Shrnutí změn stavby podle Usnesení vlády č ze dne Revitalizace trati České Budějovice - Volary. Podklad pro rescreening

EKOLA group, spol. s r.o. Držitel certifikátů: ČSN EN ISO 9001:2009 ČSN EN ISO 14001:2005 ČSN OHSAS 18001:2008

Shrnutí změn stavby podle Usnesení vlády č. 1078 ze dne 15. 12. 2014 „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“

Podklad pro rescreening Číslo zakázky: 15.0124-04

EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10 IČ: 63981378 DIČ: CZ63981378 Telefon: +420 274 784 927-9 Fax: +420 274 772 002 E-mail: [email protected] www.ekolagroup.cz

Květen 2015

Revitalizace trati České Budějovice – Volary

NÁZEV ZÁMĚRU:

Podklad pro rescreening

Shrnutí změn stavby podle Usnesení vlády č. 1078 ze dne 15. 12. 2014 „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ Podklad pro rescreening

ČÍSLO ZAKÁZKY:

15.0124-04

ZHOTOVITEL:

EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 784 927-9 fax.: 274 772 002

VYPRACOVALI:

Ing. Hana Mosiurczáková Ing. Libor Ládyš Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle § 19 a § 24 zákona č. 100/2001 Sb. (osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem životního prostředí ČR pod č. j. 3772/603/OPV/93 ze dne 8. 6. 1993; prodloužení autorizace č. j. 3032/ENV/11 ze dne 4. 2. 2011). Mgr. Kateřina Šulcová Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., (osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem životního prostředí ČR pod č. j. 88949/ENV/14 ze dne 12. 1. 2015).

VEDOUCÍ PROJEKTU:

Ing. Libor Ládyš

DATUM:

11. května 2015

 EKOLA group, spol. s r. o. Veškerá práva k využití si vyhrazuje EKOLA group, spol. s r. o. společně s oznamovatelem. Výsledky a postupy obsažené ve zprávě jsou duševním majetkem společnosti EKOLA group, spol. s r.o., a jsou chráněny autorskými právy ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., v platném znění.

– E K O L A group, spol. s r. o. –

2



OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI............................................................................................................. 9 B. ÚDAJE O STAVBĚ A HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH STAVBY............................................................... 10 B. I.

Základní údaje .......................................................................................................................... 10

B. II.

Údaje o vstupech pro hodnocení změn ................................................................................... 20

B. III. Údaje o výstupech pro hodnocení změn.................................................................................. 25 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ..................................................... 32 C. I.

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území se zaměřením na možné změny těchto charakteristik ve vztahu k navrženým/provedeným změnám stavby ... 32

C. II.

Stručná charakteristika stavu složek ŽP v dotčeném území, které mohou být/mohly být pravděpodobně významně ovlivněny změnami stavby ........................................................... 39

D. ÚDAJE O VLIVECH HODNOCENÝCH ZMĚNNA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............. 50 D. I.

Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti .................................... 50

D. II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci .......................................................... 64 D. III. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ....................................... 65 D. IV Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů, které mohly být vyvolány návrhem/provedením změn stavby ......................................................... 65 D. V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů . 66 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ HODNOCENÝCH ZMĚN ................................................................. 67 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ..................................................................................................................... 68 F. 1 Mapová a jiná dokumentace týkající se změn stavby, včetně map ŽP ......................................... 68 F. 2. Další podstatné informace oznamovatele ................................................................................... 68 Vyjádření ke změnám projektu ............................................................................................................ 69 Povolení ke kácení obecní úřad Zlatá Koruna ...................................................................................... 71 Povolení ke kácení Obecní úřad Černá v Pošumaví ............................................................................. 77 Povolení ke kácení Městský úřad Horní Planá ..................................................................................... 78 Povolení ke kácení Obecní úřad Hořice na Šumavě ............................................................................. 80 Povolení ke kácení Obecní úřad Hořice na Šumavě ............................................................................. 83 Vynětí ze ZPF ........................................................................................................................................ 85 Vyjádření KHS ....................................................................................................................................... 86 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ O HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH .... 88


3



Přílohy studie Příloha č. 1

Přehledná situace stavby

Příloha č. 2

Přehledná situace umístění hodnocených změn (stavebních objektů)

Seznam obrázků Obrázek 1 Schematické umístění záměru .................................................................................................. 14 Obrázek 2 Grafické znázornění větrné růžice............................................................................................. 40

Seznam tabulek Tabulka 2 Stručný přehled hodnocených změn stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ a jejich umístění .................................................................................................................................... 15 Tabulka 3 Výměra záborů ZPF dle BPEJ ...................................................................................................... 21 Tabulka 4 Výměra trvalého záborů PUPFL ................................................................................................. 22 Tabulka 5 Porovnání výhledové hlukové zátěže s rokem 2000.................................................................. 29 Tabulka 6 Dobývací prostory těžené .......................................................................................................... 36 Tabulka 7 Hlavní důlní díla ......................................................................................................................... 36 Tabulka 8 Výhradní ložiska ......................................................................................................................... 36 Tabulka 9 Chráněná ložisková území.......................................................................................................... 36 Tabulka 10 Poddolované území ................................................................................................................. 36 Tabulka 11 Vybrané statistické údaje o počtu obyvatel v dotčených obcích............................................. 38 Tabulka 12 Stávající stav – hluková zátěž (r. 2012) - širá trať: LAeq [dB], výška 3 m ................................... 39 Tabulka 13 Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Kájova v 10 m nad zemí........................................ 40 Tabulka 14 Průměrné hodnoty koncentrací za období 2009 – 2013 pro čtverce 1x1 km v území stavby. 41 Tabulka 15 Porovnání předpokládané zátěže s rokem 2000 ..................................................................... 52


4



PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH POUŽÍVANÝCH ZKRATEK a. s.

Akciová společnost

TNŽ

Technická norma železnic

BaP

Benzoapyren

TRS

Traťový radiový systém

CO

Oxid uhelnatý

TZZ

Traťové zabezpečovací zařízení

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

UAT

Oblasti nefragmentované dopravou

ČSN

Česká státní norma

ÚP

Územní plán

ČR

Česká republika

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

DSP

Dokumentace pro stavební povolení

ÚSES

Územní systém ekologické stability

ZOV

Zásady organizace výstavby

DÚR

Dokumentace pro územní řízení

ZPF

Zemědělský půdní fond

EIA

Hodnocení vlivů na životní prostředí

ŽST

Železniční stanice

EOV

Elektrický ohřev výhybek

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

k. ú.

Katastrální území

LAeq

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A

LBK

Lokální biokoridor

NN

Nízké napětí

NO2

Oxid dusičitý

NP

Národní park

NV

Nařízení vlády

OPVZ

Ochranné pásmo vodního zdroje

ORP

Obec s rozšířenou působností

PEI

Project Environmental Information

PHS

Protihluková stěna

PM10

Suspendované částice frakce PM10

PM2,5

Suspendované částice frakce PM2,5

PS

Provozní soubor

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkce lesa

PZZ

Přejezdové zabezpečovací zařízení

Sb.

Sbírka

SO

Stavební objekt

s. o.

Státní organizace

s. p.

Státní podnik

SZZ

Staniční zabezpečovací zařízení – E K O L A group, spol. s r. o. –

5

Revitalizace trati České Budějovice - Volary


ÚVOD Předkládaná studie je zpracována jako podklad pro shrnutí změn stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ vzniklých v období mezi zjišťovacím řízením ukončeného vydáním závěru zjišťovacího řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. (dále jen zákon) a vydáním stavebního povolení, resp. vzniklých v průběhu výstavby před dokončením stavby. Požadavek na provedení rescreeningu těchto změn uplatnila Evropská komise v dopise ref. Ares(2014)39462129-20/10/2014 týkající se projektů Operačního programu Doprava 2007-2013, na který reagovala vláda ČR přijetím usnesení č. 1078 ze dne 15. 12. 2014 (dále jen Usnesení). Na základě tohoto Usnesení bude předkládaný dokument sloužit jako podklad pro mezirezortní pracovní skupinu k vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich povolovacího procesu s požadavky směrnice č. 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí („Směrnice EIA“). Dokument je koncipován jako přehled veškerých změn, které mohou mít vliv na životní prostředí, vzniklých v souvislosti se stavbou od doby vydání závěru zjišťovacího řízení vydaného Krajským úřadem Jihočeského kraje dne 2. 4. 2008 (č.j.: KUJCK 4329/2008 OZZL/26-Du) po vydání stavebního povolení, resp. jeho realizaci. Veškeré změny jsou vyhodnoceny z hlediska jejich potenciálního dopadu na jednotlivé složky životního prostředí. Proces EIA Záměr „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ byl podroben zjišťovacímu řízení dle §7 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Oznámení záměru (SUDOP BRNO spol. s r.o., 07/2007) bylo zpracováno dle přílohy č. 3 zákona. Příslušným úřadem, který provedl posouzení, byl Krajský úřad Jihočeského kraje, který dne 2. 4. 2008 vydal ZZŘ – kde stanovil, že záměr nebude dále posuzován dle zákona. V závěru zjišťovacího řízení byly formulovány podmínky pro fáze přípravy, realizace a provozu záměru. Dne 16. 4. 2012 Krajský úřad Jihočeského kraje vydal pod č.j.: KUJCK 10318/2012 OZZL/2/Dol vyjádření ke změnám v projektu, ve kterém sděluje, že se nejedná o významnou změnu ve smyslu §4 odst. c zákona a záměr nepodléhá dalšímu zjišťovacímu řízení podle § 7 tohoto zákona. Toto vyjádření je součástí kapitoly F.2 Územní řízení Územní řízení bylo rozděleno do tří částí: Pro úsek stavby na katastrálním území Polná u Českého Krumlova ve Vojenském újezdu Boletice bylo vydáno územní rozhodnutí Újezdním úřadem vojenského újezdu Boletice dne 23. 2. 2012 (čj. 215320/2008/DP-1518-STAV). Pro úsek stavby na katastrálních územích Volary, České Žleby, Pěkná, Stožec, Nová Pec, Pernek, Horní Planá, Černá v Pošumaví vydal územní rozhodnutí Městský úřad Volary, odbor výstavby, územního plánování a ŽP dne 20. 1. 2011 (čj.: 1453/478/V/10/So). Pro úsek stavby na katastrálních územích Boršov nad Vltavou, Homole, Vrábče, Kremže, Holubov, Třísov, Zlatá Koruna, Srnín, Kladné, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Český Krumlov, Novosedly u Kájova, Žestov, Kladenské Rovné, Šebanov, Plešovice, Hořice na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Svíba vydal územní rozhodnutí Městský úřad Český Krumlov, Stavební úřad dne 31. 7. 2012 čj.: MUCK 34326/2012


6



Stavební řízení Stavební povolení bylo rozčleněno do 3 částí: •

„Revitalizace trati České Budějovice – Volary, I. úsek (km 0,000 - 44,297)“, právní moci nabylo dne 22. 4. 2014

•

„Revitalizace trati České Budějovice – Volary, II. úsek (km 44,297 – 53,565)“, právní moci nabylo dne 4. 7. 2013

•

„Revitalizace trati České Budějovice – Volary, III. úsek (km 53,565 – 82,100)“, právní moci nabylo dne 2. 5. 2014

Realizace Stavební povolení na jednotlivé části nabylo právní moci dne 22. 4. 2014 pro I. úsek, 4. 7. 2013 pro II. úsek a 2. 5. 2014 pro III. úsek a stavba je aktuálně v realizaci. Stavba byla zahájena 10. 03. 2014, její dokončení se předpokládá 15. 05. 2016. Environmentální shrnutí Dokument byl zpracován a strukturován dle doporučení pracovníků DG ENVI a iniciativy-firmy JASPERS. Environmentální shrnutí sloužilo jako jeden z podkladů pro žádost o financování stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“. Dokument byl koncipován jako komplexní přehled o způsobu, jakým byla v rámci přípravy železničního koridoru řešena problematika ochrany životního prostředí. Vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich povolovacího procesu s požadavky směrnice EIA V dubnu 2013 zahájila Evropská komise (dále jen EK) vůči České republice řízení pro porušení povinnosti ve věci nesplnění souladu se Směrnicí EIA, a to např. v souvislosti s možností změn projektu v průběhu realizace bez opětovného posouzení vlivu na životní prostředí, definicí dotčené veřejnosti, jejího zapojení do procedury EIA a přístupu k soudům a odvoláním. Při jednáních o porušení povinností ve věci posouzení vlivů na životní prostředí se ČR zavázala k zavedení odpovídajícího režimu tak, aby se přechodná ustanovení aplikovala i na projekty s již ukončenými povolovacími procesy předkládané k spolufinancování ze strany EU. Pokud je zjištěno neplnění povinností či nesoulad se Směrnicí o EIA (např. projekt posuzovaný ve fázi EIA se liší od skutečně realizovaného projektu), je nutné přijmout příslušná nápravná opatření, tedy provést opětovný screening podle Směrnice EIA. Usnesením bylo ministru životního prostředí uloženo zřídit ve spolupráci s ministryní pro místní rozvoj mezirezortní pracovní skupinu k vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich povolovacího procesu s požadavky směrnice EIA. Následně vyhodnotí MŽP splnění následujících kritérií: •

Zda byly dostatečně analyzovány a posouzeny vlivy na životní prostředí v souladu se směrnicí EIA v rámci procesu EIA a povolovacího procesu

•

Zda a jakým způsobem byly podmínky stanovené v procesu EIA zohledněny v dokumentaci pro navazující řízení a v rozhodnutích v nich vydaných

•

Zda nebyla v průběhu povolovacího procesu z účasti na projednávání projektu ze strany povolujících orgánů vyloučena veřejnost a zda nedošlo k omezení práva dosáhnout soudního přezkumu jimi vydaných rozhodnutí


7



•

Zda byl v průběhu povolovacího procesu projekt změněn, tj. zda došlo k takovým změnám projektu, které by mohly mít za následek významný negativní vliv na životní prostředí, a zda byly tyto změny podrobeny zjišťovacímu řízení

•

Zda byly dostatečně určeny možné vlivy na lokality soustavy Natura 2000 v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, případně jaké byly důvody pro vyloučení významných vlivů na tyto lokality

Předkládaná studie slouží jako shrnutí změn projektu, na jejímž základě bude vyhodnoceno splnění těchto uvedených kritérií. Studie je vypracována v osnově dle dokumentu „Náležitosti shrnutí změn stavby dle Usnesení vlády č. 1078 ze dne 15. 12. 2014. Pro její zpracování byly využity údaje z již existujících průzkumů, podkladů a jednotlivých podrobných expertních posouzení (např. EIA, DUR, DSP apod.).


8



A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. I. Obchodní firma

Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace

A. II. IČ

70994234

A. III. Sídlo

Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 – Nové Město

A. IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Jarmila Karnecká Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace Stavební správa západ Sokolovská 278/1955 190 00 Praha 9 tel.: +420 972 244 749


9



B. ÚDAJE O STAVBĚ A HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH STAVBY B. I. Základní údaje B. I. 1. Název stavby a seznam změn Název záměru:


Seznam hodnocených změn:

Přehled změn stavby, který jsou předmětem zpracování Shrnutí změn stavby dle Usnesení Vlády č. 1078 je uveden v následující tabulce

Tabulka 1 Seznam hodnocených změn záměru „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ Číslo SO 21-26-02 27-26-01

Název stavebního objektu ŽST Kájov - nová technologická budova vlevo od výpravní budovy na pozemku dráhy ŽST Černá v Pošumaví - nová technologická budova vlevo od výpravní budovy na pozemku dráhy (posun o 50 metrů)

27-21-01

Realizace technických opatření z důvodu zdvihu maximální hladiny vodního díla Lipno I u zastávky

27-22-01

Žlábek – zvýšení nivelity náspu, opevnění břehů v km 54,775 – 55,663 (Černá v Pošumaví).

25-26-01

Realizace nové technologické budovy v ŽST Polná na Šumavě

21-24-01

Přestavba železničního mostu v ŽST Kájov v km 31,883

-

Neproběhne přestavba propustků v km 55,614, km 56,984 a km 57,975 (provedeno v předstihu)

-

Změna názvu železniční zastávky Domoradice na Přísečná Změna názvu železniční zastávky Český Krumlov zastávka na Domoradice

-

Zrušení protihlukové stěny (PHS 1) - Český Krumlov km 27,260-27,500

-

Zrušení protihlukové stěny (PHS 2) - Nové Dobrkovice km 28,725 – 29,010

-

Zrušení protihlukové stěny (PHS 3) - Staré Dobrkovice km 29,350 – 29,750

-

Zrušení protihlukové stěny (PHS A1) - Č. Budějovice – Rožnov km 0,75 – 0,95 vlevo

-

Zrušení protihlukové stěny (PHS A2) - Č. Budějovice – Rožnov km 0,87 – 1,14 vpravo Zrušení protihlukové stěny (PHS B) – Boršov km 2,45 – 2,80 vlevo Zrušení protihlukové stěny (PHS C) - Boršov km 4,20 – 4,90 vlevo Zrušení protihlukové stěny (PHS D) - Boršov km 15,50– 15,75 vlevo

-

Vypuštěna přestavba kolejišť ŽST Horní Planá a Nová Pec (realizováno v předstihu)

-

ŽST Polečnice bude ponechána bez úprav, ve stávajícím stavu

-

ŽST Polná na Šumavě navržená k přestavbě na zastávku bude ponechána v původní podobě

-

Nerealizování výměny svršku v km 58,744 – 63,625 a km 64,025 – 70,028

-

Nerealizování nástupišť v ŽST Horní Planá a Nová Pec a v zast. Ovesná (provedeno v předstihu)

-

Nerealizování nástupiště v zast. Dobrá (nebude stavebně upravena)

-

Rozšíření o další PS z důvodu změny řešení zabezpečovacího zařízení v úseku trati Volary – Kájov, který byl v předchozí dokumentaci zachován dle současného stavu. Z aktualizace zabezpečení stávajících úrovňových přejezdů vyplynuly nové přípojky

Dne 16. 4. 2012 Krajský úřad Jihočeského kraje vydal pod č.j.: KUJCK 10318/2012 OZZL/2/Dol vyjádření ke změnám v projektu, ve kterém sděluje, že se nejedná o významnou změnu ve smyslu §4 odst. c zákona a záměr nepodléhá dalšímu zjišťovacímu řízení podle § 7 tohoto zákona. Toto vyjádření je součástí kapitoly F.2 – E K O L A group, spol. s r. o. –

10



B. I. 2. Kapacita (rozsah) stavby a shrnutí hodnocených změn Kapacita stavby Stavba je navrhována v úseku trati č. 194 České Budějovice – Volary v úseku vymezeném výpravní budovou uzlové železniční stanice České Budějovice po žkm 54,752 ve Volarech. Stavba „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ řeší stavební úpravy stávající železniční tratě, navržené řešení důsledně sleduje její dnešní polohu. Záměrem revitalizace daného úseku je zvýšení cestovní rychlosti, zkrácení jízdních dob a přepravních časů. Realizací návrhu dojde k zavedení organizování drážní dopravy dle předpisu SŽDC (ČD) D2 v celém úseku Volary – České Budějovice (všechny dopravny na trati budou mít charakter železniční stanice s vjezdovými a odjezdovými návěstidly) a dále přeměna stávajících dopraven D3 na dálkově ovládané ŽST. Řízení bude z ovládacího pracoviště v ŽST Kájov. V současném stavu je organizování drážní dopravy na úseku Volary - Kájov podle předpisu SŽDC (ČD) D3 a na úseku Kájov - České Budějovice dle předpisu SŽDC (ČD) D2. Z hlediska rozsahu je navržena úprava stávajícího staničního zabezpečovacího zařízení v ŽST Boršov. V ostatních železničních stanicích Křemže, Zlatá Koruna, Český Krumlov, Kájov, Hořice na Šumavě, Polná na Šumavě, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec a Černý Kříž je navrženo zařízení nové - 3. kategorie. Mezi dopravnami bude vybudováno traťové zabezpečovací zařízení 3. kategorie bez hradla na trati, řízení sledu vlaků bude organizováno v mezistaničních úsecích. Z celkového počtu 113 úrovňových přejezdů bude po stavbě 40 přejezdů zabezpečeno výstražnými kříži, 13 přejezdů bude uzamčeno mechanickou závorou s možností obsluhy na místě a zbývajících 60 přejezdů bude vybaveno světelných přejezdových zabezpečovacím zařízením se závorou či bez ní. Zrušení tří přejezdů je podmíněno výstavbou přeložky silniční komunikace v oblasti Smolné Pece, která je ale v kompetenci Jihočeského kraje. Stavební úpravy jsou navrženy u 21 úrovňových přejezdů. S ohledem na prostorové podmínky budou v ŽST Křemže, Zlatá Koruna, Kájov, Polná na Šumavě, Černá v Pošumaví a Horní Planá vybudovány nové technologické objekty pro umístění nových technologických zařízení. V ŽST Boršov, Hořice v Pošumaví a Černý Kříž budou stavebně upraveny prostory ve stávajících výpravních budovách. Kolejové úpravy jsou navrženy v 8 železničních stanicích - Křemže, Zlatá Koruna, Český Krumlov, Kájov, Hořice na Šumavě, Polná na Šumavě a Černá v Pošumaví. V traťových úsecích dochází k úpravě železničního svršku a spodku ve dvou úsecích okolo přehradní nádrže Lipno z důvodu zvýšení její maximální hladiny. Další lokální místa s úpravou železničního svršku a spodku jsou v místech rekonstruovaných úrovňových přejezdů a nástupišť v zastávkách. V projektu stavby jsou úpravy geometrické polohy koleje navrženy s cílem vyřešit stávající nevyhovující stav a současně vytvořit předpoklad pro výhledové zvýšení traťové rychlosti S ohledem na přestavbu železničních stanic je navržena výstavba nových ostrovních nástupišť v ŽST Křemže, Zlatá Koruna, Český Krumlov, Kájov, Hořice na Šumavě a Černá v Pošumaví. V ŽST Polná jsou navržena dvě vnější nástupiště. Nová nástupiště jsou navržena v zastávkách Vrábče, Holubov, Plešovice, Český Krumlov – zastávka, Mezipotočí, Hodňov, Žlábek, Horní Planá – zastávka, Pernek a Pěkná. Délky nástupišť jsou 125 m (s omezením na 110 v některých zastávkách), výška 0,55 m nad TK. Všechna nástupiště a prostory pro cestující umožňují přístup osob se sníženou schopností sluchu a orientace.


11



V rámci stavby dochází k úpravě 4 významných ocelových mostů v km 4,172, 15,365, 55,186 (nové ocelové konstrukce) a km 68,637 (rekonstrukce). Dále je navržena přestavba mostního objektu v Kájově km 31,883 a přestavba 2 ks propustků. Všech 11 železničních stanic bude vybaveno EOV mimo žst. Boršov, kde stávající EOV bude pouze upraveno. Ve stanicích Černá v Pošumaví, Polná na Šumavě, Hořice na Šumavě, Kájov, Český Krumlov, Zlatá Koruna a Křemže jsou navrženy kompletní nové rozvody NN a osvětlení. V ŽST Černý Kříž, Nová Pec, Horní Planá a Boršov bude stávající rozvod NN upraven. Dále je uvedeno porovnání kapacitních údajů projektu stavby z roku 2013 pro stavební povolení s investičním záměrem stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary z roku 2008. Základní technické parametry po výstavbě:

PD

Projekt

Počet stanic vybavených SZZ

10 ks

10 ks

Počet výh. jednotek zabezpečených elektronickým SZZ

46 v.j.

48 v.j.

Počet dálkově ovládaných stanic

10 ks

10 ks

Počet stanic doplněných o AH

1 ks

1 ks

Dispečerské pracoviště dálkového ovládání

1 ks

1 ks

Délka mezistěn. úseků vybavených elektron. a releovým TZZ

93 km

73 km

Počet PZS přejezdů zahrnutých do DOZ

53 ks

54 ks

Z toho počet přejezdů s novým zab. zař. zahrnutých do DOZ

30 ks

39 ks

Počet PZM přejezdů zahrnutých do DOZ

0 ks

16 ks

Traťový kabel 10XN0,8

72 km

101 km

Dálkový optický kabel 24 vláken

72 km

120 km

Délka železniční trati s novým TRS

89 km

89 km

Počet dopraven s novým TRS

12 ks

12 ks

Rekonstrukce koleje svrškem S49 novým

6232 m

6108 m

Rekonstrukce koleje svrškem UIC 60 novým

0m

135 m

Rekonstrukce koleje svrškem S49 regenerovaným

2305 m

2096 m

Rekonstrukce výhybek S49 novým mat.

21 v.j.

21 v.j.

Zřízení nástupištní hrany v. 550mm nad T.K.

3200 m

2220 m

Úprava úrovňových přejezdů

406 bm

202 bm

Rekonstruované objekty:

6 ks

6 ks

železniční mosty

3 ks

4 ks

Zabezpečovací zařízení:

Sdělovací zařízení:

Železniční spodek a svršek:

Mosty, propusty


12


železniční propustky


3 ks

2 ks

Elektricky ohřívané výhybky – nové

17 ks

18 ks

Elektricky ohřívané výhybky – zapojení do dálkového ovládání

12 ks

29 ks

Silnoproudé rozvody

Změny stavby Od vydání Závěru zjišťovacího řízení dne 2. 4. 2008 (č.j.: KUJCK 4329/2008 OZZL/26-Du) došlo především ke změnám spojených se změnou legislativy, s upřesňováním technického řešení v průběhu povolovacího řízení na základě podrobnější rozpracovanosti projektové dokumentace a realizací některých staveb v předstihu. Zdůvodnění rozdílů v kapacitních údajích přípravné dokumentace a projektu: • zabezpečovací zařízení: úpravy vyplývají z koncepční změny řešení, tj. organizování dopravy dle předpisu SŽDC (ČD) D2 • přejezdové zabezpečovací zařízení: rozsah zabezpečení úrovňových přejezdů byl v projektu přehodnocen dle aktuálního stavu technologických zařízení a požadavků státní správy • sdělovací zařízení: rozsah byl zpřesněn na základě koncepční změny řešení – organizování dopravy dle předpisu SŽDC (ČD) D2 • železniční spodek a svršek: kolejové řešení jednotlivých ŽST bylo zpřesněno, oproti PD je odlišně řešena ŽST Polná na Šumavě • nástupiště: rozsah rekonstruovaných nástupišť je oproti PD menší. Mezi zpracováním PD a projektem bylo několik nástupišť již rekonstruováno v rámci samostatné investice SŽDC • úrovňové přejezdy: koncepce řešení úrovňových přejezdů byla v projektu přehodnocena. Řada jich již byla rekonstruována v rámci samostatné investice SŽDC • mosty a propustky: do stavby byla nově zahrnuta rekonstrukce železničního mostu v Kájově. V rámci samostatné investice SŽDC byly rekonstruovány 2 propustky, naopak jeden nový SO vyplynul z kolejových úprav • dálkové ovládání EOV: oproti PD byly do dálkového ovládání zapojeny všechny výhybky (i stávající) vybavené EOV

B. I. 3. Umístění stavby a hodnocených změn (kraj, obec, katastrální území) Kraj:

Jihočeský

Okres :

Prachatice, Český Krumlov, České Budějovice

Katastrální území:

Nová Pec, Pěkná, Stožec, České Žleby, Želnava a Volary, Holubov, Třísov, Křemže, Plešovice, Zlatá Koruna, Srnín, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Vyšný, Český Krumlov, Kladné-Dobrkovice, Kladné, Novosedly u Kájova, Kladenské Rovné, Žestov, Šebanov, Hořice na Šumavě, Svíba, Skláře na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Boletice, Polná u Č. Krumlova, Horní Planá, Pernek, Černá v Pošumaví, České Budějovice, Boršov nad Vltavou, Zahorčice u Vrábče, Roudné, Planá u Č. Budějovic, Včelná, Homole a Vrábče.


13



Stavba řeší úsek trati odb. Rožnov – Volary. V celé délce stavby jsou navrženy nové kabelové trasy pro zabezpečovací a sdělovací vedení, pouze v úseku odb. Rožnov–Boršov budou využity dnešní kabely. Z hlediska stavebních úprav jsou řešeny všechny železniční stanice a zastávky. V nedávno rekonstruovaných stanicích Boršov, Horní Planá, Nová Pec Černý Kříž budou úpravy minimální. V traťových úsecích se v drtivé délce zřizuje jen nová kabelová trasa, úpravy železničního spodku a svršku jsou navrženy jen v lokálních místech. Výkres umístění hodnocených změn se nachází v příloze č. 2. Na výkrese jsou zobrazeny čísla a poloha jednotlivých stavebních objektů (SO), které jsou předmětem hodnocených změn. Obrázek 1 Schematické umístění záměru

Zdroj: www.mapy.cz

B. I. 4. Charakter hodnocených změn a možnost kumulace s jinými záměry Charakter hodnocených změn Od vydání Závěru zjišťovacího řízení dne 2. 4. 2008 (č.j.: KUJCK 4329/2008 OZZL/26-Du) došlo především ke změnám spojených se změnou legislativy, s upřesňováním technického řešení v průběhu povolovacího řízení na základě podrobnější rozpracovanosti projektové dokumentace a realizací některých staveb v předstihu v rámci samostatné investice SŽDC. Změny se nejčastěji týkaly úprav železničních svršků, přestavba propustků. Mezi další změny patří přestavba železničního mostu v ŽST Kájov v km 31,883 z důvodu nedostatečné tloušťky kolejového lože, bude nahrazena nosná deska. Délkově a šířkově zůstane objekt ve stávajících rozměrech. Další změna souvisela se zvýšením max. hladiny VD Lipno I. Byla upravena niveleta a zpevněny svahy drážního tělesa v km 54,775-55,663 pro dodržení předpisové výšky polohy pláně železničního spodku, vzhledem k budoucímu navýšení hladiny.


14



Stručný popis technického a technologického řešení hodnocených změn je uveden v kapitole B. I. 6. Možnost kumulace s jinými záměry V oznámení záměru EIA „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ je uvedeno, že nebylo známo, že by stavba nové trasy železniční trati šla v souběhu s další jinou stavbou v okolí. Zpracovatelům předkládané dokumentace nejsou známy žádné jiné záměry, které jsou navrženy k výstavbě v období realizace posuzovaného záměru, a které by tak mohly přispět k navýšení negativního vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví.

B. I. 5. Zdůvodnění potřeby stavby a hodnocených změn a jejich umístění a návrh/provedení, včetně hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich návrh/provedení Zdůvodnění potřeby stavby a hodnocených změn Stavba má charakter revitalizace trati, jehož hlavním cílem je zvýšení cestovní rychlosti, kultury cestování a zvýšení bezpečnosti vlakové dopravy a racionalizaci řízení provozu. Hlavním ekonomickým přínosem je úspora dopravních zaměstnanců a současně redukce nadbytečného kolejiště na potřebnou úroveň pro zachování potřebného objemu dopravy se současným zvýšením bezpečnosti železničního i silničního provozu. Od vydání Závěru zjišťovacího řízení dne 2. 4. 2008 (č.j.: KUJCK 4329/2008 OZZL/26-Du) došlo především ke změnám spojených se změnou legislativy, s upřesňováním technického řešení v průběhu povolovacího řízení na základě podrobnější rozpracovanosti projektové dokumentace a realizací některých staveb v předstihu v rámci samostatné investice SŽDC. Stručný přehled hodnocených změn, jejich umístění a provedení Tabulka 2 Stručný přehled hodnocených změn stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ a jejich umístění Číslo SO

Popis změny včetně hlavních důvodů jejího provedení

Staničení/umístění

ŽST Kájov - nová technologická budova vlevo od výpravní budovy na ŽST Kájov pozemku dráhy 21-26-02

V původním návrhu bylo pro umístění technologie uvažováno s využitím stávajících objektů, z prostorových důvodů bylo nutné navrhnout novou technologickou budovu. ŽST Černá v Pošumaví - nová technologická budova vlevo od ŽST Černá v Pošumaví výpravní budovy na pozemku dráhy (posun o 50 metrů).

27-26-01

V původním návrhu bylo pro umístění technologie uvažováno s využitím stávajících objektů, z prostorových důvodů bylo nutné navrhnout novou technologickou budovu.

27-21-01 27-22-01

Úprava železničního spodku a svršku

Tato úprava souvisí se změnou výškového řešení kvůli chystanému v Pošumaví) zvýšení maximální hladiny VD Lipno I. Realizace nové technologické budovy v ŽST Polná na Šumavě

25-26-01

km 54,775 – 55,663 (Černá

ŽST Polná na Šumavě

V původním návrhu bylo pro umístění technologie uvažováno s využitím stávajících objektů, z prostorových důvodů bylo nutné navrhnout novou technologickou budovu.


15


Číslo SO



Popis změny včetně hlavních důvodů jejího provedení Přestavba železničního mostu v ŽST Kájov Přestavba

21-24-01

je

nutná

z důvodu

nevyhovující

km 31,883 stávající

nosné

konstrukce ze zabetonovaných nosníků pro nové železniční zatížení i pro nové kolejové uspořádání. Bude provedena výměna nosné konstrukce. Neproběhne přestavba propustků

km 55,614, km 56,984 a km

Tyto stavby již byly realizovány v rámci samostatné investice SŽDC.

57,975

-

Změna názvu železniční zastávky Domoradice na Přísečná

-

Změna názvu železniční zastávky Český Krumlov na Domoradice

Km 25,388-25,498

Zrušení protihlukové stěny (PHS 1)

Český Krumlov km 27,260-

Dle vypracované aktualizované Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., 27,500 -

duben 2012) nebyla již z důvodu změny legislativy realizace PHS potřeba. Protihluková opatření jsou řešena pouze individuálně na oknech obytných objektů. Zrušení protihlukové stěny (PHS 2)

Nové Dobrkovice km 28,725–


duben 2012) nebyla již z důvodu změny legislativy realizace PHS potřeba. Protihluková opatření jsou řešena pouze individuálně na oknech obytných objektů. Zrušení protihlukové stěny (PHS 3)

Staré Dobrkovice km 29,350–


duben 2012) nebyla již z důvodu změny legislativy realizace PHS potřeba. Protihluková opatření jsou řešena pouze individuálně na oknech obytných objektů. Zrušení protihlukové stěny (PHS A1)

-

Č. Budějovice – Rožnov km

Dle vypracované aktualizované Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., 0,75–0,95 vlevo duben 2012) nebyla již z důvodu změny legislativy realizace PHS potřeba. Zrušení protihlukové stěny (PHS A2)

-

Č. Budějovice – Rožnov km

Dle vypracované aktualizované Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., 0,87–1,14 vpravo duben 2012) nebyla již z důvodu změny legislativy realizace PHS potřeba. Zrušení protihlukové stěny (PHS B)

Boršov km 2,45–2,80 vlevo

Dle vypracované aktualizované Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012) nebyla již z důvodu změny legislativy realizace PHS potřeba. Zrušení protihlukové stěny (PHS C)


Dle vypracované aktualizované Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012) nebyla již z důvodu změny legislativy realizace PHS potřeba. Zrušení protihlukové stěny (PHS D)


Dle vypracované aktualizované Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012) nebyla již z důvodu změny legislativy realizace PHS potřeba. -

Vypuštěna přestavba kolejišť ŽST Horní Planá a Nová Pec Tyto – E K O L A group, spol. s r. o. –

ŽST Horní Planá a Nová Pec 16


Číslo SO


Popis změny včetně hlavních důvodů jejího provedení


stavby již byly realizovány v rámci samostatné investice SŽDC. ŽST Polečnice bude ponechána bez úprav, ve stávajícím stavu -

ŽST Polečnice-

Bylo rozhodnuto, že ŽST Polečnice zůstane nákladištěm pro vojenskou techniku ŽST Polná na Šumavě navržená k přestavbě na zastávku bude ŽST Polná na Šumavě ponechána v původní podobě.

-

oblast Polná přejde od 1. 1. 2016 pod civilní správu (přechod části voj. újezdu Boletice pod samosprávy obcí). Z důvodu předpokládaného nárůstu turistického ruchu byla v Polné vybudována dvě vnější nástupiště Nerealizování výměny svršku

v km 58,744 – 63,625 a km

Rekonstrukce svršku v mezistaničních úsecích budou součástí 64,025 – 70,028 -

následné stavby. V rámci této stavby jsou realizovány úpravy svršku pouze v místech rekonstrukce zastávek a stanic + místa s nejvyšším propadem rychlostí Nerealizování nástupišť v ŽST Horní Planá a Nová Pec a v zast. v ŽST Horní Planá a Nová Pec a

-

Ovesná

v zast. Ovesná

Tyto stavby již byly realizovány v rámci samostatné investice SŽDC. Nerealizování nástupiště v zast. Dobrá -

zast. Dobrá

Rekonstrukce zastávky Dobrá je plánovaná ve stavbě Revitalizace trati Strakonice – Volary, která je nyní v přípravě Rozšíření o další PS z důvodu změny řešení zabezpečovacího

-

-

zařízení v úseku trati Volary – Kájov, který byl v předchozí dokumentaci zachován dle současného stavu.

-

Z

aktualizace

zabezpečení

stávajících

úrovňových

přejezdů

-

vyplynuly nové přípojky

Způsob provedení jednotlivých změn je popsán v kapitole B. I. 6.

B. I. 6. Stručný popis technického a technologického řešení hodnocených změn Oproti přípravné dokumentaci (podkladu pro zjišťovací řízení) došlo v dokumentaci projektu stavby k úpravě objektové skladby. Tyto změny byly vyvolány zejména: • výrazným časovým odstupem zpracování projektu stavby od doby zpracování přípravné dokumentace v roce 2008 • změnou koncepce řízení dopravy v úseku Kájov – Černý Kříž oproti přípravné dokumentaci, což mělo výrazný vliv způsob a rozsah řešení technologických profesí a následně řešení technologických budov • změna řešení dopravy v ŽST Polečnice a Polná na Šumavě • změna řešení zabezpečení a stavebních úprav úrovňových přejezdů s ohledem na aktuální požadavky na bezpečnost a plynulost provozu • změnou majetkových poměrů vlastníků dotčených staveb a zařízení • změnou v legislativě


17



Projekt stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ je zpracován na základě zadávacích podmínek a zadávací dokumentace odchodní veřejné soutěže stavby, kterou vydala Správa železniční dopravní cesty s.o. Návrh technické řešení projektu stavby vzešel z následující dříve zpracovaných dokumentací, stanovisek a podkladů a z podkladů opatřených v průběhu zpracování dokumentace. Protihluková opatření V roce 2008 byla vypracována Hluková studie, jejíž výsledky byly zapracovány do oznámení EIA. Z důvodu redukce stavby (několik připravovaných staveb již bylo realizováno jako samostatná investice SŽDC) byla vypracována nová hluková studie jako součást dokumentace pro stavební povolení (SUDOP BRNO, a.s., duben 2012). Z tohoto hodnocení vyplynulo, že není nutné realizovat protihlukové stěny, jelikož nedojde k překročení hygienického limitu s korekcí pro starou hlukovou zátěž*dle NV č. 272/2011 Sb., v platném znění, vyjma několika obytných objektů v těsné blízkosti trati, kde z prostorových důvodů nelze vybudovat PHS (jedná se především o služební byty ve výpravních budovách) a budou zde instalována nová okna s neprůzvučností 35 dB, aby byly dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku. * Starou hlukovou zátěží se rozumí hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách. Hygienický limit pro „starou hlukovou zátěž“ u železničních drah činí 70 dB pro den a 65 dB pro noc. Z porovnání hlukového zatížení v roce 2000 a výhledového stavu vyplynulo, že v části trati dojde k mírnému nárůstu hluku, max. 1,5 dB a v části k mírnému poklesu. Změnu v intervalu 1,0-2,0 dB nelze vzhledem k nejistotám výpočtu považovat za prokazatelnou. Proto je pro tuto stavbu uvažováno se „starou hlukovou zátěží“ ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění. Podrobný průkaz staré hlukové zátěže je uveden v kap. B.III.4 Hluk. Přestavba železničního mostu v ŽST Kájov Z důvodu nevyhovující stávající nosné konstrukce ze zabetonovaných nosníků pro nové železniční zatížení i pro nové kolejové uspořádání se provádí výměna nosné konstrukce. Novou nosnou konstrukcí bude železobetonová deska délky 5,0 m o rozpětí 4,0 m (prostý nosník – rozepřený) s výškou desky uprostřed rozpětí 500 mm. Nosná konstrukce je rozdělena na 3 části. Úprava, doplnění či zrušení SO a PS Drobné změny v poloze či upřesnění výměr jednotlivých SO vznikaly z důvodů upřesňování technického provedení stavby v průběhu povolovacího řízení a optimalizace nároků SŽDC, s.o. na SO. Oproti přípravné dokumentaci dochází ke změně řešení zabezpečovacího zařízení. V současné době je organizování drážní dopravy v úseku Volary - Kájov podle předpisu SŽDC (ČD) D3. Dle přípravné dokumentace tento způsob měl být zachován. V posuzovacím protokolu a v zadávací dokumentaci na projekt stavby je požadována změna koncepce na organizování dopravy v tomto úseku podle předpisu SŽDC (ČD) D2. Z tohoto důvodu byla stavba rozšířena o následující PS: • PS 23-12-01 ŽST Hořice na Šumavě, místní kabelizace • PS 25-12-01 ŽST Polná na Šumavě, místní kabelizace • PS 27-12-01 ŽST Černá v Pošumaví, místní kabelizace • PS 29-12-01 ŽST Horní Planá, místní kabelizace • PS 31-12-01 ŽST Nová Pec, místní kabelizace – E K O L A group, spol. s r. o. –

18



• PS 23-12-08 ŽST Hořice na Šumavě, MRS • PS 25-12-08 ŽST Polná na Šumavě, MRS • PS 27-12-08 ŽST Černá v Pošumaví, MRS • PS 29-12-08 ŽST Horní Planá, MRS • PS 31-12-08 ŽST Nová Pec, MRS • PS 14-13-02 Boršov - Křemže, dálkové ovládání železniční infrastruktury • PS 16-13-02 Křemže - Zlatá Koruna, dálkové ovládání železniční infrastruktury • PS 18-13-02 Zlatá Koruna - Český Krumlov, dálkové ovládání železniční infrastruktury • PS 22-13-02 Kájov - Hořice na Šumavě, dálkové ovládání železniční infrastruktury • PS 26-13-02 Polná na Šumavě - Černá v Pošumaví, dálkové ovládání železniční infrastruktury • PS 28-13-02 Černá v Pošumaví - Horní Planá, dálkové ovládání železniční infrastruktury • PS 30-13-02 Horní Planá - Nová Pec, dálkové ovládání železniční infrastruktury • PS 32-13-02 Nová Pec - Černý Kříž, dálkové ovládání železniční infrastruktury Z aktualizace zabezpečení stávajících úrovňových přejezdů vyplynuly nové přípojky: • SO 14-27-03 Zast. Hradce, přípojka NN pro PZS v km 9,653 • SO 16-27-04 Zast. Třísov, přípojka NN pro PZS v km 17,846 • SO 22-27-03 Přípojka NN pro PZS v km 35,998 • SO 28-27-03 Přípojka NN pro PZS v km 61,043 • SO 28-27-04 Přípojka NN pro PZS v km 61,827 • SO 30-27-03 Přípojka NN pro PZS v km 65,730 • SO 30-27-04 Přípojka NN pro PZS v km 67,265 Úprava železničního spodku a svršku v km 54,775 – 55,663 (Černá v Pošumaví) související se zvýšením maximální hladiny VD Lipno 1. Z prostorových důvodů nebylo možné umístit nové technologie do stávajících objektu v ŽST Kájov, ŽST Černá v Pošumaví a ŽST Polná na Šumavě a bylo nutno navrhnout nové technologické budovy. Došlo ke zrušení některých stavebních objektů z důvodu předchozí realizace jako samostatné investice SŽDC: přestavba kolejišť ŽST Horní Planá a Nová Pec, realizace nástupišť v ŽST Horní Planá a Nová Pec a v zast. Ovesná, přestavba propustků v km 55,614, km 56,984 a km 57,975. Z důvodu požadavku na zachování nákladiště pro vojenskou techniku v ŽST Polečnice bude stanice ponechána bez úprav. V ŽST Polná na Šumavě budou vybudována dvě vnější nástupiště z důvodu předpokládaného nárůstu cestovního ruchu. Výměna svršku v km 58,744 – 63,625 a km 64,025 – 70,028 a rekonstrukce zastávky Dobrá budou součástí nových staveb.


19



B. I. 7. Termín zahájení realizace stavby a jejího dokončení Stavba byla zahájena 10. 03. 2014, její dokončení se předpokládá 15. 05. 2016. Hlavní stavební práce budou ukončeny v roce 2015 (do konce nepřetržité výluky tj. do 30. 11. 2015) a v roce 2016 budou prováděny pouze dokončovací práce na SO (terénní úpravy, úklid staveniště atp.) a na PS (zapojení a celkové propojení zab. a sděl. zařízení vč. dálkového řízení provozu v rámci zkušebního provozu).

B. I. 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Jihočeský

Okres :

Prachatice, Český Krumlov, České Budějovice

Katastrální území:

Nová Pec, Pěkná, Stožec, České Žleby, Želnava a Volary, Holubov, Třísov, Křemže, Plešovice, Zlatá Koruna, Srnín, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Vyšný, Český Krumlov, Kladné-Dobrkovice, Kladné, Novosedly u Kájova, Kladenské Rovné, Žestov, Šebanov, Hořice na Šumavě, Svíba, Skláře na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Boletice, Polná u Č. Krumlova, Horní Planá, Pernek, Černá v Pošumaví, České Budějovice, Boršov nad Vltavou, Zahorčice u Vrábče, Roudné, Planá u Č. Budějovic, Včelná, Homole a Vrábče.

B. II. Údaje o vstupech pro hodnocení změn B. II. 1. Půda Trvalý zábor a dočasný zábor Záměr je situován v katastrálních územích: Nová Pec, Pěkná, Stožec, České Žleby, Želnava a Volary, Holubov, Třísov, Křemže, Plešovice, Zlatá Koruna, Srnín, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Vyšný, Český Krumlov, Kladné-Dobrkovice, Kladné, Novosedly u Kájova, Kladenské Rovné, Žestov, Šebanov, Hořice na Šumavě, Svíba, Skláře na Šumavě, Mýto u Hořic na Šumavě, Boletice, Polná u Č. Krumlova, Horní Planá, Pernek, Černá v Pošumaví, České Budějovice, Boršov nad Vltavou, Zahorčice u Vrábče, Roudné, Planá u Č. Budějovic, Včelná, Homole a Vrábče. Stavba „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ řeší stavební úpravy stávající železniční tratě, navržené řešení důsledně sleduje její dnešní polohu. Stavba je umístěna převážně v obvodu dráhy na pozemcích SŽDC, s.o. a Českých drah, a.s., pouze v lokálních místech jsou dotčeny pozemky třetích osob, a to zejména z důvodu pokládky nových kabelových tras. Zábor pozemků určení ve stupni projektu pro stavební povolení: • trvalý celkem

68 482 m2

z toho ZPF

842 m2

z toho PUPFL

518 m2

z toho ostatní

67 122 m2


20



• dočasný do 1 roku celkem

82 979 m2

z toho PUPFL

5 771 m2

z toho ostatní

77 208 m2

V oznámení záměru se předpokládal trvalý zábor ZPF o velikosti 1 810 m2a 2 100 m2 dočasného záboru ZPF. Vzhledem k vývoji projektu od zjišťovacího řízení došlo k upřesnění výměr trvalých a dočasných záborů stavby. Tyto změny ve výměrách jsou dané pouze podrobností rozpracované dokumentace, tedy jejím zpřesněním. Trvalé zábory pro tuto stavbu souvisí s trasou optického a traťového kabelu, který musí po zpřesnění dokumentace respektovat aktuální situaci v prostoru (Ochrana zvláště chráněných druhů zvířat-mravenců, nemožnost kácet vzrostlé stromy v prostoru NP Šumava atd.) Bilance zeminy Skrývka ornice z ploch trvalých záborů ZPF v případě kvalitní ornice na dostatečné ploše je navržena v rozsahu stanoveném dle pedologického průzkumu zpracovaného v přípravné dokumentaci v tloušťce 0,2, resp. 0,3 m, celkově 86 m3. Veškerá skrývka z ploch trvalých záborů ZPF bude rozprostřena na zbylých částech dotčených pozemků, příp. využita v rámci stavby na ohumusování svahů. Tato skutečnost nebyla z důvodu nižší podrobnosti dokumentace ve fázi Oznámení EIA uváděna. ZPF Stavba „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ si vyžádala odnětí půdy ze ZPF v katastrálním území Homole, Vrábče, Křemže, Zlatá Koruna, Srnín, Přísečná-Domoradice, Novosedly u Kájova a Horní Planá. V následující tabulce jsou uvedeny souhrnné informace o charakteru záborů ZPF pro celou stavbu dle dokumentace pro stavební povolení. Tabulka 3 Výměra záborů ZPF dle BPEJ k. ú.

Homole

Parcel. č.

Druh pozemku

535/19

Orná půda

Trvalý zábor 2 [m ] 12

879/1

Orná půda

13

879/2

Orná půda

18

877/3

Orná půda

1

BPEJ

ZHU[Kč/m ]

Třída ochrany

5.53.13

4,27

V.

7.47.00

5,26

III.

2

500/3

TTP

13

500/5

TTP

15

Křemže

806/1

TTP

17

7.75.41

1,22

V.

Zlatá Koruna-

162/31

Orná půda

12

7.29.14

3,68

III.

Srnín

1192/6

Orná půda

20

7.26.01

6,10

I.

PřísečnáDomoradice

312/1

Orná půda

269

7.29.01

7,04

I.

1812

TTP

11

7.71.01

1,84

V.

1989

TTP

16

8.34.54

1,32

V.

1625/1

TTP

174

1625/2

TTP

141

9.36.41

1,93

IV.

1534/1

TTP

15

893/1

TTP

7

9.50.01

2,59

III.

893/3

TTP

8

Vrábče

Novosedly u Kájova

Horní Planá


21


k. ú.


Parcel. č.

Druh pozemku

830/1

TTP

Trvalý zábor 2 [m ] 24

830/7

TTP

56

BPEJ

2

ZHU[Kč/m ]

Třída ochrany

Uvedena je jednotka ZHÚ – základní hodnotové ukazatele zemědělské půdy vycházejí ze základní ceny zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek. Dočasný zábor zemědělské půdy, tj. odnětí půdy k nezemědělským účelům, které nepřekročí svým trváním dobu 1 roku a to včetně doby, potřebné k uvedení půdy do původního stavu. Dočasný zábor na ZPF je požadován na přeložky a ochrany zabezpečovacích a sdělovacích kabelů, traťové a přejezdové zabezpečovací zařízení, trakční a silnoproudé kabely, případně manipulační plochy při rozšíření kolejového tělesa. PUPFL V tabulkách výpočtu odnětí jsou uvedeny i trvalé zábory v k.ú. Černá v Pošumaví (13 m2) a dočasné zábory v k.ú. Polná u Českého Krumlova (1371 m2), na pozemcích s ochranou PUPFL, ale druh pozemku je ostatní plocha. V záborech jsou tyto výměry uvedeny, ale poplatek za odnětí se nepředepisuje. Tabulka 4 Výměra trvalého záborů PUPFL

k. ú. Pernek Černá v Pošumaví Kladné Křemže Vrábče

Parcel. Č.

Výše poplatku za odnětí [Kč/ha]

Trvalý zábor 2 [m ]

Skutečná výše poplatku [Kč]

306/3

928935

18

1 672,08

1465/1

928935

360

1465/1

-

13

1390/1

433 503

14

606,90

19

1764,97

47

4365,99

55

2 384,27

1904/9 1911/40 562/3

928935 433 503

33 441,66

Celková výměra trvalých záborů pozemku PUPFL je 526 m2. Dočasné odnětí do jednoho roku je požadováno v k.ú.: Volary, Pěkná, Stožec, Pernek, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Polná u Českého Krumlova, Svíba, Žestov, Novosedly u Kájova, Holubov Křemže a Vrábče o celkové ploše 5 290 m2. Zábory PUPFL byly ve zjišťovacím řízení byly předpokládány v rozsahu 627 m2 (trvalý zábor) a 4 618 m2 dočasného záboru. Výše odvodů za trvalé odnětí půdy je uvedena v Kap. D. I. 6 předkládané dokumentace. Souhlas odnětím PUPFL vydal: • Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany životního prostředí dne 25. 1. 2013 (č.j.: OOŽP/10559/2012/Mrš) • Vojenský lesní úřad dne 30. 1. 2013 (č.j.: 9-3/2013-4707) • Městský úřad Prachatice, odbor životního prostředí dne 19. 11. 2012 (č.j.: ŽP: 42017/2012)


22



B. II. 2. Voda Fáze výstavby Zásobování staveniště a ploch zařízení staveniště je řešeno ze stávajících veřejných vodovodních řadů. Ve většině zařízení stavenišť SO a PS mimo obvod železniční stanice je zajištění vody (včetně pitné) problematické. Proto v případě těchto zařízení stavenišť je voda dovážena. Fáze provozu Po dokončení stavby není předpokládáno navýšení počtu provozních pracovníků a nedojde ani k jejich významnému poklesu, je tedy možno předpokládat, že úroveň spotřeby pitné vody nebude vyšší než v dnešní úrovni.

B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Fáze výstavby Mezi surovinové zdroje použité ve fázi výstavby patří především stavební materiály použité na rekonstrukci štěrkového lože, jeho příslušenství a konstrukce pozemních objektů. Jedná se převážně o materiály, které z hlediska vlivu na životní prostředí nemají významné negativní účinky a nejsou předmětem místních zdrojů. Fáze provozu Zdroje nutné pro zabezpečení provozu stavby rovněž nejsou mimořádného rozsahu a charakteru a budou čerpány z již vybudované infrastruktury v okolí stavby. Pro provoz stavby je třeba zabezpečit elektrickou energii a pitnou vodu. Posuzované změny nemají významný vliv na změnu spotřeby surovin a energetických zdrojů

B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B. II. 4. 1 Nároky na dopravní infrastrukturu Fáze výstavby Pro přístupy na staveniště u velkých SO jsou vybudovány provizorní přístupové komunikace. S ohledem na množství naváženého materiálu nedochází k podstatnému nárůstu zatížení stávajících silničních komunikací. Návoz mostních konstrukcí a jeřábové techniky je jednorázový a nedojde k nadměrnému obtěžování okolí. Podstatná část materiálu je dopravována po železnici. V případě nemožnosti dopravy po železnici jevyužívána silniční doprava. Základní trasou pro příjezd na staveniště je silnice č. I/39 Volary-Černá v Pošumaví a odbočky z této silnice Pernek-zast. Pernek na Šumavě a Želnava – Nová Pec


23



Fáze provozu Realizací navrhovaného záměru dojde ke zvýšení rychlosti dopravy v úsecích, kde to dovolují terénní podmínky současné trati a to max. na 80km/h a dojde také k mírnému navýšení dopravy. Po provedení navrhovaného záměru bude navíc zvýšena plynulost a bezpečnost železniční dopravy. B. II. 4. 2 Nároky na ostatní infrastrukturu Fáze výstavby Ochranná pásma Trasa prochází ochrannými pásmy dopravních a inženýrských sítí. Zásah do ochranných pásem inženýrských byl řešen v dokumentaci pro územní rozhodnutí. Ochranné pásmo dráhy To je definováno svislou rovinou vedenou 60 m od krajní osy koleje na obě strany, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy dle zásad stanovených v Zákoně o drahách. Ochranné pásmo elektrického vedení Veškerá kabelová vedení nová i stávající mají stanovené hranice ochranného pásma 1 m od krajního kabelu na každou stranu. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu: u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně

7m

u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

12 m

Úpravy stávajících vedení společnosti E.ON ČR, a.s. nejsou součástí stavby. Jsou řešeny samostatnou investicí. Ochranné pásmo telekomunikací Ve svém vyjádření O2 Telefonica ochranné pásmo neuvádí, požaduje dodržet ČSN při styku s kabelem. Ochranné pásmo plynovodů Staveniště křižuje středotlaký plynovod, u něhož je ochranné pásmo. Ochranným pásmem je prostor v blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranné pásmo činí: u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně

4m

u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm včetně

4m

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1 m.


24



Ochrana vod Stavba prochází od cca km staničení 50,5 do konce stavby v žst. Volary CHOPAV podzemních i povrchových vod Šumava. V rámci stavby „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ nebyla prováděna zakázaná činnost uvedená v NV č. 40/1978 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické Hory, Šumava a Žďárské vrchy. Stavba revitalizace trati zasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů stanovených dle zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění. Přeložky a rušení inženýrských sítí/zásah do hmotného majetku Stavbou revitalizace trati jsou vyvolány přeložky energetických sítí ve vlastnictví společnosti E.ON Distribuce a.s. V průběhu zpracování dokumentace revitalizace trati bylo se společností E.ON Distribuce a.s. dohodnuto, že tyto přeložky sítí zajistí E.ON jako samostatnou investici. Technické řešení přeložek vedení E.ONu bylo průběžně koordinováno s technickým řešení stavby revitalizace trati. Následně bude zpracována dokumentace přeložek pro stavební řízení. Stavbou revitalizace trati jsou dotčeny sítě ve vlastnictví společnosti Telefónica. V souladu se stanoviskem z 1. 2. 2013 si překládky sítí za úhradu zajistí jejich vlastník. Fáze provozu Ve fázi provozu stavby nedošlo k žádným změnám v nárocích na technickou infrastrukturu, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí.

B. III. Údaje o výstupech pro hodnocení změn B. III. 1. Ovzduší V souvislosti s výstavbou a provozem záměru je možné definovat následující bodové, liniové a plošné zdroje znečišťování ovzduší. Fáze výstavby Bodové zdroje S bodovým zdrojem znečišťování ovzduší není ve fázi výstavby počítáno. Liniové zdroje Liniové zdroje znečišťování ovzduší představuje provoz nákladní techniky při zemních pracích a při návozu stavebního materiálu, respektive odvozu odpadu na stanovené skládky v etapě výstavby. Plošné zdroje Během výstavby představují plošné zdroje znečišťování ovzduší dočasné skládky sypkých materiálů a vlastní zemní práce během výstavby – skrývky, výkopy atd.


25



Fáze provozu Bodové zdroje Se stavbou nesouvisí žádné bodové zdroje znečišťování ovzduší. Liniové zdroje Liniovým zdrojem posuzované stavby je provoz železniční dopravy. Plošné zdroje Se stavbou nesouvisí žádné plošné zdroje znečišťování ovzduší.

B. III. 2. Odpadní vody Fáze výstavby Způsob nakládání s odpadními vodami ve fázi výstavby probíhá v souladu s platnou legislativou. Vodní režim na staveništi je trvale sledován technickým dozorem stavby. Splaškové vody Splaškové odpadní vody ve fázi výstavby vznikají především v objektech sociálního zázemí v rámci zařízení staveniště. Dešťové/podzemní vody Dešťové vody u nově budovaných objektů jsou odvedeny do kanalizace. Dešťová voda z nových přístřešků pro cestující je odvedena na terén nebo vsakována. Drenážní vody z kolejiště jsou z části odvedeny do kanalizace či přilehlých vodotečí, zčásti budou vsakovány. Technologické odpadní vody Produkce těchto vod při výstavbě je minimální, vzniká např. při čištění stavebních mechanismů apod. Likvidace těchto odpadních vod není, vzhledem k jejich minimálnímu objemu, speciálně řešena. Fáze provozu Splaškové vody Likvidace splaškových vod ze stávajících provozních objektů zůstává beze změn. Nové provozní objekty se sociálním zařízením se nenavrhují. Dešťové vody Dešťové vody u nově budovaných objektů budou odvedeny do kanalizace. Dešťová voda z nových přístřešků pro cestující bude odvedena na terén nebo vsakována. Drenážní vody z kolejiště budou zčásti odvedeny do kanalizace či přilehlých vodotečí, zčásti budou vsakovány. Technologické odpadní vody Při provozu záměru nebudou vznikat technologické odpadní vody.


26



B. III. 3. Odpady Problematika odpadového hospodářství je podrobně řešena v samostatné části projektové dokumentace (Ing. Miroslav Štolba, červen 2012). Dokumentace je zpracována v souladu s platnou legislativou - jedná se o zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a s ním souvisejících vyhlášek. Fáze výstavby V maximální možné míře je doporučena recyklace stavebních odpadů. Množství odpadů, které vznikne ve fázi realizace předmětné stavby, je v Dokumentaci evidováno souhrnně za celou stavbu podle jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů. Odpady jsou zatříděny podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., v platném znění (Katalogu odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů) a je specifikováno jejich možné využívání, popřípadě odstraňování v souladu s platnou legislativou. Součástí Odpadového hospodářství je rovněž orientační seznam společností, které se zabývají využíváním, případně odstraňováním odpadů v daném regionu. V souvislosti s hodnocenými změnami provedenými během povolovacího procesu stavby nedochází ve fázi provozu ke změně skladby či množství produkovaných odpadů, a tedy ke změně vlivu na životní prostředí. Pomocí kontrolních chemických analýz bylo provedeno zjištění případné kontaminace štěrkového lože. Zjištěná místa znečištěná ropnými látkami (výhybky) je doporučeno odtěžit přednostně a s těmito materiály nakládat jako s nebezpečným odpadem. V souvislosti s hodnocenými změnami nedošlo k produkci nebezpečných odpadů. Nepředpokládá se ani změna složení ostatního odpadu. Množství jednotlivých složek odpadu bylo specifikováno až v dokumentaci pro stavební povolení a je možné předpokládat navýšení odpadů ze stavby nových technologických budov a rekonstrukce mostu, které nebyly v projektu pro zjišťovací řízení uvažovány. Navržené změny nemají významný vliv na životní prostředí. V souladu se sdělením Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství (č.j.: MUCK 16205/2012/OŽPZ/Ra ze dne 3. 4. 2012) byla zpracována problematika nakládání s odpady recyklační základny pro recyklaci štěrkového lože v ŽST. Kájov v projektové dokumentaci pro stavební řízení. Po ukončení recyklace štěrkového lože bude plocha vyklizena a uvedena do původního stavu. Fáze provozu V souvislosti s hodnocenými změnami provedenými během povolovacího procesu stavby nedochází ve fázi provozu k významné změně v produkci odpadů.

B. III. 4. Hluk Zdroje hluku lze v souvislosti s navrženým záměrem očekávat ve fázi výstavby i provozu. Pro vyhodnocení zdrojů hluku byla ve fázi projektových příprav vypracována Hluková studie (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012). Cílem studie bylo vyhodnocení vlivu provozu plánovaného záměru na akustickou situaci.


27



Fáze výstavby Fáze výstavby byla zhodnocena v Hlukové studii zpracované pro účely zjišťovacího řízení (SUDOP BRNO, s.r.o., leden 2008). Pro stanovení hlukové zátěže způsobené mechanismy pro rekonstrukci trati, především podbíječka a bagry, byl proveden obecný výpočet a ten byl aplikován na konkrétní místní podmínky. Zdrojové údaje jsou převzaty z měření a z tech. dokumentace výrobců stavebních mechanizmů. V rámci hlukové studii byla navržena následující opatření pro splnění hygienických limitů z výstavby • Stavební činnost lze provádět pouze v době od 7 do 21 hod (limit pro 14hodinovou pracovní dobu 65 dB dB). • Při snášení štěrkového lože a při jeho opětném navážení a rozhrnování je možné provozovat stavební mechanizmy pouze 4 hod/den v oblastech se zástavbou situovanou v ochranném pásmu dráhy a pro domy v těsné blízkosti trati max. 1 hod/den. V dalších fázích projektové přípravy nebyl vznesen požadavek na aktualizaci hlukové studie pro období výstavby. V Hlukové studii (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012) byly pouze stanoveny následující opatření pro fázi výstavby: • Veškerou stavební činnost lze provádět pouze v době od 7 do 21 hod (limit 65 dB). Případné požadavky na noční práce je třeba v předstihu konzultovat s orgány hygienické služby, které stanoví další podmínky. • Zvolit stroje s garantovanou nižší hlučností, dle možností umístit tyto stroje co nejdále od obytné zástavby. • Minimalizovat pohyb mechanizmů a těžké techniky v blízkosti obytné výstavby, hlučná stacionární zařízení stínit mobilními protihlukovými zástěnami s pohltivým povrchem (útlum cca 4 - 8 dB(A). • Kombinovat hlukově náročné práce s pracemi o nízké hlučnosti, tj. zkrátit provoz výrazných hlukových zdrojů v jednom dni a práci rozdělit do více dnů po menších časových úsecích. • Včas informovat dotčené obyvatelstvo o plánovaných činnostech a tak mu umožnit odpovídající úpravu režimu dne. Dodavatel stavby zajistí dodržení limitů hluku po dobu výstavby dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Investor závazně zakotví do smlouvy s dodavatelem režim činnosti mechanizmů uvedený v této práci. Za dodržení režimu bude zodpovědný stavbyvedoucí. Fáze provozu Provoz na komunikacích je považován za liniový zdroj hluku, který je emitován vozidly pohybujícími se po těchto komunikacích. Stavba nezahrnuje žádné stacionární zdroje hluku. Fáze provozu byla zhodnocena v Hlukové studii zpracované pro účely zjišťovacího řízení (SUDOP BRNO, s.r.o., leden 2008). Z důvodu redukce stavby (několik připravovaných staveb již bylo realizováno jako v samostatná investice SŽDC) byla vypracována nová hluková studie jako součást dokumentace pro stavební povolení (SUDOP BRNO, a.s., duben 2012). Z tohoto hodnocení vyplynulo, že není nutné realizovat protihlukové stěny, jelikož nedojde k překročení hygienického limitu s korekcí pro starou hlukovou zátěž*dle NV č. 272/2011 Sb., v platném znění, vyjma několika obytných objektů v těsné blízkosti trati, kde z prostorových důvodů nelze vybudovat PHS (jedná se především o služební byty ve


28



výpravních budovách) a budou zde instalována nová okna s neprůzvučností 35 dB, aby byly dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku. * Starou hlukovou zátěží se rozumí hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách. Hygienický limit pro „starou hlukovou zátěž“ u železničních drah činí 70 dB pro den a 65 dB pro noc. Z porovnání hlukového zatížení v roce 2000 a výhledového stavu vyplynulo, že v části trati dojde k mírnému nárůstu hluku, max. 1,5 dB a v části k mírnému poklesu. Změnu v intervalu 1,0-2,0 dB nelze vzhledem k nejistotám výpočtu považovat za prokazatelnou. Proto je pro tuto stavbu uvažováno se „starou hlukovou zátěží“ ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění. Podrobný průkaz staré hlukové zátěže je uveden níže v tab. 5. Porovnání předpokládané výhledové zátěže s rokem 2000 Tabulka 5 Porovnání výhledové hlukové zátěže s rokem 2000

Hodnoty v tabulce znázorňují hlukovou emisi tratě v referenční vzdálenosti od osy koleje a vyjadřují rozdíl mezi posuzovaným rokem a rokem 2000. Pokud rozdíl leží v intervalu 1,0-2,0 – došlo ke změně, ale vzhledem k nejistotám výpočtu nelze tuto změnu považovat za prokazatelnou. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že při srovnání dopravy dle grafikonu 2000/2001 a předpokládané výhledové dopravy dochází dle výpočtu v části trati k mírnému nárůstu hluku (max. 1,5 dB) a v části úseku k mírnému poklesu. Z tohoto důvodu je možné dle akustické studie použít hygienický limit s korekcí pro starou hlukovou zátěž - tedy limitní hladiny hluku 70/65 dB pro den/noc. Dále uvádíme následující skutečnosti týkající se posuzovaného záměru: • tam, kde bude provedena rekonstrukce železničního svršku, poklesne hluková zátěž o cca 2 – 5 dB, a tedy dojde ke zlepšení stávající hlukové situace. Jedná se o tyto úseky: most přes Vltavu v Boršově, zast. Vrábče, žst. Křemže, zast. Holubov včetně mostu přes Brložský potok, zast. Třísov, zast. Plešovice, žst. Zlatá Koruna, žst. Český Krumlov, žst. Kájov, zast. Mezipotočí, žst. Hořice na Šumavě, žst. Černá v Pošumaví, zast. Pernek, zast. Pěkná • podél převážné části úseku v Českých Budějovicích jsou vybudovány protihlukové stěny • ve výpočtech je uplatněna maximální výhledová intenzita dopravy


29



• vozový park používaných souprav je postupně obnovován a jsou zaváděny soupravy s nižšími hlukovými emisemi (brzdy) • výstavba protihlukových stěn je ekonomicky náročná a často působí v obcích jako bariéra a její začlenění do staré zástavby je obtížné Instalace nových oken s neprůzvučností 35 dB je předběžně vytipována u následujících objektů Tento návrh bude případně korigován dle výsledků měření hluku uvnitř místností během zkušebního provozu, tak aby byly dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku: DEN 45 dB, NOC 35 dB. Pro IPO byly vytipovány následující objekty v těsné blízkosti trati: • Boršov nad Vltavou – VB (výpravní budova) • Černý Dub – bývalá VB, č.p. 16 • Vrábče – budova zastávky č.p. 51 • Křemže – VB • Holubov – VB • Plešovice č.p. 31 (u zastávky) • Zlatá Koruna – VB • Domoradice – Přísečná – č.p. 19 – mateřská školka • Český Krumlov – VB • Kájov – VB a dům č.p. 91 ve stanici • Mezipotočí – Novosedly u Kájova – č.p. 34 • Hořice na Šumavě – VB • Polná – VB • Polečnice (k.ú. Polná) – VB • Černá v Pošumaví – VB • Horní Planá – VB a dva domy u přejezdu č.p. 210 a 214 • Nová Pec – VB • Černý Kříž – VB • Volary – č.p. 431 (Siplův Dvůr), VB a dům ve stanici na parc. č. 1975

B. III. 5. Vibrace Revitalizací tratě se nemění její poloha, dochází pouze k úpravám železničního spodku, mostních objektů a výstavbě nových provozních budov. Tento kvalitativní posun bude mít za následek lepší funkci kolejové dráhy jako celku a tím i snížení hodnot vibrací šířících se do okolí.

B. III. 6. Záření radioaktivní, elektromagnetické Stavba není zdrojem elektromagnetického ani radioaktivního záření.


30



B. III. 7. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Potenciální rizika vzniku havárií či nestandardního stavu, která lze obecně identifikovat, jsou požár, exploze, únik nebezpečných látek atd. Největší nebezpečí pro širší okolí může nastat při vzniku většího požáru. Negativním projevem požáru pro širší okolí je vznik jedovatých a dráždivých plynů. Dále pak při hasičském zásahu vznikají odpadní vody kontaminované směsí hasících látek a látek vyplavených při hašení. Rozsáhlejší vliv může mít únik nebezpečných látek do podzemních a povrchových vod. Včasným zásahem lze rozsah havárie omezit. Fáze výstavby Pro fázi výstavby byl Ing. Radmilou Šmerákovou v dubnu 2012 zpracován Havarijní plán, který obsahuje preventivní opatření před kontaminací nebezpečnými látkami, popis činnosti při havárii, hlášení havárie, prostředky určené k odstraňování následků havárie, povinnosti při havárii, vedení záznamů o havárii atd. Fáze provozu Pro fázi provozu byly jako součást projektu zpracovány Povodňový plán (Ing. Radmila Šmeráková, SUDOP PRAHA, a.s., duben 2012), Studie odolnosti a zabezpečení stavby z hlediska požárně ochrany (SUDOP PRAHA). Povodňový a Havarijní plán byl schválen Povodím Vltavy s.p. dne 21. 8. 2012 (č.j.: 44531/2012-120).


31



C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C. I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území se zaměřením na možné změny těchto charakteristik ve vztahu k navrženým/provedeným změnám stavby V této podkapitole předkládané dokumentace je proveden výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území, které mohou být ovlivněny posuzovanými změnami stavby „Modernizace trati Rokycany - Plzeň“. Obecně, v souvislosti s dotčeným územím posuzovaného záměru, jsou v předložené kapitole popsány veškeré níže uvedené environmentální charakteristiky. Řadu z nich nelze považovat za posuzovanou změnou závažně ovlivněné. • Fauna • Flóra • Území historického a archeologického významu • Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry • Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v dotčeném území • Horninové prostředí, přírodní zdroje • Územní systém ekologické stability (ÚSES) • Zvláště chráněná území a přírodní parky • NATURA 2000 • Území hustě obydlená/obyvatelstvo

C. I. 1 Fauna Biogeografické členění Zájmová lokalita prochází dvěma hlavními bioregiony: Českokrumlovským a Šumavským. Omezeně je dotčen bioregion Českobudějovický. Fauna zájmové oblasti Území navrhované revitalizace trati patří svými přírodovědnými hodnotami nesporně k nadprůměrným z hlediska celé ČR, čemuž odpovídá značná koncentrace zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů a nenapodobitelný charakter krajinného rázu. Od těchto faktorů se také odvíjí existence řady chráněných území dle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dále výskyt evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, chráněných v rámci soustavy NATURA 2000, a zařazení CHKO Šumava r. 1990 mezi biosférické rezervace UNESCO. Pro danou stavbu bylo v průběhu projektových příprav stavby zpracováno biologické hodnocení (GeoVision s.r.o., Plzeň, 2007). Průzkumy byly provedeny v jarním a letním aspektu vegetační sezóny 2007 (duben až srpen) v zájmovém území NP/ CHKO Šumava a CHKO Blanský les, částečně i v dalších lokalitách, potenciálně dotčených záměrem. Detailní průzkum obojživelníků a jejich migračních tras byl


32



prováděn na území CHKO Blanský les, v ostatních úsecích byla učiněna pouze jednotlivá a nepříliš reprezentativní pozorování (např. snůšky skokana hnědého v odvodňovacích příkopech při hranici NPR Vltavský luh v NP Šumava). Souhrnný přehled zvláště chráněných druhů ptáků zjištěných v okolí posuzovaného úseku revitalizace trati. tetřívek obecný (Tetrao tetrix) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) hýl rudý (Carpodacus erythrinus) ťuhýk obecný (Lanius collurio) Přehled dalších zjištěných chráněných druhů živočichů v okolí trasy revitalizované trati. kolonie mravenců rodu Formica ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) Pro zvláště chráněné druhy dotčeno posuzovanou stavbou bylo zažádáno o výjimku ze základních podmínek ochray. Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a krajské středisko České Budějovice povolilo výjimku ze základních podmínek ochrany ohrožených zvláště chráněných druhů: bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio) dne 10. 12. 2012 (č.j.: 1493/BL/2012) uvedených v § 50 odst. 1 a 2 zákona, a to ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje, konkrétně rušením zvláště chráněných druhů v místě jejich přirozeného výskytu za podmínek kácení porostů křovin a stromů bude prováděno mimo hnízdní období, tj. v době od 15. srpna do 15. Dubna. Provedené změny nezasahují do oblastí s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů. Před samotným zahájením stavby a v jejím průběhu probíhá ekologický dozor se zaměřením na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a prvky ochrany přírody.

C. I. 2 Flóra Biogeografické členění Zájmová lokalita prochází dvěma hlavními bioregiony: Českokrumlovským a Šumavským. Omezeně je dotčen bioregion Českobudějovický. Fytogeografické členění Podle regionálně fytogeografického členění ČR patří zájmová oblast do fytogeografického okresu Pražská plošina (fytogeografická oblast oreophyticum). Aktuální vegetace zájmového území Území navrhované revitalizace trati patří svými přírodovědnými hodnotami nesporně k nadprůměrným z hlediska celé ČR, čemuž odpovídá značná koncentrace zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů a nenapodobitelný charakter krajinného rázu. Od těchto faktorů se také odvíjí existence řady chráněných území dle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dále výskyt evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, chráněných v rámci soustavy NATURA 2000, a zařazení CHKO Šumava r. 1990 mezi biosférické rezervace UNESCO. – E K O L A group, spol. s r. o. –

33



Pro danou stavbu bylo v průběhu projektových příprav stavby zpracováno biologické hodnocení (GeoVision s.r.o., Plzeň, 2007). Průzkumy byly provedeny v jarním a letním aspektu vegetační sezóny 2007 (duben až srpen) v zájmovém území NP/ CHKO Šumava a CHKO Blanský les, částečně i v dalších lokalitách, potenciálně dotčených záměrem. Celkový přehled chráněných a ohrožených taxonů rostlin, zjištěných v bezprostředním okolí trati České Budějovice – Volary lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum) třešeň křovitá (Prunus fruticosa) rozrazil ožankový (Veronica teucrium) rmen barvířský (Anthemis tinctoria) žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica) kruštík širolistý (Epipactis helleborine) Provedené změny nezasahují do oblastí s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Před samotným zahájením stavby a v jejím průběhu probíhá ekologický dozor se zaměřením na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a prvky ochrany přírody. Kácení Na základě dendrologického průzkumu (SUDOP PRAHA a.s., 6/2012) bylo žádáno o povolení ke kácení. Káceny byly dřeviny v nejnutnějším rozsahu v rámci obvodu stavby. Povolení ke kácení se nachází v příloze F. 2 Další podstatné informace oznamovatele. Vzhledem ke skutečnosti, že pro účely oznámení EIA nebyl vypracován podrobný dendrologický průzkum a nebyly stanoveny počty kácených stromů, nelze objektivně porovnávat rozdíly v rozsahu kácení od doby vydání ZZŘ. Vzhledem k rozsahu předkládaných změn však není očekáván významný negativní zásah týkající se dřevin. Výsadby Rozsah navržených stavebních úprav si nevyžádá náhradní výsadbu a ozelenění ploch.

C. I. 3 Území historického a archeologického významu Území historického významu Vyhlášenou nemovitou kulturní památkou je ocelový příhradový železniční most přes Křemžský potok č. ÚSKP 47568/3-5909. Na trati nachází soubor dochovaných objektů železničních stanic a zastávek tzv. Želnavské železniční trati č. 194, u kterých od roku 1991 probíhá řízení o prohlášení za kulturní památky. Území archeologického významu Vzhledem k tomu stavebník provádějící stavbu předem oznámil zahájení výkopových prací pověřené organizaci (Archeologickému ústavu AV ČR, Ústavu archeologické památkové péče). Stavebník postupuje dle §22 a §23 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.


34



C. I. 4 Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry Geomorfologické území a geologické poměry Část území stavby v rámci Šumavského bioregionu leží na jihozápadě jižních Čech, na hranici s Bavorskem a zabírá geomorfologický celek Šumava a přiléhající okraje celku Šumavské podhůří. Jedná se o rozsáhlou hornatinu s výškovou členitostí 300 – 600 m, tvořenou krystalickými břidlicemi, žulami a syenodiority, tzv. horninami moldanubického krystalinika. Typická nadmořská výška je 730 - 1330 m. Část území stavby v rámci Českokrumlovského bioregionu leží na jihu Čech, výběžky zasahuje i do Rakouska. Typickou část tvoří vrchovina a hornatina s pestrou geologickou stavbou. Severozápadní část bioregionu charakterizují mohutné masívy granulitických rul a granulitů (Blanský les) mezi nimiž probíhají pásy budované cordieritickými rulami a nebulity s vložkami amfibolitů, hadců a kvarcitů. Dále se zde vyskytují hadce (okolí Křemže), střed oblasti tvoří pararuly s vložkami amfibolitů a vápenců (Vyšenské kopce). Na jihovýchodě se nachází ruly až svory, na jihu žuly. Typická nadmořská výška je 460 – 900 m. Nejmenší část území v rámci Českobudějovického bioregionu spadá do geomorfologického celku Českobudějovická pánev. Typickými horninami, které ji vyplňují, jsou nezpevněné sedimenty (jíly, písky, štěrky), lokálně zpevněné na pískovce nebo slepence. Převážná část území má ráz ploché pahorkatiny, typická nadmořská výška je 370 – 440 m. Hydrogeologické poměry Zájmové území se nachází v úvodu stavby v hydrogeologickém rajónu 2160 - Budějovická pánev, převážná část stavby prochází hydrogeologickým rajónem 6310 – Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy.

C. I. 5 Staré ekologické zátěže a extrémní poměry v dotčeném území V rámci geotechnického a stavebně technického průzkumu byla zkoumána kontaminace pražcového podloží (Ing. Jakub Hruška, SUDOP PRAHA, a.s., červen 2012). Identifikace případného znečištění stavebních konstrukcí byla zjišťována na základě odběru vzorků stavebních materiálů použitých ve stavbě a zkoušek odebraných vzorků. Za vymezené části stavby je z preventivních důvodů nutné považovat místa zřetelně znečištěná ropnými látkami – výhybky. Tato místa jsou přednostně odtěžována a s materiály s těchto míst je nakládáno jako s nebezpečným odpadem - viz § 4 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. V rámci rekonstrukce trati je dle dostupných informací o úrovni znečištění stavebních materiálů umístěných v zájmové stavbě možné očekávat s vysokou mírou pravděpodobnosti vznik nebezpečného odpadu - štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky, s nímž je dále nakládáno v souladu s požadavky zákona o odpadech kladených na nakládání s nebezpečnými odpady.

C. I. 6 Horninové prostředí a přírodní zdroje V zájmové oblasti se nacházejí lokality chráněných ložiskových území, dobývacích prostor těžených, výhradní ložiska surovin i hlavní důlní díla.


35



Tabulka 6 Dobývací prostory těžené

Tabulka 7 Hlavní důlní díla

Tabulka 8 Výhradní ložiska

Tabulka 9 Chráněná ložisková území

Tabulka 10 Poddolované území

Stavba revitalizace neovlivní stávající geologické poměry ani nerostné zdroje a neznamená riziko pro aktivaci potenciálních sesuvů. Posuzované změny nemají vliv na stávající horninové prostředí a přírodní zdroje.

C. I. 7 Územní systém ekologické stability (ÚSES) V řešeném úseku záměru „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ se nachází několik prvků ÚSES, se kterými je trasa železnice v kontaktu. Jsou to: – E K O L A group, spol. s r. o. –

36


• • • • •


NRBK tok řeky Vltavy, označený č. 32110 - kříží trať u Boršova nad Vltavou v žkm 4,172. NRBK - kříží trať u obce Srnín žkm 21,0 a v rámci přehrady Lipno žkm 65,6 RBC - kříží trať v žkm 49,9 RBK tok Křemže - kříží trať v žkm 15,365. další LBC, LBK - prochází místy podél trati a v několika lokalitách dochází ke křížení.

Vzhledem k rozsahu stavby, která spočívá především v pokládce kabelu, není předpoklad většího zásahu do územního systému ekologické stability. Před samotným zahájením stavby a v jejím průběhu probíhá ekologický dozor se zaměřením na zásahy do prvků ochrany přírody.

C. I. 8 Zvláště chráněná území, přírodní parky Ve sledovaném území záměr mezi Volary a Novou Pecí prochází Národním parkem Šumava, mezi Novou Pecí a Polečnicí pak CHKO Šumava. Mezi Kájovem a osadou Štroba u Křemže prochází záměr skrz CHKO Blanský les. Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a Krajské středisko České Budějovice vydaly dne 3. 12. 2012 (č.j.: 2061/BL/2012) souhlas se stavbou procházejícím územím CHKO Blanský les. Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava dne 1. 10. 2012 (č.j.: NPS 06367/2012) povolila výjimku pro umísťování nových staveb a měnění využití v 1. zóně CHKO v km 54,200-km 55,310, km 55,480-km 55,785, km 55,785-55,925, km 56,17-km 56,330, km 56,690-km 57,610, km 65,735-km 66,030 v k.ú. Horní Planá a výjimku pro vjíždění motorových vozidel a obytných přívěsů mimo silnice a místní komunikace místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody na pozemky , přiléhající ke stavbě v k.ú. Horní Planá. Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava vydala souhlas dne 10. 1. 2013 (č.j.: SZ NPS 08991/2012/2 – NPS 09920/2012) s povolením stavby. Z hlediska „maloplošných“ zvláště chráněných území je kabelizace u zastávky Dobrá na Šumavě vedena skrz přírodní památku Vltavský luh, mezi Černým křížem a Novou Pecí jde záměr téměř po hranici této přírodní památky. V oblasti Českého Krumlova jde kabelizace po hraně národní přírodní rezervace Vyšenské kopce, jež historicky sousedí s drážním pozemkem. Poslední „maloplošné“ zvláště chráněné území se nachází u Křemže, jde o přírodní památku Mokřad u Borského rybníka. Tato přírodní památka je dle podkladů z AOPK formálně vymezena s mírnou kolizí se současným drážním pozemkem. Největší vlivy jsou proto očekávány na hranici této přírodní památky s drážním pozemkem, kde budou probíhat stavební úpravy v ŽST Křemže. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les vydala dne 28. 5. 2006 (č.j.: 00721/BL/2007) výjimku z ochranného pásma přírodní památky Mokřad u Borského rybníka. V okolí záměru se nevyskytuje žádný přírodní park, navrhovaným záměrem ani jeho změnami nedojde k ovlivnění žádného přírodního parku. Změny v projektu nebudou mít vliv na ZCHÚ.


37



C. I. 7 NATURA 2000 Natura 2000 (def. zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) je celoevropská soustava chráněných území, kterou tvoří síť přírodně významných lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodních stanovišť spolu s tzv. ptačími oblastmi, což jsou území nejvhodnější pro ochranu vybraných druhů ptáků z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací. Navrhovaná trať protíná podstatnou délkou své trasy území tří lokalit, patřící na základě nařízení vlády č. 123/2005 Sb. do národního seznamu evropsky významných oblastí, tj. lokalit navržených k zařazení do celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000 (EVL Blanský les, EVL Boletice, EVL Šumava). Dva úseky trasy zároveň leží v územích chráněných v rámci soustavy NATURA 2000 jako tzv. Ptačí oblasti (PO Šumava a PO Boletice). Hodnocený záměr znamená přímý zásah v území všech zmíněných EVL a PO. Na základě tohoto dotčení příslušných EVL a PO bylo vypracováno Posouzení významnosti vlivů na lokality Natura 2000 (GeoVision, srpen 2007). V tomto posouzení byly stanoveny obecné požadavky k provádění výkopových prací při pokládání kabelu signalizačního zařízení, aby byla maximálně vyloučena možnost vzniku situací s případnými negativními důsledky pro předmět ochrany, a zároveň doporučuje dodržovat opatření již navržené v projektové dokumentaci. Dle vyjádření Správy chráněné krajinné oblasti Blanský Les ze dne 10. 12. 2012 (č.j.: 2276/BL/2012) je uvedený záměr takového charakteru , že jeho významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významné lokality Banský les lze vyloučit Dle vyjádření Správy chráněné krajinné oblasti Šumava ze dne 17. 12. 2013 (č.j.: NPS 09668/2012/2) lze významný vliv záměru na Evropsky významnou lokalitu a Ptačí oblast Šumava vyloučit. Dle vyjádření Správy národního parku Šumava ze dne 29. 1. 2012 (č.j.SZ NPS 09668/2012/3-NPS 00891/2013) lze významný vliv záměru na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost Evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Šumava vyloučit. Dle vyjádření Újezdního úřadu vojenského újezdu Boletice ze dne 22. 4. 2013 (č.j.: 69-1/2013-1518) souhlasí s revitalizací trati z důvodu vyloučení negativního vlivu záměru na stav předmětu ochrany v evropsky významné lokalitě a ptačí oblasti Boletice. Vyjádření jsou součástí této studie v kap. F. Posuzované změny nemají na danou problematiku vliv.

C. I. 8 Území hustě obydlená, obyvatelstvo Trasa vedení prochází přes 20 obcí. Dle údajů z Českého statického úřadu bydlí k 31. 12 2013 v širším zájmovém území 127 731 obyvatel. Přehled dotčených obcí s uvedením počtů obyvatel je uveden v následující tabulce. Tabulka 11 Vybrané statistické údaje o počtu obyvatel v dotčených obcích Obec Nová Pec Stožec Volary Želnava Boršov nad Vltavou Homole

Počet obyvatel 457 194 3 871 112 1 772 1 429

Obec Holubov Horní Planá Hořice na Šumavě Kájov Křemže Přísečná


Počet obyvatel 1 087 2 145 843 1 729 2 832 205

38


Obec Vrábče Včelná České Budějovice Boletice

Počet obyvatel 698 1 695 93 253 286


Obec Srnín Zlatá Koruna Černá v Pošumaví Český Krumlov

Počet obyvatel 315 724 831 13 253

C. II. Stručná charakteristika stavu složek ŽP v dotčeném území, které mohou být/mohly být pravděpodobně významně ovlivněny změnami stavby V této podkapitole předkládaného oznámení je provedena charakteristika stavu složek životního prostředí, které mohly být hodnocenými změnami ovlivněny. V souvislosti s hodnocenými změnami stavby záměru dojde k ovlivnění následujících složek ŽP seřazených dle předpokládané významnosti ovlivnění: Akustická situace Kvalita ovzduší Krajinný ráz Významné krajinné prvky Voda Kulturní památky a hmotný majetek

C. II. 1 Akustická situace Rozhodujícím zdrojem hluku pro stávající stav je zde železniční nebo silniční doprava. Podrobně ochranu před hlukem upravuje Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. Toto nařízení vlády zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor. Dále upravuje hygienické limity vibrací pro chráněný vnitřní prostor staveb. Pro danou stavbu bylo uvažováno se „starou hlukovou zátěží“ ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění, tj. hygienický limit 70/65 dB (den/noc). Níže jsou uvedeny vypočítané hodnoty akustického tlaku pro stávající stav dle Hluková studie (Mgr. Gabriela Růžičková, SUDOP BRNO, a.s., duben 2012). Tabulka 12 Stávající stav – hluková zátěž (r. 2012) - širá trať: LAeq [dB], výška 3 m


39



C. II. 2 Kvalita ovzduší Klimatické a rozptylové podmínky Podle klimatické regionalizace (Quitt E., 1971) leží území v několika klimatických oblastech. Jihozápad a jih území pouze v nejteplejší části Vltavské brázdy leží v mírně teplé oblasti MT 3, zbývající část leží v chladných oblastech CH 7 (převládá) a CH 6. Podnebí je ve větších výškách chladné s velkými rozdíly v úhrnu srážek mezi návětrnou (severozápadní) a závětrnou (jihovýchodní) částí, která leží ve srážkovém stínu. Velkou roli zde hraje utváření reliéfu, četné jsou teplotní inverze v kotlinách a úvalovitých údolích a v blízkosti rozsáhlé hladiny Lipenské nádrže. Směrem na severovýchod cca po obec Včelná spadají nižší části území do mírně teplých klimatických oblastí MT 5 a MT 4, střední polohy do MT 3 a vrcholové části do chladné oblasti CH 7. Podnebí je na většině území mírně teplé a s daleko nižšími srážkami, než na Šumavě, v nižších polohách srážky nepřesahují 700 mm a mají výrazně kontinentální chod, tj. – v červenci spadne až 4x více srážek, než v únoru. Východní okraj území až po České Budějovice leží v mírně teplé oblasti MT 11. Podnebí je nejteplejší z mírně teplých oblastí, středně zásobené srážkami. Je zde pravděpodobně nejkontinentálnější klima v ČR s velkou četností srážek v červenci oproti únoru viz výše. V následující tabulce je uvedena větrná růžice pro 5 tříd stability atmosféry a tři třídy rychlosti větru pro lokalitu Kájov. Tabulka 13 Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Kájova v 10 m nad zemí

Obrázek 2 Grafické znázornění větrné růžice


40



Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší bylo podrobně řešeno v rámci Rozptylové studie k dokumentaci pro stavební povolení (Ing. blanka Novotná, červen 2012). Zákon č. 201/2012 Sb. „O ochraně ovzduší“ ukládá MŽP povinnost každoročně zveřejňovat průměrné hodnoty koncentrací vybraných znečišťujících látek pro čtverce území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let (jedná se o pětileté klouzavé průměry). Tyto průměrné hodnoty, které jsou uvedeny v následující tabulce, jsou závazným zdrojem informací o stávajícím imisním pozadí zájmové lokality. V rozptylové studii bylo uvažováno s pozadím v následujících čtvercích: 446409, 445409, 445408. Tabulka 14 Průměrné hodnoty koncentrací za období 2009 – 2013 pro čtverce 1x1 km v území stavby Znečišťující látka

Veličina

Jednotka

Oxid dusičitý

roční průměr

µg.m

Částice PM10 Částice PM2,5

roční průměr roční průměr

Rozmezí hodnot

-3

9,4-9,8

-3

13,4-13,9

-3

11,7-12,0

µg.m µg.m

-3

0,8

-3

0,33-0,35

-3

24,0

Benzen

roční průměr

ng.m

Benzo(a)pyren

roční průměr

µg.m

Částice PM10

36. nejv. denní průměr

µg.m

Zdroj: www.chmi.cz

Z naměřených hodnot je patrné, že imisní limit není v širším okolí stavby překročen v žádné ze sledovaných znečišťujících látek. Imisní limit je s velkou rezervou splněn.

C. II. 3 Krajinný ráz Ochrana krajinného rázu je v ČR zakotvena v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, který vymezuje krajinný ráz jako zejména přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

Vzhledem k charakteru stavby a skutečnosti, že jednotlivé úpravy v rámci revitalizace železniční trati se nacházejí převážně na drážním tělese nebo v prostoru ČD, nepřinesou žádné vizuální změny do krajiny a krajinný ráz nebude žádným způsobem negativně dotčen. Vzhledem k upuštění od realizace protihlukových stěn z důvodu změny legislativy budou hodnocené změny snižovat již nyní zanedbatelný vliv na krajinný ráz

C. II. 4 Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je definován v § 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“ VKP ze zákona jsou veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou VKP taková území, která jsou zaregistrovaná příslušným orgánem ochrany přírody.


41



VKP ze zákona na zájmovém území stavby tvoří především vodní toky a lesní komplexy, dále jsou podél trati VKP registrované Rybník Máčalka – Černý Dub v k.ú. Homole. Jejich ovlivnění bude během výstavby minimalizováno (kácení, oprava mostů a propustků nad vodními toky). Pro řešenou stavbu byl Magistrátem města České Budějovice dne 14. 1. 2013 (pod č. j. OOZP/11364/2013/zs/Ky) udělen souhlas k zásahu do významných krajinných prvků ze zákona (les, vodní tok Vltava, Homolský potok a další drobné toky) a registrovaného významného krajinného prvku Rybník Máčalka - Černý Dub. SO 14-24-01 železniční most v km 4,172 SO 21-24-01 železniční most v km 31,883 Stavební činnost nebude mít na vlastní VKP vliv, vyjma rušení hlukem a případnými emisemi. Toto rušení je ovšem časově omezené. Navrženými změnami dojde k novému zásahu do VKP v případě železničního mostu v Kájově. Městský úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 3. 12. 2012 (č.j.: MUCK 49736/2012 /OŽPZ/Ra) souhlas se zásahem do VKP.

C. II. 5 Voda Povrchová voda Hydrologické zařazení Dle hydrologického členění patří zájmové území stavby do povodí (3. řádu) vodního toku Vltava po Malši (ČHP 1-06-01). Stavba revitalizace trati postupně prochází ve směru od Českých Budějovic do Volar těmito dílčími povodími: •

Vltava od Homolského potoka po Malši (1-06-01-216)

•

Vltava od Třebonínského potoka po Homolský potok (1-06-01-214)

•

Homolský potok (1-06-01-215)

•

Dehtářský potok (1-06-03-006)

•

Vltava od Dobrovodského potoka po Třebonínský potok (1-06-01-210)

•

Křemžský potok od Krasetínského potoka po ústí (1-06-01-209)

•

Vltava od Kokotiské rokle po Křemžský potok (1-06-01-194)

•

Kokotiská rokle (1-06-01-193)

•

Vltava od Jíleckého potoka po Kokotinskou rokli (1-06-01-192)

•

Vltava od Polečnice po Jílecký potok (1-06-01-186)

•

Polečnice od Hučnice po ústí (1-06-01-185)

•

Polečnice od Chvalčinského potoka po Hučnici (1-06-01-183)

•

Polečnice od Kaliště po Chvalšinský potok (1-06-01-171)

•

Kaliště (1-06-01-170)

•

Polečnice od Škeblice po Kaliště (1-06-01-169)


42



•

Polečnice od Čertice po Škeblice (1-06-01-167)

•

Polečnice od Hořického potoka po Čertici (1-06-01-165)

•

Hořický potok (1-06-01-164)

•

Polečnice od Květušínského potoka po Hořický potok (1-06-01-163)

•

Květušínský potok (1-06-01-162)

•

Polečnice od Brzotického potoka po Květušínský potok (1-06-01-161)

•

Brzotický potok (1-06-01-160)

•

Polečnice od pramene po Brzotický potok (1-06-01-159)

•

Olšina od Louteckého potoka po Mokrou (1-06-01-088)

•

Mokrá (1-06-01-089)

•

Olšina od Mokré po Černý potok (1-06-01-090)

•

Vltava od Ostřice po Černý potok (1-06-01-092)

•

Ostřice (1-06-01-080)

•

Vltava od Hamerského potoka po Ostřici (1-06-01-079)

•

Vltava od Slatinky po Hamerský potok (1-06-01-075)

•

Slatinka (1-06-01-074)

•

Vltava od Perneckého potoka po Slatinku (1-06-01-073)

•

Pernecký potok (1-06-01-072)

•

Vltava od Novopeckého potoka po Smrčinský potok (1-06-01-069)

•

Novopecký potok (1-06-01-068)

•

Vltava od Jezerního potoka po Novopecký potok (1-06-01-067)

•

Jezerní potok (1-06-01-066)

•

Vltava od Záhvozdenského potoka po Jezerní potok (1-06-01-063)

•

Vltava od Korunáče po Záhvozdenský potok (1-06-01-059)

•

Vltava od Chlumského potoka po Korunáč (1-06-01-057)

•

Vltava od soutoku St. a Tep. Vltavy po Chlumský potok (1-06-01-055)

•

Studená Vltava od Hučiny po soutok s Teplou Vlt. (1-06-01-054)

•

Studená Vltava od Mlýnského potoka po Hučinu (1-06-01-052)

•

Studená Vltava od Hučiny po soutok s Teplou Vl. (1-06-01-054)

•

Teplá Vltava od Jedlového potoka po soutok se Studenou Vl. (1-06-01-039)

•

Volarský potok od Mlýnského potoka po ústí) (1-06-01-042)

Správcem povodí je Povodí Vltavy s.p., závod Horní Vltava.


43



Trasa revitalizované trati prochází od km staničení 54,3 do km 76,3 v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Lipno I. VN je tratí křižována v km staničení 55,186 a 68,637 (železniční mosty SO 26-24-03 a 3024-01). Správa povodní Vltavy, s.p. závod Horní Vltava vydala souhlas s touto stavbou dne 21. 1. 2013 (č.j.: 3451/2013-142). Městský úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 4. 3. 2013 v závazném stanovisku (čj.: MUCK 09336/2013/OŽPZ/In) souhlas se stavbou na pozemcích, na kterých se nacházejí následující vodní toky a na pozemcích s těmito pozemky sousedících.


44



Městský úřad Prachatice, odbor životního prostředí vydal dne 4. 3. 2013 v závazném stanovisku (čj.: ŽP:Vod.231/1/4293/2013) souhlas se stavbou na pozemcích, na kterých se nacházejí následující vodní toky a na pozemcích s těmito pozemky sousedících a to:


45



V důsledku hodnocených změn předkládaných v této dokumentaci nebude docházet k ovlivnění povrchových vod. Podrobné vyhodnocení je provedeno v kap. D.I.5 Vliv na povrchové a podzemní vody. Záplavové území V zájmovém území stavby je pro vodní toky – Vltava, Křemžský potok, Polečnice, Chvalšinský potok a Olšina, Teplá Vltava, Studená Vltava stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20, Q100 včetně vymezení aktivní zóny záplavového území. Stavba do těchto území zasahuje jednotlivými stavebními objekty. • • • • • •

Vltava (ř.km 208,857 jez Hněvkovice – 256,995 hranice okresů České Budějovice – Český Krumlov), (ř. km 329,543 – 376,694) - čj.: KUJCK 16801/2009 OZZL/4Wo, r. 2009 Křemžský potok (ř. km 0,000 – 29,600) – čj.: KUJCK 8524-1/2004 OZZL/Loj, r. 2004 Polečnice (ř. km 0,00 – 21,83 hranice VVP Boletice) – č.j.: ŽP-2783/02 – Hč, r. 2002 Olšina (ř.km 5,760 – 7,70) – čj.: KUJCK 16801/2009 OZZL/4Wo, r. 2009 Studená Vltava (ř.km 0,000 – 16,361) – čj.: KUCJK 32272/2009 OZZL/4/Ci, r. 2009 Teplá Vltava (ř.km 0,000 – 47,338) –čj.: KUCJK 34357/2009 OZZL/4/Ci, r. 2009 – E K O L A group, spol. s r. o. –

46



Při stavebních pracích nejsou stavební materiály, vzniklé odpady ani zemina z výkopů ukládány na březích a jsou zabezpečeny tak, aby nedocházelo k jejich splachování do koryta vodního toku při zvýšených průtocích a srážkách. Městský úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 4. 3. 2013 v závazném stanovisku (čj.: MUCK 09336/2013/OŽPZ/In) souhlas se stavbou v záplavovém území Křemežského potoka a vodního toku Polečnice. Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany životního prostředí vydal dne 28. 2. 2013 (č.j.: OOŽP/967/2013/Kub) souhlas s realizací stavby, která zasahuje významný vodní tok Vltava v ř.km 248,500, ve stanoveném záplavovém území, v aktivní zóně. Městský úřad Prachatice, odbor životního prostředí vydal dne 4. 3. 2013 v závazném stanovisku (čj.: ŽP:Vod.231/1/4293/2013) souhlas se stavbou ve stanovených záplavových územích Vltava, Studená Vltava, Teplá Vltava. Podzemní voda Zájmové území se nachází v úvodu stavby v hydrogeologickém rajónu 2160 - Budějovická pánev, převážná část stavby prochází hydrogeologickým rajónem 6310 – Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy. CHOPAV Stavba prochází od cca km staničení 50,5 do konce stavby v ŽST Volary CHOPAV podzemních i povrchových vod Šumava. OPVZ Stavba revitalizace trati zasahuje do následujících ochranných pásem vodních zdrojů stanovených dle zákonač.254/2001 Sb.:

V ochranných pásmech se nacházejí následující zařízení staveniště: • • • • • • • •

ZS v ŽST Boršov nad Vltavou ZS pro SO 14-24-01 Boršov – Křemže, železniční most v km 4,172 ZS v zast. Žlábek a pro SO 26-24-03 Polná na Šumavě – Černá v Pošumaví železniční most v km 55,186 ZS (2x) v ŽST Černá v Pošumaví ZS (2x) v ŽST Horní Planá ZS pro SO 30-24-02 Horní planá – Nová Pec, žel. most v km 68,637 ZS v žst. Nová Pec


47



Městský úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 4. 3. 2013 v závazném stanovisku (čj.: MUCK 09336/2013/OŽPZ/In) souhlas se stavbou v OPVZ pro: •

Území ochranného pásma II. stupně vodárenského odběru z vrtané studny V-1 jež bylo stanoveno rozhodnutím okresního úřadu Český Krumlov, referátu životního prostředí jako místěn příslušného vodohospodářského orgánu pod č.j.: 1813 ŽP/90-Hčze dne 28. 5. 1991.

•

Území ochranného pásma II. stupně vodárenského odběru z pramení jímky P-3, jež bylo stanoveno rozhodnutím Městského úřadu Český Krumlov, odboru životního prostředí a zemědělství jako místně příslušného vodohospodářského orgánu č.j.: OŽPZ-4367/04r-In,Mn ze dne 30. 5. 2006.

•

Území ochranného pásma II. stupně vodárenského odběru z údolní nádrže Lipno II pro úpravnu vody Loučovice, jež bylo stanoveno rozhodnutím Jihočeského krajského národního výboru , odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství, č.j.: VLHZ 3416/85-233/1 bab ze dne 5. 12. 1985.

Městský úřad Prachatice, odbor životního prostředí vydal dne 4. 3. 2013 v závazném stanovisku (čj.: ŽP:Vod.231/1/4293/2013) souhlas se stavbou ve II. ochranném pásmu vodního zdroje Loučovice.

C. II. 6 Kulturní památky a hmotný majetek Kulturní památky Stavbou bude dotčen (rekonstruován) ocelový příhradový železniční most přes Křemžský potok v žkm 15,365, vedený v evidenci Národního památkového ústavu jako nemovitá kulturní památka č. ÚSKP 5909. Soubor dochovaných objektů železničních stanic a zastávek tzv. Želnavské železniční trati č. 194 (Č. Budějovice – Černý Kříž – Volary), u kterých probíhá od r. 1991 řízení o prohlášení za kulturní památky, nebude stavbou dotčen. Jedná se o tyto stavby: •

Boršov nad Vltavou č.p. 198 – nádražní budova, dřevěný sklad s rampami

•

Černý Dub č.p. 16 – velmi dobře zachovaná nádražní typizovaná budova a objekt dřevěných záchodků s prádelnou

•

Vrábče č.p. 51 – přízemní objekt zastávky přestavěný pro obytné účely, významná hmota

•

Křemže – zachovaný objekt vodárny, přestavěná nádražní budova pouze se zachovaným původním krovem významná jen ve hmotě. V kolejišti proti vodárně se nachází původní litinová pumpa (jeřáb)

•

Třísov – čekárna zastávky

•

Zlatá Koruna – typizovaná nádražní budova, dřevěný objekt záchodů s prádelnou, dřevěné skladiště s rampou

•

Český Krumlov – velká obdélná patrová nádražní budova, objekt dřevěného skladiště s rampami

•

Mezipotočí – původní domek zastávky

•

Hořice na Šumavě – větší nádražní patrová budova, v sousedství dochována polovina původní dřevěné boudy

•

Polná na Šumavě – původní typizovaná nádražní budova a sypaná rampa

•

Polečnice - původní typizovaná nádražní budova a technický objekt


48



•

Černá v Pošumaví – nádražní budova, dřevěný objekt skladiště s rampami a pozdější zděný objekt záchodků, technický objekt

•

Horní Planá – zděný sklad se sypanou rampou a samostatná sypaná rampa

•

Nová Pec – ucelený areál nádražní budovy se sousedními objekty záchodků. Skladu a dílen s vodárnou, pumpou

•

Černý Kříž - nádražní budova

•

Holubov – velmi dobře zachovaná nádražní budova

Hmotný majetek Navrhovaný záměr si vyžádá zásah do hmotného majetku. V rámci realizace stavby je navrženo odstranění (demolic) řady stávajících zařízení a stavebních konstrukcí. Jedná se o objekty mostního stavitelství, železničního spodku a svršku a pozemních staveb. Stavbou revitalizace trati jsou vyvolány přeložky energetických sítí ve vlastnictví společností E.ON Distribuce a.s. V průběhu zpracování dokumentace revitalizace trati bylo se společností E.ON Distribuce a.s. dohodnuto, že tyto přeložky sítí zajistí E.ON jako samostatnou investici. Technické řešení přeložek vedení E.ONu bylo průběžně koordinováno s technickým řešení stavby revitalizace trati. Následně bude zpracována dokumentace přeložek pro stavební řízení. Stavbou revitalizace trati budou dotčeny sítě ve vlastnictví společnosti Telefónica. V souladu se stanoviskem z 1. 2. 2013 si překládky sítí za úhradu zajistí jejich vlastník. Zásah do ochranných pásem inženýrských byl řešen v územním rozhodnutí. Oproti přípravné dokumentaci bylo přistoupeno k rekonstrukci železničního mostu na v Kájově žkm 31,883.


49



D. ÚDAJE O VLIVECH HODNOCENÝCH ZMĚNNA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D. I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti D. I. 1. Sociální a ekonomické vlivy Fáze výstavby Během výstavby záměru vznikla řada pracovních příležitostí. Revitalizace je zdrojem práce pro stavební, projekční a dopravní firmy. Hodnocené změny neměly významný vliv na množství pracovních míst vzniklých v souvislosti s výstavbou. Fáze provozu Základním cílem projektu je přispět k ekonomickému a společenskému rozvoji České republiky vylepšením podmínek vnitrostátní a mezinárodní dopravy pro cestující i náklad. Dalším zásadním cílem je snížení negativních vlivů dopravy na zdraví obyvatel a životní prostředí. Uvedených cílů bude dosaženo zejména následujícími výsledky realizace projektu: • • • •

zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dopravy, zvýšení dostupnosti železniční dopravy pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace, zvýšení rychlosti a zkrácení jízdních dob, zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy proti silniční dopravě.

Závěr Hodnocené změny stavby nebudou mít významný vliv na faktory souvisejícími se sociálními a ekonomickými vlivy.

D. I. 2. Vlivy na zdraví obyvatel Doprava stavebního materiálu probíhá především po železnici. V době realizace stavby jsou dodržována navržená ochranná opatření proti prašnosti i proti emisím do ovzduší. Negativní vlivy byly omezovány na nejnižší možnou míru. Dále je důležité konstatovat, že výstavba záměru představuje pouze dočasný zdroj znečišťování ovzduší, který lze svým rozsahem označit za lokální. Zhotovitel stavebních prací plní požadavky na dodržení hygienických limitů ve výstavbě dle platné legislativy. Podrobné posouzení zdravotních rizik ve spojitosti s hodnocenými změnami stavby nebylo vzhledem k charakteru změn provedeno. Hodnocené změny ve fázi výstavby i provozu záměru nepředstavují negativní ovlivnění z hlediska zdraví obyvatel. Podrobné vyhodnocení vlivů na akustickou situaci a znečištění ovzduší, včetně plnění hygienických a imisních limitů je provedeno v následujících kapitolách.


50



Závěr Hodnocené změny stavby nebudou mít významný vliv na zdraví obyvatel. V souvislosti s hodnocenými změnami totiž nedojde k významnému negativnímu ovlivnění akustické situace ani znečištění ovzduší, jak dokládají následující kapitoly.

D. I. 3. Vlivy na akustickou situaci a vibrace Hygienické limity Ochrana před hlukem vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů. Pro dopravní hluk je významný především § 30 a § 31 tohoto zákona, který hovoří o povinnosti správců pozemních komunikací či vlastníka dráhy technickými, organizačními a ostatními opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity stanovené prováděcím předpisem. Podrobně ochranu před hlukem upravuje NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto nařízení vlády zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor. Dále upravuje hygienické limity vibrací pro chráněný vnitřní prostor staveb. Starou hlukovou zátěží se rozumí hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách. Hygienický limit s korekcí pro „starou hlukovou zátěž“ u železničních drah činí 70 dB pro den a 65 dB pro noc. Při porovnání hlukového zatížení v roce 2000 a výhledového stavu je zřejmé, že v dané lokalitě zůstane hluková zátěž prakticky ve stejném rozsahu, jako byla zátěž v roce 2000. Proto je pro tuto stavbu uvažováno se „starou hlukovou zátěží*“ ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění. Průkaz použití hygienického limitu s korekcí pro starou hlukovou zátěž je uvede níže v textu v podkapitole: Porovnání výhledové zátěže s rokem 2000. Nejvýše přípustná hladina hluku ze stavební činnosti na tělese trati a na zařízeních staveniště je stanovena na LAeq,T = 65 dB pro dobu mezi 7:00 až 21:00 hod. * Starou hlukovou zátěží se rozumí hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách. Hygienický limit pro „starou hlukovou zátěž“ u železničních drah činí 70 dB pro den a 65 dB pro noc. Z porovnání hlukového zatížení v roce 2000 a výhledového stavu vyplynulo, že v části trati dojde k mírnému nárůstu hluku, max. 1,5 dB a v části k mírnému poklesu. Změnu v intervalu 1,0-2,0 dB nelze vzhledem k nejistotám výpočtu považovat za prokazatelnou. Proto je pro tuto stavbu uvažováno se „starou hlukovou zátěží“ ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., v platném znění. Fáze provozu Pro stanovení hlukové zátěže z provozu železniční dopravy na revitalizované trati byla zpracována Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012), která tvoří samostatnou část dokumentace pro stavební povolení. Výpočet akustické situace Výpočet byl proveden pomocí výpočetního programu HLUK+, verze 6.27. Přesnost programu je± 2 dB. – E K O L A group, spol. s r. o. –

51



Porovnání výhledové zátěže s rokem 2000 Při porovnání hlukového zatížení dle grafikonu 2000/2001 a předpokládané výhledové dopravy (viz tab. 15) v části trati dojde k mírnému nárůstu hluku (max. 1,5 dB) a v části úseku k mírnému poklesu. Z tohoto důvodu bylo v Hlukové studii doporučeno použít korekci pro starou hlukovou zátěž pro celý posuzovaný úsek trati, a tedy limitní hladiny hluku 70/65 dB pro den/noc. Dále uvádíme následující skutečnosti týkající se posuzovaného záměru: •

tam, kde bude provedena rekonstrukce železničního svršku, poklesne hluková zátěž o cca 2 – 5 dB, a tedy dojde ke zlepšení stávající hlukové situace. Jedná se o tyto úseky: most přes Vltavu v Boršově, zast. Vrábče, žst. Křemže, zast. Holubov včetně mostu přes Brložský potok, zast. Třísov, zast. Plešovice, žst. Zlatá Koruna, žst. Český Krumlov, žst. Kájov, zast. Mezipotočí, žst. Hořice na Šumavě, žst. Černá v Pošumaví, zast. Pernek, zast. Pěkná.

•

podél převážné části úseku v Českých Budějovicích jsou vybudovány protihlukové stěny.

•

ve výpočtech byla uplatněna maximální výhledová intenzita dopravy, která je pouze v letním období

•

vozový park používaných souprav je postupně obnovován a jsou zaváděny soupravy s nižšími hlukovými emisemi (brzdy).

•

výstavba protihlukových stěn je ekonomicky náročná a často působí v obcích jako bariéra a její začlenění do staré zástavby je obtížné.

Tabulka 15 Porovnání předpokládané zátěže s rokem 2000

Hodnoty v tabulce znázorňují hlukovou emisi tratě v referenční vzdálenosti od osy koleje a vyjadřují rozdíl mezi posuzovaným rokem a rokem 2000. Pokud rozdíl leží v intervalu 1,0-2,0 – došlo ke změně, ale vzhledem k nejistotám výpočtu nelze tuto změnu považovat za prokazatelnou. Jelikož nedojde k překročení hygienického limitu s korekcí pro starou hlukovou zátěž dle NV č. 272/2011 Sb., v platném znění, vyjma několika obytných objektů v těsné blízkosti trati, kde z prostorových důvodů nelze vybudovat PHS (jedná se především o služební byty ve výpravních budovách), není nutné realizovat protihlukové stěny. Rozsah navržených protihlukových stěn v porovnání s původním návrhem dle Akustické studie pro účely oznámení EIA a DÚR se nachází v kap. B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení hodnocených změn. – E K O L A group, spol. s r. o. –

52



U potenciálně nevyhovujících objektů budou instalována nová okna s neprůzvučností 35 dB, aby byly dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku. Tento návrh bude případně korigován dle výsledků měření hluku uvnitř místností během zkušebního provozu, tak aby byly dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku: DEN 45 dB, NOC 35 dB. IPO se navrhují pro objekty určené k bydlení, a to pro obytné místnosti a kuchyně. Pro IPO byly vytipovány následující objekty v těsné blízkosti trati: •

Boršov nad Vltavou – VB (výpravní budova)

•

Černý Dub – bývalá VB, č.p. 16

•

Vrábče – budova zastávky č.p. 51

•

Křemže – VB

•

Holubov – VB

•

Plešovice č.p. 31 (u zastávky)

•

Zlatá Koruna – VB

•

Domoradice – Přísečná – č.p. 19 – mateřská školka

•

Český Krumlov – VB

•

Kájov – VB a dům č.p. 91 ve stanici

•

Mezipotočí – Novosedly u Kájova – č.p. 34

•

Hořice na Šumavě – VB

•

Polná – VB

•

Polečnice (k.ú. Polná) – VB

•

Černá v Pošumaví – VB

•

Horní Planá – VB a dva domy u přejezdu č.p. 210 a 214

•

Nová Pec – VB

•

Černý Kříž – VB

•

Volary – č.p. 431 (Siplův Dvůr), VB a dům ve stanici na parc.č. 1975

Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích ve stanovisku ze dne 18. 12. 2012 (č.j.: KHSJC 27298/2012/HOK.CBCK) souhlasí s projektovou dokumentací a uplatněním staré hlukové zátěže. Fáze výstavby Fáze výstavby byla zhodnocena v Hlukové studii zpracované pro účely zjišťovacího řízení (SUDOP BRNO, s.r.o., leden 2008). Pro stanovení hlukové zátěže způsobené mechanismy pro rekonstrukci trati, především podbíječka a bagry, byl proveden obecný výpočet a ten byl aplikován na konkrétní místní podmínky. Zdrojové údaje jsou převzaty z měření a z tech. dokumentace výrobců stavebních mechanizmů. V rámci hlukové studii byla navržena následující opatření pro splnění hygienických limitů z výstavby • Stavební činnost lze provádět pouze v době od 7 do 21 hod (limit pro 14hodinovou pracovní dobu 65 dB dB). – E K O L A group, spol. s r. o. –

53



• Při snášení štěrkového lože a při jeho opětném navážení a rozhrnování je možné provozovat stavební mechanizmy pouze 4 hod/den v oblastech se zástavbou situovanou v ochranném pásmu dráhy a pro domy v těsné blízkosti trati max. 1 hod/den. V dalších fázích projektové přípravy nebyl vznesen požadavek na aktualizaci hlukové studie pro období výstavby v Hlukové studii (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012) byly pouze stanoveny následující opatření. • Veškerou stavební činnost lze provádět pouze v době od 7 do 21 hod (limit 65 dB). Případné požadavky na noční práce je třeba v předstihu konzultovat s orgány hygienické služby, které stanoví další podmínky. • Zvolit stroje s garantovanou nižší hlučností, dle možností umístit tyto stroje co nejdále od obytné zástavby. • Minimalizovat pohyb mechanizmů a těžké techniky v blízkosti obytné výstavby, hlučná stacionární zařízení stínit mobilními protihlukovými zástěnami s pohltivým povrchem (útlum cca 4 - 8 dB(A). • Kombinovat hlukově náročné práce s pracemi o nízké hlučnosti, tj. zkrátit provoz výrazných hlukových zdrojů v jednom dni a práci rozdělit do více dnů po menších časových úsecích. • Včas informovat dotčené obyvatelstvo o plánovaných činnostech a tak mu umožnit odpovídající úpravu režimu dne. Dodavatel stavby zajistí dodržení limitů hluku po dobu výstavby dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Investor závazně zakotví do smlouvy s dodavatelem režim činnosti mechanizmů uvedený v této práci. Za dodržení režimu bude zodpovědný stavbyvedoucí. Plnění výše uvedených opatření je na stavba kontrolováno technickým dozorem stavby. Vibrace Revitalizací tratě se nemění její poloha, dochází pouze k úpravám železničního spodku, mostních objektů a výstavbě nových provozních budov. Tento kvalitativní posun bude mít za následek lepší funkci kolejové dráhy jako celku a tím i snížení hodnot vibrací šířících se do okolí. Závěr Hodnocené změny stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ nebudou mít vzhledem ke svému charakteru a rozsahu ve fázi výstavby ani provozu negativní vliv na akustickou situaci v území. Návrh protihlukových opatření byl pouze aktualizován v souvislosti s platnou legislativou. Dále lze konstatovat, že změnami projektu došlo všeobecně ke snížení objemu stavebních prací, což se pozitivně promítne na akustické situaci v území ve fázi výstavby.

D. I. 4. Vlivy na ovzduší a klima Fáze výstavby Recyklační stanice štěrkového lože nebyla v rámci této stavby vzhledem k značným vzdálenostem jednotlivých stanic a malým množstvím štěrku použita, přestože s ní původně bylo počítáno a imisní zatížení lokality v důsledku vlivu této stavby vyhodnoceno. Výpočty rozptylové studie jsou tak na straně bezpečnosti.


54



V suchém období a při manipulaci se suchým kamenivem či zeminou byla v rámci stavby provedena opatření pro omezení sekundární prašnosti (např. zkrápění). Vliv ostatních znečisťujících látek (imise NO2, imise benzenu a benzo(a)pyrenu) v důsledku výstavby byl zanedbatelný. Výstavba probíhala po časově omezenou dobu. V území jsou ve stávajícím stavu imisní limity plněny s velkou rezervou. Fáze provozu Posuzovaná trať není elektrifikována a veškerá osobní i nákladní doprava je provozována v nezávislé trakci. Používáním spalovacích motorů hnacích vozidel jsou do ovzduší uvolňovány především emise NOx, CO, SO2. Při zvýšení počtu vlakových souprav po realizaci projektu dojde ke zvýšení emisí jednotlivých škodlivin do ovzduší. Toto navýšení však nebude vzhledem k malé vydatnosti zdrojů a nízkému ročnímu využití prakticky ovlivňovat roční koncentrace znečišťujících látek v dané oblasti, a to zejména ke skutečnosti, že v území jsou ve stávajícím stavu imisní limity plněny s velkou rezervou. Závěr Hodnocené změny stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ nebudou mít vzhledem ke svému charakteru a rozsahu ve fázi výstavby ani provozu negativní vliv na znečištění ovzduší. Vlivem navrhovaných změn dojde k nerealizaci protihlukových stěn a některých výměn železničních svršků a naopak dojde k realizaci Nových technologických budov v ŽST Černá v Pošumaví ŽST Polná na Šumavě ŽST Kájov a mostu v Kájově. Pro období realizace stavby byla navíc navržena a prováděna ochranná opatření proti prašnosti i proti emisím do ovzduší, která jsou kontrolována technickým dozorem stavby: • Zajištěna řádná údržba a sjízdnost všech využívaných přístupových cest na staveniště po celou dobu výstavby • Realizována technická a organizační opatření k minimalizaci prašnosti při provádění stavebních prací v zastavěném území (eliminace sekundární prašnosti pravidelným kropením prostoru staveniště, deponií zemin a stavebních komunikací)

D. I. 5. Vliv na povrchové a podzemní vody Fáze výstavby K ovlivnění dojde v období výstavby (spotřeba vody, odpadní vody). Řešená stavba se dotýká vodních toků (mosty a propustky). Pro období výstavby byl zpracován povodňový plán (SUDOP Praha a.s., duben 2012), který mapuje možná rizika a navrhuje preventivní opatření a postupy při povodni. Je určen pro ochranu stavebních objektů v prostoru vodních toků a ve stanovených záplavových územích Vltavy, Kremžského potoka, Polečnice, Olšiny, Studené a Teplé Vltavy a v územích s možným ohrožením povodní při přívalových srážkách. Způsob odvodnění stavby nebyl od doby vydání ZZŘ po realizaci stavby významně změněn, pouze upřesňován na základě podrobnosti projektové dokumentace. Vodní režim na staveništi je trvale sledován technickým dozorem stavby. V důsledku hodnocených změn předkládaných v této dokumentaci nebude docházet k ovlivnění povrchových vod. Navržená rekonstrukce mostu v Kájově nebude mít vliv na povrchové vody, tento


55



železniční most přemosťuje pouze účelovou komunikaci, pod kterou protéká zatrubněný bezejmenný vodní tok. Fáze provozu Samotný provoz na trati nemůže zásadně ohrozit čistotu vod. Úkapy mazacích látek z projíždějících souprav a přepravovaných kapalných materiálů ulpívají na povrchu štěrkového lože, kde se sorbují do prachových částic mezi štěrkovými zrny nebo jsou zachyceny stabilizační vrstvou železničního spodku. K dalšímu pohybu hutněným zemním tělesem nebo k vyplavování nedochází. Ohrožení podzemních či povrchových vod by bylo možné pouze při lokální havárii. Ovlivnění hydrogeologických charakteristik a zdrojů vod Navrhovaný záměr leží v několika OPVZ a CHOPAV Šumava. Hodnocené změny neměly žádný vliv na tato ochranná pásma. Povodí Vltavy, s.o. vydalo dne 11. 1. 2013 (č.j. 66741/2013-262) souhlasné stanovisko s předmětnou stavbou. Ovlivnění jakosti vod Obecně lze za hlavní rizika zhoršení jakosti podzemních či povrchových vod při stávajícím provozu i po provedené revitalizaci považovat případné havárie. Pokud nepočítáme jednorázový vliv havárií, potom má na jakost vod nejvýznamnější vliv vlastní etapa výstavby. Pro tuto fázi byl zpracován Plán o patření pro případ havárie - Havarijní plán, který splňuje náležitosti vyhlášky 450/2005 Sb. se specifikací rizik pro všechna potenciální místa ohrožení. Havarijní plán obsahuje mimo jiné návrh konkrétních preventivních opatření proti úniku závadných látek při činnostech během výstavby a konkrétní popis činnosti při havárii včetně prvotních postupů. Jedná se zvláště o tato opatření: Havarijní plán byl schválen správci vodních toků: • Správa Povodí Vltavy, s.p. závod Horní Vltava ze dne 21. 8. 2012 (č.j.: 44531/2012-120) • Vojenské lesy a statky, divize Horní planá ze dne 6. 9. 2012 (č.j.VLS-003803/2012/2/0200) • Lesy ČR, správa toků-oblast Povodí Vltavy ze dne 5. 10. 2012 (č.j.: LCR954/004952/2012) Závěr Hodnocené změny stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ nebudou mít vzhledem ke svému charakteru a rozsahu ve fázi výstavby ani provozu významný negativní vliv na povrchové ani podzemní vody. Při tvorbě Havarijního plánu byly tyto změny již uvažovány.

D. I. 6. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Zábor půdy Přestože stavba bude realizována převážně na drážních pozemcích, dojde k trvalým záborům půdy jiných vlastníků.


56



Většina záborů dočasných i trvalých, především pro rozšíření tělesa železniční trati, rekonstrukci propustků, mostů a přejezdů se týká ostatních ploch, v menší míře případně pozemků zemědělského půdního fondu. V jednotlivých stupních projektových příprav byly upřesňovány výměry trvalých a dočasných záborů stavby. Tyto změny ve výměrách jsou dané podrobností rozpracované dokumentace i změnami na projektu, které během procesu vznikaly. V Kap. B. I. 2. předkládané dokumentace je uvedeno porovnání kapacitních údajů projektu stavby z roku 2013 pro stavební povolení stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ s kapacitami z oznámení záměru z roku 2007. Stavba vyvolá celkový trvalý zábor ZPF 0,0842 ha, k.ú. Homole, Vrabče, Křemže, Zlatá koruna, Srnín, Přísečná - Domoradice, Novosedly u Kájova a Horní Planá. Výše odvodů za trvalé odnětí půdy ze ZPF je dle doloženého výpočtu stanovena na 295 775 Kč. Změny ve výměrách záborů ZPF oproti kapacitám z oznámení záměru z roku 2007 jsou dané podrobností rozpracované dokumentace i změnami na projektu, které během procesu vznikaly. Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vydal Městský úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí dne 13. 10. 2014 (č.j.: MUCK 50273/2014/OŽPZ/Py). Celková výměra trvalých záborů pozemku PUPFL je 526 m2. Dočasné odnětí do jednoho roku je požadováno v k.ú.: Volary, pěkná, Stožec, Pernek, Horní planá, Černá v Pošumaví, Polná u Českého Krumlova, Svíba, Žestov, Novosedly u Kájova, Holubov Křemže a Vrábče o celkové ploše 5 290 m2. Souhlas odnětím PUPFL vydal: • Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany životního prostředí dne 25. 1. 2013 (č.j.: OOŽP/10559/2012/Mrš) • Vojenský lesní úřad dne 30. 1. 2013 (č.j.: 9-3/2013-4707) • Městský úřad Prachatice, odbor životního prostředí dne 19. 11. 2012 (č.j.: ŽP: 42017/2012) Stavba „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ řeší stavební úpravy stávající železniční tratě, navržené řešení důsledně sleduje její dnešní polohu. Stavba je umístěna převážně v obvodu dráhy na pozemcích SŽDC, s.o. a Českých drah, a.s., pouze v lokálních místech jsou dotčeny pozemky třetích osob, a to zejména z důvodu pokládky nových kabelových tras. Znečištění půdy V rámci geotechnického a stavebně technického průzkumu byla zkoumána kontaminace pražcového podloží (Ing. Jakub Hruška, SUDOP PRAHA, a.s., červen 2012). Identifikace případného znečištění stavebních konstrukcí byla zjišťována na základě odběru vzorků stavebních materiálů použitých ve stavbě a zkoušek odebraných vzorků. Na základě výsledků průzkumu je předpokládán vznik nebezpečných odpadů. Místa zřetelně znečištěná ropnými látkami – výhybky bylo doporučeno přednostně odtěžit a s materiály z těchto míst dále nakládat jako s NO dle § 4 zákona 185/2001 Sb.


57



V průběhu výstavby jsou během zemních pracích průběžně prováděny analýzy vzorku zemin. Se zeminou je následně nakládáno dle platné legislativy. Hodnocené změny nemají na kontaminaci pražcového podloží žádný vliv. Ke kontaminaci půd mohlo či může dále dojít: v průběhu výstavby, haváriemi spojenými s únikem nebezpečných látek. Riziko v průběhu výstavby je soustředěno do prostoru staveniště (znečišťování půd povrchovými splachy z prostoru staveniště, uniklými oleji, ropnými produkty). Toto nebezpečí je minimalizováno zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, preventivní a pravidelnou údržbou veškeré mechanizace, modernizací strojového parku a dodržováním bezpečnostních opatření při manipulaci s těmito látkami. Pro fázi výstavby byl zpracován Plán o patření pro případ havárie - Havarijní plán, který splňuje náležitosti vyhlášky 450/2005 Sb. se specifikací rizik pro všechna potenciální místa ohrožení. Obecně lze konstatovat, že při dodržení všech předpisů týkajících se ochrany životního prostředí je riziko znečištění půdy minimální. Hodnocené změny nepředstavují rozdíl z hlediska znečištění půdy oproti původnímu projektu. Změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy Předmětná stavba nepředstavuje zásah do místní topografie, vlivy na stabilitu půdy, vzhledem k charakteru stavby se také nepředpokládá. Hodnocené změny nebudou mít na tyto faktory taktéž žádný vliv. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V poddolovaných územích nebudou umístěny žádné manipulační plochy. Stavba revitalizace neovlivní stávající geologické poměry ani nerostné zdroje a neznamená riziko pro aktivaci potenciálních sesuvů. Závěr Stavba si vyžádá nižší zábor ZPF i PUPFL (viz kap. B.II.1 Půda) oproti původně uvažovaným záborům v oznámení EIA. Hodnocené změny stavby nebudou mít vzhledem ke svému charakteru a rozsahu ve fázi výstavby ani provozu negativní vliv na půdu a horninové prostředí. Pozitivní dopad má naopak snížení ploch pro trvalý zábor stavbou, stejně jako snížení ploch vyjmutých ze ZPF.

D. I. 7. Vlivy na ÚSES, VKP, ZCHÚ a systém NATURA 2000 ÚSES Zájmovým územím prochází nadregionální biokoridor - NRBK tok řeky Vltavy, označený č. 32110. Jeho osu tvoří společenstva nivní a vodní a kříží trať u Boršova nad Vltavou v žkm 4,172. Vzhledem k nevyhovujícímu stavu ocelové konstrukce je navržena celková rekonstrukce mostu, doba rekonstrukce je předpokládána v délce 75 dní, do toku Vltavy zasahováno nebude. Dále trasu kříží osa NRBK trať u obce Srnín žkm 21,0 a v rámci přehrady Lipno žkm 65,6. V těchto lokalitách bude provedena pouze pokládka kabelu, většinou na drážních pozemcích. Trať prochází ochranným pásmem nadregionálního biokoridoru o šířce 2 km na obě strany od osy NRBK. Dle vyjádření MŽP ČR ze dne 2. 5. 2007 je nutné především


58



během rekonstrukce mostu v žkm 4,172 přes řeku Vltavu postupováno s nejvyšší obezřetností a v co nejkratším časovém limitu tak, aby negativní vlivy v daném prostředí byly omezeny na minimum. Soustavu regionálního ÚSES, které se dotýká trati, tvoří převážně regionální biocentra, regionální biokoridor (cílová lesní a luční společenstva), který kříží trať v žkm 49,9 a RBK tok Křemže, který kříží trať v žkm 15,365. Dle vyjádření KÚ Jihočeského kraje ze dne 8. 6. 2007 se daná lokalita (RBK tok Křemže) nachází v rámci vymezení generelu ÚSES krajiny Jihočeského kraje, který je součástí VÚC na území CHKO Blanský les. Obecně lze konstatovat, že funkčnost prvků ÚSES nemůže být negativně ovlivněna opravou či rekonstrukcí stávajících stavebních objektů na železniční trati, pokud nedochází ke zmenšování profilů mostních těles v místech křížení s vodními toky. Soustavu lokálních ÚSES v zájmovém území tvoří funkční či navržené biokoridory a biocentra. Místy prochází místy podél trati a v několika lokalitách dochází ke křížení. Vzhledem k rozsahu stavby, která spočívá především v pokládce kabelu, není předpoklad většího zásahu do územního systému ekologické stability. Pro řešenou stavbu byl Magistrátem města České Budějovice dne 14. 1. 2013 (pod č. j. OOZP/11364/2013/zs/Ky) udělen souhlas k zásahu do skladebných částí místních, regionálních a nadregionálních územních systému ekologické stability LBK 10 v k.ú. Vrábče, BC 3 v k.ú. Homole, LBK 12 v k.ú Boršov nad Vltavou, LBK 11 v k.ú. Boršov nad Vltavou a NBK 044 Hlubocká obora - Dívčí kámen v k.ú. Boršov. Posuzované změny nemají vliv na ÚSES. Před samotným zahájením stavby a v jejím průběhu probíhal ekologický dozor se zaměřením na zásahy do prvků ochrany přírody. VKP VKP ze zákona na zájmovém území stavby tvoří především vodní toky a lesní komplexy, dále jsou podél trati VKP registrované Rybník Máčalka -Černý Dub v k.ú. Homole. Jejich ovlivnění bude během výstavby minimalizováno (kácení, oprava mostů a propustků nad vodními toky). Pro řešenou stavbu byl Magistrátem města České Budějovice dne 14. 1. 2013 (pod č. j. OOZP/11364/2013/zs/Ky) udělen souhlas k zásahu do významných krajinných prvků ze zákona (les, vodní tok Vltava, Homolský potok a další drobné toky) a registrovaného významného krajinného prvku Rybník Máčalka - Černý Dub. Hodnocené změny nemají významný dopad na ovlivnění VKP v území. ZCHÚ Ve sledovaném území záměr mezi Volary a Novou Pecí prochází Národním parkem Šumava, mezi Novou Pecí a Polečnicí jde záměr v CHKO Šumava. Mezi Kájovem a osadou Štroba u Křemže prochází záměr skrz CHKO Blanský les. Z hlediska „maloplošných“ zvláště chráněných území je kabelizace u zastávky Dobrá na Šumavě vedena skrz přírodní památku Vltavský luh, mezi Černým křížem a Novou Pecí jde záměr téměř po hranici této přírodní památky. V oblasti Českého Krumlova jde kabelizace po hraně národní přírodní rezervace Vyšenské kopce, jež historicky sousedí s drážním pozemkem. Poslední „maloplošné“ zvláště chráněné území se nachází u Křemže, jde o přírodní památku Mokřad u Borského rybníka. Tato přírodní památka je dle podkladů z AOPK formálně vymezena s mírnou kolizí se současným drážním pozemkem. Největší vlivy jsou proto očekávány na hranici této přírodní památky s drážním pozemkem, kde budou probíhat stavební úpravy v ŽST Křemže.


59



Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce Trať probíhá v bezprostřední blízkosti hranice NPR a jejím ochranném pásmu. Z toho důvodu bylo navrženo umístění kabelové trasy v patě štěrkového lože drážního tělesa na opačné straně, než se nachází výše uvedená NPR, v lokalitě mostu v žkm 29,036 je navržena povrchová žlabová trasa a všechny stavební práce budou prováděny z drážního tělesa tak, aby pracemi, technikou ani materiálem nedošlo k dotčení NPR. Tato varianta byla projednána také s pracovníky Správy CHKO Blanský les při místním šetření a je podmínkou souhlasu ke stavební činnosti, vydaného MŽP ČR dne 27. 9. 2007. Přírodní památka Vltavský luh Trať probíhá v bezprostřední blízkosti hranice PP v jejím OP. V rámci tohoto úseku budou prováděny pouze výkopové práce pro kabelovou trasu zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Kabelová trasa je navržena jako kabelová rýha o hl. 80 cm a š. 35 cm a je vedena převážně po drážních pozemcích. Výkopové práce a pokládka budou prováděny z drážního tělesa nebo ručně bez nasazení těžké techniky v okolí trati. V úseku mezi zast. Pěkná a Černý Kříž budou omezeny nadměrně hlučné a prašné činností v období měsíců dubna – srpna. Po dobu realizace prací na území NP/ CHKO bude zajištěn odborný dohled kvalifikované osoby, odsouhlasený příslušnou SCHKO. Tato varianta byla projednána také s pracovníky Správy NP/CHKO Šumava při místním šetření a je podmínkou vydání souhlasu ke stavební činnosti. Přírodní památka Mokřad u Borského rybníka rať probíhá v bezprostřední blízkosti hranice PP, v jejím ochranném pásmu. Stavební činnosti ve stanici Kremže budou probíhat v rozmezí žkm 13,55-14,06. Všechny práce, související s prováděním stavby pokládky kabelizace, úpravy, zřizování a rušení kolejí, zřízení nového nástupiště v žst Křemže, posunu stávající litinové pumpy pro parní lokomotivy (návrh na technickou památku), atd. byly projednány s pracovníky CHKO Blanský les při místním šetření a jsou podmíněny závazným stanoviskem / souhlasem SCHKO Blanský les dne 28. 5. 2006. Stavební technika nebude vjíždět a zasahovat do území PP, v lokalitě nebo v jejím OP nebude deponován odpadní nebo jinak nebezpečný materiál (neinertní materiál, nebezpečné látky, staré pražce atd.). Odvodnění stanice bude realizováno s důvodu ochrany PP mimo území mokřadu tak, aby nedošlo k ovlivnění jeho vodního režimu. NATURA 2000 Natura 2000 (def. zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) je celoevropská soustava chráněných území, kterou tvoří síť přírodně významných lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodních stanovišť spolu s tzv. ptačími oblastmi, což jsou území nejvhodnější pro ochranu vybraných druhů ptáků z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací. Navrhovaná trať protíná podstatnou délkou své trasy území tří lokalit, patřící na základě nařízení vlády č. 123/2005 Sb. do národního seznamu evropsky významných oblastí, tj. lokalit navržených k zařazení do celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000 (EVL Blanský les, EVL Boletice, EVL Šumava. Dva úseky trasy zároveň leží v územích, chráněných v rámci soustavy Natury 2000 jako tzv. Ptačí oblasti (PO Šumava a PO Boletice, které byly vyhlášeny nařízením vlády č.681/2004 SB respektive č. 19/2005 Sb. Hodnocený záměr znamená přímý zásah v území všech zmíněných EVL a PO. Na základě této dotčení příslušných EVL a PO bylo vypracováno Posouzení významnosti vlivů na lokality Natura 2000 (GeoVision, srpen 2007). V tomto posouzení byly stanoveny obecné požadavky k provádění výkopových prací při pokládaní kabelu signalizačního zařízení, aby byla maximálně vyloučena možnost


60



vzniku situací s případnými negativními důsledky pro předmět ochrany a zároveň doporučuje dodržovat opatření již navržené v projektové dokumentaci. Dle vyjádření Správy chráněné krajinné oblasti Blanský Les ze dne 10. 12. 2012 (č.j.: 2276/BL/2012) je uvedený záměr takového charakteru , že jeho významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významné lokality Banský les lze vyloučit Dle vyjádření Správy chráněné krajinné oblasti Šumava ze dne 17. 12. 2013 (č.j.: NPS 09668/2012/2) lze významný vliv záměru na Evropsky významnou lokalitu a Ptačí oblast Šumava vyloučit. Dle vyjádření Správy národního parku Šumava ze dne 29. 1. 2012 (č.j.:SZ NPS 09668/2012/3-NPS 00891/2013) lze významný vliv záměru na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost Evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Šumava vyloučit. Dle vyjádření Újezdního úřadu vojenského újezdu Boletice ze dne 22. 4. 2013 (č.j.: 69-1/2013-1518) souhlasí s revitalizací trati z důvodu vyloučení negativního vlivu záměru na stav předmětu ochrany v evropsky významné lokalitě a ptačí oblasti Boletice. Dle výše zmíněných vyjádření nebylo Území NATURA 2000 hodnocenými změnami ovlivněno. Závěr Hodnocené změny stavby nebudou mít ve fázi výstavby ani provozu významný negativní vliv na ÚSES, ZCHÚ, VKP ani na lokality sítě NATURA 2000.

D. I. 7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Pro danou stavbu bylo zpracováno biologické hodnocení (GeoVision s.r.o., Plzeň, 2007). Průzkumy byly provedeny v jarním a letním aspektu vegetační sezóny 2007 (duben až srpen) v zájmovém území NP/ CHKO Šumava a CHKO Blanský les, částečně i v dalších lokalitách, potenciálně dotčených záměrem. Detailní průzkum obojživelníků a jejich migračních tras byl prováděn na území CHKO Blanský les, v ostatních úsecích byla učiněna pouze jednotlivá a nepříliš reprezentativní pozorování (např. snůšky skokana hnědého v odvodňovacích příkopech při hranici NPR Vltavský luh v NP Šumava). V důsledku uskutečnění revitalizace trati se nepředpokládá v žádném posuzovaném úseku významné narušení migračních tras. Nedojde proto ani k zásahu do přirozeného vývoje těchto zvláště chráněných druhů. Zvýšený výskyt migračních tras kopytníků se dle očekávání nachází v lesnatých úsecích trati, t.j. konkrétně na úsecích Vrábče – Křemže a Třísov – Zlatá Koruna. Dle charakteru těchto tras však lze usuzovat na relativně nízké využívání těchto tras – na žádné z nich nebylo patrné silné vyšlapání ve sledovaném období. Z těchto důvodů zpracovatel průzkumu neshledal důvod k omezení modernizace trati ve sledovaném území, v úvahu je možné vzít pouze eventuální snížení rychlosti železničních souprav projíždějících lesnatými úseky trati. Na základě průzkumu lze konstatovat, že revitalizační úpravy menšího rozsahu (pokládání kabelů podél tratě, opravy mostků a jiných technických zařízení) nebude mít vliv na ptačí druhy a jejich hnízdění za předpokladu, že tyto práce budou prováděny mimo hlavní hnízdní období (tj. od července do března) tak, aby nedocházelo k nadměrnému vyrušování ptáků nebo k případnému zničení jejich hnízd (ptáci hnízdící na zemi, pod mosty apod.).


61



U plazů, zejm. ještěrky živorodé, eventuelně zmije, naopak může docházet k využívání náspu trati jako úkrytu (v krajním případě i např. k zimování). Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi pohyblivé živočichy a předpokládané stavební práce budou představovat pouze lokální a časově omezené (krátkodobé) vlivy bez trvalých důsledků pro přírodní prostředí, lze očekávat žádné pozorovatelné nebo zcela zanedbatelné ovlivnění jejich populací. Na základě výše předložených výsledků biologických průzkumů lze konstatovat, že posuzovaný záměr až na malé výjimky nezasahuje do biotopů či přirozeného vývoje chráněných druhů. Na zásahy do biotopu silně ohrožených druhů rostlin a živočichů během stavby byly dle §56 zák.č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, udělené výjimky. Správa CHKO Blanský les rozhodnutím ze dne 10. 12. 2012 povolila výjimku ze základních podmínek ochrany ZCHD: bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio). Správa NP a CHKO Šumava ze dne 25. 6. 2008 povoluje výjimku ze zákazů uvedených v ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zák. - pro rušení silně ohroženého druhu tetřívka obecného (Tetrao tetrix), výjimku ohrožených druhů bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra), hýla rudého (Carpodacus erythrinus) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) v místech jejich přirozeného výskytu, a to tetřívka obecného v lokalitách Smolná Pec (81,1 - 83,6 km) a Černý Kříž (60,8 - 61,7 km), bramborníčka hnědého, hýla rudého a ťuhýka obecného v celé délce dotčeného úseku trati na území NP Šumava a CHKO Šumava. Dále povoluje výjimku ze zákazů uvedených v ustanovení § 49 odst. 1 zák. pro zasahování do biotopu, zejména pro rušení ve vývoji a vykopávání jedinců silně ohroženého druhu lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum) a ohroženého druhu oměje pestrého (Aconitum variegatum), a to lilie cibulkonosné v lokalitě Pěkná (78,3 km) na území NP Šumava a oměje pestrého v úseku mezi vlakovými zastávkami Hodňov a Olšov (52,6 - 55,1 km) na území CHKO Šumava. Podmínky, za nichž jsou umožněny stavební práce, se týkají jak časového aspektu procesu výstavby, tak i rozsahu prací v citlivých územích a způsobu jejich provádění a následně byla promítnuta do podmínek pro schválení projektu: •

•

•

•

•

Stavební práce nebudou v celém úseku železniční tratě, procházejícím územím CHKO Šumava a NP Šumava, prováděny v době od 1. 4. do 30. 6., tj. v době hnízdění a vyvádění mláďat bramborníčka hnědého, hýla rudého a ťuhýka obecného. Stavební práce v úsecích procházejících lokalitami Smolná Pec a Černý Kříž s výskytem tetřívka obecného, tzn. v úsecích (81,1. - 83,6. km) a Černý Kříž (60,8-61,7 km) nebudou prováděny v období od 1. 12. do 31. 7., tj. v době toku, hnízdění, vyvádění mláďat a zimování tetřívka obecného. Veškeré stavební práce a činnosti související s revitalizací tratě budou soustředěny pouze v tělese železniční tratě (včetně náspů) a nesmí zasahovat do okolního terénu, zejména v úseku tratě vedoucím při hranici I. zóny ochrany přírody NP Šumava v oblasti Vltavského luhu, tj. v úseku mezi Novou Pecí a železničním mostem přes Teplou Vltavu (žkm 59 - mezi žst. Černý Kříž a žst. Volary). Při předání staveniště stavební firmě bude přítomen pověřený pracovník orgánu ochrany přírody, který v lokalitách s výskytem lilie cibulkonosné (Pěkná, 78,3 km) a oměje pestrého (úsek mezi vlakovými zastávkami Hodňov a Olšov, 52,6 - 55,1 km) zajistí případný přenos jedinců těchto zvláště chráněných druhů rostlin, dotčených stavebními pracemi. Termín předání staveniště bude v dostatečném časovém předstihu oznámen orgánu ochrany přírody (kontaktní osoba Ing. Romana Maunová, tel. 731530366). Časový plán stavby bude respektovat nutnost minimalizace do dřevinných porostů podél trati a provádění jejich kácení v mimohnízdním (v CHKO Blanský les od 15.8. do 15.4. běžného roku) období, což minimalizuje mj. vlivy na potenciálně hnízdící ptáky.


62


•

• •

•


Před započetím prací v terénu bude vypáskována aktuální poloha zjištěných výskytů trsů chráněných rostlin i plochy, do nichž není žádoucí vstupovat, apod. Pro rostliny jejichž výskyt nemůže být respektován, bude zajištěn transfer pod odborným dohledem. Bude realizována likvidace neofytů (Reynoutria sp., Heracleum mantegazzianum) na území NP/CHKO, použit bude např. neselektivní listový herbicid Roundup Biaktiv. Po dobu provádění stavebních prací je třeba dbát na dodržování důsledné prevence znečištění prostředí při provádění revitalizačních prací, zejména vodních ploch (rozmnožovacích biotopů obojživelníků) a vodních toků. Plochy po rušených zařízeních staveniště budou rekultivovány a zatravněny místně příslušnou travní směsí, jejíž složení bude navrženo pracovníky správy NP/CHKO.

Provedené změny nezasahují do oblastí s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Před samotným zahájením stavby a v jejím průběhu probíhá ekologický dozor se zaměřením na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a prvky ochrany přírody. Závěr V zájmovém území nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Posuzovaný záměr až na malé výjimky nezasahuje do biotopů či přirozeného vývoje chráněných druhů. Na zásahy do biotopu silně ohrožených druhů rostlin a živočichů během stavby byly dle §56 zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, udělené výjimky. Správa CHKO Blanský les rozhodnutím ze dne 10. 12. 2012 povolila výjimku ze základních podmínek ochrany ZCHD: bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio). Vzhledem k charakteru a rozsahu hodnocených změn nelze předpokládat negativní vliv na flóru, faunu ani ekosystémy v řešeném území.

D. I. 9. Vliv na krajinný ráz Vzhledem k charakteru stavby a skutečnosti, že jednotlivé úpravy v rámci revitalizace železniční trati se nacházejí převážně na drážním tělese nebo v prostoru ČD, nepřinesou žádné negativní vizuální změny do krajiny a krajinný ráz nebude žádným způsobem negativně dotčen. Vzhledem k upuštění od realizace protihlukových stěn z důvodu změny legislativy budou hodnocené změny snižovat již nyní zanedbatelný vliv na krajinný ráz. Závěr Hodnocené změny stavby nebudou mít vzhledem ke svému charakteru a rozsahu vliv na krajinný ráz.

D. I. 10. Vlivy na hmotný majetek, kulturní památky a archeologické památky Kulturní památky Stavbou bude dotčen (rekonstruován) ocelový příhradový železniční most přes Křemžský potok v žkm 15,365, vedený v evidenci Národního památkového ústavu jako nemovitá kulturní památka č. ÚSKP 5909. Záměr stavby byl oznámen Národnímu památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v Českých Budějovicích, který požaduje seznámení se všemi stupni projektové dokumentace. – E K O L A group, spol. s r. o. –

63



Soubor dochovaných objektů železničních stanic a zastávek tzv. Želnavské železniční trati č. 194 (Č. Budějovice – Černý Kříž – Volary), u kterých probíhá od r. 1991 řízení o prohlášení za kulturní památky, nebude stavbou dotčen. Do obvodového pláště budov není v průběhu realizace žádným způsobem zasahováno. Veškeré stavební úpravy, prováděné u části budov, se týkají pouze jejich interiéru – umísťovány jsou sem technologie pro ovládání trati a osvětlení. Hmotný majetek Navrhovaný záměr si vyžádá zásah do hmotného majetku. V rámci realizace stavby je navrženo odstranění (demolic) řady stávajících zařízení a stavebních konstrukcí. Jedná se o objekty mostního stavitelství, železničního spodku a svršku a pozemních staveb. Stavbou revitalizace trati jsou vyvolány přeložky energetických sítí ve vlastnictví společnosti E.ON Distribuce a.s. V průběhu zpracování dokumentace revitalizace trati bylo se společností E.ON Distribuce a.s. dohodnuto, že tyto přeložky sítí zajistí E.ON jako samostatnou investici. Technické řešení přeložek vedení E.ONu bylo průběžně koordinováno s technickým řešení stavby revitalizace trati. Následně bude zpracována dokumentace přeložek pro stavební řízení. Stavbou revitalizace trati budou dotčeny sítě ve vlastnictví společnosti Telefónica. V souladu se stanoviskem z 1. 2. 2013 si překládky sítí za úhradu zajistí jejich vlastník. Archeologické památky Za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č.20/1987 Sb., (dále jen zák.) je považováno celé území našeho státu vyjma vytěžených ploch. Investor je povinen v době přípravy stavby oznámit stavební záměr Památkovému ústavu a umožnit jim nebo jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu, o jehož podmínkách bude v dostatečném předstihu uzavřena dohoda mezi stavebníkem a oprávněnou organizací (viz § 22 odst. 2 zák.). O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologického výzkumu, musí nálezce nebo osoba odpovědná za provádění výkopových prací informovat Archeologický ústav AV ČR v Praze či a příslušný stavební úřad. Záchranný archeologický výzkum při realizaci stavby provádí společnost ARCHAIA Jih o.p.s., a to průběžně dle harmonogramu stavby po celou dobu realizace. Závěr Hodnocené změny stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ nebudou mít vzhledem ke svému charakteru a rozsahu ve fázi výstavby ani provozu negativní vliv na kulturní a archeologické památky. Oproti přípravné dokumentaci bylo přistoupeno k rekonstrukci železničního mostu na v Kájově žkm 31,883.

D. II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Hodnocené vlivy změn stavby Revitalizace trati České Budějovice - Volary na životní prostředí a obyvatelstvo mají lokální charakter z hlediska zasaženého území. Z hlediska populace lze označit vliv hodnocených změn za nulový.


64



Realizací změn stavby nedošlo k negativní změně poměrů v území, které by výrazně ovlivnily míru jeho zatížení.

D. III. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Hodnocené změny nepředstavují nepříznivé vlivy přesahující státní hranice.

D. IV Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů, které mohly být vyvolány návrhem/provedením změn stavby Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci negativních vlivů hodnocených změn stavby na životní prostředí, která vzešla z průběhu všech fází projektové přípravy, jsou již uplatňována během fáze výstavby. Hodnocené změny stavby byly již realizovány v průběhu výstavby záměru nebo budou realizovány a nepředstavují riziko z hlediska vlivu na jednotlivé složky životního prostředí. Další opatření k vyloučení, snížení či kompenzaci nepříznivých vlivů nejsou tudíž nezbytná. Nejvýznamnější navrhovaná opatření z hlediska životního prostředí jsou tato: Stavební technika nebude vjíždět a zasahovat do území PP Mokřad u Borského rybníka, stavební materiál nebude deponován na území PP Mokřad u Borského rybníka, personál stavby nebude vstupovat do území PP Mokřad u Borského rybníka a nebude zasahováno do vodního režimu ochranného pásma PP mokřad u Borského rybníka. Dodržovat základní povinnosti ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, uvedených v ustanovení § 13 odst. 3 lesního zákona. Během stavby nebudou poškozovány okolní lesní pozemky, na lesní pozemky nebude vyvážen stavební odpad ani výkopová zemina. Revitalizace na území Vojenského újezdu Boletice bude prováděna od září do konce doby vegetačního klidu. V rámci terénní pochůzky budou identifikovány náletové dřeviny a keřové porosty k odstranění v rámci revitalizace. Budou dodržovány § 39 a § 46 vodního zákona, zásahy do koryt vodních toků budou předloženy ke schválení správcům vodních toků. Kácení dřevinných porostů podél trati bude minimalizováno a nezbytné kácení dřevin bude prováděno v mimohnízdním období. v úseku mezi zast. Pěkná a Černý Kříž budou omezeny nadměrně hlučné a prašné činností v období dubna – srpna, Výkopové práce a pokládání kabelu v úseku zast. Pěkná (žkm 79,9) – Černý Kříž (žkm 83,6), dále v úseku Černý Kříž – odbočka na Volary (žkm 61,6) – most přes Studenou Vlavu (žkm 61,3) a v okolí mostu přes Teplou Vltavu (žkm 55,0-55,2) budou prováděna z drážního tělesa nebo ručně bez nasazení těžké techniky v okolí trati. Při provádění stavby zvláště při opravách mostů bude dbáno na to, aby nebyla zhoršena kvalita povrchové ani podzemní vody vlivem stavebních prací. Použité stavební mechanismy budou udržovány v dobrém technickém stavu, aby nedocházelo k úkapům pohonných hmot a olejů.


65



Kamenivo a zemina znečištěná ropnými látkami bude snímána samostatně a odvážena do zařízení na biodegradaci případně skládku NO v souladu s vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Po dobu realizace prací v ploše NP a CHKO bude zajištěn odborný dohled kvalifikované osoby, odsouhlasený příslušnými správami dotčených CHKO V úsecích žkm cca 27,7-27,9 a 28,4-28,5 budou před započetím prací za účasti Správy CHKO vyznačeny plochy s výskytem třešně křovité (zařazena do červeného seznamu ohrožených druhů rostlin) a dohodnut minimální nutný zásah do keřových porostů v tělese a okolí trati. Období mezi vykopáním kabelové rýhy a jejím opětovným zakrytím bude z důvodu eliminace splachů a znečištění toků zkráceno na nutné minimum. V ochranném pásmu vodního zdroje nesmí být prováděny činnosti, v jejichž důsledku by mohlo dojít k ohrožení nebo poškození vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů. V OPVZ je zakázáno provádět terénní úpravy, jimiž se narušuje oživená půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích vrstev.

D. V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Jak je již uvedeno, hodnocené změny stavby byly již realizovány v průběhu výstavby záměru nebo budou realizovány. Při procesu hodnocení změn stavby se nevyskytly nedostatky ve znalostech, které by znemožnili vyhodnotit vliv těchto změn na životní prostředí. Z provedeného vyhodnocení a posouzení vyplývá, že realizace změn stavby nepředstavuje u jednotlivých složek životního prostředí negativní vliv na životní prostředí.


66



E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ HODNOCENÝCH ZMĚN Hodnocené změny stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ jsou z hlediska technického řešení a stavební koncepce posuzovány v jedné variantě, která byla realizována a která vychází z podkladů poskytnutých firmou SUDOP PRAHA, a.s.


67



F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE F. 1 Mapová a jiná dokumentace týkající se změn stavby, včetně map ŽP Přehledná situace stavby a situace s vyznačením jednotlivých stavebních objektů, kterých se týkaly hodnocené změny, se nachází v příloze č. 1 a 2.

F. 2. Další podstatné informace oznamovatele Na následujících stránkách jsou uvedena vyjádření orgánů státní správy ohledně stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“.


68



Vyjádření ke změnám projektu


69




70



Stanovisko dle § 45i odst. 1 zák. 114/1992 Sb., v platném znění


71





72





73




74



Povolení ke kácení obecní úřad Zlatá Koruna


75




76



Povolení ke kácení Obecní úřad Černá v Pošumaví


77



Povolení ke kácení Městský úřad Horní Planá


78




79



Povolení ke kácení Obecní úřad Hořice na Šumavě


80




81




82



Povolení ke kácení Obecní úřad Hořice na Šumavě


83




84



Vynětí ze ZPF


85



Vyjádření KHS


86




87


G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH


SHRNUTÍ

ZÁKLADNÍCH

INFORMACÍ

O

Předkládaná studie slouží jako podklad pro rescreening změn stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary “ vzniklých v období mezi projednáním oznámení EIA a vydáním stavebního povolení, resp. vzniklých v průběhu výstavby před dokončením stavby. Požadavek na provedení rescreeningu těchto změn uplatnila Evropská komise v dopise ref. Ares(2014)39462129-20/10/2014 týkající se projektů Operačního programu Doprava 2007-2013, na který reagovala vláda ČR přijetím usnesení č. 1078 ze dne 15. 12. 2014 (dále jen Usnesení). Na základě tohoto Usnesení bude předkládaný dokument sloužit jako podklad pro mezirezortní pracovní skupinu k vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich povolovacího procesu s požadavky směrnice č. 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí („Směrnice EIA“). Hodnocené změny provedené od doby vydání Závěru zjišťovacího řízení dne 2. 4. 2008 (č.j.: KUJCK 4329/2008 OZZL/26-Du) nebyly většinou v porovnání s kapacitou stavby významné. Došlo především ke Dměnám spojených se změnou legislativy, s upřesňováním technického řešení v průběhu povolovacího řízení na základě podrobnější rozpracovanosti projektové dokumentace a realizací některých staveb v předstihu či přesunu do jiných staveb, které budou teprve realizovány. Vzhledem k charakteru a rozsahu jednotlivých změn nebyla v rámci předkládaného podkladu pro rescreening vypracována žádná nová odborná posouzení (např. Akustická studie, Rozptylová studie, apod.). Při procesu hodnocení změn stavby rychlostní „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ se nevyskytly nedostatky ve znalostech, které by znemožnily vyhodnotit vliv těchto změn na životní prostředí. Hodnocené změny stavby „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ jsou z hlediska technického řešení a stavební koncepce posuzovány v jedné variantě, která byla realizována, a která vychází z podkladů poskytnutých firmou SUDOP PRAHA a.s. Doprava Hodnocené změny nejsou zdrojem nového dopravního zatížení lokality. Hodnocené změny nemění nároky na dopravní infrastrukturu. Ovzduší Fáze výstavby Fáze výstavby může představovat dočasné ovlivnění kvality ovzduší. Z tohoto důvodu byla již v procesu EIA navržena opatření pro eliminaci zdrojů znečištění, která byla následně přejímána do následujících fází projektové dokumentace. Je důležité konstatovat, že výstavba záměru představuje pouze dočasný zdroj znečištění ovzduší, který lze svým rozsahem označit za lokální a z hlediska vlivu na životní prostředí za akceptovatelný. Hodnocené změny nepředstavují negativní vliv na kvalitu ovzduší během fáze výstavby záměru, naopak lze konstatovat, že vzhledem k úsporným opatřením došlo ke snížení objemu stavebních prací, tudíž i ke snížení emisí do ovzduší.


88



Fáze provozu Předkládaná stavba nebude mít v etapě provozu významnější negativní vliv na kvalitu ovzduší. Imisní limity pro jednotlivé znečišťující látky jsou v území již ve stávajícím stavu plněny s velkou rezervou. Celkově lze vlivy na ovzduší označit za malé a málo významné. Hodnocené změny nebudou mít na kvalitu ovzduší ve fázi provozu negativní vliv. V průběhu povolovacího řízení nevyvstaly požadavky na zpracování rozptylové studie. Hluk Fáze výstavby Fáze výstavby byla zhodnocena v Hlukové studii zpracované pro účely zjišťovacího řízení (SUDOP BRNO, s.r.o., leden 2008). Pro stanovení hlukové zátěže způsobené mechanismy pro rekonstrukci trati, především podbíječka a bagry, byl proveden obecný výpočet a ten byl aplikován na konkrétní místní podmínky. Zdrojové údaje jsou převzaty z měření a z tech. dokumentace výrobců stavebních mechanizmů. V dalších fázích projektové přípravy nebyl vznesen požadavek na aktualizaci hlukové studie pro období výstavby v Hlukové studii (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012) byly pouze stanovena opatření na ochranu před hlukem. Dodavatel stavby zajistí dodržení limitů hluku po dobu výstavby dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Investor závazně zakotví do smlouvy s dodavatelem režim činnosti mechanizmů uvedený v této práci. Za dodržení režimu bude zodpovědný stavbyvedoucí. Plnění výše uvedených opatření je na stavbě kontrolováno technickým dozorem stavby. Fáze provozu Pro stanovení hlukové zátěže z provozu železniční dopravy na revitalizované trati byla zpracována Hlukové studie (SUDOP BRNO, s.r.o., duben 2012), která tvoří samostatnou část dokumentace pro stavební povolení. Rozsah navržených protihlukových stěn v porovnání s původním návrhem dle Akustické studie pro účely oznámení EIA a DÚR se nachází v kap. B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení hodnocených změn. Při použití korekce pro starou hlukovou zátěž lze konstatovat, že není třeba budovat původně navržené protihlukové stěny. Hladiny hluku budou dodrženy vyjma několika obytných objektů v těsné blízkosti trati, kde z prostorových důvodů nelze vybudovat PHS. Jedná se především o služební byty ve výpravních budovách. V těchto případech se předběžně navrhuje u níže vytipovaných objektů instalace nových oken s neprůzvučností 35 dB. Tento návrh bude případně korigován dle výsledků měření hluku uvnitř místností během zkušebního provozu, tak aby byly dodrženy vnitřní limitní hladiny hluku: DEN 45 dB, NOC 35 dB. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích ve stanovisku ze dne 18. 12. 2012 (č.j.: KHSJC 27298/2012/HOK.CBCK) souhlasí s projektovou dokumentací a uplatněním staré hlukové zátěže.


89



Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje Stavba „Revitalizace trati České Budějovice – Volary“ řeší stavební úpravy stávající železniční tratě, navržené řešení důsledně sleduje její dnešní polohu. Stavba je umístěna převážně v obvodu dráhy na pozemcích SŽDC, s.o. a Českých drah, a.s., pouze v lokálních místech jsou dotčeny pozemky třetích osob, a to zejména z důvodu pokládky nových kabelových tras. V jednotlivých stupních projektových příprav byly upřesňovány výměry trvalých a dočasných záborů stavby. Tyto změny ve výměrách jsou dané podrobností rozpracované dokumentace. Celková výměra trvalých záborů pozemku PUPFL je 526 m2. Dočasné odnětí do jednoho roku je požadováno v k.ú.: Volary, pěkná, Stožec, Pernek, Horní planá, Černá v Pošumaví, Polná u Českého Krumlova, Svíba, Žestov, Novosedly u Kájova, Holubov Křemže a Vrábče o celkové ploše 5 290 m2. Souhlas odnětím PUPFL vydal: • Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany životního prostředí dne 25. 1. 2013 (č.j.: OOŽP/10559/2012/Mrš) • Vojenský lesní úřad dne 30. 1. 2013 (č.j.: 9-3/2013-4707) • Městský úřad Prachatice, odbor životního prostředí dne 19. 11. 2012 (č.j.: ŽP: 42017/2012) Stavba vyvolá celkový trvalý zábor ZPF 0,0842 ha, k.ú. Homole, Vrabče, Křemže, Zlatá koruna, Srnín, Přísečná - Domoradice, Novosedly u Kájova a Horní Planá. Výše odvodů za trvalé odnětí půdy ze ZPF je dle doloženého výpočtu stanovena na 295 775 Kč. Změny ve výměrách záborů ZPF oproti kapacitám z oznámení záměru z roku 2007 jsou dané podrobností rozpracované dokumentace i změnami na projektu, které během procesu vznikaly. Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vydal Městský úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí dne 13. 10. 2014 (č.j.: MUCK 50273/2014/OŽPZ/Py). Závěrem lze konstatovat, že i přes vyvolaný zábor zemědělského půdního fondu se jedná o stavbu s vysokou společenskou hodnotou a její předpokládaný příznivý dopad kompenzuje negativní vlivy na životní prostředí včetně záborů ZPF. Realizací hodnocených změn stavby nedošlo k významným zásahům do terénu. V porovnání s celkovým rozsahem stavby, v jakém byla schválena, nepředstavují hodnocené změny významný zásah do topografie ani morfologie terénu v hodnocené oblasti. V zájmové oblasti se nacházejí lokality chráněných ložiskových území, dobývacích prostor těžených, výhradní ložiska surovin i hlavní důlní díla. Stavba revitalizace neovlivní stávající geologické poměry ani nerostné zdroje a neznamená riziko pro aktivaci potenciálních sesuvů. Posuzované změny nemají vliv na stávající horninové prostředí a přírodní zdroje.


90



Povrchové a podzemní vody Fáze výstavby K ovlivnění dojde v období výstavby (spotřeba vody, odpadní vody). Povodňový a Havarijní plán byl schválen Povodím Vltavy s.p. dne 21. 8. 2012 (č.j.: 44531/2012-120). Způsob odvodnění stavby nebyl od doby vydání ZZŘ po realizaci stavby významně změněn, pouze upřesňován na základě podrobnosti projektové dokumentace. Vodní režim na staveništi je trvale sledován technickým dozorem stavby. Hodnocené změny stavby na spotřebě vody ani na produkci odpadních vod ve fázi výstavby neprojeví. Fáze provozu Samotný provoz na trati nemůže zásadně ohrozit čistotu vod. Úkapy mazacích látek z projíždějících souprav a přepravovaných kapalných materiálů ulpívají na povrchu štěrkového lože, kde se sorbují do prachových částic mezi štěrkovými zrny nebo jsou zachyceny stabilizační vrstvou železničního spodku. K dalšímu pohybu hutněným zemním tělesem nebo k vyplavování nedochází. Ohrožení podzemních či povrchových vod by bylo možné pouze při lokální havárii. Obecně lze za hlavní rizika zhoršení jakosti podzemních či povrchových vod při stávajícím provozu i po provedené revitalizaci považovat případné havárie. Pokud nepočítáme jednorázový vliv havárií, potom má na jakost vod nejvýznamnější vliv vlastní etapa výstavby. Pro tuto fázi byl zpracován Plán o patření pro případ havárie - Havarijní plán, který splňuje náležitosti vyhlášky 450/2005 Sb. se specifikací rizik pro všechna potenciální místa ohrožení. Staré ekologické zátěže V rámci geotechnického a stavebně technického průzkumu byla zkoumána kontaminace pražcového podloží (Ing. Jakub Hruška, SUDOP PRAHA, a.s., červen 2012). Identifikace případného znečištění stavebních konstrukcí byla zjišťována na základě odběru vzorků stavebních materiálů použitých ve stavbě a zkoušek odebraných vzorků. Za vymezené části stavby je z preventivních důvodů nutné považovat místa zřetelně znečištěná ropnými látkami – výhybky. Tato místa jsou přednostně odtěžována a s materiály s těchto míst je nakládáno jako s nebezpečným odpadem - viz § 4 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. V rámci rekonstrukce trati je dle dostupných informací o úrovni znečištění stavebních materiálů umístěných v zájmové stavbě možné očekávat s vysokou mírou pravděpodobnosti vznik nebezpečného odpadu - štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky, s nímž je dále nakládáno v souladu s požadavky zákona o odpadech kladených na nakládání s nebezpečnými odpady. Posuzované změny neovlivňují stávající situaci ekologických zátěží v území. Ochrana přírody Dotčené prvky ÚSES V řešeném úseku záměru „Revitalizace trati České Budějovice - Volary“ se nachází několik prvků ÚSES, se kterými je trasa železnice v kontaktu. Jsou to: • •

NRBK tok řeky Vltavy, označený č. 32110 - kříží trať u Boršova nad Vltavou v žkm 4,172. NRBK - kříží trať u obce Srnín žkm 21,0 a v rámci přehrady Lipno žkm 65,6 – E K O L A group, spol. s r. o. –

91


• • •


RBC - kříží trať v žkm 49,9 RBK tok Křemže - kříží trať v žkm 15,365. další LBC, LBK - prochází místy podél trati a v několika lokalitách dochází ke křížení.

Vzhledem k rozsahu stavby, která spočívá především v pokládce kabelu, není předpoklad většího zásahu do územního systému ekologické stability. Před samotným zahájením stavby a v jejím průběhu probíhá ekologický dozor se zaměřením na zásahy do prvků ochrany přírody. Dotčené VKP VKP ze zákona v zájmovém území stavby tvoří především vodní toky a lesní komplexy, dále jsou podél trati VKP registrované Rybník Máčalka – Černý Dub v k.ú. Homole. Jejich ovlivnění bude během výstavby minimalizováno (kácení, oprava mostů a propustků nad vodními toky). Pro řešenou stavbu byl Magistrátem města České Budějovice dne 14. 1. 2013 (pod č. j. OOZP/11364/2013/zs/Ky) udělen souhlas k zásahu do významných krajinných prvků ze zákona (les, vodní tok Vltava, Homolský potok a další drobné toky) a registrovaného významného krajinného prvku Rybník Máčalka - Černý Dub. Stavební činnost nebude mít na vlastní VKP vliv, vyjma rušení hlukem a případnými emisemi. Toto rušení je ovšem časově omezené. Navrženými změnami dojde k novému zásahu do VKP v případě železničního mostu v Kájově. Městský úřad Český Krumlov, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 3. 12. 2012 (č.j MUCK 49736/2012 /OŽPZ/Ra) souhlas se zásahem do VKP. Dotčená ZCHÚ Záměr prochází několika ZCHÚ. Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a Krajské středisko České Budějovice vydaly dne 3. 12. 2012 (č.j.: 2061/BL/2012) souhlas se stavbou procházejícím územím CHKO Blanský les. Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava dne 1. 10. 2012 (č.j.: NPS 06367/2012) povolila výjimku pro umísťování nových staveb a měnění využití v 1. zóně CHKO v km 54,200-km 55,310, km 55,480-km 55,785, km 55,785-55,925,km 56,17-km 56,330, km 56,690-km 57,610, km 65,735-km 66,030 v k.ú. Horní Planá a výjimku pro vjíždění motorových vozidel a obytných přívěsů mimo silnice a místní komunikace místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody na pozemky , přiléhající ke stavbě v k.ú. Horní Planá. Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava vydala souhlas dne 10. 1. 2013 (č.j.: SZ NPS 08991/2012/2 – NPS 09920/2012) s povolením stavby. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les vydala dne 28. 5. 2006 (č.j.: 00721/BL/2007) výjimku z ochranného pásma přírodní památky Mokřad u Borského rybníka. V okolí záměru se nevyskytuje žádný přírodní park, navrhovaným záměrem ani jeho změnami nedojde k ovlivnění žádného přírodního parku. Změny v projektu nebudou mít vliv na ZCHÚ.


92



NATURA 2000 Navrhovaná trať protíná podstatnou délkou své trasy území tří lokalit, patřící na základě nařízení vlády č. 123/2005 Sb. do národního seznamu evropsky významných oblastí, tj. lokalit navržených k zařazení do celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000 (EVL Blanský les, EVL Boletice, EVL Šumava). Dva úseky trasy zároveň leží v územích chráněných v rámci soustavy NATURA 2000 jako tzv. Ptačí oblasti (PO Šumava a PO Boletice). Hodnocený záměr znamená přímý zásah v území všech zmíněných EVL a PO. Na základě tohoto dotčení příslušných EVL a PO bylo vypracováno Posouzení významnosti vlivů na lokality Natura 2000 (GeoVision , srpen 2007). V tomto posouzení byly stanoveny obecné požadavky k provádění výkopových prací při pokládaní kabelu signalizačního zařízení, aby byla maximálně vyloučena možnost vzniku situací s případnými negativními důsledky pro předmět ochrany, a zároveň doporučuje dodržovat opatření již navržené v projektové dokumentaci. Dle vyjádření Správy chráněné krajinné oblasti Blanský Les ze dne 10. 12. 2012 (č.j.: 2276/BL/2012) je uvedený záměr takového charakteru , že jeho významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významné lokality Banský les lze vyloučit Dle vyjádření Správy chráněné krajinné oblasti Šumava ze dne 17. 12. 2013 (č.j.: NPS 09668/2012/2) lze významný vliv záměru na Evropsky významnou lokalitu a Ptačí oblast Šumava vyloučit. Dle vyjádření Správy národního parku Šumava ze dne 29. 1. 2012 (č.j.SZ NPS 09668/2012/3-NPS 00891/2013) lze významný vliv záměru na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost Evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Šumava vyloučit. Dle vyjádření Újezdního úřadu vojenského újezdu Boletice ze dne 22. 4. 2013 (č.j.: 69-1/2013-1518) souhlasí s revitalizací trati z důvodu vyloučení negativního vlivu záměru na stav předmětu ochrany v evropsky významné lokalitě a ptačí oblasti Boletice. Posuzované změny nemají na danou problematiku vliv. Fauna, flóra V zájmovém území nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Posuzovaný záměr až na malé výjimky nezasahuje do biotopů či přirozeného vývoje chráněných druhů. Na zásahy do biotopu silně ohrožených druhů rostlin a živočichů během stavby byly §56 zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, udělené výjimky. Správa CHKO Blanský les rozhodnutím ze dne 10. 12. 2012 povolila výjimku ze základních podmínek ochrany ZCHD: bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio). Vzhledem k charakteru a rozsahu hodnocených změn nelze předpokládat negativní vliv na flóru, faunu ani ekosystémy v řešeném území. Kácení dřevin Na základě dendrologického průzkumu (SUDOP PRAHA a.s., 6/2012) bylo žádáno o povolení ke kácení. Káceny byly dřeviny v nejnutnějším rozsahu v rámci obvodu stavby. Povolení ke kácení se nachází v příloze F. 2 Další podstatné informace oznamovatele. Vzhledem k tomu, že pro účely oznámení EIA nebyl vypracován podrobný dendrologický průzkum a nebyly stanoveny počty kácených stromů, nelze objektivně porovnávat rozdíly v rozsahu kácení od doby vydání ZZŘ. – E K O L A group, spol. s r. o. –

93



Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les vydaly: Obecní úřad Černá v Pošumaví dne 19. 3. 2014 (č.j.: 221/2014) Obecní úřad Boršov nad Vltavou dne 11. 2. 2014 Obec Hořice na Šumavě dne 12. 12. 2013 (č.j.: 717/2013/lesy) Obecní úřad Zlatá Koruna dne 13. 3. 2014 (OZK-0142/2014) Městský úřad Horní Planá dne 2. 12. 2013 (43/ŽP/13-Ku) Náhradní výsadby Rozsah navržených stavebních úprav si nevyžádá náhradní výsadbu a ozelenění ploch. Charakter krajinného rázu Vzhledem k charakteru stavby a skutečnosti, že jednotlivé úpravy v rámci revitalizace železniční trati se nacházejí převážně na drážním tělese nebo v prostoru ČD, nepřinesou žádné vizuální změny do krajiny a krajinný ráz nebude žádným způsobem negativně dotčen. Vzhledem k upuštění od realizace protihlukových stěn z důvodu změny legislativy budou hodnocené změny snižovat již nyní zanedbatelný vliv na krajinný ráz. Hmotný majetek, kulturní a archeologické památky Hmotný majetek Navrhovaný záměr si vyžádá zásah do hmotného majetku. V rámci realizace stavby je navrženo odstranění (demolic) řady stávajících zařízení a stavebních konstrukcí. Jedná se o objekty mostního stavitelství, železničního spodku a svršku a pozemních staveb. Stavbou revitalizace trati jsou vyvolány přeložky energetických sítí ve vlastnictví společnosti E.ON Distribuce a.s. V průběhu zpracování dokumentace revitalizace trati bylo se společností E.ON Distribuce a.s. dohodnuto, že tyto přeložky sítí zajistí E.ON jako samostatnou investici. Technické řešení přeložek vedení E.ONu bylo průběžně koordinováno s technickým řešení stavby revitalizace trati. Následně bude zpracována dokumentace přeložek pro stavební řízení. · Stavbou revitalizace trati budou dotčeny sítě ve vlastnictví společnosti Telefónica. V souladu se stanoviskem z 1. 2. 2013 si překládky sítí za úhradu zajistí jejich vlastník. Kulturní památky Stavbou bude dotčen (rekonstruován) ocelový příhradový železniční most přes Křemžský potok v žkm 15,365, vedený v evidenci Národního památkového ústavu jako nemovitá kulturní památka č. ÚSKP 5909. Záměr stavby byl oznámen Národnímu památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v Českých Budějovicích, který požaduje seznámení se všemi stupni projektové dokumentace. Soubor dochovaných objektů železničních stanic a zastávek tzv. Želnavské železniční trati č. 194 (Č. Budějovice – Černý Kříž – Volary), u kterých probíhá od r. 1991 řízení o prohlášení za kulturní památky, nebude stavbou dotčen.


94



Do obvodového pláště budov není v průběhu realizace žádným způsobem zasahováno. Veškeré stavební úpravy, prováděné u části budov, se týkají pouze jejich interiéru – umísťovány jsou sem technologie pro ovládání trati a osvětlení. Archeologické památky Za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č.20/1987 Sb., (dále jen zák.) je považováno celé území našeho státu vyjma vytěžených ploch. Investor je povinen v době přípravy stavby oznámit stavební záměr Památkovému ústavu a umožnit jim nebo jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu, o jehož podmínkách bude v dostatečném předstihu uzavřena dohoda mezi stavebníkem a oprávněnou organizací (viz § 22 odst. 2 zák.). O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologického výzkumu, musí nálezce nebo osoba odpovědná za provádění výkopových prací informovat Archeologický ústav AV ČR v Praze či a příslušný stavební úřad. Záchranný archeologický výzkum při realizaci stavby provádí společnost ARCHAIA Jih o.p.s., a to průběžně dle harmonogramu stavby po celou dobu realizace. Odpady Fáze výstavby V souvislosti s hodnocenými změnami provedenými během povolovacího procesu stavby nedochází ve fázi provozu ke změně skladby či množství produkovaných odpadů, a tedy ke změně vlivu na životní prostředí. Pomocí kontrolních chemických analýz bylo provedeno zjištění případné kontaminace štěrkového lože. Zjištěná místa znečištěná ropnými látkami (výhybky) je doporučeno odtěžit přednostně a s těmito materiály nakládat jako s nebezpečným odpadem. V souvislosti s hodnocenými změnami nedošlo k produkci nebezpečných odpadů. Nepředpokládá se ani změna složení ostatního odpadu. Množství jednotlivých složek odpadu bylo specifikováno až v dokumentaci pro stavební povolení a je možné předpokládat navýšení odpadů ze stavby nových technologických budov a rekonstrukce mostu, které nebyly v projektu pro zjišťovací řízení uvažovány. Navržené změny nemají významný vliv na životní prostředí. Fáze provozu V souvislosti s hodnocenými změnami provedenými během povolovacího procesu stavby nedochází ve fázi provozu k významné změně v produkci odpadů. Zdravotní rizika Podrobné posouzení zdravotních rizik ve spojitosti s hodnocenými změnami stavby nebylo vzhledem k charakteru změn provedeno. Hodnocené změny ve fázi výstavby i provozu záměru nepředstavují negativní ovlivnění z hlediska zdraví obyvatel.


95



Datum zpracování vyhodnocení změn: 11. 5. 2015 Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele vyhodnocení změn a osob, které se podílely na zpracování vyhodnocení změn: EKOLA group, spol. s.r.o. Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 784 927-9 fax.: 274 772 002

Ing. Hana Mosiurczáková Ing. Libor Ládyš Mgr. Kateřina Šulcová

Podpis zpracovatele vyhodnocení změn:


96



LITERATURA Obecná 1.

Culek, M. (editor) a kol.: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha 1996.

2.

Chytrý M., Kučera, T., Kočí, M., 2001: Katalog biotopů ČR. AOPK Praha.

3.

Neuhäuslová Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha.

4.

Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav roce 2000). Příroda, Praha.

5.

Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa. In: Studia Geographica 16. Geogr. úst. ČSAV, Brno.

Související bezprostředně se záměrem 6.

SUDOP BRNO spol. s r.o. Oznámení záměru: Revitalizace trati České Budějovice - Volary, září 2007.

7.

SUDOP PRAHA, a.s. Projekt, Zásady organizace výstavby: Revitalizace trati České Budějovice Volary, červen 2012.

8.

SUDOP PRAHA, a.s. Dokumentace pro stavební povolení: Revitalizace trati České Budějovice Volary, červen 2012.

9.

SUDOP PRAHA, a.s. Projekt, Stavební část: Revitalizace trati České Budějovice - Volary, červen 2012.

10. SUDOP PRAHA, a.s. Environmentální shrnutí: Revitalizace trati České Budějovice - Volary, červen 2013. Internetové zdroje 1.

http://www.chmi.cz

Český hydrometeorologický ústav

2.

http://www.cuzk.cz

Český úřad zeměměřický a katastrální

3.

http://heis.vuv.cz

Hydroekologický informační systém VÚV T. G. M

4.

http://www.mzp.cz

Ministerstvo životního prostředí

5.

http://geoportal.gov.cz

Národní geoportál INSPIRE

6.

http://www.npu.cz

Národní památkový ústav

7.

http://www.openstreetmap.org

Otevřená wiki-mapa světa

Legislativa 1.

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

2.

Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek

3.

Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

4.

Vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany

5.

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči – E K O L A group, spol. s r. o. –

97


6.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

7.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

8.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

9.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech


10. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů 11. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a související předpisy


98

Shrnutí změn stavby podle Usnesení vlády č ze dne Revitalizace trati České Budějovice - Volary. Podklad pro rescreening

Recommend Documents