SENIOR LIVING. ledax , Hradec Králové. III. ročníku konference

®

ledax

S B O R N Í K III. ročníku konference

SENIOR LIVING 11. – 12. 11. 2008, Hradec Králové

Pod záštitou: RNDr. Petra Nečase, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Ing. Pavla Bradíka, hejtmana Královéhradeckého kraje prof. MUDr. MilošeVelemínského, CSc., děkana Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Název publikace:

Sborník III. ročníku konference SENIOR LIVING

Vydal:

Ledax o.p.s.

Autor:

kolektiv autorů

Měsíc a rok vydání: leden 2009 ISBN:

978-80-254-3823-7

Publikace neprošla jazykovou úpravou. Za věcnou a jazykovou správnost díla odpovídají autoři.

© Ledax o.p.s. 2009

1

Tento sborník obsahuje příspěvky ze III. ročníku konference SENIOR LIVING, která se konala 11. a 12. listopadu 2008 v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové.

Pořadatelé konference: • Ledax o.p.s. • Zdravotně sociální fakulta JIhočeské univerzity v Českých Budějovicích • Fakulta stavební ČVUT v Praze

Záštitu nad konferencí přijali: • RNDr. Petr Nečas, místopředseda vlády ČR a ministr práce a sociálních věcí • Ing. Pavel Bradík, hejtman Královéhradeckého kraje • prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., děkan ZSF JU v Českých Budějovicích

Na vydání Sborníku příspěvků III. ročníku konference SENIOR LIVING přispěla finančním darem Rada Královéhradeckého kraje

2

Marek Šimůnek KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ V HRADCI KRÁLOVÉ .................................................................... 5 Vladimír Sloup PROJEKTY PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ................................................................................................................................. 10 Vladimíra Axmanová BYDLENÍ PRO SENIORY SE SPECIFICKÝMI DIAGNÓZAMI Z POHLEDU ARCHITEKTA NA PŘÍKLADU DOMOVA PRO SENIORY MLADÁ BOLESLAV ...................................................... 14 Věra Suchá SVÉBYTNOST BAREV A JEJICH APLIKACE V INTERIÉRECH PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ...................................................................................................... 20 Irena Pátková, Jitka Paroubková VESELÍ NAD LUŽNICÍ - DOMOV SENIORŮ .............................................................................. 24 Pavel Čajka PŘÍSTUP A ZPŮSOBY NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH OBJEKTŮ PRO POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V RÁMCI VÝUKY NA KATEDŘE ARCHITEKTURY FSV ČVUT V PRAZE. .................................................................................................................................... 29 Martin Krupauer DOMOV PRO SENIORY BECHYNĚ .......................................................................................... 30 Irena Šestáková PRINCIPY NAVRHOVÁNÍ DOMOVŮ PRO SENIORY Z HLEDISKA SNADNÉ ORIENTACE V OBJEKTU ................................................................................................................................ 36 Ludmila Sazimová, Martina Zahradníková PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍ DOBRÉ PRAXE V DOMOVECH PRO SENIORY VE VZTAHU K PODMÍNKÁM PRO KLIENTY SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI ............................................ 46 Josef Havlík KOMUNIKACE S ČASEM JAKO INTERAKTIVNÍ METODA VOLNO-ČASOVÝCH AKTIVIT SENIORŮ .................................................................................................................................... 51 Lucie Bicková KVALITA ŽIVOTA VE STÁŘÍ A STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ...................... 56 Klára Nehodová UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU – SENIORSKÝ PORTÁL A PORTÁL VIRTUÁLNÍ VÝUKY ....... 58 Libuše Čeledová, Rostislav Čevela ČINNOST LÉKAŘSKÉ POSUDKOVÉ SLUŽBY – NEDÍLNÁ SOUČÁST DŮCHODOVÉ REFORMY, DOPAD NA KVALITU ŽIVOTA SENIORŮ .............................................................. 60 Ladislav Průša DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE SVĚTLE ÚDAJŮ O VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI ............................................................................ 66 Martin Dürrer SEZNÁMENÍ SE STAVBOU JMÉNEM E.D.E. ............................................................................ 73 Jiří Horecký DOBROVOLNICTVÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ...................................................................... 76

3

Miroslav Kotoun VÝHLED POTŘEB POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V JIHOČESKÉM KRAJI .............................................................................................................. 81 Pavel Dohnal PROBLEMATIKA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ODDĚLENÍCH NÁSLEDNÉ PÉČE........................................................................................................................................... 88 Petr Studenovský ZHODNOCENÍ SYSTÉMU DOTAČNÍHO ŘÍZENÍ MPSV ČR V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Z POHLEDU JIHOČESKÉHO KRAJE ............................................................................................ 90 Alena Jiroudková KOMPLEXNÍ PÉČE V GERIATRII .............................................................................................. 94

4

KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ V HRADCI KRÁLOVÉ Marek Šimůnek Magistrát města Hradec Králové [email protected] Anotace: Hradec Králové je metropolí východních Čech, v níž žije cca 95 000 obyvatel. Stejně jako jiná města se i Hradec Králové potýká s poklesem celkového počtu obyvatel, který doprovází růst počtu seniorů. Služby pro seniory proto tvoří důležitou součást sociální politiky města, která je realizována zejména prostřednictvím grantů směřovaných do oblasti terénních sociálních služeb a podpory aktivizace seniorů. Významná pozornost je věnována rozvoji rezidenčních zařízení pro seniory a systému plánování služeb pro seniory za účasti jejich poskytovatelů i uživatelů. Principy komunitního plánování sociálních služeb jsou zakotveny v rozvojových dokumentech schválených volenými orgány města. I. Demografický vývoj Hradce Králové Rozvoj služeb pro seniory v Hradci Králové je silně ovlivňován aktuálním demografickým vývojem. Z aktuální sociodemografické analýzy vyplývá, že stotisícového počtu obyvatel dosáhl Hradce Králové pouze na počátku devadesátých let; v současnosti lze pozorovat mírný pokles, který nabude na intenzitě po roce 2016. V roce 2030 lze předpokládat, že počet obyvatel Hradce Králové dosáhne počtu cca 80 000. Z grafu v příloze vyplývá další velmi zásadní skutečnost, a to významný růst počtu seniorů, zejm. pak seniorů nad osmdesát let, a současný pokles počtu obyvatel v produktivním věku 25 – 49 let. Lze předpokládat, že celkový podíl seniorů dosáhne ve dvacetiletém časovém horizontu přibližně čtvrtiny celkového počtu obyvatelstva Hradce Králové. Do popředí se tak dostává vedle složky

sociální především

otázka kvality a dostupnosti zdravotní péče, neboť s rostoucím věkem poroste i potřeba využití zdravotnických služeb. Demografické stárnutí souvisí jak s pozitivním prodlužováním lidského života, tak i s nutností realizovat řadu opatření v oblasti společenské i ekonomické. V příštích třiceti letech tak lze předpokládat významný nárůst počtu seniorů, což bude mít podstatný vliv na směr rozvoje bydlení, sociálních a zdravotních služeb, aktivizačních a vzdělávacích programů, bezbariérových úprav prostředí, a to včetně dopravní dostupnosti a dalších souvisejících skutečností. II. Sociální služby pro seniory Sociální služby určené cílové skupině královéhradeckých seniorů jsou poskytovány občanům, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a ocitli se v situaci vyžadující podporu druhé osoby, přičemž tuto podporu nemohou získat jiným způsobem než prostřednictvím sociální služby. Město Hradec Králové v současné době provozuje v dané

5

oblasti pouze jídelnu důchodců, veškeré ostatní služby s výjimkou krajského domova důchodců jsou zajišťovány prostřednictvím soukromého, zejména pak neziskového sektoru a církví a jsou městem podporovány formou jednoletých grantů. Pro zajištění vícezdrojového financování veškerých sociálních aktivit je každoročně v rozpočtu města vyčleněna částka výrazně převyšující 40 mil. Kč, z toho více než 24 mil. Kč ve fondu na podporu veřejně prospěšných projektů v kapitole sociální služby, další cca 4 mil. Kč jsou alokovány na programy prevence kriminality obsahující též sociálně-preventivní aktivity. Prioritním cílem sociální politiky města je podpora možnosti seniorů žít co možná nejdéle ve svém

přirozeném

prostředí.

Posilování

terénních

služeb

je

výhodné

jak

z hlediska

ekonomického, tak i z hlediska sociálního, neboť přispívá významnou měrou k posilování kvalit života seniorů. Mezi prioritní sociální služby města Hradce Králové v oblasti péče o seniory proto patří zejména terénní pečovatelské služby, odlehčovací služby (především tzv. respitní péče a denní stacionář), tísňové volání (telefonická krizová pomoc), dále pak související služby, např. poradna pro lidi v tísni, půjčovna rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, půjčovna zdravotnických potřeb, dopravní služby, které souvisejí s osobní asistencí, a terénní ošetřovatelské služby. III. Bydlení seniorů v Hradci Králové Vzhledem k budoucímu významnému zvýšení počtu seniorů nad 80 let lze předpokládat potřebu zvýšení kapacity rezidenčních zařízení. Systém bydlení pro seniory a zdravotně postižené v Hradci Králové zahrnuje byty zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení (domech s pečovatelskou službou), dále bydlení v penzionu pro důchodce a v domově důchodců. V současné době má Hradec Králové 499 bytů v domech s pečovatelskou službou, 119 bytů v penzionu pro důchodce a 63 bezbariérových bytů zvláštního určení. Město Hradec Králové aktivně podporuje vznik nových bytů zvláštního určení v rámci aktuálních developerských projektů. Výběr žadatelů do výše uvedených bytů schvaluje rada města. K 1. 12. 2008 jsme evidovali 413 žádostí o pronájem v domě zvláštního určení Harmonie I (405 bytových jednotek), 56 žádostí o pronájem bytů zvláštního určení (bezbariérových bytů) a 218 žádostí o pronájem bytové jednotky v penzionu pro důchodce (119 bytových jednotek). Za aktivní lze však považovat cca 20 až 30% žádostí. Řada občanů totiž podává svou žádost jako "pojistku" pro případ složité životní situace. Rozhodování o přidělení daného bytu je však v případě Hradce Králové vázáno na sociální a zdravotní naléhavost žadatele, nikoli na datum podání žádosti. V souladu s platnou koncepcí bytové politiky města byly v období 2005 – 2007 rekonstruovány dva domy s pečovatelskou službou. Tato významná investiční akce byla financována výhradně z rozpočtu města. Bydlení v rekonstruovaných objektech nabízí vysoký standard bydlení pro seniory a zdravotně postižené, nevyjímaje ani osoby se specifickým zdravotním postižením (soběstačné osoby s mentálním či psychickým onemocněním). Jde tak o rozšíření spektra služeb pro seniory a zdravotně postižené. Další z domů zvláštního určení, vyčleněný pro bydlení

6

seniorů a osob s těžkým tělesným postižením (tzv. Harmonie II), prochází právě v současné době zásadními stavebními úpravami(zastřešení terasy a rekonstrukce střediska osobní hygieny), které dále zkvalitní bydlení a služby pro danou cílovou skupinu. V této souvislosti je zajímavé připomenout snahu Hradce Králové z poloviny devadesátých let minulého století o spojení dvou cílových skupin – sociálně slabých rodin s dětmi a seniorů – do jednoho objektu (výše uvedený dům Harmonie I. o cca 400 bytových jednotkách). Dnes již můžeme konstatovat, že se toto rozhodnutí v praxi neosvědčilo, neboť v objektu docházelo ke stupňujícím se verbálním i fyzickým roztržkám mezi obyvateli, až bylo na úrovni volených orgánů města v rámci procesu schvalování koncepce bytové politiky města v roce 2004 rozhodnuto o vyčlenění daného objektu výhradně pro bydlení seniorů a zdravotně postižených a současně o způsobu řešení bytové problematiky rodin s dětmi v obtížné sociální situaci jinou formou – konkrétně zřízením nového objektu se statutem ubytovny. Tím došlo k navýšení kapacit bydlení pro seniory o cca 100 bytových jednotek. Původní dům s pečovatelskou službou současně prošel stavebními úpravami v řádech milionů korun (motorová brana, rekonstrukce vstupní haly, komunikačního systému včetně instalace systému kamerového), čímž byla výrazně zvýšena kvalita a bezpečnost bydlení zdejších seniorů. Jistým hendikepem i do budoucna zůstává vysoká koncentrace jedné cílové skupiny obyvatel v jediném objektu, avšak v současné době lze považovat problém řešený před několika lety za vyřešený a vztahy mezi nájemníky za stabilizované. Navýšení kapacit bydlení pro seniory a zdravotně postižené o 119 bytových jednotek pokračovalo v Hradci Králové i v roce 2005, kdy město převzalo od kraje objekt zrušeného Domova penzionu pro důchodce. (V objektu je v současné době zajištěna též odlehčovací služba tzv. respitní péče v počtu 16 lůžek). Současné kapacity bydlení pro seniory se zatím jeví jako dostačující a umožňují vyhovět požadavkům občanů v důchodovém věku. Vzhledem k rozšíření možností bydlení pro důchodce a zdravotně postižené v letech 2004 – 2007 město upustilo od plánované významné investice – výstavby nového domu s pečovatelskou službou. Protože je však ve městě vnímána určitá absence zařízení pro seniory s vyšším standardem bydlení, bylo rozhodnuto o realizaci „komerčního domova pro seniory“, který nebude závislý na finanční účasti města jak v rovině samotné investice, tak i v rovině budoucího provozu. Tímto rozhodnutím dochází k dalšímu významnému rozšíření spektra služeb pro seniory v oblasti bydlení. Město se na této akci podílí projektovou dokumentací a pronájmem zasíťovaného pozemku. Jedním z pilířů sociálních služeb pro seniory v Hradci Králové je bezesporu i zdejší domov důchodců, zřizovaný Krajským úřadem Královéhradeckého kraje. Moderní domov důchodců má kapacitu 359 klientů a zahrnuje služby domova pro seniory a služby domova se zvláštním režimem. IV. Aktivizace seniorů Jsme si vědomi, že je nezbytné počítat nejen s rostoucími nároky seniorů na služby zejména ze sociální oblasti, ale i s rostoucími požadavky pro jejich aktivní zapojení do společenského života

7

(oblast kultury, sportu, vzdělávání, zábavy či politiky). V následujících řádcích uvádíme alespoň heslovitě několik příkladů dobré kralovéhradecké praxe: •

Internet pro seniory o

Základní myšlenkou projektu je naučit seniory ovládat počítač, vyhledávat informace na internetu, používat e-mail a programy Word a Excel, to vše ve spolupráci s deseti

hradeckými základními školami. Projekt kurzů stojí na

unikátní myšlence: naši spoluobčané v seniorském věku se seznamují s internetem a jeho možnostmi, přičemž lektory jsou žáci základních škol ve věku 11 až 12 let. Kurz již k 6.10. 2008, kdy byl realizován V. ročník projektu, úspěšně absolvovalo 1 460 seniorských studentů •

Univerzita třetího věku o

Univerzita Hradec Králové již od poloviny 90. let realizuje projekt celoživotního vzdělávání seniorů. Univerzity třetího věku obsahují vzdělávací a společenské aktivity, které mají pozitivní vliv na život seniorů a umožňují jim udržet krok s vývojem soudobé civilizace.

•

Kulturní akce z cyklu Regina o

Divácky atraktivní akce nejen pro seniory jsou zařazeny do programu exkluzivních kulturních, společenských a sportovních událostí pod názvem Regina, v rámci dnů seniorů probíhá ve městě řada tématicky zaměřených akcí.

•

Činnost seniorských organizací, setkávání seniorů o

Ve městě působí pobočka Rady seniorů ČR, výjimečně aktivní je též Svaz důchodců. V rámci sociálních služeb zajišťuje odbor sociálních věcí a zdravotnictví Hradec Králové provoz čtyř klubů důchodců, které jsou místem setkávání, zájmové činnosti a vzdělávání. Magistrát města Hradec Králové přitom zajišťuje prostory, jejich úklid a technické zabezpečení.

V. Plánování sociálních a souvisejících služeb pro seniory Hradec Králové se zapojil do procesu tzv. komunitního plánování sociálních služeb. Volené orgány města schválily v prosinci 2006 strategický rozvojový dokument – 2. plán sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové pro období 2007 – 2009, který je v souladu s platným strategickým plánem rozvoje města (dokument, jakož i aktuální adresář poskytovatelů sociálních služeb je k dispozici na www.hradeckralove.org) . Podstatou celého procesu je spolupráce na rozvoji sociálních služeb za účasti všech zúčastněných, tedy zadavatele, poskytovatelů i uživatelů služeb. V pracovní skupině pro oblast seniorů – poradním orgánu sociální a zdravotní komise rady města – je aktuálně zapojeno 17 odborníků z nejrůznějších oblastí – od oblasti sociální až po oblast zdravotní (fakultní nemocnice, lékařská fakulta UK, terénní ošetřovatelská služba a další). Rozvoj služeb pro cílovou skupinu seniorů na léta 2007 – 2009 je definován následujícími cíli (vzhledem k tématu konference uvádíme též konkrétní opatření k cíli 3):

8

Cíle – skupina senioři 1. Zajištění terénních služeb 2. Podpora a rozvoj různých forem dostupného stravování pro seniory včetně dietního 3. Zachování a rozvoj stávajícího rozsahu pobytových služeb pro seniory 4. Poskytovat kvalitní služby následné zdravotní péče a zajistit dostatečnou kapacitu ošetřovatelských lůžek 5. Vytváření dostupných služeb podporujících plnohodnotný aktivní život seniorů Opatření k cíli 3 3.1 Zachovat a dle potřeby rozvíjet stávající rezidenční služby 3.2 Zvyšovat dostupnost bydlení pro seniory v domech pečovatelskou službou, v domech zvláštního určení apod. v závislosti na nárůstu počtu seniorů ve městě 3.3 Zvyšovat dostupnost nadstandardního bydlení pro seniory vyšších příjmových skupin (Pozn. V případě zájmu umožnit vstup soukromým podnikatelským subjektům, kteří dle potřeb zajistí nadstandardní bydlení pro seniory vyšších příjmových skupin) VI. Další aspekty posilující kvalitu života seniorů v Hradci Králové Kvalitu života seniorů v Hradci Králové zvyšují i další aspekty a aktivity, zejména snadná dostupnost kvalitní zdravotní péče a s ní související nadprůměrná délka života, značný pocit bezpečí obyvatel, který má vazbu na nízkou úroveň kriminality, vysoká kvalita a dostupnost bezbariérové městské hromadné dopravy, hustá síť cyklostezek a rozsáhlá zeleň ve městě. Jasná sociální politika města dotváří obraz Hradce Králové jako sídla s příznivými podmínkami nejen pro život seniorů. V roce 2008 např. město Hradec Králové obsadilo 3. místo v celorepublikové soutěži Obec přátelská rodině. Literatura: •

Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2020

•

2. plán sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové pro období 2007 - 2009

9

PROJEKTY PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Vladimír Sloup Asociace PPP [email protected] Anotace: Příspěvek pojednává o možnostech uplatnění PPP projektů při zajišťování veřejných služeb / veřejné infrastruktury v oblasti sociálních služeb. Postupně přechází z teoretické roviny o PPP, k výhodám a nevýhodám zadání projektů formou PPP oproti klasickému zadání, k vhodným typovým projektům a dále se zaměřuje zejména na Studii Asociace PPP zpracovanou k tématu možností aplikace PPP v oblasti sociálních služeb. PPP je alternativní způsob uspokojení veřejných potřeb formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru. PPP je definováno jako dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb, přičemž výhodou PPP je sloučení zkušeností, znalostí a dovedností obou sektorů a přenesení odpovědnosti za rizika na sektor, který je dokáže lépe řídit. Mezi základními charakteristikami PPP lze vyjmenovat: •

Využití zdrojů a schopností privátního sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb.

•

Realizuje se komplexní řešení celého životního cyklu projektu, čímž se generují úspory v provozní části životního cyklu, které pokryjí zvýšené transakční náklady při přípravě projektu.

•

Přesun kompletačního rizika na projektové společnosti (vícenáklady či prodloužení výstavby je rizikem soukromého partnera).

•

Odsun od definice vstupů k definici výstupů.

•

Zamezuje se klasickému dělení zakázek.

•

Vyvážené rozdělení rizik.

•

Úzké zapojení bank do kontroly fungování dodavatele.

Jestliže se na tyto základní charakteristiky podíváme blíže, tak je současně můžeme definovat jako hlavní výhody PPP oproti klasickým veřejným zakázkám. Vyplývají z nich i nevýhody PPP, což je zejména náročnější příprava projektu, jak pokud jde o znalosti, tak pokud jde o čas a peníze. Nevýhodou pro PPP, ovšem nikoliv metody jako takové, je například i to, že zejména politiky je PPP vnímáno jako cosi nového a neozkoušeného, čemu je lépe se vyhnout, aniž by si

10

dali byť i nejmenší námahu se zjištěním si relevantních informací o této metodě uspokojování veřejného zájmu. Základní rozdíly v procesu PPP a v klasické veřejné zakázce jsou zobrazeny na schématu níže:

Proces veřejného zadávání PPP

Běžné schéma Finanční instituce

Veřejný sektor

Organizační složky státu Příspěvková organizace - Státní podniky - a.s. vlastněné státem

Veřejný sektor

smlouva Banky

Stavební společnosti

Dodavatelé zařízení

Poskytovatelé služeb

Dodavatelé zařízení

služby

Investoři (vlastní kapitál)

SPV

Stavební společnosti

Poskytovatelé služeb

peněžní toky

5

Znázornění rozdílu ve finančních tocích je na následujícím schématu: Běžné schéma

PPP

200

200 150

150

100

100

50 50

0

1 rok

0

1 rok

2 rok

3 rok

Inv estice

4 rok

5 rok

Prov oz

2 rok

3 rok

4 rok

5 rok

20 rok

20 rok

Platba za službu

PPP projekty jsou masově rozšířeny zejména v anglosaských zemích, ale hojně se využívají například i ve Španělsku, Portugalsku či Chorvatsku, nebo v tak vzdálených zemích jako Malajsie či Indonésie. V ČR byly PPP projekty pravidelně využívány pro výstavbu železniční infrastruktury v dobách Rakousko-Uherska. Po roce 1989 se sice jako o PPP hovořilo o dálnici D47 či o elektronickém mýtném, ale ve skutečnosti těmto projektům chybí mnohé znaky pro zařazení mezi PPP.

11

Praktické používání PPP v zahraničí postupně ukázalo, ve kterých sektorech ekonomiky je nejvhodnější tyto projekty používat. Dominantním sektorem je oblast dopravy, následovaná zdravotnictvím a výstavbou a provozem administrativních celků. Právě oblast sociálních služeb je typickou veřejnou službou, kterou může soukromý sektor, při dodržení některých předpokladů, zajišťovat mnohem efektivněji než sektor veřejný. V České republice je při zadávání zakázky formou koncese zapotřebí postupovat podle zákona 139/2006 Sb., koncesní zákon, a souvisejících právních předpisů. Pro přípravu a realizaci PPP projektu jsou rovněž využitelné metodiky zveřejňované na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj a zejména na stránkách Ministerstva financí. Velkou pomůckou se pro zadavatele může rovněž stát studie vypracovaná pro Asociaci PPP, nazvaná „Analýza možností aplikace PPP v oblasti sociálních služeb“. Tato studie je pro všechny zájemce volně k dispozici na stránkách asociace: http://www.asociaceppp.cz/cnt/sektorove_studie/ Studie je členěna následovně 1. Strategický a socio-ekonomický rámec 2. Možnosti řešení potřeb v sociální sféře pomocí PPP 3. Praktická aplikace finančního modelu jako nástroje pro rozhodování 4. Závěry a doporučení 5. Přílohy V části 1 se po krátkém úvodu věnuje rozboru systému sociálních služeb a zejména analýze současných a budoucích potřeb v oblasti sociálních potřeb. Část 2 je zaměřena na podstatu metody PPP, na zahraniční zkušenosti s PPP v sociálních službách a na příležitosti uplatnění této metody v ČR. Pro zadavatele je asi nejzajímavější částí část třetí, kde je na příkladech pomocí finančního modelu porovnán způsob zadání modelových projektů pomocí PPP a klasickou zakázkou. Postupně tak zadavatel získá představu o fungování PPP na praktickém příkladu a společně s autory studie postupně projde celým modelem od nadefinování typového příkladu až po vyhodnocení výsledků. Zajímavé postřehy, na které je dobře se ve Studii zaměřit jsou: •

Dostatečně velký projekt = clustery menších projektů.

•

Významná infrastrukturní část = možnost ovlivnění budoucích výdajů.

•

Šest hodnocených variant (nová výstavba, brownfieldy, ...).

•

Municipalita zůstává vlastníkem infrastruktury a poskytovatelem služeb sociální péče, soukromý dodavatel poskytuje všechny ostatní služby = PPP nemá nic společného s privatizací.

12

•

Rostoucí poptávka po službě = budoucnost bude žádat nové přístupy a nová řešení.

•

PPP = vyšší kvalita, vyšší rychlost, potenciálně levnější.

Závěry plynoucí ze Studie i zahraničních zkušeností naznačují, že v oblasti sociálních služeb je vhodné se zaměřit na PPP projekty slučující výstavbu / rekonstrukci a dlouhodobý provoz a údržbu v domovech pro seniory se zdravotním postižením, v domovech pro seniory, v domovech se zvláštním režimem a případně i v projektech chráněného bydlení. Navíc se dá do budoucna očekávat čím dál tím větší tlak na transformaci převažujících pobytových zařízení sociálních služeb tak, aby lépe naplňovaly požadavky humánního přístupu a zohledňování individuálních potřeb klientů, kde je velký prostor pro invenci a efektivnost soukromého sektoru. Literatura: Studie Asociace PPP - Analýza možností aplikace PPP v oblasti sociálních služeb

13

BYDLENÍ PRO SENIORY SE SPECIFICKÝMI DIAGNÓZAMI Z POHLEDU ARCHITEKTA NA PŘÍKLADU DOMOVA PRO SENIORY MLADÁ BOLESLAV Vladimíra Axmanová Architektonický atelier ARCHAX [email protected] Jmenuji se V.Axmannová, pracuji jako samostatný architekt a ve své práci se specializuji na problematiku zdravotnických a sociálních staveb.

obr.1

Na začátku

bych chtěla upřesnit, jak je v mém příspěvku míněna kategorie seniorů se

specifickými diagnózami. Nechci se jako architekt pouštět do oficiální lékařské terminologie, ale míním tím seniory s určitou zvláštností, pro něž by bylo dobré vytvářet odlišné prostředí. Většina z nás si pod tímto pojmem představí spíše vozíčkáře nebo osoby se značně omezenou možností pohybu. Já tuto kategorii v seniorském bydlení za specifickou nepovažuji, protože vytvářet podmínky pro tyto občany je při stavbě seniorského bydlení samozřejmá povinnost a obsah vlastní práce ( ostatně nám to ukládá i zákon)

14

obr.2

(toto budu následně prezentovat na DDMB) Já tady chci naopak jako specifickou skupinu prezentovat seniory, kteří potřebují jen některé služby „domova“, ale zároveň ještě jsou nebo chtějí být do určité míry soběstační a to je psychicky posiluje, ale zároveň je jasné, že dům s pečovatelskou službou by pro ně byl jen přestupní stanicí, nebo na tento typ bydlení nedosáhnou ze sociálního hlediska. Mnoho lidí by se také rádo přestěhovalo v dobrém zdravotním stavu a pak už neměnilo místo bydliště. Jsou to např. i lidé s psychickými potížemi, kteří nesnášejí kolem sebe větší množství lidí, nevyhovuje jim pobyt ve větším kolektivu nebo bydlení ve vícepatrové budově nebo kteří si na to musí teprve zvyknout ( např. obyvatelé venkovských usedlostí apod.) Nebo jsou to osoby mladší než v důchodovém věku, osamělí např. po návratu z psychiatrického léčení nebo s lehkými mozkovými poruchami, kteří potřebují občasný, ale přitom soustavný dohled (a jejich situaci neřeší docházející pečovatelka).

Zabývám se problematikou bydlení seniorů z pohledu architekta více než 15 let a stále mě trápí otázka - jak nejlépe navrhnout stavby pro tyto seniory tak, aby odpovídaly jejich specifickým potřebám a zároveň příliš nekomplikovaly život ošetřujícímu personálu a nedostali se do rozporu s praktickým užíváním ( tedy spíše s tím, co dovolí současný způsob obsazování domovů pro

15

seniory)- rozumějme domovů státních nebo městských (čistě soukromých zařízení se to pravděpodobně netýká) Již v roce 1995 jsem s kolegy začala pracovat na řešení areálu pro seniory v Mladé Boleslavi

obr.3

Jedná se o areál kapacitou 80 lůžek domova seniorů (ve skladbě: 9 lůžek ošetřovacích ve 3 l pokojích po 31,0m2, 28 lůžek ve 2l pokojích po 20,0 m2, 43 lůžek v 1l pokojích po 16,0 m2) a 30 bytů v domě s pečovatelskou službou. v městské kompaktní zástavbě. Někteří z Vás ho určitě budou znát z akcí pí.ředitelky Zmatlíkové)

obr.4

Kombinací rekonstrukce a novostavby tady vznikl areál pro seniory poskytující všeobecnou a celodenní péči pro starší občany města. Základním mottem tehdy bylo vytvoření příjemného strukturovaného obytného prostředí propojeného s prostorem pro setkávání vnitřního a vnějšího světa, setkávání generací, sociálních skupin i profesí. obr.5

A tady jsme se pokusili, kromě velké různosti obytných jednotek ve vlastním hlavním objektu, uplatnit i určité specifické bydlení – tedy zcela nezávislou obytnou skupinku-10

jednotek

nadstandardního

bydlení

s

kuchyňkou právě pro tyto nezávislé seniory. Protože byla dána poměrně velká kapacita objektu, je celý komplex provozně rozdělen do několika funkčních celků. Ty navazují na centrální halu se schodištěm a lůžkovým

16

výtahem.

obr. 7, 8

obr. 9

Vlastní bydlení je ve dvoulůžkových a jednolůžkových pokojích různých tvarů a velikostí se společnou předsíní a hygienickým boxem vždy pro 2 pokoje. Všechny prostory jsou samozřejmě bezbariérové. Zázemí jednotlivých pater je obslužné s prostorem pro pečovatelku, čajovou kuchyňkou pro příležitostné vaření, společenskou halou a terapeutickou koupelnou, čistící místností a skladem čistého,špinavého prádla a manipulační techniky. V blízkosti pečovatelky je umístěn vždy jeden 3 lůžkový pokoj pro intenzivní péči. Komunikace spojující obytné jednotky jsou řešeny jako nepravidelné, vytvářející intimní zákoutí pro posezení nebo zeleň v návaznosti na balkon nebo terasu, důležitým prvkem jsou průhledová okénka „do obytných jednotek- okna do chalupy“.

17

obr.10

V přízemí hlavního objektu v návaznosti na průchod areálem jsou prostory určené pro drobný

prodej

nezávislého

a

služby

provozu

a

s

možností

prodeje

/

občerstvení, výstavní místnost, kadeřnictví a pedikúra/směrem do objektu i do areálu. Dále je v přízemí situována jídelna se samostatným bufetem pro interní i externí provoz v návaznosti na kuchyň s výdejem a kompletním zázemím. dovolte mi malou exkursi -

obr.11,obr.12, obr.13, obr.14,

Na začátku byla veliká snaha a to i ze strany konzultujících pracovnic sociální péče navrhnout ho tak, aby vyhovoval nejen běžné populaci, ale aby do něj byly zahrnuty i zvláštní kategorie uživatelů. Vznikl tedy u hlavního objektu jakýsi dependance-domeček v zahradě.

18

Když však dnes přijedeme do Mladé Boleslavi, musíme konstatovat, že toto nezávislé bydlení nefunguje nebo funguje špatně. Do domečku musí být bohužel umisťováni i senioři, kteří do zamýšlené kategorie nepatří a my pak čelíme výtkám personálu- co že jsme to navrhly za nesmysl, že musí běhat k některým klientům několikrát za noc, přes dvůr a ještě k tomu v dešti. Nyní dokonce vzniká jakýsi propojovací krček, který by tyto dopady zmírnil.

obr.15

Proč se ale tohle děje? Tento stav bohužel vyplynul ze systému přidělování míst ve státních či městských domovech pro seniory, kterých je nedostatek a šance, že se na toto místo dostane klient se specifickou vadou, který ale není „předpisově“ zchátralý, je téměř nulová. Pak je tento dependance obsazen často ležícími klienty se všemi dříve vzpomínanými problémy a ve výsledku jsou naštvaní všichni-personál, klienti a my nakonec taky neskrýváme rozčarování. Jistě je rozdíl v občasné návštěvě klienta ( např. v době nemoci) a pravidelnou péčí mnohokrát denně. obr.16

Teď tedy následuje moje otázka, kterou si znovu pokládám v současné době, kdy začínám

navrhovat

obdobné

zařízení

v západních Čechách- jak se na to díváte vy- především zástupci personálu? Navrhovat dále taková rozvolněná zařízení (a to bych moc ráda) např. s částí volně rozptýleného bydlení kolem hlavní budovy ( typ Luštěnice-kde se jedná o malou komunitu) a doufat, že se podaří zoptimalizovat systém obsazování a bude možnost obsazovat je lidmi, pro které se tento typ právě teď hodí a budou ho považovat za svou výhodu, za své privilegium a při tom využijí blízkost péče hlavního objektu nebo podlehnout teorii pořadníků a současné legislativě a raději se do experimentu nepouštět a setrvat u kompaktní zástavby?

19

SVÉBYTNOST BAREV A JEJICH APLIKACE V INTERIÉRECH PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Věra Suchá Fakulta stavební ČVUT v Praze [email protected] Anotace: Příspěvek se zabývá významem a využitím barev v objektech bydlení pro seniory. Autorka se věnuje především aplikací barev v těchto interiérech ve vztahu k jejich psychologickému působení a využití pro orientaci a bezpečnost. Životní příběh člověka je spojen nejen s emocemi a různými prožitky, ale také s určujícím genetickým potenciálem zdraví a konkrétním sociálním zázemím. Všechny okamžiky a události s průběhem od dětství až do dospělosti jsou doprovázeny při vědomí i mimo jeho dosah barevnými asociacemi. Tyto mají vliv na biologické změny v lidském těle a orgánech rozložených v jednotlivých systémech: - endokrinním, regulujícím sekreci různých hormonů - pohybovém systému - cévním, srdce a plic - trávení - pohlavním a vylučovacím - kožním, nervovém a především - smyslových orgánů s pomocí senzorických čidel. Smyslové orgány reagují na vnější podněty vnitřními biochemickými ději a mohou způsobit různé formy poruch: - u zraku - sníženou orientací za šera i v noci - zpomalením reakce očního systému na světlo - částečnou ztrátou zpracovaných informací - sníženou schopností rozeznávat barevné rozdíly -

sluch

- chuť a čich

- sníženou slyšitelností vyšších tónů a hlasů z dálky - celkovou sníženou ostrostí poslechu - šelest s hučivým a dunivým efektem - 50 % - 60 % ztrátou ostrosti, síly a jemnosti

- u hmatu - úbytkem kožních receptorů snižujících citlivost hmatu, regulaci tepla a chladu - úbytkem citlivosti se silou doteku, vjemu pohybu jednotlivých částí těla. Dále se projevují poruchy celkové snížení citlivosti s vlivy na poznávací schopnosti člověka. Konkrétní způsob bydlení se zajištěním kvalitní a komplexní zdravotní péče vychází z míry onemocnění a možného vzniku geriatrických syndromů popř. tělesných handicapů po úrazech seniorů po jejich svobodném uvážení. Existují tyto dvě základní linie speciálního bydlení pro seniory: 1.

S možností nezávislého života v domech, penzionech nebo rezidenčních souborech s pečovatelskou službou a poskytovanou základní ošetřovatelskou a zdravotní péčí, s fyzickou a psychickou soběstačností lidí. 2. V domech s převahou lékařské péče pro dlouhodobě nemocné – hospicového typu jako chráněné bydlení s předpokladem důstojného dožití. V obou případech jde o touhu po zachování vhodného místa pro prožití poslední etapy života.

20

Aplikace barev v těchto typech objektů jsou tříděny: • z psychologického hlediska: - v prostorových souvislostech a jejich účelu (podle jejich dimenzí – šířky, hloubky, výšky), s vybavením orientačními systémy: - na jednotlivých plochách podlah, stěn, stropů (popř. obkladů a podhledů) - na vnitřních komunikačních trasách výtahů, zvedacích plošin - schodištích s reflexním označením prvního a posledního stupně žlutou linií - s ochrannými detaily a opěrnými madelními liniemi pro osoby se zhoršenou motorikou, přechodovými, navigačními a ovládacími prvky – s citlivými kontrasty provedení barev. • především však z hlediska dodržování: - bezbariérových opatření pro chůzi a pojezd - bezpečnosti v prostředí - hygieny údržby - psychické pohody s možností asociovat různé nálady se zvyšováním pocitů pro tvůrčí aktivity •

podle vhodných materiálových provedení: - se strukturami - se spárořezy na površích, respektujících optické zákonitosti zrakové pohody

•

s optimálními podmínkami denního a umělého osvětlení v průběhu dne, a tedy: - s intenzitou osvětlení (tj. množstvím světla) - kontrastem a rozložením jasů - barvou světla a barvou předmětů, zamezující nevhodnou odrazivost povrchů - rovnoměrností osvětlení - oslnění (se siluetovým efektem)

Z dosud získaných zkušeností je zřejmé, že všem lidem nemohou vždy vyhovovat tyto obecné podmínky lokálního osvětlení, je doporučeno zejména: - min. dvojnásobné zvýšení hladiny osvětlení pro starší slabozraké osoby - regulovat intenzitu umělého osvětlení pro osoby s narušenou sítnicí a dalšími závažnými poruchami zraku, doporučuje se konzultace s lékařem specialistou - difuzní charakter umělého osvětlení bez jasových efektů, ale s dostatečným kontrastem barev. S ohledem na možný vznik barevného diskomfortu v těchto zařízeních může tento vyvolat stresový syndrom, který se odráží: - v emoční labilitě, nesnadnosti komunikovat s okolím a podrážděnosti podle povahových vlastností seniorů s důsledky: - vzniku napětí ve svalových systémech - zrychleného srdečního tepu a dechu - poruchy celkových vjemů - zvýšené hladiny potu a dalších jevů. Výše uvedené ovlivňuje hladiny vylučovaných hormonů v endokrinním systému lidského těla, které mohou vést: - k náchylnosti k depresím - ke vzniku Alzheimerovy nemoci - k schizofrenickým příznakům - k poruchám spánku apod. Obrazová dokumentace v závěru příspěvku simuluje náročnost kolorovaných ploch a detailů v různých typech interiérů s funkcí bydlení a také v prostorách zdravotnických a sociálních zařízeních.

21

Aplikace barev využívá kontrastů doplňkových tónů ve světlostních a sytostních valérech. Především však je nezbytné dbát a mít ohled na individuální nároky osob s různými závažnými zdravotními problémy. Návrh a vytváření barevných asociací ve vnitřních prostorech vyžaduje velké praktické zkušenosti i spolupráci s konkrétními specialisty v oborech, které se opírají o normotvorné podklady. Literatura: Glosová , D. a kol.: Bydlení pro seniory. ERA Group spol. s r.o., Brno 2006 Jeřábek, J.: Oftalmologie pro pedagogy. SPN, Praha 1985 Chraňte svůj zrak – oční vady. In: Zdraví a krása, roč. 5, 9/2008 Klevetová, D., Dlabalová, I.: Motivační prvky při práci se seniory. Grada Publishing a.s., Praha 2008 Malkovská, N.: Každý hospic je jedinečný. In: Interiér veřejných budov, roč. 11, 1/2008 Suchá, V.: Interiér 20 – Aplikace materiálů a doplňkových konstrukcí v interiéru. ČVUT, Praha 2005 Suchá, V.: Podlahy v domech pro seniory. In: Interiér veřejných budov, roč. 11, 1/2008

Kontrastní a bezpečné barevné řešení detailu vedení madla

Řez okem a deformované vidění vlivem degenerace makuly

22

Centrum pro slabozraké osoby – opatření pro bezpečný pohyb a pobyt těchto osob (archiv autorky)

Dům seniorů v Hradci Králové (archiv firmy FORBO s.r.o.)

23

VESELÍ NAD LUŽNICÍ - DOMOV SENIORŮ Irena Pátková, Jitka Paroubková Fakulta stavební ČVUT v Praze [email protected] [email protected] Anotace: Na počátku byla myšlenka vedení města realizovat areál, který bude obsahovat tři různé objekty pro poskytování péče seniorům, jeho součástí bude i kaple. Objekty budou vybaveny potřebnými službami, které budou využívat senioři celého navrženého areálu. Domov seniorů, který představujeme, je součástí areálu pečovatelských služeb, který dnes obsahuje : - domov seniorů (jako centrální objekt areálu, v němž jsou soustředěny společné služby) - dům pro seniory, jehož provoz zajišťuje českobudějovická charita Výhledově je navržen dům s pečovatelskou službou, jehož provoz bude zajišťovat město Veselí nad Lužnicí, a kaple. Základní informace o představovaném domovu seniorů : Uvedení do provozu : srpen 2006 Provozovatel : město Veselí nad Lužnicí Kapacita : 66 lůžek Z toho : v jednolůžkových pokojích 22 Ve dvojlůžkových pokojích 22 Z toho pokoje pro imobilní – 2 x 2 lůžka ve 2. np Vybavení objektu službami : - rehabilitační bazén 10 x 6 m (umožňuje různé druhy cvičebních aktivit) - rehabilitace – suchá, mokrá - kuchyně o kapacitě 150 jídel denně (kapacita je i pro pečovatelskou službu) – zajišťuje i předepsané diety - prádelna (pere i pro externí klienty) - lékař - pedikérka - bufet Informace o provozu : Počet ošetřujícího personálu : - přímá péče - 20 osob - zdravotní sestry a pečovatelky - 6 osob Počet směn - 2 x 12 hodin Měsíční nájem na jednoho seniora (včetně veškerých služeb a jídla) - 7 410.- Kč v jednolůžkovém pokoji - 6 900.- osoba ve dvojlůžkovém pokoji Vnitřní vybavení : Nábytek do celého objektu dodala firma LINET, tj. vybavení pokojů, jídelny, vstupní haly, bufetu u vstupu, sesteren i prostorů pro personál. Dispoziční uspořádání : V 1.np jsou vstupní prostory a na ně navazují prostory, v nichž jsou umístěny funkce společné pro celý areál. Některé provozy mají i umožněn přístup pro externí klienty – týká se zejména bazénu a rehabilitace. Ve 2. až 4. np je lůžková část. Pokoje jsou přístupné z chodby, která obíhá kolem centrálně umístěného atria. Atrium, pod nímž v 1.np je prostor bazénu, zajišťuje v lůžkových podlažích

24

prosvětlení chodeb. V těchto nadzemních podlažích jsou umístěny i další společenské funkce, které slouží pro obyvatele domova seniorů. Je to zejména knihovna s internetem, místnost pro zájmovou činnost a společenské místnosti. Ve 2.np je umístěna hlavní sesterna, další prostory pro personál jsou i ve 3. a 4.np. Všechny prostory jsou řešeny tak, aby byl umožněn přístup pro imobilní klienty. Samozřejmostí je řešení WC pro imobilní všude, kde je to potřeba. Řešení interiéru : Návrhu interiéru byla věnována značná pozornost, protože vhodné prostorové a barevné řešení umožňuje lepší orientaci, ale zároveň i zpříjemňuje pobyt obyvatel domova. Pro každé podlaží je zvolena dominantní barva, která se uplatňuje na všech řešených površích v různých materiálech. Základní sjednocující barva je ve všech patrech stejná, a ta je doplněna barvou zvolenou pro určité podlaží. Jako základní barva je zvolena neutrální světlá šedobéžová. Pro jednotlivá podlaží pak bylo zvolena barevnost : 1.NP - červenohnědá (terakota) 2. NP – zelená 3. NP – modrá 4. NP - žlutá Navržená koncepce barevného řešení je patrná nejvíce v povrchových úpravách podlah, zejména chodeb. Barevné řešení se uplatňuje v použitých materiálech : - dlažby, obklady, spárování, stěny, kovové zárubně, dveřní křídla - vinylové podlahoviny (Marley Eclipse)

25

Půdorys 1. NP

Půdorys 2. NP

26

Půdorys 3. NP

Bazén

27

Zařízení pokojů

28

PŘÍSTUP A ZPŮSOBY NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH OBJEKTŮ PRO POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V RÁMCI VÝUKY NA KATEDŘE ARCHITEKTURY FSV ČVUT V PRAZE. Pavel Čajka Fakulta stavební ČVUT v Praze [email protected] Anotace: Bydlení seniorů v městské zástavbě – způsoby navrhování stavebních objektů sociálních služeb v projektech studentů Katedry architektury a stavitelství na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Při výuce na Katedře architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze jsou průběžně navrhovány objekty sociálních služeb, Domovy s pečovatelskou služnou i domovy se zvláštním určením. Jejich specifická problematika je řešena v architektonických atelierech ve čtvrtém, pátém a šestém ročníku studia. Příspěvek slovně doplnil výstavu studentských prací řešených na uvedené téma a vystavených v průběhu III. ročníku konference SENIOR LIVING ve dnech 11. a 12. listopadu 2008. Výstava předvedla několik studentských prací návrhu Domu s pečovatelskou službou v menším rozsahu – 30 až 40 lůžek včetně nutného provozního vybavení. Byly vybrány projekty z různého časového rozmezí studia, řešící urbanisticko – architektonický návrh stavby. V části projektů vyšších ročníků byly navrženy interiéry společných prostor i jednotlivých obytných buněk. Při navrhování je dbáno na provozní a uživatelskou jasnost konceptu, na použití vhodných materiálů, na barevné řešení chodeb a společenských prostor, aby byl vytvořen příjemný prostor usnadňující změnu prostředí z důvěrně známého do nově neznámého. K tomuto účelu jsou vytvářeny i společenské prostory a zimní zahrady. Všechny byty jsou navrhovány pro užívání pro nájemníky mobilní, ale s částečně sníženou pohybovou schopností. Studenti jsou vedeni i k používání materiálů a prvků umožňujících snadný úklid, jednoduchou obsluhu a údržbu. Rovněž barevné vesele laděné řešení plní i funkci orientační a zároveň přívětivou. Nedílnou součástí každého projektu je i koncepční návrh vnějších zahradních prostor, umožňující v mimo zimních měsících příjemnou relaxaci obyvatel domu.

29

DOMOV PRO SENIORY BECHYNĚ Martin Krupauer Atelier 8000 s.r.o. [email protected] Anotace Cílem projektu je výstavba domova seniorů v Bechyni na vybraném pozemku, s kapacitou - dle zadání investora - 180 lůžek. K dnešnímu dni je zpracována dokumentace k územnímu rozhodnutí, ve které autor řeší stavbu jako tří- až čtyřpodlažní, částečně podsklepený objekt atriového typu. Půdorys je přibližně čtvercového tvaru s prodlouženým křídlem podél komunikace. Přilehlý park vytváří veřejný prostor určený k rekreaci obyvatel domova seniorů společně s obyvateli sousedních domů. Atrium domova seniorů naopak slouží jako polosoukromý prostor, jakýsi rajský dvůr odkazující na typologii klášterů. Podél fasády se v úrovni každého podlaží obtáčí pavlač sloužící jako oddychový prostor pro komunikaci obyvatel mezi sebou a sprostředkovává také vizuální kontakt s okolím. Zastřešení formou valbových střech svým přesahem vytváří chráněnou komunikaci i na nejvyšších pavlačích a koresponduje s okolní zástavbou. Zadání … Dle zadání by investor, Jihočeský kraj, chtěl vybudovat ve městě Bechyni Domov pro seniory (dále DS). Standard by měl být srovnatelný s obdobnými zřízeními v Západní Evropě. Výchozí celková kapacita objektu byla po jednáních a zpracovaných studiích pro různý počet, stanovena na 180 seniorů, kterým bude k dispozici zhruba 100 zaměstnanců pracujících v třísměnném provozu. Situace … Město Bechyně patří mezi provinční města Jihočeského kraje s počtem obyvatel do 6 tisíc. Bylo založeno na ostrohu kolem řeky Lužnice, kde se nachází i dnešní centrum města. Dnes je město

spojováno

s vyhlášenými

lázněmi

a

keramickými závody JIKA - LAUFEN, vyrábějící sanitární vybavení. Pozemek určený pro výstavbu DS se nachází v okrajové části města, ve vzdálenosti zhruba 1km od centra. Polygonový tvar pozemku je ze svých

stran

sevřen

železničním

nádražím

30

(koncová stanice), s navazující už nepoužívanou vlečkou vedoucí do keramického závodu JIKA a sídlištěm Na Libuši, které charakterizuje meandrový systém uspořádání obytných budov vytvářející otevřené a uzavřené bloky. Na pozemku se nyní nalézají přízemní pavilónové objekty, které po demolici uvolní celý pozemek pro nový objekt. Vstup a vjezd do objektu, resp. na pozemek je z ulice Na Libuši, která je jedinou příjezdovou komunikací v území. Původní pavilony byly za plotem a vytvářely neprostupné území. Nový objekt je již otevřený do veřejného prostoru ulice i parku, který ho vizuálně odděluje od mateřské školy na jihu. Za úvahu stojí myšlenka dalšího možného, nejlépe mimoúrovňového, propojení s městem lávkou přes železniční trať. Objemy … Hlavní hmota objektu v severním a

severovýchodním

křídle

je

nejvyšší, tedy čtyřpodlažní, v jižním a západním křídle pouze trojpodlažní.

Kompozice

hmot

vytváří

svým

uspořádáním

otevřené

atrium,

nejintimnější

prostor objektu. Do atria vbíhá hmota

přízemního

objektu

rozjímání a je tu umístěn altán s krbem. Celé atrium má po obvodě probíhající krytí ochoz ambit, který vytváří deska vykonzolované pavlače. Tyto prvky nacházející se v každém podlaží, podporují horizontalitu objektu a obíhají jako prstenec po fasádě jak ze strany atria, tak po vnější straně objektu. Půdorysně jsou velké hmoty rozpohybovány uskočením a v těchto zlomových místech vznikají respíria, místa setkávání, pozorování a společného trávení volného času. Respíria jsou orientovaná jak do ulice Na Libuši, tak i do prostoru atria. Do střešní roviny nad respírii se prokreslují geometrické hmoty střešních světlíku, kterou propouštění difuzní světlo do jednotlivých podlaží s respírii. Střešní rovina graduje a různě se naklání k výrazným, částečně proskleným světlíkům. Francouzská okna jednotlivých bytů budou lokálně zvýrazněné jinou barevností okenních rámů. Dispozice a funkce…

31

Objekt DS slouží pro ubytování 182 seniorů, o které se stará cca 100 členný personál v třísměnném provozu. Převážná část seniorů bude žít v bytech pro 1 osobu (144 bytů) s vlastním zázemím, zbylá část v bytech pro 2 osoby (19 bytů), 1 byt je veden jako izolační a 2 byty pro hosty. V 1.NP jsou umístěny hlavní funkce DS, ve vyšších podlažích se nachází část pro bydlení. V části půdorysu čtyřpodlažního úseku se nachází suterén, ve kterém situováno veškeré technologické a skladové zázemí objektu DS. Dispoziční řešení objektu je založeno na trojtraktu s chodbou uprostřed. Chodba se láme a v místech lomu vytváří respiria.

Vstupní lobby s recepcí tvoří hlavní křižovatku v objektu. Ústí do něj hlavní vertikální komunikace, tj. dva výtahy a schodiště, které je basilikálně osvětlováno střešním světlíkem. Z lobby se vstupuje také do jídelny, provozní sekce prádelny a centrálních šaten pro personál, do pronajímatelných prostorů pedikůry a cukrárny s vlastní výrobnou a podél administrativní části se dále prochází do centra rehabilitace a aktivit. Uvažuje se, že tyto provozy budou sloužit nejenom pro klienty DS, ale i pro obyvatele města Bechyně. Místnosti pro aktivity jsou řazeny sériově a vymezuje je mezi sebou posuvná stěna, kterou se mohou jednotlivé místnosti zvětšovat podle potřeby a druhu provozovaných aktivit. Prostory aktivit jsou záměrně umístěny na přízemí, aby klienti mohli využívat hlavně v létě venkovní prostor nově navrhovaného parku, a komunikovali tak s okolím. V přízemí, v odlehlé severozápadní části dispozice je provoz kuchyně se svým zázemím. Zde probíhá i její zásobování, odvoz odpadu z provozu a odvoz navařených jídel mimo objekt DS. Na kuchyň navazuje rozlehlá jídelna sloužící i jako kulturní sál

32

s jevištěm. Je orientovaná do atria na jižní stranu s možným propojením s exteriérem a posezením venku. K vjezdu techniky (sekačky na trávu…) do atria slouží krytý průjezd. Ve vyšších nadzemích podlažích se naproti sesterně nachází vyšetřovna a v 2.NP i kanceláře tří sociálních pracovníků. Vertikální komunikaci tvoří dva velkokapacitní výtahy, umístěné diagonálně ve vnitřních rozích atria, umožňující i převoz seniora na lůžku. Ty podporuje osobní výtah. Kolem výtahu se obtáčí schodiště s malou výškou stupňů (v=11cm, š=30cm) umožňující klientům DS pohodlnější chůzi a zároveň i druh rehabilitace. V blízkosti hlavních vertikálních komunikací jsou navrženy pohotovostní sklady, patrové koupelny pro imobilní klienty a úklidové místnosti. Kolem vnitřní chodby probíhají po obou stranách pokoje klientů. Každý pokoj má vlastní koupelnu s WC a je řešen zcela bezbariérově, bez prahů a s dostatečně širokými otvory pro průjezd lůžka nebo klienta na vozíku. K tomu na každý pokoj navazuje krytá venkovní pavlač šířky 2,2m (na přízemí dřevěná paluba), obíhající po fasádě objektu. Slouží pro venkovní pobyt a předpokládá se, že se na ní budou vyvážet klienty přímo na lůžku. Skrz všechna podlaží probíhá z kuchyně jídelní výtah, který ústí do patrových kuchyní, odkud je zabezpečen rozvoz jídla v tabletech po jednotlivých podlažích, nebo si ho mohou klienti sníst

přímo v kuchyňce. V každém obytném podlaží je v centrální úklidové místnosti shoz na špinavé prádlo, který vede přímo do provozu prádelny.

33

Stavba … Konstrukční systém objektu je kombinací stěnové a skeletové konstrukce. Suterén objektu bude řešen jako jeden dilatační kus pomocí vodostavební železobetonové konstrukce – bílá vana, se sekundární izolací proti radonu. Založení bude provedeno na základové desce, v případe nutnosti s lokálním zesílením pomocí pasů v oblasti nosních stěn. Zastropení suterénu a nadzemních pater je uvažováno pomocí bezprůvlakových monolitických desek. Ostatní nepodsklepená dispozice objektu bude založena na základových pasech, s dilatováním od konstrukce suterénu. Na podkladní desce pak bude provedena hydroizolace proti vodě. Obvodové zdivo nadzemních částí by mělo splňovat nízkoenergetické nároky na výstavbu. Obvodové konstrukce jsou navrženy z cihelných bloků s kontaktní tepelná izolace. Vnitřní nosné konstrukce budou zděné z akustických cihelných bloků. Nadzemní patra jsou pak doplněna o komunikační předsazené vazby (pavlače), ty jsou tvořeny železobetonovou deskou, která je k obvodovému plášti uchycena pomocí konzol a kontinuálního kloubového přerušovače tepelných mostů v úrovni stropních desek. Vnitřní komunikační jádra budou s výhodou využita jako ztužující z monolitického betonu. Střešní konstrukce je bez nároku na využití provozu a vzhledem k použitému konstrukčnímu systému jsou osazeny dřevěné střešní vazníky o proměnlivém spádu min 15%. Krytina je navržena z pozinkovaného plechu na plnoplošné bednění s kontaktní pojistnou difúzní hydroizolací a provětrávanou skladbou. Vnitřní prostory respirií budou basilikálně osvětlovány systémem střešních světlíků, které jsou částečně prosklené. Zateplení střešního pláště bude provedeno v rovině střechy. Podlahy budou obsahovat kročejové izolace a finální nášlapná vrstva bude z přírodního linolea. Okna budou dřevěná, zasklená izolačním dvojsklem. Technické zabezpečení budovy bude umístěno v 1.PP. Rozvody technologií a medií budou řešeny centrálními stoupacími větvemi (v šachtách) situovanými k výtahům a hygienickým zázemím objektu. Jednotlivé rozvody instalací a medií budou do jednotlivých pater vedeny instalačními jádry.

34

Vizualizace v prostředí …

Pohled z ulice Na Libuši – směr jih

Pohled z ulice Na Libuši – směr sever

Zdroje … Studie DS Bechyně / Atelier 8000 s.r.o. Dokumentace pro územní rozhodnutí / Atelier 8000 s.r.o. http://philip.greenspun.com/photo/pcd0800/san-lorenzo-cloister-58.4.jpg , autor Philip Greenspun

35

PRINCIPY NAVRHOVÁNÍ DOMOVŮ PRO SENIORY Z HLEDISKA SNADNÉ ORIENTACE V OBJEKTU Irena Šestáková Fakulta architektury ČVUT Praha [email protected] Anotace: Klienti domovů pro seniory ve většině případů již nejsou schopni se něco naučit, a proto musíme vycházet z toho, co umí. Je třeba vždy zachovat přehled a omezit nutnost rozhodnout se. Je třeba zachovat rituál. Architektura domova by měla být čitelná jak z hlediska velikosti, proporcí, tak i z hlediska funkce. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA NÁVRHU •

klienti již nejsou schopni se něco naučit, musíme vycházet z toho, co umí

•

je třeba vždy zachovat přehled a omezit nutnost rozhodnout se

•

je třeba zachovat rituál

•

architektura by měla být čitelná (velikost, proporce, funkce)

CHODBY Uspořádání chodeb má významný vliv na orientační schopnosti obyvatel

1. Přímá chodba •

začátek i konec chodby jsou zřetelně viditelné

•

celý prostor chodby je přehlédnutelný

2. Změna směru chodby •

změna směru chodby vyžaduje více po sobě následujících směrových podnětů

•

avizovaný cíl není možno dosáhnou jediným pohledem a může dojít k tomu, že vlastní záměr (např. najít vlastní pokoj) může

být mezitím zapomenut •

je důležité, aby místo změny směru bylo zřetelně označeno tak, aby bylo možno změnu směru předvídat

3. Obvodové (čtvercové) cesty •

mají více směrových změn a proto ztěžují orientační proces

•

„nekonečná chodba“ - prostorová situaci, která neumožňuje využívat osvědčené orientační postupy

36

•

cesta přes čtyři místa směrové změny vyžaduje užití rozličných prvků značení na vhodném místě

•

odpovídající místa obytného prostoru leží mimo zrakový dosah

4. Chodba s prosklenou fasádou •

klienti mají často omezené zrakové vnímání, které jim znemožňuje

vnímat

výrazné prostorové situace, např.

dobře

interpretovat

protilehlé prosklené fasády •

stařecké

ztráty

vidění

(zraková paměť) přispívají k chybnému

zrakovému

vyhodnocení •

klienti si nemohou vytvořit strategii, jak se z přímé zrakové osy dostat k cíli oklikou s více směrovými změnami

5. Zalomená chodba •

zalomení chodby ve spojení se změnami prostoru omezuje orientaci, obyvatelé nepoznají, zda jde o výklenek (niku) nebo o změnu směru na konci chodby

• •

je špatně ověřitelné, zda se chodba lomí

pohledový vztah mezi jednotlivými úseky chodby přes atrium a celkovou prostorovou situací neumožňuje správné vyhodnocení

6. Oblouková chodba •

omezují

zrakový

dosah,

neboť

je

viditelná vždy jen část prostoru •

určení vlastního stanoviště je obtížné, protože

neexistuje

vztah

mezi

počátečním a koncovým bodem •

prostory navazující na chodbu (např. jídelna, pobytový prostor) jsou mimo bezprostřední zrakový dosah

•

umístění vlastní osoby do prostoru

je

37

obtížné - chybí počáteční a koncový bod 7. Chodba s komplikovaným půdorysem •

chodba s těžko pochopitelnou geometrií může klienty na základě jejich poznávacích nedostatků ještě více omezovat

•

klient si obtížně vybírá z velkého množství

možností pohybu v uvedeném prostoru ten správný a volí strategii cíleného pohybu v určitém místě ČLENĚNÍ DLOUHÝCH CHODEB Obytné prostory pro velký počet obyvatel jsou podle

dosud užívaných

kriterií navrhovány

s velmi dlouhým chodbami s velkým počtem pokojů. Tento způsob nepřináší obyvatelům problémy s orientací, naopak představuje určitý specifický (domácký) charakter budovy. 1. Chodba s posunem stěn •

„odskoky“ stěn rozdělují sice dlouhou chodbu, avšak omezují prostorovou orientaci obyvatel

•

vzniká

geometricky

komplikovaný

a

nepřehledný prostor chodby, který mohou klienti

domova

zpracovat

(zvládnout)

jen

omezeně 2. Chodba s mezičlánky

38

•

mezičlánky (prvky) v chodbě přerušují jejich délku a tak méně omezují orientaci

•

u těchto prvků je důležité, aby měly dobře pochopitelnou a k bydlení relevantní funkci (musí vzbudit zájem obyvatel)

•

měl být vytvořen referenční bod (může být použit pro orientaci)

•

mezičlánek by měl být do chodby zařazen tak, aby měl symetrický půdorys a nebyl zaměnitelný s jiným úseky chodby

3. Zakončení chodby •

problematické jsou „slepé uličky“, které jsou na konci chodby bez osvětlení, pro obyvatele je těžké se obrátit a pokračovat v pohybu

•

konce chodby mohou být navrženy jako „obrátka“

•

místo je nutno dimenzovat tak, aby poskytovalo dostatečný prostor pro pohyb, případně pro zaměstnání např. police s různými předměty, sofa u chodbové stěny nabízí potřebný samostatné

mentální vnímání

obrat

pro

okolního

prostoru

39

•

světlo přichází bočně oknem a tlumí stropní osvětlení

•

čelní stěna na konci chodby může být barevná s výraznými prvky, které mohou být zřetelně vnímány také z větší vzdálenosti

VODÍCÍ PRVKY NA CHODBÁCH •

při návrhu dispozičního řešení je důležité, aby nejméně jedna strana chodby měla zrakový a hmatový vodící prvek •

vodící prvek představuje přímá linie stěny a na ní umístěné kontrastní madlo

•

protější stěna chodby může být přerušena nikami pro pobyt apod.

•

madlo

jednak

obyvatele

vede,

jednak může sloužit jako zábrana, vede obyvatele mimo „nesprávné“ dveře, které mají stejnou barvu jako stěna,

na

„správné“

upozorněno

odlišnou

dveře

je

kontrastní

barvou (viz následující obrázek

JÍDELNY A POBYTOVÁ MÍSTA Místo pro společné jídlo nebo pobyt má v životě starých lidí velmi vysoký význam. Proto by měly být tyto prostory v obytném prostoru uspořádány centrálně a vytvořit záchytný bod.

40

1. Jednostranné uspořádání pokojů, přímá chodba •

v obytných prostorách s přímou chodbou není uspořádání pro orientaci určující

•

vhodné je umístění mimo střed - vytvoří zajímavý meziprostor v chodbě a obě strany chodby svou rozdílnou délkou umožňují prostorovou diferenciaci

2. Jednostranné uspořádání pokojů, zalomená chodba •

jestliže chodba mění směr, je vhodné umístit jídelnu nebo obytný prostor na tomto místě, toto umístění podporuje orientaci

3. Oboustranné uspořádání pokojů, více záchytných bodů •

velký význam umístění jídelny či obytného prostoru hraje i to, zda tyto prostory svou polohou představují záchytný bod v křídle budovy, pokud je takových bodů více, ztěžuje to

orientaci obyvatel, způsobuje těžkosti a redukuje možnost samostatně nalézt příslušné místo

4. Oboustranné uspořádání pokojů, jeden záchytný bod •

toto umístění jídelny nebo obýváku představuje zjednodušení funkce a významu, stejně tak definuje prostorové hranice a

stanovuje jedinečný záchytný bod obytného prostoru 5. Oboustranné uspořádání pokojů, jeden záchytný bod

41

•

v obytných prostorách s velkým počtem obyvatel je nutné prostorově rozdělit jídelnu či „obývák“ nebo protilehlé prostory oddělit

VSTUP DO SPOLEČNÝCH POBYTOVÝCH PROSTOR •

dveře i okno jsou vnímány současně a jsou obtížně rozlišitelné a ztěžují tak přístup

okno i dveře jsou snadno rozlišitelné PROSTOROVÉ OHNISKO Prostorová blízkost kuchyně, služebního pokoje, přístupu do volného prostoru tvoří intenzivně využívané místo - ohnisko, které je obyvatelům blízké a snadno ho naleznou.

USPOŘÁDÁNÍ POKOJŮ Zda jsou pokoje uspořádány po jedné nebo obou stranách chodby, nemá v zásadě na orientaci obyvatel žádný význam.

42

1. Jednostranné uspořádání

•

pozitivní na jednostranném uspořádání je, že do chodby přichází více světla a umožňují

se

bohaté

zrakové

vjemy

z venkovního prostoru •

zejména

v domovech

pro

větší

počet

obyvatel může vztah k rozličným vnějším situacím podporovat orientaci •

jako problematické se však mohou jevit dlouhé cesty mezi funkčními místy obytného prostoru

2. Oboustranné uspořádání

•

oboustranné uspořádání redukuje sice délku chodeb, ale vnitřní prostor je bez přirozeného světla a poskytuje jen málo podnětů z vnějšku, denní a sezónní orientace je tak omezena

3. Smíšená forma - pokoje + prostory pro „potkávání“

•

podporuje prostorovou orientaci i vnější smyslové podněty

43

•

chodba je opakovaně přerušována otevřenými úseky

•

vzniklé otevřené prostory slouží ke vzájemné komunikaci (posezení)

4. Smíšená forma – pokoje + společné obytné prostory + prostory pro „potkávání“ •

vzniklé otevřené prostory slouží ke vzájemné komunikaci (posezení) nebo jako „výhybka“

•

tyto prostory by měly být v blízkosti jídelních či pobytových míst

nebo jiných intenzivně využívaných míst •

tato místa jsou využívána v případě, že vzniká zrakový vztah k ostatním obyvatelům nebo pečovatelům

NÁVAZNOST VOLNÉHO VENKOVNÍHO PROSTORU •

možnost užívat venkovních prostor (zahrady, balkony) je důležitým předpokladem pro vysokou kvalitu života •

volný prostor by měl být přístupný přes ohnisko, obyvateli i pečovateli intenzivně využívaný centrální bod (např. společná jídelna nebo obytný prostor) -

•

udrží se tak zrakový i sluchový kontakt s ostatními osobami, obyvatelé se vzdálí v individuálně přiměřeném měřítku •

podstatná je viditelnost mezizóny (např. terasy), která je sice součástí volného prostoru, ale je prostorově úzce, přímo a ve stejné úrovni přičleněna k obytnému prostoru

44

Literatura: Marquardt, Gesine, Kriterienkatalog Demenzfreundliche Architektur, Logos Berlin 2007, ISBN 978-3-8325-1687-1

45

PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍ DOBRÉ PRAXE V DOMOVECH PRO SENIORY VE VZTAHU K PODMÍNKÁM PRO KLIENTY SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI Ludmila Sazimová, Martina Zahradníková Centrum pro kvalitu a standardy v sociálních službách (CEKAS) při Národním vzdělávacím fondu, o.p.s. [email protected] [email protected] Anotace: Příspěvek seznamuje s praktickými příklady dobré praxe v poskytování pobytových služeb pro seniory se specifickými potřebami v rakouských domovech pro seniory. Příklady dobré praxe jsou dávány do kontextu požadavků na kvalitu služeb. Normy (standardy) kvality služeb jsou v rakouské legislativě jasně formulovány a jejich naplňování je ze strany zřizovatelů a zástupců spolkových zemí pravidelně kontrolováno. Kontext poskytovaných služeb Principy kvality sociálních služeb a úprava konkrétních oblastí, které jsou pro poskytování služeb seniorům klíčové (personální zajištění, práva klientů, provozní podmínky, rozsah služeb v návaznosti na stupeň závislosti klienta, vedení dokumentace a úrovně

kontroly kvality)

upravují zákonné normy. Důležitou právní normou platnou na území celého Rakouska je Zákon o poskytování všeobecné zdravotní péče. Důležité zákony a prováděcí vyhlášky vydávají i jednotlivé spolkové země Rakouska. Požadavky na naplňování některých aspektů služeb se mohou lišit (např. požadavek spoluúčasti rodinných příslušníků na financování služby). Požadavky na personální zajištění Somatické potřeby klienta a úkony předepsané lékařem zajišťuje (odborně

kvalifikovaní

pracovníci

a

vyškolený

pomocný

zdravotnický personál

ošetřovatelský

personál).

Psychosociální potřeby klienta včetně poskytování podpory při udržení a rozvíjení sociálních kontaktů mají na starosti sociální pracovníci a pracovníci pomocné služby. Zákonné normy určují podíl odborného a pomocného personálu. Podíl pracovníků s vyšším stupněm odbornosti pro poskytování nemocenské péče nesmí být nižší než 40 % z minimálního stavu zaměstnanců. Podíl pomocného personálu a pečovatelů nesmí být vyšší než 15 % z minimálního stavu zaměstnanců. Klientům se zvláštními nároky na zdravotní a sociální péči je poskytovatel služby povinen zajistit další personál vybavený pro specifický typ péče potřebnými dovednostmi a znalostmi.

46

Provozní podmínky Veškeré prostory, kde se klienti pohybují, musí být bezbariérové. Zákon upravuje normy pro velikost plochy pokojů takto: jednolůžkový pokoj (14 m2), dvoulůžkový pokoj (20 m2), trojlůžkový pokoj (26 m2), čtyřlůžkový pokoj (32 m2). Nedodržení těchto norem může být důvodem pro zrušení služby. Zařízení, která jsme navštívili, musela podniknout rozsáhlé stavební úpravy, aby těmto normám vyhověla, protože se jednalo o staré památkově chráněné objekty, které byly původně zřízeny k jiným než sociálně zdravotním účelům. Poskytování péče v návaznosti na stupeň závislosti klienta Zákon rozlišuje 7 stupňů závislosti ( 7. stupeň je nejtěžší). Klienty posuzuje a zařazuje do stupňů „posudkový lékař“. Od oficiálně přiznaného stupně závislosti se odvíjí požadavky na financování lůžka, počet a odbornost personálu. STUPEŇ ZÁVISLOSTI

POČET PEČOVATELŮ

POČET KLIENTŮ

0

1

20

1

1

20

2

1

7

3

1

2

4

1

1,75

5

1

1,5

6

1

1,25

7 1 1 Kromě oficiálně přiznaného stupně závislosti si zařízení vytvářejí „interní stupně závislosti“. Zařazení do těchto stupňů provádí přímý ošetřující personál klienta. Měsíčně se interní stupeň přehodnocuje a reaguje se tak na aktuální stav klienta. V případě nesrovnalostí mezi oficiálním a interním stupněm závislosti může poskytovatel podat ke zdravotní pojišťovně žádost o přezkoumání stupně závislosti. Vedení dokumentace Zákon definuje požadavky na formální a obsahovou stránku dokumentace týkající se klientů. Při kontrole kvality je dokumentace důležitým podkladem pro posuzování kvality služeb. Z hlediska obsahu musí dokumentace obsahovat: -

jména osob odpovědných za zdravotní péči o klienta

-

údaje o zdravotním stavu klienta

-

údaje související s biografií klienta (např. zvyklosti, specifika klienta, mobilita); biografie se zásadně vytváří ve spolupráci s klientem (případně s příbuznými nebo ve specifickým situacích biografii vytváří v průběhu služby přímý ošetřovatelský personál)

-

údaje o terapii

-

cíle péče identifikované ve spolupráci s klientem při příjmu, průběžně aktualizované a vyhodnocované v průběhu služby

-

záznamy použití každého opatření omezujícího pohyb klienta

47

Úrovně kontroly kvality Kontrola kvality služeb je ze zákona prováděna na dvou hlavních úrovních – úřední dohled a vnitřní kontrola. „Úřední

dohled“

prostřednictvím

probíhá komise

složené

ze

zástupců

regionální

samosprávy

a

odpovídajícího

odboru úřadu

spolkové země. Středem jejich zájmu je dodržování zákonných norem pro poskytování služeb, kolektivních smluv a personálního zajištění, vedení dokumentace o průběhu služby, systém evidence, vyřizování stížností a v neposlední řadě kvalita jídel. Tyto kontroly chodí nepravidelně, převážně ve složení lékař (hygienik), pracovníci sociálního odboru a další specialisté podle potřeby. Ke sledování struktur, procesů a výsledků činností mají organizace nastaven vlastní „interní systém sebehodnocení“ – prvky systému se u jednotlivých poskytovatelů liší. Příklady dobré praxe z rakouských charitních zařízení St. Bernhard, Engelhartszell (okres Schärding): zařízení zřízené původně pro cílovou skupinu zájemců s potřebou psychiatrické péče. V roce 2002 byly služby rozšířeny o domov pro seniory. Stárnoucí klienty s psychiatrickou péčí bylo obtížné umisťovat do vhodných služeb, vznik domova pro seniory byl tudíž iniciován pro vlastní potřebu. Domov pro seniory není diferencován na specializovaná oddělení. Vzhledem k tomu, že domov disponuje výhradně jednolůžkovými pokoji, je personál schopen pokrýt individuální potřeby obyvatel včetně klientů s demencí, aj. Kapacita domova: 30 klientů v běžné seniorské péči + 51 klientů v psychiatrické péči. Komplex domova sídlí v pronájmu v městských prostorách starého barokního trapistického kláštera. Svou lokací je podobný našim zařízením na vesnicích a malých městech. Budovy jsou propojeny jak v přízemí, tak v prvním patře proskleným můstkem (viz foto). Stará budova je výhradně využívána jako technickohospodářské a administrativní zázemí, kde jsou prostory k realizaci terapeutických a zájmových aktivit (viz foto) včetně historického kulturního sálu.

48

Spádovost zařízení jsou pouhé 4 obce v okolí, velký důraz je kladen na regionálnost. Zajímavým prvkem v areálu je “ ústavní“ zahrada, která náleží přímo budově ubytovaných klientů (mimo to nalezneme v areálu ještě původní klášterní zahradu s barokním chrámem, která je zpřístupněna veřejnosti). Zahrada je uzavřená, s bezbariérovým přímým vstupem z pokojů klientů v přízemí. Bezbariérový vjezd na zahradu z prvního nadzemního podlaží je zajištěn asfaltovou rampou, která vede ze společenské místnosti podél obvodu zahrady (viz foto). Charitě se na tento projekt podařilo mimo jiné získat prostředky z Evropského sociálního fondu. Vzhledem ke složení cílové skupiny je v zařízení velkým tématem používání restriktivních opatření. Za restriktivní omezení je považováno jakékoli omezení pohybu klienta i na jeho přání. Jeho použití může indikovat pouze lékař, v dokumentaci je poté nutné podrobně zaznamenat zdůvodnění a zdokumentovat průběh. Zařízení je nově vybaveno softwarem pro vedení elektronické dokumentace, do níž jsou pracovníkům udělena různá přístupová práva podle kvalifikace a pracovního zařazení. Standardizaci poskytovaných služeb zajišťuje poskytovatel pomocí tzv. „modelů péče“. Jedná se o přesný a podrobný seznam úkonů v jednotlivých pečovatelských oblastech (např. osobní hygiena, aktivizace atd.) Mimo systém zákonné kontroly (viz výše) stojí systém kontroly kvality nastavený soukromým zřizovatelem, Charitou. Jádrem tohoto hodnocení jsou především procesy v organizaci a hodnocení aspektů péče související s úpravou podmínek pro klienty se specifickými potřebami. Karl Borromäus, Linz: zařízení ryze městského typu v uliční zástavbě poblíž centra města. Zařízení nedisponuje vlastním zahradou. Jako venkovní rekreační prostor slouží obytná terasa, která zároveň propojuje dvě budovy užívané poskytovatelem (viz foto). Kapacita zařízení je 98 klientů, z čehož 7 míst je určeno pro tzv. krátkodobé pobyty (do 6-ti týdnů). Poskytovatel důsledně dbá na dodržování práva svobodné volby lékaře a tak do zařízení dochází za svými klienty celkem 34 lékařů z Lince. Nabídka služeb se specializuje i na klientelu s demencí. Specializované oddělení domova disponuje kapacitou 20 lůžek. Provoz oddělení zajišťuje speciálně proškolený personál včetně terapeuta. Principy a modely péče na tomto oddělení se řídí tzv.“psychobiografickým modelem péče“ prof. Erwina Böhma (tzv. model “ péče o duši“). Jedná se o systém vycházející z těchto tezí: ¾ Člověka formuje to, co si osvojil v prvních 25 - 30 letech života a s přibývajícím věkem to nabývá na významu. Senioři myslí a jednají v intencích světa, který si vytvořili právě v tomto období.

49

¾ „Copings“… strategie, kterými se osoba naučila vyrovnávat s problémy a zátěžemi, z těchto vzorů se odvozují strategie péče. ¾ Zátěžové situace u klienta aktivují dřívější zážitky - „rekvizity chybí“ → jsou aktivovány copings, osvědčené vzory nejbližší nižší životní fáze. ¾ Poruchy vyvolané stářím jsou viděny především v duši – „model péče o duši“. ¾ Personál sestavuje s klientem biografii. ¾ V poskytované službě jde o propojení časové osy personálu s časovou osou klienta. ¾ 7 emočních stupňů na nichž klient vnímá svůj svět (strategie navození kontaktu). Cílem je udržet sociální kompetence klienta, zachovat schopnosti samostatně myslet, vnímat pocity a rozhodovat se. Plánování služby vychází z biografie klienta, kterou s ním a jeho blízkými sestavuje přímý ošetřující personál. Jde o to zachytit pro klienta právě důležité formující životní momenty, na kterých se dá při péči stavět. Prostředí v domově je kompatibilní domácím prostředím původních domovů klientů. Pokoje jsou vybaveny vlastním nábytkem, jídelní a společenské kouty jsou zařízeny jeden ve stylu měšťanském (viz foto) a druhý v prostém stylu života dělnických profesí včetně nezbytné křesťanské symboliky. Jde o to, aby se klienti v moderně, i když účelně zařízeném prostředí necítili odcizeně a neuvádělo je to ve zmatek. Při terapii

se

pracuje

s tzv.

reminiscenční skříní (viz foto), kde jsou uskladněné předměty denní

potřeby

a

vybavení

domácnosti z dob minulých. Uživatelé si připomínají způsob užití těchto věcí a zážitky s tím spojené. Velký důraz je pečujícím personálem kladen na vůně a aromata. V kuchyňském koutu se za spolupráce klientů připravují a pečou moučníky, které provoní celé oddělení, obyvatelé se zároveň v rámci svých motorických schopností podílejí na přípravě pokrmů. Jsou používána stará aromatická mýdla s typickými vůněmi, na oddělení je zřejmá promyšlená práce s osvětlením chodeb a společných prostor. Vizí zařízení je přijímat do péče i klienty s potřebou nepřetržitého umělého dýchání, což v jejich systému odpovídá nejtěžšímu sedmému stupni závislosti na péči. Použité zdroje: http://www.bibb.de/redaktion/altenpflege_saarland/literatur/verwirrte_01.htm Internetové stránky Charity Linz: http://www.caritas-linz.at

50

KOMUNIKACE S ČASEM JAKO INTERAKTIVNÍ METODA VOLNO-ČASOVÝCH AKTIVIT SENIORŮ Josef Havlík Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích [email protected] Anotace: Umění komunikovat s časem je nedílnou součástí základních schopností a dovedností člověka, které výrazně podmiňují kvalitu života každého z nás. K aktivitám uplatňovaným v podmínkách zdravotně sociálních institucí pečujících o seniory a přispívajícím ke zlepšení psychického, funkčního a zdravotního stavu seniorů patří tzv. volnočasové metody a techniky založené na symbolické komunikaci seniorů s časem. Teoretické východisko pro aplikaci těchto metod přitom tvoří poznatky z psychologie komunikace a integrativní psychoterapie, které jsou využívány ve shodě s principy tzv. pedagogického konstruktivismu. Jednotlivé techniky lze aplikovat individuálně nebo v malých skupinách seniorů, rozdělených v návaznosti na jejich celkový zdravotní stav, fyzickou zdatnost, kognitivní schopnosti, společensko emoční dispozice a komunikační kompetenci. Mezi aktivity s nejširší možností uplatnění patři techniky reminiscence, prezentace vzpomínek a zážitků, techniky využívající skupinové komunikace,či aktivního prožívání a využívání času.

Motto: Čas... je naším partnerem od narození a provází nás po celý život. Je nám stále na blízku. Je příjemný, milosrdný, umí potěšit. Jindy naopak dokáže zas pozlobit, být krutým a tu i tam si z nás udělá dokonce i své otroky. Ještě, že se občas zablýská na lepší časy a čas zvládá sám všechno časem zahojit. Pomyslný dialog s ním není snadný, je neúprosný, nedá nic na naše přání, nedá se nikdy a nikým za žádnou cenu zastavit. Ale zároveň bez komunikace s časem se neobejdeme v žádném věku, ani v tom seniorském. 1. Úvod „Čas proudí z budoucnosti, která ještě neexistuje, přes přítomnost, která nemá přílišného trvání, do minulosti, jež přetrvává ve vzpomínkách“, řekl kdysi sv. Augustin. A to platí dodneška. Délka lidského života, budoucnost, současnost, minulost i vzpomínky člověka na sebe navazují, navzájem se prolínají, spolu vzájemně souvisejí. Jen s postupně se zvyšujícím věkem přibývají a posléze převládají zkušenosti z minulosti. A právě komunikace seniorů s časem se stává čím dál, tím větším bohatstvím, zdrojem jejich chování, prožívání, postojů i názorů.

51

Je tedy přirozené, že metody a techniky, které je možno symbolicky označit jako „komunikace s časem“, se stávají velmi významnou součástí volnočasových aktivit a vůbec celé péče poskytované zdravotnickými a sociálními zařízeními seniorům. Jejich hlavní přínos spočívá v motivaci a podpoře vlastní duševní i tělesné činnosti klientů. Klientům přinášejí radost a další impulsy k hodnotnému a smysluplnému životu, pomáhají udržovat jejich životní kontinuitu, pozitivně ovlivňují jejich zdravotní stav, sebevědomí a aktivní prožívání vztahů s ostatními klienty a personálem. Společným jmenovatelem všech těchto volnočasových aktivit seniorů je pak komunikační kompetence pracovníků posilující identitu, soběstačnost, nezávislost, důstojnost a sebeúctu seniorů a současně přispívající k renesanci původního životního stylu, k iniciování rozvoje schopností vést samostatný spokojený život a snižovat osobní sociální a zdravotní rizika. 2. Volnočasové aktivity seniorů založené na symbolické komunikaci seniorů s časem Odborníci na problematiku sociální péče o seniory uvádějí, že zábavně terapeutické techniky a metody založené na symbolické komunikaci seniorů s časem a uplatňované v podmínkách zdravotně sociálních institucí, rezidencí, domovů důchodců, domů na půli cesty, pensionů pro seniory, domů s pečovatelskou službou a ústavů sociální péče významně přispívají ke zlepšení psychického, funkčního a zdravotního stavu seniorů. Vycházejí přitom z poznatků, že: •

život seniora má cenu, byl plný událostí

•

jde o potvrzení identity, kontinuity života seniora

•

jde o procvičení paměti a myšlení

•

prožívání vztahů ve skupině je příjemné

•

ohlédnutí za pozitivními stránkami života posiluje

•

vzpomínky jsou spojeny s povzbuzujícími emocemi

•

vzpomínky jsou zdrojem informací pro personál

•

dochází k posílení vztahu mezi seniorem a pečovatelem

Při technikách založených na pomyslné komunikaci s časem je proto třeba podporovat klienty v tom, aby mohli své aktuální prožitky, celoživotní zkušenosti a vzpomínky pojmenovat, prožít a využít k dalšímu životnímu směrování. Minulost i současnost seniorů si zasluhuje respekt, protože má jedinečnou hodnotu a je výpovědí individua i generace, a proto je unikátní. Cílem těchto volnočasových aktivit je přinášet seniorům hlavně: •

psychický, sociální, kulturní, fyzický rozvoj osobnosti

•

odpočinek, zotavení, odstranění únavy

•

rozptýlení, zábava, kompenzace, únik ze stereotypů všedních dnů

Metody spočívající na symbolickém dialogu s časem nevyžívají jen ohlédnutí a vzpomínky k posílení spokojenosti se svým životem, ale umožňují současně i zasáhnout do aktuálního života seniorů. Inspirují a rozvíjejí jejich dovednosti co a jakým způsobem naplánovat, obsahují srovnání a nabídku aktuálního životního stylu, utvářeného v souladu

52

s pozitivními stránkami osobnosti každého seniora a přinášejícího adekvátní životní uspokojení každému z nich. Jeho základem jsou čtyři zásady, ze kterých se odvíjí další myšlenky: •

člověk je víc než čas

•

cesta je víc než cíl

•

zevnitř je víc než zvenku

•

pomalu je víc než rychle

3. Metody komunikace seniorů s časem Jednotlivé dílčí činnosti zábavně terapeutických programů založených na symbolické komunikaci s časem mohou mít nejrůznější podobu. V praxi se nejčastěji aplikují metody charakterizované jako informační , intelektuální, sociální, relaxační, estetické a kulturní i metody usnadňující aktuální soužití s časem. Potřeba rozvíjet komunikaci s časem v rámci volnočasových aktivit seniorů vychází ze skutečnosti, že právě čas hraje v aktuálním životě seniorů významnou roli. Metody mající podobu komunikace jedince či skupiny s časem, využívající různých podnětů k vybavování a bilancování vzpomínek na události či zážitky z minulosti jsou pro seniora velmi přínosné Hlavním cílem těchto interaktivních metod je především: •

inspirace vnitřního dialogu

•

reminiscence pozitivních zážitků z minulosti

•

osvojení nových potřebných poznatků

•

prohloubení praktických dovedností soužití s časem

•

pozitivní ovlivnění racionální i emoční stránky osobnosti

•

inspirace pro další prožívání smysluplného života

•

impulsy pro aktuální postoje a chování, obohacení mezilidských vztahů

Komunikace s časem je přitom vhodná nejen pro zdravé seniory, kde má preventivní a aktivizační význam, ale je důležitá zejména pro klienty trpící poruchami paměti. Terapeut, sociální pracovník může tyto metody využívat prakticky při každodenním pravidelném kontaktu s klienty či v rámci týdenně plánovaných programů volnočasových aktivit. Účinnost těchto metod podtrhují vhodné pomůcky, které zohledňují věk, minulost, zkušenost , způsob života seniorů , jsou přizpůsobené schopnostem jedince a využívají co největší počet smyslů (např. staré filmy, tanec, společenské hry, knihy, fotografie, staré předměty, staré receptury, plakáty, výlety na stará místa a pod.). Pozitivně působí rovněž drobné předměty, fotografie a obrázky přímo ze života seniorů. Součástí komunikace seniorů s časem se může stát i práce s biografií. S použitím arteterapeutických technik lze zobrazovat rovněž motivy z dětství a přispívat tak k upevňování pocitů bezpečí a jistoty. Vhodnou inspirací k posilnění pocitů sounáležitosti s časem jsou i terapeutické techniky založené na známých vůních či populární hudbě.

53

4. Didakticko terapeutické zkušenosti ze seniorské komunikace s časem Techniky seniorské komunikace s časem uplatňované v podmínkách zdravotně sociálních institucí, rezidencí, domovů důchodců, domů na půli cesty, pensionů pro seniory, domů s pečovatelskou službou a ústavů sociální péče praxi mají v současné době nejčastěji podobu: •

ohlédnutí za příjemnými stránkami života

•

prezentace vzpomínek a zážitků

•

skupinové komunikace

•

aktivní prožívání a využívání času

Teoretické východisko pro aplikaci těchto technik tvoří poznatky z psychologie komunikace a integrativní psychoterapie, které jsou využívány ve shodě s principy tzv. pedagogického konstruktivismu. Vlastní zábavně terapeutický program lze v praxi uskutečňovat individuálně nebo v malých skupinách o počtu 8- 15 klientů, rozdělených v návaznosti na jejich celkový zdravotní stav, fyzickou zdatnost, kognitivní schopnosti, společensko emoční dispozice a komunikační kompetenci. Neméně významné jsou také konkrétní zájmy seniorů. ohlédnutí za příjemnými stránkami života. Příklady technik •

techniky reminiscence - kresba řeky života s vyznačením nejpříjemnějších období - fantazijní anketa zamýšlející se nad využitím dvou hodin času navíc - ztvárnění artefaktu času prostřednictví přírodnin, drobných předmětů - personifikace času, fantazijní ztvárnění kresbou nebo slovy

•

techniky prezentace vzpomínek a zážitků - vyprávění nejhezčích zážitků z osobního života - prezentace nejsympatičtějšího ročního období - individuální práce na osobní kronice, vzpomínkovém boxu - psychodramatická prezentace „životopisu“ život připomínajících maličkostí

•

techniky využívající skupinové komunikace - interpretace sdělení seniorů, skupinová volba nejsympatičtější prezentace - připomenutí aktuálního data, významných výročí a svátků členů skupiny - prezentace celospolečenských či regionálně významných výročí - soutěž o nejvtipnější definování pojmu čas - prezentace lidových rčení a citátů o čase

•

techniky aktivního prožívání a využívání času - soutěž v přesnosti odhadu času, např. 111 vteřin

54

- anketa kdy a jak utíká čas, kolik je právě teď hodin přesně? - soutěž v hledání přívlastků slovíčku čas, postupná prezentace - vycházka do přírody, hledání symbolů času v krajině - denní a týdenní plánování času, možnosti deníku Při aplikaci technik seniorské komunikace s časem je potřebné uzavřít z pozice terapeuta s klienty vnitřní dohodu, že nebude nikdo svěřené informace prezentovat na veřejnosti. Současně je potřebné se dohodnout, že se nebudou ničí vzpomínky posuzovat, hodnotit, opravovat a kritizovat. Jedině tak se dá zajistit bezpečná komunikace s časem a příjemné vzpomínání pro všechny. Terapeut je v této souvislosti víceméně v roli facilitátora, který navrhuje, upozorňuje, nabízí a uzavírá s klienty smlouvu připomínající potřebu vyhnout se ohrožujícím, zraňujícím a citlivým tématům. 4. Závěr Předpokladem proto, aby se volnočasové metody a techniky seniorské komunikace s časem staly pro klienty smysluplné je jejich adekvátnost aktuálnímu prožívání života a osobnostnímu zaměření jednotlivých seniorů, jejich skupin či komunit. Aktivní účast při individuálním či skupinovém komunikování s časem přispívá nejen k regeneraci psychických a fyzických sil, ale i k celkovému rozšíření obzoru a kvality osobnosti seniorů. Pevnější ukotvení v čase je příležitostí pro jejich hlubší zamyšlení nad sebou samými, zvyšuje osobní sebevědomí, dává příležitost k spoluprožívání a empatii, umožňuje vzájemnou podporu lidí stejného věku. Literatura: COREY, G. kol.: Techniky a přístupy ve skupinové psychoterapii, Portál, Praha 2006 HAVLÍK, J.: Didaktické aspekty uplatňování principů konstruktivismu při výuce sociálně komunikačních dovedností, Sborník z konference Pedagogický software 2006, ZF JU 2006 HAVLÍK J., VURM V.: Komunikační dovednosti v oblasti zdravotní a sociální péče, ZSF JU, 2004 HAVLÍK J., VURM.V.: Komunikační kompetence pracovníků zařízení poskytujících služby seniorům, In: Sborník konference SENIOR LIVING 06 KALVACH Z.: Úspěšné stárnutí a aktivní stáří, Praha: Státní zdravotní ústav, 2004) MUŽÍK, J.: Androdidaktika, ASPI Publishing, Praha 2004 PLAMÍNEK J.: Sebeřízení. Grada Publishing, Praha 2004 POKORNÁ A.: Determinanty komunikačních technik v sociální interakci se seniory, In: Sborník konference Problematika generace 50 plus, ZSF JU 06 REINWALDOVÁ E.: Novodobá péče o seniory. Praha:Grada 1999 TLUSTÁ K. : Aktivizace seniorů v denním centru, ČALS: http://www.alzheimer.cz/?PageID=603

55

KVALITA ŽIVOTA VE STÁŘÍ A STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Lucie Bicková Oblastní charita Třeboň, [email protected] Anotace: Autorka se v příspěvku zabývá kvalitou života seniorů v sociálních službách. Poukazuje na situaci před vznikem standardů kvality sociálních služeb a následně pak popisuje současnost, tedy období platnosti Zákona o sociálních službách 108/2006 Sb., který zavazuje organizace poskytující sociální služby k naplňování standardů kvality. Autorka uvádí jaké možnosti a příležitosti standardy do služeb přináší, s jakými těžkostmi a obtížemi se poskytovatelé potýkají a jak se vše dotýká samotných uživatelů sociálních služeb. Před rokem 2002 nebyla žádná opora v zákoně pro nasměrování sociálních služeb. Služby neměly ujednoceno co je dobré (kvalitní) a co špatné (nekvalitní). Často si pracovníci s sebou nesli a přenášeli dál špatnou praxi, zejména ti v přímé péči obvykle neměli možnost se podílet na tvorbě pravidel a metodik, mohli jsme se setkávat s vysokou mírou direkce. Uživatelé obvykle nebyli zapojováni do rozhodování o službě atd.. Standardy jsou první příležitostí, jak pojmenovat a dohodnout se, co je u nás „kvalitní“. Kladou ovšem velké nároky na poskytovatele, vyžadují velkou míru kreativity a odpovědnosti odpovědnosti nejen právě poskytovatele, ale také samotného uživatele (princip subsidiarity). Někdy však tito zúčastnění nechtějí přebírat zodpovědnost a volají po direkci, která je pro ně jednodušší a bezpečnější. Zákon (standardy) vymezuje a pevně stanovuje jen něco, hovoří o základních principech v sociálních službách, vymezuje hranice a ostatní si utváří poskytovatelé sami. Mezi základní principy patří zejména: - nezávislost – autonomie – integrace - respektování potřeb – partnerství – komunikace – subsidiarita. Standardy dávají poskytovatelům možnost utvářet službu šitou na míru skutečným potřebám uživatelů, k čemuž významně přispívá např.individuální plánování, není-li pouhým „papírem“, ale živým materiálem. Poskytovatelé mají možnost a příležitost vytvářet vlastní metodiky, směrnice a pravidla tak, aby odrážely specifika jednotlivých služeb a jednotlivých uživatelů. Je-li v souladu praxe, dokumentace a zákon, organizace jde cestou směřující ke kvalitě služby. Kvalitní služba má být vyhodnotitelná, klade nároky na dobře stanovené cíle služby, na indikátory měřitelnosti a lze sledovat, zda služba „dělá, co dělat má“, tak jak deklaruje ve svém veřejném závazku.

56

Zejména cílová skupina, kterou jsou právě senioři, často může mít dojem, pocit, že na nich nezáleží, jsou na obtíž, nechtějí obtěžovat ani personál ani rodinné příslušníky – nic nechtějí. A jedině tehdy, budou-li se poskytovatelé ptát a zjišťovat jejich potřeby a přání, budou vědět, co skutečně potřebují a to bude následně také poskytováno a nebudou plýtvat časem a energií na to, co se zdá dobré a výhodné pro pracovníky, ale uživatelé to nechtějí či si to dokáží zvládnout sami. Proto je velmi důležité nezapomínat, že principem zavádění standardů je týmový konzultační proces. Poskytovatelé často argumentují, jaký je problém s papírováním, náročná komunikace, že mají méně času být u uživatelů… Lze říci, že 85 % zabírá komunikace (mezi pracovníky, managementem, zřizovatelem, uživateli apod.), 10 % samotné organizování komunikace a 5 % administrativa/dokumentace. Užitek má být vždy směřován k uživateli – stanovení pravidel, směrnic, hranic, odkrývání tabu, respekt ke zvyklostem uživatelů aj. jde vstříc k bezpečné službě a k přiblížení se k obvyklému způsobu života seniorů ač jsme si vědomi, že pobytová služba může být pro mnohé jen „náhražkou“ jejich skutečného domova. Přesto je povinností všech poskytovatelů vytvořit takové prostředí, které bude důstojné, partnerské, příjemné a bude na naši starší generaci pohlížet s úctou. Závěrem lze říci, že standardy kvality přináší společnou komunikaci o tom, co

potřebujeme,

dávají příležitost řešit společně důležité věci a také vidět věci tak, jak jsou, abychom je mohli přijmout a usilovat o jejich zlepšení. Literatura: Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Vyhláška č. 505/2006 Sb.

57

UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU – SENIORSKÝ PORTÁL A PORTÁL VIRTUÁLNÍ VÝUKY Klára Nehodová U3V při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze [email protected] Vzdělávání seniorů se postupně stává nejen evropským, ale celosvětovým problémem. Důvodů je několik - roste průměrný věk populace, prodlužuje se období „třetího věku“ – což je doba mezi odchodem z aktivního zaměstnání a okamžikem, kdy se lidé stávají závislí na pomoci okolí, a rychlý rozvoj společenský i technologický. To vše vyvolává potřebu čím dál tím více vzdělávat dospělé, a to i ve věkové kategorii 50+ a výše. Univerzity třetího věku (U3V) jsou významnou formou takového vzdělávání. V naší zemi existují U3V již od roku 1986/1987, kdy na 1. lékařské fakultě Karlovy univerzity pod záštitou prof. Pacovského začali s přednáškami, které se pak jmenovaly „Člověk ve zdraví a nemoci“. Spektrum nabízených témat se postupně rozšířilo a v současné době prakticky všechny naše veřejné vysoké školy poskytují velmi pestrou nabídku oborů U3V, které navazují na akreditované studijní programy řádného studia. Vysoké školy organizující kurzy U3V sdružuje Asociace Univerzit třetího věku v ČR. Seniorský portál: http://www.e-senior.cz byl vybudován Informačním a poradenským centrem Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze z finančních prostředků MPSV a MŠMT, získaných prostřednictvím Asociace Univerzit třetího věku v roce 2005. Cílem Seniorského portálu je - ve veřejně přístupné části portálu – uceleně soustředit a nabídnout základní orientaci seniorského vzdělávání v rámci U3V (přednášky, kurzy) široké veřejnosti. Registrovaným posluchačům slouží Seniorský portál i pro studium jednotlivých kurzů, prohlížení různých studijních materiálů a prohlížení videí z různých pořádaných akcí. Nezanedbatelným přínosem je i možnost vzájemné komunikace seniorů (zájmy, záliby, koníčky, společně strávený volný čas apod.) v rámci celé České republiky. Portál virtuální výuky U3V: http://www.e-senior.cz/VU3V Studia oborů U3V se však mohli až donedávna účastnit jen ti senioři, kterým dostupnost do místa přednášky nečinila žádný (vzdálenostní, finanční či pohybový) problém. Tedy zdaleka ne všechna města a místa v naší republice mohla takové vzdělávání nabízet. Několik členů Asociace U3V proto přikročilo v roce 2008 k experimentu připravit systém virtuální výuky U3V (VU3V) s natočenými multimediálními přednáškami, který tyto bariéry pomáhá odstranit.

58

Na pilotní ověřovací fázi se podílejí čtyři univerzity, které podle scénářů lektorů připravily dva různé druhy kurzů (Astronomie a Lesnictví) po 4 přednáškách. Na podzim byl tento druh výuky vyzkoušen celkem v 6 konzultačních střediscích v Západních Čechách (Klatovsko, Tachovsko), která zprostředkovávají společné skupinové sledování těchto přednášek „na dálku“ a následnou praktickou práci v počítačových učebnách s internetem. Další 3 střediska v Praze byla koncipována jako srovnávací – zdejší senioři se účastní jak klasické presenční výuky U3V, tak i na výuce virtuální, takže jejich poznatky o rozdílnosti obou forem budou znamenat přínos pro zkvalitnění výuky. Počet přihlášených účastníků ověřovací fáze přesáhl 200, uspořádáno bylo 36 společných skupinových projekcí přednášek a asi třetiny z nich se účastnili živě lektoři. Ve veřejně přístupné části portálu je možné nalézt základní informace, v případě bližšího zájmu je opět nutná osobní registrace - uživatelské jméno a heslo bude následně na požádání sděleno e-mailem. Po přihlášení je pak možné seznámit se s bližšími informacemi a shlédnout jednotlivé konkrétní přednášky (a to opakovaně či po částech), studovat doprovodné výukové materiály, procházet výukové testy, klást dotazy lektorům či komunikovat s ostatními účastníky kurzů v ostatních regionech. Další pokračování virtuální výuky v regionálních konzultačních střediscích je plánováno na jaře 2009.

59

ČINNOST LÉKAŘSKÉ POSUDKOVÉ SLUŽBY – NEDÍLNÁ SOUČÁST DŮCHODOVÉ REFORMY, DOPAD NA KVALITU ŽIVOTA SENIORŮ Rostislav Čevela, Libuše Čeledová Odbor posudkové služby MPSV [email protected] [email protected] Anotace: Autoři si dali za cíl zmapovat postavení lékařské posudkové služby v systému sociálního zabezpečení, odraz její činnosti v důchodové reformě a dopad práce posudkových lékařů na kvalitu života seniorů. Vycházeli z demografické situace, současné situace zdravotních a sociálních systémů a výsledků projektu Kulatý stůl MZ. Formulovali pojem potenciál stáří jako souhrn všech zachovalých fyzických, psychických, sociálních a duchovních schopností a zkušeností. a pojem pozitivní stáří jako aktivní využívání a rozvíjení všech zachovalých fyzických, psychických, sociálních a duchovních schopností a zkušeností, a to bez ohledu v jaké míře jsou zachovány. Závěrem konstatují, že bez těsného propojení zdravotního a sociálního systému nelze provést úplnou reformu ani v jednom z nich. Klíčová slova: Lékařská posudková služba, zdravotní systém, sociální systém, senioři, kvalita života, potenciál stáří, pozitivní stáří Lékařská posudková služba se zabývá posuzováním zdravotního stavu občanů pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. Podle dosavadní právní úpravy z roku 2006 (novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, provedená zákonem č.109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách) je lékařská posudková služba rozdělena na část pro účely důchodového a nemocenského pojištění, která působí na České správě sociálního zabezpečení a okresních správách sociálního zabezpečení, a na část pro účely jiných systémů sociální ochrany, která působí na úřadech práce. Lékařská posudková služba se potýká s nedostatkem posudkových lékařů. Důvodem je skutečnost, že zejména od 1. ledna 2007, kdy nabyl účinnosti nový systém sociálních služeb, jsou požadavky na posuzování zdravotního stavu lékařskou posudkovou službou úřadů práce výrazně vyšší. Lékařská posudková služba úřadů práce se dostala do výrazných kapacitních problémů a obtížně zvládala nápor žádostí o posouzení zdravotního stavu. Sloučením prvoinstanční posudkové služby a převedením kompetencí k posuzování zdravotního stavu pro účely rozhodování v prvním stupni správního řízení z úřadů práce zpět na Českou správu sociálního zabezpečení,resp. okresní správy sociálního zabezpečení od 1. 7. 2009 (novela zákona

60

č.582/1991 Sb.,o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) dojde k využití synergických efektů ke zvládnutí kapacitních nároků na lékařskou posudkovou službu. Sjednocení přispěje rovněž k řešení nedostatku posudkových lékařů, protože vznik této odborné, vysoce specializované instituce bude spojen s vhodnými motivačními opatřeními ke zvýšení zájmu lékařů o činnost v lékařské posudkové službě. Zároveň bude dosaženo úspor nákladů na její provoz. Posudkoví lékaři, díky svému začlenění pod rezort práce a sociálních věcí se pohybují na pomezí sociálně zdravotní a zdravotně sociální péče, jejíž význam v posledních letech trvale vzrůstá, především svým významem pro praktické obecné zabezpečování služeb potřebným jedincům. Prakticky všude tam, kde je poskytována a zajišťována péče zdravotní je nutné současně zajistit a poskytovat péči sociální (Vurm 2007). Lékařská posudková služba zasahuje svou činností systém důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, systém sociálních služeb, sociální pomoci a systém zaměstnanosti. Veřejnost však spojuje činnost posudkové služby převážně s posuzováním zdravotního stavu za účelem přiznání invalidních důchodů. Invalidní důchody patří k rychle rostoucí složce „ důchodů“, tvoří tedy nedílnou součást důchodové reformy. Již v roce 2004 byla ustavena pracovní skupina vedená Ing. Bezděkem pro přípravu podkladů pro důchodovou reformu. Na „Bezděkovu zprávu“ navázalo jednání představitelů parlamentních politických stran s cílem nalézt shodu nad základními kroky důchodové reformy, Programové prohlášení vlády z roku 2007 obsahuje i záměr provést důchodovou reformu ve třech etapách. I. etapu důchodové reformy projednávala Politická komise pro důchodovou reformu, ustavená v červenci 2007. Nový zákon obsahující parametrické změny systému nabude účinnosti 1. ledna 2010. Mezi navržené změny patří plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě, a na 62 až 64 let u ostatních žen (podle počtu vychovaných dětí) a postupné prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění. Dále, což je důležité z hlediska činnosti lékařské posudkové služby, zavedení třístupňové invalidity s „trvalou“ ochranou výše dosavadních částečných invalidních důchodů v případě změny invalidity ze II. stupně invalidity na I. stupeň (dosud existují dva druhy invalidních důchodů, a to plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod). Díky schválené první etapě důchodové reformy Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR v červnu 2008 se budou výdaje na důchody pohybovat až do roku 2035 kolem 8 % HDP, do roku 2050 kolem 10 % HDP a až do konce tohoto století prakticky jen mírně překročí 11 % HDP. Jsou tedy dlouhodobě udržitelné. Po projednání v Senátu Parlamentu a po podpisu prezidentem republiky by měl návrh zákona nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2010. Druhá etapa důchodové reformy řeší otázky financování základního důchodového pojištění a soukromých důchodů. Základní teze nového zákona, umožňující zavedení penzijního spoření, schválila vláda. V rámci III. etapy důchodové reformy bude řešena diverzifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt-out) ze základního důchodového pojištění do soukromého

61

systému. Spuštění tohoto pilíře závisí mj. na množství prostředků, které se podaří shromáždit na zvláštním účtu rezervy pro důchodovou reformu. Společným a nejčastěji zmiňovaným jmenovatelem sociálních a zdravotních reforem je stárnutí populace.

Demografický

vývoj

v nejbližším

období

je

přitom

víceméně

jistý.

Podle

demografických projekcí především v období mezi rokem 2000 až 2030 nastane výrazná změna věkové struktury populace, tj. nárůst počtu současně žijících generací. V roce 2050 bude v České republice 3 miliony osob starších 65 let. Věkovou strukturu populace v roce 2007 ukazuje tabulka č. 1 : Osoby 50+

35,8%

3.718.586

Osoby 65+

14,6,%

1.512.834

Osoby 85+

1,2%

124.937

Osoby 100+

0,01%

544

U populace starší než 75 let, která vykazuje sníženou míru soběstačnosti a je častým spotřebitelem zdravotní i sociální péče, naopak dojde v letech 2015 až 2030 k velmi výraznému nárůstu. Demografické změny podtrhují potřebu nastolení celospolečenské shody na řešení očekávaných důsledků tohoto vývoje, tzn. výdaje na důchody, zdravotní a zdravotně-sociální služby, v co nejkratším možném čase. Jen za rok 2007 dopady činnosti lékařské posudkové služby rezortu ministerstva práce a sociálních věcí lze vyčíslit na 90 mld. Kč a při současném trendu nárůstu počtu žádostí o dávky ze systému sociálního zabezpečení se dá očekávat překročení magická hranice 100 mld Kč. Hypoteticky lze dovodit dopad zvýšení věkové hranice odchodu věku do důchodu na nárůst žadatelů o invalidní důchod, nebo o příspěvek na péči. Tabulka č. 2 ukazuje vývoj počtu nových plných a částečných invalidních důchodů v letech 2003 -2007 Rok

2004

2005

2006

2007

přiznané 48554

50441

46184

48925

50286

plné

25544

26353

23613

24207

23354

částečné

23010

24088

22571

24718

26932

Nově

2003

invalidity

Z tabulky č.2 je patrné zvyšování počtu částečných invalidních důchodů a nevýznamné, a to z pohledu aplikace pokroků medicíny do léčby, snižování počtu plných invalidních důchodů. Dalším příkladem vytíženosti lékařské posudkové služby a dopadu její činnosti nejen na kvalitu

62

života seniorů, ale i do státního rozpočtu, je posuzování stupně závislosti dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jehož důsledkem je přiznání či nepřiznání příspěvku na péči. Na příkladu příspěvku lze rovněž ukázat hloubku propojení zdravotní a sociální péče. Příspěvek na péči, zavedený v od 1. 1. 2007, je nejdramatičtěji rostoucím mandatorním výdajem sociálního zabezpečení, oproti roku 2006 se v roce 2008 ztrojnásobily. Novela zákona o sociálních službách, platná od 1. 1. 2008, byla prvním krokem změny nastavení systému, který stále vykazuje značnou expanzi výdajů. Je však nutné učinit další opatření, která by tento trend zvrátila. Změny schválila vláda. Tabulka č. 3 uvádí mandatorní výdaje za příspěvek na péči v letech 2006 - odhad v roce 2009 (v roce 2006 za zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek na péči o osobu blízkou): Rok

Odhad v mld. Kč

Výdaje v mld. Kč

2006

7

2007

9

14,5

2008

18,5

2009

21 - 22

Celkové výdaje na příspěvek na péči v období leden–září 2008 meziročně stouply o 3,53 mld. Kč na 13,75 mld. Kč (tj. nárůst o 34,5 %). Podmínky vzniku nároku na příspěvek na péči a výše příspěvku

především

v

nižších

stupních

jsou

nastaveny

tak,

že

vyvolávají

zcela

nekontrolovatelný zájem o získání této dávky. Dnes se vyplácí zhruba 260 tisícům příjemců. Příjemci příspěvku na péči, především v nižších stupních závislosti, v mnoha případech vnímají nesprávně účel dávky a příspěvek na péči považují za odškodnění za jejich zdravotní stav a za zvýšení příjmu. Největší počet dávek podle rozvrstvení do stupňů vykazuje I. stupeň a

II.

stupeň. Největší skupinou příjemců příspěvku na péči ve všech stupních závislosti jsou senioři. Ve stupni I se jedná o 72 000 osob starších 65 let. Více než 6 000 těchto osob neuvádí způsob zajištění péče a jen 25 000 osob využívá služeb pečovatelské služby. Z vyplacených dávek plyne do rozpočtů poskytovatelů sociálních služeb méně, než bylo očekáváno. Znatelnější je tato situace především v případě terénních a ambulantních služeb sociální péče. V právní úpravě příspěvku na péči se navrhují změny, jejichž cílem je zejména zajistit správné využívání příspěvku na péči. Navrhuje se stanovit, že osobě, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné osoby,vznikne nárok na příspěvek na péči jen tehdy, pokud jí potřebnou pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná nepodnikající fyzická osoba, registrovaný poskytovatel sociálních služeb nebo hospic, a současně upravit výši příspěvků na péči v I. a IV. stupni závislosti. Počet seniorů jako žadatelů o příspěvek na péči, o invalidní důchod či jinou dávku sociálního zabezpečení a tím klientů posudkového lékaře bude neustále přibývat jak z důvodu sociálních reforem ( zvyšující se věková hranice pro odchod do důchodu) , tak z důvodu postupují

63

geriatrizace společnosti (zvyšování biologického věku). Posudkový lékař však musí při posuzování zdravotního stavu zohlednit nejen překotný vývoj poznatků medicínských poznatků a jejich aplikaci v terapii, ale i zlepšování zvládání disability v důsledku technického vývoje, který přináší lepší kompenzační pomůcky. Již nyní se stává klientem posudkového lékaře převážně osoba seniorského věku, proto i posudkový lékař může svým konáním a chováním přispět ke zlepšení kvality života a jeho usnadnění seniorské generaci. Jaký je senior – klient posudkového lékaře? Na otázku kdo je senior se nabízí široká škála odpovědí, které zohledňují různé aspekty stáří. Koho můžeme považovat za seniora ? Existuje mnoho definic stáří, ale žádná nedefinuje tzv. potenciál stáří. C. Drbal formuloval potenciál zdraví jako tři neoddělitelné a vzájemně se ovlivňující komponenty - zdatnost, odolnost a kreativní adaptabilita ( Drbal 1968). Potenciál stáří bychom mohli na základě definice potenciálu zdraví formulovat jako souhrn všech zachovalých fyzických, psychických, sociálních a duchovních schopností a zkušeností. Pokud přijmeme tuto formulaci, lze např. pojem pozitivní stáří chápat jako aktivní využívání a rozvíjení všech zachovalých fyzických, psychických, sociálních a duchovních schopností a zkušeností, a to bez ohledu v jaké míře jsou zachovány. Kvalita života ve stáří je dána subjektivním i objektivním naplněním očekávání uspokojování potřeb v oblasti fyzické,psychické, sociální a duchovní tzv.pozitivního čtyřlístku. Fyzické a finanční potřeby

Společenské a emocionální

Duchovníspirituální

Psychickémentální

Lidské potřeby můžeme shrnout do čtyř základních okruhů, které vystihují i kvalitu života ve stáří. První představují fyzické a finanční potřeby ,tzn. zdravotní a materiální, na druhém místě jsou společenské a emocionální potřeby, tedy potřebné sociální vztahy a vazby,společenské uznání, třetí okruh obsahuje mentální – psychické potřeby tj. možnosti vzdělávání a osobního růstu a poslední,ale neméně důležitý čtvrtý okruh zahrnuje duchovní – spirituální potřeby, které chápeme jako vyšší postavení, odpovědnost,vliv, volnost a trvalý odkaz.

64

Teprve poté, co jsou všechna očekávání (okruhy potřeb)naplněna event. absence jednoho z nich je rovnovážně vyvážená nárůstem splněných potřeb v oblasti jiné, lze hovořit o kvalitním stáří. Požadavky na kvalitu života představují požadavky na ekonomické zajištění, dostatečné společenské vztahy, psychický rozvoj a naplnění duchovních potřeb.naše společnost stejně jako společnost v celé Evropě se musí přizpůsobit demografickému vývoji. I činnost posudkových lékařů ve zdravotně- sociálním systému

bude muset odrážet nastupující geriatrizaci

společnosti. Zlepšení informovanosti seniorských klientů lékařské posudkové služby a jejich co nejdelší aktivní zapojení do pracovního a společenského života je jedním z nejdůležitějších cílů činnosti posudkových lékařů, ale i celé společnosti. Základem všech snažení o zlepšení kvality života seniorů je pomoci jim naplnit dostatečně všechny potřeby definované pozitivním čtyřlístkem , tzn. využít potenciálu stáří k jeho pozitivnímu prožití. Již nyní je však jisté, že zlepšení kvality života seniorů lze dosáhnout pouze těsnou spoluprácí zdravotního a sociálního rezortu. Nastává čas sociálních, zdravotních, ale především sociálně zdravotních a zdravotně sociálních reforem a to zejména díky zmiňovanému demografickému vývoji v České republice. Literatura: Čeledová, L.,Čevela,R., Veselý,J.: :Migrace v posudkové službě, Zdravotnictví v České republice, Praha, č.1, 2008 Čeledová, L.,Čevela,R., Veselý,J.: :Názory lékařů na lékařskou posudkovou službu, Zdravotnictví v České republice, Praha, č.2, 2008. Čeledová, L.,Čevela,R., Veselý,J.: :Migrace v posudkové službě, Zdravotnictví v České republice, Praha, č.1, 2008 Čeledová, L.,Čevela,R.: Dotazníkové šetření názorů veřejnosti na činnost lékařské posudkové služby, Revizní a posudkové lékařství, Praha, č. 3, 2008 Drbal,C.: Analýza současného pojetí prevence,Praha:SZN,1968 Kalvach,Z.,Zadák,Z.,Jirák,R.,Zavázalová,H.,Holmerova,I.,Weber,P. a kol.:Geriatrické syndromy a geriatrický pacient,Praha,Grada Publishing a.s.2008 Krebs,V. a kol.: Sociální politika, 4.vyd. Praha: ASPI,a.s. 2007 Vurm,V. a kol.: Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví Praha:TRITON, 2007 Interní materiály MPSV o lékařské posudkové službě. Interní materiály ČSSZ o lékařské posudkové službě Závěrečná zpráva dotazníkového šetření „Názory lékařů a veřejnosti na práci lékařské posudkové služby“ provedeného společností Faktum Invenio pro MPSV Závěrečná zpráva projektu Kulatý stůl MZ, Zpráva o stavu, vývoji a výhledu

zdravotnictví

ČR,MZ 2007

65

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE SVĚTLE ÚDAJŮ O VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI Ladislav Průša Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., Praha [email protected] Anotace Cílem příspěvku je pokusit se kvantifikovat potřebu mít v pobytových zařízeních sociálních služeb na základě rozboru údajů o využívání příspěvku na péči. Ukazuje se však, že vypovídací schopnost těchto dat je na nízké úrovni, nicméně za určitých předpokladů lze rámcový odhad zpracovat. Získaná data je však nutno dále zpřesňovat a vyhodnocovat, přičemž je ale nutno současně hledat další řešení, která přispějí k žádoucímu rozvoji především terénních sociálních služeb.

Úvod Na minulé konferenci byl prezentován příspěvek, jehož cílem pokusit se kvantifikovat důsledky stárnutí populace na potřebu sociálních služeb do r. 2050 na základě promítnutí stávající úrovně vybavenosti ČR službami sociální péče pro seniory do demografických trendů podle projekce obyvatelstva do r. 2050 1. V jeho závěru bylo konstatováno, že získané údaje bude nutno v následujícím období dále zpřesňovat a to především na základě analýzy potřeby péče v závislosti na věku osoby a typu poskytované péče podle údajů z informačního systému o příspěvku na péči. Pro připomenutí je vhodné zopakovat, že do r. 2050 podle zpracované projekce obyvatelstva klesne celkový počet obyvatel cca o 800 tis. osob, přičemž ale počet osob starších 65 let vzroste více než dvojnásobně a počet osob starších 80 let dokonce cca 2,9 x. Podíl těchto věkových skupin na celkovém počtu obyvatel přitom vzroste z 14,1 % na 31,3 % (u osob starších 65 let), resp. z 3,1 % na 9,6 % (u osob starších 80 let).

1.

Charakteristika údajů o využívání příspěvku na péči a jejich vypovídací schopnost Z údajů informačního systému o příspěvku na péči vyplývá, že v září 2008 pobíralo

příspěvek na péči celkem 230 tis. osob, přičemž více než 40 % z nich pobíralo příspěvek v nejnižší výměře (viz tabulka č. 1).

1

viz: L. Průša - Důsledky stárnutí populace na potřebu sociálních služeb v dlouhodobém horizontu, Sborník II. ročníku konference "Senior Living", Ledax, o.p.s., České Budějovice 2008, ISBN 978-80-254-1243-5

66

tabulka č. 1: Struktura příjemců příspěvku na péči v září 2008 forma péče žádný stupeň

registrovaný

příspěvku pobytová ambulantní terénní

poskytovatel

celkem

celkem

33 847

8 431

14 075

174 252

230 605

I.

9 444

4 203

7 526

75 438

96 611

II.

10 431

2 506

3 938

57 753

74 628

III.

6 795

1 105

1 673

27 395

36 968

IV.

7 177

617

938

13 666

22 398

pramen: interní data MPSV

Je zřejmé, že tato data nejsou v plném rozsahu vypovídající. Pokud by tomu tak bylo, potom by: -

v pobytových zařízeních sociálních služeb bylo cca 53 % klientů bez jakéhokoli příspěvku na

péči, -

pečovatelskou službu pobíralo cca 85 % uživatelů bez příspěvku na péči.

Tyto rozdíly jsou patrně způsobeny tím, že většina příjemců příspěvku v okamžiku podání žádosti o tuto dávku neví, jaký poskytovatel jim zabezpečí požadovanou službu, a proto uvede do žádosti, že jim péči zabezpečí rodinný příslušník, přičemž následné změny nejsou do počítačového programu zaznamenány. Další zajímavé informace lze zjistit při analýze toho, kolik procent populace v dané věkové skupině pobírá příspěvek na péči (viz tabulka č. 2 a č. 3).

tabulka č. 2: Podíl mužů pobírajících příspěvek na péči a závislosti na věku a míře závislosti muži

míra závislosti

celkem

I.

II.

III.

IV.

celkem

do 3 let

0,08

0,00

0,00

0,00

0,09

3-18

0,20

0,15

0,52

0,25

1,12

19-50

0,16

0,26

0,11

0,09

0,62

51-55

0,35

0,35

0,12

0,07

0,89

67

56-60

0,49

0,50

0,19

0,07

1,25

61-65

0,78

0,71

0,26

0,13

1,89

66-70

1,15

1,03

0,45

0,23

2,85

71-75

1,63

1,53

0,66

0,38

4,20

76-80

3,01

2,58

1,18

0,70

7,46

81-85

7,22

5,32

2,31

1,24

16,10

86-90

16,12

11,26

4,81

2,72

34,91

90+

22,68

22,68

10,77

6,18

62,32

pramen: interní data MPSV, vlastní propočty

tabulka č. 3: Podíl žen pobírajících příspěvek na péči a závislosti na věku a míře závislosti ženy

míra závislosti

celkem

I.

II.

III.

IV.

C

do 3 let

0,06

0,00

0,00

0,00

0,06

3-18

0,14

0,09

0,40

0,17

0,80

19-50

0,13

0,20

0,08

0,06

0,48

51-55

0,32

0,30

0,12

0,06

0,79

56-60

0,49

0,39

0,14

0,08

1,10

61-65

0,75

0,57

0,20

0,10

1,62

66-70

1,37

0,86

0,33

0,16

2,72

71-75

2,72

1,62

0,58

0,34

5,27

76-80

6,21

3,49

1,34

0,80

11,83

81-85

13,91

8,27

3,03

1,96

27,17

86-90

24,88

17,39

7,14

4,99

54,39

90+

32,27

34,25

18,82

16,68

102,01

pramen: interní data MPSV, vlastní propočty

I tato data by vyžadovalo zpřesnění. Na první pohled je zřejmé, že není možné, aby příspěvek na péči pobíralo 102 % žen starších 90 let 2 (jediným možným vysvětlením je skutečnost, že populace stárne rychleji než se předpokládalo při zpracování demografické projekce), jako nevěrohodné se jeví rovněž údaj, že příspěvek na péči ve IV. stupni pobírá pouze 6,18 % mužů

2

počet příjemců příspěvku na péči byl vydělen počtem žen v dané věkové skupině podle střední varianty projekce obyvatelstva do r. 2050

68

starších 90 let 3, otázkou zůstává, jak vysvětlit výrazně vyšší zastoupení žen s přiznaným příspěvkem na péči v seniorských věkových skupinách v porovnání s muži. Pro kvantifikaci předpokládané potřeby míst v pobytových zařízeních je potřeba vycházet z toho, kolik procent populace v dané věkové skupině využívá pobytových služeb (viz tabulky č. 4 a č. 5).

tabulka č. 4: Podíl mužů v pobytových zařízeních pobírajících příspěvek na péči a závislosti na věku a míře závislosti muži

míra závislosti

pobytová zařízení

I.

II.

III.

IV.

C

do 3 let

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3-18

0,00

0,00

0,01

0,04

0,05

19-50

0,03

0,05

0,03

0,03

0,15

51-55

0,06

0,07

0,03

0,03

0,19

56-60

0,07

0,08

0,04

0,03

0,22

61-65

0,10

0,11

0,04

0,03

0,29

66-70

0,13

0,13

0,07

0,06

0,38

71-75

0,18

0,17

0,11

0,07

0,53

76-80

0,25

0,27

0,16

0,17

0,85

81-85

0,60

0,58

0,34

0,32

1,85

86-90

1,34

1,29

0,92

0,78

4,31

90+

3,10

3,20

1,81

1,53

9,64

pramen: interní data MPSV, vlastní propočty

tabulka č. 4: Podíl žen v pobytových zařízeních pobírajících příspěvek na péči a závislosti na věku a míře závislosti ženy

míra závislosti

pobytová

3

zařízení

I.

II.

III.

IV.

C

do 3 let

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

srovnej L. Průša – Ekonomie sociálních služeb, ASPI, Praha 2007 (příloha č. 32)

69

3-18

0,00

0,00

0,00

0,02

0,03

19-50

0,02

0,04

0,02

0,02

0,10

51-55

0,05

0,06

0,03

0,02

0,16

56-60

0,06

0,06

0,03

0,03

0,18

61-65

0,06

0,07

0,05

0,04

0,22

66-70

0,10

0,10

0,07

0,06

0,34

71-75

0,18

0,19

0,13

0,14

0,63

76-80

0,42

0,41

0,31

0,31

1,46

81-85

1,14

1,08

0,74

0,75

3,71

86-90

2,57

2,64

1,78

2,04

9,03

90+

4,62

5,98

4,89

5,78

21,27

pramen: interní data MPSV, vlastní propočty

Z pohledu zpracování odhadu potřeby sociálních služeb pro seniory je opět zřetelné vyšší zastoupení žen s přiznaným příspěvkem na péči v porovnání s muži.

2. Odhad potřeby pobytových sociálních služeb pro seniory do r. 2050 podle údajů o využívání příspěvku na péči Přestože výše byly uvedeny některé skutečnosti, které zpochybňují věrohodnost získaných statistických údajů o využívání příspěvku na péči, lze tato data vzít za určitých předpokladů jako východisko pro zpracování rámcového odhadu potřeby míst v pobytových zařízeních pro seniory. Oním předpokladem je skutečnost, že lze v dlouhodobém časovém hledisku předpokládat, že v těchto zařízeních budou pouze osoby s přiznaným příspěvkem na péči (již dnes jsou do těchto zařízení přijímány zpravidla pouze tyto osoby – ostatně podle § 49 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění 4), a proto lze pro účely zpracování této prognózy vycházet z předpokladu, že v r. 2007 žili v pobytových zařízeních pro seniory všichni s přiznaným příspěvkem na péči, přičemž je zachována relativní struktura příjemců příspěvku na péči podle získaných údajů. Za těchto předpokladů by celkovou kapacitu pobytových zařízení pro seniory do r. 2050 bylo nutno zvýšit cca 4 x, tzn. že by bylo potřeba o více než 62 tis. míst v domovech pro seniory než v případě odhadu, který byl proveden v loňském roce při zachování míry vybavenosti na úrovni r. 2006 (viz tabulka č. 6 a graf č. 2).

tabulka č. 4: Odhadovaný nárůst počtu míst v domovech pro seniory 4

"V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby."

70

nárůst počet míst

proti r.

nárůst proti

celkem

2007 abs.

r. 2007 v %

2010

45 152

3 534

8,49

2015

55 282

13 664

32,83

2020

60 685

19 067

45,81

2025

71 088

29 470

70,81

2030

91 708

50 090

120,36

2035

119 364

77 746

186,81

2040

142 404

100 786

242,17

2045

156 052

114 434

274,96

2050

166 387

124 769

299,79

pramen: vlastní propočty

graf č. 3 Odhadovaný nárůst počtu míst v domovech pro seniory

Odhadovaný nárůst počtu míst v domovech pro seniory při zachování struktury uživatelů podle míry závislosti v září 2008 4,50

4,00

nárůst v porovnání s r. 2008

3,50

3,00

2,50

2,00

1,50

1,00

0,50

0,00 2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

rok

pramen: vlastní propočty

71

Je zřejmé, že i tyto údaje bude nutno v následujícím období dále zpřesňovat, nicméně je neoddiskutovatelné, že je třeba hledat řešení, která by uspokojila nejen poptávku po umístění v domově pro seniory, ale po sociálních službách pro seniory jako celek. V tomto smyslu se jeví se, že je nezbytné přehodnotit ta stávající ustanovení zákona o sociálních službách a na něj navazující vyhlášky, která upravují maximální výši úhrad uživatele za sociální služby. Je zřejmé, že tato "cenová regulace" brání žádoucímu rozvoji terénních sociálních služeb, o čemž svědčí m.j. skutečnost, že počet příjemců pečovatelské služby klesl v r. 2007 o cca 10 tis. na 95 520 osob .

Závěr Uvedené propočty je třeba chápat jako rámcový odhad předpokládané poptávky po sociálních službách při zachování struktury míry závislosti v pobytových zařízení v září t.r. Je zřejmé, že změna systému financování sociálních služeb změní v delším časovém horizontu poptávku po jednotlivých sociálních službách a zejména v pobytových zařízeních dojde k významné změně ve struktuře jejich uživatelů. Mimo je nutno uvažovat o dalších změnách, jejichž charakter je obtížné prognózovat, ale která se mohou projevit ve změně poptávky po jednotlivých typech sociálních služeb. Jeví se proto, že je nezbytné věnovat dlouhodobě pozornost této otázce, pravidelně vyhodnocovat demografické trendy v jednotlivých regionech, poptávku po jednotlivých sociálních službách a neopomenout přitom na pravidelnou aktualizaci údajů v informačním systému o příspěvku na péči.

Literatura L. Průša – Ekonomie sociálních služeb, ASPI, Praha 2007, ISBN 978-80-7357-255-6 L. Průša – Důsledky stárnutí populace na potřebu sociálních služeb v dlouhodobém horizontu, in Sborník II. ročníku konference "Senior Living", Ledax, o.p.s., České Budějovice 2008, ISBN 978-80-254-1243-5

72

SEZNÁMENÍ SE STAVBOU JMÉNEM E.D.E. Martin Dürrer Domov důchodců Hradec Králové, E.D.E. [email protected] Vážené kolegyně, vážení kolegové, byl jsem požádán, abych na tomto kongresu stručně pohovořil o E.D.E. Je to téma, které se na první pohled na tento kongres příliš nehodí. Jsme však množinou lidí, kteří s vámi úzce spolupracují. Proto mi dovolte naši malou vizitku, kterou vás zveme ke spolupráci. EVROPSKÁ ASOCIACE ŘEDITELŮ REZIDENČNÍCH OŠETŘOVATELSKÝCH DOMOVŮ PRO SENIORY byla založena 6. dubna 1989 v Lucembursku. Cílem bylo vytvořit společnou platformu pro diskuse o řešení situace, kdy se prodlužuje život obyvatel Evropy, kdy je nutno poskytovat co nejvyšší úroveň rezidenční a ošetřovatelské péče klientům. To vše, za příznivé ceny. Základními stavebními kameny, tedy dnešní členskou základnou je téměř 10 000 manažerů rezidenčních a ošetřovatelských domovů v Belgii, České republice, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku, Srbsku, Slovinsku, Švédsku a Švýcarsku. Přidruženými členy jsou JAR, Izrael, Austrálie a Faerské ostrovy. Zástupci národních asociací tvoří GENERÁLNÍ RADU, která se schází každých 6 měsíců. Jakousi pomyslnou střechou je pak VÝKONNÁ RADA. Schází se každé 4 měsíce. Je volena členy Generální rady a má 5 členů. Bez ohledu na hranice jednotlivých států společně pracujeme na systému vzdělávání E.D.E., odborném růstu manažerů , na mezinárodních stážích, konferencích a studijních dnech. Důležitou otázkou fungování E.D.E. je komunikace a porozumění. Nejedná se jen o překlady jednání a materiálů. Jde o včasné předávání informací, organizaci jednání, informování jednotlivých členů, získávání nejrůznějších dat, využívání moderních způsobů komunikace. Sledujeme situaci našich členů, vývoj politiky. Vydáváme elektronický časopis

73

E.D.E. VISION. Aktivně se účastníme mezinárodních konferencí, spolupracujeme se sdělovacími prostředky. K našim významným dokumentům patří EVROPSKÁ CHARTA PRÁV A SVOBOD SENIORŮ ŽIJÍCÍCH V DOMOVECH. Naší snahou je žádným způsobem nekrátit práva seniorů od okamžiku, kdy vstoupí do rezidenčního zařízení. Zachovat jim právo volby, soukromí, právo nést přiměřené riziko, zachovat roli dosavadní rodiny, zajistit informovanost klientů a služby poskytované vzdělaným personálem. Nezadatelným právem je i právo na bezpečné, bezbariérové a podnětné prostředí. E.D.E. vypracovala vlastní systém vzdělávání manažerů rezidenčních ošetřovatelských zařízení pro seniory. V některých státech je absolvování tohoto vzdělávacího programu předpokladem pro výkon funkce ředitele. / Více informací na www.ede-eu.org /. K hodnocení kvality poskytovaných služeb lze využít systém E-Qualin®, na kterém se E.D.E. také podílela. Je orientován na potřeby uživatelů služeb, jejich rodin a personálu domovů. / Více informací na www.e-qualin.net /. V materiálu E.D.E. Code of Conduct se naši členové hlásí k inovacím, zodpovědnosti a kompetentnosti, získané celoživotním vzdělávání. Naší zodpovědností je i spolupráce s architekty, při které se snažím předat naše know-how tak, aby bylo využito při návrzích a stavbě nových rezidenčních zařízení. Vrcholem naší činnosti jsou pravidelné kongresy, které pořádáme každé dva roky. Dosud to byly kongresy v Berlíně – 1989, Kodani – 1991, Maastrichtu – 1993, Londýně – 1995, v Interlakenu – 1997, Vídni – 1999, Benátkách – 2001, Paříži – 2003, Lublani – 2005 a Berlíně 2007. Tyto kongresy jsou vždy zaměřeny na tematiku blízkou ředitelům rezidenčních a ošetřovatelských domovů. Velikým přínosem nejsou jen vystoupení řečníků, které pečlivě vybírají a delegují jednotlivé národní asociace. Jsou to i workshopy a kuloárová jednání, která jsou nedílnou součástí kongresů. Na podzim příštího roku se naši členové sejdou na 11. kongresu E.D.E. v Lucembursku, v zemi, kde se E.D.E. zrodila. 12. Kongres E.D.E. se bude konat v roce 2011 v Praze.

Podrobnější informace naleznete na www.ede-eu.org

74

Sekretariát E.D.E.: E.D.E. Geschäftstelle Kuno – Fischer – Straße 8 D – 14057 BERLIN DEUTSCHLAND Tel.:++49/0/30 616 81 411 Fax:++49/0/30 616 81 302 e-mail: [email protected] Děkuji vám všem za pozornost a hlavně za péči a invenci, kterou věnujete své práci, projektům, stavbám a jejich vybavení. Možná, jsou naší budoucností, snad jednou budou sloužit i nám…

75

DOBROVOLNICTVÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Jiří Horecký APSS ČR [email protected] Anotace: Článek se věnuje dobrovolnictví jako činnosti, která může přispět ke zkvalitnění sociálních služeb. Jsou v něm charakterizovány různé formy dobrovolnictví, jeho legislativní zakotvení v našem právním řádu. Autor věnuje značnou pozornost také formám oslovení a získávání dobrovolníků a další práci s nimi. Pojem dobrovolnictví není v českých reáliích používán dlouhou dobu. Ačkoliv bylo dobrovolnictví, zvláště v období první republiky, poměrně rozšířené, což dokladuje mimo jiné i poměrně veliký počet různých zájmových sdružení, nelze zatím ještě stále hovořit o renesanci dobrovolnictví v České republice. Ačkoliv je situace s dobrovolnictvím a dobrovolníky daleko lepší než v první polovině 90. let, přesto je pojem dobrovolnictví stále ještě vnímán spíše s negativními či pejorativními představami, ať již vědomími či nevědomími, a to zvláště u neodborné veřejnosti. Dobrovlnictví lze rozdělit dle více kritérií, podle místa a intezivity vykonávání dobrovolnické činnosti lze rozdělit dobrovolnictví v sociálních službách, ve zdravotnictví, u fyzických osob, v případě jednorázových a jedinečných událostí. V samotné oblasti sociálních služeb lze dobrovolnictví rozdělit dle dalších specifik, které s sebou přinášejí jednotlivé typy a rozdělení sociálních služeb. Zamysleme se nyní nad problematikou a specifiky dobrovolnictví a pobytovými službami sociální péče. Na otázku, co to vlastně je dobrovolnictví, odpovím citací velkého propagátora této myšlenky v České republice, PhDr. Jiřího Tošnera: „Dobrovolnictví není oběť, ale přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň poskytuje dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, je zdrojem nových zkušeností a dovedností a obohacením v mezilidských vztazích.“ Analogicky k této definici můžeme jako dobrovolníka označit člověka, který nad rámec svých každodenních povinností, ve svém volném čase využívá svých dovedností, znalostí a zkušeností k prospěchu ostatních, kteří potřebují naši pomoc. V české legislativě je dobrovolnictví upraveno zákonem O dobrovolnictví č. 198/2002 Sb. a v zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb.

76

Hovoříme-li o dobrovolnictví v pobytových službách, pak nejčastěji o Domovech pro seniory a Domovech pro osoby se zdravotním postižením. Předtím než se vedení domova rozhodne vynaložit úsilí a energii pro získání dobrovolníků a nastartování dobrovolnických aktivit ve svém zařízení, je zpravidla konfrontováno s důvody pro a proti tomuto kroku, stejně tak i s některými předsudky, které o dobrovolnictví kolují. Mezi základní či nejrozšířenější z těchto předsudků patří špatné chápaní osoby dobrovolníka jako např. levné pracovní síly, která ulehčí personálu, obava z tzv. amatérismu dobrovolníků či domnívání se, že dobrovolnictví je zcela zadarmo (ve smyslu nejen přímých, ale i nepřímých nákladů). Existují nějaké důvody, proč říci NE dobrovolnictví? Já osobně se domnívám, že nikoliv, a pokud, tak jde převážně o dílčí, možná i regionálně dané problémy. Všechny ostatní považuji spíše za pseudoproblémy. Jmenujme přesto některé z nich. Jedním z takovýchto pseudodůvodů je tvrzení, že zařízení dobrovolníky nepotřebuje. Zařízení možná ne, ale lidé v tomto zařízení zcela určitě. Dalším důvodem často bývá trvzení, že je to riskantní, organizačně náročné, drahé, apod. To je otázkou priorit. Důvody, které vedou k ANO dobrovolnictví, je daleko více. Dobrovolnictví vede ke zvyšování kvality poskytovaných služeb, dobrovolnictví vede k naplnění některých standardů, dobrovolnictví posiluje prestiž organizace a způsobuje efektivní reklamu, dobrovolnictví přináší organizaci zpětnou vazbu, cenné podněty, nápady, apod. Po učinění toho správného rozhodnutí následuje další otázka, kde a jak dobrovolníky získat. Tou jednodušší odpovědí je obrátit se na místní Dobrovolnické centrum (seznam dobrovolnických center a další metodickou pomoc lze nalézt na webových stránkách Národního dobrovolnického centra www.hest.cz). Ne ve všech regionech se ale nachází dostupné dobrovolnické centrum. Pak přichází v úvahu druhá možnost – získat dobrovolníky vlastní činností. Předtím, než organizace začne oslovovat potencionální dobrovolníky, by si měla odpovědět na základní otázky: •

PROČ – Proč vlastně chceme dobrovolníky, jsme o tom přesvědčeni, jsme připraveni a chceme pro naplnění tohoto cíle obětovat svůj čas a energii?

•

KDE – Kde budou dobrovolníci pracovat, v jakých typech služeb, v jakých provozech, v jakých prostorách, u kterých uživatelů?

77

•

CO – Co budou dobrovolníci dělat, jaká bude náplň jejich činnosti, co jim můžeme nabídnout?

•

KDY – Kdy a jak často by mohli či měli dobrovolníci do zařízení docházet – kompromis mezi potřebami uživatelů a možnostmi dobrovolníků?

•

JAK – Jak bude jejich aktivita vypadat, jak budeme dobrovolnictví v rámci organizace realizovat, jak připravíme uživatele, ale i zaměstnance na vstup dobrovolníků, apod.?

•

KDO – Kdo bude zodpovědnou osobou za dobrovolnictví v naší organizaci, ale i kdo je vlastně potencionálním dobrovolníkem pro naši činnost, jaký je profil dobrovolníka?

Zodpověděním těchto otázek jsme udělali veliký krok a nyní přecházíme k dalšímu kroku. Kde naše budoucí dobrovolníky nalézt, kde je oslovit? Dobrovolník není většinou paradoxně osoba s prázdným diářem. Dobrovolníci v Čechách jsou převážně mladí lidé, kteří mají spoustu aktivit a dobrovolnictví bývá jednou z nich. Je několik míst a mnoho možností, jak oslovit dobrovolníky, osobně bych však doporučil tyto:

‐

Střední, vyšší odborné, jazykové a vysoké školy (kde studenti jsou otevřeni novým výzvám a mají relativně čas)

‐

Místní církve, křesťanská sdružení (kde je pomoc bližnímu samozřejmostí)

‐

Zájmová sdružení a spolky (jejichž členská základna je vlastně tvořena dobrovolníky)

‐

„ Mladí senioři“ (lidé, kteří odcházejí do důchodu s pocitem, že ještě mohou a chtějí být prospěšní.

Nejlepší forma oslovení potencionálních dobrovolníků je vždy osobní. Nicméně paralelní propagace formou letáků či plakátů nemůže uškodit (je-li dobře zpracována). Při osobním představení možnosti dobrovolnické činnosti je dobré řídit se podle těchto pravidel: •

Hovořte klidně, jasně, ale s nadšením pro vaší věc, budoucí dobrovolník z vás musí vycítit, že „to myslíte vážně“.

•

Nemluvte příliš krátce a příliš dlouze, 10 – 15 minut pro první setkání stačí.

78

•

Nevyvíjejte na budoucí dobrovolníky žádný tlak, nechtějte odpověď ihned, nechte je přemýšlet o vašem poselství či nabídce. (Můžete přijít znovu nebo rozdat jednoduchý lístek, kde každý napíše, zda má či nemá zájem o další informace s kontaktním údajem, apod.).

•

Řekněte jasně, co by dobrovolníci mohli dělat.

•

Definujte a dobrovolníkům sdělte výhody či benefity plynoucí z dobrovolnické činnosti ve vaší organizaci. Dobrovolnictví je sice práce bez finanční úplaty, přesto je ale celá řada věcí, které můžete dobrovolníkovi nabídnout: o Zkušenosti, znalosti, informace o Sebepoznání, sebereflexe, seberealizace o Možnost vzdělávání (uspořádání semináře pro dobrovolníky) o Osvědčení o dobrovolnické činnosti (pro VŠ či budoucí zaměstnání) o Pocit potřebnosti, smysluplné činnosti a prospěšnosti o Nové kontakty, přátele o Empatii, trpělivost, moudrost o Vyzkoušení si práce v sociálních službách

Nyní máme za sebou tzv. „náborovou“ fázi. Dobrovolníka lze ale těžko získat a snadno ztratit. Získáním dobrovolníka a započetím jeho činnosti ve vaší organizaci to tedy nekončí. Je velice důležité si dobrovolníka udržet, dávat mu znát vaší podporu a jeho důležitost a vzácnost v organizaci, zajímat se o něj, chtít znát jeho názor, který může být pro organizaci přínosným a vést ke zkvalitňování poskytovaných služeb. Jak si tedy udržet dobrovolníka: •

Organizujte pro dobrovolníky pravidelná setkání (1 – 4x ročně), občerstvení bude určitě oceněno.

•

Získávejte od dobrovolníků zpětnou vazbu, uvidí váš zájem o ně (dotazník, rozhovor, setkání, kniha návštěv dobrovolníků apod.)

•

Organizujte pro dobrovolníky alespoň jeden seminář ročně (lektory mohou být i vaši zaměstnanci)

•

Vydání osvědčení o dobrovolnické činnosti

•

Blahopřání k narozeninám či káva a čaj zdarma určitě potěší.

•

Umožněte dobrovolníkům účastnit se společných akcí pro uživatele.

79

•

Připravte, v rámci možností Vaší organizace, dobrovolníkům důstojné zázemí

•

Přemýšlejte, jak jinak „zpříjemnit“ práci dobrovolníků

Závěrem mi dovolte uvést pár praktických rad. Doborovlník by měl být starší 15 let (od 15 do 18 let doporučuji souhlas zákonného zástupce). Dobrovolnictví uzavíráte smluvně, záleží na vás, zda bude smlouva ústní (v tomto případě by bylo žádoucí písemně definovat podmínky dobrovolnické činnosti ve vašem zařízení) či písemná. Dobrovolníka můžete pojistit (bližší informace naleznete opět na www.hest.cz). Nezapomeňte splnit povinnost vyplývající ze Standradru č. 10 – definovat pohyb osob v zařízení, které nejsou v pracovně právním vztahu – tj. dobrovolníků. Zaškolte dobrovolníky před započetím jejich činnosti, ať jsou řádně připraveni. Informujte své okolí o skutečnosti, že využíváte dobrovolníky, prodejte tuto skvělou aktivitu, udělejte pozitivní reklamu nejen sobě, ale i dobrovolníkům. Podporujte a motivujte i vašeho zaměstnance, který je za dobrovolnictví ve vaší organizaci zodpovědný. Mějte na mysli slova Alberta Einsteina: Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

80

VÝHLED POTŘEB POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V JIHOČESKÉM KRAJI Miroslav Kotoun KP projekt s.r.o., Riegrova 1756/51, 370 01 České Budějovice [email protected] Anotace: Základním podkladem pro tento příspěvek je tematický materiál „Studie mapující vývoj investic v oblasti zabezpečení kapacit domovů pro seniory do roku 2015 v Jihočeském kraji“, jehož zpracovatelem je společnost KP projekt s.r.o. Základní cíle studie včetně terénních šetření, které byly při jejím zpracování uskutečněny, byly: 1) zmapování současných kapacit pobytových zařízení sociálních služeb pro seniory (PZSSs) a poptávky žadatelů po umístění do těchto zařízení, 2) prognóza potřebných kapacit v PZSSs v rámci Jihočeského kraje s výhledem do roku 2015, 2020, 2030 a 2050 a 3) navržení rámcového řešení včetně lokalizace PZSSs v Jihočeském kraji. Příspěvek se zabývá pouze tzv. „ošetřovatelskou a přímou obslužnou péčí pro seniory (OOPs)“ (řeší tedy zařízení sociálních služeb, která v různé míře oba druhy péče poskytují současně, přičemž dle zdravotního a sociálního stavu uživatele se mění vzájemný podíl zdravotní péče a sociální péče). Cílem příspěvku je představit výsledky této studie, a to v následujícím rozsahu: 1. Cíle, zaměření a metodika zpracování studie 2. Popis současného stavu pobytových zařízení sociálních služeb (PZSSs) – základní výstupy analýzy 3. Popis způsobu prognózování potřeby kapacit PZSS v kraji 4. Rámcový návrh budoucího řešení kapacit PZSSs v kraji 1) Vymezení zaměření a cílů studie Studie, která se stala podkladem pro tento příspěvek, se orientuje na pobytové služby v zařízeních sociálních služeb pro seniory (PZSSs) v Jihočeském kraji (JK). V užších souvislostech se zabývá i přesahovými službami (např. služby LDN, domácí péče, domovů s pečovatelskou službou apod.). Je to dáno tím, že jejich rozvoj se rozsahu a pojetí PZSSs dotýká. Základem studie se stala šetření na úrovni stávajících PZSSs v JK. Předmětem šetření byly zejména objekty/nemovitosti umožňující ať již v současnosti či v budoucnosti poskytování OOPs (viz anotace). Těmi jsou myšleny jak stávající zařízení SS v kategorii PZSSs (v převážné většině se jedná o domovy pro seniory), tak nemovitosti mající v současnosti jiný účel a je možná jejich rekonstrukce, či záměry výstavby nových zařízení „na zelené louce“. Cíle zpracování studie byly následující:

81

1) zmapování současných kapacit pobytových zařízení sociálních služeb pro seniory (PZSSs) a poptávky žadatelů po umístění do těchto zařízení, 2) prognóza potřebných kapacit v PZSSs v rámci JK s výhledem do roku 2015, 2020, 2030 a 2050, 3) navržení rámcového řešení včetně lokalizace PZSSs v JK. 2) Hlavní výstupy analýzy současného stavu V ČR je evidováno celkem 463 poskytovatelů sociální služby „domov pro seniory“ (stav k 31. 7. 2008). Po pečovatelské službě a odborném sociálním poradenství se jedná o třetí nejvíce rozšířenou (poskytovanou) SS v ČR. Pro šetření na úrovni JK byla získána data od všech 40 zařízení v regionu, která lze zařadit do kategorie PZSSs, čímž narůstá vypovídací schopnost celého materiálu. Ze současných 40 PZSSs v JK je 37 zařízení sociálních služeb, které poskytují sociální službu „domov pro seniory (DS)“. Podobně jako na celorepublikové úrovni jsou DS v Jihočeském kraji po pečovatelské služběa odborném sociálním poradenství třetí nejčastěji poskytovanou sociální službou. Téměř polovinu všech PZSSs v regionu zřizuje Jihočeský kraj (JčK), více než třetinu pak obce. V cca 13 % případů jsou zřizovateli církevní organizace, jeden DS provozuje fyzická osoba. Z hlediska stáří budov, ve kterých jsou v JK poskytovány sociální služby PZSSs, je možné konstatovat, že ¼ z nich sídlí v objektech, které jsou starší 100 let. Cca 35 % všech objektů je pak starších 50 let. Více než ½ (cca 55 %) objektů je ve skupině 20 – 50 let. Tato „věková skupina“ je tedy mezi šetřenými zařízeními nejčastější. 15 % zařízení je z hlediska věku „nejmladších“ – ve stáří do 5 let, 30 % objektů jsou pak objekty ve stáří do 10 let. Skladba PZSSs v JK dle stáří budov, ve kterých jsou poskytovány, je patrná z grafu č. 1. Graf 1 Stáří budov, ve kterých jsou poskytovány PZSSs v JK

V níže uvedeném tabulkovém

přehledu

jsou informace o celkové

současné

kapaci-tě PZSSs

míst v JK.

37

z těchto zařízení je registrováno primárně

jako

DS,

některé DS však poskytují také další pobytové SS, jakými jsou DZRs a DZPs – pak jde o integrovaná centra pro seniory (ICs).

82

Tabulka 2 Celková současná lůžková kapacita PZSSs v JK

Lůžková kapacita

DS §49

DZR §50

DZP §48

Ostatní Počet poskytované lůžek služby celkem

Počet lůžek Celkem lůžek 2 869 398 263 8 3 538 Celkem v % 81,09 % 11,25 % 7,43 % 0,23 % 100 % Dále uvedený graf č. 2 pak shrnuje informace o lůžkových kapacitách PZSSs v členění dle velikostních kategorií. Z grafu je zřejmé, že nejvyšší zastoupení mají zařízení s počtem míst v kategoriích 51-100 lůžek a 101-200 lůžek. Graf 2 Lůžková kapacita PZSSs v JK dle velikostních kategorií Z hlediska průměrného věku klientů

PZSSs

konstatovat,

v JK

lze

že

odpovídají

celorepublikovým

hodnotám.

Průměrný věk klienta PZSSs v JK je 80,53 let. Tento údaj společně se změnami, které lze

očekávat

v souvislosti

s předpokládaným demografickým vývojem (prodlu-žování střední

délky

života,

prodlužování délky pobytu v PZSSs ze strany seniorů atd.), poukazuje na nutnost věnovat při navrhovaných opatřeních pozornost především věkové skupině seniorů ve věku 80 a více let. Graf 3 Velikosti pokojů PZSSs v JK dle území ORP Z celkového

počtu

2 028 pokojů v PZZSs, které v JK jsou, je jich dle očekávání nejvíce kon-centrováno v území

ORP

České

Budějovice (více než 35 % celkové kapacity v JK). Rozložení pokojů v PZSSs v členění dle území ORP znázorňuje graf č. 3. Z hlediska počtu lůžek na pokojích mají převahu v PZSSs v současnosti dvoulůžkové pokoje, kterých je cca ½ ze všech kapacit. ¼ kapacit PZSSs tvoří jednolůžkové pokoje. Zbylá část pokojů je 3 a více lůžkových.

83

Největší zastoupení 4 a vícelůžkových pokojů vykazují území ORP Tábor a Soběslav. V území ORP České Budějovice, Blatná, Prachatice, Milevsko, Vodňany, Strakonice naopak zcela převažují jedno a dvoulůžkové pokoje. V území ORP Týn nad Vltavou nejsou žádná lůžka PZSSs. Z dále uvedené tabulky je zřejmé, že nejvyšší kapacitní nedostatky jak v relaci ke generaci 65+, tak v relaci k osobám starším 80ti let lze sledovat v území ORP Milevsko a Kaplice. Naopak nejvyšší zastoupení míst v PZSSs v realizaci na uvedené věkové skupiny vykazuje území ORP Vodňany, Vimperk, Soběslav, Dačice, Č. Budějovice, Prachatice. Tabulka 2 Vybavenost území ORP v JK z hlediska lůžek v PZSSs v relaci na počty seniorů ORP

Obyvatel celkem

Obyvatel 65+

Obyvatel podíl 65+ podíl 80+ 80+ na počtu na počtu obyvatel obyvatel

počet míst v PZSSs

počet počet obyvatel 65+/ obyvatel 80+/ 1 místo v 1 místo v PZSSs PZSSs

BL

13 761

2 173

506

15,79%

3,68%

87

24,98

5,82

CB

152 171

21 784

4 749

14,32%

3,12%

1044

20,67

4,51

CK

41 544

5 066

1 021

12,19%

2,46%

135

37,53

7,56

DA

20 003

2 822

618

14,11%

3,09%

140

20,16

4,41

JH

47 359

6 638

1 567

14,02%

3,31%

191

34,75

8,20

KA

19 717

2 169

419

11,00%

2,13%

29

74,79

14,45

MI

18 859

3 261

757

17,29%

4,01%

30

108,70

25,23

PI

51 451

8 137

1 937

15,82%

3,76%

302

26,94

6,41

PT

33 812

4 246

865

12,56%

2,56%

183

23,20

4,73

SO

22 105

3 538

839

16,01%

3,80%

257

13,77

3,26

ST

45 323

6 863

1 428

15,14%

3,15%

220

31,20

6,49

TA

80 482

12 622

2 913

15,68%

3,62%

347

36,37

8,39

TR

25 331

3 934

923

15,53%

3,64%

138

28,51

6,69

TS

17 998

2 432

611

13,51%

3,39%

99

24,57

6,17

TN

14 087

1 860

432

13,20%

3,07%

0

--

--

VI

17 658

2 528

523

14,32%

2,96%

176

14,36

2,97

VO

11 603

1 647

402

14,19%

3,46%

152

10,84

2,64

633 264

91720

20510

Celkem Průměr Medián

-

-

-

3 530 14,31%

3,22%

208

34

7

14,32%

3,31%

150

26

6

Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření

Co se týče uživatelů služeb PZSSs, nejvíce klientů PZSSs v JK pochází přímo z obce nebo města, ve kterém se dané zařízení nachází (cca 42 %). Z měst a obcí v území ORP, ve kterém se dané zařízení PZSSs nachází, pak pochází téměř 22 % uživatelů. Přes 30 % klientů služeb PZSSs pochází z jiných částí JK a jen cca 6 % klientů měla předchozí trvalé bydliště mimo JK. Z hlediska věkové struktury klientů PZSSs v JK je možné konstatovat, že nejvyšší zastoupení mají lidé ve věku 80+ (56,4 % veškeré současné klientely). Struktura uživatelů služeb v PZSSs v JK poukazuje na převahu klientů se stupněm závislosti I. a II. Tito klienti tvoří v současné době celkem cca 66 % obyvatel PZSSs (resp. těch, kteří

84

pobírají příspěvek na péči – v PZSSs je umístěno i cca 20 % osob, které příspěvek na péči nepobírají). Obyvatel PZSSs, kteří mají přiznán stupeň závislosti III. a IV., je cca 34 %. S rostoucím věkem poměrně výrazně roste podíl seniorů zařazených do III. a IV. stupně závislosti. Ve III. a IV. stupni závislosti jsou tedy více zastoupeny osoby ve věku 80 a více let. 3) Vybrané demografické a sociální východiska a předpoklady •

Počet lidí ve věku 80+ naroste v JK do roku 2015 o 2 964 osob v porovnání s rokem 2007, o 4 191 lidí do roku 2020, o 18 685 osob do roku 2030 a do roku 2050 to bude nárůst o 31 600 osob v porovnání s rokem 2007.

•

Počet lidí ve věku 65+ naroste do roku 2015 o 19 480 osob, v letech 2007 – 2020 o 33 545 lidí, do roku 2030 pak o 45 968 a do roku 2050 pak celkem o 73 275 osob v porovnání s rokem 2007.

•

OPPs, kterou nabízí a budou nabízet PZSSs v regionu, budou využívat (potřebovat) zejména lidé v nejstarších věkových kategoriích (80+).

•

Vlivem prodlužujícího se věku se rovněž bude pravděpodobně prodlužovat průměrná doba setrvání seniorů v PZSSs, která se dle odhadů VUPSV prodlouží ze stávajících 3 na cca 5 let. Stejně tak se bude s velkou pravděpodobností prodlužovat věk nástupu do zařízení PZSSs.

•

Lze odhadovat, že bude narůstat podíl uživatelů PZSSs ve věkové skupině 80+. Současně lze očekávat, že uživatelé PZSSs budou převážně lidé s III. a IV. stupněm závislosti.

4) Použité metody prognózování potřeby kapacit PZSSs v JK •

Metoda na základě demografického vývoje (prosté zohlednění předpokládaného vývoje počtu obyvatel v JK vzhledem k současným kapacitám lůžek v PZSSs).

•

Bilanční metoda (zahrnuje řadu hledisek - zohledňuje jak demografický vývoj, tak i řadu dalších faktorů jako změny v poměru poskytovaných pobytových a terénních SS, naplňování standardů kvality SS, lidí, kteří jsou aktuálně umístěni v následné péči ad.).

•

Prognózování dle normativů bývalého FMPSV z 2. poloviny 80. let minulého století aktualizovaných SOCIOKLUBem v polovině 90. let minulého století.

•

Komparace se zeměmi EU (srovnání se stavem a trendy v jiných zemích EU)

•

Prognózování dle odhadů VÚPSV pro celou ČR5 (tato metoda nebyla dosud použita)

5

Záměrem bylo i použití metody prognózování dle stupňů závislosti – pro její užití však nebyla získána relevantní data

85

5) Souhrn hlavních výstupů a doporučení studie Jako souhrn hlavních doporučení studie lze chápat odpovědi na následující otázky: •

Množství budoucích kapacit PZSSs (KOLIK)

•

Způsob zajištění potřebných kapacit PZSSs (JAK)

•

Lokalizace kapacit PZSSs (KDE)

•

Financování investic při budoucím zajištění kapacit PZSSs (KDO a Z JAKÝCH ZDROJŮ)

Dále uváděné výsledky se vzsthují k časovému horizontu do roku 2015, nicméně studie pracuje s prognózováním potřeb i pro horizonty let 2020, 2030 a 2050. Na základě výsledků použitých metod prognózování potřebných kapacit bylo konstatováno, že v JK je do roku 2015 potřeba zajistit minimálně cca 1 300 nových lůžek v PZSSs. Jedná se o prognózu definovanou pomocí tzv. Bilanční metody, kterou lze považovat z použitých metod (díky její komplexnosti) za nejvalidnější. Budoucí potřebu kapacit PZSSs lze zajistit v zásadě 2 základními způsoby: 1) novou výstavbou - výstavba nových zařízení PZSSs (viz např. aktuální projekt výstavby nového DS v Bechyni) nebo 2) rekonstrukcí - a) rekonstrukce stávajících zařízení PZSSs (např. Domov důchodců Horní Planá nebo DS Chýnov) či b) rekonstrukce jiných vhodných objektů v daném regionu na zařízení PZSSs (včetně rekonstrukcí či rozšiřování DPS na PZSSs). Cca 90 % budoucí potřeby bude pravděpodobně zajištěno prostřednictvím nové výstavby. Na základě referenčního projektu, který naplňuje cíle studie (výstavba nového DS v Bechyni), byly definovány optimální parametry dalšího řešení kapacit PZSSs v JK (typové zařízení PZSSs). Pokud výše uvedené parametry promítneme do výsledků prognóz budoucích potřeb kapacit PZSSs definovaných výše, lze pro území JK definovat potřebu cca 7 nových zařízení v horizontu do roku 2015, resp. do roku 2020 (zjednodušeně „1 zařízení / 1 rok“). Za zahájení aktivit v tomto ohledu je možné považovat právě projekt výstavby nového DS Bechyně. Studie naznačila, že obdobná zařízení by bylo vhodné přednostně lokalizovat do obvodů ORP Tábor, Soběslav, Jindřichův Hradec, Milevsko, Trhové Sviny a Blatná. Co se umístění budoucích kapacit dále týče, byly zohledněny A) kvantifikovatelné faktory (1. podíl seniorů v daném území, 2. kapacita PZSSs v daném území a 3. naplňování standardů kvality SS) a B) vybrané socioekonomické faktory (např. územně-stavební připravenost, efektivita předpokládaných investičních a provozních výdajů projektů či dostatek pracovních sil v místě realizace). Na základě současných poznatků jsou tak nejlepší výchozí předpoklady pro financování výstavby PZSSs na straně krajů (tento předpoklad se týká horizontu do roku 2015, další časové horizonty jsou pro podobné predikce již příliš vzdálené). Dále lze předpokládat, že určitá část potřeby definovaná tímto materiálem bude kryta prostřednictvím projektů, které uskuteční obce v JK. Na základě studií definovaných předpokladů lze dospět k závěru, že na realizaci všech navržených opatření jsou nutné finanční zdroje v hodnotě cca 2 - 2,5 mld. Kč do roku 2015

86

(bez zohlednění faktoru „hodnota finančních prostředků v čase“, tedy v cenách roku 2008). Je tak evidentní, že k zajištění (alespoň částečnému) financování potřebných investic bude muset být využito více zdrojů. 6) Závěr Studie je materiálem strategického charakteru. Měla by být materiálem živým, nikoliv statickým materiálem definujícím určitou neměnnou představu o budoucím vývoji v rámci JK. Je nutné, aby opatření realizovaná ve vazbě na tuto studii respektovala konkrétní aktuální podmínky a reflektovala měnící se potřeby jednotlivých mikroprostorů v JK (měst, obcí, mikroregionu a území ORP). Jejím základním cílem je stát se jedním z podkladových materiálů při budoucím rozhodování o investičních prostředcích z veřejných i soukromých zdrojů do oblasti kapacit PZSSs v JK. Literatura: Pro zpracování příspěvku byly použity následující podklady: 1) Studie mapující vývoj investic v oblasti zabezpečení kapacit domovů pro seniory do roku 2015 v Jihočeském kraji (KP projekt s.r.o., 2008). 2) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje 2008 – 2010 (Vysoká škola evropských a regionálních studií o.p.s., 2008). 3) Střednědobý rozpočtový výhled Jihočeského kraje do roku 2015 (Jihočeský kraj, 2008).

87

PROBLEMATIKA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ODDĚLENÍCH NÁSLEDNÉ PÉČE Pavel Dohnal 2. oddělení následné péče, Nemocnice České Budějovice, a.s. [email protected] Anotace: Zdravotně sociální pomezí, v němž se pohybují senioři, je financováno buď ze zdravotní či sociální pojistky, nikdy současně, ačkoli je nepochybné, že se vyskytují četné situace reálné potřeby čerpání obou druhů péče. Tento fakt výrazně komplikuje možné formy spolupráce zdravotního a sociálního sektoru. Situaci by mělo vyřešit sloučení zdravotní a sociální pojistky v r. 2014. Senioři, kteří jsou závislí na péči sociální v podobě rozličných aktivit, ať už vedených ambulantní či ústavní formou, ale zároveň vyžadující občasnou či víceméně soustavnou péči zdravotní, jež taktéž může být vedena ústavní ale třeba i jen postačující ambulantní formou, se vyskytují na zdravotně sociálním pomezí. Ačkoli se často jedná

o péči, jež svým charakterem plynule

přechází z formy sociální na zdravotní a naopak, je toto pomezí finncováno ze dvou nezávislých zdrojů a současná legislativa dbá o to, aby nedocházelo k souběhu zdrojů, z nichž lze čerpat sociální či zdravotní péči. Je přitom nepochybné, že existuje skupina vyžadující pouze sociální péči, či naopak skupina, jež je závislá pouze na zdravotní péči, avšak stejně tak je zřejmé, že i lidé sociálně potřební mohou onemocnět a stejně tak lidé nemocní se mohou ocitnout v sociální tísni. Existuje vícestupňová kaskáda sociálních a zdravotních služeb. V rovině ryze zdravotní péče je to akutní nemocniční péče, v případě potřeby dlouhodobější zdravotní péče následná nemocniční péče, denní sanatorium je ambulantní zařízení s ryze zdravotní péčí. V rovině ryze sociální péče jmenujme domácí prostředí s různě rozvinutou možnou péčí rodinnými příslušníky, existuje však taktéž respitní péče, jež na přechodnou dobu supluje právě domácí péči, jako jakýsi přechodový stav je třeba vnímat denní stacionář s poskytováním sociálního zázemí jen na určitou dobu ve dni či týdnu. V domácím prostředí však lze poskytovat i zdravotní péči ve formě homecaru (domácí péče) či ošetřovatelsku péči ve formě pečovatelské služby, k úplnému výčtu sociálních služeb je nutno jmenovat i laickou či lépe dobrovolnickou pomoc. Další kaskádu tvoří specializovaná ambulantní péče, péče v sociálním ústavu či

případná specializovaná

ústavní péče v sociálním ústavu při nutnosti nabídky specifické ošetřovatelské pomoci u určitého daného typu zdravotního postižení. Je však pochopitelné, že tak jak se křehce mění a vyvíjí specifita péče na zdravotně sociálním pomezí, je nezbytné mnohdy souběžně pokytovat zdravotní i sociální péči, někdy succesivně, ale často paralelně či souběžně. Přitom je dobře

88

známo, že problematika zdravotních poruch u seniorů je typická svou rychlou měnlivostí, často brzkým úspěšným zdravotním řešením, mnohdy však je onemocnění provázáno typickými zdravotními komplikacemi. Zdravotně sociální pomezí se snaží řešit vyhláška 505/2006 Sb. k provedení zákona o sociálních službách, zejména pak § 18 řešící sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. Dlužno podotknout, že vyhláška již při svém vzniku nezakrývá, že má časově omezenou platnost, neboli je užitná pouze v době nedostatečných kapacit sociálních lůžek. Tento typ lůžek je provozně závislý na dotacích, jež se odvozují z kvality a jakosti takového zařízení, v některých případech však splnění takových jakostních kritérií je řešitelné pouze při středně či dlouhodobé návratnosti investic, zdravotnická zařízení však těžko mohou odhadovat, jak dlouho bude přechodové období dané nedostatečnými kapacitami sociálních lůžek trvat a provozování takového druhu péče se tak stává velmi obtížně rentabilním. Celý systém zdravotně sociálního pomezí je velmi málo pružný právě tím, že neumožňuje prorůstání problematiky zdravotní do sociální a naopak, ačkoli v reále se tak soustavně děje. Podle informací zprostředkovaných medii by se měl systém zdravotního a sociálního pojištění v roce 2014 provázat do jednoho celku a umožnit tak komplexní monitoraci, jež tak bude mnohem lépe vnímat reálnou situaci. Seniorovi na zdravotně sociálním pomezí tak bude možno lépe nastavit charakter zdravotně sociální péče, umožní citlivěji zachytit aktuální potřeby seniora, v mnoha případech by se mohlo jevit smysluplnějším poskytovat akutní nemocniční péči na sociálním lůžku, při řádné definici zdravotních standardů by tak byl senior ušetřen časté změny prostředí, ke které bývá senior mimořádně nepříznivě vnímavý.

89

ZHODNOCENÍ SYSTÉMU DOTAČNÍHO ŘÍZENÍ MPSV ČR V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Z POHLEDU JIHOČESKÉHO KRAJE Petr Studenovský Krajský úřad Jihočeského kraje [email protected] Anotace: Autor tímto příspěvkem podává informaci o systému financování sociálních služeb v Jihočeském kraji. Zmiňuje systém dotačního řízení MPSV ČR (shrnuje výsledky v letech 2007 a 2008) a grantovou politiku Jihočeského kraje (vývoj v letech 2006 – 2008). Dále autor popisuje v naší republice zcela nový systém financování sociálních služeb tzv. Individuální projekt Jihočeského kraje, který je financován z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Příspěvek se zabývá i strategickým dokumentem Jihočeského kraje tzv. Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje 2008 – 2010 vč. jeho Aktualizace ekonomicko analytické části Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje pro rok 2009. Dotace před Dotačním řízením MPSV ČR 2008 • 398 mil. příspěvkové organizace JčK (SDV) •

71 mil. do kraje pro obce (dotace na lůžko)

•

12 mil. MPSV rozdělilo přímo ostatním subjektům

•

52 mil. NNO

Celkem se jedná o 553 mil. Kč

Zák. č. 108/2006 Sb. Dotace v roce 2007 Zřizovatel kraj obec církev NNO Celkem

Dotace 2007 339 176 000 58 480 000 32 492 000 43 335 000 473 483 000

Požadavek 444 409 164 199 869 542 53 017 103 79 284 616 776 580 425

Příspěvek na péči obdržený do JčK v roce 2007: •

Poskytnuto k 31.12. 2007: 1.018.696.000,- Kč

•

Použito k 31.12. 2007: 992.870.613,- Kč

90

Zák. č. 108/2006 Sb. Dotace v roce 2008 Zřizovatel

Oficiální výsledky

Požadavek 2008

Kraj Obec Církev NNO Ostatní Celkem

341 762 221 132 818 891 71 225 881 105 263 383 3 533 502 654 603 878

269 811 300 100 600 100 50 465 600 70 564 200 1 826 700 493 267 900

Návrh na Návrh na dofinancování I. dofinancování II. kolo - MPSV ČR kolo - MPSV ČR 5 000 000 7 508 000 2 220 000 5 070 000 345 000 2 382 000 300 000 841 000 0 370 000 7 865 000 16 171 000

Příspěvek na péči k 31.10. 2008 poskytnut ve výši 1.099.937.000,- Kč K 30.09. 2008 vyčerpáno 964 851 767 Kč

Dotační řízení MPSV ČR v letech 2007 a 2008 Dotační řízení 2007 a 2008 900 000 000 800 000 000 700 000 000 600 000 000 500 000 000

776 580 425 654 603 878 499 857 800

493 267 900

požadavek 2007 dotace vč. dofinancování 2007

400 000 000

požadavek 2008

300 000 000

oficiální výsledky MPSV 2008

200 000 000 100 000 000 0 1

Aktualizace SPRSS • SPRSS byl zpracován na období r. 2008 až 2010 •

Pracovní skupina OSVZ ve spolupráci s OEKO zpracovala podklady pro aktualizaci jeho ekonomicko analytické části pro rok 2009.

Aktualizace vychází z: • údajů obsažených v registru poskytovatelů sociálních služeb, •

z přehledů požadavků v rámci dotačního řízení MPSV ČR 2008

•

informací, týkajících se finančních toků pro jednotlivé druhy sociálních služeb v rámci dotační politiky Jihočeského kraje za rok 2008, vše v návaznosti na již zpracovaný SPRSS.

Sociální služby sociální poradenství služby sociální péče služby sociální prevence Celkem

VÝHLED 2009 (dle požadavků poskytovatelů soc. služeb v r. 2008) MPSV ČR IP JčK 20 874 100 Kč 0 Kč 588 973 500 Kč 154 200 Kč 35 124 700 Kč 53 002 500 Kč 644 972 300 Kč 53 156 700 Kč

91

Individuální projekt • MPSV ČR schválilo 1. srpna 2008 •

Přesný název: „Podpora sociálních služeb v Jihočeském kraji"

•

JčK - úspěšný žadatel resp. příjemce dotace z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a získal více než 260 mil. Kč pro oblast sociálních služeb.

•

Tento finanční příspěvek z Evropského sociálního fondu (85 % celkových nákladů projektu) a státního rozpočtu ČR (15 %) podpoří v období od ledna 2009 do června 2012 provoz 9 druhů registrovaných sociálních služeb s působností na území kraje.

Podporované sociální služby • azylové domy, •

domy na půl cesty,

•

intervenční centra,

•

nízkoprahová denní centra,

•

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,

•

podpora samostatného bydlení,

•

sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi,

•

sociálně terapeutické dílny,

•

terénní programy

Poskytovatelé vybraných sociálních služeb se budou moci ucházet o spolufinancování jejich provozu prostřednictvím účasti ve výběrových řízeních, které bude JčK vyhlašovat. Účelem IP je stabilizace a rozvoj vybraných služeb v rozsahu stanoveném Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb v Jihočeském kraji. Zahájení IP:

01.08. 2008

Ukončení IP: 31.07. 2012 Jako první budou vyhlášená výběrová řízení na tyto sociální služby: •

Podpora samostatného bydlení

•

Domy na půl cesty

•

Intervenční centra

•

Nízkoprahová denní centra

Poté budou následovat výběrová řízení na zbylé sociální služby.

92

Grantové programy 2006 Grantové programy 2006 - název grantu Podpora opatření vedoucích k odstranění bariér v ústavní sociální péči Poskytování zdravotně-sociální péče u pacientů v terminální fázi onemocnění Realizace záměru zajištění institucionalizované péče o děti a mládež Realizace rozvoje psychosociální péče a práce s dětmi trpícími syndromem CAN Realizace podpory primární prevence Celkem

Kč 491 694 999 809 1 987 000 300 000 889 000 4 667 503

Grantové programy 2007 Grantové programy 2007 - název grantu Odlehčovací služby pro zdravotně postižené občany Podpora terénních sociálních služeb Celkem

Kč 460 000 3 984 971 4 444 971

Grantové programy 2008 Grantové programy 2008 - název grantu Podpora terénních sociálních služeb Grantový program na podporu služeb nedefinovaných v zákoně 108/2006 Sb. Celkem

Kč 2 500 000 472 250 2 972 250

Dotační řízení MPSV ČR - problémy MPSV nekonzultovalo text metodiky s kraji Program podpory B – požadovány údaje od krajů (tzv. Vyjádření k podpoře sociální služby ze strany příslušného odboru sociálních věcí) Odpovědnost obcí a krajů (§ 94, 95 zákona 108/2006 Sb.) Kompetence má pouze MPSV ČR Žádosti doporučovány – konečné hodnocení na MPSV ČR

Dotační řízení MPSV ČR – požadavek na rok 2009 Žádost o dotaci podalo celkem 128 subjektů Poskytovatelé sociálních služeb žádají na 292 služeb Celkový požadavek 721.102.619,- Kč.

93

KOMPLEXNÍ PÉČE V GERIATRII Alena Jiroudková odd.geriatrické a následné péče, Krajská nemocnice Liberec [email protected]

rok 2004 v České republice

10 206 923 1 427 886

občanů občanů starších 65 let

demografický trend

občanů starších 80 let

197 nemocnic z toho

65 488 lůžek 56 694 akutní péče 2 179 novorozenecká 6 615 následná a oš.péče

166 OLÚ z toho

23 189 lůžek 7 272 LDN

Fond následné a ošetřovatelské péče 13 887 lůžek akutní geriatrická lůžka 571

94

Dle koncepce geriatrie (r.2001) doporučení

současný stav

akutní 0,2/ 1 tis.obyv. rehab.-rekonval. 0,7 ošetřovatelská 0,8

chybí

571

1 470

13 887

1 424

8 166

?

Geriatrická péče akutní následná:

specializovaná ( profilace zařízení ) diferencovaná - rehabilitační - rehabilitačně – ošetř. - ošetřovatelství

95

LDN zdravotnické zařízení, lůžková základna geriatrie Příjem pacientů s různými dg. k léčbě, stabilizaci, rekondici, rehabilitaci, dlouhodobému ošetřovatelství ¨

Co ovlivňuje kvalitní péči ? ‘prostředí ‘personální obsazení ‘technické vybavení ‘dostupnost komplementu ‘filozofie péče ‘ekonomika ( pojišťovny )

96

Co s tím ? Stáří je přirozená etapa života Filozofie a kvalita péče v geriatrii ( standardy péče ) Změnit postoje společnosti, vliv médií

Proč přístup veřejnosti negativní ? „nešťastný“ název dříve odkladová zařízení častější umírání skladba pacientů pacienti vyššího věku špatné zkušenosti s péčí , s přístupem osobní a rodinné problémy atmosféra společnosti

97

Filozofie péče humanita, důstojnost šance každému odbornost - farmakologie - nefarmakologické přístupy sociální problematika poradenství - pacientovi - rodině vybavení kompenzačními pomůckami

Každý se chce dožít vysokého věku, ale nikdo nechce být starý.

98

Ledax o.p.s. O společnosti: Posláním společnosti je podpora aktivního a důstojného života seniorů v České republice prostřednictvím poskytování pobytových, ambulantních, terénních sociálních služeb a poradenství. Společnost Ledax o.p.s. čerpala při tvorbě svého programu zkušenosti ze zahraničí, a to především z Rakouska, Německa a Švýcarska. Společnost je registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Společnost je rovněž klinickým pracovištěm Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pečovatelská služba Ledax o.p.s. poskytuje v Jihočeském kraji od 1. 1. 2009 sociální služby 1.400 uživatelům. Společnost Ledax o.p.s. je členem následujících organizací: • APPP – Asociace pro podporu projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru www.asociaceppp.cz • APSS ČR – Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR www.apsscr.cz • ČAPS – Česká asociace pečovatelské služby www.caps-os.cz Nabídka služeb: • provozování rezidenčních zařízení pro seniory • poskytování sociálních služeb pro seniory • převzetí provozování pobytových, ambulantních a terénních sociálních služeb od krajů a obcí • spolupráce při tvorbě strategických plánů rozvoje sociálních služeb a komunitních plánů sociálních služeb • příprava a zpracování projektů orientovaných na seniory • poradenství v oblasti výstavby zařízení sociálních služeb a bydlení pro seniory • realizace vzdělávacích akcí • poskytování základního a odborného poradenství seniorům Konference a publikační činnost: • Konference SENIOR LIVING – společnost Ledax pořádá tuto konferenci ve spolupráci s českými vysokými školami od roku 2006. Jako jediná v ČR se věnuje problematice seniorského bydlení. • Mezinárodní konference PROBLEMATIKA GENERACE 50 plus – od roku 2004 je společnost Ledax partnerem Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích při organizaci této konference. • Ledax NEWS – společnost Ledax vydává občasník Ledax NEWS. V případě zájmu o pravidelné zasílání občasníku nás kontaktujte zasláním e-mailu na [email protected] 99

FOTOGRAFIE Z III. ročníku konference SENIOR LIVING

100

Stříbrní sponzoři III. ročníku konference SENIOR LIVING