SITUAČNÍ ZPRÁVA 2015

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

SITUAČNÍ ZPRÁVA 2015 AKTUALIZACE ÚDAJŮ K PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MĚSTA ŠUMPERKA

___________________________________________________________________________

ZADAVATEL:

MĚSTO ŠUMPERK

ZPRACOVAL:

EKOTOXA s.r.o.

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

Mgr. Pavla Škarková, DiS. Gabriela Hřivnáčová Bc. Tomáš Mühr Mgr. Radek Kadlubiec Bc. Lucie Rašovská

PROSINEC 2015 EKOTOXA s.r.o., se sídlem: Brno, Černá Pole, Fišova 403/7, 602 00 Korespondenční adresa a pracoviště: EKOTOXA s.r.o., Otická 37, 746 01 Opava tel. 558 900 010 ; fax 558 900 011; e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o.

Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2015

OBSAH 1. 2.

ÚVOD....................................................................................................................................................... 8 STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ .............................................. 9 2.1 GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ V SO ORP ŠUMPERK ............... 14 2.2 MAPY PĚTILETÝCH PRŮMĚRŮ IMISNÍCH KONCENTRACÍ............................................................................ 19 3. POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ – IMISNÍ ČÁST ..................................................................... 28 3.1 MONITORING SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC FRAKCE PM10 .......................................................................... 30 3.2 MONITORING NO2 ................................................................................................................................... 33 3.3 MONITORING SO2 .................................................................................................................................... 35 3.4 MONITORING O3 ...................................................................................................................................... 37 4. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ – EMISNÍ ČÁST........................................................................ 39 4.1 VYJMENOVANÉ STACIONÁRNÍ ZDROJE ..................................................................................................... 44 4.1.1 Zdroje kategorie REZZO 1 ................................................................................................................ 44 4.1.2 Zdroje IPPC ...................................................................................................................................... 56 4.1.3 Zdroje kategorie REZZO 2 ................................................................................................................ 57 4.2 ZDROJE KATEGORIE REZZO 3................................................................................................................. 60 4.3 ZDROJE KATEGORIE REZZO 4................................................................................................................. 65 4.3.1 Intenzita dopravy v roce 2010 ........................................................................................................... 65 4.3.2 Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku................................................................................... 66 4.3.3 Resuspendované částice z dopravy.................................................................................................... 66 4.4 EMISNÍ SITUACE V ŠUMPERKU ................................................................................................................. 68 4.5 IDENTIFIKACE ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ .......................................................................................................... 72 5. VYHODNOCENÍ SITUACE ............................................................................................................... 73 5.1 IMISE ....................................................................................................................................................... 73 5.2 EMISE ...................................................................................................................................................... 73 5.3 ZPRÁVA O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ ČR – 2013 ............................................................................................ 74 6. ZHODNOCENÍ PROVEDENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ PZKO ŠUMPERK........................ 75 6.1 VYJMENOVANÉ STACIONÁRNÍ ZDROJE ..................................................................................................... 75 6.2 ZDROJE REZZO 3.................................................................................................................................... 81 6.3 OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SEKUNDÁRNÍ PRAŠNOSTI ...................................................................................... 83 6.3.1 Čištění komunikací a použití posypového materiálu ......................................................................... 83 7. NOVĚ VYBUDOVANÉ ZDROJE EMISÍ.......................................................................................... 84 8. VÝPOČET ZÁCHYTU PRACHOVÝCH ČÁSTIC A PŘÍZEMNÍHO OZONU VEGETACÍ ..... 87 8.1 ZJIŠTĚNÍ ZASTOUPENÍ VEGETACE (TRAVNÍCH POROSTŮ A DŘEVIN).......................................................... 88 8.2 STANOVENÍ DEPOZIČNÍ RYCHLOSTI.......................................................................................................... 89 8.3 STANOVENÍ DEPOZIČNÍHO TOKU .............................................................................................................. 89 8.4 KVANTIFIKACE ZÁCHYTU ČÁSTIC PM10 A OZONU .................................................................................... 90 9. ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 93 10. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE .............................................................................................. 95

3

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM TABULEK TABULKA 1: TABULKA 2: TABULKA 3: TABULKA 4: TABULKA 5: TABULKA 6: TABULKA 7: TABULKA 8: TABULKA 9: TABULKA 10: TABULKA 11: TABULKA 12: TABULKA 13: TABULKA 14: TABULKA 15: TABULKA 16: TABULKA 17:

PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU PRO PM10 (V % ÚZEMÍ) ZA ROKY 2004 AŽ 2014 ............................................ 13 PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU PRO BENZO(A)PYREN (V % ÚZEMÍ) ZA ROKY 2004 AŽ 2014............................... 13 KARTA STANICE MSMUA – ŠUMPERK MÚ............................................................................................. 28 3 KONCENTRACE PM10 NA STANICI MSMUA V LETECH 2005 AŽ 2014 (µG/M ) ............................................. 30 IMISNÍ LIMITY PRO PM10 PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ ................................................................................. 30 POČTY PŘEKROČENÍ 24HOD LIMITU KONCENTRACEMI PM10 NA STANICI MSMUA V LETECH 2007 AŽ 2014 ....... 30 SMOGOVÉ SITUACE PRO PM10 V LETECH 2013 A 2014 - ZÓNA STŘEDNÍ MORAVA ......................................... 32 3 KONCENTRACE NO2 NA STANICI MSMUA V LETECH 2005 AŽ 2014 (µG/M )............................................... 33 IMISNÍ LIMITY PRO NO2 PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ ................................................................................... 33 3 KONCENTRACE SO2 NA STANICI MSMUA V LETECH 2005 AŽ 2014 (µG/M )................................................ 35 IMISNÍ LIMITY PRO SO2 PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ ................................................................................... 35 IMISNÍ LIMITY PRO SO2 PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE ................................................................ 35 3 KONCENTRACE SO2 NA STANICI MSMUA V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH (µG/M )...................................................... 36 3 KONCENTRACE O3 NA STANICI MSMUA V LETECH 2005 AŽ 2014 (µG/M ) ................................................. 37 IMISNÍ LIMITY PRO TROPOSFÉRICKÝ OZON ................................................................................................ 37 ROZDĚLENÍ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ PODLE ZPŮSOBU SLEDOVÁNÍ EMISÍ........................................................... 39 VÝVOJ EMISÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO 1-3 V LETECH 1994, 1998, 2003 AŽ 2013 (T/ROK).................................................................................................... 40 TABULKA 18: EMISE VYBRANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U JEDNOTLIVÝCH OKRESŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE V ROCE 2013, REZZO 13 (T/ROK) ....................................................................................................................................................... 41 TABULKA 19: EMISE VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY (REZZO 1-4, ROK 2013) (T/ROK) .................... 41 TABULKA 20: PROVOZOVNY KATEGORIE REZZO 1 NA ÚZEMÍ ŠUMPERKA (2013).............................................................. 44 TABULKA 21: PROVOZOVNY KATEGORIE REZZO 1 NA ÚZEMÍ ŠUMPERKA (2012).............................................................. 45 TABULKA 22: PODROBNÝ VÝČET ZDROJŮ KATEGORIE REZZO 1 NA ÚZEMÍ ŠUMPERKA (2013) ............................................. 45 TABULKA 23: EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V ROCE 2013 (T/ROK) ................................... 48 TABULKA 24: EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V ROCE 2012 (T/ROK) ................................... 48 TABULKA 25: EMISE TZL ZA ROKY 2010 AŽ 2013, REZZO 1 (T/ROK) ............................................................................ 50 TABULKA 26: EMISE OXIDŮ DUSÍKU ZA ROKY 2010 AŽ 2013, REZZO 1 (T/ROK) .............................................................. 52 TABULKA 27: EMISE OXIDU SIŘIČITÉHO ZA ROKY 2010 AŽ 2013, REZZO 1 (T/ROK).......................................................... 54 TABULKA 28: EMISE OXIDU UHELNATÉHO ZA ROKY 2010 AŽ 2013, REZZO 1 (T/ROK) ...................................................... 54 TABULKA 29: EMISE ORGANICKÝCH LÁTEK ZA ROKY 2010 AŽ 2013, REZZO 1 (T/ROK)...................................................... 56 TABULKA 30: PROVOZOVNY KATEGORIE REZZO 2 V ŠUMPERKU (2013)......................................................................... 57 TABULKA 31: EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 2 V LETECH 2003 AŽ 2013 (T/ROK) .................... 58 3 TABULKA 32: VÝVOJ SPOTŘEBY JEDNOTLIVÝCH PALIV V ŠUMPERKU V LETECH 2001-2013 (T/ROK, PRO ZEMNÍ PLYN V TIS.M /ROK) ....................................................................................................................................................... 60 TABULKA 33: PRŮMĚRNÁ VÝHŘEVNOST PALIVA (GJ/T)................................................................................................. 61 TABULKA 34: TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2001-2013 (GJ/ROK, %) ................................................ 61 TABULKA 35: VÝVOJ EMISÍ ZE ZDROJŮ REZZO 3 VE MĚSTĚ ŠUMPERKU V LETECH 2001 - 2013 (T/ROK) ............................... 64 TABULKA 36: SČÍTÁNÍ VOZIDEL V ŠUMPERKU V LETECH 2000, 2005 A 2010 (CELOROČNÍ PRŮMĚRNÁ INTENZITA VŠECH VOZIDEL POČET VOZIDEL/24 HODIN) ................................................................................................................................ 66 TABULKA 37: EMISE VYBRANÝCH LÁTEK Z DOPRAVY V ŠUMPERKU V ROCE 2010 ............................................................... 66 TABULKA 38: RESUSPENZE TUHÝCH ČÁSTIC VLIVEM DOPRAVY V ŠUMPERKU (T/ROK) .......................................................... 67 TABULKA 39: SEZNAM HLAVNÍCH ZDROJŮ EMISÍ TZL V ŠUMPERKU V ROCE 2013 (T/ROK, %).............................................. 68 TABULKA 40: SEZNAM HLAVNÍCH ZDROJŮ EMISÍ NOX V ŠUMPERKU V ROCE 2013 (T/ROK, %)............................................. 70 TABULKA 41: DEPOZIČNÍ RYCHLOST PM10 A OZONU .................................................................................................... 89 TABULKA 42: ZÁCHYT PM10 A OZONU VE VEGETAČNÍM OBDOBÍ ..................................................................................... 90 TABULKA 43: EMISE ZÁKLADNÍCH SLEDOVANÝCH LÁTEK VE MĚSTĚ ŠUMPERKU V LETECH 2003 AŽ 2013 V T/ROK, SOUHRNNĚ REZZO 1 AŽ 4 ................................................................................................................................................. 93

4

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM GRAFŮ GRAF 1: GRAF 2: GRAF 3: GRAF 4: GRAF 5: GRAF 6: GRAF 7: GRAF 8: GRAF 9: GRAF 10: GRAF 11:

PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ PM10 V LETECH 2005 AŽ 2009 V ŠUMPERKU ............................................... 31 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ PM10 V LETECH 2010 AŽ 2014 V ŠUMPERKU ............................................... 31 PRŮBĚH DENNÍCH KONCENTRACÍ PM10 V LETECH 2013 AŽ 2014 V ŠUMPERKU ................................................. 31 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ NO2 V LETECH 2005 AŽ 2009 V ŠUMPERKU ................................................ 33 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ NO2 V LETECH 2010 AŽ 2014 V ŠUMPERKU ................................................ 34 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ SO2 V LETECH 2005 AŽ 2009 V ŠUMPERKU ................................................. 35 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ SO2 V LETECH 2010 AŽ 2014 V ŠUMPERKU ................................................. 36 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ SO2 V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH V ŠUMPERKU ....................................................... 36 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ O3 V LETECH 2005 AŽ 2009 V ŠUMPERKU ................................................... 38 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ O3 V LETECH 2010 AŽ 2014 V ŠUMPERKU ................................................... 38 VÝVOJ EMISÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO 1-3 V LETECH 1994, 1998, 2003 AŽ 2013 ............................................................................................................... 40 GRAF 12: POMĚR EMISÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ REZZO 1-4 V OLOMOUCKÉM KRAJI V ROCE 2013.............................. 41 GRAF 13: POMĚR EMISÍ Z JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO ROK 2013 (T/ROK) ................................. 42 GRAF 14: POMĚR EMISÍ Z JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO ROK 2012 (T/ROK) ................................. 42 GRAF 15: EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V LETECH 2003 AŽ 2013 (T/ROK) ........................ 49 GRAF 16: HLAVNÍ PRODUCENTI TZL V KATEGORII REZZO 1 V ROCE 2013 (%) ................................................................ 51 GRAF 17: HLAVNÍ PRODUCENTI OXIDŮ DUSÍKU V KATEGORII REZZO 1 V ROCE 2013 (%) .................................................. 53 GRAF 18: PODÍL JEDNOTLIVÝCH TYPŮ VYTÁPĚNÍ V DOMÁCNOSTECH V ŠUMPERKU V ROCE 2013 ......................................... 60 GRAF 19: TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2007 AŽ 2013 (%) ............................................................. 62 GRAF 20: TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2001 AŽ 2013 ................................................................... 63 GRAF 21: EMISE ZE ZDROJŮ REZZO 3, V LETECH 2001 – 2013 ................................................................................... 64 GRAF 22: PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH TZL V ŠUMPERKU, ROK 2013 (%)......................... 69 GRAF 23: PODÍL NEJVĚTŠÍCH EMITENTŮ TZL V ŠUMPERKU, ROK 2013 (%) ..................................................................... 69 GRAF 24: PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH NOX V ŠUMPERKU, ROK 2013 (%) ........................ 71 GRAF 25: PODÍL NEJVĚTŠÍCH EMITENTŮ NOX V ŠUMPERKU, ROK 2013 (%) .................................................................... 71

5

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: OBRÁZEK 2: OBRÁZEK 3: OBRÁZEK 4: OBRÁZEK 5: OBRÁZEK 6: OBRÁZEK 7: OBRÁZEK 8: OBRÁZEK 9: OBRÁZEK 10: OBRÁZEK 11: OBRÁZEK 12: OBRÁZEK 13: OBRÁZEK 14: OBRÁZEK 15:

VYMEZENÍ OBLASTÍ OZKO, ZÓNA OLOMOUCKÝ KRAJ................................................................................... 9 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2006............................................ 14 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2007............................................ 14 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2008............................................ 15 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2009............................................ 15 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2010............................................ 16 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2011............................................ 16 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2012............................................ 17 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2013............................................ 17 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2014............................................ 18 PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10 - ROK, SO ORP ŠUMPERK (2007-2011)............................. 19 PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10 - ROK, SO ORP ŠUMPERK (2008-2012)............................. 20 PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10 - ROK, SO ORP ŠUMPERK (2009-2013)............................. 20 PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10 - ROK, SO ORP ŠUMPERK (2010-2014)............................. 21 PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10 - 36. NEJVYŠŠÍ HODNOTY 24HOD. PRŮMĚRNÉ KONCENTRACE V KALENDÁŘNÍM ROCE, SO ORP ŠUMPERK (2007-2011).......................................................................................... 22 OBRÁZEK 16: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10 - 36. NEJVYŠŠÍ HODNOTY 24HOD. PRŮMĚRNÉ KONCENTRACE V KALENDÁŘNÍM ROCE, SO ORP ŠUMPERK (2008-2012).......................................................................................... 22 OBRÁZEK 17: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10 - 36. NEJVYŠŠÍ HODNOTY 24HOD. PRŮMĚRNÉ KONCENTRACE V KALENDÁŘNÍM ROCE, SO ORP ŠUMPERK (2009-2013).......................................................................................... 23 OBRÁZEK 18: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10 - 36. NEJVYŠŠÍ HODNOTY 24HOD. PRŮMĚRNÉ KONCENTRACE V KALENDÁŘNÍM ROCE, SO ORP ŠUMPERK (2010-2014).......................................................................................... 23 OBRÁZEK 19: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU - ROK, SO ORP ŠUMPERK (2007-2011) ............. 24 OBRÁZEK 20: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU - ROK, SO ORP ŠUMPERK (2008-2012) ............. 24 OBRÁZEK 21: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU - ROK, SO ORP ŠUMPERK (2009-2013) ............. 25 OBRÁZEK 22: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU - ROK, SO ORP ŠUMPERK (2010-2014) ............. 25 OBRÁZEK 23: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10 - ROK, MĚSTO ŠUMPERK (2009-2013, 2010-2014) ............ 26 OBRÁZEK 24: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10 - 36. NEJVYŠŠÍ HODNOTY 24HOD. PRŮMĚRNÉ KONCENTRACE V KALENDÁŘNÍM ROCE, MĚSTO ŠUMPERK (2009-2013, 2010-2014) ......................................................................... 26 OBRÁZEK 25: PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU - ROK, MĚSTO ŠUMPERK (2009-2013, 2010-2014). ....................................................................................................................................................... 27 OBRÁZEK 26: OBLASTI SMOGOVÉHO VAROVNÉHO A REGULAČNÍHO SYSTÉMU A REPREZENTATIVNÍ STANICE PRO PM10 .............. 32 OBRÁZEK 27: ZDROJE EMISÍ REZZO 1 V ŠUMPERKU V ROCE 2013................................................................................. 43 OBRÁZEK 28: ÚSEKY PRO SČÍTÁNÍ DOPRAVY VE MĚSTĚ ŠUMPERK (ŘSD) .......................................................................... 65 OBRÁZEK 29: VYMEZENÍ ÚZEMÍ PRO VÝPOČET ZÁCHYTU ............................................................................................... 87 OBRÁZEK 30: ZASTOUPENÍ DŘEVIN .......................................................................................................................... 88 OBRÁZEK 31: ZASTOUPENÍ TRAVNÍCH POROSTŮ.......................................................................................................... 89 OBRÁZEK 32: ZÁCHYT PM10 VEGETACÍ ..................................................................................................................... 91 OBRÁZEK 33: ZÁCHYT OZONU VEGETACÍ ................................................................................................................... 92

6

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM ZKRATEK AOT40 BRO CUTR CZT ČHMÚ ČIŽP ČOV ČR ČSÚ d IL DREV EIA EMS HUTR IČ, IČO IHd IHr IL/LV IPPC KÚ LTO „M“ MT MÚ MŽP NV OL OZKO OZV PB PZKO REZZO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 r IL ŘSD SLDB SO ORP SPE SZÚ TV VÚZT ZP

Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. Vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. Biologicky rozložitelný odpad Černé uhlí tříděné Centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad 24hodinový imisní limit Dřevo Environmental Impact Assesment (Posuzování vlivu na životní prostředí) Environmentální systém řízení Hnědé uhlí tříděné Identifikační číslo organizace Imisní limit, doba průměrování- 24 hod Imisní limit, doba průměrování – 1rok Limitní hodnota / limit value Integrovaná prevence a omezování znečištění Krajský úřad Lehký topný olej Motocykly Mez tolerance / margin of tolerance Městský úřad Ministerstvo životního prostředí Nařízení vlády Olomoucký Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Obecně závazná vyhláška Propan butan Program ke zlepšení kvality ovzduší Registr zdrojů znečišťování ovzduší Zvláště velké a velké zdroje emisí Střední zdroje emisí Malé zdroje emisí Mobilní zdroje Roční imisní limit Ředitelství silnic a dálnic Sčítání lidí, domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností Souhrnná provozní evidence Státní zdravotní ústav Cílový imisní limit Výzkumný ústav zemědělské techniky Zemní plyn

SEZNAM LÁTEK B(a)P, B_A_P B_B_F B_K_F CO HCB I_123CD_P NH3 NOx NO2 O3 OL (OC)

benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten benzo(k)fluoranten oxid uhelnatý hexachlorbeznzen indeno(1,2,3-cd)pyren amoniak oxidy dusíku oxid dusičitý ozon organické látky

PAU PCB PCDD/F PM10 SO2 TK TOC TZL VOC

7

polycyklické aromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny/dibenzofurany suspendované částice velikostní frakce menší než 10 m oxid siřičitý těžké kovy organické látky vyjádřené jako TOC tuhé znečišťující látky těkavé organické látky

EKOTOXA s.r.o.


1. ÚVOD Tato zpráva představuje již desátou aktualizaci „Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka“ (Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka a Integrovaný program snižování emisí města Šumperka – analytická i návrhová část), který byl zpracován v roce 2005. Stejně jako v předcházejících letech se i v letošní zprávě jedná o doplnění nejnovějších dostupných informací: 1. Vyhodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (z dat za rok 2014). 2. Vyhodnocení modelových pětiletých průměrných koncentrací PM10 a benzo(a)pyrenu. 3. Zhodnocení imisních dat za rok 2014 ze stanice Šumperk MÚ, a to zejména imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10. 4. Zhodnocení emisních dat za rok 2013 (zejména tuhých znečišťujících látek a dalších sledovaných látek, kategorie REZZO 1-3). Za rok 2013 již byla databáze emisních zdrojů tvořena podle nově platné legislativy, proto zde došlo k zásadním změnám v řazení zdrojů do kategoriích REZZO. 5. Zhodnocení provedení opatření u nejvýznamnějších zdrojů emisí, významné nově vybudované zdroje emisí. Jako hlavní datové podklady byly použity:   

Data imisního monitoringu v Šumperku v letech 2005 až 2014 (ČHMÚ); Data o množství emitovaných látek z databáze REZZO 2013 (ČHMÚ), Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, 2005 a všechny jeho následné aktualizace.

8

EKOTOXA s.r.o.


2. STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) byly definovány jako oblasti, kde je překročen imisní limit nejméně jedné znečišťující látky. OZKO byly do roku 2010 vymezovány v rámci zón a aglomerací pro jednotlivé stavební úřady, od roku 2011 pro jednotlivé ORP. Obrázek 1: Vymezení oblastí OZKO, zóna Olomoucký kraj na základě dat 2005 území s překročením LV území s překročením LV+MT

na základě dat 2006 49,1 % 0%

území s překročením LV území s překročením LV+MT

na základě dat 2007 území s překročením LV území s překročením LV+MT

48,3 % 0%

na základě dat 2008 14,7 % 0%

území s překročením LV území s překročením LV+MT

9

0,7 % 0%

EKOTOXA s.r.o.


na základě dat 2009 území s překročením LV území s překročením LV+MT

9,9 % 0%

na základě dat 2010 území s překročením LV 60,1 % (překročení imisního limitu alespoň jedné následující látky SO2, CO, PM10, NO2, benzen, Pb)

území s překročením TV 32,8 % (cílového imisního limitu alespoň jedné následující látky As, Cd, Ni, benzo(a)pyren)

10

EKOTOXA s.r.o.



území s překročením TV 42,2 % (cílového imisního limitu alespoň jedné následující látky As, Cd, Ni, benzo(a)pyren)


území s překročením TV 54,6 % (imisního limitu alespoň jedné následující látky As, Cd, Ni, benzo(a)pyren)

11

EKOTOXA s.r.o.






12

EKOTOXA s.r.o.


Z následujících tabulek je patrné, jak velká je plocha (v %), na které bylo zjištěno překračování 24hod. imisního limitu pro PM10 (d IL), popř. ročního imisního limitu (r IL) v jednotlivých letech. Tabulka 1:

Překročení imisního limitu pro PM10 (v % území) za roky 2004 až 2014 Stavební úřad Šumperk 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

PM10 (d IL) 7,9 30,2 20,6 3,2 23,5 47,8

PM10 (r IL) 0,4 -

ORP Šumperk 2011 2012 2013 2014

PM10 (d IL) 10,9 6,6 1,5 6,7

PM10 (r IL) -

Olomoucký kraj PM10 (d IL) PM10 (r IL) 2011 49,01 2012 31,56 2013 15,96 2014 17,83 Zdroj: Věstník MŽP 12/2005, Věstník MŽP 03/2007, Věstník MŽP 04/2008, Věstník MŽP 02/2009, Věstník MŽP 04/2010, Věstník MŽP 04/2011, Věstník MŽP 02/2012, Zpráva o kvalitě ovzduší, Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011, 2012, 2013, 2014.

Tabulka 2: až 2014

Překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) za roky 2004 Stavební úřad Šumperk 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

BaP 4,7 3 2,1 2,1 11,7

ORP Šumperk 2011 2012 2013 2014

BaP 18,1 13,2 8,0 8,6

Olomoucký kraj BaP 2011 42,16 2012 54,58 2013 54,92 2014 18,24 Zdroj: Věstník MŽP 12/2005, Věstník MŽP 03/2007, Věstník MŽP 04/2008, Věstník MŽP 02/2009, Věstník MŽP 04/2010, Věstník MŽP 04/2011, Věstník MŽP 02/2012, Zpráva o kvalitě ovzduší, Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011, 2012, 2013, 2014.

13

EKOTOXA s.r.o.

2.1


Grafické vyhodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Šumperk

V následujících mapách jsou znázorněny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Šumperk v letech 2006 až 2014. Jedná se o území, kde došlo k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí. Mapy jsou konstruovány ve čtvercové síti 1x1 km. Obrázek 2:

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (PM10), SO ORP Šumperk, 2006

Obrázek 3:


14

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 4:


Obrázek 5:


15

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 6:


Obrázek 7:


16

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 8:


Obrázek 9:


17

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 10: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (PM10), SO ORP Šumperk, 2014

18

EKOTOXA s.r.o.

2.2


Mapy pětiletých průměrů imisních koncentrací

Jako podklad pro návrh kompenzačních opatření (podle § 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů) byly ČHMÚ vytvořeny mapy, které obsahují v každém čtverci 1×1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO). Mapy jsou určeny jako podklad k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení nebo je již překročena hodnota některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci cit. ustanovení. Na následujících obrázcích jsou uvedeny pětileté průměrné koncentrace pro ORP Šumperk pro PM10 (pro roční a 36. nejvyšší hodnoty 24 hodinové průměrné koncentrace) a benzo(a)pyren (pro roční hodnoty) v letech 2007 až 2014. Pro poslední dvě období 2009 až 2013 a 2010 až 2014 jsou také znázorněny pětileté průměry sledovaných látek jen pro město Šumperk. Obrázek 11: Pětileté průměrné imisní koncentrace PM10 - rok, SO ORP Šumperk (2007-2011)

19

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 12: Pětileté průměrné imisní koncentrace PM10 - rok, SO ORP Šumperk (2008-2012)


20

EKOTOXA s.r.o.



21

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 15: Pětileté průměrné imisní koncentrace PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce, SO ORP Šumperk (2007-2011)


22

EKOTOXA s.r.o.




23

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 19: Pětileté průměrné imisní koncentrace benzo(a)pyrenu - rok, SO ORP Šumperk (2007-2011)


24

EKOTOXA s.r.o.




25

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 23: Pětileté průměrné imisní koncentrace PM10 - rok, město Šumperk (20092013, 2010-2014)

Obrázek 24: Pětileté průměrné imisní koncentrace PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce, město Šumperk (2009-2013, 2010-2014)

26

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 25: Pětileté průměrné imisní koncentrace benzo(a)pyrenu - rok, město Šumperk (2009-2013, 2010-2014)

27

EKOTOXA s.r.o.


3. POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ – IMISNÍ ČÁST Od roku 2005 měří na území Šumperka jedna stanice s automatizovaným měřícím programem, MSMUA – Šumperk MÚ. Výsledky měření této stanice jsou obsahem následujících podkapitol. V této zprávě jsou použita validovaná data za roky 2005 až 2014. Data jsou hodnocena dle platných imisních limitů (od 1.9.2012) dle přílohy č.1 k zákonu o ochraně ovzduší č.201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V období před nabytím jeho účinnosti byly imisní limity stanoveny dle nařízení vlády č.597/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tabulka 3:

Karta stanice MSMUA – Šumperk MÚ

Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ): EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: EOI B/R - podkategorie: EOI - zkratka:

Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Terén: Krajina: Reprezentativnost:

Základní údaje MSMU Šumperk MÚ Česká republika Město Šumperk Olomoucký Šumperk Šumperk Klasifikace pozaďová městská obytná B/U/R Adresa lokality Jesenická 31 787 93 Šumperk Správce lokality, adresa Ekovia Tel: 251626815 Ing. Jiří Zavázal Fax: Všerubská 202 E-mail: [email protected] 15500 Praha 5 Lokalizace 49° 57' 48.00" sš ; 16° 58' 6.96" vd 335 m Doplňující údaje dno otevřeného, provětrávaného údolí vícepodlaž. zástavba (sídliště z posled. desetil.) střední měřítko (100 - 500 m) Umístění

Na dvoře MÚ. Kód MSMUK Datum vzniku: 01.01.2005

Seznam měřicích programů: Typ Kombinované měření Vznik a zánik měřicího místa Datum zániku: Měřicí zařízení umístěno v (kryt)

B-kontejner (klimatizovaný)

28

EKOTOXA s.r.o.


Měření A = autorizace, R = data dostupná v reálném čase, Par = paralelní měření, Ak = akreditováno Veličina Metoda Jednotka A R Par Ak Interval Datum Datum ukončení zahájení SO2 [oxid UVFL [UVµg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 siřičitý] fluorescence] NO2 [oxid CHLM µg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 dusičitý] [chemiluminiscence] O3 [ozon] UVABS [UVµg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 absorpce] PM10 RADIO [radiometrie µg/m3 Ano Ne 0 Ne 1d 01.01.2007 [Suspendované - absorpce beta částice frakce záření] PM10] PM10 RADIO [radiometrie µg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 31.12.2006 [Suspendované - absorpce beta částice frakce záření] PM10]

29

EKOTOXA s.r.o.

3.1


Monitoring suspendovaných částic frakce PM10

Naměřené hodnoty frakce PM10 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2014 jsou uvedeny v následující tabulce (roční průměr a průměrné měsíční koncentrace). Koncentrace PM10 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2014 (µg/m3)

Tabulka 4:

měsíce 1 2 3 4 5 6 7 2005 48,6 62,1 65,3 68,4 53,8 27 40,2 2006 42,9 43,3 26,4 16,3 23,1 24,0 29,0 2007 49,0 34,8 33,1 31,6 34,9 34,2 35,4 35,4 2008 40,4 40,2 29,2 28,4 34,7 27,2 19,2 36,7 2009 55,7 44,5 35,4 43,7 25,6 25,0 24,6 36,6 2010 62,2 45,1 36,6 26,4 24,6 26,3 26,0 33,9 2011 50,3 42,3 34,1 30,1 30,8 24,6 22,2 33,4 2012 46,0 71,0 33,7 29,9 32,5 36,4 30,9 37,4 2013 58,4 43,6 38,1 43,0 35,9 31,4 34,5 38,7 2014 53,2 54,1 57,9 39,5 31,2 30,6 32,8 39,1 - pro nedostatek naměřených hodnot nelze stanovit měsíční průměr Roční průměr

Rok

Tabulka 5:

8 24,5 18,0 36,3 36,1 18,5 22,9 19,2 26,0 32,8 27,0

9 35,7 25,0 27,8 38,8 58,3 22,3 23,7 24,6 25,2 28,9

10 16,0 30,9 34,7 54,7 31,7 28,1 31,0 31,7 39,8 35,0

11 19,3 32,2 37,7 58,6 36,2 29,3 54,4 36,3 41,5 42,0

12 22,0 35,2 36,2 33,2 52,4 37,6 50,8 43,3 40,6

Imisní limity pro PM10 pro ochranu zdraví lidí

Znečišťující látka

Doba průměrování

PM10 PM10

24 hodin 1 kalendářní rok

Imisní limit 50 µg/m3 40 µg/m3

Maximální počet překročení za kalendářní rok 35 0

Tabulka 6: Počty překročení 24hod limitu koncentracemi PM10 na stanici MSMUA v letech 2007 až 2014 Rok Počet překročení 24hod. limitu 2007 27 2008 70* 2009 66* 2010 49* 2011 54* 2012 42* 2013 55* 2014 70* * limit byl překročen (více než 35 překročení za kalendářní rok)

I v roce 2014 byl stále počet překročení 24 hodinového imisního limitu vyšší než povoluje zákon o ochraně ovzduší 201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v tomto roce byl počet překročení nejvyšší za sledované období (společně s rokem 2008). V roce 2014 byly naměřeny velmi vysoké koncentrace PM10 v prvním kvartále, průměrné měsíční koncentrace v tomto období byly vždy vyšší než 50 µg/m3. Imisní limit pro PM10 pro kalendářní rok byl dodržen. V Šumperku byla v roce 2014 naměřena průměrná roční hodnota 39,1 µg/m3 a imisní limit je 40,0 µg/m3.

30

EKOTOXA s.r.o.

Graf 1:


Průběh měsíčních koncentrací PM10 v letech 2005 až 2009 v Šumperku 80 70

µg/m 3

60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce 2005

Graf 2:

2006

2007

2008

2009

IHr (PM10)

IHd (PM10)

Průběh měsíčních koncentrací PM10 v letech 2010 až 2014 v Šumperku 80 70

µg/m 3

60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce 2010

Graf 3:

2011

2012

2013

2014

IHd (PM10)

Průběh denních koncentrací PM10 v letech 2013 až 2014 v Šumperku 150 125

µg/m3

IHr (PM10)

100 75 50 25 0

leden - prosinec 2013

2014

IHr (PM10)

31

IHd (PM10)

EKOTOXA s.r.o.


Koncentrace PM10 jsou nejvyšší v zimním období, během kterého jsou nepříznivé meteorologické podmínky rozptylu četnější, déletrvající a plošně rozsáhlejší. Do ovzduší je emitováno více škodlivin, zejména z lokálních topenišť, než během období letního. V roce 2014 byly vysoké denní koncentrace i v březnu (ke 100 µg/m3), což se promítlo i do celkového ročního průměru a počtu překročení 24 hodinového imisního limitu. Upozornění na výskyt smogové situace Český hydrometeorologický ústav provozuje na základě pověření Ministerstvem životního prostředí Smogový varovný a regulační systém (SVRS). Informace, které systém poskytuje, slouží jednak k informaci o výskytu situace se zvýšenými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší a jednak k regulaci (omezení) vypouštění znečišťujících látek ze zdrojů, které významně ovlivňují kvalitu ovzduší daného území. Mezi sledované látky patří zejména suspendované částice PM10 a dále oxid siřičitý, oxid dusičitý a troposférický ozon. Provoz SVRS je od 1. září 2012 nově upraven zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. V letech 2013 a 2014 byly vyhlášeny smogové situace pouze z důvodu překročení prahových hodnot suspendovaných částic PM10. Aktualizovaný seznam oblastí Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) a reprezentativních stanic je uveden na následujícím obrázku. Smogové situace pro PM10 v letech 2013 a 2014 pro oblast Zóna Střední Morava jsou uvedeny v následující tabulce. V roce 2014 se jednalo o jednu smogovou situaci, která trvala od 4. do 8. prosince 2014. Obrázek 26: Oblasti Smogového varovného a regulačního systému a reprezentativní stanice pro PM10

Zdroj: ČHMÚ

Tabulka 7:

Smogové situace pro PM10 v letech 2013 a 2014 - Zóna Střední Morava

Vyhlášení 16.1.2013 12:53 25.1.2013 6:03 4.12.2014 17:31

Odvolání 17.1.2013 18:31 26.1.2013 11:04 8.12.2014 00:57

Trvání (hod) 30 29 79

32

EKOTOXA s.r.o.

3.2


Monitoring NO2

Výše naměřených koncentrací NO2 v letech 2005 až 2014 jsou uvedeny v následující tabulce. Koncentrace NO2 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2014 (µg/m3)

Tabulka 8:

měsíce 1 2 3 4 5 6 7 2005 21,5 39,6 37,9 30,8 26,5 11,6 34,2 2006 64,0 57,3 48,7 30,3 11,2 13,0 33,2 2007 35,6 43,6 42,0 31,6 23,8 19,4 19,1 30,6 2008 47,3 44,1 34,6 27,0 12,5 10,6 24,6 2009 35,3 23,3 18,8 20,2 13,9 12,2 12,1 20,5 2010 34,7 32,0 21,8 16,0 12,8 10,3 10,4 19,9 2011 33,7 31,1 28,8 22,8 22,0 19,0 13,1 21,1 2012 17,4 22,1 15,1 13,4 12,9 11,6 12,0 18,7 2013 22,3 23,9 16,9 12,4 8,8 7,1 8,1 14,6 2014 22,7 21,9 19,8 16,3 10,5 9,9 10,1 15,9 - pro nedostatek naměřených hodnot nelze stanovit měsíční průměr Roční průměr

Rok

Tabulka 9:

8 18,9 18,4 10,4 14,6 13,3 13,9 13,1 9,9 10,8

9 27,1 20,1 21,8 11,7 20,1 14,4 14,0 18,8 11,1 12,5

10 53,1 34,8 32,5 23,1 21,9 18,8 16,7 36,8 18,9 17,6

11 65,3 36,9 41,9 27,3 24,9 19,4 19,8 21,7 19,5 18,6

12 49,7 37,9 37,2 25,9 26,3 32,5 17,9 28,1 17,6 21,2

Imisní limity pro NO2 pro ochranu zdraví lidí

Znečišťující látka


oxid dusičitý oxid dusičitý

1 hodina 1 kalendářní rok



Obdobně jako v předchozích letech, tak ani v roce 2014, nedošlo u oxidu dusičitého na stanici MSMUA k překročení imisních limitů. Průměrná roční i průměrné měsíční koncentrace za poslední dva roky (2013 a 2014) patří k nejnižším od roku 2005. Maximální 1hod koncentrace v roce 2014 byla 69,0 µg/m3 v dubnu v ranní špičce (24. 4. 2014, 7-8 hodina). Naměřené imisní koncentrace NO2 se sice pohybují pod hranicí imisních limitů, jejich koncentrace se však může lokálně lišit. V okolí hlavních komunikací (I/11 a II/446) jsou imisní koncentrace NO2 pravděpodobně vyšší. Graf 4:

Průběh měsíčních koncentrací NO2 v letech 2005 až 2009 v Šumperku 70 60

µg/m 3

50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

měsíce 2005

2006

2007

2008

33

2009

IHr (NO2)

9

10

11

12

EKOTOXA s.r.o.

Graf 5:


Průběh měsíčních koncentrací NO2 v letech 2010 až 2014 v Šumperku 70 60

µg/m 3

50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce 2010

2011

2012

2013

2014

IHr (NO2)

Koncentrace NO2 na měřicí stanici v Šumperku se za posledních deset let významně snížily. Průměrné roční koncentrace již posledních 7 let nepřekračují 30 µg/m3, jak tomu bylo pravidelně na počátku sledovaného období.

34

EKOTOXA s.r.o.

3.3


Monitoring SO2

Roční průměr a měsíční průměrné hodnoty koncentrací SO2 za roky 2005 až 2014 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 10: Koncentrace SO2 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2014 (µg/m3) měsíce 1 2 3 4 5 6 7 2005 11,6 16,3 14,8 10,3 8,0 6,7 11,5 2006 27,1 17,9 22,9 12,4 7,3 7,7 11,7 2007 10,8 12,1 12,0 10,1 9,1 8,6 9,0 10,6 2008 16,4 14,1 11,6 9,9 11,4 11,7 13,1 2009 26,9 19,1 15,4 11,6 4,3 5,1 4,4 10,3 2010 19,9 17,7 10,9 5,5 8,6 8,2 5,5 10,2 2011 14,8 17,3 12,4 8,1 4,3 2,2 1,9 7,1 2012 7,2 16,1 5,2 4,5 4,3 4,6 4,5 7,2 2013 13,6 11,2 8,7 7,6 5,0 5,5 4,8 7,8 2014 20,6 19,4 14,6 7,6 5,9 6,7 4,0 8,6 - pro nedostatek naměřených hodnot nelze stanovit měsíční průměr Roční průměr

Rok

8 6,7 4,9 8,1 12,2 2,8 4,3 2,6 4,2 4,8 3,7

9 10,0 6,3 9,3 13,1 4,2 5,1 3,0 5,4 4,8 5,6

10 9,9 6,7 10,9 13,5 7,3 9,2 3,6 7,1 5,6 4,3

11 14,6 9,2 14,0 15,1 9,7 9,2 8,0 9,7 9,9 3,9

12 18,5 9,6 12,8 17,2 11,4 15,8 7,1 13,0 13,8 9,3

Tabulka 11: Imisní limity pro SO2 pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka


oxid siřičitý oxid siřičitý

1 hodina 24 hodin



Tabulka 12: Imisní limity pro SO2 pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka

Doba průměrování kalendářní rok a zimní období (1. října - 31. března)

oxid siřičitý

Imisní limit 20 µg/m3

U oxidu siřičitého na stanici MSMUA zatím nedošlo po dobu jeho sledování k překročení žádného z imisních limitů a významnější zhoršení situace se nedá očekávat ani do budoucna. Graf 6:

Průběh měsíčních koncentrací SO2 v letech 2005 až 2009 v Šumperku 30 25

µg/m 3

20 15 10 5 0 1

2

3

4

5

6

7

8

měsíce 2005

2006

35

2007

2008

2009

9

10

11

12

EKOTOXA s.r.o.

Graf 7:


Průběh měsíčních koncentrací SO2 v letech 2010 až 2014 v Šumperku 30 25

µg/m 3

20 15 10 5 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce 2010

2011

2012

2013

2014

Tabulka 13: Koncentrace SO2 na stanici MSMUA v zimních měsících (µg/m3) Zima

říjen

2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014

listopad 10,9 13,5 7,3 9,2 3,6 7,1 5,6

Graf 8:

prosinec 14 15,1 9,7 9,2 8,0 9,7 9,9

leden

12,8 17,2 11,4 15,8 7,1 13,0 13,8

únor 16,4 26,9 19,9 14,8 7,2 13,6 20,6

březen 14,1 19,1 17,7 17,3 16,1 11,2 19,4

zimní průměr 11,6 15,4 10,9 12,4 5,2 8,7 14,6

13,3 17,9 12,8 13,1 7,9 10,6 14,0

Průběh měsíčních koncentrací SO2 v zimních měsících v Šumperku 30 25

µg/m 3

20 15 10 5 0 říjen

2007/2008

listopad

2008/2009

prosinec

2009/2010

2010/2011

leden

2011/2012

únor

2012/2013

březen

2013/2014

Ani v zimních měsících, kdy bývají koncentrace SO2 nejvyšší, není v Šumperku dosahováno limitních hodnot.

36

EKOTOXA s.r.o.

3.4


Monitoring O3

V následující tabulce jsou uvedeny průměrné měsíční koncentrace ozonu a roční průměr za roky 2005 až 2014. Tabulka 14: Koncentrace O3 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2014 (µg/m3) měsíce 1 2 3 4 5 6 7 2005 10,1 10,4 36,2 58,1 58,8 54,2 36,0 2006 21,1 31,6 43,8 58,5 70 60,3 37,6 2007 18,2 17,5 26,0 32,6 34,9 33,7 34,8 25,1 2008 13,1 12,6 17,0 30,4 57,7 50,5 29,6 2009 16,4 25,1 31,8 42,9 63,9 62,0 60,2 43,2 2010 32,9 43,8 54,1 49,1 56,8 60,5 41,4 2011 23,6 29,5 32,4 41,3 45,0 48,9 45,1 35,9 2012 30,3 33,7 42,4 54,3 55,3 58,1 53,3 42,0 2013 34,0 38,9 54,1 47,1 37,9 38,8 49,9 38,8 2014 22,7 26,2 46,6 58,2 60,2 56,7 59,6 40,5 - pro nedostatek naměřených hodnot nelze stanovit měsíční průměr Rok

Roční průměr

8 45,4 35,3 33,8 34,1 68,5 46,4 46,3 60,7 50,6 43,0

9 40,5 27,8 22,7 56,8 39,0 41,4 42,4 31,2 37,5

10 27,6 19,5 16,7 31,8 29,6 28,4 30,5 28,8 24,1

11 20,1 15,6 15,3 19,6 27,3 24,5 24,9 24,6 23,2 24,9

12 21,5 12,3 12,3 19,5 22,5 24,0 19,8 25,3 26,5

Tabulka 15: Imisní limity pro troposférický ozon Maximální počet překročení Účel vyhlášení Doba průměrování Imisní limit 120 µg/m3 25 Ochrana zdraví lidí 1) max. denní 8h průměr 2) 3 3) 4) 18000 µg/m .h 0 Ochrana vegetace AOT40 6000 µg/m3.h Ochrana vegetace AOT40 1) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky, 2) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin, 3) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let, 4) Pro účely tohoto zákona AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (=40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května – 31. července).

Za rok 2014 nedošlo překročení 8hod imisního limitu pro ochranu zdraví lidí. Průběh průměrných měsíčních koncentrací O3 v jednotlivých letech ukazují následující grafy.

37

EKOTOXA s.r.o.

Graf 9:


Průběh měsíčních koncentrací O3 v letech 2005 až 2009 v Šumperku 80 70

µg/m 3

60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce 2005

Graf 10:

2006

2007

2008

2009

Průběh měsíčních koncentrací O3 v letech 2010 až 2014 v Šumperku 70 60

µg/m 3

50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

měsíce 2010

2011

38

2012

2013

2014

9

10

11

12

EKOTOXA s.r.o.


4. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ – EMISNÍ ČÁST V registru emisních zdrojů došlo v datech za rok 2013 v souvislosti s platností zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. k významným změnám. Tyto změny se projeví poprvé v této zprávě, protože díky časovému zpoždění dostupnosti dat jsou v této aktualizaci zpracovávána právě data za rok 2013. Emisní bilance za rok 2013 je prezentována v nové struktuře stacionárních zdrojů, navazující na přílohu č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Jednotlivě sledované stacionární zdroje REZZO 1 a 2 jsou poprvé rozděleny v návaznosti na úvodní text přílohy č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. na zdroje, pro něž platí povinnost úplného ohlášení souhrnné provozní evidence (REZZO 1), a zdroje využívající zjednodušené ohlášení (REZZO 2 – plynové a olejové kotelny do 5 MW příkonu a čerpací stanice). Skupina hromadně sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 3 zahrnuje především modelově vypočítávané emise z lokálního vytápění domácností a dále např. emise VOC z plošného použití rozpouštědel a ze skládek odpadů, emise TZL z chovů hospodářských zvířat, z polních prací, ze stavebních činností, skládek odpadů a těžby uhlí. Od r. 2010 jsou rovněž v plném rozsahu dopočítávány emise NH3 z chovů zvířat a použití minerálních hnojiv. Zdroje znečišťování ovzduší jsou z hlediska způsobu sledování emisí rozděleny na zdroje sledované jednotlivě a zdroje sledované hromadně. Od roku 2013 platí v souvislosti se změnami kategorizace zdrojů podle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší nové členění REZZO: Tabulka 16: Rozdělení zdrojů znečišťování podle způsobu sledování emisí Druh zdroje

Vyjmenované stacionární zdroje

Nevyjmenované stacionární zdroje

Mobilní zdroje

Kategorie

REZZO 1, REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Obsahuje

Stacionární zařízení ke spalování paliv o celkovém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW, spalovny odpadů, jiné zdroje (technologické spalovací procesy, průmyslové výroby, apod.).

Stacionární zařízení ke spalování paliv o celkovém tepelném příkonu do 0,3MW, nevyjmenované technologické procesy (použití rozpouštědel v domácnostech apod., stavební práce, zemědělské činnosti).

Silniční, železniční, lodní a letecká doprava osob a přeprava nákladu, otěry brzd a pneumatik, abraze vozovky a odpary z palivových systémů benzinových vozidel, provoz nesilničních strojů a mechanizmů, údržba zeleně a lesů, apod.

Původ emisí

Ohlášené emisní údaje vyjma zjednodušených hlášení* podle přílohy č. 11 vyhlášky č. 415/2012 Sb.

Vypočtené emise z aktivitních údajů získaných např. ze SLDB, výrobních a energetických statistik, Sčítání dopravy a registru vozidel, apod., a emisních faktorů.

Způsob evidence

Zdroje jednotlivě sledované  REZZO 1 – ohlašované emise  REZZO 2 – emise vypočítávané z ohlášených spotřeb paliv a emisních faktorů.

Zdroje hromadně sledované.

* provozovatel ohlašuje pouze spotřeby paliv a výtoč benzínu

39

Zdroje hromadně sledované.

EKOTOXA s.r.o.


Pro bilancování emisí v této Zprávě byla podkladem data z databáze REZZO 1-3 za rok 2013. V případě REZZO 4 byly jako podklady pro výpočet emisí použity údaje ze sčítání dopravy, které proběhlo v roce 2010 (ŘSD). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem (odlišnému zařazení zdrojů) není možné provádět relevantní srovnání výše emisí jednotlivých kategorií před rokem 2013 a v roce 2013. Tabulka 17: Vývoj emisí Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 v letech 1994, 1998, 2003 až 2013 (t/rok) Rok TZL 1994 17 338,3 1998 3 468,2 2003 2 688,6 2004 2 512,8 2005 1 728,4 2006 1 575,3 2007 1 769,9 2008 1 937,2 2009 1 547,6 2010 1 630,7 2011 1 502,4 2012 1 607,3 2013 1 681,6 Zdroj:ČHMÚ

SO2 29 817,3 13 133,4 6 277,3 7 150,2 7 121,4 5 917,3 5 079,5 4 316,1 4 539,4 4 406,6 4 456,8 3 814,2 3 843,7

NOx 6 765,2 4 510,7 4 132,7 4 049,4 4 001,0 3 722,9 3 499,9 3 508,9 3 014,7 3 379,8 3 444,1 3 361,6 3 277,2

CO 32 586,4 13 502,8 6 855,3 7 191,0 5 972,9 6 316,9 6 078,2 5 848,2 5 477,7 6 250,7 7 194,6 18 754,5 19 291,4

VOC

7 919,8 1 744,2 6 952,2 6 789,5 6 519,5 6 375,8 6 251,7 5 751,2 6 539,1 6 777,8

Graf 11: Vývoj emisí Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 v letech 1994, 1998, 2003 až 2013 Emise ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 (OL kraj - 1994, 1998, 2003 až 2013) 35000

Výše emisí (t/rok)

30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 TZL 1994

SO2 1998

2003

2004

NOx 2005

2006

2007

CO 2008

2009

2010

VOC 2011

2012

2013

Zdroj:ČHMÚ

Vývoj emisí ze stacionárních zdrojů v Olomouckém kraji má klesající a v posledních letech stabilizovaný trend. Výjimkou jsou emise CO, které se navýšily v letech 2012 a 2013, což bylo způsobeno změnou metodiky bilancování této látky. Situaci v rozložení podílů emisí z jednotlivých zdrojů REZZO 1-4 v Olomouckém kraji v roce 2013 ilustruje následující graf. V souvislosti s rekategorizováním zdrojů jsou nyní u všech uvedených látek naprosto okrajové příspěvky zdrojů REZZO 2. V případě TZL byly v roce 2013 dominantní zdroje REZZO 3, zdroje REZZO 4, které hrály v minulých letech důležitou 40

EKOTOXA s.r.o.


roli jsou nyní méně podstatné. U SO2 zůstává situace stejná jako v předchozích letech. Jednoznačně největším zdrojem SO2 v Olomouckém kraji byly v roce 2013 zdroje REZZO 1. U oxidů dusíku zůstává hlavním zdrojem REZZO 4, u oxidu uhelnatého a těkavých organických látek zdroje kategorie REZZO 3. Graf 12: v roce 2013

Poměr emisí jednotlivých typů zdrojů REZZO 1-4 v Olomouckém kraji Emise ze zdrojů REZZO 1-4 (OL kraj 2013)

100% 80% 60%

REZZO4 REZZO 3

40%

REZZO 2 REZZO 1

20% 0% TZL

SO2

NOx

CO

VOC

Zdroj:ČHMÚ

Jednotlivé okresy se na celkových emisích znečišťujících látek Olomouckého kraje v roce 2013 podílejí přibližně stejnou měrou jako v letech předchozích. Okres Šumperk byl v roce 2013 největším producentem TZL a CO, stejně tomu bylo i v předchozím roce. Co se týká emisí SO2 a NOx, nejvyšší hodnoty evidují okresy Přerov a Olomouc, okres Šumperk je v těchto charakteristikách třetí. Tabulka 18: Emise vybraných znečišťujících látek u jednotlivých okresů Olomouckého kraje v roce 2013, REZZO 1-3 (t/rok) Okres Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zdroj:ČHMÚ

TZL 106,4 295,1 132,6 227,1 346,8

SO2 68,9 1 008,50 370,9 1 959,9 435,3

NOx 63,7 734,8 295,5 1 806,6 338,5

CO 1 772,8 4 426,1 2 477,2 4 997,7 5 608,10

VOC 222,4 855,9 317,3 547,0 647,9

Srovnání množství emitovaných látek ve městě Šumperku v rámci jednotlivých kategorií REZZO je provedeno v následující tabulce. Hodnoty emisí v kategorii REZZO 4 jsou použity podle výpočtu dle sčítání dopravy v roce 2010 (viz kapitolu 4.3 Zdroje kategorie REZZO 4). Tabulka 19: Emise ve městě Šumperku pro vybrané znečišťující látky (REZZO 1-4, rok 2013) (t/rok) TZL SO2 NOx CO OL REZZO 1 9,73 5,48 21,21 7,68 32,33 REZZO 2 0,08 0,04 5,27 1,30 0,26 REZZO 3 5,59 5,84 9,01 105,99 11,38 REZZO 4 3,01 0,79 70,22 celkem 18,41 12,14 105,71 114,97 43,97 Zdroj:ČHMÚ, EKOTOXA Pozn. pro REZZO 4 jsou použita data dle roku 2010, údaje o emisích CO a OL z REZZO4 nejsou k dispozici

41

EKOTOXA s.r.o.

Graf 13: (t/rok)


Poměr emisí z jednotlivých typů zdrojů ve městě Šumperku pro rok 2013

Emise ze zdrojů REZZO 1-4 (Šumperk 2013) 100% 80% 60%

REZZO 4 REZZO 3

40%

REZZO 2 REZZO 1

20% 0% TZL

Graf 14: (t/rok)

SO2

NOx

Poměr emisí z jednotlivých typů zdrojů ve městě Šumperku pro rok 2012

Emise ze zdrojů REZZO 1-4 (Šumperk 2012) 100% 80% 60%

REZZO 4 REZZO 3

40%

REZZO 2 REZZO 1

20% 0% TZL

SO2

NOx

V roce 2013 významně poklesly emise ze zdrojů REZZO 2, protože k nim jsou nyní řazeny pouze vybrané zdroje, celá řada zdrojů, které v roce 2012 byly v kategorii REZZO 2 je nyní řazena do REZZO 1. V případě emisí NOx zůstává dominantním zdrojem doprava (REZZO 4), skupina REZZO 1 získala na významu ve všech třech uvedených látkách.

42

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 27: Zdroje emisí REZZO 1 v Šumperku v roce 2013

43

EKOTOXA s.r.o.

4.1



Jsou zde řazena stacionární zařízení ke spalování paliv o celkovém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW, spalovny odpadů, jiné zdroje (technologické spalovací procesy, průmyslové výroby, apod.). Jedná se o zdroje jednotlivě sledované, které jsou rozděleny na dvě skupiny: REZZO 1 – zdroje, u kterých jsou ohlašované emise REZZO 2 – zdroje, u kterých jsou emise vypočítávané z ohlášených spotřeb paliv a emisních faktorů. Výše uvedené skupiny nejsou totožné jako kategorie REZZO1-2 v předchozích letech, dle platné legislativy jsou k nim řazeny jiné zdroje. V souladu s pokyny uvedenými v příloze č. 11 vyhl. 415/2012 Sb. nejsou již provozovateli ohlašovány emise, pro které nemá stanoven emisní limit nebo jinou podmínku zjišťování úrovně znečišťování ovzduší. Stejně tak nejsou za provozovny označené kódem TPPO2 ohlašovány emise spalovacích zdrojů o příkonu do 5 MW, spalujících kapalná nebo plynná paliva. 4.1.1

Zdroje kategorie REZZO 1

V následující tabulce je uveden aktuální seznam provozoven, jejichž zdroje patří do kategorie REZZO 1. Tabulka 20: Provozovny kategorie REZZO 1 na území Šumperka (2013) NÁZEV ABA Šumperk, společnost s ručením omezeným - kotelna, lakovna APATOR METRA s.r.o. AZ EKOTHERM spol. s r.o. BASALTEX a.s. - provozovna Cembrit a.s. provozovna Šumperk kotelna - lakovna CeramTec Czech Republic, s.r.o. - provozovna Šumperk DOLS-výroba dveří,oken,listovních schránek a.s. - provozovna Domov důchodců Šumperk, p.o. - kotelna Šumperk EKOZIS spol. s r.o. - pískovna Temenice EPCOS s.r.o. - provozovna Feritová FORTEX - AGS, a.s. - provozovna Šumperk Irma Šopíková - čistírna oděvů, Šumperk JESAN KOVO s.r.o. Šumperk Kaufland ČR v.o.s. - Šumperk Moravské krematorium s.r.o. - provozovna Šumperk Pars nova a.s. PENAM, a.s. - pekárna Šumperk Pramet Tools, s.r.o. - provozovna Šumperk První bioplynová Šumperk s.r.o. RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. - kotelna Šumperská nemocnice a.s. SATEZA a.s. - Provozovna K 3 - Šumperk - Anglická SATEZA a.s. - Provozovna - K12 - Šumperk - Čsl. armády

44

EKOTOXA s.r.o.


NÁZEV SATEZA a.s. - Provozovna - K2 - Šumperk - Temenická SATEZA a.s. - Provozovna - K8 - Šumperk - Erbenova SATEZA a.s. - Provozovna K9 - Šumperk - Jiřího z Poděbrad SHM, s.r.o. - provozovna Šumperk SPEKTROLAK spol. s r.o. Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. - ČOV Telefónica Czech Republic_SU0371_NPZ Urdiamant, s.r.o. - provozovna Úřad práce, KoP Šumperk,M.R. Štefánika 20 Vladimír Mikulec Ing. - NOVATRONIC ZAPA beton a.s. - betonárna Šumperk Zdroj:ČHMÚ

V roce 2012 bylo do kategorie REZZO 1 řazeno pouze 10 provozoven (viz následující tabulka), v roce 2013 již 33 provozoven. Je tedy zřejmé, že vzhledem k odlišnému přístupu ke kategorizaci zdrojů pozbývá srovnání meziročních emisí v kategorii REZZO 1 důležitosti. Tabulka 21: Provozovny kategorie REZZO 1 na území Šumperka (2012) NÁZEV ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným - kotelna, lakovna Cembrit CZ, a.s. provozovna Šumperk – kotelna, lakovna ENIGEN, s.r.o. - kotelna v areálu Šumperské nemocnice Irma Šopíková – chemická čistírna Pars nova a.s. – kotelna, lakovna SATEZA a.s. - kotelna K12 SATEZA a.s. - kotelna K2 SATEZA a.s. - kotelna K8 SATEZA a.s. - kotelna K9 První bioplynová Šumperk, s.r.o. – technologie výroby bioplynu Zdroj:ČHMÚ

Tabulka 22: Podrobný výčet zdrojů kategorie REZZO 1 na území Šumperka (2013) NÁZEV

Spalovací zdroje

Technologické zdroje

ABA Šumperk, s.r.o.

Spalování paliv, palivo zemní plyn

Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v podbodech 4.2. až 4.7. příl. č. 5 k vyhl. č. 415/2012 Sb., s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok (kód 9.8. př. č. 2)

APATOR METRA s.r.o

Spalování paliv, palivo zemní plyn Průmyslové zpracování dřeva o projektované roční spotřebě materiálu větší než 150 m3 včetně nespadající pod bod 6.7. příl. č. 8 k vyhl. 415/2012 Sb. (kód 7.7. př. č. 2)

AZ EKOTHERM spol. s r.o.

BASALTEX a.s. provozovna

Cembrit a.s



45

Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v podbodech 4.2. až 4.7. příl. č. 5 k vyhl. č. 415/2012 Sb., s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok (kód 9.8. př. č. 2) Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW (kód 3.1. př. č. 2)

EKOTOXA s.r.o. NÁZEV

CeramTec Czech Republic, s.r.o.

Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2015 Spalovací zdroje

Technologické zdroje

Spalování paliv, palivo zemní plyn, nafta

DOLS a.s. Domov důchodců Šumperk, p.o. - kotelna


EKOZIS spol. s r.o. pískovna Temenice

EPCOS s.r.o.


FORTEX - AGS, a.s.


Irma Šopíková - čistírna oděvů

Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž celkový projektovaný elektrický příkon je vyšší než 100 kW (kód 4.13. př. č. 2) Spalování paliv, palivo nafta Krematoria (kód 7.15. př. č. 2)

Pars nova a.s.


PENAM, a.s. - pekárna


Pramet Tools, s.r.o.

Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den (kód 5.11 př. č. 2) Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s projektovaným objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní (kód 4.12.. př. č. 2) Nanášení práškových plastů (kód 9.11. př. č. 2) Ostatní stacionární zdroje jinde neuvedené (kódy 11.1. 11.9. přílohy č. 2) Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v podbodech 4.2. až 4.7. příl. č. 5 k vyhl. č. 415/2012 Sb., s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok (kód 9.8. př. č. 2) Chemické čištění (kód 9.7. př. č. 2)

JESAN KOVO s.r.o. Kaufland ČR v.o.s. Šumperk Moravské krematorium s.r.o.

Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s projektovaným objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní (kód 4.12.. př. č. 2) Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektovaném výkonu od 5 do 75 t/den včetně (kód 5.10. př. č. 2) Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž celkový projektovaný elektrický příkon je vyšší než 100 kW (kód 4.13. př. č. 2) Nanášení práškových plastů (kód 9.11. př. č. 2) Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW (kód 3.1. př. č. 2)


46

Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s projektovaným objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní (kód 4.12.. př. č. 2) Přestříkávání vozidel – opravárenství s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,5 t/rok a nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun/rok (kód 9.10. př. č. 2) Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW (kód 3.1. př. č. 2) Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny pod bodem 2.1. příl. č. 5 k vyhl. č. 415/2012 Sb., s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok (kód 9.6. př. č. 2) Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s projektovaným objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní (kód 4.12.. př. č. 2) Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž

EKOTOXA s.r.o. NÁZEV

Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2015 Spalovací zdroje

Technologické zdroje celkový projektovaný elektrický příkon je vyšší než 100 kW (kód 4.13. př. č. 2) Ostatní stacionární zdroje jinde neuvedené (kódy 11.1. 11.9. přílohy č. 2 k zák. č. 201/2012 Sb.)

První bioplynová Šumperk s.r.o. RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. kotelna Šumperská nemocnice a.s. SATEZA a.s. - K12 Čsl. armády SATEZA a.s. - K2 Temenická SATEZA a.s. - K8 Erbenova SATEZA a.s. - K9 Jiřího z Poděbrad SATEZA a.s. - K 3 Anglická

Spalování paliv, palivo bioplyn

Výroba bioplynu (kód 3.7 př.č.2)

Spalování paliv, palivo zemní plyn Spalování paliv, palivo zemní plyn Spalování paliv, palivo zemní plyn Spalování paliv, palivo zemní plyn Spalování paliv, palivo zemní plyn Spalování paliv, palivo zemní plyn Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s projektovaným objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní (kód 4.12.. př. č. 2) Nanášení práškových plastů (kód 9.11 př. č. 2)

SHM, s.r.o. - provozovna Šumperk

SPEKTROLAK s r.o. Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. - ČOV Telefónica Czech Republic

Spalování paliv, palivo zemní plyn, bioplyn

Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel (kód 2.7.př.č.2)

Spalování paliv, jiné kapalné palivo

Urdiamant, s.r.o.


Úřad práce, KoP Šumperk,M.R. Štefánika 20


Vladimír Mikulec Ing. NOVATRONIC

Spalování paliv, palivo zemní plyn, dřevní biomasa

ZAPA beton a.s. betonárna Šumperk

47

Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž celkový projektovaný elektrický příkon je vyšší než 100 kW (kód 4.13. př. č. 2) Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s projektovaným objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní (kód 4.12.. př. č. 2)

Průmyslové zpracování dřeva o projektované roční spotřebě materiálu větší než 150 m3 včetně nespadající pod bod 6.7. příl. č. 8 k vyhl. 415/2012 Sb. (kód 7.7. př. č. 2) Příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den (kód 5.12. př. č. 2)

EKOTOXA s.r.o.


V následující tabulce jsou u jednotlivých zdrojů REZZO 1 uvedena množství emisí znečišťujících látek v roce 2013. Tabulka 23: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v roce 2013 (t/rok) NÁZEV TZL SO2 NOx CO TOC VOC ABA Šumperk, s.r.o. 0,123 0,012 1,961 APATOR METRA s.r.o. 0,514 0,009 AZ EKOTHERM spol. s r.o. 0,012 Cembrit a.s. 0,565 0,016 1,956 0,323 0,103 6,627 CeramTec Czech Republic, s.r.o. 0,311 0,007 0,361 0,09 0,013 DOLS-výroba dveří,oken,listovních schránek a.s. 0,132 0,036 0,170 Domov důchodců Šumperk, p.o. - kotelna Šumperk 0,33 0,014 EPCOS s.r.o. 2,915 1,245 0,489 5,922 FORTEX - AGS, a.s. 0,038 0,007 1,267 Irma Šopíková - čistírna oděvů, Šumperk 0,206 JESAN KOVO s.r.o. Šumperk 0,000 Kaufland ČR v.o.s. 0,003 0,001 0,010 0,001 Moravské krematorium s.r.o. 0,300 0,454 0,499 0,045 Pars nova a.s. 4,998 2,152 0,080 7,045 8,754 PENAM, a.s. - pekárna Šumperk 0,920 0,227 Pramet Tools, s.r.o. 0,199 0,000 0,522 0,011 První bioplynová Šumperk s.r.o. 0,115 5,420 6,980 2,31 RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. - kotelna Šumperské nemocnice a.s. 2,355 2,068 SATEZA a.s. - Provozovna - K3 0,013 0,007 0,270 0,008 0,042 SATEZA a.s. - Provozovna - K12 0,012 0,005 0,306 0,011 0,039 SATEZA a.s. - Provozovna - K2 0,015 0,007 0,240 0,001 0,049 SATEZA a.s. - Provozovna - K8 0,014 0,006 0,367 0,007 0,045 SATEZA a.s. - Provozovna - K9 0,014 0,006 0,391 0,009 0,046 SHM, s.r.o. - provozovna Šumperk 0,003 Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. - ČOV 1,102 1,282 Telefónica Czech Republic 0,000 Urdiamant, s.r.o. 0,025 0,000 0,01 0,001 0,000 Vladimír Mikulec Ing. - NOVATRONIC 0,211 0,430 0,189 ZAPA beton a.s. - betonárna Šumperk 0,006 Celkem 9,731 5,475 21,208 7,684 7,552 24,782 Pozn: Jsou zde uvedeny pouze provozovny REZZO 1, u jejichž zdrojů byly v roce 2013 vykázány emise uvedených látek

Tabulka 24: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v roce 2012 (t/rok) NÁZEV ABA Šumperk, s.r.o. Cembrit a.s. Enigen s.r.o. Pars nova a.s. SATEZA a.s. - Provozovna - K12 SATEZA a.s. - Provozovna - K2 SATEZA a.s. - Provozovna - K8 SATEZA a.s. - Provozovna - K9 Celkem

TZL SO2 NOx CO TOC VOC 0,052 0,001 0,125 0,013 0,005 2,428 0,583 0,010 1,288 0,012 0,065 7,593 0,019 0,009 1,164 0,004 0,060 0,370 0,173 2,030 0,000 0,117 15,452 0,012 0,006 0,461 0,069 0,038 0,016 0,008 0,819 0,005 0,052 0,034 0,016 2,275 0,013 0,110 0,035 0,017 1,985 0,001 0,113 1,121 0,240 10,147 0,117 0,560 25,473

48

EKOTOXA s.r.o.


Graf 15: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v letech 2003 až 2013 (t/rok) Emise REZZO 1 v Šumperku, porovnání let 2003 až 2013 25


20

15

10

5

0 TZL

SO2 2003

2004

2005

2006

NOx 2007

2008

49

2009

2010

CO 2011

2012

2013

EKOTOXA s.r.o.


4.1.1.1 Emise tuhých znečišťujících látek V následující tabulce jsou uvedeny provozovny kategorie REZZO 1 (dle aktuálního zařazení) vykazující emise TZL a jejich výše v roce 2013. Pro úplnost jsou zde uvedeny i výše emisí uvedených provozoven v předchozích letech. Srovnání hodnot není v některých případech možné, protože pod název stejné provozovny jsou do kategorie REZZO 1 od roku 2013 řazeny jiné zdroje. Srovnání je možné v případě provozovatelů s malým a konstantním počtem zdrojů – např. Moravské krematorium – zde je pouze jeden zdroj, který byl v předchozích letech REZZO 2, nyní REZZO 1. Výše emisí u tohoto zdroje zůstává pořád stejná. Tabulka 25: Emise TZL za roky 2010 až 2013, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV Pars nova a.s.

2013 4,998

EPCOS s.r.o.

2,915

Cembrit a.s

0,565


0,311

Moravské krematorium s.r.o.

0,300

Vladimír Mikulec Ing. - NOVATRONIC

0,211


0,199

První bioplynová Šumperk s.r.o.

0,115

Urdiamant, s.r.o.

0,025

SATEZA a.s. - K2 - Temenická

0,015

SATEZA a.s. - K9 - Jiřího z Poděbrad

0,014

SATEZA a.s. - K8 - Erbenova

0,014

SATEZA a.s. - kotelna K3 - Anglická *

0,013

AZ EKOTHERM spol. s r.o.**

0,012

SATEZA a.s. - K12 - Čsl. armády

0,012

ZAPA beton a.s. - betonárna Šumperk**

0,006

Kaufland ČR v.o.s. – Šumperk**

0,003

SHM, s.r.o. - provozovna Šumperk**

0,003

REZZO 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2

2012 0,370 0,408 0,107 0,583 0,017 0,090 0,302 0,016 0,158 0,015 -

2011 0,430 0,493 0,119 0,497 0,016 0,083 0,311 0,275 0,101 -

2010 0,266 0,415 0,144 0,470 0,016 0,232 0,286 0,269 -

0,016

0,013

0,010

0,035

0,013

0,016

0,034 0,012 -

0,015 0,013 -

0,018 0,014 -

Celkem 9,731 Pro roky 2010 – 2012 jsou uvedeny emise zvlášť pro zdroje kategorie REZZO 1 a 2 dle tehdejšího členění. * zdroj byl řazen do kategorie REZZO 2, ale emise byly vykazovány jako součet za provozovatele, nikoliv za jednotlivé provozovny ** emise za roky 2010-2012 nejsou uvedeny, protože zdroje nefigurovaly v seznamu prvních 10 provozovatelů

50

EKOTOXA s.r.o.


Příspěvek jednotlivých zdrojů k emisím je uveden v následujícím grafu. Jmenovitě je uvedeno prvních 8 nejvýznamnějších zdrojů, ostatní zde figurují jako suma. Největším emitentem zde je společnost Pars nova a.s., následuje EPCOS s.r.o. Další zdroje mají řádově nižší emise, sestupně se jedná zejména o Cembrit a.s., Ceram Tec Czeh Republic s.r.o., Moravské krematorium s.r.o.. Graf 16:

Hlavní producenti TZL v kategorii REZZO 1 v roce 2013 (%) Tuhé znečišťující látky, 2013 Pars nova a.s. 52%

EPCOS s.r.o. 30%

Ostatní 1%

První bioplynová Šumperk 1%

Cembrit a.s. 6%

Pramet Tools, s.r.o. provozovna Šumperk 2% Vladimír Mikulec Ing. NOVATRONIC 2%

Moravské krematorium s.r.o. 3%

CeramTec Czech Republic, s.r.o. 3%

Výrazná změna emisí TZL u společnosti Pars Nova a.s. (při srovnání let 2012 a 2013) je způsobena emisemi z tryskacího boxu, který je provozován již od roku 2001 a dochází zde ke zhoršování provozních parametrů, zároveň s ohledem na časový odstup od zprovoznění již nejsou dostupné původně osazované filtrační patrony. Snížený pracovní výkon byl dále kompenzován zvýšením provozních hodin. Tím došlo ke skokovému zhoršení emitovaných emisí TZL v roce 2013. Vždy však byly dodrženy obecně platné emisní limity TZL 50mg/m3 i emisní limit TZL 30mg/m3 v aktuálně platném povolení provozu vydaném KÚOK dne 5.5.2014. Byla přijata nápravná opatření, která jsou uvedena v kapitole 6.1.

51

EKOTOXA s.r.o.


4.1.1.2 Emise oxidů dusíku V následující tabulce jsou uvedeny provozovny kategorie REZZO 1 (dle aktuálního zařazení) vykazující emise NOx a jejich výše v roce 2013. Pro úplnost jsou zde uvedeny i výše emisí uvedených provozoven v předchozích letech. Tabulka 26: Emise oxidů dusíku za roky 2010 až 2013, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV První bioplynová Šumperk s.r.o.

2013 6,980

REZZO 1 2

RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. - kotelna Šumperská nemocnice a.s.

2,355

Pars nova a.s.

2,152

Cembrit a.s. a

1,956

EPCOS s.r.o.

1,245

Šumperská provozní vod. spol. a.s. - ČOV

1,102

PENAM, a.s.

0,920


0,522

APATOR METRA s.r.o.

0,514


0,454

Vladimír Mikulec Ing. – NOVATRONIC**

0,430


0,391


0,367

CeramTec Czech Republic, s.r.o.**

0,361

Domov důchodců Šumperk, p.o. - kotelna**

0,330


0,306

SATEZA a.s. - kotelna K 3* - Anglická

0,270


0,240

DOLS a.s. **

0,132

ABA Šumperk, s.r.o. **

0,123

FORTEX - AGS, a.s.**

0,038

Kaufland ČR v.o.s. – Šumperk**

0,010

Urdiamant, s.r.o. **

0,010

1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2

2012

2011

2010

10,500

6,850

3,230

1,164 1,646 2,030 1,277 1,072 0,372 1,071 0,896 0,482 0,513 0,456 1,985 2,275 0,461 0,819 0,125 -

1,222 1,570 2,052 1,176 1,036 0,597 1,271 0,904 ** 0,472 0,470 0,696 0,817 0,430 0,546 0,291 -

1,082 1,548 2,763 1,122 1,039 0,765 ** 0,957 0,474 0,577 0,597 0,832 1,114 0,457 0,491 0,333 -


52

EKOTOXA s.r.o.


Nejvýznamnějším emitentem NOx v roce 2013 byla První bioplynová s.r.o., následuje kotelna Šumperské nemocnice a zdroje společnosti Pars nova a.s. Graf 17: Hlavní producenti oxidů dusíku v kategorii REZZO 1 v roce 2013 (%) Oxidy dusíku, 2013

RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. - kotelna Šumperská nemocnice a.s. 11%

První bioplynová Šumperk 33% Pars nova a.s. 10%

Cembrit a.s. 9%

EPCOS s.r.o. 6%

Ostatní 21%

PENAM, a.s. - pekárna Šumperk

53

Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. - ČOV 5%

EKOTOXA s.r.o.


4.1.1.3 Emise ostatních znečišťujících látek Tabulka 27: Emise oxidu siřičitého za roky 2010 až 2013, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV První bioplynová Šumperk s.r.o.

2013 5,420

Cembrit a.s.

0,016


0,007


0,007


0,007


0,006


0,006


0,005

Kaufland ČR v.o.s. **

0,001

REZZO 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2

2012 3,951 1,288 0,007 0,006 0,819 2,275 1,985 0,461 -

2011 5,028 1,176 0,007 0,034 0,546 0,817 0,696 0,430 -

2010 2,010 1,122 0,007 0,013 0,491 1,144 0,832 0,457 -


Celkové množství emisí SO2 ze zdrojů REZZO 1 je tvořeno dominantně emisemi z bioplynové stanice (kogenerační jednotka), ostatní zdroje jsou naprosto okrajové. Tabulka 28: Emise oxidu uhelnatého za roky 2010 až 2013, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV První bioplynová Šumperk s.r.o.

2013 2,310

RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. - kotelna Šumperská nemocnice a.s.

2,068

Šumperská provozní vod. spol. a.s. - ČOV

1,282


0,499

EPCOS s.r.o.

0,489

Cembrit a.s.

0,323

PENAM, a.s.

0,227

Vladimír Mikulec Ing. – NOVATRONIC

0,189

CeramTec Czech Republic, s.r.o.**

0,090

Pars nova a.s.**

0,080

54

REZZO 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2

2012

2011

2010

11,349

2,110

5,350

0,004

0,007

0,015

1,254

1,444

0,447

0,502

0,517

0,482

1,406 0,013 0,264

1,888 0,024 0,256

1,601 0,014 0,256

0,219 0,000 -

0,222 0,350 -

0,168 0,482 -

EKOTOXA s.r.o. NÁZEV DOLS a.s.*

Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2015 2013 0,036

Domov důchodců Šumperk, p.o. **

0,014

ABA Šumperk, s.r.o.**

0,012

Pramet Tools, s.r.o.**

0,011


0,011

APATOR METRA s.r.o.**

0,009


0,009


0,008

FORTEX - AGS, a.s.**

0,007


0,007

Kaufland ČR v.o.s. **

0,001


0,001

Urdiamant, s.r.o. **

0,001

REZZO 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2

2012 0,013 0,069 0,001 0,013 0,005 -

2011 0,024 0,001 0,000 0,016 0,000 -

2010 0,026 0,002 0,005 0,003 0,001 -


Na emisích oxidu uhelnatého se významně podílí První bioplynová s.r.o. (kogenerační jednotka), kotelna Šumperské nemocnice a spalovací zdroje Šumperské provozní vodohospodářské společnosti.

55

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 29: Emise organických látek za roky 2010 až 2013, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV Pars nova a.s.

2013 15,799

Cembrit a.s.

6,730

EPCOS s.r.o.

5,922

ABA Šumperk, s.r.o.

1,961

FORTEX - AGS, a.s. **

1,267

Irma Šopíková - čistírna oděvů, Šumperk***

0,206

DOLS a.s.

0,170


0,049


0,046


0,045


0,045


0,042


0,039

CeramTec Czech Republic, s.r.o. **

0,013

REZZO 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2

2012 13,168 7,658 5,780 2,433 0,014 0,052 0,113 0,110 0,038 -

2011 21,509 8,006 5,734 3,004 0,039 0,040 0,004 0,048 0,040 -

2010 27,386 6,759 7,162 7,712 0,056 0,057 0,004 0,051 0,016 0,033 -

Celkem 32,334 Jedná se o součet VOC a TOC Pro roky 2010 – 2012 jsou uvedeny emise zvlášť pro zdroje kategorie REZZO 1 a 2 dle tehdejšího členění. * zdroj byl řazen do kategorie REZZO 2, ale emise byly vykazovány jako součet za provozovatele, nikoliv za jednotlivé provozovny ** emise za roky 2010-2012 nejsou uvedeny, protože zdroje nefigurovaly v seznamu prvních 10 provozovatelů *** provozovna vykazovala v předchozích letech emise tetrachloretyléenu

Emise organických látek byly v roce 2013 nejvyšší ze zdrojů provozovny Pars nova a.s., s řádovým odstupem následují zdroje společnosti Cembrit a.s., EPCOS s.r.o., ABA Šumperk a FORTEX – AGS a.s. 4.1.2

Zdroje IPPC

Za ohlašovací rok 2014 nebyl v Integrovaném registru znečišťování životního prostředí v Šumperku evidován žádný zdroj. (http://www.irz.cz/)

56

EKOTOXA s.r.o.

4.1.3



Jedná se o zdroje vyjmenované, u kterých jsou hlášeny spotřeby paliv, nikoliv výše emisí. Výše emisí u spalovacích zdrojů byla stanovena výpočtem dle http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emise/evidence/aktual/spe_pomu_cz.html. V Šumperku bylo v roce 2013 evidováno 35 provozovatelů zdrojů emisí kategorie REZZO 2, kteří provozovali 51 provozoven. Tabulka 30: Provozovny kategorie REZZO 2 v Šumperku (2013) Provozovatel

Provozovny

AB Facility a.s. AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o.

AB Facility,plynová kotelna Čsp, Hlavní tř. 433/25

AHOLD Czech Republic, a.s.

AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o., Zemědělská 16 AHOLD Czech Republic, a.s. - provozovna Šumperk, Vřesová 11

ANODUS CZ, s.r.o.

ANODUS CZ, s.r.o. - provozovna Šumperk, Zábřežská 40

AZ-Car, a.s.

AZ-CAR, a.s. - provozovna Šumperk, Jesenická 22

BENZINA , s.r.o.

BENZINA, s.r.o. - ČS PH 600, Zábřežská ul.

ČEPRO, a.s.

ČEPRO, a.s. - provozovna Šumperk, Jesenická ul.

Divadlo Šumperk, s.r.o.

Divadlo Šumperk, s.r.o. - provozovna Šumperk, Komenského 3

G - Lotus, spol. s r.o.

G - Lotus, plynová kotelna, Dr. E. Beneše 5

Gymnázium Šumperk

Gymnázium Šumperk, Masarykovo nám. 8

HEDVA NITĚ, s.r.o.

HEDVA NITĚ, s.r.o. - provozovna Šumperk, Zábřežská 52

Ing. Andrea Nekulová

Ing. Andrea Nekulová – Šumperk, Vítězná 4

INTER-SPRÁVA BUDOV s.r.o.

Lékařský dům Šumperk s.r.o.

INTER-SPRÁVA BUDOV s.r.o. Šumperk Kaufland, Vítězná 6 JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh - provozovna Šumperk, Hlavní třída 23 Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje - Územní odbor Šumperk, Havlíčkova 8 Lékařský dům Šumperk s.r.o. - provozovna Šumperk, M.R.Štefánika 3

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství – kotelna, Nemocniční 53

MOL Retail Česká republika, s.r.o. Obchodní akademie a Jazyková škola s právem Státní jazykové zkoušky

LUKOIL Czech Republic s.r.o. – Šumperk, Jesenická ul.

Okresní soud v Šumperku

Okresní soud v Šumperku – kotelna, M.R.Štefánika 12

OMV Česká republika, s.r.o.

OMV Česká republika, s.r.o. - Avanti Šumperk, Jesenická ul.

OSAPO v.o.s.

OSAPO v.o.s. - provozovna Šumperk, M.R.Štefánika1

Podniky města Šumperka a.s.

Podniky města Šumperka a.s. - provozovna Žerotínova 59

PRO LEN s.r.o.

PRO LEN s.r.o. - provozovna Šumperk, Příčná 25 Roman Hloušek - CONTI kuchyňské a interiérové studio Šumperk, Lužickosrbská 13

JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje

Roman Hloušek

Obchodní akademie a jazyková škola – kotelna, Hlavní třída 31

SATEZA a.s. - kotelna K78 - ZŠ Dr. E. Beneše 1 SATEZA a.s. - kotelna K74, ZŠ Vrchlického 22 SATEZA a.s. - kotelna K72, ZŠ 8.května 63 SATEZA a.s. - kotelna K 7, Šumavská 653 SATEZA a.s. - kotelna K 14, Uničovská 34 SATEZA a.s. - kotelna K 47, Nám. míru 1 SATEZA a.s. - kotelna K 51, 28. října 1 SATEZA a. s.

SATEZA a.s. - kotelna K 10, Evaldova

57

EKOTOXA s.r.o. Provozovatel

Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2015 Provozovny SATEZA a.s. - kotelna K 4, Finská SATEZA a.s. - kotelna K 45, Jesenická 31 SATEZA a.s. - kotelna K 49, Hlavní třída 22 SATEZA a.s. - kotelna K 13, Hybešova 2 SATEZA a.s. - kotelna K 57, J. Zajíce 13 SATEZA a.s. - kotelna K 11, Vrchlického SATEZA a.s. - kotelna K 6, Bratrušovská

Shell Czech Republic a.s.

Shell Czech Republic a.s. - provozovna Šumperk, Jesenická ul.

Střední odborná škola Střední škola železniční, technická a služeb, Šumperk Střední zdravotnická škola, Šumperk, Kladská 2

Střední odborná škola Šumperk – kotelna, Zemědělská 3

SUMTEX CZ s.r.o. Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s.

SUMTEX CZ s.r.o. – kotelna, Žerotínova 85 Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. – kotelna, Jílová 6

Střední odborná škola a SOU Šumperk - Gen.Krátkého 30 Střední zdravotnická škola Šumperk – kotelna, Kladská 2

Šumperské sportovní areály s.r.o. - tenisová hala, Žerotínova 59 Šumperské sportovní areály s.r.o. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení a mateřská škola logopedická Schola Viva, o.p.s.

Šumperské sportovní areály s.r.o. – provozovna, Lidická 81 VOŠ a SPŠ Šumperk - provozovna Šumperk, Gen, Krátkého 1 Základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení a mateřská škola logopedická Schola Viva, Erbenova 16

Výše emisí uvedená v tabulce pro rok 2013 je neporovnatelná s předchozími léty z důvodů odlišného principu řazení zdrojů do kategorie REZZO2 od roku 2013. Tabulka 31: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 2 v letech 2003 až 2013 (t/rok) Šumperk TZL SO2 NOx CO OL/TOC 2003 2,980 7,727 22,268 31,808 17,641 2004 2,384 6,776 20,484 23,341 16,007 2005 2,184 6,971 19,331 17,764 16,330 2006 2,938 6,299 17,902 14,679 7,938 2007 2,284 3,694 18,450 8,172 5,511 2008 2,068 3,064 18,356 6,009 7,324 2009 1,960 1,214 14,889 5,775 7,698 2010 1,640 2,390 18,154 10,833 12,748 2011 1,578 5,933 20,569 8,727 14,372 2012 1,276 4,784 23,589 17,442 12,408 2013* 0,081 0,039 5,274 1,298 0,260** Pozn. Změna ve výši emisí organických látek od roku 2006 je dána tím, že zdroj lakovna provozovatele ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným je zařazen v REZZO 1, zatímco v předcházejících letech byl uváděn v REZZO 2. * jedná se o jinou skupinu zdrojů než v předchozích letech ** TOC

Výpočet emisí byl pro veden pro všechny spalovací zdroje souhrnně, vzhledem k nedostupnosti detailních podkladových dat nelze provést výpočet pro jednotlivé zdroje. Emisní hodnocení je tedy provedeno pouze souhrnně za kategorii REZZO 2.

58

EKOTOXA s.r.o.


Nejvyšší spotřebu zemního plynu vykázaly v roce 2013 kotelny společnosti SATEZA a.s., konkrétně K13, K10, K11 a K14. Celková spotřeba všech hlášených provozoven v Šumperku v kategorii REZZO 2 byla v roce 2013 celkem 4 057 tis.m3.

59

EKOTOXA s.r.o.

4.2



Tato kapitola obsahuje tabulky a grafy k REZZO 3, aktualizované o data za rok 2013. V průběhu doposud hodnocených let 2001 až 2013 zůstává v Šumperku stále největší počet bytů, které jsou vytápěny dálkově, zde jsou řazeny i byty vytápěné centrálně v domech s počtem bytů > 20. Zastoupení ostatních typů vytápění znázorňuje následující graf. Ve srovnání s rokem 2010 poklesl počet domácností, které spalují uhlí (3,34 % v roce 2010, 1,11 % nyní) a naopak narostl počet domácností spalujících dřevo (0,48 % v roce 2010 a 1,15 % nyní). Graf 18: Podíl jednotlivých typů vytápění v domácnostech v Šumperku v roce 2013 Vytápění domácností v Šumperku v roce 2013 Zemní plyn 36,53%

Elektrické vytápění 5,17%

CZT 50,48%

Uhlí 1,11%

Tepelná čerpadla 0,14%

Ostatní 4,98%

Propan butan 0,43%

Dřevo 1,15%

Zdroj:ČHMÚ

Tabulka 32: Vývoj spotřeby jednotlivých paliv v Šumperku v letech 2001-2013 (t/rok, pro zemní plyn v tis.m3/rok) Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

HUTR 274 330 511 938 885 812 781 847 847 961 394 535 516

CUTR 224 102 127 71 53 54 42 35 33 52 15 21 33

KOKS 307 445 401 99 83 50 57 38 31 45 8 9 9

DREV 274 287 320 292 223 202 191 189 193 219 561 749 763

Kapalná paliva 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1

PB 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 31 41 41

ZP 5364 5629 6324 5836 5224 4760 4562 4541 4612 5248 4810 5323 5377

Zdroj:ČHMÚ

V roce 2013 se zvýšila spotřeba černého uhlí, dřeva a zemního plynu pro vytápění domácností, klesla naopak spotřeba hnědého uhlí. Pro porovnání jednotlivých paliv je spotřeba přepočítána na tepelný obsah použitého paliva. K přepočtu jsou používány koeficienty výhřevnosti, které byly poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem. 60

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 33: Průměrná výhřevnost paliva (GJ/t) Oblast Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský+Karlovarský Ústecký+Liberecký Královéhradecký+Pardubický Vysočina+Jihomoravský+Zlínský Olomoucký+Moravskoslezský

HUTR

CUTR

KOKS

19,02 18,3 18,34 17,48 18,41 18,18 18,79 17,84

23,35 23,87 25,96 28,28 29,91 29,02 30,4 30,3

27,81 27,83 27,79 27,82 27,81 27,8 27,83 27,71

DREV

LTO

PB

ZP

14,6 14,6 14,6 14,6 14,6 14,6 14,6 14,6

42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3

46 46 46 46 46 46 46 46

34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06

Zdroj:ČHMÚ

Tabulka 34: Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2001-2013 (GJ/rok, %) Jednotka

(GJ/rok)

(%)

Rok

HUTR

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

4 889 5 893 9 123 16 726 15 784 14 493 13 933 15 108 15 104 17 151 7 026 9 539 9 204

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

2,4 2,7 3,7 7,5 7,9 8,0 8,0 8,7 8,5 8,5 3,9 4,7 4,5

CUTR 6 786 3 085 3 849 2 161 1 613 1 637 1 285 1 062 1 005 1 591 443 633 986 3,3 1,4 1,6 1,0 0,8 0,9 0,7 0,6 0,6 0,8 0,2 0,3 0,5

KOKS

DREV

8 509 12 344 11 104 2 755 2 288 1 377 1 592 1 045 856 1 258 217 242 262

3 461 3 632 4 053 3 692 2 826 2 559 2 791 2 764 2 822 3 205 8 197 10 940 11 134

4,1 5,7 4,6 1,2 1,1 0,8 0,9 0,6 0,5 0,6 0,1 0,1 0,1

1,7 1,7 1,7 1,6 1,4 1,4 1,4 1,4 1,6 1,6 4,5 5,3 5,4

61

LTO 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 42 36 36 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

PB 117 122 136 124 105 95 91 90 91 104 1 433 1 878 1 895 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,8 0,9 0,9

ZP 182 687 191 719 215 398 198 769 177 920 162 124 155 371 154 656 157 101 178 744 163 825 181 296 183 154 88,5 88,4 88,4 88,6 88,7 88,9 88,9 88,7 88,8 88,5 90,4 88,6 88,6

EKOTOXA s.r.o.

Graf 19:


Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2007 až 2013 (%)

Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2007


ZP 88,9%

PB 0,1%

DREV 1,4%

KOKS 0,9%

ZP 88,7%

PB 0,1%

HUTR 8,0%

CUTR 0,7%


DREV 1,4%

KOKS 0,6%

HUTR 8,7%

CUTR 0,6%


ZP 88,8%

PB 0,1%

DREV 1,6%

PB 0,1%

HUTR 8,5%

CUTR 0,6%

KOKS 0,5%

ZP 88,5%

DREV 1,6%


Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2011 ZP 90,4%

ZP 88,6%

PB 0,9%

HUTR 3,9%

PB 0,8% DREV 4,5%

KOKS 0,1%

Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2013 ZP 88,6%

HUTR 4,5% DREV 5,4%

KOKS 0,1%

HUTR 4,7% DREV 5,3%

CUTR 0,2%

PB 0,9%

HUTR 8,5%

CUTR 0,8%

KOKS 0,6%

CUTR 0,5%

62

KOKS 0,1%

CUTR 0,3%

EKOTOXA s.r.o.

Graf 20:


Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2001 až 2013 GJ/rok

20000

15000

10000

5000

0 20012002 20032004

2005 2006

2007 2008

rok

GJ/rok

2009 2010

2011 2012 2013

HUTR KOKS DREV CUTR PB

zemní plyn

250000

200000

150000

100000

50000

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

rok

Vývoj emisí jednotlivých znečišťujících látek v kategorii REZZO 3 ve městě Šumperku ve sledovaných letech 2001 až 2013 je znázorněn v následujícím grafu. V roce 2013 byly vykázány prakticky stejné emise základních znečišťujících látek z této skupiny zdrojů jako v roce 2012.

63

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 35: Vývoj emisí ze zdrojů REZZO 3 ve městě Šumperku v letech 2001 - 2013 (t/rok) Rok

TZL

SO2

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

9,4 10,9 12,0 11,4 7,9 7,5 7,0 7,3 7,2 8,4 5,8 5,6

8,5 9,8 10,8 16,8 15,0 13,8 12,7 13,2 14,0 15,1 6,5 5,8

11,0 11,7 13,4 13,3 11,9 10,8 10,4 7,9 8,0 9,1 7,5 8,9

NOx

38,2 41,6 49,1 52,0 47,8 43,0 41,3 43,0 42,7 49,6 20,8 105,2

CO

VOC/TOC 9,0 9,8 11,5 12,1 9,6 8,6 8,3 8,6 8,6 10,0 4,5* 11,1*

5,6

5,8

9,0

106,0

11,4*

Zdroj:ČHMÚ * uvedeno jako TOC

Graf 21:

Emise ze zdrojů REZZO 3, v letech 2001 – 2013 Výše emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů REZZO 3 v Šumperku v letech 2001-2012


60

50

40

30

20

10

0 TZL

SO2

NOx

CO

OL

Znečišťující látka 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

64

2008

2009

2010

2011

2012

2013

EKOTOXA s.r.o.

4.3



Kategorie REZZO 4 zahrnuje mobilní zdroje. V roce 2010 proběhlo celostátní sčítání dopravy (www.rsd.cz), na základě kterého byly provedeny i detailní výpočty emisí ze silniční dopravy v Šumperku. Tyto byly uvedeny již v situační zprávě z roku 2011 a operuje se s nimi v emisní bilanci i v letošním roce. 4.3.1

Intenzita dopravy v roce 2010

Výsledky celostátního sčítání byly detailně rozebírány ve zprávě za rok 2011, zde uvádíme pouze souhrn. Obrázek 28: Úseky pro sčítání dopravy ve městě Šumperk (ŘSD)

65

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 36: Sčítání vozidel v Šumperku v letech 2000, 2005 a 2010 (celoroční průměrná intenzita všech vozidel - počet vozidel/24 hodin) Číslo silnice Sčítací úsek 11 7-0583 11 7-0584 11 7-0586 446 7-2010 446 7-2011 446 7-2012 446 7-2017 446 7-2021 36916 7-5136 36916 7-5137 36916 7-5140 3703 7-5271 44636 7-5301 11 7-5893 Zdroj: ŘSD

4.3.2

2000 13378 9907 7126 4846 3781 9930 5046 5247 3449 7744 3449 4684 1414 13298

2005 15298 11795 8219 5920 4441 9529 7349 5422 4237 8522 4237 5482 1521 13738

2010 14659 10438 8041 5964 3664 9477 7190 3686 7345 4390 3051 1635 12829

Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku

Pro emisní bilanci pro letošní situační zprávu byla použita stejná data jako v předchozích letech (založená na intenzitě dopravy z roku 2010). Pro výpočet emisních faktorů byl použit program MEFA verze 02 (http://www.mzp.cz/cz/vypocet_emisnich_faktoru). Zohledněn byl i „průběh“ jednotlivých věkových kategorií vozidel (novější automobily s účinnějšími katalyzátory jezdí častěji a urazí velkově větší vzdálenosti než nejstarší evidovaná vozidla bez katalyzátoru). Dále bylo pro výpočet emisí využito sčítání vozidel v roce 2010 (ŘSD). Pro prachové částice byl proveden výpočet jak pro celkovou prašnost PM, tak i pro částice o velikostní frakci menší než 10 m – PM10. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 37: Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku v roce 2010 (g/rok) (t/rok) B(a)P NOX PM PM10 SO2 os_benzín 1,64 37,30 0,02 0,02 0,30 os_diesel 0,25 4,94 0,54 0,52 0,11 N_l 0,07 4,17 0,34 0,33 0,06 N_t 0,68 23,80 2,11 1,98 0,32 Celkem 2,64 70,22 3,01 2,85 0,79 os = osobní, N_l = nákladní lehké (užitečná hmotnost do 3,5t), , N_t = nákladní těžké (užitečná hmotnost nad 3,5t)

4.3.3

Resuspendované částice z dopravy

Hodnocení resuspenze v roce 2005 bylo provedeno na základě metodiky US EPA AP-42 (EPA 2003). V roce 2010 byl použit pro možnost porovnání jak výpočet podle této metodiky, tak výpočet podle Metodiky výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy (SFŽP, 2011).

66

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 38: Resuspenze tuhých částic vlivem dopravy v Šumperku (t/rok) PM PM10

2005 102,0 15,0

2010 (EPA) 101,3 15,2

2010 (SFŽP) 209,58 -

Výpočet resuspenze je pouze orientační, jak je patrné z rozdílu hodnot vypočítaných pro rok 2010 různými metodami (101,1 t/rok a 209,58 t/rok), velmi záleží na zvolených vstupních datech a na koeficientech, které jsou danou metodikou pro výpočet doporučeny. Nicméně při srovnání výše uvedených hodnot s množstvím tuhých částic emitovaných přímo z výfuků vozidel – 3,01 t/rok (kapitola Emise vybraných látek z dopravy Šumperka) je zřejmé, že podíl resuspenze se pohybuje o dva řády výše než samotná emise z výfuků.

67

EKOTOXA s.r.o.

4.4


Emisní situace v Šumperku

Tuhé znečišťující látky Hlavním emitentem TZL v roce 2013 byly stejně jako v předchozích letech zdroje kategorie REZZO 3, jejich podíl byl ovšem nižší než v 2012, což bylo způsobeno radikální změnou ve výši emisí skupiny zdrojů REZZO 1 (v souvislosti se změnou zařazení zdrojů dle nové legislativy). Druhým nejvýznamnějším emitentem byla společnost Pars nova a.s., následovaly mobilní zdroje REZZO 4. Tabulka 39: Seznam hlavních zdrojů emisí TZL v Šumperku v roce 2013 (t/rok, %) Název REZZO 3 Pars nova a.s. REZZO 4 EPCOS s.r.o. Cembrit a.s. CeramTec Czech Republic, s.r.o. Moravské krematorium s.r.o. Vladimír Mikulec Ing. - NOVATRONIC Pramet Tools, s.r.o. První bioplynová Šumperk s.r.o. Urdiamant, s.r.o. SATEZA a.s. K2 - Temenická SATEZA a.s. - K8 - Erbenova SATEZA a.s. - K9 - Jiřího z Poděbrad SATEZA a.s. - K 3 - Anglická AZ EKOTHERM spol. s r.o. SATEZA a.s. - K12 - Čsl. armády ZAPA beton a.s. Kaufland ČR v.o.s. SHM, s.r.o. JESAN KOVO s.r.o. Celkem

t/rok 5,586 4,998 3,007 2,915 0,565 0,311 0,300 0,211 0,199 0,115 0,025 0,015 0,014 0,014 0,013 0,012 0,012 0,006 0,003 0,003 0,000 18,404

68

%

REZZO 30,5 27,3 16,4 15,9 3,1 1,7 1,6 1,2 1,1 0,6 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0

3 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

EKOTOXA s.r.o.


Graf 22: Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkových emisích TZL v Šumperku, rok 2013 (%) TZL 2013 REZZO 2 0,4%

REZZO 3 30,4%

REZZO 1 52,9%

REZZO 4 16,3%

Graf 23:

Podíl největších emitentů TZL v Šumperku, rok 2013 (%) TZL 2013 CeramTec Czech Republic, s.r.o. 1,7%

Moravské krematorium s.r.o. 1,6%

Ostatní REZZO 1 3,5%

Cembrit a.s. 3,1%

REZZO 3 30,5%

EPCOS s.r.o. 15,9%

Pars nova a.s. 27,3%

REZZO 4 16,4%

69

EKOTOXA s.r.o.


Emise oxidů dusíku Doprava je ve městě stále největším emitentem NOx, její podíl představuje 66,4 %. V následující tabulce jsou uvedeni nejvýznamnější producenti emisí oxidů dusíku v Šumperku v roce 2013. Situace je znázorněna také v grafech. Tabulka 40: Seznam hlavních zdrojů emisí NOx v Šumperku v roce 2013 (t/rok, %) Název REZZO 4 REZZO 3 První bioplynová Šumperk s.r.o. REZZO 2 RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. - kotelna Šumperská nemocnice a.s. Pars nova a.s. Cembrit a.s. EPCOS s.r.o. Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. - ČOV PENAM, a.s. - pekárna Šumperk Pramet Tools, s.r.o. APATOR METRA s.r.o. Moravské krematorium s.r.o. Vladimír Mikulec Ing. - NOVATRONIC SATEZA a.s. - K9 Jiřího z Poděbrad SATEZA a.s. - K8 - Erbenova CeramTec Czech Republic, s.r.o. Domov důchodců Šumperk, p.o. SATEZA a.s. - K12 - Čsl. armády SATEZA a.s. - K 3 - Anglická SATEZA a.s. - K2 - Temenická DOLS-výroba dveří,oken,listovních schránek a.s. ABA Šumperk s.r.o. FORTEX - AGS, a.s. Kaufland ČR v.o.s. - Šumperk Urdiamant, s.r.o. Celkem

70

t/rok 70,224 9,005 6,980 5,270

% 66,4 8,5 6,6 5,0

REZZO 4 3 1 2

2,355 2,152 1,956 1,245 1,102 0,920 0,522 0,514 0,454 0,430 0,391 0,367 0,361 0,330 0,306 0,270 0,240 0,132 0,123 0,038 0,010 0,010 105,707

2,2 2,0 1,9 1,2 1,0 0,9 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 100,0

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

EKOTOXA s.r.o.


Graf 24: Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkových emisích NOx v Šumperku, rok 2013 (%) NOx 2013 REZZO 2 5,0%

REZZO 1 20,1%

REZZO 3 8,5%

REZZO 4 66,4%

Graf 25:

Podíl největších emitentů NOx v Šumperku, rok 2013 (%) NOx 2013 RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. kotelna Šumperská nemocnice a.s. 2,2%

Pars nova a.s. 2,0%

Cembrit a.s. 1,9%

Ostatní REZZO 1 7,3% REZZO 2 5,0% REZZO 3 8,5%

První bioplynová Šumperk 6,6%

REZZO 4 66,4%

71

EKOTOXA s.r.o.

4.5


Identifikace zdrojů znečištění

V roce 2014 se uskutečnilo v areálu Základní umělecké školy na ul. Žerotínova měření za účelem identifikace zdrojů znečišťování. První měření proběhlo v netopné sezóně (5.-12.8.2014), kdy bylo v dané lokalitě zjištěno 49,51 % emisí antropogenního původu a 50,49 % přírodního původu. Hlavním zdrojem antropogenního znečištění byla doprava 38,3 %. Druhé měření proběhlo na stejném místě v topné sezóně (5.11.-12.11.2014), kdy bylo v dané lokalitě zjištěno 30,72 % emisí biogenního původu a 69,28 % emisí antropogenního původu. Z emisí antropogenního původu bylo největším zdrojem znečištění spalování uhlí z 26,13 %, dále doprava z 22,23 % a spalování dřeva z 13,64 %. Jak lze předpokládat, v letní sezóně jsou mírně převažující zdroje přírodní, zatímco v topné sezóně jasně dominují zdroje antropogenního původu. V letních měsících je hlavním zdrojem znečištění doprava, v zimních měsících spalování paliv. Studie „Identifikace zdrojů znečištění“ byla zpracována Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě.

72

EKOTOXA s.r.o.


5. VYHODNOCENÍ SITUACE 5.1

Imise

Imisní koncentrace na území města Šumperka jsou sledovány automatizovaným měřícím programem na stanici MSMUA – Šumperk MÚ. Měření bylo zahájeno v roce 2005, tzn. k dispozici jsou verifikovaná data za roky 2005 až 2014. Roční průměrné imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 vykazují od roku 2011 (33,4 µg/m3) mírný setrvalý nárůst (39,1 µg/m3 v roce 2014). I přesto zde je splněn roční imisní limit (40 µg/m3). K výkyvům dochází v zimních měsících, kdy četnější nepříznivé meteorologické podmínky rozptylu způsobují překračování 24 hodinového imisního limitu. Ten je překračován pravidelně od roku 2008. Povolený počet překročení hodnoty 50 µg/m3 je 35 překročení za rok, např. v roce 2013 však byl překročen 55 krát, v roce 2014 již 70 krát. Dlouhodobým cílem je snižování koncentrací prachových částic. Vývoj je obtížně předvídatelný, závisí nejen na výši emisí, ale zejména i na meteorologických podmínkách. K překračování imisních limitů pro NO2 v posledních letech nedochází. Roční průměrná imisní koncentrace NO2 v posledních letech má ustálený charakter. Naměřené imisní koncentrace NO2 se pohybují pod hranicí imisních limitů, jejich koncentrace se však může lokálně lišit. V okolí hlavních komunikací (I/11 a II/446) jsou imisní koncentrace NO2 pravděpodobně vyšší. U dalších měřených látek nebylo zaznamenáno překročení imisního limitu. Z modelových výsledků (ČHMÚ) vyplývá, že na území SO ORP Šumperk je překračován imisní limit pro benzo(a)pyren). V roce 2015 probíhá roční měření imisních koncentrací benzo(a)pyrenu v areálu ZUŠ Šumperk. 5.2

Emise

Emisní situace v Šumperku byla hodnocena pro rok 2013, a to na základě těchto podkladů:  

Pro zdroje REZZO 1-3 byly použity údaje ČHMÚ z databáze REZZO pro rok 2013, pro mobilní zdroje REZZO 4 jsou použita aktuální data zjištěná na podkladě výsledků sčítání dopravy v roce 2010.

Z provedené analýzy lze učinit následující závěry: V Šumperku bylo v roce 2013 evidováno 33 provozoven v kategorii zdrojů REZZO 1 a 35 provozovatelů zdrojů REZZO 2 (z nichž každý může provozovat více zdrojů současně). Hlavním emitentem TZL v roce 2013 byly stejně jako v předchozích letech zdroje kategorie REZZO 3, druhým nejvýznamnějším emitentem byla společnost Pars nova a.s. V případě srovnání pouze souhrnných zdrojů, byly hlavním emitentem zdroje kategorie REZZO 1 (52,9 %), následovaly zdroje REZZO 3 (30,4 %) a mobilní zdroje (16,3 %). Zdroje REZZO 2 se na emisích TZL podílely minimálně. Celková výše emisí TZL ze všech zdrojů je 18,404 t/rok. Vysoký podíl ve výši emisí u zdrojů REZZO 1 byl způsoben zejména změnou zařazení zdrojů dle nové legislativy. V případě produkce emisí NOx byly v roce 2013 jednoznačně největším emitentem mobilní zdroje (REZZO 4), následovaly zdroje REZZO 3 a dále společnost První bioplynová Šumperk s.r.o. V případě srovnání pouze souhrnných zdrojů byly hlavním emitentem zdroje kategorie 73

EKOTOXA s.r.o.


REZZO 4 (66,4 %), následovaly zdroje REZZO 1 (20 %), zdroje REZZO 3 (8,5 %) a zdroje RFEZZO 2 (5%). Celkové emise NOx dosahují hodnoty 105,7 t/rok. Podle analýz provedených ZÚ Ostrava bylo zjištěno, že v lokalitě ZUŠ na ulici Žerotínova patří v letním období k dominantním zdrojům znečištění doprava, v topné sezóně zde byly potvrzeny zdroje spalující uhlí a také jehličnaté dřevo. 5.3

Zpráva o životním prostředí ČR – 2013

Zde uvádíme hlavní zjištění týkající se kvality ovzduší uvedené ve Zprávě o životním prostředí ČR za rok 2013, vydané MŽP ČR: Hlavní pozitivní zjištění  Celkové emise skleníkových plynů v ČR klesají, v roce 2012 poklesly o 2,8 % a byly nejnižší od roku 1990. Výrazně klesají emise ze spalování paliv ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, od roku 2007 dochází k poklesu emisí z dopravy. Emisní intenzita ekonomiky ČR je ve srovnání s rokem 1990 již méně než poloviční a setrvale klesá, i tak je však v evropském kontextu nadále nadprůměrná.  Emise prekurzorů ozonu (VOC, NOx, CO a CH4) mezi roky 1990–2013 klesly o 67,6 %. Mezi lety 2012 a 2013 došlo k poklesu emisí prekurzorů přízemního ozonu o 4,8 %. Na emisích prekurzorů přízemního ozonu se v roce 2013 podílely z 52,9 % emise NOx, VOC z 31,4 %, emise CO z 14,0 % a emise CH4 z 1,7 %.  Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (NOx, SO2, NH3) od 90. let 20. století stále klesají. V období let 1990–2013 se snížily emise prekurzorů sekundárních částic o 82,8 %, mezi roky 2000–2013 poklesly tyto emise o 34,6 %. Emise primárních částic frakce PM10 meziročně v roce 2012 poklesly o 4,1 %.  Imisní limit pro nikl, olovo a benzen nebyl v roce 2013 překročen na žádné ze sledovaných lokalit. V tomto hodnoceném roce rovněž nebyl překročen imisní limit pro oxid siřičitý a oxid uhelnatý. Hlavní negativní zjištění  V palivoenergetickém mixu ČR nadále převažují fosilní paliva, zejména uhlí. Emise z veřejné energetiky, které mají největší podíl na celkových agregovaných emisích skleníkových plynů ČR, proto neklesají, ale pouze kolísají dle výroby elektřiny a tepla v daném roce. Emise skleníkových plynů z odpadů, konkrétně ze skládkování odpadu, mají rostoucí trend.  Přes pokračující pokles emisí od roku 2000 se kvalita ovzduší na území ČR nezlepšuje, mezi nejvíce znečištěné kraje stále patří kraj Moravskoslezský. Opakovaně dochází k překračování imisního limitu pro suspendované částice, benzo(a)pyren a přízemní ozon. V dopravně zatížených lokalitách byl také v roce 2013 překročen imisní limit pro NO2. V roce 2013 byl rovněž překročen imisní limit pro arsen a kadmium. Oproti roku 2012 došlo v roce 2013 k navýšení počtu vyhlášených smogových situací z důvodu vysokých koncentrací PM10 a přízemního ozonu. Hlavní neutrální zjištění  Podle modelových propočtů SZÚ, odhady předčasné úmrtnosti v období 2006–2013 (ke které přispěla expozice suspendovaným částicím frakce PM10) v rámci celé ČR a odhady individuálního celoživotního rizika vzniku nádorového onemocnění v důsledku expozice As, Ni, BaP a benzenu v městských lokalitách v ČR za roky 2010 až 2013 vykazují srovnatelnou úroveň. 74

EKOTOXA s.r.o.


6. ZHODNOCENÍ PROVEDENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ PZKO ŠUMPERK 6.1


Pars nova a.s. V roce 2006 došlo k rekonstrukci lakovny drobných dílů v jejím průběhu došlo k instalaci dvou kombinovaných lakovacích kabin (stříkání+sušení) a přípravné zóny pro broušení tmelených dílů před lakováním. V průběhu roku 2006 byla lakovna provozována ve zkušebním provozu. Od roku 2007 je lakovna drobných dílů v trvalém provozu. V roce 2007 se ukončilo používání PCE v odmašťovacím zařízení. V Pars nova a.s. se PCE již nepoužívá. Od ledna 2010 je v plném provozu nový lakovací box 7, výduchy lakovacího boxu jsou napojeny na zařízení pro záchyt emisí VOC na aktivním uhlí s následnou likvidací zachycených VOC v dopalovací jednotce. Tím došlo ke snížení emisí. Ve firmě proběhla rozsáhlá akce Ekoenergie výzva č. II zaměřená na úsporu energií. Termín dokončení realizace byl 31.1.2012. Akce byla zaměřená na zateplení budov, výměnu oken a světlíku, instalace rekuperací a využití odpadního tepla a instalaci turbíny pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Z tohoto pohledu došlo ke snížení emisí u spalovacích zdrojů z titulu snížení spotřeby. V roce 2013 proběhla akce „Rekonstrukce staré lakovny boxy 3 a 4“ jehož součástí bylo napojení na zařízení pro záchyt emisí VOC na aktivním uhlí s následnou likvidací zachycených VOC na dopalovací jednotce. Zařízení pro záchyt a dopálení VOC z roku 2009 bylo v rámci akce rozšířeno. Modernizovaná lakovna je v provozu od 1.7.2013. V roce 2013 společnost zahájila realizaci souboru opatření v rámci projektu Ekoenergie výzva č. III. Jedná se o modernizaci automatického řízení kotlů na zemní plyn a jeho spalování (úspory v CO a spotřebě plynu), energeticky úsporné osvětlení hlavní haly, doplnění nucené ventilace s rekuperací tepla do šaten, plně izolovaný parovodní rozvod vč. výměníkových stanic a zateplení některých budov (úspory tepla). Realizace proběhla v roce 2014. Pro rok 2016 je plánována realizace v rámci projektu Ekoenergie výzva č. IV zateplení objektů SZC, kovárna a klempírna (vrata, okna, fasády, střechy) a instalace energeticky úsporného osvětlení v těchto objektech. Pro rok 2017 je plánována výměna 3 ks hořáků kotlů na zemní plyn v kotelně Pars. Tryskací box v Pars nova a.s. je provozován od roku 2001 v 3 směnném provozu. I přes řádnou údržbu dochází ke zhoršování provozních parametrů. Zároveň s ohledem na časový odstup od zprovoznění již nejsou dostupné původně osazované filtrační patrony. Snížený pracovní výkon byl dále kompenzován zvýšením provozních hodin. Tím došlo ke skokovému zhoršení emitovaných emisí TZL v roce 2013. Vždy však byly dodrženy obecně platné emisní limity TZL 50mg/m3 i emisní limit TZL 30mg/m3 v aktuálně platném povolení provozu vydaném KÚOK dne 5.5.2014. Pars nova a.s. si je vědoma zhoršujícího se stavu a přijala nápravná opatření: - Zajistila autorizované měření emisí TZL ve zhuštěném cyklu (podmínka v povolení provozu z 5.5.2014 je 1xza 3 roky) - Provedla opravy technologie tryskacího boxu - Vytipovala, odzkoušela a následně na tryskací box osadila nový typ filtračních patron Dne 6.3.2015 byl tryskací box kompletně osazen novým typem filtračních patron. Jejich účinnost byla ověřena autorizovaným měřením emisí TZL provedeným dne 12.5.2015. 75

EKOTOXA s.r.o.


Kontaktní údaje: Pars nova a.s., Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk Ing. Bohumil Vlach, investiční manager tel.: 583 365 531 (sekretariát) e-mail: [email protected]

Ing. Zbyněk Dvořák, energetik tel.: 583 365 520, 602 119 277 e-mail: [email protected]

RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. (dříve ENIGEN, s.r.o., MORAVIA ENERGO a.s, ENIAS a.s.), Kotelna v areálu nemocnice Šumperk a.s. K 1.9.2007 převzala provozování energetického hospodářství firma ENIGEN, s.r.o. V průběhu 1. pol. roku 2008 byly v kotelně instalovány dvě kogenerační jednotky, typ TEDOM Cento T160, o výkonu 160 kWe každá (02/2008 – vydáno povolení ke zkušebnímu provozu, 01/2009 – vydáno povolení k trvalému provozu). V lednu 2009 byly uvedeny do trvalého provozu obě kogenerační jednotky, které jsou evidovány jako zdroje kategorie REZZO 2. Dále byly v roce 2009 evidovány dva velké emisní zdroje (REZZO 1), a to parní kotelna (dva kotle BK4 a BK6) a teplovodní kotelna (dva kotle KDV250 a jeden kotel KDV160). Začátkem července 2010 byl uveden do zkušebního provozu nový plynový parní kotel LOOS INTERNATIONAL (typ UNIVERSAL UL-S o výkonu 3000 kg/h syté páry – jmenovitý tepelný výkon 1962 kW, kategorie zdroje - střední stacionární zdroj znečišťování ovzduší). Nový parní kotel nahradil dosavadní parní kotel BK 6 (výkon 6 t/hod. ). Autorizované měření emisí nového parního kotle LOOS bylo provedeno v září 2010. Měření prokázalo snížení emisí NOx o cca 35%. Měrná výrobní emise u původních kotlů BK se pohybovala kolem 1 300 mg/m3 spotřebovaného paliva (ZP), u kotle LOOS se tato hodnota pohybuje kolem 850 mg/m3 ZP. Emise CO jsou nulové. Od 1.9.2013 došlo k přejmenování na RIGHT POWER SOURCES, s.r.o., IČ a adresa zůstávají stejné. Na zdroji nejsou realizována ani plánována žádná další opatření, která by vedla ke snížení emisí z kotelny. V parní kotelně je provozován pouze kotel LOOS. Druhý původní kotel BK4 byl trvale mimo provoz a k 31.březnu 2013 byla ukončena jeho fyzická likvidace. Kontaktní údaje: ENIGEN, s.r.o., Na obvodu 1098/41, 703 00 Ostrava-Vítkovice Ing. Alexandr Wilczek, MBA, specialista pro energetiku tel.: 555 120 331, 724 252 866, e-mail: [email protected]

SATEZA a.s. Šumperk V roce 2011 byly propojeny tepelné zdroje K1 – PRIEVIDZSKÁ a K2 – TEMENICKÁ. Tímto byl zrušen tepelný zdroj K1 – PRIEVIDZSKÁ a funguje jen jako výměníková stanice. Tepelný zdroj K5 - POD SENOVOU je od srpna 2011 mimo provoz. Objekty napojené na tento tepelný zdroj jsou zásobovány energií z K4 – FINSKÁ. Tepelný zdroj K4 byl propojen s K3 – ANGLICKÁ. Na K4 byly zrušeny dva plynové kotle o instalovaném výkonu á 600 kW z celkového počtu 5 a využívá se nakoupená tepelná energie z První bioplynové Šumperk, s.r.o. V roce 2013 byly provedeny technologické úpravy rozvodů tepla a teplé vody na tepelných zdrojích K8 – Erbenova, K11 – Vrchlického a K12 – ČSA, Šumperk – zlepšení účinnosti TZ. V roce 2014 bylo provedeno propojení tepelných zdrojů K8 – Erbenova s K7 – Šumavská, přičemž tepelný zdroj K7 byl zrušen a nyní slouží jen jako předávací stanice. Bylo vydáno 76

EKOTOXA s.r.o.


povolení provozu stacionárního spalovacího zdroje - Kogenerační jednotky (spalovací zařízení spalující zemní plyn), který byl součástí investiční akce „Instalace KGJ v kotelně K8, Šumperk“, realizované v části stávajícího objektu plynové kotelny K8 na Erbenově ulici. Dále proběhla rozsáhlá výměna hlavních rozvodů při tepelném zdroji K2 – Temenická. Došlo tak ke snížení ztrát v rozvodech a zvýšení účinnosti tepelného zdroje. Co se týká domovních kotelen, byla provedena výměna zastaralých kotlových jednotek v objektu K 47 – náměstí Míru 1 (radnice) a K50 (vila Doris). V roce 2015 proběhla výměna hlavních rozvodů ÚT a TV při tepelném zdroji K2 – Temenická v délce 181 metrů a výměna rozvodů ÚT a TV při tepelném zdroji K3 Anglická (30 metrů). Tyto úpravy vedou ke snížení ztrát v rozvodech, zvýšení účinnosti tepelného zdroje a ke snížení emisí. Dále byla zprovozněna nová kogenerační jednotka (KGJ) o výkonu 1,0 MW na tepelném zdroji K8 Erbenova, kterou provozuje ČEZ Energo a.s. I provozem nové KGJ došlo ke zlepšení účinnosti ve výrobě tepelné energie a snížení emisí. Stávající kotle se prakticky nepoužívají, resp. se zapínají jen když KGJ nestačí dodávat tepelnou energii. Kontaktní údaje: SATEZA a.s. Ing. Jan Semrád - vedoucí provozu výroby tepla tel.: 777 221 282, e-mail: [email protected]

CEMBRIT a.s. – provozovna Šumperk, kotelna, lakovna V letech 2004 - 2005 byla provedena investiční výstavba nové výrobní linky a barvící linky. Tím se zvýšilo množství emisí VOC. V roce 2007 došlo v rámci údržby zařízení k výměně jednoho odlučovače na sile cementu a jednoho odlučovače na sile mikrosiliky. Parametry zdrojů zůstávají stejné. Při pravidelné kontrole ze strany ČIŽP nebyly v provozu zdrojů znečištění ovzduší shledány závady. V dubnu 2008 byl uveden do provozu malý zdroj kyselinové hospodářství. Hodnota emisí ze všech zdrojů zůstává podle provedených měření na stejné úrovni, emisní limity a podmínky provozu zdrojů jsou dodržovány. V roce 2009 zůstává struktura zdrojů znečištění ovzduší stejná jako v uplynulých letech. V souvislosti s omezením výroby se očekávají mírně nižší hodnoty emisí. V roce 2010 nedošlo v Cembrit a.s. ke změně struktury zdrojů znečištění ovzduší. Zdroje jsou provozovány v souladu s provozními řády a je na nich prováděno pravidelné měření emisí. Výsledky budou vyhodnoceny do pravidelného ročního hlášení správním orgánům. V roce 2011 nedošlo ke změně struktury provozovaných zdrojů znečištění ovzduší. Plánuje se úprava malého zdroje "řezárna" zejména ke zlepšení pracovního prostředí. Po jeho rekonstrukci dojde k nevýraznému snížení emisí TZL. V roce 2012 zůstává struktura zdrojů znečištění ovzduší stejná. Řezárna se zatím ještě nerealizovala, v plánu je výměna jednoho staršího filtru na silech mikroplniva za modernější. V průběhu roku 2013 byla provedena modernizace filtračních jednotek v řezárně a jednoho staršího filtru na silech mikroplniva. Na barvící lince byl modernizován filtr tuhých částic. Základní struktura zdrojů se nezměnila. V průběhu roku 2014 a 2015 pokračovala modernizace stávajících filtračních jednotek na zásobnících cementu a mikroplniva. Struktura zdrojů se nezměnila. Kontaktní údaje: CEMBRIT CZ, a.s. Ing. Novotný Zdeněk - technický manažer tel.: 602 521 757, e-mail: [email protected]

77

EKOTOXA s.r.o.


ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným – kotelna, lakovna Společnost provozuje dva emisní zdroje - kotelnu a lakovnu. V lakovně je instalována stříkací kabina USB-8 osazená 24 ks kazetami s aktivním uhlím k záchytu emisí. Aktivní uhlí se pravidelně regeneruje a mění. V roce 2015 nedošlo k žádné změně a do konce roku 2016 také nepředpokládáme žádné změny. V kotelně mělo dojít k rekonstrukci topného energetického zdroje, plán rekonstrukce byl vedením společnosti přesunut na rok 2016. K žádným jiným změnám nedošlo. Kontaktní údaje: ABA ŠUMPERK, s.r.o. Ing. Jan Pomajbík – technický náměstek tel.: 583 302 520, 605 458 335 e-mail: [email protected], [email protected], [email protected] Vlasta Vybíralová technický pracovník tel.: 583 302 516, 602 150 314, e-mail : [email protected]

Irma Šopíková- chemická čistírna (CleanTech s.r.o.) Provozovna emituje tetrachlorethylen. Provoz zůstává stejný, není potřeba rozšíření. O změně technologie čištění perchlor-ethylenem se neuvažuje. Emise by se neměly při použití dané technologie zvyšovat. V roce 2014 se pouze se vyměnil provozovatel, z fyzické osoby Irma Šopíková na společnost CleanTech s.r.o., kde je Irma Šopíková jediný společník a jednatel. Kontaktní údaje: Irma Šopíková- chemická čistírna , generála Svobody 10, 78701 Šumperk tel.: 583 213 405 – čistírna, 554219982 – kancelář, pí. Šopíková-vedoucí, e-mail: [email protected]

Moravské krematorium s.r.o. - krematorium Šumperk V roce 2008 proběhla rekonstrukce a byl uveden do provozu nový řídící systém s moderní technologií. V současné době je tedy v provozu nejmodernější kremační technologie dostupná na českém trhu Kontaktní údaje: Moravské krematorium s.r.o. tel.: 583 212 760, 775 551 775 e-mail: [email protected] (Jaroslava Hromková – vedoucí krematoria), [email protected] (Pavel Bedáň – majitel krematoria)

Pramet Tools, s.r.o. 2010: Střední zdroj znečišťování ovzduší „Broušení VBD“ emituje do ovzduší tuhé znečišťující látky z operací upravujících rozměry výrobků na požadované hodnoty (broušení, rektifikace,…). Jednotlivé vzduchotechnické větve zdroje jsou osazeny filtry typu F41200RD, F4-600RD, KF6/II-O/T60 a KF8/II-O/T60. Jedná se o filtrační zařízení s regenerací filtračních prvků, což představuje nejlepší dostupnou techniku. Regenerace probíhá automaticky tlakovým vzduchem nebo mechanicky pomocí tlakové vody. V letech 2010 a 2011 nedošlo ke změnám na předmětném zdroji znečišťování ovzduší. Na filtračních zařízeních probíhá pravidelně servis prováděný odbornou firmou.

78

EKOTOXA s.r.o.


2013: Zdroje znečišťování ovzduší jsou provozovány v souladu s legislativními požadavky (průměrná hodnota emisí u většiny z nich se pohybuje do 2 % emisních limitů). V roce 2013 bylo realizováno zateplení administrativní budovy Prametu Tools. Očekává se úspora při vytápění (plynová kotelna) a tím i snížení množství vypouštěných emisí. V rámci reorganizace společnosti byl v průběhu roku 2013 snížen provoz vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší „Řezárna“, který emituje TZL. V roce 2013 a 2014 byla v rámci rekonstrukce hal provedena modernizace filtračních zařízení na zdrojích lisovny, VBD broušení 2 a řezárny. Ve III.Q 2014 proběhla výměna hořáků u všech teplovodních kotlů za nízkoemisní. Hlavním přínosem je snížení emisí NOx. V průběhu roku 2015 bylo realizováno zavedení energeticky úsporného osvětlení na vybraných provozech. Struktura zdrojů se nezměnila, provoz filtračních zařízení podléhá pravidelným kontrolám. Úroveň emisí TZL je udržována v průměru na 3% emisních limitů. Kontaktní údaje: Pramet Tools, s.r.o. Ing.Pavla Skyvová, ekolog tel.: +420 583 381 205, mobil: +420 606 754 073, e-mail: [email protected], [email protected]

EPCOS s.r.o. 2013: Přemístění stávajících středních zdrojů znečišťování ovzduší Nanášení práškových plastů L1+L2 a Nanášení práškových plastů L3 ze stávající provozovny na ul. Žerotínova do provozovny na ul. Feritová v Šumperku. K akci proběhlo zjišťovací řízení EIA. Dále byla vydána povolení ke změnám využívání technologických zařízení stávajících zdrojů znečišťování ovzduší ( kogenerační jednotka, EKRA III) a byl povolen nový zdroj znečišťování ovzduší: Sušárna DORST. V roce 2015 neproběhly žádné změny. Kontaktní údaje: Netopil Richard , Environmental Protection , EPCOS s.r.o. Feritová 1, 787 15 Šumperk, tel. 583 360 147, [email protected]

Vladimír Mikulec Ing. – NOVATRONIC 2012: Zdroj na spalování dřevního materiálu jako vedlejšího produktu výroby byl povolen do trvalého provozu a dále byl povolen zdroj Průmyslové zpracování dřeva (Filtrační zařízení CIPRES). V roce 2015 byla uvedena do provozu malá ruční prášková lakovna. Kontaktní údaje: Vladimír Mikulec Ing. – NOVATRONIC U Potoka 1307/10, 78701 Šumperk, tel. 583 213 434, 583 301 140, [email protected], [email protected]

První bioplynová Šumperk, s.r.o. Od ledna 2010 je bioplynová stanice v plném provozu. Povinnosti provozovatele zdroje znečišťování ovzduší během provozu jsou dány zákonnými normami. Bioplynová stanice funguje na principu suché fermentace. Suchá fermentace probíhá v šesti uzavřených fermentorech, které jsou vyhřívány a vytváří se v nich bioplyn. Tento bioplyn se jímá v plynojemu, odtud je bioplyn předáván do tzv. kogenerační jednotky, která vyrábí elektrickou energii (je dodávána do sítě) a dodává teplo do kotelny Sateza (toto teplo se využívá k vytápění a ohřevu teplé vody). Vstupními surovinami jsou kukuřičná siláž, travní senáž, hnůj. 79

EKOTOXA s.r.o.


Výstupními surovinami jsou tuhý digestát (tzv. fermentační zbytek), který se aplikuje na ornou půdu, využívá se jako hnojivo. Kontaktní údaje: Ing. Martin Poisl vedoucí střediska agroslužeb ÚSOVSKO a.s. Klopina 33, 789 73 Úsov tel.: 728 223 991 e-mail: [email protected] Petr Spurný ÚSOVSKO a.s. Klopina 33, 789 73 Úsov e-mail: [email protected]

DOLS – výroba Dveří, Oken, Listovních Schránek, a.s. V průběhu roku 2005 byl zrušen systém ústředního parního vytápění pomocí kotlů z roku 1962. Také bylo nahrazeno 9 ks plynových infrazářičů - INFRA 9B, 13ks teplovzdušných jednotek EOLO 20-30AE, 8 ks teplovodních kotlů THERM DUO, technologie - 1 ks tlakový hořák WEISHRUDT WG 2. Firma těmito opatřeními dosáhla v průběhu roku 2006 (od dubna) úspory plynu o 2000-3000 m3, emise byly sníženy o cca 50%. V roce 2007 a 2008 firma nerealizovala žádná opatření ke snížení emisí. V roce 2009 zůstal stav stejný, pouze došlo ke snížení spotřeby elektrické energie na noční osvětlení při využití LED diod. Od roku 2009 je společnost DOLS,a.s. držitelem certifikátu ISO 14001:2004. V roce 2010 byla uskutečněna výměna práškové lakovny (EIA proběhla), která je již v provozu, autorizace byla provedena. Na ul. Nemocniční byla vybudována fotovoltalická elektrárna. Stávající svítidla byla nahrazena. V plánu je obnovování strojního vybavení a nahrazení plynových kotlů za úspornější plynové turbokotle v kotelně v areálu podniku. V roce 2011 došlo ke zrušení průběžného traťového tryskače, což sníží celkový počet emisí. V plánu zůstává výměna zmiňované kotelny a oprava kanalizace. V roce 2012 nebyly plánované změny realizovány. V následujících letech nebyly provedeny žádné změny související se snížením emisí a z finančních důvodů nejsou ani v budoucnu plánovány. Kontaktní údaje: DOLS, a.s. p. Jan Dezort - mechanik závodu, Ing. Stanislav Zatloukal - ekonomicko-finanční ředitel tel.: 777785979, e-mail: [email protected]

80

EKOTOXA s.r.o.

6.2


Zdroje REZZO 3

Realizace energeticky úsporných opatření na budovách v majetku města V posledních letech probíhá na budovách v majetku města zateplování, výměny oken a dveří a další rekonstrukce. Od 30.09.2008, kdy vypršela smlouva mezi společností Šumperská městská realitní a městem Šumperk, je městský majetek ve správě městského úřadu. Realizace těchto opatření spadá pod správu Majetkoprávního odboru a Odboru strategického rozvoje, ÚP a investic. Majetkoprávní odbor - oddělení správy majetku: V roce 2010 byla realizována celková rekonstrukce a zateplení objektu Zahradní 33, 35 a 37. Předmětný dům je napojen na CZT. Dále byla provedena výměna oken v jedné třídě ve Speciální MŠ, ZŠ a SŠ na Třebízského ulici č. 1. V roce 2011 bylo provedeno:  Výměna oken a balkónových dveří – dům – Gagarinova 5 (ubytovna pro matky s dětmi – 14 bytů + společenské místnosti) a dům Gagrinova 11, 13 (dům s pečovatelskou službou pro seniory 19 a 18 bytů). Vytápění všech těchto 3 vchodů je řešeno elektrickými exoflexy – očekává se výrazná úspora na vytápění.  Výměna oken v domě Denisova 2 – celkem 6 bytů – v každém bytě samostatné vytápění prostřednictvím plynových kotlů.  Výměna oken ve spisovně Městského úřadu Bří. Čapků 35A – samostatná plynová kotelna pro tento objekt. V roce 2012 bylo provedeno:  Výměna zbývajících oken a balkónových dveří v bytovém domě ČSA 22 (část oken vyměněna již v roce 2008), dům s 65 byty napojen na CZT.  Výměna oken v objektu B. Němcové 22 – objekt užívá na základě nájemní smlouvy Transfúzní služba a.s. – objekt je napojen na kotelnu, která zajišťuje vytápění pro celý areál Nemocnice v Šumperku.  Částečná výměna oken v budově Třebízského 1 - Speciální MŠ, ZŠ a SŠ – výměna oken ve 2 třídách v šatně a kanceláři – budova má vlastní kotelnu. V roce 2013 bylo provedeno:  Rekonstrukce kotelny v budově Hl. třída 31(Obchodní akademie), Šumperk - stávající plynové kotle byly nahrazeny novými kondenzačními plynovými kotli  Rekonstrukce bytu č. 6 v domě Balbínova 17, Šumperk – v rámci celkové rekonstrukce bytu byl stávající kotel na pevná paliva nahrazen kotlem plynovým. V roce 2014 bylo provedeno:  rekonstrukce kotelny v budově Radnice – nám. Míru 1, Šumperk – stávající plynové kotle z roku 1993 budou nahrazeny novými kondenzačními  výměna plynových kotlů v budově Vily Doris – 17. Listopadu 2 , Šumperk – stávající 3 plynové kotle z roku 1997 budou vyměněny za 2 plynové kotle o vyšším výkonu  celková rekonstrukce bytu č. 4 v domě Balbínova 19, Šumperk při níž bude provedena výměna stávajícího kotle na pevná paliva za plynový kotel. V letošním roce (2015) neprovádělo oddělení správy majetku žádné rekonstrukce či opravy, které by vedly ke snížení emisí.

81

EKOTOXA s.r.o.


Odbor strategického rozvoje, ÚP a investic: Akce Snižování energetické náročnosti ZŠ Dr.E.Beneše a ZŠ Šumavská byly v roce 2011 ukončeny. Jednalo se o komplexní zateplení obvodového pláště, výměnu oken a zateplení střechy objektů ZŠ. Dále v roce 2011 proběhlo zateplení budovy MŠ na ul. Vrchlického (zateplení pláště, výměna oken, zateplení střechy). Jsou zpracovány projektové dokumentace na snižování energetické náročnosti dalších objektů (ZŠ Vrchlického, MŠ Prievidzská, MŠ Temenická, MŠ Zahradní, MŠ Šumavská) a dále panelového domu ČSA 22. V roce 2012 proběhla rekonstrukce topení úřadovny Jesenická, čímž bude docházet k částečné úspoře energie. V roce 2013 bylo zrealizováno komplexní zateplení objektu základní školy na ul. Vrchlického a mateřských škol na ul. Prievidzská, Temenická a Šumavská. Jednalo se opět o komplexní zateplení obvodového pláště, výměnu oken a zateplení střechy objektů. V roce 2014 bylo zrealizováno komplexní zateplení mateřské školy na ul. Zahradní, komplexní zateplení tělocvičny a připojeného krčku, výměna oken na hlavní budově základní školy na ul. 8. května, komplexní zateplení objektu Společenského střediska Sever na ul. Temenická, výměna vzduchotechniky a nová kotelna na budově Kina OKO na Masarykově nám. V roce 2015 bylo realizováno zateplení mateřské školy na ul. Třebízského a mateřské školy na ul. Evaldova za účasti zdrojů EU, konkrétně z operačního programu Životní prostředí. Dále byla realizována nová vzduchotechnika v objektu Základní umělecké školy v Šumperku. Kontaktní údaje: Ing. Lenka Salcburgerová, vedoucí oddělení správy majetku Městský úřad Šumperk, Majetkoprávní odbor tel: 583 388 411, mobil: 721 341 331 e-mail: [email protected] Bc. Veronika Lukášová, vedoucí oddělení strategického rozvoje Městský úřad Šumperk ,Odbor strategického rozvoje, územního plánování a investic tel.: 583 388 305, e-mail: [email protected]

OZV města Šumperka č. 6/2012, o zákazu spalování suchých rostlinných materiálů Obecně závazná vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.2.2013. Stanovuje zákaz spalování suchého rostlinného materiálu v otevřeném ohništi s výjimkou suchého kusového dřeva včetně přirostlé kůry neznečištěného chemickými látkami. Rostlinným materiálem se rozumí biologicky rozložitelný materiál ze zahrad, sadů, parků a ostatních pozemků. Jedná se zejména o tyto druhy materiálů: tráva, seno, sláma, listí, jehličí, piliny, kořeny a stonky bylin, květenství a plody bylin a dřevin, kůra (nepřirostlá).

82

EKOTOXA s.r.o.

6.3 6.3.1


Opatření ke snížení sekundární prašnosti Čištění komunikací a použití posypového materiálu

Jedním ze zdrojů prachu v ovzduší jsou i sekundární emise pocházející ze silnic. Zdrojem prachu na silnicích je také posypový materiál. Množství tohoto materiálu závisí na způsobu údržby komunikací, na délce zimního období apod. Množství použitého posypového materiálu bylo v posledních letech následující:  Sezóna 2003/2004 – 672 tun drtě  Sezóna 2004/2005 – 772 tun drtě  Sezóna 2005/2006 – 812 tun drtě a 23 m3 kameniva Liapor  Sezóna 2006/2007 – 116 tun drtě a 66 tun soli  Sezóna 2007/2008 – 92 tun drtě a 184 tun soli  Sezóna 2008/2009 - 283 tun drtě a 320 tun soli  Sezóna 2009/2010 - 346 tun drtě, 291 tun soli  Sezóna 2010/2011 - 381 tun drtě, 296,5 tun soli  Sezóna 2011/2012 - 361 tun drtě, 279,9 tun soli  Sezóna 2012/2013 - 491 t drtě, 445,9 t soli  Sezóna 2013/2014 - 121 t drtě, 115,5 t soli  Sezóna 2014/2015 – 329,5 t drtě, 199 t soli Spotřeba posypového materiálu se meziročně mění, závisí především na průběhu zimního období. Kontaktní údaje: Podniky města Šumperka, a.s. Mgr. Patrik Tomáš Pavlíček [email protected]

83

EKOTOXA s.r.o.


7. NOVĚ VYBUDOVANÉ ZDROJE EMISÍ Dle sdělení Oddělení ochrany životního prostředí, Odboru životního prostředí a zemědělství, Olomouckého kraje byly v Šumperku povoleny nově tyto zdroje: V roce 2013 bylo vydáno Závazné stanovisko Pramet Tools, s.r.o. - Broušení VBD na hale 2, čj.. KUOK 64703/2013 PENGUIN CZ, s.r.o. - Chemická čistírna oděvů, čj.: KUOK 100038/2013

V roce 2013 bylo vydáno rozhodnutí o povolení provozu (změna již provozovaného zdroje): Název zdroje:

Kotelna Obchodní akademie Šumperk - 4 ks plynových kondenzačních kotlů, výrobce Buderus Logamax plus GB 162-100 s uváděnou účinností 110 % – každý o výkonu až 100 kW, celkem tedy 400 kW výkonu a cca 364 kW příkonu Provozovatel zdroje: Město Šumperk, IČ: 00303461, se sídlem nám. Míru 364/1, 787 01 Šumperk Umístění zdroje: Hlavní třída 31, 787 01 Šumperk, p. č. 620, katastrální území Šumperk Číslo jednací: KUOK 98809/2013

V roce 2014 bylo vydáno rozhodnutí o povolení provozu (již provozované zdroje): Název zdroje:

Stolárna – projektovaná kapacita je 700 m3 zpracovaného dřeva ročně (součástí jsou čtyřhranná fréza, bruska, obráběcí centrum, fréza, vzdušina je odsávána a vedena do zařízení na omezování emisí – filtrační zařízení šnekového typu FZŠ – 25, výrobce ELBH spol. s r.o.) Provozovatel zdroje: AZ EKOTHERM, spol. s.r.o., IČ: 25704168, se sídlem: Přátelství 07/100, 104 00 Praha 22 Umístění zdroje: Výrobní závod Šumperk - Stolárna: Zábřežská 68, 787 01 Šumperk, p. č. 585/7 a p. č st. 786/1 katastrální území Šumperk Číslo jednací: KUOK 74123/2014 Názvy zdrojů:

Hlavní kotelna - (kotle K1 na ZP a LTO, K2 a K3 na ZP, typu VSP 6,5 P, výrobce Průmyslovesta – Roučka Slatina a.s., Brno) celkový jmenovitý tepelný příkon kotelny je 13,69 MW) Dieselagregát - (typ FK 456/16-10, výrobce ČKD n.p., Praha o jmenovitém tepelném příkonu 0,95 MW) Tryskací box (multitrychtýřový tryskací box, výrobce ARC-H a.s. Plzeň) Odmašťovací stoly (3 ks umístěné v hale 1 - výrobního střediska 4, hale 2 - výrobního střediska 4 a v elektrohale výrobního střediska 7, výrobcem stolů jsou Železniční opravny a strojírny Šumperk) 84

EKOTOXA s.r.o.


Technologická skupina lakoven (přípravné boxy č. 1 a 2, stříkací kabiny SKS 43 – boxy č. 3 a 4, stříkací kabiny Diana – boxy č. 5 a 6, kombinovaná stříkací kabina PKPF Maxi – box č. 7 a stříkací kabina v elektrohale) Hořáky vzduchotechnických jednotek (2 vzduchotechnické jednotky kombinované stříkací kabiny PKF Maxi typu WG30, výrobce hořáků na ZP je Max Weishaupt GmbH, celkový instalovaný tepelný příkon je 0,544 MW) Hořák dopalovací jednotky (hořák dopalovací termické jednotky na ZP typu OVENPAK EB 2, výrobce Maxon Corporation, Vilvoorde Belgie, jmenovitý tepelný příkon 0,325 MW) Provozovatel zdrojů: Pars nova a.s., Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk, IČ: 25860038 Umístění zdrojů: Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk, p. č. 2161/1, 1168/1, st. p. 2157, 2166 vše katastrální území Šumperk Číslo jednací: KUOK 43725/2014 V roce 2014 bylo vydáno rozhodnutí o povolení provozu (nový zdroj): Název zdroje:

Kogenerační jednotka (dále také KGJ) kombinovaná výroba tepla a elektrické energie, spalovací zařízení spalující plynná paliva (ZP), pístový spalovací motor, zařízení typu TEDOM QUANTO D 1200, KGJ o jmenovitém tepelném příkonu 2 540 kW Umístění zdroje: Stávající objekt plynové kotelny K8, Erbenova ulice č. p. 2326, Šumperk, katastrální území Dolní Temenice, parcelní číslo st. 340/1 Provozovatel zdroje: ČEZ Energo, s.r.o., IČ 29060109 se sídlem Karolinská 661/4, Praha, PSČ 186 00 Praha 8 - Karlín Číslo jednací: KUOK 45425/2014 V roce 2015 bylo vydáno rozhodnutí o povolení provozu: Název zdrojů:

Prášková lakovna - NOVATRONIC Šumperk aplikace nátěrových hmot - nanášení práškových plastů s celkovou roční projektovanou spotřebou práškových plastů v rozsahu od 1 tuny výše. Předúprava povrchu - fosfatizace předúprava povrchu kovových dílů v ostřikové kabině před nanášením práškových plastů. Umístění zdrojů: Areál společnosti - Vladimír Mikulec Ing. - NOVATRONIC, katastrální území Šumperk 764264 parcelní číslo st.1402/1. Provozovatel zdrojů: Vladimír Mikulec Ing. - NOVATRONIC, IČ 120 99 066, se sídlem U Potoka 1307/10, Šumperk, 787 01 Šumperk. Číslo jednací: KUOK 55717/2015 Název zdroje:

Chemické čištění oděvů – stroj pro chemické čištění oděvů výrobce MAC-DRY S.p.a., Itálie, typ FIRBIMATIC 335 Silver, model MD 153, výrobní číslo 7060, projektovaná kapacita 25 kg oděvů/den. Jako čisticí prostředek je používán perchlorethylen (dále jen TCE) – projektovaný vstup TCE je 0,1 t/rok.

85

EKOTOXA s.r.o.


Umístění zdroje:

na st. p. 162/1 v k. ú. Šumperk, v objektu supermarketu ALBERT ul. Dr. E. Beneše 2871/5, 787 01 Šumperk. Provozovatel zdroje: PENGUIN CZ, s.r.o., IČ: 27166988, se sídlem: Přátelství 11/91, 104 00 Praha 10 - Uhříněves Číslo jednací: KUOK 44500/2015

86

EKOTOXA s.r.o.


8. VÝPOČET ZÁCHYTU PRACHOVÝCH ČÁSTIC A PŘÍZEMNÍHO OZONU VEGETACÍ

V Šumperku patří prachové částice k látkám, u kterých dochází pravidelně k překračování imisního limitu. Také přízemní ozon může být z hlediska lidského zdraví problematický. Obecně je možnostem snížení koncentrací prachových částic a ozonu věnována velká pozornost. Pomineme-li možnosti snížení emisí u samotných zdrojů prekurzorů ozonu či částic, existuje zde varianta snížení již reálně existujících polutantů jejich záchytem vegetací. Pro město Šumperk byl proveden výpočet množství prachových částic PM10 a přízemního ozonu. Tento výpočet byl proveden podle Metodiky hodnocení vlivu faktorů vnějšího prostředí na zdraví dětské populace, s hlavním zřetelem na eliminaci zjištěných nepříznivých vlivů (využití zeleně při snižování imisních koncentrací PM10 a O3), která byla vytvořena při řešení projektu TA ČR 02020944 „Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny“. Metodika byla certifikována a schválena Ministerstvem životního prostředí v prosinci 2014. Protože se jedná o stanovení záchytu polutantů městskou vegetací v obydlených oblastech, byla pro výpočet stanovena plocha zastavěného území, ostatní části katastrálního území obce do výpočtu nevstupovaly. Obrázek 29: Vymezení území pro výpočet záchytu

87

EKOTOXA s.r.o.


Výpočty byly prováděny pro čtverce pravidelné sítě 50 x 50 m, v této síti byla zjišťována i veškerá podkladová data. Toto měřítko poskytuje dostatečný počet buněk pro posouzení rozložení záchytu ve sledované lokalitě a zároveň v něm lze stanovovat reprezentativní hodnoty, jedná se tedy o vhodné měřítko pro hodnocení záchytu na úrovni městského prostředí. 8.1

Zjištění zastoupení vegetace (travních porostů a dřevin)

Informace o krajinném pokryvu jsou základními vstupními údaji do výpočtu záchytu. Sledované jsou následující třídy krajinného pokryvu: travní porost vzrostlá vegetace (stromy). Pro stanovení uvedených kategorií byla použita metoda manuálního odhadu. Principem této metody je odhad procentuálního zastoupení jednotlivých tříd ve čtvercích pomocné sítě 50 x 50 m s využitím ortofotomapy. Výše popsanou analýzou bylo zjištěno, že v zájmovém území se nachází 2,8 km2 travního porostu a 1,0 km2 povrchu je zde pokryto vzrostlou vegetací (stromy). Obrázek 30: Zastoupení dřevin

88

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 31: Zastoupení travních porostů

8.2

Stanovení depoziční rychlosti

Pro potřeby výpočtu byly použity následující depoziční rychlosti, které jsou stanoveny v použité metodice. Tabulka 41: Depoziční rychlost PM10 a ozonu

Depoziční rychlost (cm.s-1) PM10 0,30 0,05

stromy tráva

8.3

O3 0,39 0,20

Stanovení depozičního toku

Depoziční tok (F) látky se stanoví z imisních koncentrací látky a z odpovídajících depozičních rychlostí: ,

(1)

89

EKOTOXA s.r.o.


Kde F je depoziční tok látky na jednotku plochy (g.m-2.s-1), Vd je depoziční rychlost látky (m.s-1) a C(z) je imisní koncentrace látky (µg.m-3).  Vd - depoziční rychlost částic PM10 / ozonu (cm.s-1) viz tabulka 41  c - imisní koncentrace (µg.m-3) využity byly pětileté průměry za období 2010-2014 zpracované ČHMÚ Pro každý hodnocený čtverec byl spočítán depoziční tok. 8.4

Kvantifikace záchytu částic PM10 a ozonu

Kvantifikace záchytu (Q) znečišťující látky v daném místě během určitého časového období (např. vegetačního období, kalendářní rok) je dána podle (Nowak, 1994): ,

(2)

kde Q je množství látky zachycené vegetací v určité oblasti za určité časové období (g), F je depoziční tok látky (g.m-2.s-1), Lp je celková plocha vegetace (m2) a T je časové období (s).  F - depoziční tok látky je vypočten podle rovnice (1)  Lp - plocha vegetace byla stanovena v kroku 8.1  T - časové období: 15 724 800 s (hodnota za vegetační období) Tabulka 42: Záchyt PM10 a ozonu ve vegetačním období Plocha

Záchyt PM10

Záchyt O3

(km )

(t)

(t)

Stromy

1,0

1,2

4,4

Tráva

2,8

0,5

6,4

1,7

10,8

2

Celkem

Na následujících kartogramech jsou znázorněna množství PM10 a O3, která jsou zachycena vegetací vždy v daném čtverci 50x50 metrů.

90

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 32: Záchyt PM10 vegetací

Město Šumperk disponuje v analyzované oblasti plochou 2,8 km2 travního porostu a 1,0 km2 povrchu je zde pokryto stromy. Tyto plochy jsou ve vegetačním období (duben – září) schopny zachytit celkem 1,7 t prachových částic PM10 a 10,8 t ozonu.

91

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 33: Záchyt ozonu vegetací

V Šumperku bylo za celý rok 2013 vyemitováno 18,4 t tuhých znečišťujících látek. Z výše uvedeného výpočtu plyne, že zeleň ve městě má veliký potenciál k redukci množství znečišťujících látek v ovzduší. Emise prachu jsou vykazovány jako souhrn všech velikostních frakcí, je obtížně stanovit, jaký podíl z nich tvoří právě frakce PM10. Pro orientační přepočet byl stanoven dle nařízení vlády č.350/2002 Sb. koeficient 0,8. S jeho využitím bychom pro hrubé přiblížení mohli říci, že je zde vyemitováno 14,7 t PM10 a z toho 11% je zachyceno zelení. Metodika byla použita také pro Opavu a Ústí nad Labem. Město Opava disponuje plochou 4,6 km2 travního porostu a 2,5 km2 povrchu je zde pokryto stromy. Tyto plochy byly ve vegetačním období roku 2013 (duben – září) schopny zachytit celkem 20,4t ozonu a 2,1t prachových částic PM10. Ústí nad Labem je plošně rozsáhlejší než Opava, čemuž odpovídají i hodnoty jednotlivých typů vegetačního pokryvu. Je zde 14,4 km2 travního porostu a 12,5 km2 povrchu pokrytého stromy. Tomu odpovídá i vyšší záchyt sledovaných polutantů. Za dané období se jednalo o 72,2t ozonu a 14,7t PM10.

92

EKOTOXA s.r.o.


9. ZÁVĚR Závěry Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka a jeho aktualizací: 1. Imise: Při vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší patří Šumperk pravidelně mezi oblasti, pro které jsou problematické látky PM10 a benzo(a)pyren. Z toho na stanici imisního monitoringu MSMUA Šumperk je přímo sledována pouze PM10. Z měření imisního monitoringu vyplývá následující. Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 vykazují od roku 2011 (33,4 µg/m3) mírný setrvalý nárůst (39,1 µg/m3 v roce 2014). I přesto zde je splněn roční imisní limit (40 µg/m3). K výkyvům dochází v zimních měsících, kdy četnější nepříznivé meteorologické podmínky rozptylu způsobují překračování 24 hodinového imisního limitu. Ten je překračován pravidelně od roku 2008. Povolený počet překročení hodnoty 50 µg/m3 je 35 překročení za rok, např. v roce 2013 však byl překročen 55 krát, v roce 2014 již 70 krát. Od roku 2004 již nedošlo k překročení ročního imisního limitu pro NO2. Roční průměrná imisní koncentrace NO2 naměřená na stanici MSMUA má klesající tendenci. U SO2 na stanici MSMUA zatím nedošlo po dobu jeho sledování k překročení žádného z imisních limitů a významnější zhoršení situace se nedá očekávat ani do budoucna. V roce 2014 nedošlo k překročení 8hod. imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro přízemní ozon. 2. Emise: V rámci Olomouckého kraje byly zdroje lokalizované v okrese Šumperk největšími emitenty TZL a CO. Co se týká emisí SO2 a NOx, nejvyšší hodnoty evidují okresy Přerov a Olomouc, okres Šumperk je v těchto charakteristikách třetí. V PZKO města Šumperka a jeho aktualizacích jsou hodnoceny emise od roku 2003 do 2013. V roce 2011 byla změněna podkladová data pro výpočet emisí z lokálních topenišť (REZZO 3), poklesl počet domácností spalujících všechny druhy uhlí a vzrostl počet domácností spalujících dřevo. To se odrazilo ve významném snížení emisí SO2, CO a organických látek z této skupiny zdrojů. V roce 2013 došlo vlivem změny legislativy k jinému řazení zdrojů do kategorií REZZO, z čehož vyplývají také významné rozdíly při pohledu na hodnocení množství emisí v jednotlivých kategoriích. Tabulka 43: Emise základních sledovaných látek ve městě Šumperku v letech 2003 až 2013 v t/rok, souhrnně REZZO 1 až 4 rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

TZL 22,3 25,4 21,6 21,7 20,8 21,1 12,9 13,9 11.4 11,0 18,4

SO2 19,9 25,1 23,4 21,3 17,6 17,4 16,1 18,4 13.3 11,6 12,1

93

NOx 171,3 218,5 219,4 215,6 212,4 209,7 102,2 105,7 105,5 112,9 105,7

EKOTOXA s.r.o.








Hlavním emitentem TZL v roce 2013 byly stejně jako v předchozích letech zdroje kategorie REZZO 3, druhým nejvýznamnějším emitentem byla společnost Pars nova a.s. V případě srovnání pouze souhrnných zdrojů, byly hlavním emitentem zdroje kategorie REZZO 1 (52,9 %), následovaly zdroje REZZO 3 (30,4 %) a mobilní zdroje (16,3 %). Zdroje REZZO 2 se na emisích TZL podílely minimálně. Celková výše emisí TZL ze všech zdrojů je 18,404 t/rok. Vysoký podíl ve výši emisí u zdrojů REZZO 1 byl způsoben zejména změnou zařazení zdrojů dle nové legislativy. V případě produkce emisí NOx byly v roce 2013 jednoznačně největším emitentem mobilní zdroje (REZZO 4), následovaly zdroje REZZO 3 a dále společnost První bioplynová Šumperk s.r.o. V případě srovnání pouze souhrnných zdrojů byly hlavním emitentem zdroje kategorie REZZO 4 (66,4 %), následovaly zdroje REZZO 1 (20 %), zdroje REZZO 3 (8,5 %) a zdroje RFEZZO 2 (5%). V Šumperku bylo v roce 2013 evidováno 33 provozoven v kategorii zdrojů REZZO 1, 35 provozovatelů zdrojů REZZO 2, emise z malých zdrojů jsou souhrnně registrovány v REZZO 3.

3. Hlavní provozovatelé zdrojů jsou v rámci této studie každoročně dotazováni na realizaci opatření v ochraně ovzduší. Většina zásadnějších opatření na zdrojích byla provedena v předchozích letech, nyní se jedná zejména o opatření ve smyslu zavádění úspor energie a podobně. 4. Pro zastavěné území města bylo stanoveno s využitím Metodiky MŽP (Zapletal, 2014) množství PM10 a ozonu, které zde bylo zachyceno v průběhu vegetačního období zelení. Jedná se o 1,7 t prachových částic PM10, a 10,8 t ozonu. Při celkové emisi TZL ve výši 18,4 t se jedná o významný podíl.

94

EKOTOXA s.r.o.


10. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ČHMÚ: Data imisního monitoringu v Šumperku v roce 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014. ČHMÚ: Data o množství emitovaných látek z databáze REZZO 2005, 2006, 2007,2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013. EDIP s.r.o. (2012): TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy (II. vydání). EDIP, ISBN 978-80-87394-07-6 Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2006): Situační zpráva Aktualizace údajů PZKO města Šumperka. Výběr vhodných druhů zeleně odolnějších ke zhoršené kvalitě ovzduší. Ekotoxa Opava s.r.o., listopad 2006. Hon, J., Hřivnáčová, G. (2009): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2009. Hon, J., Hřivnáčová, G. (2010): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2010. Hon, J., Hřivnáčová, G., Frélich, Z., Chroust, P. (2007): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2007. Hon, J., Hřivnáčová, G., Frélich, Z., Chroust, P. (2008): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2008. MŽP (2006): Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ze dne 12. prosince 2006 o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. MŽP: MEFA v. 02 (http://www.mzp.cz/cz/vypocet_emisnich_faktoru) Quitt, E., (1971): Klimatické oblasti Československa. ŘSD: Sčítání dopravy (2000, 2005, 2010). SFŽP (2011): Metodika výpočtu envorinmentálních přínosů projektu zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, návrhová část. Ekotoxa Opava s.r.o., říjen 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program snižování emisí města Šumperka, návrhová část. Ekotoxa Opava s.r.o., říjen 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Souhrnný program opatření a projektů. Ekotoxa Opava s.r.o., říjen 2005. 95

EKOTOXA s.r.o.


Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M., Vránová, Z. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, analytická část. Ekotoxa Opava s.r.o., červenec 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M., Vránová, Z. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program snižování emisí města Šumperka, analytická část. Ekotoxa Opava s.r.o., červenec 2005. Škarková, P., Hřivnáčová, G. (2011): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2011. Škarková, P., Hřivnáčová, G. (2012): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., prosinec 2012. Škarková, P., Hřivnáčová, G. (2013): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., prosinec 2013. Škarková, P., Hřivnáčová, G., Muhr, T. (2014): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., prosinec 2014. US EPA (2011): AP 42, Fifth Edition, Volume I, Chapter 13: Miscellaneous Sources, http://www.epa.gov/ttn/chief/ap42/ch13/ Věstník MŽP (12/2005): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2004. Věstník MŽP (03/2007): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005. Věstník MŽP (04/2008): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006. Věstník MŽP (02/2009): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007. Věstník MŽP (04/2010): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008. Věstník MŽP (04/2011): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009. Věstník MŽP (02/2012): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 Zákon 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zapletal, M., Škarková, P., Kadlubiec, R (2014): Metodika hodnocení vlivu faktorů vnějšího prostředí na zdraví dětské populace, s hlavním zřetelem na eliminaci zjištěných nepříznivých vlivů (využití zeleně při snižování imisních koncentrací PM10 a O3), RIV/64608531:_____/14:#0000028, Certifikováno MŽP. ZÚ Ostrava (2014): Identifikace zdrojů znečištění. Šumperk zahrada Umělecké školy na ulici Dr. E. Beneše, srpen a listopad 2014

96

EKOTOXA s.r.o.


Internetové zdroje: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2011 [online]. [cit. 2014-10-03]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr11cz/kap243.html Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2012 [online]. [cit. 2014-10-03]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr12cz/kap243.html Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2013 [online]. [cit. 2015-09-29]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/13groc/gr13cz/tab/tabVII1_CZ.html

Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2014 [online]. [cit. 2015-09-29]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/tab/tabVII1_CZ.html

Zpráva o životním prostředí České republiky 2013 [online]. [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/Zprava%20o%20zivotnim%20prostredi%20CR %202013_141112.pdf http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/13groc/gr13cz/VI_SVRS_CZ.html http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emise/evidence/aktual/spe_pomu_cz.html www.chmi.cz www.czso.cz www.dalnice-silnice.cz www.env.cz www.ippc.cz www.izdoprava.cz/ www.kr-olomoucky.cz www.moravia.cz www.rsd.cz www.sumperk.cz www.szdc.cz

97

SITUAČNÍ ZPRÁVA 2015

Recommend Documents