SENIOR LIVING. ledax , Zlín. II. ročníku konference. Pod záštitou:

®

ledax

S B O R N Í K II. ročníku konference

SENIOR LIVING 8. – 9. 11. 2007, Zlín

Pod záštitou: RNDr. Petra Nečase, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí České republiky Libora Lukáše, hejtmana Zlínského kraje PhDr. Ireny Ondrové, primátorky statutárního města Zlína prof. MUDr. Miloše Velemínského, CSc., děkana Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

ISBN: 978-80-254-1243-5

Sborník II. ročníku konference SENIOR LIVING (2007)

OBSAH Příspěvky: PORUCHY CHOVÁNÍ VE STÁŘÍ A JEJICH ŘEŠENÍ V PRAXI MUDr. Pavel Dohnal

3

PREVENCE A LÉČENÍ ALZHEIMEROVY NEMOCI ŘÍZENOU HYPERTHERMIÍ MOZKU 5 doc. MUDr. Zdeněk Šoustek, CSc. LABYRINT JAKO NÁSTROJ AKTIVIZACE SENIORŮ Mgr. Jana Marková

7

AKTIVITOU PROTI ZÁVISLOSTI Mgr. Eva Kapounová

11

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V DLOUHODOBÉM HORIZONTU doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.

16

SPECIFICKÉ PODMÍNKY PŘÍSTUPNÉHO PROSTŘEDÍ SENIORSKÉHO BYDLENÍ Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., Ing. arch. František Laub

24

PODLAHOVÉ KRYTINY PRO SENIORY Ing. akad. arch. Věra Suchá

32

SELSKÝ DVŮR V HŘEBEČNÍKÁCH (PROJEKT INTEGROVANÉHO BYDLENÍ DĚTÍ A SENIORŮ) Ing. Zuzana Pešková, Ph.D.

38

DOMOV DŮCHODCŮ – NOVÝ HRADEC KRÁLOVÉ, STAVBA ROKU 2002 – KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD MODERNÍHO ŘEŠENÍ REZIDENČNÍHO BYDLENÍ PRO SENIORY 44 Ing. akad. arch. Dagmar Kovalčíková, Ing. arch. Vít Kovalčík VODOVODNÍ BATERIE VHODNÉ PRO SENIORY doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc.

49

PROBLEMATIKA ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V RAKOUSKU Dipl. Ök. Michael Wolfrum

56

TRÉNOVÁNÍ PAMÉTI JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ KE ZVÝŠENÍ SEBEVĚDOMÍ SENIORŮ Ing. Dana Steinová

59

DŮM ŽIVOTA – VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZAMĚSTNANCE REZIDENCÍ PRO SENIORY V OBLASTI PÉČE O KLIENTY S PRODĚLANOU ZÁVISLOSTÍ NA NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH 62 Ing. Ivana Holinková MARKETING SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Jiří Horecký, B.A. et B.A.(Hons)

65

1


CELOŽIVOTNÍ UČENÍ JAKO ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLAD PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL SENIORŮ Mgr. et Mgr. Josef Havlík

68

SENIORSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ, UNIVERZITA PERSPEKTIVY DALŠÍHO ROZVOJE Ing. Barbora Hašková

A 73

TŘETÍHO

VĚKU

–

SOUČASTNOST

STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JIHOČESKÉHO KRAJE -SENIOŘI, FINANCOVÁNÍ Ing. Václav Protiva

77

AKTIVITY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE VE VZTAHU K SENIORŮM Mgr. Zuzana Kučerová, PhDr. Martin Scháněl, Ph.D.

81

AKTIVNÍ ŽIVOT SENIORŮ V PRACHATICÍCH Andrea Tajanovská, Dis., Hana Rabenhauptová

84

ŽIVOTNÍ POHODA VE STÁŘÍ Helena Kubů

87

2


PORUCHY CHOVÁNÍ VE STÁŘÍ A JEJICH ŘEŠENÍ V PRAXI MUDr. Pavel Dohnal primář 2. oddělení následné péče a vedoucí lékař Spánkové laboratoře Nemocnice České Budějovice, a.s. Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou geriatrické klientely s psychickými problémy. Je zde pojednáno o amenci, depresi a Alzheimerově chorobě. Měnící se demografická situace a zároveň i stále se rozvíjející léčebné možnosti při ovlivnění psychických poruch včetně poruch ve stáří působí stálý nárůst geriatrické klientely psychicky narušených seniorů. Ke stáří patří fyziologicky úbytek aktivity, přechod do klidnější fáze, fixace na užší okruh zájmů de facto imitující projevy demence, dále tísnivý pocit z budoucna, smíření se s konečností života, tedy situace obdobná depresivním stavům. Dalším častým projevem psychické poruchy ve stáří je amence, delirium ve stáří resp. delirium obecně je transitorní globální kognitivní porucha, jež se projevuje poruchou vědomí, pozornosti, vnímání, emocí, myšlení a paměti, poruchou chování a desorganisací spánkového cyklu. Rizikové faktory pro vznik deliria jsou: vysoký věk nad 70 let, demence, užívání psychofarmak, event. závislost na alkoholu, osobnostní a psychologické faktory (úzkost, změna situace v interpersonálních vztazích, změna prostředí), sensorická deprivace. Další velmi častou psychickou poruchou ve stáří je deprese. Jedná se o projevy smutné nálady apatie, neschopnost prožívat radost, pokles anebo naopak vzestup chuti k jídlu, nespavost nebo naopak zvýšená spavost, psychomotorický neklid nebo naopak útlum, únava, pocit ztráty energie, pocit bezcennosti, pocit viny (může mít až charakter bludu), porucha soustředění, myšlení, nerozhodnost, časté myšlenky na smrt. Demence a normální stárnutí mozku jsou dva jevy, které do sebe plynule přecházejí co do výskytu i projevů. Alzheimerova choroba je v tomto kontextu vnímatelná jako přehnaný stupeň normálního stárnutí. Iniciální fáze M. Alzheimer či preklinické stadium nemoci určitě trvá alespoň několik let. Je zpodobněn výpadky recentní epizodické paměti („krátkodobá vštípivost“) ztráta bezprostřední sluchové pozornosti, řečové funkce zachovány („sociální fasáda“), řeč plynulá, ale obsahově prázdná, časté hledání správných slov, náhražka jinými méně vhodnými slovy, stereotypní chování, zvýšená vnímavost na alkohol a sedativa. Při přechodu z iniciální do středně pokročilé fáze onemocnění se vyskytuje souběžně deprese v 48%, poruchy spánku v 42%, bludy přechodné, uspokojivě korigovatelné. Při středním stupni Alzheimerovy choroby se již objevuje porucha visuospaciální (bloudění i v dříve důvěrně známém prostředí), porucha exekutivních funkcí (ztráta schopnosti plánovat činnost), anosognosie choroby, odmítání léčby a jiných opatření, deprese, halucinace, agresivita, iritabilita, snížený účinek anxiolytik a hypnotik. Pozdní stadium Alzheimerovy nemoci projevující se apatií až letargií, ztrátou schopnosti poznat známé i blízké příbuzné, dále pak neschopností udržet i jen oční kontakt. Dalšími projevy je inkontinence, mutismus, progredující kachektizace, demotivace opouštět lůžko (i vsedě), ztráta verbální komunikace, ačkoli nechybí schopnost, posléze smrt na koincidující choroby. Ve vyspělé Evropě (i u nás) 70-80% zdravotně sociální péče je zajišťována rodinou a sousedskými vztahy. Nejtypičtějším klientem péče na zdravotně sociálním pomezí je pacient se selhávajícími mentálními schopnostmi. Dle statistické studie v USA jeden pacient stojí 10

3


– 30 tis. dolarů/rok., neboť náročnost ošetřovatelské péče z finančního hlediska je 5-10x náročnější než farmakoterapie. V r. 2030 dojde k navýšení výskytu dementních pacientů o 70% oproti dnes. I v ČR se jedná o dosud nevyřešený problém z hlediska nejen zdravotního ale především ekonomického. Chybí politická odvaha tento příliš velký problém řešit. Aktivizace je zatím nejdokonalejší možností ovlivnění průběhu onemocnění. Nutno však podotknout, že Alzheimerova nemoc je smrtelné onemocnění s délkou trvání 3-8 let, střední délka přežití nezávisí na formě nemoci (raná či pozdní) onemocnění začíná od 40-90 let, nejčastěji po 65. roce. Literatura: • • •

Koukolík F., Jirák R., Alzheimerova nemoc a další demence, Grada, Praha 1999 Koukolík F., Jirák R., Diagnnostika a léčení syndromu demence, Grada, Praha 1999 Topinková E., Neuwirth J., Geriatrie pro praktického lékaře, Grada, Praha 1995

4


PREVENCE A LÉČENÍ ALZHEIMEROVY NEMOCI ŘÍZENOU HYPERTHERMIÍ MOZKU doc. MUDr. Zdeněk Šoustek, CSc. Občanské sdružení TOTEM – regionální dobrovolnické centrum, Plzeň Abstrakt Vyšetřování chorobných změn v mozku u nemocných, zemřelých na Alzheimerovu senilní demenci elektronovým mikroskopem ukázalo, že vznik a vývoj změn, které vedou ke známým klinickým projevům stařecké demence lze ovlivnit řízeným přehřátím mozku. Za tím účelem byl vyvinut automaticky řízený tepelný zářič SENIORSOL, který se navrhuje zařadit do léčebných procedur seniorů s počínající či vyvinutou demencí. Senilní demence Alzheimerova typu (AD) je jednou z mála duševních nemocí, při které jsou již léta známé typické morfologické změny na mozku. Jedná se o zmenšení (atrofii) zejména čelních laloků velkého mozku a o uloženiny zvláštní bílkoviny (amyloidu) v šedé kůře polokoulí velkého mozku; tyto uloženiny jsou patrné pouze při vyšetření mozku u zemřelých s AD ve světelném mikroskopu, který umožňuje nejvýše 1200x násobné zvětšení. Ostatní mozkové podkorové struktury, včetně malého mozku nejsou postižené. Při vyšetřování tkáňových vzorků z mozkové kůry zemřelých na AD jsme elektronovým mikroskopem (který umožňuje 80 000x - 120 000x velké zvětšení) zjistili, že bílkovina amyloid vzniká přeměnou hmoty buněčných membrán ve zvláštní tmavá tělíska (autolysosomy) na zakončení a vzájemných dotycích (synapsích) vláken nervových buněk (viz. lit.). Tato tmavá tělíska vznikají ve struktuře (synapsi), která umožňuje přenos nervového vzruchu z vlákna jedné nervové buňky do vlákna jiné buňky i u duševně zdravého člověka. Tělíska jsou však odplavená tokem tekutin v nervových vláknech (axoplasmatický tok) z místa svého vzniku v nervovém zakončení (v synapsi) do těla nervové buňky. V těle nervové buňky jsou v blízkosti buněčného jádra složité chemické látky (fermenty), které tmavé tělísko beze zbytku rozpustí a odstraní. U AD vzniká nepřiměřeně velké množství tmavých tělísek a to vede zřejmě i ke spomalení až zablokování toku tekutin v nervovém vláknu. Tmavá tělíska se tak netransportují do těla nervové buňky, aby byla zlikvidovaná, ale hromadí se ve shlucích a přeměňují se v uloženiny amyloidu (obr. 1).

Obr.1: Shluk tmavých tělísek s přeměnou v amyloid, zvětšeno 95 000x

Tyto závěry z elektronmikroskopických studií na mozku u zemřelých na AD nás přivedly k názoru, že do rozvoje chorobných změn v kůře velkého mozku by mohla positivně zasáhnout podpora intenzity toku tekutin v nervových vláknech buněk mozkové kůry. Zintensivnění

5


tohoto toku by mohlo umožnit transport tmavých tělísek z periferie vláken nervových buněk dovnitř těla nervových buněk, kde by tmavá tělíska mohla být beze zbytku likvidovaná. Nejpřístupnější metodou jak zintenzivnit tok tekutin ve vláknech nervových buněk je zvýšení teploty nervové tkáně. Je i nemedicinskou zkušeností, že dítě ve vysokých horečkách muže dostat nervové křeče, že nemocný ve vysokých horečkách může blouznit a že jen malé zvýšení teploty dokáže probudit medvěda, či jezevce ze zimního spánku. Usoudili jsme, že cílené zvýšení teploty mozkové kůry by mohlo positivně ovlivnit prevenci vzniku a i zpomalit, či zastavit rozvoj AD. Základní předpoklady řízené hyperthermie mozku jsme si určili tyto: 1) Teplo musí proniknout bariérou kůže a temenní kosti do kůry polokoulí velkého mozku, nikoliv do podkorových mozkových struktur. 2) Tepelné ozáření musí být v takovém vlnovém spektru, které nepoškozuje biologické tkáně. 3) Zvýšení teploty mozkové kůry může být nejvýše o 2°C. Jde o zvýšení teploty. ke kterému běžně dochází v sauně, kde stoupá vnitřní teplota o 1,7°C-2°C. 4) Doba tepelného ozáření k dosažení uvedených předpokladů musí být co nejkratší a intenzita ozáření dobře snesitelná, protože nemocní s AD trpí často neklidem. Řadou pokusů pomocí thermokamery a speciálních tepelných čidel jsme zjistili, že uvedené předpoklady nejlépe splňuje modifikovaný solux s námi vyvinutým čipovým automatickým řízením různě intenzivního tepelného záření během 5 - 6 minut (obr.2). Účinek přístroje "SENIORSOL" jsme si s positivními výsledky ověřili prozatím u pěti nemocných s AD a nabízíme Vám všem vzájemnou spolupráci při prevenci a léčení AD řízenou hyperthermií mozku.

Obr.2: Aplikace zářiče SENIORSOL

Literatura: Z. Šoustek: Autolysosomes in Alzheimer's disease and their possible role in it's pathogenesis (an ultrastructural study). Zentralbl. Pathol. 1994; 140: 143-148 6


LABYRINT JAKO NÁSTROJ AKTIVIZACE SENIORŮ Mgr. Jana Marková Městská charita České Budějovice, labyrinty soukromě Abstrakt Cílem příspěvku je stručně seznámit čtenáře se symbolem labyrintu – definicí, původem, významy, historickými a současnými způsoby jeho využívání v psychosociálních službách a zdravotnických zařízeních; se zvláštním zacílením na používáním labyrintů při spolupráci se seniory.

Ilustrace 1: labyrint

Ilustrace 2: bludiště

Termín labyrint je v současnosti běžně používán jako metafora pro složitou, nepřehlednou, matoucí situaci. Vyvolává představu bludiště – zahrady nebo budovy, která návštěvníka vybízí k hledání správné cesty, přičemž si s ním pohrává, zavádí jej do slepých uliček. Labyrint je též dlouhodobě oblíbeným uměleckým motivem. Labyrint v pravém slova smyslu lze vymezit jednak po stránce formální, jednak po obsahové. Formálně si jej můžeme představit jako půdorysný plán domu, obrazec nejčastěji kruhového nebo čtvercového tvaru, v němž jsou za pomocí čar vyznačeny zdi. Jejich úkolem je vymezit cestu, jež procházejícího neomylně dovede k cíli. Labyrint je utvářen pouze prostorem středu a jedinou cestou, která naznačuje procházejícímu směr pohybu od vchodu (ústí) do labyrintu až doprostřed. Narozdíl od bludiště nechystá žádné nástrahy, slepé uličky ani křižovatky. Cesta bývá vymezena pouze v náznaku (z kamenů, bylinami apod.), aby procházející z jakéhokoli jejího bodu dohlédl do středu a viděl, v jaké pozici vůči němu se právě nachází. Cesta labyrintem se zdánlivě nahodile klikatí a procházejícího pokaždé provede celým prostorem labyrintu, než mu dopřeje spočinout ve středu. Systém záhybů a zatáček v labyrintu pevný řád, v němž hraje roli např. číselná symbolika učení o posvátné geometrii nebo účel, za jakým lidé labyrint vybudovali. Existuje mnoho specifických labyrintových designů. Obsahově je labyrint symbolem životní cesty člověka a lidského společenství. Teoretické zázemí pro práci se symbolem labyrintu poskytují společenskovědní teorie, které přiznávají významnou hodnotu imaginaci a spiritualitě.1 Labyrint je prostorem, v němž se zrcadlí cíl, k němuž lidé individuálně i kolektivně směřují (nebo alespoň touží směřovat), a tím je 1 Pozn. J.M.: Pevným podkladem pro práci s labyrinty a jejich výzkum může být např. hlubinná psychologie C.G.Junga. 7


celistvost – ve smyslu jungovské individuace2 i ideálního globálního stavu bio-psycho-sociokulturně-spirituální rovnováhy života na Zemi. Labyrinty slouží jako výtahy k celistvosti. V lidech, kteří labyrinty využívají, se otevírá proces centrování (ustřeďování), který podle Junga tvoří vrchol vývoje a nebyl nikdy překročen a "jako takový je charakteristický tím, že se shoduje s prakticky největším možným terapeutickým efektem." (Jung, 1998)3 Na labyrinty můžeme pohlížet jako na podmnožinu mandal, struktur středu. Mandala slouží duši v chaosu a zmatku k vytvoření vnitřního řádu tím, že "konstruuje nějaký střed, směrem k němuž je všechno seřazeno, nebo nějaké koncentrické uspořádání neuspořádaného násobku, protichůdnosti a neslučitelnosti. Jde přitom zjevně o sebeléčebný pokus přírody, který nepramení z vědomého uvažování, nýbrž z instinktivního impulsu."(Jung, 1998)4 . Jako mandala je labyrint projekcí archetypu bytostného Já.5 Vyjadřuje "ideu bezpečného refugia (útočiště), vnitřního smíření a celosti"6 a slouží jako "nástroj meditace, ponoření, koncentrace a realizování vnitřní zkušenosti."7 Labyrint jako mandala je představuje posvátný prostorem, který vybízí k vejití a vyjití směrem k sobě a zároveň k transcendentnu. Labyrint je univerzálním symbolem, vyskytuje se téměř ve všech kulturách. Nalezneme ho v Indonésii, Asie, Evropě, Africe, Americe i Austrálii. Vzor labyrintu se vyvinul pravděpodobně ze spirály a meandru. Nejstarší labyrinty pocházejí z období kolem 2000 let př. Kr., první písemná zmínka o labyrintu byla objevena ve vykopávkách mínójského paláce na Knóssu na hliněné destičce z roku cca 1400 př. Kr. První známé propojení mezi slovem a symbolem labyrintu se dochovalo ve formě grafitti v Pompejích.8 Význam slova labyrint bývá definován jako "konstrukce z velkých kamenů" nebo "velké kamenná stavba". To však zachycuje až druhotný přenesený řecký význam slova, jehož původní obsah nejsme již v současnosti schopni zjistit (předřecké písemné prameny schází).V záznamech antických historiků se dochovaly zmínky o labyrintových rituálech a tancích. Lze z nich usuzovat, že "konstrukce z velkých kamenů" sloužila jako choreografický návod k pohybu uživatelů labyrintu. Po dobu své existence sloužil labyrint v mýtech i obřadní praxi mnoha společností jako symbol iniciace, smrti, podsvětí a znovuzrození; jako místo posvátného sňatku nebe se zemí či např. jako ochranný symbol spojený s městy a místy a jako místo určené pro modlitbu. V moderní hostorii vytryskla nová vlna zájmu o labyrinty ve 2. polovině 20. století. Začali se o ně zajímat nejprve umělci a duchovní, později jejich potenciál odhalili odborníci z pomáhajících profesí. Pro moderního člověka může labyrint sloužit jako nástroj sebepoznání, osobnostního a tvůrčího rozvoje; jako nástroj redukce stresu, uzdravení a sycení spirituálních potřeb. V psychosociálních a zdravotnických službách lze úspěšně využívat labyrintů všude tam, kde se uživatelé setkávají s nárokem transformace, potřebují-li se "dostat sami k sobě", získat náhled a porozumění určité situaci, nalézat východisko.

2 Pozn. J.M.: indivuduace znamená integraci vědomých a nevědomých sil osobnosti; na tento termín v současnosti navazují seberealizace a sebeaktualizace. 3 Jung, C. G. (1998): Archetypy a nevědomí, s. 57. Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. 4 Jung, C. G. (1998): Mandaly, s. 108. Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. 5 Pozn. J.M.: Archetyp bytostného Já je symbolem celkové osobnosti, jež prošla individuací. 6 Jung, C. G. (1998): Mandaly, s. 102. Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. 7 Tamtéž. 8 Pozn. J.M. Vtipálci vyryli labyrint do omítky domu zřejmě nepříliš oblíbeného spoluobčana a připojili k němu nápis "Labyrinthus, hic habitat Minotaurus" – "Labyrint, zde bydlí Minotaurus", což je zřejmě narážka na známý mýtus o Théseovi a Mínoutaurovi (Mínótaurus, muř s býčí hlavou, žil uvězněný v labyrintu a vyžadoval lidské oběti, dokud jej nezneškodnil hrdina Théseus). 8


Labyrinty lze využívat při indnividuální i skupinové spolupráci s dětmi, v manželské a rodinné psychoterapii, při práci se specifickými skupinami uživatelů (např. s osobami ve výkonu trestu či s poruchami příjmu potravy). Labyrinty jsou obzvlášť vhodné pro lidi s traumatickou zkušeností (oběti domácího násilí, zneužívání, hromadného neštěstí) a pro osoby trpící ztrátou prožívání životního smyslu. Práce s labyrintem napomáhá též budování vztahu mezi pracovníkem a uživatelem a může sloužit jako pracovníkův nástroj péče o sebe samého. Pro seniory je práce s labyrintem rovněž velmi přínosná. Proces socializace, úkol první poloviny života, mají již za sebou; nyní se setkávají s výzvou individuace. Práce s labyrintem jim napomáhá k třídění obsahů jejich životní cesty, k (znovu)nalézání vlastního středu a k vstupování do kontaktu s ním. Z vlastní zkušenosti průvodce labyrintem mohu říci, že je spolupráce se seniory v labyrintu velmi obohacující a přínosná pro ně samotné, jejich blízké i pro doprovázejícího. Senioři se mohou nejčastěji setkat s labyrinty ve zdravotnických a sociálních zařízeních, pominu-li prostředí církve. Na území USA mohou využívat cca 130 labyrintů v nemocnicích, a hospicích a 50 ve specializovaných zdravotních střediscích, lázních a wellness centrech. Chůze labyrintem jim ulehčuje přijímání léčby a napomáhá průběhu rekonvalescence. Dlouhodobě nemocným přispívá chůze labyrintem k vyrovnávání se se stavem svého těla, k naslouchání, co jim duše nemocí sděluje, k objevování svého místa v nastalé situaci a vyrovnávání se s ní. Nemocným v terminálním stádiu slouží labyrint v procesu centrování a k přípravě na odchod. Uživatelé, kteří již nejsou schopni chůze, k tomuto používají malé labyrinty ze dřeva, keramiky nebo umělé hmoty, jimiž procházejí za pomoci prstů na rukou. Ve velkém labyrintu se mohou loučit se svými blízkými (spirituální pracovníci zařízení jim pomohou uspořádat loučící rituál "na míru", přejí-li si to). Pozůstalým může pak být labyrint nápomocen při procesu truchlení. Práci s labyrintem lze integrovat do konkrétního terapeutického systému či ji využívat samostatně jako specifickou metodu spolupráce s uživatelem. V zahraničí, zejména v USA, existují specializované labyrintové výcviky (pořádá je např. organizace Veriditas). Jakkoli je doprovázení labyrintem efektivní a podpůrné, nese své ovoce i samostatné individuální či skupinové procházení labyrintem bez něj. Není mi známo, že by nějaké zařízení pro seniory v České Republice nabízelo uživatelům svých služeb možnost využívat labyrint. V roce 2006 jsem měla příležitost lektorovat kurz labyrintu v rámci seniorských programů o.s. REMEDIA Praha; byla to první příležitost, při níž se mohli čeští senioři s labyrintem seznámit a vyzkoušet si práci s tímto symbolem,

Ilustrace 3: Labyrint z katedrály v Chartres (Francie) vítající poutníky.

Ilustrace 6: Labyrint na návsi v Hiltonu (Anglie) udržují obyvatelé již od roku 1660.

9


Literatura: Allen, M. E. (1999): Ancient Path to High-Tech Healing: Labyrinth Helps Patiens Travers the Medical Maze. Spirituality and Health, 15, 3, 56-57. Artress, L. (2006): Walking a Sacred Path: Rediscovering the Labyrinth as a Spiritual Practice. New York, Riverhead Books. Benoist, L. (1995): Znaky, symboly a mýty. Praha, Victoria Publishing. Bloos, I. D. , O´Connor, T. J. (2002): Ancient and Medieval Labyrinth and Contemporary Narrative Theraphy: How Do They Fit?. Pastoral Psychology 50, 3, 219-230. Borecký, V. (2003): Porozumění symbolu. Praha, Triton. Curry, H. (2000): The Way of the Labyrinth: A Powerful Meditation for Everyday Life. London, Penguin Books Ltd. Eliade, M. (2004): Obrazy a symboly. Brno, Computer Press. Fromm, E. (1999): Mýtus, sen a rituál. Praha, Aurora. Geoffrion, J. K. H. (2000): Living the Labyrinth: 101 Paths to a Deeper Connection with the Sacred. Cleveland, The Pilgrim Press. Jaskolski, H. (1994): Das Labyrinth: Symbol für Angst, Wiedergeburt und Befreiung. Stuttgart, Kreuz-Verlag. Jára, M. (2006): Fenomén středu. Aperio, 5, 4, 29. Jung, C. G. (1998): Archetypy a nevědomí. Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. Jung, C. G. (1998): Mandaly. Brno, Nakladatelství T. Janečka. Jung, C. G. (2001): Psychologie a náboženství. Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. Jung, C. G., KERÉNYI, K. (2004): Věda o mytologii. Nakladatelství Tomáše Janečka. Kern, H. (2000): Through the Labyrinth: Designs and Meanings over 5,000 Years. Mnichov – Londýn – New York, Prestel Verlag. Klímová, H. (2003): Nemoc jako metafora vyjádřená tělem. Vesmír, 82, 5, 15-21. Moos, P. (2001): Duchovní rozměr terapeuta. Psychologie dnes, 7, 9, 26-27. Paden, W. E. (2002): Bádání o posvátnu: náboženství ve spektru interpretací. Brno, Masarykova univerzita. Riedel, I. (2002): Obrazy v terapii, umění a náboženství: interpretace obrazů z pohledu hlubinné psychologie. Praha, Portál. Saward, J. (2003): Labyrinths & Mazes: A Complete Guide to Magical Paths of the World. New York, Lark Books. Woolf, U. (2001): Labyrint: cesta k vlastnímu středu. Praha, Portál. Wollschläger, G. a M. E. (2002): Symbol v diagnostice a psychoterapii. Praha, Portál.

10


AKTIVITOU PROTI ZÁVISLOSTI Mgr. Eva Kapounová Občanské sdružení TOTEM – regionální dobrovolnické centrum, Plzeň Abstrakt Příspěvek představuje novou formu poskytování sociálně aktivizační služby pro seniory registrované podle zákona č.108/2006 Sb. Služba je realizována nestátní neziskovou organizací Občanským sdružením TOTEM v Plzni. Cílem našeho projektu AKTIVITOU proti ZÁVISLOSTI je přispět k umožnění kvalitního života ve vlastním prostředí domova do co nejvyššího věku. Prostředkem je zde dobrovolnictví a aktivní vzdělávání seniorů. Abstract The benefit presents a new form of offering social service for seniorswho are registered accordance with act no. 108/2006 Sb. Service is realized by non-profit-making organization TOTEM in Pilsen. The aim of our project WITH ACTIVITY v. DEPENDENCE is to contribute for facilitation good-class living in own milieu of home in as high age as possible. The instrument is volunteering and active senior education. Moderní formy dobrovolnictví – které realizujeme dle zákona č.198/2002 s akreditací MVČR od r. 2003 jsou příležitostí pro všechny věkové kategorie a jsou velkým přínosem jak pro dobrovolníka, který je poskytuje, tak pro příjemce této služby. Management dobrovolnictví je název projektu, jehož obsahem je vyhledávání,oslovení, motivace dobrovolníka ale i kontaktních osob v organizacích, kde pak dobrovolníci pomáhají. Současně je třeba zajistit proškolení, dobrovolníky pojistit a uzavřít smlouvy tak jak ukládá zákon .Během výkonu dobrovolnické činnosti dobrovolníkům poskytujeme supervize a stálou podporu. Dobrovolnictví - aktivizace seniorů v projektu Aktivitou proti závislosti Aktivizací nemyslíme jen účast na jakýchkoliv formách učení, zábavy či poznání, ale osobní - duševní i fyzickou činnost. Po skončení aktivního pracovního života v zaměstnání jsou lidé ohroženi sociálním vyloučením a omezením podnětných kontaktů a to často způsobuje urychlení stárnutí a nástup známých nemocí stáří zbytečně brzo. Z toho často vyplyne i brzká závislost na rodině, lékařích, sociální pomoci. Na stáří je třeba se připravit a počítat s ním. Je nezbytné působit na změnu myšlení lidí v přístupu ke stáří, především pak k tomu vlastnímu. Přetrvává bohužel ještě i v mé generaci názor, že stát nebo někdo se postará, ale to jistě neplatí a platit nebude u těch, kteří se mohli včas postarat sami.Nehovořím zde o lidech, kteří pomoc opravdu potřebují a kterým je třeba ji poskytnout. Většina seniorů je přiměřeně věku zdravá, má děti, díky vzdělání má obrovský potenciál zkušeností a znalostí a může být ještě mnoho let po odchodu ze stálého zaměstnání platná nejen sobě, ale i ostatním generacím ale musí jít o vztah na úrovni rovnocenných partnerů. Je třeba působit na obce, aby k tomu pomohly vytvořit podmínky a daly seniorům prostor. Zkušenosti s tím, že tato investice se obci či státu vyplatí přebíráme od svých vrstevníků v partnerských centrech kupř. v Německu a v Rakousku. Pro nové pojetí dobrovolnictví seniorů nás inspiruje v oblasti Bavorska i jinde realizovaný projekt tzv. Nachbarshilfe. Sousedská výpomoc, která by mohla prospět zlepšení vztahů v naší společnosti předpokládá, aby existovala dobrovolnická centra, která dokáží propojit

11


potřebné s těmi, kteří jsou ochotni jako dobrovolníci pracovat. Jen v oblasti Regensburgu je takových vesnických center kolem 120 a činnost si organizují senioři sami, dobrovolnicky. Obci se vyplatí poskytnout jim k tomu prostor, zaplatit režijní náklady, prostě spolupracovat s touto neziskovou aktivitou. Že nemusí jít jen o péči o lidi nemohoucí v místě jejich bydliště, ale i o společnou zájmově aktivizační činnost ukazují obrázky v závěru příspěvku. Nesmíme si plést dobrovolnictví s řízenou praxí tak, jak ji organizují některé školy se sociálním zaměřením. Dobrovolník si totiž může vybrat kdy, kolik času a komu chce věnovat. Dobrovolník může být osoba starší 15ti let, student, nezaměstnaný, starší člověk. Za svoji činnost nemá nárok na žádnou formu finanční odměny. Pokud je dobrovolníkem „ akreditovaným“ u DC, má ale nárok ze zákona: na pojištění, cestovné, stravné a další pomoc. V případě nezaměstnaného se za určitých podmínek může dobrovolnická činnost započítat i do odpracovaných let. Co přináší dobrovolnictví dobrovolníkům? Senioři v našem centru mají příležitost především zvládnout přizpůsobenou metodikou moderní komunikační technologie: práce s PC, internetem, prohloubit si své jazykové znalosti Získané dovednosti jim umožňují zůstat aktivně ve středu dění. Tato aktivita seniorům kromě procvičení mozku přináší výhodu moderní formy komunikace a získávání informací do vysokého věku ale především výhodu neztratit či navázat nové kontakty, seberealizovat se a pomáhat tedy sobě, ale i jiným. Někteří senioři dobrovolnicky poskytují to, co sami umí dalším seniorům - kupř. cvičení jogy, konverzaci v cizích jazycích, organizují spolupráci se zahraničními seniory např. letošní společnou putovní výstavu výtvarných prací seniorů v Regensburgu, Plzni a Weidenu. To, že senioři sami činnosti vymýšlejí, připravují a realizují, vnášejí do nich své zkušenosti a profesní dovednosti ale i potřeby - to je pro všechny mnohem zajímavější a přínosnější než pouhá účast. Mnozí se přijdou zpočátku jen zúčastnit, ale pokud je prostředí vstřícné a přátelské, ztratí ostýchavost a přijdou sami s návrhem, který pak realizují k prospěchu všech ostatních. Poměrně často se stává, že se vracejí bývalí emigranti ze 70tých let na penzi zpět do naší republiky. Ti vědí co hledají, protože v ostatních zemích světa jsou takovéto kluby či centra běžnou záležitostí a jsou dlouhodobě podporovány obcemi i seniory samotnými. Se stávajícími Svazy důchodců u nás to má společný jen věk těchto lidí. Jejich myšlení a přístup je velmi odlišný: tito lidé chápou, že nic není zadarmo, považují za samozřejmé, že se budou spolupodílet i na financování těchto aktivit a vědí, jak důležité pro ně tyto příležitosti jsou. Při naší činnosti se inspirujeme také tím, co seniorům nabízí Portus, dům O.S.Život 90. Jejich činnost je úžasná a obdivuhodná. V podmínkách Plzně, se nám zatím nedaří přesvědčit zastupitele, že takový dům by prospěl i situaci v Plzni. Pravda, projektový záměr se nám podařilo prosadit do volebního programu, ale jak se říká „skutek zatím utek“ V současné době jsme zachytili od kolegů ze západní Evropy nový a zdá se mi rozumný trend; a to: budování domů volného času pro všechny generace od dětí po seniory, vytváření Rad seniorů jako poradních orgánů obcí; měli bychom se k této myšlence přidat, protože jen propojení generací může přinést prospěch generacím všem a netřeba u nás opět později objevovat Ameriku. Jakákoliv separace jakýchkoliv skupin lidí vždy přinesla jen celospolečenské problémy.

12


Senioři mohou jiným seniorům ale i mladším poradit, mohou pomoci nejen s péčí o příslušníky své generace, ale i s péčí, výchovou, vzděláním či doprovodem dětí a nemocných. Je škoda, připravit další generace o profesní ale i životní zkušenosti, na kterých lze dále stavět. I zkušenosti negativní, které naše generace má, mohou do budoucna být třeba varujícím momentem.

Ukázka domů aktivních seniorů

Seniorka - dobrovolnice doprovází klientku na výletě

13


Senioři - dobrovolníci z TOTEMu aktivují internetový koutek pro seniory v penzionu

Ukázka z vernisáže

14


Studenti - dobrovolníci a senioři v učebně OS TOTEM při realizaci jednorázového projektu Di@log s Rakouskem

15


DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE V DLOUHODOBÉM HORIZONTU

NA

POTŘEBU

SOCIÁLNÍCH

SLUŽEB

doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v.v.i. Abstrakt Autor se v úvodu příspěvku zabývá věkovým složením obyvatelstva České republiky a projekcí demografického vývoje do roku 2050. Dále uvádí další determinanty potřeby sociálních služeb jako jsou např. míra urbanizace regionu, struktura osídlení, vzdělanostní a profesní charakteristika…..Pozornost je věnována i materiálu „Koncepce transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti.“Na základě výše uvedených skutečností autor předkládá odhad potřeb sociálních služeb pro staré občany do roku 2050. 1. Výchozí stav K 31. 12. 2006 žilo v ČR celkem 10 287 tis. osob, z toho bylo 14,4 % starších 65 let a 3,3 % starších 80 let tabulka č. 1: Věkové složení obyvatelstva k 31. 12. 2006 celkem z toho: - 65+ - 80 +

celkem absolutně 10 287 189 absolutně v% absolutně v%

1 482 437 14,41 335 554 3,26

muži 5 026 184

ženy 5 261 005

582 904 11,60 102 716 2,04

899 533 17,10 232 838 4,43

pramen: Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2006 [online], cit.[2007-10-01], dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/F400409B4E/$File/400307001.xls

Ke stejnému datu bylo v ČR:

38 672 míst v domovech důchodců (jejich kapacita činí 2,61 % z celkového počtu osob starších 65 let a 11,53 % z celkového počtu osob starších 80 let),

7 462 míst v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (jejich kapacita činí 0,51 % z celkového počtu osob starších 65 let a 2,28 % z celkového počtu osob starších 80 let)

335 míst v hospicích (jejich kapacita činí 0,02 % z celkového počtu osob starších 65 let a 0,10 % z celkového počtu osob starších 80 let)

11 428 míst v domovech penzionech pro důchodce (jejich kapacita činí 0,78 % z celkového počtu osob starších 65 let)

Pečovatelská služba byla v r. 2006 poskytnuta celkem 105 088 osob (= 7,09 % osob starších 65 let), z toho 20 510 osob bylo v domech s pečovatelskou službou, z toho 38 455 osob využívalo pouze dovážku obědů.

16


Ke stejnému dni bylo evidováno celkem 50 929 čekatelů na umístění do domova důchodců z toho 7 135 jich bylo evidováno v kategorii "přednostní a naléhaví čekatelé" 9. Sociální služby využívalo 11,01 % osob starších 65 let, struktura poskytovaných služeb je zřejmá z grafu č. 1. graf č. 1: Struktura péče o seniory v r. 2006

pečovatelská služba v domácnosti 51,9%

domy s pečovatelskou službou 12,6%

domovy penziony pro důchodce 7,0%

domovy důchodců 23,7% hospic 0,2% léčebny pro dlouhodobě nemocné 4,6%

pramen: vlastní zpracování

2. Demografický vývoj Projekce vývoje obyvatelstva, která byla zpracována ČSÚ na počátku tohoto tisíciletí ukazuje, že v následujících letech dojde ve struktuře naší populace k významným změnám. Do r. 2025 se podle tzv. střední varianty předpokládá, že celkový počet obyvatelstva mírně poklesne, ale počet osob, které jsou nejčastějšími příjemci sociálních služeb – tedy osob starších 65 let – vzroste o více než 50 %, přičemž počet osob starších 80 let, kteří jsou nejčastějšími klienty pobytových služeb sociální péče, vzroste dokonce o více než 60 %. Tyto trendy budou pokračovat i v následující m období – v letech 2025 – 2050 se předpokládá, že počet obyvatel klesne o cca 8 %, ale počet obyvatel starších 65 let vzroste o dalších více než 30 %, přičemž počet osob starších 80 let vzroste o dalších více než 75 %. Podrobně jsou tyto trendy zřejmé z tabulky č. 2 a z grafu č. 2. tabulka č. 2 Vybrané charakteristiky z projekce obyvatelstva ČR do r. 2050 9

viz: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí, Praha: MPSV 2007 a Zdravotnictví České republiky 2006 ve statistických údajích, Praha: UZIS 2007 17


podíl osob starších počet obyvatel celkem 10 235 973 10 283 042 10 301 994 10 283 929 10 217 200 10 102 433 9 957 079 9 795 118 9 622 248 9 438 334

rok 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

z toho starších 65 let 80 let 1 446 681 315 988 1 596 812 368 068 1 864 146 390 459 2 088 333 413 674 2 201 310 509 607 2 308 073 664 338 2 399 918 771 810 2 633 554 800 123 2 862 020 844 525 2 956 079 904 745

65 let 80 let na celkovém počtu obyvatel 14,13 3,09 15,53 3,58 18,10 3,79 20,31 4,02 21,55 4,99 22,85 6,58 24,10 7,75 26,89 8,17 29,74 8,78 31,32 9,59

pramen: Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 [online], cit. [2007-10-01], dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/FF004F4709/$File/4020rr05.xls http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/FF004F5158/$File/4020rr06.xls vlastní propočty graf č. 2: Vývoj počtu obyvatelstva v letech 2005 – 2050 a vývoj podílu osob závislých na poskytování služeb sociální péče 12 000 000

30,00

10 000 000

25,00 počet obyvatel

8 000 000 20,00 6 000 000 15,00 4 000 000 10,00 2 000 000

5,00

0

podíl osob starších 65 (resp. 80. let) na celkové počtu obyvatelstva

35,00

celkem 65+ 80+ podíl 80+/C podíl 65+/C

0,00 2005

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

rok


Je zřejmé, že důsledky tohoto vývoje se budou týkat nejenom systému důchodového pojištění 10, ale i oblasti zdravotní péče 11 a sociálních služeb.

10

podle dříve provedených modelových propočtů by při zachování věkových hranic pro vznik nároku na starobní důchod a při zachování relace mezi výší důchodu a mzdy na úrovni r. 1998 bylo nutno zvýšit příspěvkové sazby z tehdejších 26 % při zachování vyrovnané finanční bilance systému důchodového pojištění na 32 % v r. 2010 až na 55 % v r. 2050 – viz Možnosti změn v systému povinného důchodového pojištění, Praha: MPSV 1998 18


3. Determinanty potřeby sociálních služeb Při hodnocení rozsahu poskytovaných sociálních služeb je nutno mít na zřeteli řadu objektivních charakteristik vyplývající např.: 9 z míry urbanizace 9 z věkové, kvalifikační, profesní a sociální struktury obyvatelstva na daném území 9 ze struktury osídlení jednotlivých územních celků, z velikosti obcí 9 z míry realizace tradičních funkcí rodiny v péči o staré občany 9 z nejrůznějších sociologických změn probíhajících ve společnosti, zejména rozpad vícegeneračního soužití rodin 12. Pozornost je rovněž nutno soustředit na hodnocení základních společensko-ekonomických a sociálně-politických faktorům, které v současné době přímo či zprostředkovaně ovlivňují vývoj sociálních služeb v evropských zemích . Do této skupiny patří zejména: prodlužování lidského věku, přičemž se prodlužuje období života, v němž člověk potřebuje pomoc jiné osoby, přenášení standardu života v produktivním věku i do období, kdy je člověk postupně stále více závislý na pomoci jiné osoby, rostoucí nákladnost kompenzace narůstající závislosti na vnější pomoci. Tyto trendy, které jsou podmíněny nutností zabezpečit přiměřený komfort života ve stáří, jsou doprovázeny hledáním možností transformace celé oblasti sociálních služeb, které jsou pro staré a zdravotně postižené občany zabezpečovány. Důvodem tohoto hledání nejsou ovšem jen ekonomické aspekty, ale jde o přiblížení života ve stáří, popř. života se zdravotním postižením, podporovaného sociálními službami, normálnímu životu. V tomto směru roste zájem o občanská práva a s nimi i o práva klientů a o potřebu jejich větší autonomie. Na tomto základě lze charakterizovat následující trendy, které se ve vyspělých evropských zemích v současném období prosazují 13: 9 dochází ke konfrontaci zákonitostí trhu s potřebami rozvoje činností v sociální oblasti při využití dynamizujících schopností trhu (tam, kde působí trh, není třeba organizovat, plánovat ani řídit, ale pouze účelně korigovat), 9 financování sociálních služeb je založeno na participaci více subjektů (přispívají občan, rodina, stát, obec, provozovatel, zdravotní pojišťovna, vlastní pojištění apod.), neboť k tomu, aby zákonitosti trhu mohly fungovat, je nutno vytvořit koupěschopnou poptávku, tzn. že je potřebné určit, kdo rostoucí náklady na služby zaplatí, 9 dochází ke zvýšení integrace ekonomické a sociální racionálnosti, tedy ke hledání optimální varianty zabezpečení sociálních potřeb jak z humánního, tak technického, technologického a tedy i ekonomického pohledu,

11

např. náklady zdravotní péče na pojištěnce staršího 85 let jsou podle tabulky tzv. věkových koeficientů, které se používají při přepočtu na tzv. standardizované pojištěnce 3,4 x vyšší než náklady zdravotní péče pro osoby ve věku 30 – 34 let – viz Časopis České lékařské komory č. 9/1997

12

blíže viz: L. Průša – Optimalizace struktury forem sociální péče s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých oblastí, in Metody regionální demoekonomické analýzy a prognózy, České Budějovice:Dům techniky ČSVTS, 1987

13

blíže viz: L. Průša a kol. – Obce, města, regiony a sociální služby, SOCIOKLUB, Praha 1997 19


9 v návaznosti na to probíhá proces deinstitucionalizace v oblasti sociálních a zdravotních služeb především o staré občany, který je doprovázen stíráním resortních rozdílů mezi službami sociálního a zdravotního charakteru, služby obojího typu jsou přitom poskytovány zpravidla jednou agenturou, 9 roste význam sociálního poradenství a aktivit směřujících ke koordinaci péče o osoby v sociální nouzi. Opomenout však nelze poznatky vyplývající z transformace systému financování sociálních služeb v Německu 14 a v Rakousku 15, kde krátce po zavedení příspěvku na péči jako základního nástroje financování sociálních služeb došlo k výraznému rozšíření ambulantních sociálních služeb. Např. v Německu došlo během krátké doby po změně systému financování sociálních služeb ke zrušení pořadníků na umístění v pobytových zařízeních, bylo vytvořeno cca 75 tis. nových pracovních míst a to především v oblasti terénních a ambulantních sociálních služeb. 3.1.

Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti

V souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách se velmi často diskutuje o transformaci pobytových zařízení. V uplynulém období proto předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí vládě materiál "Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti", ve které je definováno celkem 5 hlavních cílů a opatření: 9 cíl 1: Zvýšit informovanost o procesu transformace institucionální péče pro osoby se zdravotním postižením a seniory 9 cíl 2: Vytvořit systém vertikální a horizontální spolupráce mezi všemi dotčenými subjekty (relevantními aktéry) procesu transformace institucionální péče (jedná se zejména o následující subjekty: státní správa a samospráva, poskytovatelé sociální služeb, uživatelé sociálních služeb, sociální partneři) 9 cíl 3: Podpora poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů při transformaci institucionální péče zejména směrem k poskytování sociálních služeb v souladu s individuálními potřebami uživatelů služeb prostřednictvím dotačních programů.

Zaměřit investiční dotační programy tak, aby podporovaly výstavbu pouze pobytových zařízení s humanizujícími prvky, tj. zejména kapacita zařízení do 40 uživatelů, umístění zařízení v přirozené komunitě a dodržující soukromí a zájmy jednotlivých uživatelů.

Zaměřit dotační programy tak, aby podporovaly rozvoj terénních a ambulantních služeb, které umožňují uživatelům setrvání v přirozeném prostředí.

9 cíl 4: Podporovat proces zkvalitňování životních podmínek uživatelů stávajících ústavních zařízení sociální péče 9 cíl 5: 14

viz: R.Hauschild – Die Erfahrungen mit dem deutschen Pflegeversicherungssystem, in Soziale Sicherheit in Europe, Bad Boll 1998

15

viz: J. Rudda, W. Marschitz – Reform der Pflegevorsorge in Österreich, Soziale Sicherheit Nr. 11/2006 20


Podpora naplňování lidských práv uživatelů pobytových sociálních služeb a jejich práva na plnohodnotný život srovnatelný s vrstevníky žijícími v přirozeném prostředí. Přestože v obecné rovině lze s těmito cíly souhlasit, některá tvrzení, která jsou v materiálu uvedena, jsou velmi problematická 16 a to zejména v souvislosti s dlouhodobým nedostatkem míst v těchto zařízeních a při výše uvedených změnách v demografické struktuře obyvatelstva. 4. Mezinárodní komparace Významné poznatky o předpokládaném vývoji trendů při poskytování sociálních služeb lze získat i na základě údajů o rozsahu péče, která je poskytována v pobytových zařízeních a v domácnosti jednotlivých občanů (viz tabulka č. 3) tabulka č. 3 Podíl osob starších 65 let, kterým je poskytována péče v pobytových zařízeních a v domácnosti A B DK FIN FR 1998 1998 2001 1997 2000

v% podíl osob starších 65 let, kterým je poskytována péče v pobytových zařízeních 4,9 podíl osob starších 65 let, kterým je poskytována péče v domácnosti 24,0 pozn:

DE 2003

NL S UK 2001 2001 1996

CZ 2006

6,4

9,1

5,3

6,5

3,5

8,8

8,2

5,1

5,3

4,5

25,0 14,0

6,1

7,0

12,75

7,9

5,5

13,2

A = Rakousko, B = Belgie, DK = Dánsko, FIN = Finsko, FR = Francie, DE = SRN, NL = Holandsko, S = Švédsko, UK = Velká Británie, CZ = Česká republika

pramen: R. Bednárik, B. Bodnárová – Starnutie populacie – výzva na zmeny v službách pre starších ľudí. Bratislava: Stredisko pre štúdium práce a rodiny, 2005 [online], cit. [2007-10-30], dostupné z: http://www.sspr.gov.sk/texty/File/bulletin/bulletin_4.pdf údaje za ČR – vlastní propočty na základě interních dat MPSV, ÚZIS a VÚPSV Uvedené údaje ukazují, že podíl osob starších 65 let, kterým je poskytována péče v pobytových zařízeních, je na srovnatelné úrovni s většinou srovnávaných zemích. Podíl osob starších 65 let, kterým je poskytována péče v domácnosti, je ve srovnávaných zemích značně rozdílný, ČR je v tomto porovnání na průměrné úrovni. Z tohoto pohledu je zřejmé, že v následujících letech lze očekávat především další rozvoj terénních sociálních (ale i zdravotních) služeb. 5. Odhad potřeby sociálních služeb pro staré občany v následujícím období Na základě výše uvedených skutečností lze při zachování stávajících relací vybavenosti sociálních služeb v r. 2006 (kapacita domovů pro seniory umožňuje umístit 11,53 % osob 16

viz např.: "Tato zařízení jsou často modernizovaná, nově vybudovaná, přestavěná či nově vznikající. Jako možná řešení se nabízejí následující varianty: je možné je prodat, změnit účel užití (hotely, kancelářské prostory, agentura sociálních služeb a jiné), pronajímat nebo zbourat".

21


starších 65 let, pečovatelská služba je poskytována 7,09 % osob starších 65 let) kvantifikovat nárůst potřeby sociálních služeb pro seniory v následujícím období (viz tabulka č. 4 a graf č. 3) tabulka č. 4 Odhad potřeby sociálních služeb pro staré občany v následujícím období při zachování vybavenosti na úrovni r. 2006

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

počet míst celkem 42 438 45 020 47 697 58 758 76 598 88 990 92 254 97 374 104 317

DD/80+ nárůst proti r. 2006 abs. 3 766 6 348 9 025 20 086 37 926 50 318 53 582 58 702 65 645

PS/65+ nárůst proti r. 2006 v % 9,74 16,41 23,34 51,94 98,07 130,11 138,56 151,79 169,75

počet osob celkem 113 214 132 168 148 063 156 073 163 642 170 154 186 719 202 917 209 586

nárůst proti nárůst proti r. 2006 abs. . 2006 v % 8 126 7,73 27 080 25,77 42 975 40,89 50 985 48,52 58 554 55,72 65 066 61,92 81 631 77,68 97 829 93,09 104 498 99,44

pramen: vlastní propočty

graf č. 3 Odhadovaný nárůst počtu míst v domovech pro seniory v relaci na 1000 osob starších 80 let a počtu osob, kterým bude poskytována pečovatelská služba v relaci na 1000 osob starších 65 let při zachování vybavenosti na úrovni r. 2006 180

160 DD/1000 80 +

nárůst v porovnání s r. 2006 (v %)

140

120

100

PS/1000 65 +

80

60

40

20

0 2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050


22


Je zřejmé, že tyto údaje bude nutno v následujícím období dále zpřesňovat a to především na základě analýzy potřeby péče v závislosti na věku osoby a typu poskytované péče podle údajů z informačního systému o příspěvku na péči. Tyto údaje umožní rovněž aktualizovat údaje, vymezující potřebu sociálních služeb ve vazbě na míře závislosti a věku osob vyššího věku 17

17

viz: L. Průša a kol. – Obce, města, regiony a sociální služby, Praha: SOCIOKLUB 1997 23


SPECIFICKÉ PODMÍNKY PŘÍSTUPNÉHO PROSTŘEDÍ SENIORSKÉHO BYDLENÍ Ing. Renata Zdařilová, Ph.D. Stavební fakulta, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ing. arch. František Laub Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace ČR o.s. Abstrakt Příspěvek vznikl za podpory Grantové agentury České Republiky a projektu 103/05/2775 – Výzkum proměn bydlení v ČR. Zabývá se přístupným (bezbariérovým) prostředím. Vymezuje znaky přístupného prostředí, jeho předpoklady a principy. Jsou zde uvedeny nejčastější problémy bezbariérového řešení. Část příspěvku je věnována specifickým podmínkám seniorského bydlení. PŘÍSTUPNÉ (bezbariérové) prostředí Z hlediska dobrého pohybu a orientace uzpůsobené pro každého jedince: osoby se zdravotním postižením: osoby s těžkým a vážným pohybovým postižením; osoby se smyslovým postižením zraku; osoby se smyslovým postižením sluchu; osoby s dočasným zdravotním postižením - osoby s akutním úrazem znemožňujícím pohyb (např. zlomené končetiny) a osoby trpící náhlou zdravotní indispozicí (nevolnost, alergie, epilepsie, astma apod.); senioři; osoby s dočasným pohybovým omezením (těhotné ženy, rodiče s malými dětmi v kočárcích či bez nich, osoby doprovázející lidi s mentálním postižením, osoby přepravující objemné či těžké nákupy nebo zavazadla); osoby malého či nadměrného vzrůstu. Postižení

schopný chůze

tělesné postižení bez mentálního postižení

neschopný chůze tělesné omezení tělesné postižení s přidruž. ment. postižením

schopný chůze neschopný chůze slabozraký

zrakové postižení nevidomý hluchoslepý

smyslové omezení

nedoslýchavý sluchové postižení neslyšící mentální postižení mentální omezení lehké mentální postižení

24


25


Znaky bezbariérového přístupného prostředí Přístupné prostředí

Přístupnost

Zohlednění rozmanitosti uživatelů – každý musí mít zajištěn přístup do budov a vnějšího prostředí bez cizí pomoci.

Bezpečnost

Každý má právo na život, práci a odpočinek v bezpečném prostředí. Samotný návrh a provedení budov, prostorů a dnotlivých prvků musí zajistit bezpečnost pro všechny uživatele

Použitelnost

Požitek

Ohleduplnost

Srozumitelnost

Funkčnost

Každý musí v co největší míře používat stavby se stejným vybavením.

Každý si zaslouží stejnou radost a požitek z dobře navrženého vstřícného prostředí. Při návrhu a realizaci musíme být ohleduplní k specifickým potřebám a požadavkům přístupného prostředí, neboť ohleduplnost nic nestojí. Každému musí být umožněno se ve vnějším prostředí a budově orientovat a pohybovat bez cizí pomoci formou srozumitelných informace a prostorovým uspořádání stavby. Návrh bezkolizního dispozičního řešení s funkčními vazbami a odpovídajícími manipulačními nároky.

Předpoklady a principy přístupnosti Předpokladem úspěšného projektu z pohledu přístupného prostředí je mimořádně důležité správné zhodnocení omezujících faktorů užívání staveb a prostředí pro jednotlivé skupiny zdravotně postižených Jde především o tři základní omezení: omezení pohybové (těžce a omezeně pohybově postižení) omezení smyslového vizuálního vnímání (omezení zraková – nevidomí a slabozrací) omezení sluchové (neslyšící a nedoslýchaví) Každé z výše uvedených omezení má zcela jiné požadavky na úpravy staveb a je tedy nutné je řešit zcela samostatně Častým zdrojem chyb při navrhování, realizaci i při schvalování staveb je právě nedostatečné rozlišení mezi požadavky na zpřístupnění a užívání staveb jednotlivými skupinami zdravotně postižených.

26


Problémy bezbariérového řešení Bariéry: Vertikální o schody o výškové rozdíly > 20 mm Horizontální o povrchy pochozích ramp o sklony ramp Prostorové o malé manipulační parametry o nevhodné umístění mobiliáře Antropometrické o dosahové vzdálenosti o výškové osazení WC Ergonomické o tvar kliky, madla apod. o nevhodný mobiliář a nábytek Orientační o chybějící taktilní informace o orientační systém a piktogramy

Základní principy: dostupnost objektu - komunikací pro pěší a parkovacích plochy; vstupní prostory objektu vnější a vnitřní; horizontální pohyb v objektu a jeho jednotlivých podlaží; vertikální pohyb v objektu a dostupnost jednotlivých podlaží; hygienické prostory a šatny; speciální vybavení a interiér; informační orientační systém.

27


Objekt domova pro seniory

těžce pohybově postižení

dostupnost objektu domova pro seniory (hromadná doprava, veřejně plochy)

Ano – Ne

omez. pohybově postižení nevidomí slabozrací neslyšící nedoslýchaví

vstupní prostory – exteriér, interiér

dtto

horizontální pohyb v objektu

dtto

vertikální pohyb v objektu

dtto

hygienické prostory a šatny

dtto

speciální vybavení a interiér

dtto

informační orientační systém

dtto

Zásady návrhu seniorského bydlení Plně bezbariérový objekt včetně navazujících venkovních ploch, parkových úprav a vhodného mobiliáře (lavičky s madly apod.)

Bezbariérovost není chápána pouze pro vozíčkáře, ale zajištění manipulace pro seniory s berlemi, francouzskými holemi, respektování jejich snížených smyslových vlastností (slabozrakost, nedoslýchavost) a mentálních (barevnost a orientace v interiéru) Dispozice bytových jednotek max.variabilní Ergonomické tvary mobilního vybavení

Pro bezpečnou chůzi je potřeba věnovat pozornost tvaru schodišťovým stupňům Tvar schodišťového či rampového madla musí umožnit pevné sevření. Zároveň je pro pohodlný úchop důležité odsazení od stěnové konstrukce apod.

28


Specifické podmínky seniorského bydlení Doporučené min.plochy obytných místností v závislosti na velikosti bytu dle ČSN 73 4301 Obytné budovy (6/2004) Funkční využití obytné místnosti Min. pl. Charakteristika bytu Obývací pokoj bez stolování

20 m2

byt s 1 a 2 obytnými místnostmi

22 m2


24 m2 20 m2

byt s více než 4 obytnými místnostmi byt s 1 a 2 obytnými místnostmi

24 m2


26 m2 20 m2


24 m2

byt s 3 obytnými místnostmi

Obývací pokoj se stolováním a 1 lůžkem Ložnice s 1 lůžkem

22 m2


Ložnice se 2 lůžky

17 m2

Obývací pokoj se stolováním

Obývací pokoj bez stolování a 1 lůžkem

12 m2

Doporučené nejmenší plochy kuchyní v závislosti na velikosti bytu dle ČSN 73 4301 Obytné budovy (6/2004) Druh kuchyně

Min. pl. Charakteristika bytu

Pracovní kuchyň

7 m2 8 m2 10 m2

Kuchyně se stolováním

Obytná kuchyň nahrazující obýv.pokoj Obytná kuchyň s 1 lůžkem, nahrazující obývací pokoj

byt s 1 až 3 obytnými místnostmi byt se 4 obytnými místnostmi

8 m2


12 m2

byt se 3 obytnými místnostmi

14 m2


17 m2 22 m2

byt s více než 4 obytnými místnostmi byt s 1 obytnou místností

24 m2


24 m2

byt s 1 obytnou místností

29


30


31


PODLAHOVÉ KRYTINY PRO SENIORY Ing. akad. arch. Věra Suchá Katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze Abstrakt Podlaha a její povrchová úprava plní v objektech se zvýšenou péčí o seniory pochůznou a pojízdnou funkci. Předčasné lokání a celkové znehodnocení podlahových ploch může způsobit nevhodná aplikace údržbových technologických postupů, nebo v opačném směru špatně navržená podlahová krytina pro konkrétní účel. Prostorové uspořádání jednotlivých funkčních celků v interiéru vyžaduje aplikaci různých druhů povrchů podlah. Klíčová slova: Keramická, litá a pružná podlahová krytina, ergonomické a technické vlastnosti povrchových úprav, hygiena prostředí a dezinfekční prostředky, provádění údržbových prací, vstupní čistící zóny. Úvod Podlahová plocha je v interiéru určujícím estetickým faktorem a významně ovlivňuje jeho celkový vzhled. Podlaha je definovaná jako sestava podlahových vrstev vložených na nosném podkladu (stropní konstrukce nebo jiným způsobem upravené), popř. zabudovaných podlahových prvků, s dilatačními a pracovními spárami, které společně zajišťují její požadované funkční vlastnosti. Podle ČSN 774505 sestavu podlahy tvoří: a) vrstva nášlapná zajišťující funkci: • vzhledu • barevnosti • sklonu • odnímatelnosti tepla • protikluznosti • čistitelnosti b) vrstva vyrovnávací, v některých případech jako podkladovka s funkcí: • odstraňující nežádoucí nerovnosti • roznášecí c) vrstva izolační, těsnící s funkcí: • akustickou • tepelněizolační • hydroizolační d) vrstva podkladová, popř. vyrovnávací s funkcí stabilizující Podlahoviny členíme z mnoha hledisek (viz podrobně tab. č. 3.3.A). Z důvodu zachování kvalitních vzhledových účinků interiérových podlahových krytin je tomuto prioritnímu hledisku přiřazeno odpovídající členění.

32


U podlah je nutno rozlišovat, zda jsou provedeny na bázi přírodní nebo umělé, a předcházet jejich poškození údržbovými technologickými postupy při úklidovém procesu. Z architektonického a provozního hlediska je podstatné při návrhu dispozice objektů pro seniory uvažovat o třídění podlahových krytin. Druhy a povrchové vlastnosti podlahových krytin Funkční nášlapné podlahové plochy se dotýkají především: -

vstupních prostor s recepcí se samostatnými čistícími zónami zabraňující přenos nečistot z exteriéru do interiéru prostor kanceláří pro ředitele a vedení hospice chodeb, atria a schodišťových komunikací lůžkových pokojů pro seniory místnosti pro lékaře s vyšetřovnou a pracovnami sester varny s přípravnou jídel /popř. jídelny pro mobilní seniory/ prádelny TZB s kotelnou, výtahů skladových prostor

jejichž nejčastější povrchy podléhají nejpřísnějším hygienickým předpisům a dezinfekčním řádům. Jsou to podlahové krytiny: Pružné: – na bázi PVC a vinylu, s povrchovou úpravou se silným disperzním voskem nebo na bázi polyuretanu zamezujícím skluz za sucha • odolávajícím chemickým dezinfekčním prostředkům ve vymezeném čase a • zamezujícím antistatickému náboji Tvrdé: – prvkové keramické s mikropóry, ve skladbě se spárami • hladké, matné • reliéfní zdrsněné, s konzervačními prostředky vůči ušpinění na površích a epoxidovými spárovacími hmotami s možností fungicidní úpravy - lité na bázi umělých epoxidových pryskyřic • hladké s povrchem epoxidového laku s garancí protikluzu za mokra a za sucha, s koeficientem smykového tření (staticky i dynamicky), se samonivelační elektricky vodivou stěrkou • protikluzné, zdrsněné s křemičitými vsypy Nášlapná vrstva musí vyhovovat hlediskům: - tepelně technických parametrů - bezpečné chůzi - opatřením vůči přenosu elektrostatického náboje na člověka antistatickou úpravou - plynulému pojezdu lůžka a používání vozíků s řešenými prahovými přechody, - optickým účinkům plynoucích ze způsobu osvětlení umělými zdroji a odrazů slunečního záření - barevné stálosti povrchů - informačnímu systému v podlahové ploše formou barevných kontrastů ploch a piktogramů, zejména z pohledu častého slabozrakého onemocnění seniorů a

33


odolávat: čistícím prostředkům s rozlišením konkrétní aplikace dezinfekce na podlahovou krytinu s dodržováním režimu celkové údržby při odstraňování zejména přítomných – mykobakterií – spórů – virů – vegetativních forem bakterií a mikroskopických kvasinkových hub Provádění úklidu probíhá strojově a mechanicky s následnou dezinfekcí v měsíčních, půlročních a ročních cyklech podle receptur 4-fázovým způsobem se střídáním aktivní látky v dezinfekčním prostředku s předepsanou koncentrací a expoziční dobou. •

Tepelnětechnické vlastnosti podlahy

Tyto vlastnosti jsou definovány tepelným odporem podle ČSN 73 0540 pro vodorovné stropní konstrukce. Stanovuje také min. průměrnou teplotu povrchu podlah se 17 ºC. Podle kritéria ochlazovacího účinku lidské nohy na podlahovině v průběhu 10 min. dělíme podlahové krytiny do 4 skupin: Druh podlahoviny

Textilní

Odnímatelnost tepla Přípustný ochlaz. účinek (ºC/10 min.)

Kategorie podlah Hodnocení

0-2,50

I.

– Velmi

teplá PVC s textilní podložkou a korkové

2,51-3,40

II. – Teplá

PVC s podložkou z měkč. lehč. PVC

3,41-5,00

III. – Méně studená

PVC, vinylové, pryžové a keramické, kamenné, lité

5,00 a více

IV. – Studená

Podle hodnocení poklesů dotykových teplot plyne také zařazení jednotlivých typů podlahovin do jednotlivých kategorií • Akustické vlastnosti podlahy Z akustického hlediska dělíme podlahy na: těžké – s hmotností stropu 220-330 kg/m² s min. tloušťkou podlahy 120 mm – s tuhou a těžkou roznášecí vrstvou, se třemi vrstvami, která zlepšuje kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost stropní konstrukce lehké – s hmotností stropu nad 330-350 kg/m² s min. tloušťkou podlahy 135 mm – s nášlapnou izolační vrstvou na polotuhé zvukověizolační vrstvě, jako dvouvrstvá, celkově jemně účinná nulové – s hmotností stropu nad 350 kg/m² (s celkovou tloušťkou menší než 25 mm) s min. tloušťkou podlahy 150 mm, jako jednovrstva s PVC, pryží, textilní, litá, která tlumí pouze kročejový hluk Podlaha může být řešena jako plovoucí, s nášlapnou a vyrovnávací vrstvou oddělenou od nosné konstrukce stropu a svislých stěn zvukovou izolací. Takto řešená podlaha snižuje dopad vzduchové a kročejové neprůzvučnosti v interiéru, přičemž kročejová složka akustické neprůzvučnosti musí dosahovat min. +17dB.

34


Ze srovnání jednotlivých podlahových krytin podle tab. plyne, že nejvíce vyhovují textilní všívané a vpichované krytiny. Tabulka dB s koeficientem kročejové neprůzvučnosti Pryžové podlahoviny PVC podlahoviny bez podkladu PVC podlahoviny lisované PVC podlahoviny s podkladem izolační

+6 až +10 +17 až +19

Textilní podlahoviny vpichované

+18 až +20

Textilní podlahoviny všívané

+19 až +35

Provozní zatížení Provozní náročnost s požadovanými vlastnostmi podlahovin je začleněna do 4 stupňů podle tab. č. 3.3M a s podrobností jednotlivých provozů. Stupeň 1 Nízký Stupeň 2 Střední

21 22 23

Stupeň 3 Vysoký

31 32 33 34 41 42 43

Stupeň 4 Zvlášť vysoký

Místnosti pro bydlení a pobyt s nízkým provozem. Bez nároku a záruky na patřičnou životnost podlahoviny. Výrobky nejsou vhodné pro investiční výstavbu. bytová výstavba – obývací pokoje, ložnice, kuchyně a příslušenství občanská výstavba – místnosti s charakterem bydlení nebo se středním provozem, např. hotelové pokoje, nemocniční pokoje 1 – 2 lůžkové, domovy důchodců, kanceláře s menším počtem pracovníků apod. bytová výstavba – schodiště, podesty občanská výstavba – třídy, posluchárny, jídelny, nemocniční pokoje s více lůžky, čekárny, kolektivní kanceláře, hotelové a kavárenské provozy aj. vstupní haly, kolektivní schodiště a odpočívadla, shromaždiště, silně frekventované místnosti obchodních domů, kina, divadla, vybrané provozy průmyslu a služeb od.

Bytová oblast Bytová oblast

Komerční oblast Průmyslov á oblast

Hledisko únosnosti podlahovin s normovaným působením hmotnosti 1 kg na plochu 1 m² vyžaduje rozlišení pro: druh materiálu a povrchovou úpravu popř. podložku dimenzi délky, šířky a tloušťky plochy nebo tvárnic na dilatační úseky, spárořez tvarovek druh spárovací hmoty s vazbou a typ podkladu Aplikace různých druhů podlahových krytin do určených prostor souvisí s problematikou zařizování nábytkového mobiliáře s pojezdovými kolečky, zejména však u židlí. Rozeznáváme tyto druhy: jednoduché dvojité

35


kulové kuličkové Poškození těmito kolečky hrozí zejména u pružné, polotvrdé a tvrdé podlahoviny, pokud jejich plášťová konstrukce v souvislosti s měrným tlakem na jednotku plochy a jádrové konstrukce odolávající elektrické vodivosti nebude ve shodě. Zatím norma uvádí použitelnost koleček, ale neupřednostňuje vztah mezi materiálovou skladbou návleku kolečka a dopadem na konkrétní podlahovinu. Rozeznáváme pouze kolečka: - tvrdá – pro měkké textilní podlahové krytiny - měkká – pro netextilní podlahové krytiny Mimo těchto koleček lze u některých druhů nábytku využívat různých druhů kluzných výrobků podle konkrétních požadavků k navržené podlahovině. - Protiskluzové vlastnosti jsou stanoveny ČSN 74 4507 pro keramické dlaždice s koeficientem smykového tření • jako chůze po rovině: - za sucha min. -0,30 max.-0,90 - za mokra min. -0,70 max.-0,90 • jako chůze ve spádu od 12º do 24º bosou nohou /DIN 51 097/ v mokrém prostředí • jako chůze ve spádu od 10º do 35º s obutím /DIN 51 130/ v přítomnosti tuků a olejů v kuchyních Volba geometrických řešení se v převážné míře podílí na kreativitě interiérového prostoru. Závěr Z uvedeného rozboru vybraných kritérií podlahovin vyplývá, že správná a pravidelná údržba může významně přispět ke kvalitě života seniorů a vytváření optimálních mikroklimatických podmínek v těchto specifických objektech. Literatura: [1] ČSN 74 4505 – Podlahy. Společná ustanovení a související ČSN [2] Časopis Domo – ročníky 2006, 2007 včetně jednotlivých čísel [3] Suchá, V.: Interiér – aplikace materiálů a doplňkových konstrukcí v interiéru, ČVUT Fakulta stavební, Praha, 2005 [4] Technický katalog 2007, firma Lasselsberger, a. s. [5] Technické podklady – Hospic „Citadela“ [6] Suchá, V.: Podlahy v interiérech stavebních objektů, konference Podlahy 2006, Praha

36


37


SELSKÝ DVŮR V HŘEBEČNÍKÁCH (projekt integrovaného bydlení dětí a seniorů) Ing. Zuzana Pešková, Ph.D. Katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze Anotace Projekt rekonstrukce a dostavby bývalého zemědělského střediska v Hřebečníkách pro potřeby integrovaného bydlení dětí a seniorů (autorky: Eliška Shejbalová a Hana Zapletalová, konzultant: Prof. Ing. arch. Jaroslav Sýkora, DrSc., investor: Ing. Zdeněk Bubník – CONSORTA Praha, s.r.o.) v sobě skrývá elegantní řešení hned několika problémů revitalizaci území opuštěného vysloužilého zemědělského střediska, navržení moderní stavby zcela v souladu s charakterem venkovského prostoru, integraci opuštěných dětí do společnosti a bydlení seniorů na venkově. Hlavní myšlenkou projektu bylo vytvořit takové prostředí pro opuštěné děti a seniory, které by se stalo jejich domovem, podporovalo vznik potřebných sociálních vazeb a zároveň chránilo soukromí jednotlivých skupin. Námětu Ing. Zdeňka Bubníka na rekonstrukci a dostavbu selského dvora v Hřebečníkách na Křivoklátsku pro potřeby integrovaného bydlení dětí a seniorů se ujala dvojice studentek oboru Pozemní stavby a architektura (Fakulta stavební ČVUT v Praze) Hana Zapletalová a Eliška Shejbalová a zpracovaly jej jako svou diplomovou práci pod vedením Prof. Ing. arch Jaroslava Sýkory, DrSc. Vznikl tím zajímavý projekt, který v sobě nese myšlenku spojení dvou sociálních skupin – dětí bez domova a seniorů – tak, aby měly dostatek prostoru se navzájem setkávat a ovlivňovat, ale současně aby bylo chráněno i potřebné soukromí každé skupiny a zabezpečeny její specifické potřeby. Původní středisko zemědělské živočišné výroby v pahorkatině chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko již dosloužilo svému účelu, a stalo se spíše chátrající ostudou obce Hřebečníky. V rámci své studie ponechaly autorky objekt stávajícího vepřína, který bude rekonstruován a přestavěn na penzion s bowlingem a malou stáj pro koně. Na zbývajících 3,5 hektarech pozemku, na nichž se nyní nacházejí ruiny silážních jam, vodních nádrží a kravína, navrhly studentky objekt inspirovaný typickou hmotou selského dvora v půdorysném tvaru písmene „U“. Díky vyvýšenému západnímu okraji pozemku se otevírají zajímavé pohledy jak na obec, tak do okolní krajiny. Pro situování novostavby dvora vycházely autorky z původního umístění kravína. Na severu se nachází vstupní hala se společnými prostory, východní a západní část tvoří ubytovací křídla dětí a seniorů, a z jihu je komplex uzavřen stodolou. Vlastní dvůr statku pak bude sloužit především jako prostor pro setkávání dětí a seniorů na rekreačním trávníku, nebo na břehu malého rybníka. K obytné části pro seniory přiléhají soukromé zahrádky a ovocný sad se skleníky. Dětem budou věnovány zahrádky v prostoru mezi starým vepřínem a novým dvorem. V jihozápadní části areálu s výhledem do krajiny je navržena klidová část s malou dřevěnou zvonicí. Ve zbylé části areálu se rozprostírá park s výběhem pro koně. Kromě zahrádkaření se ve dvoře počítá i s chovem domácího zvířectva. Práce spojené se zemědělstvím jsou situovány do stávající stáje a nově navrženého objektu stodoly. Jednotlivé plochy obytné, hospodářské a parkové jsou s pomocí zeleně propojeny v jeden celek a volně do sebe přecházejí. Společné aktivity dětí a seniorů, ať už v péči o zvířata, či při práci na zahradě, nebo zájmových činnostech, by měly přispět ke vzájemnému pozitivnímu působení jedné skupiny na druhou, tvorbě potřebných citových vazeb a k lepšímu zapojení do společnosti. Architektonický výraz objektu se musel přizpůsobit regulativům chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a navazuje tak na typické hmoty venkovských staveb. Citlivě volené dřevěné obklady a kamenné prvky v kombinaci s omítaným zdivem vytváří příjemnou moderní architekturu, která vychází z tradic a ctí je.

38


Vstupní část objektu orientovaná na sever je řešena jako dvoupodlažní. Přičemž v přízemí se nachází reprezentativní a společenské prostory – vstupní hala se schodištěm a výtahem, jídelna s kuchyní, zájmové místnosti, ordinace lékaře a kaple, v patře pak najdeme technické zázemí areálu, kanceláře, byt správce, cvičební sál a hudebnu, které lze v případě potřeby propojit v jeden prostor.

Vstupní hala je navržena jako otevřený prostor s výhledem do dvora a možností využití pro kulturní akce a výstavy výrobků ze zájmových dílen domova.

Na vstup do kaple upoutává velký dřevěný kříž umístěný na fasádě a čtveřice oken umístěných v jednotlivých polích kříže. Do obytné části seniorů se vstupuje buď krytou pavlačí, či malou samostatnou vstupní halou se schodištěm a výtahem. Bezbariérově řešené buňky seniorů jsou orientované na západ. Dispozice obytné místnosti umožňuje variabilní zařízení nábytkem (i vlastním). Každé dvě buňky mají společnou kuchyň, která je vizuálně propojena s prosklenou pavlačí. K obytným buňkám v přízemí přiléhají zahrádky. Celková kapacita zařízení je 16 dvoulůžkových buněk o výměře 43 m2.

V protilehlé části ubytování dětí půjde o typ zařízení s rodinnou alternativní ústavní péčí, inspirovaný projektem Fondu ohrožených dětí Klokánek. Obytné křídlo dětí se skládá ze čtyř samostatných dvoupodlažních bytů. V přízemí převažuje velký obytný prostor s kuchyní a jídelním koutem. „Klokaní rodiče“ mají svou samostatnou ložnici s koupelnou. V přízemí je umístěna ještě prádelna se sušárnou. Projekt počítá s tím, že se děti budou zapojovat do každodenních domácích povinností a vypomáhat s chodem domácnosti. V patře se nacházejí čtyři ložnice pro děti, dvě koupelny a samostatné WC. Optimální kapacitu jedné ubytovací jednotky čítá šest dětí (starší by měly mít pokoje samy pro sebe), přechodně lze kapacitu zvýšit až na osm dětí s tím, že bude zajištěna výpomoc „denní tety“. Z přízemí lze přes krytou terasu s výhledem na hřebčín projít do soukromé zahrádky. Dětské pokoje na východní straně mají přímý vstup na lodžii.

Eliška Shejbalová a Hana Zapletalová se ve své studii selského dvora v Hřebečníkách musely vypořádat hned s několika problémy najednou – revitalizací území opuštěného vysloužilého zemědělského střediska, navržením moderní stavby zcela v souladu s charakterem venkovského prostoru, integrací opuštěných dětí do společnosti a bydlením seniorů na venkově. Že se jim podařilo problémy vyřešit velmi elegantně, dokazuje jednak cena rektora ČVUT udělená v rámci soutěže Architekt roku v kategorii B – studie, jednak fakt, že se jejich projekt rozhodl Ing. Zdeněk Bubník realizovat. Selský dvůr v Hřebečníkách by se tím mohl stát příkladem pozitivního soužití dvou komunit, které by si navzájem mohly předávat z jedné strany životní zkušenosti, z druhé pak energii, mládí. Společně by si mohly vytvořit domov v příjemném venkovském prostředí, v malebné krajině Křivoklátska.

39


Stávající situace bývalého zemědělského statku v obci Hřebečníky

Obrázek 2 – Návrh rekonstrukce a dostavby vysloužilého zemědělského střediska pro potřeby integrovaného bydlení dětí a seniorů, autorky: Eliška Shejbalová a Hana Zapletalová, konzultant: Prof. Ing. arch. Jaroslav Sýkora, DrSc., investor: Ing. Zdeněk Bubník – CONSORTA Praha, s.r.o.

40


Obrázek 3 – Půdorys přízemí

Obrázek 4 – Půdorys patra

41


Obrázek 5 – Obytné buňky seniorů

Obrázek 6 – Obytné buňky dětí

42


Obrázek 7 – Perspektivní nadhled

Obrázek 8 – Perspektivní pohled

43


DOMOV DŮCHODCŮ – NOVÝ HRADEC KRÁLOVÉ, STAVBA ROKU 2002 – KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD MODERNÍHO ŘEŠENÍ REZIDENČNÍHO BYDLENÍ PRO SENIORY Ing. akad. arch. Dagmar Kovalčíková a Ing. arch. Vít Kovalčík Abstrakt Příspěvek představuje stavbu Domova důchodců – Nový Hradec Králové architektů Dagmar a Víta Kovalčíkových. Stavba vznikla v roce 2001 a získala ocenění Stavba roku 2002. Autoři se snažili vytvořit humanistické obytné prostředí pro seniory se zřetelem ke krajinným úpravám areálu. Objekt má 60 lůžek, přesto svými aktivizačními prostory řeší situaci cca. 200 seniorů. Nová budova je totiž elegantním tunelem provázána s další budovou postavenou v 50. letech. Interiér je proveden zcela bezbariérově. Velký důraz je kladen na orientaci klienta v celkem rozsáhlém objektu. Ta je řešena barevnými body v kontrastu s barevnou marmoleovou podlahou (viz obr.7 a 8). Samotné bydlení je řešeno převážně jednolůžkovými pokoji v souladu s trendy v oblasti bydlení seniorů.

Obr.1

44


obr. 2

obr. 3

45


obr 4

obr. 5

46


obr. 6

obr. 7

47


obr. 8

obr. 9

48


VODOVODNÍ BATERIE VHODNÉ PRO SENIORY Faucets designed for seniors and handicapped doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. Ústav techniky staveb, Fakulta architektury VUT v Brně Abstrakt Kohoutky jsou sestaveny tak, aby umožnily snadnou dodávku vody do dřezů, van, sprch a toalet a kamkoli, kde je potřeba dodávka vody (pračky, bojlery, garáže apod.) Různí výrobci poskytují v současné době široké spektrum moderních kohoutků od jednoduchých modelů až po termostatické či bezdotykové elektronické kohoutky. Zvláštní typy kohoutů jsou navrženy zkušenými návrháři pro potřeby seniorů či handicapovaných osob. Tyto speciální kohouty mají ergonomické rukojeti pro snadné užívání osob s handicapem a bezpečnostní zařízení k zabránění přetečení nebo nadměrným teplotám (opaření). Moderní kohoutky musí být vybaveny všemi vlastnostmi, které vyhovují různorodým potřebám individuálních spotřebitelů. Abstract Faucets are designed to provide easy water supply for sinks, bathtubs, showers and toilets, as well as, anywhere water supply is needed (washing machines, boilers, garages, etc.) Various manufacturers provide nowadays a wide range of modern faucet types, ranging from simple models to thermo-static or touch-free electronic faucets. Special types of faucets are designed by experienced designers for use by seniors and handicaped persons. These special faucets offer ergonomical handles for easy use by handicaped persons and security devices to prevent overflow or excess temperatures that could be harmful. Modern faucets must be equiped with all features that match the varying needs of individual consumers.

Úvod Vodovodní výtokové armatury slouží k odběru vody z vodovodního potrubí u zařizovacích předmětů nebo tam, kde je potřeba účelový odběr vody (výtoky na hadici, k pračce, myčce apod. ). Jejich úkolem je usměrnit a zabezpečit vytékající proud vody z potrubí co do množství, teploty i tlaku. Moderní vodovodní baterie musí splňovat vše, co budoucí uživatel požaduje. Konstrukce armatur se neustále vyvíjejí, inovují, zdokonalují a stávají se funkčně komfortnější. K základním požadavkům patří nejen módní atraktivní designy, ale jejich snadné ovládání, trvanlivost, opatření na úsporu vody i energie, zabezpečení proti usazeninám vodního kamene a v neposlední řadě také tvarové přizpůsobení pro ovládání různými skupinami uživatelů. Pro skupinu obyvatel se sníženou pohyblivostí a pro starší občany je velmi důležité, aby při volbě typu baterie se zaměřili především na jejich bezpečné a pohodlné užívání. Výtokové armatury mohou být samostatné výtoky, mísící nebo směšovací baterie. Mohou mít různé konstrukce pro ovládání průtoku vody (např. uzavírání a otvírání výtoku musí být pozvolné, aby nedocházelo k rázům v potrubí). Program výtokových armatur je dnes nabízen v nejrůznějších stylech a designovém zpracování, takže skloubené s technickými vymoženostmi vytváří špičkové baterie, ať již v klasickém provedení, v pákovém nebo termostatickém, s nejrůznější povrchovou úpravou. Starší kohoutkové baterie dnes ustoupily praktičtějším a úspornějším výtokovým armaturám, takže můžeme vybrat vodovodní baterie základních verzí i dražší typy, které lze dobře kombinovat se sanitární keramikou.

49


Trend nových, nadčasových výtokových armatur se zabývá i úsporným zacházením s pitnou vodou, a to nejen pouze z ekologických důvodů, ale i kvůli cenám vodného a stočného, které zvláště v posledních letech roste do závratné výšky. Pro správné hospodaření s vodou je třeba především změnit některé návyky při používání vodovodních baterií. Úspora pitné vody je možná uvědomělým zacházením s ní, odstraněním úniku (kapající kohoutky, protékající klozety) a nahrazením pitné vody v oblastech, kde je možné použít vody jiného původu. K úspoře vody jistou měrou přispívají také perlátory, které jsou integrovány do výtokových částí zejména umyvadlových baterií. Tato koncovka na vodovodu, redukuje průtok vody tím, že obohacuje vodu vzduchem a způsobuje, že proud vody je příjemně jemný a udržuje armatury bez usazenin vodního kamene. Typy vodovodních armatur Výtokové armatury se skládají z těla a z uzavíracích součástí, přičemž tělo armatury je zhotoveno z materiálů odpovídajícím účelu armatury s povrchem hrubě (pod omítky) nebo jemně opracovaným (výtokové ventily a baterie). Musí být funkčně spolehlivé, hospodárné, v neposlední řadě i estetické. Podle umístění je lze rozdělit na nástěnné, stojánkové (na zařizovacím předmětu či desce), podomítkové (skryté), nebo volně stojící. Nástěnné baterie se umisťují na omítku nad zařizovací předmět, stojánkové přímo na sanitární keramiku či desku a u podomítkových se schová technika za obklad stěny. Výběr vodovodních baterií není jen otázkou uplatnění moderních trendů, ale je vázána na pohybové možnosti a schopnosti starších občanů. Při volbě je třeba vycházet z několika základních podmínek, které umožní uživatelům bezproblémové ovládání výtoků vody, především to je jejich dosažitelnost a vhodné umístění vzhledem k zařizovacímu předmětu i přístupnosti uživatele. Dále jsou to technická vylepšení přímo v bateriích nebo na výtoku vody, která umožní jejich bezpečné používání, snadnou regulaci teploty vody a mocnosti výtoku. V současné době renomovaní výrobci přináší na trh řadu výtokových armatur s programy vhodnými pro užívání osobami se sníženou pohyblivostí i pro seniory. Způsoby ovládání výtokových baterií Při volbě výtokových baterií pro starší občany je třeba vybrat armatury, které vyhovují snížené pohyblivosti rukou, jsou při používání bezpečné a pohodlné. Většinou jsou to robustnější baterie které mají ovládací mechanismy upravené pro snadnou manipulaci. V první řadě je třeba se rozhodnout, který typ baterií budeme potřebovat, jestli vanové, umyvadlové, sprchové, dřezové nebo bidetové a pak také jestli chceme vodovodní baterie kohoutkové, pákové, termostatické nebo bezdotykové. U vodovodních armatur je důležitý typ mechaniky. Většina z dříve užívaných baterií měla vnitřní část z plastů s pryžovým těsněním, ale ty jsou dnes nahrazovány bateriemi s keramickým těsněním (kartuší), kde je řízení průtoku vody zajišťováno zabroušenými keramickými destičkami nebo kulovou kartuší z nerezové oceli. Tato technologie zaručuje bezporuchový chod baterií, které jsou spolehlivé, mají dlouhou životnost, maximální ovládací komfort, integrované zabezpečení proti opaření nebo jsou výtoková raménka opatřena perlátory, upravujícími vytékající proud vody.

Z designérského pohledu a rozložení jednotlivých prvků lze výtokové baterie rozdělit na: Jednootvorové - obvykle jsou to pákové baterie, kde se pohybem ovládací páky nastavuje teplota i množství vytékající vody, dvouotvorové baterie - které se vyznačují výtokovým ramínkem a ovládací páčkou umístěnou ve druhém otvoru vedle samotného ramínka,

50


tříotvorové míchací baterie - mohou mít ovládací ventily i výtokové raménko samostatně umístěny na stěně nebo na zařizovacím předmětu, případně na samostatném držáku, víceotvorové baterie se uplatňují zejména u van, kde většinou přímo na tělese vany mají dva otvory pro ovládací prvky, jeden pro výtok do vany a jeden pro ruční sprchu (ta bývá vybavena teleskopickým zařízením pro automatické vracení hadice do pouzdra), případně další. Podle způsobu ovládání výtoku vody se rozdělují vodovodní baterie do několika skupin s různou technickou vyspělostí.

Pákové baterie Nejrozšířenějším typem jsou dnes pákové baterie s různými typy ovládacích pák, které otáčením páky zabezpečí velmi jednoduše správné nastavení požadované teploty a průtokového množství vody. Praktickou a v současnosti nejrozšířenější mechanikou pákových baterií je keramické těsnění – kartuš, na jejíž kvalitě pak závisí funkčnost, životnost a komfort baterie. Na velikosti úhlu, pod kterým se páka otáčí, naopak závisí přesnost nastavení teploty vody - čím je úhel větší, tím snadněji a přesněji nastavíme teplotu. Baterie se vyznačují tichým chodem a dokonalou těsností a nepotřebují téměř žádnou provozní údržbu. Standardním vybavením téměř každé kartuše se stává omezovač průtoku, pomocí něhož je možné mechanicky omezit maximální průtok vody přímo v kartuši. Nové armatury mají nadčasový design, promyšlené detaily a pokrokovou technickou inovaci. Dřezová i umyvadlová baterie může být vybavena také výsuvnou ruční sprchou pro mytí nádobí nebo pro umývání hlavy s automatickým přepínáním masážní sprchy a doplněna ovládačem pro odpadovou soupravu. Tyto armatury jsou dokonale tvarované a jejich ovládací páky jsou mnohdy voleny z odlišného materiálu, jako je sklo, různé odstíny dřeva nebo chromu v lesklém nebo matném provedení. Ovládací prvky representují jednotlivé typy od elegantních plných nebo technicky dokonalých třmenových pák v několika variantách povrchu. Místo běžné páky mohou být funkce ovládány otočnou pákou typu „joystick“. Nejvhodnější řešení pro seniory představují inovační typy baterií s omezovačem průtoku a baterie s pojistkou, zabraňující opaření horkou vodou.

Termostatické baterie Velmi vhodné jsou tyto vodovodní baterie právě pro seniory a uživatele se sníženou pohyblivostí horních končetin, protože se snadno ovládají, teplotu i tlak vody je možné předem nastavit a navíc disponují bezpečnostní pojistkou proti opaření. Dojde-li k výpadku studené vody, termostat se zcela uzavře a nehrozí opaření horkou vodou. U termostatických vodovodních baterií díky zabudovanému termostatu dochází k nastavení vody na

51


požadovanou teplotu i tlak téměř okamžitě a poté je udržují, i když teplota a tlak v přívodním potrubí kolísají, přičemž se výrazně snižuje i spotřeba vody. Mechanika pracuje na principu tepelné roztažnosti speciálních materiálů a je vybavena termostatem, který si pomocí termoprvku automaticky upraví průtok teplé a studené vody. Obsluha termostatů je velmi jednoduchá, proto jsou optimálním řešením ke sprchám a vanám. Termostatické baterie se vyrábí v nejnovějších designových variacích, od běžných současných stylů přes High –tech styl až po retro styl. Tyto retro baterie vypadají na první pohled stejně jako stylové kohoutkové baterie, jsou opatřeny dvěma kohouty, které ovšem neslouží k regulaci teplé a studené vody, ale jeden kohout-ovladač slouží k regulaci průtoku vody, druhý potom k regulaci teploty. Termostatické baterie jsou k dostání v klasickém i v tzv. podomítkovém provedení, které je možné zapustit do stěny tak, že nad obklady jsou vidět jen ovládací prvky. To je výhodné zvláště ve sprchových koutech, kde lze současně do stěn zabudovat i masážní trysky v libovolném počtu a výškách. K novinkám u výtokových armatur patří nově vyvinutý nástěnný adaptér umožňující snadnou a rychlou montáž na omítku. Skládá se ze statického prvku pro upevnění chromového rámu na stěnu a do rámu zabudovaného ozdobného krytu instalační techniky. Nástěnná armatura se dá pak bez problémů namontovat na držáky adaptéru. Povrch termostatických baterií se vyrábí ze speciálního termoizolačního materiálu, takže baterie na dotek ani nepálí, ani nestudí, jak je tomu u klasických vodovodních baterií.

Bezdotykové baterie Ke zvlášť úsporným a současně hygienickým výtokovým armaturám patří elektronické bezdotykové baterie, které umožňují nejen zabránění přenosu bakterií a nemocí, protože se nikdo baterií nedotýká, ale především vede k úspornému zacházení s vodou a lze dosáhnout až 70% úspory vody a energie. Jejich chod je řízen automatickými prvky. Zajišťují stálou teplotu vody i maximální úsporu vody. Skládají se z výtokové části (ramínka) a elektronické části s čidlem. Teplotu vody lze nastavit pomocí směšovacího ventilu umístěného pod umyvadlem nebo je možné instalovat termostatický směšovací ventil. Jsou to například automatické umyvadlové baterie, které využívají předností bezdotykového ovládání pomocí optoelektrického snímače v kombinaci se směšovací baterií. Vložením rukou do umyvadla nebo do dřezu snímač reaguje a dochází k otevření elektromagnetických ventilů na přívodech teplé a studené vody. Po vyjmutí rukou ze snímané zóny se ventily uzavřou. Jiným typem jsou automatické umyvadlové baterie určené pro jednotrubkový přívod studené nebo předem tepelně upravené vody (používá se spíše v hromadných zařízeních a jsou vhodné právě pro ubytování starších lidí).

52


Na těchto armaturách lze velmi jednoduše nastavit všechny požadované funkce, ať již před umýváním či sprchováním nebo v jeho průběhu. Volba teploty vody, síly proudu, množství vody i čas pro mytí a sprchování může být zadáno tak, že své osobní údaje uživatel naprogramuje předem a pak při používání spustí program pouhým stisknutím knoflíku. Je možné však i podle momentální dispozice a nálady zvolit přímé nastavení funkcí. Na informačním displeji lze pak všechny nastavené funkce kontrolovat. Jedinečné jsou vodovodní baterie, které jsou ovládány pomocí světelné energie, ať již slunečního svitu nebo umělého osvětlení. „Solar Energy Modul“ pracuje jako integrovaná minielektrárna a využívá jakýkoliv světelný zdroj, díky čemu nepotřebuje připojení do sítě ( Hansdesigno S). Tyto baterie díky solární podpoře mají životnost 6 až 8 let.

Vanové a sprchové baterie, sprchové panely Vanové baterie mohou být umístěny nad vanou na stěně, nejlépe v jedné třetině těla vany tak, aby byly koupajícímu v dosahu nebo u moderních typů van se osazují přímo na okraj vany. Volně stojící vany mívají pro napouštění vody baterie umístěné volně na podlaze. Vanové baterie sestávají z ovládacích prvků, ruční sprchy a napouštěcí hubice, jejich technické, tvarové i designérské provedení je nabízeno výrobci v široké škále. Nejkomfortnější jsou to termostatické baterie, které jsou i velmi úsporné a lze v nich integrovat zařízení proti opaření. Za zmínku stojí i sprchové hadice nové generace, které jsou zhotovovány z vrstvené umělé hmoty a nabízejí více komfortu než hadice kovové. Jsou vysoce ohebné, odolné proti zlomení, mají podstatně delší životnost a svým kovovým vzhledem harmonují s klasickým výtvarným řešením armatur a sprch. Pro vany jsou na okrajových bateriových systémech instalovány samo-navíjecí hadicové systémy, které jsou doplněny ručním aretováním pro použití. Systém „hadice v hadici“ Secuflex pro vytahovací sprchu chrání hadici před mechanickým poškozením odíráním nebo vodou. U vanových baterií může být vývod vanové sprchy zasunut pod armaturu tak, že se získá více místa a současně se také průtok vody automaticky přepíná do sprchy.

53


Snad největšího pokroku bylo v poslední době dosaženo ve sprchovací technice. Nové sprchové hlavice jsou ergonomické, moderních designů, s důmyslným tvarem. Jednotlivé řady modelů sprchových hlavic jsou rozděleny do tříd a již základní modely jsou zajímavé nejen svým výtvarným řešením, ale mají množství funkcí a možností použití. Nové druhy sprchových hlavic jsou konstruovány tak, že lze jednoduše přestavit proud vody od normálního proudu, přes jemný, který je vytvořen obohacováním vody vzduchem, až po masážní a intenzivní nebo pulzující až po tzv. přívalový proud. Ruční sprchy s označením Eco proud nebo „3L“ představují sprchy s volbou proudu mezi normálním i třílitrovým, což rovněž vede k podstatným úsporám. Hlavové sprchy jsou navrhovány s větším průměrem nebo s vějířovitě uspořádanými výtokovými raménky, který zabezpečí širší dopad vody na tělo, tzv. talířová sprcha nebo „roto-provedení“. Tyto moderní armatury jsou vesměs opatřeny omezovačem průtoku, takže lze výrazně snížit potřebu vody. U dražších výrobků jsou hlavice sprch vybavovány odolným systémem proti zanášení vodním kamenem, kde jsou funkce integrovány tak, že vápenaté částečky a nečistoty neulpívají na silikonových lapkách sprchových hlavic, ale přemísťují se zpravidla na hygienický kotouč s tryskami. Například série sprch ECOJET představuje třípolohové hlavice se speciálními tryskami, na nichž se neusazuje vodní kámen, protože jsou vyvložkovány měkkou gumou, která vibruje a kámen se nestačí usadit nebo z dalších jsou to např. Quiclean nebo Calcstop, které zabraňují usazování nečistot a vápníku v hlavicích.

Při umísťování výtokových armatur zejména sprchových, se v poslední době přechází zejména u sprchových koutů od nástěnných baterií k podomítkovým. Tento systém je výhodný zejména tím, že míchání vody a veškeré technologie jsou „ukryty pod omítkou“, nad povrch vystupují na stěně pouze ovládací prvky a sprchujícímu mu nevadí při mytí. Ke komfortnímu sprchování slouží také nejmodernější sprchové panely s předmontovanými připojeními na teplou a studenou vodu, luxusního designu s povrchovou úpravou. Instalují se na obloženou zeď sprchového koutu nebo nad vany se zástěnami. Vybaveny jsou ruční i

54


horní sprchou, termostatickou baterií, odkládacím místem na toaletní potřeby a masážními tryskami. Technická opatření pro bezpečné užívání staršími nebo handicapovanými osobami. Pro seniory jsou velmi vhodné baterie s pojistkou proti opaření. Je to například viditelné označení teploty 38OC s bezpečnostním tlačítkem, které zabraňuje náhodnému spuštění horké vody. Teprve po stisknutí tohoto tlačítka lze dosáhnout vyšší teploty. Dále jsou to baterie s vodní brzdou, které zabraňují rozstřikování velkým proudem vody a redukují spotřebu vody až na 50% dvoustupňovým řazením. První stupeň, který je omezen citlivým odporem, omezuje průtok cca na 5 litrů za minutu, což je množství, které plně dostačuje na mytí rukou. Teprve tehdy, když uživatel překoná tento odpor a zvedne páku, do druhého stupně, teče více vody. Takto lze nejen zamezit postříkání uživatele, ale snížit spotřebu vody na jedno použití až o polovinu. Materiály výtokových armatur Těla baterií mohou být vyrobena z mosazi, která je odolná vůči vlhkosti a vydrží i nadměrnou zátěž. Některé armatury mají mosazný výlitek poniklovaný a tím získávají další ochrannou povrchovou vrstvu. Dále se při výrobě používá ušlechtilá ocel vyznačující se vysokou životností, maximální odolností, hygieničností a šetrností k životnímu prostředí. Armatury mají nejčastěji povrchovou úpravu v podobě chromu lesklého, matného, zlata, chromu s patinou a v dalších kombinacích. Povrchová úprava s matným povrchem - satinox má vynikající vlastnosti, zaschlé kapky vody nenechávají na tělese téměř žádné stopy. Dnešní trh nabízí také velké množství barevných odstínů, čehož je dosaženo použitím práškových barev - komaxitem, který je barevně stálý, neodprýskává a je zdravotně nezávadný. K ošetření povrchu baterií postačí voda se saponátem, rozhodně nepoužíváme žádné čisticí abrasivní gely ani agresivní chemické prostředky, které mohou povrch poškrábat nebo jinak poškodit do hloubky. Závěr Moderní baterie se vyznačují úsporností, bezpečností, komfortem každodenního provozu a také estetickou čistotou. Z široké nabídky výtokových armatur je třeba vybírat takové, které budou vyhovovat snížené pohyblivosti seniorů a budou při provozu bezpečné. Při jejich instalaci a umístění je třeba volit typy, které budou dostatečně přístupné, pohodlné a snadné pro ovládání.

Literatura: Lhotáková Z., Trnková K.: Nové trendy v koupelnách, ERA 2004 Lhotáková Z., Trnková K.: Rekonstrukce koupelen, ERA 2005 Firemní literatura a fotoarchiv autorek

55


PROBLEMATIKA ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V RAKOUSKU Dipl. Ök. Michael Wolfrum Humanocare Management-Consult GmbH Abstrakt Příspěvek se věnuje vývoji sociální péče v Rakousku v období od konce 80.let 20. století do současnosti. Charkterizuje proměny, ke kterým ve sledované oblasti došlo, popisuje podmínky poskytování sociálních služeb z hlediska různých poskytovatelů a financování sociálních služeb. Als österreichischer Partner der Ledax bedanken wir uns auch dieses Jahr wieder zur Konferenz SENIOR LIVING eingeladen worden zu sein. Unser diesjähriger Beitrag beschäftigt sich mit der Problematik der Entwicklung sozialer Dienstleistungen in Österreich. Wie auch in den anderen westlichen Industriestaaten sind die Ursachen für die zunehmenden Probleme im Bereich der Erbringung bzw. Sicherstellung von Pflegeleistungen begründet in: • der demographischen Entwicklung (Geburten sinken, Ansteigen der (Lebenserwartung) • den Änderungen der Familienstruktur • der wachsenden räumlichen Mobilität der jüngeren Generation • einer steigenden Frauenbeschäftigung Vor dem Hintergrund dieser gesellschaftlichen Strukturen ergibt sich eine Situation in der Pflege alter Menschen, in der • die Sorge für pflegebedürftige Menschen weitgehend der Familie überlassen ist • pflegebedürftige Menschen überwiegend zuhause gepflegt werden • die Last der Pflege nach wie vor in erster Linie Frauen trifft • Pflegebedürftigkeit in den letzten Jahren verstärkt zum sozialen Risiko geworden ist • für dieses Risiko nur unzureichend vorgesorgt wurde Weiters muss konstatiert werden, dass die Auseinandersetzungen mit dem Thema „Pflege“ erst sehr spät begonnen haben. Erst vor ca. 15 Jahren hat in Österreich eine intensivere Diskussion über die Einführung einer umfassenden Pflegevorsorge auch für alte Menschen begonnen, nachdem zuvor dieses Thema weitgehend auf den Kreis behinderter Menschen bezogen war. • 1990 Neuordnung der Pflegevorsorge • 1993 Beschluss des Bundespflegegeldgesetzes • 1994 Vereinbarung zwischen Länder und Gemeinden zum Ausbau der Pflegestrukturen (stationäre, teilstationäre und mobile Dienste-Mindeststandards) Neben der staatlichen Pflegevorsorge in Form des Pflegegeldes entstehen erst seit ca.2 Jahren Produkte zur privaten Pflegevorsorge (private Pflegeversicherung), die aber noch immer nur sehr zögerlich vom Markt angenommen werden. Konzept der staatlichen Pflegevorsorge ist es, bundeseinheitliche Geldleistungen zu sichern. Die Grundcharakteristika stellen sich wie folgt dar: • Pflegegeld ist ein Beitrag zur Abdeckung pflegebedingter Mehraufwendungen, kein Einkommensbestandteil • Nach dem Gesetz ist Pflegegeld ausschließlich für Betreuungs- und Hilfsmaßnahmen zu verwenden

56


• Pflegeleistungen werden unabhängig von der Ursache der Pflegebedürftigkeit gewährt • Auf die Gewährung des Pflegegeldes besteht unabhängig von Einkommen und Vermögen ein Rechtsanspruch Monatliche Höhe des Pflegegeldes Bedarf in Stunden

Stufe 1 Stufe 2 Stufe 3 Stufe 4 Stufe 5 Stufe 6 Stufe 7

148,31 273,36 421,77 632,71 859,25 1.171,67 1.562,13

Bedarf in Stunden 50 Stunden 75 Stunden 120 Stunden 160 Stunden 180 Stunden 180 Stunden 180 Stunden

• Pflegegeld gebührt 12x jährlich; Lohnsteuer- und Sozialversicherungsfrei Das Pflegegeld blieb seit seiner Einführung für nahezu 10 Jahre in unveränderter Höhe bestehen. Erst im Jänner 2005 wurde zum ersten Mal das Pflegegeld um 2% (!) erhöht; dies ist ein Bruchteil der Inflationsrate des Betrachtungszeitraumes, d.h. der reale Geldwert des Pflegegeldes hat sich kontinuierlich verringert. Pflegegeld reicht in der Regel (bei einer durchschnittlichen Rente von ca. € 700,-- bis € -800,--) für einen Pflegeheimaufenthalt nicht aus. Es ist davon auszugehen, dass die durchschnittliche Deckungslücke ca. € 500,-- bis € 1.500,-- mtl., je nach Pflegebedürftigkeit beträgt. Dies bedeutet, dass zusätzlich zum Pflegegeld • Eigenes Vermögen • Unterstützung der Familie • oder Sozialhilfe erforderlich ist Bei Pflegeheimaufenthalt auf Kosten oder Kostenbeteiligung eines Landes/Gemeinde wird das Pflegegeld zur Deckung der Verpflegkosten einbehalten. 20% des Pflegegeldes Stufe 3 wird dem Pflegegeldbezieher als Taschengeld ausbezahlt (i.e. ca. € 85,-- mtl.). Vor dem Hintergrund, dass • immer mehr ältere Menschen Pflege rund um die Uhr benötigen und zu Hause gepflegt werden möchten • die Möglichkeit familiärer Pflege nicht gegeben ist • die Möglichkeit (legaler) ambulanter 24h-Betreeung nicht gegeben ist • die Finanzierbarkeit stationärer Pflege oftmals nicht gegeben ist stellt sich für viele Familien die drängende Frage nach einem Ausweg aus diesem Dilemma. In sehr vielen Fällen wurde in der Vergangenheit (und wird auch noch in der Gegenwart trotz Diskussion über die Legalität) die Entscheidung für Pflegerinnen aus der Slowakei, Tschechien oder Ungarn getroffen. Die rechtliche Situation dieser Beschäftigungsverhältnisse stellt sich dabei wie folgt dar: • Aufenthaltsstatus über Urlaubsvisum • Keine arbeitsrechtliche Absicherung • Keine kollektivverträgliche Absicherung Im Preisvergleich stellt sich die Situation wie folgt dar: • 24h (illegale) Betreuung kostet rund € 1.300,-- plus Kost und Logis sowie Reisekosten und Mitgliedsbeitrag für Agentur plus ambulante Pflege • Stationäre Betreuung kostet ca. € 2.100,-- bis € 3.600,-57


• 24h legale Betreuung (Hausbedienstete-KV) kostet rund € 3000,-- plus Kost und Logis plus ambulante Pflege Infolge der in diesem Beitrag geschilderten Problematik hat sich im 2. Halbjahr 2007 eine sehr intensive Pflegediskussion in Österreich entwickelt, in deren Folge ab 01.01.2008 eine neue gesetzliche Regelung für die Finanzierung und Förderung der Pflege zu Hause in Kraft treten wird. Danach wird es die Möglichkeit geben, mit staatlicher Förderung entweder jeweils selbstständig beschäftigte Pflegekräfte im Wechseldienst zu beschäftigen, oder Pflegekräfte direkt selbst anzustellen. In beiden Modellen ist gesichert, dass Sozialversicherungsbeiträge geleistet werden. Beide Modelle werden jedoch auch dazu führen, dass sich die Kosten für die Pflegebedürftigen erhöhen werden. Inwieweit eigenes Vermögen für die Finanzierung verwendet werden muss, bevor staatliche Förderung in Anspruch genommen werden kann, ist bislang noch nicht abschließend geregelt. Abschließend soll zur Abrundung des Themenkreises ein kleiner Überblick über die unterschiedlichen Finanzierungsformen im Bereich der Pflege gegeben werden. Danach erfolgt die Finanzierung der Pflege über: • Eigenes Einkommen /Vermögen • Bundes-/Landespflegegeld (Pensionsversicherung) - Subjektförderung • Sozialhilfe (60% Land, 40% Kommunen) – Subjektförderung im Bereich der laufenden Leistungen bzw. im Bereich der der Investitionen über • Wohnbauförderung – Objektförderung • Bedarfszuweisungen - Objektförderung • Indirekte Subventionen der Kommunen (z.B. verbilligte Grundstücke) - Objektförderung • Privates Kapital Grundsätzlich ist der Wettbewerb zwischen öffentlich und privaten Anbietern von Pflegedienstleistungen weiterhin vielfach stark verzehrt aufgrund: • Unterschiedlicher Finanzierungsvoraussetzungen • Teilweise starker politischer Vorbehalt gegenüber privaten Betreibern auf Länderebene • Akzeptanz von Abgangsdeckung versus Notwendigkeit von Kostendeckung • Teilweise Willkür bei der Akzeptanz von Tagsätzen durch den Sozialhilfeträger Da die Pflegeheimgesetze auf Länderebene geregelt sind gibt es • Keine bundeseinheitliche Regelungen für o Bauliche (Mindest-) Standards o Personelle (Mindest-) Standards • Qualität + Kosten in der Pflege österreichweit heterogen Vielen Dank für Ihre Aufmerksamkeit!

58


TRÉNOVÁNÍ PAMÉTI JAKO EFEKTIVNÍ NÁSTROJ KE ZVÝŠENÍ SEBEVĚDOMÍ SENIORŮ Ing. Dana Steinová předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Abstrakt Příspěvek se zabývá trénováním paměti jako prostředku zachování aktivního života ve stáří. Popisuje aktivity České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging, jejímiž semináři pro trenéry paměti prošlo od roku 1994 více než 1 100 trenérů paměti. Ti se uplatňují zejména v pobytových zařízeních pro seniory. Od roku 2006 roste počet proškolených trenérů paměti také mezi pracovníky knihoven, které se tak stávají dalšími centry trénování paměti. V součané době participuje společnost také na výzkumném projektu Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace – efektivita a využití. Čím jsme starší, tím je to s naší pamětí horší… Tak hodnotí stav své paměti většina populace, a nemyslím tím pouze seniory, ale i lidi produktivního věku. Dá se paměť prostřednictvím trénování paměti vůbec zlepšit? Jak dlouho to trvá, než pocítí klient nějaký efekt? Musím konstatovat, že naše terapie „příjemného šoku“ má většinou efekt okamžitý. Přichází k nám lidé, kteří jsou si vědomi problémů s pamětí a hledají pomoc. A trenér paměti má k dispozici nástroje, které klientovi zvednou sebevědomí během několika minut. Pracujeme s mnemotechnikami, které jsou víceméně mechanickým nástrojem a není obtížné se je naučit. Dokáží skvělým způsobem vykompenzovat nedokonalost lidské paměti. Klient zažívá příjemný šok z toho, že si je schopen zapamatovat tak neuvěřitelné množství informací. Prudce se mu zvýší sebevědomí a k novým informacím začne přistupovat s pozitivním očekáváním, že si je zapamatuje a to, samozřejmě, ovlivňuje výsledek.Velmi důležité také je, že trenér paměti se cítí osobně zodpovědný za úspěch klienta. Výuka není orientována výhradně na zvýšení kapacity mozku ,ale především na to,abychom minimalizovali problémy s pamětí v běžném denním životě našich klientů. A zvýšené sebevědomí a sebehodnocení vede k tomu, že senioři zvládají problémy denního života s daleko větším přehledem.To znamená, že kurzy trénování paměti nejsou pouze o zlepšení paměti, ale hlavně o zlepšení kvality života jako takového. Ti, kteří k nám přijdou, ti jsou za vodou. Horší je to s lidmi, kteří si v důsledku každodenních problémů s pamětí přestanou věřit a začnou se podceňovat do té míry, že na každou novou informaci reagují slovy: „Ani mi to neříkej,já si to stejně nezapamatuji, víš co,já se tě přijdu zeptat,až to budu potřebovat…“ Odborníci odhadují, že 50% populace po padesátce trpí zhoršením paměti způsobené věkem.Mezi sedmdesátníky je to už 70%. Právě proto na 12.března 2007 vyhlásila ČSTPMJ už potřetí Národní Den Trénování Paměti v rámci celosvětové akce „Týden uvědomění si mozku“/ Brain Awareness Weekwww.edab.com /,který se pravidelně setkavá s obrovským ohlasem u seniorské veřejnosti. Osvětové přednášky nabídli členové ČSTPMJ nejen v Praze, ale také v dalších 29 místech ČR, připojili se i slovenští členové společnosti, celkem se konalo zdarma 32 osvětových přednášek, které navštívilo 1.656 osob. Celá řada členů ČSTPMJ však pořádala osvětové přednášky v rámci „Týdne uvědomění si mozku“ mimo náš oficiální Národní den trénování paměti, protože z různých důvodů ,organizačních, prostorových, osobních, jim to prostě na

59


pondělek 12.3. nevyšlo.Tyto přednášky však nemohly být do celkového seznamu zařazeny, protože se konaly v jiný den než 12.3.2007. Od roku 2008 proto ČSTPMJ bude pořádat NÁRODNÍ TÝDEN TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI a očekáváme, že se do této osvětové akce aktivně zapojí většina členské základny. Cílem České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging je dostat kurzy trénování paměti do všech ústavních zařízení v České republice. Od roku 1994 bylo prostřednictvím našich seminářů vyškoleno přes 1.100 trenérů paměti a další certifikovaný seminář pro trenéry paměti se koná v Praze od 18.-23.2.2008. Stále také stoupá zájem o kurzy trénování paměti ze strany veřejnosti a donedávna chyběli vyškolení lektoři, protože ti stávající byli na seminář pro trenéry paměti vysláni obvykle svým zaměstnavatelem, většinou ústavním zařízením a kurzy vedli v rámci své pracovní doby pro obyvatele těchto zařízení. V loňském roce se proto kampaň ČSTPMJ zaměřila na knihovny všech stupňů s přesvědčením,že právě knihovny, které byly historicky vždy nositelem vzdělanosti a osvěty se stanou místem, která budou v budoucnu nabízet kurzy trénování paměti veřejnosti. Knihovnám jsme nabídli také systematické metodické vedení ze strany ČSTPMJ. Speciální seminář pro knihovníky z prosince 2006 přinesl vytoužené ovoce: knihovníci, kteří se jej zúčastnili, se v naprosté většině infikovali nadšením pro trénování paměti a nejen,že se sami přihlásili do semináře pro trenéry paměti v únoru 2007, ale jejich nadšení také přivedlo k trénování paměti mnoho dalších kolegů, kteří na prosincovém semináři nebyli. ČSTPM spolu s Centrem pro trénování paměti EURAG pořádá také semináře dalšího vzdělávání pro trenéry paměti a všechny další zájemce, kteří z nich mohou mít prospěch u nás i v zahraničí a také pravidelné semináře pro veřejnost./ informace na www.trenovanipameti.cz /. V letošním roce jsme se zaměřili na to, jak se efektivně učit cizí jazyk, a to nejen z pohledu nácviku nových trenérských dovedností, ale také jako efektivní návod zoufalým jedincům, kteří mají pocit,že jejich dlouholetá snaha naučit se dobře cizí jazyk doposud vyznívala na prázdno. 24. a 25.11.2007 se koná v Praze seminář pod vedením několikanásobné světové vítězky soutěží v memorice MUDr Michaely BuchvaldovéKersten. EURAG Memory Training Center bylo založeno v roce 2002 s cílem propagovat trénování paměti pro seniorskou populaci ve světě a dát příležitost zahraničním zájemcům k získání kvalifikace trenéra paměti. Největší zájem však je o organizování seminářů pro trenéry paměti přímo v zahraničí. V roce 2004 se konaly tyto semináře pod vedením našeho mezinárodního školícího týmu v Estonsku a na Kypru, v roce 2005 a 2006 v Singapuru a v roce 2007 počítáme se Skotskem a Singapurem, zájem projevila také Itálie, Polsko, Island,východní Slovensko, Jihoafrická republika a Indie. Intezivní kurzy trénování paměti v angličtině pro jednotlivce pořádáme pravidelně v Praze i v zahraničí, informace na www.memorytraining.info

Pozorný posluchač v tomto bodě namítne: Je to vaše velké nadšení pro trénování paměti podloženo nějakým seriozním psychologickým výzkumem, který by prokázal jeho efektivitu? ČSTPMJ spolu s Psychiatrickým Centrem Praha získala grant od MŠMT na výzkumný projekt Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace –efektivita a využití (MŠMT 2D06013). V době od 16.4. do 18.5. 2007 téměř 200 seniorů absolvovalo zdarma základní kurz trénování paměti v rozsahu 20 hodin . Před zahájením a po skončení kurzu absolvovali účastníci psychologické testy a třetí test je čeká ještě v listopadu 2007.

60


Na základě dosavadních dlouholetých zkušeností však s určitostí můžeme konstatovat, že trénování paměti je jedním z nejefektivnějších nástrojů ke zvýšení soběstačnosti a prodloužení nezávislosti seniorské populace.

61


DŮM ŽIVOTA – VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZAMĚSTNANCE REZIDENCÍ PRO SENIORY V OBLASTI PÉČE O KLIENTY S PRODĚLANOU ZÁVISLOSTÍ NA NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH Ing. Holinková Ivana ředitelka Domova pro seniory Dobětice, Ústí nad Labem Abstrakt Projekt „ Dům života“, spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR, je realizován v období od 1. 10. 2006 do 31.12. 2007. Celkem je v jeho rámci vzděláváno 36 osob ve vzdělávacím programu, který je rozdělěn na tři moduly. Všechny moduly probíhají v rozsahu 150 hodin včetně praktické části a supervizí. Cílem projektu je vytvoření vzdělávacího programu a metodického manuálu pro vzdělávání personálu, které jsou určeny poskytovatelům sociálních služeb v oblasti péče o seniory se zaměřením na uživatele závislé na návykových látkách. Projekt „ Dům života“ byl podán v rámci 3. výzvy MPSV opatření 3.2.1.Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Projekt je realizován od 1. 10.2007 a jeho základním cílem je podpora vzdělávání zaměstnanců rezidenčních zařízení poskytujících sociální služby pro seniory v oblasti získání odborných dovedností a kompetencí v péči o klienty, kteří mají za sebou léčenou závislost na návykových látkách, případně k této závislosti inklinují. Cílovou skupinou jsou skupiny stávajících zaměstnanců domovů pro seniory z Ústeckého, Libereckého a Karlovarského kraje. V průběhu realizace projektu od 1.10.2006 – 31.12.2007 (15 měsíců) je vzděláváno celkem 36 osob v rámci jednoho vzdělávacího programu, který je dále v závislosti na profesním zařazení rozdělen na 3 moduly vzdělávání 1. sociální pracovníci 2. ergoterapeuti a pracovníci volnočasových. aktivit 3. zdravotní personál a personál přímé obslužné péče Všechny moduly budou probíhat v rozsahu 150 hod včetně praktické části a supervizí. Vzdělávání připravil přímo „na míru“ lektorský tým Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Mgr. Radimeckého. Hlavní očekávané dopady projektu: 1.Vypracování metodického manuálu pro vzdělávání personálu domovů pro seniory v oblasti péče o uživatele se závislostí na návykových látkách 2.Vytvoření a realizace komplexního vzdělávacího programu pro poskytovatele sociálních služeb v oblasti péče o seniory se zaměřením na osoby závislé na návykových látkách 3.Uplatnění poskytovatelů na pracovním trhu a naplnění personálních standardů 4.Nabídka podpory v implementaci získaných poznatků pro zúčastněné organizace 5.Posílení mezioborové spolupráce v rámci zařízení i mezi zapojenými organizacemi 6.Snížení potřebnosti umístění a přemístění uživatelů do specializovaných zařízení

V rámci projektu se uskutečnil outdoorový víkend Typ aktivity : outdoorový víkend pro frekventanty všech vzdělávacích modulů Místo konání : Hotel Kamýk Doksy

62


Cílová skupina - 30 zaměstnanců na pozici zdravotnický a ošetřovatelský pracovník, sociální pracovník, pracovník pro volnočasové aktivity a ergoterapii ze zapojených organizací Délka aktivity - 24 hodin Časový harmonogram aktivity - zahájení pátek ( odpoledne ) – 22.6.2007 - ukončení neděle ( odpoledne ) – 24.6.2007 Přednášející - 6 lektorů na 3 skupiny Téma : PODPORA MEZIOBOROVÉ (KOMUNITNÍ) SPOLUPRÁCE V TÝMU (out-doorový víkend pro všechny tři zapojené skupiny pracovníků postavený na prvcích komunitní a skupinové práce, zátěžových a zážitkových aktivitách, technikách a psychohrách s cílem podpořit vzájemnou kohezi mezi pracovníky ) Předmětem byly následují aktivity: 1. Komunitní setkání – ranní komunity, večerní klub, úvodní a závěrečná komunita 2. Komunitní hra“ – rozdělení do skupin a plnění úkolu zátěžového a zážitkového charakteru. 3. Teoretická východiska práce s komunitou – struktura, režim, role v komunitě, principy komunitní práce, metody a techniky práce s komunitou

ektorský tým v čele s panem M.A. Josefem Radimeckým, MSc

AKTIVITY

63


Vytvořený systém vzdělávacích a podpůrných aktivit bude možné aplikovat na všechny kategorie organizací, které jsou zaměřeny na občany v seniorském věku. Systém vzdělávacího programu motivuje účastníka k aktivitě, umožňuje mu hledat kreativní přístup v řešení nepříznivé situace „svého klienta“, umožňuje mu individuálně spolupracovat s kvalifikovaným pracovníkem na jeho následné objednávce, umožňuje zapojené organizaci využívat systém podpůrných služeb při zkvalitnění služeb v rámci svého zařízení.

64


MARKETING SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Jiří Horecký, B.A. et B.A.(Hons) prezident APSS ČR ředitel G-centra Tábor Abstrakt Příspěvek se zabývá základy marketingu sociálních služeb. Po vymezení pojmu marketing následuje popis současné situace v oblasti marketingu sociálních služeb v České republice. Je zde konstatováno, že většina poskytovatelů sociálních služeb se marketingem stále nezabývá, ačkoliv se lze domnívat, že v budoucnosti dojde k nárůstu potřeby marketingu sociálních služeb. Marketing sociálních služeb nemá v Česká republice dlouhou historii a i přes několik výjimek, především u soukromých poskytovatelů sociálních služeb, jde o segment sociální péče, kterému není věnována dostatečná pozornost. Je tomu z několika důvodů. Hlavní důvod je stále ještě převis poptávky po sociálních službách nad nabídkou (s výjimkou některých terénních služeb) a monopolní postavení většiny poskytovatelů v rámci svých regionů. Dalším důvodem je skutečnost, že neziskový sektor má v České republice v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi relativně mladou historii a v době utváření jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb nehrála oblast marketingu tak významnou roli, byla odsunuta do pozadí, a to i z důvodu, že samotný pojem marketing je v našich reáliích poměrně mladou disciplínou. Podstatu marketingu nejlépe vystihují tyto tři poněkud odlišné, ve své podstatě ale totožné definice: ●

Marketing je systematické vytváření poptávky na trhu.

●

Marketing se chápe jako sociální a manažerský proces, jehož pomocí získávají lidé to, co potřebují nebo po čem touží, a to na základě produkce komodit a jejich směny za komodity jiné anebo za peníze.

●

Marketing je proces plánování a realizace koncepcí, tvorby cen, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb s cílem dosáhnout směny, která uspokojí požadavky jednotlivců a organizací.

Základy marketingu byly původně vyvinuty pouze v organizacích orientující se na zisk, které se ale zásadně neliší od organizací neziskových. Nejčastěji je marketing spojován s prodejem a reklamou. Toto jsou však pouze dvě části, marketing je ve skutečností daleko obsáhlejší nástroj managementu. Marketing identifikuje šance na trhu, obsahuje strategie a volí jednotlivé obchodní alternativy. Marketing se zaměřuje na specifické potřeby trhu a jeho segmentů. Proces marketingu je tedy orientace na odbytový trh a tím na zákazníky, resp. uživatele. Podstata, význam a potřeba marketingu „Úroveň člověka lze poznat – kromě jiných věcí – na tom, jak je schopen pohledu mimo, zvenčí své skupiny.“ Tímto citátem popisuje Tucholsky základní problematiku mnoha neziskových organizací. Existují organizace, které žijí ve svém malém světě a vzdávají se všech marketingových instrumentů. Marketing neziskového sektoru by se měl řídit heslem „Čiň dobro a mluv o tom“. Obzvláště, když nezisková organizace/poskytovatel sociální služby/ poskytuje velmi kvalitní

65


služby, má své vlastní know how a dlouholetou zkušenost ve své oblasti, musí používat marketingové nástroje, aby byl dlouhodobě úspěšným. Marketing neziskového sektoru zajišťuje existenci jednotlivých organizací tak, aby přežily a byly lepší než ti ostatní. Mezi negativní argumenty potřeby marketingu v neziskové sektoru patří: 1. Problematika absence konkurenčního prostředí (x dočasný stav) 2. Marketing neziskových organizací je spojen s neadekvátními náklady ( x záleží na marketingovém strategickém plánu) 3. Marketingový výzkum např. pro nemocnici je pseudovědecký, neboť spotřebitelé nemají preferenci ( x již v současné době je spotřebitel ochoten cestovat větší vzdálenost do kvalifikovanějšího zdravotnického zařízení) 4. Sociální služby nemají tržní charakter ( x dočasný stav) 5. Rozhodnutí spotřebitelů se nerealizuje podle ekonomicky standardních zákonů (x marketing je nutno přizpůsobit potřebám a prostředí neziskového sektoru) Naopak mezi některé pozitivní argumenty patří: 1. Organizace se dostávají do situace rostoucí soutěživosti o získání klientů a příjmů. Lze pozorovat narůstající znaky konkurenčního prostředí. 2. Rostoucí nároky klientů vyžadují aplikaci alespoň některých marketingových nástrojů. 3. Výsledky marketingového průzkumu jsou zásadním vstupem pro proces strategického managementu. 4. Nedostatek dotačních zdrojů vyžaduje rozvoj podnikatelské činnosti, jako doplňkového zdroje příjmů. 5. Organizace se realizací marketingového strategického plánu zviditelní ve svém okolí. Současná situace marketingu sociálních služeb Současná situace problematiky marketingu neziskových organizací odráží poměrně mladou novodobou historii sociálních služeb v reáliích České republiky. V zájmu poskytovatelů do r. 2006 bylo hlavně financování svých neziskových organizací, resp. sociálních služeb, dále lidské zdroje a technické zázemí. Vysoká poptávka po nabízených službách, ale i systém financování, který byl nastaven na poskytované služby a nikoliv na potřebu získání uživatelů, odsunul problematiku marketingu do pozadí. V r. 2007 přichází nový zákon o sociálních službách, který lze označit za základní nástroj pro vznik tržního nebo pseudotržního prostředí sociálních služeb. Jeho příprava a platnost představuje však pro poskytovatele enormní vypětí a pracovní vytížení, čímž je problematika marketingu opět odsouvaná do pozadí. Není možné paušalizovat téměř nulové povědomí o marketingu a nevyužívání marketingových nástrojů na celou oblast České republiky. Je možné pozorovat spíše výjimečné organizace, které se marketingem zabývají, popř. mají zpracovanou marketingovou strategii. Jedná se především o organizace soukromé, tj. založené víceméně na ziskové bázi (organizaci ziskové), které poskytují sociální služby a v některých případech i organizace s právní formou občanského sdružení či obecně prospěšné společnosti, a to hlavně v lokalitách s prvky tržního prostředí (např. dvě asistenční služby v jednom menším městě, dva denní stacionáře pro osoby se zdravotním postižením, apod.) Budoucnost marketingu sociálních služeb V období příštích deseti let lze očekávat nárůst potřeby marketingu sociálních služeb. Intenzita této potřeby se bude lišit v závislosti na typu poskytovaných služeb. (Např. lze

66


očekávat prvky konkurence a tržního prostředí v případě pobytových nebo terénních služeb pro seniory, méně naopak v případě sociálních služeb pro osoby ohrožené závislostmi apod.)* Jedním z důvodů predikce tohoto stavu je zmiňovaný zákon o sociálních službách, dalším pak rozšiřující se síť poskytovatelů (v posledních 10 letech). Dále se lze domnívat, že Česká republika bude následovat trendy např. Německa, Rakouska či Spojených států (situaci a její vývoj ve spojených státech – a to hlavně v 90. letech – nelze aplikovat na naše poměry v celém rozsahu a bez vysvětlujících komentářů). * Platnost podobné zákonné normy jako je zákon sociálních služeb v Rakousku a Německu vyvolal znatelné navýšení poskytovaných terénních služeb v domácnostech klientů. I když nelze, vzhledem k rozdílnému prostředí, očekávat přesné kopírování tohoto stavu, lze se domnívat, že dojde v nějaké míře k následování tohoto trendu, který posílí tržní prvek sociálních služeb a povede ke vzniku kompetitivního prostředí a konkurence, obzvláště ve větších městech. Jinými slovy, pojem marketing bude termínem v sociálních službách stále častěji používaným a chce-li být poskytoval lepší než „ ti ostatní“, měl by této problematice věnovat svou pozornost.

67


CELOŽIVOTNÍ UČENÍ JAKO ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLAD PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL SENIORŮ Mgr. et Mgr. Josef Havlík Katedra veřejného a sociálního zdravotnictví Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Abstrakt Tématem příspěvku je příprava na život v seniorském věku , chápaná jako nedílná a významná součást celoživotního vzdělávání. Tuto problematiku zahrnuje např. Memorandum o celoživotním vzdělávání vypracované Evropskou komisí v roce 2000. V českých podmínkách věnuje pak tomuto aspektu pozornost Národní program přípravy na stárnutí. Strategie úspěšného stárnutí je podmíněna racionálními postoji k vlastnímu stárnutí, orientací na budoucnost, uměním na něco se těšit, sociálními kontakty, zájmem o dění kolem, koníčky a zálibami. Aktivní zapojení seniorů do vzdělávání výrazně participuje na upevňování mezigeneračního porozumění. Kdysi tradiční představa o seniorovi jako starém a společensky už nepotřebném člověku je dnes nahrazena ideálem integrované, kreativní osobnosti. 1. Úvod Stáří každého člověka je ve svých projevech vždy odlišné a neopakovatelné, odráží naše individuální osudy. O průběhu stáří, o tom, jak budeme tuto životní etapu prožívat rozhodujeme sami mnohem dříve než zestárneme. Příprava na stáří je ve své podstatě odrazem celého našeho života. Projevují se v ní dlouhodobě působící individuální faktory jakými jsou například naše schopnosti, dovednosti, individuální potřeby, úroveň seberealizace, hodnotová orientace zdravotní stav, atp. Významný vliv na průběh a úroveň přípravy na stáří uplatňuje samozřejmě také sama společnost v rámci své politické, hospodářské, sociální, kulturní, zdravotní, vzdělanostní a hodnotové orientace. Kvalita života v seniorském věku zrcadlí náš celoživotní sociálně osobnostní rozvoj, náš životní styl, celkovou úroveň našeho individuálního učení a vzdělávání. Prvním kdo výrazněji vyslovil požadavek celoživotního vzdělávání a výchovy byl Jan Amos Komenský, když koncipoval myšlenku školy stáří ve svém díle Vševýchova neboli Panpedia. Zatímco se jeho představy o škole dětství a mládí v praktickém životě naplnily, škola stáří zůstala jen v dokumentech z jeho pozůstalosti. Hlavním záměrem Komenského školy stáří bylo vést seniora k tomu, aby žil, „jak by mohl, dovedl a chtěl“. K praktickému naplňování Komenského myšlenek dochází v evropském měřítku teprve v druhé polovině minulého století. Nejprve se objevily požadavky na výchovu samotných dospělých, pak na bezprostřední přípravu na stáří a v sedmdesátých letech se začíná čím dál tím víc prosazovat potřeba celoživotního vzdělávání, jehož nedílnou a významnou součástí se stává příprava na život v seniorském věku. Úvahy o zcela nové koncepci celoživotního vzdělávání vyvrcholily Memorandem o celoživotním učení vypracovaným Evropskou komisí v roce 2000, které začleňuje do svých záměrů i problematiku přípravy na stárnutí. Úlohu celoživotního učení v přípravě na důstojné prožití seniorského věku v našich českých podmínkách následně kodifikuje Národní program přípravy na stárnutí schválený vládou ČR v roce 2002. .

68


2. Příprava na stáří jako záležitost jedince Stárnutí přináší fyziologické, psychologické i sociální změny, které jsou zásahem do integrity dosavadního života seniora. Čím je člověk starší, tím silněji jsou fixovány jeho stereotypy sociálního vnímání a tím těžší a pomalejší je i sociální interakce a komunikace s okolím. Senior má tendence lpět na svém dosavadním vidění života jednoduše proto, že mu návyky osvojované po dlouhé roky poskytovaly vcelku pohodlný způsob života a měnit je není snadné.Dochází k narušení mechanizmů jeho životní harmonie. Proto není náhodou, že většina lidí v seniorském věku touží po dobrém zdravotním stavu, po zachování fyzické zdatnosti a výkonnosti i duševní aktivity v maximální možné míře, po zmírnění příznaků stáří, oddálení chorobných procesů a biologické involuce, po zkvalitnění a prodloužení života, po spokojeném a důstojném stárnutí.1) Ne všichni si však uvědomují, že hlavním předpokladem pro kvalitní prožívání seniorského věku je z hlediska jedince soustavná práce na svém osobnostně sociálním rozvoji a trvalá péče o svoje zdraví a fyzickou zdatnost. Je sice pravda, že na utváření základů našich duševních i tělesných dispozic a formování životního stylu se významně v dětství a dospívání podílí záměrné výchovné působení rodiny a školy a v pozdějším věku vzdělávání jak ve školských institucích, v zařízeních odborné přípravy, terciárním vzdělávání, vzdělávání dospělých.. Ale rozhodujícím činitelem je z celoživotní úhlu pohledu vztah člověka k sobě samému, vlastní sebevýchova a sebevzdělávací aktivity vycházející z individuálních potřeb, schopností, postojů, vůle, a vůbec životního stylu. Z pedagogického hlediska představuje péče člověka o svůj pozitivní sociálně osobnostní rozvoj komplex aktivit, který označujeme jako celoživotní učení . To v sobě zahrnuje čtyři základní pilíře učení: učit se poznávat sebe sama, učit se jednat, učit se žít společně a učit se být.2) Je třeba ovšem připomenout, že všechny jsou stavěny na učení se učit. Mezi faktory podmiňující průběh a účinnost procesu učení seniorů patří : 3) • • • • • •

Kognitivní charakteristiky seniorů Afektivní charakteristiky seniorů Fyzické charakteristiky seniorů Sociální a sociokulturní charakteristiky seniorů Vitální mechanismy stáří (J.Grác) Síla motivů a potřeb seniorů

Rozvojem klíčových osobních, sociálních a morálních kompetencí či dovedností důležitých pro celý život člověka se zabývá nově vzniklá a ve své podstatě praktická disciplina „Pedagogika osobnostně sociálního rozvoje“. Ta se zaměřuje na problematiku sebepoznání, sebepřijetí a sebeprosazení, prohlubování rozumových schopností, posilování odolnosti v sociální zátěži, rozvíjení komunikační kompetence a schopností vnímat okolní svět ve všech jeho složitostech, vytvoření náhledu do psychosomatických souvislostí a v neposlední řadě self management, navazování a rozvíjení mezilidských vztahů, rozhodovací dovednosti, pozitivní hodnotová orientace, psychohygiena, sportovní a tělovýchovné aktivity, atp. Podmínky ve stáří nelze oddělit od předcházejících životních etap. Zdraví ve stáří je ve značné míře podmíněno životními podmínkami v dětství a sociální situací matek a rodin. Je proto důležité zaměřit se na situaci lidí, kteří jsou během života různým způsobem sociálně znevýhodněni. Podpora mezigenerační solidarity a soudržnosti by měla být součástí všech opatření přijímaných v reakci na stárnutí populace.

69


1

(viz.-Kuchařová V., Život ve stáří, http://www.vupsv.cz/Empiricky_vyzkum.pdf (viz. Delors J., Učení je skryté bohatství, UNESCO 1996). 3) ( viz Kubát M., Gerontagogika, http://www.ajak-cl.cz/file/Gerontagogika.pdf) 2)

Z hlediska aktivního prožívání stáří ohrožují existenční vitalitu seniorů úniky do minulosti. Proto je třeba nežít jen tím co bylo, ale směřovat své každodenní aktivity kupředu, ke konkrétním, byt třeba dílčím cílům, k budoucnosti. Přitom přijetí vlastního věku a společnosti, v níž senior žije představuje jeho základní životní moudrost. V této souvislosti platí, že starý člověk by neměl poroučet svým dospělým dětem, i když žijí s ním nebo pokračují v jeho práci. Neměl by si myslet, že všemu rozumí, ale má plné právo přispívat vlastním názorem. Měl by být schopen stimulovat postup nových lidí na vedoucí místa, třeba i podáním vlastní demise.4) Měl by rovněž umět využívat plodů vlastních aktivit zaměřených jak na sebe tak i na své okolí. Měl by být tvůrcem svého života a zároveň se podílet na architektuře udržitelného života na této planetě. Strategie úspěšného stárnutí je dle J.Srnce podmíněna racionálními postoji k vlastnímu stárnutí , orientací na budoucnost, uměním se na něco těšit, sociálními kontakty, zájmem o dění kolem, duševními a tělesnými aktivitami, koníčky, zálibami. Proces stárnutí je pozitivně ovlivňován širokou nabídkou vzdělávacích aktivit realizovaných na Univerzitách a Akademiích třetího věku, v Klubech aktivního stáří, v Školách komunitního vzdělávaní., atp. Aktivní zapojení do vzdělávání přispívá k rozvoji osobnostních stránek seniorů, k prohloubení jejich vědomostí, plní sociálně psychologickou, preventivní, rehabilitační, posilovací, aktivizační i relaxační funkci. Výrazně participuje na upevňování mezigeneračního porozumění. 3. Příprava na stáří jako společenský problém Svoji nezastupitelnou roli v přípravě na aktivní a důstojné stáří hraje společnost a její instituce, neboť vytvářejí prostor a podmínky pro celoživotní osobnostní rozvoj každého svého člena. Významný rámec v péči o seniory představuje hodnotová orientace společnosti, její právní normy, a vůbec celá hospodářská, kulturní, vzdělanostní, sociální a zdravotní sféra. Na realizaci dílčích cílů v přípravě na stáří se v našich, českých podmínkách v současné době bezprostředně podílejí správní orgány, územní samospráva, celý systém základního, středního i vysokého školství, zdravotně sociální instituce, zaměstnavatelé, rodina, Univerzity a Akademie třetího věku, Kluby aktivního stáří, Školy komunitního vzdělávaní, atp. Dosavadní stereotypní pohledy na stárnutí a stáří a předsudky o životě, postavení a významu seniorů ve společnosti se snaží překonat Národní program přípravy na stárnutí Za základní cíl přípravy na stárnutí považuje integraci starších osoby do ekonomického a sociálního rozvoje a vytvoření věkově inkluzívní společnosti. Jeho dosažení předpokládá přizpůsobit politiku zaměstnanosti, důchodovou politiku a další politiky a služby probíhajícím sociálním a demografickým změnám. Mezi hlavní etická východiska celkového postoje společnosti k přípravě na stáří patří respekt k jedinečnosti člověka při současném uznání vzájemné rovnosti lidí, respekt k důstojnosti osobnosti seniora, respekt k jeho nezávislosti, právu na sebeurčení, k právu na soukromí a vlastní volbu. Za základní formu přípravy na stáří je považováno přitom celoživotní vzdělávání, sebevýchova.

4)

( viz. Davanzo G., Stáří , Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2002)

70


Samotná příprava na stáří je tvořena přípravou psychologickou, zdravotnickou a sociální a teoretikové gerantogogiky ji rozdělují z časového hlediska do čtyř fází: • • • •

Dlouhodobá příprava na stárnutí Přelaďovací příprava na stárnutí Krátkodobá, akutní příprava na stárnutí Aktuální příprava na stárnutí

Národní program přípravy na stárnutí se obrací na celou společnost, tj. na mladou generaci, střední generace i samotné seniory a zdůrazňuje úlohu a význam rodiny, v níž se přirozeně realizuje mezigenerační solidarita, úcta a respekt ke starším lidem. Proseniorská edukace v rodině vychází přitom z následujících faktorů solidarity: 5) • • • • • •

Emoční vztah mezi rodiči a dětmi Frekvence a forma vzájemných setkání a kontaktů Míra hodnotového souhlasu mezi generacemi Oboustranná výpomoc a podpora Vědomí závazků a povinností Typ a struktura soužití rodiny

Do celoživotního učení je začleněno soustavné vzdělávání jak ve školských institucích, v zařízeních odborné přípravy, terciárním vzdělávání, vzdělávání dospělých, tak i v prostředí neformálním, tedy doma, v práci a v jiných společenských institucích. Nedílnou součástí je i informální vzdělávání a sebevýchova obsahově zaměřená na soustavný rozvoj klíčových osobnostních, sociálních a morálních kompetencí. V této souvislosti je zapotřebí už od nejútlejšího věku při výuce na základních školách připravovat a motivovat děti k učení po celý život a rozšiřovat podmínky pro organizační, materiální i pedagogické zajištění příslušných forem celoživotního vzdělávání pro všechny dospělé, včetně generace seniorů. Základní vědomosti a dovednosti pro sebevýchovu a péči o svůj osobnostně sociální rozvoj získává jedinec průběžně v rámci výuky na všech typech škol, základními počínaje. V současné době jsou v tomto smyslu sledována průřezová výuková témata zabezpečující tzv. „Osobnostní a sociální výchovu“ v návaznosti na rámcové vzdělávací programy. K osvojení asertivních dovedností přispívají svými zkušenostmi a vzorem rovněž rodiče, sourozenci, spolupracovníci a přátelé především výměnou zkušeností, nastavením zrcadla svým postojům a přístupům. Svůj podíl na prohlubování sociálně komunikačních dovedností umožňujících jedincům středního věku profesní seberealizaci i snazší přípravu na stáří má řada institucí pečujících o odbornou přípravu, terciární vzdělávání a vzdělávání dospělých. V poslední době se začínají v našich českých podmínkách uplatňovat už i tzv. „Školy komunitního vzdělávaní“. Působí pod patronací obecních či městských úřadů při základních školách a reagují na bezprostřední potřeby místních obyvatel. O vlastní vzdělávání seniorů se starají Univerzity a Akademie třetího věku, Kluby aktivního stáří, Školy komunitního vzdělávaní, zdravotně sociální zařízení, atp. 5)

( viz. Kubát M., Gerontagogika, http://www.ajak-cl.cz/file/Gerontagogika.pdf) 4. Závěr, shrnutí

Celoživotní učení představuje všechny vzdělávací aktivity jedince i společnosti realizované s cílem podpory zdravého životního stylu jedinců i zajištění trvale udržitelného rozvoje

71


společnosti v rámci komplementárně pojatého formálního, neformálního a informálního vzdělávání realizovaného ve školních institucích, v zařízeních odborné přípravy; terciálním vzdělávání, vzdělávání dospělých, v zaměstnání na Univerzitách a Akademiích třetího věku, v Klubech aktivního stáří, Školách komunitního vzdělávání atp. Nedílnou součástí celoživotního učení je rovněž soustavné sebevzdělávání, sebevýchova orientovaná na sebepoznání, sebepřijetí a sebeprosazení, na prohlubování rozumových schopností, rozvíjení komunikační kompetence, navazování a rozvíjení mezilidských vztahů, na rozhodovací dovednosti, pozitivní hodnotovou orientaci a v neposlední řadě na péči o svoje tělesnou zdatnost a zdraví.. Jak zdůrazňuje Národní program přípravy na stáří je z hlediska společnosti potřebné poskytnout seniorům dostatečný prostor a podmínky k aktivní osobní účasti na společenském rozvoji. Zároveň se však senioři musí sami naučit využívat všech možností, které jim společnost nabízí k posílení vlastního postavení, k dosažení bezpečného stárnutí a k plnému a rovnoprávnému zapojení. Možnost celoživotního učení se v této souvislosti stává integrujícím faktorem podmiňujícím snahu seniorů žít zdravě a co nejdéle, tedy usilovat o zachování fyzické zdatnosti a výkonnosti i duševní aktivity v maximální možné míře. Nejde jen ale o dlouhověkost za každou cenu , ale o plnohodnotný život s rodinou a pro rodinu, s širším okruhem přátel, respektující základní duchovní hodnoty. Kdysi tradiční představu, že senior je starý a společensky už nepotřebný člověk nahrazuje dnes ideál integrované, kreativní osobnosti s preferencí vitality, životní síly, fyzické energie, mentální čilosti, adekvátní seberealizace.Rozhodující roli pro zdravý životní styl generace 50+ přitom hraje právě široce pojaté celoživotní učení ústící v umění přijmout stáří a mít stále pro co žít. Literatura: Davanzo G.: Stáří, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, 2002 Delors J.: Učení je skryté bohatství, UNESCO 1999 Havlík J.: Přidat život rokům, In: Sborník konference Problematika G 50+ , ZSF JU 06 Haškovcová H.: Manuálek sociální gerontologie , Brno: IPVZ 2002 Kalvach Z.: Úspěšné stárnutí a aktivní stáří, Praha: Státní zdravotní ústav, 2004

72


SENIORSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ. UNIVERZITA PERSPEKTIVY DALŠÍHO ROZVOJE

TŘETÍHO

VĚKU

–

SOUČASNOST

A

Ing. Barbora Hašková Masarykova univerzita v Brně Abstrakt Aktivní účast starších lidí na životě společnosti a podpora jejich společenského kontaktu přispívá ke zlepšování jejich psychického stavu a zvyšování společenského vědomí. Proto je potřebné připravovat a nabízet seniorům nové přiměřené možnosti a programy pro aktivní stárnutí. Seniorské vzdělávání je na Masarykově univerzitě realizováno prostřednictvím Univerzity třetího věku, která byla založena již v roce 1990 jako jedna z forem celoživotního vzdělávání. V současné době se se svými cca 1500 posluchači se řadí mezi největší v ČR. 1. Obecné informace Univerzita třetího věku - je definována jako jedna z forem celoživotního vzdělávání, neprofesní zájmové studium určené občanům. Je v souladu s koncepcí celoživotního vzdělávání a navazuje na gerontologické programy. Základním posláním U3V je otevření univerzitních zdrojů poznatků, vědomostí a dovedností pro osoby postproduktivního věku. Historie: − 1973 – založena první univerzita třetího věku v Evropě (Pierre Vellas, Univerzita v Toulouse Francie) − 1986 - otevřena první U3V v ČR (Univerzita Palackého v Olomouci) − 1990 - založena U3V na MU − 1993 - vznik Asociace univerzit třetího věku v ČR (Asociace v současné době sdružuje 23 vysokých škol) 2. Univerzita třetího věku na Masarykově univerzitě Univerzita třetího věku (dále jen U3V) na Masarykově univerzitě je jedna z největších v České republice a má již sedmnáctiletou tradici. Zájem seniorů o toto studium neustále roste, zatímco v roce 2001 navštěvovalo Univerzitu třetího věku na Masarykově univerzitě 500 posluchačů, v tomto akademickém roce jich je 1560. V současné době se Univerzita třetího věku na Masarykově univerzitě se realizuje v Brně a Telči v následujících kurzech: Základní kurz je zaměřen na otázky zdravého a smysluplného životního stylu ve vyšším věku, posluchačům jsou prezentována témata čtyř základních okruhů: Člověk a zdraví, Člověk a příroda, Člověk a umění, Člověk a společnost. Nástavbový kurz je pokračováním Základního kurzu. Přihlásit se mohou pouze absolventi Základního kurzu. Posláním kurzu je především stimulace k aktivitě a poskytnutí informací usnadňujících praktické využívání dříve získaných poznatků. Spirituální dimenze člověka-Živá teologie je kurz, který v rámci celoživotního vzdělávání poskytuje příležitost k poznání vybraných otázek teologie i dalších oborů pojednávajících o duchovním rozměru člověka. Kromě témat historických, biblických, věroučných a morálních se hovoří také o poslání křesťana v současné společnosti. Přednášejí jsou zejména učitelé Masarykovy univerzity a Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Klub absolventů U3V - je určen absolventům vzdělávání v U3V. Jde o volné pokračování U3V na MU. Přihlásit se mohou pouze absolventi tohoto studia. Kurz Dějiny umění a vizuální kultury je zaměřen na zajímavé oblasti z obecných dějin umění. Posluchači tak získávají alespoň všeobecnou představu o „stylových“ dějinách a současně jsou informováni o novinkách z dějin umění. Kurz se koná v Telči. Nad rámec základního programu jsou posluchačům U3V nabízeny také tematicky zaměřené kurzy, např. počítačové kurzy pro začátečníky i pokročilé, kurzy němčiny, angličtiny a 73


francouzštiny, pohybově relaxační kurzy (cvičení v posilovně, aqua aerobik), účast na terénním antropologickém výzkumu, výtvarný plenér atd. Účastníkem programu U3V může být každý, kdo dosáhl věku potřebného pro přiznání starobního důchodu a má úplné středoškolské vzdělání s maturitou. Výuka probíhá formou přednášek, případně cvičení, seminářů a exkurzí. Jednotlivé přednášky trvají dvě hodiny a konají se jedenkrát za čtrnáct dnů od října do května. Cílem U3V je nejen prohlubovat dosavadní vědomosti, ale také prezentovat nové poznatky, obory a technologie, které jsou jinak seniorům nepřístupné. 3. Vybrané údaje o posluchačích Univerzity třetího věku na Masarykově univerzitě Do 1. ročníku Základního kurzu U3V se pro akademický rok 2006/2007 bylo zapsáno 220 posluchačů. Zájem projevilo asi 600 uchazečů. Zapsáni byli podle časové posloupnosti, pořadí, v jakém se přihlásili. Z 220 zapsaných bylo 197 žen, tj. 89,5%, a 23 mužů, tj. 10,5 %. Na první přednášce v říjnu 2006 byl přítomným 200 posluchačům rozdán hodnotící dotazník, který vyplněný odevzdali na konci přednášky. Odevzdáno bylo 143 vyplněných dotazníků, tj. asi 70%. Zpracovali jsme tedy údaje od 129 žen, tj. 90,2 % skupiny těch, kdo dotazník odevzdali, a od 14 mužů, tj. 9.8 %. Percentuální zastoupení žen a mužů v dále analyzovaném vzorku je téměř totožné s percentuálním podílem v celém vzorku. Na tomto místě předkládáme některé z výsledků. Věk: Průměrný věk (aritmetický průměr) ve vzorku je 62,9 roků, směrodatná odchylka 4.95 roků, medián je 62 roků, rozpětí je 55 až 81 roků.

Počty žen ve věku 17

18 16

14

14

15 13

12 9

10 8 5

6 3

4 2

10 8 6 4

4

4 1

1

2

2

3

3 1

1

1

1

0 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 77 78 81 věk žen

74


Počty mužů ve věku 3,5 3

3

3 2,5 2 1,5 1

1

58

59

1

1

1

1

1

1

65

66

71

74

76

1 0,5 0 62

63

64

věk mužů

Nejvyšší dosažené vzdělání: Středoškolské vzdělání má 90 posluchačů, tj. 63 %, vysokoškolské vzdělání má 52 posluchačů, tj. 37%. Dosažené vzdělání posluchačů U3V

Vysokoškolské vzdělání 37 %

Středoškolské vzdělání 63%

Vzdálenost místa bydliště od Brna: V Brně bydlí 106 posluchačů, tj. 74 %, mimo Brno 37 posluchačů, tj. 26%. Bydliště se nachází ve vzdálenosti 8 až 80 km od Brna, průměrná vzdálenost je 36,8 km. Bydliště posluchačů

Mimo Brno; 26%

Brno; 74%

75


Zdroje primárních informací o U3V Posluchači odpovídali na otázku, kdo je informoval o U3V na MU. Mohli uvést více zdrojů. 143 posluchačů dalo celkem 167 odpovědí. Příslušníci rodiny 24 14,4 % Osoby mimo rodinu 78 46, 7 % Informace ve sdělovacích 42 25,1 % prostředcích Informace na internetu 19 11,4 % Jiný zdroj 4 2,4 % Celkem 167 100 % Jiný zdroj: pracovník RMU, gerontologické dny, vlastní iniciativa Motivace ke studiu na U3V Posluchači se vyjadřovali k motivaci ke studiu na U3V. Kladné vyjádření mohli zatrhnout u více motivací. Na otázky odpovídalo 142 posluchačů. Motivace

Počet souhlasných odpovědí touha získat nové poznatky a informace 140 svůj volný čas chci smysluplně využít 138 chci se udržet v dobré psychické kondici 136 snaha udržet a prohlubovat vědomosti 134 chci udržet kontakty s druhými lidmi 120 chci si potvrdit, že jsem ještě fit 114 chci čas trávit ve skupině lidí, kteří mají stejné zájmy 110 chci se něco naučit, co bych mohl(a) později 89 potřebovat chci se vzdělávat, protože jsem na to neměl(a) čas 82 snaha udržet a prohlubovat vědomosti v oblasti mé 73 profese jde mi o získání osvědčení 17

Procentuální vyjádření 98 % 96,5% 95,1 % 94 % 85 % 80 % 77% 62 % 59 % 51 % 12 %

76


STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JIHOČESKÉHO KRAJE – SENIOŘI, FINANCOVÁNÍ Ing. Václav Protiva Krajský úřad Jihočeského kraje – ekonomický odbor, katedra evropských studií a veřejné správy Vysoké školy evropských a regionálních studií o.p.s., České Budějovice

Abstrakt V příspěvku je proveden rozbor finančních toků v systému poskytování sociálních služeb na území Jihočeského kraje. Výchozí základnou je rozbor finančních toků za roky 2005 a 2006. Následně je podroben rozboru proces transformace financování sociálních služeb pro seniory v roce 2007 s vyhodnocením praktických dopadů na výsledky hospodaření lůžkových zařízení poskytujících péči seniorům na území kraje. V závěrečné části jsou prezentovány východiska a závěry Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jč. kraje pro roky 2008 – 2013. Vážené dámy a pánové, ctění členové akademické obce, dovolte mi, abych se na základě pozvání pořadatelské společnosti Ledax s Vámi podělil o poznatky, které jsme získali při zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje. Působím šestým rokem ve funkci hlavního ekonoma Jihočeského kraje a tak můj příspěvek bude přirozeně zaměřen na financování sociálních služeb poskytovaných seniorům. Jihočeský kraj zadal zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (dále jen plán) Vysoké škole evropských a regionálních studií se sídlem v Č. Budějovicích. Tento plán byl zpracován na základě zákona č. 108/2006 Sb. O sociálních službách v prvém pololetí roku 2007. Následně došlo k jeho projednání v samosprávných orgánech kraje. Po veřejném projednání byl Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jč. kraje dne 18. 9. 2007 schválen zastupitelstvem Jihočeského kraje. Nejprve mi však dovolte, abych Vám připomněl některé základní údaje o Jč. kraji. Jihočeský kraj je svojí rozlohou 10 057 km2 druhým největším krajem České republiky. Je to po kraji Středočeském a zaujímá 12,8 % rozlohy ČR. Území kraje je členěno na 7 okresů a 17 obcí s rozšířenou působností. Na území Jč. kraje se nachází 623 obcí. Na území kraje žilo k 31. 12. 2006 630 063 obyvatel, což představuje 6,2 % obyvatel ČR. Počet obyvatel starších šedesáti pěti let je okolo 90 000, tj. 6,5 % z obyvatel starších 65 let v ČR. Hustota osídlení je nejmenší v celé ČR a činí 63 obyvatelé na km2 . Zpracovatel plánu předpokládal sestavení střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na základě rozsáhlého dotazníkového šetření mezi občany kraje, poskytovateli sociálních služeb a všemi obcemi Jč. kraje. Takto získané se při podrobném prověření a porovnání s dotacemi z veřejných rozpočtů ukázaly částečně neúplné a ne zcela relevantní. Bylo proto nutné zpracovat rozbor získaných dat na základě účetních výkazů předávaných do Automatizovaného rozpočtového informačního systému – ARIS. Hlavním cílem se tak z ekonomicko finančního pohledu stalo zmapování a následná analýza finančních toků v sociálních službách na území Jihočeského kraje. Přehled základních finančních toků za rok 2006 je uveden v tabulce číslo 1. Z této tabulky vyplývají celkové náklady na poskytnuté služby v rozsahu cca jedné miliardy Kč. Z hlediska finančního objemu tvoří největší část poskytovaných služeb služby, které jsou poskytované seniorům. Ty představují více jak 78% všech vykazovaných nákladů. Další velmi významnou skupinou do rozsahu je skupina služeb v oblasti zdravotně postižených osob, především pak dětí a mládeže. Finanční rozsah těchto služeb je na úrovni cca 18% vykazovaných nákladů. Ostatní druhy péče z hlediska vykazovaných finančních toků tvořili v porovnání s výše

77


uvedenými skupinami pouze 5% finančních toků. Do tabulky číslo jedna je zároveň zpracován podíl veřejných rozpočtů na podpoře jednotlivých typů služeb v roce 2006. Veřejné rozpočty se v tomto roce podílely na podpoře poskytování sociálních služeb ze 62%. Velmi významnou část těchto veřejných zdrojů tvořily dotace z MPSV

Tab. 1 Přehled nákladů a dotací v roce 2006

Skupina

Provozní náklady [tis. Kč]

Podíl na Dotace z celkových veřejných provozních rozpočtů nákladech [tis. Kč] [%]

Podíl dotace k provozním nákladům [%]

Senioři

844 579,46

530 451,56 78,06

62,81

Děti a mládež

188 833,75

132 798,26 17,45

70,33

Osoby se zdravotním postižením x Osoby v akutně nepříznivé soc. situaci 20 681, 97 Příslušníci národnostních menšin 3 081,21

x 1 060,00 240,60

x 1,91 0,28

x 5,13 7,81

Osoby ohrožené drogami

24 721,87

2 590,80

2,29

10,48

Celkem rok 2006

1 081 898,28 667 141,22 100,00

61,66

zdroj: ARIS, vlastní šetření

Pozn: při rozboru finančních výkazů bylo nutné respektovat u zařízení poskytujících více typů služeb převažující službu. Na základě kvalifikovaného rozboru je reálné předpokládat rozsah péče pro osoby se zdravotním postižením na úrovni cca 11 – 13%, tj. ve finančním objemu cca 110 – 130 mil. Kč na úkor skupiny péče o seniory a skupiny děti a mládež. Počínaje rokem 2007 došlo v ČR na základě příslušného zákona ke změně financování sociálních služeb. Byl zaveden tzv. příspěvek na péči osobám se zdravotním postižením. Tento příspěvek byl pro území kraje MPSV nejprve odhadován ve výši cca 616 mil. Kč. Od druhého pololetí však dochází k jeho postupnému a každoměsíčnímu navyšování a to až do úrovně jedné miliardy korun v měsíci listopadu. Výše tohoto příspěvku tak skutečně nahrazuje z podstatné části dotace z veřejných rozpočtů, která byly vypláceny poskytovatelům některých druhů služeb v předchozích letech. Tento příspěvek se tak stává velmi důležitým finančním zdrojem v systému poskytování sociálních služeb seniorům. Do budoucna je na základě tohoto vývoje reálné počítat s poklesem poskytovaných dotací a to především ze strany MPSV. Tyto skutečnosti jsou patrné i z rozboru účetnictví příspěvkových organizací zřizovaných obcemi v Jč. kraji a samotným Jč. krajem jak je tomu patrné z tabulek č. 2 a3.

78


Tab. č. 2

Příspěvkové organizace obcí - výnosy a náklady na sociální služby hodnoty v milionech Kč

Rok 2005 Rok 2006 index 06/05 1.pololetí roku 2007 předpoklad roku 2007 * index předpoklad 07/06 index předpoklad 07/05

Dotace 190,58 215,32 1,13 81,69 163,39 0,76 0,86

Tržby 92,40 114,23 1,24 99,16 198,32 1,74 2,15

Ostatní výnosy Výnosy 32,65 315,64 17,72 347,28 0,54 1,10 13,63 194,48 27,27 388,97 1,54 1,12 0,84 1,23

Náklady 298,96 342,32 1,15 175,69 351,38 1,03 1,18

zdroj: ARIS, vlastní výpočty

* předpoklad roku 2007 byl vypočítán jako dvojnásobek 1.pololetí roku 2007

Tab. č. 3

Příspěvkové organizace kraje - výnosy a náklady na sociální služby hodnoty v milionech Kč

Rok 2005 Rok 2006 index 06/05 1.pololetí roku 2007 předpoklad roku 2007 * index předpoklad 07/06 index předpoklad 07/05

Dotace 291,82 304,93 1,04 117,14 234,27 0,77 0,80

Tržby 149,16 158,79 1,06 136,83 273,66 1,72 1,83

Ostatní výnosy Výnosy 7 080,02 448,05 10 176,05 473,89 1,44 1,06 1 221,24 255,19 2 442,48 510,37 0,24 1,08 0,34 1,14

Náklady 447,33 473,26 1,06 229,77 459,54 0,97 1,03

zdroj: ARIS, vlastní výpočty

* předpoklad roku 2007 byl vypočítán jako dvojnásobek 1.pololetí roku 2007

V roce 2007 jsme svědky velmi výrazného nárůstu tržeb při současném mírném poklesu dotací z veřejných rozpočtů. Přesto sledovaní poskytovatelé služeb pro seniory vykazují za rok 2007 předpoklad přebytku výnosů nad vynaloženými náklady. Vzhledem k rozsáhlosti činností nutných ke zpracování SPSS a nestabilitě veřejných rozpočtů spolu s přihlédnutím k dotačním možnostem z prostředků EU byly v rámci plánu navrženy tři časové fáze s následujícími hlavními úkoly a výstupy: I. fáze bude zaměřena na stabilizaci současného stavu: - stabilizace stávající sítě poskytovatelů sociálních služeb v kraji; - prostor pro vytvoření efektivní organizace práce ze stávajících finančních zdrojů v podmínkách transformace systému financování sociálních služeb - realizace prioritních opatření dle možností veřejných rozpočtů

79


Výstupem bude střednědobý plán na období 2008 – 2010.

II. fáze bude zaměřena na vytváření systému rozvoje sociálních služeb v kraji: - řešení zřizovatelské funkce a eventuelní převzetí veřejného závazku za určité druhy služeb; - návrh systému financování sociálních služeb v kraji (např. procentní spoluúčast kraje u jednotlivých druhů služeb a navržení vývojové křivky podpory či útlumu); - definice podmínek pro podporu vzniku nových služeb s ohledem na její potřebnost v kraji. Výstupem bude střednědobý plán na období 2011 – 2013. III. fáze bude zaměřena na rozvoj sociálních služeb a vytvoření strategie k jejich zajištění: - plán k vytvoření sítě místně i typově dostupných sociálních služeb; - vytvoření sítě poskytovatelů, kteří budou mít garanci stabilního financování v následujících letech; - vytvoření systému sledování a vyhodnocování plánu rozvoje. Výstupem bude střednědobý plán na období po roce 2013. Na území Jč. kraje jsme tak od roku 2007 svědky změny systému financování sociálních služeb pro seniory. Postupně tak dochází i ke změně principů, na základě kterých je tvořena síť sociálních služeb pro seniory. Místo dosavadní role státu a centrální exekutivy je vytvořen základ k přenesení kompetencí, odpovědnosti a finančních toků na územně samosprávné celky. Dochází tak k naplnění principu subsidiarity při výkonu veřejné správy. Modifikovaný systém Friedmanovo poukázek v podobě příspěvku na péči potom do systému poskytování sociálních služeb pro seniory vnáší základní ekonomické principy, klade důraz na racionalitu poskytovaných služeb a nepřímo přináší podporu mezigenerační péče uvnitř fungující široké rodiny. Literatura: Plán rozvoje Jč. kraje 2002 – 06, KÚ Jč. kraje Č. Budějovice, 2003 Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc Obce, města, regiony a sociální služby, Socioklub, Praha 1997 Ing. Jiří Dušek, Ing. Václav Protiva Veřejná ekonomika, VŠERS Č. Budějovice, 2007

80


AKTIVITY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE VE VZTAHU K SENIORŮM Mgr. Zuzana Kučerová, PhDr. Martin Scháněl, Ph.D. Krajský úřad Královéhradeckého kraje - odbor sociálních věcí a zdravotnictví Abstrakt Tento příspěvek představuje aktivity směřující k sociálnímu začlenění seniorů, které jsou zahrnuty do Akčního plánu sociálního začleňování Královéhradeckého kraje pro období 2007-2010. Tyto navržené aktivity vedoucí k zabránění sociálnímu vyloučení, jsou shrnuty do jednotlivých oblastí, které přímo ovlivňujících život seniorů ve společnosti, a to oblast sociálních služeb, dobrovolnické práce, prevence kriminality, vzdělávání seniorů, oblast podpory zdraví a informovanosti o životě seniorů. Cílem tohoto příspěvku je představit aktivity směřující k sociálnímu začlenění seniorů, které jsou zahrnuty do Akčního plánu sociálního začleňování Královéhradeckého kraje pro období 2007-2010. Plán vznikl na základě jednání Regionálního výboru seniorů konaného v roce 2006. Cílem jednání bylo vytvořit konkrétní podoby sociálního začleňování seniorů na regionální úrovni. Cílovou skupinou, tedy skupinou, ke které jsou aktivity zaměřeny, jsou osoby starší 65 let, lidé izolovaní, tj. bez vlastního kontaktu se společností, s nízkými příjmy, s tělesným nebo mentálním postižením, senioři žijící sami ve svém domácnosti. Hlavními oblastmi stanovenými v tomto plánu jsou: - oblast sociálních služeb, - oblast dobrovolnické práce, - oblast prevence kriminality, - oblast vzdělávání seniorů, - oblast podpory zdraví, zdravotní politiky, - oblast informovanosti o životě seniorů. V uvedených oblastech se promítají procesy, které ovlivňují život seniorů ve společnosti a zavádění opatření stanovených v těchto jednotlivých oblastech má přímý dopad na sociální začlenění seniorů. 1.

Oblast sociálních služeb

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, přinesl do prostřední sociálních služeb v České republice velké změny. Jedná se především o atribut „příspěvku na péči“, neboli sociální dávky, která je určena na zajištění sociální služby. Zákon však řeší další tři důležité procesy, kterými jsou: 1. plánování a dostupnost služeb, 2. registrace a kvalita služeb, 3. financování služeb. Kraj v těchto oblastech může fakticky ovlivnit pouze oblast první. Do dalších dvou může zasahovat, ale jeho kompetence nejsou stoprocentní. Cílem pro tuto oblast vycházejícím z uvedených procesů je zajistit dostupné sociální služby pro seniory, vyvážené v území dle jejich potřeb, se zachováním odpovídající kvality a finančního ohodnocení těchto služeb. Nástrojem pro naplnění stanoveného cíle je prostřednictvím střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, který má kraj povinnost tvořit. Do tvorby a aktualizace plánu zapojuje zástupce seniorů, kteří do celého procesu mohou přinést své podněty, návrhy ke zlepšení

81


sociálních služeb. Nejvhodnější formou spolupráce se jeví prostřednictvím komise pro seniory. Také v návaznosti na financování sociálních služeb se nalézá jako jedna z možností projednávat návrhy finančních podpor z veřejných prostředků, o kterých rozhoduje kraj, prostřednictvím zmíněné komise pro seniory. Dalším opatřením v této oblasti je dbát na kvalitu sociálních služeb, s důrazem zejména na dodržování práv seniorů využívajících sociální služby prostřednictvím institutů registrací a inspekcí kvality sociálních služeb. V Královéhradeckém kraji jsou již od roku 2002 zaváděny standardy kvality sociálních služeb, které zaručují zkvalitnění a zefektivňování sociálních služeb pro seniory. Ochrany práv uživatelů - seniorů sociálních služeb se přímo týká standard č.2, který upravuje zejména tyto oblasti: porušování práv seniorů, střety zájmů mezi pracovníky zařízení a seniory a předcházení vytváření předsudků vůči seniorům. Důraz je kladen zejména na autonomii seniora a podporu jeho samostatného rozhodování. Jedním z hlavních nedostatků na území kraje ale i celé České republiky je nedostatečná informovanost seniorů o možnosti využívat sociální služby, využívat příspěvek na péči, ochraně jejich práv. Za tímto účelem bude kraj realizovat rozsáhlé poradenské činnosti zaměřené přímo na seniory a poskytovatele sociálních služeb pro seniory. Nemusí se však jednat pouze o poradny pro seniory, ale i další druhy poradenství jako jsou občanské poradny, poradny pro zdravotně postižené a podobně. e) Oblast dobrovolnictví Dobrovolnictví v sociálních službách je nově se rozvíjející činností. Na území Královéhradeckého kraje již pracují organizace specializující se na zprostředkovávání dobrovolnictví pro poskytovatele sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené občany. Dobrovolnictví je vnímáno jako významný faktor pro udržení odpovídajícího rozsahu i kvality sociálních služeb. Jednou z možností, jak tyto aktivity podporovat, je prostřednictvím dotačních programů zaměřených do oblastí koordinace dobrovolnictví, vzdělávání dobrovolníků, získávání koordinačních a řídících dovedností manažerů služeb pracujících s dobrovolníky. f) Oblast prevence kriminality Senioři jsou často terčem útoků pachatelů trestné činnosti. Snad nejčastějšími delikty jsou přepadávání seniorů, podvody na seniorech a okrádání seniorů. Senioři bývají mnohdy velmi důvěřiví a v současném světě obtížně reagují na měnící se podmínky, v tomto případě na praktiky delikventů. Velkým problémem je páchání násilí na seniorech. V této oblasti Královéhradecký kraj stanovil jako úkol zajistit dotační podprogram cílený na ochranu seniorů a podporu aktivit zaměřených na prevenci sociálního zneužívání seniorů, v rámci programu Prevence kriminality Královéhradeckého kraje.

g) Oblast vzdělávání seniorů Celoživotního učení a vzdělávání se účastní i senioři. Cílem je podpora aktivit vzdělávání seniorů, aktivní podpora udržování jejich vědomostí a dovedností v současné dynamicky se měnící společnosti prostřednictvím programů Univerzit třetího věku. Další vzdělávání je chápáno nejen jako způsob získávání znalostí, které senioři za pracovní kariéru neměli možnost získat, ale také jako smysluplná náplň volného času. Kontakt se stejně starými

82


spoluobčany navíc prohlubuje sociální vazby a ve svém důsledku zabraňuje sociálnímu vyloučení. h) Oblast podpory zdraví, zdravotní politiky Zdraví je oblast, která seniory trápí snad nejvíce. Cílem není a ani by nemohlo být výrazné zlepšení zdraví seniorů. Ale cílenou kampaní zaměřenou na prevenci negativních jevů spojených se zdravím je možné omezit příčiny negativních důsledků majících dopad na zdraví seniorů. Jedná se především o oblast prevence úrazů a podpory zdravého životního stylu. Královéhradecký kraj k zajištění těchto aktivit může využít již osvědčených aktivit Státního zdravotního ústavu se sídlem v Hradci Králové. i)

Oblast informovanosti o životě seniorů

Informace je něco, co nestojí vůbec nic, zároveň se mnohdy nedá penězi ani měřit. V případě informovanosti seniorů toto pravidlo platí obzvláště. Jednou z možností jak efektivně informovat o životě seniorů je prostřednictvím krajského periodika „U nás v kraji“. Akční plán sociálního začleňování Královéhradeckého kraje byl navržen pro období let 20072010. V roce 2007 jsou realizovány aktivity, které jsou zahrnuty v oblasti sociálních služeb a některé projekty vztahující se k oblasti podpory zdraví a zdravotní politiky. Od roku 2008 budou aplikována stanovená opatření ve všech oblastech.

83


AKTIVNÍ ŽIVOT SENIORŮ V PRACHATICÍCH Andrea Tajanovská, DiS. Jihočeská rozvojová o.p.s. Hana Rabenhauptová místostarostka města Prachatice MOTTO: „Nikdo z nás není schopen zastavit stárnutí, ale nemusíme se stát starými.“ (Mahoney) Abstrakt V příspěvku je především popsaná činnost Rady seniorů (RS) ve městě Prachatice, která je jedinou RS v Jihočeském kraji. Vznikla z impulsu rady města v roce 2004 a podílí se velmi aktivně na řešení mnoha otázek života a rozvoje Prachatic. Její členové jsou zapojeni i do komunitního plánování rozvoje sociálních služeb a do přípravy strategie dostupnosti sociálních služeb pro seniory ve městě a okolí. Dále příspěvek obsahuje výčet dalších organizací věnujícím se aktivitám , které jsou zaměřeny na seniory v Prachaticích.

• • •

Město Prachatice leží v jihozápadní části České republiky a je součástí Jihočeského kraje a patří do oblasti Šumavy. rozloha 3 901 ha počet obyvatel 11 728 počet obyvatel starších 60 let cca 13,80% . Rada seniorů Rada seniorů (dále jen RS) vznikla v roce 2004 na základě impulsu vedení města a v současné době je jedinou takovouto radou v Jihočeském kraji. Je nepolitický, dobrovolný a bezplatný orgán, který tvoří senioři odborníci s životními a profesními zkušenostmi. RS řídí organizačně sami senioři a na pozvání se jednání zpravidla účastní starosta a místostarostové, radní, zastupitelé a senioři. RS má 9 členů, které jmenuje Rada města Prachatice na základě návrhů seniorských organizací a organizací zdravotně postižených působících ve městě. RS je poradním orgánem vedení města nejen v otázkách týkajících se života seniorů v Prachaticích. Schází se podle potřeby, nejméně jednou za dva měsíce a z každého setkání je pořízen zápis, který je zveřejněn na webových stránkách města – www.prachatice.cz/Rada seniorů . Rada seniorů řeší otázky sociální a zdravotní politiky, bydlení, bezpečnosti, životního prostředí a rozvoje města. Dále se zabývá problémy v dopravě města, kulturou, školstvím, tělovýchovou a sportem či dalšími oblastmi společenského života. RS rozvíjí svou činnost na základě požadavků rady a vedení města a zároveň jedná z vlastní iniciativy. Spolupracuje s odbornými komisemi rady města a s odbory městského úřadu a monitoruje jednotlivé oblasti, ze kterých předkládá své závěry formou konkrétních návrhů radě města. RS tedy podává praktické náměty např. v oblasti životního prostředí - kontejnery na tříděný odpad, péče o zeleň, odstraňování bariér ve městě. Vedle rady seniorů působí v Prachaticích Poradní sbor zdravotně postižených a seniorů (dále jen PS). Je to seskupení lidí z organizací a společností zdravotně postižených a seniorů, které se zabývá otázkami věcí veřejných ve městě. Členové poradního sboru jsou „prodloužené ruce a oči“ vedení města a mapují a navrhují, co je ve městě, v jejich bydlišti a 84


okolí „zapotřebí udělat“. PS tedy dává podněty a náměty vedení města, které jsou přenášeny do praxe - na poradu vedoucích odborů městského úřadu. PS se navíc podílí na šíření informací pro seniory a zdravotně postižené spoluobčany. Realizuje burzu s nabídkou nových akcí, zpracovává vlastní měsíční bulletinu, zprávy rozšiřuje ve 4 vývěsných nástěnkách na území města. Město Prachatice se na informovanosti seniorů navíc podílí rozšiřování zpráv pomocí SMS systému, dále pak na stránkách Radničního listu, na webových stránkách města a v kabelové televizi. Smyslem společných aktivit PS a Města je zapojit zdravotně postižené a seniory do věcí veřejných. Senioři jsou dále aktivní při Komunitním plánování rozvoje sociálních služeb v Prachaticích a na Prachaticku, při kterém pracují 4 skupiny - osoby zdravotně postižené, senioři, osoby ohrožené sociálním vyloučením a rodiny s dětmi. Pracovní skupinu Senioři vede současný předseda rady seniorů, jenž je členem řídícího výboru komunitního plánování za uživatele. Senioři se tedy přímo podílí na tvorbě strategie dostupnosti sociálních služeb nejen pro seniory v Prachaticích a okolí. Organizace seniorů v Prachaticích V Prachaticích působí řada organizací zaměřených na aktivity seniorů: • Městská organizace Svazu důchodců ČR v Prachaticích – 402 členů • Seniorské občanské sdružení Jihočeského kraje, pobočka Prachatice • Klub vojenských důchodců Prachatice • Centrum pro zdravotně postižené Jihočeského kraje • Obec Baráčníků Vitoraz • Klub aktivního stáří • Oblastní odbočka Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v ČR • Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR • Okresní výbor Svazu tělesně postižených v ČR o. s., Prachatice • Místní organizace Svazu tělesně postižených v ČR • Základní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice Domov seniorů Mistra Křišťana Prachatice (dále jen DS) je příspěvková organizace zřizovaná Jihočeským krajem s kapacitou 99 lůžek pro celoroční pobyt a 6 míst pro denní pobyt v denním stacionáři. DS je v provozu v nových budovách od roku 2003 a poskytuje pobytové služby pro seniory. DS poskytuje ubytování, stravování, ošetřovatelské a obslužné služby, sociálně právní poradenství, aktivizační programy, praní a drobné opravy prádla, úklid a další služby dle potřeb uživatelů. Pracovníci v DS kladou velký důraz na aktivizační programy pro seniory se zaměřením na rukodělné a tvořivé činnosti, sportovní činnosti a hry, společenské programy, aktivity v přírodě a se zvířaty či vzdělávací a náboženské programy. V denním stacionáři mohou senioři využívat ošetřovatelskou a přímou obslužnou péči, stravování, sociálně právní poradenství zapojovat se do aktivizačních programů a sociálně terapeutických činností. I tyto aktivity jsou zaměřeny na zprostředkování kontaktu se společenským prostředím včetně zajištění dopravy. Hospic sv. Jana N. Neumanna Hospic sv. Jana N. Neumanna je ojedinělým zařízením v Jihočeském kraji. Myšlenka zřídit hospic se rodila někdy na zlomu tisíciletí. Vyvrcholila založením Sdružení sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích (nyní občanské sdružení Hospic sv. Jana N. Neumanna) v roce 2000. Pro účely zřízení hospice nabídla svůj objekt Kongregace

85


Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Neumannově ulici, jejichž klášter se nachází v prostorách, kde žil významný prachatický rodák, pozdější biskup philladelpský v USA - sv. Jan Nepomuk Neumann. Protože je myšlenka této služby velmi blízká spiritualitě sester, bylo i v jejich zájmu, aby dům dále sloužil lidem potřebným, jak si to přál otec Jana Neumanna, když jim dům daroval. Zařízení má kapacitu 30 specializovaných hospicových lůžek (22 jednolůžkových a 4 dvoulůžkové pokoje), dále má k dispozici přistýlky pro doprovázející, půjčovnu pomůcek a nabízí poradenské služby a respitní pobyty.

Volnočasové aktivity seniorů Volnočasové aktivity seniorů v Prachaticích nabízí širokou paletu činností. Například již sedmým rokem se v Prachaticích koná Akademie III. věku, kterou pořádá VOŠ sociální Prachatice s městem Prachatice, se Svazem důchodců ČR a Jihočeským střediskem sociálních služeb. Akademie se koná každoročně po dobu 3 měsíců v rozsahu 6 přednášek, kterých se pravidelně účastní cca 50 seniorů nebo zdravotně postižených spoluobčanů. Témata na sebe navazují a jsou zaměřena na sebereflexi, psychologický pohled do sebe a pozvednutí sebevědomí seniorů, na komunikaci či mezigenerační témata. Mezi tradiční akce prachatických seniorů patří například - putování za tradicí – pečení chleba, rýžování zlata, soutěž v pečení „Prachatická buchta“, rybí hody s kuchařem a rybářem Štěpničkou, tréninky paměti, mikulášská setkání s jubilanty, setkání harmonikářů, přednášky o bezpečnosti seniorů, kurzy ručních prací, pohybové aktivity, zimní salátování s ochutnávkou, společenské akce, besedy, semináře, setkání, atd. …

86


ŽIVOTNÍ POHODA VE STÁŘÍ Helena Kubů REMEDIUM Praha občanské sdružení Abstrakt V našem dnešním západním světě je důležité, více než kdy dřív, zůstat i ve stáří soběstačným jedincem, který se o sebe umí fyzicky i finančně postarat a zároveň je schopen si udržet a pěstovat síť sociálních kontaktů. A k tomu se ještě přidružuje nutnost učit se nové věci, např. počítač, mobil, platební karty a s tím spojené využívání služeb. Dále je potřebné vyznat se v nových zákonech, sledovat sociální politiku, nepodlehnout lákadlům reklamy, přizpůsobovat se novým modelům chování. Stáří tedy není určeno „zaslouženému odpočinku“, jak se dříve říkalo, ale aktivitám. Široká nabídka kurzů a programů pohybových, rehabilitačních, vzdělávacích či společenských, může být proto pro mladší seniory nápomocná při vytváření vhodného životního stylu po odchodu do důchodu. Pro starší seniory jsou vybrané aktivity prostředkem k udržení či vylepšení celkového zdraví a s tím souvisejícího pocitu životní pohody. Za tím účelem nabízíme v Klubu REMEDIUM seniorům vzdělávací a pohybové kurzy, sociálně aktivizační služby a celou řadu dalších aktivit. Životní pohoda je utvářena pohodou našeho těla, mysli, ducha a dobré interakce s okolním prostředím. Dosáhnout této pohody je obyčejně výsledek dovedností, schopností, zkušeností a přičinění každého jedince. Proto všechny programy, které mají potenciál podpořit pohodu ve stáří, vždy zahrnují do své péče všechny tyto aspekty, které utvářejí lidskou bytost.. Účast v programu nebo v kurzu podmiňuje motivace. Opakovaně se zabýváme identifikací potřeb, které k nám seniory přivádějí a jejich očekáváním konkrétního přínosu od vybraného programu. Hledáme spolu s nimi záměr, který je ukryt za jejich aktivitou. Z dlouhodobých zkušeností vyplývá, že je to vždy nějaká potřeba vylepšit, zkvalitnit si život – nové kontakty, informace, smysluplné využití času, poznávání, pomoc, sdílení apod. Podle toho přizpůsobujeme nabídku programů a kurzů. Vzhledem k obsahu dělíme kurzy na pohybové (cvičení s hudbou, rehabilitační cvičení, cvičení na míčích, rehabilitační cvičení s akupresurními míčky, cvičení na židlích, čínské cvičení dlouhověkosti, jóga v denním životě) a vzdělávací (angličtina, němčina, cvičení paměti, kurzy práce na PC, na internetu, s mobilním telefonem, přednášky a besedy). Protože se všechny kurzy odehrávají v malých skupinách (10 – 15 osob), je vztahová část součástí každého programu. Vzájemné představení a seznámení jednotlivých členů skupiny je úkolem lektora, který kurz vede. Jeho komunikační dovednosti pomáhají prvnímu prolomení bariér ve skupině. Lektor je ten, kdo usnadňuje navázání vztahů i pro lidi uzavřené, kteří se cítí vyloučeni, mají nízké sebevědomí, jsou osamělí. Osobnost lektora, jeho schopnosti a dovednosti v přístupu k lidem považujeme za rozhodující. Práce se skupinou a s jednotlivými účastníky je stejně důležitá jako odborný obsah kurzu, např. výuka jazyka. Specifickým a nedostatečně ošetřeným problémem, který trápí řadu lidí ve stáří, je deprese. Starší lidé často o svém problému nehovoří, ke svému okolí jsou uzavření nebo nemají blízké lidi, kterým by se svěřili a od kterých by dostali potřebnou podporu. V rychlém tempu dnešního života také mnozí senioři trpí skutečností, že jejich rodiny na ně nemají čas. Během času tak získají dojem, že složitou nebo těžkou situaci není možné řešit a nevidí ani žádnou cestu ke zlepšení. Uvědomujeme si, že důchodce trápí např. ztráta profesní role, limitovaný finanční rozpočet, úbytek sil, nemoci, ztráta blízkých a řada dalších faktorů, které souvisejí s jejich životní situací. Péče o duševní zdraví byla dříve přehlížená a hovořit o svých pocitech a duševním rozpoložení je pro mnoho lidí těžké. Považujeme to ale za velice důležité a budeme se do budoucna zabývat propagací péče o duši, hledáním cest k

87


vylepšení duševního zdraví. Zejména ve službách sociální prevence se snažíme nabídnout terapeuticky zaměřené programy, ale není snadné najít pro ně správný název, ani srozumitelně a „bezbariérově“ popsat obsah. V tomto roce jsme zahájili pilotním programem, kdy jsme měsíc listopad pojmenovali Měsíc péče o duši a nabídli jsme přednášky a besedy s touto tématikou. Tato akce byla hojně navštěvovaná a budeme jí příští rok opakovat. Abychom poukázali na nutnost rovnováhy mezi tělem a duší, na měsíc březen plánujeme Měsíc péče o tělo, kde chceme zdůraznit význam pohybu, správného stravování, ale i např. vnější úpravy těla – oblékání, líčení, úpravy vlasů, vůně apod. Prostřednictvím programů, které nabízíme seniorům, podporujeme jejich aktivní život, celoživotní vzdělávání a odpovědnost za zdraví. Cílem všech nabízených aktivit je soběstačný senior, který žije ve svém sociálním prostředí, je schopen reflektovat pozitivní i negativní stránky života a srovnat se s nimi, naplňuje své životní úkoly, vidí smysl svého života a je integrální součástí společnosti.

88


89

Název publikace:

Sborník II. ročníku konference SENIOR LIVING

Vydal:

Ledax o.p.s.

Autor:

kolektiv autorů

Měsíc a rok vydání:

leden 2008

ISBN:

978-80-254-1243-5

Publikace neprošla jazykovou úpravou.

© Ledax o.p.s 2008

wellness hotel

SENIOR LIVING. ledax , Zlín. II. ročníku konference. Pod záštitou:

Recommend Documents