Senioři a operace benigní hyperplazie prostaty

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Bc. Renata Sychrová

Senioři a operace benigní hyperplazie prostaty

Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Soňa Vasmanská

Brno 2014

1

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

V Brně dne: 31. 3. 2014 ……………………………………. Bc. Renata Sychrová

2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Soni Vasmanské a konzultanta Mgr. Petra Fučíka, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne: 31. 3. 2014 ……………………………………. Bc. Renata Sychrová

3

PODĚKOVÁNÍ Děkuji, za cenné rady a odborné vedení práce Mgr. Soně Vasmanské, které mi poskytla v průběhu práce a za podněty k jejímu zpracování. Také děkuji Mgr. Petru Fučíkovi, Ph.D. za pomoc při statistickém zpracování dat. V neposlední řadě děkuji své rodině za trpělivost.

V Brně dne: 31. 3. 2014 ……………………………………. Bc. Renata Sychrová

4

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................... 7 1 GERONTOLOGIE A GERIATRIE .................................................. 9 1.1 Stárnutí a stáří .................................................................................................. 9 1.1.1Biologické změny ve stáří............................................................................. 11 1.1.2 Psychické změny ve stáří ............................................................................. 13 1.1.3. Sociální změny ve stáří ............................................................................... 14

2 BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY ........................................ 16 2.1 Anatomie prostaty ........................................................................................... 16 2.1.1 Definice a epidemiologie BHP .................................................................... 17 2.1.2 Etiologie BHP .............................................................................................. 17 2.1.3 Rizikové faktory BHP .................................................................................. 18 2.1.4 Patogeneze BHP .......................................................................................... 18 2.1.5 Symptomatologie BHP ................................................................................ 19 2.1.6 Komplikace BHP ......................................................................................... 20 2.1.7 Životní styl a režimová opatření u BHP ...................................................... 20 2.2 Klinické vyšetření při benigní hyperplazii prostaty .................................... 21 2.2.1 Anamnéza .................................................................................................... 21 2.2.2 Fyzikální vyšetření ....................................................................................... 22 2.2.3 Laboratorní vyšetření ................................................................................... 22 2.2.4 Vyšetření per rektum ................................................................................... 23 2.2.5 Ultrasonografické vyšetření ......................................................................... 24 2.2.6 Urodynamické vyšetření .............................................................................. 24 2.2.7 Biopsie prostaty ........................................................................................... 25 2.3. Léčba benigní hyperplazie prostaty ............................................................... 26 2.3.1 Pozorné sledování BHP ............................................................................... 26 2.3.2 Medikamentózní léčba BHP ........................................................................ 27 2.3.3 Alternativní metody léčby BHP ................................................................... 29 2.3.4 Chirurgické metody léčby BHP ................................................................... 32 2.3.5 Role sestry a ošetřovatelská péče v léčbě BHP ........................................... 35

3 EMPIRICKÁ ČÁST .......................................................................... 38 3.1 Cíle a hypotézy ................................................................................................ 38 3.2 Metodika průzkumného šetření .................................................................... 39 3.2.1 Charakteristika výzkumné metody .............................................................. 40 3.2.2 Organizace dotazníkového šetření ............................................................... 40 3.2.3 Realizace pilotního šetření ........................................................................... 41

5

3.2.4 Charakteristika vzorku ................................................................................. 41 3.2.5 Kritéria pro výběr výzkumné populace ....................................................... 41 3.2.6 Metodika statistického zpracování dat ......................................................... 42 3.2.7 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření ............................... 42 3.2.8 Interpretace výsledků jednotlivých položek dotazníkového šetření ............ 43 3.3 Statistické testování a ověřování hypotéz ..................................................... 76 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4

Testování hypotézy č. 1 ........................................................................... 77 Testování hypotézy č. 2 ........................................................................... 81 Testování hypotézy č. 3 ........................................................................... 84 Testování hypotézy č. 4 ........................................................................... 86

DISKUSE ................................................................................................. 98 NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO PRAXI ........................................ 106 ZÁVĚR ................................................................................................... 108 ANOTACE ............................................................................................. 110 ANOTATION ........................................................................................ 111 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................. 112 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................... 117 SEZNAM TABULEK ........................................................................... 118 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................... 121 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................... 123

6

ÚVOD

S ohledem ke skutečnosti, že se průměrná délka života populace prodlužuje, stává se benigní hyperplazie prostaty (dále jen BHP) u seniorů velmi aktuálním problémem. BHP je jedno z nejčastějších onemocnění starších mužů, které je charakterizováno zvětšením prostaty a významně ovlivňuje kvalitu života seniorů. Nejedná se o onemocnění, které by muže seniory bezprostředně ohrožovalo na životě, ale symptomy, které BHP doprovází, jsou jednou z častých příčin návštěv seniorů v lékařských ordinacích, kde vyhledávají pomoc se svými obtížemi způsobené BHP. Aktuální výzkumy ukazují, že patologické změny na prostatě vznikají v souvislosti se vzrůstajícím věkem mužů. Dá se tedy říci, že pokud by muži žili dostatečně dlouho, měli by téměř stoprocentní pravděpodobnost, že je problémy spojené se zvětšenou prostatou postihnou. V současnosti existují různé možnosti terapie onemocnění benigní hyperplazie prostaty od pouhého sledování, přes medikamentózní léčbu, až po operační výkony, dnes minimálně invazivní. Vojenská nemocnice Olomouc, kde pracuji na pozici staniční sestry chirurgického oddělení s urologií, je jedním ze čtyř pracovišť v České republice, která využívá v operační léčbě BHP tzv. „ zelený laser“, řadící se mezi minimálně invazivní výkony. Možnosti operační léčby BHP jsou jedním ze stěžejních témat, kterým se budeme v předkládané práci věnovat. V diplomové

práci

jsou

zpracovány

odpovědi

na

otázky

související

s problematikou operační léčby BHP a komplikacemi spojených s operačními výkony. Dále se zabýváme také tím, zda mají muži zájem o informace týkající se onemocnění benigní hyperplazie prostaty, možnostech operační léčby a komplikacích spojených s operačním výkonem na prostatě. A pokud zájem projevují, tak kde informace získávají. Dále se také zaměřujeme na změny, které mužům přináší chirurgická léčba benigní hyperplazie prostaty a zda změny mají vliv na některou ze zájmových činností mužů. Dalším cílem empirické části práce je zmapovat vliv časového období po operačním výkonu na prostatě na vznik komplikací, které se u seniorů vyskytují vzhledem k závislosti na typu provedeného operačního výkonu. Také nás zajímá, které

7

z komplikací se vyskytují nejčastěji a zda mají vliv na zájmové činnosti seniora v období prvních šesti měsíců po operačním výkonu. V teoretické části diplomové práce je popsáno stáří a změny, které se stářím souvisejí. Další kapitola pojednává o onemocnění benigní hyperplazie prostaty, která popisuje příznaky, vyšetřovací metody a možnosti léčby onemocnění BHP. Největší prostor této kapitoly je věnován operačním metodám BHP a možným pooperačním komplikacím. Závěr teoretické části je zaměřen na neméně důležitou roli všeobecné sestry a ošetřovatelské péči v léčbě BHP. V empirické části diplomové práce je vyhodnoceno dotazníkové šetření, kterým jsou zhodnoceny nejčastější typy komplikací po operaci benigní hyperplazie prostaty a to především vzhledem k provedenému typu operačního výkonu na prostatě, časovému období po operačním výkonu a věku seniorů.

8

1

GERONTOLOGIE A GERIATRIE

Moderní geriatrie má charakter intervenčně-preventivní. Od ostatních oborů v medicíně

se

odlišuje

svou

komplexností,

týmovou

koordinovanou

péčí

1

a akceptováním povahy onemocnění ve stáří. Jejím zájmem je člověk stárnoucí a starý a to jak ve zdraví, tak i v nemoci.2 Jak uvádí Weber: „ Gerontologie je integrovaným vědním oborem, který má interdisciplinární charakter, zabývající se problematikou stárnutí a stáří.“3 Obor gerontologie je tvořen teoretickou, sociální a klinickou gerontologií (geriatrií).4 Topinková píše: „ Geriatrie je samostatný lékařský obor. Poskytuje specializovanou zdravotní péči nemocným nad 65 let, obvykle však nad 70 – 75 let.“5

1.1 Stárnutí a stáří

Na konci vývojového procesu každého individua je stárnutí a stáří. Bylo nashromážděno velké množství poznatků o stárnutí, ale i tak nelze jednoznačně odpovědět na to, proč stárneme. Jde o proces, při kterém dochází ke změnám v jednotlivých orgánech. Tento proces je disociovaný, asynchronní a dezintegrovaný. To, jak bude jedinec stárnout, je geneticky zakódováno. Předpokládá se, že vliv genetiky na dobu dožití je asi 35% a 65% ovlivňuje životní styl a faktory zevního prostředí. Za rozhodující vliv na seniora a jeho osobní a společenskou roli se pokládá zdraví. To ovlivňuje jeho kvalitu života, ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu.6

1

Srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 3.

2

Srov. WEBER, P., a kolektiv, Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci, s. 12 WEBER, P., a kolektiv, Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci, s. 10 4 Srov. WEBER, P., a kolektiv, Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci, s. 10 3

5

TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 3.

6

Srov. Tamtéž s. 12

9

Na otázku proč stárneme, se snaží najít odpověď teorie stárnutí. Teorie stárnutí jistě nepatří k častým námětům k rozhovoru, i když se mu často nevyhneme. Teorie stárnutí lze rozdělit na dvě hlavní skupiny a to na stochastické a nestochastické. Stochastické teorie jsou založeny na předpokladu, že s přibývajícím věkem narůstají poruchy buněčného selhání. Vycházejí z předpokladu poruchy rovnováhy mezi poškozením a nápravou. Teorie omylů a katastrof – podle ní dochází k nahromadění chyb v syntéze proteinů při jejich translaci a transkripci. Teorie překřížení (,,Cross – Linking Theory“) - podle této teorie dochází k přehození proteinů a dalších buněčných makromolekul. Teorie ,,opotřebení“ – se domnívá, že kumulativní poškození životně nenahraditelných součástí organismu vede k poškození buněk, následně tkáně a orgánů a nakonec organismu. Teorie volných radikálů – předpokládá, že superoxidové radikály O2, jsou schopné poškodit membránová proteiny, enzymy a DNA. Nestochastické teorie jsou založeny na předpokladu, že stárnutí je předurčeno geneticky. Pacemakerová teorie (genetických hodin) – podle této teorie jsou určité orgány a orgánové systémy (imunitní a neuroendokrinní) pokládány za geneticky naprogramovaný pacemaker na určitou dobu života. Genetická teorie – podle této teorie je délka života specifická pro každý živočišný druh. Na případné dispozice k dlouhověkosti se podílí vnitřní a vnější faktory. To, jak bude jedinec stárnout, je geneticky zakódováno. Za rozhodující vliv na seniora a jeho osobní a společenskou roli se pokládá zdraví. To ovlivňuje jeho kvalitu života, ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu.7

7

Srov. WEBER, P., a kolektiv, Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci, s. 13-14

10

1.1.1 Biologické změny ve stáří

Biologické změny představují průběh tělesných změn typických pro stárnoucí organismus. Probíhají odlišnou rychlostí a také s různou intenzitou. Velmi typickými, ale obecnými projevy jsou snížení výkonnosti všech funkcí, dále atrofie, která postihuje všechny tkáně a orgány, a změny reakcí organismu na určitou zátěž.8 S přibývajícím věkem dochází ke změně vzhledu kůže, vznikají vrásky, kůže se ztenčuje, je suchá a svraštělá. Snižuje se kožní turgor a na nekrytých částech těla se objevuje pigmentace. Nehty rostou pomaleji a začínají se na nich objevovat podélné rýhy.9 Na zmenšení postavy se podílí atrofie meziobratlových plotének, které způsobuje ,,shrbené“ držení těla, ale také ochabování svalů. U kosterních svalů klesá jejich pružnost, síla svalových kontrakcí a rychlost. Svalových snopců ubývá a také se zmenšuje schopnost prodloužené svalové námahy, což lze vhodnými cviky ovlivnit.10 Mění se distribuce tělesných tekutin, kdy je celkové množství vody v těle neměnné, ale obsah tekutiny v buňkách se snižuje a také se mění složení vody v organismu.11 Funkce endokrinních žláz se významně snižuje a to nerovnoměrně u jednotlivých hormonů, kdy následkem je hormonální nerovnováha. Také citlivost periferní tkáně k hormonálnímu působení prochází změnou.12 Snížení činnosti nervového systému se projevuje jak na centrálním, tak i periferním nervovém systému. Dochází k ukládání lipofucinu, tvorbě senilních plaků, mění se množství neurotransmiterů, také funkce senzitivních nervů se snižuje a vzniká senilní porucha motoriky, která má za následek zhoršení pohybových schopností, projevující se poruchou stability a udržením rovnováhy. Ve stáří jsou velmi časté poruchy spánku, nejčastější se jedná o insomnii, obtížné usínání, probouzení v časných ranních hodinách, časté noční buzení a celkový

8

Srov. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 19 Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 22 10 Srov.Tamtéž, s. 22 11 Srov. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 19 12 Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 22 9

11

pocit nedostatku spánku.13 S těmito poruchami spánku se častěji setkáme u institucionalizovaných seniorů než u těch, kteří žijí ve vlastním domácím prostředí.14 K metabolickým změnám patří ztížení vstupu glukózy do buňky a porucha glukózové tolerance. Za primární příčinou poklesu glukózové tolerance během stárnutí je inzulinová rezistence v periferních tkáních a to především ve svalech.15 V oběhovém systému nastává pokles průtoku krve veškerými orgány, zejména pak ledvinami. Dochází k prodloužení a zvětšení tepen, které pojmou více krve. Současně však klesá jejich elasticita, tím je narušena regulace krevního tlaku a vzniká tzv.

pružníková hypertenze. Poddajnost levé srdeční komory se snižuje a zvyšuje se

sklon k srdečnímu selhávání. Buňky srdečního převodního systému zanikají, degenerují srdeční chlopně a ukládá se v nich vápník.16 Také v respiračním systému nastávají degenerativní změny, zvětšují se alveolární prostory, snižuje se poddajnost plic, klesá vitální kapacita plic a také funkce řasinkového epitelu. To vede k častějším infekcím dýchacích cest.17 Ve vylučovacím systému dochází k úbytku glomerulů v ledvinném parenchymu a s tím je spojená snížená glomerulární filtrace. Očisťovací schopnost ledvin klesá a s ní i maximální koncentrační schopnost ledvin. Se zvyšujícím se věkem klesá elasticita močové trubice, snižuje se kapacita močového měchýře a také síla obou svěračů. Tyto změny se podílí na vzniku močové inkontinence. Změny v trávicím systému jsou ovlivněny sníženým množstvím vylučovaných slin a nižší aciditou žaludeční šťávy. Je zpomalena motilita trávicí trubice, zhoršení vyprazdňování žaludku. Narušeno je i vstřebávání vitamínů a minerálů. Se změnou peristaltiky tlustého střeva souvisí i častý vznik zácpy. Následkem atrofických změn v pankreatu vzniká stařecká forma diabetu mellitu. Změny v dutině ústní jsou v opotřebování a ztrátě dentice.18 V souvislosti se zvyšujícím se věkem dochází i ke zhoršení chuti a čichu, což může přispívat k úbytku hmotnosti a nechutenství.19 S přibývajícím věkem se snižuje i výkonnost smyslových orgánů. Za nejzávažnější se považuje postižení zraku a sluchu. Vlivem ztráty orbitálního tuku jsou

13

Srov. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s .20 Srov. KALVACH, Z., a spolupracovníci, Geriatrie a gerontologie, s. .265 15 Srov. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, H., a kol., Gerontologie, s. 60 16 Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 23 17 Srov. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 20 18 Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 24 19 Srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 103 14

12

oči starých lidí zapadlé, oční víčka jsou ochablá. S věkem klesá akomodační schopnost oka a postižena je především schopnost vidění do blízka. Často se také vyskytuje glaukom a senilní katarakta. Atrofické změny oka mohou mít za následek snížené zásobování oka krví. To může vést k snížení ostrosti, barevného vidění, vidění v šeru a rozpoznávání kontrastů.20 V souvislosti se zvyšujícím se věkem roste také výskyt věkem podmíněné makulární degenerace, která je nejčastější příčinou slepoty ve stáří.21 Velmi častá je ve stáří porucha sluchu, kdy muži jsou postiženi častěji. Vlivem atrofických změn na sluchové dráze dochází ke vzniku stařecké nedoslýchavosti a to většinou oboustranné.22 Podle Topinkové je postižení sluchu čtvrté nejčastější chronické onemocnění vyššího věku a jeho důsledkem může být omezení komunikace, ztráta kontaktu s okolím, sociální izolace a osamělost. Dále se u seniorů vyskytují často deprese, poruchy chování s paranoidními rysy a někdy výskyt sluchových halucinací.23

1.1.2 Psychické změny ve stáří

Tak jako dochází ve stáří ke změnám fyzickým, tak dochází i ke změnám v psychické oblasti. Obě tyto stránky spolu souvisí a vzájemně se ovlivňují.24 Mezi činitele mající vliv na stárnutí, řadíme faktory genetické, osobnost jedince s jeho zdravotní historií a různé životní události (úmrtí partnera, úraz, onemocnění) působící na psychiku seniorů.25 Doba, kdy se psychické změny začínají projevovat a způsob, jak na ně senioři reagují, je individuální. Na psychických změnách ve stáří se podílí psychosociální faktory, kam patří vzdělání, individuální životní styl a také očekávání a postoje společnosti ke starým lidem.26 Mezi prvotní příznaky psychických změn je možno zařadit zhoršení paměti, nedůvěřivost, sníženou sebedůvěru, obtížnější osvojování nového, emoční labilitu,

20

Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 24 Srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 61 22 Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 24 23 Srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 59 24 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 145 25 Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 24 26 Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie, s. 315-317 21

13

sugestibilitu, změny vnímání i zhoršení úsudku.27 Často se také objevuje zapomnětlivost a ta může ztěžovat život nejenom seniorovi, ale i jeho okolí. Také vštípivost a výbavnost je snížená, což seniorům může přinášet nesnáze. Dobře si pamatují minulost a podrobnosti z dětství a mládí, ale mají problém s krátkodobou pamětí. 28 Další významnou psychickou změnou ve stáří je zpomalení poznávacích procesů s prodloužením reakčních časů. Celkové zpomalení vede až k dvojnásobnému prodloužení časového limitu potřebného ke zvládnutí určitého úkolu. Seniorům déle trvá nejenom zpracování informací, ale i volba adekvátní reakce. Tím, že se déle rozhodují a i sám fakt, že se musí rozhodnout je pro ně stresující. 29 Zhoršení paměťových funkcí není závislé pouze na biologických změnách, které jsou podmíněny stárnutím či chorobnými procesy. Tento proces je individuálně specifický a souvisí s genetickými předpoklady, s aktuálním zdravotním stavem a zkušenostmi. To může být negativně ovlivněno pesimistickým očekáváním starších lidí. Většina seniorů má povědomí, že potíže s pamětí bývají v jejich věku běžné a víc si těchto svých potíží všímají. Uchování funkcí paměti závisí na vzdělání, úrovni rozumových schopností a mírou užívání paměti 30 K proměně intelektových funkcí dochází ve stáří postupně. Rychlost a míra úbytku je individuální. Závažnější úbytek intelektových schopností bývá v souvislosti s chorobnými procesy.31

1.1.3. Sociální změny ve stáří

Mezi nejvýznamnější sociální aspekty ve stáří patří odchod do penze, který častěji hůře snášejí muži. Změna v ekonomické situaci (limitace výší penze), strach ze samoty a stáří, z nesoběstačnosti, fyzické závislosti (z důvodu nemoci, smyslového onemocnění, atp.) a také generační osamělost.

27

Srov. VENGLÁŘOVÁ, M., Problematické situace v péči o seniory, s. 12 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 145-147 29 Srov. Tamtéž, s. 318 30 Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie, s. 322 31 Srov. Tamtéž, s. 326-327 28

14

Pozitivními sociálními aspekty jsou dobré rodinné vztahy, pevná citová pouta a plánovaná ekonomická rozvaha na stáří.(zajištění vhodného bydlení, penzijní připojištění, atp.) 32

32

Srov. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 21-22

15

2 BENIGNÍ HYPERPLAZIE PROSTATY

2.1 Anatomie prostaty Prostata (předstojná žláza) je pohlavní žláza, která je uložena těsně pod močovým měchýřem, kde jako prstenec obklopuje začátek močové trubice. Prostatu tvoří čtyři základní části spojené svými vývody s prostatickou částí uretry, kterou je třeba brát jako orientační bod při popisu oblastí prostaty. Periferní část je tvořena více než 70% žlázové tkáně a její vývody vstupují do močové trubice. V této oblasti vznikají téměř všechny karcinomy prostaty. Centrální část tvoří 25 % objemu žlázové tkáně a přechodná část, lokalizována kolem uretry, je nejméně objemnou částí tvořící 5 % žlázy. 33 Blíže k močovému měchýři se nachází centrální zóna, na periferii periferní zóna a mezi nimi zóna přechodná, která objímá močovou trubici. BHP se vyvíjí výlučně v přechodné zóně.34 (viz obrázek č. 1., s. 16)

Obr. 1: Anatomie prostaty35

33

Srov. ZVARA, V., HORŇÁK, M. a kol., Urologické operace, s. 123 Srov. JAROLÍM, L., Zvětšená prostata, s. 9-10 35 Srov. Benign prostatic enlargement - EAU Patient Information, [online], Dostupné na WWW: http://patients.uroweb.org/bpe/benign-prostatic-enlargement/,cit. [2013-12-05] 34

16

2.1.1 Definice a epidemiologie BHP Benigní hyperplazie prostaty (dále jen BHP) je nezhoubné zvětšení prostaty a jedná se o nejčastější benigní onemocnění mužů, které má se zvyšujícím se věkem tendenci k progresi. BHP lze nalézt téměř u 88 % všech mužů zemřelých po 80. roce života na jakékoliv jiné onemocnění. 36 Jak uvádí Dvořáček: „Jedná se o nemaligní zvětšení prostaty na podkladě zmnožení především stromálních buněk, které má výraznou závislost na věku nemocného a zároveň předpokládá přítomnost dihydrotestosteronu v buňkách prostaty.“37 Do urologických ambulancí ale nepřicházejí muži s problémy se zvětšenou prostatou, nýbrž pro mikční obtíže. Je nutné si uvědomit, že samotné příznaky k diagnóze BHP nevedou a je potřeba je potvrdit dalšími vyšetřeními.38 BHP rozdělujeme do tří forem:  Mikroskopická – kdy jde histologicky o hyperplazii stromálních buněk a epitelových buněk. Jejich přítomnost je již ve čtvrté dekádě věku a progreduje se zvyšujícím se věkem.  Makroskopická – buněčná proliferace vede ke zvětšení hmotnosti prostatické žlázy.  Klinická – charakteristické pro toto formu je přítomnost klinických příznaků onemocnění dolních cest močových (LUTS Lower urinary tract symptoms). Je způsobeno progresí mikroskopické BHP s podstatným zvětšením prostaty. To lze prokázat digitálním vyšetřením nebo zobrazovacími metodami.39

2.1.2 Etiologie BHP Co je příčinou vzniku BHP není zatím dokonale prozkoumáno, příčina je multifaktoriální. Klinické studie na mužích dokázaly, že vznik BHP souvisí s produkcí

36

Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie III.díl, s.1197 DVOŘÁČEK, J., Urologie III.díl, s.1197 38 Srov. Tamtéž, s. 1197 39 Srov. KLIMENT, J., HORŇÁK., M., Benígna hyperplázia prostaty, s. 10. 37

17

testosteronu a je ovládaná hormonálně.40 Existují dva rozhodující faktory pro vznik BHP a to přítomnost androgenů a vyšší věk. BHP nevznikne u dospělých mužů, kterým byla provedena kastrace. Naopak, odstranění varlat vede ke zmenšení objemu prostaty až o 75 %.41

2.1.3 Rizikové faktory BHP Vyšší riziko vzniku BHP je u mužů svobodných než u ženatých, u mužů s nižším vzděláním a menším tělesným vzrůstem. Také je častěji operace pro BHP u Židů a Afroameričanů oproti Indoevropanům. V neposlední řadě je identifikován i vliv dědičnosti BHP.42 K rizikům vzniku patří:  Věk – s každou dekádou roste progrese BHP na dvojnásobek.  Objem prostaty – muži s objemem prostaty nad 30g se řadí do rizikové skupiny.  Prostatický sérový antigen – existuje spojitost mezi hmotností prostaty a prostatickým sérovým antigenem (PSA). Ti muži, kteří jsou více ohroženi progresí BHP mají hodnotu celkového PSA vyšší než 1,5ng/l.43

2.1.4 Patogeneze BHP Vznik BHP je heterogenní, benigní hyperplazie prostaty postihuje stroma i žlázový epitel. Hyperplastické uzly nesymetricky utlačují uretru a tím vyvolávají různý stupeň její obstrukce. Velikost procesu není podstatná, záleží především na lokalizaci. Tyto mikroskopické uzlíky se ne vždy vyvinou v makroskopické uzly. A ne u všech mužů s vyvinutou BHP se objeví prostatizmus nebo mikční symptomy dolních cest močových (LUTS - Lower Urinary Tract Symptoms). Myoadenomatózní tkáň BHP

roztahuje

navenek

tzv.

chirurgické

pouzdro,

vytvořeno

přestavbou

fibromuskulární části prostaty, a to svým odporem zvyšuje obstrukční vliv. Druhotné

40

Srov. TANAGHO, E., A., McANINCH, J., W., Smithova Všeobecná urológia, s. 385 Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie, Obecná a speciální urologie, s..172-173 42 Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie I-III. díl, s. 1200 43 Srov. VERNER, P., Benigní hyperplazie prostaty, s. 17-18 41

18

změny lze nalézt při vyšetření extirpovaných prostat. Až v 25 % jde o různě staré cévní infarkty, které mají charakter koagulačních nebo hemoragických nekróz hojící se zjizvením. Dalším běžným nálezem bývají zánětlivá ložiska podílející se na vzniku akutní nebo chronické abscedující prostatitidy.44 Déle trvající obstrukce vede k sekundárním změnám i v detruzoru. Způsobuje jeho hypertrofii, ukládání kolagenu a hyperplazii.45 V této zbytnělé svalovině močového měchýře, vzniklé jako důsledek obstrukce, dochází k tzv. trabekulizaci – tvorbě pseudodivertiklů a pravých divertiklů. 46

2.1.5 Symptomatologie BHP Nejčastějším projevem BHP je mikční symptomatologie. Nejvíce muže obtěžuje časté močení v noci, kdy je překrvená malá pánev a prostata, s následným nucením k mikci. Ráno je vyprázdnění močového měchýře nejobtížnější. Během dne při pohybu, kdy se prokrvení prostaty zmenší, nemusí být žádné obtíže. Potíže s močením se v průběhu onemocnění zhoršují a frekvence močení v noci se zvyšuje na 5-10 mikcí. Muži mají pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře. Tyto obtíže mohou nakonec vést k retenci moče a dilataci močového měchýře, což se někdy může projevit jako ischuria paradoxa. U starších pomočujících se mužů je nutno pomýšlet i na tuto možnost.47 Mezi iritativní příznaky BHP patří nykturie – časté močení v noci - které je nejčastějším příznakem a kterého si muži všimnou jako prvního. Polakisurie – časté močení přes den menšího objemu moče. Urgentní močení až urgentní inkontinence – pocit naléhavého močení až inkontinence, která někdy významně ovlivňuje sociální aktivitu muže a to tak, že muž např. nemůže používat dopravní prostředky a navštěvovat kulturní akce.48 Mezi obstrukční příznaky BHP řadíme slabší a línější proud moče, retardace startu mikce - opožděný začátek močení, intermitentní močení – jde o přerušení a následně další pokračování mikce, neschopnost ukončit mikci náhle s následným

44

Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie I-III. díl, s. 1201-1202 Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie praktického lékaře, s. 182-183 46 Srov. Tamtéž, s. 182 - 183 47 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 381 48 Srov. MATOUŠKOVÁ, M., Praktická urologie v kazuistikách, s. 92 45

19

odkapáváním moče, pocit nekompletního vyprázdnění močového měchýře a také močová retence.49

2.1.6 Komplikace BHP Častou komplikací BHP je akutní retence moči, kdy vystupňovaná obstrukce močového měchýře je provázena intenzivní bolestivostí a úlevu přinese až drenáž močovým katétrem.50 Akutní močovou retenci je nutné odlišit od anurie, na kterou je třeba pomyslet u seniorů žijících osaměle a zapomínajících na dostatečný příjem tekutin. Komplikací, která muže trápí je hematurie (přítomnost krve v moči). Hematurie může být mikroskopická, makroskopická i dokonce s přítomností krevních koagul. Hematurie obstrukci BHP ještě více komplikuje. Její nejčastější příčinou jsou konkrementy v močovém měchýři a krvácení z povrchových cév zbytnělé prostatické tkáně.51 Další komplikací je infekce močových cest, kdy riziko infekce je vyšší u mužů mající zvýšený objem reziduální moči. Pro odstranění uroinfekce je nutné odstranit obstrukci. Závažnou komplikací BHP je poškození funkce ledvin, vznikající při chronické močové retenci, která má za následek uretrohydronefrózu s rozvojem renální insuficience.52

2.1.7 Životní styl a režimová opatření u BHP Mezi režimová opatření vhodná u mužů s BHP patří omezení konzumace kávy, alkoholických nápojů a to zejména po večeři. Snížení množství tekutin vypitých najednou a také dvě hodiny před ulehnutím ke spánku. Dále rovnoměrné rozložení příjmu tekutin během dne a omezení stresu. Neoddalovat mikci, ale vymočit se hned, jakmile pocítí nucení na močení. Odborníci doporučují vyhnout se prochladnutí

49

Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 210 Srov. KLIMENT, J., HORŇÁK, M., Benígna hyperplázia prostaty, s. 74-76 51 Srov. MATOUŠKOVÁ, M., Praktická urologie v kazuistikách, s. 92 52 Srov. KLIMENT, J., HORŇÁK, M., Benígna hyperplázia prostaty, s. 74-76 50

20

a pravidelně se věnovat fyzické aktivitě, protože chlad a fyzická nečinnost mohou zhoršovat příznaky BHP. 53

2.2 Klinické vyšetření při benigní hyperplazii prostaty

Kapitola se zabývá souhrnem vyšetřovacích metod, které napomáhají v diagnostice BHP a také k rozlišení nezhoubného zvětšení prostaty od karcinomu prostaty.

2.2.1 Anamnéza Základem diagnózy je vždy pečlivá anamnéza, kdy informace o předchozím zdravotním stavu a nemocech nám umožňuje posoudit celkový stav pacienta. Zaznamenáváme všechna závažná onemocnění, úrazy a operace.54 Velkou pozornost věnujeme anamnéze urogenitálního systému, zjišťujeme předchozí operační výkony v malé pánvi a úrazy. Tím můžeme vyloučit jiné příčiny symptomů, které nemusí souviset s BHP (infekce močových cest, striktura uretry, litiázu, karcinom prostaty) a také onemocnění mající vliv na činnost urogenitálního systému (diabetes mellitus, onemocnění CNS – parkinsonismus, centrální mozková příhoda). Také je třeba vzít v úvahu aktuální medikaci nemocného, např. užívaná anticholinergika zhoršují kontraktilitu detruzoru a alfa-sympatomimetika zvyšují intravezikální odpor.55 Jako další součástí anamnézy je zjištění příznaků BHP pomocí mezinárodního dotazníku mikčních obtíží I-PSS – International Prostate Symptom Score(viz příloha 1, s. 125). Dotazník komplexně hodnotí příznaky, které muži uvádí v souvislosti s BHP. Příznaky jsou v dotazníku I – PSS rozděleny na iritativní a obstrukční. Dotazník je doporučován Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a je používán v urologických ambulancích, kde jej vyplňuje nemocný sám.

53

Srov. ZÁMEČNÍK, L., KEPIČ, P., Zvětšení prostaty – kdy léčit a jak?, [online], Dostupné na WWW: http://www. urologicka -klinika.cz/store/Bulletin_UW_3.pdf, cit. [2013-02-12] 54 Srov. SOUČEK, M., ŠPINAR, J., SVAČINA, P. A KOLEKTIV, Vnitřní lékařství pro stomatology, s. 25 - 26 55 Srov. KAWACIUK,I., Urologie, s. 382

21

Dotazník se skládá ze sedmi otázek, u každé je šest možných bodovaných odpovědí, kdy celkové skóre je 0 – 35 bodů. Symptomatologie mírného stupně je rozpětí 0 – 7 bodů, středně těžký stupeň 8 – 19 bodů a těžký stupeň pak 20 – 35 bodů. (příloha 1)56 Dotazník I-PSS hodnotí sedm oblastí: 1) sílu proudu moče; 2) frekvenci močení; 3) urgenci mikce; 4) přerušované močení; 5) nykturii – noční mikci; 6) pocit úplného vyprázdnění; 7) opožděný začátek močení. Současně je hodnocena i kvalita života nemocného a to osmým bodem dotazníku, ten se do celkového skóre nezapočítává.57

2.2.2 Fyzikální vyšetření Fyzikální vyšetření se zaměřuje na zhodnocení změn ukazující na obstrukci způsobenou BHP. Naplněný močový měchýř může být vyhmatán a vyklepán nad symfýzou a při akutní retenci moče se objevuje výrazná bolestivost. Hubnutí, otoky, bledost kůže a sliznic mohou být jako projev chronické renální insuficience. Bimanuální hlubokou palpací mohou být vyhmatány zvětšené ledviny, kdy příčinou zvětšení je hydronefróza způsobená obstrukcí vývodných močových cest. Hluboká palpace může někdy být bolestivá, proto je nutné toto vyšetření provádět šetrně.58

2.2.3 Laboratorní vyšetření Laboratorní vyšetření představuje zejména vyšetření moče, stanovení sérové koncentrace kreatininu a PSA-prostatického specifického antigenu.

56

Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie I-III. díl, s. 1207 Srov. DVOŘÁČEK, J., UROLOGIE, Obecná a speciální urologie, s.174 - 175 58 Srov. SOUČEK, M., ŠPINAR, J., SVAČINA, P A KOLEKTIV, Vnitřní lékařství pro stomatology, s. 93-96 57

22

Vyšetření moče – zahrnuje chemické vyšetření moče a močového sedimentu, zde se mohou objevit leukocyty, erytrocyty a bakterie. Odborníky je doporučováno vyšetření moče vždy před instrumentálními zákroky. Kreatinin v séru – je vyšetření k vyloučení hyperazotémie způsobenou obstrukcí, kdy u mužů s BHP, se hyperazotémie vyskytuje v 10 – 30 %. Zvýšené hodnoty kreatininu v séru jsou indikací k vyšetření horních cest močových pomocí zobrazovacích metod. Necelá 2 % nemocných s BHP mají závažné poškození funkce ledvin, ale subjektivně nemají žádné potíže. Jednou z možností, jak tyto nemocné identifikovat, je stanovení kreatininu v séru.59 Prostatický specifický antigen (PSA) – jedná se o glykoprotein, který se vyskytuje ve dvou formách – jako volný nebo vázaný. Se zvyšujícím se věkem se zvyšuje i hladina PSA v krevním séru.60 Hodnota vyšší než 4ng/ml se objevuje u více než 25 % mužů s BHP, ale také u větší části pacientů s významnějším objemem nádoru u karcinomu prostaty. Jednotná hranice 4ng/ml pro odlišení benigní a maligní prostaty není tedy vhodná.61 Odběr krve na PSA by měl být proveden dle odborníků při tzv. „klidové prostatě“. To znamená, že by neměla být prostata masírována nejméně 48 hodin před odběrem (např. katetrizací močového měchýře, cystoskopií, punkční biopsií prostaty, jízdou na kole, atp.).

2.2.4 Vyšetření per rektum Vyšetření per rektum je nejjednodušší vyšetřovací metodou v diagnostice BHP a mělo by se provádět u každého muže přicházejícího k urologickému vyšetření. Pacient je vyšetřován nejčastěji ve stoji v předklonu opřený o vyšetřovací stůl nebo v poloze na zádech s flektovanými koleny. Palpací se posuzuje velikost prostaty, její symetrie, konzistence, ohraničení proti okolí, povrch, bolestivost a pohyblivost rektální sliznice nad prostatou. Hmotnost prostaty dospělého muže je kolem 18g s rozměry 30 x 40 x 20mm. Patologicky nezměněná prostata je symetrická, elastická, hladká, ohraničená a nebolestivá.62

59

Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 382 Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie I-III. díl, s. 1210 61 Srov. JAROLÍM, L. Zvětšená prostata, s. 20 62 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 21-22 60

23

2.2.5 Ultrasonografické vyšetření Jako neinvazivní zobrazovací metoda u BHP je na prvním místě ultrasonografie. Pomocí ultrasonografie jsou během urologického vyšetření získávány informace o morfologii močového měchýře a prostaty. Nejběžněji se ultrasonograficky prostata vyšetřuje transabdominálně s naplněným močovým měchýřem. Umožňuje posoudit močový měchýř (jeho tvar, velikost náplně, postmikční reziduum) a prostatu (hmotnost, tvar, echogenitu). Urologové mohou pomocí rovnice vypočítat přibližný objem prostaty (šířka x výška x délka: 2). Posouzení architektury prostaty a trojdimenzální vyšetření k odlišení karcinomů se provádí pomocí transrektálního ultrasonografu (TRUS).63 Jde o vyšetření, při kterém je mužům přes konečník provedeno ultrazvukové vyšetření prostaty. TRUS vyžaduje dlouholeté zkušenosti a provádí se pouze na specializovaných urologických ambulancích.64

2.2.6 Urodynamické vyšetření Urodynamická vyšetření pomohou k odlišení funkčních poruch (neurogenní měchýř) a jiných infravezikálních obstrukcí (striktury uretry) od BHP. Používány jsou metody uroflowmetrie, cystometrie a tlakově – průtoková studie. Uroflowmetrie slouží jako orientační metoda ke zjištění obstrukce močového měchýře. Muž močí do uroflowmetru, který je napojen na speciální program v počítači. Zde se zaznamenává průběh celé mikce a to jak v grafu, tak číselně. Hodnotí se, zda je průtok souvislý nebo přerušovaný, maximální a minimální průtok, doba a objem močení.65 Aby se mohla křivka vyhodnotit, musí pacient vymočit minimálně 150 ml moče. Hodnotí se maximální průtok (Qmax) a průměrný průtok (Qav) moči.66 (viz obrázek č. 2., s. 25).

63

Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 43 Srov. MATOUŠKOVÁ, M., Praktická urologie v kazuistikách, s. 95 65 Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie I-III. díl, s. 422 66 Srov. VERNER, P., Benigní hyperplazie prostaty, s. 21 64

24

Obr. 2: Uroflowmetrická křivka 67 Další urodynamické vyšetření, které se provádí u pacientů s BHP je cystometrie. Cystometrie pomáhá diagnostikovat detruzorovou instabilitu, jenž bývá důsledkem infravezikální obstrukce a významně se podílí na diagnostice BHP. Významným indikátorem hyperaktivního detruzoru u mužů s obstrukční BHP je urgence. Urodynamické vyšetření umožňující rozlišit mezi infravezikální obstrukcí a hypokontraktilitou detruzoru je tlakově – průtoková studie (pressure flow study) a mělo by být provedeno před chirurgickým zákrokem pro BHP.68

2.2.7 Biopsie prostaty Biopsie prostaty je invazivní vyšetření, které se dnes provádí z transrektálního přístupu. Je indikován u mužů se zvýšenou hodnotou PSA a u mužů, u kterých je palpovatelná abnormalita prostaty při digitálním vyšetření per rektum. Před tímto invazivním výkonem je nutné, aby muži užívající antikoagulancia, přerušili léčbu 5 – 7 dní před výkonem. Jako prevence infekce se profylakticky podávají antibiotika (chinoliny).69 Biopsie se provádí v lokální analgezii, ale i bez ní. Na pracovišti Vojenské nemocnice Olomouce se nově využívá namísto lokální anestezie, anestezie inhalační. Plyn Entonox (směs oxidu dusného a kyslíku) není hrazen zdravotní pojišťovnou, ale i přesto je o tento způsob anestezie mezi muži velký zájem. Důvodem je nebolestivost a tím vyšší komfort pro muže absolvující biopsii prostaty. Odběr vzorků se provádí za pomoci ultrazvukové sondy, která je vybavena držákem punkční

67

Srov. VERNER, P., Benigní hyperplazie prostaty, s. 21 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 384 69 ZVARA, V., HORŇÁK, M. A kol., Urologické operace, s. 131 68

25

jehly. Zpravidla se odebírá 10 – 12 vzorků. Mezi komplikace biopsie prostaty patří hematurie, hemospermie, krvácení z rekta, dysurie a infekce močových cest.70

2.3. Léčba benigní hyperplazie prostaty

Léčba BHP je zaměřena na zmírnění symptomů dolních cest močových (LUTS Lower Urinary Tract Symptoms), zlepšení vyprazdňování močového měchýře, zklidnění instability detruzoru a úpravu renální insuficience. Dále je cílem léčby BHP zabránit vzniku infekcí močových cest, hematurii a močové retenci. Mezi možnosti léčebných postupů patří pozorné sledování, medikamentózní léčba, alternativní metody léčby a operační výkony. 71

2.3.1 Pozorné sledování BHP Sledování v urologické ambulanci je vhodné u mužů s mírnými příznaky, kteří podle dotazníku mikčních obtíží – I-PSS – International Prostate Symptom Score, mají skóre příznaků 0 – 7 bodů. Progrese choroby u mužů se symptomatickou BHP nemusí vždy pokračovat, u některých může nastat spontánní zlepšení a příznaky mohou vymizet.72 Dispenzarizace v urologické ambulanci je vhodná také pro ty muže, kterým symptomy BHP výrazně neovlivňují kvalitu života. Předpokladem dispenzarizace je ujištění nemocného s BHP, že příznaky nepůsobí karcinom či jiné vážné onemocnění a to, že odklad léčby nebude mít ireverzibilní důsledky. 73 Je nutné edukovat muže o režimových opatřeních, mezi která patří omezení alkoholu, kofeinu pro jejich diuretický a dráždivý účinek. O nevhodnosti omezení příjmu tekutin s cílem omezit frekvenci močení v době pro nemocného nevhodné např. na noc, před cestováním. Dále o používání retréninku močového měchýře – kdy se nemocný snaží překonat

70

Srov. ZVARA, V., HORŇÁK, M. A kol., Urologické operace, s. 131 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 384 72 Srov. TANAGHO, E., A., McANINCH, J., W., Smithova Všeobecná urológia, s. 389 73 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 384 71

26

senzorické urgence.74 V urologické ambulanci se na edukaci mužů o režimových opatřeních podílí velkým dílem i všeobecná sestra ve spolupráci s lékařem.

2.3.2 Medikamentózní léčba BHP Fytoterapie (bylinná léčba) se v léčbě prostatických obtíží používá již více než 20 let. V naší republice se první přípravky objevily na začátku devadesátých let minulého století. Fytopreparáty patří mezi velmi oblíbenou formou léčby nejenom v České republice, ale i v dalších evropských zemích (např. Německo, Francie) a také v USA. O oblibě fytoterapie v České republice svědčí i informace o ročním prodeji farmakoterapie BHP, kdy v roce 2003 byl celkový roční prodej kolem 665 milionů korun a z toho za fytoterapii 135 milionů korun. Dalším z důvodu úspěchu fytoterapie je i to, že mnoho lidí preferuje přírodní léčbu a že jsou tyto preparáty ke koupi volně bez receptu. 75 K výrobě rostlinných preparátů se používají většinou exotické rostliny např. Pygaei Africani – africká švestka, Herbae epilobii – vrbovka, Hypoxis rooperi jihoafrická hvězdicovitá tráva, Echinacea purpurea – květ červeného rákosu a Populi tremolae – osika, u nás je nejznámější Epilobium parviflorum - vrbovka malokvětá. Předpoklad účinku spočívá v tom, že fytopreparáty mají účinek protizánětlivý, blokují 5- alfa – reduktázu a také že ovlivňují růstové faktory. Dvořáček uvádí, že se prokázalo zlepšení příznaků BHP po fytoterapii u 40 – 80 % mužů. Je však třeba poznamenat, že i u nemocných léčenými placebem bylo zlepšení v 33 %.76 Z těchto rozporuplných výsledků vyplývá slabina fytoterapeutik (bylinných preparátů), a to

74

Srov. HUŠEK, P., PACOVSKÝ, J., Léčba BHP v České republice v kontextu doporučených postupů EAU, [online], Urologie pro praxi, 2012,13(2), s. 56 Dostupné na WWW:http://urologiepropraxi.cz/epropraxi.cz/artkey/uro-2012020002_Lecba_BHP_v_Ceske_republice_v_kontextu_doporucenych_postupu_EAU.php, cit. [2013-10-29] 75 Srov. HORA, M., Fytopreparáty v léčbě BHP, [online] Urologické listy, 2004, (4), s. 42-45 Dostupné na WWW: http://urologickelisty.cz/urologicke-listy-clanek?ida=2116 [cit. 2013-10-28] 76 Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie praktického lékaře, s. 191

27

jejich ne zcela prokázaný léčebný účinek. Pokud tedy uznáváme medicínu založenou na důkazech, lze jen těžko doporučovat fytoterapii.77 Alfa - blokátory se v léčbě BHP používají pro jejich účinek na dolní cesty močové, který je dostatečně prokázán. Aktivací alfa – receptorů dochází ke kontrakci prostatické, uretrální a kavernózní hladké svaloviny. Alfa – blokátory významně zlepšují symptomatologii u 60 – 70 % nemocných a o 20 – 30 % zvyšují maximální proud moče. Nežádoucí účinky alfa – blokátorů jako např. závratě, slabost, únavnost a tachykardie se objevují jen u několika procent nemocných a jen málokdy je nutno z výše uvedených důvodů přerušit léčbu. I tak pro omezení nežádoucích účinků u senzitivních mužů je doporučeno zahájit léčbu nižší startovací dávkou. Léčba alfa – blokátory má velmi rychlý nástup účinku a zlepšení příznaků. Pokud se neobjeví účinek do 8 týdnů, měla by být neefektivní léčba ukončena.78 Snížení I- PSS skóre se u mužů užívající alfa – blokátory pohybuje mezi 35 – 40 %. Účinek alfa – blokátorů nevede ke snížení objemu prostaty, není ovlivněn věkem, ani velikostí prostaty a neslouží jako prevence retence moči.79 Další možnou variantou medikamentózní léčby jsou Inhibitory 5alfa reduktázy. Působí v prostatické buňce tak, že blokují konverzi testosteronu na účinný dihydrotestosteron. Pro dosažení léčebného efektu je třeba minimálně 6 měsíců užívání inhibitorů 5alfa reduktázy. Po této době se objem prostaty zmenšuje o 20 – 30 %. Mezi nežádoucí účinky u 10 – 15 % nemocných mužů patří poruchy ejakulace, nižší libido a impotence.80 Opožděný nástup účinku inhibitoru 5alfa reduktázy je důvodem pro jejich méně časté monoterapeutické použití. Při konzervativní léčbě jsou muži s BHP sledováni v urologické ambulanci jedenkrát za čtvrtletí a v rámci screeningu je provedena uroflowmetrie, eventuálně

77

Srov. BROĎÁK, M., HOLUB, L., Farmakoterapie benigní hyperplazie prostaty-prevence, účinné preparáty, nežádoucí účinky [online], Urologie pro praxi, 2006,(5), s. 210-213 Dostupné na WWW: http://urologiepropraxi.cz/pdfs/urol/206/05/03.pdf Cit. [2013-10-28] 78 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 384 79 Srov. HUŠEK, P., PACOVSKÝ, J., Léčba BHP v České republice v kontextu doporučených postupů EAU, [online], Urologie pro praxi, 2012, 13(2), s .56 Dostupné na WWW:http://urologiepropraxi.cz/epropraxi.cz/artkey/uro-2012020002_Lecba_BHP_v_Ceske_republice_v_kontextu_doporucenych_postupu_EAU.php, cit. [2013-10-29] 80 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 384

28

ultrasonografie a jedenkrát za rok je proveden odběr krve na základní laboratorní vyšetření.81 (více viz kapitola č. 2.2.3).

2.3.3 Alternativní metody léčby BHP Mezi alternativní metody léčby BHP řadíme intraprostatické stenty, představující mechanickou alternativní invazivní léčbu. Trvalé stenty se do prostatické uretry zavádějí transuretálně pomocí speciálního zavaděče za použití lokální anestezie. Stenty jsou kovové spirály nebo síťované endoprotézy vyrobené z inertních kovů a slitin (titan, nerez ocel potažená zlatem). Stenty po svém rozepětí trvale udržují průchod mezi laloky prostaty. Jsou vhodné u těch nemocných, u kterých nelze provést jakýkoliv operační výkon pro BHP a u těch pacientů, co operační výkon odmítají. Možnou komplikací při zavedení stentu je jejich dislokace s následnou inkontinencí a vycestování stentu do močového měchýře.82 Další možností alternativní léčby BHP je termická metoda. Termické metody ve tkáni prostaty způsobí koagulační nekrózu s následným zjizvením. Tím se zmenší objem prostaty a tlak na močovou trubici. Hypertermie používá teplotu 42 – 45 °C a termoterapie (transuretální mikrovlnná termoterapie) teplotu nad 45 – 55 °C. Při tomto výkonu se musí uretra ochlazovat a současně se monitoruje výsledná teplota v uretře a rektu. Od této metody se po velkém entuziasmu odstoupilo.83 Eventualitou alternativní léčby BHP je terapie nízkofrekvenčními radiovými vlnami (Transurethral needle ablativ – TUNA). TUNA využívá termálního účinku nízkofrekvenčních radiových vln o frekvenci 490 Hz. Pomocí dvou elektrod se v prostatické tkáni vytvoří ohraničená koagulační léze. Velikost léze je v závislosti na pozici a hloubce zavedené elektrodě, použitém výkonu a době aplikace. Tato alternativní metoda léčby BHP je vhodná pro rizikové nemocné a lze ji provést ve svodné anestezii.84 Další možností léčby BHP je transrektální fokusovaný ultrazvuk o vysoké intenzitě (HIFU – high – intensity focused ultrasound) je metoda využívající principu

81

Srov. MATOUŠKOVÁ, M., Praktická urologie v kazuistikách, s. 100 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 385-386 83 Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie, s. 193 84 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 386 82

29

funkce extrakorporálního piezoelektrického litotryptoru. Sonda, pro kontakt s tkáněmi, je obalena kondomem naplněným tekutinou umožňující přestup rázových vln. Rázové vlny jsou fokusovány do ohniska, kde se tvoří koagulační nekróza. Terapie rázovými vlnami se provádí výkonem 1260 – 2200 W/cm2 s působením 4 sekundy a s následnou pauzou 12 sekund. V pauze se přístroj elektronicky posune k další lokalizaci, kdy velikost lokalizace má rozměr 2 x 10 milimetrů. V období 4 – 6 týdnů po tomto výkonu často přetrvává hemospermie u 80 % mužů. Tuto metodu nelze doporučit u mužů, kteří pro BHP mají závažnou obstrukci.85 V alternativní léčbě BHP se také uplatňují lasery. Na vytvoření koagulační nekrózy a k vaporizaci tkáně využívají lasery elektromagnetického světelného záření. Nejvíce používaným laserem v léčbě BHP je Nd:YAG laser (Neodymium), Holmium YAG laser a KTP (Kalium-Titanyl Phosphate) laser. Jednou z nejstarších metod je TULIP – Transurethral ultrasound – guided laser induced prostatectomy. Jde o výkon, při kterém je transuretálně zavedena sonda s dilatačním lasertransparentním balónkem na jejím konci. Nevýhodou této metody je její finanční a technická náročnost, proto se od ní dnes již ustupuje.86 Další možnou variantou použití laseru v léčbě BHP může být visuální laserová ablace prostaty – VLAP (visual laser ablation of the prostate). Jde o metodu, při které se používá laser Nd:YAG(Neodym Yttrium Aluminium Granat). Nevýhodou VLAP je, že vaporizace probíhá dlouho a metodu lze použít jen u prostat s hmotností do 40 gramů. Další nevýhodou je nutná dlouhodobá katetrizace permanentním močovým katétrem po výkonu.87 V roce 1997 byl do praxe uveden KTP (kalium – tytanil – fosfátový) laser. Jeho výhodou je rychlá vaporizace tkáně a nízká penetrace do hlubších vrstev tkáně. Tím je menší stupeň poškození okolní tkáně a proto lze touto metodou řešit i prostaty s velikostí nad 100 gramů. Laserová energie generována KTP laserem se v závislosti na své vlnové délce selektivně vychytává v hemoglobinu. Proto se tato laserová metoda označuje jako fotoselektivní vaporizace prostaty - PVP (photoselektive laser

85

Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 387 Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie praktického lékaře, s. 194 87 Srov. KLEČKA, J, HORA, M., Benigní hyperplazie prostaty a současné trendy v léčbě, [online], Urologie pro praxi, 2007, (3) s. 122, Dostupné na WWW: http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2007/03/04.pdf[2013-11-03] 86

30

vaporization of the prostate).

88

KTP laser využívá pro průchod paprsku krystal, kdy

zdvojená frekvence a zmenšení vlnové délky na polovinu posunuje laserový paprsek do zeleného světelného spektra. Hovoříme o tzv. „zeleném laseru“. Tímto laserovým výkonem se zmenší objem prostatické tkáně až o 30 – 45 % a tím se zlepšuje i proud moče. Výhodou této metody je velmi krátká doba katetrizace, která se pohybuje v hodinách (7 – 43hod).89 Fotoselektivní vaporizace prostaty se provádí v celkové nebo spinální anestezii. Po vaporizaci prostaty je zaveden do močového měchýře dvoucestný permanentní močový katétr, který se odstraňuje po 24 hodinách.90 Malek ve svém článku uvádí, že při fotoselektivní vaporizaci prostaty je prostatická tkáň odpařena prakticky bez krvácení. Další výhodou tohoto laserového výkonu je jeho šetrnost a krátkodobé zavedení permanentního močového katétru. Tím je rychlejší rekonvalescence a lze tuto metodu bezpečně použít i u pacientů mající vysoké riziko (ASA 3 a více) a také u těch, kteří mají poruchy koagulace.91 Z komplikací vyskytujících se po výše zmíněné laserové operaci je nejčastější močová retence a to většinou krátce po odstranění permanentního močového katétru. Po jednorázové katetrizaci a nasazení antiedematózní léčby se již tato komplikace nevyskytuje. Časté jsou i dysurie, ke kterým dochází s odstupem 1 – 2 týdny po výkonu, kdy při propuštění z hospitalizace, byl pacient zcela bez potíží. Za příčinu obtíží se považuje otok vaporizované plochy a svůj podíl má i to, že muži po photoseletivní vaporizaci prostaty (dále jen PVP) podceňují doporučený režim.92 Nevýhodou PVP je, že nelze získat materiál k histologickému vyšetření. Proto se před tímto výkonem musí provést biopsie prostaty a na základě výsledku vyloučit malignitu prostatické tkáně.93

88

Srov. KLEČKA, J, HORA, M., Benigní hyperplazie prostaty a současné trendy v léčbě, [online], Urologie pro praxi, 2007, (3) s. 122, Dostupné na WWW: http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2007/03/04.pdf[2013-11-03] 89 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 387-388 90 Srov. KABILKA, T., VESELÝ, R., Fotoselektivní vaporizace prostaty Green Light laserem-naše první zkušenosti, Urologie pro praxi, roč. 10 (3), (2009) s. 199-200 91 Srov. MALEK, R., S., Fotoselektivní vaporizace prostaty (PVP) pomocí laseru GreenLight. Přístup, operační technika a výsledky dosažené v Mayo Clinic, , [online], Urologické listy, 2009,7, (3) s .45, Dostupné na WWW: http://www.urologickelisty.cz/urologicke-listy-clanek/fotoselektivni-vaporizaceprostaty-pvp-pomoci-laseru-greenlight-pristup-operacni-technika-a-vysledky-dosazene-v-32268 [2013-11-03] 92 Srov. KABILKA, T., VESELÝ, R., Fotoselektivní vaporizace prostaty Green Light laserem-naše první zkušenosti, Urologie pro praxi, roč. 10 (3), (2009) s. 199-200 93 Srov. MATOUŠKOVÁ, M., Praktická urologie v kazuistikách, s. 99

31

2.3.4 Chirurgické metody léčby BHP Operační výkony jsou indikovány u nemocných, mající opakovanou močovou retenci, recidivy infekcí v močových cestách, dále při zvětšujícím se reziduu moče v močovém měchýři, makroskopické hematurii a při výrazných subjektivních potížích. Absolutní indikací k operačnímu výkonu je chronická retence moče s oboustrannou ureterohydronefrźou a s hyperazotémií. V těchto případech je nutné nejdříve při zavedeném permanentním močovém katétru konsolidovat ledvinné funkce a teprve poté přistoupit k operačnímu řešení.94 Otevřená prostatektomie je výkon, který ve světě i u nás představuje méně než 10 % operací prostaty. U prostat větších než 80 – 100 gramů je indikován operační výkon - transvezikální prostatektomie (dále jen TVPE)95, (viz obrázek č. 3, s. 33). Urologové v Evropě volí transvezikální protatektomii, naopak v Americe je první metodou volby extravazikální retropubická prostatektomii dle Millina. Transvezikální prostatektomie se provádí v celkové anestezii. U obou operačních výkonů jde o enukleaci hyperplastické prostatické tkáně. Po enukleaci prostaty se do močového měchýře zavádí permanentní močový katétr, který po rozepětí balónku v lůžku prostaty zabezpečuje hemostázu. Trvalým proplachem močového měchýře je zabráněno ucpání odvodného trojcestného močového katétru krevními sraženinami. Další možnost proplachu je přes suprapubicky založenou epicystostomii.96 Neprůchodnost permanentního močového katétru krevními sraženinami způsobuje distenzi močového měchýře a lůžka prostaty a tím další krvácení. Drenážní systém, který je uzavřený, snižuje výskyt infekce po prostatektomii. Pokud je třeba propláchnout močový katétr a odstranit krevní sraženiny, tak je nutné systém rozpojit, i přesto, že jeho časté rozpojování má ale za následek kontaminaci, infekci prostatického lůžka a moče. Proplach močového měchýře se provádí zpravidla 24 hodin po operačním výkonu. Epicystostomie k drenáži močového měchýře se odstraňuje obvykle druhý pooperační den. Permanentní močový katétr se odstraňuje zpravidla tehdy, když už není moč makroskopicky zbarvena krví. Po transvezikální prostatektomii 3 – 5 den.97

94

Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 388 Srov. Tamtéž, s. 388 96 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 389 97 Srov. ZVARA, V., HORŇÁK, M. A kol., Urologické operace, s. 130 95

32

Mezi komplikace TVPE patří peroperační a pooperační krvácení, poranění uretrálního ústí a následkem toho městnání v ledvině, jizevnaté stenózy v lůžku prostaty a také inkontinence moči.98 Ojedinělou komplikací jsou ileozní příznaky, které se obvykle upraví 2 – 3 den po operaci. Přetrvávají – li ileózní příznaky déle, je třeba myslet na přítomnost moče, krve a hnisu v retropubickém a perivezikálním prostoru.99

Obr. 3: Transvezikální prostatektomie100 „Zlatý standard“ chirurgické léčby BHP stále představuje transuretální resekce prostaty (dále jen TURP),101 (viz obrázek č. 4, s. 35). TURP řešením pro 90 % operovaných s BHP. Transuretální resekce prostaty se provádí v celkové nebo epidurální anestezii. Při TURP je pomocí endoresektoru zavedeného močovou trubicí do močového měchýře postupně resekční kličkou odstraněna zbytnělá prostatická tkáň. Resektoskop je vybaven kontinuálním výplachem s aktivním odsáváním a tím umožňuje operovat bez přerušení. Po výkonu je zaveden permanentní močový katétr.

98

Srov. EICHENAUER, R., H., VANHERPE, H., Urologie klinika a praxe, s. 517 Srov. ZVARA, V., HORŇÁK, M. A kol., Urologické operace, s. 130 100 Srov. VACHALOVSKÝ, V. Benigní hyperplazie prostaty, [online] Medicabaza.cz, Dostupné na WWW:http://www.medicabaze.cz/index.php?sec=term_detail&categId=32&cname=Urologie&termId= 3147&tname=Benign%C3%AD+hyperplazie+prostaty&h=empty#jump [2013-11-03] 101 Srov. ZVARA, V., HORŇÁK, M. A kol., Urologické operace, s. 130 99

33

TURP je svou operační technikou náročný na zručnost a zkušenost urologa.102 Protože obyčejně není celý adenom odstraněn, je riziko recidivy do 5 – 10 let po výkonu.103 V pooperační péči je stejně jako po otevřené prostatektomii důležité sledovat průchodnost permanentního močového katétru a absence operační rány nesmí svést k podcenění závažnosti operace. Močová cévka se odstraňuje zpravidla 2. – 4. pooperační den, kdy už moč není zbarvená krví.104 TURP má specifickou komplikaci, vznikající v průběhu endoskopického výkonu. Jde o tzv. „TUR syndrom“, mající původ v souvislosti s absorpcí irigační tekutiny do systémového oběhu přes prostatické venózní plexy během výkonu. TUR syndrom se projevuje dušností, hypertenzí nebo hypotenzí, epileptickým záchvatem, nauzeou a mentální alterací. Zvýšeným rizikem TUR syndromu je resekce prostaty větší než 45 gramů a výkon trvající déle než 90 minut. Důležitá je včasná detekce rozvíjejícího se TUR syndromu, aby se předešlo fatálnímu konci v podobě srdečního selhání v důsledku akutní hypervolémie. Terapie TUR syndromu spočívá v okamžitém podání diuretik a hypertonických solných roztoků.105 Mezi další komplikace TURP patří krvácení, perforace chirurgického pouzdra prostaty a perforace stěny močového měchýře. Pooperační pozdní komplikací jsou zúženiny močové trubice, vznikající při použití silných nástrojů a uretrálních cévek. Mortalita po TURP je v současnosti menší než 0,25 %.106 Retrográdní ejakulace (výron semene do močového měchýře) je komplikací, která se vyskytuje u 80 – 90 % mužů.107 Společensky nejzávažnější komplikací po operaci BHP je trvalá močová inkontinence vyskytující se u 0,5 - 1 % mužů.108 Léčba časná inkontinence po TURP a TVPE spočívá v provádění fyzioterapie, aplikací vložek nebo urinálu. Permanentní inkontinence by se měla stanovit nejdříve za 12 měsíců po výkonu na prostatě.109

102

Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 389 Srov. MATOUŠKOVÁ, M., Praktická urologie v kazuistikách, s. 98 104 Srov. ZVARA, V., HORŇÁK, M. A kol., Urologické operace, s. 233 105 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 389 106 Srov. ZVARA, V., HORŇÁK, M. A kol., Urologické operace, s. 233 107 Srov Tamtéž, s. 233 108 Srov. ČERMÁK, A., PACÍK, D., Inkontinence moči, s. 15 109 Srov. Tamtéž, s. 86- 89 103

34

Obr. 4: Transuretální resekce prostaty110 Operační metodou u mladých jedinců a u prostat menších než 30 gramů je transuretální incize prostaty (TUIP). Jde o klínovitou resekci části prostaty a tento operační výkon je indikován u mladších mužů především proto, že „šetří“ sexuální funkce.111 Výhodou tranuretální incize prostaty je krátká operační doba a také to, že operační výkon je technicky méně náročný. Krevní ztráta je minimální a zkrácena je i doba, po kterou je zaveden permanentní močový katétr. Retrográdní ejakulace se po TUIP vyskytuje jen v 5 – 15 %.112 Chirurgická terapie BHP je v dnešní době na vysoké úrovni a mužům nabízí i méně invazivní způsoby léčby než dříve používanou otevřenou operaci prostaty

2.3.5 Role sestry a ošetřovatelská péče v léčbě BHP V mezioborové spolupráci při komplexním přístupu v poskytované léčbě a péči o pacienta má svou nezastupitelnou úlohu všeobecná sestra, podílející se s lékařem

110

Srov. VACHALOVSKÝ, V. Benigní hyperplazie prostaty, [online] Medicabaza.cz, Dostupné na WWW:http://www.medicabaze.cz/index.php?sec=term_detail&categId=32&cname=Urologie&termId= 3147&tname=Benign%C3%AD+hyperplazie+prostaty&h=empty#jump [2013-11-03] 111 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 389 112 Srov. ZVARA, V., HORŇÁK, M. A kol., Urologické operace, s. 234

35

urologem na léčbě konzervativní i chirurgické a to v ambulantním i lůžkovém provozu nemocnice. Jedná-li se o léčbu konzervativní, role sestry zahrnuje především edukaci, kdy ve spolupráci s lékařem urologem edukuje nemocného s BHP v urologické ambulanci o správném

užívání léků, pravidelných

kontrolách v urologické ambulanci

a o režimových opatřeních (dostatku tekutin, prevence prochladnutí, atp.). Pokud je pacient hospitalizován s BHP na urologickém oddělení Vojenské nemocnice Olomouc (kde pracuji v současné době jako všeobecná sestra), sestry plně uplatňují své znalosti, schopnosti a zručnost při poskytování ošetřovatelské péče. Z operační léčby BHP vyplývají pro sestry úkoly spojené jednak s předoperační přípravou, tak s pooperační péčí. Pokud je pacient správně a dostatečně informován o léčebném režimu, lze předpokládat jeho dobrou spolupráci. V rámci předoperační přípravy sestra edukuje pacienta o předoperačním a pooperačním režimu, věnuje se činnostem spojené s přípravou operačního pole (oholení operačního pole, vyprázdnění tlustého střeva klyzmatem nebo glycerinovým čípkem), aplikace antikoagulační terapie jako prevence trombembolické nemoci (TEN) a večer před výkonem podání hypnotika, v případě ordinace lékařem. V den operačního výkonu zůstávají pacienti lační, úkolem sestry je podání premedikace per os dle anesteziologicko – resuscitačního konzilia. V rámci pooperační péče u mužů s BHP sledují vitální funkce, stav vědomí, pravidelně kontrolují krytí operační rány (po transvezikální prostatektomii). Sestry u pacientů zajišťují žilní vstup k podávání infuzní terapie. U zavedeného žilního vstupu sestry hodnotí místo vpichu dle Maddona (klasifikace tíže flebitis). Další sesterské intervence jsou závislé na typu provedeného operačního výkonu (např. péče o epicystostomii, drény, lavage). Důležitým úkolem všeobecné sestry u pacientů po operaci BHP je kontrola průchodnosti zavedeného permanentního močového katétru, množství moče, přítomnost hematurie a krevních koagul. Při neprůchodnosti permanentního močového katétru sestra (se specializací v chirurgických oborech nebo sestra po absolvování certifikovaného kurzu katetrizace močového měchýře u mužů) za aseptických kautel provede proplach fyziologickým roztokem janettovou stříkačkou. V pooperačním období sestry monitorují bolesti u pacientů pomocí vizuální analogové škály bolesti (VAS), která je hodnocením míry bolesti. Po zhodnocení

36

intenzity bolesti podávají analgetika intravenózně, intramuskulárně nebo perorálně a následně zaznamenávají do ošetřovatelské dokumentace, zda u pacienta došlo ke zmírnění bolesti. První pooperační den jsou pacienti vertikalizováni. Podle typu provedeného operačního výkonu, a podle indikace lékaře, sestra odstraní permanentní močový katétr. Pokud sestra odstraní permanentní močový katétr, pacienta informuje o nutnosti močení do močové láhve, aby mohla zhodnotit, zda vymočená porce moče je dostatečná a nerozvíjí se močová retence (nemožnost se spontánně vymočit) nejčastěji způsobená otokem sliznice močové trubice. V tomto případě lékař provede ultrazvukové vyšetření močového měchýře. Pokud je při ultrazvukovém vyšetření v močovém měchýři postmikční rezidium, sestra ve spolupráci s lékařem pacientovi opětovně zavede permanentní močový katétr. Do ošetřovatelské dokumentace sestry zaznamenávají intervence provedené u pacienta. Propuštění mužů z hospitalizace se řídí typem provedeného operačního výkonu a stavu mikce po odstranění permanentního močového katétru. U některých typů operačního výkonu mohou být muži propuštěni do domácí péče již v první pooperační den. Rolí sestry při propouštění mužů do domácího prostředí, je nejen edukace o prevenci prochladnutí, přijímání hojnosti tekutina a vhodnosti vyhnutí se zvýšené fyzické námaze, ale i informace o stanoveném termínu lékařské kontroly na urologické ambulanci (obvykle za týden od propuštění). Urologická problematika má u mužů významné místo. Operační výkon BHP a s ním spojenou hospitalizaci, mohou někdy muži vnímat negativně a často i s obavou. Zde jsou na místě vhodně a srozumitelně podané informace od sesterského personálu, které mohou obavám hospitalizovaných mužů předejít. Dle mého názoru jsou základem efektivně uplatňované péče o pacienty s BHP nejen znalosti a zkušenosti, ale také empatický přístup. Proto jsou informace od všeobecné sestry pro pacienty tak důležité.

37

3 EMPIRICKÁ ČÁST

3.1 Cíle a hypotézy

Výzkumná otázka Jak ovlivňuje věk, vzdělání a bydliště seniorů jejich informovanost o onemocnění benigní hyperplazie prostaty? Ovlivňuje typ operačního výkonu vznik komplikací v souvislosti s operací benigní hyperplazie prostaty? Cíle Cíl č. 1: Zhodnotit subjektivní informovanost seniorů o onemocnění benigní hyperplazie prostaty a o možnostech operační léčby tohoto onemocnění. Cíl č. 2 : Zhodnotit subjektivní informovanost seniorů o možných komplikacích spojených s operačním výkonem na prostatě. Dílčí cíl: Zmapovat, nejčastější zdroj informací, kde senioři získávají informace o komplikacích spojených s operačním výkonem na prostatě. Cíl č. 3: Posoudit vliv věku seniorů na vznik potíží s močením v souvislosti s operačním výkonem BHP. Cíl č. 4: Zmapovat časový průběh vzniku komplikací (prvních 6 měsíců po operaci) v souvislosti s typem provedeného operačního výkonu na BHP. Hypotézy 1Ho:

Předpokládáme,

že

neexistuje

statisticky

významná

závislost

mezi

demografickými determinantami (vzdělání, věk, bydliště) a subjektivní informovaností seniorů o onemocnění prostaty. 1Ha: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi demografickými determinantami (vzdělání, věk, bydliště) a subjektivní informovaností seniorů o onemocnění prostaty.

38

2Ho:

Předpokládáme,

že

neexistuje

statisticky

významná

závislost

mezi

demografickými determinantami (vzdělání, věk, bydliště) a subjektivní informovaností seniorů o možných komplikacích po operaci prostaty. 2Ha: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi demografickými determinantami (vzdělání, věk, bydliště) a subjektivní informovaností seniorů o možných komplikacích po operaci prostaty. 3Ho: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem a vznikem potíží s močením po operaci prostaty v období prvních 6 měsíců po operačním výkonu. 3Ha: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem a vznikem potíží s močením po operaci prostaty v období prvních 6 měsíců po operačním výkonu 4Ho: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi časovým průběhem výskytu komplikací po operaci prostaty a typem operačního výkonu. 4Ha: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi časovým průběhem výskytu komplikací po operaci prostaty a typem operačního výkonu.

3.2 Metodika průzkumného šetření

Kapitola

prezentuje

průběh

a

charakter

průzkumného

šetření.

Cílem

dotazníkového šetření bylo zhodnotit subjektivní informovanost seniorů o BHP, možnostech operační léčby a o komplikacích spojených s operací BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu, vzhledem k typu provedené operace.

39

3.2.1 Charakteristika výzkumné metody

K dosažení cílů diplomové práce byly údaje získávány kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníkového šetření. Výhodou dotazníkového šetření je rychlé získání dat od velkého počtu respondentů. Ale data získaná dotazníkovou metodou mají podmíněnou platnost a uvedená data mohou být ovlivněna subjektivním názorem respondenta.113 Dotazník (viz příloha 2, s. 126) byl vypracován v rozsahu pět stran a obsahoval 30 položek, které byly číselně seřazeny do patnácti otázek. Ve čtyřech otázkách měli respondenti možnost sami informace doplnit. Ve většině dotazů respondenti mohli zvolit pouze jednu z nabízených možností odpovědí. Otázky 1 – 3 byly zaměřeny na bližší identifikaci klienta – demografické položky, otázky 4 – 8 se týkaly subjektivní informovanosti respondentů a zdroje jejich informací o onemocnění BHP. Otázky 9 – 10 byly zaměřeny na typ operačního výkonu a časové období po operaci benigní hyperplazie prostaty. Otázky 11 – 12 se týkaly komplikací vzniklých v souvislosti s operačním výkonem na prostatě, zde mohli respondenti zvolit více možností odpovědí, vždy v daném časovém období, ve kterém se potíže vyskytly. Otázka 13 byla zaměřena na kvalitu spánku po operaci prostaty. Otázka 14 se zabývala určením potíží, které v souvislosti s operací prostaty respondenty nejvíce obtěžují, zde mohli respondenti označit více možností odpovědí. Otázka 15 byla zaměřena na změny v zájmových činnostech respondentů v souvislosti s operačním výkonem na prostatě, v této otázce mohli respondenti označit více možností. K cíli č. 1 se vztahovaly otázky dotazníku č. 4, 7 a 8. K cíli č. 2 a dílčímu cíli se vztahovaly otázky dotazníku č. 5 a 6. K cíli č. 3 se vztahovaly otázky dotazníku č. 1, 11 a k cíli č. 4 otázky č. 1, 10, 11 a 12.

3.2.2 Organizace dotazníkového šetření

Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byla použita data získaná od respondentů hospitalizovaných na chirurgickém oddělení se zaměřením na urologickou problematiku Vojenské nemocnice Olomouc, seniorů po operaci BHP navštěvujících urologickou ambulanci Vojenské nemocnice v Olomouci, dále respondentů

113

Srov. Chráska, M., Metody pedagogického výzkumu, s. 164

40

navštěvujících soukromou

urologickou ambulanci

v Olomouci a soukromou

urologickou ambulanci v Litovli. Distribuce dotazníků byla provedena na základě schválení žádostí o povolení provedení anonymního dotazníkového šetření. Tyto žádosti byly adresovány hlavní sestře VN Olomouc a lékařům soukromých urologických ambulancí v Olomouci a Litovli (souhlas s dotazníkovým šetřením, viz příloha 3, s. 133). Samotné výzkumné šetření probíhalo od října 2013 do poloviny prosince 2013. Bylo rozdáno 150 dotazníků, z toho 40 na urologickém oddělení, 40 na urologické ambulanci Vojenské nemocnice Olomouc, 30 v soukromé urologické ambulanci v Olomouci a 40 v soukromé urologické ambulanci v Litovli.

3.2.3 Realizace pilotního šetření Před hromadnou distribucí dotazníků bylo provedeno pilotní šetření. Pilotní šetření proběhlo v září 2013 ve Vojenské nemocnici Olomouc, distribuováno bylo celkem 10 dotazníků, z toho zpracováno 9 dotazníků. Zaměřili jsme se především na zjištění, zda respondenti nemají potíže s pochopením dotazníkových položek a zda data, získaná průzkumným šetřením budou statisticky zpracovatelná. Všichni senioři vyplnili dotazník bez větších potíží a respondenti deklarovali, že otázky byly srozumitelné.

3.2.4 Charakteristika vzorku Dotazník mohli vyplnit pouze ti respondenti, kteří splňovali kritéria uvedená v úvodní části dotazníku – muži starší 65 let, kterým byl proveden operační výkon na benigní hyperplazii prostaty, kdy od operačního výkonu neuplynulo více než šest měsíců.

3.2.5 Kritéria pro výběr výzkumné populace Soubor respondentů potřebných k výzkumnému šetření tvořili jedinci - muži, kteří splňovali následující kritéria:  minimální stáří 65 let; 41

 absolvování operačního výkonu s BHP;  typ absolvovaného operačního výkonu ( TUR-P, PVP – „zelený laser“, otevřená operace prostaty);  muži v období maximálně šest měsíců po operačním výkonu.

3.2.6 Metodika statistického zpracování dat Výsledky průzkumu byly zpracovány pomocí počítačových programů MS Office Excel 2007 a MS Office Word 2007. Každá zpracovaná položka dotazníku zahrnuje tabulku, popřípadě i graf. Výsledky šetření jsou uváděny v absolutní četnosti (a. č.) a relativní četnosti (r. č.). Statistické testování a ověřování hypotéz je provedeno analýzou a interpretací výsledků, které jsou zpracovány pomocí induktivní statistiky. Součástí diplomové práce je testování a ověřování jednotlivých hypotéz a výsledky se vztahují ke stanovenému cíli. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenčních tabulek použitých při testování hypotéz pomocí chí-kvadrát testu. Pearsonova chí-kvadrát test, je nutné použít k přijetí či zamítnutí nulové hypotézy na stanovené hladině významnosti, kdy hodnota signifikace byla zvolena 0,05. V případě, je-li vypočítaná pravděpodobnost menší, nežli zvolená hladina významnosti, lze nulovou hypotézu odmítnout a přijmout hypotézu alternativní. Je-li vypočítaná pravděpodobnost větší, nežli zvolená hladina významnosti, připouští se platnost nulové hypotézy. 114 Pro všechny výpočty byl použit statistický software SPSS (Statistical Package for Social Sciences) verze 15.

3.2.7 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření V této podkapitole jsou uvedeny a zhodnoceny výsledky dotazníkového šetření. Celkem bylo distribuováno 160 dotazníkových formulářů. Jednalo se o záměrný výběr, kdy všichni oslovení respondenti splňovali kritéria zařazení do průzkumu. Víme, že záměrný výběr není obecně vhodný pro kvantitativní výzkum, ale s ohledem na specifickou skupinu respondentů jsme metodu dotazníkového šetření zvolili. Ze sběru dotazníků bylo respondenty odevzdáno 144 dotazníků ze 150 distribuovaných. Ze 144 114

Srov. CHRÁSKA, M., Metody pedagogického výzkumu, s. 84

42

odevzdaných dotazníků bylo ke zpracování možno použít 134, které byly dále vyhodnoceny a zpracovány. Celkově tedy bylo využito 134 dotazníkových formulářů, které považujeme za 100 %.

3.2.8 Interpretace výsledků jednotlivých položek dotazníkového šetření V následujícím

textu

budou

prezentovány

výsledky

jednotlivých

položek

dotazníkového šetření. Položka č. 1 Otázka č. 1: Váš věk? Tab. 1: Věk respondentů Věk

a. č. (n)

r. č. (%)

65 – 74 let

55

41

75 – 84 let

55

41

85 a více let

24

17,9

celkem

134

100

V dotazníkovém šetření odpovědělo celkem 134 respondentů - seniorů, kteří jsou v tabulce 1 dle věku rozděleni do tří věkových kategorií. V kategorii 65-74 let je 55 respondentů, což je 41 % z celkového počtu respondentů. V kategorii 75-84 let také 55 respondentů, což činí z celkového počtu respondentů rovněž 41 %. A ve věkové kategorii 85 let a více je 24 respondentů, to je 17,9 %. Věková kategorizace seniorů byla provedena podle Kalvacha 115(viz obr. 5, s. 44). Nejvíce respondentů je zastoupeno ve věkové kategorii 65 – 74 let a 75 – 84 let a to ve stejném počtu.

115

Srov. Kalvach, Z., a kol. Geriatrie a gerontologie, s. 47.

43

Obr. 5: Věkové rozložení respondentů

Položka č. 2 Otázka č. 2: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tab. 2 : Nejvyšší dosažené vzdělání Vzdělání

a. č. (n)

r. č. (%)

základní

5

3,7

vyučen bez maturity

35

26,1

vyučen s maturitou

23

17,2

středoškolské s maturitou

38

28,4

vysokoškolské

33

24,6

celkem

134

100

Tabulka 2 informuje o vzdělání respondentů – seniorů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Z celkového počtu 134 respondentů má základní vzdělání 5, což činí 3,7 %, vyučeno je 35 respondentů, to je 26,1 %, vyučeno s maturitou je 23 respondentů, což je 17,2 %. Středoškolské vzdělání s maturitou má 38 respondentů, což je 23,4 % a vysokoškolsky vzdělaných respondentů je 33, což činí 24,6 % (viz obr. 6, s. 45). Nejvíce respondentů je z řad vyučených bez maturity a vysokoškolsky vzdělaných seniorů a to téměř ve stejném počtu.

44

Obr. 6: Stupně dosaženého vzdělání respondentů

Položka č. 3 Otázka č. 3: Kde žijete? Tab. 3: Místo bydliště respondentů Bydliště

a. č. (n)

r. č. (%)

ve městě

55

41

na vesnice

79

59

celkem

134

100

V tabulce 3 jsou zaznamenány odpovědi respondentů na otázku jejich bydliště. 55 respondentů bydlí ve městě, což je 41 % z celkového počtu a 79 respondentů žije na vesnici, to je 59 % (viz obr. 7, s. 46). Nejvíce z dotázaných respondentů žije na vesnici.

45

Obr. 7: Bydliště respondentů

Položka č. 4 Otázka č. 4: Jste informován o onemocnění benigní hyperplazie prostaty? Tab. 4: Informovanost seniorů o onemocnění BHP Informovanost

a. č. (n)

r. č. (%)

1 - minimální množství informací

9

6,8

2

31

23,3

3

28

21,1

4

39

29,3

5 - maximální množství informací

26

19,5

celkem

134

100

V tabulce 4 na dotaz o informovanosti seniorů o onemocnění benigní hyperplazie prostaty odpovědělo 9 respondentů, že má minimální množství informací. Číslo 2, značící stupeň informovanosti, označilo 31 respondentů, což činí 23,3 %, informovanost pod číslem 3, 28 respondentů, to je 21,1 %, číslo 4, na stupni informací označilo 39 respondentů, což je 29,3 % a maximální množství informací má 26 respondentů z celkového počtu, což je 19,5 % (viz obr. 8, s. 47). Nejčastější odpovědí seniorů na otázku o informovanosti o onemocnění BHP byla možnost stupně č. 4., kdy tuto odpověď uvedlo 39 respondentů z celkového počtu 134.

46

Obr. 8: Míra informovanosti respondentů o onemocnění BHP

Položka č. 5 Otázka č. 5: Máte informace o komplikacích spojených s operací benigní hyperplazie prostaty? Tab. 5: Informovanost seniorů o komplikacích spojených s operací BHP a. č. (n)

Informovanost o komplikacích

r. č. (%)

spojených s operací BHP ano

37

27,6

spíše ano

42

31,3

spíše ne

42

31,3

ne

6

4,5

nevím

7

5,2

celkem

134

100

V tabulce 5 je zaznamenáno, že z celkového počtu 134 respondentů na otázku o informovanosti o komplikacích spojených s operací BHP možnost „ano“ zvolilo 37 respondentů, což je 27,6 %. Odpověď „spíše ano“ označilo 42 respondentů, což činí 31, 3 % a stejný počet respondentů uvedlo odpověď „spíše ne“. 6 respondentů uvedlo odpověď „ne“, což je 4,5 % a odpověď „nevím“ označilo 7 respondentů, což je 5,2 % (viz obr. 9, s. 48). Z celkového počtu respondentů označilo odpověď „spíše ano“ a „spíše ne“ stejný počet respondentů.

47

Obr. 9: Míra informovanosti respondentů o komplikacích spojených s operací BHP Položka č. 6 Otázka č. 6: Informace o komplikacích jste získal? Tab. 6: Kde senioři získali informace o komplikacích Informace o komplikacích

Počet odpovědí

jste získal

Procento

Procento

z celku

z celku

odpovědí

respondentů

u praktického lékaře

13

5,3

10,7

u urologa

118

48

96,7

na internetu

54

22

44,3

z brožur, letáků

12

4,9

9,8

z knih, odborné literatury

20

8,1

16,4

z televize, rádia

4

1,6

3,3

od rodiny, přátel

23

9,3

18,9

jiné - zaškrtnuto

2

0,8

1,6

celkem

134

100

201,6

Tabulka 6 prezentuje odpovědi respondentů na otázku, kde získali informace o komplikacích spojených s operací BHP. U této otázky mohli respondenti zvolit více možností odpovědí. U praktického lékaře získalo informace o komplikacích 13 respondentů, což je 5,3 % z celku odpovědí a 10,7 % z celku respondentů. U urologa získalo informace 118 respondentů, což činí 48 % z celku odpovědí a 96,7 % z celku

48

respondentů. Informace o komplikacích našlo na internetu 54 respondentů, to je 22 % z celku odpovědí a 44,3 % z celku respondentů. V brožurách a letácích objevilo 12 respondentů informace o komplikacích spojených s BHP, to je 4,9 % z celku odpovědí a 9,8 % z celku respondentů. Z knih a odborné literatury čerpalo informace 20 respondentů, což činí 8,1 % z celku odpovědí a 16,4 % z celku respondentů. Informace o komplikacích z televize a rádia udali 4 respondenti, to je 1,6 % z celku odpovědí a 3,3 % z celku respondentů. Od rodiny a přátel získalo informace 23 respondentů, což činí 9,3 % z celku odpovědí a 18,0 % z celku respondentů. A jako jiný zdroj informací uvedli 2 respondenti, to je 0,8 % z celku odpovědí a 1,6 % z celku respondentů (viz obr. 10, s. 49). Z celkového počtu 134 respondentů, označilo 116 respondentů jako zdroj informací o komplikacích spojených s operací BHP urologa.

Obr. 10: Místo, kde senioři získali informace o komplikacích spojených s operací BHP

49

Položka č. 7 Otázka č. 7: Jste podle vašeho názoru dostatečně informován o operačních výkonech na prostatě? Tab. 7: Subjektivní informovanost o operačních výkonech na prostatě Informovanost

a. č. (n)

r. č. (%)

rozhodně ano

40

29,9

spíše ano

44

32,8

spíše ne

48

35,8

rozhodně ne

2

1,5

Celkem

134

100

V tabulce 7, získáváme náhled na otázku o subjektivní informovanosti respondentů, kdy odpověď „rozhodně ano“ zvolilo 40 respondentů, což činí 29,9 %. Možnost odpovědi „spíše ano“ udalo 44 respondentů, to je 32,8 %. Odpověď „spíše ne“ označilo 48 respondentů z celkového počtu, což je 35, 8%. Možnost odpovědi „rozhodně ne“ zvolili 2 respondenti, což je 1,5 % (viz obr. 11, s. 50). Na otázku o subjektivní informovanosti o výkonech na prostatě, možnost „rozhodně ne“, uvedli jen 2 respondenti z celkového počtu 134 respondentů.

Obr. 11: Míra subjektivní informovanosti respondentů o operačních výkonech na prostatě

50

Položka č. 8 Otázka č. 8: Máte zájem získávat informace o onemocnění BHP a operačních možnostech léčby BHP? Tab. 8: Zájem seniorů o získávání informací o onemocnění BHP a operačních možnostech léčby BHP Zájem o informace

a. č. (n)

r. č. (%)

ano

61

45,5

spíše ano

32

23,9

spíše ne

13

9,7

ne

2

1,5

nevím

26

19,4

celkem

134

100

Tabulka 8 znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda mají zájem získávat informace o onemocnění BHP a operačních možnostech léčby. Odpověď „ano“ uvedlo 61 respondentů, což je 45,5 %. Odpověď „spíše ano“ zvolilo 32 respondentů, 23,9 %. Možnost „spíše ne“ udalo 13 respondentů, to je 9,7 %. Odpověď „ne“ si zvolili 2 respondenti, to je 1,5 %. Možnost „nevím“ uvedlo 26 respondentů, což činí 19,4 % (viz obr. 12, s. 51). Zájem o informace týkající se BHP a operačních možnostech léčby BHP uvedlo „ano“ 61 respondentů.

Obr. 12: Projevený zájem respondentů o získávání informací o onemocnění BHP a operačních možnostech léčby BHP.

51

Položka č. 9 Otázka č. 9: Jaký typ operačního výkonu vám byl proveden? Tab. 9: Typ provedeného operačního výkonu Typ provedeného operačního výkonu

a. č. (n)

r. č. (%)

TURP-transuretální resekce prostaty

17

12,7

PVP-fotoselektivní vaporizace prostaty, tzv.

66

49,3

otevřená operace prostaty

48

35,8

nevím

3

2,2

celkem

134

100

„zelený laser“

V tabulce 9 je zaznamenáno, jaký typ operačního výkonu byl proveden u 134 respondentů. TURP označilo 17 respondentů, to je 12,7 %. Fotoselektivní vaporizaci prostaty, tzv. „zelený laser“ udalo 66 respondentů, což činí 49,3 %. Otevřenou operaci prostaty uvedlo 48 respondentů, to je 35,8 %. Odpověď „nevím“ zvolili 3 respondenti, což je 2,2 % (viz obr. 13, s. 52). Jako nejčastější typ provedeného operačního výkonu, 66 respondentů zvolilo fotoselektivní vaporizaci prostaty a jen 3 respondenti nevěděli, jaký typ operačního výkonu jim byl proveden.

Obr. 13: Typy provedených operačních výkonů

52

Položka č. 10 Otázka č. 10: Jak dlouho máte po operaci? Tab. 10: Časové období po operaci prostaty Časové období

a. č. (n)

r. č. (%)

1 -6 dnů

13

9,7

7 – 14 dnů

24

17,9

15 – 30 dnů

17

12,7

1 - 3 měsíce

24

17,9

4 – 6 měsíců

53

39,6

nevím

3

2,2

celkem

134

100

V tabulce 10 jsou zaznamenány odpovědi respondentů na otázku, v jakém časovém období jsou v souvislosti s operačním výkonem na prostatě. Možnost 1 – 6 dnů uvedlo 13 respondentů, to je 9,7 %. Odpověď 7 – 14 dnů udalo 24 respondentů, což činí 17,9 %. Časové období 15 – 30 dnů zvolilo 17 respondentů, to je 12,7 %. Možnost 1– 3 měsíce uvedlo 24 respondentů, což je 17,9 %. Časové období 3 – 6 měsíců zvolilo 53 respondentů, což činí 39,6 % z celkového počtu. Odpověď „nevím“, označili 3 respondenti, to je 2,2 % (viz obr. 14., s. 53). Nejvíce respondentů 39,6 % uvedlo časové období 3 – 6 měsíců po operačním výkonu. A jen 3 respondenti nevěděli, v jakém časovém období po operačním výkonu mají.

53

Obr. 14: Rozložení časového období po operaci prostaty

Položka č. 11 Otázka č. 11: Měl jste nějaké potíže při močení po operaci prostaty (např. bolestivost) v prvních 6 měsíců po operačním výkonu? Tab. 11: Potíže seniorů při močení po operaci BHP v prvních 6 měsících po operačním výkonu Potíže při močení po

a. č. (n)

r. č. (%)

operaci prostaty ano

118

88,1

ne

18

11,9

celkem

134

100

Tabulka 11 vyplývá, zda respondenti měli potíže při močení po operaci prostaty v prvních 6 měsících po operačním výkonu. Odpovědělo „ano“ označilo 118 respondentů, což činí 88,1 % a odpověď „ne“ zvolilo 18 respondentů, to je 11,9 % (viz obr. 15, s. 55). Z celkového počtu 134 respondentů 88,1 % respondentů mělo potíže při močení po operaci prostaty v prvních 6 měsících po operačním výkonu.

54

Obr. 15: Rozložení potíží při močení po operaci BHP v prvních 6 měsících po operačním výkonu

Položka č. 12 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12a: Krev v moči Tab. 12 : Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – krev v moči Krev v moči

a. č. (n)

r. č. (%)

bez odpovědi

71

53,3

1 – 6 den po operaci

35

25,9

1 – 6 den po operaci a 7-14 dní po operaci

4

3,0

7 – 14 dní po operaci

20

14,8

15 – 30 dnů po operaci

2

1,5

do 3 měsíců po operaci

2

1,5

celkem

134

100

V této otázce měli respondenti možnost označit více možností, vždy v daném časovém období, ve kterém se u nich potíže vyskytly. V tabulce 12 a jsou zaznamenány odpovědi respondentů na otázku výskytu „krve v moči“ po operačním výkonu na BHP. 71 respondentů ze 134 tyto obtíže po operaci prostaty neuvedlo. U zbylých 63 respondentů se krev v moči po operaci BHP vyskytla. V období 1 – 6 dnů po operaci

55

se krev v moči vyskytla u 35 respondentů, což je 25,9 %, u 4 respondentů v období 1 – 6 i v období 7 – 14 dní po operačním výkonu, to je u 3,0 %. U 20 respondentů se krev v moči vyskytla v časovém období 7 – 14 dnů, což činí 14,8 %. A u 2 respondentů se tyto potíže objevily v období 15 – 30 dnů, to je 1,5 % a u dalších 2 respondentů v časovém období do 3 měsíců po operačním výkonu na prostatě, což je také 1,5 %. Z celkového počtu 134 respondentů jich 71 uvedlo, že v prvních 6 měsících po operačním výkonu na prostatě neměli krev v moči.

Položka č. 13 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12b: Inkontinence – samovolný únik moči Tab. 13: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – inkontinence – samovolný únik moči Inkontinence –

a. č. (n)

r. č. (%)

samovolný únik moči bez odpovědi

121

90,4

7 – 14 dní po operaci

3

2,2

7-14 dní po operaci a

1

0,7

1

0,7

1

0,7

15 – 30 dnů po operaci

1

0,7

do 6 měsíců po operaci

6

4,4

celkem

134

100

15 – 30 dní po operaci 7 – 14 dní po operaci a do 3 měsíců po operaci 7 – 14 dní po operaci a do 3 měsíců po operaci a do 6 měsíců po operaci

56

V otázce mohli respondenti označit více možností a to vždy v daném časovém období, ve kterém se potíže v souvislosti s operačním výkonem BHP vyskytly. Tabulkou 13 získáváme přehled o potížích s „inkontinencí - samovolným únikem moči“, kdy 121 respondentů se k této otázce nevyjádřilo, což činí 90,4 %. U 3 respondentů se inkontinence vyskytla v časovém období 7 – 14 dní po operačním výkonu BHP, to je 2,2 %. V časovém období do 6 měsíců po operačním výkonu se inkontinence objevila u 6 respondentů, což je 4,4 %. V dalších časových obdobích uvedených v tabulce se potíže se samovolným únikem moči vyskytly vždy u 1 z respondentů, což je vyjádřeno v 0,7 %, celkem 2,8 %. Inkontinence se vyskytla celkem u 13 respondentů z celkového počtu 134 respondentů.

Položka č. 14 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12 c: Únik moči při fyzické námaze Tab. 14: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – únik moči při fyzické námaze Únik moči při fyzické

a. č. (n)

r. č. (%)

námaze bez odpovědi

114

85,2

1 – 6 den po operaci

1

0,7

15 – 30 dnů po operaci

4

3,0

do 3 měsíců po operaci

11

8,1

do 6 měsíců po operaci

4

3,0

celkem

134

100

V otázce mohli respondenti zvolit více možností odpovědí, vždy v daném časovém období, ve kterém se potíže v souvislosti operačním výkonem vyskytly. V tabulce 14 jsou zaznamenány odpovědi respondentů, kdy 114 respondentů možnost „únik moči při fyzické námaze“ nezvolilo. Období 1 – 6 den označil 1 respondent, to je 0,7 %.

57

V časovém období 15 – 30 dnů se tento typ potíží vyskytl u 4 respondentů, což je 3,0 %. 11 respondentů označilo časové období do 3 měsíců po operaci, což činí 8,1 %. Časové období do 6 měsíců po operaci udali 4 respondenti, to je 3,0 %. Únik moči při fyzické námaze v souvislosti s operačním výkonem na prostatě se nevyskytl u 114 respondentů.

Položka č. 15 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12d: Nucení na močení Tab. 15: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – nucení na močení Nucení na močení

a. č. (n)

r. č. (%)

bez odpovědi

100

74,8

1 – 6 den po operaci

6

4,4

1 – 6 den po operaci a 7-14 dní po operaci

3

2,2

7 – 14 dní po operaci

11

8,1

15 – 30 dnů po operaci

6

4,4

do 3 měsíců po operaci

6

4,4

do 6 měsíců po operaci

2

1,5

celkem

134

100

V otázce respondenti mohli zvolit více možností odpovědí, vždy v časovém období, ve kterém se potíže vyskytly. Tabulka 15 znázorňuje odpovědi celkového počtu 134 respondentů, kdy typ potíží „nucení na močení“ neoznačilo 100 respondentů, což je 74,8 %. V období 1 – 6 den po operaci se potíže objevily u 6 respondentů, to je 4,4 %. 11 respondentů udalo období 7 – 14 dnů po operaci, což činí 8,1 %. Možnost odpovědi 15 – 30 dnů označilo 6 respondentů a do 3 měsíců po operaci také 6 respondentů, to je společně 8,8 %. Období do 6 měsíců po operaci si zvolili 2 respondenti, což je 1,5 %. Celkem 34 respondentů mělo v prvních 6 měsících po operačním výkonu na prostatě potíže s nucením na močení.

58

Položka č. 16 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12e: Nepříjemné nucení na močení Tab. 16: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – nepříjemné nucení na močení Nepříjemné nucení na

a. č. (n)

r. č. (%)

močení bez odpovědi

105

78,5

1 – 6 den po operaci

4

3,0

1 – 6 den po operaci a 7-14 dní po operaci

1

0,7

7 – 14 dní po operaci

12

8,9

15 – 30 dnů po operaci

4

3,0

do 3 měsíců po operaci

6

4,4

do 6 měsíců po operaci

2

1,5

celkem

134

100

V tabulce 16 jsou zaznamenány odpovědi respondentů, kdy mohli zvolit více možností odpovědí a to vždy k danému časovému období, ve kterém se potíže vyskytly. U 105 respondentů, což činí 78,5 %, se „nepříjemné nucení na močení“ v souvislosti s operačním výkonem na prostatě nevyskytlo. Období 1 – 6 den po operaci označili 4 respondenti, to je 3,0 %. Potíže v období 1 – 6 den a 7 – 14 den po operaci označil 1 respondent, to je 0,7 %. Časové období po operačním výkonu 7 – 14 dní udalo 12 respondentů, což je 8,9 %. 4 respondenti zaznačili období 15 – 30 dnů, to je 3,0 %. V období do 3 měsíců po operačním výkonu se potíže vyskytly u 6 respondentů, to je 4,4 %. A 2 respondenti označili časové období do 6 měsíců po operaci, což je 1,5 %. Celkem 78,5 % respondentů nemělo nepříjemné nucení na močení v souvislosti s operačním výkonem na prostatě v prvních 6 měsících po operaci.

59

Položka č. 17 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12f: Pomočení při silném nucení na močení Tab. 17: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – pomočení při silném nucení na močení Pomočení při silném

a. č. (n)

r. č. (%)

nucení na močení bez odpovědi

128

95,6

1 – 6 den po operaci a

1

0,7

7 - 14 dní po operaci

5

3,7

celkem

134

100

7 – 14 dní po operaci

Tabulka 17 informuje o odpovědích respondentů na typ potíží „pomočení při silném nucení na močení“ v souvislosti s operačním výkonem na prostatě v prvních šesti měsících po operaci. I v této otázce mohli respondenti zvolit více odpovědí, vždy k danému časovému období, ve kterém se tyto potíže vyskytly. U 128 respondentů se tento typ potíží nevyskytl, což činí 95,6 %. Časové období 1 – 6 den a také 7 – 14 dní po operaci označil 1 respondent, to je 0,7 %. Možnost 7 – 14 dní po operačním výkonu udalo 5 respondentů, to je 3,7 %. Jen 6 respondentů z celkového počtu uvedlo v souvislosti s operačním výkonem na prostatě pomočení při silném nucení na močení.

60

Položka č. 18 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12g: Noční probuzení z potřeby močení Tab. 18: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – noční probuzení z potřeby močení Noční probuzení

a. č. (n)

r. č. (%)

z potřeby močení bez odpovědi

77

57,8

1 – 6 den po operaci

7

5,2

1 – 6 den po operaci a

4

3,0

7 – 14 dní po operaci

11

8,7

7 – 14 dní po operaci a

1

0,7

1

0,7

1

0,7

15 – 30 dnů po operaci

10

7,4

do 3 měsíců po operaci

8

5,9

do 6 měsíců po operaci

14

10,4

celkem

134

100

7 - 14 dní po operaci

15 – 30 dnů po operaci 7 – 14 dní po operaci až do 6 měsíců po operaci 7 – 14 dní po operaci a do 3 měsíců po operaci

V otázce měli respondenti možnost označit více odpovědí, vždy v časovém období, ve kterém se u nich potíže vyskytly. Z tabulky 18 vyplývá, že z celkového počtu respondentů se potíže s „nočním probuzením z potřeby močení“ nevyskytlo u 77 respondentů, což činí 57,8 %. Časové období 1 – 6 den po operaci označilo 7 respondentů, to je 5,2 %. U 4 respondentů se potíže vyskytly v období 1 – 6 den a také v období 7 – 14 dní po operaci, což je 3,0 %. 11 respondentů označilo časové období 7 – 14 dnů po operačním výkonu, to je 8,7 %. Potíže v období 7 – 14 dní po operaci i 15 – 30 dní po operaci udal 1 respondent, to je 0,7 %. Odpověď 7 – 14 dní až 6 měsíců po

61

operaci si zvolil 1 respondent, což je 0,7 %. Možnost 7 – 14 dní a do 3 měsíců po operačním výkonu také udal 1 respondent, to je 0,7 %. Časové období 15 – 30 dnů po operaci označilo 10 respondentů, to je 7,4 %. Možnost do 3 měsíců po operaci zvolilo 8 respondentů, to je 5,9 %. Časové období do 6 měsíců po operačním výkonu uvedlo 14 respondentů, což je 10,4 %. Z celkového počtu respondentů nemá potíže s nočním probuzením z potřeby močení 57,8 % respondentů.

Položka č. 19 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12h: Časté močení během dne Tab. 19: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – časté močení během dne Časté močení během dne

a. č. (n)

r. č. (%)

bez odpovědi

102

76,3

1 – 6 den po operaci

4

3,0

1 – 6 den po operaci a

1

0,7

7 – 14 dní po operaci

10

7,4

7 – 14 dní po operaci a

2

1,5

1

0,7

15 – 30 dnů po operaci

4

3,0

do 3 měsíců po operaci

6

4,4

do 3 měsíců po operaci a

2

1,5

do 6 měsíců po operaci

2

1,5

celkem

134

100

7 - 14 dní po operaci

15 – 30 dnů po operaci 7 – 14 dní po operaci až 6 měsíců po operaci

do 6 měsíců po operaci

62

Tabulka 19 hodnotí odpovědi respondentů, kteří v otázce mohli označit více možností odpovědí, vždy v daném časovém období, ve kterém se potíže vyskytly. U 102 respondentů z celkového počtu se potíže „časté močení během dne“ neobjevily, což je 76,3 %. Časové období 1 – 5 den po operaci označili 4 respondenti, to je 3,0 %. U 1 z respondentů se potíže vyskytly v období 1 – 6 dnů i v období 7 – 14 dnů po operačním výkonu na prostatě, to je 0,7 %. Možnost časového období 7 – 14 dní po operačním výkonu zvolilo 10 respondentů, což je 7,4 %. Z celkového počtu 2 respondenti, což je 1,5 %, označili období 7 – 14 dní a současně i období 15 – 30 dní po operačním výkonu. 1 respondent, to je 0,7 %, udal potíže v časovém období 7 – 14 dní a období do 6 měsíců po operačním výkonu. Časové období 15 – 30 dní označilo 6 respondentů, což je 4,4 %. Do 3 měsíců po operaci a do 6 měsíců po operaci se potíže objevily u 2 respondentů, to je 1,5 %. Možnost odpovědi do 6 měsíců po operaci si zvolili 2 respondenti, to je 1,5 %. Časté močení během dne v prvních 6 měsících po operačním výkonu na prostatě se objevilo u 34 respondentů.

63

Položka č. 20 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12ch: Bolestivost při močení

Tab. 20: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – bolestivost při močení Bolestivost při močení

a. č. (n)

r. č. (%)

bez odpovědi

79

59,3

1 – 6 den po operaci

21

15,6

1 – 6 den po operaci a

3

2,2

1

0,7

7 – 14 dní po operaci

24

17,8

7 – 14 dní po operaci a

1

0,7

15 – 30 dnů po operaci

3

2,2

do 6 měsíců po operaci

2

1,5

celkem

134

100

7 - 14 dní po operaci 1 – 6 den po operaci až 15 – 30 dní po operaci

15 – 30 dnů po operaci

V tabulce 20 jsou zaznamenány odpovědi respondentů na otázku, zda v souvislosti s operací BHP měli v prvních šesti měsících potíže typu „bolestivost při močení“. V této otázce měli možnost zvolit více možností odpovědí, vždy v časovém období, ve kterém se potíže vyskytly. Z celkového počtu 134 respondentů se 79 respondentů, což je 59,3 %, k této otázce nevyjádřilo. Časové období 1 – 6 den po operaci označilo 21 respondentů, to je 15,6 %. Období 1 – 6 den a 7 – 14 den po operačním výkonu udali 3 respondenti, to je 2,2 %. Časové období 1 – 6 den až 15 – 30 den označil 1 respondent, což je 0,7 %. Možnost 7 – 14 dní po operaci zvolilo 24 respondentů, což činí 17,8 %. Časové období 7 – 14 dní a 15 – 30 dní po operačním výkonu udal 1 respondent, to je 0,7 %. Možnost 15 – 30 dní po operačním výkonu označili 3 respondenti, což je 2,2 %. Časové období do 6 měsíců po operačním výkonu zvolili 2 respondenti, to je 1,5 %.

64

Z celkového počtu 134 respondentů jen 2 respondenti měli bolestivost při močení v časovém období do 6 měsíců po operačním výkonu.

Položka č. 21 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12i: Retence – nemožnost se vymočit. Tab. 21: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – retence – nemožnost se vymočit Retence – nemožnost se

a. č. (n)

r. č. (%)

vymočit bez odpovědi

98

73,3

1 – 6 den po operaci

19

14,1

1 – 6 den po operaci a

1

0,7

7 – 14 dní po operaci

9

6,7

7 – 14 dní po operaci a

1

0,7

1

0,7

1

0,7

do 3 měsíců po operaci

1

0,7

do 6 měsíců po operaci

3

2,2

celkem

134

100

7 - 14 dní po operaci

15 – 30 dní po operaci 7 – 14 dní po operaci až 6 měsíců po operaci 15 – 30 dnů po operaci a 6 měsíců po operaci

Tabulka 21 představuje odpovědi respondentů na otázku, ve které mohli zvolit více možností odpovědí, vždy k danému časovému období, kdy se u respondentů potíže vyskytly. Z celkového počtu 134 respondentů se 98 respondentů, k možnosti potíží „retence – nemožnost se vymočit“ nevyjádřilo, což činí 73,3 %. Časové období 1 – 6 den po operačním výkonu označilo 19 respondentů, to je 14,1 %. Období 1 – 6 den a 7

65

– 14 dní po operaci udal 1 respondent, to je 0,7 %. Ze 134 respondentů označilo 9 respondentů, to je 9,7 %, období 7 – 14 dní po operačním výkonu. Časové období 7 – 14 dní a 15 – 30 dní zvolil 1 respondent, to je 0,7 %. Možnost období 7 – 14 dní až 6 měsíců po operaci udal 1 respondent, to je 0,7 %, časové období 15 – 30 dnů a 6 měsíců po operaci zvolil rovněž 1 respondent, což je 0,7 % a možnost do 3 měsíců po operačním výkonu označil také 1 respondent, což je 0,7%. Časové období do 6 měsíců po operačním výkonu si zvolili 3 respondenti, což je 2,2 %. 36 respondentů mělo v souvislosti s operací BHP potíže v prvních šesti měsících po operačním výkonu potíže typu retence – nemožnost se vymočit.

Položka č. 22 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12j: Potíže s erekcí. Tab. 22: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – potíže s erekcí Potíže s erekcí

a. č. (n)

r. č. (%)

bez odpovědi

114

85,2

1 – 6 den po operaci

4

3,0

7-14 dní po operaci

6

4,4

15 – 30 dnů po operaci

5

3,7

15 – 30 dnů po operaci až

1

0,7

1

0,7

do 6 měsíců po operaci

3

2,2

celkem

134

100

do 3 měsíců po operaci do 3 měsíců po operaci a do 6 měsíců po operaci

V tabulce 22 jsou odpovědi respondentů na otázku „potíže s erekcí“ v souvislosti s operačním výkonem na prostatě v prvních 6 měsících po operaci. 114 respondentů se

66

k otázce nevyjádřilo, což činí 85,2 %. Časové období 1 – 6 den po operaci zvolili 4 respondenti, to je 3,0 %. Období 7 – 14 dní po operaci označilo 6 respondentů, to je 4,4 %. Možnost 15 – 30 dnů po operaci udalo 5 respondentů, což je 4,4 %. Období 15 – 30 dnů po operaci a až do 3 měsíců po operaci zvolil 1 respondent, to je 0,7 %. Možnost do 3 měsíců po operaci a do 6 měsíců po operaci udal 1 respondent, což je 0,7 %. Časové období do 6 měsíců po operačním výkonu označili 3 respondenti, což je 2,2 %. 85,2 % respondentů nemělo potíže s erekcí v prvních 6 měsících po operačním výkonu na prostatě.

Položka č. 23 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12k: Potíže s ejakulací. Tab. 23: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – potíže s ejakulací Potíže s ejakulací

a. č. (n)

r. č. (%)

bez odpovědi

118

88,1

1 – 6 den po operaci

4

3,0

7-14 dní po operaci

3

2,2

15 – 30 dnů po operaci

2

1,5

do 3 měsíců po operaci

2

1,5

do 6 měsíců po operaci

5

3,7

celkem

134

100

Z tabulky 23 vyplývá, že z celkového počtu 134 respondentů se k otázce „potíže s ejakulací“ nevyjádřilo 118 respondentů, což činí 88,1 %. Časové období 1- 6 den po operaci označili 4 respondenti, to je 3,0 %. Období 7 – 14 dní po operačním výkonu udali 3 respondenti, což je 2,2 %. Možnost 15 – 30 dnů po operaci zvolili 2 respondenti, to je 1,5 %. Období do 3 měsíců po operaci označili 2 respondenti, to je

67

1,5 %. Časové období do 6 měsíců po operačním výkonu označilo 5 respondenti, což je 3,7 %. Potíže s ejakulací po operačním výkonu na prostatě v prvních 6 měsících označilo 16 respondentů.

Položka č. 24 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? 12l: Jiné potíže. Tab. 24: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – jiné potíže, četnost Jiné potíže - četnost

a. č. (n)

r. č. (%)

bez odpovědi

128

95,6

15 –30 dnů po operaci

5

3,7

do 3 měsíců po operaci

1

0,7

Celkem

134

100

Tab. 25: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – jiné potíže, text Jiné potíže - text

a. č. (n)

r. č. (%)

bez odpovědi

128

95,6

„hnisání“ operační rány na břiše močová infekce

1

0,7

1

0,7

„mokvání“ operační rány

1

0,7

po vymočení „po chvilce“

1

0,7

uretritis

1

0,7

zánět močových cest

1

0,7

celkem

134

100

únik trošky moči

68

V tabulce č. 24 a č. 25 jsou odpovědi respondentů na otázku potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě v prvních 6 měsících po operaci. V této otázce mohli sami dopsat typ potíží, který se u nich vyskytl a nebyl v uvedených možnostech otázky č. 12 v dotazníku. Z celkového počtu 134 respondentů se k otázce nevyjádřilo 128 respondentů, což je 95,6 %. 5 respondentů označilo časové období 15 – 30 dnů po operaci, to je 3,7 %. Časové období do 3 měsíců zvolil 1 respondent, což je 0,7 %. V tabulce 25 jsou konkrétní odpovědi respondentů, které vepsali do dotazníku v otázce č. 12.

Položka č. 25 Otázka č. 12: Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci? Celkové shrnutí výskytu potíží u respondentů v prvních 6 měsících po operačním výkonu na prostatě. Tab. 26: Celkové shrnutí výskytu potíží u seniorů po operaci BHP v prvních 6 měsících po operačním výkonu a. č. (n)

r. č. (%)

Celkové shrnutí potíží

Ne

Ano

Ne

Ano

krev v moči

72

62

53,7

46,3

inkontinence – samovolný únik moči únik moči při fyzické

122

12

91,0

9,0

115

19

85,8

14,2

nucení na močení

101

33

75,4

24,6

nepříjemné nucení na

106

28

70,1

20,9

129

5

96,3

3,7

78

56

58,2

41,8

námaze

močení pomočení při silném nucení na močení noční probuzení z potřeby močení

69

časté močení během dne

103

31

76,9

23,1

bolestivost při močení

80

54

59,7

40,3

retence – nemožnost

99

35

73,9

26,1

potíže s erekcí

115

19

85,8

14,2

potíže s ejakulací

119

15

88,8

11,2

jiné

129

5

96,3

3,7

vymočit se

V tabulce 26 jsou popsány všechny typy potíží, stanovené v otázce č. 12, vzniklé u respondentů v souvislosti s operačním výkonem na prostatě v prvních 6 měsících po operaci. „Krev v moči“ udalo 62 respondentů, to je 46,3 %. „Samovolný únik moči – inkontinenci“ označilo 12 respondentů, to je 9,0 %. „Únik moči při fyzické námaze“ označilo 19 respondentů, což je 14,2 %. „Nucení na močení“ se vyskytlo u 33 respondentů, to je 24,6 %. „Nepříjemné nucení na močení“ označilo 28 respondentů, což činí 20,9 %. „Pomočení při silném nucení na močení“ se vyskytlo u 5 respondentů, to je 3,7 %.“ Noční probuzení z potřeby močení“ označilo 56 respondentů, což činí 41,8 %. „Časté močení během dne“ udalo 31 respondentů, to je 23,1 %. „Bolestivost při močení“ označilo 54 respondentů, to je 40,3 %. „Retenci – nemožnost se vymočit“ označilo 35 respondentů, což je 26,1 %. „Potíže s erekcí“ se vyskytla u 19 respondentů, to je 14,2 %, „potíže s ejakulací“ označilo 15 respondentů, což je 11,2 %. Jiné potíže napsalo 5 respondentů, což je 3,7 % (viz obr. 16, s. 70).

70

Obr. 16: Výskyt všech potíží u respondentů v souvislosti s operací BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu

Položka č. 27 Otázka č. 13: Narušují vám potíže s močením po operaci prostaty kvalitu spánku? Tab. 27: Vliv potíží s močením po operaci prostaty na kvalitu spánku seniorů Vliv potíží s močením na

a. č. (n)

r. č. (%)

kvalitu spánku ano

14

10,4

spíše ano

32

23,9

spíše ne

36

26,9

ne

51

38,1

nevím

1

0,7

celkem

134

100

Tabulka 27 vypovídá o vlivu potíží s močením po operaci BHP na kvalitu spánku seniorů. Z celkového počtu 134 respondentů zvolilo odpověď „ano“ 14 respondentů, což je 10,4 %. Možnost „spíše ano“, označilo 32 respondentů, to je 23,9 %. Odpověď

71

„spíše ne“ udalo 36 respondentů, což činí 26,9 %. Možnost „ne“ označilo 51 respondentů, což činí 38,1 % a odpověď „nevím“ zvolil 1 respondent, to je 0,7 %. Pouze 1 respondent neví, zda operace BHP má vliv na jeho kvalitu spánku.

Obr. 17: Rozložení potíží s močením po operaci prostaty na kvalitu spánku respondentů Položka č. 28 Otázka č. 14: Která z potíží v souvislosti s operací prostaty vás nejvíce obtěžuje? Tab. 28: Potíže, v souvislosti s operací prostaty, které seniory nejvíce obtěžují Potíže v souvislosti

Počet

Procento z celku

Procento z celku

s operací prostaty, které

odpovědí

odpovědí

respondentů

44

21,0

36,4

bolestivost při močení

28

13,9

23,1

retence – nemožnost se

20

10,0

16,5

17

8,5

14,0

časté močení během dne

17

8,5

14,0

potíže s erekcí

16

8,0

13,2

potíže s ejakulací

13

6,5

10,7

seniory nejvíce obtěžují noční probuzení z potřeby močení

vymočit nepříjemné nucení na močení

72

krev v moči

11

5,5

9,1

nucení na močení

9

4,5

7,4

inkontinence – samovolný

8

4,0

6,6

8

4,0

6,6

5

2,5

4,1

Jiné – zaškrtnuto

5

2,5

4,1

celkem

201

100

166,1

únik moči únik moči při fyzické námaze pomočení při silném nucení na močení

V tabulce 28 jsou popsány potíže, které respondenti označili jako nejvíce obtěžující v souvislosti s operací BHP. Respondenti měli v této otázce možnost označit více možností odpovědí, které jsou v tabulce 28 seřazeny od nejpočetnějších k nejméně se vyskytujícím. Nejvíce, 44 respondentů, označilo „noční probuzení z potřeby močení“, což činí 21,0 % z celku odpovědí a 36,4 % z celku respondentů. 28 respondentů udalo „bolestivost při močení“, to je 13,9 % z celku odpovědí a 23,1 % z celku respondentů. „Retenci – nemožnost se vymočit“ označilo 20 respondentů, což je 10,0 % z celku odpovědí a 16,5 % z celku respondentů. „Nepříjemné nucení na močení“ zvolilo 17 respondentů, to je 8,5 % z celku odpovědí a 14,0 % z celku respondentů. „Časté močení během dne“ označilo 17 respondentů, což je 8,5 % z celku odpovědí a 14 % z celku respondentů. „Potíže s erekcí“ zvolilo 16 respondentů, což činí 8,0 % z celku odpovědí a 13,2 % z celku respondentů. „Potíže s ejakulací“ označilo 13 respondentů, to je 6,5 % z celku odpovědí a 10,7 % z celku respondentů. „Krev v moči“ udalo 11 respondentů, to je 5,5 % z celkového počtu odpovědí a 9,1 % z celku respondentů. „Nucení na močení“ označilo 9 respondentů, což je 4,5 % z celku odpovědí a 7,4 % z celku respondentů. „Inkontinenci – samovolný únik moči“ udalo 8 respondentů, to je 4,0 % z celku odpovědí a 6,6 % z celku respondentů. „Únik moči při fyzické námaze“ označilo 8 respondentů, to je 4,0 % z celku odpovědí a 6,6 % z celku respondentů. „Pomočení při silném nucení na močení“ zvolilo 5 respondentů, což je 2,5 % z celku odpovědí a 4,1 % z celku respondentů. Jiné potíže (jejich četnost a typ, byly popsány v tab. 24 a tab. 25 s. 67 - 68) zvolilo 5 respondentů, to je 2,5 % z celku odpovědí a 4,1 % z celku respondentů (viz obr. 18, s. 73).

73

Nejvíce respondenty po operaci BHP obtěžuje noční probuzení z potřeby močení.

Obr. 18: Souhrn potíží, které seniory nejvíce obtěžují v souvislosti s operací BHP Položka č. 29 Otázka č. 15: Došlo ke změně vašich zájmových činností po operaci prostaty? Tab. 29: Vliv operace BHP na zájmové činnosti seniorů Změny v činnostech

a. č. (n)

r. č. (%)

ano

50

37,3

ne

84

62,7

celkem

134

100

Tabulka 29 prezentuje názor seniorů na otázku, zda operace BHP změnila jejich zájmové činnosti. Odpověď „ano“ označilo 50 respondentů, což činí 37,3 % ze 134 respondentů. 84 respondentům zvolilo odpověď „ne“, což je 62,7 % (viz obr. 19, s. 74). Celkem 50 respondentům operace BHP změnila oblasti zájmových činností.

74

Obr. 19: Vliv operace BHP na zájmové činnosti seniorů Položka č. 30 Otázka č. 15: Došlo ke změně vašich zájmových činností po operaci prostaty? Tab. 30: Oblasti, ve kterých došlo ke změně vlivem operace BHP Oblasti činnosti

Počet

Procento z celku

Procento z celku

odpovědí

odpovědí

respondentů

oblast cestování

9

11,4

18,0

oblast kultury (divadlo,

18

22,8

36,0

20

25,3

40,0

19

24,1

38,0

sexuální oblast

13

16,5

26,0

celkem

79

100

158

kino, plesy) produktivní činnosti (zahrádkaření, nakupování) pohybové aktivity (chůze, cvičení, jízda na kole)

Tabulka 30 vypovídá o vlivu operace BHP na zájmové činnosti seniorů. Celkem se k této otázce vyjádřilo 79 respondentů. „Oblast cestování“ označilo 9 respondentů, což je 11,4 % z celku odpovědí a 18 % z celku respondentů. „Oblast kultury“ zvolilo 18 respondentů, to je 22,8 % z celku odpovědí a 36,0 % z celku respondentů.

75

„Produktivní činnosti“ udalo 20 respondentů, což činí 25,3 % z celku odpovědí a 40 % z celku respondentů. „Pohybové aktivity“ označilo 19 respondentů, to je 24,1 % z celku odpovědí a 38 % z celku odpovědí. „Sexuální oblast“ zvolilo 13 respondentů, což je 16,5 % z celku odpovědí a 26,0 % z celku respondentů (viz obr. 20, s. 76). Z celkového počtu 134 respondentů 20 udalo, že u nich došlo ke změně v oblasti produktivních činností.

Obr. č. 20: Oblasti, kde u seniorů došlo ke změně vlivem operace BHP

3.3 Statistické testování a ověřování hypotéz

V následujícím textu budou představeny výsledky statistického testování a ověřování hypotéz. Výsledky statistického testování jednotlivých hypotéz budou vždy prezentovány ve vztahu významu uvedené problematiky, spadající pod danou hypotézu k jednotlivým determinantám (věk, bydliště, vzdělání). Za účelem co největší přehlednosti interpretace testování hypotéz jsou statistické výpočty a jejich zdrojová data v kontingenčních tabulkách uvedena v příloze (viz příloha 4, s. 136).

76

3.3.1 Testování hypotézy č. 1 1Ho:

Předpokládáme,

že

neexistuje

statisticky

významná

závislost

mezi

demografickými determinantami (vzdělání, věk, bydliště) a subjektivní informovaností seniorů o onemocnění prostaty. 1Ha: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi demografickými determinantami (vzdělání, věk, bydliště) a subjektivní informovaností seniorů o onemocnění prostaty. Ke statistické analýze první hypotézy byly k položce dotazníku č. 4: „ Jste informován o onemocnění hyperplazie prostaty,“ použity jednotlivé determinanty (věk, dosažené vzdělání a místo bydliště). U položky dosaženého vzdělání bylo nutné sloučit první kategorii „základní vzdělání“ s kategorií „vyučen bez maturity“ z důvodu nízkého počtu respondentů v kategorii. Odpovědi byly testovány s položkou 4, ve které senioři hodnotí svou informovanost o onemocnění hyperplazie prostaty. A) Testování první hypotézy – determinanta vzdělání versus subjektivní informovanost seniorů o onemocnění BHP

Tab. 31: Subjektivní informovanost seniorů o onemocnění benigní hyperplazie prostaty – výsledky statistického testování - dle vzdělání Chí-kvadrát 58,2

stupně volnosti (k) 12

hladina významnosti (p) 0,000

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,000 nepřekročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme alternativní hypotézu a zamítáme hypotézu nulovou

77

Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace existují statisticky významné rozdíly mezi subjektivní informovaností seniorů o onemocnění BHP a dosaženým vzděláním.

Obr. 21: Míra subjektivní informovanosti seniorů o onemocnění benigní hyperplazie prostaty podle dosaženého vzdělání

B) Testování první hypotézy - determinanta věk versus subjektivní informovanost seniorů o onemocnění BHP

Tab. 32: Subjektivní informovanost seniorů o onemocnění benigní hyperplazie prostaty – výsledky statistického testování - dle věku Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

12,7

8

hladina významnosti (p) 0,122

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,122 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu.

78

Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky

významná

závislost

mezi

subjektivní

informovaností

seniorů

o onemocnění BHP a věkem.

Obr. 22: Míra subjektivní informovanosti seniorů o onemocnění benigní hyperplazie prostaty podle věku

C) Testování první hypotézy - determinanta bydliště versus subjektivní informovanost seniorů o onemocnění BHP

Tab. 33: Subjektivní informovanost seniorů o onemocnění hyperplazie prostaty výsledky statistického testování - dle místa bydliště. Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

14,9

4

hladina významnosti (p) 0,005

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,005 nepřekročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme alternativní hypotézu a zamítáme nulovou hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace existuje

79

statisticky

významná

závislost

mezi

subjektivní

informovaností

seniorů

o onemocnění BHP a místem jejich bydliště.

Obr. 23: Míra subjektivní informovanosti seniorů o onemocnění hyperplazie prostaty podle místa bydliště

Závěrečné shrnutí výsledků testování první hypotézy. Ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významný rozdíl vlivu sledované determinanty věk na subjektivní informovanost seniorů o onemocnění BHP. Naopak statisticky významný rozdíl ve sledovaném vzorku seniorské populace, byl potvrzen u sledované determinanty vzdělání, kdy vysokoškolsky vzdělaní senioři uváděli maximální množství informaci o onemocnění BHP. Je nutno zmínit, že počet respondentů s dosaženým vysokoškolským vzděláním byl vysoký (33). Statisticky významný rozdíl ve sledovaném vzorku seniorské populace, byl také potvrzen u sledované determinanty místo bydliště, kdy větší informovanost o onemocnění BHP uváděli senioři žijící ve městě.

80

3.3.2 Testování hypotézy č. 2 2Ho:

Předpokládáme,

že

neexistuje

statisticky

významná

závislost

mezi

demografickými determinantami (věk, vzdělání, bydliště) a subjektivní informovaností seniorů o možných komplikacích po operaci prostaty. 2Ha: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi demografickými determinantami (věk, vzdělání, bydliště) a subjektivní informovaností seniorů o možných komplikacích po operaci prostaty. Odpovědi třídíme na odpovědi o subjektivní informovanosti seniorů o možných komplikacích po operaci prostaty, podle jednotlivých determinant (vzdělání, věk, bydliště). Při testování této hypotézy byly k položce dotazníku č. 5: „Máte informace o komplikacích spojených s operací benigní hyperplazie prostaty“, použity demografické položky (věk, nejvyšší dosažené vzdělání, místo bydliště). U položky „dosažené vzdělání“ respondentů bylo nutné sloučit první kategorii „základní vzdělání“ s kategorií „vyučen bez maturity“ z důvodu nízkého počtu respondentů. Odpovědi byly testovány v souvislosti s položkou 5, ve které senioři hodnotí subjektivní informovanost o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP.

U položky „informovanost o komplikacích spojených s operací benigní

hyperplazie prostaty“ u posledních dvou odpovědí „ne“ a „nevím“, bylo nutné sloučit odpovědi z důvodu malého množství případů na srovnání. Odpovědi byly sloučeny do dvou kategorií - „ano“ a „ne“. Kategorie „nevím“ byla pro nízký počet odpovědí vyloučena. A) Testování druhé hypotézy – vzdělání versus subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operací BHP

Tab. 34: Subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP - výsledky statistického testování - dle vzdělání Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

34,9

3

hladina významnosti (p) 0,000

81

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,000 nepřekročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme alternativní hypotézu a zamítáme nulovou hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace existuje statisticky

významná

závislost

mezi

subjektivní

informovaností

seniorů

o komplikacích spojených s operací BHP a dosaženým vzděláním.

Obr. 24: Míra subjektivní informovanosti seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP dle dosaženého vzdělání

B) Testování druhé hypotézy – věk versus subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operací BHP Tab. 35: Subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP výsledky statistického testování - dle věku Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

7,4

2

hladina významnosti (p) 0,024

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,024 nepřekročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme alternativní hypotézu a zamítáme nulovou hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace existuje

82

statisticky

významná

závislost

mezi

subjektivní

informovaností

seniorů

o komplikacích spojených s operací BHP a věkem seniorů.

Obr. 25: Míra informovanosti seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP podle věku

C) Testování druhé hypotézy – místo bydliště versus subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operací BHP Tab. 36: Subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP - výsledky statistického testování - dle místa bydliště Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

3,7

1

hladina významnosti (p) 0,056

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,056 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu.

Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky

významná

závislost

mezi

subjektivní

informovaností

o komplikacích spojených s operací BHP a místem jejich bydliště.

83

seniorů

Obr. 26: Míra subjektivní informovanosti seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP podle místa jejich bydliště Závěrečné shrnutí výsledků testování druhé hypotézy. Ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významný rozdíl vlivu sledované determinanty bydliště na subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operací BHP. Statisticky významný rozdíl ve sledovaném vzorku seniorské populace, byl potvrzen u sledované determinanty vzdělání seniorů, kdy senioři s dosaženým vysokoškolským vzděláním častěji uváděli možnost „ano“, jsem informován o komplikacích spojených s operací BHP. Statisticky významný rozdíl ve sledovaném vzorku seniorské populace, byl také potvrzen u sledované determinanty věk seniorů, kdy senioři ve věkové kategorii 65 – 74 let častěji uváděli „ano“, že jsou informováni o komplikacích spojených s operací BHP.

3.3.3 Testování hypotézy č. 3

3Ho: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem a vznikem potíží s močením po operaci prostaty v období prvních 6 měsíců po operačním výkonu. 3Ha: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem a vznikem potíží s močením po operaci prostaty v období prvních 6 měsíců po operačním výkonu .

84

Při testování hypotézy č. 3 byly k položce dotazníku č. 11: „Měl jste nějaké potíže při močení po operaci prostaty (např. bolestivost) v prvních 6 měsících po operačním výkonu“, použita demografická položka (věk). Testování třetí hypotézy – věk versus potíže s močením u respondentů po operaci BHP v prvních šesti měsících Tab. 37: Vznik potíží s močením po operaci BHP v prvních 6 měsících po operačním výkonu – výsledky statistického testování dle věku Chí-kvadrát 0,6

stupně volnosti (k) 2

hladina významnosti (p) 0,733

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,733 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem potíží s močením po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a věkem seniorů.

Obr. 27: Rozložení věku seniorů a vzniku potíží s močením po operaci BHP v prvních 6 měsících po operačním výkonu

85

Závěrečné shrnutí výsledků testováním třetí hypotézy Neexistuje

statisticky

významný

rozdíl

vlivu

sledované

demografické

determinanty věk seniorů na vznik potíží s močením v prvních 6 měsících po operaci BHP. Ve všech třech věkových kategoriích byl téměř shodný výskyt potíží s močení u seniorů v souvislosti s operací BHP.

3.3.4 Testování hypotézy č. 4 4Ho: Předpokládáme, že neexistuje statisticky významná závislost mezi časovým průběhem výskytu komplikací po operaci prostaty a typem operačního výkonu. 4Ha: Předpokládáme, že existuje statisticky významná závislost mezi časovým průběhem výskytu komplikací po operaci prostaty a typem operačního výkonu. Analýza hypotézy č. 4 byla provedena formou kontingenčních tabulek. Odpovědi třídíme na odpovědi o vzniku možných komplikací po operaci prostaty, časové období prvních 6 měsíců po operačním výkonu a typ provedeného operačního výkonu. Při ověřování hypotézy č. 4 byly k položce dotazníku č. 12: „Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci“ (zde měli respondenti možnost označit více možností), použity otázky dotazníku:„Jaký typ operačního výkonu Vám byl proveden“a „Jak dlouho máte po operaci prostaty“. Vzhledem k četnostem odpovědí u jednotlivých respondentů, u kterých se stejný typ komplikace v souvislosti s operačním výkonem BHP vyskytl ve více časových obdobích, nelze statisticky položku čtvrté hypotézy testovat. Proto bylo ověření hypotézy provedeno pouze prostřednictvím kontingenční tabulky.

A) Testování čtvrté hypotézy - časové období (prvních šest měsíců po operačním výkonu) versus výskyt komplikací v souvislosti s operací BHP Tab. 38: Výskyt komplikací u seniorů v souvislosti s operací BHP – výsledky dle časového období (prvních šest měsíců po operačním výkonu)

86

krev v moči inkontinence-samovolný únik moči únik moči při fyzické námaze nucení na močení nepříjemné nucení na močení pomočení při silném nucení na močení noční probuzení z potřeby močení časté močení během dne bolestivost při močení retence-nemožnost se vymočit potíže s erekcí potíže s ejakulací jiné - četnost CELKOVÝ VÝSKYT V ČASE (PRŮMĚR %)

Do 3 Do 1- 6den 7-14 15-30 měsíců 6měsíců bez po dní po dnů po po po výskytu operaci operaci operaci operaci operaci CELKEM 53,0 29,1 14,9 1,5 1,5 0,0 100,0 90,3 85,1 74,6 78,4

0,0 0,7 6,7 3,7

4,5 0,0 8,2 9,0

0,7 3,0 4,5 3,0

0,0 8,2 4,5 4,5

4,5 3,0 1,5 1,5

100,0 100,0 100,0 100,0

95,5

0,7

3,7

0,0

0,0

0,0

100,0

57,5 76,1 59,0 73,1 85,1 88,1 95,5

8,2 3,7 18,7 14,9 3,0 3,0 0,0

10,4 9,7 18,7 7,5 4,5 2,2 0,0

7,5 3,0 2,2 1,5 4,5 1,5 3,7

6,0 6,0 0,0 0,7 0,7 1,5 0,7

10,4 1,5 1,5 2,2 2,2 3,7 0,0

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

77,8

7,1

7,2

2,8

2,6

2,5

100,0

V tabulce 38 jsou komplikace, vzniklé u seniorů v souvislosti s operací BHP, srovnávány v průměru výskytu a to vzhledem k jednotlivým časovým obdobím po operačním výkonu. Z celkového výskytu komplikací v čase vyplývá skutečnost, že v období 1-6 den po operačním výkonu se vyskytly komplikace (jakéhokoliv typu) v průměru 7,1 %, v období 7 – 14 dnů v průměru 7,2 %, v období 15 – 30 dní v průměru 2,8 %, v časovém období do 3 měsíců po operačním výkonu v průměru 2,6 % a v období do 6 měsíců po operaci v průměru 2,5 %. Bez výskytu komplikací jakéhokoliv typu v průměru 78,8 %. Závěr: Z věcného hlediska náš předpoklad o vlivu závislosti vzniku komplikací v souvislosti s operací BHP vzhledem k časovým obdobím po operaci prostaty neplatí. Z výskytu komplikací, vzniklých v prvních šesti měsících v souvislosti s operací BHP, je patrný jejich úbytek vzhledem k daným časovým obdobím.

B) Testování čtvrté hypotézy - výskyt komplikací v souvislosti s operací BHP v časovém období (prvních šest měsíců po operačním výkonu) versus typ operačního výkonu

87

Tab. 39: Celkový výskyt komplikací v souvislosti s operací BHP v časovém období

CELKOVÝ VÝSKYT V ČASE (PRŮMĚR %)

(prvních šest měsíců) versus typ operačního výkonu 7-14 dní po operaci

15-30 dnů po operaci

Do 3 měsíců po operaci

Do 6měsíců po operaci

CELKEM

bez výskytu

1-6den po operaci

TUR-P – transuretální resekce prostaty

81,0

11,8

3,2

0,9

0,9

2,3

100,0

PVP – fotoselektivní vaporizace prostaty, tzv.,,zelený laser

79,8

9,3

5,7

2,0

1,7

1,4

100,0

otevřená operace prostaty

73,7

1,6

11,2

4,6

4,6

4,2

100,0

Tabulka 39 hodnotí vliv provedeného operačního výkonu na vnik komplikací v souvislosti s operací BHP v prvních šesti měsících po operaci. Jednotlivé komplikace vzniklé vzhledem k typu provedeného operačního výkonu v jednotlivých časových obdobích jsou uvedené v tabulce 48, která je vzhledem k velikosti dat dána do příloh (viz příloha č. 4 s. 140). U operačního výkonu TURP se komplikace (jakéhokoliv typu) nevyskytly u 81,0 % respondentů, v období 1 – 6 den po operaci se komplikace (jakéhokoliv typu) v souvislosti s operací BHP vyskytly u 11,8 % respondentů, v období 7 - 14 dnů se komplikace vyskytly u 3,2 % respondentů v období 15 – 30 dnů u 0,9 % respondentů, v časovém období do 3 měsíců také u 0,9 % respondentů, v období do 6 měsíců u

2,3 % respondentů. U PVP – „zeleného laseru“ se komplikace (jakéhokoliv typu) nevyskytly

u 79,8 % respondentů, v časovém období 1 – 6 dnů po operaci se komplikace v souvislosti s operací BHP vyskytly u 9,3 % respondentů, v časovém období 7 – 14 dnů u 5,7 % respondentů, v období 15 – 30 dnů se vyskytly komplikace u 2,0 % respondentů, v období do 3 měsíců se vyskytly u 1,7 % respondentů a v časovém období do 6 měsíců se komplikace vyskytly u 1,4 % respondentů. U otevřené operace prostaty se komplikace (jakéhokoliv typu) nevyskytly u 73,7 % respondentů, v časovém období 1 – 6 dnů se komplikace v souvislosti s operací BHP vyskytly u 1,6 % respondentů, v časovém období 7 – 14 dnů se komplikace vyskytly u 11,2 % respondentů, v období 15 – 30 dnů po operačním výkonu se komplikace vyskytly u 4,6 % respondentů, v časovém období do 3 měsíců

88

po operaci se komplikace vyskytly u 4,6 % respondentů a v období do 6 měsíců po operačním výkonu BHP se komplikace vyskytly u 4,2 % respondentů. Tab. 40: Celkové shrnutí statistických výsledků - výskyt všech komplikací v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu

Chí-kvadrát krev v moči inkontinence-samovolný únik moči únik moči při fyzické námaze nucení na močení nepříjemné nucení na močení pomočení při silném nucení na močení noční probuzení z potřeby močení časté močení během dne bolestivost při močení retence-nemožnost se vymočit potíže s erekcí potíže s ejakulací jiné potíže

stupně hladina Chí volnosti významnosti kvadrát (k) (p) 35,8 12 0,000 15,2 9 0,086 46,3 12 0,000 19,2 15 0,206 19,9 15 0,172 44,8 16,2 20,1 39,7 26,6 24,7 25,4 5,5

6 15 15 12 15 15 15 6

0,000 0,370 0,169 0,000 0,032 0,054 0,045 0,481

rozhodnutí o H0 + + + + + + +

Poznámka: Rozhodnutí o nulové hypotéze: + znamená nezamítnuta - znamená zamítnuta

Zobrazení jednotlivých výsledků statistického ověření čtvrté hypotézy - výskyt komplikací v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu.

89

Tab. 40a : Výskyt komplikace –„krev v moči“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

35,8

12

hladina významnosti (p) 0,000

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,000 nepřekročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme alternativní hypotézu a zamítáme hypotézu nulovou. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace existuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „krev v moči“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace. Tab. 40b: Výskyt komplikace –„inkontinence – samovolný únik moči“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

hladina významnosti (p)

15,2

9

0,086

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,086 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „inkontinence – samovolný únik moči“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace. Tab. 40c: Výskyt komplikace –„únik moči při fyzické námaze“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

46,3

12

hladina významnosti (p) 0,000

90

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,000 nepřekročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme alternativní hypotézu a zamítáme nulovou hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace existuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „únik moči při fyzické námaze“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace. Tab. 40d : Výskyt komplikace –„nucení na močení“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

hladina významnosti (p)

19,2

15

0,206

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,206 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „nucení na močení“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace. Tab. 40e: Výskyt komplikace –„nepříjemné nucení na močení“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

19,5

15

hladina významnosti (p) 0,172

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,172 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu.

91

Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „nepříjemné nucení na močení“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace. Tab. 40f : Výskyt komplikace –„pomočení při silném nucení na močení“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

44,8

6

hladina významnosti (p) 0,000

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,000 nepřekročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme alternativní hypotézu a zamítáme nulovou hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace existuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „pomočení při silném nucení na močení“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace. Tab. 40g : Výskyt komplikace –„noční probuzení z potřeby močení“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

hladina významnosti (p)

16,2

15

0,370

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,370 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „noční probuzení z potřeby močení“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace.

92

Tab. 40h : Výskyt komplikace –„časté močení během dne“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

20,1

15

hladina významnosti (p) 0,169

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,169 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „časté močení během dne“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace.

Tab. 40ch : Výskyt komplikace –„bolestivost při močení“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

39,7

12

hladina významnosti (p) 0,000

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,000 nepřekročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme alternativní hypotézu a zamítáme nulovou hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace existuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „bolestivost při močení“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace.

93

Tab. 40i : Výskyt komplikace –„retence – nemožnost se vymočit“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

26,6

15

hladina významnosti (p) 0,032

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,032 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „retence – nemožnost se vymočit“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace.

Tab. 40j : Výskyt komplikace –„potíže s erekcí“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

24,7

15

hladina významnosti (p) 0,054

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,054 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „potíže s erekcí“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace.

94

Tab. 40k : Výskyt komplikace –„potíže s ejakulací“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

25,4

15

hladina významnosti (p) 0,045

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,045 nepřekročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme alternativní hypotézu a zamítáme nulovou hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace existuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „potíže s ejakulací“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace.

Tab. 40l: Výskyt komplikace –„jiné potíže“ v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu Chí-kvadrát

stupně volnosti (k)

5,5

6

hladina významnosti (p) 0,401

Na základě výsledků statistického testování, kdy hodnota p = 0,401 překročila stanovenou hladinu významnosti 0,05, přijímáme nulovou hypotézu a zamítáme alternativní hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že ve sledovaném vzorku seniorské populace neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem komplikace „jiné potíže“ po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a typem provedené operace.

95

Obr. 28: Výskyt komplikací u seniorů v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících a podle typu provedeného operačního výkonu

Závěrečné shrnutí výsledků testování čtvrté hypotézy Na základě výsledků zjištěné statistické významnosti není možno zamítnout nulovou hypotézu o výskytu komplikací vzniklých v souvislosti s operací BHP v prvních šesti měsících vzhledem k typu provedené operace: inkontinence – samovolný únik moči, nucení na močení, nepříjemné nucení na močení, noční probuzení z potřeby močení, časté močení během dne, potíže s erekcí, jiné potíže. Naopak přijímáme alternativní hypotézu u komplikací vzniklých v souvislosti s operací BHP v prvních šesti měsících vzhledem k typu operace: krev v moči, únik moči při fyzické námaze, pomočení při silném nucení na močení, retence – nemožnost se vymočit, potíže s ejakulací. I náš předpoklad o vlivu závislosti vzniku komplikací v souvislosti s operací BHP vzhledem k časovým obdobím po operaci prostaty se při zpracování čtvrté

96

hypotézy nepotvrdil. Z výskytu všech komplikací, vzniklých v prvních šesti měsících v souvislosti s operací BHP, je patrný jejich úbytek vzhledem k daným časovým obdobím.

97

DISKUSE

Diplomová práce se zabývá problematikou seniorů po operaci benigní hyperplazie prostaty. Průzkumem uskutečněným mezi seniory po operačním výkonu s BHP, jsem chtěla ověřit, kde muži – senioři získávají informace o onemocnění BHP, možnostech chirurgické léčby a komplikacích spojených s operačním výkonem na BHP. Výchozí motivací pro zvolené téma byla narůstající četnost pacientů – seniorů s onemocněním benigní hyperplazie prostaty, se kterými se denně setkávám v rámci své pracovní zkušenosti. Dalším z důvodů volby tématu diplomové práce je i skutečnost, že s rostoucím věkem dožití bude seniorů s problematikou BHP přibývat a tím se i navyšovat počet realizovaných operačních výkonů. Dále jsem chtěla zmapovat výskyt možných pooperačních komplikací, a do jaké míry vzniklé komplikace ovlivňují zájmové činnosti seniorů. Dvořáček ve své publikaci uvádí, že se zvyšujícím se věkem narůstá i počet mužů mající obtíže spojené s benigní hyperplazií prostaty.116 Což nekoresponduje s výsledky našeho šetření, kde ve vyšších věkových kategoriích mělo početní zastoupení respondentů klesající tendenci. Ve věkové kategorii 85 a více let mělo zastoupení v našem průzkumném šetření 17,9 % respondentů (viz tab. 1, s 42.). Průzkumné šetření bylo provedeno ve městě Olomouci a v 18km vzdáleném městě Litovli. Kdy podle statistické ročenky České republiky bylo k 31. 12. 2012 v Olomouckém kraji 43 987 mužů - seniorů, starších 65 let.117 Dotazníkové šetření bylo uskutečněno pomocí anonymní dotazníkové metody a zúčastnilo se jej 134 respondentů. V Olomouci byly dotazníky rozdávány seniorům hospitalizovaným ve Vojenské nemocnici na chirurgickém oddělení s urologií (40 dotazníků) a seniorům navštěvujícím urologickou ambulanci Vojenské nemocnice (40 dotazníků). Dále těm seniorům, kteří dochází do soukromé urologické ambulance v Olomouci Na Šibeníku (30 dotazníků) a také seniorům v Litovli, navštěvujícím soukromou urologickou ambulanci (40 dotazníků). Návratnost ze 150 distribuovaných

116 117

Srov. DVOŘÁČEK, J., Urologie III.díl, s.1197 Srov. Statistická ročenka České republiky 2012 [online] Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/711011-13, [cit. 2014-02-13]

98

dotazníků čítala 134, které považujeme za 100 %. Soubor respondentů tvořili muži – senioři, splňující kritéria potřebná k výzkumnému šetření: minimální stáří 65 let, absolvování operačního výkonu s BHP, typ operačního výkonu (TURP – transuretální resekce prostaty, PVP – „zelený laser“, otevřená operace prostaty) a v období maximálně šest měsíců po operačním výkonu. S ohledem na specifičnost zkoumaného vzorku seniorů, považujeme počet 134 respondentů za dostačující. Přesto je nutno zdůraznit, že i přes relativně nízký počet respondentů, vyplynuly z průzkumného šetření překvapivá zjištění a zajímavé informace. Vzhledem ke skutečnosti, že k zvolenému tématu diplomové práce, neexistuje dostatek odborné literatury, ve které by byla zmíněna empirická šetření zaměřena na seniory a operační výkony na benigní hyperplazie prostaty, budou výsledky práce diskutovány s dostupnými odbornými literárními zdroji, spíše teoretického charakteru, zaměřenými na seniory, onemocnění BHP, operační výkony prováděné u benigní hyperplazie prostaty a komplikace vzniklé v souvislosti s operací BHP. První cíl práce byl zaměřen na zhodnocení subjektivní informovanosti seniorů o

onemocnění benigní hyperplazie prostaty a možnostech operační léčby tohoto

onemocnění, druhým cílem bylo zhodnocení informovanosti seniorů o možných komplikacích spojených s operačním výkonem na prostatě. Dále byl stanoven cíl dílčí zaměřený na zmapování nejčastějšího zdroje informací, kde senioři získávají informace o možných operačních výkonech na prostatě. Třetím cílem diplomové práce bylo posouzení vlivu operačního výkonu na vznik komplikací v souvislosti s operačním výkonem na prostatě a posledním, čtvrtým cílem bylo zmapování časového průběhu vzniku komplikací v prvních šesti měsících po operaci BHP a to v souvislosti s operačním výkonem a ve vztahu k věku seniorů. Od kalendářního věku respondentů se odvíjelo statistické testování prvního cíle první hypotézy. První hypotéza byla stanovena na předpokladu, že věk ovlivňuje subjektivní informovanost seniorů o onemocnění BHP a možnostech operační léčby BHP. Dalšími determinantami v testování první hypotézy byly místo bydliště a vzdělání respondentů. Ze vzorku 134 respondentů označilo věkovou kategorii 65 – 74 let 41 % respondentů, kategorii 75 – 84 let 41 % respondentů a věkovou kategorii 85 a více let 17,9 % respondentů. Na základě statistického testování, byla vypočtena statistická signifikace p = 0,122, byla tedy překročena hladina významnosti a lze tvrdit, že neexistuje

99

statistická významná závislost mezi věkem respondentů a jeho vlivu na subjektivní informovanost. Senioři ve věkové kategorii 65 – 74 let uvedli ve 27,8 %, že mají maximální množství informací. Překvapující bylo, že i senioři věkové kategorie 85 – a více let udali maximální množství informací v 16,7 % lze proto zhodnotit, že věk seniorů nemá vliv na jejich subjektivní informovanost o onemocnění BHP. Uvedené výsledky nekorespondují s tvrzením Kawciuka, který uvádí, že převážná většina starších mužů neví nic o možnostech včasné diagnostiky a léčby onemocnění prostaty118. Další testovanou determinantou první hypotézy v subjektivní informovanosti seniorů bylo vzdělání. Základní vzdělání uvedlo 3,7 % respondentů, vyučen bez maturity označilo 26,1 % respondentů, vyučen s maturitou udalo 17,2 % respondentů, středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo 28,4 % respondentů a vysokoškolské zvolilo 24,6 % respondentů. U vzdělání byl potvrzen předpoklad, že dosažené vzdělání seniorů ovlivňuje informovanost respondentů (signifikace p = 0,000) alze tvrdit, že vztah mezi dosaženým vzděláním a subjektivní informovaností je statisticky významný. Vysokoškolsky vzdělaní (24,6 %) uvedli minimální množství informací o BHP v 9,1 % a maximální množství informací o BHP v 33,3 %. Naopak respondenti se základním vzděláním a vyučen bez maturity, kterých bylo z celkového počtu 29,7 %, uvedlo minimální množství informací v 7,7 % a maximální množství informací o BHP v 10,3 %. Na základě statistického testování se potvrdilo tvrzení, že dosažené vzdělání ovlivňuje subjektivní informovanost seniorů. Místo bydliště respondentů bylo poslední determinantou v testování první hypotézy. Ze vzorku 134 respondentů bydlí ve městě 59,0 % respondentů a na vesnici 41,0 % respondentů. I zde se na základě statistického testování potvrdil předpoklad, že místo bydliště ovlivňuje subjektivní informovanost respondentů (signifikace p = 0,005). Senioři žijící ve městě uvedli v 6,3 % minimální množství informací o BHP a v 20,3 % maximální množství informací. Senioři žijící na vesnici udali v 7,4 % minimální množství informací o BHP a v 18,5 % maximální množství informací o BHP. Větší míru informovanosti uvedli senioři mající bydliště ve městě.

118

Srov. KAWACIUK, I., Onemocnění prostaty – medicínský a psychosociální problém, [online], SANQUIS, roč. 24, 2002, s. 14, Dostupné na WWW: http:// http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art671 [cit. 2014-03-24]

100

Problematikou informovanosti mužů o onemocnění BHP se ve své bakalářské práci zabývala i Ďuranová.119 Respondentů (ve věku 45 – 75 a více let) se v šetření dotazovala na „pocit dostatku informací o nezhoubném zvětšení prostaty“, kdy většina dotázaných 45,7 % uvedla, že má „pocit dostatku informací o BHP“. Také Nováková se v bakalářské práci mimo jiné zabývala i zájmem mužů o prevenci onemocnění BHP. Respondenti (ve věku od 46 – 85 let) v 80 % projevili zájem o odborné informace týkající se prevence onemocnění BHP120. Což koresponduje i s výsledky našeho šetření o subjektivní informovanosti o onemocnění BHP (viz tab. 4, s. 46). Druhý cíl šetření byl zaměřen na informovanost seniorů o možných komplikacích spojených s operačním výkonem na BHP. Při statistickém testování druhé hypotézy byl potvrzen vliv vzdělání, věku a místa bydliště seniorů na informovanost respondentů o možných komplikacích spojených s operačním výkonem na BHP (signifikace p = 0,024). Ze vzorku 134 respondentů označilo věkovou kategorii 65 – 74 let 41,0 % respondentů, kategorii 75 – 84 let 41,0 % respondentů a věkovou kategorii 85 a více let 17,9 % respondentů. Senioři ve věku 65 - 74 let v 75,5 % uvedli, že mají informace o komplikacích spojených s BHP, v kategorii 75 – 84 let odpověď „ano, mám dostatek informací“ uvedlo 50,0 % seniorů a v kategorii 85 a více let označilo možnost dostatečné informovanosti dokonce 60,0 % seniorů. Významný vliv vzdělání na informovanosti respondentů o možných pooperačních komplikacích BHP se projevil především u seniorů s vysokoškolským vzděláním, kdy 100 % respondentů, uvedlo v této otázce odpověď „ano, jsme dostatečně informováni“. Z šetření vyplynulo, že nejčastějším zdrojem informací o komplikacích spojených s operací BHP je urolog a to v 96,7 %. Odbornou literaturu jako zdroj informací označilo 16,4 % a internet dokonce 44,3 % respondentů. Nesmíme opomenout, že pouze 10,7 % respondentů uvedlo praktického lékaře jako zdroj svých informací o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP. To potvrzuje Kawaciuk, který uvádí, že i když rozhodnutí o léčbě onemocnění prostaty patří do rukou odborníka – urologa je zřejmé, že urologové vidí jen malou část nemocných.

119

Srov. ĎURANOVÁ, K., Problematika benigní hyperplazie prostaty ve sledované populaci [online] Dostupné WWW:http://is.muni.cz/th/214244/lf_b/bakalarska_prace_duranova.pdf [cit. 2014-02-19] 120 Srov. NOVÁKOVÁ, M., Edukce klientů s onemocněním benigní hyperplazie prostaty, [online] Dostupné na WWW: http://theses.cz/id/a0ov01?info=1;isshlret=edukace%3B;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DNov %C3%A1kov%C3%A1%20Miroslava%20edukace%26start%3D1 [cit. 2014-03-30]

101

Nemocní s mikčními problémy by se měli stát společným zájmem praktických lékařů a urologů.121 Bydliště respondentů bylo poslední determinantou v testování druhé hypotézy. Ze vzorku 134 respondentů, senioři, žijící ve městě označili v 68,8 % odpověď „ano“ na otázku, zda mají informace o možných komplikacích spojených s operací BHP a senioři z vesnice zvolili odpověď „ano“ v 52,2 %. Potvrdil se náš předpoklad (signifikace p = 0,056), že místo bydliště respondentů nemá vliv na informovanost o možných komplikacích spojených s operačním výkonem na BHP. Jako nejčastější z možných pozdních komplikací po operaci BHP metodou TURP, Skoková popisuje v 75 % retrográdní ejakulaci.122 Erektilní dysfunkci po transuretální resekci prostaty popisuje Jarolím u 10 - 20 % operovaných mužů. Komplikaci dysurii a urgenci uvádí několik týdnů po operaci u většiny pacientů. Jako nejčastější komplikaci po TURP Jarolím zmiňuje retrográdní ejakulaci, kdy uvádí, že pokud je pacient před operací o této konsekvenci informován, obvykle mu tato ztráta ortográdní ejakulace nečiní obtíže.123 Třetí cíl práce byl zaměřen na posouzení vlivu věku na vznik potíží s močením v souvislosti s operačním výkonem na BHP. Při statistickém testování třetí hypotézy se nepotvrdil předpoklad, že věk seniorů ovlivňuje vznik potíží s močením po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu. Respondenti ve věkové kategorii 65 – 74 let v 89,1 %, v kategorii 75 – 84 let uvedlo potíže při močení 89,1 % seniorů a v kategorii 85 a více let 83,3 % seniorů. Skoková uvádí, že po TURP je bezprostřední komplikací po operaci krvácení a močová infekce v souvislosti se zavedeným permanentním močovým katétrem. Mezi pozdní komplikace po TURP Skoková řadí potíže s udržením moče, retrográdní ejakulaci a přetrvávající potíže s močením (ukapávání moči), často se vyskytne problém s udržením moče, kdy pacient nestihne navštívit toaletu a pomočí se.124

121

Srov. KAWACIUK, I., Onemocnění prostaty – medicínský a psychosociální problém, [online], SANQUIS, roč. 24, 2002, s. 14, Dostupné na WWW: http:// http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art671 [cit. 2014-03-24] 122 . SKOKOVÁ, D., Transuretální resekce prostaty, Diagnóza v ošetřovatelství, 2009, roč .2,s. 28 123 Srov. JAROLÍM, L., Chirurgická léčba benigní hyperplazie prostaty, [online], Dostupné na WWW: http://www.cssmweb.cz/news/chirurgicka-lecba-benigni-hyperplazie-prostaty/[cit. 2014-03-30] 124 Srov.SKOKOVÁ, D., Transuretální resekce prostaty, Diagnóza v ošetřovatelství, 2009, roč.2,s. 28

102

Poslední, čtvrtý cíl práce jsme zaměřili na zmapování časového průběhu vzniku komplikací v prvních šesti měsících po operaci BHP v souvislosti s typem provedeného operačního výkonu. Testování u čtvrté hypotézy bylo zaměřeno na zjištění, zda existuje statisticky významná závislost mezi časovým průběhem výskytu komplikací po operaci prostaty a typem operačního výkonu (viz tab. 38, s. 87.). Zde jsme vzhledem k odpovědím seniorů, u kterých se stejný typ komplikace vyskytl ve více časových obdobích, provedli výpočet průměru výskytu možných pooperačních komplikací, a to v pěti časových obdobích. Časové období 1 – 6 den po operačním výkonu, 7 – 14 den po operaci, 15 – 30 dnů po operaci, do 3 měsíců po operaci a do 6 měsíců po operaci. Srovnávali jsme tři typy operačních výkonů - TURP (transuretální resekci prostaty), PVP (photoselektivní vaporizaci prostaty – „zelený laser“) a otevřenou operaci prostaty. TURP podstoupilo 17 respondentů (12,7 %), PVP 66 respondentů (49,3 %) a otevřenou operaci prostaty 48 respondentů (35,3%). Z celkového počtu 134 respondentů, 3 (2,2 %) nevěděli, jaký typ operačního výkonu jim byl proveden (viz tab. 9, s. 52.). V časovém období 1 – 6 den po operačním výkonu, byla nejčastějším typem z možných vyskytujících se komplikací „krev v moči“, po TURP

se komplikace

vyskytovala u 35,3 % seniorů, po PVP u 37,9 % seniorů a po otevřené operaci prostaty u 14,6 % seniorů. To potvrzuje i Zvara, který uvádí, že nejčastější komplikací je krvácení a sekundární krvácení, které se zpravidla vyskytuje do 10 dní po TURP125. Dalším, výsledkem našeho šetření v časovém období 1 – 6 den po operačním výkonu, byla komplikace „retence – nemožnost se vymočit“. Po TURP byl výskyt zmíněné komplikace u 11,8 % seniorů, po PVP u 25,8 % seniorů. U otevřené operace prostaty se v tomto časovém období 1 – 6 den po operačním výkonu komplikace „retence – nemožnost se vymočit“ nevyskytuje z důvodu pooperačního zavedení permanentního močového katétru. Výskyt močové retence potvrzuje i Kabilka, který komplikaci – „močovou retenci“ po PVP, uvádí jako nejčastější typ možné pooperační komplikace v souvislosti s provedeným laserovým výkonem na BHP126. Mezi zajímavé zjištění v časovém období 1 - 6 den po operačním výkonu na BHP, patří výskyt komplikace

125

Srov. ZVARA, V., HORŇÁK, M. A kol., Urologické operace, s. 233 Srov. KABILKA,T., VESELÝ, R., Fotoselektivní vaporizace prostaty Green Light laserem-naše první zkušenosti, Urologie pro praxi, roč. 10 (3), (2009) s. 199-200 126

103

„potíže s erekcí“ a „potíže s ejakulací“. Po TURP se obě zmíněné komplikace vyskytly u stejného počtu respondentů v 17,6 %. Po PVP se „potíže s erekcí“ a „potíže s ejakulací“ vyskytly u 1,5 % seniorů. Zvara a Horňák uvádějí, že pooperační komplikace - „retrográdní ejakulace“ (výron semene do močového měchýře) se po TURP vyskytuje u více než 80 % mužů.127 Což koresponduje i s výsledky našeho šetření, kdy „potíže s ejakulací“ uvedlo 17,6 % respondentů po TURP. U otevřené operaci prostaty se potíže s erekcí a ejakulací v tomto časovém období u respondentů nevyskytly, z důvodu pooperačně zavedeného permanentního močového katétru. V časovém období 7 – 14 dní po operačním výkonu se vyskytla výrazná přítomnost komplikace „bolestivosti při močení“ a to u 39,6 % seniorů v souvislosti s otevřenou operací prostaty, u PVP pouze u 9,1 % seniorů a po TURP se neobjevila. Komplikaci tohoto typu popisuje i Kabilka, který uvádí, že po PVP se dysurie objevuje s odstupem 1 – 2 týdnů.128 V období 15 – 30 dnů a v časovém období do 3 měsíců po operačním výkonu, je zřetelný úbytek veškerých komplikací v souvislosti s jednotlivými provedenými operačními výkony (viz tab. 39, s. 89 – 90). V období do 6 měsíců po operaci se v šetření objevila komplikace „inkontinence – samovolný únik moči“. Výskyt po otevřené operaci prostaty byl u 10,4 % seniorů, po PVP pouze u 1,5 % seniorů.

V souvislosti s TURP se v tomto časovém období

inkontinence v našem šetření nevyskytla. Novák přitom uvádí, že po transuretrální resekci prostaty (TURP) nebo suprapubické prostatektomii pro BHP je frekvence inkontinence moči asi 1 %.129 To odpovídá i tvrzení Čermáka, který uvádí, že jde o společensky nejzávažnější komplikaci, která se vyskytuje u 0,5 – 1 % mužů po operaci BHP.130 Podle námi zjištěných údajů o výskytu možných komplikací vzniklých v souvislosti s operačním výkonem na BHP v prvních šesti měsících po operaci, lze zhodnotit, že ze třinácti možných komplikací, má pouze jeden typ komplikace „potíže s ejakulací“ vzrůstající tendenci vzhledem k časovým obdobím. Matoušková uvádí, že

127

Srov. ZVARA, V., HORŇÁK, M. A kol., Urologické operace, s. 233 Srov. KABILKA,T., VESELÝ, R., Fotoselektivní vaporizace prostaty Green Light laserem-naše první zkušenosti, Urologie pro praxi, roč. 10 (3), (2009) s. 199-200 129 Srov. NOVÁK, K., Inkontinence moči u mužů [online], Postgraduální medicína 2011 (1). Dostupné na WWW: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/inkontinence-moci-u-muzu-457068 [cit. 2014-03-10]. 130 ČERMÁK, A., PACÍK, D., Inkontinence moči, s. 15 128

104

transuretální operace vedou více než v 90 % případů k potížím s ejakulací, v důsledku porušení preprostatického sfinkteru131. I Kawaciuk uvádí, že po transuretální resekci prostaty a otevřené operaci prostaty se k pozdním komplikacím řadí u 70 – 95 % mužů retrográdní ejakulace (výron semene do močového měchýře).132 U ostatních typů komplikací je v námi sledovaném vzorku seniorské populace klesající nebo stagnující tendence. Předpoklad o vlivu závislosti mezi časovým obdobím po operaci benigní hyperplazie prostaty (prvních šest měsíců po operačním výkonu) a výskytem komplikací v souvislosti s operačním výkonem u námi sledovaného vzorku seniorské populace nebyl potvrzen. V neposlední řadě jsme se věnovaly v průzkumu i tomu, zda komplikace vzniklé v souvislosti s výkonem na BHP, mají vliv na zájmové činnosti seniorů. Obdobnou problematiku, s rozdílem, že respondenti s BHP neabsolvovali operační výkon, zkoumala ve své diplomové práci i Adamcová.133 Zjišťovala, zda problematika BHP nějakým způsobem ovlivňuje zájmové činnosti seniorů (např. sportovní aktivity, cestování, společenské aktivity, sexuální aktivity). Výsledek šetření Adamcové poukazuje na to, že více než v 50 % problematika spojená s BHP seniory „vůbec“ neomezuje. Na základě našeho průzkumného šetření jsme dospěly k obdobným výsledkům. Na otázku, zda došlo ke změně zájmových činností po operačním výkonu BHP v prvních 6 měsících, zvolilo 62,7 % respondentů odpověď „ne“. Odpověď „ano“ označilo 37,3 % respondentů (viz tab. 29, s. 74). Dle provedených rešerší, prozatím neproběhlo šetření zaměřené na oblast zájmových činností seniorů s onemocněním benigní hyperplazie prostaty před absolvováním operačního výkonu na BHP a následně v daném časovém období šesti měsíců po operačním výkonu. Bylo by zajímavé, zaměřit se v průzkumném šetření na seniory s BHP a zhodnotit vliv onemocnění benigní hyperplazie prostaty na zájmové činnosti seniorů. A zda provedená operace na BHP bude v daném časovém období ovlivňovat zájmové činnosti seniorů.

131

Srov. MATOUŠKOVÁ, M. a kol. Praktická urologie v kazuistikách, s. 98 - 99 Srov. KAWACIUK, I., Urologie, s. 216 133 Srov. ADAMOVÁ, G., Benigní hyperplazie prostaty a její vliv na kvalitu života seniorů[online] Dostupné WWW: http://is.muni.cz/th/142557/lf_m/Diplomova_prace.pdf?zpet=https:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani% 2F%3Fsearch%3Doperace%20prostaty%26start%3D1[cit. 2014-02-19] 132

105

NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO PRAXI

Z demografického vývoje je patrné, že počet geriatrických nemocných bude narůstat. Jak uvádí prof. Weber, bude Česká republika v roce 2050 patřit k nejstarším zemím na světě.134 Na základě dat zjištěných v rámci našeho průzkumného šetření a výsledků analýzy zaměřené na informovanost seniorů o onemocnění BHP, možnostech operační léčby a komplikacích spojených s BHP, je možné navrhnout následná doporučení pro praxi. Z ošetřovatelského hlediska má zcela zásadní význam edukace všech mužů v oblasti prevence BHP a využití potenciálu celého zdravotnického týmu v oblasti edukace. Pacík uvádí, že riziko BHP začíná od 40. roku věku135. S edukací o nutnosti prevence onemocnění BHP proto začít u mužů již po 40. roce života. Včasné preventivní prohlídky u informovaných mladších mužů by zřejmě odhalily více nemocných klientů již v mladším věku a pravděpodobně by se vhodnou léčbou zabránilo možným komplikacím ve vyšším věku. V průzkumném šetření jsme zjistili, že ordinace praktického lékaře není takovým zdrojem informací, jakým by mohla pro muže – seniory být. Z toho důvodu kroky v oblasti prevence a edukace mužské veřejnosti realizovat v ambulancích praktického lékaře a zde bych chtěla apelovat zejména na všeobecné sestry, aby působily jako edukátorky a informovaly pacienty nejen o preventivních prohlídkách v urologických ambulancích, ale i o možnostech operační léčby BHP a o možných komplikacích spojených s operačním výkonem na BHP. Dobře informovaný muž – senior je ochoten podstoupit léčbu a spolupracovat se zdravotnickým týmem. A čím více informací má a zná jejich význam, tím je ochotnější spolupracovat. Všeobecné sestry by si měly být vědomy své nezastupitelné role ve zmíněné problematice, ve které se jedná o mezioborovou spolupráci, začínající v ordinaci praktického lékaře a dále pokračující v urologické ambulanci či na urologickém oddělení.

134

Srov. WEBER, P., Geriatrie jako interdisciplinární vědní obor na prahu 21. století, Vnitřní lékařství, 2005, č. 2, s. 198 135 Srov. PACÍK, Dalibor, Benigní hyperplazie prostaty - informace pro praktického lékaře [online], Dostupné na WWW: www.europauomo.cz/prispevky/bhp.doc [cit. 2014-03-30].

106

Dalšími kroky je vzdělávání zdravotnických pracovníků. V oblasti teoretických znalostí a prohlubovat znalosti o prevenci, o možnostech léčby BHP, ať již medikamentózní či operační. V osvojování praktických dovedností umožnit absolvovat certifikované kurzy (např. katetrizace močového měchýře u mužů v Národním centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů), semináře a odborné stáže. Dále aktivní či pasivní účast na školících akcích, odborných a mezinárodních konferencích a kongresech nebo sympoziích. Také se domníváme, že vysokoškolsky vzdělané sestry hrají významnou úlohu v ošetřovatelském týmu, protože jejich znalosti a dovednosti mají dopad v oblasti edukace seniorů v problematice onemocnění BHP, operační léčby BHP a komplikací spojených s operačním výkonem.

107

ZÁVĚR

Diplomová práce se zabývala problematikou seniorů, kteří podstoupili operaci benigní hyperplazie prostaty. Strukturálně je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V diplomové práci jsme stanovily cíl zhodnotit, jaká kritéria ovlivňují subjektivní informovanost

seniorů

o

onemocnění

BHP,

možnostech

operační

léčby

a o komplikacích spojených s operací BHP. A zda typ provedeného operačního výkonu má vliv na vznik komplikací v souvislosti s operací BHP v prvních šesti měsících po operaci. K zhodnocení cílů č. 1 a 2 se vztahovaly hypotézy, kdy při testování hypotéz jsme jako indikátory míry subjektivní informovanosti seniorů použily demografické determinanty – věk, bydliště a dosažené vzdělání. U první hypotézy jsme ve vztahu k determinantě věk, statistickým testováním dospěly k závěru, že ve sledovaném vzorku seniorské populace nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi subjektivní informovaností seniorů o onemocnění BHP a jejich věkem. Ve vztahu k determinantě dosažené vzdělání a místo bydliště, jsme statistickým testováním dospěly k závěru, že ve sledovaném vzorku seniorské populace byla zjištěna statisticky významná závislost mezi subjektivní informovaností seniorů a místem jejich bydliště a také dosaženým vzděláním. Při testování druhé hypotézy jsme jako indikátory míry subjektivní informovanosti seniorů o komplikacích spojených s operací BHP opět použily demografické determinanty – věk, bydliště a dosažené vzdělání. Statistickým testováním ve vztahu k determinantě bydliště, jsme dospěly k závěru, že ve sledovaném vzorku seniorské populace nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi subjektivní informovaností seniorů o komplikacích spojených s operací BHP a místem bydliště. Ve vztahu k determinantě věk a vzdělání, jsme statistickým testováním dospěly k závěru, že ve sledovaném vzorku populace byla zjištěna statisticky

významná

závislost

mezi

subjektivní

informovaností

seniorů

o komplikacích spojených s operací BHP, věkem a vzděláním seniorů. Třetím cílem práce bylo posouzení vlivu typu operačního výkonu na prostatě na vznik komplikací v souvislosti s operačním výkonem. Ve vztahu k determinantě věku,

108

jsme statistickým testováním dospěly k závěru, že ve sledovaném vzorku populace nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi vznikem potíží s močením po operaci BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu a věkem seniorů. Čtvrtým cílem diplomové práce bylo posouzení vlivu typu provedené operace BHP na vznik komplikací v souvislosti s operačním výkonem v prvních šesti měsících po operaci. Zde jsme hodnotily vztah závislosti výskytu komplikací, v souvislosti s operací BHP, vzhledem k časovému období po operaci (prvních šest měsíců po operaci). Zde jsme na základě dosažených výsledků dospěly k závěru, že náš předpoklad o vlivu časového období na vznik komplikací po operaci BHP neplatí v námi sledované seniorské populaci. Ve vztahu k determinantě vznik komplikací po operaci BHP jsme statistickým testováním dospěly k závěru, že v námi sledované seniorské populaci nebyla zjištěna statistická závislost mezi typem provedeného operačního výkonu, časovým obdobím po operaci a výskytem komplikací typu – „inkontinence – samovolný únik moči“,“nucení na močení“,“nepříjemné nucení na močení“, „noční probuzení z potřeby močení“, „časté močení během dne“,“potíže s erekcí“, „jiné potíže“. Naopak u typu komplikací - „krev v moči“, „únik moči při fyzické námaze“, „pomočení při silném nucení na močení“, „retence – nemožnost se vymočit“, „potíže s ejakulací“, jsme statistickým testováním dospěly k závěru, že v námi sledované seniorské populaci byla zjištěna statisticky významná závislost. Realizované šetření poskytlo zajímavé vyhodnocení údajů o vzniklých komplikacích vzhledem k provedenému typu operačního výkonu. Bylo by jistě zajímavé provést dlouhodobější sledování seniorů po operaci BHP. A zhodnocení, zda za delší časové období (více než 6 měsíců po operačním výkonu na BHP) dojde k výraznému úbytku již vzniklých komplikací v souvislosti s operací BHP, či naopak k jejich nárůstu.

109

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Sychrová Renata, Bc.

Název instituce:

Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta

Název práce:

Senioři a operace benigní hyperplazie prostaty

Vedoucí práce:

Mgr. Vasmanská Soňa

Počet stran:

122

Počet příloh:

4

Rok obhajoby:

2014

Klíčová slova:

senior, benigní hyperplazie prostaty, operace, komplikace

Souhrn Diplomová práce se zabývá problematikou seniorů s onemocněním benigní hyperplazie prostaty, kteří podstoupili operační výkon na prostatě. Teoretická část se především věnuje prostatě a jejímu nezhoubnému zvětšení, diagnostice onemocnění, možnostem léčby, operačním metodám a komplikacím spojených s operačními výkony na prostatě. Empirická část se věnuje kvantitativnímu výzkumu, zaměřenému na informovanost seniorů o onemocnění BHP, o možnostech operační léčby a komplikací, vzniklých v souvislosti s operací BHP. Dále zjišťovala, zda na komplikace, vzniklé v souvislosti s operací BHP v prvních šesti měsících po operačním výkonu, mají vliv typ provedeného operačního výkonu.

.

110

ANOTATION

Surname and first name:

Bc. Sychrová Renata

Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicine

Title of the work:

The operation of benign prostatic hyperplasia in the seniors

Supervisor of the work:

Mgr. Vasmanská Soňa

Number of pages:

122

Number of enclosures:

4

Year of defense:

2014

Key words :

seniors, benign prostate hyperplasia, operation, complications

Abstract: The thesis deals with the topic of seniors with the disease of benign prostate hyperplasia, who underwent an operation of the prostate. Primarily, the theoretical part deals with the prostate and its benign enlargement, the disease diagnostics, cure methods, operation methods and complications connected with prostate operations. The practical parts deals with quantitative research focused on the knowledge of seniors about BPH, operation alternatives and complications resulting from BPH. Furthermore, it deals with the issue whether the type of operation has an impact on complications resulting from BPH operations in the first six months after the operation.

111

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní literatura 1. ADAMS, B., HAROLD, C., E., Sestra a akutní stavy od A do Z, 1.vyd. Praha: Grada, 1999. 488 s. ISBN 80-7169-894-8 2. BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTOVÁ, V., Výzkum a ošetřovatelství, 2. vyd. přeprac. a dopl., Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008. 185 s. 978-80-7013-467-2 3. ČERMÁK, A., PACÍK, D., Inkontinence moči, 1.vyd. Praha: TRITON, 2006. 117 s. ISBN 80-7254-875-1 4. DVOŘÁČEK, J. et al. 1998. Urologie I- III.díl. 1.vyd. Praha: ISV nakladatelství, 1998. 1772 s. ISBN 80-85866-30-7 5. DVOŘÁČEK, J., Urologie praktického lékaře. 1.vyd. Praha: TIRA, 2000. 316 s. ISBN 80-85866-52-8 6. DYLEVSKÝ, I., Somatologie, 2.vyd. Olomouc: EPAVA, 2000. 480 s. ISBN 8086297-05-5 7. EICHENAUER,R., H., VANHERPE, H., Urologie klinika a praxe, 1.vyd. Praha: SCIENTIA MEDICA, 1996. 597 s. ISBN 80-85226-36-0 8. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří. 2.vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9 9. HENDL, J., Přehled statistických metod zpracování dat: analýzy a metaanalýza dat. Vyd. Praha. Portál., 2006. 583 s. ISBN 80-7367-123-9 10. CHRÁSKA, M., Metody pedagogického výzkumu, 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4 11. IVANOVOVÁ, K., JUŘÍČKOVÁ, L., Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 99 s. ISBN 978-80-244-1832-2 12. JAROLÍM, L., Zvětšená prostata. 1. vyd. Praha: TRITON, 2000. 31 s. ISBN 80-7254-131-5 13. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory. Ostrava: Reponis 2006, 96 s. ISBN 80-7368-1102

112

14. KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. 861 s. ISBN 80-247-0548-6 15. KAWACIUK, I., Urologie. 1.vyd. Praha: Galén, 2009. 531 s. ISBN 978-7262-6277 16. KAWACIUK, I., Urologie. 1.vyd. Jinočany: H+H, 2000. 308 s. ISBN 80-8602260-9 17. KLIMENT, J., HORŇÁK, M. 1996. Benígna hyperplázia prostaty. 1.vyd. Žilina: Nakladatelství Osveta Martin, 1996. 255 s. ISBN 80-217-0343-1 18. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1.vyd. Praha: Grada, 2011. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3 19. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, H., a kol., Gerontologie. 1.vyd. Ostrava: 2011. 85 s. ISBN 978-80-7464-081-0 20. MATOUŠKOVÁ, M., Praktická urologie v kazuistikách, 1.vyd.Praha: Axonite, 2013. 232 s. ISBN 978-80-904899-4-3 21. RICHARDS, A., EDWARDS, S. 2004. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 376 s. ISBN 80-247-0932-5 22. SCARDINO, P., KELMAN, J., The Complete Guide to Overcoming Prostate Cancer, Prostatis, and BHP, Penguin, 2006.484 s. ISBN 9781583332542 23. TANAGHO, E., A., McANINCH, J., W., Smithova všeobecná urológia. Martin: Osveta, 2006. 773 s. ISBN 80-8063-206-5 24. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi. 1.vyd. Praha: Galén, 2005. 270 s. ISBN 807262-356-6 25. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie II. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2007. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5 26. VENGLÁŘOVÁ, M., Problematické situace v péči o seniory. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5 27. VERNER, P. 2005. Benigní hyperplazie prostaty. 1.vyd. Praha: Maxdorf, 2005. 84 s. ISBN 80-7345-074-7 28. WEBER, P., et al. Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru a sestru v ambulanci. 1.vyd. Brno: 2000. 151 s. ISBN 80-7013-314-7 29. WEIN J., A., KAVOUSSI, L., R., Campbell-Walsh urology Ninin edition review, 3.vyd. Saunders/Elsevier, 2007. 528 s. ISBN 9781416031550

113

30. ZVARA, V., HORŇÁK, M. a kolektiv, Urologické operace. 2.vyd. Martin: Osveta, 2010. 288 s. ISBN 978-80-8063-338-7

Články, příspěvky 1. KABILKA, T., VESELÝ, R., Fotoselektivní vaporizace prostaty Green Light laserem – naše první zkušenosti. In Urologie pro praxi. ISSN 1213-1768. 2009, roč. 10, č. 4, s. 244-245. 2. MALEK, R., S., Fotoselektivní vaporizace prostaty (PVP) pomocí laseru GreenLight, Přístup, operační technika a výsledky dosažené v Mayo Clinic. In Urologické listy. ISSN 1214-2085. 2009, roč. 7 (3), s. 45-50. 3. SKOKOVÁ, D., Transuretální resekce prostaty, In Diagnóza v ošetřovatelství. ISSN 1801-1349.2009,roč. 2, s. 28-29. 4. ZÁLESKÝ, M., ZACHOVAL, R., Laserová fotoselektivní vaporizace – minimálně invazivní operace pro benigní hyperplazii prostaty. In Sestra. ISSN 1214-7664. 2009, č. 10, s. 78-80.

Elektronické dokumenty 1. Benign prostatic enlargement - EAU Patient Information,[online]Dostupné na WWW: http://patients.uroweb.org/bpe/benign-prostatic-enlargement/,[cit. 201312-03] 2. BROĎÁK, M., HOLUB, L., Farmakoterapie benigní hyperplazie prostatyprevence, účinné preparáty, nežádoucí účinky, [online] Urologie pro praxi, 2006,(5),s.210213.DostupnénaWWW:http://urologiepropraxi.cz/pdfs/urol/206/05/03.pdf [cit.2013-10-28] 3. ĎURANOVÁ, K., Problematika benigní hyperplazie prostaty ve sledované populaci, [online] Dostupné WWW:http://is.muni.cz/th/214244/lf_b/bakalarska_prace_duranova.pdf [cit. 2014-02-19]

114

4. DVOŘÁČEK, J., Kombinovaná léčba benigní hyperplazie prostaty, [online] Urologie pro praxi, 2012, 13(4), s. 148 – 153, Dostupné na WWW: http://www.urologiepropraxi.cz/artkey/uro-2012040002_Kombinovana_lecba_benigni_hyperplazie_prostaty.php [cit. 2014-30-3] 5. HUŠEK, P., PACOVSKÝ, J., Léčba BHP v České republice v kontextu doporučených postupů EAU, [online], Urologie pro praxi, 2012, 13 (2), s. 56. Dostupné

na

WWW:http://urologiepropraxi.cz/epropraxi.cz/artkey/uro-

2012020002_Lecba_BHP_v_Ceske_republice_v_kontextu_doporucenych_postu pu_EAU.php, [cit. 2013-10-29] 6. HORA, M., Fytopreparáty v léčbě BHP, [online] Urologické listy, 2004, (4), s. 4245.

Dostupné

na

WWW:http://urologickelisty.cz/urologicke-listy-

clanek?ida=2116 [cit. 2013-10-28] 7. . JAROLÍM, L., Chirurgická léčba benigní hyperplazie prostaty, [online], Dostupné na WWW: http://www.cssmweb.cz/news/chirurgicka-lecba-benignihyperplazie-prostaty/[cit. 2014-03-30] 8. KAWACIUK, I., Onemocnění prostaty – medicínský a psychosociální problém, [online], SANQUIS, roč. 24, 2002, s. 14, Dostupné na WWW: http:// http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art671 [cit. 2014-03-24] 9. KLEČKA, J, HORA, M., Benigní hyperplazie prostaty a současné trendy v léčbě, [online], Urologie pro praxi, 2007, (3) s. 122, Dostupné na WWW: http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2007/03/04.pdf [ cit. 2013-11-03] 10. MALEK, R., S., Fotoselektivní vaporizace prostaty (PVP) pomocí laseru GreenLight. Přístup, operační technika a výsledky dosažené v Mayo Clinic, [online],Urologické

listy,

2009,

7

(3)

s.

45,

Dostupné

na

WWW:

http://www.urologickelisty.cz/urologicke-listy-clanek/fotoselektivni-vaporizaceprostaty-pvp-pomoci-laseru-greenlight-pristup-operacni-technika-a-vysledkydosazene-v-32268 [ cit. 2013-11-03] 11. NAGY, V., Kvalita sexuálneho života u pacientov po chirurgickej liečbe benígnej hyperpázie prostaty[online] Urologie pro praxi, 2005, 4, s. 171-173, Dostupné na WWW: http:// urologiepropraxi.cz/artkey/uro-200504-0007.php[cit. 2013-11-03]

115

12. NOVÁK, K., Inkontinence moči u mužů [online], Postgraduální medicína 2011 (1). Dostupné na WWW: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualnimedicina/inkontinence-moci-u-muzu-457068[cit. 2014-03-10] 13. NOVÁKOVÁ, M., Edukce klientů s onemocněním benigní hyperplazie prostaty, [online], Dostupné na WWW: http://theses.cz/id/a0ov01?info=1;isshlret=edukace%3B;zpet=%2Fvyhledavani% 2F%3Fsearch%3DNov%C3%A1kov%C3%A1%20Miroslava%20edukace%26sta rt%3D1[cit. 2014-03-30] 14. Operation Helps Men Urinate Like Teenagers – Canada Free Press, [online], Dostupné na WWW: http://www.canadafreepress.com/medical/urology051005.htm [cit. 2014-03-10]. 15. Statistická ročenka České republiky 2012 [online] Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/711011-13, [cit. 2014-02-13] 16. SYCHROVÁ, R., Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s benigní hyperplazií prostaty

po

endoskopických

výkonech

[online]

Dostupné

WWW:

http://theses.cz/id/buxrqy/00152169-938999784.pdf [cit. 2013-11-03] 17. URBAN, M., HERÁČEK, J., NOVOTNÝ, T., Současné možnosti chirurgické léčby inkontinence moči u mužů po operaci prostaty[online] Urologie pro praxi, 2012,

13

(5),

s.

–

200

202,

Dostupné

na

WWW:

http://www.urologiepropraxi.cz/artkey/uro-2012050003_Soucasne_moznosti_chirurgicke_lecby_inkontinence_moci_u_muzu_po_o peraci_prostaty.php [cit. 2013-11-03] 18. VACHALOVSKÝ, V., Benigní hyperplazie prostaty [online],Medicabaze.cz [online]Dostupné

na

WWW:

http://www.medicabaze.cz/index.php?sec=term_detail&categId=32&cname=Urol ogie&termId=3147&tname=Benign%C3%AD+hyperplazie+prostaty&h=empty#j ump [cit. 2013-11-03] 19. ZÁMEČNÍK, L., KEPIČ, P., Zvětšení prostaty – kdy léčit a jak? [online], Dostupné na WWW: http://www.urologickaklinika.cz/store/Bulletin_UW_3.pdf, cit. [2013-02-12]

116

SEZNAM ZKRATEK

ASA - American Society of Anesthesiologists BHP – benigní hyperplazie prostaty DNA – deoxyribonukleová kyselina DHT – dihydrotestosteron CMP – cévní mozková příhoda CNS – centrální nervový systém HIFU – high – intensity focused ultrasound (ultrazvuková terapie) LUTS – Lower urinary tract symptoms – symptom dolních cest močových PIN - prostatická intraepiteliální neoplázie PSA – prostatický specifický antigen PVP – fotoselektivní vaporizace prostaty TUMT – transuretální termoterapie TUNA – transurethral needle ablativ (terapie nízkofrekvenčními radiovými vlnami) TURP – transuretální resekce prostaty

117

SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Věk respondentů……………………………………………………………....43 Tab. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání…………………………………………………...44 Tab. 3: Místo bydliště respondentů……………………………………………….......45 Tab. 4: Informovanost seniorů o onemocnění BHP…………………………………..46 Tab. 5: Informovanost seniorů o komplikacích spojených s operací BHP……………47 Tab. 6: Kde senioři získali informace o komplikacích…………………………….….48 Tab. 7: Informovanost seniorů o operačních výkonech na prostatě…………………..50 Tab. 8: Zájem o získávání informací o onemocnění BHP a operačních možnostech léčby BHP……………………………………………………………………..51 Tab. 9: Typ provedeného operačního výkonu………………………………………...52 Tab. 10: Časové období po operaci prostaty………………………………………….53 Tab. 11: Potíže při močení po operaci BHP v prvních 6 měsících po operačním výkonu……………………………………………………………………….54 Tab. 12: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – krev v moči….55 Tab. 13: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – inkontinence – samovolný únik moči………………………………………………………...56 Tab. 14: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – únik moči při fyzické námaze………………………………………………………......57 Tab. 15: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – nucení na močení……………………………………………………………58 Tab. 16: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – nepříjemné nucení na močení……………………………………………………………59 Tab. 17: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – pomočení při silném nucení na močení…………………………………………………… 60 Tab. 18: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – noční probuzení z potřeby močení…………………………………………………………….61 Tab. 19: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – časté močení během dne………………………………………………………………........62 Tab. 20: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – bolestivost při

118

močení……………………………………………………………………….64 Tab. 21: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – retence nemožnost se vymočit……………………………………………………….65 Tab. 22: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – potíže s erekcí.66 Tab. 23: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě – potíže s ejakulací…………………………………………………………….67 Tab. 24: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě - jiné potíže, Četnost ………………………………………………………………………68 Tab. 25: Typ potíží v souvislosti s operačním výkonem na prostatě - jiné potíže, text …………………………………………………………………..............68 Tab. 26: Celkové shrnutí výskytu potíží seniorů po operačním výkonu na prostatě v prvních 6 měsících po operaci……………………………………………. 70 Tab. 27: Vliv potíží s močením po operaci prostaty na kvalitu spánku seniorů............71 Tab. 28: Potíže, v souvislosti s operací prostaty, které seniory nejvíce obtěžují……. 73 Tab. 29: Vliv operace BHP na zájmové činnosti seniora………………………..........74 Tab. 30: Oblasti, ve kterých došlo ke změně vlivem operace BHP…………………..75 Tab. 31: Subjektivní informovanost seniorů o onemocnění hyperplazie prostaty podle vzdělání………………………………………………………………………77 Tab. 32: Subjektivní informovanost seniorů o onemocnění hyperplazie prostaty podle věku…………………………………………………………………………..78 Tab. 33: Subjektivní informovanost seniorů o onemocnění hyperplazie prostaty podle bydliště………………………………………………………………………79 Tab. 34: Subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP dle vzdělání ……..…………………………………………. 81 Tab. 35:Subjektivní iInformovanost seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP podle věku …………………………………………………..82 Tab. 36: Subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP podle bydliště ……………………………………………… 83 Tab. 37: Vliv věku seniorů na vznik potíží s močením po operaci BHP v prvních 6 měsících po operačním výkonu……………………………………………...85 Tab. 38: Výskyt potíží u seniorů v souvislosti s operací BHP v závislosti na prvních 6 měsíců po operačním výkonu ……………………………………………...87 Tab. 39: Celkový výskyt komplikací u seniorů v souvislosti s operací BHP v prvních 6

119

měsících podle typu provedeného operačního výkonu ………………….. 88 Tab. 40: Celkové shrnutí statistických výsledků výskytu potíží u seniorů v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu ………89 Tab. 40 a: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: krev v moči………………………………90 Tab. 40 b: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: inkontinence - samovolný únik moči ...………………………………………………………………..90 Tab. 40 c: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: únik moči při fyzické námaze……………………………………………………………………..90 Tab. 40 d: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: nucení na močení…………………………91 Tab. 40 e: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: nepříjemné nucení na močení…………….91 Tab. 40 f: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: pomočení při silném nucení na močení…..92 Tab. 40 g: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: noční probuzení z potřeby močení……….92 Tab. 40 h: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: časté močení během dne………………….93 Tab. 40 ch: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: bolestivost při močení…………………….93 Tab. 40 i:: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu retence – nemožnost se vymočit…………..94 Tab. 40 j: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: potíže s erekcí…………………………….94 Tab. 40k: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu: potíže s ejakulací…………………………95 Tab. 40l:: Výskyt komplikace – v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících versus typ operačního výkonu jiné………………………………………...95

120

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1: Anatomie prostaty…………………………………………………………….16 Obr. 2: Uroflowmetrická křivka………………………………………………………25 Obr. 3: Transvezikální prostatektomie………………………………………………..33 Obr. 4: Transuretální resekce prostaty………………………………………………...35 Obr. 5: Věk respondentů………………………………………………………………44 Obr. 6: Stupně dosaženého vzdělání respondentů…………………………………….45 Obr. 7: Bydliště respondentů………………………………………………….............46 Obr. 8: Míra informovanosti seniorů o onemocnění BHP…………………………….47 Obr. 9: Míra informovanosti seniorů o komplikacích spojených s operací BHP……..48 Obr. 10: Místo, kde senioři získali informace o komplikacích………………………..49 Obr. 11: Míra subjektivní informovanost seniorů o operačních výkonech na prostatě……………………………………………………………………… 50 Obr. 12: Projevený zájem seniorů o získávání informací o onemocnění BHP a operačních možnostech léčby BHP………………………………………….51 Obr. 13: Typ provedených operačních výkonu……………………………………….52 Obr. 14: Rozložení časové období po operaci prostaty……………………………….54 Obr. 15: Potíže při močení po operaci BHP v prvních 6 měsících po operačním výkonu………………………………………………………………………55 Obr. 16: Celkové shrnutí výskytu potíží u seniorů po operaci BHP v prvních 6 měsíců po operačním výkonu………………………………………………71 Obr. 17: Vliv potíží s močením po operaci prostaty na kvalitu spánku seniorů………72 Obr. 18: Souhrn potíží, které v souvislosti s operací prostaty, seniory nejvíce obtěžují……………………………………………………………………….74 Obr. č. 19: Vliv operace BHP na zájmové činnosti seniorů…………………………..75 Obr. 20: Oblasti, ve kterých došlo ke změně vlivem operace BHP…………………..76 Obr. 21: Míra subjektivní informovanost seniorů o onemocnění BHP dle dosaženého vzdělání……………………………………………………………………....78 Obr. 22: Míra subjektivní informovanost seniorů o onemocnění BHP dle věku……..79 Obr. 23: Míra subjektivní informovanost seniorů o onemocnění BHP dle místa

121

bydliště ……………………………………………………………………...80 Obr. 24: Míra subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP dle dosaženého vzdělání……………………….82 Obr. 25: Míra subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP dle věku………………………………………...83 Obr. 26: Míra subjektivní informovanost seniorů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP dle místa bydliště………………………………84 Obr. 27: Rozložení věku seniorů a vzniku potíží s močením po operaci BHP v prvních 6 měsících po operačním výkonu…………………………………………...85 Obr. 28: Výskyt komplikací u seniorů v souvislosti s operací BHP v prvních 6 měsících a podle typu provedeného operačního výkonu……………………..96

122

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Dotazník I-PSS……………………………………………………………124 Příloha 2: Dotazník…………………………………………………………………..125 Příloha 3: Žádosti o umožnění dotazníkového šetření……………………………….132 Příloha 4: Kontingenční tabulky k testování hypotéz 1 – 4...………………………..135

123

PŘÍLOHY

Příloha 1: Dotazník I - PSS136

136

Dvořáček, J. et al. Urologie I-III. Praha: ISV, 1998, s. 1206

124

Příloha 2: Dotazník Vážený pane, pracuji jako všeobecná sestra ve Vojenské nemocnici v Olomouci. V současně době jsem studentkou navazujícího magisterského studia „Ošetřovatelská péče v gerontologii“ Masarykovy univerzity. Ráda bych Vás požádala o spolupráci v podobě vyplnění dotazníku, který je zaměřen na operace benigní hyperplazie prostaty u seniorů v období prvních šesti měsíců po operačním výkonu. Získané informace budou použity pro zpracování diplomové práce. Vyplnění dotazníku je anonymní a dobrovolné. Zvolené odpovědi označte, prosím, křížkem nebo doplňte dle dalších pokynů uvedených u jednotlivých otázek. Děkuji Vám za Váš čas a spolupráci. Bc. Renata Sychrová

125

1. Věk: 1

 65-74 let

2

 75-84 let

3

 85 a více let

2. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání: 1

 základní

2

 vyučen, bez maturity

3

 vyučen s maturitou

4

 středoškolské s maturitou

5

 vysokoškolské

3. Žijete: 1

 na vesnici

2

 ve městě

4. Jste informován o onemocnění hyperplazie prostaty: (Označte číslo, které udává, jak jste informován o onemocnění benigní hyperplazie prostaty, 1 minimální množství informací, 5 - maximální množství informací). 1

 1

2

 2

3

 3

4

 4

5

 5

5. Máte informace o komplikacích spojených s operací benigní hyperplazie prostaty: 1

 ano

2

 spíše ano

3

 spíše ne

126

4

 ne

5

 neví

Pokud jste odpověděl – ne/ nevím - pokračujte, prosím, otázkou č. 7 6. Informace o komplikacích jste získal :(můžete označit i více možností): 1

 u praktického lékaře

2

 u urologa

3

 na internetu

4

 z brožur, letáků

5

 z knih, odborné literatury

6

 z televize, rádia

7

 od rodiny, přátel

8

 Jiné…………………………………………

7. Jste podle vašeho názoru dostatečně informován o operačních výkonech na prostatě: 1

 rozhodně ano

2

 spíše ano

3

 spíše ne

4

 rozhodně ne

8. Máte zájem získávat informace o onemocnění benigní hyperplazie prostaty a operačních možnostech léčby tohoto onemocnění: 1

 ano

2

 spíše ano

3

 spíše ne

4

 ne

5

 nevím

127

9. Jaký typ operačního výkonu Vám byl proveden: 1

 TUR-P – transuretální resekce prostaty

2

 PVP – fotoselektivní vaporizace prostaty, tzv. „zelený laser“

3

 otevřená operace prostaty

4

 nevím

10. Jak dlouho máte po operaci prostaty: 1

 1 – 6 dnů

2

 7 – 14 dnů

3

 15 – 30 dnů

4

 1 - 3 měsíce

5

 4 - 6 měsíců

6

 nevím

11. Měl jste nějaké potíže při močení po operaci prostaty (např. bolestivost) v prvních 6 měsících po operačním výkonu: 1

 ano

2

 ne

Pokud jste odpověděl – ne - pokračujte, prosím, otázkou č. 13.

128

12. Jaké potíže v souvislosti s operačním výkonem na prostatě jste měl po operaci:(můžete označit i více možností, vždy v daném čase, ve kterém se potíže vyskytly): Obtíže

1- 6den po operaci

12a

krev v moči

12b

inkontinencesamovolný únik moči únik moči při fyzické námaze nucení na močení

12c 12d

7-14 dní po operaci

15-30 dnů Do 3 Do po měsíců po 6měsíců operaci operaci po operaci

nepříjemné nucení na močení 12f pomočení při silném nucení na močení 12g noční probuzení z potřeby močení 12h časté močení během dne 12ch bolestivost při močení 12i retencenemožnost se vymočit 12 j potíže s erekcí 12e

12 k potíže s ejakulací 13 l jiné

13. Narušují Vám potíže s močením po operaci prostaty kvalitu spánku: 1

 ano

2

 spíš ano

3

 spíš ne

4

 ne

5

 nevím

129

14. Která z potíží v souvislosti s operací prostaty Vás nejvíce obtěžuje: (můžete označit více možností): 1

 krev v moči

2

 inkontinence – samovolný únik moči

3

 únik moči při fyzické námaze

4

 nucení na močení

5

 nepříjemné nucení na močení

6

 pomočení při silném nucení na močení

7

 noční probuzení z potřeby močení

8

 časté močení během dne

9

 bolestivost při močení

10

 retence - nemožnost se vymočit

11

 potíže s erekcí

12

 potíže s ejakulací

13

 jiné………………………………….

15. Došlo ke změně Vašich zájmových činností po operaci prostaty: 1

 ano

2

 ne

Pokud ano, označte prosím, oblast, o kterou se jedná: (můžete označit více možností): 1  oblast cestování 2

 oblast kultury (divadlo, kino, koncerty, plesy)

3

 produktivní činnosti (zahrádkaření, nakupování)

4

 pohybové aktivity (chůze, cvičení, jízda na kole)

5

 sexuální oblast

6

 Jiné………………………………………………….

130

Děkuji za Váš čas věnovaný vyplnění dotazníku.

131

Příloha 3: Žádosti o umožnění dotazníkového šetření

132

133

134

Příloha 4: Kontingenční tabulky Kontingenční tabulky k testování hypotézy č. 1 Tab. 41: Subjektivní informovanost respondentů o onemocnění BHP podle vzdělání Vzdělání ZŠ/vyučen

vyučen

středoškolské

vysokoškolské

celkem

bez

s maturitou

s maturitou

(%)

(%)

maturity

(%)

(%)

7,7

0,0

7,9

9,1

6,8

2

56,4

30,4

5,3

0,0

23,8

3

15,4

26,1

36,8

6,1

21,1

4

10,3

26,1

31,6

51,5

29,3

maximální

10,3

17,4

18,4

33,3

19,5

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

(%) minimální množství informací

množství informací celkem

Tab. 42 : Subjektivní informovanost respondentů o onemocnění BHP podle věku Věk

minimální

65 - 74 let

75 - 84 let

85 – více let

celkem

(%)

(%)

(%)

(%)

7,4

5,5

8,3

6,8

9,3

32,7

33,3

23,3

množství informací

2

135

3

20,4

23,6

16,7

21,1

4

35,2

25,5

25,0

29,3

maximální

27,8

12,7

16,7

19,5

100,0

100,0

100,0

100,0

množství informací celkem

Tab. 43:Subjektivní informovanost respondentů o onemocnění BHP podle bydliště Bydliště na vesnici

ve městě

celkem

7,7

6,3

6,8

2

35,2

15,2

23,3

3

25,9

17,7

21,1

4

13,0

40,5

29,3

maximální

18,5

20,3

19,5

100,0

100,0

100,0

minimální množství informací

množství informací

celkem

136

Kontingenční tabulky k testování hypotézy č. 2 Tab. 44: Subjektivní informovanost respondentů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP dle vzdělání Vzdělání ZŠ/vyučen

Vyučen

Středoškolské

Vysokoškolské

Celkem

bez

s maturitou

s maturitou

(%)

(%)

maturity

(%)

(%)

100

62,2

(%)

Ano

39,4

34,8

65,8

Ne

60,6

65,2

34,2

100

100

100

Celkem

37,8 100

100

Tab. 45: Subjektivní informovanost respondentů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP podle věku Věk 65 - 74 let 75 - 84 let 85 – více let Celkem

Celkem

(%)

(%)

(%)

(%)

Ano

75,5

50,0

60,0

62,2

Ne

24,5

50,0

40,0

37,8

100,0

100,0

100,0

100,0

137

Tab. 46: Subjektivní informovanost respondentů o komplikacích spojených s operačním výkonem BHP podle bydliště Bydliště Na vesnici

Ve městě

Celkem

Ano

52,0

68,8

62,2

Ne

48,0

31,2

37,8

100,0

100,0

100,0

Celkem

Kontingenční tabulka k testování hypotézy č. 3 Tab. 47: Potíže respondentů při močení po operaci BHP v prvních 6 měsících po operačním výkonu Věk 65 - 74 let 75 - 84 let 85 – více let Celkem

Celkem

(%)

(%)

(%)

(%)

Ano

89,1

89,1

83,3

88,1

Ne

10,9

10,9

16,7

11,9

100,0

100,0

100,0

100,0

138

Kontingenční tabulka k testování hypotézy č. 4 Tab. 48: Výskyt jednotlivých komplikací v souvislosti s operací BHP v časovém období (prvních šest měsíců) vzhledem k typu operačního výkonu

PVP – fotoselektivní vaporizace prostaty, tzv.,,zelený laser“

TUR-P – transuretální resekce prostaty

Do 3 Do 1- 6den 7-14 15-30 měsíců 6měsíců bez po dní po dnů po po po výskytu operaci operaci operaci operaci operaci CELKEM krev v moči inkontinencesamovolný únik moči únik moči při fyzické námaze

64,7

35,3

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

94,1

5,9

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

82,4

11,8

0,0

0,0

5,9

0,0

100,0

88,2

5,9

0,0

5,9

0,0

0,0

100,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

58,8

17,6

5,9

0,0

0,0

17,6

100,0

76,5

11,8

5,9

0,0

5,9

0,0

100,0

bolestivost při močení retence-nemožnost se vymočit

82,4

17,6

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

70,6

11,8

11,8

5,9

0,0

0,0

100,0

potíže s erekcí

64,7

17,6

11,8

0,0

0,0

5,9

100,0

potíže s ejakulací

70,6

17,6

5,9

0,0

0,0

5,9

100,0

jiné potíže

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

krev v moči inkontinencesamovolný únik moči únik moči při fyzické námaze

57,6

37,9

4,5

0,0

0,0

0,0

100,0

97,0

0,0

1,5

0,0

0,0

1,5

100,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

nucení na močení nepříjemné nucení na močení pomočení při silném nucení na močení noční probuzení z potřeby močení časté močení během dne

80,3

6,1

9,1

4,5

0,0

0,0

100,0

81,8

4,5

9,1

1,5

3,0

0,0

100,0

95,5

0,0

4,5

0,0

0,0

0,0

100,0

59,1

9,1

13,6

6,1

6,1

6,1

100,0

72,7

3,0

12,1

3,0

9,1

0,0

100,0

bolestivost při močení

56,1

31,8

9,1

3,0

0,0

0,0

100,0

nucení na močení nepříjemné nucení na močení pomočení při silném nucení na močení noční probuzení z potřeby močení časté močení během dne

139

otevřená operace prostaty

retence-nemožnost se vymočit

68,2

25,8

4,5

0,0

0,0

1,5

100,0

potíže s erekcí

89,4

1,5

3,0

3,0

0,0

3,0

100,0

potíže s ejakulací

83,3

1,5

3,0

3,0

3,0

6,1

100,0

jiné potíže

97,0

0,0

0,0

1,5

1,5

0,0

100,0

krev v moči inkontinencesamovolný únik moči únik moči při fyzické námaze

41,7

14,6

35,4

4,2

4,2

0,0

100,0

77,1

0,0

10,4

2,1

0,0

10,4

100,0

60,4

0,0

0,0

8,3

22,9

8,3

100,0

nucení na močení nepříjemné nucení na močení pomočení při silném nucení na močení noční probuzení z potřeby močení časté močení během dne

64,6

4,2

10,4

6,3

10,4

4,2

100,0

70,8

0,0

12,5

4,2

8,3

4,2

100,0

95,8

0,0

4,2

0,0

0,0

0,0

100,0

54,2

2,1

8,3

12,5

8,3

14,6

100,0

81,3

0,0

8,3

4,2

2,1

4,2

100,0

bolestivost při močení retence-nemožnost se vymočit

54,2

0,0

39,6

2,1

0,0

4,2

100,0

81,3

0,0

12,5

0,0

2,1

4,2

100,0

potíže s erekcí

85,4

0,0

4,2

8,3

2,1

0,0

100,0

potíže s ejakulací

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,0

jiné potíže

91,7

0,0

0,0

8,3

0,0

0,0

100,0

140