e n á v á m im o řá d n ý m zp ů so b em , k d y ž jim píše: »že jejich jm én a jsou zapsána v k n iz e ž iv o ta .« J e d n o ta lásky. M ezi křesťan y ve F ilip ech nescházeli an i o tro c i an i p ro p u š ­ tě n c i z o tro c tv í. T a k é b o h a tí a p o sta v e n ím v y n ik a jíc í křesťané 216

tv o řili je d n o tu s lid m i p ro s tý m i, ba s o tro k y . J a k p o d iv u h o d ­ n é d o v ed lo E v an g eliu m za k r á tk ý čas z m ě n it ty t o n e d á v n é p o ­ h an y . Šťastná obec, k d e b y lo m á lo židů. K řesťanská obec v e F ilip ech v y v íjela se i p o z d ě ji velice k lid ­ ně, je d n a k p ro to , že se skládala z ú d ů v y n ik a jíc íc h p o sta v e n ím , je d n a k i p ro to , že židé zd e b y li v n a p ro s té m en šin ě a n e o d ­ v ažo v ali se k trv a lé m u p ro n ásled o v á n í. A le i v e F ilip ech m usili si ap o što lé v y k o u p it p o ž e h n a n é ú sp ěch y k rv í a ran am i. A le n estalo se to z n ějak éh o n e p řá te l­ ství p r o ti E vangeliu , n ý b r ž p r o p o šk o zen í h m o tn é h o p ro s p ě ­ c h u n ě k o lik a p o h a n ů . V ěštk y n ě a věštci, c ik á n k y , k a r tá ř k y , sp iritistic k á m edia. S v atý L u k áš celo u u d á lo st v elm i k lid n ě, b a sk o ro s n á d e ­ ch em ž e rto v n o s ti pop isu je. N a cestě z k řesťanské sv a ty n ě v d o ­ m ě L y d iin ě d o žid o v sk é m o d lite b n y , k a m P av el d o ch ázel a k d e n e p ře stá v a l k á z a ti, setk áv al se s o tr o k y n í p o sed lo u z lý m d u ch em . V ěštila a p ře d p o v íd a la o v šem za p en íze, k te ré p ř i­ p ad a ly jejím p á n ů m . Z lý d u c h ja k o za času K rista P án a, i n y n í m usil c h tě j n e c h tě j v y d á v a t jejím i ú s ty sv ěd ectv í p ra v d ě : » T íto lidé jsou služebn íci B oha nejv y ššíh o , o n i z v ěstu jí v á m cestu k e spáse.« A p o što l si b y l v ě d o m , jak é n ásled k y b u d e to m ít, k d y ž o tr o k y n i zb av í v ěšteck éh o d u ch a. N e c h tě l a n e p o tře b o ­ val sv ěd ectv í zléh o d u ch a, k te ré m o h lo d o k o n c e p o š k o z o v a t zá jm y E vangelia. P r o to zléh o d u ch a v y m ítí: » P řik a z u ji ti ve jm é n u Ježíše K rista, abys o d n í v y še l!« V ěštěn í b y l k o n ec. P á­ n ů m o tro k y n ě v y sch l z d ro j z n a č n ý c h p říjm ů . A le d o stav ily se o ček á v an é násled k y . L idská z v ěd a v o st žen e slabé duše k p o v ě rč iv ý m p ro s tře d k ů m . P o h a n ů m filip sk ý m se n ik d o n e b u d e d iv it, že p o šetile n o sili peníze a d a ry p o c h y b n é v ě štk y n i. N etu šili, že satan sk á m o c v y u ž ív á jejich zv ěd a v o sti a n ech á v á si p ro k a z o v a t ú c tu p o ­ d o b n o u ú c tě božské. K d e k o liv se začne n e d o s tá v a t sp ráv n é v í­ ry a ú c ty je d in é m u v šev ěd o u cím u B o h u a P á n u o su d ů lid ­ sk ý ch , u ž je t u zlý d u c h a n ab ízí člo v ěk u sebe za p ře d m ě t v íry a ú c ty . T o se děje, ja k u ž jsm e n e je d e n k rá t četli, zv láště v p o ­

217

v ě rá c h d u c h a řstv í, ve v y z v íd á n í n e z n á m ý c h a b u d o u c íc h věcí u rů z n ý c h v ěštců a v ě štk y n í, k te ré o v šem n esp o lu p ra c u jí se z lý m d u c h e m z ad a rm o . M ezi n ě p a tř í i c h y tré v y k la d a č k y k a re t, k te ré m a rn ě c írk e v n í i sv ětsk á m o c stíhá. O p ra v d u žid o v sk á p o m sta . N á h ra d y za ušlý zisk n e m o h li se p o šk o zen í p á n i d o v o lá v a t a p r o to se c h tě li alespoň p o m s tít. Běželi se žalo b o u k d v ěm a v rc h n ím řím sk ý m ú ře d n ík ů m v m ěstě. P avla a Silu p řiv lek li s sebou za v elik éh o sh lu k u lidí. Ž alovali, že ti to cizin ci p o ­ b u řu jí m ěsto , p o n ě v a d ž hlásají n o v é n á b o ž e n stv í n e u z n a n é zá­ k o n y řím sk ý m i. U k v a p ili se. P ra e to ro v é řím ští ta k b y li z m a te n i k řič íc ím d av em , že ani n ev y še třo v a li P av la a Silu a p o ru č ili je z b ič o v a t. M e tly v y k o ­ n a ly k rv a v é dílo n a těle o b o u ap o što lů . S o u d co v é se s tím to tre s te m n esp o k o jili a, ab y u p o k o jili dav , dali u v r h n o u t o b a do n ejh lu b šíh o žaláře a se v řít jim n o h y k lá d o u . A p o što lé se n e ­ m o h li b rá n it, n ed o stali se k e slovu. T iše snášeli b ič o v án í, jsouce šťastni, že m o h o u tr p ě t p r o Ježíše K rista. Ž alář zv y šo v al ještě jejich ra d o st. Č ím v ětší k řiv d a a p o tu p a , tím v ětší ra d o s t a ú tě ch a. O b rá z e k k n e jtěžším u p řik á z á n í Ježíše K rista. A p o što lé n e je n o m slovem , ale i s k u tk e m hlásali E van g eliu m . P rá v ě v to m to p říp a d ě : n á z o rn ě u k ázali, ja k lze z a c h o v a t i n ejtěžší p řík a z y Ježíše K rista: »B lahoslaveni jste, k d y ž p r o m n e b u d o u vás tu p iti a p ro n á s le d o v á n a m lu v iti v šeck o zlé p r o ti v ám lh o u ce: ra d u jte se a plesejte, n eboť o d p la ta vaše h o jn á jest v n eb esíc h .« M at. 5, 11. 12. C o získám e n e b o co z tra tím e . N e n í člo v ěk a a n e n í křesťana, k te ré m u b y se nestala v ži­ v o tě n ějak á m enší n e b o v ětší k řiv d a . K řiv d a k řesťan sk y a tr p š r livě snášená je n ejv ětším ziskem . N e m ů ž e b ý t p ře c e v ětšíh o zisku n e ž je v e slov ech Ježíše K rista: »B lahoslaveni jste . . .« K řiv d a k a ž d á je p r o k řesťana zk o u šk o u . Je-li p ro v á z e n a h n ě 218

r e m a m sto u , je z n á m k o u , že křesťan n o sí jm é n o K ris to v o n a ­ d arm o . U ž ite k p r o v ě č n ý ž iv o t je z tra c e n , je z tra c e n a sladká a n ejv ětší ra d o s t p o zem sk é h o ž iv o ta. K d y ž se m o d lili n o č n í h o d in k y . V ězen í v e F ilip ech m u silo b ý t sv ěd k em p r o B oží p o slán í ap o što lů . R a d o s tn á trp ě liv o s t a d ů v ě ra P av la a Sily m u sila ih n e d d o s á h n o u t o d m ě n y . Jistě žasli a b y li d o ja ti v šich n i v ě z ­ ň o v é, k te ř í slyšeli z p ě v y a p o što lů . S nad zp ív ali 30. žalm : »K to b ě , H o sp o d in e , u tík á m se, n edej m i n a v ě k y z a h a n b e n u b ý ­ ti, p r o sv o u s p ra v e d ln o st v y sv o b o ď m n e! R a č iž n a k lo n iti ke m n ě své u c h o , ry c h le pospěš, abys v y tr h l m n e. R a č m i b ý ti sk alo u ú to č iš tn o u , p e v n o stí, v e k te ré b y c h o c h ra n y došel. — A n o skála m á a p e v n o st jsi ty . . . V y v ed eš m n e z osidla, jež. n a m n e skryli, p ro to ž e jsi m o je ú to č iště. V e tv é ru c e p o r o u ­ čím d u ch a svého, ty m n e zach rán íš, P an e, B ože v ě rn ý . — N e ­ návidíš ctite le n ic o tn ý c h b ů ž k ů , já v šak v H o sp o d in a d ů v ěV •• r u j i . . .« B yla p ů ln o c . N á h le v šak stalo se v elik é zem ětřesen í. D v e ře žaláře se o te ­ v řely . O k o v y se ro zep jaly . P ro b u z e n ý ž a lá řn ík v id ěl d v e ře o te ­ v řen é. D o m n ív a l se, že v ě z ň o v é jsou p ry č . B oje se tě ž k é h o tre s ­ tu o d Ř ím a n ů , c h tě l se p ro b o d n o u t. V o lá n í sv átéh o P av la h o o d to h o zd rže lo . Se sv ětlem v ru ce n an ejv ý š ro z e c h v ě n v b ě h l d o k o b k y a p o što lů a p a d l jim k n o h á m . V z p o m n ě l si n a slo­ v a v ě štk y n ě : » T ito lidé jso u služebníci B o h a n ejv y ššíh o , o n i zv ěstu jí v á m cestu k e spáse.« S n e v ý slo v n o u ú c to u p ro sil sva­ té v ězn ě: »P ánové, co m á m čin iti, ab y ch b y l spasen?« P ř i všem ro zčilen í a ú le k u n e za p o m n ěl s trá ž n v n a spásu své duše. P rv n í o tá zk a tý k a la se to h o to n ejd ů ležitějšíh o p ře d m ě tu . P av el se za­ rad o v al, že i tu v žaláři m ů ž e v y k o n a t v elik é d ílo spásy n ě ­ k o lik a duší: » V ěř v P án a Ježíše, a b u d eš spasen ty i d ů m tv ů j.« P av el se o d v d ěču je za zlé i za d o b ré. A p o što lé docela z a p o m n ěli n a svoje ještě o te v ře n é k rv a v é rá n y , p o u čili žalářn ík a, je h o r o d in u a slu ž e b n ic tv o o Ježíši K ristu . V d o m ě žalá řn ík o v ě d o stalo se jim p ečliv éh o o šetřen í, rá n y b y ly v y m y ty a o b v á z á n y . S v atý P av el k ř te m s v a tý m o b ­ 219

m y l p o h a n sk é duše v šech člen ů r o d in y žalá řn ík o v y . Z b av il je h říc h u a p řija l je do r o d in y C írk v e Ježíše K rista. Ja k á ra d o st zav ítala s v z á c n ý m i h o s ty d o k řesťan sk é ro d in y , nelze v y p o ­ v ěd ět. P o d iv u h o d n é jso u cesty B oží k e spáse duší. Z lý d u c h v y h n a n ý z d ěv eč k y ch tě l se a p o što lů m p o m s tít. A B ů h to d o p u stil, že ap o što lé b y li v y d á n i n a pospas ro z v á šn ě ­ n ý m p o h a n ů m . A le z á ro v e ň c h v ilk o v é zlo o b rá til k v elik ém u d o b ru a zisku, k te rý zlý d u c h n e c h tě l a n eček al: k zác h ran ě n ěk o lik a duší, k te ré b y se sn ad jin a k m in u ly se spásou. V r o ­ d ině ž a lářn ík o v ě jistě v id ěla v šev ěd o u cí D o b r o ta B oží n ějak é d o b ré a záslužné sk u tk y , že p rá v ě ta k o v ý m zp ů so b e m p o s k y t­ la jí m ilo st o b rácen í. Z d álo se sice n a p r v n í p o h le d , že ža lá řn ík je tv r d ý a n e líto s tn ý k ap o što lů m . V e sk u te č n o sti sn ad b y lo to m u docela jin ak . N e ra d v y k o n á v a l, co m u b y lo o d p ře d s ta ­ v e n ý c h n a říz e n o a m ěl so u cit s u v ězn ě n ý m i. J e n o m ta k si v y ­ ložím e, že došel M ilo srd en stv í B ožího. T o u ž il p o spáse a spásy se m u dostalo. K ažd ý , k d o p o spáse u p řím n ě to u ž í, spásy ta k é dojde. O v še m m u sí p o u ž ít p ro s tř e d k ů spásy, ja k o jic h ih n e d bez v á h á n í p o u ž il ž a lá řn ík se sv o u ro d in o u . U v ě řil slo v u B o ­ žím u , p řija l sv a tý k ře st, a stal se v ě rn ý m člen em C írk v e Je­ žíše K rista. P řísné p rá v o řím sk é n e trp ě lo je d n á n í p r o ti p rá v u . Z a tím p ra e to ro v é m ěli čas u v á ž it, co p ro v e d li. O n i, ú ř e d ­ n íci n á ro d a řím sk é h o , k te rý m ěl ta k p řísn é o h le d y n a p rá v o a sp rav ed ln o st, dali tre s ta t lidi, jich ž z áležito st n ev y šetřili. T o b y l čin, k te rý m o h l m ít velice n em ilé n ásled k y p r o o b a so u d ­ ce. P r o to poslali časně z rá n a b iřice k ž a lá řn ík o v i s ro z k a z e m , aby v ězn ě p ro p u s til. A le ap o što l P av el c h tě l d á t n a u č e n í obě­ m a p ra e to rů m , ab y se n au čili š e trn o sti a sv ě d o m ito sti v ů či k řesťan ů m : » Z m rsk av še nás v eřejn ě b ez p ře d c h o z íh o v y še tře ­ n í, nás, o b č a n y řím sk é, vsadili d o v ězen í a n y n í ta jn ě nás v y ­ hánějí? N e ta k , ale ať sam i p řijd o u a nás v y v e d o u .« »A p ř i­ šedše o d p ro sili je . . .« T ím více se báli o b a so u d co v é, k d > ž se d ověděli, že P avel a Sila m ají o b čan sk é p rá v o řím sk é. Z á k o n y řím sk é s v elik o u p řísn o stí db aly , ab y se n ik d o n eo p o v á ž il zn eu c títi řím sk é o b č a n y b ič o v á n ím , k te ré b y lo tre s te m n esm ír­ n ě p o tu p n ý m . Ú lo h y se o b rá tily . S o u d co v é se stali o b v in ě n ý -

220

m í. A o d so u zen í d ik to v a li zad o stiu čin ěn í. T a k vyšli P avel a Sila se vší c tí z p o tu p n é h o tre stu . N e c h á m v á m zd e Lukáše! Šli d o d o m u L y d iin a. T a m svolali v šeck y n o v o k ře sť a n y Filípské. P avel ohlásil, že odejde, je d n a k ab y m o h l p o k ra č o v a t v hlásání E vangelia v jin ý c h m ěstech , je d n a k ab y o d ň a l p r o tiv ­ n ík ů m v m ěstě p říč in u k n ev raž iv o sti. C írk e v b y la o b o h ace n a n a svém m lad ičk é m k m e n i n o v o u n a d ě jn o u ra to le stí. L u k áš a T im o th e u s z ů s ta n o u v m ěstě. T im o th e u s z d rž e l se zde n ě ­ k o lik m ěsíců, L u k áš celý ch p ě t let, až do d ru h é h o p říc h o d u P avlova. T ím , že ap o što l n ech al F ilip sk ý m své d v a nejm ilejší s p o lu p ra c o v n ík y , u k áza l jim , ja k velice je m ilu je a ja k v elik o u n aději v n ě klade. J a k o všu d e jin d e i zd e s p lá čem v y p ro v á z e li křesťané sv éh o m ilo v a n é h o ap o što la, a p ro sili h o , ab y n a ně n eza p o m ín a l a ab y se k n im zase v rá til. Z alo žen í k řesťanské ob ce stalo se v ro ce 52. R o k u 63. z v ěze n í v Ř ím ě p o slal sva­ t ý P av el F ilip sk ý m list. U v e d e m e si te n to list již n y n í, ab y ­ c h o m p o zn ali, ja k se v y p ln ila nad ěje sv átéh o P av la v k řesťany Fílipské. P o zn ám e d ů k la d n ě ji F ilipské a u v id ím e ú sp ěch a p o ­ što lsk éh o díla P av lo v a m ezi n im i. P ra v d ě p o d o b n ě psal ap o što l P av el F ilip sk ý m v íc e k rá t; za­ ch o v á n je jen je d en list!

221

S V A T Y PA V EL PÍŠE FILIPSKYM . Pavel s Timotheem pozdravuje z římského vězení všecky věřící, biskupy a jáhny — Touží, aby je mohl uvidět — Trpí pro K rista — Vybízí k svatému křesťanskému životu — ke svornosti a pokoře — Pavel mini místo sebe poslat do Filip Timothea a Epafrodita — varuje před falešnými učiteli — povzbuzuje k ctnostnému životu — Děkuje za zaslaný dar. Filip. 1—4.

L ist sv. P av la F ilipským . i, i . Pavel a T im oth eu s, služebníci Ježíše Krista, všem vě­ řícím v Kristu Ježíši, kteří jsou ve Filipech, s biskupy a jáhny: 2. M ilost vám a pok oj od Boha, O tce našeho, a od Pána Ježíše Krista. 3. D ěk uji B ohu svém u za veškerou v zp o m ín k u vaši 4. a k o ­ nám v žd y ck y při všech m odlitbách svých s radostí prosbu za vás všeck y 5. pro vaši účast v evangeliu K ristově od p rvn íh o dne až dosud. 6 . D ůvěřuji právě v to , že ten, jenž započal v e vás d ílo dob­ ré, d ok oná je až do dne Krista Ježíše. 7. V ždyť jest m i spraved­ livo sm ýšleti to o všech vás, poněvadž vás m ám v srdci jakož­ to ty , kteří jste všichni účastni m é m ilosti jak v o k o v ech m ých, tak v hájení a u tvrzován í evangelia; 8. neboť B ůh jest m i svěd­ kem , jak to u žím p o vás všech v srdci Ježíše Krista. 9. A za to se m od lím , aby láska vaše v íc a v íce se rozm áhala v p ozn án í a veškerém cítění, 10. b yste schvalovali v ěci lepší, (a to k tom u k on ci), abyste b yli čisti a nep oh oršiví ke dni Kris­ to v u , 11. naplněni jsouce o v o cem spravedlnosti skrze Ježíše Krista ke slávě a chvále Boží. S v atý P avel v y slo v u je se o své v azb ě řím sk é. 12. C hci však, bratři, abyste věděli, že postavení m oje v y ­ šlo spíše na prospěch evangelia, 13. takže o k o v y m oje staly se v Kristu zjevn ý m ezi celou stráží a všem i ostatním i 14. a že 222

většina bratrů důvěřujíc v Pánu m ý m o k o v ů m , větší m ěrou se osm ěluje m lu v iti beze strachu slo v o Boží. 15. N ěk teří ovšem hlásají Krista také ze závisti a soupeřství, někteří však i z dobré vůle; 1 6 . jedni z lásky, v ěd ou ce, že jsem určen k obraně evangelia, 17. druzí ze sob ectví zvěstují Krista, z p o h n u tk y n ik oli čisté se dom nívajíce, že m ý m o k o ­ v ů m způsobí soužení. 18. C o z toho? Jen k d y ž k ažd ým zp ů ­ sobem , ať p od zám inkou (nějakou), ať opravd ově zvěstuje se Kristus! A z fcoho se raduji. A však též radovati se budu, 19. neboť vím , že m i to bude ke spáse vaší m od litb o u a přispěním D u cha Ježíše Krista, 20. a to p od le očekávám a naděje m é, že v n iěem nebudu zahan­ ben, ale že s veškerou n eoh rožen ostí jako v žd y , tak i n yn í Kristus bude zveleben na m ém těle, ať živ o tem , ať sm rtí (m ou). 21. V ždyť p ro m ne žiti jest Kristus a um říti zisk; 22. jestli však ž iv o t v těle (se m íní), jest to p ro m ne o v o ce práce. A tak n evím , co b y ch v y v o lil; 23. jsem však držen s ob ou stran, maje tu žb u odebrati se a b ý ti s K ristem , — to m n oh em lepší (pro m ne), 24. avšak zůstati v těle jest potřebnější pro vás. 25. A to důvěřuje v ím , že zůstanu a pobudu p ro vás vše­ ck y k vašem u prospěchu a (k vaší) radosti v e víře, 26. aby chlouba vaše rozhojnila se v Kristu Ježíši na m ně m ý m o p ět­ n ý m příchodem k vám . S v atý P avel v y z ý v á k ž iv o tu k řesťan sk ém u v ů b ec. 27. Jenom žijte důstojně evangelia K ristova, abych až při­ jela a vida vás, ať n epřítom en jsa, slyšel o vás, že p ev n ě stojíte v jednom duchu, jednom yslně zápasíce za víru v evangelium , 28. a nedávajíce se ničím zastrašovat od p rotivn ík ů ; to jest pro ně znam ením (jejich) záhuby, vaší však spásy, a to od Boha, 29. neboť vám b y lo dáno p ro Krista — nejen věřiti v něh o, nýbrž i trpěti p ro něho; 30. m áte ten tý ž zápas, jaký jste viděli při m ně a n y n í slyšíte 10 m ně. S v atý P av el v y z ý v á k e sv o rn o sti a p o k o ře . 2, 1. Jestli ted y jaké p ovzb u zen í v K ristu, jestli jaká potěcha lásky, jestli jaké společenství D ucha, jestli jaká srdečnost a sli­ to v n o st, 2. naplňte radost m ou tak, abyste to též sm ýšleli, to u ž

223

lásku majíce, stejnom yslně jedno sm ýšlejíce, 3. n ic p od le sobec­ tv í, ani p od le ctižádosti, n ýb rž v p ok oře pokládajíce jeden dru­ hého za lepšího n ež sebe, 4. ne tak, abyste hleděli každý věcí svých , nýb rž tak, abyste hleděli každý také to h o , c o jest ji­ n ých . 5. T o sm ýšlení m ějte v sobě, které b y lo i v K ristu Ježíši, 6. jenž jsa v e způsobě B oží, nepokládal to za v ěc u lou p en ou , že jest ro v n ý B ohu, 7. n ýb rž sebe sama zm ařil přijav způsobu služebníka tím , že p od ob n ým se stal lidem a v e vnějším zjevu svém b yl shledán jako člověk . 8. P onížil sebe sama stav se p o ­ slušným až k sm rti, a to k sm rti kříže. 9. P ro to také B ůh p o ­ výšil h o a dal m u jm éno, které jest nade všeck o jm éno, 10. aby v e jm énu Ježíšově p ok lek lo veškeré k olen o, nebešťanů, p ozem ­ šťanů i těch , kteří jsou v pod světí, 11. a aby k ažd ý jazyk v y ­ znal, že Pánem jest Ježíš Kristus ke slávě Boha O tce. 12. P roto, m iláčk ové m oji, jako jste v žd y ck y poslechli, pra­ cujte s bázní a třesením o své spáse, nejen jako v m é p řítom ­ nosti, n ýb rž i n y n í m n oh em spíše v m é nep řítom n osti; 13. neboť Bůh jest to , jenž působí v e vás i ch těn í i k onání podle dobré vů le (své). 14. V šeck o čiň te bez reptání a bez rozpakování, 15. abyste byli bez ú h o n y a čisti, neposkvrněným i dítkam i B ožím i upro­ střed p ok olen í nešlechetného a převráceného, m ezi n im iž se jevíte jako světla na světě, chovajíce slovo živ o ta , 1 6 . a to m ně na chloubu ke dni K ristovu, p on ěvad ž jsem neběžel na­ darm o, ani nadarm o se nenam áhal, 17. nýb rž bychť v oběť pro­ léván b yl, nad ob ětován ím a přisluhováním v ír y vaší budu se radovati, a to s vám i všem i radovat se budu. 18. P odobně však radujte se i v y , a to se m n ou se radujte.

S v atý P avel m yslí, že b u d e m o c i p o slati d o F ilip T im o th e a , o zn a m u je m o ž n ý p říc h o d svůj i p ř íc h o d E p a fro d itů v . 19. D o u fá m v Pánu Ježíši, že vbrzku pošlu k vám T im o ­ thea, abych i já b yl dobré m ysli seznaje vaše o k o ln o sti; 30. n e­ m ám to tiž n ik oh o (jiného) stejně sm ýšlejícího, jenž b y se upřím ně staral o vaše věci; 21. neboť všichni hledají v ěcí svých, a ne těch, k teré jsou Ježíše Krista. 22. K terak on se osvědčil, víte, neboť jako d ítk o o tci sloužil se m n ou v evangeliu. 23. T o h o ted y doufám , že k vá m pošlu 224

h n e d , ja k u v id ím , co se sta n e se m n o u . 24. D ů v ě řu ji v šak v P á n u , že ta k é sám v b r z k u k v á m p řijd u . 25. 2 a p o tře b n o v šak p o k lá d á m posla ti k v á m E p a fro d ita , m é h o b r a tr a a sp o lu p ra c o v n ík a i sp o lu b o jo v n ík a , v ašeh o p a k v yslance a p řislu h o v a te le m ý c h p o tře b , 2 6. n eb o ť to u ž il p o v šech vás a b y l sm u te n , p o n ě v a d ž jste uslyšeli, že se ro z sto n a l. 27. A o n se ro z s to n a l n a s m rt; ale B ů h sm iloval se n a d n ím , a n ejen n a d n ím , n ý b rž i n a d e m n o u , ab y ch n e m ě l z á rm u te k n a z á rm u te k . 28. Spěšně p r o to po sílám h o , ab y ste sp a tříc e h o o p ě t, se zara d o v ali, a já ab y c h b y l m én ě za rm o u c e n . 29. P řijm ě te h o te d y v P á n u s v ešk ero u ra d o s tí a m ě jte ta ­ k o v é v ú c tě , 30. neb o ť p r o d ílo K ris to v o p řib lížil se a ž k s m rti, o d v á ž iv se ž iv o ta , ab y n a h ra d il to , že v y jste ch y b ěli p ř i službě p ro m n e . 3, ia . K o n ečn ě, b r a tř i, ra d u jte se v P án u . Sv. P avel v a ru je p ře d n e p ra v ý m i u čiteli a p o v z b u z u je k ž iv o tu c tn o stn é m u . 3, ib . P sáti v á m ty té ž věci m n ě n e n í o b tíž n o , v á m v šak (je to ) p o tře b n o . 2. C h r a ň te se tě c h p sů , c h ra ň te se tě c h š p a tn ý c h d ěln ík ů , c h ra ň te se té seřízk y . 3. N eb o ť o b říz k o u jsm e m y , k te ­ ří slo u žím e d u c h e m B o h u a se h o n o sím e v K ris tu Ježíši a n e­ sk ládám e d ů v ě ry své v těle, 4. ač já m á m p říč in u d ů v ě ry i v těle. 5. V id í-li se n ě k o m u jin é m u sk lád ati d ů v ě ru v těle, já (m o h u to ) tím spíše, 6. b y v o b ře z á n o sm éh o d n e, z r o d u Israelo v a, z p o k o le n í B en jam in o v a, K e b re j z H e b re jů , co d o z á k o n a b y v farisejem , c o d o h o rliv o sti p ro n á sle d o v a te le m c írk v e (B oží), co d o sp rav ed ln o sti z á k o n ité b y v živ bez ú h o n y . 7. A v šak co m i b y lo ziskem , to jsem p o lo ž il p r o K rista za šk o d n é. 8. A n o , já p o k lá d á m za šk o d n é v šeck o p r o v zn ešen o st p o z n á n í Ježíše K rista, P án a m é h o , p r o n ějž to v šecko jsem o b ě to v a l a p o k lá ­ d ám za b ra k , a b y c h získal K rista 9. a b y l n alezen v n ě m , (to tiž ) ja k o ta k o v ý , jenž b y c h n em ěl sp rav ed ln o sti své, té , k te rá jest ze z á k o n a , n ý b rž tu , k te rá jest z v ír y v K rista Ježíše, tu sp ra­ v e d ln o st (to tiž ), k te rá jest o d B o h a n a zák lad ě v íry , 10. (a to k to m u k o n c i), ab y c h p o z n a l jej i m o c je h o z m rtv ý c h v s tá n í a ú čast v jeho u trp e n í, p řip o d o b ň u je se k s m rti jeh o , 11. jestli b y c h snad došel v z k říšen í z m rtv ý c h . 12. (P ra v ím to ) n e že b y c h to h o b y l již dosáhl an e b jiz d o ­ k o n a lý b y l, n ý b rž u silu ji, ab y ch té ž u c h v á til, je ž to jsem ta k é 15

225

byl uchvácen od Ježíše Krista. 13. Bratři, já nemyslím, že jsem uchvátil, jedno však (myslím, totiž, že) zapomínaje na to, c o jest za m nou, a natahuje se po tom , co jest přede m nou, 14» že­ nu se po cíli k odměně hořeního povolám Božího v K ristu Je­ žili. 15. Všichni tedy, k teří (jsme) dokonalí, to to smýšlejme a jestli v něčem smýšlíte jinak — a to vám Bůh zjeví — 1 6 . je­ nom v tom , k čemu jsme přišli, touž cestou kráčejme, (smýšlej­ me jednostejně). 17. Buďte m ým i následovníky, b ratři, a p atřte na ty , kteří tak žijí, jak m áte příklad na nás. 18. Neboť m noho žije těch, o nichž jsem vám často pravil, nyní pak i s pláčem pravím, že jsou nepřáteli kříže Kristova, 19. jichžto konec jest zahy­ nutí, jichž bohem jest břicho a sláva v hanbě jejich, těch (to­ tiž), kteří myslí na věci pozemské. 20. Vždyť naše vlast jest v nebesích, odkud také jako spasitele očekáváme Pána našeho Ježíše-Krista, 21. jenž prom ění nízké tělo naše, aby bylo po» dobno tělu slávy jeho, (a to) podle moci, k tero u m ůže také podm anili si všecko. 4, 1. P roto, b ratři mojí rozm ilí a přežádoucí, radosti a koru­ no má, tak stůjte pevně v Pánu, miláčkové. 2. Evodii prosím a Syntychu žádám, aby jednomyslně m í v í leíy v Pánu. 3. Ano i tebe prosím , pravý Synzygu, pomáhej jim, neboť ony se m nou pracovaly v evangeliu i s M em entem a ostatním i spolupracovníky m ým i, jejichž jm éna jsou v knize života. 4. R adujte se v Pánu vždycky, opět pravím , radujte se. f. V lídnost vaše budiž znám a všem lidem; Pán blízko jest. 6 . O nic nepečujte úzkostlivě, nýbrž ve všem žádosti vaše při­ cházej tež Bohu ve znám ost m odlitbou a prosbou s díkůčině­ ním , 7. a pokoj Boží, k terý převyšuje všecko pomyšlení, ochrá­ ní srdce vaše i myšlenky vaše v K ristu Ježíši. 8. Konečně, bratří, všecko, co jest pravdivé, co důstojné, co spravedlivé, co čisté, co milé, co dobré pověsti, všecko, co jest ctnostné, co chvalitebné, to obmýšlejte. 9. Co jste poznali a přijali i uslyšeli a viděli na mne, to konejte, a Bůh pokoje bude s vámi. Sv. Pavel děkuje za dar m u zaslaný. 10. Zaradoval jsem se v Pánu velice, že jste jíž jednou přišlí (zase) k rozkvětu, abyste (blahovolně) pam atovali na mne; pam atovali jste na to také (dříve), ale byli jste v postavení ne­ příznivém. 11. N epravím to p ro nedostatek, neboť já jsem s v 226

naučil přestávat! na tom , co mám. 12. D ovedu i v nouzi býti* dovedu I hojnost m í ti; v každém případě a ve všech okolnos­ tech jsem vycvičen, i nasycen b ýti i lačněti, i hojnost m íti í nedostatek trpěti. 13. Všecko m ohu v tom , jenž m ne posiluje. 14. Avšak dobře jste učinili, vzavše účastenství v m ém sou­ ž e n i 15. Víte pak i vy, Filipští, že při počátku evangelia., když jsem vyšel z Macedonie, žádná církev se nezúčastnila se m nou v účtech příjm ů a vydání, leč vy jediní; 16. (víte), že jste i (tehdy, když jsem byl) v Thessalonice, jednou, dvakrát poslali m ně na potřeby. 17« (Pravím to), ne že bych vyhledával daru, nýbrž že hle­ dám hojného užitku do účtu vašeho. 18. M ám všecko a oplý­ vám; jsem naplněn obdržev od Epafrodita, co jste poslali, vůni líbeznou, obět příjem nou a m ilou Bohu. 19. Bůh m ůj pak vy­ plní veškerou potřebu vaši podle bohatství svého ve slávě v K ristu Ježíši. 2 0 . Bohu pak a O tci našemu budiž sláva na věky věků. Amen. Závěrek listu. 4, 21—-23. ■21. Pozdravujte každého věřícího v K ristu Ježíši. 22. Po­ zdravují vás bratři, k teří jsou se m nou. Pozdravují vás všichni věřící, zvláště ti, kteří jsou z dom u císařova. 23. M ilost Pána našeho Ježíše Krista (budiž) s duchem vaším. Amen. *

Miláčci Pavlovi. List Filipským je vzácným projevem hluboké a nesm írné apoštolské lásky Pavlovy k těm , které získal Kristu. N ic neruší výjevy této lásky. Filipští byli věrni Ježíši Kristu. Rostli v křes­ ťanské dokonalosti. Milovali Pavla jako dítky milují otce své­ ho. Vzpom ínali na něho. Posílali m u posly nejenom s listy, ale také s dary a sbírkami. Pavel ničeho od nikoho nepřijímal p ro sebe. Jedinou výjim ku učinil u Filipských. Jejich darů použil, aby si najal v Římě byt. T ak m ohl volně působit. Fííipské svým přijetím darů a sbírek vyznam enal p ro jejich věr­ nost Evangeliu. 227

Slova p ln á B oží m o c i a m ilosti, ( i , 1— 2.) P o z d ra v y , jim iž sv a tý P av el začín á v šeck y své listy , jsou v e­ líce k rásn é a dojím av é. »M ilost v á m a p o k o j o d B oha, O tc e n ašeho, a o d P án a Ježíše K ris ta .« T o n eb y la je n o m slova. Z tě c h to slov řin u l se n a č te n á ře a p o slu ch ače listu a p o što lo v a celý p řív a l m ilo sti Boží. A d o d n ešk a se v y lév á zn o v a a zn o v a d o duší v ě rn ý c h křesťanů. R o z n ě c u je lásk u a h o rliv o s t k řes­ ťanskou. P o d c h y c u je n em o c n é a slabé duše. M o c B oží je s P a v ­ lem a p ů so b í k a ž d ý m jeh o slovem , v y p lň u je je h o p řá n í a v tis­ k u je je h o p o ž e h n á n í. Ježíš K ristu s m ilu je svého p o P e tro v i n e j­ p řed n ější apoštola. M iluje h o B ů h O te c , p o n ě v a d ž svojí n e ­ s m írn o u ap o što lsk o u h o rliv o stí oslavuje Je h o Syna. K o m u žeh n á Pavel, to m u žeh n á B ů h O te c , to m u žeh n á Ježíš K ristus. Šťastní v ěříc í ve F ilipech, šťastní b isk u p o v é a já h n i, jim ž žeh n á P avel z celého srdce a z celé duše. N e jv ě tší d o p o ru č e n í. T im o th e a stav í ap o što l vedle sebe. T ím to p ro s tý m zp ů so ­ b em h o d o p o ru č u je v íce n e ž č ím k o liv jin ý m . D ílo m ilo sti B oží a v ě rn é h o sp o lu p ů so b en í v ěřících . ( i , 3 — 6.)

A p o što l za všecko řík á : » B ohu d ík y .« B o h u d ík y za to , že F ilipští jso u h o d n í. Jest to ú č in e k m o d lite b P a v lo v ý c h , ale ta k é ú časti a-sp o lu p ů so b en í v ěříc ích s m ilo stí B oží. P ro to ž e sp o lu ­ p ů so b í s m ilo stí B oží, E v an g eliu m je jim z d ro je m světla a síly o d p o č á tk u , k d y P av el k n im přišel, až d o té to ch v íle, k d y jim píše. D u c h sv a tý začal v n ic h v elik é d ílo křesťanské sv ato sti a d o k o n á je v k a ž d é m z n ic h o k a m ž ik e m sm rti, k d y si Ježíš K ristu s vezm e své v y v o le n é m iláčk y k sobě d o ž iv o ta v ěčn éh o . N e m ě jte m i za zlé, že ch v álím . (i> 7-) S v atý P avel o m lo u v á svoji ch v álu : Je to ch v ála, ale sp rav ed ­ livá. O tc o v s k á láska P av lo v a se n e m ů ž e z d rž e ti, ab y n e c h v á ­ lila. V žd y ť ta k é F ilipští u k a z u jí svoji v y n ik a jíc í lásku. P avel

228

ví' o d E p a fro d ita , p o slan éh o k sobě o d F ilip sk ý ch , že v šich n i v ěříc í m ají nejvřelejší ú časte n stv í n a je h o žaláři a o k o v e c h v Ř ím ě, že to u ž í, ab y m u o k o v y u leh čili a osladili. N e je n o m to . T a k é d o m a ve F ilip ech d o k a z u jí P av lo v i n a p ro s to u o d d a ­ n ost. H á jí v íru v Ježíše K rista, u tv r z u jí a šíří E v an g eliu m . N elze lépe a více m ilo v at! ( x, 8.)

»B ůh je m i svědk em , ja k to u ž ím p o vás všech v srd ci Ježíše K rista.« T o je p ra v á a n ejv ětší láska. »Ježíš K ristu s vás m ilu je, já vás m ilu ji v N ě m a p r o N ě h o .« S rdce Ježíšo v o je z d ro je m lásky a p o što lo v y k v ěřícím . P r o to d o v ed e m ilo v a t ta k obětavě* n e zištn ě a v y trv a le . M á-li láska k o h o k o liv a ja k á k o liv b ý ti sp rá v n á a m á-li m ít v sobě z á ro d e k v ěč n é h o štěstí, m u sí b ý t zan ícen a ze S rdce Ježíšo v a: láska žen ich a a n e v ě sty , lásk a m a n ­ želů, láska ro d ič ů k d ětem , láska k n ěze k v ěřícím . K d y ž je člo v ě k p ln ý lásky Boží. (i> 9-) L áska se n eu stáv á m o d lit za b la h o tě ch , k te ré m ilu je. A p o ­ š to l píše: »A za to se m o d lím , ab y láska vaše v íc a více se r o z ­ m áh ala v p o z n á n í a v ešk erém cítěn í, b y ste sch v alo v ali věci lepší, a to k to m u k o n ci, ab y ste b y li čisti a n e p o h o rš iv í k e d n i K risto v u , n a p ln ě n i jsouce o v o c e m sp rav ed ln o sti sk rz e Ježíše K rista k e slávě a ch v ále Boží.« J a k šťastn ý m je člo v ěk , k d y ž ro z u m e m p o z n á v á L ásk u B oží k sobě a k e v šem lid em . J a k je šťasten, k d y ž ta to láska zau jm e všecek je h o cit, k d y ž n a p ln í v šecku je h o v ů li k e k o n á n í to h o , co je donalé. T o je č isto ta svědom í, to je d o b rý p řík la d p r o d ru h é , to je d o b rá p říp ra v a n a s m rt a so u d B oží, to je o v o ce sp rav ed ln o sti. Z ta k o v ý c h z b o ž n ý c h a sp rav ed liv ý ch duší m á B ů h O te c n ejv ětší slávu a ch v á lu p r o záslu h y Ježíše K rista. J a k ý u ž ite k p řin esl žalář a o k o v y . !

i , 1 2 — 18.

A p o što l těší Filipské. Ž alář a o k o v y , k te ré je n a p lň o v a ly v e­ lik ý m z á rm u tk e m , u k áza ly se říz e n ím B o žím ja k o zisk a n e jak o z trá ta p r o hlásán í E vangelia. S trá ž v e v ěze n í p o z n á v á 229

p říč in u u v ě z n ě n í P av lo v a. T o je jim p o h n u tk o u k v íře v Je ­ žíše K rista. D r u h ý zisk: K d y ž z a tím P av el n e m ů ž e k o n a t ap o što lsk é cesty v Ř ím ě i m im o R ím , d ru z í jsou tím p o v z b u ­ zo v án i, aby tím h o rliv ě ji se snažili E v an g eliu m k á z a t. Ú m y sly h lasatelů E vangelia n ejso u v ž d y c k y n ejd o k o n alejší. N ě k te ří m ají d o b rý úm ysl. N ě k te ř í n ech á v ají se o v lá d a t záv istí a ře v ­ n iv o stí. N ě k te ří sebeláskou. M yslí, že P avel je u ž v y řa z e n , a že je h o m ísto z a u jm o u o n i. T y to ch y b n é a šp atn é ú m y sly p ů ­ sobí v elik o u b o lest ap o što lsk ém u srdci P av lo v u . A le p ře c e b o ­ lest p ře m á h á rad o stí. » Jen k d y ž k a ž d ý m zp ů so b em se z v ě stu ­ je K ris tu s !« P o d nejvyšší o c h ra n o u n em ů že u tr p ě t šk o d y , i, 1 9 — 26. A p o što la c h rá n í D u c h Ježíše K rista, to jest D u c h sv atý , k te ­ r ý z B oha O tc e i z B o h a S yna v y ch ází, a k te ré h o Ježíš K ristu s a p o što lů m slíbil. A v šich n i v ěřící se za o c h ra n u B oží p r o P a v ­ la m o d lí. N e n í m o ž n é, ab y p ř i ta k o v ý c h m o d litb á c h a p ř i och ra n ě D u c h a sv atéh o m o h l u tr p ě t n ě ja k o u šk o d u . Ať se s n ím stan e c o k o liv , ať je u sm rcen , ať je živ, v k a ž d é m p říp a d ě m usí K ristu s b ý t oslaven a zveleben. P o k u d žije, žije p r o K ris­ ta , p ra c u je a tr p í p r o K rista. Jestliže u m ře , b u d e sp o jen s K ris­ te m P án em n a v ž d y . T o b y b y l p r o ap o što la nejvyšší zisk. K d y ­ b y m ěl se ro z h o d n o u t je n o m s o h le d em n a sebe, v o lil b y rá d sm rt. Jestliže v z p o m e n e n a v ěřící, to u ž í ještě z ů sta ti n a zem i, p o n ě v a d ž h o v ě říc í p o tře b u jí. P r o to h o jistě ještě Ježíš K ris­ tu s p o n e c h á n a světě k p ro sp ě c h u C írk v e . P avel to cítí, že ještě nezem ře. D v o jí velik á m ilo st B oží: v ě řit a trp ě t, i, 2 7 — 3 0 . Je d n o v elik é p řá n í m á ap o što l. P řeje si a n an ejv ý š d o p o ru ­ čuje F ilip sk ý m , ab y se n ik ý m n ed ali z a stra šit k o d p a d u od E vangelia. Ať k n im p řijd e, n eb o n ep řijd e. Ú to k y , k te ré se na ně dějí n e b o b u d o u d ít, jsou p ro n ě z n á m k o u spásy, p r o p ro ­ tiv n ík y z n á m k o u z á h u b y . N e je n o m v ě řit, ale ta k é p r o Ježíše K rista trp ě t! T o je n ejv ětším v y z n a m e n á n ím o d P án a B oha p ro Filipské. K to m u jim dal p řík la d u ž p ř i p r v n ím p říc h o d u d o F ilip. P řík la d jim d áv á ta k é n y n í ve v ězen í a v o k o v ech .

230

S v atý A u g u stin k to m u p o z n a m e n á v á : » Ja k ý za č á te k m ů ž e b ý t u křesťan ů správ n ější n e ž u v ě řiti v K rista, a ja k ý m ů že b ý t lepší k o n e c n ež p r o K rista tr p ě ti.« K de je láska, ta m je sv o rn o st. 2, 1— 4. N ejv ě tším p o v z b u z e n ím v K ristu , n ejv ětší ú tě c h o u lásky, o p ra v d o v ý m sp o lečen stv ím D u c h a sv átéh o , u p řím n o u srd eč­ n o stí a lásk o u jest m ezi k řesťan y sv o rn o st a p o k o ra . K te ří křesťané jso u sv o rn í, je d n o stejn ě sm ýšlejí a m ilu jí se n av zájem . S v o rn o st zevnější je st v ž d y c k y d ů k a z e m v n itř n í je d n o ty v lásce. K d e se u k áže n e sv o rn o st, je to d ů k aze m , že ta m n e n í p ra v é v zájem n é lásky. P o k o ra ro v n ě ž p o c h á z í z lásk y k B o h u a k b ližn ím u . P ý c h a je p ro je v e m so b ectv í a ctižád o sti. K d o je p o k o rn ý , p o v a ž u je b liž n íh o za lep šíh o sebe, a p o d le to h o s n ím jed n á. K d o je p o k o rn ý , n e n í so b eck ý , a h le d í si z ro v n a ta k z á jm ů svého b ližn íh o , ja k o sv ý ch v la stn ích . K d y ž F ilip ­ ští v p o k o ře a s v o rn o sti b u d o u se m ilo v a t, u č in í ap o što lo v i n e sm írn o u rad o st.

»aby svět p o z n a l, že m ilu ji O tc e a ta k čin ím , ja k m i O te c p ř i­ k ázal . . .« J a n 14, 31 A n y n í sv a tý P av el u k a z u je p řík la d n ejv ětší p o k o r y n a J e ­ žíši K ristu . Z lásky k O tc i a z lásk y k lid em se S yn B oží n a n e j­ výš p o k o řil. B o žsk o u p o d s ta to u b y l ro v e n B o h u O tc i. N e u io u p il své B ožství ja k o m n o z í p o z e m ští k rá lo v é , k te ř í se fa­ lešně a lživ ě n a z ý v a jí b o h y . P yšní andělé ch tě li si lo u p e ží p řiv la s tn iti B o žství. A d a m a E va, ď áblem svedení, ta k té ž p o m ý šleli n a ta k o v o u lo u p ež. 2, 5— 8. B ožství Syna B o žíh o b y lo p ra v é a sk u tečn é. A h le, O n n e ­ k o n e č n ý a v ě č n ý B ů h , v zal n a sebe p o d o b u tv o ra , v zal n a sebe stv o ře n é lidské tělo. A n d ělé i lidé jsou slu žeb n ík y B ožím i. S yn B oží z p o k o rn é p o slu šn o sti k O tc i v zal n a sebe z p ů so b u člov ěk a-slu ž eb n ík a, stal se p o d o b n ý m n á m lidem , ja k o b y b y l je­ d en z nás, v zal n a sebe tě lo p o d ro b e n é u tr p e n í a sm rti. A n e ­ v y h n u l se u tr p e n í a sm rti. P o k o ra Jeh o šla ta k d alek o , že se

231

stal p o slu šn ý m O tc e až k s m rti, a to té n e jh o rší a n e jp o tu p ­ nější s m rti n a k říži. T o b y la p o k o ra z lásky, n ejv ětší p o k o ra z n ejv ětší lásky. S yn B oží ta k řk a zm a řil nejvyšší slávu sv éh o Božství. Z a n ejh lu b ší p o n íž e n í. . . 2, 8— I I .

B ů h O te c S yna sv éh o za Je h o n e v ý slo v n o u p o k o r u a p o slu š­ n o s t p o v ý šil i s Je h o člo v ěčen stv ím n a t r ů n své S lávy a dal m u všecku m o c. Ježíši K ristu , B o h u a sp o lu člo v ěk u , se m u sí k la ­ n ě t všecko tv o rs tv o , je h o J m é n o je J m é n o Boží. A c h tě j n e ­ c h tě j b u d e m u s it k a ž d ý ja z y k v y z n a t, že Ježíš K ristu s je ve slávě B oha O tce. N e p o h rd e j p o k o ro u ! N a Ježíši K ristu m á te d y k a ž d ý křesťan nejskvělejší p řík la d a d ů v o d k p o k o ře a k lásce, n e v y n á še t se n a d jin é, o b ě to v a t se p r o své bližní. B ů h O te c n e b u d e š e třit n ejv ětší o d m ě n o u , k d e najde p o k o ru a lásk u p o d le v z o r u Syna svého. S v a tý Lev, p ap ež, píše: » N ik d o se n e p o v a ž u j za ta k v zn ešen éh o , ab y se sty d ěl za to , co S yn B oží n e p o v až o v al za sebe n e h o d n o , n ik d o n e p o h rd e j p o k o ro u P án ě. N á sle d u jte , co k o n a l, m ilu jte , co m iloval. J a k o O n c h u d o b o u n e z tra til b o h a tstv í, p o k o r o u n e ­ zm enšil slávu svou, s m rtí n ep řišel o v ě čn o st, ta k i v y v Je h o šlépějích jd ěte, p o h rd a jíc e v ěcm i p o zem sk ý m i, ab y ste došli n e ­ b e sk ý c h .« T o m á š K e m p e n sk ý n ap sal: »K ažd á d o k o n a lo st v to m to ž iv o tě m á n ě ja k ý n e d o sta te k , a k ažd é se b e z p y to v á n í m á n ě ja k o u te m n o u s trá n k u . V p ra v d ě te n je v elik ý , k d o se p o v ažu je za m aléh o , a k d o v rc h o l slávy za n ic n ep o v až u je. N e ­ m ěj sebe za lepšího n a d d ru h é , abys o d B o h a n e b y l p o k lá d á n za h o ršíh o . B ů h ví, co je v č lo v ě k u .« R o z k a z p r o všecky. 2, 1 2 — 13

S v a tý P av el d o v o lá v á se p o slu šn o sti v ě říc íc h v e F ilipech, k d y ž jím d áv á n ejd ů ležitější n au če n í: » P ra c u jte s b ázn í a třese­ n ím o své spáse.« M lu v í o spáse, ja k o b y závisela o d člověka sam ého. A le h n e d p řid á v á : »B ůh jest to , je n ž p ů so b í v e vás c h tě n í i k o n á n í p o d le d o b ré v ů le své.« Z o b o jíc h slo v sva­ 232

té h o P av la p ly n e n au če n í: »N ik d o n e m á jis to tu spásy. T o lik v y n ik a jících a sv a tý c h lid í p ad lo d o h říc h u a jejich spása se o citla v n ebezpečí: D av id , P e tr } O rigenes, T e r tu liá n . . .« D u c h u sv atý , v n u k n u tím sv ý m p ře d ch á zej a m ilo stí sv o u p r o ­ vázej s k u tk y naše. 2, 14— 15. P á n B ů h n á m d áv á v n u k n u tí, a b y c h o m ch tě li d o b ré k o n a ti. A le n estačí je n o m c h títi, je tře b a ta k é d o b ré v y k o n a ti. P o n ě ­ v a d ž naše slabé síly nestačí, p o tře b u je m e n e z b y tn ě m ilo sti B o ­ ží. T é se d o stáv á k ažd é m u , k d o o n i p ro sí. V to m je d v o jí p o ­ b íd k a p ro k a ž d é h o z nás. P rv n í, a b y c h o m d áv ali b ed liv ý p o z o r n a B oží v n u k n u tí, k te rý c h se n á m d o stáv á zv láště p ř i m o d lit­ bě a ro zjím án í. D ru h é , a b y c h o m p o k ažd é p ro sili za p o m o c s n eb e k v y k o n á n í sv ý ch d o b rý c h p řed sev zetí. V to m to d v o ­ jím spo čívá naše sn ah a a p éče o spásu. C o B ů h p o nás chce, p řijím e jm e b ez re p tá n í. P ro sm e za v šeck o s d ů v ě ro u , b ez r o z ­ p a k o v á n í. K d y ž ta k to b u d e m e žiti, b u d e m e č istý m i a n e p o ­ sk v rn ě n ý m i d ítk a m i B ožím i, co ž b u d e tím záslužnější, žijem eli m e zi lid m i n e šlec h etn ý m i a zk až en ý m i. K d e je m n o h o tm y , ta m m u sí b ý ti ta k é m n o h o s v ě te l. . . K d o přispěje k! ro z m n o ž e n í lásk y k Ježíši K ristu . 2 , 1 6— 1 8 .

A p o što l P avel z a n ítil světla ve tm á c h p o h a n sk é m o d lo slu ž ­ b y , p o v ě ry a n e v ěry . T a to světla v d u ších v ě říc íc h b u d o u je d ­ n o u v elik o u c h lo u b o u sv atéh o P avla. N e p ra c o v a l n a d a rm o . N e trp ě l n a d a rm o . Je h o p rá c e i u tr p e n í b y ly ja k o o b ě tn í k re v k e c ti a slávě B oží. Je h o oběť p řin esla v elik ý u ž ite k . N y n í u ž n ep řin á ší oběť svého ž iv o ta sám . V ěřící ve F ilip ech o b ě tu jí a zasvěcují B o h u svůj ž iv o t, své p rá c e a svá u tr p e n í p r o v íru v Ježíše K rista. A v to m je n e sm írn á ra d o st sv atéh o P av la, že p řispěl k ro z m n o ž e n í lásky k Ježíši K ris tu n a světě. P ře d sta v e n ý a p o d říz e n ý . 2, 19— 24. M ísto sebe z a tím slibuje sv a tý P av el p o slati d o F ilip T im o ­ th ea. V z d á v á T im o th e o v i v elik o u ch v álu za je h o n a p ro s to u

233

jed n o m y sln o st. V e všech v ěcech b y l o d d á n P av lo v i, z a tím co m n o z í d ru z í p o m o c n íc i je h o dělali m u často o b tíže, p ro to ž e nesm ýšleli a n ejednali p o d le p řík a z ů ap o što lo v ý c h , ale* p o d le své v la stn í hlavy. T im o th e u s n ik d y ! T im o th e u s n ik d y n e z a ­ p o m ín a l, že P avel je v y v o le n ý m a p o što lem Ježíše K rista, že je v ed en D u c h e m sv atý m . A ja k b y l v ě rn ý P av lo v i, ta k b y l v ě rn ý službě E vangelia. B yl o c h o te n k e v šem u , n ic m u n e b y lo o b tíž n ý m , k d y ž se je d n alo o ro z šíře n í a u p e v n ě n í Evangelia. O d e všech m ilo v án , p ro to ž e v šeck y m ilo v al. 2 , 2 5 —3 0 .

U sv atéh o P av la v e v ězen í v Ř ím ě dlel n ě ja k ý čas vyslanec F ilipských, E p a fro d it. P o svém p říc h o d u d o Ř ím a n a s m rt on em o cn ěl. A le n a v ro u c í m o d litb y sv a té h o P av la se u zd rav il. F ilip sk ý m b y la po slán a z p rá v a o n e m o c i E p a fro d ito v ě . Z F i­ lip došla o d p o v ěď , že v šich n i se bo jí, ab y jim m ilo v a n ý k ra ja n n ezem řel. S ta ro st a z á rm u te k F ilip sk ý ch n a d E p a fro d ite m v e ­ lice d o jím aly apoštola. U z d ra v e n ím E p a fro d ita d o stalo se P av ­ lo v i v elik é rad o sti, tu té ž ra d o s t b u d o u s n ím sdíleti i k ra ja n é ve F ilipech. P ři té to p říle ž ito sti sv a tý P av el velice E p a fro d ita chválí. N a z ý v á h o : b ra tre m , sp o lu p ra c o v n ík e m i sp o lu b o jo v ­ n ík e m : b r a tre m lásk o u v Ježíši K ristu , s p o lu p ra c o v n ík e m v díle šíření E vangelia a sp o lu b o jo v n ík e m v so u žen íc h a p r o n á ­ sledováních. T ě ž k á n e m o c E p a fro d ito v a b y la n ásled k em ú tra p z a ž itý c h n a cestě za P avlem . K n eb ezp ečn é cestě p řim ě la E p a­ fro d ita je n o m v elik á láska k P av lo v i, ja k o a p o što lu Ježíše K ris­ ta. V je h o lásce s p a třo v a l ap o što l lásku v šech k řesťan ů F ilip ­ ských. E p a fro d it p řin esl o d F ilip sk ý ch h m o tn é d ary , k te ré m ě­ ly u m o ž n it P av lo v i, ab y se d o stal z u z a v ře n é h o o k r u h u vězen í (asi složením z n a č n é h o o b n o su p e n ě ž n íh o ), a ab y ta k m o h l sv o b o d n ěji k á z a t E v an g eliu m v Ř ím ě. T o všeck o , c o ap o što l píše, je d ů v o d e m k rad o sti. A le zb ý v á ještě d á t v ý s tra h y a n a ­ p o m e n u tí. C h ra ň te se p sů a š p a tn ý c h děln ík ů ! 3> 1 — 2 . A p o što l u ž d řív e poslal písem n é i ú s tn í v ý s tra h y F ilip sk ý m , ab y se v a ro v a li falešn ý ch u č ite lů žid o v sk ý ch , k te ř í n e ú n a v n ě hlásali p o tře b n o s t o b říz k y . P ro ú žasn o u a n e n a p ra v ite ln o u do-

234

te r n o s t tě c h to n a z ý v á je ap o što l p sy , š p a tn ý m i d ěln ík y . Jak o to u la v ý pes b ěh á p o ulici a slídí p o n ějak é k o řisti, ta k činí i Židé. P avel těžce p raco v a l, ab y získal u č e d n ík y E vangelia. Ž i­ dé k o n a jí v elm i šp a tn o u p ráci, že ch o d í p o je h o sto p á c h a c h tě ­ jí dílo je h o zn ičit.

O b říz k o u jsm e m y , k te ř í slo u žím e d u c h e m B o h u . . . 3> 3— 6P o zru šen í o b říz k y S taréh o Z á k o n a p ra v á d u c h o v n í o b říz ­ k a je v C írk v i Ježíše K rista. T a to d u c h o v n í o b říz k a záleží v o d trž e n í o d š p a tn ý c h n á k lo n n o stí. . . .« h o n o sím e se v K ris tu Je ­ žíši a n esk lád ám e d ů v ě ry své v t ě l e . . .« A p o što l m á n a m ysli slova Ježíše K rista: » D u c h jest to , jen ž o živ u je, tě lo n ic n e ­ p ro s p ív á .« Ja n 6, 64. K d y b y šlo o tělesné o d z n a k y a v la stn o sti, m o h l b y se P avel p o s ta v it k o m u k o liv . V y p o č ítá v á svoje p ř e d ­ n o s ti po d le tělesného p ů v o d u : B yl jsem o b ře z á n o sm éh o d n e p o svém n a ro z e n í, n e ja k o m n o z í z n y n ějších žid o v sk ý c h p r o ­ n ásled o v atelů , k te ří b y li o b ře z á n i k d o v í k d y a k d o v í jak. Jsem israelita z p o k o le n í B en jam in o v a, p o d le o tc e i p o d le m a tk y , ne zase ja k o m n o z í, k te ř í m ěli o tc e n e b o m a tk u p o h an sk é. P o sta v e n ím jsem b y l z r o d in y farisejské a p r o to jsem b y l h o r ­ liv ý m p ro n á sle d o v a te le m C írk v e Ježíše K rista. P ři to m všem b y l jsem v ě rn ý m v z a c h o v áv án í Z ák o n a .

A b y ste ro zez n ali, c o je sm etí, a co je p o k la d n e k o n e č n é ceny. 3, 7— 11. T a k o v é p ře d n o s ti m ěl ap o što l. A le m ilo stí B oží p o z n a l, že

u Ježíše K rista to t o v šecko n e n í ž á d n ý zisk a žá d n á zásluha p r o nebe, n a o p a k , k d o b y v ta k o v ý c h v ěcech h led al spásu, u trp ě l b y n e n a p ra v ite ln o u šk o d u . T y v šeck y s ta ro z á k o n n í p ř e d ­ n o sti P av el n y n í p o k lá d á za p rá z d n é a n eu žiteč n é. Z ískal p o ­ k la d n ek o n e č n ě v ětší cen y v e v íře v Ježíše K rista. O b říz k a a ro d o v é p ře d n o s ti jsou n y n í b ra k e m a sm etím . Ježíš K ristu s je vším . O sp ra v e d ln ě n í duše a její po sv ěcen í se d o ch áz í jed in ě v Ježíši K ristu , ve v íře v N ě h o . Z m rtv ý c h v s tá n í Ježíše K rista je z á ru k o u p ro ty , k te ří m ají ú čast n a je h o u tr p e n í a k te ř í sam i trpí p ro Ježíše K rista a ta k se M u p řip o d o b ň u jí.

235

J a k ý zisk z v ír y v Ježíše K rista? S v a tý P avel dále n ero z v á d í, co zd e je n o m n a p o v íd á. K a ž d ý křesťan m u sí p o c h o p it. » V íra v Ježíše K rista o sp ra v e d lň u je .« K řesťan d o b ře v zdělan ý v e v íře ví, že v ě řit z n a m e n á n e je n o m u z n á v a t zjevené p ra v d y B oží, ale zn a m e n á p o d le tě c h to p ra v d z a říd it celý svůj ž iv o t. V ě ř it zn a m e n á p o u ž ív a t v šech p r o ­ s tře d k ů spásy, k te ré n á m Ježíš K ristu s dal: sed m era sv áto stí, zvláště p o k á n í a sv atéh o p řijím á n í, p o u ž ív a t m o d litb y . K d o tě c h to p ro s tř e d k ů p o u žív á, m á o d Ježíše K rista p řislíb en í slav­ n é h o v zk říšen í: »Já jsem V z k říše n í a Ž iv o t, k d o v ě ří v e m n e, i k d y b y u m ře l, živ b u d e, a k a ž d ý k d o žije a v ě ří ve m n e, n e ­ u m ře n a v ěk y .« P avel celou duší v ě ří a p r o v ír u tr p í. D o u fá , že d ojde v z k říše n í a slávy věčné. V z o r v šech záv o d n ík ů . 3, 12— 14. A p o što l rá d sebe a k řesťan y v ů b ec p řiro v n á v a l k z á v o d n í­ k ů m . Z á v o d n ík usiluje, a b y u c h v á til v ítězstv í. P av el ta k é chce u c h v á tit slav n o u o d m ě n u v íry . T o u to o d m ě n o u je Ježíš K ris­ tu s sám . P av la p u d í láska, tím více, k d y ž p o z n a l, že b y l m ilo ­ v á n o d Ježíše K rista, k d y ž ještě to h o n ezaslu h o v al, a že b y l o d N ě h o ro v n ě ž u ch v á c e n v elik o u m ilo stí B oží, sv ý m o b rá c e ­ n ím u D am ašk u . P av el n e n í sice ještě u cíle. A le p o č ín á si p řesn ě ja k o zá v o d n ík . N e o h líž í se d o zad u , k o lik u ž u b ěh l, z a ­ p o m ín á n a to , co v y k o n a l, a m yslí, jen u silo v n ě n a to , co ještě p o d le v ů le B oží m á v y k o n a t. A p ř i to m an i n a o k a m ž ik n e ­ s p o u ští s očí svůj cíl — Ježíše K rista. P ři z áv o d e ch zv lá štn í h la ­ satelé u sta v ič n ý m v o lá n ím a p o v z b u z o v á n ím p o b íz ív ali z á v o d ­ n ík y . T a k o v é v o lá n í a u stav ičn é p o v z b u z o v á n í m á P av el v m i­ losti Ježíše K rista. T e n je d o k o n a lý , k d o p o d o k o n a lo sti to u ž í. 3» 15— 16.

» K teří jsm e d o k o n a lí. . .« tě m i slo v y ap o što l d u c h o v n ím zp ů so b em řa d í k o le m sebe v šeck y věřící, k te ř í c h tě jí usilo v n ě b ěže t k té m u ž cíli, k te r ý o n si v y v o lil, k Ježíši K ristu . » T o to sm ýšlení m ějte« to z n am en á: M ějte tu t o to u h u , k te r o u já m ám . I k d y b y snad n ě k te r ý v šeck o d o b ře n ech á p al a n em ěl ještě zce­

236

la s p rá v n é h o sm ýšlení o ž iv o tě k řesťan sk ém , p ři d o b ré v ů li B ů h h o osvítí. J e n o m ve v ěcech spásy m u sí v šich n i ste jn ě sm ýšlet a m u sí jít ste jn o u cesto u . S p o leh liv ý vůdce, ( 3> 17-) P avel sto jí v čele. S tačí se je n o m n a n ě h o p o d ív a t a k a ž d ý p o z n á h n ed , co m ů ž e a m á k o n a t a co k o n a t nesm í. A n eje­ n o m P avel je p řík la d e m , ale v šich n i o p ra v d o v í křesťané, k te ř í se říd í p řík la d e m P av lo v ý m . P o k te ré cestě jdeš? (3, 16— 19.) U ž Ježíš K ristu s řek l, že je d v o jí cesta n a světě: » p ro s tra n n á cesta, k te rá v ed e k z a h y n u tí, a m n o h o je st tě c h , k te ř í jd o u p o ní. Ú z k á jest cesta, k te rá ved e k ž iv o tu , a m á lo je tě c h , k te ří ji nalézají.« M at. 7, 13. 14. S v a tý P av el v a ru je p ř e d p o h o d l­ n o u cesto u h říš n ý c h p o ž itk ů to h o to světa. » M n o h o jest tě ch , k te ř í jsou n e p řá te li k říž e K ris to v a ,« p r o ­ to ž e ch tě jí u ž ív a t sv ěta, ale n e c h tě jí u k řiž o v a t své sm ysly, své ž á d o s ti. . . »Jejichž b o h e m je b řic h o a slávu h le d ají v to m , co jest p ro u če d n ík a Ježíše K rista n ejv ětší h a n b o u . M yslí n a v ěci p o zem sk é ta k n ezřízen ě, že jejich k o n e c jest v ěčn é z a h y n u tí.« K de d o m o v m ů j! K řesťan m á m ísto ra d o sti a slávy u Ježíše K rista. O n m á m o c, ab y p ro m ě n il živočišné tě lo v n o v é tělo , p o d o b n é z m r t­ v ý c h v sta lé m u T ě lu S vém u. N e je n o m jim , ale ta k é n ám ! ( 4, 1— 3) V žá d n é m listu sv atéh o P av la n e n í to lik lá sk y p ln ý c h v ý r a ­ z ů ja k o v listě F ilip sk ý m : B ra tři m o ji ro z m ilí a p ře ž á d o u c í, ra ­ d o sti a k o ru n a m á, ta k stů jte p e v n ě v P á n u , m iláčk o v é! Byli v ě rn i Ježíši K ristu , P av el je za to m ilu je, jso u je h o n ejv ětší rad o stí, jso u je h o c h lo u b o u a k d y si b u d o u k o r u n o u slávy ú B oha. J e n o m se d rž e t p ev n ě Ježíše K rista. Je n o m se stále m odlíc za v y trv a lo s t v d o b ré m až d o konce!

237

S v atý P av el m ěl p o d ro b n é z p rá v y o v ěříc ích v e F ilip ech . D o v ěd él se, že m ezi zaslo u žilý m i a h o rliv ý m i k řesťan k am i E v o d ií a S y n ty c h o u b y la jakási n e d o ro z u m ě n í. A le ví, že p o ­ stačí jed in é n a p o m e n u tí p ro s té a k ra tin k é , ab y je d n o stejn ě sm ýšlely v P ánu. S ynzygus b y l snad v y n ik a jíc ím k n ě z e m n e b o b isk u p em . Ř eck é jm é n o S ynzygus zn a m e n á » sp o lu p raco v n ík .« jm é n o se te d y sh o d u je s p o v o lá n ím . K le m e n t b y l ro v n ě ž v y n ik a jíc í k řesťan F ilipský. S tal se bis­ k u p e m . P o zd ěji p řišel za P av le m a P e tre m d o Ř ím a. T a k b y l o b ěm a a p o što lů m n á p o m o c e n d o té m ír y a s ta k o v o u h o rli­ v o stí, že za n e d lo u h o p o s m rti o b o u a p o što lů b y l zv o le n za p apeže. N ap sal list K o rin ts k ý m . T e n to list sv. K le m e n ta p a ­ p eže b y l v ta k o v é ú ctě, že b y l č ítá n a u k lá d á n s k n ih a m i P ísm a sv atéh o . Z a císaře T ra ja n a b y l p ap ež K le m e n t p o slán d o v y ­ h n a n s tv í n a C hersones. T a m z em řel s m rtí m u č e d n ic k o u . S v atý C y ril p ři svém p ů so b en í n a C h erso n esu našel ta m o s ta tk y svá­ té h o K lem en ta a donesl je n a ^ lo r a v u , p o zd ěji se sv. M e to d ě ­ je m d o R im a. V Ř ím ě b y ly t y t o d ra h o c e n n é o s ta tk y u lo ž en y do h la v n íh o o ltá ře v e c h rá m ě sv. K lem en ta. » R a d u jte se, že jm én a vaše n ap sán a jso u v n eb esíc h .« L u k . 10, 20. J m e n o v a n í i n e jm e n o v a n í sp o lu p raco v n íci P av lo v i v šíření E vangelia jso u zapsán i v k n iz e živ o ta. Jejich spása je jistá. Byli m ezi n im i n ejen k n ě ž í a b isk u p o v é, ale b y li ta m i p r o s tí v ě­ řící, člen o v é te h d ejší K ato lick é A kce. R a d u j se a b u ď v líd n ý k e všem . » jsm e n a cestě k v ěčn é spáse.« T o to v ě d o m í je d ů v o d k n ej­ v ětší rad o sti. P r o to ap o što l P av el v y b íz í F ilipské v ě říc í k r a ­ d osti: » R a d u jte se v P á n u v ž d y c k y , o p ě t p ra v ím , ra d u jte se.« N a d čím se m a jí ra d o v a t? P ro v íru , n ad ěji a m ilo st, k te ré se jim d o stalo o d B oha, že se stali křesťany. C o jsou ra d o s ti sv ě t­ ské p r o ti té to d u c h o v n í rad o sti! Svět p o h říž e n ý ve h říc h u n e ­ m á ani z d á n í o p ra v é rad o sti. M im o P án a n e n í ra d o sti, ja k o m im o slunce n e n í světla a tep la. K d o žije p r o B oha, n o sí v sobe n eu stá lo u rad o st. A to chce sv a tý Pavel, k to m u v y b íz í, a to o p ak u je. N e b o ť p r o to je člo v ěk stv o ře n , ab y se rad o v al. A m á

238

ra d o s t ta k é šířiti k o le m sebe. Č ím ? V elik o u v líd n o stí a lask a­ v o stí, š tě d ro stí a m ilo srd en stv ím . Ať v id í p o h a n é i židé, ja k v íra činí člo v ěk a šťastným . P r o to sv atí v y n ik a li ta k o v o u p ř i­ ta žliv o stí. je jic h v n itř n í štěstí v y z a řo v a lo z n ic h a p ro b o u z e lo v d ru h ý c h to u h u p o ta k o v é m štěstí. S v atý J a n B osko p ř it a ­ h o v a l k sobě k d e k o h o je d in ý m p o h le d em , je d in ý m slovem . K a ž d ý o k am žik . (4. 5— 7-) » P án jest b líz k o .« N e p řá te lé a p ro n á sle d o v a te lé jsou b lízk o , ale B ů h je ještě blíže. Je b lízk o , ab y v y k o n a l so u d n a d n e p řá ­ teli a ab y u č in il šťastn ý m i své v ěrn é. Ž iv o t člo v ěk a z n e p o k o ju jí rů z n é staro sti, m y šle n k y do b u ­ d o u cn o sti. K d o m á Ježíše K rista, m á i Jeh o p řislíb en í: » P ro ste a b u d e v á m d á n o . . .« »H le d e jte n e jp rv e k rá lo v s tv í B o žíh o a všecko o s ta tn í b u d e v á m p řid á n o .« P án B ů h d á sv ý m m iláč­ k ů m všecko. V id í jejich p o k o ru , jejich v d ěčn o st, jejich p o tř e ­ b y , ja k b y jim m o h l n ěco o d e p řít. D á m n o h e m v íc n e ž p ro sí a p řid á h lu b o k ý p o k o j, je h o ž sv ět d á ti n em ů že, p řid á n e v ý ­ slo v n o u ra d o st, k te rá p řesah u je v šeck o p o m y šlen í. D u še b u d e ta k řk a p o n o ře n a d o h lu b in S rdce Ježíšova. A ta m je ta k d o b ře a ta k blaze. M áte slo v o m é i p řík la d m ů j. (4» 8— 9-) A z k rá tk a , ab y ste b y li šťastni v K ris tu Ježíši, k o n e jte vše­ cko, m y šle n k o u , slovem , sk u tk e m , co jest p ra v d iv é , co d ů s to j­ né, co sp rav ed liv é, co čisté, c o m ilé, c o d o b ré p o v ěsti, co c tn o stn é , co c h v a lite b n é .« » T o k o n e jte , co jste p o z n a li a p ř i­ jali i uslyšeli a v id ěli n a m n ě .« V z á c n á je vaše stěd ro st. ( 4 , 10— 20.)

N a k o n e c d ěk u je sv a tý P avel za d ary , k te ré m u F ilip ští p o ­ slali. P řip o m ín á , že d o v ed e i n o u z i tr p ě ti i h o jn o s t m íti. V še­ ck o m ů ž e v to m , k te r ý h o posiluje. V elik á je š tě d ro s t F ilip sk ý ch . U k á z a li ji již to lik rá t. C o d á ­ vají ap o što lo v i, zapisuje se jim ja k o d o b rý s k u te k v n ebi. Ježíš 239

K ristu s n ezů sta n e jim d lu ž n ík e m . K d y ž jso u ta k ště d ří a při­ nášejí o b ě ti p ro E v an g eliu m , B ů h v y p ln í v e šk e ro u jejich p o ­ tře b u p o d le b o h a tstv í sv éh o v e slávě v K ris tu Ježíši, N a nej vyšších m ístech . (4, 21— 23.) V p o z d ra v u , k te rý m ap o što l k o n č í list, nás zajím á, že v z k a ­ zu je p o z d ra v o d v ě říc íc h z d o m u císaře N e ro n a ,

240

A P O Š T O L P A V E L V S O L U N I, V B E K E I A V A T H É N Á C H . Pavel a Silas káží v Soluni — Ž idé vzbouřili p ro ti nim zahálčivý lid z ulie — Do Beree — I tam p řišli za nim i soluňští Ž idé — P avel odebral se do A thén, — kdež kázal na nám ěstí — 1 n a A reopagu, Sk, 17, 1—34.

17, i . K onavše p a k cestu p řes A m fip o li a A p o llo n ii, p řišli d o T h essalo n ik y , k d e b y la synagoga žid o v sk á. 2. I vešel k n im P av el p o d le sv éh o ob y čeje a ro z m lo u v a l s n im i z, P ísem p o tř i so b o ty , 3. v y sv ě tlu je a d o k lád aje, že K ristu s m u sil tr p ě ti a z m r tv ý c h v stá ti, a tím že je te n K ristu s Ježíš, » k te ré h o já zv ěstu ji v ám .« 4. I u v ě řili n ě k te ří z n ic h a p řip o jili se k P av lo v i a Síloví, ta k té ž v elik é m n o ž stv í p ro s e ly tů a p o h a n ů , i ž e n v zn ešen ý c h n em álo , $ . A le židé ro z h o rliv še se p řib ra li k sobě n ě k te ré m u ž e š p a t­ n é z lid u p o u lič n íh o a zp ů so b iv še h lu k p o b o u řili m ě sto ; i p o stavili se k d o m u Já so n o v u a h leděli je v y v éstí p ře d lid, 6. n en alezše jich však, v lek li Jáso n a a n ě k te ré b r a tr y k n á č e ln ík ů m m ěsta k řičíce: » T i, k te ří p o b u řu jí sv ět, přišli ta k é sem , 7. a Jáso n je p řija l; a ti v šich n i jed n ají p r o ti u s ta n o v e n ím císařo ­ v ý m p rav íce, že k rá le m jest jin ý , a t o Ježíš»« 8 .1 ro z ru šili lid a n áč e ln ík y m ěsta, k te ří t o slyšeli; 9. ale o n i d o stáv še ru k o je m s tv í o d Jáso n a i o sta tn íc h , p ro p u s tili j°e„ 10. B ra tří v šak h n e d za n o c í v y p ra v ili P av la a Silu d o Beree, a ti přišedše (tam ) o d eb rali se d o sy n ag o g y žid o v sk é. 11. T ito b y lí šlechetnější n ež T h essalo n ičtí, n eboť p řija li slovo s v eške­ r o u o c h o to u , k až d é h o d n e zk o u m ajíc e P ísm a, zd ali to m u ta k jest. 12. M n o zí te d y z n ic h u v ě řili; ta k é n e m á lo p o h a n s k ý c h žen v zn ešen ý c h í m u ž ů . 13. K d y ž v šak židé th essalo n ičtí se d o v ěd ěli, že P av el k áza l slovo B oží i v B ereí, p řišli a ta k é ta m p o b u řo v a li a ro z ru š o v a li lid. 14. T e h d y v šak b r a tř i v y p ra v ili P av la h n e d , ab y šel až k m o ři; ale Silas a T im o th e u s zů stali ta m . 241

1 5- T i p a k , k te ří p ro v á z e li P av la, d o v ed li h o až d o A thény a dostávše o d n ě h o p r o S ile a T im o th e a p řík a z , ab y co n ej­ ry c h le ji přišli k n ě m u , odešlí. iS. M ezitím , co je P av el v A th é n á c h o ček áv al, ro z n ě c o v a l se v n ě m d u c h je h o , p o n ě v a d ž v id ěl, že m ě sto je st p ln o m o d el. 17. I ro z m lo u v a l v synagoze se žid y a s p ro s e ly ty i n a n á ­ m ě stí k až d é h o d n e s tě m i, k te ří ta m p rá v ě b y li p říto m n í. 18. A le n ě k te ří filo so fo v é ep ík u re jští a s to ič tí h ád ali se s n ím , a je d n i p ra v ili: »C o as ch ce m lu v k a te n to p o v íd a íi?« J in í v šak (ře k li): » Z dá se b ý ti z v ěsto v a telem cizích b o h ů ;« n eb o ť z v ě sto ­ v al jim Ježíše a z m rtv ý c h v s tá n í. 1 9 .1 u ch o p ili h o a d b v ed li d o A reo p ag u řk o u c e : »M ů žem e-li zv ěd ě ti, jak é je st to n o v é u čen í, k te ré hlásáš? 20. N e b o ť jakési věcí p o d iv n é dáváš n á m slyšeti. P r o to ch cem e z v ěd ě ti, co to asi jest.« 21. A th é ň a n é to tiž všick n i, í cizin ci ta m se zd rž u jíc í, nem ěli času p r o n ic jin éh o , n ež ab y p o v íd a li n e b o p o slo u ch ali n ěco n o v éh o . 22. P avel te d y p o sta v iv se u p ro s tře d A re o p a g u ře k l: » M u ži ath é n ští, v id ím , že jste v k ažd é p říč in ě velíce b o h a b o jn í. 23. N e b o ť k d y ž jsem procházel, a p ro h líž e l vaše p o sv á tn o sti, n a ­ lezl jsem ta k é o ltá ř, n a k te ré m b y lo n ap sá n o : » N e z n á m é m u B oh u .« C o te d y nezn ajíce c títe , fco já zv ěstu jí v á m : 24. B ůh, k te rý u čin il sv ět a v šeck o , co jest v n ěm , te n jsa p á n e m neb e í zem ě, n eb y d lí v c h rá m e c h u d ě la n ý c h , 25. an i n e b ý v á o b slu ­ h o v á n ru k a m a lid sk ý m a, ja k o b y n ěče h o p o tře b o v a l, sám d á­ vaje v šech n ěm ž iv o t i d ý c h á m a v šeck o ; 26. a u čin il, ab y z je d ­ n o h o (p ra o tc e ) v šeck o p o k o le n í lidské p ře b ý v a lo n a v ešk erém p o v rc h u zem sk ém , u s ta n o v iv u rč ité časy a m eze p ře b ý v á n í je­ jích , 27. b y h led ali B oha, zd ali b y se h o sn ad d o m a k alí n e b o h o nalezli, ačk o li n e n í d alek o o d je d n o h o k a ž d é h o z nás, 28. n eboť v n ě m žijem e a se h ý b á m e i trv á m e , ja k o ž i n ě k te ří z v ašich b ásn ík ů p ra v ili: » N eb o ť jsm e i r o d jeh o .« 29. Jso u ce te d y r o ­ d e m B ožím , n em ám e se d o m n ív a ti, že b o ž s tv í p o d o b n o jest z la tu n e b o s tříb ru n e b o k a m en i, v ý ra z u lid sk éh o u m ě n í n eb o d ů m y slu . 30. Č asy té n ev ěd o m o stí B ů h p ře h lé d n u v , n y n í o h la ­ šuje lidem , ab y v šich n i v šu d y činili p o k á n í, 31. p o n ě v a d ž u sta ­ n o v il den, v e k te ré m b u d e so u d íti sv ět sp rav ed liv ě sk rze m u že, k te ré h o (k to m u ) u rčil, a v šem o v ě řil tím , že h o v zk řísil z m r tv ý c h .« 32. U slyševše o v z k říše n í z m r tv ý c h je d n i se p o sm ív ali, jin í ře k li: ^P o slech n em e tě o to m n ě k d y jin d y .« 33. T a k vyšel P a 242

Pavel, postaviv se u p ro stře d aeropagu, řekl: »Nalezl jsem tak é oltář, n a k te ré m bylo napsáno: „N eznám ém u Bohu".« Sk. 17, 22. S tr. 242,

ve! ze sh ro m á ž d ě n í jejich. 34» A le n ě k te ří m a ž í p řid rž e v še se h o u v ě řili; m ezi n im i té ž D io n y siu s A reo p ag ita a žen a jm é n e m B a m a ris a jin í s n im i. *

K s v ě to v ý m střed isk ů m ! Z F ilip b y lo deset h o d in cesty d o A m fip o le, h la v n íh o m ěsta M acedonie. Byla to osada A th é ň a n ů , ale u ž d á v n o p a třila k : M acedonii. P avel a Silas se ta m n e z d r ž e li Po silnicí E g n a tijs k i 243

k o le m h o rs k é h o ú p a tí, lesy cesty d o A p o lo n ie , p a tříc í zůstali. B ezp o c h y b y p r o to , a m ěsta b y la p o d řa d n ě jšíh o

a p a stv in a m i p řišli n a d r u h ý d e n k d y si K o rin ť a n ů m . A n i zde n e ­ že zd e n eb y lo ž id o v sk ý c h sb o rn ic význam u.

V y n ik a jíc í o b c h o d n í a p řís ta v n í m ěsto . P avel v ed en d u c h e m s v a tý m u p íra l z ra k k Soluni. Ř e c k y se S oluň jm e n u je T h essalo n ik a. P ů v o d n ě se osada jm en o v ala T h e rm y , to jest asi ja k o naše T ep lice, p r o te p lá léčivá zřídla. A ž d o ro k u 3x5 p ře d K riste m P án em b y la to osada n e p a trn á . T o h o r o k u K assander, zeť k rá le F ilipa m aced o n sk éh o , p ř e ­ sídlil ta m o b y v atele n ěk o lik a osad a dal m ě stu jm é n o T h essa­ lonika, p r o v ítě z stv í n a T hessaly. P o b itv ě u P y d n y r o k u 168. p ře d K riste m d o stalo se ro z k v é ta jíc í m ě sto p o d řím sk é p a n ­ ství. V b o ji m ezi A n to n ie m a O k ta v ia n e m p řid rž e la se S o lu ň O k ta v ia a za to d o sta lo se m ě stu č e tn ý c h výsad. B ylo p o d s p rá v o u šesti p o lita rc h ů . Sídlil ta m ta k é císařsk ý d ů c h o d n í neb o -li q u a e sto r. V celém Ř e c k u v y jím aje K o r in t n e b y lo v h o d ­ nějšího p řísta v u . Ú d o lím i v y c h á z í silnice d o E p iru a H o r n í M acedonie. N a k řiž o v a tc e cest. Z Itálie a v ů b e c z e v ro p sk ý c h zem í p řic h á z e li sem k u p ci, vojáci, p ře d n o s to v é a vy slan ci z Ř ím a, b y o d tu d se do stali d o k ra jin asijských. L o d ě ze v šech k o n č in sv ěta p řijíž d ě ly a o d ­ jížd ěly k a ž d ý den. B yla o p rá v n ě n á naděje, že E v an g e liu m za­ k o ře n ě n é v S oluni m ů ž e se šířiti p o celém p o b ře ž í S tře d o ­ z e m n íh o m o ře . P av el ta k é píše v p r v n ím listě k S o lu ň sk ý m : »O d vás se ro zšířilo slovo P án ě n ejen v M aced o n ií a v A ch áji, n ý b rž i p o všem m ístě . . .« I. Sol. I, 8. D ě ln ík p o d le v z o ru Ježíše K rista. V S o lu n i b y la synagoga žid o v sk á. Ž id o v sk é h o o b y v a te lstv a bylo zde zn ačn é m n o ž stv í. Ž ivili se n e je n o m o b ch o d em . V e­ liká část o b y v a te l zab ý v ala se ta k é p rů m y sle m . B y ly ta m dě­ lá n y v ln ě n é, p e s tro b a re v n é k o b erce a h ru b š í lá tk y z k o zí srsti. M ezi tě m ito řem e sln ík y usídlil se P avel u n ějak éh o žida jm é­ n em Jasona. M ezi d ě ln ý m lid em b y la v h o d n á p ů d a p r o slovo Boží. A p o što l n em ín il se d á t živ it. B yl v y u č e n v řem esle sta-

244

n a řsk é m , u m ě l tk á t. C h o p il' se p ráce . P ři to m p o t ř í so b o ty u čil v syn ag o ze soluňské. V y sn ě n ý K ristu s n ep řijd e. I y S oluni ja k o v šu d e m yslili žid é n a k rá lo v s tv í M essiášské, Č ekali M essíáše slav n éh o , v ítě z n é h o , je n ž p ro p ů jč í ž id ů m p a n ­ stv í n ad celý m světem - P av el m ě l v elm i tě ž k ý ú k o l, ab y jím ty t o velíkášské a sv ětsk é to u h y v y m lu v it. V y k lá d a l jim p r o ­ ro c tv í, že K ristu s m u sí trp ě ti,, že v sta n e z m r tv ý c h . » T e n K ris­ tu s Ježíš je to , k te ré h o já zv ěstu jí v ám .« N e te d y te n v y s n ě n ý a v y m y šle n ý K ristu s, k te rý , n ik d y n e p řijd e , ale te n sk u te č n ý K ristu s, k te r ý u ž p řišel a k te ré lio p ře d p o v ě d ě li p ro ro ci.. O v še m te n to K ristu s je d ale k o od, sn ů a. falešn ý ch '.p řed stav . B y! c h u d ý , p o n íž e n ý a. u m íra jíc í v o p o v rž e n í n a k říži. D ů m . o.d d o m u . J e n n ě k te ří ze židů, u v ěřili. Z a to vš^k, y v ě řili m n o z í z p ro selytů, b ý v a lý c h p o h an ů .- V ě tš m a ;z nifcfe b y li řem esln íci, B ylý m ezi n im i ta k é ž e n y a p a n í ze v zn ešen ý c h ro d in , A p o što l je v y u č o v a l n e u ž v synagoze, ale v s o u k ro m ý c h d o m e c h a h la v n ě v d o m ě Jaso n o v ě, k d e b y d lel. P r v n í list k S o lu ň sk ý m p o s k y tu je n á m jak ý si o b r 4zek o .č ín p o s tí sv a té h o P avla, k d y ž sedával m ezí n im i; »V žd y ť 'víte,rj a k j'sme je d n o h o k a ž d é h o z vás — ja k o o te c d ítk y své —- n a p o m ín a li a p o v z b u ­ zo v ali -a zap řísah ali, ab y ste žili h o d n ě to h o . Boha,! k te r ý vás p o v o la l'd o svého k r á lo v s tv í a 'své slávy. « K řesťan d rž í tě lo 1své Vé' sv ato st :S lovo P av lo v o b y lo p řijím á n o -n e ja k o slo v o lidské,-ale ja k o slovo Boží. P ro •křesťany S oluňské n ep o u žív al' a p o š to l ta k často v ý r o k ů S tarého' Z á k o n a , 'p o n ěv ad ž' b y lí v ě tšin o u ž -p o h a n ů . A p řece slovo E van g elia p ro n ik a lo ja k o 'kvas a p ř e tv a ř o v a lo duše. V ' listě k S o lu ň sk ý m p řip o m ín á P a v e l’svá k á z á n í: » V íte z a jis té ,' k te rá přikázání" ■jsem v á m d al sk rze P án a Ježíše. T o je st to tiž v ů le B oží, vaše p o sv ěcen í:-ab y ste se z d rž o v a li o d sm il­ stv í, aby k a ž d ý Z vás d o v ed l u d řž e ti' tě lo své v e sv a to stí 'a Ve cti, n ik o li v náruživ é, ž ád o stiv o sti, ják'ož | p o h a n é , .k teří -n e­ zn ají B oha . . .« I Sol. 4, 2.

N a ja tí lidé. Ž idé so lu ň ští n em o h li snésti ú sp ěch ů P a v lo v ý c h a p o u žili té h o ž p ro s tře d k u ja k o p o u žili p r o ti K ris tu P án u a ja k éh o p o ­ u žív ají i n a jin ý c h m ístech- V z b o u řili n e z a m ě stn a n é a zahálčivé o b y v a te le S oluně. N a t o stačilo n ěco p en ěz , k te rý c h ži­ d ů m n ech y b ělo . C h á tra , k te rá tv o řila tř e tin u o b y v atelstv a, v trh la d o ulice, k d e b y d lil Jason. Ž ádali P av la a Silu. A le oba b y li u ž p ře d e m v aro v á n i. M a rn ě je v ý trž n íc i hledali. K am e­ n o v á n í n e b y lo b y je m in u lo . T a k p řiv le k li Jaso n a a n ě k te ré k řesťan y k řím sk ý m n á č e ln ík ů m a spustili n a u č e n o u ža lo b u ; »T i, k te ř í p o b u řu jí svět, přišli ta k é sem , a Jaso n je p řija l; a ti v šich n i je d n ají p r o ti u s ta n o v e n ím c ísa řo v ý m p rav íc e, že k rá ­ le m jest jin ý , a t o Ježíš.« Židé, k te ří h řešili žád o stí p o p o litic ­ ké m o ci, skládali vesm ěs, ja k o p o d tíh o u jakési k le tb y , v šecky své žalo b y p r o ti h la satelů m E vangelia z p o litic k ý c h věcí. A ta k C írk e v ja k o Ježíš K ristu s začala b ý t a b ý v ala ta k é p o zd ěji lživě o b žalo v án a z to h o , čeh o b y la n ejv íce v zd álen a, ale čím h řešili žid é z p o litic k ý c h p a n o v a č n ý c h ú m y slů . T a k é p o h a n é h le d ali si p o zd ěji z á m in k y k p ro n á sle d o v á n í k řesťan ů z p o li­ tic k ý c h d ů v o d ů .

Z lo čin za z lo čin em p o celá staletí. S o lu ň ští křesťané h n e d p o sv ém o b rá c e n í o k u sili p ro n á sle ­ d o v án í. A p o što l jim t o n e je d e n k rá t p řip o m ín a l v e sv ý ch lis­ te c h a c h v álil je za sta te č n o st, s ja k o u p ro n á sle d o v á n í p o d ­ sto u p ili. P ro n á sle d o v a te li b y li jejich k ra ja n é z n á v o d u žid o v ­ sk éh o . Z a zlo čin svůj, v e k te ré m n eu stá v a jí židé o d d o b p r o ­ r o k ů , k te ré zabíjeli, za zlo čin , k te ré h o se d o p u stili n a Spasi­ te li, k te ré h o u k řiž o v a li, za zlo čin p ro n á sle d o v á n í C írk v e na k a ž d é m m ístě, p řijd e n a n ě b rz y h n ě v B oží. »V y , b r a tř i, stah jste se n á sle d o v n ík y c írk v í B ozích, k te ré jsou v J u d sk u v K ris tu Ježíši; to té ž zajisté u trp ě li jste o d sv ý c h s o u k m e n o v c ů , jak i o n i o d židů. T i to tiž i P án a Ježíše zabili, i p r o r o k y , a nás p r o ­ n ásledovali; B o h u se n ezalib u jí a v šem lid em se stav í n a o d p o r. B rán í n á m to tiž k á z a ti p o h a n ů m , ab y spaseni by li, ab y jen stá­ le n ap lň o v a li m íru h říc h ů sv ý ch ; p řišel v šak n a n ě h n ě v B oží k v rc h o lu .« I. Sol. 2, 14— 16.

246

Z v ů le B oží i p ro n á sle d o v á n í u rč o v a lo P av lo v i čas a sm ěr. P ře d stav en í m ěsta p o zn ali, že se n ejed n á o ž á d n ý p o litic k ý čin, že p o u z e m stiv á n e n á v ist ž id ů so lu ň sk ý ch zp ů so b ila celou v ý trž n o s t. Ú ře d n íc i p ro p u s tili Jaso n a a n ev y n esli ž á d n ý c h tre s tn íc h ro z s u d k ů n a d P av le m a Silou. K řesťané m usili d á t z á ru k y , že se b u d o u c h rá n it v ý trž n o s tí. P av el a Silas n a ra d u k řesťan ů so lu ň sk ý ch o p u stili m ěsto , k d e se b y lo tře b a b á ti o jejich ž iv o ty . O dešli d o m a ced o n sk éh o m ě sta B eree, jih o ­ záp a d n ě o d Soluně. N ejso u v šich n i židé stejní! K u p o d iv u ! V B erei vešli d o žid o v sk é m o d lite b n y . A b y li p řija ti s v elik o u p o z o rn o s tí. Ž idé b e re jští p o čín ali si d o cela jin a k n ež soluňští. B edlivě a b ez p ře d s u d k ů o te v íra li P ísm o sv até se sv a tý m P av le m a n alezli p o tv r z e n í a p o što lo v ý c h slov, že Ježíš Spasitel m u sil tr p ě ti a ta k v e jíti d o slávy své. B erej­ ští p oslechli doslov a slo v P án ě: » Z p y tu jte Písmia, n eb o ť se d o m n ív á te , že v n ic h m á te ž iv o t v ěčn ý . T a k é o n a jso u to , k te ­ rá v y d á v a jí sv ěd ectv í o m n ě.« Ja n 5, 39. M n o z í u v ěřili. U v ě řili židé i p o h an é. S p o lu p raco v n íci P avlovi. T im o th e u s z a tím p řišel ze Soluně, k d e ještě n ě ja k ý čas z ů ­ stal. P řišli v šak ta k é so lu ň ští židé a začali p o b u ř o v a t p r o ti P av lo v i v Berei. V o b av ě o ž iv o t P a v lů v k řesťan é b erejští v y ­ p ro v o d ili ap o što la k m o ři a p o to m p o m o ři až d o ře c k é h o m ěsta A th é n . T im o th e u s a Silas zů stali v B erei. T ě m to d v ěm a dali židé p o k o j. N e m á m e z a c h o v á n P a v lů v list k b erejsk ý m , ačk o liv i ty t o v elm i h o d n é a v ě rn é k řesťan y jistě ap o što l ta k é p sa n ý m slovem p o v z b u z o v a l. V A th é n á c h se p r ů v o d č í r o z ­ loučili s P avlem . P řijali o d n ě h o v z k a z p r o T im o th e a a Silu, ab y bez p ro d le n í p řišli za P av le m d o A th é n . D o m ěsta filosofů. Ja k o R ím b y l střed isk em n ejv ětší sv ěto v é m o ci, ta k A th é n y b y ly střed isk em v ě d y a u m ě n í. A th é n y p a třily p o d p o litic k o u m o c Ř ím a, ale R ím zase p a třil p o d v lá d u v zd ě la n o sti ře c k ý c h

247

A th é n . V A th é n á c h setk ala se n a u k a P án ě s h r d o u filosofií a v ě d o u tehdejší. F ilosofie b y la n a u k a o p o sle d n íc h p říč in á c h sv ěta a člověka. F ilosofie b y la m n o h ý m n á h ra ž k o u za n á b o ž e n stv í. J a k d alek o p ro n ik la p o h a n sk á filosofie k p o sle d n ím p říč i­ n á m všech věcí, m ů ž em e si u d ě la t o b rá z e k alesp o ň ze d v o u p řík la d ů . M ezi m n o h ý m i a rů z n ý m i filo so fy d ošly n ejv ětší o b lib y zvláště d v a sm ěry filosofické: e p ik u re jsk ý a sto ick ý . Z ak lad atelem je d n o h o b y l E p ik u r. Žil o d r o k u 340 d o ro k u 271 p ře d K ristem . U čil, že sv ět p o v sta l n á h o d o u z o d v ě k ý c h a to m ů , to jest částic u ž n e ro z d ě lite ln ý c h . D ále učil, že b o h o v é se o sv ět a o lidi n estarají. P o p íra l n e s m rte ln o s t duše i v zk říšen í těla. T v rd il, že ro z k o š a p o ž ite k sm y sln ý je n ejv y šším b la ­ h e m a te d y i cílem lid sk éh o ž iv o ta. Z a k la d a te le m d ru h é h o fi­ lo so fick éh o sm ě ru b y l Z en o n . Žil v le te c h 336 — 264 p ře d K ristem . U čil, že všeck o , sv ět i b o h o v é jso u z h m o ty . N ě c o je více, n ěco m é n ě h m o tn é . R o v n ě ž p o p íra l n e s m rte ln o s t duše a V zkříšení těl. Č lo v ě k m á ž iti v e shodě s ro z u m e m a s p ř ír o ­ d o u , a m á b ý t lh o ste jn ý k b o lu i rad o sti. V šu d e p ln o b o h ů , k te ré u tv o řili lidé, ale n e z n a jí B oha, k te rý stv o řil lid i a všecko. P avel b y l v A th é n á c h p o p rv é. B yl n an ejv ý š u d iv e n n ad tím , c o vid ěl: m n o ž stv í soch, c h rá m ů m e n ších i v ětších . Ř í­ k a lo se, že v A th é n á c h b y lo leh čí s b o h e m n ež s člo v ěk em se setk ati. T o lik ro z m a n itý c h b o h ů ta m m ěli. N e b y la to díla le­ dajaká. B yly to v ý tv o r y n e jp ře d n ějšíc h u m ělců . Ja k b y lo ap o ­ što lo v i, k d y ž viděl v šeck u t u k rásu , k te rá sloužila je n o m b iu 1 d u , h říc h u , n ic o tě. V še ck o p o d v lá d o u zléh o d u ch a. N ik d e p a ­ p rse k světla. N e p ro n ik n u te ln á tm a zah alo v ala duše v šech tě c h ­ to p o h a n ů , k te ří se d o m n ív ali, že k d o v í c o neví. A z a tím n e ­ znali p r v n í p ísm e n k a n ejd ů ležitějšíh o v ě d ě n í o B o h u a o člo­

věku. V ě řil v íro u , k te rá h o r y přen áší. A p o što l b y l o h ro m e n v elik o stí ú k o lu , • k te r ý h o čekal n a to m to m ístě i v šu d e jin d e. C elé m ě sto p ln é p o h a n s k ý c h m o ­ del, p o v ě r, h říc h ů . K d o ty lid i o b rá tí? A to je je n o m je d n o

248

m ěsto . K o lik ta k o v ý c h m íst je v říši řím ské! K o lik je jic h n a celém světě! J a k p ro n ik n e k v as E vangelia t u t o v šeck u te m n o ­ tu a z atv rzelo st! N e p o c h y b o v a l. P ro n ik n e a m u sí p r o n ik n o u t, v žd y ť Ježíš K ristu s t o ře k l: « D ů v ě řu jte , já jsem p ře m o h l svět.« Ja n 1 6, 33. V z d ě la n ý a p ře c e n e dobrý; n á ro d . S v atý P avel p ře d p říc h o d e m T im o th e o v ý m a S ilo v ý m n e ­ zahálel. N a v ště v o v a l žid y v e sb o rn ici i p o h a n sk é filo so fy p ři jejich sch ů zk ác h a sh ro m ážd ě n ích . P av el c h tě j n e c h tě j p o ro v n áv al ro z d íl lidí a n á ro d ů , k n im ž d o p o su d přišel. J a k ý ro z d íl m ezi M aced o ň a n y , o d n ic h ž p rá v ě p řišel a k te ré p o z n a l ta k d o b ře v e F ilipech, v S oluni, v Berei. T a m lidé u p řím n ý c h , n e ­ z k a ž en ý ch , p o k o rn ý c h a v d ě č n ý c h duší. Z d e v y c h y tra lí, p o ­ tm ěšilí, n e p řís tu p n í Ř ek o v é. N a je d n é stra n ě o h ro m n í boháči,, k te ří si m o h li z a k o u p it i o b čan sk é p rá v o řím sk é, a p a k p o ­ žívali všech sv o b o d , n ep la tili d a n í a b o h a tli d ále z k rv e c h u ­ d ý c h a o tro k ů . N a d ru h é stra n ě lidé m alí u tla č o v a n í a z o tro čo v an í až d o nejzazších k ra jn o stí. P ro ty t o n e p la tilo žád n é p rá v o a n e b y lo ž á d n é h o zastání. P la n ý filosof n en ajd e zálib u v k řesťanské v íře. N ejm ilejším z a m ě stn á n ím A th é ň a n ů b ý v alo o d s ta rý c h d o b p ro c h á z e ti se n a trž iš ti, p o z o ro v a ti k o le m jd o u cí, z a sta v o v a ti zn ám é, p tá ti se n a n o v in k y , h á d a ti se o m a lic h e rn o sti, k ritiso v atí a p o šm ív a ti se. C o v šeck o u ž slyšelo a th é n sk é trž iště p ře d p říc h o d e m P av lo v ý m ! N e b y lo d iv u , že filo so fo v é e p ik u re jští a s to ič tí s p o h rd á n ím vyslechli p r v n í p o k u s y P a v lo v y k á ­ z a t jim o K ris tu u k řiž o v a n é m a z m rtv ý c h v s ta lé m . » Č o as chce m lu v k a te n to p o v íd a ti?« K říž jim b y l b lá z n o v stv ím a z m rtv ý c h v s tá n í P án ě jim ta k é n ešlo d o h lav y . N ic m é n ě P avel p o sluchače a th én sk é zajím al. U ž jsi b y l m ezi o b c h o d n ík y aí d ěln ík y , n y n í p o jď m ezi ta k z v a ­ n o u inteligenci. V zali k o n ečn ě ap o što la a vedli h o n a A reo p ag , k d e zasedal n ejp řed n ější ú řa d m ěstsk ý . Jsa p o sta v e n n a d o s ta tn ím i ú řa d y , tv o řil te n to ú řa d z v láštn í ra d u , nejvyšší so u d , je n ž m ěl p řísn ý d o z o r n a d z á k o n y , m ra v y , v ý c h o v o u , i n a d ú ře d n ík y . Z v láště

249'

z á ležito sti n áb o žen sk é, u d rž o v á n í c h rá m u v n áležitém sta v u a d o z o r n a d u sta n o v e n o u b o h o p o c to u spadaly v je h o o b o r. A th é ň a n é m ěli v n ejv ětší u c tiv o s ti ra d u , v n íž zasedali n e j­ p řed n ější m ěšťané, p o litik o v é , řečn íci a m u d rc i. S h ro m ážd ě n í se k o n áv ala n a te m e n i sk a ln a té h o p a h o rk u , zasedalo se n a k a ­ m e n n ý c h sedadlech u k a m e n n ý c h sto lů . S o u d y se k o n á v a ly v no ci. P avel n e b y l p řiv e d e n n a A ero p ag p ře d so u d . B yl ta m p řiv e d e n ja k o z ajím a v ý cizinec, je h o ž d o sav ad n í ro z h o v o ry a řeči n a trž iš ti m ě ly rá z cele n áb o že n sk ý . R a d a A ero p ag u m ěla n áb o že n sk é věci n a staro sti. P av el m ěl te d y tu n a p ra v é m a n ejv h o d n ějším m ístě p r o m lu v iti o n o v é m n á b o ž e n stv í ne ja­ k o o b žalo v an ý , ale ja k o sv o b o d n ý a v íta n ý cizinec, n e v n o ci, ale v e dne.

Ř eck á in telig en ce m ěla za svůj o d z n a k »sovu.« A p o što l m ěl v A th é n á c h p ře d c h ů d c e , n e o v šem křesťanské, ale p o h an sk é. P ře d č ty řm i sto le tím i b y l o d A e ro p a g u o d so u ­ zen k s m rti slavný, b a nejlepší filosof p o h a n s k é h o sv ěta: So­ k rate s. B yl o d so u zen p r o to , že p o h r d l p o h a n s k ý m i b o ž s tv y a v y z n á v a l v íru v je d in é h o B oha. P ře d c h ů d c e m P a v lo v ý m byl1 jin ý filosof, je n ž sv ý m v liv em zasahoval h lu b o k o d o v zd ěla­ n o sti sv ěta — P lato . I P la to d o k a z o v a l jso u c n o st je d in é h o n e ­ v id ite ln é h o a n e jd o k o n alejšíh o B oha, o d N ě h o ž p o c h á z í vše­ ck o v id iteln é. R o v n ě ž A risto teles o b sah em své z d ra v é filoso­ fie u k a z o v a l z v id ite ln ý c h a s tv o ře n ý c h v ěcí n a v še m o h o u c íh o a nejv ý š m o u d ré h o T v ů r c e v šeh o m íra. N e b y li te d y R e k o v é d a le k o o d v íry v je d in éh o B oha, ja k jim p řišel říci P avel. Je ­ n o m ž e lidé té to d o b y a o b y v atelé řím sk ý c h p ro v in c ií b yli zk ažen i n e sm írn o u p o živ ačn o stí, n e sm írn o u v ášn iv o u touhou p o p o ž itc íc h . V A th é n á c h n em én ě n e ž v šu d e jin d e. A to b y lo h la v n í p ře k á ž k o u v íry v E v an g eliu m a v je h o p řik á z á n i. A th é ­ n y b y ly p ln é to h o u m ě n í, k te ré m ělo člo v ě k u z p říje m n iti ž iv o t n a té to zem i. A le to t o řeck é u m ě n í m ě lo je d n u o h ro m n o u ch y b u . V ěn o v a lo se jen tě lu , a n ezn a lo , b a n e c h tě lo z n á t duši. Jak ý m si o d z n a k e m d u c h o v n íh o sta v u ře c k ý c h p řefilo so fo v a n ý c h p o h a n ů b y la sova, k te rá b y la p o s v á tn ý m p tá k e m . Ja k o sova nesnese d e n n íh o slu n ečn íh o sv ětla a za v írá p ře d n ím oči, ta k i a th é n ští p o h a n é . T o se u k áza lo n a v ý sle d k u k á z á n í svá­ té h o P av la n a A ero p ag u . 250

T ro c h u slušn o sti a tr o c h u zv ěd av o sti, a n ic víc. T u stál ap o što l ve střed isk u nej v zd ělan ějšíh o p o h a n stv í. T í m to p o h a n s tv ím b y l p řív ě tiv ě v y z v á n : » M ů žem e-li v ěd ěti, ja k é jest to n o v é učen í, k te ré hlásáš? N eb o ť jakési v ěci p o d iv ­ n é dáváš n á m slyšeti. P ro to ch cem e zv ěd ěti, co to asi jest.«

in te lig e n t a filosof jsou1často u k á z k o u , ja k je ro z u m lid sk ý slabý. V tě c h to slovech A th é ň a n ů o zý v ala se h rd o s t a p ý c h a p o ­ to m k ů nejslavnějších filosofů. »C o ty , cizinče, bys ještě m o h l říc i k to m u , co o n i ta k p ra c n ě n av y m ý šleli: ja k v z n ik l sv ět, ja k člověk? K ažd ý sice so u d il jin a k a jin ak . A k a ž d ý si našel své sto u p en ce. T o u ž b y lo n ě ja k ý c h d o m n ě n e k ! C o ty b y s ještě m o h l k to m u v šem u p řid a ti? « Jakési p o h r d á n í z a z n ív a l» z je jich slov. N e n í n ik o h o , k d o b y m o h l m o u d ro s tí a d ů v ti­ p e m p ře k o n a ti řeck é filosofy. A le ze slov v y b íz ejíc ích sv á té h o P av la k řeči zazn ív ala ta k é m a lo m y sln o st. » T o lik se n ap řem ý šleli naši filo so fo v é a p řece n ič eh o jistéh o a b e zp e čn éh o n á m n ep o v ěd ěli, je n d o m n ě n k y a báje. N e n í m o ž n o p řib líž it se p rav d ě. P ra v d a ja k o b y u tík a la p ře d č lo v ě k e m .«

K d o n eh led á u p řím n ě a p o k o rn ě , n en alezn e. K d y b y m ěli A th é ň a n é c tn o s t p o k o r y a d o b ré v ů le, k d y b y si b y li n ě k d y ře k li: » H led ám e P ra v d u u p řím n ě . S nad n á m b u ­ de d o p řá n o , že n a je d n o u se zjev í p ře d n ám i, k d y se n e n a d á ­ m e, a zjeví se n á m celá a ú p ln á ta k , ja k srdce lidské p o n í to u ­ ž í c A le A th é ň a n é n em ěli an i p o k o ry , an i d o b ré vůle. P ra v d a se jim zjevila ve slo v ech B o žíh o h lasatele, ap o što la P avla. C o se filo so fo v é n am lu v ili n a trž iš tíc h a v e ře jn ý c h s h ro m á ž d ištíc h , co se napsali, ale všecka jejich slova a d lo u h é řeči se v ž d y c k y u k á z a ly p rá z d n é a jalové. Z ú s t P a v lo v ý c h z a ­ zn ív a jí slova, jim ž p o d o b n ý c h A th é n y neslyšely. R eč P av lo v a n e n í n ijak ře č n ic k y u h la zen á. Je v elm i stru č n á . A p řece o b sa­ h u je všecko, ro z lu š tě n í všech p o c h y b n o s tí a záh a d , k te ré t r á ­ p ily duši p o h a n o v u .

251

V z a o b a len ý ch a sh o v ív a v ý c h slovech a p o što lo v ý c h b y la n a ­ zn ačen a n e sm írn á u b o h o s t p o h a n sk é filosofie i n áb o že n stv í. P avel n e ž p ro n e sl ro z su d e k n a d p o h a n s tv ím v y slo v il n a ­ p ře d ja k o u si p o c h v a lu k n im . V p o c h v a le b y la o b sažen a jem n á iro n ie, k te ré ovšem m o h l p o ro z u m ě t jen křesťan : » T o lik zd e m á te b o h ů , to lik o ltá řů ! M ezi všem i o ltá ři našel jsem i o ltá ř n ad ep san ý : ^ N e z n á m é m u B ohu.« A to h o je d in éh o B oha v á m zvěstuji. O s ta tn í b o h o v é jsou k la m a m am . F alešné jsou d o ­ m n ě n k y vašich filosofů. S v ět n ep o v sta l slep o u n á h o d o u ze srá ž k y ato m ů . J a k u b o ze jste filosofovali, k d y ž an i n a t o jste n epřišli, že je d in ý n ejv ý š m o c n ý a n ejv ý š m o u d r ý B ů h vše­ ck o stv o řil. J a k u b o h é n á b o ž e n stv í m á te, k d y ž o b slu h u je te své m o d ly , d á v á te jim jíst a p ít a n ev íte, že je d in ý p ra v ý B ů h a T v ů rc e světa d áv á v šem u tv o r s tv u p o k r m a n á p o j a n e p o tře ­ b u je k svém u p ře b ý v á n í d o m ů a c h rá m ů . A te n to B ů h d áv á ž iv o t i d ý c h á n í a všecko. T e n to B ů h stv o řil z je d n o h o p r a ­ otce. lidské p o k o le n í. B ů h tv o ř í věci a lidi, a n e lidé b o h y . . . ! A te n to n e s m írn ý a n e k o n e č n ý B ů h p o stav il své d ílo p ře ď oči Člověka, ab y z to h o to díla jej lidé p o zn ali. I b ásn íci vaší to tu šili a p řip o m n ě li, že člo v ěk sv ý m p ů v o d e m je o d B oha. B ů h je te d y n ejv ý š d o k o n a lý . B ů h u čin il člo v ěk a. J a k n e sm ír­ n ě po šetilé je vaše p o čín án í, k d y ž v y si d ěláte b o h y , ja k é v á m n ap a d n e : s tříb rn é , zlaté n e b o k am en n é. B o h ů m , k te ré jste sí sam i udělali a k te ré jste si v y m y slili, p ro k a z u je te b o ž sk o u p o ­ c tu . J e d in ý p ra v ý , n ejv ý š d o k o n a lý B ů h o d p o u š tí v á m p o h a ­ n ů m vaši d o sav ad n í n e v ě d o m o st, je o c h o te n v á m o d p u s titi í h říc h y a n ab ízí v á m p o k á n í, n ež p řijd e den , v e k te ré m bude? so u d it v šeck y lidi. N a vašem A reo p ag u n e k o n á se so u d v p o sled n í in stan ci. A th é ň a n é m ěli ve v elk é ú c tě 1 svůj nejvyšší so u d n a A re o ­ pagu. P av el z m ín k o u o n ejvyšším so u d ě n a d celý m sv ětem , n ade všem i lid m i ch tě l z ísk at p o z o rn o s t A th é ň a n ů a o b r á tit ji k Ježíši K ristu . P r o to p ro n e sl slova: »B ůh b u d e so u d it svět, sp ravedlivě skrze M u že, k te ré h o k to m u u r č i l . . .« N y n í d o ­ spěl ap o što l v e své v elm i m o u d ře a o p a trn ě sestavené řeči k

252

v r c h o lu : »B ůh to h o M u že o v ěřil n ejv y šším d ů k a z e m J e h o B o ž­ s k é h o p o slán í tím , že H o v zk řísil z m r tv ý c h .« A tu m u sil sv a tý P avel sk o n čit, neboť filo so fo v é sto ič tí i e p ik u re jští se m u dali d o sm ích u . S nad si m n o z í p o m y slili, že P av el n e m á v h lav ě v šecko v p o řá d k u a p o sm ív ali se m u . N á s to an i p říliš n ezaráží, k d y ž vím e, co dělali apo što lé, k d y ž jim ž e n y p řin e sly z p rá v u o z m rtv ý c h v s tá n í P áně. M yslili, že žen y b lázn í. T a k b y lo lid ­ stv o z o tro č e n é sm rtí, že m y šlen k a o z p ro ště n í člo v ěk a o d otr o c tv í s m rti zdála se b lá zn o v stv ím . Bez k la d iv a a bez sekery. Ř eč sv atéh o P av la je stru č n á , ale ta k o b sažn á, že ta k řk a o k a ž d é m slově b y se m o h ly p sá t celé člán k y . O p a tr n ě m lu v il ap o što l, ab y n e u ra z il své p o slu ch ače. P ři to m v šak p řece skácel b ě h e m své řeči v šeck y m o d ly , n a n ic h ž si A th é ň a n é z a ­ k lád ali, ať u ž to b y ly m o d ly p y šn é h o a p ře c e u b o h é h o r o z ­ u m u filosofů, ať u ž to b y ly zlaté a s tříb rn é a p řece slepé a m rtv é m o d ly p o h an sk é fantasie. N a d sk ácen ý m i m o d la m i p o sta v il P av el c h rá m — z a tím jen v e své řeči — T r o j je d in é m u B o h u , v še m o h o u c ím u , nejv ý š m o u d ré m u , sv atém u , d o b ro tiv é m u , sh o v ív a v é m u a m ilo srd n é m u , a ch tě l n a k o n e c z je d n a ti p o h a ­ n ů m p o h le d do S v aty n ě S rdce Ježíšova, V tě le n é h o Syna B o­ žíh o a Spasitele lidstv a. P o slu ch ači n eb y li z a tím té to m ilo sti h o d n i. Ja k o dnes. N ě k te ř í se E v an g eliu p o sm ív ají, n ě k te ří jsou lh o ste jn i a jin í je p řijím ají. N ě k te ř í A th é n š tí p o slu ch ači s v ý sm ěch e m p ro p o u š tě li P a v ­ la. Jin í ch těli se u k á z a t slušnějším i a zd v o řilejším i: » P oslechnem e tě o to m n ě k d y jin d y .« A je n o m n e m n o z í p řija li slovo E v angelia s u p řím n o s tí a p o k o ro u . S v atý L u k áš z m u ž ů jm en u je D io n y sia člena A reo p ag u , a že n u D am aris. A ta k é ještě jin í u v ěřili. Z a č á te k ap o što lsk é h o díla v A th é n á c h b y l sk ro v n ý . A le sem én k o E vang elia n e z a h y n u lo . V y ro stlo a p řin eslo p o ­ žeh n a n é ovoce. C írk e v n í spisovatel O rig en es z tř e tíh o sto le tí p o K ris tu napsal: »C hceš-li v id ě ti o v o ce k řesťan stv í ve sv atém sm ýšlení a v e sv a tý c h m ra v e c h , jdi d o A th é n , a p o ro v n e j s p o ­ h a n s tv ím a š p a tn ý m o v o c e m jeho.«

253

SVATÝ PAVEL PÍŠE SOLUNSKYM. PRVNÍ LIST. Díky Bohu za vás — Jak to bylo, když jsem byl u vás — Kříž pronásledováni — Nehledám nic jiného než spásu vaši — Nebyl jsem vám na obtíž — Kázal jsem vám. abyste žili hodně Boha — Vy jste si vážili slova Božího — Trpěli jste od svých soukmenovců — Toužil jsem k vám p řijíti — Nemohu přijíti, poslal jsem Timothea — P ři­ nesl radostnou zprávu o vás — Chraňte se hříchu — 2 ijte ctnostně — Jak bude poslední soud a vzkříšení z mrtvých — Doba příchodu Kristova je neznáma — Co je dobré, toho se držte. I. Sol. 1,-5.

N ápis. V ý ra z d ík ů . i , i — 10. 1, i . P avel a S ilván a T im o th e u s c írk v i th essalo n ick é v B o h u O tc i a P á n u Ježíši K ris tu : M ilo st v á m a p o k o j. 2. D ěk u jem e B o h u v ž d y c k y za vás v šech n y , p řip o m ín a jíc e si vás n a sv ý ch m o d litb á c h ; 3. b ez u stá n í (to tiž ) p a m a tu je m e p ř e d B o h em a O tc e m n aším n a dílo vaší v íry a n á m a h u vaší lásky i n a v y trv a lo s t vaší n ad ěje v P án a n ašeh o Ježíše K ris ta ; 4. n e­ b oť v ím e, b r a tř i m ilo v an í o d B oha, o v y v o le n í vašem . 5. V žd y ť ev an g eliu m naše n ep řišlo k v á m to lik o v slově, n ý b rž i v m o c i a v D u c h u sv atém i v p řesv ěd čen í m n o h é m , ja­ k o ž v íte, ja k ý m i jsm e b y li m ezi v á m i p r o vás. 6. A v y jste se stali n ásle d o v n ík y našim i i P án ě, p řijav še slovo p ř i m n o h a so u ­ ž e n í s ra d o stí D u c h a sv átéh o , 7. ta k ž e jste se stali v z o re m všem v ě říc ím v M acedonii i v A ch á ji. 8. N e b o ť o d vás se ro zšířilo slo­ v o P án ě n ejen v M aced o n ii a v A ch á ji, n ý b rž i p o všem m ístě ro zn esla se vaše v íra v B oha, ta k ž e n á m n e n í p o tř e b í o to m n ěco m lu v iti. 9. V žd y ť o n i sam i v y p ra v u jí o nás, ja k ý jsm e m ěli p ř íc h o d k v ám , a k te ra k jste se o b rá tili k B o h u o d m o d el, ab y ­ ste sloužili B o h u živ ém u a p ra v é m u , 10. a o ček áv ali S yna je h o s nebes, k te ré h o v zk řísil z m r tv ý c h , (to tiž ) Ježíše, je n ž nás v y ­ sv o b o d il o d h n ě v u b u d o u c íh o . S v a tý P avel p řip o m ín á své p ů so b en í v T h essalonice. 2, 1-— 16.

2, 1. Sam i zajisté v íte , b r a tř i, že náš p říc h o d k v á m n e h y í 254

p rá z d n ý , 2. n ý b rž , — ačk o liv jsm e, ja k v íte , p r v e trp ě li a p o ­ h a n ě n i b y li v e F ilip ech , — p ře c e jsm e se v zm u ž ili v B o h u n a ­ šem hlásati v á m ev an g eliu m B oží p ř i m n o h é m zápase. 3. N e b o ť n a p o m ín á n í naše n e n í z b lu d u an i z n ek alo sti, an i z p o d v o d u , 4. n ý b rž ta k m lu v ím e , ja k jsm e osv ěd čen i o d B oha, a b y se n á m sv ěřilo ev an g eliu m , n e jako ta k o v í, k te ř í se zalib u jí lidem , n ý b r ž B o h u , je n ž z k o u m á srdce naše. 5. N ik d y za­ jisté n eu žili jsm e řeči p o ch leb n é, — jak v íte , — a n i z á m in k y la k o m stv í, — B ů h je svědek, — 6. an i jsm e n eh led ali slávy lid ­ ské, an i o d vás, ani od jin ý ch . 7. A čk o liv jsm e ja k o a p o što lo v é K risto v i m o h li b ý ti (v ám ) n a o b tíž , stali jsm e se m a lič k ý m i m ezi v ám i, ja k o k d y ž m a tk a c h o v á d ítk y své. 8. T a k jsm e to u ž ili p o vás a b y li jsm e h o to v i sděliti se s v á m i n ejen o ev an g eliu m B oží, n ý b rž i o sebe sam y, p ro to ž e jste se n á m stali m ilý m i. 9. P a m a tu je te se zajisté, b r a tř i, n a naši p ráci a n á m a h u ; v e d n e i v n o ci p ra c u jíc e , a b y c h o m n eo b tíž ili n ik o h o z vás, k ázali jsm e v á m ev an g eliu m B oží. 10. V y jste sv ěd k y , i B ů h , ja k svatě a sp rav ed liv ě a b ez ú h o ­ n y jsm e se m ěli k v á m , k te ří jste u v ě řili; 11. v žd y ť v íte , k te ra k jsm e je d n o h o k a ž d é h o z vás — ja k o o te c d ítk y své — 12. n a ­ p o m ín a li a p o v z b u z o v a li a zap řísah ali, ab y ste žili h o d n ě to h o B oha, k te r ý vás p o v o la l d o sv éh o k rá lo v s tv í a své slávy. 13. P r o to ta k é m y d ěk u jem e B o h u b ez u stán í, že o b d ržev še o d nás slovo evangelia B o žíh o , p řijali jste je n ik o li ja k o slo v o lidské, n v b rž — ja k jest v p ra v d ě — ja k o slo v o B oží, jež ta k é p ů s o b iv ý m se jeví v e vás, k te ří v ě říte . 14. N eb o ť v y , b r a tř i, stali jste se n ásle d o v n ík y c írk v í B o ­ žích , k te ré jsou v J u d sk u v K ris tu Ježíši; to té ž zajisté u trp ě li jste o d svých s o u k m e n o v c ů , ja k i o n i o d žid ů . 1 §. T i to tiž i P á ­ n a Ježíše zabili, i p ro r o k y , a nás p ro n ásled o v a li; B o h u se n ezalib u jí a všem lid em se stav í n a o d p o r. 1 6. B rán í n á m to tiž k á ­ zat? p o h a n ů m , b y spaseni b y li, ab y jen stále n a p lň o v a li m íru h říc h ů sv ý ch ; p řišel v šak n a n ě h n ě v B oží k v rc h o lu . K te ra k si v ed l P av el v zh led em k T h essalo n ick ý m za své n e p ří­ to m n o sti, a k te ra k v té d o b ě ved li si oni. 2, 17— 3, 13. 17. M y však, b r a tř i, byvše o d lo u č en i o d vás n a k r á tk o u d o ­ b u — tělem , n ik o li srd cem — usilovali jsm e tím v íce sp a třiti tv á ř vaši s tu ž b o u v elik o u . 18. P r o to jsm e c h tě li p řijíti k v ám , to tiž já, P avel, a to n e je d n o u , n ý b rž o p ě tn ě , ale satan p ře k a z il

255

n á m to . 19. N e b o ť k d o fest naši n ad ějí, naší ra d o s tí n e b o k o ­ ru n o u ch lo u b y , ne-li ta k é v y , p ře d P á n e m n aším Ježíšem K ris­ te m p ř i je h o p řích o d e ? 2©. V y jste sk u te č n ě naší sláv o u i r a ­ dostí. 3, 1. P r o to n em o h še to déle snésti, ro z h o d li jsm e se z ů s ta tí v A th é n á c h sa m o tn i, 2 . a poslali jsm e (k v á m ) T im o th e a , své­ h o b ra tra a slu žeb n ík a B o žíh o v evan g eliu K risto v ě, ab y vás u tv r d il a p o v z b u d il v e p ro sp ě c h vaší v íry , 3. b y se n ik d o n ezvikla! v so u žen ích tě c h to . V žd y ť sam i v íte , že jsm e k to m u u rčen i; 4. neb o ť k d y ž jsm e b y li u vás, ta k é jsm e v á m p ře d p o ­ v ídali, že p řijd o u n a nás so u žen í, a ta k se té ž stalo , Jak víte* f. P r o to (te d y ) ta k é já n e m o h a to déle n ésti, p o slal jsem (k v ám ), a b y c h seznal vaší v íru , zdali sn ad n e p o k o u šel vás p o k u šite l, a n eb u d e-li z m a ře n a p rá c e naše. 6 . N y n í však, k d y ž T im o th e u s p řišel k n á m o d vás a p řin esl n á m ra d o s tn o u z p rá v u o vaší v íře a lásce i o to m , ja k nás m á te stále v d o b ré p a m ě tí, žádajíce si nás v íd ě ti, ja k o ž I m y vás, 7. p o tě šili jsm e se p r o to z vás, b r a tř i, p ř í vší b íd ě a tísn i své vaší v ě ro u ; 8. neb o ť n y n í žijem e, jestli v y (p ev n ě) sto jíte v P án u . 9. A n o , jak é d ík y m ů ž em e v z d á ti z vás B o h u za v šeck u tu ra d o s t, k te ro u p o ciťu jem e p r o vás p ře d B o h em naším ? 10. M o d lím e se co n e jv ro u c n ě ji d n e m i n o cí, a b y c h o m u zřeli tv á ř vaši a d o p ln ili to , čeh o se n ed o stá v á v íře vaší. 11. S ám v šak B ů h i O te c náš a P á n náš Ježíš K ristu s u p ra v naši c e stu k v ám . 21. V ás p a k P á n r o z m n o ž a ro z h o jn iž v lásce k sobe ve­ sp o le k a k e všem , ja k í m y (jí m ám e) k v á m , 13. ab y u tv r d il srdce vaše, ta k ab y ste b y li bez ú h o n y ve sv ato sti p ře d B o h em a O tc e m n aším p ří p říc h o d e P án a n ašeh o Ježíše K rista se vše­ m i sv atý m ! jeh o . [A m en .] Sv, P av el v a ru je p ř e d h říc h e m a v y b íz í k ctn o sti. 4, 1—-12. 4, 1. V p říč in ě o s ta tn í te d y , b r a tř i, p ro s ím e vás a n a p o m í­ n ám e v P á n u Ježíši, ab y ste p o d le to h o v ž d y v íce p ro sp ív ali, ja k jste p řija li o d nás p o u č e n í o to m , k te ra k m á te ž iti a B o h u se líblti, ja k o ž i žijete. 2. V íte zajisté, k te rá p řik á z á n í jsem v á m dal sk rze P án a Je­ žíše. 3. T o jest to tiž v ů le B oží, vaše p o sv ěcen í; ab y ste se z d r ž o ­ vali o d sm ilství, 4. ab y k a ž d ý z vás d o v e d l d rž e ti tě lo své ve sv ato sti a v e cti, 5. n ik o li v n á ru ž iv é ž á d o stiv o sti, ja k o ž I p o ­ h a n é , k te ř í n e z n a jí B o h a; 6. a n ik d o ab y n e z k ra c o v a l a n e p o d -

vádě! v té věci bratra svého, neboť mstitelem toho všeho jest Pán, jak jsme vám byli pověděli a osvědčili. 7. Vždyť nepovo­ lal nás B ů h k nečistotě, nýbrž k posvěceni 8. Proto kdo tím p o h rd á , nepohrdá člověkem, nýbrž Bohem, který dává svá­ tého Ducha svého na nás. 9. O lásce bratrské vsak nemáme potřebí vám psáti, neboť sam i jste se naučili od Boha milovat se vespolek. 10. Vždyť ta­ ké to činíte ke všem bratrům po celé Macedonii. Prosíme vás však, bratři, prospívejte v tom vždy více 11. a vynasnažujte se zíti pokojně a konati své záležitosti a pracovati rukama svý­ m a, jak jsm e vám přikázali, 12. byste žili počestně před těmi, kteří jsou vně, a abyste ničeho cizího nepotřebovali. O stavu těch, kteří zemrou před Kristovým příchodem k soudu. 4, 13— 18. 13. N e c h c e m e však , b ra tři, ab y ste b y li v n e v ě d o m o sti o tě c h , k te ří zesnulí, b y ste netrucfalili (n a d n im i) ja k o o sta tn í, k te ří n em ají naděje» 14. N e b o ť v ěřím e-li, že Ježíš zem ře! a v stal z m r tv ý c h , (jest n á m ta k é v ě řiti, že) B ů h i ty , k te ří zesnuli sk rz e Ježíše, p řiv e d e (z áro v eň ) s n ím . 15. T o to zajisté p ra v ím e v á m n a zák lad ě slo­ v a P án ě: m y , k te ří žijem e, k te ří zů stáv á m e k u p ř íc h o d e Ježí­ šo v u , n e p ře d stih n e m e tě c h , k te ří zesnuli. 1 6 . N e b o ť P á n sám sesto u p í s n eb e s ro z k a z e m , s h lasem a rc h a n d ě lo v ý m a s t r o u ­ b o u B oží, a zem řelí v K ris tu v s ta n o u n e jp rv e . 17. P o to m m y , k te ří žijem e, k te ří zů stáv á m e, b u d e m e sp o lu s n im i u c h v á c e n i v o b la cích K ris tu v stříc d o v z d u c h u ; a ta k v ž d y c k y b u d e m e s P án em . 18» P r o to p o tě šu jte se v esp o lek tě m ito slovy. O to m , že d o b a K risto v a p ř íc h o d u k so u d u je st n ezn ám a, S5 i — n . f , 1. O casech p a k a c h v ílích n e p o tře b u je te , b r a tř í, a b y c h o m v á m psali. 2. N e b o ť sam i d o b ře v íte , že d e n P á n ě p řijd e ta k ja k o zloděj v n o cí. 3. K d y ž (to tiž ) b u d o u ř ík a ti: » Jest p o k o j a b e z p e č n o st,« tu n á h le p řijd e n a n ě zá h u b a ja k o p o ro d n í b o ­ lesti n a že n u tě h o tn o u , a n e u n ik n o u . 4. V y však, b ra tř í, n ejste v e tm ě , ab y vás te n d e n z a c h v á til ja k o zloděj. 5. N e b o ť v y jste v šich n i d ítk y sv ětla a d ítk y d n e ; n en áležím e n o cí, a n i tm ě .

257

6. N u ž e te d y , nespěm e, jak© o sta tn í, n ý b r ž b d ě m e a b u ď m e stříz liv í. 7. N e b o ť ti, k d o spí, v n o ci spí, a ti, k d o se o p íjejí, v n o ci se o p íjejí; 8. m y v šak n áležíce d n i, b u ď m e stříz liv í, o b lé k n o u c e si p a n c íř v ír y a lásk y a p řílb u n ad ěje v e spásu. 9. V žd y ť B ů h n e u rč il nás k e h n ě v u , n ý b r ž k získ án í si spásy sk rze P á n a n ašeh o Ježíše K rista, 10. je n ž zem řel za nás, a b y c h o m , ať b d ím e, ať spím e, žili sp o lu s n ím . 11. P r o to p o tě š u jte se vesp o ­ lek a v z d ěláv ejte je d en d ru h é h o , ja k o ž i čin íte. N a p o m e n u tí k ž iv o tu b o h u m ilé m u ; záv ě rek . 5, 12— 28. 12. Ž ád ám e v šak vás, b r a tř i, ab y ste u zn áv a li ty , k te ř í p ra c u jí m ezi v á m i a jso u vašim i p ře d s ta v e n ý m i v P á n u a vás n a p o m í­ nají, 13. a ab y ste si jic h vysoce v ážili v lásce p r o jejich dílo. M ěj­ te p o k o j s n im i. 14. P ro sím e v šak vás, b r a tř i, n a p o m ín e jte n e p o k o jn é , p o ­ v z b u z u jte m alo m v sln é , u jím e jte se slab ý ch , sh o v ív av í b u ď te k e všem . 1 j . V iz te , ab y n ik d o n eo p lácel n ik o m u z lý m za zlé, n ý b rž v ž d y c k y u silu jte o to , co jest d o b ré p r o vás v esp o lek i p r o vše­ ck y , 16. V ž d y c k y se ra d u jte , 17. b ez u stá n í se m o d le te , 18. v e všem d ík y č iň te, neb o ť jest to v ů le B oží v K ris tu Ježíši o vás všech. T9. D u c h a n eu h ášejte, 20. p r o r o c tv ím i n e p o h rd e jte ; 21. v šeck o v šak zk o u šejte, c o d o b ré jest, to h o se d rž te . 22. O d vše­ lik é zp ů so b y zléh o se z d rž u jte . 23. S ám p a k B ů h p o k o je p o sv ětiž vás docela, ať váš d u c h i duše vaše a tě lo vaše ú p ln ě zac h o ­ v á se bez ú h o n y k u p říc h o d u P án a n ašeh o Ježíše K rista. 24. Jestiť v ě rn ý te n , je n ž vás p o v o la l, jen ž to i u čin í. 25. B ra tři, m o d le te se za nás. 26. P o z d ra v te v šeck y b r a tr y p o líb en ím sv a tý m , 27. Z ap řísa h ám vás sk rze P án a, ab y te n to list se p ře č e tl všem [v ěřícím ] b r a tř ím . 28. M ilo st P án a n ašeh o Ježíše K rista b u d iž s v ám i. [A m en .]

Z a k r á tk o u d o b u v elk ý k u s p ráce. A p o što l P avel p o b y l v S oluni tř i tý d n y . H lásal ta m E v an g e­ liu m u p ro s tře d v elik éh o p ro tiv e n s tv í. P r o to je h o d ílo b y lo ta m

258

zv láště p o ž e h n a n é . Silas a T im o th e u s p o k ra č o v a li v díle P av ­ le m zap o čatém . P avel sám b y l b y v elm i rá d p řišel d o k o n a t své dílo. N e b y lo to m o ž n é. P r o to p o slal jim list, a p o z d ě ji d ru h ý . V p r v n ím listě p o v z b u z u je k e stálo sti v e v íře, n a p o m ín á k o d ­ lo ž e n í zav lá d lý c h n ep ra v o stí. P a k d áv á p o u č e n í o sta v u z e m ře ­ lý ch. A p o što l napsal p r v n í list S o lu ň sk ý m v K o rin tě p o n á v r a ­ tu T im o th e o v ě ze S oluně v ro ce 52. p o K ristu . V šim n i si apoštola! 1 ,1 . P avel se sv ý m i sp o lu p ra c o v n ík y , k te ř í b y li s n ím v K o rin tě , v y slo v u je k řesťan ů m so lu ň sk ý m n ejk rásn ější p řá n í: »M ilost v á m a p o k o j.« N e m ů ž e m e n ik o m u ze sv ý ch b liž n íc h p ř á ti n ič e h o lep šíh o n e ž je m ilo st D u c h a sv átéh o . K d o m á m ilo st p o sv ěcu jící, m á sv ateb n í ro u c h o d o n eb e, je d ítk e m a p říte le m B o žím , je dě­ dicem ra d o sti a slávy nebeské. N a d t o n e n í n ic lepšího. S v a tý P avel ve všech sv ý ch listech a v e v šech sv ý ch p řá n íc h v y slo v u je v ž d y to té ž p řá n í tře b a jin ý m i slovy. T a k é v n ašich p řá n íc h m u sí p ře d e v ším to t o p řá n í b ý t o b sažen o . » D u c h u sva­ tý , dej, ab y se m é p řá n í v y p ln ilo , ab y se duši m é h o b liž n íh o d o stalo T v é d ra h o c e n n é m ilo sti.« N a stra n ě lásk y n e b o nenávisti?' Běda křesťan u , k te r ý b y m ilo sti B oží n e p řá l n e b o záviděl. T u b y se o c itl n a d p ro p a stí. N e b o ť ta k o v é h říc h y p a tř í m ezi n ejtěžší a jm e n u jí se h říc h y p r o ti D u c h u sv atém u . K d y ž milosti B oží p řeje m e a v y p ro šu je m e , p ů so b ím e v e lik o u ra d o s t Ježíši K ris tu a D u c h u sv atém u . K d y b y c h o m m ilo sti B oží n e p řá li, p ř á ­ li b y c h o m v la stn ě sv ém u b liž n ím u zav rž en í, a D u c h a sv átéh o b y c h o m tím n esm írn ě z a rm u c o v a li a u ráželi. I tě m , k te ří n á m u b lížili, p ře je m e m ilo sti B oží a za n i p r o ­ síme. J in a k b y c h o m n eb y li n ásle d o v n ík y sv á té h o P av la, a b yli b y c h o m n e p řá te li D u c h a sv átéh o . N e p ře s tá v á se za n ě m o d liti. 1, 2-— 10. A p o što l d ěk u je v ro u c n ě B o h u -D u c h u sv atém u , že k řesťan ­ ská obec so lu ň sk á ta k z d á rn ě zap u stila k o ře n y . T a m , k d e v d u ­ ších p ře d k r á tk o u d o b o u p an o v ala n e v ě d o m o st p o h a n sk á , k d e

259

p a n o v a ly h říc h y , ta m n y n í v lá d n e m ilo st a p o k o j D u c h a sv áté­ h o , U k á z a ly se k rá sn é k v ě ty a b o h a té o v o ce m ilo sti B oží a sp o ­ lu p ů so b en í k řesťan ů so lu ň sk ý ch : sta te č n á v íra v p ro n á sle d o v á ­ n í, o b ě ta v á láska v zájem n á, v y trv a lá d ů v ě ra v B o žsk o u o c h ra ­ n u Ježíše K rista. S v atý J a n Z la to ú s tý u p o z o rň u je , že P avel neo d p o řu č u je v íry bez s k u tk ů , n e o d p o ru č u je lásk y k b liž n ím u b ez o b ěti, n e o d p o ru č u je nad ěje bez trp ě liv o sti. M ilo srd en stv ím B o žím v y v o len i. S o lu ň an é m a jí P á n u B o h u za co d ě k o v a t. O n i jso u m ezi p rv n ím i, jim ž se d o stalo štěstí a b lah a p ra v é v íry . S v atý Ja n Z la to ú s tý p ra v í: » K te ra k se stali S o lu ň an é n á sle d o v n ík y K ris­ to v ý m i? P o n ě v a d ž i O n tr p ě l m n o h é ú tr a p y a n e rm o u til se, n ý b rž ra d o v a l se n a d tím , rá d se za nás v y d áv aje. N e b o ť m aje b ý ti p o p liv á n , z p o lič k o v á n , z ra n ě n a n a k ř íž ro z p ja t, ta k to to u tr p e n í cenil, že o n ě m p ra v il: » O tče, oslav m n e . . .« A k te ­ ra k je ro z u m e ti slo v ů m : » p ři m n o h a so u žen íc h s ra d o s tí D u c h a S vatého«? J a k je m o ž n o říci: p ř i so u žen í rad o st? J a k m ů ž e o b o ­ jí s tá ti vedle sebe? P r o to ap o što l p řid á v á : ra d o s t D u c h a sv áté­ h o . N e b o ť D u c h sv a tý n ed o p o u ští, ab y n á m so u žen í b y lo o b ­ tíž n é , a v lév á ra d o s t d o n ašich srdcí, ja k k d y si v y lé v al ro su n a m lád en ce v peci o h n iv é .« J a k v zácn é m ilo sti se d o stalo S o lu ň ­ sk ý m . S tali se v ě rn ý m i n ásle d o v n ík y K risto v ý m i. N e v ý s lo v n á ra d o s t sp rav ed liv éh o k řesťana. A stali se v z o re m a p řík la d e m sv ý m m a c e d o n sk ý m k ra ja n ů m i A c h a jů m -R e k ů m , a ta k é tě m , k te ř í jso u za h ra n ic e m i tě c h to zem í. S o lu ň ští jso u p o sta v e n i ja k o n a sv ícnu . V šu d e se o n ic h m lu v í, že o p u stili n eživ é m o d ly a o b rá tili se k B o h u ž iv ém u a p ra v é m u . V šu d e se ta k é m lu v í o ra d o stn é n ad ěji k řesťan ů , že S yn B oží p řijd e si je d n o u p r o v šeck y své v ě rn é a v e z m e je k sobě. V z p o m e ň te si! T a k b y c h si n ep o čín al, k d y b y c h b y l p o d v o d n í­ k e m a n e b y l v y slán o d B oha. 2, 1— 12. S v atý P av el u k a z u je S o lu ň sk ý m , ja k D u c h sv a tý p ů so b í v n ě m a sk rz e n ěh o . B yla t o síla D u c h a sv atéh o , k te rá jej z m rsk a ­ n é h o a z tý ra n é h o v ed la z F ilip d o n o v ý c h b o jů a zápasů. V

260

ž á d n é m bo jí n ed al m u D u c h sv a tý o c h a b n o u t a zm alo m y sin ět. K d y b y n ek áz al p ra v d u D u c h a sv atéh o , n ý b r ž b lu d y a v ý m y s ­ ly , p o čín al b y si jin ak . M o h l b y lid em p o c h le b o v a t, jim lich o ­ ti t, k ázal b y lid em je n o m co se jim líbí, co se líbí jejich n á ru ž iv o s te m a vášním . P a k b y to b y lo docela jin ak . T e h d y b y h o jistě n ep ro n ásled o v ali, n em rsk ali a n ev ězn ili, ale zalíb il b y se le h k o všem i tě m n ejh o rším . T o v šak b y b y lo z n á m k o u , že n e n í p o slán o d B oha. » K d o se líb í š p a tn ý m lid em n elíb í se B o­ h u . « A ta k é n a o p a k . T o , že šp a tn í lidé to h o to sv ěta n a k a ž ­ d ém m ístě p ro n á sle d u jí' a u silu jí o je h o ž iv o t, je v y n ik a jíc í z n á m k o u , že D u c h sv a tý je s P avlem . Aťsi! A p o što l nad šen ě a o d h o d la n ě v o lá n e je n o m k S o lu ň sk ý m , ale k celém ú sv ětu : » T a k m lu v ím e , ja k osvědčil a u s ta n ó v il B ůh, k d y ž n á m svěřil h lá sán í E vangelia . . .« K d y b y snad p řišli n e p řá te lé a p o m lo u v a li m n e . . . , ře k n ě te jim : » N ek lam e nás, p r o to ž e je zcela n e z iš tn ý .« J in ý d ů k a z svého p o slán í ó d B o h a p o d á v á sv a tý P av el n a syé n e z ištn o sti: » N ech ci o d vás an i p en ěz, an i slávy. C h c i je n o m vaše duše z ísk at K ristu . B ů h je m i svědkem ! N e ž á d a l jsem o
261

n ilo váš ž iv o t. B yli jste n e v ě d o m ý m i p o h a n y , n ezn a li jste lásky k B o h u a lásky k b ližn ím u . N y n í z lásk y k Ježíši K ris tu d o v e ­ d ete i v y snášet p ro n á sle d o v á n í a n ejv ětší k ř iv d y o d sv ý ch k r a ­ ja n ů , ja k o d ru h é obce křesťanské je snášely o d žid ů . P ro vás je to k řesťanská d o k o n a lo st, k te ro u v e vás z p ů so b ilo slovo E v a n ­ gelia. P ro ž id y a v šech n y p ro n ásled o v a tele, je to p říp ra v a n a tr e s t B oží, »až n a p ln í m íru h ř íc h ů .« K n ěžím , b isk u p ů m , ře h o ln ím p ře d s ta v e n ý m v z o re m a p řík lad em ! A p o što l P av el je v z á c n ý m p řík la d e m v šem p ře d sta v e n ý m . S v a tý B e rn a rd n a to p o u k a z u je : » S lyšte slova P av lo v a , p ře d s ta ­ v ení, k te ří sv ý m p o d d a n ý m ch ce te b ý t k e s tra c h u a n e k u ž itk u . U č te se b ý ti k o jn ý m i a m a tk a m i více n ež p á n y . H le ď te si více lásky než b ázn ě u sv ý ch p o d d a n ý c h . H r u ď vaše b u ď p ln á m lé­ k a d o b ro ty a n e n a b u b ře lá p ý c h o u . N a č u k lá d á te b ře m e n a tě m , p ro n ěž je m á te sam i nésti?« A sv a tý J a n Z la to ú s tý m yslí n a sv átéh o P avla, k d y ž u v á d í o b rá z e k ze S ta ré h o Z á k o n a : «Jestli­ že k d y si arc io te c (p a tria rc h a ) Ja k o b v n o c i i v e d n e p ra c o v a l k o le m ovcí, m n o h e m v íce te n , je m u ž jso u duše sv ěřen y , m á se n a m á h a ti a jed in é věci si h le d ěti, to tiž spásy lid í a slávy B oží.« 2, 17 — 20 .

S v atý P av el n e m o h l snésti n e jis to tu o s ta v u so lu ň sk ý ch k ře s­ ťanů. O b á v a l se, že židé p řijd o u m ezi n ě a z a č n o u je ro z v ra ­ c e t a n a v á d ě t p r o ti n ěm u . S o lu ň an é b y li sice d o b ří, ale n ik d e n estálo psáno, že z ů s ta n o u h o d n ý m i a stá lý m i až d o k o n ce. K a ž d ý člo v ěk b ý v á p o k o u še n o d ď ábla a v ím e d o b ře , že m n o z í { h o d n í a h o rliv í d áv ají se svésti k b lu d ů m a o d p a d u o d sp ráv n é v íry . D o b r ý b o j b o jo v ali, v ír u zach o v ali. 3, i — 8. T im o th e u s p řin esl ze S oluně P av lo v i d o K o r in th u z p rá v y v elm i d o b ré : v íra a láska S o lu ň sk ý ch jsou v p o řá d k u . N a ap o ­ što la v d ěčn ě v z p o m ín a jí a to u ž í p o n ěm . N ic n e m o h lo ap o što la více p o tě šit než z p ráv a , že v íra k řesťan ů so lu ň sk ý ch je za c h o ­ v án a a n e d o tč e n a . V íra z n am en á ž iv o t duše. S o lu ň ští žijí n a d ­ p řiro z e n ý m ž iv o te m , k te r ý jim dal P avel. C o více m ů ž e p o tě šit

262

o tc e n e b o m a tk u n ež z p rá v a , že d ítk y jsou ž iv y a zd rá v y ? T a ­ k o v á z p rá v a v z p ru ž u je ro d iče v jejich p racích , sta ro ste c h a u t r ­ p en ích . V z p ru ž ila i P av la: »P otěšili jsm e se p r o to z vás, b ra tři, p ř i vší tísn i a b íd ě své vaší v ě ro u ; n eb o ť n y n í žijem e, jestli v y p e v n ě s to jíte v P án u .«

H lu b o k á v d ě č n o st k P á n u B o h u je z n á m k o u sv até duše. 3> 9— 13P avel n ev í, ja k b y v y já d řil sv o ji n ejv ětší ra d o st. V y ja d řu je ji v d ě č n o stí k P á n u B o h u : » Jak é d ík y m ů ž e m e v z d á ti z vás B o h u za v šeck u tu ra d o st, k te ro u pociťu jem e p r o vás p ře d B o h em naším ?« V y ja d řu je svoji ra d o s t ta k é v ro u c í p ro s b o u a m o d lit­ b o u , ab y je m o h l u v id ě ti, a ab y P á n Ježíš ro z m n o ž il lásk u Solu ň sk ý c h k sobě n a v z á je m i k e všem o s ta tn ím , a b y b y li d o k o ­ nale p řip ra v e n i k so u d u B o žím u . S v atý Felix z K an talicia, b r a tr k a p u c ín , v šeck y svoje c ity a p ro je v y n ejra d ěji v y ja d řo v a l slo v y : D e o gratias — D ík y B o h u . M ěl-li p říč in y k z á r m u tk u n e b o p říč in u k ra d o sti, v ž d y c k y b y l v d ěče n P á n u B o h u a za v šeck o v ro u c n ě d ěk o v a l: D ík y B o h u . N a p r v n í p o h le d zd álo b y se, že je to n ěco z v lá štn íh o u to h o to světce. Z a tím to b y lo z v y k e m v šech sv a tý c h duší, o d sv atéh o P av la a a p o što lů p o čín aje, až d o p o sled n ích sv ě tc ů v naší d o b ě.

4> 1— 3S v a tý P avel se n esp o k o jil je n o m v šeo b ecn ý m n a p o m e n u tím , a b y S o lu ň ští b y li b ez ú h o n y . U p o z o rn il zv láště n a d v a n eb ez­ p ečn é h říc h y : n e č isto tu a lenost. P o h an é žili p o v ětšin ě v h lu b o k é m ra v n í n e č isto tě . N e b y li b ez h říc h u , i k d y ž n em ěli p sa n ý c h B o žích p řik á z á n í. S v ěd o m í i p o h a n ů m hlásalo, že n e č isto ta je n ěco n ed o v o le n é h o . P av el v listě Ř ím a n ů m u k a z u je p ro p a s t h říc h ů , k te ré b v ly z á ro v e ň tre s te m p ý c h y a v z p o u ry p r o ti B o h u : » P ro to B ů h je v y d a l v ž ád o ste ch srdce jejich v n e č isto tu , ta k ž e h a n o b ili tě la svá n a sobě s a m ý c h ----- za to , že zam ěn ili B oha p ra v é h o za b o h y n e ­ p ra v é a ctili i klaněli se tv o r s tv u m ísto T v ů rc i, je n ž m á b ý ti veleben na v ě k y a m e n ------ p r o to B ů h je v y d a l v n á ru ž iv o s ti h a n e b n é . . .« R ím . I, 24. 25.

263

Tehdy jako dnes. 4, 4— 8. M ra v n í n e č isto ta n esm írn ě p o s k v rň u je d ů s to jn o s t člo v ěk a, k te r ý je s tv o ře n k o b ra z u B o žím u , m á b ý ti c h rá m e m D u c h a sv atéh o . H ř íc h y n e č isto ty klesá člo v ěk p o d ú ro v e ň zv ířete. M ra v n í n e č isto ta , n en í-li zavčas p o tla č e n a , stáv á se v ášn í a n á ru ž iv o stí, k te rá ro s te v člo v ě k u ja k o o h eň , až člo v ěk a zah u b í a p řiv e d e d o o h n ě v ěčn éh o . P u d , k te r ý je v člo v ěk u , je u rč e n p r o sta v m an želsk ý . K d o to h o to p u d u so b eck y z n e ­ u žív á, h řeší p r o ti B o h u , k te r ý dal o té to v ěci p řísn é p ř i­ k á z á n í a vepsal je n e je n o m n a d esk y M o jžíšo v y , ale vepsal je ta k é č ite ln ý m a n esm a z a te ln ý m p ísm e m d o duše a sv ěd o m í člo v ěk a: N esesm ilníš! H ř íc h p r o ti to m u to p řik á z á n í je ta k é h ř í­ c h e m p r o ti sv ato sti ro d in y , je h říc h e m p r o ti lid stv u , p o n ě v a d ž r o d in u i lid stv o u v á d í d o s tra šn é h o n e p o řá d k u a o h ro ž u je je v sam ém zák lad u . N e č is to ta p ře d m a n ž e lstv ím o d eb írá b u d o u ­ c ím m a n ž e lů m a z a k la d a te lů m r o d in y B oží p o ž e h n á n í a ra d o st ze živ o ta. M an želstv í o h ro ž u je jin ý d r u h n e č isto ty : n e v ě ra m an želsk á. P r o to sv a tý P av el s n e jv ě tším d ů ra z e m v o lá k e v šem : » T o je st to tiž v ů le B oží, vaše p o sv ěcen í: ab y ste se z d r ­ žo v ali o d sm ilství, ab y k a ž d ý z vás d o v ed l d rž e ti tě lo své ve sv ato sti a ve c ti, n ik o li v n á ru ž iv é ž ád o stiv o sti, ja k o ž i p o h an é, k te ří n ezn a jí B o h a; a n ik d o ab y n e z k ra c o v a l a n ep o d v á d ě l v té v ěci b r a tr a svého (n e v ě ro u m a n želsk o u ), neb o ť m s tite le m to h o v šeho jest P án , ja k jsm e v ám b y li p o v ěd ěli a osvědčili. V ž d y ť n e p o v o la l nás B ů h k n ečisto tě, n ý b r ž k p o svěcení. P r o to k d o tím p o h rd á , n e p o h rd á člo v ěk em , n ý b r ž B o h em , k te r ý dává sv atéh o D u c h a svéh o n a nás.« Z ah á lk a m a tk o u v šech n ep ra v o stí. 4, 9 — 12.

K p ra c o v ito s ti sv a tý P av el p o b íz í p r o to , že ve v ý c h o d n íc h k ra jin á c h b y lo a je d o d n ešk a h o d n ě lidí, k te ř í n e c h tě jí p ra c o ­ v a t, p o v a lu jí se, žeb ra jí n e b o k ra d o u . M ezi k řesťan y to t o b ý t nesm í. » V y n asn ažu jte se žiti p o k o jn ě a k o n a ti své záležito sti a p ra c o v a ti ru k a m a sv ý m a, ja k jsm e v á m p řik áz ali, b y ste žili p o čestn ě p ře d tě m i, k te ří jsou v n ě (m im o C írk e v ) a ab y ste n i­ čeh o cizíh o n e p o tře b o v a li.« S v atý J a n Z la to ú s tý u p o z o rň u je n a p ečliv o st ap o što lo v u o duše: » H le, v ta k o v é m m n o ž stv í n ik o h o n e v y n e c h á v á , a n i 764

ch u d éh o . S lovem : ja k o o te c d ě tí sv ý c h — v y tý k á lásk u , se k te ­ r o u se p ro p ů jč o v a l k jejích p o tře b á m p r o v ě č n o u spásu je v y ­ chovávaje, an jic h p ro sil, jich n a p o m ín a l. . .« Ja k o jin d y F ilipské ta k i S o lu ň an y sv a tý P av el n a z ý v á n e j­ k rásnějším i n á z v y : svojí n ad ějí, svojí ra d o s tí a k o r u n o u c h lo u ­ b y , svojí slávou, až Ježíš K ristu s p řijd e k so u d u . T e h d y se u k á ­ že, ja k v zácn é duše získala C írk e v v S o lu ň an ech . B o h u žel, n e ­ m ů ž e k n im n y n í p řijíti. S atan z a h rn u je ap o što la rů z n ý m i a v elik ý m i p ře k á ž k a m i. » N e m o h u p řijíti sám , p rá c e je n esm írn ě m n o h o . R ad ěji b u d u n ě ja k ý čas p o s trá d a ti svého m iléh o p o ­ m o c n ík a T im o th e a a p o šlu h o k v ám , ab y vás p o v z b u d il k v y ­ trv a lo s ti v p ro n á sle d o v á n íc h a v p o k u šen ích .

B o h em u lo ž e n o všem B o žím m iláčk ů m . T y t o v šeck y z k o u šk y jsou k řesť an ů m o d B o h a u lo žen y . Je ­ žíš K ristu s to p ře d p o v ě d ě l p ř i p o sled n í v ečeři: » P a m a tu jte n a t o slovo, k te ré jsem já ře k l v á m : N e n í slu ž e b n ík v ětší n e ž je h o p án . Jestliže m n e p ro n ásled o v a li, i vás b u d o u p ro n ásled o v a t i . . . , ale to to všeck o u č in í v á m p r o jm é n o m é, p o n ě v a d ž n e ­ zn ají to h o , je n ž m ě p o slal.« J a n 15, 20. 21. S v a tý J a n Z la to ­ ú s tý k to m u p řid á v á : » T a k se stáv ám e v o já k y K risto v ý m i, k d y ž se o z b ro ju je m e z b ra n ě m i trp ě liv o sti, ta k se stáv ám e m u ­ č ed n ík y , k d y ž ď ábla p ře m á h á m e . V o jín , k te r ý se n e p ro k á ž e ž á d n o u ra n o u a jiz v o u , n eb ý v á o d m ě n ě n a v y z n a m e n á n . A le p rav íš: N e n í te ď čas v álk y . O v šem ; ale k d y b y b y l, co bys činil. N eb o ť v id ím tě, že ceníš p en íze n a d K rista. J a k ti m á m v ě řiti, že bys b y l o c h o te n p r o n ě h o s m rt p o d sto u p iti? P o v ě z m i, zdali statečn ě snášíš ty , k te ř í tě h a n í a tu p í a zd ali jim d o b ro řečíš? T y to h o neum íš, a b y l bys c h tě l tr p ě ti r á n y p r o K rista? — N e n í v á lk y , ale nevidíš, že v čas p o k o je se v o jáci cv ičí a p ř i­ p ra v u jí k válce? K d o t o činí z d u c h o v n íc h v o jín ů K risto v ý ch ? P r o to jsm e v p ů tk á c h slabí a c h o u lo stiv í, a p r o to sn ad n o b ý ­ v ám e p ře m á h á n i. A le ja k n e m o u d ré a p o šetilé je tv r d iti, že n y n í n e n í d o b a v álk y , k d y ž p řece P av el v o lá : »V šich n i, k te ř í c h tě jí p o b o ž n ě ž iti v K ris tu Ježíši, b u d o u p ro n á s le d o v á n i.« 2. T im . 3, 12. A jin d e: »O b le c te se v p ln o u z b ro j B oží, ab y ste m o h li Celiti ú k la d ů m ď áb lo v ý m ; n eboť b o jo v á n í naše n e n í p r o ti k rv i a tě lu , n ý b rž p r o ti k n íž e c tv ím a m o c n o ste m , p r o ti sv ěto v lád c ů m té to te m n o sti, p r o ti d u c h ů m z lý m v p o v ě tř í.« Ef. 6 ,1 1 .1 2 .

265-

P r ý b u d e k o n e c světa, n a č te d y p ra c o v a t! 4, 13— 18. A p o što l u d á v á p říč in u z ah á lk y , jíž se n ě k te ří ch těli o d d á v a t. Z ačalo se m ezi křesťany so lu ň sk ý m i ro z š iřo v a t m ín ěn í, že b u d e b r z y k o n e c světa a p o sled n í soud. P ak b y b y lo o v šem z b y tečn é p ra c o v a t. P ři tě c h to m y šle n k ách n ap a d a lo m n o h ý m , že ti, k te ří u ž zem řeli, n e b u d o u m ít ta k slav n o u ú čast n a p říc h o d u K ris to ­ v ě s nebe. P r o to se v elice rm o u tili n a d k a ž d ý m zesn u lý m . P avel m lu v í za v šech n y , k te ří se d o č k a jí k o n c e světa. N e tře b a se rm o u tit. T i, k te ř í b u d o u ž iti p ře d p říc h o d e m P án ě n ič e h o tím nezísk ají o p r o ti tě m , k te ř í d řív e zem řeli. Sva­ t ý P av el p r o m ítá svoji p říto m n o s t d o d o b y p říc h o d u Ježíše K rista : »M y, k te ř í žijem e, k te ř í zů stáv á m e, n e p ře d stih n e m e tě c h , k te ř í zesnuli. » N a k o n c i sv ěta p ře d p o sle d n ím so u d em , n a ro z k a z B oží, n a hlas an d ělů v a v o lá n í B oží p o ln ice v s ta n o u v šic h n i zem řelí. K tě m to se p řip o jí ti, k te ř í ještě b u d o u n a ze­ m i, ale ta k , že z e m ro u a h n e d b u d o u v zk říšen i. » T ěšte se tě ­ m ito s lo v y .« ^ N ep říslu ší v á m z n á ti časy n eb o ch v íle, k te ré O te c u s ta n o v il. . .« Sk. 5, 1. 7. K d y b u d e k o n e c sv ěta, n ik d o n ev í, an i v ě d ě ti n eb u d e. N e v í to an i andělé v nebi. » N u ž e n esp ěm e ja k o o sta tn í, n ý b r ž b d ě ­ m e a b u ď m e stříz liv í.« K d y se sv ět n en ad á , p řijd e k o n e c světa. » P řijde d en P á n ě ja k o zlo d ěj a v n ě m nebesa s v e lik ý m h u ­ k o te m p o m in o u . . .« 2. P e tr. 3, 10. S v a tý P av el ta k é p o u ž ív á p o d o b e n s tv í o n o č n ím zlo d ěji »A le v y n esm íte b ý t tě m i, k te ř í n ejso u p řip ra v e n i, n eboť n ejste již d ítk a m i n o c i-h říc h u , ale d ítk a m i sv ětla-m ilo sti D u c h a sv atéh o . B díte, k d y ž z a c h o v á v á te b edlivě B oží p řik á z á n í a k o n á te d o b ré s k u tk y . Jste střízliv í, k d y ž i d o v o le n ý c h v ěcí m írn ě u ž ív á te .« K d o žije v e h říc h u , je ja k o v e tm ě a v e s p á n k u n e b o v o p ilo sti, b ez sta ro s ti o to , co p řijd e. V ta k o v é m sta v u jso u p o h a n é , n e v ě říc í a n ek ající h říš ­ níci. K řesťan m u sí b ý t b o jo v n ík e m , a to n e b e z b ra n n ý m . 5, 8— 11 A le křesťan je p o s ta v e n d o b o je p r o ti p e k lu a je h o sp o jen -

266

c u m . N estačí, aby b o jo v n ík bděl. M usí m ít z b ro j. Z b ro j je o c h ra n n á a ú to č n á . S v a tý P avel m lu v í zd e jen o o c h ra n n é z b ro ­ ji: o p a n c íři v íry a lásk y a o p řilb ě naděje. V íra v Ježíše K rista, spojená s d o k o n a lo u a v ro u c í lásk o u , c h rá n í křesťan a ja k o n e ­ p r o n ik n u te ln ý p a n c íř p r o ti střelám p ek la. V íra a láska k J e ­ žíši K ristu se u d rž u je a ro z m n o ž u je u s ta v ič n o u m o d litb o u a častý m p řijím á n ím sv áto sti p o k á n í a o ltá řn í. T e n k r á t i dnes. K řesťan m á ž ít stále v p říto m n o s ti B oží: »Ježíš K ristu s, m ů j B ů h a Spasitel, je p říto m e n svojí m ilo stí v m é duši. V m é duši je je h o sv ato stá n ek . T u se m u ch ci stále k la n ě ti, tu m u ch ci stále d ě k o v a t, tu H o ch ci stále o d p ro š o v a t i p ro s it o m ilo st v y trv a lo s ti v d o b ré m .« P o d iv u h o d n á síla křesťanské naděje. B o jo v n ík Ježíše K rista m u sí m ít p řilb ic í k řesťan sk é naděje, jin ý m i slovy m u sí m ít n e p ře m o ž ite ln o u to u h u p o n eb i, to u h u p o v ěčn é m ž iv o tě v e sp o jen í s Ježíšem K ristem , s B o h em O tc e m a D u c h e m sv a tý m , to u h u p o sv até ro d in ě an d ě lů a v y v o le n ý c h B ožích v n eb esk ém d o m o v ě. T a to to u h a a n ad ěje jej b u d e c h rá ­ n it, ab y n e p řiln u l k v ěcem to h o to světa, b u d e h o c h rá n it, ab y se n en ec h al svést k b lu d ů m a k n ev ěře, k te ré la h o d í sm y slů m člo v ěk a, ale p řip ra v u jí o b la žen o st ž iv o ta v ěčn é h o . »V ždyť B ů h n e u rč il nás k h n ě v u , n ý b r ž k získ án í si spásy sk rze P án a n ašeh o Ježíše K rista, je n ž z em řel za nás, ab y c h o m , ať b d ím e, ať spím e (v tělesn ém živ o tě) žili sp o lu s n ím .« K e č tv rté m u p řik á z á n í: 5, i z — 1 3 .

Č ím více C írk e v v z rů stala, tím více b y lo tře b a , ab y v n í v lá d l p o řá d e k . P o řá d e k je je n o m ta m , k d e je p o slu šn o st k p ř e d ­ stav en ý m . V šich n i p ře d sta v e n í, i sv ětští, m ají svoji a u to r itu u B oha. T ím v íce t u t o a u to ritu m ají p ře d s ta v e n í v C írk v i Ježíše K rista. Jejich a u to rita ro v n á se a u to ritě Ježíše K rista sam ého. » Ja k o m n e poslal O te c , ta k já p o sílám vás.« Ja n 20, 21. »K do vás slyší, m n e slyší, k d o v á m i p o h rd á , m n o u p o h rd á , k d o v šak m n o u p o h rd á , p o h rd á tím , je n ž m ě poslal. L u k . 16, 10. A p o što l P avel p řip o m ín á S o lu ň sk ý m p o v in n o s t ú c ty a lásky k d u c h o v n ím p ře d s ta v e n ý m : k b isk u p ů m a k n ě ž ím . » Jsou v a ­ šim i p ře d s ta v e n ý m i v P án u . P ra c u jí m ezi v ám i, n a p o m ín a jí

267

vás. T a k vás v e d o u ja k o p a s tý ř ved e o v ečk y. V e d o u vás k v ěč­ n é spáse. Z aslu h u jí, ab y ste si jich v ysoce vážili, ab y ste je m ěli v lásce p ro jejich dílo, ab y ste žili s n im i v p o k o ji a s v o rn o s ti.« J a k m a jí b ý t n av zá jem m ezi sebou. 5, 14. S v atý P avel p ro sí, ab y křesťané so lu ň ští p o m á h a li b isk u p ů m a k n ě ž ím v jejich o b tíž n é a z o d p o v ě d n é p ráci. » N a p o m ín e jte n e p o k o jn é , to je st n e p o řá d n é , zahálčivé.« S ta k o v ý m i lid m i je velmi těžká práce. Ale apoštol otcovsky se stará i o ta k o v é lidi. L e c k te rý z n ic h se dá ro z u m n ý m slo v em p řiv é s t n a d o b ­ ro u cestu. K n ěží ov šem n a to nestačí. M usí sam i v ě říc í si t a ­ k o v é je d n o tliv c e v z ít n a staro st. » P o v z b u z u jte m a lo m y sln éT u jím e jte se slabých, sh o v ív av í b u ď te k e všem .« Jste m e zi se­ b o u , v id íte, c o k d o p o tře b u je . N e s tra ň te se m ezi sebou, b u ď te ja k o jed n a ro d in a , jejíž člen o v é si n a v z á je m ve v šech p o tře b á c h p o m áh ají. K d y ž m sta svádí. 5, 15. S o lu ň ští n esm í z a p o m e n o u t, že jso u k řesťany. K d y ž se jim stan e k řiv d a , n esm í s á h n o u t k e m stě, ja k to b ý v á u p o h a n ů , k te ří m s tu p o v a ž u jí za svoje p rá v o a sp rav ed ln o st. T a k ne! » N eo d p lác ejte z lý m za zlé! Č iň te je n o m d o b ré sobě n av zá jem i všem lid e m .« J e n o m je d en Z ák o n ! 5, 16. T o to n a p o m e n u tí sv á té h o P avla n e n í z b y te č n é an i d n es p o d e v a te n á c ti stech letech . P o h a n s tv í ožilo, m sta se začín á p o v a ­ ž o v a t za p rá v o a sp rav ed ln o st, sh o v ív av o st a o d p u š tě n í za sla­ b ost. A le z á k o n E vangelia je je n o m jed en : » M ilu jte n e p řá te le své, d o b ře č iň te tě m , k te ř í vás n e n á v id í a m o d le te se za ty , k te ří vás p ro n á sle d u jí a p o m lo u v a jí, ab y ste b y li d ě tm i svého Otce, jen ž je v nebesích . . .« Mat. 5, 44. 45. Z d o b r o ty k ře s­ ťanské v y p lý v á rad o st. T e n k r á t i dnes. D ě k o v n á m o d litb a je P á n u B o h u v elice m ilá. 5, 17— 18. M o d litb a je n ejm o cn ější p ro s tře d e k spásy. P r o to k řesťan S r m o d lí v ra d o sti i z á rm u tk u , v p o k o ji i p ro n á sle d o v á n í. J e h o

268

m o d litb a je p ro sb o u , ale h la v n ě d ík em . S v a tý Basil píše: »Sedaje k e sto lu , m o d li se, k d y ž pojíš, d ěk u j d árci. K d y ž se o b lé­ k á š, čiň d ík y , a ať ro ste v to b ě v d ě č n o st k B o h u , je n ž ti dal o d ěv p řim ě ře n ý p r o z im u i léto . K d y ž sk o n čil den , d ěk u j B o h u , že ti p o s k y tl d e n n íh o sv ětla a k d y ž v e č e r n a h v ě z d y p o h léd áš, p a d n i n a k o le n a p ře d B o h em a k lan ěj se to m u , je n ž v šeck y v ěci ta k m o u d ře sp o řá d a l.« T o jest v ů le Boží. D u c h sv a tý a duše křesťanská. 5> 19D u c h sv a tý d áv á S o lu ň sk ý m své d ary . O h e ň D u c h a sv a té h o h o ř í v jejich duších. T e n to o h e ň n esm í u h a s n o u t. U h a s n u tí o h n ě D u c h a sv atéh o p ů so b í tě ž k ý h říc h . M ezi d a ry D u c h a sva­ té h o p a tří d a r p ro ro c tv í. P o žeh n án í. 5, 20— 28. A zase sv a tý P av el ž e h n á sv ý m č te n á řů m a p ro s í za m o d ­ li tb u p r o sebe. P ro sí, ab y se list četl všem v ěříc ím .

269

SVATÝ PAVEL POUČUJE SOLUřTSKÉ O PŘÍCHOD U KRISTOVĚ K POSLEDNÍMU SOUDU. D R U H Y LIST. Bůh dobré odměňuje a zlé trestá — Modlím se za vás — Nebojte se, ještě nebudekonec světa — Nebude dříve, než nastane po celém světě odpad od Boha — Objeví se na světě člověk hříchu — Bude si počínat, jako by byl Bohem — Přece jsem vám to' říkal — Nyní po celý čas působí bezbožnost skrytě — Nyní ještě je peklo zdržováno — nesmí naplno útočit — až bude Evangelium hlásáno po celém světě — Pak přijde bez­ božník s mocí a falešnými zázraky — Běda těm, kteří nepojali lásky k pravdě — Vy jste mezi vyvolenými ke spáse — Stůjte pevně ve víře — Modlete se za rozšíření Evan­ gelia — Chraňte se nepořádných lidí — »Nechce-li kdo pracovati, ať nejí« — K těm, k teré káráte, nebuďte jako nepřátelé, ale jako b ratři — Pavlovo znamení na konci listu. IX. Sol. 1 —3-

Nadpis a díkůčinění, i, i — 12. 1,1. Pavel a Silvanus a Timotheus církvi Thessaloničké v Bo­ hu, Otci našem, a v Pánu Ježíši Kristu; 2 . Milost vám a pokoj od Boha, Otce našeho, a od Pána našeho Ježíše Krista. 3. Děkovati máme Bohu vždycky za vás, bratři, jak jest hod­ no, (za to), že víra vaše náramně vzrůstá a vzájemná láska jed­ noho každého z vás se rozohňuje. 4. Proto i my se honosíme vámi v církvích Božích pro vaší vytrvalost a víru ve všech pro­ následováních vašich a souženích. Snášíte je, 5. aby se ukázal spravedlivý soud Boží, abyste byli učiněni hodni království' Božího, pro něž také trpíte. 6. Neboť je spravedlivo u Boha, aby tem, kteří vás sužují, odplatil soužením, 7. vám však, kte­ ří jste souženi (aby odplatil) odpočinutím s námi (a to v den), kdy Pán Ježíš se zjeví s nebe s anděly moci své 8. v plameni ohnivém, aby potrestal ty, kteří neznají Boha a kteří neposlou­ chají evangelia Pána našeho Ježíše Krista, 9. Ti budou potrestáni záhubou věčnou (odloučeni) od tvá­ ře Páně a od slávy moci jeho, 10. v onen den (totiž), kdy přijde, aby byl oslaven ve svých svatých a podivným se ukázal ve všech věřících (i ve vás), neboť se uvěřilo našemu svědectví k vám. 270

ii. Proto také se modlíme vždycky za vás, aby Bůh náš učlnil vás hodny povoláni svého a mocně naplnil (ve vás) ve­ škerou zálibu (svou) v dobrém smýšlen! I (všeliký) skutek ví­ ry» 12. Aby tak jméno Pána našeho Ježíše Krista bylo oslaveno ve vás a vy v něm podle milosti Boha našeho a Pána JežíšeKrista. Sv„ Pavel poučuje o příchodu Kristově k soudu. 2, i. Prosíme však vás, bratři, v příčině příchodu Pána na­ šeho Ježíše Krista a našeho spojení s ním, 2. abyste nedali ho­ nem se pomást! na mysli nebo desíti ani duchem (prorockým) ani slovem ani listem od nás (prý) poslaným, jako by den Pá­ ně (již) nastával. 3. Nikdo vás nesveď nižádným způsobem, neboť (den Páněnenastane), leč prve přijde odpad a obj°eví se člověk hříchu, syn záhuby; 4. protivník, jenž se povyšovat bude proti všemu, co slově bohem aneb čemu se vzdává pocta božská; posadí se dokonce ve chrámě Božím a bude sl počíná ti, -jako by byl Bo­ hem 5. Nepamatujete se, že jsem vám to pravil jsa ještě u vás? 6. Také nyní víte, co (ho) zdržuje, aby se zjevil časem svým; 7» nebo skrytá bezbožnost (již) působí; jenom dokud ten, jenž zdržuje, neustoupí s cesty. 8. A tehdy se objeví onen bezbož­ ník, kteréhož Pán Ježíš zahubí dechem ú s t svých a zničí ja­ sem příchodu svého; 9. jeho přítom nost bude podle působnosti satanovy s veškerou mocí a s divy a zázraky lživými, 10. a s veškerým podvodem nepravosti pro ty , kteří h y n o u , a to p r o ­ to , že nepojali lásky ku pravdě, ab y byli spaseni 11. A n o p r o ­ t o pošle jim B ů h působnost klamu, ab y uvěřili lži, 12. b y o d ­ souzeni bv li v šich n i ti, kteří neuvěřili p ra v d ě , n ý b r ž zalíbili si v -nepravosti. 13. My však máme děkovat! Bohu vždycky za vás, bratři mi­ lovaní od Pána, (za to), že Bůh vás vyvolil od počátku ke spá­ se ■posvěcením ducha a věrou v pravdu; a proto také povo­ lal vás skrze evangelium naše, abyste dosáhli slávy Pána našeho Ježíše Krista. 15. Nuže bratři, stůjte pevně a zachovávejte po­ dané nauky, kterým jste se naučili ať skrze naši řeč, ať skrze náš list. 16. Sám pak Pán náš Ježíš Kristus a Bůh, Otec náš, který si nás zamiloval a v milosti nám dal útěchu věčnou i nadějí dobrou, potěš srdce vaše a utvrď (vás) v každém skutku i slově dobrém. 271

R ů z n á p o v z b u z e n í, n a p o m e n u tí a v a ro v á n í; záv ěrek . 3, i . K o n ečn ě, b r a tř i, m o d le te se za nás, ab y slo v o P án ě se ro z šiřo v a lo a oslavilo, ja k o i u vás, 2. a b y c h o m b y li o sv o b o zen i o d lidí n e p ra v ý c h a zlý ch , n eb o ť n e n í u v šech v íry . 3. V ě rn ý p a k fest B ů h , jen ž vás u tv r d í a o c h rá n í o d zléh o . 4. D ů v ě řu je m e v šak v P á n u o vás, že to , co v á m p řik a z u je m e , ta k é k o n á te a k o n a ti b u d e te , j . P á n p a k říd iž srdce vaše k lásce B oží a k trp ě liv o s ti (Ježíše) K rista. 6. P řik a z u je m e v šak v ám , b r a tř i, v e jm é n u P án a n ašeh o Je ­ žíše K rista, ab y ste se stra n ili k a ž d é h o b r a tr a , k te r ý se ch o v á n e p o řá d n ě a n e p o d le n au če n í, k te ré o b d rž e li o d nás. 7. Sam i zajisté v íte , k te ra k m á te nás n ásled o v a ti, n eb o ť jsm e n eb y li n e p o řá d n í m ezi v ám i, 8. an i jsm e nejed li ch leb a o d n i­ k o h o d a rm o , n ý b r ž v p rá c i a n ám aze, v e d n e i v n o c i p racu jíce, a b y c h o m n eo b tíž ili n ik o h o z vás, 9. n e že b y c h o m n em ěli (k to m u ) m o ci, n ý b rž a b y c h o m se v á m d ali za p řík la d , b y ste nás n ásledovali. 10. V žd y ť i k d y ž jsm e b y li u vás, p řik a z o v a li jsm e v á m to to : » N ech ce-li k d o p ra c o v a ti, ať nejí.« 11. Slyším e to tiž , že n ě k te ří žijí m ezi v á m i n e p o řá d n ě , n ic nedělajíce, n ý b r ž v šetečn ě si p o ­ čínajíce. 12. T a k o v ý m p řik a z u je m e a n a p o m ín á m e v P á n u Je ­ žíši K ristu , ab y p o k o jn ě p racu jíce, jedli ch léb svůj. 13. V y p a k , b ra tř i, n e u stá v e jte d o b ře č in iti. 14. Jestli v šak n ě k d o n e p o slo u ch á slova n ašeh o (d an éh o ) tím to listem , to h o p o z n a m e n á v e jte a n e o b c u jte s n ím , ab y b y l z a h a n b e n , 15. av šak n e m ě jte h o ja k o n e p říte le , n ý b r ž k á re jte h o ja k o b ra tra . 16. S ám p a k P á n p o k o je dej v á m p o k o j v ž d y c k y v k ažd é p říč in ě n a k a ž d é m m ístě. P á n (b u d iž) se v šem i v ám i. 17. Po-? z d ra v e n í, r u k o u m o jí, P av lo v o u . T o ť z n a m e n á v k a ž d é m listě (m ém ), ta k píši. 18. M ilo st P á n a n ašeh o Ježíše K ris ta se všem i vám i. [A m en .] *

P rv n í list sv átéh o P av la v y k o n a l svůj ú k o l d o b ře. 1, 1— 7. Ještě za sv éh o p o b y tu v K o r in tu psal s v a tý P av el d r u h ý list S o lu ň sk ý m . Ú č in e k p rv n íh o listu b y l v e lm i b la h o d á rn ý . So-

272

lu ň š tí se snažili p o le p šit se, ja k jim sv a tý P av el n azn ačil. V z rů s ­ ta la v íra. Láska se ro z o h ň o v a la . T rp ě liv o s t svolávala n a sebe B oží p o ž e h n á n í. A p o što l m o h l S o lu ň sk é stále a tím v íce u v á ­ d ě t za p řík la d v y trv a lo s ti v e v íře p ř i v šech p ro n á s le d o v á n íc h a souženích. N e tr p í n a d a rm o . Ježíš K ristu s, v N ě h o ž u v ěřili, je P á n e m a S oudcem . N a k o n c i sv ěta v n eb esk ém o h n i a jasu p řijd e so u d it celý svět. D o sta n e se jim o d m ě n y za lásk u a v ě r ­ n o st. N e p řá te lé C írk v e n e m a jí ž á d n ý c h v y h líd e k , i , 8— 9. N e p řá te lů m d o sta n e se sp rav ed liv éh o tre s tu . B u d o u z a v rž e ­ n i všeci, k te ří n e c h tě jí z n á ti B oha, a v šichni, k te ř í n ep o slo u ch a jí E vangelia. B u d o u z a v rž e n i a n e s p a tří n ik d y n e sm írn ě m ilo u T v á ř P áně, n e s p a tří n ik d y je h o slávy. S v a tý J a n Z la to ú s tý ke slo v ů m P a v lo v ý m p řid á v á : »B ůh b y n e h ro z il v ě č n ý m tre s te m , k d y b y ti to , křesťane, n e b y lo k p ro sp ě c h u . K d y b y se B o žíh o tr e s tu b v li báli S od o m ští, n eb y li b y b ý v ali o h n ě m strá v e n i. K d y ž te d y vidíš v e lik o u n á d h e ru , v z p o m e ň si n a k rá lo v s tv í B oží v n eb i a v šeck u sláv u sv ěta b u d eš za n ic p o k lá d a t. U v idíš-li n ě c o h ro z n é h o , v z p o m e ň n a p e k lo a b u d eš se v y sm ív a ti k ažd é h rů z e časné n a zem i, k d y ž tě z a c h v á tí zlá ž á d o stiv o st, p a m a tu j n a peklo. Jestliže b áze ň p ře d lid sk ý m i z á k o n y nás o d ­ v ra c í ode zlého, čím v íce ta k m u sí č in it v z p o m ín k a n a v ě č n o u a n e v y h n u te ln o u p o k u tu .« V y b u d e te oslaveni v Ježíši K ris tu a O n b u d e oslaven v e vás. 1, 10— 12. P o sled n í d en sv ěta b u d e d n em , k d y b u d e Ježíš K ristu s osla­ v e n v e sv ý ch sv atý ch . S v atí b u d o u H o v eleb iti za v šeck y d iv y , k te ré v n ic h sk rz e m ilo st v ír y zp ů so b il. V šeck a n e sm írn á k r á ­ sa a v ěčn á b la žen o st s v a tý c h duší b u d e o v o c e m záslu h Ježíše K rista, sv atí b u d o u ja k o p a p rs k y n ek o n e č n é slávy k o le m N ě h o . T o p r o to , že u v ě řili E v an g eliu a p řid a li k m ilo sti v ír y svoji o c h o tu . N e z b ý v á n e ž v y tr v a t. A za t o se P av el m o d lí. V p o u č e n í o k o n c i světa p o tře b o v a l p r v n í list S o lu ň sk ý m d o p lň k u . 2, 1— 2. N e n í d ivu, že v p říč in ě k o n c e sv ěta b y li k řesťan é v te h d ejší

273

d o b ě ta k ro zech v ělí. N e s m írn ý p ř e v r a t n á b o ž e n sk ý , k te r ý se dál p ře c h o d e m z p o h a n s tv í k e k řesťan stv í, n a p lň o v a l duše v ě ­ říc íc h ja k o u si to u h o u a p řá n ím , ab y K ristu s u ž přišel. S v atý P av el ve sv ý ch k á z á n íc h o p o sled n ích v ěcech člo v ěk a a o p o ­ sled n ím so u d u velice m o c n ě zap ů so b il a ještě v íc e o n u to u h u ro z n ítil. P rv n í list P a v lů v n e u tlu m il o če k á v á n í b líz k é h o p ř í­ c h o d u K risto v a. A p o što l n e ře k l: » N y n í ještě Ježíš K ristu s n e ­ p řijd e , n y n í ještě n e b u d e k o n e c sv ě ta .« D o k o n c e u ž il p ř íto m n é ­ h o času a p r v n í o so b y m n o ž n é h o čísla: »M y, k te ř í žijem e, k te ř í zů stáv á m e, n e p ře d s tih n e m e tě c h , k te ř í z e s n u li. . . z em řelí v K ris tu v s ta n o u n e j p r v e . . . p o to m m y b u d e m e sp o lu s n im i u c h v á c e n i K ris tu v s t ř í c . . .« N e ře k l a n en ap sal: » N ep íši v á m to p r o to , že b y c h se m ěl já s v á m i d o č k a t! k o n c e sv ěta, ale p íli t o v z h le d e m k b u d o u c ím lid em , k te ř í b u d o u Čisti m é listy a n a n ě ž p řip a d n e d o b a p o sled n í a jim b u d e ja k o já b y c h b y l m ezi n im i, k te rý to p íši.« T o jim n enapsal. N e n í n ic d iv n é h o , že So­ lu ň š tí o b race li sm ysl slo v n a sebe. N ašli se ta k é lidé, k te ř í ch těli té to n e jis to ty a p o c h y b n o s tí z n e u ž ít k le n o sti a n ečin n o stí. A p o što l P av el se t o p ro s tře d n ic tv ím p o slů d o v ěd ěl. N em ešk al a n o v ý m listem d o p ln il o b sah p r v n íh o listu tý k a jíc í se p říc h o d u K rista P á n a k so u d u . Z a p o m n ě li, ja k jim to v y k lá d al. 2 , 3 — 5. »P ro sím vás, b r a tř i, v p říč in ě p ř íc h o d u P á n a n ašeh o Ježíše K rista, a n ašeh o sp o jen í s n ím , ab y ste n ed ali h o n e m se p o m á stí n a m ysli n e b o děsiti an i d u c h e m p r o r o c k ý m a n i slo v em an i listem o d nás p r ý p o slan ý m , ja k o b y d e n P án ě n a s tá v a l.« A p o ­ što l jim p řip o m ín á : « N e p a m a tu je te se, že jsem v á m t o p ra v il jsa ještě u vás?« N a p ř e d ro z šíře n í v íry , p o to m o d p a d o d v ír y a p a k k o n ec. J a k o B o žsk ý Spasitel n e o p o m n ě l k e sv ý m k á z á n ím p řip o jit ta k é p o u č e n í o k o n c i světa, ta k n e o p o m n ě l to u č in itl an i ap o ­ što l Pavel. A k d y b y b y l o p o m n ě l, b y li b y se h o p o slu ch ači na to tázali. K ristu s P á n m im o jiné z n á m k y b lížícíh o se k o n ce světa u v e d l ta k é n ejd ů ležitější z n á m k u , že n a p ře d b u d e E v a n ­ g elium h lásán o a u v e d e n o v e z n á m o st p o celém o k rs k u z e m ­ ském . D o k u d to n eb u d e, n eb u d e an i k o n e c světa. A v to m

274

sm yslu k ázal ta k é sv a tý P av el: » N a p ře d se v íra k řesťan sk á r o z ­ šíří m ezí všem i n á ro d y . E v an g e liu m b u d e v šu d e z n á m o a k a ž ­ d ý člo v ěk a k a ž d ý n á ro d b u d e m ít m o ž n o st u v ě řit. A ž to b u d e, te h d y p řijd e k o n ec. P a k se u k á ž e z n á m k a b e z p ro s tře d n ě p ře d k o n c e m : »D en P án ě n en asta n e, leč p rv e p řijd e o d p a d o d v íro a o b je v í se člo v ěk h říc h u , sy n z á h u b y ; p r o tiv n ík , je n ž se b u d e p o v y š o v a t p r o ti v šem u , co slově b o h e m aneb čem u se v z d á v á p o c ta b o žsk á; p o sad í se d o k o n c e v e c h rá m ě B o žím a b u d e si p o č ín a tí, ja k o b y b y l B o h e m .« P oslední n ejv ětší zk o u šk a z v íry , n ad ěje a lásky.

!

P ře d k o n c e m sv ěta b u d e jakási v elik á z k o u šk a z p e v n o s tí a stálo sti ve víře. P e k lo d o sta n e n a t u ch v íli v e lik o u m o c n a ze­ m í. B ude sv ád ět, b u d e p ro n á sle d o v a t, lživé d iv y a falešné zá­ z ra k y k o n a t, p o u ž ije v šeh o p o d v o d u svá n e p ra v o sti, ab y sv ed ­ lo k o d p a d u o d .Je ž íše K rista a J e h o C írk v e . T i, k te ř í n e b u d o u p e v n ě z a k o tv e n i v e v íře, z a h y n o u , p r o to ž e n ep o ja li lásky k p ra v d ě , ab y b y li spaseni. N y n ě jším i p ro n á sle d o v á n ím i se n e n e c h te m ý lit! S oučasné d o b y m ě ly sp o lečn é s p o sled n ím i d o b a m i lid stv a to , že začínalo p ro n á sle d o v á n í C írk v e , že p o h a n s k á n e v ě ra a p o h a n sk é i žid o v sk é b lu d y v z n ik a ly , šířily se a s trh o v a ly k o d ­ p a d u o d C írk v e . A le t y t o b o je m ezí p ek lem a C írk v í b u d o u t r v a t p o v šeck y časy. C írk e v to v šeck o b u d e p ře m á h a t. S ataif se svojí p e k e ln o u m o c í b u d e m ít m o ž n o st je n o m částečn ě z a ­ sa h o v a t d o dějin C írk v e a lid stv a. V ž d y c k y b u d e sražen a p ř e ­ m o ž e n , je h o p o d v o d y a lží n e b u d o u m o c í se n a p ln o r o z v in o u t. A ž k e k o n c i světa. T e h d y a u ž n ap o sled ro z v in e svoji m o c ja k o z a v rž e n ý arc h a n d ě l se vší o k ázalo stí, p o k te ré to u ž il, k d y ž c h tě l b ý t kdysi ja k o B ůh. C h tě l se te h d y p o s ta v it n a m ís to B oží. A le b y l sražen v e své o p o v ážliv é a n esm írn é p ý še d o p ro p a s ti p e k e l­ né. N a k o n c i sv ěta d o p u s tí B ů h , ab y se te n to p r o tiv n ík B oží u k á z a l ve své p o šetilé a o h y z d n é p ý še; b u d e se p o v y š o v a t p r o ti v šem u , co slově b o h e m . I p o c tu p o h a n ů k falešn ém u b o h u , vše­ c k o v ezm e p ro sebe. Z m o c n í se i c h rá m ů k řesťan sk ý ch , v y lo u p í sv a to s tá n k y a d á si ta m p r o k a z o v a t b o ž sk o u p o c tu o d tě c h , k te ré svedl. ; 275

K te rý z d rž u je m o c satan o v u . r 2> 7* ; A rc h a n d ě l M ichael, k te r ý p o celé v ě k y c h rá n il C írk e v B oží, u s to u p í a p o n e c h á m u k r á tk ý čas m o c n a d sv ětem . C írk e v b ez o c h ra n y a rc h a n d ěla M ichaela b u d e ja k o z tra c e n á a v y d a n á na pospas. Jak B ožský Spasitel p ře d p o v ě d ě l: »A te h d y b u d e so u ­ žen í veliké, ja k é h o d o su d o d p o č á tk u sv ěta n eb y lo , an iž k d y b u d e. A k d y b y n e b y ly u k rá c e n y d n y ty , n e z ů sta l b y je d in ý člo v ěk ; ale p r o v y v o le n é b u d o u d n i t y u k rá c e n y .« M at. 24, 22. P ro č se C írk e v d e n n ě m o d lí? ; »S vatý M ichaeli, arch an d ěle, o p a tru j nás v b o ji, p r o ti ú k la ­ d ů m ď á b lo v ý m b u d iž n á m o c h ra n o u . P řik ážiš je m u B ů h a ty , k n íž e v o jsk a n eb esk éh o , u v rz satanáše a jin é d u c h y zlé B o ž­ s k o u m o c í d o p ro p a s ti p e k e ln é .« C o d al a d áv á ap o što l v ěřícím ! 2, 15. J a k se1 riá to m t o p o z a d í p říc h o d u P án ě o d rá ž í ta n e sm írn á m ilo st, k te ré se d o stalo S o lu ň sk ý m ! O d v ě č n o sti B ů h n a n ě m yslil a v y v o lit k e spáse. P oslal jim ap o što la, ab y je p o sv ě til na d u c h u a a b y 'jim p řin esl v íru v P ra v d u B oží. M ají p řip ra v e n u slávu v ž iv o tě v ěčném . »A b y ste d o sáh li ra d o s ti a slávy u J e ­ žíše K rista, s tů jte p ev n ě a z a c h o v á v e jte p o d a n é n a u k y , k te rý m jste se n au čili ať sk rze naši řéč, ať sk rze náš list.« O b o jí je Z je ­ v e n ím B ožím , o b o jí je n e z b y tn ě tře b a v ě ř it a za c h o v á v a t. .;

r

_í- Ať sk rz e řeč, ať sk rze list!

I S v atý P ávél v e v ý še ’ u v e d e n ý c h slo v ech k la d e vedle sebe P ísm o sv até a Ú s tn í p o d á n í. P ísm o sv até o b sah u je Z jev en í B oží psáné. Ú s tn í p o d á n í o b sah u je p ra v d y B oží, k te ré ap o što lé k á ­ zali, ale n en ap sali a k te ré C írk e v za p ra v d y B o h em zjev en é p r o ­ hlásila. H ř íc h y jsou n ak ažliv é. ■ 3> 6 * š p a tn á sp o lečn o st k a z í d o b ré m ra v y . P o v ě z m n ě, s k ý m se

27.6

stý k áš, a já ti p o v ím , ja k ý jsi. — S v a tý P av el p o tv r z u je p ra v d i­ v o s t tě c h to p ra v id e l: » P řik azu ji v šak v ám , b ra tři, v e jm én u P á n a našeho Ježíše K rista, ab y ste se stra n ili k a ž d é h o b ra tra , k te r ý se ch o v á n e p o řá d n ě a n e p o d le n au čen í, k te ré o b d rž e li o d nás.« A p o što l m á zk u šen o st. P ísm o sv até m á p řík la d y . O d K ain a zk azil se sv ět ta k , že m u sila p ř ijít n a sv ět p o to p a . Jed en šp a tn ý a n e p o řá d n ý křesťan m ů ž e z k a z it m n o h é . J e d in ý p r o ­ stře d e k p r o ti to m u je v a ro v a t se je h o sp o lečn o sti. A p o što l to p řik a z u je s v e lik ý m d ů raze m . A je h o ro z k a z p la tí ta k é n ám . L en o st je v e lm i n eb ez p ečn á je d n o tliv c i i sp o lečn o sti. 3, i o — i i .

Z ásad o u (apoštolovou b y lo : » N ech ce-li k d o p ra c o v a ti, ať nejí.« Z a h á lk y a le n o sti jest se co b á ti, p o n ě v a d ž p řiv á d í seb o u v šeck y o s ta tn í h říc h y . O d tu d v z n ik á n e p o řá d n o s t v k a ž d é m o h le d u . L e n o c h je st n a z k á z u sobě a n a o b tíž všem . »Slyším e, že n ě k te ří žijí m ezi v á m i n ic nedělajíce, n ý b r ž v šetečn ě si p o ­ čínajíce. T a k o v ý m p řik a z u je m e á n a p o m ín á m e v P á n u Je ž ili K ristu , ab y p o k o jn ě p racu jíce, jed li ch léb svůj.« > N a p lň u jte ž iv o t svůj d o b rý m i sk u tk y . 3, 14— 15* »V y p a k , b ra tř i, n e u s tá v e jte d o b ře č in iti.« S v a tý P av el n e ­ chce tím p říliš m n o h o p o k řesťanech. J a k h v ě z d y n a p lň u jí o b ­ lo h u , ja k o k v ítí n a p lň u je z a h ra d y a lo u k y , ja k o k lasy n a p lň u jí p o le, ta k d o b ré s k u tk y m u sí v y p lň o v a t d e n za d n e m ž iv o t k řes­ ťana. I to je d o b rý sk u te k , k d y ž n e p o řá d n é h o se sice stra n í, ab y b y l z a h a n b e n , ale n e p o v a ž u jí h o ja k o n e p říte le , n ý b r ž k á ra jí h o ja k o b ra tra . ' C d sv ět n e m ů ž e d á ti an i v zíti. 3, 1 6 — 18. . . -v

•. •

1 '

-

v -•)

K d y ž n e n í zevnějšího' p o k o je , tím vzácnější je p o k o j v n itřn í. A to h o p ře je sv a tý P av el v p ln é m íře všém S o lu ň sk ý m , v k a ž ­ d é p říčin ě a n a k a ž d é m m ístě. A b y n ik d o n e m o h l p o d v r h n o u t list a v y d á v a t jej za P av lů v , ja k se u ž stalo, p řid á v á sv ů j p o d ř pis a p o sled n í p o z d ra v v la stn í r u k o u : » T á k píši. M ilo st Pán# n ašeh o Ježíše K rista se všem i vám i. A m en .« ’ ’ 1

PAV EL PŮ SO BÍ P Ú L D R U H É H O R O K U V K O R IN T É N Á V R A T D O JE R U S A L E M A A A N T I O C H I E . U vyhnance z Ř ím a — P avel v ě n u je se pouze k ázán í — O dvrací se od 21dů k po­ h a n ů m — Mnozí K orinťané d áv ají se p o k řtíti — Povzbuzen ve vidění od K rista P án a — Žaloba u nového p rokonsula — 21dé odehnáni — S A kvilou a P riscilou do Efesu, — z E fesu sám do Cesaree, do Jerusalem a, do A ntiochie. Sk. 18, 1—22.

Pavel v K orintě. 18, i — 17. 18, 1. P o to m op u stiv A th én y přišel d o K orintu; 2. tam na­ lezl jed n oh o žida, jm énem A k v ilu , rod em z P o n tu , k terý ne­ d ávn o přišel z Itálie i s m an želk ou svojí Priscillou, p ro to že Klaudius rozkázal, aby všick n i židé op u stili ftím . I šel k n im 3. a p on ěvad ž b yl stejného řem esla, zůstával u n ich a pracoval; (byliť p od le řem esla stanaři). 4. Prom louval však v sob otu , vkládaje jm éno Pána Ježíše, a přesvědčoval židy ř p oh any. 5. A le k d y ž Silas a T im oth eu s přišli z M acedonie, Pavel v ě­ n oval se kázání zcela, osvědčuje židům , že K ristem (V y k u p ite­ lem ) jest Ježíš. 6. K d yž pak on i od p orovali a se rouhali, vytřásl roucha svá a řekl k nim : »K rev vaše budiž na (vaši) hlavu; já čist jsa půjdu o d této ch víle k p oh an ů m .« 7. A odebrav se o d tu d vešel d o d om u jed n oh o m u že, jm é­ nem T ita Justa, proselyty, jeh ož dům přiléhal k synagoze. 8. A le Krispus, představený synagogy, uvěřil v Pána s celým 'domem svým ; též m n o zí Korinťané poslouchajíce věřili a dá­ vali se p ok řtíti. 9. 1 řekl Pán v n o ci u vid ěn í P avlovi: » N eb o j se, n ýb rž m lu v a nem lč, 10. neboť já jsem s tebou, a n ik d o nesáhne na tebe, aby ti ublížil; mámť m n o h o lidu v to m to m ěstě.« 1 1 . 1 p o b y l tam rok a šest m ěsíců, u če u n ich slovu B ožím u. i i . K d yž však prokonsulem v A cháji b y l G allio, židé p o ­ 278

vstali je d n o m y sln ě p r o ti P av lo v i, p řiv e d li h o p ře d so u d n o u sto lici 13. a p ra v ili: » T e n to n a v á d í lid, a b y c tili B o h a p r o ti zá­ k o n u .« 14. A le k d y ž P av el c h tě l o z v a ti se (p r o ti to m u ), G allio ř e k l ž id ů m : »(M uži) židé, k d y b y b ěželo o n ějak é b e z p rá v í n e b o '0 b íd n ý zlo čin , slušně b y c h vás vyslyšel; 15. jso u -li to v šak h á d k y o slově, o jm én ech a o z á k o n ě v ašem , v iz te sam i; já n e ­ c h c i b ý ti so u d cem o tě c h v ě c e c h .« 1 6 .1 o d e h n a l je o d so u d n é stolice. 17. A t u v šich n i u ch o p ili S o sth en a, p ře d s ta v e n é h o sy n ag o g y , a bili h o p ř e d so u d n o u s to ­ licí, ale G allio n ic n a t o ned b al. 17. P avel v šak p o b y v ta m ještě m n o h o d n í ro z lo u č il se s b r a tr y a p lav il se d o Syrie, a s n ím Priscilla i A k v ila ; v C e n c h re íc h o h o lil si h la v u , n eboť m ěl slib. 19. I p řišli d o E fesu a n ech al je ta m ; sám v šak vešel d o sy­ n ag o g y a p ro m lo u v a l se žid y . 20. K d y ž p a k h o p ro sili, ab y déle p o b y l, nesvolil, 21. n ý b r ž ro z lo u č iv se p ra v il: » N a v r á tím se k v á m zase, b u d e -li to v ů le B oží,« a o d e b ra l se z Efesu. 22. A p řiše d d o C esaree, odešel (d o Jeru salem a) a p o z d ra v iv (ta m ) c írk e v , šel d o A n tio c h ie .

N e m u d rc i, ale c h y trá c i, k te ří hled ali n o v in k y a p ra v d ě se v y h ý b ali. A p o što l n em ěl stá n í v A th é n á c h , k d e v lá d la p o šetilá m o u d ­ ro s t lidí, k te ř í se sháněli jen p o n o v in k á c h , ale n eh led ali u p ř í­ m n ě p ra v d y . Z A th é n odnesl si sv a tý P av el p o h r d á n í k m o u d ­ ro sti to h o to světa, k te rá se u k áza la n ejm o cn ějším n á s tro je m p ý c h y a n ejv ětší p ře k á ž k o u p řije tí P ra v d y B oží. T ím v íce ce­ n il a tím v íc e m ilo v al »slovo k říž e .« Z d e nasadil svůj p lu h . K o r in t n e b y l m ě stem filosofů, ale m ě stem o b c h o d n ík ů a ř e ­ m eslníků. P o lo h a m ě sta n a ú žin ě m ezi m o ře m E g ejsk ý m a J ó n ­ sk ý m u m o ž ň o v a la m u m íti d v a p řís ta v y : n a záp a d ě L ech eo n a na v ý c h o d ě K en ch reje. T a k b y l K o r in t p řís tu p e n o d záp a d u i o d v ý c h o d u . R o k u 146 p ře d K riste m P án em , b y l K o r in t ve válce ro z b o ře n . S to le t ležel v ssu tin ách . Ju liu s C aesar poslal 279

ta m italsk é o sad n ík y , p ro p u š tě n é o tr o k y , a tito m ě sto p o zv ed li z tro s e k . V n ěk o lik a le te c h n astal p říliv cizin ců , zv láště R e k o ­ vé, Židé a S yrové, tušíce zd e d o b rý o b c h o d , se sem sbíhali. V e sm ěsi n á m o řn ík ů , k u p c ů , o b c h o d n ík ů a ře m e sln ík ů n astalo v eliké p o ru še n í m ra v ů , n eb o ť V ý c h o d p řin esl sem své n e m ra v ­ n o sti a Z á p a d sv o u u k r u tn o s t. K o r in t b y l tv r d o u p ů d o u p r o p ů so b e n í sv a té h o P avla, ale p ře c e n e ta k tv r d o u ja k o b y ly A th é n y . O d v rá c e n í o d h říc h ů n e č isto ty , n e p o c tiv o s t1, p o žív ačn o sti je tě žk é, ale n ejtěžší je o d v r a t o d p ý c h y . O s ta tn í h říc h y jeví se h r u b ý m i a o šk liv ý m i, n em ají se d o čeh o u k r ý t. P ý c h a se zah alu je d o u čen o sti, zd v o řilo sti, je m n o sti v c h o v á n í a v y ­ stu p o v á n í, libuje si sam a v sobě a n ech ce se d á t p ře sv ě d č it, že je nejošklivější a B o h u n ejo d p o rn ě jší ze všech h říc h ů . P rv n í člen o v é K ato lick é akce K o rin tsk é. P rv n í ú tu le k P av lo v i v K o rin tě p o sk y tla ž id o v sk á ro d in a A k v ila a je h o m a n želk a Priscilla. O b a m an želé p řišli d o K o rin ta z Ř ím a, o d k u d b y li v y p u z e n i s m n o h ý m i jin ý m i žid o v sk ý ­ m i ro d in a m i e d ik te m císaře K laudia. A k v ila v y rá b ě l stan y . T o se sv atém u P av lo v i v ý b o rn ě h o d ilo . N e c h tě l b ý t n ik o m u n a o b tíž , n e c h tě l se n e c h a t ž iv it, ale c h tě l se ž iv it p ra c í sv ý ch r u ­ k o u . S tal se p o m o c n ík e m A k v ilo v ý m ve v ý ro b ě sta n ů , A k v ila se stal p o m o c n ík e m P a v lo v ý m v šířen í E vangelia. T a k é P ris­ cilla b y la v y n ik a jíc í že n o u a m ěla v elik ý p o d íl n a ú sp ěch u díla P avlova. Z A th é n p řišel ap o što l d o K o r in tu skleslý n a m ysli. V e s tře ­ d isku k u ltu r y řeck é b y lo E v an g e liu m o d m ítn u to . J a k p o c h o d í v K o rin tě v o h ro m n é sm ěsici n ev zd ě lan o sti, h ru b o s ti a o tu p ě ­ losti, ja k p o c h o d í v b rlo z íc h i p alácíc h k o rin ts k ý c h , k d e vše­ ck o v ře lo a k y p ě lo v ášn ěm i a n eřestm i? V íra je ze slyšení. P řes tý d e n p ra c o v a l P av el v dílně, v s o b o tu o d v á ž il se do synagogy. V k á z á n í k ž id ů m a p ro s e ly tů m m lu v il o Ježíši K ris­ tu . M lu v il celou silou D u c h a sv atéh o . S lovo je h o p řesv ěd čo ­ valo. I p o h a n é m ěli p říle ž ito st slyšet ap o što la a b y li zau jati. N ik d y neslyšeli žád n é h o ře č n ík a m lu v iti s ta k o v ý m n ad šen ím a o h n ěm . D o p o su d n e z n á m é sv ětlo p ro sv ěco v alo d o jejich duší. Slova P av lo v a b y la ja k o jisk ry , k te ré n eu h ášely , ale zap ad aly

280

h lu b o k o d o duší a ta m se ro z h o řív a ly , o sv ěco v aly v íro u a za­ h řív a ly n ad ějí a láskou. T o co se zd álo n e m o ž n ý m , stáv alo se sk u tk e m . P ro stá slova P av lo v a v K o rin tě m ěla n e p o ro v n a te l­ n ě m o h u tn ě jš í ú č in e k n e ž filo so fick y p ro m y šle n á řeč v A th é ­ n ách . Y listě K o rin ts k ý m t o ap o što l v ý slo v n ě p o tv rz u je : » . . . P řišed k v ám , b r a tř i, p řišel jsem , zv ěstu je v á m sv ěd ectv í B oží n ik o li se v zn ešen o stí slova n e b o m o u d ro s ti, n eb o ť jsem u soudil, že n e v ím m ezi v á m i n ic jin éh o , n ežli Ježíše K rista, a t o u k řiž o v a n é h o . A n o , já jsem b y l u vás v slab o sti a b á z n i i ve s tra c h u m n o h é m , a ře č m á i h lásán í m é n ed ěly se p ře m lo u v a cím i slovy m o u d ro s ti lidské, n ý b r ž d o k a z o v á n ím D u c h a a m o ­ ci, aby v íra vaše n ezak lád ala se n a m o u d ro s ti lidské, n ý b r ž n a m o ci B oží.« I. K o r. z, i — 5. M o h u tn ý d o p ro v o d slova B ožího. S lova ap o što lo v a p ro v á z e ly z áz rak y . » Z n am en í ap o što la děla se m ezi v á m i s v e šk e ro u v y trv a lo s tí z á z ra k y a d iv y a č in y m o c ­ n ý m i.« S v atý P avel p řip o m ín á to v d ru h é m listě K o rin ts k ý m . 12, 12. Z p rá v y i d a ry z M acedonie. Č in n o s t a p o što lo v a v z ro stla , k d y ž přišli Silas a T im o th e u s z M acedonie. J e d n a k p řin esli h o jn é p řísp ě v k y o d o b c í m a ce­ d o n sk ý ch , ta k ž e P av el u ž n eb y l n u c e n z a m ě stn á v a ti se ře ­ m eslem , ta k é p o s k y tli o so b n í p o m o c . Ď áb el z d v ih l h lav u . P o k u d P avel k ázal v synagoze je n o m v so b o tu , židé se n e ­ z n e p o k o jo v ali. Ja k m ile p o p říc h o d u p o m o c n ík ů začal k á za ti a ro z m lo u v a ti s jejich s o u ro d á k y d en n ě, stalo se h o rliv é p o č ín á n í P a v lo v o b o h a tý m ž id ů m n e p o h o d ln ý m , n eb o ť b y li sv ěd k y , ja k i z jejich řa d m n o z í u v ěřili, že Ježíš K ristu s je V y ­ k u p ite le m světa. V elik á záslu h a v ěříc ích židů. M usím e o b d iv o v a t p ů so b en í D u c h a sv átéh o , že se č e tn í židé p řece dali z ísk a t p r o d u c h o v n í k rá lo v s tv í Ježíše K rista a že se dov ed li o d ře k n o u t falešn ý ch sn ů o M esiáši, k te r ý p o d m a n í sv ět

281

z b ran í, ab y sloužil n á ro d u žid o v sk ém u . V elik á v ětšin a žid ů o v se m se z a tv rd ila ve svém falešném o ček á v án í jin é h o M esiáše, n ež b y l Ježíš K ristus. N o v ý zlo čin n e v ě říc íc h židů. N e v ě říc í židé začali ú to č it n a P avla s ta ro u žid o v sk o u z b ra ­ n í: p o sm ěch em , ro u h á n ím , n a d á v k a m i a v ý h rů ž k a m i. P av el v ě ­ děl ze zk u šen o sti, že ja k m ile v z p la n e v žid ech k o rin ts k ý c h o h e ň n e n áv isti k E v an g eliu Ježíše K rista, n ed á se u tišit. T i, k te ­ ř í ze ž id ů m ěli d o b ro u v ů li u v ě řit, b y li u ž n a stra n ě P avlově. T i k te ří d o b ré v ů le nem ěli, n ezaslu h o v ali jin ý c h slov, n ež jim ře k l ap o što l n a ro z lo u č e n o u se sy n ag o g o u : » K rev vaše b u d iž n a vaši h la v u ; já čist jsa p ů jd u o d té to ch v íle k p o h a n ů m .« Ji­ n ý m i slovy: » N a vás, n a vaši z a tv rz e lo u p ý c h u p ad á z o d p o v ě d ­ n o s t, že jste o d m ítli spásu v á m p o d á v a n o u .« P rv n í c h rá m k řesťan sk ý a p r v n í věřící. A p o što l u b y to v a l se p o ro z trž c e se sy n ag o g o u v p ro s tra n n é m d ó m ě p ro s e ly ty T ita Ju sta (S p rav ed liv éh o .) T e n to d ů m b ý v a ­ lého p o h a n a stal se c h rá m e m k řesťan ů k o rin ts k ý c h . D ů m A k v ilů v b y l p r o sh ro m á ž d ě n í k řesťan ů n ezp ů so b ilý . B yla to je­ n o m sta n a řsk á dílna. M n o ž stv í k o z íc h k o ž í v y d á v a lo v elik ý zápach. K d e ž to d ů m z á m o ž n é h o Ju sta b y l p r o s to r n ý a k r o ­ m ě to h o b y l v tě sn ém sousedství synagogy. T a m m o h l P avel p řijím a ti t y své k ra ja n y , k te ří se o d tr h li o d v á šn iv ý c h a za­ slepený ch p ře d á k ů . M ezi jin ý m i b y l to zv láště p ře d s ta v e n ý sy­ n ag o g y K rispus, k te r ý b y l p o k ř tě n v ý jim ečn ě sam ý m P a v ­ lem s celou svojí ro d in o u . M ezi p rv n ím i v y n ik a jíc ím i a z n á ­ m ý m i b y ly ta k é ro d in a Š tefánova, ro d in a F o r tu n á to v a a A ch aik o v a. S v atý P avel je n a z ý v á n a k o n c i p r v n íh o sv éh o listu k e K o rin ts k ý m ^ p rv o tin a m i A cháje.« K řesťanem se stal ta k é v y ­ soce p o s ta v e n ý ú ře d n ík n a d m ě stsk ý m i d ů c h o d y jm é n e m E rastu s. A p o što l n a n ě h o p o u k a z u je v listě Ř ím a n ů m , (16, 23.) M álo u č e n ý c h , b o h a tý c h , u ro z e n ý c h a m o c n ý c h . V ětšin a k o rin ts k ý c h k řesťan ů n áležela k e tř íd á m n íz k o p o ­ sta v e n ý m . P av el p o z n a m e n á v á t o a p řip o m ín á v p r v n ím listě K o rin ts k ý m : » H lerfte jen n a své p o v o la n é , b r a tř i, že n e m n o h o 1282

m o u d r ý c h p o d le těla, n e m n o h o m o c n ý c h , n e m n o h o u ro z e ­ n ý c h jest m ezi v á m i; ale co p o šetilé je st p o d le so u d u světa, to v y v o lil si B ůh, aby z ah a n b il m o u d ré , a co slabé jest p o d le so u d u světa, to v y v o lil si B ůh, ab y z a h a n b il silné; a co n e u ro z e n é jest, v e světě a o p o v rž e n é a čeh o n en í, to v y v o lil B ůh, ab y zk azil to , c o jest; a t o k to m u k o n c i, ab y ž á d n ý člo v ěk n e m o h l se •chlubiti p ře d B o h e m .« I K o r. x, 2 6— 29. Z eny. V elik o u h o rliv o stí v y n ik a ly k o rin ts k é n o v o k ře sť a n k y . P o ­ c h á z e ly z rů z n ý c h n á ro d ů : b y ly t o R e k y n ě, Ita lk y , S y rk y , m a t­ k y , v d o v y , p a n n y . Je d n a z n ic h jm é n e m C h lo e m ěla v e lk ý o b c h o d n í d ů m , její slu ž e b n ic tv o o b sta rá v a lo o b c h o d y m ezi E fesem a K o rin te m . S v atý P av el zm iň u je se o n í v p r v n ím listě K o rin ts k ý m . H o rliv o s t jejich byla; ta k v elik á, že jim m u sil p o z ­ d ě ji ap o što l za k á z a t, ab y n e m lu v ily ja k o k a z a te lk y p ř i s h ro ­ m á ž d ě n íc h křesťanů . I. K o r. 14, 34. D u c h sv a tý p ro m ě ň u je . J a k o h ro m n o u m o c m ělo E v an g eliu m h lásan é ú s ty P av lo ­ v ý m i n a v šeck y t y t o tř íd y a d r u h y lidí. P o d iv u h o d n á b y la p r o m ě n a žida n a křesťana, ale ještě p o d iv u h o d n ě jší b y la p r o ­ m ě n a p o h a n a z a b ře d lé h o v n e jh o ršíc h h říšíc h n a d ítk o Boží. A p o što l v y p o č ítá v á K o rin ts k ý m ty to h říc h y v p r v n ím listě : » N e m y lte se, ani sm ilníci, ani m o d lá ři, ani cizo lo žn íci, ani •z m ě k č ilí. . . , ani zloději, an i lak o m ci, an i o p ilci, an i u trh a č i, a n i lu p iči n e o b d rž í k rá lo v s tv í n e b e sk é h o .« P řip o m ín á jim ty t o h říc h y , ab y je p o k o řil, ab y si v z p o m n ěli, č ím k d y si by li, jak á zá h u b a jim k d y si h ro z ila a z á ro v e ň je v a ru je , a b y d o tě c h to p o h a n s k ý c h n e ře stí z n o v a n eu p ad ali. S m rte ln á ú zk o st. Ž id o v ští p ro tiv n íc i P av lo v i ovšem n eb y li n e čin n i, ale p ř ip r a ­ v o v a li P av lo v i n esčetn é ú k la d y , činili m u o b tíž e n a k a ž d é m k r o k u , snažili se p o m lu v a m i p o p u d it ú ř a d y p r o ti P av lo v i. A p o š­ t o l u n astáv al p o d o b n ý b o j, ja k ý p ro d ě la l u ž n a m n o h a m ístech . N e n í d iv u , že p o ta k s tra šn ý c h ú to c íc h , jak é u ž P av el p ro žil, p o c iť o v a l n y n í v K o rin tě tíse ň a ú z k o st, k te rá se n e v z ta h o v a la

283

jen n a je h o osobu, ale n a celé je h o dílo. Sám se p řiz n á v á v p rv n ím liste: »A no, já jsem b y l u vás v slabosti a b ázn i i ve stra c h u m n o h é m . . .« I. K o r. 2, 3. P o d o c h ra n o u Boží. V e ch v ílích o b a v a ú z k o sti tázal se P av el D u c h a sv á té h o v m o d litb ě , zd a-li n e m á rad ěji p ře d e jiti b o u ři p ro n á sle d o v á n í a od ejiti z K o rin tu , ja k o to u čin il d o p o su d ta k řk a všude. D o sta lo se m u o d p o v ěd i. U k á z a l se m u P á n a p o v z b u d il h o : » N eb o j se, n ý b rž m lu v a n em lč, n eb o ť já jsem s te b o u , a n ik d o n esáh ­ n e n a tebe, ab y ti u b lížil; m ám ť m n o h o lid u v to m to m ě stě .« R o k a šest m ěsíců zd rž e l se sv a tý P avel v K o rin tě . Š lech etn ý p o h an . K e k o n c i p o b y tu P av lo v a v K o rin tě p řece zad u n ě la b o u ře . N a ja ře ro k u 52. u p rá z d n ilo se m ísto m ísto d rž íc íh o v A chaji. T o to m ísto h led ěl R ím o b sad iti ro z v á ž n o u o so b n o stí. Svěřil je je d n o m u z n ejv zd ělan ějších m u ž ů své d o b y , b r a tr u s la v n é h o sto ick éh o filosofa S en ek y - M a rk u A n n a e o v i N a v a to v i, zv a n é ­ m u ta k é p o d le a d o p tiv n íh o o tc e Ju n iu s G allio . Seneka n á m píše o šlech e tn o sti svéh o b r a tr a : » N iž á d n ý s m rte ln ík n e m ů ž e b ý t k sv ém u p říte li ta k laskav, ja k o je st k e k a ž d é m u G allio .« S p rav ed liv ý a en erg ick ý soudce. Ž idé p o čítali, že n o v ý m ísto d rž íc í b u d e p řís tu p e n jejich sn a­ h á m o o d s tra n ě n í P avla. A le ro d in a S enekova, z n íž G a llio p o ch áz el, m ěla v sobě ta k řk a d ěd ičn ý o d p o r k ž id o v sk é m u fan atism u . Ž idé k o rin tš í je d n o u P av la p ře p a d li a p řiv le k li h o k so u d n í síni m ísto d rž íc íh o a s v e lik ý m k ř ik e m žalovali: « T e n ­ to n av ád í lid, a b y c til B oha p r o ti z á k o n u « . G allio ih n e d p r o ­ h léd l jejich z lo b u a o d m ítl jejich žalo b u . S tráže v y h n a ly ž id y z e so u d n í síně, p ři čem ž m n o h o ra n p o stih lo p ře d s ta v e n é h o sy­ nagogy S osthena. D u c h sv a tý stálý m v ů d cem . V ž ád n é m m ěstě n e z d rž e l se d o su d P avel ta k d lo u h o ja k o v K o rin tě . V íce n ež o sm n á c t m ěsíců půstobil p o ž e h n a n ě v

284

h říš n é m m ěstě, v n ě m ž m ěl P án to lik v y v o le n ý ch . A b y l to o p ě t D u c h sv atý , k te r ý P av la v y b íd l, ab y n av štív il Jeru salem a o s ta tn í b ý v alá p ů so b iště. A k v ila a Priscilla, Silas a T im o ­ th e u s p ro v á z e li P av la n a cestě. Slib p řiz p ů s o b e n ý v íře křesťanské. A b y i sám sebe p ř in u til k n á v r a tu d o Jeru salem a a ab y m ěl n e o d o la te ln ý d ů v o d p ře d K o rin ts k ý m i, a ab y k o n e č n ě p ro je v il tím to z p ů so b em v d ě č n o st za o c h ra n u B oží, u čin il P av el p o žid o v sk ém ú to k u slib P á n u B o h u . Slib b y l p o d o b n ý ja k k o n á ­ vala ž id o v ští n azireo v é. Slib záležel v to m , že slibující se n a u rč ito u d o b u o d řík a l a z d rž o v a l: v ín a, h ro z n ů , h ro z in e k , i v in ­ n é h o octa. Z d rž e n liv o s t o d tě c h to v ěcí b y la v e lik o u o b ětí, k d y ž p o v ážím e, že v ín o a šťavnaté o v o ce v h o r k ý c h jižn ích ze m íc h je p ro s tře d k e m p r o ti žízn i ta k ř k a je d in ý m p ř i z n á ­ m é m n e d o s ta tk u p itn é v o d y . T e n to p ů s t b y l m n o h e m těžším n e ž je náš p ů s t o d m asa. P r o to b y l ta k é v elm i záslu ž n ý m a B o h u m ilý m . U ap o što la P av la m ěl zv láště v elik o u cen u , k d y ž ke všem sv ý m ú tr a p á m ještě d o b ro v o ln ě u k lá d a l ta k v elik é o d řík á n í n a d o b u asi je d n o h o m ěsíce. V K o n c h re íc h v p řísta v ě K o rin ts k é m dal si P av el o s tříh a t h la v u n a z n a m e n í, že d o b a slibu skončila. P o d le p ře d p isu s ta ro z á k o n n íh o m ěl te n , k d o v y k o n a l slib, d o n ésti č á stk u v lasů d o Jeru salem a a ta m je m ě l ja k o o d z n a k v y k o n a n é h o slibu v c h rá m ě o b ě to v a ti. P o d le sta ­ rý c h p ře d p isů z a h rn u l P av el d o slibu i n á v ště v u Jeru salem a. O te c m u sí v id ě t d ítk y . C ítím e z v y p ra v o v á n í sv atéh o L ukáše, že sv a té h o P av la p o ­ h á n ě la k n á v ra tu d o Jeru salem a v elik á sta ro s t o k řesťan y v m a te řsk é m m ěstě i v o s ta tn íc h m ěstech , k d e C írk e v u ž b y la založena. J a k se jim daří? N e z k a z ili židé, co o n s ta k o v o u n á ­ m a h o u zasadil? O b stáli k řesťané v ú to c íc h žid o v stv a, n e n a ­ k azili se p o h a n sk ý m p ro s tře d ím , v n ě m ž žili? P r o to v zal na sebe P av el v elik ý záv a zek slibu: d o s ta v it se d o Jeru salem a a n e d a t se n ik ý m a n ič ím z d rž e t. N e d a l se z d rž e t an i v E fesu n a p o b ře ž í m aloasijském , ačk o liv ta m b y l p řija t s v elik o u p o z o rn o s tí a láskou. Z ů sta l ta m jen n ě k o lik dní, n ež se lo ď p řip ra v ila k o d jezd u . N a p ro s b y Efessk ý c h p ra v il jim , p o u k a z u je n a svůj slib: » N a v rá tím se k v ám

285

zase, b u d e-li to v ů le B oží.« Z E fesu p lu l sv a tý P av el d o C esaree. Z C esaree za v íta l d o Jeru salem a. Silu zan ech al v Je ru sa ­ lem ě. K řesťan sk ý m z p ů so b em d o k o n č il svůj slib a v y d a l se n a cestu d o A n tio c h ie Syrské. D u c h o v n í o b n o v a. V A n tio c h ii b y l p ř ija t s n e sm írn o u rad o stí. T ř i lé ta b y l o d ­ tu d v zd álen . O b ec k řesťan sk á v A n tio c h ii b y la v n e jv ě tším ro z k v ě tu . T ím v íce b y li v šich n i v ěřící p o v z b u z e n i, k d y ž slyše­ li o v ítě z stv í E vangelia v M aced o n ii i v Ř eck u . A p o što lo v a d ru žin a . A p o što l P avel n e b y l sám . M ěl s sebou T im o th e a , E rasta , Ka~ ja, A ris ta rc h a a b e z p o c h y b y ta k é T ita . S n im i si u rč il v y d a t se d o E fesu a n a v š tív it p ř i to m k řesťan y galatské. P ro šli L y k ao n y í, zastavili se v D e rb e , v L y stře, v Ik o n iu , v A n tio c h ii Pisidské a v jin ý c h m ěstech m aloasijských. O d tu d zam ířili své k ro k y d o Efesu.

286

P R V N Í L IS T S V A T É H O P A V L A K O R IN T S K Ý M . (N a p sá n r. 57. v Efesu.) Pozdravuje a děkuje Bohu — Odsuzuje roztržky — Všichni věrozvěstové zasluhují stejné úcty — V arujte se pýchy — Vylučte krvesmilníka — N eobracejte se na soud k po­ hanům — Proti smilstvu a nestydatostem — Stav manželský — Stav panický — O věcech obětovaných modlám — O zdržování se věci dovolených — Nezdrženlivost — Praktické pokyny o věcech obětovaných modlám — O vnější slušnosti při bohoslužbách — Zlořád p ři slavení večeře Páně — O mimořádných darech Ducha svátého — O poměru daru jazyků k daru proroctví — Praktické pokyny o používání mimořádných darů — O vzkří­ šeni z m rtvých — Závěrek. I. Kor. 1 ,-16.

I. část. N a d p is a d ík ů čin ěn í. i, i . P avel, a p o š to l Ježíše K rista, p o v o la n ý v ů lí B oží, a b r a t r S osthenes 2. c írk v i B oží, k te r á jest v K o rin tě , p o sv ě c e n ý m v K ris tu Ježíši, p o v o la n ý m v ěříc ím a všem , k te ř í v z ý v a jí P án a našeho, Ježíše K rista p o v šem m ístě jejich i n ašem : 3. M ilo st v á m a p o k o j o d B oha, O tc e našeh o , a o d P án a Ježíše K rista. 4. D ě k u ji B o h u sv ém u v ž d y c k y za vás, za m ilo st B oží, dál­ n o u v á m v K ris tu Ježíši: j . v e v šem jste v n ě m z b o h a tli, ve v šelikém slově i v e v šelik ém p o z n á n í, 6. a tím jest i sv ěd ectv í o K ris tu u tv rz e n o m ezi v á m i; 7. a ta k n ejste p o z a d u v žád n é m ilo sti a o č ek á v áte (jen) zjev en í P á n a n ašeh o Ježíše K rista. 8. O n vás u tv r d í až d o k o n ce, ab y ste b y li b ez ú h o n y v d en (p říc h o d u ) P án a n ašeh o Ježíše K rista. 9. V ě rn ý jest B ů h , k te rý vás p o v o la l ke společen stv í S yna svého, Ježíše K rista, P án a n a ­ šeho. Sv. P av el o d su zu je r o z tr ž k y : a) p o u k a z e m n a p o m ě r k řesťan ů k e K ristu . 10. Z ap řísa h ám vás, b r a tř i, sk rze jm é n o P á n a n ašeh o Ježíše K rista, ab y ste v šich n i m lu v ili jed n o m y sln ě, a ab y n e b y lo m ezi

287

v ám i r o z tr ž e k , n ý b r ž ab y ste b y li d o k o n a lí v je d n o ste jn é m sm ýšlení a v je d n o ste jn é m m ín ěn í, u . B y lo m i to tiž oznámeno* o vás, b r a tř i m o ji, o d p říslu šn ík ů C h lo in ý c h , že jso u m e zi v á ­ m i rů zn ic e. 12. M ín ím p a k to , že k a ž d ý z vás řík á : » Já jsem P a v lů v ,« — »Já jsem A p o llů v ,« — » Já jsem P e trů v .« J á v šak jsem K ris tů v . 13. Jest K ristu s ro zd ělen ? B yl P av el u k řiž o v á n za vás? A n eb b y li jste p o k ř tě n i v e jm é n o P av lo v o ? 14. D ě k u ji B o h u , že jsem n e k ř til n ik o h o z vás leč K risp a a K aia, 15. ab y n ik d o n eřek l, že jste b y li p o k řtě n i v e jm é n o m é. 16. P o k řtil jsem v šak ta k é r o d in u Š te fa n o v u ; v íce n e v ím , p o křtil-K jsem n ě k o h o jin éh o . 17. V žd y ť K ristu s n ep o slal m ě k ř títi, n ý b rž k á z a ti evan g eliu m , (a to ) n ik o li m o u d ro s tí slo v n í, a b y se n e z m a řil k říž K ristů v . Sv. P avel o d su zu je r o z tr ž k y : b) p o u k a z e m n a p o m ě r m ezi m o u d ro s tí evan g elijn í a sv ětsk o u . 18. S lo v o o k říž i je st to tiž p o šetilo stí p r o ty , k te ř í h y n o u , p r o ty však , k te ří se za c h ra ň u jí, to jest p r o nás, je st m o c í B o ­ ží. 19. N e b o ť p sán o jest: » Z k az ím m o u d ro s t m u d r c ů a z a v rh n u o p a trn o s t o p a trn ý c h .« 20. K de jest m u d rc , k d e z á k o n ík , k d e v zd ělan ec to h o to v ě­ k u? N e u čin il-liž B ů h p o šetilo stí m o u d ro s t to h o světa? 21. N e ­ boť p o n ě v a d ž v e (zjevené) m o u d ro s ti B oží sv ět n e p o z n a l B oha to u (svou) m o u d ro s tí, zalíbilo se B o h u » p o šetilo stí« v hlásání spasiti ty , k te ří v ěří. 22. V žd y ť ja k o židé v y ž a d u jí z á z ra k y , ta k p o h a n é h ledají m o u d ro s ti, 23. m y v šak hlásám e K rista u k řiž o v a n é h o , p o h o r ­ šení žid ů m , p o h a n ů m p o šetilo st, 24. ale tě m , k te ří jsou p o v o lá ­ n i, ž id ů m i p o h a n ů m , K rista, B oží to m o c , a B oží m o u d ro s t; 25. neboť »pošetilá« věc B oží jest m o u d ře jší n ež lidé, a »slabá« v ěc B oží jest m o cn ější n a d lidi. 26. H le ď te je n n a své p o v o la n é, b r a tř i, že n e m n o h o m o u d ­ r ý c h p o d le těla, n e m n o h o m o c n ý c h , n e m n o h o u ro z e n ý c h (jest m ezi v á m i); 27. ale co p o šetilé jest p o d le (so u d u ) sv ěta, to v y ­ v o lil si B ůh, ab y z ah a n b il m o u d ré , a co slabé je st p o d le (so u d u ) světa, to v y v o lil si B ů h , ab y zah a n b il silné; 28. a co n e u ro z e n é jest v e světě a o p o v rž e n é a čeh o n en í, to v y v o lil B ů h , ab y z k a ­ zil to , co jest; (a to k to m u k o n c i), 29. ab y ž á d n ý člo v ěk n e­ m o h l se c h lu b iti p ře d B ohem .

288

30. Z n ě h o v šak v y jste v K ris tu Ježíši, k te r ý stal se n á m m ilo stí B oží m o u d ro s tí a sp ra v e d ln o stí a p o sv ěcen ím i v y k o u ­ p e n ím , 31. ab y (se u sk u te č n ilo ), c o jest p sán o : » K d o se ch lu b í, P á n e m se c h lu b .« 2. 1. T a k é já, p řišed k v ám , b ra tři, p řišel jsem zv ěstu je v á m sv ěd ectv í b o ží n ik o li se v zn ešen o stí slova n e b o m o u d ro s ti, 2. n eb o ť jsem u so u d il, že n e v ím m ezi v ám i n ic jin éh o , n ežli Je­ žíše K rista, a to u k řiž o v a n é h o . 3. A n o , já jsem b y l u vás v sla­ b o sti a b á z n i i v e s tra c h u m n o h é m , 4. a řeč m á i h lásán í m é (n ed ěly se) p ře m lo u v a c ím i slo v y m o u d ro s ti (lidské), n ý b r ž d o ­ k a z o v á n ím D u c h a a m o ci, 5: ab y v íra vaše n ezak lád ala se na m o u d ro s ti lidské, n ý b r ž n a m o ci B oží. 6. M o u d ro st p a k m lu v ím e m ezi d o k o n a lý m i, ale n ik o li m o u d ro s t světa to h o to , an i k n íž a t to h o to sv ěta, k te ří h y n o u , 7. n ý b rž m o u d ro s t B oží ta je m n o u , k te rá b y la sk ry ta , k te ro u B ů h o d v ěčn o sti p ře d u rč il k naší slávě, 8. k te ré ž á d n ý z k n íž a t to h o to světa n e p o z n a l; n eb o ť k d y b y ji b y li p o zn ali, P á n a slávy n eb y li b y (n ik d y ) u k řiž o v a li. 9. A le (ta k je to m u ) ja k jest p sán o : »Č eho o k o n ev id ělo , an i u c h o neslyšelo, an i n a srdce lidské n e v sto u p ilo , (jest to ), co B ů h p řip ra v il tě m , k te ř í h o m ilu jí.« 10. N á m v šak zjev il to B ů h D u c h e m sv ý m ; D u c h to tiž z p y tu je v šeck o , i h lu b o k o s ti b o žsk é. 11. N e b o ť kdoi z lidí v í, co jest v č lo v ěk u , leč d u c h člo ­ v ě k a , k te rý jest v něm ? T a k an i to h o , co v B o h u jest, n e p o ­ zn al n ik d o leč D u c h Boží. 12. M y v šak jsm e n ep řijali d u ch a to h o to sv ěta, n ý b rž D u c h a , k te rý jest z B oha, a b y c h o m věděli, c o n á m b y lo d a ro v á n o o d B oha. 13. O to m ta k é m lu v ím e , (ale) n ik o li slo v y n a u č e n ý m i m o u d ro s tí lid sk o u , n ý b r ž (slovy) n a u č e n ý m i D u c h e m (sv atý m ), spojujíce d u c h o v n í (fo rm u ) s d u c h o v n ím (o b sah em ). 14. A le člo v ěk d u šev n í n e p řijím á tě c h věcí, k te ré jso u D u c h a B o žíh o — v žd y ť m u to jest p o šetilo stí, — a n o (o n ) n em ů že jim p o ro z u m ě ti, p o n ě v a d ž (ty věci) m ají se p o s u z o v a ti d u ­ c h o v n ě . 15. Č lo v ě k d u c h o v n í v šak p o su zu je (a oceň u je) vše­ c k o , ale sám n e b ý v á p o so u z e n (a oceněn) o d n ik o h o . 16. N e ­ b oť » k d o p o z n a l m y sl P án ě, a b y h o p o u č il? « M y v šak m ám e m ysl K risto v u . 3, 1. A já, b ra tři, n e m o h l jsem k v á m m lu v iti ja k o k d u ­ c h o v n ím , n ý b rž ja k o k tě lesn ý m , jako n ed o sp ělý m v K ristu . 2. M lék em jsem vás nap ájel, n ik o li p o k rm e m (tu h ý m ); n eboť d o su d n em o h li jste (h o snésti). A v šak an i n y n í ještě n e m ů ž e te ,

289

neb o ť d o su d jste tělesní. 3. P o n ě v a d ž to tiž je st m ezi v á m i ře v ­ n iv o s t a svár, n ejste-liž tělesní a n ejed n áte -liž p o d le člo v ěk a (tělesného)? 4. N e b o ť k d y ž jed en řík á » Já jsem P a v lů v ,« d ru h ý »Já A p o llů v ,« n ejste lidé (tělesní)? c) Sv. P avel o d su zu je r o z tr ž k y p o u k a z e m n a jejich n esm y sln o st. 5. C o te d y jest A p o llo ? C o Pavel? S lužebníci, sk rz e n e ž jste u v ěřili. K ažd ý ta k , ja k m u dal P á n : 6. J á jsem sázel, A p o llo za­ léval, ale B ů h d a l v z rů s t. 7. P r o to n e n í n ěčím a n i te n , k d o sází, a n i te n , k d o zalévá, jsou je d n o , — ale k a ž d ý o b d rž í o d p la tu v la stn í p o d le své p ráce . — 9. N eb o ť jsm e s p o lu p ra c o v n íc i B oži; (v y p a k ) jste B oží ro lí, B oží stav b o u . 10. P o d le m ilo sti B oží m n ě d an é ja k o m o u d r ý sta v ite l p o lo ­ žil jsem zá k la d ; jin ý n a n ě m stav í. K ažd ý v šak h leď , k te ra k sta ­ v í n a n ěm . 11. N e b o ť n ik d o n e m ů ž e p o lo ž ití zá k la d jin ý m im o te n , k te rý jest p o lo ž e n , a tím jest Ježíš K ristu s. 12. S tav í-li v šak n a te n zá k la d z la to , s tříb ro , d ra h é k am en í, d řív í, seno, slá­ m u , — 13. d ílo je d n o h o k až d é h o p řijd e n a je v o ; o n e n d en za­ jisté to o b jev í; neboť se zjeví v o h n i, a o h e ň v y z k o u ší, ja k é jest dílo je d n o h o k ažd é h o . 14. Z ů sta n e-li n ěčí dílo, k te ré n a n ě m v y stav ěl, o b d rž í o d ­ m ě n u ; 15. sh o ří-li n ěčí dílo , u tr p í šk o d u , sám v šak b u d e spa­ sen, ale ta k ja k o o h n ě m . 16. N e v íte , že jste c h rá m e m B ožím , a že D u c h B oží p ře b ý v á ve vás? 17. K azí-li n ě k d o c h rá m Boží, to h o zk az í B ů h ; neb o ť c h rá m B oží jest sv atý , a tím jste v y . D ů sle d k y z p řed ešléh o učení, a) N e d á v e jte p ře d n o s t je d n o m u v ě ro z v ě stu p ř e d d ru h ý m . 18. N ik d o n ek lam ej sám sebe. D o m n ív á -li se n ě k d o , že jest m o u d rý m e zi v á m i, n a to m to světě b u d iž p o šetilcem , ab y b y l m o u d rý . 19. M o u d ro s t to tiž světa to h o to jest p o šetilo stí u B o­ h a, neboť jest n a p sá n o : » Jen ž lap á m o u d ré v c h y tro s ti jejich.* 20. A o p ě t: H o sp o d in z n á m y šle n k y m o u d rý c h , že jsou m a r­ né.-» 21. P r o to n ik d o se n e c h lu b lid m i, n eb o ť v šeck o jest vaše, 22. ať P avel, n e b o A p o llo n e b o P e tr, n e b o sv ět, n e b o ž iv o t n eb o s m rt, ať v ěci p ř íto m n é n e b o b u d o u c í, v šeck o jest vaše. 23. V y p a k jste K risto v i, a K ristu s (jest) Boží. 290

b) N e o d s u z u jte v ě ro z v ě stů svých. 4, i . T a k suď k a ž d ý o nás, ja k o o slu žeb n ících K ris to v ý c h a sp rá v c íc h ta je m stv í B ožích, z. T u v šak se v y žad u je p ř i sp rá v ­ cích , ab y k a ž d ý b y l sh led án v ě rn ý m . 3. M n ě p a k p ra m á lo záleží n a to m , ab y c h b y l so u zen o d vás n e b o o d so u d u lid sk éh o , avšak a n i sám se n eso u d ím ; 4. neb o ť n ič e h o nejsem si v ě d o m , ale tím n ejsem o sp ra v e d ln ě n ; te n v šak , je n ž m ě soudí, jest P án . 5. P r o to n esu ď te (o n ičem ) p ře d časem , d o k u d n e p řijd e P án , je n ž n ejen o sv ítí v ěci s k ry té v te m n o s ti, n ý b r ž i n a je v o u v ed e ra d y srd cí; a te h d y d o stan e se ch v á ly k a ž d é m u o d Boha. 6. T o to jsem , b ra tř í, o b rá til (p o d o b e n stv ím ) n a sebe a n a A p o lla p r o vás, ab y ste se n a nás n au čili to m u to (p ra v id lu ): » N ic n a d to , c o jest p s á n o ,« b y ste se n en a d ý m a li pro jiného jeden proti d r u ­ h ém u . c) V a ru jte se p ý c h y . 4, 7— 21. 7. N eb o ť k d o tě v y zn am en áv á? A co m áš, abys to h o n eb y l dostal? Jestli v šak jsi (tak é) d o stal, p ro č se ch lu b íš, ja k o bys n e ­ b y l dostal? 8. J iž jste nasy cen i, již jste z b o h a tli, b ez nás jste d o ­ šli k ra lo v á n í. A k éž jste došli k ra lo v á n í, a b y c h o m i m y k ra lo v a li s v á m i 9. N eb o ť m yslím , že B ů h nás a p o što ly p ře d sta v il ja k o p o sled n í, ja k o k s m rti u rč e n é ; v žd y ť jsm e se stali p o d ív a n o u sv ětu , ja k a n d ělů m , ta k lidem . 10. M y jsm e p o šetilci p r o K rista, v y ro z u m n í v K ris tu ; m y slabí, v y v šak silní; v y slavní, ale m y b eze ctn í. 11. A ž d o té ch v íle trp ím e h la d a žízeň i n a h o tu a b ý v á m e p o líč k o v á n i a bez o b y d lí stáléh o ; 12. a lo p o tím e se p racu jíce ru k a m a sv ý m a; jso u ­ ce tu p e n i žeh n á m e, jso u ce p ro n á sle d o v á n i snáším e to , 13. jso u ­ ce p o m lo u v á n i m o d lím e se; ja k o sm etí to h o sv ěta jsm e se stali, p o v rh e le m u všech až d o su d . 14. N ep íši to , a b y c h vás zah a n b il, n ý b r ž n a p o m ín á m ja k o m ilo v an é d ítk y své. 15. N e b o ť byť jste m ěli v y c h o v a te lů v K řist u n a tisíce, p ře c e n e m n o h o m á te o tc ů . N e b o ť v K ris tu Ježíši (jen) já jsem vás z p lo d il sk rze ev angelium . 16. P ro sím vás te d y , b u ď te n ásled o v n ík y m ý m i (jak o ž i já jsem K risto v ý m ). 17. P r o to v á m p o sílám T im o th e a , je n ž jest m ů j syn m ilo v a n ý a v ě rn ý v P á n u ; te n p řip o m e n e v á m cesty m é, (k te ré jsou) v K ris tu Ježíši, ja k u č ím v šu d e v k a ž d é c írk v i. 18. N ě k te ří v šak se n ad u li, ja k o b y c h k v á m n em ěl p řijíti.

291

19- A le p řijd u k v á m b rz y , b u d e-li P án c h títi, a p o z n á m n ik o li ře č tě c h , k te ř í se n ad u li, n ý b r ž m o c (jejich). 20. N eb o ť k rá lo v ­ stv í B oží n esp o čív á v e slovech, n ý b r ž v m o ci. 21. C o chcete? S m e tlo u -li m á m p řijíti k v ám , či-li s lásk o u a v d u c h u m írn o sti? O v y lo u č e n í k rv e sm iln ík a a v a ro v á n í se š p a tn ý c h sp o lečn o stí. 5. i — 135, 1. V ů b e c je st slyšeti o sm ilstv í m ezi v ám i, a to o sm ilstv í ta k o v é m , ja k é h o n e n í an i m ezi p o h a n y , ab y to tiž n ě k d o m ěl m a n ž e lk u svého o tc e. 2. A v y jste (p ři to m ) n a d u tí, a n ezarm o u tili jste se spíše, ab y b y l v y lo u č e n z p ro s tře d í v ašeho te n , je n ž te n s k u te k spáchal? 3. J á to tiž jsa v zd álen tě lem , p říto m e n v šak d u ch em , u so u d il jsem již, ja k o b y c h b y l p říto m e n , ab y te n , je n ž ta k učin il, 4. b y l v e jm é n u P á n a n ašeh o Ježíše K rista v e vašem sh ro m ážd ě n í a u p říto m n o s ti m é h o d u c h a s m o c í Ježíše, P á n a našeh o , 5. v y ­ d á n sa ta n u v z á h u b u těla, b y d u c h je h o b y l spasen v d en P án a našeho, Ježíše K rista. 6. N e n í d o b rá vaše c h lo u b a. N e v íte , že m á lo k v asu n ak v así všecko těsto ? 7. V yčisťte k v as sta rý , ab y ste b y li tě ste m n o ­ v ý m , je lik o ž jste p ře sn í; v žd y ť i náš b e rá n e k v e lik o n o č n í jest o b ě to v á n , (to tiž ) K ristu s. 8. P r o to slavm e h o d y n ik o li s k v a ­ sem s ta rý m , a n i s k v asem š p a tn o sti a n ešlec h etn o sti, n ý b rž s p řesnicem i u p řím n o s ti a p ra v d y . 9. N a p sa l jsem v á m v (to m ) listě, ab y ste n eo b co v a li se sm il­ n ík y , 10. a to n ik o li v ů b ec se sm iln ík y to h o to sv ěta, n e b o s la­ k o m c i a lu p iči, n e b o s m o d lá ři — sice b y ste m u sili s to h o to světa v y jiti, — 11. n ý b r ž napsal jsem v á m , ab y ste n eo b co v ali, jestli b y n š k d o , je n ž se n a z ý v á b ra tre m , b y l sm iln ík em , n eb o la k o m cem , n e b o m o d lo slu žeb n ík em , n eb o u trh a č e m , n eb o o p il­ c e m , n e b o lu p ičem ; s ta k o v ý m i an i n ejezte. 12. N e b o ť co jest m i n a to m , a b y c h so u d il ty , k te ří jsou vn ě? N e so u d íte -liž v y tě c h , k te ří jso u u v n itř? 13. T y , k te ří jsou v n ě, B ů h b u d e soud iti. V y o b c u jte to h o n ešlec h etn ík a ze sv éh o p ro s tře d í. * Ú v o d listu : o d su zu je r o z trž k y . O ž iv o tě v ě říc íc h v K o rin tě p o d á v a jí n á m ja sn ý o b ra z d v a listy sv á té h o P av la K o rin ts k ý m . P o z n á m e z n ic h stin n é s trá n ­ 292

k y ž iv o ta n ě k te rý c h křesťanů. S v atý P av el ja k o d o b r ý v y c h o ­ v a te l n em lčí k jejich c h y b ám , ale se vším d ů ra z e m n a n ě p o u k a ­ zu je a je v y tý k á . S lovy p ln ý m i D u c h a sv atéh o , ale ta k é p ln ý m i o tc o v sk é lásk y žád á n á p ra v u . N e sp o k o jil se je d n ím listem a v šeo b ecn ý m n a p o m e n u tím . Psal K o rin ť a n ů m častěji. Z e v šech listů d v a obsáhlejší b y ly z ařa zen y do k n ih N o v é h o Z á k o n a . O s ta tn í listy k e K o rin ts k ý m se n á m n ezach o v aly . O listě, k te ­ r ý to m u to listu p řed ch á zel, píše sám P avel: » N ap sal jsem v á m v to m listě, ab y ste n eo b co v a li se sm iln ík y . . . I. K o r. 5, 9.

Z rc a d lo p r o nás. T o , o čem sv a tý P av el m lu v í v listech, tý k á se n e je n o m K o ­ rin ts k ý c h , ale tý k á se v šech k řesťan ů ve v šech d o b ách . P r o to D u c h sv a tý c h těl, ab y listy sv a té h o P av la b y ly z a řa z e n y d o s b írk y k n ih P ísm a sv atéh o .

K d o k o m u ? 1, 1— 3. S v atý P avel se n a p o č á tk u listu p ře d sta v u je ja k o ap o što l Je ­ žíše K rista, p o v o la n ý v ů lí B oží. A k d o jsou K o rin tš tí? Jso u C írk v í B oží, jso u p o sv ěcen i v K ris tu Ježíši, jsou B o h em p o v o ­ la n ý m i v ěřícím i, p a tř í m ezi m n o h é , k te ř í v zý v ali jm é n o Ježíše K rista. Jim a tě m všem v ěřícím , k te ří se o d n ic h v y u č ili v e v íře , v z k a z u je ap o što l svůj p o z d ra v , k te r ý je z á ro v e ň ta k é p o ž e h n á ­ n ím . D á v á n á m p řík la d v d ěčn o sti za m ilo st Boží. 4— 9* D ě k o v a t za m ilo st B oží sv a tý P av el n ik d y n eo p o m íjel. D ě ­ k o v al i za m ilo sti, k te rý c h se d o stalo o d D u c h a sv a té h o K o ­ rin tsk ý m . K o rin tš tí z b o h a tli v m ilo sti B oží. K ažd á i n ejm en ší m ilo st B oží m á v ětší cen u n e ž celý s tv o ře n ý svět. J e n o m ab y v šich n i b y li d o b ře u tv rz e n i a v y trv a li v d o b ré m až d o k o n c e , ab y m o h li je d n o u d o b ře o b s tá t n a soudě B ožím . B ů h je v ě r n ý a p o siln í je až do k o n ce. O v še m m u sí si d o b ře v š im n o u t n a ­ p o m e n u tí sv atéh o P avla, ab y svůj ž iv o t n a p ra v ili p o d le B o žích p řik á z á n í.

A b y ste b y li d o k o n a lí v je d n o ste jn é m sm ýšlení. 1 , 1 0 — 17. Z lý d u c h rá d k a lí v o d y a p o p u z u je k n e sv o rn o sti a k r o z tr ž ­ k ám . V K o rin tě začali se tv o ř i t tř i s tra n y . Je d n a stra n a se n a ­ zý v ala P av lo v o u . Jin á stra n a se n azý v a la p o d le A p o lla, k te r ý k ázal v K o rin tě p o P av lo v i a to velice v ý m lu v n ě . M im o to n ě k te ří m yslili, že u č in í d o b ře, k d y ž se b u d o u h lá sit k P e tro v i. S v atý P av el o d so u d il k a ž d o u r o z tr ž k u a žád al n a p ro s to u je d ­ n o tu v Ježíši K ristu , v Je h o k ř tu . S lo v o sv a té h o P av la z n í dě­ jin am i C írk v e a od su zu je všeck y , k te ř í sv ý m jm é n e m činili a čin í ro z tr ž k y v jedin é C írk v i K risto v ě. Ž idé v y ž a d u jí z á z ra k y , p o h a n é h led ají m o u d ro sti. 1, 18— 25. K říž Ježíše K rista je st v šem lid em d o b ré v ů le je d in ý m a jed ­ n o tíc ím p ro s tře d k e m spásy. M u d rc i, zák o n ici, v zd ělan ci to h o ­ t o světa p o h rd a jí k říž e m a n esjed n o c u jí se k o le m n ě h o v C ír­ k v i. P o h rd a jí m o u d ro s tí B oží, k te rá z p o tu p n é h o k říž e u č in i­ la zn a m e n í lásky B oží a z n a m e n í spásy věčné. Ž idé p o d k ř í­ ž e m volali: »Jsi-li S yn B oží, sestup s k říž e . . . « P o h an é, k te ří slyšeli k ázá n í o Ježíši K ristu , k te r ý jsa B o h em a S y n em B ožím , stal se p o slu šn ý m až k s m rti a t o s m rti k říž e , n ec h tě li v e své p o v ý šen é m o u d ro s ti u v ě řit, že B ů h se stal z lásk y k lid em ta k n ev ý slo v n ě p o k o rn ý m . Ž idé v p y šn é z a tv rz e lo s ti žádali z á z ra ­ k y , k te ré b y o d p o v íd a ly jejich pýše: sesto u p it s k říž e a p o sad it se n a t r ů n m o c n é h o p a n o v n ík a , o d lo ž it k ř íž a v z ít m eč n a do­ b y tí světa. T o b y l v y to u ž e n ý z áz rak , k te r ý židé čekali o d M e­ siáše. P o h a n é ch tě li m o u d ro s t. V rc h o l p o h a n s k é m o u d ro s ti b y l: b ezo h led n ě sobecká láska k sobě a p o h rd á n í slabými) a b íd ­ n ý m i. Ž id ů m b ra l k ř íž n ad ě ji n a o p a n o v á n í sv ěta a p r o to b u ­ d il jejich šílenou n en áv ist, b y l jim p o h o rše n ím . U p o h a n ů u čen í o S ynu B ožím u k řiž o v a n é m v y v o lá v a lo p o h rd liv ý ú sm ěv n ad n e m o ž n o u p o šetilo stí to h o to u čen í o p o k o ře a lásce. P ře k rá sn á slova ap o što la P avla. T ě m , k te ří o c h o tn ě sp o lu p ů so b ili s m ilo stí B oží: ž id ů m i p o ­ h a n ů m , k te ří u v ěřili, je u č e n í o Ježíši K ris tu u k řiž o v a n é m B oží

”iC\A

M oc a B oží M o u d ro st, n eboť - p o šetilá - v ěc B oží je m o u d ře jší než lidé, a - slabá - věc B oží jest m o cn ější n a d lidi. B oží M oc. K říž se stal trů n e m L ásk y B oží a stal se n ejm o cn ějším p r o ­ stře d k e m k d o b y tí srd cí v šech lidí d o b ré v ůle. B oží M o u d ro st. i , 22— 31. K říž se stal šk o lo u nejvyšší M o u d ro sti, k te rá o te v írá b rá n y ž iv o ta v ěčn é h o : »V etší lásk y n e m á n ik d o n a d tu , ab y p o lo ž il ž iv o t svůj za své p řá te le . . . « Ja n 15, 13. T a k u čí Ježíš K ristu s s k říž e m ilo v a t, ja k O n m ilo v al. A v lásce k B o h u a k b ližn ím u , v p o k o ře a o d řík á n í je n ejv ětší m o u d ro s t, n a k te r o u b y p o h a n ­ ské lid stv o bez Ježíše K rista U k řiž o v a n é h o n ik d y n e b y lo p řišlo. K říž a ty . T a je m stv í K říže z ah a n b u je p o v šeck y v ě k y p y šn é a p ř ita ­ h u je p o k o rn é . T a k se p ln í, c o B ů h p ře d p o v ě d ě l ú s ty p r o r o k a Isajáše: » Z k az ím m o u d ro s t m u d r c ů a z a v rh n u o p a trn o s t o p a ­ tr n ý c h ^ Is. 39, 11. b. M usí se p ln it, co ra d í p r o r o k Jerem iáš: »K do se ch lu b í, P á n e m se c h lu b !« Jer. 9, 23. 24. N e sm írn é jso u h lu b in y M o u d ro sti B oží i L ásk y B oží. K řesťa­ né m ají ve v íře v Ježíše K rista p řís tu p k o b ě m a tě m to h lu b i­ nám . D u c h sv a tý u v á d í v šecky u p řim n ě v ě říc í d o tě c h to h lu ­ b in. T a m nalézají n e v ý slo v n o u b lažen o st, k te r á se p ro m ě n í v b la žen o st v ě čn o u , ja k p ře d p o v ě d ě l Isajáš: » Č eh o o k o n e v i­ dělo, ani u c h o neslyšelo, ani n a srdce lidské n e v sto u p ilo , jest to , co B ů h p řip ra v il tě m , k te ří h o m ilu jí.« B ů h p o v o lá v á d o sv ý ch služeb n e jd řív e p a stý ře , ry b á ře . . . k o rin ts k é o tr o k y . . . 2, 1— 5. S v atý P avel n ad šen ý m i a p ře k rá s n ý m i slovy o slavuje d o b ro ­ tu Boží, k te rá se p r o tiv í p y šn ý m a p o k o rn é p o v y šu je. V ž d y c k y to m u ta k b y lo , jest a b u d e. V šeck a p ý c h a b u d e z k až en a a až d o p ek la p o n íž en a. P o k o ra n eu če n ý ch , n e u ro z e n ý c h , slabých,

295

o tro k ů , k te ří n ejso u p o v a ž o v á n i za lidi, ale za n ic o tn é věci, p o ­ k o ra všech tě c h to lidí b u d e p o v ý še n a až d o nebe. S v a tý A u ­ g u stin o d p o v íd á n a o tá z k u , p ro č si ta k B ů h p o č ín á : »V eliká d o b ro ta B ožsk éh o P o řad ate le je to h o p říč in o u . V ěd ěl zajisté B ůh, k d y b y v y v o lil d o sv ý ch služeb sen áto ra , ře k l b y sen áto r: » P ro svoje d ů sto je n stv í jsem b y l v y v o le n .« K d y b y b o h a tc e v y ­ v olil, ře k l b y te n to : » P ro svoji z á m o ž n o s t jsem b y l v y v o le n .« » K d y b y k rá le v y v o lil, te n b y ře k l: » P ro svoji v la d a řsk o u m o c jsem b y l o d B oha v y v o le n .« K d y b y řečn ík a, ře k l b y : « v ý ­ m lu v n o s t m oje«, k d y b y filosofa, ře k l b y : » m o je m o u d r o s t.« Z a tím p ra v í P á n : » P ry č s p y šn ý m i, p říliš se n ad o u v ají. R a d ě ji si v e z m u o n o h o ry b á ře . P o jď n a p ře d , t y c h u d ý , n ič e h o nem áš, n ič e h o nevíš, následuj m n e. K ta k h o jn é m u p ra m e n i m u sí k a ž ­ d ý p ř is tu p o v a t p r á z d n ý .« R y b á ř o p u stil sítě a stal se řečn ík em B ožím . Slova ry b á řo v a se n y n í čítají a šíje ře č n ík ů se tě m to slo v ů m p o d ro b u jí.« N á m v šak zjev il t o B ůh. A p o što lé b y li v o čích světa p ro s tí a n ic n ezn am en ající. A p rá v ě p r o to si je B ů h v y v o lil, ab y b y li hlasateli nejvyšší M o u d ­ ro s ti, — a to n ik o liv m o u d ro s ti to h o to světa, an i m o u d ro s ti k n íž a t to h o to světa, k te ří h y n o u . O n i hlásali M o u d ro st B oží ta je m n o u , k te rá b y la sk ry ta , k te ro u B ů h o d v ěčn o sti p ře d u rč il k slávě své, jejich i v šech p o k o r n ý c h v ě říc íc h v Ježíše K rista. Ježíš K ristu s je všem , k te ř í v N ě h o v ěří, p ra m e n e m n ejen o m nejvyšší B ožské M o u d ro sti, ale je jim je d in ý m p ra m e n e m v y ­ k o u p e n í, t o je o sv o b o zen í o d h říc h u a v ěčn é z á h u b y , a je jim z á ro v e ň p ra m e n e m o sp rav ed ln ě n í a p o sv ěcen í n a d ů s to jn o s t d íte k B ožích. O n je S v ětlo světa, O n dal ap o što lů m , ab y jeh o S větlo, S v ětlo v íry , nesli světem . » V y jste sv ětlo s v ě ta .« M at. T o všeck o sk rze D u c h a sv atéh o . 2, 6— 13. Že ap o što lé zn ají h lu b in y B oží M o u d ro sti, to h o p říč in o u je D u c h svatý. D u c h sv a tý zn á všecka ta je m stv í Boží. D u c h sva­ tý je u č itele m ap o što lů . S lova i o b sah sv éh o u čen í m a jí ap o što lé o d D u c h a svatého. »M y v šak jsm e p řija li D u c h a , k te r ý jest z B oha, a b y c h o m věděli, co n á m b y lo d a ro v á n o o d B oha: to tiž to ta je m n é a n ev ý slo v n é, to , čeh o o k o lidské n ev id ělo , u c h o

296

neslyšelo a n a srd ce lidské n e v sto u p ilo , to co p řip ra v il B ůh všem , k te ř í H o m ilu jí.« »M y však jsm e n ep řijali d u c h a to h o to sv ě ta .« 2, 14— 16. S v ět m á ta k é svéh o d u ch a, d u c h a o m ezen é a u b o h é lidské m o u d ro s ti a sv ě tsk ý c h v ěd o m o stí. Č lo v ě k v z d ě la n ý to u to sv ě t­ sk o u m o u d ro s tí se n a z ý v á »d u šev n í.« M á sv ětsk o u m o u d ro s t. » D u ch o v n ím « č lo v ěk em je, k d o m á B oží M o u d ro st. D u še v n ě v z d ě la n ý člo v ěk sto jí h lu b o k o p o d křesťan em , k te r ý je osví-' cen a v zd ělán D u c h e m sv atý m . Jso u lidé, k te ř í m a jí nejvyšší m o ž n o u sv ětsk o u u č e n o st, ale n e c h á p o u an i n ejjed n o d u šší p ra v d y v íry , k te ré jasně ch áp e a d o v ed e o c e n it k řesťan sk é dítě. » N e b u d e te -li ja k o m a lič c í. . . , k te ří ve m n e v ě ř í . . . 5 n e v ejd ete d o k rá lo v s tv í n e b e sk é h o .« M at. 18, 3. 6. L ec k d y m n o h ý n ejzn am e n itější učenec, filosof, p říro d o z p y tec, vy n álezce, lé k ař, p rá v n ík , n ech áp e, že je B ů h , k te r ý v šeck o stv o řil, b ez N ě h o ž b y an i o n n em ěl, o čem a čím b á d a t. N e ­ chápe, že člo v ěk je st s tv o ře n p o d le duše a tě la o d B oha. N e ­ chápe, že člo v ěk je zcela závislý n a svém T v ů rc i, že H o ja k o P án a i ja k o O tc e m u sí z n á t, m ilo v a t a u c tív a t. N e c h á p e a n e ­ chce ani c h á p a t, že B ů h je sp rav ed liv ý S oudce v šech lidí, k te ­ r ý d o b ré o d m ě ň u je a zlé tre stá , že je neb e p r o lidi B o h u v ě rn é a p ek lo p ro ty , k te ř í n ejso u B o h u v ěrn i. N e c h á p e , že člo v ěk n e z b y tn ě p o tře b u je m ilo sti B oží, ab y d o b ré činil, zléh o se v a ­ ro v a l a ta k si zaslou žil nebe. N e c h á p e , že B ů h S yn se stal člo ­ v ěk em z lásky k n á m , a že sv o u s m rtí zap la til naše d lu h y a zjed n al n á m o d p u š tě n í h říc h ů , atd. T a m , k d e slepý v id í tm u , ty vidíš n á d h e ru sv ětla a b a re v a slepý n em ů že p o c h o p it a n e v ě ří ti. T a k n ech áp ali k n íž a ta žid o v sk á, ta k n ech á p al H e ro d e s, P i­ lá t, ta k n ech áp ali A th é n š tí, a ta k i dnes n e c h á p o u m n o z í a m n o ­ zí. B yli a jsou lidé »d u ševní«, d uševně v zd ělan í, ale n em ěli světla D u c h a svátého, p ro to ž e to t o sv ětlo o d m ítli a zů stali ve tm ě slep o ty d u ch o v n í. Ja k o slepý n em ů že o cen it, c o sv o jí slep o to u z trá c í, ta k ani o n i n e d o v e d o u o cen it, co z trá c í n em ajíce m i­ 297

lo sti v íry . T e n k d o v id í, ch áp e velice d o b ře n eštěstí a z tr á tu slepcovu. V ěřící křesťan d o v ed e p o s o u d it a o c e n it sta v člověka, k te rý p o h rd á m ilo stí p ra v é v íry . P á n Ježíš v to m sm yslu v a ­ ro v a l vzd ělan ce žid o v sk é: »Já jsem p řišel n a te n to sv ět k so u d u , ab y ti, k te ř í n ev id í, v iděli, a k te ří vid í, slep ý m i se sta li.« Ja n 9, 39. A p o što l P avel m yslil to té ž , k d y ž napsal: » Č lo v ěk d u ch o v n í, t o je st věřící, p o su z u je a o ceň u je (sp ráv n ě) v šecko, (i n ev ěru ) ale sám n e b ý v á p o so u z e n a o cen ě n o d n ik o h o (z n e v ě říc íc h ).« I dnes m n o z í o ceň u jí k aza tele n e sp rá v n ě p o d le zevnější v ý m lu v n o sti. 3, 1— 4. P o o d c h o d u sv a té h o P av la z K o r in tu v y u čo v ali K o rin ťan y jin í v ě ro z v ě sto v é , k te ré jim P avel, n e b o sv a tý P e tr poslali. M ezi n im i v y n ik a l, ja k u ž jsm e se zm ín ili, v e lik o u v ý m lu v n o stí n ě ja k ý A pollo. A p o što l P av el p o lo ž il z ák lad y , je h o n ástu p ci b u d o v a li dále b u d o v u u č e n í K risto v a. T e p r v e p o o d c h o d u a p o ­ što lo v ě u k á z a ly se K o rin ts k ý m v elk o lep é h lu b in y v íry . M n o zí p o to m řík ali: »K de p ak , Pavel! T e n n á m an i zd alek a n e p o ­ v ěd ěl to , co n y n í slyším e o d A p o lla ; t o je k aza tel! P av el se s n ím n e m ů ž e ro v n at.» M lu v il jsem k v á m p ro stě , ja k o u č ite l k m a lý m d ětem . S v a tý P av el se o m lo u v á : »M lék em jsem vás n ap ájel, n ik o li p o k rm e m tu h ý m ; neb o ť d o p o su d n e m o h li jste h o s n é s ti. . . N e m o h l jsem k v á m m lu v iti, (k d y ž jsem k v á m přišel) ja k o k d u c h o v n ím , n ý b r ž ja k o k tě lesn ý m , ja k o n ed o sp ělý m v K ris tu .« I u n ejlep šíh o u čitele se n e v y u č í v šich n i n a v ý b o rn o u . Z a č á tk y k a ž d é h o v y u č o v á n í jso u těžk é. R o k , d v a r o k y to tr v á , n ež se d ítě n a u č í sp rá v n ě čisti, dva, tř i r o k y to tr v á , n ež se d ítě n a u č í p o č íta t, n ež si z a p a m a tu je n áso b ilk u a n e z m ě n i­ te ln á p ra v id la a v zo rce . A le i k d y ž m á ž á k za sebou n ě k o lik le t učení, ještě n ě k d y u k á ž e slab in y a v n ě k te ré v ěci n e d o sta ­ te k v ěd o m o stí. T o m rz í p o to m p řed ev ším u čitele, k te r ý k la d l základy.

298

N e p o s lo u c h á te p o h an sk é řečn ík y , ale p o slo u c h á te h lasatele slova B o žího. 3> 5— 9T a k ap o što l v id í n y n í p o řa d ě let, p o to m co b y l u K o r in t­ sk ý c h , že si m n o z í n e p o čín ají ja k o d o b ře v y u č e n í křesťané. D o b ř e v y u č e n ý k řesťan ví, že o d u č ite lů v ír y p řijím á slovo B oží. O c e ň u je slovo B oží stejně, ať je slyší z ú s t P av lo v ý c h , n e b o P e tro v ý c h , n e b o A p o llo v ý c h . P o čín á -li si jin a k , sm ýšlí více p o d le tě la n e ž p o d le d u ch a, je stále ještě p o h a n s k y tě lesn ý a n e k řesťan sk y d u c h o v n í: »C o te d y jest A p o llo ? C o Pavel? S lužebníci, sk rze n ě ž jste u v ěřili. K ažd ý ta k , ja k m u dal P án : J á jsem sázel, A p o llo zaléval, ale B ů h dal v z rů s t. P r o to n e n í n ič ím ani te n , k d o sází, an i te n , k d o zalévá, n ý b r ž B ů h , jen ž d áv á v z r ů s t.« »M y jsm e sp o lu p ra c o v n íc i B oží, v y jste s ta v b o u .« 3, 10— 15. » Jak o m o u d rý sta v ite l p o lo ž il jsem zá k la d ; jin ý n a n ě m s t a v í . . . N ik d o n e m ů ž e p o lo ž ití zák lad jin ý m im o te n , k te r ý je st p o lo ž en , a tím jest Ježíš K ristu s.« S v a tý P av el posílal ta to slo v a n a adresu žid o -k řesťan ů , k te ř í i v K o rin tě n e p ře sta li do z la ta n a u k y K ris to v y p řip lé ta t seno a slám u s ta ro z á k o n n íc h p ře d p is ů a o b řa d ů , p r o člena C írk v e K ris to v y p ř i n ejm en ším ú p ln ě b ezc en n ý ch . U čite lé a k a za telé n a so u d ě B ožím . P ři p o sled n ím so u d u u k á ž e se d ílo všech k řesťan sk ý ch u č i­ te lů . K d o se d rž e l jen zlata, to je st n e p o ru še n é h o u č e n í Ježíše K rista, a k d o p řid á v a l ze sv éh o b ezcen n é n a u k y . B u d o u n a soudě B ožím u čitelé, jejich ž dílo, n a n ě m ž p ra c o v a li celý svůj ž iv o t, se u k á ž e ja k o ry z í zlato . N ič e h o n ep řid á v ali, n ič eh o n e ­ u b írali, d o b rý b o j b o jo v a li, v íru zach o v ali. D o sta n e se jim k o ­ r u n y sp rav ed ln o sti, k te r o u jim dá v o n e n d en Ježíš K ristu s. H ů ř e b u d e s d ílem tě c h , k te ř í h lásán í E v an g elia o b k lá d ali p ř í­ d a v k y s ta ro z á k o n n íc h o b řa d n íc h p řed p isů , k te ré s m rtí K ris­ to v o u z tra tily svou záv a zn o st. Jejich d ílo se u k áže n ic o tn ý m ja k o slám a, k te rá zap álen a shořela.

299

O čista lidí a světa v p o sled n í den. S v atý P avel m lu v í n a to m to m ístě tř ik r á t o o h n i. B ude t o o h e ň v s o u d n ý den. J a k o k d y si p řišla v o d a p o to p y a zm ěn ila tv á řn o s t zem ě, ta k n a k o n c i sv ěta ve ch v íli p ř íc h o d u Ježíše K rista p řijd e o h eň , k te r ý zm ěn í tv á řn o s t zem ě. N e b u d e to ovšem o h e ň ta k o v é p o d s ta ty ja k o o h e ň náš, ale b u d e to o h e ň o čistn ý . L idé i jejich d íla a s k u tk y , celá zem ě p ro jd o u tím to o h n ě m a b u d o u ode všeh o n e d o k o n a lé h o o čištěn i a o b n o v e n iT e n to o h e ň o č istn ý b u d e je n o m p r o ty , k te ř í ve ch v íli p říc h o d u P án ě b u d o u bez tě ž k é h o h říc h u , to jest v m ilo sti p o svěcující. P ro tě ž k é h říc h y n e n í žád n é jin é o čisty n e ž sv á to sti p o k á n í n e b o d o k o n alé líto sti spojené s d o k o n a lo u lásk o u k P á n u B o h u , n en í-li m o ž n é sv áto st p o k á n í p ře d o d c h o d e m n a v ě č n o st p ř i­ jati. O u čitelích , k te ří b lu d e m a n e v ě ro u b u d o u p o d v ra c e t zák lad y ; v íry a C írk v e . 3, 16—17. P ři to m to v ý k la d u sv átéh o P av la čtem e ta k é slova: » N e v íte , že jste c h rá m e m B ožím , a že D u c h B oží p ře b ý v á v e vás? K azi­ li n ě k d o c h rá m B oží, to h o zk azí B ů h ; n eb o ť c h rá m B o ží je sv atý , a tím jste vy.« C írk e v je ja k o c h rá m D u c h a sv átéh o . K a ž d ý v ě říc í křesťan je částečk o u to h o to c h rá m u . K d o p o šk o zu je z d iv o c h rá m u , p o šk o z u je a ta k é n an ejv ý š znesvěcuje celý ch rá m . K d o je d ­ n o h o n e b o více k řesťan ů svede k o d p a d u o d p ra v é v ír y a C ír ­ k v e Ježíše K rista, k azí a o lu p u je C írk e v o duše. T o jest n e j­ těžší h říc h . Z a něj b u d e násled o v at! n ejtěžší tre s t. B ů h ta k o ­ v é h o zk azí n a v ěk y . A b y ste n ep řišli o všecko. 3, 18— 23 H ř íc h p r o ti v íře a p r o ti C írk v i p o c h á z í z p y šn é p ře m o u d ře losti. V e d o u k n e jh o rším k o n c ů m a k v ěčn é záh u b ě. P r o to p o ­ z o r p ře d nim i. P o k o rn á v íra ve slova a p o što lů se o d n ě k te rý c h n a z ý v á pošetilostí. A le ta to v íra sp o ju je s Ježíšem K ristem . Jest te d y je d n ak m o u d ro s tí, ale ta k é b o h a tstv ím . P o k o rn í v ěříc í jsou K risto v i. K ristu s je B oží. B o h u p a tří v šeck o : P avel, P e tr,

300

A p o llo , všecky d o b ré věci, celý svět, v šeck y p r o s tř e d k y šťast­ n é h o ž iv o ta i šťastné sm rti, v šeck y p ro s tře d k y d o k o n a lé h o ž i­ v o ta n y n ějšíh o i b la žen o st ž iv o ta v ěčn éh o . A to t o v šeck o dáv á B ů h tě m , k te ř í v N ě h o p o k o rn ě v ěří, ja k k áže a u čí ap o što l a slu žeb n ík Ježíše K rista, Pavel. D u c h o v n í sp ráv co v stv í. 4 , 1— 2.

K d o jest P avel, A p o llo , b isk u p o v é a k n ě ž í v C írk v i Ježíše K rista? N e jso u s v rc h o v a n ý m i p á n y a m a jiteli C írk v e a v N í o b sažen ý c h d u c h o v n íc h sta tk ů , n ý b rž jsou je n o m o d D u c h a sv atéh o v y v o le n ý m i a u sta n o v e n ý m i sp ráv ci, k te ř í m a jí p o k la ­ d y v íry a m ilo sti B oží v ě rn ě o p a tro v a t a v šem lid em d o b ré v ů le h o jn ě a štěd ře ro z d á v a t. A p o što l, b isk u p , k n ě z , je ve služ­ b á c h Ježíše K rista, p ra c u je p r o Je h o zájm y , a v šeck o záleží n a to m , ab y p ra c o v a l v ě rn ě a h o rliv ě. -■

J e n B ůh! 4 , 3 — 6.

S o u d it o to m , k te r ý ap o što l, b isk u p , k n ě z je o p ra v d u v ě r­ n ý m slu h o u P áně, n e m o h o u lidé. B ů h sám si je b u d e so u d it, p ro to ž e jsou Je h o a p ro to ž e svojí v šev ěd o u cn o stí p ro n ik á až d o h lu b in srdcí. Z n á a d o v ed e p o s o u d it sp rav ed liv ě v šecky ú m y sly , m y šlen k y , slova a s k u tk y k a ž d é h o sv éh o služebníka. A n i slu žeb n ík n e m ů ž e sám svoji slu žb u p o s o u d it a o cen it. Z d á se m u : S loužím v ěrn ě, slo u žím h o rliv ě. A le neví. S n ad vše v i­ d o u cí O k o B oží najd e c h y b y . » P ro to v y , v ěřící, n ep o su z u jte své a p o što ly -b isk u p y a k n ěze. V y k to m u n e m á te p rá v a , a m o h li b y ste se těžce p ro h ře š it p r o ti sp rav ed ln o sti, V aše ú su d k y a p o su d k y by m o h ly p ů s o b it p o h o rše n í, rů zn ic e, a n e jh o rší věci. P o n e c h te B o h u , ab y n a svém soudě je d e n k rá t p o ch v álil je d n o h o k ažd é h o , ja k zaslouží. » K do se ch lu b í, P á n e m se c h lu b .« T a k z n í p ra v id lo P ísm a sv atéh o . Z b o h a tlí ch u d áci.

4,

7 — 8.

V ý ra z n ý m i a p řísn ý m i slovy sv a tý P avel o d m ítá a o d su zu je p ý c h u tě c h , k te ří se do stali m ezi v ěříc ím i v K o rin tě d o p o p ře d í.

301

Sam i sebe p o v a ž u jí za jakési v y z n a m e n a n é p ře d á k y . P o v y šu jí se n a d a p o što ly , jso u b ezm ála o c h o tn i P av le m p o h r d n o u t a. říci, že se b ez n ě h o o b ejd o u , že h o n e p o tře b u jí. T o je ovšem o p o v ážliv á p ý c h a a n ev d ěčn o st. C izím p eřím ! A p o što l v o lá všem , k te ř í ta k to ch y b o v ali,d o sv ěd o m í: » K d o vás v y zn am en al? V y sam i sebe! A le to n e m á cen u . P o z o r! A m á te -li o p ra v d u n ěco , čím v y n ik á te n a d d ru h é , k d o v á m t o dal, m á te to sam i ze sebe? C h lu b íte se, ja k o b y ste t o m ěli o~ p ra v d u jen sam i ze sebe. N e m á te ! Jso u to d a ry Boží. A tě m i se c h lu b it n e sm íte ta k , ab y ste p o h rd a li tím , k te r ý v á m p ro k á z a l n ejv ětší d o b ro d in í, k te r ý v á m p ři n e sm írn ý c h o b tíž íc h a ú tra p á c h p řin esl sv ětlo E v a n ­ gelia, k te r ý v á m o te v ře l p ra m e n m ilo stí D u c h a s v a té h o .« T o b y m ěla b ý t o d m ě n a věřících,1a p o što lo v i za je h o lásku? E v an g e liu m P av le m p řin esen é p řiv e d lo K o rin ť a n y z p o h a n ­ ské p o šetilo sti k v ý šin ám p ra v é m o u d ro s ti. A n a je d n o u se Ko~ rinťané n ech á v ají o d k d o v ík o h o n a v á d ě t a p o p řá v a jí slu ch u sv ů d ců m , k te ří p ro h la šu jí P av la za člo v ěk a o m e z e n é h o a p o ­ šetilého, za člo v ěk a b e z v ý z n a m n é h o a slabého, n eza slu h u jíc í­ h o ú c ty . A p o što l stav í K o rin ts k ý m n a oči n e v d ě k a p ý c h u : »Již jste nasyceni, již jste z b o h a tli B o žím i d ary , již sn ad m y slí­ te, že m á te zajištěn é m ísto v K rá lo v stv í B ožím . K éž b y to m iv ta k bylo!« A le b o h u ž e l n e n í to m u ta k . N e b o ť v K rá lo v s tv í B o­ žím n em ů že sch ázet m ezi n im i o n , jejich, ap o što l, k te r ý jim K rá lo v stv í B oží o te v ře l, a k te r ý p r o K rá lo v s tv í B oží z v ů le B oží m á tr p ě t a u m ř ít, n em ů že sch ázet o n , k te r ý p ře d očim a a n d ělů i lidí p o d s to u p il n e s m írn ý zápas o spásu duší: »A ž d o té ch v íle trp ím e h la d a žízeň i n a h o tu a b ý v á m e p o líč k o v á n i a jsm e b ez o b y d lí stáléh o ; a lo p o tím e se p racu jíce ru k a m a svý­ m a ; jsouce tu p e n i žeh n ám e, jso u ce p ro n á sle d o v á n i snáším e to , jsouce p o m lo u v á n i m o d lím e se; ja k o sm etí to h o to sv ěta jsm e se stali p o v rh e le m u v šech až d o su d .« T o v šeck o tr p ě l a snášel a p o što l o d n e p řá te l z řa d žid ů i p o h a n ů . A n y n í b y m ěl p ř i­ s to u p it ještě n e v d ě k a p o h rd á n í z řa d tě c h , k te ré získ al K ris tu a k te ré o p ra v d u o tc o v sk o u lásk o u m iluje! 302

D o b r ý o te c u m í m ilo v a t, ale ta k é tre s ta t. 4, 14— 21. »S m e tlo u -li m á m p řijíti k v ám , či-li s lá sk o u a m írn o s tí? « T ě m i slovy d áv á sv a tý P av el n a v y b ra n o u . P ý ch a, n a d u to s t, p o h rd liv ě a p o m lo u v a č n ě řeči o n ě m m u sí p ře s tá tí. T i, k te ř í si ta k n ek řesťan sk y p o čín ali, m u sí c h y b y svoje u z n a ti. P a k n e ­ b u d e tře b a , až p řijd e m ezi n ě, v y š e třo v a t a k á ra t. P a k p řijd e ja k o lask av ý o te c m ezi h o d n é d ítk y . M ěsto p o d o b n é S odom ě. 5, 1— 2. M ěsto K o rin t b y lo p o v ě stn é p o h a n s k ý m i n e m ra v n o stm i. N e č is to ta je ja k o h n ilo b a , k te rá n a k a z í a p o s k v rn í všeck o , n ač p řijd e. S v atý P avel, k d y ž k ázal v K o rin tě , u p o z o rň o v a l n a h říc h y m ra v n í n e č isto ty . U v á d ě l p řík la d y ze S ta ré h o Z á k o n a , ja k B ů h p řísn ě tre s ta l a tre s tá ty t o h říc h y : tre s ta l je p o to p o u , o h n ě m v S odom ě a G o m o ře , tre s ta l a tre s tá je n a k a ž d é m , k d o se jic h v ěd o m ě a d o b ro v o ln ě d o p o u ští, ať to b y l D a v id n e b o starci, k te ří o b žalo v ali k řiv ě c tn o s tn o u S uzanu. A n y n í m usil ap o što l slyšet, že jed en z k řesťan ů , se d o p u stil h říc h u , k te ré h o se an i p o h a n é n e d o p o u štěli. V zal si za m a n ­ želk u svoji n ev la stn í m a tk u . N ejv íce rm o u tilo s v a té h o P avla, že křesťané k o rin tš tí n ič e h o p r o ti to m u to člo v ě k u n e p o d n ik ­ li, že h o n ev y lo u čili ze sv éh o střed u . U židů ve S ta ré m Z á k o n ě b y l n a ta k o v ý h říc h tr e s t sm rti. A n i p o h a n é ta k o v é n e trp ě li b e z tre stn ě . A ti křesťané, k te ř í se p o v y šo v ali n a d ap o što la, tr p í ta k o v ý h říc h ve svém střed u . N ejtě ž ší tre st! 5, 3— 5. » A b y te n , je n ž ta k učin il, b y l v e jm é n u P án a n ašeh o Ježíše K rista v e vašem sh ro m á ž d ě n í a u p ř íto m n o s ti m é h o d u c h a s m o c í Ježíše, P án a našeh o , v y d á n satan u v z á h u b u těla.« T ě ­ m ito slovy n a řiz u je ap o što l, ab y h říš n ík b y l v y lo u č e n z C ír ­ kve. C írk e v ta k ja k o i Ježíš K ristu s p ř e tr h á s n ím v šeck y svaz­ k y a všecka p o u ta . N e sm í m ít p o d ílu n a m o d litb á c h C írk v e , n e b u d e m ít p o d ílu n a M ši svaté, nesm í p řijím a t sv áto sti. Ja k o su ch á ra to le s t je v y ť a t se s tro m u C írk v e . T ím je v y d á n n a pospas ú h la v n ím u n e p říte li člo v ěk a — ď áblu. N a v ž d y ? 303»

N esm í s i‘zoufat! N e sm írn é je m ilo srd en stv í Boží. A p o što l je h lasatelem B oží­ h o m ilo srd en stv í. N a z n a č u je , že i te n to h říš n ík m ů ž e p o ta k v elik ém tre s tu z a c h rá n it svoji duši. T é m i nám ! 5, 6— 8. K d y ž v y d al p řík a z o h říšn ík o v i, o b ra c í se P av el k e všem K o rin ts k ý m a v y b íz í je v šeck y k p o k á n í: »V id íte , že se n e ­ m á te čím c h lu b it!« O sv átcích v elik o n o č n íc h , k d y b y l o b ě to ­ v á n v e lik o n o č n í b e rá n e k , o d stra ň o v a li Israelité ze sv ý ch d o m ů všecku n e č isto tu . K vas b y l p o v a ž o v á n za jak ý si o d z n a k n e ­ čisto ty . P r o to všecko, c o b y lo s k v asem , m u silo z d o m u p ry č . P řip ra v il se chléb n ek v ašen ý . T a k to m u b y lo p o celý ch sedm dní. T o m u to v e lik o n o č n ím u tý d n u se řík a lo »přesnice.« T o b y lo p ře d o b ra z e m . V N o v é m Z á k o n ě k d o ch ce m ít p o d íl n a v y k u p ite ls k ý c h záslu h ách Ježíše K rista, m u sí o d s tra n it ze své duše všecek kvas n ešlec h etn o sti a šp atn o sti. B erán e k B oží b y l o b ě to v á n . K vas h říc h u n esm í p o s k v rň o v a t p ř íb y te k duše k ře s­ ťanovy. V duši k řesťan o v ě m ají stále b ý ti p řesn ice u p řím n é a o p ra v d o v é lásky, k te rá se nesnese s tě ž k ý m h říc h e m , ja k ý m je n a p řík la d k ažd á m ra v n í n ečisto ta. P r o k a ž d é h o i d n ešn íh o k řesťana jsou slova sv. P av la velice v á ž n o u v y b íd k o u k p o k á n í a k n á p ra v ě ž iv o ta zv láště v čas v e lik o n o čn í. »Běda sv ětu p r o p o h o rš e n í!« 5> 9— 1 3Z to h o p o h o rše n í v y v o z u je ap o što l další d ů sled ek : »N esm íte ve svém stře d u tr p ě ti člo v ěk a, k te r ý d áv á v eřejn é p o h o r ­ šení: sm ilstv em , la k o to u , ú častí n a m o d lo slu žb ě, o p ilstv ím , lu p ičstv ím , n a c tiu trh á n ím .«

304

P R V N Í LIST SV. P A V L A K O R IN T S K Ý M . (N apsán r. 57. v Efesu.) II. část.

Sv. Pavel vystupuje p roti předkládání sporů před sou dy pohanské. 6 , 1— 11. 6, 1. O d váží se n ěk d o z vás, maje při p roti druhém u, souditi se u nespravedlivých a ne u věřících? 2. A n eb n ev íte, že věřící b u dou souditi svět? A jestliže m ezi vám i souzen bude svět, jsteliž nehodni, abyste soudili v ěci nepatrné? 3. N e v íte , že bude­ m e souditi anděly? Č ím spíše záležitosti všední. 4. M áte-li te d y soudy o věcech všedních, u stan ovte jako soudce ty , k teří jso u v pohrdání v círk vi (vaší). 5. K zahanbení vá m t o pravím . T ak -li není m ezi vám i n ik o ­ h o m oudrého, k terý b y m oh l rozsou d iti m ezi bratrem (a brat­ rem ) svým ? 6. n ýb rž bratr s bratrem se soudí, a t o před n evěV/ ý ricimi? 7. Již t o v ě ru jest c h y b o u u vás, že m á te so u d y m ezi sebou. P ro č rad ěji k řiv d y nesnášíte? P ro č rad ěji šk o d y n e trp íte ? 8. V y v ša k čin íte k řiv d y a šk o d íte , a to b r a tr ů m : 9. N e v íte , že n e ­ sp rav ed liv í k rá lo v s tv í B o žíh o n eo b d rží? N e m y lte se, a n i sm il­ níci, ani m o d lá ři, a n i cizo lo žn íci, 10. an i zm ěk čilí, a n i ti, k te ří sm iln í se s te jn ý m p o h la v ím , an i zlo d ěji, an i la k o m c i, a n i opilci, an i u trh a č i, an i lu p iči n e o b d rž í k rá lo v s tv í n eb esk éh o . 11. A ta k o v ý m i jste n ě k te ří b y li; ale dali jste se o b m ý tí, ale b y li jste posvěceni, ale b y li jste o sp rav ed ln ě n i v e jm é n u Pásia n ašeho Ježíše K rista a v D u c h u B oha našeho. Sv. P av el v y stu p u je p r o ti sm ilstv u a n e sty d a to ste m . 6 , 12— 20. 12. V šecko

jest m i d o v o le n o , ale n e v šeck o p ro sp ív á ;

305

všecko je st m i dovoleno* ale já n esm ím o d ž á d n é v ěci d á t se p o d m a n iti. 13» P o k r m y jso u p r o b řic h o , a b řic h o p r o p o k rm y ; B ů h v šak zru ší o n o i ty to . A le tě lo n e n í p r o sm ilství, n ý b rž p r o P án a a P á n p r o tě lo . 14. B ů h p a k i P á n a v zk řísil, i nás v z k řísí m o c í sv o u . 15. N e ­ v íte , že tě la vaše jso u ú d y K risto v y ? M ám te d y sn ad v z ítl ú d y K ris to v y a u č in iti je ú d y n ev ěstk y ? N ik o liv . 16.. A n eb n ev íte-li, že k d o se p řid rž u je n e v ě stk y , je st (s n í) je d n ím tělem ? N eb o ť, ja k p ra v í (P ísm o) » d v a b u d o u tě le m je d n ím .« 17. K d o v ša k se -p řid rž u je P án a, jest (s n ím ) je d n ím d u ch em . 18. S tře ž te se sm il­ stv í. K ažd ý h říc h , k te r ý člo v ě k u čin í, je st k ro m ě tě la ; k d o v šak sm ilní, hřeší p r o ti tě lu sv ém u . 19. A n e b n ev íte-li, že tě lo vaše je st c h rá m D u c h a sv átéh o , je n ž je ve vás, je h o ž m á te o d Boha,' a že n ejste svoji? 20. V žd y ť jste k o u p e n í z a ce n u v elik o u . N u ž e , o sla v u jte (a n o ste) B oha v těle svém . O sta v u m an želsk ém . 7, 1— 24. 7, 1. V p říč in ě to h o , o čem jste m l psali, je st d o b ře člo v ěk u , ab y žen y se n e d o tý k a l 2. A le p r o u v a ro v á n í se sm ilstv í k a ž d ý m ěj m a n ž e lk u sv o u a k a ž d á m u ž e svého. 3. M u ž čiň m an želce, čím jest jí p o v in e n , a p o d o b n ě i m a n ž e lk a m u ž i (sv ém u ). 4. M an želk a n e m á m o c i n a d sv ý m tělem , n ý b r ž m u ž (její), p o ­ d o b n ě an i m u ž n e m á m o c i n a d tě le m sv ý m , n ý b r ž m a n ž e lk a (jeho). 5. N e z k ra c u jte se v esp o lek (v té v ěcí), leč za v z á je m n é h o svolení n a čas, ta k ab y ste se u p rá z d n ili k m o d litb ě a b y li o p ě t sp o lu , a b y vás n ep o k o u šel satan p r o vaši z d rž e n liv o st. 6. T o v šak p ra v ím ja k o p o v o le n í a n e ja k o ro z k a z . 7. N e b o ť p ře ji si, ab y v šich n i lidé b y li ja k o jsem já; ale k a ž ­ d ý m á o d B o h a d a r v la stn í, jed en ta k , d r u h ý o n a k . 8. P ra v ím v šak tě m , k te ří n ejso u v m an želstv í, zv láště v d o v á m : D o b ře jest jim , z ů s ta n o u -li (ta k ) ja k o já. 9. Jestli-že v ša k n em ají z d r ­ ž en liv o sti, v s tu p te ž v m an želstv í, n eboť lépe je st v m a n želstv í v s to u p iti, n ežli h o ře ti. 10. T ě m však, k te ří jsou v m a n želstv í p řik a z u ji, n ik o liv já, n ý b r ž P án , ab y m a n ž e lk a o d m u ž e n e o d ch á zela ; — 11. o d ejde-li však, z ů s ta ň n ev d an á , an eb o se sm iř s m u ž e m sv ý m ; — •a m u ž n e p ro p o u š tě j m a n ž e lk y své. 12. O s ta tn ím p a k p ra v ím já, n ik oli P á n : M á-li k te r ý b r a tr m a n ž e lk u n e v ě říc í a ta sv o -

.306

luje b y d liti s n ím , n e p ro p o u ště j ji. 13. A m á -li k te rá žen a v ě­ říc í m u ž e n e v ě říc íh o , a te n sv o lu je b y d liti s n í, n e p ro p o u š tě j m u ž e ; 14. neb o ť m u ž n ev ěřící p o sv ěcen je st sk rze ž e n u věřící, a žen a n ev ěřící jest p o sv ěcen a sk rz e m u ž e v ě říc íh o , sice jin a k d ítk y vaše b y b y ly n ečisty ; ale jso u čisty . 15. Jestli v šak n e v ě ­ říc í se o d lu č u je, ať se o d lo u č í; n e n í zajisté p o d ro b e n b r a tr an i sestra v o k o ln o ste c h ta k o v ý c h , n ý b r ž k p o k o ji p o v o la l nás B ůh, 16. N e b o ť o d k u d víš žen o , spasíš-li m u že? A n e b o d k u d víš m u ­ ži, spasíš-li ženu? 17. J e n o m k a ž d ý žij ta k , ja k k a ž d é m u u d ělil P á n , k a ž d ý ta k , ja k k a ž d é h o p o v o la l B ůh. A ta k n a řiz u ji ve v šech c írk v íc h . 18. B yl p o v o lá n n ě k d o již o b ře z a n ý ? N e d á v e j si p ře d k o ž k y . V n éo b říz c e jest n ě k d o p o v o lá n ? N e o b ře z e j se. 19. O b říz k a n e n í n ič ím , a n e o b říz k a n e n í n ič ím , n ý b r ž z a c h o v áv án í p řik á z á n í B ožích. 20. K až d ý zů stáv e j v to m sta v u , v e k te ré m b y l p o v o ­ lá n . 21. B yl jsi p o v o lá n ja k o o tro k ? N e d b e j to h o , n ý b r ž spíše z ů sta ň , i k d y ž m ů žeš n a b ý ti sv o b o d y . 22. N e b o ť o tr o k p o v o ­ la n ý v P á n u je st o sv o b o zen ec P án ě, p o d o b n ě p o v o la n ý svob o d n ík jest o tr o k K ris tů v . 23. Z a ce n u v e lik o u jste k o u p e n i; n e b u ď te o tr o k y lidí. 24. B ra tři, k a ž d ý zů stáv e j u B o h a v to m , v čem b y l p o v o lá n . O sta v u p an ick ém . 7, 25— 40. 25. V p říč in ě p a n e n v šak n e m á m p řík a z u P án ě, ale ra d u d á ­ v á m ja k o ta k o v ý , je n ž jsem došel m ilo srd e n stv í o d P án a, a b y c h b y l sp o leh liv ý m (rád cem ). 2 6. M y slím te d y , že je st t o d o b ré p r o p říto m n o u p o tř e b u , an o , že jest d o b ré č lo v ě k u ta k b ý ti. 27. Jsi v á z á n k m anželce? N eh le d e j ro z v a z u . P ro s t jsi m a n ­ želky? N eh led e j m a n ž e lk y . 28. O žen íš-li se v šak , nezhřešíš, a v d á-li se p a n n a , n e zh ře ší; av šak ú tr a p y tělesn é b u d o u m íti lidé ta k o v í; já p a k vás šetřím . 29. P ra v ím v šak to to : B ra tři, čas je k r á tk ý ; z b ý v á , ab y ta k é ti, k te ří m ají m a n ž e lk y , b y li ta k , ja k o b y jich n em ěli, 30. a ti, k te ř í pláčí, ja k o b y n ep lak ali, a k te ří se ra d u jí, ja k o b y se n e ra ­ d o v ali, a k te ří k u p u jí, ja k o b y v d rž e n í n eb y li, 31. a k te ř í u ž í­ v ají to h o světa, ja k o b y n eu žív ali; n eboť tv á řn o s t to h o t o sv ěta p o m íjí. 32. P řeji si však , ab y ste b y li b ez sta ro sti. K d o n e n í ž e n a t, s ta rá se o věci P án ě, k te ra k b y se zalíbil P án u . 33. K d o v šak se o žen il, s ta rá se o v ěci světské, k te r a k b y se zalíb il žen ě, a jest

ro z d ě le n . 34. A žen a n ev d an á , to tiž p a n n a , m y slí n a věci P án ě, ab y b y la sv átá tě le m i d u c h e m ; p ro v d a n á v šak m y slí n a věci světské, k te ra k b y se zalíbila m u ž i. 35. T o p a k p r a v ím k vaše­ m u p ro s p ě c h u n ik o liv a b y c h n a vás v r h l o sid lo , n ý b r ž ab y ste p o čestn ě a v y trv a le slo u žili P á n u b ez ro z trž ito s ti. 36. D o m n ív á -li se v šak n ě k d o , že b y m ě l h a n b u p r o sv o ii p a n n u , je-li p ře s tá rlá , a m u sí-li ta k b ý ti, u č iň , c o ch ce; neh řeší, n echť se v e z m o u . 37. A le k d o sto jí v e sv ém srd ci p e v n ě, n e ­ p o d lé h aje n u tn o s ti, n ý b r ž m a je v m o c i v ů li sv o u a to u so u d il v e svém srd ci, že z ac h o v á p a n n u sv o u , d o b ře činí. 38. A ta k čin í d o b ře i te n , k d o p ro v d á v á p a n n u sv o u ; ale k d o n e p ro v d á V' M ř jji, cm í lepe. 39. M an želk a je st v ázá n a (z á k o n e m m a n ž e lsk ý m ), p o k u d je st ž iv m u ž její; z em ře-li m u ž její, jest s v o b o d n a p r o v d a ti se, za k o h o chce, je n o m v P án u . 40. A le blaženější b u d e, zů stan e -li ta k , p o d le m é ra d y ; m y slím však, že i já m á m D u c h a B ožího. O p o u ž ív a n í o b ě tin s o h le d em n a b ližn íh o . 8, 1—-13. 8, 1. C o v šak se tý k á věcí o b ě to v a n ý c h m o d lá m , v ím e, že » všichni m á m e p o z n á n í« . A le p o z n á n í n a d ý m á , láska p a k v zd ě­ lává. 2. D o m n ív á -li se v šak n ě k d o , že n ě c o p o z n a l, n ep o z n a l ještě ta k , ja k p o z n a ti je st d lu ž n o ; 3. ale jestli n ě k d o m ilu je B o­ h a, te n jest p o z n á n o d n ě h o . 4. O p o ž ív á n í v ěcí o b ě to v a n ý c h m o d lá m te d y v ím e, že m o d la n e n í n ič ím n a světě, a že n e n í ž á d n é h o B oha, leč jed en . §. N e b o ť byť b y li ta k zv a n í b o h o v é ať n a n e b i ať n a zem i, — ja k o ž v s k u tk u jest m n o h o » b o h ů « a m n o h o » p á n ů « , — 6. p r o nás p řece jest (to lik o ) jed en B ů h , O te c to , z n ě h o ž (jest) vše­ c k o , a k n ě m u ž m y (jsm e u rč e n i), a jed en P án , (to tiž ) Ježíš K ris­ tu s, sk rz e n ě h o ž všeck o a sk rz e n ějž (jsm e) i m y . 7. A v šak n e ve všech jest t o p o z n á n í; n ě k te ří spíše ch o v ajíce d o sav ad n í n áh le d o m o d le, jedí (to ) ja k o v ěc o b ě to v a n o u m o d ­ lám , a sv ěd o m í jejich , jsouc slabé, se p o s k v rň u je . 8. A le p o k r m n e sta v í nás p ře d (soud) B o h a; an i n em ám e p ro sp ě c h u , jím e-li, a n i n e trp ím e šk o d y , nejím e-li. 9. H le ď te v šak , a b y ta to sv o b o ­ da vaše n eb y la k ú ra z u slabým . 10. N e b o ť u z ří-li n ě k d o teb e, je n ž m áš to » p o z n á n í« , sto lo ­ v at! v e c h rá m ě m o d lá řsk é m , zd aliž sv ěd o m í jeh o , jso u c m d lé, n e b u d e »vzděláno« k to m u , a b y jed l v ěci o b ě to v a n é m o d lám ? 11. I z a h y n e te n (člo v ěk ) slabý p r o tv é » p o z n á n í« , te n b r a tr ,

308

p r o n ě h o ž K ristu s u m ře l. A le ta k to h řešíce p r o ti b r a tr ů m a u rážejíce jejich sv ěd o m í slabé, h ře šíte p r o ti K ristu . 13. P r o to p o h o rš u je -li p o k r m b r a tr a m é h o , n e b u d u jisti m asa n a v ě k y , a b y c h n e p o h o ršil b r a tr a svého. O z d rž o v á n í se v ěcí d o v o le n ý c h v ů b ec s o h le d em n a spásu ji­ n ý c h i v lastn í. 9, 1— 27. 9, 1. N ejsem sv o b o d en ? N ejsem ap o što lem ? Z d ali jsem n e ­ v id ě l K rista Ježíše, P á n a našeho? Z d ali n ejste v y m ý m d ílem v P án u ? 2. Jestli p r o jin é nejsem ap o što lem , p r o vás p ře c e jsem (jím ), neboť p e č e tí m é h o a p o što lstv í jste v y v P án u . 3. T o jest m á o b ra n a p r o ti tě m , k te ří se m n e v y p tá v a jí. 4. N e m á m e -liž m o c i jisti a p iti? §. N e m á m e -liž m o c i v ěřící ž e n u s sebou b rá ti, ja k o ž i o s ta tn í ap o što lo v é, i b r a tř i P án ě i P e tr? 6. A n eb -li je d in ý já a B arn ab áš n em ám e m o c i n ev y d ěláv ati? 7. K d o slouží k d y v e v o jště n a svůj p la t? K d o zak lád á v in ici a n ejí o v o ce jejího? K d o pase s tá d o a n e p o ž ív á m lé k a o d stáda? 8. M lu v ím to t o (snad jen) p o lid sk u , an eb -li n e p ra v í to h o ta k é zák o n ? 9. V žd y ť v z ák o n ě M o jžíšo v ě jest p sán o : N e ­ zavážeš ú s t v o lu m lá tíc ím u .« P eču je B ů h (tak ) o v o ly , 10. an e b li p r o nás v ů b e c to p rav í? P ro nás zajisté b y lo n ap sán o , že k d o o rá, v n ad ěji m á o ra ti, a k d o m lá tí, (m á to čin iti) v n ad ěji, že b u d e m íti ú č a st v u ž it­ k u . 11. Jestliže m y jsm e v á m rozseli věci d u c h o v n í, je to veliké, budem e-H ž iti m y vaše věci tělesné? 12. Jso u -li jin í ú č a stn i to h o p rá v a n a vás, zdali n e tím spíše m y? A le n eu žili jsm e p rá v a to h o , n ý b rž snáším e všeck o , a b y c h o m n ezp ů so b ili ž á d n é p ře k á ž k y evangeliu K ris to v u . 13. N e v íte -lí, že ti, k te ří k o n a jí slu žb u sv ato u , ze sv a ty n ě jedí, a že ti, k te ří p řislu h u jí o ltá ři, s o ltá ře m se dělí?« 14. T a k i P á n n a říd il h la satelů m evangelia, a b y z ev an ­ gelia b y li živi. 15. J á v šak n ep o u ž il jsem z to h o n ič eh o . A le nepíši to h o , ab y se ta k d ělo p ř i m n ě, n eboť lépe je st m i u m říti, n ežli ab y k d o z m a řil c h lo u b u m o ji. 16. K áži-li to tiž ev an g eliu m , n e m á m se čím c h lu b iti, v žd y ť jest to p ro m n e n u tn o s tí, neboť b ěd a m n ě , n e b u d u j i k á z a ti. 17. Č in ím -li to to tiž d o b ro v o ln ě , m á m o d p la tu ; jestli v šak n e d o b ­ ro v o ln ě — ú řa d e m jsem p o v ě ře n . 18. N a čem te d y sp o čív á m o je o d p lata? (N a to m ), že k áže ev an g eliu m , b e z p la tn ě je zvěs­ t u j i , ta k a b y c h n eu žív al sv éh o p rá v a p ř i evangeliu. 19. A čk o li to tiž jsem n eo d v islý o d e všech, u čin il jsem se slu ­ 309

ž e b n ík e m všech, a b y c h jic h více získal. 2 0 . 1 stal jsem se ž id ů m ja k o žid em , a b y c h žid y získal; 21. tě m , k te ří jsou p o d z á k o n e m , (stal jsem se), ja k o b y c h b y l p o d z á k o n e m , — ačk o li sám ne­ jsem p o d z á k o n e m , — (jen) a b y c h získal ty , k te ří b y li p o d zá­ k o n e m ; tě m , k te ří b y li b ez zá k o n a , (stal jsem se), ja k o b y c h b y l bez z á k o n a , — ač nejsem b ez z á k o n a B o žíh o , n ý b r ž jsem v z á k o n ě K risto v ě, — a b y c h získ al ty , k te ří jsou b ez z á k o n a ; 22. slab ý m stal jsem se (jak o ) slabý, a b y c h získ al slabé. V šem stal jsem se v ším , a b y c h v ů b e c n ě k te ré p řiv e d l k spáse. 23. V še ck o p a k čin ím p r o evan g eliu m , ab y c h se stal sp o lu ú č a s tn ý m je h o (slibů). 24. N ev íte -li, že ti, k te ř í b ěží o z á v o d , v šich n i sice běží, ale (jen) jeden d o stá v á cen u v ítězstv í? T a k b ě ž te (i v y ), ab y ste (jí) d osáhli. 2$. K a ž d ý v šak , k d o z áv o d í, z d rž u je se v šeh o ; a o n i (činí to ), a b y o b d rž e li v ěn ec p o ru š ite ln ý , m y v šak n e p o ru ši­ te ln ý . 26. J á te d y b ěžím n ik o li ta k , ja k o n a n ejisto , z áp o lím n e ja k o d o v z d u c h u bije, 27. n ý b rž tre s tá m tě lo své a p o d ro b u ji v slu žeb n o st, ab y c h sn ad k á z a v jin ý m , sám n e b y l zav rž en ^ V ý s tra ž n ý m p řík la d e m Israelitů n a p o u š ti v a ru je p ř e d n e z d rž e n liv o stí. 10, 1— 14. 10, 1. N e c h c i zajisté b r a tř í, ab y ste nev ěd ěli, že o tc o v é n a š í v šich n i by li p o d o b la k e m a v šich n i p ro šli m o ře m ; 2. a v šich n i v oblace a v m o ři b y li p o k ř tě n i v M ojžíše 3. a v šich n i jedli tý ž p o k r m d u c h o v n í 4. a v šich n i pili tý ž n á p o j d u c h o v n í; — pili jej to tiž z d u c h o v n í skály, k te r á šla s n im i, to u sk alo u b y l pakl K ristu s. 5. A v šak ve v ětšin ě jic h nezalíb ilo se B o h u , n eb o ť zahynuli: n a p o u šti. 6. T o p a k se u d á lo ja k o p ře d o b ra z p r o nás, ab y ­ c h o m n eb y li ž ád o stiv í v ěcí zlý ch , ja k i o n i jich zažádali. 7. A n i m o d lá ři n e b u ď te , ja k o (byli) n ě k te ří z n ic h , ja k jest p sá n o : » P o sadil se lid, ab y jedl a pil, a vstali, ab y h ráli.« 8. A n i n esm iln ě­ m e, ja k o n ě k te ří z n ic h sm ilnili, a p ad lo jich v je d n o m d n i d v a ­ c e t tř i tisíce. 9. A n i n ep o k o u šejm e K rista, ja k o n ě k te ří z n ic h p o k o u šeli, a z a h y n u li o d h a d ů . 10. A n i n e re p te jte , ja k o n ě k te ř í’ z n ic h re p ta li, a z a h y n u li o d zh o u b ce. 11. T o t o p a k v šeck o u d á lo se jim p ře d o b ra z n ě , n a p sá n o v š a k b y lo k v ý stra z e p r o nás, n a n ěž p řip a d la d o b a p o sled n í. 12. P ro to , k d o se d o m n ív á , že sto jí, hleď , abys n e p a d l. 13. P o k u ­ šení vás z a c h v á tilo jen lidské; B ůh v šak jest v ě r n ý ; te n n e d o ­ 310

p u s tí vás p o k o u še t! n a d to , co m ů ž e te (snésti), n ý b r ž s p o k u ­ še n ím u čin í ta k é ú sp ěch , ab y ste (je) m o h li snésti. 14. P ro to , m ilá č k o v é m o jij s tře ž te se m o d lo slu žb y . P ra k tic k é p o k y n y v p říč in ě p o ž ív á n í m asa ze z v ířa t o b ě to v a ­ n ý c h m o d lám . 10, 15— 11, 1. 15. J a k o ro z u m n ý m p ra v ím : P o su ď te v y sam i, co 16. d ím : K a lic h p o ž e h n á n í, k te r ý žeh n á m e, n en í-liž sp o leče n stv ím k rv e K risto v y ? A chléb, k te r ý lám em e, n en í-li sp o lečen stv í tě la K ris­ to v a ? 17. P o n ě v a d ž ( to jest) je d e n chléb, jsm e m y m n o z í tě le m je d n ím ; neb o ť v šich n i jsm e ú častn i je d n o h o těla. 18. P a tře te n a Israelity p o d le tě la ; n ejso u -liž ti, k te ří je d í o b ě ti, ú častn i o ltá ře ? 19. C o tím te d y ch ci říci? Že sn ad jest n ě č ím v ěc o b ě to v a n á m o d lá m an eb o že m o d la je st n ěčím ? 20. (N ik o li), n ý b r ž že co o b ě tu jí p o h a n é , o b ě tu jí d u c h ů m z lý m a n e B o h u . N e c h c i však, a b y s te b y li sp o lečn ík y d u c h ů zlý ch . 21. N e m ů ž e te p iti k alich P á n ě i k alich d u c h ů z lý c h ; n e m ů ž e te z ú č a stň o v a ti se sto lu P án ě i s to lu zlý c h d u c h ů . 22. A n eb -li m á m e p o p o u z e ti P án a k ře v ­ n iv o sti? Jsm e sn ad silnější n e ž O n ? V šeck o jest (m i) d o v o le n o , ale n e v šeck o p ro s p ív á ; 23. vše­ c k o jest (m i) d o v o le n o , ale n e v šeck o v zd ěláv á. 24. N ik d o n e ­ h le d ej p ro s p ě c h u sv éh o , n ý b r ž (p ro sp ěch u ) d ru h é h o . 25. V šecko, co se p ro d á v á v m a sn ý c h k rá m e c h , je z te n ic se n e v y p tá v a jíc e p r o sv ěd o m í, 2 6. n eboť » H o sp o d in o v a jest ze­ m ě i p ln o s t její.« 27. Piozve-li vás n ě k d o z n e v ě říc íc h a ch c e te li jisti, je z te všecko, co se v á m p ře d lo ž í, n ic se n e v y p tá v a jíc e p r o sv ěd o m í. 28. Jestli v šak n ě k d o v á m ře k n e : » T o to jest věc o b ě ­ to v a n á m o d lá m ,« n ejezte p r o to h o , je n ž to o z n á m il, a p r o svě­ d o m í. 29. M ín ím p a k sv ěd o m í n ik o li tv o je , n ý b r ž to h o d r u ­ h é h o ; neb o ť p ro č m á sv o b o d a m ěla b y so u zen a b ý ti o d svě­ d o m í cizího? 30. Z ú ča stň u ji-li se (jídla) s v d ěčn o stí, p r o č m ě l b y c h tu p e n b ý ti p r o to , zač d ík y činím ? 31. B uď -že te d y jíte, n e b o p ijete, n e b o co k o li jin é h o č in íte, v šeck o k e slávě B oží č iň te. 32. N e ­ b u ď te n a ú ra z an i ž id ů m an i p o h a n ů m an i c írk v i B oží, 33. ja k 1 já v šech n ěm v e všem v y h o v u ji, nehled aje p ro s p ě c h u sv éh o , n ý b r ž (p ro sp ěch u ) m n o h ý c h , ab y b y li spaseni. 11, 1. B u ď te n ásle d o v n ík y m ý m i, ja k o i já jsem K ris to v ý m . *

311

Pohoršení.6, i — 2 . K řesťané k o rin tš tí m ěli m e zi seb o u s p o ry a d áv ali je ro z ­ su z o v a t p o h a n s k ý m so u d ů m . T ím v rh a li s tín n a C írk e v a v íru k řesťan sk o u . »K řesťané ta k é se m ezi seb o u h n ěv ají. T a k é se n en áv id í. Ř ík ají, že se m á o d p o u š tě t, že se m a jí k ř iv d y tr p ě ­ livě snášet, a sam i to h o n ečin í. H le d a jí p o m s tu . J a k ý je ro z d íl te d y m ezi n á m i a k ře sť a n y ?« T a k m o h li říc i k o r in tš tí p o h a n é a židé. P r o to s v a tý P av el s v e lik ý m d ů ra z e m v a ru je p ře d tím ­ to p o h o rše n ím . N e s p ra v e d ln o st za v írá n eb e k ažd é m u , k d o se jí d o p o u ští. 6, 3— 7. «S pravedliví k řesťan é b u d o u je d n o u n a p o sle d n ím so u d ě s tá t s Ježíšem K riste m a b u d o u p řih líž e t k Jeho' ro z s u d k ů m n a d lid m i i n a d an d ěly (z av rže n ý m i). P ro č b y n ed o v e d li i n y n í n a zem i sp rav ed liv í v ě říc í ro z s o u d it sp o ry a n e d o ro z u m ě n í m ezi sebou? N ejp o sled n ější m ezi v á m i d o v e d o u ro z s u z o v a t m a li­ c h e rn é záležito sti světské! A v y svoje h n ě v y n o síte p ře d p o h a ­ n y . N e h a n b íte se? N a č m á te v ů b e c h n ě v y a sp o ry m ezi sebou? P ro č čin íte k řiv d y , p r o č rad ěji nesnášíte k ř iv d y o d jin ý c h tr p ě ­ livě a bez h n ě v u , ab y ste se u k áza li u č e d n ík y Ježíše K rista. V ý stra h a všem ! 6 , 8— 1 1 . » N e m y lte se, ani sm ilníci, ani m o d láři, an i cizo lo žn íci, ani zm ěk čilí v n ečisto tě, . . .an i zloději, an i lak o m ci, an i o p ilci, ani u trh a č i, ani lu p iči n e o b d rž í k rá lo v s tv í n e b e sk é h o .« A ta k o ­ v ý m i jste n ě k te ří b y li; ale dali jste se o b m ý t i . . . Ježíš K ristu s trp ě l a u m ře l za vás, ab y vaše n e sp rav ed ln o st d o sáh la odpuště-. n í u B oží S p rav ed ln o sti. D u c h sv a tý vás p o sv ě til a u čin il vaše tě lo i vaši duši sv ý m c h rá m e m . . . a ještě více: ú d e m ta je m n é ­ h o T ěla K risto v a v C írk v i. Ja k o te n k rá t, ta k i dnes. P o h an é v m ra v n í o tu p ě lo sti p o v ažo v a li h říc h y n e č isto ty za dovolen é. N ě k te ří křesťané n ech ali se u n á še t p ro u d e m p o h a n ­ ské v o ln o sti m ra v ů .

312

N e d e jte se p o d m a n it n e z říz e n o u ž ád o stí ani p o v ěcech d o v o le n ý c h , a te p rv e n e p o v ěcech h říšn ý c h . 6, 12— 20. S v a tý P av el u p o z o rň u je : n e č isto ta je h říc h e m p r o ti tělu . T ě lo k řesť an o v o p a tř í Ježíši K ristu , k te r ý je v y k o u p il i s duší a zajistil m u slavné v zk říšen í v p o sled n í d en a v ě č n ý ž iv o t sp o ­ lu s duší v b lažen o sti nebeské. N e n í te d y n e č isto ta m ra v n í n ě ­ čím lh o ste jn ý m , n ý b r ž je h r o z n ý m z n e u c tě n ím p ř íb y tk u B o ­ žíh o . »K do zk az í c h rá m , to h o zk azí, (to je st tě ž c e p o tre s tá ), B ůh.« I lh o ste jn é v ěci ja k o je p o k r m , jso u -li n e z říz e n ě u ž ív á ­ n y , m o h o u u šk o d it. K řesťan se n esm í n e c h a t p o d m a n it an i lh o ­ s te jn o u věcí, ab y jí n e z říz e n ě u žív al. S m rte ln é tě lo i p o k rm y , k te rý c h p o žív á, jso u p o m íjející, p r o to n esm í si jic h člo v ě k h le­ d ě t ta k , ja k o b y to b y lo p r v n í a h la v n í v ž iv o tě člo v ěk a, s tře ž ­ te se i d o v o le n ý c h věcí z n e u ž ív a t, ale n ad e v šeck o c h r a ň te se k a z it c h rá m D u c h a sv á té h o sm rte ln ý m i h ř íc h y n e č isto ty , ať jso u to m y šle n k y , slova, řeči, sk u tk y . » N u že, o slav u jte a n o ste B oha v těle svém .« Je n d o b ře p o ro z u m ě t! 7> 1— 9A p o što l se dověděl, že n ě k te ří v K o rin tě p ro n á še jí n á z o r, že je nejlepší p o d le p řík la d u P av lo v a n e v s tu p o v a ti v m an želstv í. S v atý P avel u v ád í to t o m ín ě n í n a p ra v o u m íru . B o h em dan é p rá v o . K ažd ý , k o h o B ů h p o v o la l d o stav u m an želsk éh o , je p o v i­ n e n v šeck y p o v in n o s ti to h o to sta v u p ln it. M an želé stali se je d ­ n ím tělem a m ají B o h em dan é p rá v o n a sebe n av zá jem . P o v in ­ n o sti m anželské n esm í je d en d ru h é m u o d p íra t, ab y n e b y l p ř í­ čin o u h říc h u n e v ě rn o s ti m anželské. Z d rž e n liv o s t je jistě ch v á ly h o d n á , ale jen za v zájem n é h o souhlasu. 'I

K d o se bojí, že v b o ji p a d n e . . . V sto u p iti do stav u m a n želsk éh o n e n í ro z k a z . D o sta v u m a n ­ želského v s tu p u je te n , k o h o B ů h v olá. K d o cítí, že b y n e d o ­ k ázal ž ít z d rže n liv ě a že b y se v y d á v a l v tě ž k á p o k u šen í, nechť 21

313

v s to u p í v m an želstv í. T o ovšem n e z n a m e n á , že n ejso u žád o u c í vyšší p o h n u tk y . P řísa h u m a n želsk o u nelze v z íti zp ět! 7, 1 0 — x i .

S v atý P av el p řip o m ín á , že křesťanské m a n želstv í je n e ro z lu čitelné. T o n e n í u s ta n o v e n í P av lo v o , n ý b r ž je to p řík a z Ježíše K rista. R o z e jd o u -li se m an želé o d sebe z n ejv ážn ějších p říč in , n e ­ m ů ž e se m a n ž e l o ž e n it, n e m ů ž e se m a n želk a v d á t, p ro to ž e je­ jich m a n želstv í trv á , p o k u d b u d o u o b a živi. B uď se sm íří, n e b o m usí ž ít zd ržen liv ě. A b y se p o h a n sk é m a n želstv í stalo p la tn ý m . 7, 12— 14. V m n o h ý c h ro d in á c h se stalo v d o b ě sv atéh o P avla, že m a n ­ želka se stala k řesť an k o u a m u ž zů stal p o h a n e m . K d y ž ta k o v á žen a c h těla ž ít dále se sv ý m m u ž e m p o h a n e m , m o h la ta k u č i­ n it. P avel n e b o je h o n á stu p c i v K o rin tě ta k o v á m a n ž e lstv í u č i­ n ili p la tn ý m i s p o d m ín k o u , že d ítk y b u d o u v y c h o v á v á n y p o křesťansku, že m a n ž e lk a se p řič in í, ab y m u ž e sv éh o získala p r o v ír u křesťanskou. O d k u d víš, žen o , že spasíš m u ž e svého? 7, 15— 16. Jestliže se ž e n a — k řesťan k a d o m n ív á , že b y m ěla p ře k á ž k y ve v ý c h o v ě d íte k , ve v y k o n á v á n í sv ý ch n á b o ž e n sk ý c h p o v in ­ n o s tí a že n a d t o m u ž e nezíská, je lépe, k d y ž o d m u ž e p o h a n a odejde. P o h a n sk y u z a v ře n é m a n želstv í n e m á p r o k řesťan sk o u část žád n é p la tn o sti. M an želk a, k te rá se stala k řesťan k o u , m á p řed ev ším p rá v o a z á ro v e ň p o v in n o s t, ab y m o h la b ez p ře k á ž ­ k y a v p o k o ji slo u žit B ohu. P o n ěv ad ž m u ž — p o h a n její p r á v o u z n a t nechce, m ů ž e h o b ez h říc h u o p u s tit a v d á t se p o k ře s­ ťansku. N e b u ď te o tr o k y lidí! 7, 17— 23-1 A b y za b rá n il n estálo sti a n e sp o k o jen o sti v rů z n ý c h p o v o lá 314

n ic h a stavech, — n e je n o m ve sta v u m an želsk ém — u d á v á a p o ­ što l všeobecné křesťan sk é zásad y : K řesťan m u sí ze v šech sil se sn ažit, aby b y l s p o k o je n ý v k a ž d é m p o v o lá n í a v k a ž d é m po* stavení. O v še m n esm í se p o d d á v a t lid em ta k d alek o , že b y n e ­ m o h l slo u žit Ježíši K ristu . K d y b y t o n e m o h l, k d y b y si v to m dal b rá n iti o d lidí, b y l b y o p ra v d u n eju b o žejším o tr o k e m lid ­ ské zvůle. A le ta k é n ao p ak ! Jestliže je n ě k d o sv ý m sta v e m u n ě k o h o o tro k e m , ale p ř i to m m ů ž e k o n a t své p o v in n o s ti k ře s­ ťanské, n em u sí b ý t p r o to n esp o k o jen ! P ře d B o h em je v y k o u ­ p e n a sv o b o d en v Ježíši K ristu . A to je h la v n í a nejdůležitější» k d y ž z a tím nelze o d s tra n it o tr o c k ý stav. N á v r h a p ra v id lo p r o b u d o u c í řeh o le. 7, 2 5 — 40. N a to m to m ístě m lu v í a píše sv a tý P avel o sta v u p a n ic k é m . C h v á lí a o d p o ru č u je s v o b o d n ý sta v p o d le svého p řík la d u , ale jen p r o to h o , k d o je o d B oha k e sta v u p a n ic k é m u p o v o lá n . N a n á m itk u , že se s v o b o d n ý zb av u je p o tě še n í a ra d o s tí r o ­ d in n é h o ž iv o ta , o d p o v íd á ap o što l p ro s tý m i slo v y : »V šecko je t o n a k r á tk o . V še ck o m íjí a to velice ry ch le , »tv á řn o s t světa p o m íjí.« O v šem , k d o z ů stá v á s v o b o d n ý , m u sí ta k č in it s d o b rý m ú m y slem , ab y tím v íce a tím lépe m o h l slo u ­ ž it B ohu. T a k sv a tý P av el p o d a l sv ý m i slo v y p r v n í p ra v id lo b u d o u c íc h řeh o lí, v n ic h ž se b u d o u z a c h o v á v a t t ř i e v an g e ln í ra d y : svátá čisto ta (sv o b o d n ý stav ), p o slu šn o st v ů č i p ře d s ta ­ v e n ý m a c h u d o b a v ů č i s ta tk ů m to h o to světa. T o v šeck o je­ n o m za je d n ím ú čelem — n e ro z d ě le n ě a d o k o n a le slo u žit B o h u . » K d o se oženil, s ta rá se o v ěci světské, k te ra k b y se zalíb il ženě, a jest ro zd ělen . A žen a n e v d a n á (s p ra v ý m ú m y slem ) to tiž p a n n a , m yslí n a v ěci P án ě, ab y b y la sv átá tě le m i d u c h e m ; p r o ­ v d a n á však m yslí n a v ěci světské, k te ra k b y se zalíbila m u ž i.« M o h o u se p o ž ív a t p o k r m y o b ě to v a n é m o d lám ? 8, 1— 13. K o rin ťan é se tá zali p ísem n ě P avla. A p o što l o d p o v ě d ě l: »V še­ o b ecn ě řeče n o m o h o u se p o ž ív a t. N e b o ť m o d ly n ic n ejso u . K řesťan ví, že m o d ly jso u v ý m y sly p o h a n ů . — O v šem , lec­ k te rý křesťan n e m á ještě d o sti jasn éh o p o z n á n í o to m , co jso u m o d ly . B ojí se jic h a m á p r o to ú zk o stliv é sv ěd o m í. — P ře d ta k o v ý m i ú z k o s tliv ý m i lid m i n e n í ra d n o jisti p o k r m y m o d ­ lám o b ěto v an é. N e b o ť ta k o v ý člo v ěk p o v a ž u je t o za v elik ý

315

h řícli. M á b lu d n é svědom í. V to m to b lu d n é m sv ěd o m í, v id í-li d ru h é k řesťan y o b ě to v a n é m aso jisti, v ezm e je ta k é , tře b a ž e to p o v a ž u je za tě ž k ý h říc h . A ta k se sk u tečn ě h říc h u d o p o u ští. N e ­ boť k d o p o v a ž u je n ě c o za h říc h , (i k d y ž to v e s k u te č n o sti h říc h e m n en í), d o p o u š tí se h říc h u , k d y ž to činí. N a p řík la d : n ě k d o ve č tv rte k je p e v n ě p řesv ěd čen , že je p á te k . A jí m aso. D o p o u š tí se h říc h u . T a k o v ý c h h říc h ů b lu d n é h o sv ěd o m í c h tě l a p o što l K o rin ts k é v y v a ro v a t.

A b y v šich n i p o z n a li ce n u E vangelia. 9, 1— 18. S v a tý P av el s u p řím n o s tí a s p o k o r o u m lu v í o sv ý ch o b ě­ te c h a o svém o d řík á n í. Ř ík á to p r o to , ab y u k áza l, že jso u vše­ c k y p o m lu v y n em ístn é, k te ré o n ě m n ě k te ří lidé v K o rin tě šíří. Je h o slu žb a E v an g eliu je n a p ro s to n ezištn á, k o n á ji jen z lásky k Ježíši K ris tu a z lásky k d u ším , v y k o u p e n ý m J e h o K rv í. D o b ro v o ln ě se o d řík á m i to h o , co m i p a tří. »Jsem sv o b o d en . J a k o ap o što l, k te r ý v id ěl Ježíše K rista, k d y ž se m i zjev o v al se m n o u m lu v il p o d o b u m é h o p o b y tu v A rab ii, jsem sv o b o d en a n ejsem o d v islý o d n ik o h o . Jsem a p o ­ što le m vaším . N e b ý t m n e, sn ad b y ste v ů b ec n eb y li křesťany. J a k o váš ap o što l m á m p r á v o p o d le slov Ježíše K rista : »K de k ážete, ta m z ů stá v e jte a jezte a p ijte, co m a jí; n eb o ť h o d e n je st d ěln ík m z d y své.« M ám p rá v o ž á d a t v ý ž iv u ta m , k d e k á ­ ž i E v an g e liu m , m á m p r á v o m íti n a sv ý ch cestá ch žen u , k te rá b y se starala o p o tře b n é věci, m á m p rá v o , ab y c h sám n a sebe n em u sil te p rv e slu žeb n o u p ra c í v y d ě lá v a t. V o já k ve v o jsk u p ře c e n e c h o d í v y d ě lá v a t, ab y m o h l b ý t živ. V in a ř je živ ze své vinice. P a s tý ř je živ ze svého stáda. K d o ro zsév á, m á n e j­ v ě tší p rá v o , ab y m ěl p o d íl n a ú ro d ě. T o v šeck o p rá v o m ěl jsem a m á m já, ab y m n e věřící, jim ž k áži, živili a o m ě se sta­ rali. — A le jste sv ěd k y , že jsem to h o to p rá v a n ep o u žív al, že jsem se d o b ro v o ln ě o d ře k l o d m ě n y za sv o u p rá c i, že jsem se ž iv il sám p ra c í sv ý ch ru k o u . P ro č? — A b y c h tím více p o ­ sloužil E v an g eliu a je h o ro zšířen í svojí n a p ro s to u n ezištn o stí, a ab y ch ro z m n o ž il ta k é své záslu h y p r o nebe.«

316

Moje nesčetná sebezapření. 9, 19—23. »Stal jsem se slu žeb n ík em všech: s v e lik ý m se b eza p ře n ím p řiz p ů s o b o v a l jsem se žid ů m , jejich z v y k ů m a je jich n ázo ­ r ů m , p řiz p ů so b o v a l jsem se, p o k u d b y lo m o ž n o i p o h a n ů m , v šem stal jsem se vším , ab y ch je p řiv e d l k e spáse. V še ck o p a k čin ím p r o E v an g eliu m , ab y c h se stal sp o lu ú č a stn ý m je h o slib ů .« » T re stá m tě lo své a p o d ro b u ji v slu žeb n o st.« 9, 2 4 — 27. »C esta k e spáse je ja k o z á v o d n í d ráh a. T i, k te ř í se ú č a stn í z á v o d ů , ab y více d o k ázali, o d řík a jí se rů z n ý c h věcí, k te ré ji­ n a k p r o d ru h é jso u d o v o le n é a jsou p říje m n é . Já ta k é záv o ­ dím . S nažím se, a b y c h c o n ejv íce duší získal p r o Ježíše K ris­ ta . P r o to se o d řík á m i m n o h ý c h d o v o le n ý c h věcí, a b y c h si ta k ' zasloužil tím více B oží m ilo sti a tím v íce v y k o n a l.« M ilo st B oží b y la p r o n ě m a rn á . 10, 1— 14. A p o što l to n e řík á , ab y se ch lu b il, ale řík á to je n o m p r o to , ab y p o v zb u d il. Ž iv o t člo v ěk a-k řesťan a p o d o b á se cestě Israelitů n a p o u šti. V šem Isra e litů m b y la B o h em n a b íd n u ta v elik á m ilo st, aby vyšli z o tr o c tv í a vešli d o zem ě zaslíbené. M n o z í Israelité t u t o m ilo st z tra tili, d o zem ě zaslíbené nevešli a z a ­ h y n u li n a p o u šti. N e p o m o h lo jim , že m ěli o b la k o v ý slo u p , k te rý je p ře v e d l p řes M o ře R u d é , n e p o m o h lo jim , že m ěli o b la k , v n ě m ž p o d iv u h o d n ý m zp ů so b em je p ro v á z e l a c h rá ­ n il B ů h sám , n e p o m o h lo jim , že v M o jžíšo v i d o sáh li ú m lu v y s B o h em n a h o ře Sinai. — Z ah y n u li. S m rte ln é ú čin k y . C o je zah u b ilo , b y la zlá a n e zřízen á žád o stiv o st. J e d n o u si n e zřízen ě žádali m asa, jin d y dali se svésti n ečistý m i tě le sn ý m i ž ád o stm i a ta n c o v a li k o le m z la té h o te lete d o p o u štějíce se n e ­ m ra v n o s tí, a p ro rů z n é svoje žád o sti re p ta li p r o ti B o h u . P ř i­ šly n a ně B oží tre s ty . C o b y lo n a cestě d o zem ě zaslíbené, je p ře d o b ra z e m p r o ž iv o t křesťan a v d o b ě p o sled n í, to jest v Z á ­ k o n ě N o v é m . — H eslem křesťan a k a ž d é h o m u sí b ý t: »O dřík e j se, zap írej se, z d rž u j se!« M usíš b ý t v seb ezap írán í ta k v y -

317

cvičen, abys, k d y ž n a sta n e p o k u šen í, m ěl cv ik e m z je d n a n o u sch o p n o st a sílu p o k u še n í p řem o c i. C v ik dělá m istra. Jsi v y c v ič e n v sebezapření, to jest, jsi v y cv ičen v b o ji p r o ti ž ád o ste m očí, p r o ti ž ád o ste m těla, p r o ti p ý še ž iv o ta? — C v ič se denně! J a k o v o já k Ježíše K rista. H le ď , abys n ep ad l. B ů h n e ­ d o p o u ští, ab y n a křesťana p řišlo těžší p o k u šen í, n e ž ja k é m ů ž e snésti. O v še m p ře d p o k lá d á se, že se sv ěd o m itě a d en n ě cvičil v sebezapření. K d y ž an o , p a k zcela jistě d o sta n e se k ažd é m u m ilo sti, ab y p o k u še n í p ře m o h l a získal si záslu h u p r o nebe. — N e z a p o m e ň te , že n ejste p o h a n y , jste k řesťany! P r o to s tře ž te se to h o , c o dělají p o h an é. T o v šecko p a tř í k jejich m o d lo ­ službě. M še sv átá a sv até p řijím á n í čin í v ěříc í ta je m n ý m T ělem K risto v ý m . 10, 15— 22. K a ž d ý v ěříc í k řesťan ú častn í se M še svaté. M á ú čast n a K rv i Ježíše K rista, k te rá se p ř i N ejsv ětější O b ě ti n a o ltá ři ob ětu je. V ě říc í k řesťan sv a tý m p řijím á n ím p ř i M ši sv até sp o ju je se s T ě le m Ježíše K rista. T ě lo a K re v Ježíše K rista sjed n o cu jí vše­ ck y v ěříc í v je d n o tu T a je m n é h o T ěla K risto v a. P ři sv atém p řijím á n í n e p ro m ě ň u je Ježíš K ristu s Sebe v nás, ale nás p r o ­ m ě ň u je v Sebe. T a k se stáv ám e m n o z í je d n ím T ě le m Jeho. Israelité m ěli své o b ěti, k te rý m i zev n ějším z p ů so b e m sp o ­ jo v a li se s B ohem . P ře d o b ra z o v a li sv ý m i o b ě tm i b u d o u c í v n it ř ­ n í spojení s B ohem .

N esm íš m ít žád n é účasti! 10, 2 2 — 11, 1. U b o z í jso u ve sv ý ch o b ě te c h p o h a n é . I k d y ž n em ají p řím o ú m y slu o b ě to v a ti z lý m d u c h ů m , p ře c e se ta k děje. M o d lo ­ služba p o h a n ů , v n íž se p ro k a z u je nejvyšší p o c ta v ěcem stvo= ře n ý m , a n e S tv o řite li, je n e p řím o slu žb o u to m u , je m u ž n ej­ více n a to m záleží, ab y B ů h n ed o stáv a l o d lid í ú c ty , k te rá m u ja k o S tv o řite li náleží. K řesťan ž á d n ý m z p ů so b e m n esm í m ít p o d ílu n a m o d lo slu žb ě, n eboť b y se sp o lčo v al se z lý m d u ch em . A n e n í p ře c e m o ž n o , ab y te n , je n ž se M ší s v a to u a sv a tý m

318

p řijím á n ím spojuje s K riste m P án em , m ěl je n n ejm en ší p o d íl n a službě satanovi. Z a n ašich časů d áv á si slo u žit jin ak . D nes m á ď ábel ro v n ě ž svoji m o d lo slu žb u . P ro k a z u jí m u ji šp atn é sp o lk y , š p a tn ý tisk . B ý t člen em šp a tn é h o sp o lk u , číst šp atn é časopisy je to té ž ja k o slo u ž it zlém u d u ch u . K d o z a - ' n ed b áv á p ra v id e ln é slu žb y B oží v n ed ěli, slo u ží tím zlém u d u c h u , k d o zan e d b áv á sv a to u zp o v ěď a sv até p řijím á n í, za­ n e d b áv á spojení s B o h em a stáv á se sp o lečn ík em zléh o d u ch a. N e z a v in ě n á n e v ě d o m o st v té to věci, n ečin í h říc h u . S v atý P av el v ra c í se ještě k to m u , co u ž d řív e n azn ačil. » N a tr z íc h , n a h o s tin á c h n e v y p tá v e jte se n a m aso, o d k u d je, zdali n e n í z o b ě tí p o h a n s k ý m b o h ů m . Jezte k lid n ě , co d o sta n e te k o u p it. B uď že te d y jíte n eb o p ijete, n e b o c o k o liv jin é h o či­ n íte , všecko k e slávě B oží č iň te !« O v še m ti, k te r ý m se ře k lo , že p ře d lo ž e n é p o k r m y jso u z o b ě tí m o d lám , n esm í p r o p o h o r ­ šení d ru h ý c h z tě c h to p o k r m ů jisti. T u b y v z n ik lo p o h o rše n í, p ře d n ím ž u ž d řív e sv a tý P av el v aro v al.

319

P R V N Í LIST SV. PAVLA K O R IN TSK Ý M . (N a p sá n r. 57. v Efesu.)

III. část.

O vnější slušnosti v b o h o slu ž e b n ý c h sh ro m á ž d ě n íc h , 11, 2— 16. 2. C h v á lím p a k vás, b ra tři, že v e všem n a m n e p a m a tu je te a z a c h o v á v á te n au če n í, ja k jsem je v á m p o d a l. 3. C h c i však, ab y ste věděli, že h la v o u k až d é h o m u ž e je st K ristu s, h la v o u p a k ž e n y m u ž , h la v o u v šak K ris to v o u B ů h , 4. K a ž d ý muž, k te r ý se m o d lí an eb p ro ro k u je s h la v o u p ř ik r y to u , o h y ž ď u je h la v u sv o u ; 5. K ažd á v šak žena, k te rá se m o d lí a p ro ro k u je s h la v o u n e z a k ry to u , h y z d í h la v u sv o u ; n eb o ť je st to je d n o , ja k o b y se o h o lila. 6 . A n ezak rý v á-II si žen a h la v y , ať se (tak é) o h o lí; je-li v šak o h y z d n o žen ě s tříh a ti se n e b o h o liti, ať za­ k rý v á si h la v u sv o u . 7. M u ž to tiž n e m á p o k rý v a t! h la v y své, neb o ť jest o b ra z e m a sláv o u B oží; žen a v šak je st sláv o u mu­ žovou. 8. N e b o ť n e n í m u ž ze žen y , n ý b rž žen a z m u ž e ; 9. v žd y ť an i n eb y l s tv o ře n m u ž p r o ž en u , n ý b r ž ž e n a p r o m u ž e. 10. P r o to m á žen a m íti z n a k m o c i n a h lav ě p r o an d ěly . 11. A v šak v P á n u an i m u ž n e n í b ez žen y , an i žen a b ez m u ž e . 12. N eb o ť ja k o jest žen a z m u ž e, ta k jest i m u ž sk rze ž e n u (z ro z e n ), vše­ c k o p a k z B o h a (jest). 13. P o su ď te sam i u sebe: Sluší se, a b y se žen a m o d lila k B o h u n e z a k ry ta ? 14. A n eu čí vás I p říro d a , že jest n e c tí p r o m u ž e , nechá-H si d lo u h é v lasy rů stl? 15. M á-li v šak žen a d lo u h é vlasy, jest jí t o o k ra so u ; n eb o ť vlasy jso u jí d á n y m ísto záv o je. 1 6 . L íbí-íí se v šak n ě k o m u p ř íti se, (v ěz:) m y ta k o v é h o -obyčeje n em ám e, an i C írk v e Boží. 320

Sv. P avel k á rá z lo řá d p ř i slavení v ečeře P áně. n , 17— 34. 17. T o to v šak p řik a z u je , n ech v á lím , že se sch ázíte n ik o li k lepším u, n ý b rž k h o rším u . 18. P ře d e m to tiž slyším , že k d y ž se sch ázíte v e sh ro m á ž d ě n í, b ý v a jí m e zi v á m i r o z tr ž k y , a z části to m u i v ě řím ; 19. neb o ť i lodštěpenství m u sí b ý ti m e zi v ám i, a b y se stali zjev n i m ezi v á m i ti, k te ř í jsou o svědčeni. 20. K d y ž te d y se sch ázíte n a je d n o (m ísto ), n e n í t o již slavení v ečeře P áně, 21. neb o ť k a ž d ý b ere n a p ře d svoji v ečeři p ř i jídle, a jed en lační, d r u h ý p a k jest o p ilý . 22. Z d aliž n e m á te d o m ů k jíd lu a p ití? Č i sn ad p o h r d á te C írk v í B oží a z a h a n b u je te ty , k te ří (nic) nem ají? C o m á m říc i v ám ? M á m vás ch v áliti? V té to věci (vás) n ech v á lím . 23. N e b o ť já jsem p řija l o d P án a to , co jsem té ž p o d a l v ám , (to tiž ) že P á n Ježíš v té n o ci, ve k te ré b y l z raz en , » v zal ch léb 24. a u č in iv d ík y , ro z lá m a l jej a ře k l: T o to jest tě lo m é, k te ré se za vás v y d á v á ; to č iň te n a m o u p a m á tk u . 25. T a k té ž v zal k alic h p o jídle a ře k l: T e n to k a lic h jest n o v á ú m lu v a ( p o tv rz e ­ n á) m o u k rv í; t o č iň te k o lik rá tk o liv (jej) p iti b u d e te , n a m o u p a m á tk u .« 26. K d y k o li to tiž jíte ch léb te n to a p ije te k alich , s m r t P áně zv ěstu jete , d o k u d n e p řijd e. 27. P r o to k d o b u d e jisti ch léb te n to an eb p iti k alich P án ě n e h o d n ě , v in e n b u d e tě lem a k rv í P áně. 28. Z k u siž v šak k a ž d ý sám sebe a ta k z to h o ch le­ b a jez a z k alich a p ij; 29. n eb o ť k d o jí a pije n e h o d n ě , o d so u zen í sobě jí a pije, p o n ě v a d ž n e ro z e z n á v á tě la P án ě. 30. P r o to jest m ezi v á m i m n o h o n e m o c n ý c h a slab ý ch , a m n o z í zesnuli. 31. K d y b y c h o m sam i sebe p o su zo v ali, n eb y li b y c h o m souzeni. 32. Jso u ce v šak so u zen i, o d P án a jsm e tre s tá ­ ni, a b y c h o m s tím sv ětem n eb y li zav rž en i. 33. P r o to , b r a tř i m o ji, k d y ž se sch ázíte k jed en í, ček ejte jed n i n a d ru h é . 34. M á ­ li n ě k d o h lad , jez d o m a , ab y ste nescházeli se k o d so u zen í. O s ta t­ n í v ěci u sp o řá d á m , ja k m ile p řijd u . O m im o řá d n ý c h d a re c h D u c h a sv atéh o . 12, 1— 31. 12, 1. O d u c h o v n íc h v šak d arec h n ech ci, b r a tř i, ab y ste b y li v n e v ěd o m o sti. 2. V íte , že k d y ž jste b y li p o h a n y , k n ě m ý m m o d lá m ja k k o li p u z e n i jste ch o d ili. 3. P r o to v á m o z n a m u ji, že n ik d o m íu v ě v D u c h u B o žím n e p ra v í: » P ro k le t b u ď Ježíš,« a n ik d o n e m ů ž e říc i: » P án em (jest) Ježíš,« leč v D u c h u sv atém . 4. Jso u p a k d a ry ro z lič n é , ale te n tý ž d u c h ; j . a ro z lič n é jsou 321

slu žb y , ale te n tý ž P án , 6. a ro z lič n é jso u p ů so b n o sti, ale te n tý ž B ůh, k te r ý p ů so b í to v šeck o v e všech. 7. K a ž d é m u v šak dává se zjev en í D u c h a k p ro s p ě c h u (círk v e). 8. J e d n o m u to tiž dává se sk rz e D u c h a ře č m o u d ro s ti, jin ém u řeč p o z n á n í p o d le té h o ž D u c h a , 9. jin é m u v íra V té m ž D u c h u , jin é m u p a k d a r u z d ra v o ­ vání v to m je d n o m D u c h u , 10. jin é m u d iv u čin ěn í, jin ém u p ro ro k o v á n í, jin é m u ro z e z n á v á n í d u c h ů , jin é m u ro z lič n é ja zy ­ k y , jin é m u v y k lá d á n í řečí; 11. t o p a k v šeck o p ů so b í jeden a tý ž D u c h , ro z d ě lu je zv láště je d n o m u k ažd é m u , ja k chce. 12. J a k o to tiž tě lo jest je d n o a p řece m n o h o ú d ů m á, vše­ c k y p a k ú d y těla, ač jich m n o h o jest, (jen) je d n ím tě le m jsou, ta k i K ristu s. 13. N e b o ť v je d n o m D u c h u m y v šich n i b y li jsm e p o k ř tě n i v je d n o tělo , ať jsm e b y li ž id y n e b o p o h a n y , ať n e ­ v o ln i n e b o s v o b o d n i: a v šich n i je d n ím D u c h e m b y li jsm e na­ p o je n i, 14. V žd y ť ani tě lo n esestává z je d n o h o ú d u , n ý b r ž z m n o h a ú d ů . 15. Ř e k n e -li n o h a : » P o n ěv ad ž n ejsem ru k a , n e p a třím k tě íu ,« zdali p r o to k tě lu n e p a tří? 16. A ře k n e -li u c h o : » P oněv a d ž nejsem o k o , n e p a třím k tě lu ,« zd ali p r o to k tě lu n ep atří? 17. K d y b y celé tě lo b y lo o k em , k d e b y b y l sluch? K d y b y celé tě lo b y lo slu ch em , k d e b y b y l čich? 18. N e ž B ů h u m ístil údy v těle, jed en k a ž d ý z n ic h , jak ch těl. 19. K d y b y v šeck y b y ly jedním ú d e m , k d e b y b y lo tělo? 20. Jest v šak m n o h o ú d ů , ale je d n o tě lo . 21. I n e m ů ž e o k o říci ru c e : » N e p o tře b u ji teb e,« aneb zase h la v a n o h á m : » N e p o tře b u ji vás,« n ý b r ž m n o h e m p o tře b n ě jší jso u ty ú d y těla, k te ré se zd ají b ý ti slabším i; 23. a ty ú d y těla, k te ré m á m e za m én ě čestn é, p řio d ív á m e čestněji, a údy naše neslušné mají ho jn ější slušnost, 24. ú d y v šak naše slušné n e p o tře b u jí to h o . A le B ů h spojil tě lo ta k , že dal h o jn ější čest to m u (ú d u ), k te ­ ré m u se jí n e d o stá v a lo , 25. a b y n eb y la r o z tr ž k a těla, n ý b rž ab y ú d o v é p ečo v ali o sebe v esp o lek stejn ě. 2 6. A trp í-li ú d jeden, tr p í sp o lu s n ím v šeck y ú d y ; oslavuje-li se je d e n ú d , ra d u jí se spolu s n ím v šich n i ú d o v é. 27. V y v šak jste tě le m K ris to v ý m a ú d y (jeho) p o d le ú d ělu . 28. A n ě k te ré B ů h u sta n o v il v c írk v i p ře d e m ap o što ly , p o d ru h é p ro ro k y , p o tř e t í u čiteli; p o to m (udělil) m o c i d iv o tv o rn é, p o to m d a ry u z d ra v o v á n í, p o m á h á n í, v ed en í sp rá v y , ro z lič ­ n é ja zy k y , [v y k lá d á n í řečí]. 29. Jso u sn ad v šich n i ap o što ly ? v šich n i p ro ro k y ? v šich n i u čiteli? Č in í sn ad v šich n i d iv y ? 30. V šich n i m a jí d a r u z d ra v o v á n í? V šich n i m lu v í ja zy k y ? V šich n i

-322

v y k lád ají? 31. H o rle te 10 d a ry lepší. A ještě u k á ž i v á m cestu n a v ý so st vznešenější. O p o m ě ru m im o řá d n ý c h d a rů D u c h a sv. k lásce. 13, 1— 13. 13, 1. K d y b y c h m lu v il ja z y k y lid sk ý m i i a n d ělsk ý m i, lásk y v ša k n em ěl, b y l b y c h ja k o m ěď zv u čící a ja k o zv o n e c znějící. 2. A k d y b y c h m ěl p r o r o c tv í a zn al v šecka ta je m stv í a v šeck u v ě d u , a k d y b y c h m ěl v šeck u v íru , ta k ž e b y c h h o r y p řen ášel, lá sk y v šak k d y b y c h n em ěl, n ič ím b y c h n eb y l. 3. A k d y b y c h ro z d a l n a p o k rm y c h u d ý c h v ešk eren sta te k svůj a v y d a l své tě lo k spálení, lásky v šak k d y b y c h n em ěl, n ic b y m i to n e p r o ­ spělo. 4. L áska je st sh o v ív av á, d o b ro tiv á ; láska n ezá v id í, n e c h lu b í se, n e n a d ý m á se, 5. n e n í c tiž á d o stiv á , n eh led á sv éh o p ro sp ě c h u , n e ro z trp ě u je se, n em y slí o zlém , 6. n e ra d u je se z n e p ra v o sti, n ý b r ž ra d u je se s p r a v d o u ; 7. v šeck o snáší, v šem u v ě ří, v šeh o se n aděje, všecko p ře trp ív á . 8. L áska n ik d y n e p o m íjí; b u ď že (jest u k o h o d a r) p r o r o c tv í, z a n ik n e , an eb (d ar) ja z y k ů , p ře s ta ­ n e, an eb p o z n á n í, z an ik n e. 9. N eb o ť částečně (jen) p o z n á v á m e , částečně p ro ro k u je m e ; 10. k d y ž v šak p řijd e to , co jest d o k o n alé, z a n ik n e to , c o jest částečn é. 11. K d y ž jsem b y l d ítk e m , m lu v il jsem ja k o d ítk o , sm ýšlel jsem ja k o d ítk o , so u d il jsem ja k o d ítk o ; k d y ž v šak jsem se stal m u ž e m , o d lo ž il jsem , co b y lo d ětin sk é. 12. N y n í p a třím e sk rz e zrc a d lo v záh ad ě, ale te h d y tv á ří v tv á ř ; n y n í p o z n á v á m částečně, ale te h d a p o z n á m ú p ln ě , ja k o ž i ú p ln ě p o z n á n jsem . 13. N y n í v šak tr v a jí v íra, n ad ěje, láska, ty t o tř i ; ale n ejv ětší z n ic h jest láska.

O p o m ě ru d a ru ja z y k ů k d a ru p r o ro c tv í. 14, x— 25. 14, 1. U silu jte o lásk u , h o rle te o d a ry d u c h o v n í, zv láště v šak o to , ab y ste p ro ro k o v a li. 2. N e b o ť k d o m lu v í ja z y k e m (cizím ), n e m lu v í lidem , n ý b r ž B o h u ; n ik d o to tiž m u n e ro z u m í. A le d u c h e m m lu v í ta jem stv í. 3. K d o v šak p ro ro k u je , m lu v í lid em k e v zd ělán í a k p o v z b u ­ z e n í a k útěše. 4. K d o m lu v í ja z y k e m (cizím ), v z d ě lá v á sebe, ale k d o p ro ro k u je , v zd ěláv á c írk e v . 5. P řá l b y c h si o v šem , ab y ste v šich n i m lu v ili ja z y k y , ale rad ěji, ab y ste p ro ro k o v a li; n eb o ť

323

v ětší jest, k d o p ro ro k u je , nežli te n , k d o m lu v í ja z y k y , leč b y ta k é v y k lá d al, a b y c írk e v v zala v zd ělán í. 6. N u ž e te d y , b r a tř i, p řišel-li b y c h k v á m m lu v ě ja z y k y , co v á m p ro sp ěji, n e b u d u -li v á m m lu v iti n a zák lad ě zjev en í n e b o p o z n á n í an eb o p ro ro c tv ím n e b o p o u č o v á n ím ? 7. Jestliže věci b ezd u šn é, bu ď si flé tn a n eb o c ite ra , v y d á v a ­ jíce z v u k y , n ečin í ro z d ílu v tó n e c h , k te ra k p ře c e p o ro z u m í se to m u , co se p ísk á n e b o n a c ite ru h raje?. 8. A k d o b u d e se s tro jiti k b o ji, v y d á-li p o ln ic e z v u k n e u rč itý ? 9. T a k jest to i s v á ­ m i. N e v y d á te -li ja z y k e m řeči sro z u m ite ln é , k te ra k se p o z n á to , co se m lu v í? B u d ete zajisté m lu v iti jen d o v z d u c h u . 10. T olikí v ě ru jest d r u h ů ja z y k ů n a světě, a ž á d n ý (z n ic h ) n e n í o sobě n e sro z u m ite ln ý . 11. N e z n á m -li te d y v ý z n a m u řeči, b u d u ci­ z in cem to m u , k d o m lu v í, a te n , k d o m lu v í, b u d e cizin cem p r o m n e. 12. T a k te d y i v y , p o n ě v a d ž h o r líte o d a ry d u c h o v n í, sn ažte se o to , ab y ste o p lý v a li tě m i, jež p řisp ív a jí k e v zd ělán í c írk v e . 13. P r o to k d o m lu v í (cizím ) ja z y k e m , m o d li se, a b y ta k é m o h l v y k lá d a ti. 14. N e b o ť m o d lím -li se ja z y k e m (cizím ), d u c h m ů j se m o d lí, m ů j ro z u m v šak jest b ez u ž itk u . 15. C o z to h o ? B u d u se m o d liti d u c h e m , b u d u v šak m o d liti se i ro z u m e m ; b u d u z p ív a ti (žalm y ) d u c h e m , b u d u v šak z p ív a ti (je) té ž ro z u m e m . 16. N e b o ť velebíš-li d u c h e m , k te r a k k e tv é ­ m u d ík ů č in ě n í ře k n e »am en« te n , je n ž z au jím á m ísto n ev ěd o ­ m éh o ? V žd y ť n ev í, co p rav íš. 17. T y o v šem děk u ješ p ě k n ě , ale d r u h ý se n ev zd ěláv á. 18. D ě k u ji B o h u , m lu v ím ja z y k y více, n ežli v y všichni, 19. avšak v e sh ro m á ž d ě n í (c írk e v n í obce) ch ci ra d ě ji p ě t slov p ro m lu v iti sv ý m ro z u m e m , ab y c h p o u č il ta k é jiné, nežli deset tisíc slov v jazy ce (cizím ). 20. B ra tři, n e b u ď te d ě tm i co d o so u d n o sti, n ý b r ž c o d o šp a t­ n o s ti b u ď te d ítk a m i, co d o so u d n o sti b u ď te d o k o n a lí. 21. V zá­ k o n ě jest p sá n o : »J in ý m i ja z y k y a jin ý m i r t y b u d u m lu v iti lidu to m u to , a an i ta k n ep o slec h n o u , p ra v í H o sp o d in .« 22. J a z y k o v é jsou te d y n a zn a m e n í n ik o li p r o v ěříc í, n ý b r ž p r o n evěřící, p ro ro k o v á n í v šak n ik o li p r o n ev ěřící, n ý b r ž p r o v ěříc í. 23. Jestliže b y te d y se sešla celá c írk e v n a je d n o m ísto , a v šich n i b y m lu v ili ja z y k y , a jestliže b y ta m vešli (lidé) n ev ě­ d o m í n e b o n ev ěřící, n e ře k n o u -li, že b lázn íte? 24. K d y b y v šak v šich n i p ro ro k o v a li a vešel b y ta m n ě k d o n ev ěřící n e b o n e v ě d o m ý , b u d e o d e všech u sv ě d č o v á n , o d e v šech 324

p o s u z o v á n , 25. ta jn o s ti srd ce je h o p řijd o u (m u ) n ajev o , a ta k o n , p a d n a n a tv á ř, b u d e se k la n ě ti B o h u , v y z n á v a je , že v s k u tk u B ů h je st v e vás. N ě k te ré p o k y n y p ra k tic k é v p říč in ě u žív á n í d a rů m im o řá d n ý c h . 14, 2 6— 40.

16.

C o je te d y č in iti, b ra tři? K d y ž se sejdete, jed en z vás m á žalm , jin ý p o u čen í, jin ý zjev en í, jin ý d a r ja z y k ů , jin ý d a r v y ­ k lá d á n í; v šeck o děj se k e v zd ělán í. 27. M lu v í-li k d o ja z y k e m (cizím ), m lu v te ž d v a n e b o n an ejv ý š tř i, a to jed en p o d ru h é m a je d en v y k lá d ej. 28. N e b y lo -li b y v y k la d ače, m lč ve s h ro ­ m á žd ěn í, ale m lu v sám sobě a B o h u . 29. P ro ro c i m lu v te d v a n e b o tř i, a o s ta tn í p o s u z u jte ; 30. d o stan e-li se v šak zjev en í n ě k o m u jin ém u , k d y ž sedí, p r v n í ať m lčí. N e b o ť m ů ž e te jed en p o d ru h é m v šich n i p r o r o k o v a ti, ab y se v šich n i učili a v šich n i se v zd ěláv ali, 32. a d u c h o v é p r o r o č tí p o d řiz u jí se p ro r o k ů m ; 33. n eb o ť B ů h n e n í B o h em ro z b ro je , n ý b rž p o k o je . J a k o v e všech o b cích v ě říc íc h (křesťanů) 34. ž e n y v e vašich s h ro m á ž d ě n íc h m lč te , n eboť n e d o p o u š tí se jim m lu v iti, n ý b rž p o d řiz o v a ti se (m ají), ja k i z á k o n p ra v í. 35. C h tě jí-li v šak n ěče m u se n a u č iti, ať se z e p ta jí d o m a sv ý ch m u ž ů ; neb o ť p o tu p n o jest p r o ž e n u m lu v iti v e sh ro m á ž d ě n í. 36. Č i sn ad o d vás vy šlo slovo B oží, an eb -li k v á m to lik o p řišlo? 37. Z d á-li se n ě k o m u , že jest p r o r o k e m n e b o d u c h o v n í d a ry m á , p o zn ej, že p řík a z e m P án ě jest to , c o v á m píši, 38. p a k -li t o h o n ě k d o n e u z n á v á , n e b u d e u z n á n . 39. N u ž e , b r a tř i, sn ažte se o to , ab y ste p ro ro k o v a li, a m lu v iti ja z y k y n e b ra ň te . 40. V še­ c k o v šak děj se slušně a p o d le řá d u . O v z k říše n í z m rtv ý c h . 15, 1— 58. 15, 1. O z n a m u ji v ám , b r a tř i, ev an g eliu m , k te ré jsem v á m k ázal, k te ré jste ta k é p řijali, ve k te ré m té ž tr v á te , 2. sk rze n ěž i k e spáse p řic h á z íte , ač-li se h o d rž íte ta k , ja k jsem v á m je k á ­ zal, leč b y ste b y li u v ě řili n a d a rm o . 3. P o d a l jsem v á m to tiž m e zi p rv n ím i v ěcm i to , co jsem ta k é p řijal, že K ristu s u m ře l za h říc h y naše p o d le P ísem , 4. a že b y l p o h řb e n a že v stal z m r t ­ v ý c h tř e tíh o d n e p o d le P ísem , 5. a že se u k á z a l P e tro v i a p o ­ to m je d en ácti. 6 . P o to m se u k áza l více n e ž p ě ti s tů m b r a tr ů

325

n a je d n o u — z n ic h v ětšin a žije d o su d , n ě k te ří v šak zesnuli. — 7. P o to m se u k á z a l Ja k u b o v i, p o té v šem ap o što lů m . 8. N ejp o sléze p a k ze v šech ja k o n e h o d n é m u u k á z a l se i m n ě. 9. N e b o ť jsem n ejm en ší z a p o što lů , je n ž n ejsem h o d e n slo u ti ap o što lem , p o n ě v a d ž jsem p ro n á sle d o v a l c írk e v B oží. 10. M i­ lo stí B oží v šak jsem to , co jsem , a m ilo st je h o k e m n ě n eb y la m a rn á , n ý b rž p ra c o v a l jsem v íce n ež o n i v šich n i, ale n e já, n ý ­ b rž m ilo st B oží se m n o u . 11. B uď že te d y (jsem to ) já n e b o o n i, ta k to hlásám e, a ta k jste u v ěřili. 12. H lásá-li se v šak o K ristu , že v sta l z m rtv ý c h , k te ra k p ra v í n ě k te ří m ezi v ám i, že n e n í v z k říše n í z m rtv ý c h ? 13. Jestli n e n í v z k říše n í z m rtv ý c h , an i K ristu s n ev stal z m rtv ý c h . 14. N e v sta l-li v šak K ristu s z m r tv ý c h , m a rn é je st h lásán í naše, m a rn á i v íra vaše, 15. m y p a k se sh led áv ám e i k řiv ý m i sv ě d k y B ožím i, p o n ě v a d ž jsm e osvědčili p r o ti B o h u , že v z k řísil K rista , je h o ž n ev zk řísil, aě-li to tiž m r tv í n ev stáv a jí. 16. N e b o ť n ev stá­ v á jí-li (vůbec) m r tv í z m rtv ý c h , an i K ristu s n ev sta l; 17. jestli v šak K ristu s n ev stal z m rtv ý c h , p la n á jest v íra vaše, n eb o ť js te d o su d v h říšíc h svých. 18. Z a h y n u li te d y ta k é ti, k te ří zesn u li v K ristu . 19. Jestliže to lik o v to m to ž iv o tě m á m e v K ris tu (p o u h o u ) n ad ěji, jsm e bídnější, n ežli v šich n i lidé. 20. A v šak K ristu s v stal z m rtv ý c h , p r v o tin a to tě c h , k te ř í zesnuli. 21. P o n ě v a d ž to tiž sk rze člo v ěk a (přišla) s m rt, (p ři­ chází) té ž sk rz e člo v ěk a v z k říše n í z m r tv ý c h . 22. N e b o ť ja k o v A d a m o v i v šich n i u m íra jí, ta k i v K ris tu v šich n i b u d o u o ži­ v en i. 23. K a ž d ý v šak v e své řa d ě ; ja k o ž to p r v o tin a K ristu s, p o ­ to m ti, k te ří jso u K risto v i, (a to ) p ř i jeho p říc h o d ě ; 24. p o to m b u d e k o n ec, k d y ž b u d e o d e v z d á v a ti k rá lo v s tv í B o h u a O tc i, až zn ičí v eškeré p a n s tv í a v e šk e ro u m o c i sílu. 25. M usí to tiž k rá lo v á ti, d o k u d n ep o lo ží v šech n e p řá te l p o d n o h y své. 26. J a k o ž to p o sled n í n e p říte l b u d e zn ičen a s m rt; n e ­ boť v šeck o p o d d a l (B ůh) p o d n o h y jeh o . 27. K d y ž v šak p ra v í, že všecko jest (m u ) p o d d á n o , jest p a trn o , že (všecko), v y jm a to h o , je n ž m u v šeck o p o d d al. 28. K d y ž p a k m u b u d e p o d d á n o všecko, tu i S yn p o d d á se to m u , je n ž m u p o d d a l všeck o , ab y b y l B ů h v šeck o v e všem . 29. Sic jin a k c o čin í ti, k te ří d áv ají se k ř tí ti za m rtv é ? jestli v ů b e c m r tv í n ev stáv a jí z m rtv ý c h , p ro č d áv ají se ta k é k ř títi za ně? 30. P ro č í m y p o d stu p u je m e n eb ez p ečen stv í k a ž d o u h o ­ d in u ? 31. D e n n ě u m írá m ; (p řisah ám to ) p ř i té c h lo u b ě , k te ro u

326

z vás, b ra tři, m á m v K ris tu Ježíši, P á n u našem . 32. B o jo v aí-li jsem v E fesu se šelm am i — p o lid sk u (m lu v en o ) — ja k ý m á m z to h o prospěch?! Jestli m r tv í n ev stáv a jí, »jezm e a p ijm e, n eb o ť z e jtra z e m ře m e .« 33. N e m y lte se: »Š patné sp o lečn o sti k azí d o b ­ ré m ra v y .« 34. V y stříz liv ě jte n áležitě a n e h ře šte , n eb o ť n ě k te ří, (m ezi v ám i) n em ají (p rav é) z n á m o sti B o h a; k z a h a n b e n í v a ­ šem u to p ra v ím . 35. A le ře k n e n ě k d o : K te ra k v s ta n o u m rtv í? S ja k ý m tě le m p řijd o u ? 3 6. N e m o u d rý , co ty ro zséváš, n e b ý v á o živ en o , leč p rv e zem ře. 37. A co seješ, t o n en í o n o tě lo , k te ré p o v sta n e , n ý b rž h o lé z rn o , p šen ičn é n e b o n ějak é jin é. 38. B ů h v ša k m u d áv á tě lo , ja k o ž b y l c h těl, a to k a ž d é m u sem eni tě lo v la stn í. 39. N e n í k ažd é tě lo s te jn ý m tě lem , n ý b r ž jin é (jest tě lo ) lid ­ ské, jiné č tv e rn o ž c ů , jin é p ta č í, jin é ry b í. 40. A (jsou) tě la n e ­ b eská a tě la p o z e m sk á ; av šak jin ý jest lesk (těl) n eb e sk ý c h a jin ý (těl) p o z e m sk ý c h . 41. J in ý je st lesk slunce, jin ý lesk m ěsíce, a jin ý lesk (je) h v ě z d ; an o h v ězd a o d h v ě z d y liší se leskem . 42. T a k (bude) i v z k říše n í z m r tv ý c h . R o zsév á se v p o ru š i­ te ln o sti, v stan e v n e p o ru š ite ln o s ti; 43. ro zsév á se v n e c ti, v s ta ­ n e v slávě; ro zsév á se v slabosti, v stan e v síle; 44. ro zsév á se tě lo živočišné, v sta n e tě lo d u c h o v n í. Je-li tě lo živ o čišn é, je st i d u ­ c h o v n í. 45. T a k je st ta k é p sán o : » P rv n í člo v ěk A d a m stal se ž iv o čich e m ž ijícím ,« p o sled n í A d a m d u c h e m o živ u jícím . 4 6. N e n í v šak d řív e to , c o jest d u c h o v n í, n ý b r ž to , c o jest ž iv o ­ čišné, p o to m c o jest d u c h o v n í. 47. P rv n í člo v ěk (jsa) ze zem ě (byl) p o z e m sk ý , d r u h ý člo v ěk (jsa) s n eb e (jest) n eb esk ý . 48. J a k ý b y l (o n en ) p o z e m sk ý , ta k o v í jsou té ž ti, k te ř í jso u p o ­ zem ští, a ja k ý je st te n n eb esk ý , ta k o v í jso u i ti, k te ří jsou n e ­ b eští. 49. P r o to ja k o jsm e nesli o b ra z p o zem sk é h o , n esm e té ž o b ra z nebeského. 50. T o to však , b r a tř i, p ra v ím , že tě lo a k re v n e m ů ž e o b d rže ti k rá lo v s tv í B o žíh o an i p o ru š ite ln o s t n e d o stá v á n e p o ru š ite l­ n o sti. 51. H le ta je m s tv í v á m p ra v ím : v šich n i n e z e m ře m e , ale v šich n i b u d e m e p ro m ě n ě n i 52. p o je d n o u , v o k a m ž ik u , p ř i t r o u ­ b ě p o sled n í; neb o ť tr o u b a zazn í, a m r tv í v s ta n o u n e p o ru š ite ln í; a m y b u d e m e p ro m ě n ě n i. 53. M usí zajisté p o ru š ite ln é t o t o (tě ­ lo) obléci n e p o ru šite ln o st a sm rte ln é to to (tělo ) o b léci n e sm r­ te ln o st. 54. K d y ž p a k (to to p o ru šite ln é tě lo ob leče n e p o ru š i­ te ln o s t a to to ) s m rte ln é obleče n e sm rte ln o st, te h d á se n a p ln í to slovo, k te ré jest p sán o : » P o h lcen a jest s m rt v e v ítě z stv í. 55. K d e jest, ó s m rti, v ítě z stv í tvé? K de jest, ó sm rti, o ste n tv ů j?« 327

$6. O stn e m p a k s m rti jest h říc h , a m o c í h říc h u jest z á k o n . 57. A le d ík y B o h u , k te r ý n á m d áv á v ítě z stv í sk rze P á n a n ašeh o Ježíše K rista. 58. P ro to , b r a tř i m o ji m ilí, b u ď te p e v n í, n e p o h n u ­ te ln í, v ž d y c k y p ře h o rliv í v díle P án ě, v ěd o u ce, že p rá c e vaše n e n í n a d a rm o v P án u . Z áv ě rek . 16, 1— 24. 16, 1. V p říč in ě sb írk y p r o v ěříc í u č iň te i v y ta k , ja k jsem n a ­ říd il c írk v ím g alatsk ý m . 2. K a ž d o u n ed ěli je d e n k a ž d ý z vás u sebe u k lá d ej a schov áv ej, co b u d e m o ci, a b y se n ed ěly s b írk y te p rv , až p řijd u . 3. K d y ž p a k p řijd u , p o šlu s listy ty , k te ré u z n á te za h o d n y , a b y donesli d a r váš d o Jeru salem a. 4. B ude-li z á h o d n o , ab y c h ta k é já šel, p ů jd o u se m n o u . 5. P řijd u p a k k v ám , až p r o jd u M aced o n ii; M aced o n ii to tiž (to lik o ) p ro jd u , 6. u vás v šak as p o b u d u n e b o i p ře z im o v a t b u d u , ab y ste m n e (p o té) d o p ro v o d ili, k a m k o liv b y c h šel. 7. N e c h c i to tiž n y n í u z říti vás m im o c h o d e m , n eb o ť d o u fá m , že n ě ja k ý čas p o b u d u u vás, d o p u stí-li P án . 8. Z ů s ta n u p a k v E fe­ su až d o le tn ic, 9. n eboť d v e ře se m i o te v ře ly v elik é a ú čin n é, o d p ů rc ů p a k jest m n o h o . 10. P řijd e -li T im o th e u s , h le ď te, ab y b y l u vás beze s tra c h u , n eboť k o n á d ílo P án ě, ja k o já. 11. N ik d o te d y jím n e p o h rd e j, n ý b r ž d o p ro v o ď te h o v p o k o ji, ab y p řišel k e m n ě , neb o ť h o o ček á v ám s b r a tr y . 12. C o v šak se tý k á A p o l­ la, velice jsem h o žád al, ab y šel k v á m s b r a tr y ; ale z h o la n eb y lo v ů le, a b y šel n y n í, p řijd e v šak , až b u d e m í ti čas p říh o d n ý . 13. B děte, p e v n ě s tů jte ve v íře, zm u žile si p o č ín e jte a b u ď te silní; 14. všecko' vaše (k o n á n í) děj se v lásce. 15:. N a p o m ín á m v šak vás, b r a tř i — z n á te r o d in u Š tefán o v u (a F o r tu n á to v u a A ch a ik o v u ), že jest p r v o tin o u A ch áje, a že se o d d ali v e slu žb u v ěříc ích , — 16. ab y ste se i v y p o d d á v a li ta ­ k o v ý m (lidem ) a k a ž d é m u , k d o sp o lu p ů so b í a se n a m á h á . 17. R a d u ji se z p říto m n o s ti Š tefán o v y a F o r tu n á to v y a A ch a ik o v y , n eb o ť n a h ra d ili n e p říto m n o s t vaši. 18. O svěžili d u c h a m é h o i vašeho. U z n e jte te d y (lidi) ta k o v é . 19. P o z d ra v u jí vás c írk v e asijské. P o z d ra v u jí vás v P á n u m n o h o k r á t A k v ila a P riscilla s c írk v í v jejich d ó m ě (u n ic h ž jsem i p o h o s tin u ). 20. P o z d ra v u jí vás v šich n i b r a tř i. P o z d ra v te se v esp o lek p o líb e n ím sv atý m . 21. P o z d ra v e n í ru k o u m o jí, P a v ­ lo v o u . 22. N em ilu je -lí n ě k d o P án a n ašeh o Ježíše K rista, b u ď p ro k le t. M a ra n a th a . 23. M ilo st P án a n ašeh o Ježíše K rista (b u ­

328

d iž ) s v ám i. 24. L áska m o je (jest) se všem i v á m i v K ris tu Ježíši. (A m en .)

5Í*

V e všem m u ž i ro v n a , je n v p o slu šn o sti m u ž i p o d d á n a . 1 1 , 2 — 1 6.

S v a tý P av el n a d o ta z y K o rin ts k ý c h v y sv ětlil p o m ě r m u ž e a ž e n y v C írk v i. N ě k te r é ž e n y v K o rin tě začaly p říliš z d ů ra z ­ ň o v a t, že Ježíš K ristu s z r o v n o p rá v n il m u ž e a ž e n u , a že je p o ­ stav il ú p ln ě n a ro v e ň . A p o što l u v á d í n á z o r K o rin ts k ý c h žen n a s p rá v n o u m íru : »C írk e v K risto v a n ez m ě n ila p ů v o d n íh o řá d u . P ři s tv o ře n í p r v n íc h lid í u sta n o v il B ů h n a d říz e n o s t m u ž e n a d žen o u . S tv o ­ řil n e jp rv e m u ž e k o b ra z u a p o d o b ě svoji, ab y p a n o v a l . . . P o ­ to m z tě la A d a m o v a u čin il žen u , ja k o » p o m o c n ici p o d o b n o u jem u .« T a k u ž v p o ř á d k u stv o ře n í b y lo n a z n a č e n o , že v r o ­ d in ě m u ž je p rv n í, je p ře d s ta v e n ý m a h la v o u ro d in y . Z en a — m a n želk a je p o m o c n ic í m u ž o v o u , m á b ý t p o slu šn á m u ž e. J i­ n a k je m u ž i p o d o b n a , m á všecka p rá v a své d ů s to jn o s ti ja k o m a tk a a ja k o k řesťan k a. P o m ě r m ezi m u ž e m a že n o u m á se je v it i ú s tro je m h la v y p o d le sta ro b y lý c h z v y k ů a p ře d p isů : M u ž p ři slu žb ác h B ožích m á h la v u n e p o k ry to u . 2 en a n esm í v c h á z e t k e slu žb ám B o žím jin a k n ež s h la v o u p o k ry to u . S o b ectv í a neláska k b liž n ím u b y m ěla b ý t p ř íp r a v o u n a M ši sv a to u a n a sv até p řijím á n í? 11, 17— 34 .

V p rv n íc h d o b á c h k řesťan sk ý ch v ěříc í se scházeli k e slu ž­ b á m B ožím a spojovali s n im i ta k é h o stin u . S p o č á tk u ta k o v é h o s tin y , zv an é » h o stin y lá sk y « b ý v a ly v elm i p ě k n é a b y ly p ro je v e m lásky k b ližn ím u . B o h atší h o stili ch u d ší. A p o što l d o slechl, že v K o rin tě n e p ro je v u je se n a « h o stin á c h lásky« d o b r o ta a láska k b liž n ím u , ale n a o p a k h r u b é so b ectv í, u n ě ­ k te rý c h ta k é n e s tříd m o s t: »neboť k a ž d ý b e re n a p ře d svoji v e ­ čeři p ř i jídle, a je d en lačn í, d r u h ý p a k je st o p i l ý . . . Z a h a n ­ b u je te ta k ty , k te ř í n ic nem ají? P ro to , b r a tř i m o ji, k d y ž se 329

sch ázíte k jedení, ček e jte jed en n a d ru h é h o . . . P o d ě lte se n a ­ v z á je m b o h a tí s ch u d ý m i.« A p o što l p řip o m ín á u s ta n o v e n í N ejsv ětější S v áto sti O ltá řn í. »Já jsem p řija l o d P án a to , c o jsem té ž p o d a l v á m , to tiž ž e P á n Ježíš v té n o ci, v e k te ré b y l z ra z e n , v z a l ch léb a u čin iv d ík y , ro z lá m a l jej a ře k l: T o to je st tě lo m é, k te r é se za vás v y d á v á ; t o č iň te n a m o u p a m á tk u . T a k té ž v z a l i k a lic h p o jíd le a ře k l: T e n to k alich je st n o v á ú m lu v a p o tv rz e n á m o u k r v í; t o č iň te k o lik rá tk o liv jej p iti b u d e te n a m o u p a m á tk u .«, S v a tý P av el n e b y l p říto m e n p ř i p o sled n í v ečeři. Z p r á v u o u s ta n o v e n í N ejsv ětější S v áto sti m ě l ze Z je v e n í Ježíše K rista* k te ré h o se m u d o sta lo p o o b ráce n í. S v a tý L u k á š v e sv ém E v an g eliu u v á d í slova p ro m ě ň o v á n í p o d le sv á té h o P avla. S lovy se u sta n o v e n í N ejsv ětější S v áto sti u E v an g e listů p o n ě k u d liší, ale sm ysl jest stejný . J a k o O běť a ja k o P o k rm . A p o što l dalším i slo v y n azn a ču je, že se p ro m ě ň o v á n í ch leb a a v ín a v T ě lo a K re v P án ě děje ja k o O běť n e k rv a v á , p ř i n íž se « zv ěstu je,« t o jest n azn aču je, k rv a v á O b ěť n a K říži. T a to O běť b u d e se k o n a t u stav ičn ě n a zem i až d o p říc h o d u Ježíše K rista v p o sled n í d e n k so udu. » H le ď te si p ř íp ra v y k p řijím á n í T ě la a K rv e P áně!« S k u tk y so b ectv í a n elásk y , ja k se o n ic h p rá v ě zm ín il, za ž á d n o u cen u n esm í p ře d c h á z e t sv atém u p řijím á n í. P o d o b n ě ž á d n ý jin ý tě ž ­ k ý h říc h n esm í u č in it k řesťana n e h o d n ý m . K d o b y n e h o d n ě s tě ž k ý m h říc h e m T ě lo a K re v P án ě p řijím a l, z n e u c tív a l b y T ě lo a K re v Ježíše K rista, ja k je židé z n eu c tili, k d y ž P án a J e ­ žíše u k řiž o v a li. « V in en b u d e tě le m a k r v í Páně!« «Z k u siž v šak k a ž d ý sám sebe . . . « P říp ra v a k s v a té m u p řijím á n í záleží v e z p y to v á n í sv ěd o m í a ve v y z n á n í h říc h ů . N ě k te ř í jso u n em o cn í, n ě k te ří zesnuli. S v a tý P av el p o z n a m e n á v á v ý stra ž n ě , c o se děje s tě m i, k te ř í 330

k o n a jí sv até p říjím á n í lh o ste jn ě a nedbale. J d o u k sv atém u p řijím á n í b ez tě ž k é h o h říc h u , ale m a jí m n o h o d o b ro v o ln ý c h h říc h ů v šed n ích , k te ré n e b e ro u sice č lo v ě k u m ilo st p o sv ěcu jící, ale u b íra jí c h y b u jíc ím u síly, d u c h o v n í k rásy , c h u ti k d o b rý m a h rd in s k ý m s k u tk ů m , lásk y k B o h u a lásk y k b liž n ím u , o h r o ­ ž u jí ta k é šťastný k o n e c ž iv o ta p o zem sk é h o . Jso u n e m o c n í, ale svaté p řijím á n í je n e m ů ž e v y lé č it z jejich d u c h o v n í c h o ro b y , p r o to ž e jso u n ed b alí a n etečn í. K d y b y se d o b ře p řip ra v o v a li n a svaté p řijím á n í, b o lely b y je jejich p o k le sk y a c h y b y , k te ré u rá ž í a z a rm u c u jí v zn ešen é h o n eb esk éh o H o sta , P á n a Ježíše. K d y b y k o n a li d o b ře d ík ů č in ě n í p o sv atém p řijím á n í, p ro sili b y sv éh o v še m o h o u c íh o H o s ta a P říte le o p o m o c k d o k o n a lé n á p ra v ě ž iv o ta. O n b y je vyslyšel, dal b y jim osv ícen í a p o silu k v y k o n á n í d o b rý c h p řed sev zetí. L áska b y se ro z h o ře la v je­ jic h d u ších a zap alo v ala b y i duše jejich b liž n íc h k h o rliv o sti v e všem d o b ré m . A p o što l v ěd ěl ještě více. V ěděl, že n ě k te ří křesťané k o r in tš tí o d v a ž u jí se k sv a té m u p řijím á n í s tě ž k ý m i h říc h y , »že n e ro z e z n á v a jí T ě la P án ě a že jí sobě o d so u zen í, d o ­ p o u štějíce se n e jtě ž šíh o h říc h u — sv ato k rád eže. K d o b u d e a k d o n eb u d e o d so u zen . » K d y b y c h o m sam i sebe p o su zo v ali, n eb y li b y c h o m so u ze­ n i.* P říč in a sv a to k rá d e ž í, k te ré u sm rc u jí duše a v y d á v a jí je v e v ěčn é o d so u z e n í je n e d o sta te č n é z p y to v á n í sv ěd o m í n e b o zan e d b á v á n í z p y to v á n í sv ěd o m í v ů b ec, a n e ú p ln é v y z n á n í h ř í­ c h ů tě ž k ý c h . Z a m lč e t tě ž k ý h říc h v e sv até z p o v ě d i z n am en á b ý t so u zen a o d so u zen o d B oha. K d o sám sebe sp rá v n ě a u p řím n ě soudí, k d o n a sebe žaluje, ja k se p ř e d P á n e m B o h e m u z n á v á v in n ý m , te n n e b u d e so u zen o d so u d u B o žího. C tiž á d o st, k te rá b y la v elm i n e p ě k n á a n eb ezp ečn á. 12, i — 31. P á n Ježíš slíbil své C írk v i h o jn o s t m ilo stí a d a rů D u c h a sva­ té h o . P rv n í křesťané d o stáv ali i m im o řá d n é d a ry D u c h a sva­ té h o : d a r p r o ro c tv í, d a r u z d ra v o v á n í n e m o c n ý c h , d a r m lu v iti ro z lič n ý m i ja z y k y , d a r učitelsk é m o u d ro s ti, d a r v elik é u č e ­ n o s ti a vědy. » D u c h sv a tý v an u l, k a m c h tě l.« J a n 3, 8. R o z d ě ­ lo val své d a ry , ja k S ám ch těl. A le n ě k te ří K o rin ť an é n e c h tě li p o r o z u m ě t š tě d ro sti D u c h a sv atéh o . N e b y li sp o k o jen i s d arem 331

D u c h a sv a té h o a to u ž ili p o jin é m d a ru , k te r ý b y l n a v e n e k p o ­ z o ru h o d n ě jší. Z v láště m o c n ě p ů so b ily d a ry u z d ra v o v á n í n e ­ m o c n ý c h a m lu v e n í rů z n ý m i ja zy k y . T y t o d a ry b y c h tě l k d e ­ k d o . D a ry , k te ré n e b u d ily ta k o v o u p o z o rn o s t, začín ali p o h rd a ti. D a ry D u c h a sv atéh o , k te rý c h n e n í tře b a k v la stn í spáse, ale k e spáse d ru h ý c h . S v atý P avel velice p ě k n ě u k á z a l n a p řík la d ě , že v šech n y d a ­ ry D u c h a s v a té h o jso u cen n é a d ů ležité, i k d y ž n ejso u ta k o k á ­ zalé ja k o u z d ra v o v á n í n e m o c n ý c h , m lu v e n í rů z n ý m i ja z y k y a p o d . J a k o je to m u v lid sk ém těle, ta k to m u je v C írk v i, k te rá je ta je m n ý m T ě le m K risto v ý m . C elé tě lo n e m ů ž e b ý t o k e m qiebo u ch em . V šich n i v ěříc í n e m o h o u m ít ste jn ý m im o řá d n ý (jar D u c h a sv atéh o . Jso u t o d a ry , k te rý c h k řesťan n e p o tře b u je k e své v la stn í spáse. C írk e v jic h p o tře b u je , ab y ry c h le ji se ší­ řila. C írk e v ovšem p o tře b u je rů z n ý c h m im o řá d n ý c h d a rů D u ­ c h a sv atéh o . P r o to r ů z n í v ě říc í d o stáv ají rů z n é d a ry , ja k o tě lo m á rů z n é ú d y . K d o z v ěříc ích ta k o v ý d a r o b d rž í, m u sí si p ln ě u v ě d o m it, že je t o d a r D u c h a sv atéh o , ab y p o m o h l sv ý m b liž ­ n ím k e spáse. T a k o v ý d a r D u c h a sv a té h o n e n í n a to , ab y se jím ch lu b il a v y p ín a l p ře d d ru h ý m i. K a ž d ý d a r D u c h a sv atéh o m usí b ý t cen ěn a p řijím á n s v elik o u ú c to u a v d ě č n o stí k D u ­ c h u sv atém u . Ž á d n ý m d a re m se n esm í p o h rd a t. I m a lý ú d k o n á č lo v ě k u k o lik rá t v elik é služby. I z d án liv ě n e p a trn ý , m im o ­ řá d n ý d a r D u c h a sv a té h o p ro sp ěl C írk v i sv até n esm írn ě. K d o k o n ečn ě b y si p řá l ta k o v é h o d a ru , k te r ý C írk v i sv até n ejv íce p ro sp ív á, m u sí o něj D u c h a sv a té h o p ro s it. Ú čele m n esm í býti ctiž á d o st, ale p ro s p ě c h C írk v e a čest a sláva Boží. N e jk rásn ější ch v alo zp ěv . 13, 1— 13. T řin á c tá h la v a p r v n íh o listu sv atéh o P av la K o rin ts k ý m je p ře k rá s n ý m ch v a lo z p ě v e m k řesťanské lásky. Bez m im o řá d n ý c h d a rů D u c h a sv atéh o se křesťan obejde. N e p o tře b u je jich ke s.vé spáse. Bez lásky z ů s ta n o u b ez u ž itk u i ty n ejv ětší o s ta tn í d a ry D u c h a sv atéh o : d a r m lu v iti ro z lič n ý m i ja z y k y b ez lásky je p rá z d n ý z v u k , k te r ý z n í a d o zn í, p o m in e a n ep řin e se u ž itk u r o ž iv o t v ěčn ý . D a r p r o r o c tv í a v ěd ěn í a n ejv ětší v íra , n ejso u ez lásky D u c h a sv atéh o n ič ím , nespasí ž á d n é h o . A n i lásce

E

33.2

b líz k á c tn o s t š tě d ro sti k c h u d ý m , an i h rd in s k é v y z n á n í v íry m u č e d n ic tv ím a s m rtí n e p ro sp ějí spáse, k d y b y n e b y ly n a p ln ě ­ n y lásk o u D u c h a sv átéh o . R ad ěji všecko v y tr p ě t, n e ž tě ž k ý m h říc h e m z tr a tit lásk u D u c h a sv átéh o . L áska D u c h a sv á té h o se jm e n u je jin a k m ilo st p o sv ěcu jící. D u c h sv a tý ji u d ělu je to m u , k d o b y l k ř te m s v a tý m o b m y t o d d ěd ičn éh o h říc h u , k d o p o k o rn ě a k ajícn ě p o d o b ré p ř íp r a v ě duše p řijím á v e sv atém p řijím á n í Ježíše K rista, k te r ý p řin esl n a sv ět » o h eň lá sk y .« A b y c h o m ro z u m ě li slo v ů m sv átéh o P avla. Láska D u c h a sv átéh o , m ilo st p o sv ěcu jící se z trá c í v to m o k a m ž ik u , k d y se k řesťan d o p u s tí tě ž k é h o h říc h u . T ě ž k ý m h říc h e m stáv á se su c h o u ra to le stí n a s tro m ě C írk v e . V šeck y c tn o s ti i d o b ré s k u tk y , k te ré d o p o su d v y k o n a l, z trá c í v šeck u cen u p ro ž iv o t v ěčn ý . P o u to lásk y m ezi B o h em a člo v ěk em se p ře trh lo . A k d y b y k řesťan u m ře l v to m to stav u , b u d e n a ­ v ě k y o d B oha o d lo u č en , z trá c í n a v ž d y v ě č n o u b la ž e n o st ve sp o jen í s B ohem . » K d y b y ch lásk y n em ěl, n ic m i n e p ro s p ív á .« A b y s šp a tn ě n ero zu m ěl. L ásk o u n a to m to m ístě n em y slí sv a tý P avel n ě ja k o u c ito ­ v o u lásku, k te rá se cítí a p ro je v u je rů z n ý m i s k u tk y so u citu , š těd ro sti, lásky k c h u d ý m , n e m o c n ý m a p o d o b n ě . N a to sám ap o što l u p o z o rň u je , k d y ž p ro n á ší slova: » K d y b y c h ro z d a l vše­ c ek svůj sta te k n a p o k r m y c h u d ý c h . . . lásk y v šak k d y b y c h n em ěl, n ic b y m i t o n e p ro s p ě lo .« D u še žije, p řin á ší k v ě ty a p lo d y v D u c h u svatém . M ilo st posvěcující, to jest n a d p řiro z e n á láska D u c h a sv áté­ h o , je stav duše, k te rá n e m á p o s k v rn y tě ž k é h o h říc h u . T e n to sta v činí duši k řesťan o v u n e sm írn ě k rá sn o u , p o d o b n o u B o h u , Ježíši K ristu . V e sta v u m ilo sti p o sv ěcu jící je k řesťan sv a tý m d ítk e m B ožím a m á p rá v o n a nebe. O v še m te n to sta v m ilo sti p o sv ěcu jící m ů ž e m ít nesčíslné stu p n ě , p o d le to h o , ja k se k ře s ­ 333

ťan d o v ed e c h rá n it i p ra c h u d o b ro v o ln ý c h le h k ý c h h říc h ů a n ed o k o n a lo stí. L e h k é h ř íc h y z ak a lu jí a z a te m ň u jí k rá s u a jas m ilo sti posvěcující. C v ič en í v e c tn o ste c h , k o n á n í d o b rý c h s k u tk ů a zv láště ú čast n a M ši sv até a h o d n é sv até p řijím á n í ro z m n o ž u jí m ilo st p o sv ěcu jící a ro z n ě c u jí o h e ň L ásk y D u c h a sv atéh o . P o h lížej často d o to h o t o zrcad la, m áš-li ta k o v o u lásku. T a k o v á n a d p řiro z e n á L áska n e z ů stá v á u ta je n a v n it r u duše, ale p ro je v u je se n a v en ek . S v a tý P av el v y p isu je její zevnější p ro je v y : láska jest sh o v ív av á, d o b ro tiv á . J e n o m k řesťanská láska, p ra m e n íc í z lásk y D u c h a sv atéh o , d o v ed e sh o v ív av ě vše­ c k y k ř iv d y o d p o u š tě t, n e p řá te le m ilo v a t a za n ě se m o d lit. Je-? n o m p ra v á láska v y v ěrající z m ilo sti D u c h a s v a té h o p ro k a z u je d o b r o tu a m ilo srd e n stv í v šem b liž n ím b e z ro z d ílu : p říje m n ý m i o d p o rn ý m , b líz k ý m i v z d á le n ý m , h o d n ý m i n e h o d n ý m . Je ­ n o m ry z í láska k řesťan sk á n eh led á v k o n á n í d o b ra v la stn í c ti a slávy, ale je d in ě čest a slávu B oží: n ezá v id í, n e c h lu b í se, n e ­ n a d ý m á se, n e n í c tižád o stiv á, n eh led á svého p ro sp ě c h u , n e r o z trp č u je se, n em y slí o zlém , n e ra d u je se z n e p ra v o sti, n ý b r ž ra d u je se s p ra v d o u . Z ásluha a u ž ite k v íry , naděje, a v šech m ra v n íc h c tn o stí je n v e sp o jen í s lásk o u D u c h a sv atéh o . V té to p ra v é n a d p řiro z e n é lásce m u sí k o ř e n it v šeck y o s ta tn í c tn o sti. V íra! J e n o m te h d y , k d y ž je m ilo st p o sv ěcu jící v duši, m á v íra slíbený ž iv o t v ěčn ý , ja k p řislíb il P á n Ježíš. » K d o ve m n e v ěří, m á ž iv o t v ě č n ý .« J a n 6, 47. K a ž d ý ú k o n v íry v lásce a m ilo sti D u c h a sv atéh o m á n e s m írn o u cen u p r o v ěčn o st. V íra spojen á s lásk o u D u c h a sv atéh o v ě ří o c h o tn ě a rád a všecko, co B ů h zjev il a C írk e v u čí, i k d y ž jso u to p r a v ­ d y , k te rý c h ro z u m e m n ed o v ed e p o c h o p it. — N ad ěje! Je n o m te h d y , k d y ž je o p ře n a o lásku D u c h a sv atéh o , d o sáh n e v ěč­ n é h o cíle, d ru h é h o šťastného b ře h u , p o n ě m ž to u ž í. — O d e ­ v z d a n o st d o v ů le Boží! Je n ejk rásn ější m ra v n í c tn o stí. K o ře n y m á v lásce B oží. Bez n í je n em o žn á. V íra a n ad ěje p ře sta n o u . Láska, ja k o B ožská c tn o st, zů stan e. S v atý P avel u k a z u je ještě je d n u v elik o u p ře d n o s t lásky: lás­ k a n ik d y n ep o m íjí. D a r p r o r o c tv í z a n ik n e, d a r ja z y k ů p ře s ta ­ 334

n e, v ěd a — p o z n á n í zan ik n e. T o v šecko jso u d a ry jen p r o z a ­ tím n í, p r o te n to svět, jsou částečn é a n ed o k o n alé. J a k n e p a trn é a n e ú p ln é je p o z n á v á n í d ítě te o p r o ti p o z n á n í d o sp ěléh o člo ­ v ěka! V m u ž n é m v ě k u o d k lá d á člo v ěk v šeck o d ětin sk é, ja k o slabé a n ed o k o n alé. T a k i křesťan p ř i o d c h o d u z to h o to světa, z an e ch á n a zem i v šeck y p ro z a tím n í a n e d o k o n a lé d ary . N e ­ b u d e u ž p o tř e b o v a t ani p r o ro c tv í, an i rů z n ý c h ja z y k ů , an i zá­ z r a k ů , ba ani v íry , an i naděje, p r o to ž e b u d e sp o jen s B o h em v d o k o n a lé m p o z n á n í. Z e v šech p o z e m sk ý c h d a rů a m ilo stí D u c h a sv atéh o z ů sta n e n á m je n o m n ev ý slo v n ě b lažen á láska.

P řeceň u jete. 1 4 , 1— 2 5 .

N ě k te ř í v ěříc í v K o rin tě velice to u ž ili p o d a ru ja z y k ů o d D u c h a sv atéh o . A p o što l u p o z o rň u je ty t o v ěříc í n a o m y l. T e n ­ t o d a r je d a re m zevnějším . N e m á -li současně te n , k d o m á d a r m lu v iti cizím i ja z y k y , d a r v y k lá d a ti slo v o B oží, m lu v í a káže k o lik rá t, čem u n e ro z u m í a co i p r o n ě h o z ů stá v á ta je m stv ím .

P o d ceň u jete. M n o h e m prospěšn ější je d a r p r o ro c tv í. K te ří z v ě říc íc h m ěli o d D u c h a sv atéh o d a r p r o r o c tv í, d o v ed li s p rá v n ě a s ro z u m ite l­ n ě v y k lá d a t p ra v d y sv até v íry , d o v ed li p o v z b u z o v a t k z a c h o ­ v á v á n í B ožích p řik á z á n í a d o v ed li tě šit v p ro n á s le d o v á n í a v so u žen ích p o u k a z e m n a o d m ě n u v ž iv o tě v ěčn ém . A to b y l p ra v ý u čite lsk ý a n ejp ře d n ější ú k o l K riste m u l o ž e n ý . . . » U č te . . . « D ě tin sk é a n e u ž ite č n é je u ž ív a t k sp o lečn ý m m o d litb á m cizíh o jazy k a. A p o što l n a p o m ín á , ab y věřící, k d y ž se scházejí, n eu žív ali z b y te č n ě cizíh o jazy k a, p o n ě v a d ž m o d lit se cizím ja z y k e m m e ­ zi těm i, k te ř í to h o to ja z y k a n ezn ají, je n a p r o s to n eu žiteč n é. S v atý P avel u v á d í sebe za p řík la d : M á d a r ja z y k ů , ale rad ěji p ro m lu v í p ě t slov ja z y k e m všem s ro z u m ite ln ý m n e ž deset t i ­ síc (t. j. m n o h o ) slov v jazy ce cizím .

335

Z á c h ra n a d u ší v e sro z u m ite ln é m slově B ožím . N e v ě d o m é a n ev ěřící n e z a c h rá n í d a r ja z y k ů , ale m ů ž e je z a ­ c h r á n it d a r p ro ro c tv í, k d y ž jso u usv ěd čen i v ý m lu v n ý m slo ­ v e m B ožím , že n e v ě ra a b lu d n e b u d o u m ít m ísta v k rá lo v s tv í P ra v d y Boží. Z a c h o v e jte te n to p o řá d e k . 14, 26— 40. V šech B ožích d a rů m o h o u v ěříc í u ž ív a ti, ale je n v n a p ro s ­ té m p o řá d k u , ja k jej P av el u stan o v u je. N ě k d o p řed n ese m o d ­ litb u , k te ro u m u D u c h sv a tý v n u k l. J in ý p o d á v ě říc ím p o ­ u čen í n a zp ů so b n ašeh o k ázán í. O p ě t jin ý p ro m lu v í o p r a v ­ d á c h svaté v íry (křesťanské cvičení.) Jestliže z u v e d e n ý c h n ě ­ k d o m lu v í v ja z y k u cizím , b u d iž , ale m u sí b ý t p říto m e n n ě ­ k d o , k d o m á d a r D u c h a sv átéh o ab y v y lo ž il p ř íto m n ý m , co v cizím ja z y k u b y lo řečen o . N e n í-li ta k o v é h o v y k la d ače m ezi p říto m n ý m i, n esm í se v cizím ja z y k u n ič e h o p ře d n á še t. D o ­ ty č n í n ech a jí si p o v z b u z e n í cizo jazy čn é p r o sebe. Je-li p r o ­ ro k ů p ři slu žb ách B o žích více, ať m lu v í dv a, n a n e jv ý še t ř i , o s ta tn í u ž n e m lu v te , ale je n o m ro z su z u jte , je-li sk u te č n ě slo­ v o k azatele o d D u c h a sv átéh o . N ik d y ať n e m lu v í d v a n a je d ­ n o u . N e sm í se v y m lo u v a ti, že D u c h sv a tý je n u tí, ab y svá slova řek li. D u c h sv atý , k d y ž d á v á p ro ro c k é h o d u c h a n ě ­ k te ré m u z v ěříc ích , d áv á m u ta k é m o c a p rá v o , ab y d a r svůj ovládal. N ik d y n esm í se v y v o lá v a t ro z b ro j a n e sv o rn o st. D u c h sv a tý je B o h em p o k o je . Ž ádá p o slu šn o st o d žen. Ž en y p o d le n a říz e n í sv átéh o P av la n y n í, k d y ž je v C írk v i d o sti m u ž ů , n e b u d o u již m lu v ív a ti p ř i sh ro m á ž d ě n íc h . D a jí se p o u č it d o m a o d sv ý ch m u ž ů . S v a tý P av el d áv á ty t o p řík a z y n a m ístě B ožím . K d o v ě ří v Ježíše K rista, m u sí ta k é v ě řit v o d p u š tě n í hříchů,, v z k říše n í tě la a ž iv o t v ěčn ý . 15, 1— 23. M ezi k řesťan y v K o rin tě v y s k y tly se p o c h y b n o s ti o b u d o u ­ cím v z k říše n í z m rtv ý c h . N e b y ly t o p o c h y b n o s ti o n e sm rte l-

336

n o s ti duše. V n e s m rte ln o s t duše p o c h y b o v a č i věřili. Z m r tv ý c h ­ v stá n í těla zd álo se jim n e m o ž n ý m a z b y te č n ý m . S v a tý P av el se v ším d ů ra z e m p řip o m ín á K o rin ts k ý m , že p ra v d a o z m r tv ý c h ­ v stá n í Ježíše K rista p a tř í m ezi č lá n k y v íry . T a to p ra v d a o sv ěd ­ čená E v an g eliem a p o tv rz e n á sv ěd ectv ím a p o što lů a u č e d n ík ů , p o tv rz e n á k o n e č n ě z jev en ím z m rtv ý c h v s ta lé h o Ježíše K rista P av lo v i sam ém u, souvisí n e ro z lu č n ě s p ra v d o u , že Ježíš K ristu s ja k o B ů h a Spasitel sv o u s m rtí n a k říž i nás v y sv o b o d il o d h ř í­ c h u a o d sm rti. R o z šiřu je o b z o r E vangelia. S v a tý P av el u v á d í m ezi sv ěd ectv ím i d v ě Z je v e n í z m r tv ý c h ­ v s ta lé h o P ána Ježíše, o n ic h ž E v an g elisté p řím o n em lu v í. Z je­ v e n í p ě ti s tů m u č e d n ík ů stalo se asi současně se z jev en ím je­ d e n á c ti a p o što lů m , ja k v y p ra v u je sv a tý M a to u š v 28. k ap ito le ve verši 16. T e h d y , k d y s v a tý P avel psal svůj list, b y li ještě m n o z í z tě c h to u č e d n ík ů živi. B ylo te d y d o sti ž iv ý c h sv ěd k ů z m rtv ý c h v s tá n í P áně. D ru h é Z jev en í z m rtv ý c h v s ta lé h o Ježíše K rista, o n ě m ž m lčí E v an g elisté a s n ím ž nás sezn am u je P a ­ vel, se stalo m im o o s ta tn í Z jev en í ap o što lu J a k u b o v i M ladší­ m u . K d y ž o s ta tn í ap o što lé se rozešli p o světě, žil ap o što l Ja ­ k u b M ladší stále v Jeru salem ě až d o r o k u 62. p o K r., k d y u m ře l s m rtí m u č e d n ic k o u . T a k é P a v lo v o sv ěd ectv í n ěco p la tí. P ře k rá s n ý m zp ů so b e m m lu v í sv a tý P av el n ap o sled ta k é o svém svědectví. U k a z u je n a sebe s v elik o u p o k o ro u , ale ta k é s v elik o u a p o što lsk o u d ů sto jn o stí: » N ejp o sléze p a k ze všech ja k o n e h o d n é m u u k á z a l se i m n ě. N e b o ť jsem n ejm en ší z a p o ­ što lů , je n ž n ejsem h o d e n slo u ti ap o što lem , p o n ě v a d ž jsem p r o ­ n ásledoval c írk e v B oží. M ilo stí B oží v šak jsem to , c o jsem , a m ilo st je h o m n ě n e b y la m a rn á , n ý b r ž p ra c o v a l jsem v íce n ež o n i všichni, ale n e já, n ý b r ž m ilo st B oží se m n o u .« N a to m to člá n k u v íry závisí v šech n y o sta tn í. »Buďže te d y jsem t o já n e b o o n i, ta k to hlásám e, a ta k jste u v ěřili.« » Jak m ů ž e te d y n ě k d o p ř i to lik a a ta k o v ý c h sv ěd ­ cíc h říci, že n e n í v z k říše n í z m rtv ý c h . P o c h y b o v a č i p o p íra jíc e

337

v z k říšen í z m r tv ý c h , b y m usili p o p ř ít i z m rtv ý c h v s tá n í P áně. A le k d y b y Ježíš K ristu s n ev stal z m r tv ý c h , p a k je k o n e c s v í­ ro u křesťanskou. V íra k řesťan sk á b y b y la lží a ap o što lé b y byli lh áři. L id stv o b y n e b y lo v y k o u p e n o . N e b y lo b y žád n é h o o d ­ p u š tě n í h říc h ů . N e b y lo b y žád n é n ad ěje v ě č n é h o živ o ta , ž á d ­ n é naděje šťastného shledání, s tě m i, k te ř í u ž zesnuli. A k ře s­ ťané k o r in tš tí se všem i o s ta tn ím i k řesťan y b y b y li u b o žejší n ež p o h an é, p o n ě v a d ž b y se těšili v e sv ý ch p ro n á s le d o v á n íc h a ve sv ý ch u trp e n íc h , ve svém seb ezap írán í a o d řík á n í m a rn o u n a ­ dějí a falešným i sny. Slavné P av lo v o »Ale«! A le Ježíš K ristu s v stal se sv ý m o slav en ý m T ě le m z h ro b u , ab y n á m u k áza l, ja k i m y p r o Je h o záslu h y n a k o n c i světa v sta n e m e z m rtv ý c h . Ježíš K ristu s stal se lid stv u n o v ý m A d a ­ m em . A d a m sv ý m h říc h e m a o d v ra te m o d B o h a b y l p říč i­ n o u , že s m rt ja k o tr e s t za h říc h o p an o v ala svět. S y n B oží v zal n a sebe tě lo lidské, ab y p o d ru h é ja k o n o v ý a lepší A d a m z a ­ s tu p o v a l lid stv o . S vojí s m rtí z p o slu šn o sti k O tc i z jed n al lid ­ s tv u m im o jin é m ilo sti ta k é m ilo st v z k říše n í a oslav en í tě l sv ý ch v ě rn ý c h : » K d o v ě ří v e m n e, i k d y b y u m ře l, živ bu d e.« J a n i o , 25. »M usí to tiž k ra lo v a ti!« 15, 2 4 — 28. N e ž u jm e Ježíš K ristu s p ln o u m o c a v lá d u u B o h a O tc e , u k áže svoji k rá lo v s k o u m o c a p o d ro b í si d o k o n a le v šeck y n e­ p řá te le . P o d ro b í si a p o ra z í v šeck y p y šn é an d ěly , jim ž b y la p o d o b u trv á n í světa p o p řá n a u rč itá m o c n a sv ětě m e zi národy.. N á z v y : » p an stv í, m o c a síla« jsou n á z v y k ů r ů a n d ě lsk ý c h , k n im ž z a v rž e n í an d ělé k d y si p a třili. P o sv ém p á d u p o u žív ali sv ý ch an d ělsk ý c h v la stn o stí p r o ti B o h u , p r o ti Ježíši K ristu a p r o ti Je h o C írk v i. P ře d k o n c e m sv ěta K rá lo v s tv í Ježíše K ris­ ta , C írk e v , d o b u d e n e sm írn é h o a v šeo b ecn éh o v ítě z s tv í u všech n á ro d ů . Ježíš K ristu s b u d e u z n á n o d e v šech n á r o d ů za v ěč­ n é h o K rále. K o n ec sv ěta a p o sled n í so u d z p e č e tí slavné p ř i­ slíbení Ježíše K rista d an é ap o što lů m a celé C írk v i sv até p ř i p o sled n í v eče ři: » D ů v ě řu jte , já jsem p ře m o h l svět.« J a n 16* 33. K o n ečn ě b u d e p ře m o ž e n p o sled n í n e p říte l, s m rt. T e h d y Ježíš K ristu s u v e d e v šeck y v zk říšen é a o slav en é p řá te le svoje

338


Tehdy i dnes. S v atý P avel v a ru je p ře d sp o lečn o stí tě c h , k te ř í n e v ě ří ve v zk říšen í. V še ck y h říc h y , i b lu d y a n e v ě ra jso u n ak ažliv é. I 5> 35 — 49-

K o rin ts k ý m dělala o b tíž e p ře d s ta v a o těle, k te ré v sta n e z m rtv ý c h . Ja k asi b u d e v y p a d a t? B ude zase ta k o v é , ja k o m ám e n y n í? A p o što l p o u k a z u je n a B oží p říro d u . Z r u k o u B o žích v y c h á z í n e sm írn é m n o ž stv í n ejrů z n ějšíc h tě l: ro s tlin ý c h , z v í­ řecích , p ta č íc h , ry b íc h , těles n eb esk ý ch . B oží M o c a M o u d ro st n e jso u o m ezen y . D o zem ě se p o lo ž í z rn o . Ja k o k d y ž se d áv á tě lo d o h ro b u . Z e z rn a v y c h á z í n o v é, jin é a lepší tě lo , k d y ž p r v o tn í tě lo z rn a z tro u c h n iv í. M o c a B oží M o u d ro s t v y tv o ř í z m r tv é h o z rn a k rá s n ý z la tý klas. P o d o b n ě b u d e to m u i s m r tv ý m tě le m k řesťan o v ý m . D o zem ě se d áv á p o ru šite ln é , p o d ro b e n é sm rti, h n ilo b ě a ro z p a d u , T ě lo m r tv é a ro z p a d a jíc í

339

se n e n í n ija k p ěk n é. T o je je h o slabost a je h o nečest. Je to tě ­ lo živočišné, p říb u z n é všem tě lů m o s ta tn íc h p o z e m sk ý c h tv o ­ rů . P ísm o svaté h n e d n a p o č á tk u to p o z n a m e n á v á : A d a m stal se živ o čich e m žijícím . P o sled n í A d a m Ježíš K ristu s, stal se p o ­ k o le n í lid sk ém u sv ý m z m rtv ý c h v s tá n ím » d u ch em o ž iv u jíc ím «, t o jest o b n o v ite le m těla lid sk éh o k n o v é n a d p řiro z e n é p o d o b ě Boží. K aždé svaté p řijím á n í p o m á h á u d rž e t a z a c h o v a t. K d o je p o k řtě n , o b d rž e l k ř te m s v a tý m p o d o b u d ru h é h o A d am a, Ježíše K rista. Ú k o le m k řesťan a je celý ž iv o t n o sit v sobě o b ra z Ježíše K rista n ep o ru še n ý , ab y je d n o u tě lo i s duší b y lo n a v ž d y p ro m ě n ě n o ze své p o ru šite ln o sti, n e c ti a slabosti v n e p o ru šite ln é , s m rti u ž n ik d y n ep o d léh ající, n ev ý slo v n ě k rá s­ n é — d u c h o v n í tě lo nebeské. J e n o m n ě k te ří sp rav ed liv í b ez sm rti. 15, 50— 58. N a k o n c i sv ěta p o v s ta n o u z h r o b ů tě la sp ra v e d liv ý c h p r o ­ m ě n ěn á a oslavená. N ě k te ř í sp rav ed liv í, k te ř í -budou v čas p ř í­ c h o d u K risto v a živi, n e z e m řo u , ale b u d o u ih n e d p ro m ě n ě n i. V y p ln í se slavné p r o r o c tv í Isajášovo o v ítě z stv í Ž iv o ta n a d sm rtí: »P ohlcena je st s m r t v e v ítězstv í. K d e jest, ó sm rti, v í­ tě z stv í tv é? K d e jest, ó s m rti, o ste n tv ů j?« »N ezem ře-li z r n o p šeničné, n ep řin e se u ž itk u .« P říč in o u s m rti b y l d ěd ič n ý h říc h . D ě d ič n ý b y l h ř íc h a dě­ d ič n ý b y l i je h o následek — u tr p e n í a sm rt. »A le d ík y B o h u , k te r ý n á m dává v ítě z stv í n a d h říc h e m i n a d s m rtí v Ježíši K ris­ tu . S tojí t o za to , b r a tř i, ab y ste b y li p e v n í, n e p o h n u te ln í a~ v ž d y c k y p ře h o rliv í v e slu žb ách Ježíše K rista. P ráce, b o je a u trp e n í vaše n e b u d o u n a d a r m o !« U ž te h d y se k o n a ly sb írk y k a ž d o u neděli. 16, 1— 24. V Jeru salem ě b y lo m n o h o c h u d ý c h křesťan ů . P r o to sv atý P avel p a m a to v a l n a n ě v ž d y c k y a p ro sil zám o žn ější obce k řes­ ťanské, ab y k o n a ly p r o n ě sb írk y . Ž ádá K o rin tsk é , a b y n e k o ­ nali sb írk y n a je d n o u až p ř i je h o p říc h o d u , ale k a ž d o u neděli,

340

a b y o d lo žili něco, co m o h o u . » K d y ž p a k p řijd u , p o šlu s listy ty , k te ré u z n á te za h o d n y , aby donesli d a r váš d o Jeru salem a. B ude-li z á h o d n o , ab y c h ta k é já šel, p ů jd o u se m n o u .« Je zřejm o , že sv a tý P av el psal m n o h o listů. Je n o m 14 n á m D u c h sv a tý u lo žil d o sb írk y k n ih P ísm a sv atéh o . O s ta tn í se z tra tily . M ezi 14ti z m ín ě n ý m i listy je jed en d o p o ru č o v a c í, ja k ý c h n a ­ psal ap o što l m n o h o , a k te ré b ý v a ly je n o m k rá tk é . Je to list k F ilem o n o v i. P o d o b n ý s tru č n ý list p řik lá d a l sv a tý P av el k e sb írk ám . Jistě v ta k o v ý c h listech d o p o ru č o v a l d o b ro d in c e m o d litb á m o b d a ro v a n ý c h . P o d ru h é v K o rin tě až v ro c e 57. S v atý P av el slibuje K o rin ts k ý m , že se k n im p o d ív á . B ylo m u d o p řá n o v y p ln it svůj slib. N a své tř e t í m isijn í cestě z E fe:su, o d k u d psal listy K o rin ts k ý m , p ro šel M aced o n ií až d o K o r in tu a zů stal ta m tř i m ěsíce. P rv n í člen o v é K ato lick é akce v K o rin tě . Z K o rin ta d o E fesu p řišli s listy tř i d iá k o n o v é Štefan, F o rtu n á t a A chaikus. A p o što l je ch v álí, p ro to ž e b y li p rv n í, k te ří v K o rin tě p řija li E v an g e liu m a p ro to ž e s v e lik o u o b ě ta v o stí n a ­ b íd li své slu žb y p o tře b á m v ěříc ích : starali se o c h u d é a n e ­ m o c n é a z p ro s tře d k o v á v a li listy m ezi P av le m a K o rin tsk ý m i. M an želé A k v ila a P riscilla p ů v o d n ě Ř ím an é, p o z d ě ji o b y v atelé K o r in tu a h o stite lé sv a té h o P avla, b y d leli n y n í v Efesu. V ž d y a v e v šem láska. Ještě n a k o n c i listu d o d áv á ap o što l v á h y sv ý m slo v ů m : » N em ilu je-li n ě k d o P á n a n ašeh o Ježíše K rista, b u ď p ro k le t. M ara n a th a .« P o sled n í aram ejsk é slo v o zn a m e n á : » P án p řijd e.« K d o P án a Ježíše p o z n á v á , d o stáv á z á ro v e ň m ilo st o d D u c h a sv., aby Jej m iloval. P o zn áv á-li v šak n ě k d o P á n a Ježíše, n eb o m á m o ž n o st p o z n a ti a n em ilu je Jej, je to z n a m e n í, že šlape a p o h rd á m ilo stí. M á z lo u vů li, je to je h o v in a. P r o to — an a­ th e m a — b u ď p ro k le t! P á n p řijd e , Je h o so u d u n eu teče. P o ­ slední v ě to u p řip o m ín á , že i ta to p řísn á a d ů ra z n á slova d ik ­ tu je m u je n o m v elik á láska.

341

OBSAH. Při četbě třetího d í l u ...................................................

5

SKUTKY A LISTY: APOŠTOLSKÉ. I. část. š íř e n í c í r k v e je ž íš e k r is t a v n á r o d é

ŽIDOVSKÉM. Svatý Lukáš vypravuje o Nanebevstoupení Páně a o volbě apoštola M a t ě j e ............................................ Duch svatý sestoupil na apoštoly a učedníky . Život prvních křesťanů. Uzdravení chromého. Třetí řeč P e t r o v a ................................................................. Apoštolé Petr a Jan před soudem. Modlitba věřících . Ananiáš a Safíra................................................................. Petr a apoštolé činí nové zázraky. Anděl je vysvobozuje z žaláře. Ustanovení j á h n ů .................................... Působení svátého) Štěpána a jeho mučednická smrt .

17 28 52. 62 72 19

88

ŠÍŘENÍ CÍRKVE JEŽÍŠE KRISTA MEZI POHANSKÝMI NÁRODY. Samaritáni přijímají slovo Boží. Pokřtění komorníka královny e t h i o p s k é .................................... ....... . 103Šavel obracen ke Kristu . . . . . . . 115« Zázraky apoštola Petra. Obrácení pohanského setníka 124 Křesťanská obec v Antiochii. Petr v žaláři. Smrt He­ roda A grippy..................................................................137

P rvn í apoštolská cesta svátého Pavla. P av el k áže n a C y p ru a v A n tio c h ii pisidské . P av el káže v Ik o n iu m , v L y stře a v D erb e. V ra c í se d o A n tio c h ie S y r s k é ............................................................. A p o što lsk ý sněm v J e r u s a l e m ě ........................................... L ist sv á té h o P av la G a la tů m . P rv n í část . . P o k ra č o v á n í listu sv á té h o P av la G a la tů m

149 162 170 180 189

D ru há apoštolská cesta svátého Pavla. D u c h sv a tý v ed e P av la z Asie d o M aced o n ie . S v a tý P avel píše F i l i p s k ý m .................................................... A p o što l P av el v S olu n i, v B erei a v A th é n á c h . S v atý P av el píše S o lu ň sk ý m . P rv n í list . . . . S v atý P av el p o u č u je S o lu ň an y o p říc h o d u K risto v ě k p o sled n ím u so u d u . D r u h ý l i s t ................................... P av el p ů so b í p ů ld ru h é h o r o k u v K o rin tě . N á v r a t do Jeru salem a a A n t i o c h i e ............................................................. P rv n í list s v á té h o P av la K o rin ts k ý m . . . .

209 221

241 254 270 278 287