Skeleton - cranium (kost, stavba, spojení kostí, kostra lebky)
Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Kostra = pasivní pohybový aparát ●
Pevná opora těla, ochranných kryt některým orgánům –
●
●
Mozek, oko, srdce, plíce
Skládá se z kostí, které jsou navzájem spojeny –
Pohyblivě – kloub
–
Pevně – vazivem, chrupavkou, kostí
Kost – stavba atd. - viz. prezentace „Tkáně“
Kosti
(1)
●
dlouhé – humerus, femur, tibia, radius ...
●
krátké – obratele, zápěstní kosti …
●
ploché – lopatka, kosti kalvy …
Stavba dlouhé kosti ●
tělo (corpus) – diafýza –
●
trubicovité z kompakty a uzavírá dřeňovou dutinu
2 kloubní konce – epifýza – proximální a distální –
kryty tenkou vrstvou „kůry“, uvnitř spongiosa
–
kloubní plochy s kloubní chrupavkou
Kosti ●
(2)
periost – povrch kosti –
umožňuje délku kosti do šířky
–
výživa pro kost – bohaté cévní zásobení
–
bohatá senzitivní inervace – podíl na hojení fraktur
Osifikace
(1)
= zkostnatění – přeměna vaziva nebo chrupavky na kost ●
do šířky roste kost z periostu
●
Primární osifikace (= přímá; desmogenní) –
kost vzniká z vaziva
–
ve vazivu se novotvoří kostní trámečky
–
kost je nejdříve vláknitá
–
potom přestavbou kost lamelózní
–
kosti obličejové části lebky, lebeční klenby, část claviculy
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Osifikace
Osifikace ●
(2)
Sekundární osifikace (= nepřímá; chondrogenní) –
kost vzniká na podkladě chrupavky
–
prostřednictvím OSIFIKAČNÍCH JADER
–
podle místa vzniku v chrupavce:
a) perichondrální – povrchová osifikace z perichondria ●
uprostřed délky kosti – diferencují se osteoblasty, které vytvoří kolem budoucí kosti kostěný obal
b) enchondrální – osifikace uvnitř chrupavky. Časté u krátkých kostí ●
do chrupavky proniknou cévy, s nimi osteoblasty
Osifikace ●
→ vzniká OSIFIKAČNÍ JÁDRO – střední část dlouhé kosti (diafýza) –
●
odsud se osifikace šíří oběma směry – k oběma koncům kosti
konce dlouhých kostí osifikují jen enchondrálně –
●
(3)
v chrupavce epifýzy na obou koncích se vytvoří osifikační jádro
Růstové chrupavky – mezi epifýzami a diafýzou –
zůstávají po celou dobu růstu (cca do 18.roku)
Osifikace
●
●
(4)
–
humerus a bérec – aktivnější jsou epifýzy proximální
–
femur a předloktí – aktivnější jsou epifýzy distální
současně se v diafýzách uprostřed odbourávají kostní trámce a vzniká dřeňová dutina = CAVITAS MEDULLARIS –
červená – hemopoetická
–
žlutá – bohatá na tuk – vzniká po 20.roce života
–
šedá – ve stáří – gelatinozní vzhled
Apofýza – výběžky dlouhých kostí, úpony velkých svalů. mají pak vlastní osifikační jádro (např. trochanter major)
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Osifikace
Osifikace
(5)
●
Osifikace krátkých kostí
●
enchondrálně – vprostřed chrupavčitého základu
●
osifikace se šíří k povrchu kosti –
ke konci růstu → perichondrální plášťové lamely = vznik povrchové kompaktní kosti
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Osifikace
Spojení kostí
(1)
Pevné spojení 1) syndesmosis – spojení vazivem –
lebeční švy – spojení okrajů lebečních kostí ●
po osifikaci těchto spojů = synostózy
2) synchondrosis – spojení chrupavkou –
symfýza – spojení pánevních kostí vpředu
–
spojení žeber se sternem
3) synostosis – srůstem kostí –
kost pánevní
syndesmoza
synchondroza
http://legacy.owensboro.kctcs.edu/gcaplan/a nat/Notes/API%20Notes%20I%20Types %20of%20Joints.htm
synchondroza http://www.theheat-pt.com/store/images/zal.php
synostoza http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Textbook.php? tPhotogallerySectionId=10000&intPhotogalleryLastSectionId=10000&intSource=1&intPage=1
Spojení kostí
(2)
Pohyblivé spojení = kloub – ARTICULATIO ●
spojení 2 nebo více kostí dotykem, styčné plochy jsou povlečené chrupavkou
a) kloubní pouzdro (capsula articularis) ●
navzájem spojuje kloubní konce kostí
●
2 vrstvy: –
vazivová – pevný vnější obal ●
místy zesílené kolagenními vlákny = LIGAMENTA (VAZY)
Spojení kostí –
synoviální výstelka – tenká blanka, která vystýlá kloubní dutinu ●
●
synovie = kloubní maz → tvořen synoviální výstelkou → vazká čirá tekutina. Zajišťuje výživu pro kloubní chrupavku
kloubní pouzdro je bohatě cévně zásobené a inervované → bolesti při poranění
b) kloubní hlavice ●
(3)
styčné plochy = facies articulares –
konvexní → HLAVICE
–
konkávní → JAMKA
Spojení kostí ●
(4)
labium articulare –
chrupavčitý lem z vazivové chrupavky, který někdy rozšiřuje kloubní jamku
c) tíhové váčky (bursae mucosae) ●
●
sklípky, které jsou vyplněné synovií vychlipují se v řídkém vazivu, které klouby obklopuje v místech, kde se třou šlachy a vazy (např. po pouzdře) –
mohou se sekundárně spojovat s kloubní dutinou → sídlo chorobných změn
kloubní dutina se synovií
http://hr.wikipedia.org/wiki/Datoteka:Illu_synovial_joint.jpg
Spojení kostí
(5)
d) disci articulares, menisci rticulares (destičky) ●
destičky vazivové chrupavky vložené mezi kloubní plochy –
●
vyrovnání nerovností styčných ploch kloubních
Dělení kloubů
1. dle počtu spojených kostí a) jednoduché – jen 2 kosti b) složené – dotýká se víc kostí (loketní kloub), mezi styčné plochy vsunuté disky (menisky)
Spojení kostí
(6)
2. dle tvaru kloubních ploch a) kulový kloub (= articulatio sphaeroideus) ●
hlavice i jamka mají tvar úseků koule
●
kloub kulový volný –
hlavice je větší než jamka
–
kloubní pouzdro je volné → umožnění značného rozsahu pohybu ●
●
ramenní kloub
kloub kulový omezený –
hlavice je menší než jamka a hluboko do ní zapadá
Spojení kostí –
(7)
tím je omezen pohyb ●
kloub kyčelní
b) kloub válcový (= articulatio cylindricus) ●
styčné plochy mají tvar úseků válce
●
pohyb omezen jen ve směru ohybu ●
klouby mezi články prstů
c) kloub elipsoidní (= articulatio ellipsoideus) ●
jedna hlavice je vejčitého tvaru, druhá eliptické dutiny ●
spojení radia kosti loďkovité
Spojení kostí
(8)
d) kloub kladkový ( = articulatio trochlearis) ●
na konci jedné kosti je rýha, na druhé, kam se připojuje, je hrana ●
spojení pažní kosti s ulnou
e) kloub sedlový (= articulatio sellaris) ●
tvar koňského sedla
●
každá kost má vypouklé a duté části ●
skloubení palce a karpální kosti
Spojení kostí
(9)
f) kloub čepový (= articulatio ●
výběžek jedné kosti se otáčí kolem kruhového otvoru ve druhé kosti ●
skloubení nosiče a čepovce
g) kloub plochý (= articulatio planus) ●
styčné plochy jsou skoro rovné, při pohybu po sobě klouzají ●
skloubení krčních a hrudních obratlů
Spojení kostí
(10)
h) kloub tuhý (= articulatio mobilitatis minimae; amphiarthrosis) ●
nepravidelné styčné plochy
●
kloubní pouzdro je krátké a tuhé → minimální pohyb ●
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kloub
skloubení kosti křížové a kyčelní
1 – kulový 2 – elipsoidní 3 – sedlový 4 – válcový 5 – čepový
kulový volný
http://www.tk.de/rochelexikon/pics/s02240.010-1.html
kulový omezený
http://www.kmle.co.kr/search.php?Search=enarthrodial+joint&Page=1
Cranium
Kostra lebky A) Neurocranium – mozková část lebky –
klenba lební – CALVA – pevná schránka pro mozek
–
base lební – BASIS CRANII – otvory pro výstup hlavových nervů, míchy, cév
B) Splanchnocranium – obličejová část lebky ●
Obě části jsou tvořeny větším počtem kostí
●
Navzájem jsou spojeny švy
●
Jediným kloubem je připojení mandibuly (dolní čelist s os temporalis
A) Neurocranium
(1)
1. OS OCCIPITALE = týlní kost ●
uprostřed velký otvor – foramen magnum –
spojení dutiny lební s páteřním kanálem
●
vpředu pars basilaris
●
dozadu vybíhá v šupinu – squama occipitalis
●
–
její zevní strana vyvíjí ve vyvýšeninu – protuberantia occipitalis externa
–
na vnitřní straně křížová vyvýšenina – eminentia cruciformis
po stranách kloubní hrboly – condyli occipitales → skloubení s atlasem
A) Neurocranium ●
(2)
po stranách kloubní hrboly – condyli occipitales → skloubení s atlasem –
přes hrbol probíhá kanál (canalis hypoglossalis), kterým prostupuje n. hypoglossus (XII. n.)
1 – foramen magnum, 4 – condylus occipitalis, 5 – canalis condylaris 6 – canalis n. hypoglossi, 7 – fossa condylaris, 10 – tuberculum jugulare 11 – processus jugularis, 12 – protuberantia occipitalis externa 13 – crista occipitalis externa (nuchalis), 14 – linea nuchalis suprema 15 – linea nuchalis superior, 16 – linea nuchalis inferior 18 – eminentia cruciformis, 19 – protuberantia occipitalis interna, 20 – sulcus sinus sagitalis superioris, 21 – sulcus sinus transversi 22 – sulcus sinus sigmoidei, 23 – margo lambdoideus 24 – crista occipitalis interna
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/os_occipitale.html
A) Neurocranium
(3)
2. OS SPHENOIDALE = kost klínová ●
tělo – corpus –
fossa hypophysialis - jamka pro hypofýzu ●
–
●
tvoří s dorzálně uloženou opěrou turecké sedlo – sella turcica
sinus sphenoidalis – dutina uvnitř těla. Rozdělená přepážkou na dvě poloviny
malá a velká křídla (alae majores, alae minores) - od těla odstupují do stran
A) Neurocranium
●
●
(4)
–
při odstupu velkých křídel jsou otvory pro 2., 3. větev V. nervu; pro arteria meningea media
–
při odstupu malých křídel je canalis opticus – pro II. nerv a arteria ophthalmica)
křídlové výběžky (processus pterygoidei) – kaudálně –
ventrálně se spojují s patrovou kostí a maxilou
–
dorzálně se ještě každý dělí na 2 lamely
spodní plocha tvoří strop dutiny nosní
1 – corpus 3 – dorsum sellae 12 – alae minores 16 – alae majores 26 – processus pterygoideus
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/os_sphenoidale.html
A) Neurocranium
(5)
3. OS FRONTALE = čelní kost ●
pars nasalis – střední část –
nepárová část
–
sinus frontalis – dutina čelní kosti
●
pars orbitales – očnicové oblasti
●
squama frontalis – šupina –
spojuje se s temenními kostmi – sutura coronalis (věnčitý šev)
–
na vnitřní straně otisk od sulcus sinus sagittalis superior (žilní splav)
A) Neurocranium ●
tuber frontalis –
●
(6)
2 (párové) hrboly
arcus superciliaris –
2 nadočnicové oblouk
–
mezi nimi glabella – nepárová plošina
3 – tuber frontale 5 – arcus superciliaris 6 – glabella 11 – processus zygomaticus 14 – sulcus sinus sagittalis superior 16 – pars orbitalis
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/os_frontale.html
A) Neurocranium
(7)
4. OS TEMPORALE = spánková kost ●
párová kost, uzavírá lební dutinu po stranách a ze spodu
a) pars petrosa – skalní kost ●
●
tvar čtyřboké pyramidy, na přední ploše je otisk ganglion trigeminus zadní plocha směřuje do zadní jámy lební –
●
otvor pro průběh VII. a VIII.n.
spodní plocha
A) Neurocranium
●
(8)
–
canalis caroticus (pro a.carotis int.), fossa jugularis (pro v. jugularis int.)
–
processus styloideus (bodcovitý výběžek) – pro úpon svalů, zavěšena jazylka a hrtan; v jeho blízkosti vychází z kosti VII.n.
–
processus mastoideus (bradavkový výběžek) – hmatný za boltcem
cavitas tympanica (bubínková dutina) – uvnitř –
sluchové a rovnovážné ústrojí
b) pars squamosa – šupina ●
tenká část, spojená švem s kostí temenní (sutura squamosa = šev šupinovitý)
A) Neurocranium –
vpřed vybíhá processus zygomaticus – pod ním jamka skloubení s mandibuly
c) pars tympanica – část bubínková ●
(9)
lemuje vchod do zevního zvukovodu
squama temporalis
processus zygomaticus
fossa mandobularis processus mastoideus http://www.atlascloveka.upol.cz/cs/cs02/cs0201/cf020114/temp-02.html
processus styloideus
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Os_temporale
A) Neurocranium
(10)
5. OS PARIETALE = kost temenní ●
tvar čtyřhranné misky –
vpředu se spojují s čelní kostí → sutura coronalis
–
mezi sebou → sutura sagittalis (šípový šev)
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/a natomie/atlas/osteologie/os_ parietale.html
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Os_parietale
A) Neurocranium
(11)
6. OS LACRIMALE = slzná kost ●
párová čtverhranná kůstka – laterální stranou hledí do orbity
●
fossa sacci lacrimalis – jamka pro slzný váček
●
sulcus nasolacrimalis – kanál do dutiny nosní
fossa et sulcus lacrimalis
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/os_lacrimale.html
A) Neurocranium
(12)
7. OS NASALE = nosní kost ●
párová kost a svým srůstem určuje tvar nosního hřbetu
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/os_nasale.html
A) Neurocranium (13) 8. OS ETHMOIDALE = kost čichová ●
●
složitá stavba – 3 části podílí se na stavbě přední jámy lební a strop dutiny nosní
●
bohatě členěna drobnými skořepami
●
v jedné z částí jsou dírky pro výstup vláken I. nervu
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/os_ethmoidale.html
A) Neurocranium
(14)
9. VOMER = kost radličná ●
součást kostěného nosního septa
●
2 křídla – připojení na tělo kosti klínové
http://en.wikipedia.org/wiki/Vomer
B) Splanchnocranium
(1)
1. MAXILLA = horní čelist ●
párová kost
●
tělo – corpus maxillae –
●
rozsáhlá dutina – sinus maxillaris
výběžky –
processus frontalis et processus zygomaticus – vnitřní a dolní kraj orbity
–
processus palatinus – podklad tvrdého patra
–
processus alveolaris – polovina horního zubního oblouku
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/maxilla.html
http://medical-dictionary.thefreedictionary.com/maxilla
B) Splanchnocranium
(2)
2. OS ZYGOMATICUM = kost lícní ●
●
●
párová, tvoří kostěný podklad tváře processus temporalis + spolu s processus zygomaticus kosti spánkové → arcus zygomaticus (jařmový oblouk) processus frontalis – spojení s kostí čelní
1 – processus frontalis 2 – processus temporalis 3 – processus maxillaris 5 – facies orbitalis http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/os_zygomaticum.html
B) Splanchnocranium
(3)
3. OS PALATINUM = kost patrová ●
párová, skládá se ze 2 plotének –
lamina horizontalis – doplňuje tvrdé patro
–
lamina perpendicularis – doplňuje boční stěnu nosní
1 – lamina horizontalis 9 – lamina perpendicularis
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Palatine_bone.png
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/os_palatinum.html
B) Splanchnocranium
(4)
4. MANDIBULA = dolní čelist ●
nepárová, obloukového tvaru
●
tělo (corpus)
●
–
protuberantia mentalis – ztluštění těla ve střední části
–
foramen mentale – otvor zevně od vyvýšeniny
–
na vnitřní straně jamka pro podčelistní slinnou žlázu
–
alveoly – zubní lůžka dolní čelisti
rameno dolní čelisti (ramus mandibulae)
B) Splanchnocranium –
(5)
párové a vybíhá ve 2 výběžky ●
●
processus condylaris – kloubní hlavice (caput mandibulae) pro temporomandibulární kloub processus coronoideus – pro úpon musculus temporalis 1 – manidubula 2 – protuberantia mentalis 3 – foramen mentale 10 – processus alveolaris 12 – ramus mandibulae 13 – processus condylaris 17 – processus coronoideus
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/mandibula.html
B) Splanchnocranium
(6)
5. OS HYOIDEUM = jazylka ●
tělo (corpus)
●
rohy
●
●
–
cornua majora – velké rohy
–
cornua minora – malé rohy
pro úpon svalů vazem (ligamentum stylohyoideum) – připojení k processus styloideus baze lební
1 – corpus 2 – cornua majora 3 – cornua minora
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/os_hyoid.html
Lebeční spoje
(1)
1. Articulatio temporomandibularis ●
●
●
složený kloub mezi kloubními plochami (caput mandibulae a fossa mandibularis ve spánkové kosti) vložená ploténka (discus articularis) zpevněn četnými vazy
2. Lebeční švy ●
kosti kavky jsou vazivového podkladu, osifikace probíhá paprsčitě a postupně
Lebeční spoje ●
(2)
jednotlivé kosti jsou u novorozence spojeny vazivovými pruhy –
fonticuli cranii (fontanely) – lupínky, kde je nejvíce vaziva ●
● ● ●
–
fontuculus frontalis (čelní) – velká – uzavírá se od 4.měsíce do 21.měsíce fonticulus occipitalis (týlní) - malá fonticulus sphenoidalis ( klínová) fonticulus mastoideus (postranní)
při porodu umožňují posouvání kostí, zmenšení objemu hlavičky a průchod hlavičky porodním kanálem
http://www.aafp.org/afp/2003/0615/p2547.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Fontanelle
Lebeční spoje ●
●
●
●
(3)
sutura coronalis (šev věncový) – spojení čelní kosti s temenními sutura sagittalis (šev šípový) – spojení kostí temenních sutura lambdoidea (šev lambdový) – spojení kostí temenních a týlní sutura squamosa (šev šupinový) – spojení temenní a spánkové kosti
sutura sagittalis
sutura coronalis
sutura squamosa sutura lambdoidea
http://it.wikipedia.org/wiki/File:Human_skull_side_suturas_right.svg
2 – os sphenoidale 3 – os ethmoidale 4 – concha nasalis inferior 5 – os temporale 6 – os frontale 7 – os parietale 8 – os lacrimale 9 – os nasale 10 – vomer 11 – maxilla 13 – os zygomaticum 14 – mandibula
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/cranium.html
12 – os palatinum
BASIS CRANII
1 – os occipitale 2 – os sphenoidale 3 – os ethmoidale 4 – concha nasalis inferior 5 – os temporale 6 – os frontale 7 – os parietale 8 – os lacrimale 9 – os nasale 10 – vomer 11 – maxilla 12 – os palatinum 13 – os zygomaticum 14 – mandibula
http://old.lf3.cuni.cz/ustavy/anatomie/atlas/osteologie/cranium.html
Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka I. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 469s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, 1982. 319s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.