Senátor ani v lednu nezahálel

Reklama v Kraji již od 10 Kč/cm2 (bez DPH) Tel.: 774 822 213 Číslo 5/Ročník 27

3/2/2016

Dva mladí lidé zemřeli u Solopysk SOLOPYSKY Tragická nehoda se stala v pátek 29. ledna krátce před půlnocí na komunikaci mezi Sedl-

na krajnici a poté čelně narazil s vozem značky Toyota Avensis do vzrostlého topolu,“ uvedla příbramská

V troskách tohoto vozu zahynuli v sobotu u Solopysk dva mladí muži.

čanami a Solopysky. „Devatenáctiletý mladík zřejmě nedodržel předepsanou rychlost, v zatáčce najel

policejní mluvčí Monika Schindlová. Řidič i jeho o tři roky starší spolujezdec na místě zemřeli. -red-

www.sedlcansky-kraj.cz

Cena 15 Kč

Senátor ani v lednu nezahálel SEDLČANY Hned pr vní

pracovní den mířily kroky Jiřího Buriana do Senátu, konkrétně na zasedání Ústavně-právního výboru a Podvýboru pro dopravu a energetiku Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jejichž je místopředsedou. Dvakrát pak měla během ledna zasedání Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova, dvakrát se senátoři sešli v rámci celého pléna. „Na schůzi 6. ledna jsme řešili návrh novely o státní službě, konkrétně v diplomatických kruzích,“

upřesnil senátor Jiří Burian. Dalším projednávaným bodem, který přiblížil, byla

Starostové dalš í c h o b c í o d p ov í d a j í na otázky: 1. Jak hodnotíte z pozice starosty/starostky vaší obce rok 2015? Co se ve vaší obci podařilo? 2. Co vás a vaše občany čeká v roce 2016? Jaké

Pokračování na straně 6

CHRAMOSTY „Vy se moc ne-

smát, příští rok já vám přidělit deset uprchlíka!“ Kdo by to byl řekl, že takové výkřiky bude možné zaslechnout v malé vesničce na Sedlčansku. A co víc, dokonce přímo z úst Angely Merkelové! Říkáte si, že to snad není možné? Přemýšlíte, co by zde německá kancléřka dělala? Když vám ovšem prozradíme, že se tak stalo v sobotu 30. ledna, kdy zde místní hasiči pořádali masopust, asi už vám to začíná být jasné. Přestože kalendář zrovna ukazoval konec ledna, počasí bylo jako na jaře.

investice máte v plánu? Miroslava Jeřábková, Sedlec-Prčice 1. Rok 2015 byl pro Město Sedlec-Prčice posledním rokem, kdy byly čerpány prostředky v rámci Regionálního operačního Pokračování na straně 4

změna autorského zákona, díky níž nebudou nově

Masopustní průvod navštívila Angela Merkelová

Co se připravuje v Nalžovicích, Křečovicích, Křepenicích a v Sedlci-Prčici? REGION

E-mail: [email protected]

Angela Merkelová se svými chráněnci

Foto: Denisa Bartůňková

Pokračování na straně 2

V pořádání akcí si s knihovnou a kulturním domem nekonkurujeme, říká ředitel sedlčanského muzea David Hroch SEDLČANY Městské muze-

um Sedlčany patří mezi pořadatele společenských akcí ve městě. Kromě toho vyvíjí samozřejmě muzejní činnost. Jeho ředitele Davida Hrocha jsme se zeptali, jaký byl uplynulý rok a co pro návštěvníky připravuje pro letošní rok. Sedlčanské muzeum

je inspirativní místo, po architektonické stránce patří interiér budovy k nejhodnotnějším v Sedlčanech. To není ani tak moje zásluha, nasedl jsem do rozjetého vlaku, to je zásluha předchozího ředitele Jiřího Páva, já jsem nastoupil až v té finální

části. Architekti byli tenkrát skutečně otevření, vyslyšeli připomínky Jiřího Páva, co a kde v expozici bude a nebyla to taková one man architektonická show. Ve srovnání s mnoha dalšími muzei je naše místem pro lidi, a nikoliv prezentace díla jednoho architekta. Sedlčanské mu-

zeum je opravdu funkční. Loňské události v muzeu zachycují Střípky z muzejního roku, fotoreportáž uveřejněná na zadní straně lednového čísla Radnice. To jsou vaše nejdůležitější akce za uplynulý rok? Ano, to je velmi příjemná záležitost, baví mě to

a člověk si rychle uskutečněné akce dohledá. Autorem letošních Střípků je mladý pracovník muzea Pavel Žak. Zaujalo vás slovní spojení „paměťové instituce“, což tedy v blízkém okolí jsou Muzeum Podblanicka ve Vlašimi a Hornické muzeum Pokračování na straně 7

2

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Majitel domu se nadýchal kouře NAHORUBY V obci došlo

Masopustní průvod navštívila Angela Merkelová

votnickou záchrannou službou. Hasiči odvětrávali objekt a použili termokameru k hledání případných ohnisek požáru. Závěrečný průzkum neodhalil skrytá ložiska,“ uvedl mluvčí středočeských hasičů Ladislav Holomčík. Při požáru vznikla škoda ve výši půl milionu korun a podařilo se zachránit majetek za dva miliony. -red-

v sobotu 30. ledna navečer k požáru v podkroví rodinného domu. Na jeho likvidaci se kromě profesionálních hasičů ze Sedlčan podíleli také členové dobrovolných sborů z Křečovic, Neveklova, Sedlčan a dobrovolníci z Nahorub. „Majitel domu se nadýchal zplodin z hoření a musel být ošetřen zdra-

Kvůli nesprávnému způsobu jízdy a rychlosti řidiči v lednu častěji havarovali REGION Dopravní policis-

na druhém místě byla příliš vysoká rychlost – ve 31 případech, následována nedáním přednosti v jízdě – 13 nehod. U dvou havárií byli motoristé pod vlivem návykových látek,“ komentuje příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová aktuální statistiku lednové nehodovosti na Příbramsku. -red-

té řešili v lednu o dvacet sedm dopravních nehod více než v lednu předchozího roku. Při havárii 29. ledna v noci bohužel zemřeli blízko Sedlčan dva mladí lidé. „Nejčastější příčinou nehod byl nesprávný způsob jízdy – ve 48 případech,

www.sedlcansky-kraj.cz

Dokončení ze strany 1

V průvodu, který nejdříve vyrazil do Dublovic, jsme potkali spoustu nápaditých a propracovaných masek.

a čerta Uriáše. Účastníci také dokázali, že o masopustu je možné dělat si legraci nejen sami ze sebe, ale i z vážnějších událostí nebo z politiky.

Černošky byly skutečně věrohodné.

Všichni se dokázali perfektně vžít do své role a o vtipné momenty tak nebyla nouze. Nebo už jste viděli bubnovat prase v kapele? „Nebojte

Foto: Denisa Bartůňková

V průvodu tak pochodovala i Angela Merkelová se dvěma uprchlicemi, pro které se snažila najít azyl. V každém domě, jenž

si masky s každým hostitelem zatančily. O masopustu jde přeci především o to, co nejvíce se pobavit. Po obejití všech domů v ulici za obchodem v Dublovicích už byl v plánu přesun zpět do Chramost, kde mělo masopustní veselí pokračovat. Zprvu se zdálo, že se všechny masky do přistavených aut ani nevejdou. „Já tam klidně doletím!“ nabízel se anděl Petronel, ale nakonec se i pro něj místo našlo, a tak mohl svá křídla ušetřit. Jakmile se průvod ocitl na „domácím území“, rozrostl se nejen o další maškary, přidal se třeba myslivec, ježibaba nebo malá princeznička, ale také o diváky. Na průvod se přišla podívat snad celá vesnice. A toho také masky patřičně využily. Ve snaze své sousedy co nejvíce pobavit, začaly

Porovnání dopravních nehod v lednu 2015 a letos Rok 2016

Rok 2015

Dopravní nehody celkem

108

81

Usmrceno

2

0

Těžce zraněno

0

4

Lehce zraněno

19

21

Příčina – nesprávný způsob jízdy

48

33

Příčina – rychlost

31

22

Příčina – nedání přednosti

13

9

Příčina – předjíždění

3

1

Pod vlivem alkoholu

2

1

Zaviněná chodcem

0

0

Zaviněná lesní či domácí zvěří

13

14

Uděleno na blokových pokutách

63 800

44 500

Způsobená škoda na vozidlech

4 951 000

3 476 200

Pomáhají motoristům v nesnázích SEDLČANY Třikrát za po-

slední měsíc pomáhali sedlčanští městští strážníci motoristům v nesnázích. Podle velitele Petra Krcha to v zimních měsících není nijak výjimečné číslo. „ St rá ž n í c i d i sp o n uj í startovacími kabely, mohou též pomoci řidičům v případě potřeby vyprostit jejich automobil,“ uvedl

Krch. Ten také dodal, že strážníky se vyplatí přivolat i ve chvíli, kdy na ulici, pokryté sněhem nebo náledím dojde ke zranění chodce. „Jsme schopni místo i situaci zadokumentovat pro pozdější potřebu, například pro uplatnění náhrady škody či léčebných výloh u pojišťovny.“ -red-

Dobré jídlo a pití, tanec, zábava. Všichni zúčastnění se dokázali na masopustu dobře bavit.

se, jen vám naliju panáka, nebude to otrávený,“ vtipkovala muchomůrka a vodníci slibovali, že dušičky lovit nebudou. Viděli jsme i hlavní hrdiny z pohádky Anděl Páně, anděla Petronela

masky navštívily, je domácí pohostili, nejčastěji panáčkem něčeho ostřejšího nebo něčeho malého k zakousnutí. Po celém dni stráveném venku to určitě přišlo k chuti. Za odměnu

dělat ještě větší skopičiny. Masopust byl tradičně zakončen v hasičské klubovně, kde všichni společně poseděli, zhodnotili celý den a bavili se až do rána. Michaela Šofková

Zájemcům poskytnou kompostéry SEDLEC-PRČICE Loni na jaře se město zapojilo do společného projektu sdružení obcí Čertovo břemeno na nákup kompostérů a stavbu kompostovacích sil. Celkové náklady byly 6 milionů 938 tisíc korun, spoluúčast města činila nece-

lých sedmdesát tisíc korun. V listopadu byly do areálu sedlecko-prčických technických služeb dodány kompostéry, které budou na jaře distribuovány zájemcům. Ti se o ně mohou přihlásit hned, jakmile bude v místním radničním zpravodaji

a na webu města zveřejněna výzva. Kompostéry bude město občanům poskytovat zdarma, podmínkou bude smlouva, podle níž se žadatel zaváže kompostér minimálně pět let užívat u své nemovitosti na správním území města. -js-

ZPRAVODAJSTVÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

V kostele se ukrývá svatý Václav VRCHOTOVY JANOVICE Loni

na jaře, před plánovanou výmalbou kněžiště, byly v kostele svatého Martina provedeny sondy, které zčásti odkryly výzdobu

měnit okapy a svody. Kněžiště je třeba pak také vybílit. Kromě odkrytí a restaurování fresek kostel potřebuje i další opravy. Protože zdejší farnost nevlastní

strana

3

V lednu byl v okolí Sedlčan mráz jenom několik dní RUDOLEC Počasí ukázalo na Sedlčansku v lednu hned tři rozdílné tváře. V první polovině měsíce sice klesaly teploty pod nulu, ale více jak sedmistupňový mráz nebyl. Potom se začalo prudce ochlazovat, jenomže tuhé mrazy nevydržely déle než šest dní. Ke konci měsíce se už opět oteplovalo a do měsíce února jsme vstupovali téměř jako do některého z jarních měsíců. „Nejnižší teplotu jsem v lednu naměřil v pátek dvaadvacátého, kdy u nás bylo minus 22,4 °C a při zemi minus 23,2 °C,“ uvedl rudolecký meteorolog Josef Bulan. „O den později bylo minus 21,4 °C a přízemní teplota měla hodnotu minus 22,6 °C.“

Velké mrazy Sedlčansko zasáhly už 18. ledna, kdy

Josef Bulan

Josef Bulan zaznamenal teplotu -17,9 °C a při zemi -19,6 °C. V následujících dvou dnech už teploty klesaly pod dvacítku. Naopak nejteplejším lednovým dnem v Rudolci se stala středa sedmadvacátého, kdy zde bylo plus 13,4 °C. Průměrná rudolecká teplota v lednu měla hodnotu 1,16 °C a srážek zde spadlo

za měsíc 35,8 mm. Loni byl první měsíc roku v Rudolci teplejší, ale srážek zde spadlo ještě méně, než letos. Nejstudenějším dnem se stal 7. leden, kdy zde bylo -5,7 °C a při zemi -7,5 °C. Průměrná teplota byla 1,96 °C a srážek loni v lednu spadlo jenom 29,2 mm. Josef Bulan tyto hodnoty srovnal s dlouhodobým průměrem v České republice. Za dlouhá léta je u nás průměrná teplota 2,4 °C a srážek průměrně spadlo 41 mm. Od roku 2000, od něhož Josef Bulan provádí měření, nejnižší lednovou teplotu zaznamenal 6. 1. 2004, kdy v Rudolci bylo -27,2 °C. Přízemní teplota v tento den měla hodnotu -29,4 °C. David Myslikovjan

Snoubenci si řekli „ano“ osmkrát Původně románský kostel svatého Martina byl postaven v letech 1170 až 1180, jde o nejstarší stavbu ve Vrchotových Janovicích.

z dvacátých let minulého století. Na fresce je patrný svatý Václav. Podle odborného názoru by bylo dobré fresku zcela odkrýt a zrestaurovat. Odhadovaná cena za tyto práce se pohybuje kolem 25 tisíc korun. Ještě před tím by však bylo třeba odvlhčit zdi kostela a opravit nebo vy-

žádné polnosti, lesy či jiný majetek, peníze budou muset shromáždit zdejší farníci mezi sebou. Uvedené částky však patrně přesáhnou jejich finanční možnosti. Proto plánují zřídit zvláštní účet a obrátit se na zdejší občany a firmy s prosbou o finanční příspěvky. -red-

SEDLEC-PRČICE Celkem osmkrát byla v loňském roce matrikářka sedlecko-prčického městského úřadu Hana Kratochvílová přítomna svatebnímu obřadu v obvodu města. Sedlec-Prčice měla k 1. lednu letošního roku celkem 2 795 obyvatel, z toho 1 404 mužů a 1 391 žen. „V roce 2015 se narodilo 31 občánků a přihlásilo se

49 občanů. Oproti tomu zemřelo 37 občanů a odhlásilo se 57. Z těchto údajů vyplývá, že od loňského roku počet obyvatel klesl o 14 občanů,“ uvedla Hana Kratochvílová. Nejvíce občanů – 989 – žilo v loňském roce v městské části Sedlec. Prčice se mohla „pochlubit“ 514 obyvateli. Co se týče osad, nejvíce občanů mají

Měšetice (120) a Kvasejovice (105). Přes padesátku občanů se „přehoupnou“ ještě Vrchotice (75), Uhřice (57), Sušetice (66), Nové Dvory (56), Divišovice (80) a Chotětice (70). Mezi nejmenší sedlecko-prčické osady, co do počtu trvale žijících obyvatel, se řadí Moninec, Včelákova Lhota, Záhoří a Kozinec. -js-

Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail: [email protected], tel.: 603 504 097 ČERNÁ KRONIKA HRACHOV Policisté zastavili v obci 25. ledna dopoledne 56letého řidiče a provedli u něj dechovou zkoušku, která mu prokázala 1,4 promile alkoholu. Hříšníkovi byl na místě zadržen řidičský průkaz a další jízda zakázána. Nyní je muž podezřelý z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky. SEDLČANY Na území města se 27. ledna staly dvě nehody, u nichž vznikla škoda ve výši pět tisíc

korun. V ranních hodinách začal řidič nákladního vozidla s návěsem předjíždět osobní auto v místech, kde je to zakázáno. Kvůli protijedoucímu „náklaďáku“ však předjížděcí manévr nedokončil, a když se chtěl zařadit zpět za osobák, narazil do zadního nárazníku předjížděného vozu a poté ještě do jeho tažného zařízení. Ke druhé havárii došlo o pár hodin později. Z nákladního vozu

s návěsem se uvolnila část nezajištěného štěrku a ten poničil čelní sklo protijedoucího automobilu. SEDLČANY Ve čtvrtek 28. ledna jel Církvičskou ulicí v Sedlčanech motorista, který byl pod vlivem drog. Test měl pozitivní na marihuanu. Následně se 25letý muž podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve. SEDLČANY Dvacetiletý řidič narazil 29. ledna

po šesté hodině ranní s vozem značky Škoda Favorit do betonového můstku u Červeného Hrádku. Po ošetření lehkého zranění v nemocnici byl propuštěn domů. Dechová zkouška byla negativní. Hmotná škoda činí osm tisíc korun. CHRAMOSTY Š ko d u ve výši 100 tisíc korun způsobil zatím nezjištěný zloděj, který vnikl v době od 22. do 29. ledna do rekreačního objektu v Chra-

mostech. Ze stodoly ukradl sekačku, několik sad pneumatik a vertikutátor. REGION Na výživném dluží 41letý muž ze Sedlčanska 24 tisíc korun. Na své dvě děti nepřispívá od srpna loňského roku. Pokud svůj dluh neuhradí, bude se zpovídat z přečinu zanedbání povinné výživy. Informace v této rubrice pocházejí ze svodek od policejní mluvčí Moniky Schindlové (PČR Příbram).

4

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Co se připravuje v Nalžovicích, Křečovicích, Křepenicích a v Sedlci-Prčici? Dokončení ze strany 1

programu Střední Čechy. V jarních měsících se uskutečnila oprava ulic Komenského, Čsl. armády a Kvašťovská v Sedlci-Prčici. Celkové náklady na opravu uvedených ulic

překročily 10 milionů korun. Dotace tvořila téměř 8,2 milionů korun. Z vlastních prostředků za takřka dva miliony korun město opravilo komunikace v osadách Matějov, Monín a Malkovice. Další téměř 2 miliony korun byly investovány do chodníkových obrubníků v Prčici v ulicích Benešovská, Divišovická a Bratří Čechů. Významnou událostí pro město bylo získání dotace ve výši 2,5 milionu korun z Ministerstva vnitra České republiky na nákup nové cisternové automobilové stříkačky pro SDH Sedlec, potažmo JPO II Sedlec. K těmto prostředkům milionem korun přispěl také Středočeský kraj. Celkové náklady na nákup nového vozu byly téměř 5 milionů korun, ale z vlastního rozpočtu město přispělo částkou „pouze“ 1,5 milionů korun. V roce 2015 byly dokončeny opravy vybraných hasičských zbrojnic v osadách, na které v roce 2014 získalo město dotaci ze Středočeského kraje ve výši půl milionu korun. Z vlastního rozpočtu jsme přispěli obdobnou částkou a oprav interiérů se tak dočkaly hasičské zbrojnice v Přestavlkách, Divišovicích, byla provedena vestavba klubovny dětí a dorostu při SHD Sedlec a venkovní úpravy byly provedeny u hasičské

zbrojnice v Chotěticích a Měšeticích. Více než 3,5 milionu korun město investovalo do opravy vodovodů a dešťové kanalizace. 2. V rozpočtu města je počítáno s několika většími investičními akcemi. Část z nich je závislá na získání dotačních prostředků, jiné se uskuteční pouze z rozpočtu města. Na podzim roku 2015 byly připraveny žádosti o dotace ze Státního fondu životního prostředí na realizaci tří projektů. Tím největším a finančně nejnáročnějším je vybudování vodovodu v osadě Měšetice. Celkové náklady jsou asi 7 milionů korun s tím, že v případě kladného výsledku by město mohlo získat asi 60 procent uznatelných nákladů. Druhý projekt ze stejného operačního programu se týká rozšíření separace odpadů a vybavení sběrného dvora. Třetí projekt je zaměřen na protipovodňová opatření a zlepšení výstražného systému. Další žádosti o dotace byly předloženy v první polovině ledna. Jedná se o dotační výzvy ministerstva pro místní rozvoj – na pořízení nového územního plánu města a na opravu místních komunikací. Ze středočeského Fondu rozvoje obcí a měst se pokusíme získat finanční prostředky na změnu stávající herní plochy nad tělocvičnou u základní školy na víceúčelové hřiště s umělým povrchem. V rozpočtu města je zahrnuta významná částka jako investiční dotace pro TJ Sokol Sedlec-Prčice ve výši čtyři miliony korun, které by měly být investovány jako spoluúčast do výstavby nového zázemí v případě kladného výsledku dotačního řízení na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Významnou částkou – 2,5 milionů

korun – je v rozpočtu také počítáno na nové povrchy chodníků v Prčici. Jana Pšeničková, Nalžovice 1. Rok 2015 se u nás nesl ve znamení sžívání se nového zastupitelstva. S dotací na svoz bioodpadu jsme pořídili auto s nákladními kontejnery, štěpkovač a kompostéry pro občany. Tato technika nám pomůže

při údržbě zeleně i celkové údržbě obce. Rozšířili jsme část kanalizace a vodovodu v lokalitě nové zástavby. S pomocí zaměstnanců z úřadu práce přes léto byla společně s každodenní údržbou obce položena nová zámková dlažba na školním dvoře a žulová dlažba u kostela, opraven hřbitovní taras. Provozovna pošty dostala nová okna. Osobně mám radost z areálu parku, jehož úroveň velice kladně ohodnotili účastníci soutěže v hasičském sportu - Brdské ligy. 2. V letošním roce budeme pracovat na změně územního plánu obce. Rádi bychom s dotací opravili některé místní komunikace a osadili úpravnu vody filtrem na odstraňování manganu. Pro hasiče budeme žádat kraj o dotaci na opravu cisterny a vybavení dýchacími přístroji. Naši velice aktivní hasiči v letošním roce oslaví 90 let od založení sboru, opět budou pořádat v parku soutěže včetně dvoukola Brdské a Benešovské ligy. Investice nás čekají i ve škole – například půjde o obnovu elektroinstalace, opravu dlažby a odpadů ve školní kuchyni. Kuchařky by

uvít aly konvektomat... Zamýšlíme se nad intenzifikací čistírny odpadních vod a dalšího rozšíření kanalizačního a vodovodního řadu. Práce je před námi stále dost. Robert Nečas, Křečovice 1. Za nejpřínosnější považuji vybudování obecní klubovny v Křečovicích, kde se uskutečnilo již mnoho akcí. Na druhé místo bych zařadil akci MŠ Křečovice propojená s krásami přírodní zahrady. Okolí naší školy a školky se tímto projektem velmi vylepšilo. Z dalších akcí bych rád jmenoval výměnu střešní krytiny na staré hasičárně v Křečovicích, opravy a vyčištění sakrálních staveb skoro po celé obci, rozšíření veřejného osvětlení v Hoděticích, opravu fasády na garáži u č.p. 59 v Křečovicích, opravu části břehu Křečovického potoka a lávky, opravu klubovny,

včetně výměny oken ve Vlkonicích. V průběhu roku jsme se zaměřili na opravu obecních komunikací. 2. Za největší akci v letošním roce považuji vybudování části kanalizace k čistírně odpadních vod v Křečovicích, dále vybudování úpravny vody ve vodojemu Zhorný. Voda bude vyčištěna od přebytečného železa, manganu a bude upraveno PH. Vodovod zásobuje Křečovice, Krchleby, Vlkonice, Skrýšov, Zhorný. Bude také pokračovat oprava místních komunikací. Blanka Grošová, Křepenice 1. Do roku 2015 jsme vstupovali s mírnými oba-

vami, zda zvládneme jako nově zvolení a neuvolnění funkcionáři všechny po-

třebné kroky a administrativu pro zdárný chod obce ve prospěch našich obyvatel. Zvládli jsme dokončit Obnovu katastrálního operátu, pokračovali úkony na nově pořizovaném územním plánu obce, podařilo se získat dotaci z Fondu životního prostředí ve výši 90 % nákladů na akci s názvem Systém svozu bioodpadu v Křepenicích. Dalším dvěma žádostem na kanalizaci a dětské hřiště vyhověno nebylo. Krom každodenních starostí a běžné práce potřebné pro chod obce jsme i kulturně žili. Na jaře jsme uctili památku obětem 2. světové války, v létě jsme zavedli novou tradici - vítání občánků, na podzim odhalili sochu Jakuba Krčína, vypravili jsme občany na výlet a do divadla a v zimě přivítali společně advent rozsvícením vánočního stromu. Na různé akce byl hojně využíván i náš kulturní dům. Oceňuji i velmi dobrou spolupráci s místními hasiči, členy hokejového klubu i s místními podnikateli. 2. Ani v roce 2016 nechceme zahálet, v plánu máme dokončit územní plán, na který jsme zažádali o dotaci, další žádost byla podána na opravu kapličky, zasvěcené svatému Janu Křtiteli. Budeme legalizovat majetek, který vyplynul z obnovy katastrálního operátu a opravovat ho, musíme s uživateli obecních pozemků vyřešit vlastnictví a tak dále. Jana Spálenková

 Muž 50 let hledá ženu k seznámení. Tel.: 728 549 674. 37/16  Prodám palivové dřevo 900 Kč/m3,

nařezané a naštípané. Dovoz zdarma. Tel.: 730 529 545. 38/16  Hledám ženu k seznámení. Je mi 55

PLES SOKOLA POČEPICE hraje kapela Static sobota 13. února od 20 hodin Počepice - hostinec U Čápa

metr. Cena 800 Kč/prostorový metr. Tel.: 607 259 061. 42/16  Prodám kuchyňský sporák „Rekreant“ (pravý) – zachovalý. Cena dohodou. Tel.: 605 953 276. 43/16  Koupím el. motor 2 - 2,5 kW/1400 otáček. Tel.: 604 720 666. 44/16  Vdova 58 let hledá přítele. Zn.: Společná dovolená. Tel.: 774 048 822. 45/16

Meritage, spol. s r. o. Strojírenská 791, Sedlčany 264 01

www.masazecihakova.cz Tel.: 721 340 179 Skupina historického šermu

Corpus Bellatores

M. L. ELEKTRO

Přijme operátorky na obsluhu tiskových strojů a servisního technika Praxe v oboru není nutná - nástup možný ihned Kontaktní osoba: Jana Rybařová, Tel.: 734 757 425 e-mail: [email protected]

elektromontážní práce elektronické zabezpečovací a kamerové systémy Martin Lupač

provádí nábor nových členů

Sedlčany

Informace na tel.: 603 422 130, 732 560 582 e-mail: [email protected]

Tel.: 776 564 479 E-mail: [email protected]

let. Vážný vztah. Tel.: 604 488 803. 39/16  Pronajmu byt 3+1 v Sedlčanech. Tel.: 602 458 574. 40/16  Prodám stavební parcelu 937 m2, 800 Kč/m2 v Sedlčanech, vč. všech sítí (uhrazeno). Možnost zahájit stavbu. Tel.: 604 280 604. 41/16  Prodám palivové dřevo - směs tvrdého a měkkého ve štípaných délkách 1

ZD Krásná Hora nad Vltavou, a. s.

ELEKTR O Mašek Tel.: 318 581 364 Mobil: 736 773 457 E-mail: [email protected]

přidružená výroba v Petrovicích nabízí výhodný nákup  baterie auto i moto značky YUASA, FAAM, SZNAIDER  motorové oleje pro benzínové i naftové motory - syntetické i minerální  motorové oleje pro dvoudobé motory a motorové pily, křovinořezy, sekačky  převodové a hydraulické oleje v obalech i stáčené do vlastních nádob  plastická maziva na ložiska, čepy, pouzdra, řetězy  brzdové kapaliny kapaliny, směs do ostřikovačů, destilovanou vodu  hadice hydraulické, vzduchové, palivové, horkovodní, olejové  hadice na propan-butan, acetylen, kyslík, zahradní  spirálové hadice na huštění pneumatik včetně měřáku  hadice na mycí agregáty typu WAP, KÄRCHER a podobně  rozvaděče na štípačky štípačky, manometry, kulové ventily, mazací lisy  rychlospojky rychlospojky, šroubení, spony, těsnění Al, Cu  koncovky hydraulických a vzduchových hadic

Najdete nás v Petrovicích v areálu zemědělského družstva - přidružená výroba Tel.: 318 856 219, e-mail: [email protected], www.hadicepetrovice.cz

PRODEJ:  elektroinstalačního materiálu  svítidel a lustrů  el. přístrojů a spotřebičů

PRODEJNA KOSOVA HORA 27, U KOSTELA

Po - Pá: 7 - 16 hod. So: 8 - 11 hod.

AKCE! K tištěnému inzerátu reklama na webu Sedlčanského kraje ZDARMA! Platí od 20. ledna do 29. února 2016

Tiskárna Macík, s.r.o. Církvičská 290, Sedlčany

přijme

ZAMĚSTNANCE NA OBSLUHU STROJŮ - PŘÍPRAVÁŘE spolehlivost, manuální zručnost „ dvousměnný provoz

Inzerent, který si podá inzerát do Sedlčanského kraje v tištěné verzi, získává automaticky zdarma bonus ve výši 20 % ceny tištěného inzerátu v bannerové reklamě na zpravodajském webu www.sedlcansky-kraj.cz Spodní hranice ceny podaného tištěného inzerátu je 500 Kč. Nelze uplatnit u inzerentů, zařazených v dlouhodobém slevovém plánu. Objednávky: Lenka Žirovnická, e-mail: [email protected], tel.: 774 822 213

„ požadujeme

„ kontakt (pí. Švecová), e-mail: [email protected] tel: +420 318 822 324 „ nástup možný ihned

FITNESS CENTRUM PEVAN GYM

www.pevangym.cz REDUKČNÍ KURZ 2016 KOMPLEXNÍ REDUKČNÍ KURZ HUBNI – TVARUJ – ZPEVŇUJ – ZDRAVĚ ŽIJ kurz trvá 3 měsíce Kurz bude zahájen seminářem o výživě a zdravém životním stylu Začínáme v neděli 7. 2. 2016 v 17.30 hodin. Končíme 15. 5. 2016 Informace a přihlášky: na recepci nebo e-mailem: [email protected], tel.: 607 993 638 Přihlášky přijímáme do 5. 2. 2016

HK Dřestav s.r.o. v Doublovičkách přijme

SKLADNÍKA Požadujeme: nástup ihned, základy práce na PC, praxe v oboru, průkaz na VZV výhodou, manuální zručnost, spolehlivost, pracovitost Nabízíme: zázemí stabilní firmy, jednosměnný provoz, stravování na pracovišti, příjemný pracovní kolektiv, motivující finanční ohodnocení

dále přijme

POMOCNÉHO DĚLNÍKA Požadujeme: nástup ihned, spolehlivost, pracovitost Nabízíme: zázemí stabilní firmy, jednosměnný provoz, stravování na pracovišti, příjemný pracovní kolektiv

V případě zájmu volejte: 603 569 922, 739 706 193

6

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Senátor ani v lednu My ukazujeme, jak to nezahálel jde, když se chce, říká elektromobilista Jaromír Vegr Dokončení ze strany 1

SEDLČANY Nechrchlá, po-

hybuje se s ladnou elegancí, nezkolabuje na nejméně vhodném místě uprostřed křižovatky a reaguje okamžitě a poslušně. V zimě v něm moc teplo sice není, za to však neobtěžuje hlukem a emisemi. To je euto, čili elektromobil, který stál večer 27. ledna zaparkovaný před budovou Městské knihovny v Sedlčanech. Na setkání se zájemci o přednášku na téma Elektromobilita v něm přijel jeho majitel a konstruktér elektromobilů Jaromír Vegr z Prčice. Předseda Asociace pro elektromobilitu v České republice, podle vlastních slov nad-

elektrokočáry součástí nabídky amerických autosalonů. První elektromobil v Čechách postavil známý technik a vynálezce František Křižík v roce 1895. „Křižíka jsem vzal do našeho sdružení jako čestného člena in memoriam,“ dodává s humorem i úctou zároveň Jaromír Vegr. V 70. letech 20. století bylo v Československu vyvinuto malé elektroauto pro země východního bloku, k jehož sériové výrobě nakonec nedošlo. Dnes jsou elektroauta značně rozšířená hlavně na západ od našich hranic, kde je vcelku hustá síť nabíjecích stanic a v eutech se jezdí především na krat-

Jaromír Vegr je nadšený propagátor elektromobilů.

šenec a propagátor pozemních vozidel všeho druhu poháněných elektřinou, opakovaně prohlašuje, že „čmoudi“ , jak označuje běžný automobilový park na českých silnicích, mají budoucnost značně nejistou. Účinnost spalovacího motoru je pouhých 20%, zatímco motor elektrických vozítek dosahuje účinnosti až 90%. „A energie z ropy a uhlí není nevyčerpatelná,“ zdůrazňuje. Jak uvádí Jaromír Vegr při prezentaci záběrů ze života komunity elektromobilistů, vozidlo na elektrický pohon není žádnou novinkou. Průkopníci elektromobilu existovali už v první polovině 19. století a koncem 19. století byly

ší vzdálenosti ve městech nebo slouží k přemísťování pasažérů v turisticky atraktivních destinacích. „Třeba na Grossglockneru jsou na vrcholu dvě nabíjecí stanice,“ vzpomíná předseda sdružení na jedno ze svých elektroputování. V České republice je zatím počet vlastníků elektromobilů i nabíjecích stanic méně uspokojivý, k čemuž Jaromír Vegr poznamenává: „Je to všechno záležitost průmyslové a politické lobby. Na ‚čmoudech‘ se vydělá víc.“ Asociace pro elektromobilitu u nás sdružuje vlastníky elektrovozidel nebo nadšence. „Vzájemně se podporujeme, setkáváme se na výstavách a účastníme se srazů a propagačních

závodů u nás i v zahraničí, které si sami financujeme. Funguju tam jako člen podpůrného týmu,“ ukazuje na jednu z fotek, kde sedí před svým eutem obklopen metry kabelů potřebných k nabíjení vozítek ostatních účastníků rallye. A pokračuje: „Letos bude sraz jako obvykle začátkem léta v Prčici na počest narozenin pana Křižíka a navíc plánujeme jubilejní 10. sraz na září v Praze. Taky jsem držitelem pěti světových rekordů zapsaných v Guinessově knize. Letos se pokusím překonat světový rekord Andreje Pecjaka na nejdelší dojezd na jedno nabití, který Pecjak vytvořil na trase z Berlína do Bernu. Zatím jsem to dokázal jen v Čechách, v běžném provozu jsem ujel vzdálenost 502km.“ Poněkud skeptičtější je k dálkovému provozu elektroaut současný ministr dopravy Dan Ťok, který v jedné z anket o čisté mobilitě uvedl: „Především pro města jsou elektromobily vhodným ekologickým dopravním prostředkem, který má smysl podporovat.“ Jeho ministerstvo prý však spolupracuje na přípravě strategie rozvoje infrastruktury pro alternativní způsob dopravy a počítá s provozem 250 tisíc elektromobilů na našich komunikacích do roku 2030 a s rozšířením sítě dobíjecích stanic na 1 300 do roku 2020. Na Sedlčansku se majitelé elektroaut dají spočítat na prstech jedné ruky. Ostatní řidiče odrazuje, podle jejich slov, hlavně cena, omezený dojezd a řídká síť nabíjecích stanic. Nicméně Jaromír Vegr si už dnes stojí za tím, že elektromobil je to nejbáječnější vozidlo, které existuje, a plánuje s ním zdolat další dojezdové rekordy a dokonce cestu kolem světa. Jindra Votrubová

při veřejných produkcích zpoplatňovány výtvory tradiční lidové kultury, tedy díla folklorní a neznámých autorů. Druhé lednové zasedání Senátu mělo na programu deset bodů. Senátoři se vyjadřovali například k novele zákona o způsobilosti řízení motorových vozidel a o přestupcích. „Během projednávání zaznělo sedm pozměňovacích návrhů, k nimž nakonec přihlédnuto nebylo, a novela prošla, byť už nyní se připravuje novela této novely. Díky ní mohou například městští strážníci měřit rychlost vozidel,“ vysvětlil Burian. Připomněl také svou angažovanost v jednání o obchvatu Olbramovic, potažmo výstavbě nových dálničních úseků ve Středočeském kraji. „Nejvíce se upínám k zákonům, které mají dopad na život v obcích, ať už pozitivní či negativní, protože při jejich projednávání mohu čerpat z praxe,“ uvedl.

Dalším velkým cílem Jiřího Buriana je i v letošním roce upozornit na problémy s pitnou vodou, z níž se stává strate-

Senátor Jiří Burian

gická surovina. „Vadí mi legislativní i mezirezortní roztříštěnost, kdy otázku vody řeší šest ministerstev. Objednal jsem průzkum veřejného mínění, týkající se nakládání s pitnou vodou a plánuji schůzku se sdružením SOVAK (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky – pozn. red.), na níž bych rád jednal právě o možnostech nakládání s vodou,“ nastínil svoje nejbližší senátorské plány Jiří Burian. Jana Spálenková

Modernizují rádiovou síť SEDLČANY V loňském roce

přistoupila Městská police Sedlčany k první fázi

Velitel sedlčanské městské policie Petr Krch

obnovy rádiové sítě. Tu strážníci používají ke každodennímu dorozumívání se mezi sebou, je ale také napojena na varovný výstražný systém. Strážníci síť využívají také v případě zásahů v součinnosti

se složkami Integrovaného záchranného systému, v případě potřeby je takto možné komunikovat s příslušníky Hasičského záchranného sboru. V případě výpadku mobilních operátorů je možné prostřednictvím sítě zálohovat tísňovou linku 156. „Vzhledem k pokroku moderních technologií bylo třeba stávající rádiovou síť obnovit. První fáze je za námi, nyní používáme z části analogové vysílání, z části digitální. Po druhé fázi, jež přijde na řadu letos, bude rádiová síť Městské police Sedlčany zdigitalizovaná,“ vysvětlil velitel Petr Krch. -red-

ROZHOVOR

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

7

V pořádání akcí si s knihovnou a kulturním domem nekonkurujeme, říká ředitel sedlčanského muzea David Hroch Dokončení ze strany 1

v Příbrami, s nimiž naše muzeum spolupracovalo, když připravovalo výstavu připomínající 120. výročí Národopisné výstavy českoslovanské v Praze. Výstavu jsme věnovali národopisu v našem regionu a vystavili například fotografie Čeňka Habarta a obrázky i kresby lidové architektury a dalších staveb, které se již většinou nedochovaly. Během trvání výstavy provázel děti a studenty z místních škol mluveným slovem Jiří Páv, který jim minulost Sedlčanska skutečně zajímavě a nenásilně přiblížil. K nejzdařilejším akcím patřila Muzejní noc, loňská připomněla významné osobnosti a události, například Jakuba Jana Rybu, baronku Sidonii Nádhernou či Václava Havla. Tu jsme pořádali už počtvrté ve spolupráci se ZUŠ Sedlčany s velmi zdařilým dramaturgickým vedením především Jáji Trojanové, Vlaďky Křenkové nebo Venduly Dědové a dalších kantorek. Je vidět, že lidé se o akci zajímají a opravdu do muzea přijdou. A hlavně je zajímavé sledovat, jak prostředí muzea navodí atmosféru, kterou děti v tomto programu využijí, a veřejnost najednou vnímá muzeum úplně jinak. Naše muzeum je malé a měli jsme obavu, aby akce nezevšedněla, a tak se koná každý druhý rok. V obdobném duchu se pořádají Dny řemesel, a to jak ty velikonoční, tak ty vánoční, kdy jsou dvě podlaží muzea využita pro prezentaci řemeslných výrobků. Jsou to vlastně trhy v muzeu. Zvlášť o Vánocích je to jedinečná věc. Akce trvá dva dny, v pátek se přicházejí podívat hlavně školy, odpoledne a v sobotu veřejnost. Lidé by asi rádi přišli i v neděli,

ale v sobotu večer už toho máme my i prodejci docela dost. Ještě bych rád zmínil poslední věc, a to vydání knížky Jaroslava Nádvorníka s názvem Tenkrát v Sedlčanech, na níž autor asi šest let průběžně pracoval, vycházel z vyprávění svého otce, přidal několik povídek a popsal historický vývoj Sedlčan. Kniha váží téměř dva kilogramy a obsahuje mnoho zajímavé obrazové dokumentace. Myslím, že hlavním přínosem knihy je popis historie našeho města po jednotlivých ulicích. Publikace byla velmi rychle vyprodaná, ale asi v polovině února tohoto roku bude k dispozici znovu ve druhém upraveném vydání, vylepšená o matnou laminovanou vazbu a drobná upřesnění v textu. V prodeji bude opět na třech místech, a to zde v muzeu, v městské knihovně a v regionálním informačním centru na náměstí. Zmiňujete knihovnu, kulturní akce pořádá i kulturní dům. V jaké pozici je v porovnání s nimi muzeum? Dle mého názoru si nijak nekonkurujeme, naopak, vhodně se doplňujeme. Pokud jde třeba o vernisáže, vždy se dohodneme, aby se akce termínově nekryly. Kromě toho, prostor v každé z těchto institucí je jiný a něčím specifický, a nabízí tak vystavujícím takové podmínky pro jejich expozice, jaké jim nejvíc vyhovují. Jak jste spokojeni s prostorem, který máte v muzeu k dispozici. Vejdete se sem se všemi exponáty? Ve stálé expozici lze jen těžko něco měnit, ale uvítali bychom větší depozitář. Město nám určitý prostor pro depozitář poskytlo a jsou v něm před-

měty, které nejsou zapsány v Centrální evidenci sbírek MKČR. Máme celkem téměř čtyři tisíce sbírkových předmětů, z toho je ale vystaveno pouze několik

Ředitel Městského muzea Sedlčany David Hroch

set. Zajímavostí je např. třinácticentimetrová měděná sekerka z počátku pozdní doby kamenné, stará zhruba 6 000 let, pocházející ze Sedlčanska. Daroval nám ji místní nálezce. Její stáří bylo určeno speciální metodou v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy. Takové sekerky existují už jen dvě, jedna v muzeu v Českých Budějovicích a druhá v Národním muzeu v Praze, bohužel poznamenaná údajně tím, jak s ní někdo otevíral pivo. Návštěvníci sedlčanského muzea ji doufám v budoucnu také uvidí umístěnou ve zvláštní vitríně. Další zajímavostí je v expozici vystavená lebka s trepanačním otvorem z 15. století, při jejímž dobovém zařazení napomohl známý chirurg a paleopatolog Václav Smrčka z Ústavu historie lékařství a cizích jazyků při Karlově univerzitě v Praze. Vzácným souborem je také sbírka cechovních pohřebních štítů, tu mají málokde. Zcela jistě jedinečným tématem je vystěhování Sedlčan a Sedlčanska za 2. světové války připomínaným v expozici a také zpracovaným knižně i ve filmu. Upozorňujeme také na sestřelení dvou bombardérů na konci 2. světové války nad Hradi-

šťkem. Přítel pilota z bombardéru, který se zachránil, nám před půl rokem přinesl jeho diář s přesnými záznamy průběhu letu i s osobními údaji o členech posádky. Některé vzácné předměty nevystavujeme, ale poskytujeme o nich informace, nebo je půjčujeme na požádání jiným muzeím při pořádání významných výstav. V tomto smyslu bezesporu nejvzácnější sedlčanskou památkou je restaurovaný Sedlčanský kancionál, zvaný Krčínův, jehož pro laika nerozeznatelnou kopii je možné vidět ve stálé muzejní expozici. Originál byl zcela výjimečně před pěti lety zapůjčen na výstavu věnovanou Rožmberkům. Zapůjčení takové vzácnosti musí vždy schválit Rada města Sedlčan. Na co se mohou návštěvníci muzea těšit letos? Výstavy se budou konat v rozmezí každých šesti až sedmi týdnů. Původně jsme je dělali častěji, ale myslíme si, že lidé potřebují nějaký čas, aby je stihli navštívit. V těchto dnech máme výstavu modelů rozhleden, majáků a věží, která je velmi zajímavá i poučná. Následovat bude výstava věnovaná vývoji českých dýmek členů dýmkařského spolku. Tyto dvě výstavy si muzeum zapůjčilo. Poté dostane prostor k vystavení svých prací textilní výtvarnice Diana Pinkasová. Na podzim chystáme výstavu nekonvenčních fotografií světoznámého fotografa Jana Saudka a na závěr roku opět tradiční vánoční prodejní výstavu. Hlavní naší muzejní výstavou roku bude výstava věnovaná jednomu z nejslavnějších rodáků zdejšího kraje, vojevůdci maršálu Radeckému, který se narodil a několik let

prožil v nedalekých Třebnicích. Výstava by měla také připomenout běžný denní život obyvatel na přelomu 18. - 19. století. Ve stálé expozici přece jen jednu změnu plánujeme – chtěli bychom dát prostor pro připomenutí historie Sedlčanské kotliny. Na zpracování tohoto tématu spolupracujeme s Veterán klubem Sedlčany, jehož členové si připomínají konání mistrovských motokrosových soutěží. To bude jedinečná věc. Dále budou pokračovat Večery při svíčkách, nejbližší v březnu večer autorského čtení Vladivojny La Chia s vlastním hudebním doprovodem. Velkou popularitu si získaly vycházky po stopách historie Sedlčan s místním historikem Jiřím Pávem. Plánujete pokračování? Pokud bude Jiří Páv ochoten ujmout se opět role průvodce, tak ano. A slovo ředitele na závěr? Vnímám to tak, že lidé do muzea chodí a chodí sem rádi. Jsem přesvědčen, že práce v muzeu je o empatii ve vztahu k veřejnosti a o komunikaci jak s návštěvníky, tak se zřizovatelem. Jindra Votrubová

8

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Toulava vstupuje do nové éry: požádala o certifikaci, má ředitele a smělé plány SEDLČANSKO Lázeňská Be-

chyně, lyžařský Monínec nebo pro turisty téměř neznámé malé obce v okolí Mladé Vožice. Do začátku roku 2012 je nic nespojovalo. Pak se objevili „tahouni“, mezi nimi i Jaroslav Krejčí starší ze Sedlce-Prčice, „nakazili“ další, kteří viděli v turistickém ruchu přínos pro kraj na pomezí středních a jižních Čech a zrodila se Toulava. Turistická oblast, jejíž vznik inspiroval tehdy (a stále) připravovaný zákon o cestovním ruchu, k níž se přihlásilo Sdružení obcí Sedlčanska, svazky obcí Bechyňska, Milevska, TDO Lužnice, Soběslavsko, Dobrovolný svazek obcí Pod Horou, Svazek obcí mikroregionu Táborsko a Mikroregion Venkov. Až do 1. února letošního roku fungovala Toulava více méně na dobrovolnosti a nadšení několika „tahounů“. Vzhledem k tomu, že sdružuje 155 obcí dohromady se 144 tisíci obyvateli na území o rozloze 2 207 kilometrů čtverečních, v loňském roce se úspěšně propagovala za pomoci spotu Kardiozážitek pro tebe, slevové karty Toulavka nebo turistických novin a v nové sezóně chce turisty přivítat a v regionu udržet, bylo nutné, aby ji řídil člověk na plný úvazek a aby dostala své zázemí. „Od ledna má proto Toulava vlastní kancelář na Špitálském náměstí v Táboře, který je jejím přirozeným centrem. Od února se jejím ředitelem stane Jan Sochor. Předpokládáme, že toto opatření přispěje ke zlepšení komunikace uvnitř turistické destinace mezi obcemi, poskytovateli služeb v turistickém ruchu, ale i v komunikaci navenek přímo s turisty,“ uvedl bývalý ředitel a nový předseda správní rady obecně prospěšné společnosti Toulava Jaroslav Krejčí starší.

Změní nová koncepce financování cestovního ruchu?

Společnost Toulava jako první zažádala Jihočeskou centrálu cestovního ruchu o certifikaci. „To znamená, že se stane zatím jedinou oficiální destinační společností na území tohoto kraje. Věříme, že koncepce turistických oblastí, k němuž se Jihočeský kraj postavil vstřícně, by pomohl nahradit stále chybějící zákon o cestovním ruchu a pomohl by nastavit přísun financí do jednotlivých turistických oblastí. Ty by byly motivovány k tomu, aby si samy opatřovaly finanční prostředky, podle určitého koeficientu by přispíval kraj, kraji zase Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,“ nastínil novou koncepci Krejčí. Ten věří, že by tato myšlenka mohla být zajímavá i pro Středočeský kraj. „Pro nás je samozřejmě problém, že Toulava je na území dvou krajů. Potřebujeme, aby do této oblasti šly finanční prostředky jak z Jihočeského, tak ze Středočeského kraje. Ale turista necestuje po krajích, toho nezajímají krajské hranice. Bohužel, cestovní ruch v České republice se stal v minulých letech tak trochu Popelkou a jak jsme si sami ověřili, probudit ho a přesvědčit o tom, jak může být regionu prospěšný, je nelehké.“

Nová Toulavka a Kraj dobré nálady Toulava má pro letošní rok smělé plány. „Naším úkolem bude se dostat do povědomí jak turistů, tak lidí. Snažíme se toho docílit změnou sloganu pod logem, který nyní zní Toulava od Tábora až k nám…, což dává turistovi jasný signál toho, že jde o oblast v okolí Tábora. Chceme ještě více posílit spolupráci měst, obcí, podnikatelů a sdružení – aby vzali za svůj jednotný přístup k cestovnímu ruchu, navzájem o sobě věděli a nebáli se doporučit služby toho druhého. K tomu sloužilo i setkání podnikatelů v cestovním ruchu, které se uskutečnilo 22. ledna v Gold hotelu v Chotovinách,“ vysvětlil Krejčí. Další možností spolupráce je zážitková kar-

ta Toulavka pro letošní rok. „Loni se nám osvědčila. Turisté kvitovali, že díky ní dostali tipy na návštěvu památek, tipy, kam za zábavou, za pohybem nebo kde se najíst. Navíc mohli u jednotlivých poskytovatelů těchto služeb čerpat bonusy a výhody. Toulavku samozřejmě využívali při svých výletech i místní lidé.“ V letošním roce doznala Toulavka některých změn – přihlásili se další poskytovatelé služeb v turistickém ruchu, kteří do ní byli zařazeni, návštěvníci regionu si mohou vybrat ne z deseti, ale ze sedmi toulavských památek – objevit sedm divů Toulavy – které navštíví, získat razítka do brožury k Toulavce a vyhrát některou z hodnotných cen. Na Sedlčansku lze novou Toulavku sehnat v infocentrech v Sedlčanech a na Vysokém Chlumci, slevy a bonusy lze pak uplatnit například v Ekofarmě Čapí letka v Mokřici, v Pivovaru Vysoký Chlumec, u společnosti Forest Fish ve Vrchoticích, na Farmě Kunclův mlýn, v Hospodě U Škrpálu v Sedlci-Prčici, v Židovně na Vysokém Chlumci, na Monínci nebo třeba ve Strnadovském mlýně ve Vršovicích. Na Milevských maškarách 6. února odstartuje Toulava projekt Kraj dobré nálady. „Jeho cílem je, aby se návštěvníci v Toulavě cítili dobře, nechali svoje starosti doma a věděli, že o ně bude dobře postaráno,“ uvedl Jaroslav Krejčí. Dodal, že Kraj dobré nálady bude reprezentovat postava Krajánka, který chodí od mlýna k mlýnu, od města k městu a rozdává dobrou náladu. Krajánek bude navštěvovat akce v regionu a jejich pořadatelům bude udělovat na znamení kvality srdce z perníku. „Rádi bychom známku kvality rozšířili do budoucna i na poskytovatele služeb v turistickém ruchu, aby byla turistovi jasným vodítkem k tomu, že poskytované služby jsou skutečně kvalitní,“ vysvětlil Krejčí. Jana Spálenková

www.sedlcansky-kraj.cz

Hasiči hodnotili uplynulý rok JESENICE U SEDLČAN V ha-

sičské zbrojnici se uskutečnila v sobotu 30. ledna výroční valná hromada místního sboru dobrovolných hasičů. „Náš sbor pořádá pravidelně již řadu let akce, které jsou součástí kulturního a společenského života obce,“ uvedl starosta sboru Milan Jiroušek a vyjmenoval pěknou řádku akcí, které hasiči vloni pořádali či je spoluorganizovali. Zmínil také soutěžní úspěchy. „Soutěžním vrcholem se pro hasičské sbory našeho okrsku stala Postupová okrsková hasičská soutěž. Muž-

stvo mužů nad 35 let obsadilo první místo a mužstvo do 35 let třetí místo. V Brdské lize změřilo síly 51 družstev. Naše družstvo mladých hasičů obsadilo jedenácté místo. Dvojice ve složení Milan Jiroušek a Tomáš Hejsek obsadila v doplňkové soutěži o nejrychlejší zadek druhé místo.“ Jeseničtí hasiči se také věnují údržbě a opravám své techniky – zásahovému vozidlu T 148, hasičské Avii a motorovým stříkačkám. Letos plánují provést stavební úpravy hasičské zbrojnice. František Vávra

Starosta hasičského okrsku Jesenice u Sedlčan Jiří Vaněk - okrsek č. 16

Budova jesenické hasičské zbrojnice

Družstvo mladých hasičů úspěšně zabodovalo v hasičské soutěži.

TÉMA

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

9

Přestaňme už, prosím, podporovat fanatiky. Nezaslouží si to, říká Pavel Novotný SEDLČANY V úterý 2. února

od 18 hodin na téma islámu ve Společenském centru Církve adventistů sedmého dne na Komenského náměstí přednášel Pavel Novotný. Je mu 42 let a živí se jako překladatel. Ovládá angličtinu, francouzštinu, ruštinu a turečtinu. Je také turistickým průvodcem se zkušeností v Evropě, Africe, v Turecku a teď v Číně. Zeptali jsme se ho na aktuální otázky, mimo jiné i na otázku, zaznívající v podtitulu jeho přednášky: „Máme se islámu bát?“ Téma islámu je ve společnosti hodně diskutováno v souvislosti s migranty. Je vhodné toto téma spojovat? Samozřejmě. Jestli tvoří většinu migrantů muslimové, pak je logické, že se tato témata spojují. Zatím se velká většina z našich občanů osobně nesetkala ani s uprchlíky, ani s muslimy. Nejspíš právě proto se jich tolik bojíme. Já jsem v současnosti už šest měsíců v České republice a i přes snahu setkat se s uprchlíky se mi to zatím ani jednou nepodařilo. Takže na tom nejsem jinak, než většina spoluobčanů. Mám o migrantech téměř jenom negativní zprávy z většiny médií, většinou pozitivní, ale někdy i negativní zprávy od lidí, kteří se s nimi setkávají nebo pracují, ale žádnou vlastní zkušenost. A to mě samozřejmě hendikepuje. Nemohu říci, že něco vím o současných uprchlících v Evropě a mít na ně vlastní názor. Mohu nanejvýš papouškovat, co jsem někde slyšel. Další časté zjednodušující spojení je: islám rovná se terorismus. Jak se stavíte k tomuto klišé? Je mi z něj smutno. Ne proto, že by mi nějak obzvlášť záleželo na souboji ideologií, nemám potřebu islám za každou cenu obhajovat nebo očerňovat. Je mi smutno z toho, že jsou do téhle škatule bez přemýšlení, rozlišování, uzardění, házení báječní lidé, které znám,

se kterými se přátelím a oni zase se mnou, přestože nejsem jeden z nich. Lidé, kteří by se rozdali z posledního, co mají. Lidé, kteří by neublížili mouše, natož třeba vlastní manželce. Terorismus ve jménu islámu je samozřejmě neoddiskutovatelný fakt, který bolestně zakouší velká část světa. Muslimové nejvíc. Vždyť naprostá většina obětí islámských teroristů jsou muslimové. Proto se také běžní muslimové bojí teroristů a jejich ideologů o dost víc, než my. Nejsmutnější na tom je, že se běžní muslimové musejí bát nejenom teroristů, ale pak ještě navíc lidí, kteří je nenávidějí proto, že se ti teroristé hlásí ke stejnému náboženství jako oni. To máte, jako kdyby se na vás v cizině dívali jako na zloděje jenom proto, že jste Češi. A přitom zlodějina je mezi Čechy rozšířená daleko víc – věřím, že s ní máte osobní zkušenost – než to, aby muslimové schvalovali násilí ve jménu náboženství. Islámské autority, učenci, i obyčejní lidé protestují proti terorismu pokaždé, když dojde k nějakému útoku. Dělají to jednoznačně. Dělají to nahlas. A je veliká škoda, že nám o tom sdělovací prostředky málokdy řeknou, a že nám třeba neprozradí, jaké argumenty proti teroristům muslimové používají. Jsou to argumenty z Koránu, z muslimských tradic, ze samotných základů jejich náboženství. Působíte v islámských zemích od roku 1995. Vzpomenete si, jak jste z počátku vnímal odlišnosti v těchto zemích, souvisejících s náboženstvím? Vzpomínám si dost zřetelně na to, že jsem se na začátku muslimů bál. Když jsem poprvé překročil bulharsko-tureckou hranici, nevěděl jsem, co mě čeká. Stopoval jsem a překvapení bylo už to, že mi někdo zastavil. Ten člověk byl hrozně milý. Myslel jsem si, že nemůže být muslim, tak jsem se ho na to zeptal. A on byl. „To bude nějaká velká výjimka!“ řekl jsem

si tenkrát. Pak mi zastavil další a opakovalo se to samé. Ještě mě pohostil a zajel si kvůli mně kus cesty. A zase to byl muslim. Tak to šlo pořád dál. U desátého, dvacátého, padesátého člověka mi začalo docházet, že mám o muslimech obecně zkreslenou představu. Pokud jde o jejich náboženství, bylo to stejné. Překvapilo mě, že někdo fakt věří různým věcem, kterým nevěřím, a o kterých

To už je pro Evropana silné kafe. Je to hodně jiné, ale poté, co jsem některé z takových rodin poznal zevnitř a do hloubky, můžu říct, že v nich lidé jsou – zobecňuji – přinejmenším stejně šťastní jako v těch našich. Za posledních dvacet let – vyvíjí se islám, stejně jako například křesťanství? Islám a křesťanství jsou náboženství. Jejich základy

Muslimské děti v čínské Urumči

jsem jenom četl nebo slyšel. Ale zjistil jsem, že kvůli tomu nejsou hloupější nebo neschopní uvažování. Zjistil jsem třeba také to, že rodiny fungují jinak než u nás a také mě to překvapilo. Čím je člověk starší, tím větší má úctu a autoritu. Nesmírně bych přál našim důchodcům, aby mohli prožívat stáří v muslimském světě. Tisíckrát opakovaná představa, že ženy jsou jenom bezmocné oběti v rukou krutých mužů se mi také nepotvrdila. Ani mojí manželce, která do toho přece jenom vidí lépe než já. Stejně jako u nás existují i v muslimských zemích nešťastná manželství a dokonce i případy domácího násilí. Ale stejně tak je také řada inspirujících manželství. A věřte mi, muslimky si umějí dupnout. Ne, nechci zlehčovat osobní tragédie. Známe lidi, kteří procházejí těžkostmi. Mluví o tom, řešíme to s nimi. Já i moje žena. V Evropě se ale tradují strašlivá klišé. Máme i přátele, kteří žijí v manželstvích domluvených rodiči.

byly položené před mnoha staletími, jejich Písma jsou uzavřená. Na konci Bible se svolává běda na toho, kdo by k ní něco přidal nebo ubral. Muslimové zase mluví o Muhammadovi jako o pečeti proroků, po kterém už žádný další nepřijde. Naproti tomu muslimové a křesťané jsou lidé. Vliv na ně má to, co jim říkají rodiče, jaké mají kamarády a hromada dalších věcí. Obecně se dá v posledních desetiletích mluvit o návratu k náboženství, a to zdaleka nejenom v těch jeho podobách, o kterých slyšíme v médiích, tedy hlavně těch strašidelných. Lidé se třeba úžasně angažují v pomoci druhým, v muslimských humanitárkách. Muslimští teologové i přes svázanost tradicemi přicházejí s fantastickými myšlenkami. Existují dnes hnutí muslimských feministek, muslimských skautů, muslimských ekologů, muslimských vegetariánů… Jsou tu i muslimové, kteří na Boha kašlou, jedou v drogách, vraždí, zneužívají druhé, nebo se jenom

starají sami o sebe. Čím více je ve světě napětí, čím více se střílí a bombarduje, čím více silných slov pronášejí politici na všech stranách, tím více je naštvaných, a pak i nebezpečných lidí, schopných dělat neuvěřitelně kruté věci a ještě si myslet, že dělají správně. Fanatizmus má dnes velice úrodné podhoubí. Uvědomují si islámské země, jak moc Evropané vnímají islám jako hrozbu? Nevím, nemůžu mluvit za „islámské země“, jenom za lidi, se kterými mluvím. Myslím si ale, že ne. Jak už jsem říkal, islámský terorismus vnímají muslimové pochopitelně jako obrovskou hrozbu. Vždyť se jich bezprostředně týká. Ale proč by měl někdo chápat jako hrozbu samotný islám, to neprostá většina muslimů, kteří to náboženství dnes a denně žijí, nechápe. Vaše přednáška měla podtitul: „Jak moc se jej máme bát?“ Můžete na tuto otázku odpovědět? Bát se zlých lidí musíme. Ti se mezi muslimy najdou a všichni o nich slyšíme častěji, než bychom si přáli. Také se jich bojím. Lidé, kteří se nerozpakují zabíjet druhé lidi, mi nahánějí strach. Stejně tak lidé, kteří k tomu vyzývají a nerozpakují se rouhačsky zaštiťovat Pravdou. Ale muslimů, které máme u nás doma v obýváku několikrát za týden, se kterými jezdíme na výlety nebo okopáváme zahrádku, se kterými občas zajdu do jejich mešity nebo k jejich rodičům, těch se nebojím. Vím, že takových je naprostá většina a moje přání je, aby je co nejvíc Evropanů mohlo osobně poznat. Doufám, že pak přestaneme dělat radost takzvanému Islámskému státu, al-Kájdě a podobným šílencům, a jako stádo přitakávat jejich stupidnímu tvrzení, že právě oni představují skutečný obraz islámu. Přestaňme už, prosím, podporovat fanatiky. Nezaslouží si to. Jana Spálenková

PORTRÉT

10 strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Ráda bych poznala Starý Egypt, přeje si petrovická malířka

Možná to byl veliký impuls, který se v posledních týdnech proměnil v další chuť malovat, kreslit, zachycovat vše, co někdy v rychlosti míjíme.

Po ukončení základní školy v Petrovicích sice měla v hledáčku výtvarnou školu v Bechyni, protože kreslení se intenzivněji věnovala už v dětství, ale nakonec vše dopadlo jinak a studentka Ilona nastoupila na sedlčanské gymnázium, kde v roce 1992 úspěšně odmaturovala. „Pak jsem sice začala studovat sociálně právní nástavbové studium, ale to mě nenaplňovalo, a tak jsem začala pracovat v administrativě, v níž jsem našla uplatnění hlavně v Praze. Po narození syna jsem se vrátila zpět do rodného kraje a zde jsem již zůstala a žiji tu dodnes v prostředí našeho krásného mlýna.“

Dětství

Kde jsem doma

Ilona se narodila 7. června 1974 v Příbrami jako nejstarší ze tří sester. Dětství z velké části strávila na Petrovickém mlýně, kde má dodnes i své kořeny. Její předkové z otcovy strany, rod Dlouhých, vlastnili Petrovický mlýn od roku 1751, kdy jej koupili od jezuitské vrchnosti a zůstali zde až do současnosti. Historie jejího rodu je tedy bohatá. Malířka vzpomíná: „Jako kuriozitu mohu připomenout jednoho našeho dávného předka, který měl patnáct dětí. Moje babička Jaroslava Dlouhá a dědeček Josef Doubrava se zabývali mlynářským řemeslem až do roku 1949. Na oba mám jen ty nejlepší vzpomínky, byli to velmi hodní a věřící lidé. Můj tatínek je vyučeným kovářem a prakticky celý život působil zde v místním zemědělském družstvu, dodnes se stará o mlýn a tráví ve svém kraji podzim života. Maminka je nyní také v důchodovém věku, předtím dlouho pracovala v místní cukrárně.“

Výtvarnice je matkou čtrnáctiletého syna Samuela, se kterým má krásný vztah, je nejen jejím dítětem, jejím splněným životním přáním, ale také skvělým kamarádem. „Od našich dětí se toho můžeme dost naučit, i když se to někdy nezdá...“ Na zdejší kraj nedá ani v nejmenším dopustit. „Petrovicko a celé okolí, krajina, s kterou od dětství sdílím lásku a sounáležitost, je pro mě velmi inspirující a mám k ní hluboký vztah. Energie, které zde jsou, mi dávají sílu jít směrem, kterým se chci i nadále ubírat. Posvátný odkaz keltských předků je nepřehlédnutelný, náš kraj má magickou energii. Lidé, kteří zde žijí, jsou svérázní a přátelští, určitě mají a nezapřou v sobě osobitý smysl pro humor.“

Výtvarnici a malířku Ilonu Doubravovou jsem osobně poznal až na konci loňského podzimu, kdy si přišla domlouvat svou první výstavu do místní knihovny, kde se její kresby úhlem především rodné krajiny setkaly s velmi příznivou odezvou.

Z Petrovic do Sedlčan a do světa

Láska k umění „Můj vztah k malířině se vyvíjel postupně, ale již od útlého dětství. Kreslení bylo vždy mým ko n í č ke m a z á b a v o u , únikem od všední reality a vstupem do krajiny snů. Mým prvním uměleckým

učitelem byla vlastně má prateta, Marie Dlouhá, jejíž nádherné obrázky a sešity krasopisu jsem našla na staré půdě mlýna a od té doby kreslím. Kra-

asi zatím nejvíce podařilo, že jsem začala dělat to, co mě baví a co chci, a začala rozlišovat důležité od nedůležitého. Řešit věci s určitým nadhledem.

Výtvarnice a malířka Ilona Doubravová

sopis byla zvláštní úprava písma psaného perem, kde se speciální technikou dosahovalo zdobeného až krajkově vyhlížejícího písma. Každý takový dopis, psaný tímto způsobem, byl vlastně malým uměleckým dílem. Dalším mým učitelem byl výtvarník Milan Jelínek z Lidové školy umění v Milevsku.“ Ilona připomíná i výstavu obrázků v Petrovické knihovně z loňského roku, která měla velmi pozitivní odezvy. Některé obrázky jsou zamluvené a vzrostl zájem o kresbu portrétů podle fotografií, jimž se momentálně věnuji nejraději. „Kreslení a malování je a bude mým celoživotním koníčkem. Příště třeba stvořím něco hodně barevného, uvidíme.“

Ohlédnutí „V mém životě se mi

Nejhlouběji mě zasáhly tragické události, které se staly v naší rodině. Naše současná společnost žije podle mě velmi konzumním životem, nadspotřebou, touhou stále mít více a vlastnit, všichni někam spěchají a vlastně pořádně neví kam, řeší se hlavně materiální statky a finance, chybí sounáležitost a pokora. Jak to bude vypadat za patnáct let, to si raději netroufám odhadnout, ale vše záleží na nás. Osobně mám pocit, že to nebude procházka růžovým sadem.“ Je vidět, že o všem, co se nás dotýká, malířka Ilona uvažuje i v širších souvislostech. „Lidé zapomínají na svou intuici, řídí se především chladným rozumem, ale to není vždy to pravé. Měli bychom se vrátit k tomu, co nás naučila příroda, k našim instinktům, k tomu, co nám

říká naše srdce... Největší tvořivou silou na světě je láska a tím bychom se měli nechat vést.“

Fascinace Egyptem Kromě výtvarné činnosti se věnuje také ezoterickým oborům, především výkladu tarotu, práci s energiemi, velmi se zajímá se o numerologii, minulé životy a další záhadné jevy. Také ji zajímá historie vlastního rodu i historie našeho národa. Fascinuje ji i Starý Egypt, životodárná a pradávná řeka Nil, kde žil románový hrdina Egypťan Sinuhet... Lákají ji tajemné pyramidy v Peru, kameny ve Stonehenge v Anglii, vykopávky v Pompejích. Na tato místa by se zcela jistě jednou i ráda podívala. Další Iloninou zálibou je cestování a putování po českých hradech a zámcích. Nejvíce jí učaroval jedinečný Český Krumlov. „V tomto městě, kde historie kráčela snad každou uličkou, máte pocit, že jste se přesunuli v čase.“ Rovněž je velkou milovnicí zvířat, hlavně koček, jež umí, jak tvrdí, čistit negativní energie kolem nás. Najde-li si malířka Ilona trochu času, moc ráda se ponoří do knih s historickou a duchovní tématikou. Knihy i malířská paleta soupeří o její každou volnou chvilku. Vladimír Stibor

Zůstala vzpomínka jen a ta se vrací každý den Ve středu 3. února tomu je 19 smutných let, kdy nás navždy opustil náš tatínek

Miroslav Bláha z Vletic u Krásné Hory. Kdo jste ho znali a měli rádi, vzpomeňte s námi. Děti s rodinami

KULTURA

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

11

Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti, zní motto Záboje SEDLČANY To je původní

motto spolku vyšité pilnou ručkou sedlčanské vlastenky před 154 lety na prapor Záboje, který navíc nese starobylé jméno pohanského bojovníka za zájmy Slovanů. Dnes čítá třicetosm členů, z toho deset mužů. Ač je dnes slovo „vlast“ pro mnohé prázdným pojmem, zpěv zdrojem citů být nepřestal, jak říká umělecká vedoucí spolku Vladimíra Severová. Záboj je pro Sedlčaňáky známé jméno, ale na tvářích lidí odjinud vzbuzuje úsměv. A když uslyší, že existuje taky Zábojáček, tak je údiv ještě větší. Kde má tento název svůj původ? Samozřejmě, že dětský pěvecký sbor Zábojáček v roce 1996 odvodil svůj název od smíšeného sboru Záboj, který v té době navázal na činnost více jak sto třicet let působícího sedlčanského sboru. Existují u nás ještě jiné sbory se stejným názvem? Pokud ano, myslíte, že by bylo dobré je kontaktovat? O názvu sboru Zábojáček nevím, ale Zábojů bylo před sto padesáti lety založeno prý mnoho. Sama vím, že působí třeba v Pelhřimově. To je určitě dobrý nápad, abychom právě tento sbor kontaktovali. Můžete uvést základní „životopisná data“ Záboje a Zábojáčku? Úplné počátky Záboje sahají do roku 1862, kdy byl slavnostně při příležitosti

sedlčanské pouti posvěcen prapor Záboje. Ten byl v minulých letech zrestaurován a je uložen v městském muzeu. 150. výročí oficiální činnosti Záboje jsme slavili v předminulém roce vernisáží a koncertem také v muzeu. Současný sbor navázal na činnost Ženského komorního sboru KDJS, který v 80. letech vedla učitelka Marie Kovářová. V polovině 90. let se přidali muži a v tomto složení působí sbor do dnešní doby. Zábojáček byl založen v roce 1996 jako dětský sbor při ZUŠ a 2. ZŠ Propojení Sedlčany. Nyní je rozdělen na dvě oddělení. Jaký má Záboj status? Vyplývají z toho pro členy nějaké povinnosti, nebo naopak výhody? Do loňského roku byl registrován jako občanské sdružení, které se však ke konci roku transformovalo na zapsaný spolek. Členové platí členské příspěvky a docházejí na zkoušky i valnou hromadu. Samozřejmě spolek vede řádné účetnictví, a proto může podle pravidel rozhodovat o použití finančních prostředků. A to je myslím výhoda. Status spolku naznačuje, že život ve spolku by mohl být bohatší než jen příprava na hudební produkce. Jak je to v Záboji? To je pravda. Myslím, že hlavně v posledních letech plní tato spolková činnost ještě další důležité poslání, než je pouhý nácvik skladeb na veřejné vystupová-

ní. Lidé, jejichž společným cílem je zazpívat si, navázali mnohá přátelství a vzájemně se velmi podporují. Ne-

Dirigentka sedlčanského Záboje a Zábojáčku Vladimíra Severová

jen, že se scházejí i mimo pěvecké zkoušky, ale jezdí společně na univerzitu třetího věku, cestují, učí se vzájemně třeba na PC, chodí za kulturou, ale také se všemožně podporují při těžkých životních situacích. Těšíme se na společné akce a plánujeme jarní výšlapy. Je Záboj něčím specifický? Asi právě tím, co jsem popsala v předchozí otázce. Nejsme sborem zaměřeným na výkon se soutěžními ambicemi, ale právě na to, aby zpívání a setkávání bylo pro většinu členů radostí. Podle jakých kritérií si vybíráte členy sboru? Kritéria nejsou stanovena. Může mezi nás přijít kdokoliv, kdo má zájem si zazpívat. Jak vybíráte repertoár? Dal by se styl sboru označit nějakým jednotným pojmem? V minulých letech jsem často jezdila na mnoho sbor-

mistrovských hudebních dílen a seminářů. Odtud jsem pak přivezla velké množství sborové literatury, ze které stále čerpáme. Nezastírám, že se často a ráda k mnohým skladbám vracím a tajně doufám, že i sboristům je příjemné oživovat už známé melodie. Zpíváme nejrůznější písňovou tvorbu - úpravy lidových písní, současné skladby, spirituály, části z muzikálů, starší i soudobé mše. Jak ovlivňuje podle vašeho názoru zpěv ve sboru život zpěváků, byť amatérských? Jako každá jiná společná činnost, třeba i sportovní. Vede k disciplíně, vytrvalosti, sebekázni, členové si vytvářejí hluboký smysl pro vzájemný respekt ve skupině. Jak dlouho je už sbor spojován s vaším jménem? Snad je to v Záboji letos již téměř sedmadvacet roků a se Zábojáčkem dvacet let. Co z povinností dirigentky vás nejvíce baví? Co mne baví, není pro mne povinností. Raduju se ze zdařilého vystoupení, z radostných a dychtivých dětských očí, ze sounáležitosti při zpěvu, ze které mne někdy až běhá mráz po zádech. Také mám radost z ochoty některých kolegů ze ZUŠ spolupracovat s námi jako hudební doprovod. Co by měl mít v sobě dobrý sbormistr šéfující amatérskému pěveckému sboru?

Nevím to přesně, protože sama jsem byla původně hlavně učitelka instrumentalistka. Pracovala jsem vždy se sborem, kam přišli nejrůznější zájemci o zpívání s rozdílnými předpoklady. Nikdy jsem nikoho neposlala domů a pracovala s těmi, kdo zpívat chtěl. Dobrý sbormistr by měl mít asi od všeho něco. Samozřejmě základní znalosti o pěvecké výchově, trpělivost, výdrž a toleranci k nedokonalostem, cit pro výběr skladeb. Jak jste ve sboru prožili uplynulý rok? Je něco, co vás nejvíce potěšilo? Na mysl se mi dere pravidelný koncert Sedlčanská vonička a adventní či vánoční koncerty v divadle nebo kostelích. Mojí velkou radostí bylo už v předminulém roce scénické provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby společně se žáky tanečního, literárně dramatického i výtvarného oboru ZUŠ. Těším se, že se ještě v budoucích letech k tomuto projektu vrátíme. Pomýšlela jste někdy na to zúčastnit se se Zábojem nějaké soutěže? Jsme na konec léta pozvaní na soutěžní přehlídku do Příbrami. Co vás čeká a na co se těšíte v tomto roce? Na běžné společné setkávání na zkouškách, na koncerty, na výšlap se sboristy do mého rodného kraje v okolí Brziny. Jindra Votrubová

A N K E TA

Co pro vás znamená zpívání v Záboji? SEDLČANY Ptali jsme se čle-

nů sedlčanského Záboje, co pro ně zpívání ve sboru znamená. Jana Kurandová, 25 let ve sboru: Pravidelná setkávání s přáteli u sborového zpívání, příjemná atmosféra při zkouškách, pocit sounáležitosti při veřejných vystoupeních. Míla Kelichová, 20 let ve sboru: Pro mě to je především relax a setkávání s kamarádkami. Věra Říhová, 20 let

ve sboru: Pro mě je to setkávání se skvělou partou lidí. Jaroslav Jarůšek, 7 let ve sboru: Seberealizace, protože hrát na heligonku mi přišlo málo. Sounáležitost s kolektivem, kde nemusím nic řešit, rozpočtovat, fakturovat, reklamovat. Marie Křížová, 10 let ve sboru: Být členkou Záboje pro mne znamená jednak radost ze samotného zpívání a z toho, že můžeme po nacvičení potěšit posluchače, a pak také milou spo-

lečnost lidí se společným zájmem. Marie Suchanová, 22 let ve sboru: Je to pro mě srdeční záležitost. Každá zkouška přináší teplo do duše. Myslím, že nejsou ani tak důležitá vystoupení, jako jednotlivé zkoušky a společná setkávání a zpívání. Samozřejmě i potlesk je velmi příjemné zakončení každého vystoupení. Záboj je vlastně taková rodina. Když někdo něco potřebuje, najde pomoc, radu a vždy úsměv.

Jarka Kuruczová, 5 let ve sboru: Pro mě to znamená milé společenství lidí a ladění duše při zpěvu. Ráda pozoruji Vlaďku při práci, která ji baví a naplňuje a je to přenosné i na nás. Prostřednictvím vybraných skladeb se sžívám i s místním krajem a jeho písněmi. Marie Voráčová, 25 let ve sboru: Členství v pěveckém sboru Záboj mi přináší radost. Díky vlídnému vedení naší sbormistryně se ve sboru cítím dobře a na-

vázala jsem tam i některá osobní přátelství. A když se naším vystoupením povede udělat radost druhým, je ta radost dvojnásobná. Jana Smrtová, 25 let ve sboru: „Hezké pozpívání a setkání s příjemnými lidmi. Božena Jandová, 12 let ve sboru: Je to pro mne relaxace, odpočinek a chvíle strávené s prima lidmi. Užívám si zkoušky i společná vystoupení, zvláště vánoční koncerty. Jindra Votrubová

KALENDÁŘ

12 strana KONCERTY, ZÁBAVY  Kosova Hora – Na Zámecké 9. 2. Masopustní zábava hraje Jiří Němeček; 19:00

PLESY  Sedlčany – kult. dům 5. 2. Ples ZŠ Propojení Sedlčany Hraje Ešner Band; 19:30  Nechvalice – kult. dům 6. 2. Ples SDH Nechvalice hraje Ešner band; 20:00  Krásná Hora nad Vltavou – kult. dům 6. 2. Sportovní ples TJ Krásná Hora nad Vltavou 20:00 12. 2. Ples Agrární komory 20:00  Prosenická Lhota – Pohostinství 12. 2. Ples ZŠ Kosova Hora 20:00  Petrovice u Sedlčan – Obecní dům 13. 2. Ples SDH Kojetín hraje Kovačka; 20:00

 Počepice – hostinec U Čápa 13. 2. Ples Sokola Počepice hraje Static; 20:00

VÝSTAVY  Sedlčany – kult. dům Jan Slabý: Co mne kdy napadlo, aneb že by epigram Od 10. února  Sedlčany – muzeum Za obzorem – výstava majáků, rozhleden a věží ze sbírek Tomáše Hobzíka  Sedlčany – knihovna Lenka Havlínová: Energie z obrázků Od 6. února do 2. března

DIVADLO  Sedlčany – kult. dům 10. 2. Účastníci zájezdu travesti show; 19:30 11. 2. Kšanda komediální divadelní představení z pera Jaroslav Sypala; 19:30

KINA  Sedlčany

4. 2. Líza, liščí víla maďarský film, promítání Filmového klubu Sedlčany; 20:00 5. 2. Láska z Khon Kaen magický thajský film; 20:00 6. 2. Iracionální muž mysteriózní americký film; 20:00 7. 2. V hlavě dětské promítání; 15:00 12. 2. Fúsi islandsko-dánská černá komedie; 20:00 13. 2. Celebrity s.r.o. česká komedie; 20:00

PŘEDNÁŠKY  Sedlčany – knihovna 9. 2. Čtvrt století spolu Příběh manželů Hottmarových; 18:00 10. 2. Beseda s právníkem Co dává manželství navíc?; 18:00 11. 2. Komponovaný večer Film s manželskou tématikou, diskuze; 18:00

SPORT  Sedlčany – zimní stadion 6. 2. a 7. 2. Veřejné bruslení 14:00 – 16:00

www.sedlcansky-kraj.cz

 Sedlčany – nádraží 6. 2. Zimním Sepekovem Sraz na autobusovém nádraží Sedlčany v 09:10; trasa asi 8 km

OSTATNÍ  Sedlčany – knihovna 5. 2. Návštěva pohádkové babičky Pro děti a rodiče; 15:00 8. 2. Ptáčkové v zimě Výtvarná dílna pro děti; 10:00 10. 2. Hajánek Program pro děti a rodiče; 17:00 12. 2. Hry se slovy 15:00 15. 2. Pohádky s vůní jehličí Program pro rodiče s dětmi; 15:00 17. 2. Hajánek Program pro děti a rodiče; 17:00  Příčovy 4. 2. Tučný čtvrtek  Sedlec-Prčice – hospoda Na Františku 5. 2. Rozloučení s masopustem  Vrchotice 6. 2. Masopustní průvod

 Vysoký Chlumec – skanzen 6. 2. Masopust ve skanzenu 14:00 - 16:00  Úklid u Nedrahovic 6. 2. Masopustní rej Úklidem, Borem a Rudolcem sraz ve 13:00 u kapličky v Úklidu  Kosova Hora – náměstí 6. 2. Masopustní veselice Zahájení po příchodu masek; 15:00  Prosenická Lhota 6. 2. Masopustní průvod Prosenickou Lhotou a Prosenicí  Nové Dvory – Dům hasičů 7. 2. Dětský karneval 13:00  Sedlec-Prčice 9. 2. Masopustní průvod městem 11:00  Sedlčany 9. 2. Masopust 14:00 sraz u Zoula Na Potůčku

Na Ochotnickém plese vystoupil kouzelník a zatančila country skupina SEDLČANY Ve společenském sále kulturního domu se v sobotu 30. ledna konal Ochotnický ples, jehož součástí bylo několik kulturních vstupů. V novodobé historii spolku se ples uskutečnil podruhé a navázal tak na tradici, která byla přerušena před třiceti lety. „V loňském roce jsme se na našem prvním plese příjemně pobavili, a to i díky čtyřem vstupům, které jsme se v pozměněné podobě rozhodli zařadit i letos,“ uvedl předseda Spolku divadelních ochotníků v Sedlčanech Jaroslav Repetný. „Chceme se scházet nejenom při divadelních zkouškách a představeních, ale i při dalších příležitostech, ve kterých jde hlav-

ně o zábavu. Máme přes osmdesát členů, z nichž někteří už nejsou aktivní,

ry Friends. „Jsme parta kamarádů a líbí se nám country hudba,“ uvedl

Tanečníci ze skupiny Country Friends vystoupili v úvodu plesu.

a rádi bychom se s nimi i nadále setkávali. Jednou z těchto příležitostí je náš ples.“ O první kulturní vstup se na ochotnickém plese postarala taneční country skupina, která vystoupila pod názvem Count-

jménem celého souboru Josef Sosnovec, který bydlí v Kamenici u Sedlčan a je členem sedlčanského ochotnického spolku. „Jednou jsme byli ve Strnadovském mlýně, kde hrála country kapela. Líbila se nám a také jsme se

tady seznámili s několika páry, které začínaly tancovat. Ještě dříve než my začal country stylu fandit Luboš Budka se svojí manželkou Olinou a právě Luboš nás tance naučil. Naše parta má dnes kolem dvaceti členů a je nejenom ze Sedlčanska, ale také z Táborska, Jistebnicka a Nadějkova. Společně jezdíme na country plesy, ale samostatné vystoupení jsme dnes měli poprvé.“ Jako hlavní host večera vystoupil herec, moderátor a kouzelník Roman Štabrňák, s nímž se sedlčanští ochotníci seznámili v příbramském divadle, kde účinkoval ve hře Válka Roseových. Kolem půlnoci členové spolku uvedli upoutávku na svoje nejbližší vystou-

pení, jímž bude hudební komedie Ať žijí duchové! Jednalo se o odlehčenou scénku, ve které vystoupili dospěláci v rolích dětí. Dalo by se říci, že předvedli pokračování hry po pětadvaceti letech. Novinku na plese připravil „dvorní fotograf“ ochotníků Kamil Novotný, který kraloval ve Veselém koutku. Jednalo se o hit poslední doby. V improvizovaném fotoateliér u poř izoval snímky účastníků plesu s různými veselými rekvizitami a hned zájemcům fotografie vytiskl. Na plese se ale hlavně tančilo a o hudební produkci se postarala skupina Axiom, jejíž členové jsou z různých míst regionu. David Myslikovjan

KULTURA

www.sedlcansky-kraj.cz

Muzikály zazněly v Kosově Hoře KOSOVA HORA Písně ze známých svě-

tových a českých muzikálů příjemně osvěžily vyučování v úterý 26. ledna. Toho dne totiž žáci místní základní školy zavítali do kina v Kosově Hoře na pořad To nejlepší z českých a světových muzikálů. Kateřina Ševidová a Zdeněk Kopecký z hudební skupiny Profil Duo provedli žáky prvního a druhého stupně historií i současností muzikálů. V podání Kateřiny Ševidové zazněly písně z několika slavných muzikálů – Drákula, Noc na Karlštejně, Jesus Christ Superstar, Pomáda, Kleopatra či Rebelové. Zdeněk Kopecký se ujal klávesového doprovodu a průvodního slova. Žáci se dozvěděli také různé zajímavosti, například o vůbec prvním muzikálu Noc bláznů, uvedeném v New Yorku roku 1926. Hudební skupina neopomněla ani interakci s publikem – žáci měli možnost zazpívat si na pódiu, ale toho využily jen děti z prvního stupně. Představení nechyběl ani humor – na dotaz z jeviště, co je gramofonová deska, žák deváté třídy okamžitě odpověděl: „To je takový velký černý cédéčko.“ Petr Ryšlavý

strana

13

Škola a knihovna pořádají dvojité Listování SEDLČANY/DUBLOVICE

Již tři roky se žáci ZŠ v Dublovicích kromě divadelního projevu z a b ý va j í d i va d e l n í formou předst avení knihy, která je známá pod názvem Listování. Jedná se o scénické čtení a drobnou formu divadelního ztvárnění knihy. Pod rukama žáků dublovické školy v minulosti „ožila“ například kniha Rošťák Oliver, Kouzláci a pro tento rok připravují děti Listování z knihy Líby Žambachové Léto s kotětem a z knihy Miloše Kratochvíla Prázdniny blbce číslo 13. „Rádi bychom všem zájemcům zprostředkovali, jak takové představení vypadá v podání profesionálů,“ uvedla učitelka ZŠ Dublovice Gabriela Falcová. „Proto ve spolupráci s Městskou knihovnou v Sedlčanech uspořádáme pro veřejnost dvojité Lis-

tování v podání herců Lukáše Hejlíka a Alana Novotného. První Listování střílí do dalších neobjevených žánrů. Do sportovní literatury a životopisu. Kniha vypráví o nejrychlejším člověku na světě, sprinterovi Usainu Boltovi. Málokomu se podařilo v knižní podobě zachytit duši a přemýšlení špičkového sportovce tak důkladně a podrobně. Listování společně s Usainem Boltem zaběhne nejrychlejší závod své kariéry, ale určitě bude delší než 9:58 vteřiny.“ Toto předst avení bude uvedeno v úterý 23. února od sedmnácti hodin v Dublovicích v sále U Vanišů naproti základní škole. Je vhodné pro děti i dospělé. Pro dospělé diváky bude pokračovat Listování ten samý den od devatenácti hodin v Městské knihovně v Sedlčanech. Ekono-

mie dobra a zla autora Tomáše Sedláčka je českým bestsellerem roku 2009 a stejně úspěšné

Hejlík a Alan Novotný. Ráda bych pozvala všechny zájemce, kteří mají rádi divadlo, knihy

Dvojitého Listování se ujmou herci Alan Novotný (vlevo) a Lukáš Hejlík.

Listování touto knihou dokazuje, jak je ekonomie krásná věda, a že její kořeny jsou zapuštěny mnohem hlouběji, než si člověk dokáže představit. „I z vážné knihy lze udělat vtipné a trefné představení. Tak, jak to umí Lukáš

a humor v komorním prostředí. Jsem pozitivně zaujatá, protože Listování je mým velkým koníčkem a favoritem všech divadelních forem. Přijďte a uvidíte,“ uzavřela Gabriela Falcová. David Myslikovjan

A N K E TA

Navštěvujete Kulturní dům Josefa Suka a jeho pořady? SEDLČANY Ve čtvrtek od-

poledne 7. ledna jsme zastavili několik spěchajících na náměstí T.G.M. a zjišťovali nakolik využívají nabídky místního kulturního stánku a zda jsou spokojeni s programy, jež nabízí. Kateřina Procházková, Chlum u Nalžovic, 39 let

Nechodím do sedlčanského kulturního domu, ale jako děti jsme tam chodily. Jezdíme dělat do Prahy, prostě nemáme čas. Za mladších let jsme se těšili na všechno, co promítali ve filmovém klubu, navštěvovali jsme také moc rádi nejrůznější koncerty.

s jeho nabídkou spokojená. Dříve jsme zavítali na nejrůznější představení častěji. Nevynecháme žádné plesy. Vloni se mi tu líbila travesti show. Klára Skaličková-Čiháková, Štileček u Sedlčan, 31 let

A největší zážitek? Vzpomínám si asi, jak bylo pro nás jedinečné vystoupení písničkářů bratrů Nedvědů. Pavel Capouch, Počepice, 65 let

Chodíme s manželkou hlavně na dechovky. Sedlčanský kulturní dům už navštěvujeme dlouhá léta. Milujeme dobré divadlo, snažíme se taková představení nevynechat. Co nám děti odrostly, jezdíme do Sedlčan čím dál častěji. Gabriela Břížďáková, Vysoký Chlumec, 35 let Kulturní dům Josefa Suka v posledních letech moc

nenavštěvuji, prostě není čas, mám tři děti. Ale v době svého mládí jsem tam byla často. Pěkné byly vždycky taneční. Eva Beranová, Měšetice, 52 let

Chodíme do kulturáku asi tak dvakrát do roka, jsem

Chodím ráda do zdejšího kulturního stánku. Nejraději snad do filmového klubu. Určitě nevynechávám koncerty. Mám ráda jazz i bigbít. Na pořad poezie bych ale asi nešla. Kristýna Křížková, Višňová, 15 let Mám to do Kulturního domu Josefa Suka trochu

z ruky, hlavně bych neměla po představení ideální spojení domů. Rozhodně mám ráda filmy, upřednostňuji filmový klub. Těším se, že jednou budu chodit na činohru častěji. Možná mě čekají i taneční, které se tu každým rokem pořádají. Myslím si, alespoň tak soudím podle plakátů na každém rohu, že nabídka kulturního vyžití je v Sedlčanech hodně pestrá, všichni si určitě vyberou podle své chuti. Snad jednou dostanu předplatné do divadla na celý rok. Vladimír Stibor

SPORT

14 strana

Mladí šachisté obhájili pozici nejlepšího družstva okresu SEDLČANY Do sedlčanského

šachového kroužku, který má svoje sídlo v klubovně v kulturním domě, chodí pravidelně čtrnáct až patnáct šachistů. Nejmladším z nich je šestiletý David Valenta z Příčov a nejstaršími jsou sedmnáctiletí Ondřej Hlaváček a Roman Šimák. „Oba tito kluci jsou již tak daleko, že hrají Ligu mládeže za Vlašim,“ uvedl vedoucí sedlčanského kroužku Petr Havelka. „Jedná se o druhou nejvyšší mládežnickou soutěž družstev. V Sedlčanech hrajeme na nižší úrovni a kluci dostali nabídku si ligu zahrát.

postupovali do finále. Jsou čtyři krajské skupiny a v posledních třech sezónách tu svoji Sedlčany vždy vyhrály a postoupily do čtyřčlenné skupiny finálové. Několikrát chyběl jen krůček k tomu, aby tým postoupil do již zmíněné Ligy mládeže. Letos šachisté ze Sedlčan skončili třetí, ale přesto obhájili pozici nejlepšího družstva okresu Příbram. Na otázku, jestli se dají šachy trénovat jako jiné sporty, Petr Havelka odpověděl: „Kluci musí chtít hlavně sami. Společně probíráme taktiku a využíváme i příručky. Dnes mám s sebou

Sedlčanští šachisté se scházejí v klubovně v kulturním domě. Nejmladším z nich je David Valenta (vlevo).

Vlašim působí v extralize dorostu a naši kluci hrají za jejich ,béčko´. A tým Vlašimi je dvojnásobným mistrem republiky.“ Mladí sedlčanští šachisté hrají krajský přebor družstev. Letos se jim to nepovedlo, ale v minulých letech pravidelně

například příručku, která se jmenuje Jak přelstít svého soupeře a je od mezinárodního mistra Luďka Pachmana. Stavíme také ukázkové pozice a hráči zkoušejí, jak to dopadne. Máme tady začátečníky i zkušené hráče, a proto hledám takový materiál, aby

si z něj každý vzal něco. Rádi bychom mezi sebou přivítali nové mladé šachisty i šachistky. Na této hře je dobré, že zatímco třeba ve fotbale si desetiletý hráč mezi sedmnáctiletými nezahraje, u šachů je dokonce povinnost mít v družstvu mladšího žáka a hráčku. Za nás hraje dvanáctiletá Klára Kocourková. Je ze Sázavy, kde nemají skoro žádné děti – šachisty, a tak si s tatínkem našla Sedlčany a hraje tady už pět let.“ Sedlčanský šachový klub letos poprvé postavil tři týmy. Spoustu let měl A a B tým, ale protože mladí šachisté se dostali na takovou úroveň, že jsou schopní hrát mezi dospělými, Sedlčany postavily i „céčko“. A tým hraje regionální přebor a ostatní dva působí v různých skupinách regionální soutěže. Děti se účastní také dlouhodobého seriálu, tvořeného devíti turnaji. Jedná se o kvalifikační turnaje krajského přeboru mládeže a zatím je odehráno sedm turnajů. Nejlepší hráči z každé kategorie postupují do krajských přeborů, které se letos uskuteční v červnu v Mladé Boleslavi. Několikrát se v minulosti stalo, že hráč ze Sedlčan dokázal z tohoto přeboru postoupit na mistrovství Čech. -dav-

Vedoucí týmy hokejových tabulek se zaskočit nenechaly SEDLČANY V první lize dlou-

hodobé pohárové soutěže amatérských hokejistů minulý týden tým Zvírotic hájil svoje vedení v tabulce. V duelu s příčovskými Kačery po první třetině sice platil bezbrankový stav, ale nakonec chlapci od vody svému soupeři nasázeli sedm gólů. Na začátku tohoto týdne měli dvacet devět bodů a čtyřbodový náskok před týmem Genemusic. Hokejisté z Benešovska ale měli jeden zápas k dobru. Ve druhé lize se v přímém souboji o třetí místo utkaly Kňovice se Strojírnami a v lize třetí vyhrály oba celky ze špice tabulky. I ve čtvrté lize

uspěl tabulkový premiant. Výsledky – 1. liga: Příčovy – Zvírotice 0:7. 2. liga: Domino – Křepenice 1:8, Vršovice – Chlum 0:4, Kňovice – STROS 1:6. Přestože nezasáhly do hry, se sedmnácti body si udržely vedení Votice, druzí chlumští Bubáci měli o jeden bod méně. 3. liga: Draci – Solopysky 2:5, Ševci Nový Knín – Štětkovice B 3:4. První Solopysky nasbíraly už osmadvacet bodů, měly šestibodový náskok před druhým „béčkem“ Štětkovic a ještě k tomu odehrály o jedno utkání méně. 4. liga: Hrádek – Medvědi 1:4, Miličín – Rybníkáři 4:2, AHC Nový Knín – Drásov

5:5, Medvědi – Miličín 0:11. Za vítěze nastřílel Marek Čeněk šest gólů. Hrádek – Rumola 3:2, Rybníkáři – AHC Nový Knín 3:3. První Miličín měl před naší uzávěrkou s dvaadvaceti body pětibodový náskok před druhými Rybníkáři. Další program – středa 3. 2. Neveklov – Draci (20.15). Pátek 5. 2. SK Votice – Kňovice (18.30), Solopysky – Ševci Nový Knín (20.25). Sobota 6. 2. Olbramovice – Kosova Hora (19.30). Neděle 7. 2. Miličín – Rumola (16.30), AHC Nový Knín – Medvědi (18.25), Drásov – Rybníkáři (20.20). Pondělí 8. 2. Domino – STROS (20.25). -dav-

www.sedlcansky-kraj.cz

Votická sokolovna ožila srazem cvičitelů župy Blanické VOTICE Ve votické sokolovně má sídlo Sokolská župa Blanická, do které spadají také tělocvičné jednoty Sedlčan-

rodninami, v nichž se cvičí naboso. Všichni si vyzkoušeli chůzi v kamení, na šiškách, po bukvicích, ale i tře-

Lenka Kocmichová vedla cvičení s obručí.

ska. V sobotu 30. ledna se dvaadvacet cvičitelů zúčastnilo celodenního doškolovacího srazu. V programu se objevilo cvičení s obručí a nejrůznější hry s Lenkou Kocmichovou, náčelnicí České obce sokolské, autorkou sletových skladeb, která s oblibou prohlašuje, že „blbnout se dá na kvadrát“. Dva bloky měla připravené také Dagmar Toncarová, fyzioterapeutka a cvičitelka zdravé tělesné výchovy. Cvičitelé si vyzkoušeli novou variantu kruhového tréninku a cvičení pro plosku nohy. Nejvíce všechny zajímalo právě ono senzomotorické cvičení nohou, k němuž jako cvičební náčiní posloužily bedýnky s rozmanitými pří-

ba v dřevěných korálkách. „Zdravá noha je základ zdraví celého těla, zejména páteře. Tím nejzákladnějším je správná chůze, což je v dnešní době velký problém. Měli bychom chodit co nejčastěji venku naboso, samozřejmě jen doma na zahradě. Osobně doporučuji hlavně chůzi v ranní rose,“ upřesnila Toncarová. Cvičitelé také získali informace od náčelnice Olgy Hadáčkové a náčelníka Františka Slavíka o sletových skladbách připravovaných pro XVI. Všesokolský slet, který se bude konat v Praze na počátku léta 2018 spolu s oslavami stého výročí založení republiky. Slavnostní předvedení skladeb bude ale již koncem tohoto roku. -red-

Fotbalisté Tatranu odehráli na soustředění dva přípravné zápasy SUŠICE Sedlčanský Tatran absolvoval od 28. ledna do 31. ledna soustředění v Sušici. Hráči našli útulné prostředí s pěkným ubytováním a výbornou stravou v hotelu Gabreta. Tréninky se konaly při umělém osvětlení v přírodním parku nebo na hřišti s umělým trávníkem. Áčko sehrálo dva přípravné zápasy. V utkání proti SK Petřín Plzeň (dříve ZČE) prohrálo 6:1 (2:1). Druhý zápas proti domácímu týmu skončil těs-

ným výsledkem, ale také prohrou 3:2 (3:2). Trenéři hodně točili sestavou. K tomu jsou ale přípravné zápasy určené, aby každý hráč předvedl, co v něm je. Bohužel se zranilo několik sedlčanských hráčů. Petr Haase má natažená třísla, Petr Matoušek má výron kotníku. Další přípravný zápas hrají Sedlčany v sobotu 6. února od 12 hodin na hřišti příbramského Spartaku proti třetiligovému mužstvu ze Štěchovic. David Štverák

SPORT

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

15

V tělocvičně trénují budoucí fotbaloví šampióni SEDLČANY Do středu palubovky v sokolovně pochoduje necelá desítka fotbalistů. Obklopují trenéra a vzápětí se dávají do usilovného tréninku. Povel střídá povel a na palubovce to pěkně sviští. „Přihrávka! Přihráv ka!“ volá trenér. „Honzíku, dopředu! Přihraj. Nevadí, příště to bude lepší.“ Fotbalisté vydrží běhat sem a tam půl hodiny, občas si odpočinou, ale potom se začnou hlásit: „Mně se chce čůrat,“ ozve se z kouta tělocvičny. „A mně taky,“ hlásí se další fotbalista. Trenér ani nemrkne okem a oba hráče pouští. A není divu, vždyť jeho svěřenci chodí do mateřské školy a teprve nedávno se učili prvním životním krokům.

Teď se pod vedením trenéra Martina Habarta učí první kroky fotbalové. Než se oba kluci vrátili, stihl trenér odpovědět na několik otázek. Kolik malých fotbalistů máte na starosti a v jakém jsou věku? Na dnešním tréninku jich je devět a jeden je nemocný. Jsou ve věku čtyři a pět let. Jak často se scházíte a co všechno se učíte po fotbalové stránce? Od června se scházíme dvakrát týdně, a to v sokolovně a v tělocvičně 1. ZŠ. Učíme se první fotbalové krůčky a hlavně si společně hrajeme. Zkoušíme práci s balónem, běháme s ním, a všechno děláme tak, aby to kluky bavilo. Oni jsou bezpro-

střední, hraví a mě se s nimi pracuje dobře. Už kluci hráli také opravdový zápas proti svým vrstevníkům? Byli jsme na dvou turnajích hráčů ročníku 2009 a na jednom turnaji ročníku 2010. Dva z nich se konaly v Praze a jeden v Odolené Vodě. Nechtěl bych udělat z kluků fotbalisty za každou cenu, a proto nejsou výsledky těchto zápasů v žádném případě na prvním místě. Jak dlouho se věnujete trenérské činnosti? Trenéra dělám sedm let. Nejmenším dětem se věnuji i z toho důvodu, že mám dva syny, kteří hrají také od čtyř let fotbal. Mohou se do vašeho kroužku hlásit noví malí hráči? A přiví-

tali byste mezi sebou i děvčata? S a m o z řej m ě . H l á s i t

do sokolovny, kde trénujeme od šestnácti do sedmnácti hodin. V pátek

Martin Habart se svými malými fotbalisty

se mohou všechny děti, narozené v letech 2010 – 2011. Přijít mohou se svými rodiči ve středu

jsme od půl páté do šesti večer v tělocvičně 1. základní školy. David Myslikovjan

Na hřišti mi občas „bouchnou saze“, říká brankář Pavel Capouch SEDLČANY Vyhrál anketu

o nejlepšího sedlčanského fotbalistu za rok 2015. Cit a umění v bráně zdědil po svém otci – též brankářovi, který mu byl vzorem. Pavel doufá, že i jeho dva potomci půjdou v rodinných stopách. O kom je řeč? O sedlčanské ikoně v bráně Pavlu Capouchovi. Kde jste začínal svoji fotbalovou kariéru? Jako malý kluk v Tělovýchovné jednotě Sokol Počepice. Co vás přivedlo právě k fotbalu? Byl to táta, který taky chytal, takže jsem měl od mala jasný post, na němž budu nastupovat. Bavil mě i hokej, ale fotbal to vyhrál na plné čáře. Máte nějaký fotbalový vzor? Je to můj táta a dánská legenda Peter Schmeichel. Jak vypadala cesta od žáků do dorostu a nakonec do mužského týmu? V Počepicích to byla za žáky jen taková bezstarostná kopaná. Po přestupu do Sedlčan to začalo být tvrdší. Chvíli mi trvalo zvyknout si na častější a těžší tréninky. Poté jsem

přestoupil do dorostenecké ligy v Benešově a následně v mužích do krajského přeboru, divize a třetí ligy. V kolika letech jste poprvé nakoukl do mužského týmu? Popr vé jsem chyt al

odchytal v Zápech. Dostal jsem sedm gólů a všechny padly po mých chybách. Proti jakým fotbalistům zvučného jména jste chytal? Tím, že divize je kvalitní soutěž, je tam i hodně známých hráčů. V příprav-

Pavel Capouch vyráží nebezpečnou střelu mimo tyče.

v necelých patnácti letech v Sedlčanech proti Boroticím. Dodnes si pamatuji výsledek. Vyhráli jsme 8:3. Jaký byl váš nejpovedenější a naopak nejhorší zápas v kariéře? Povedených zápasů bylo více, ale nejhorší jsem

ných utkáních proti Spartě to byl Frýdek, ve Slávii hráč Kuka a proti Jablonci Kouba. Utrpěl jste nějaká zranění, která vás v kariéře přibrzdila? Zraněních bylo dost, ale jen jedno mě zastavilo

na delší dobu. Byl to přetržený přední křížový vaz. Nehrál jsem tři čtvrtě roku. Dostal jste také nějakou nabídku z nejvyšší soutěže? Byl jsem na testech v Blšanech, Slávii a Teplicích... Co děláte jako hlavní zaměstnání? Nyní pracuji v Uhelných skladech v Sedlčanech a díky pracovní době stíhám v pohodě i tréninky. Co pro vás znamenalo vyhrát anketu o nejlepšího sedlčanského fotbalistu za rok 2015? Byl jsem mile překvapen. Dodalo mi to chuť do dalšího působení, hodně to pro mě znamená. Přál bych si, abychom v nové sezóně udrželi divizi a hráli atraktivní fotbal. Na zápasy áčka chodí nejvíce diváků v divizi. Jak to jako hráč vnímáte na hřišti? Já diváky hodně vnímám. Sedlčanští jsou super! Hlavně kotel na protilehlé tribuně. Fandí, i když se nedaří a to se jen tak nevidí. Jak se projevujete v kabině? Vše se snažím spíš vyře-

šit v klidu. Na hřišti mi ale celkem často bouchnou saze, to je potom mazec. Začíná mezi hráči neoblíbená fyzická zimní příprava... Na ni se moc netěším. Je to pořádná makačka a s přibývajícím věkem je to těžší a těžší. Než se postavíte před zápasem do brány, máte nějaký rituál? Mám dva. Jako první si obouvám pravou kopačku a před začátkem zápasu okopávám obě tyče. Je Capouch junior také v bráně? Starší syn už má rukavice koupené a čekáme, až bude lepší počasí, abychom je vyzkoušeli. Mladší sice nedávno začal chodit, ale míč už také prohání. Doufám tedy, že mi aspoň jeden nástupce v rodině do branky vyroste, z čehož má manželka „ohromnou radost“... Jak relaxujete ve volném čase? S rodinou. Oba synové jsou pěkná kvítka. Je s nimi obrovská sranda a i když nám s manželkou dávají pořádně do těla, jsme rádi, že je máme. David Štverák

PUBLICISTIKA

16 strana

PŘÍBĚH

Když se ztratí dítě den před vysvědčením I když se snažím řídit dohodami Dona Miguela Ruize, domněnky si občas vytvářím. Jako třeba minulý čtvrtek. Je půl páté odpoledne a já ještě sedím za stolem v práci. Zvoní telefon. Třídní učitelka mého syna. Hlavou ihned běží myšlenka: „Co se děje? Jinak by přece v tuto dobu nevolala?“ Mačkám zelené tlačítko a ověřuji si, že mě můj instinkt nezklamal. Učitelka má roztřesený hlas. Nedivím se. Hledá se spolužák. Můj syn nebere telefon, doma je sám. Okamžitě ukončuji prá-

ci, vypínám počítač a klušu s plnou náručí věcí na podpatkách k domovním dveřím. Hlavu opět plnou myšlenek: „Zítra je vysvědčení. Co když se bojí? Snad nevymyslel nějakou hloupost?“ Myslím i na jeho rodiče, se kterými jsem chodila sama do třídy. Musí mít velký strach. Přibíhám ke dveřím. Právě se otevírají a ve dveřích stojí – hledaný! Úsměv od ucha k uchu. Asi se hoši dobře bavili. Vůbec nechápali můj ustaraný výraz. Tentokrát mě šestý smysl zklamal. Naštěstí! Olga Hadáčková

www.sedlcansky-kraj.cz

ZAMYŠLENÍ

Jaké jste měli vysvědčení? Před několika dny se rozdávala vysvědčení. Uprostřed zimy určitě vítaná i dlouho očekávaná událost, dotýkající se většiny z nás. Tak jak jsme obstáli? Otázka na první pohled zcela jasná skýtá pod povrchem mnohé záludnosti, s nimiž se budeme muset vypořádat. Pololetní či závěrečné známkování bývalo vždy zdrojem radosti i neskrývaného údivu. Lze ale připustit, že se při pohledu na vysvědčení nic nezměnilo už po řadu století. Když dostane vaše ratolest

jedničky, určitě by si zasloužila alespoň malou odměnu, pohlazení, úsměv... Jestliže však prolézá školu s odřenýma ušima, kdo je vinen? Školák, který se fláká a z učení či z domácích úkolů se mu dělá nevolno? Nebo milovaný počítač, vyrábějící jak na běžícím pásu z našich dětí elektronické závisláky? Nebude ale nakonec zakopaný pes někde úplně jinde? Je teoreticky možné, že učitel vykládá látku příliš nepochopitelným způsobem, avšak mnohem pravděpodobněji za tím jsme my, rodiče. Jest-

liže náš syn či dcera přinese domů trojky a čtyřky, neměly by být tyto známku určené nám? Nemá to být varováním? Nezklamali jsme ve své výchově? Za takové vysvědčení bych spíše takové táty i mámy nechal pár hodin po škole, navíc bych je uvázal za řetěz u stolu, dokud by se nepolepšili, dokud by si nezopakovali malou násobilku, vyjmenovaná slova a minimum z rodičovského vzdělání. Pak by i ten nejpřísnější pedagog s chutí známky opravil a přepsal. Vladimír Stibor

GLOSA

Nebojme se čtvrté revoluce Průmyslové revoluce nabírají na rychlosti. Je to už dávno, co nastoupila první revoluce spoutané páry, druhá se vytasila s elektřinou, třetí nás dostala počítačovou nákazou. Není snad jediné odvětví lidského snažení, kde by si osobní počítače nevydobyly své místo. A čtvrtá revoluce počítající s inteligentními roboty je na spadnutí. Elektroničtí experti trochu žehrají, že se už opo-

žďuje. Během pěti let má údajně sedm milionů lidí přijít díky nové technické expanzi o práci. Ale zase dva miliony techniků se bude starat o vývoj a řádný chod nových robotů. Budou jim asi promazávat klouby a utahovat šroubečky. Nahradí bílé límečky, zastoupí bankovní úředníky, roboti přednášející fyziku či zeměpis, budou jistě méně chybovat než lidští kantoři. Nemějme však obavy,

že nebude co dělat. Vždy s nástupem převratných změn se objevily nové pracovní možnosti. Na konci devatenáctého století pracovalo v Evropě v zemědělství devadesát procent obyvatelstva. V roce 1989 se na polích v naší republice uplatnilo přes půl milionu rolníků, kdežto nyní sotva sto tisíc. A stačí to. Počítače také nezruinovaly poštu, jen písemné dopisy nahradily elektronické

emaily a Česká pošta se místo toho veleúspěšně zapojila do rozesílání balíků. Jen mám trochu obavy, že se lidé přestanou spolu stýkat. Díky chytrému telefonu, což už je dnes leckdy běžné, si doplníte ledničku, zapnete topení na dálkové ovládání, spustíte nejrůznější spotřebiče i luxovače smetí i odpadu, aby vše za vás daly do pořádku. Musím říci, že ale bylo

krásné, když jsme jako malí kluci chodívali v Nechvalicích do malého obchůdku paní Michalkové, která rozlévala pomocí naběračky mléko z pětadvacetilitrových hliníkových konví, vonící housky vkládala do papírových sáčků a říkávala: „Kluci, ne abyste cestou všechno vypili a snědli.“ Tehdy jsme o třetí ani čtvrté revoluci neměli ani ponětí. Vladimír Stibor

FEJETON

Koneckonců, zítra je také den, ne? Maturita se nezadržitelně blíží, zbývá posledních pár měsíců. Hlášky typu: „Blížíme se do finiše, teď musíte makat na sto deset procent,“ a mnoho dalších jsou pro maturanty denní chleba. „Opakujte si, učte se témata, učte se na přijímačky, na certifikáty, na prověrky ve škole. Očekává se vaše plné nasazení a píle...“ Přijdu domů ze školy a zjistím, že podle mého studijního plánu, který jsem si promyslela při hodině matematiky, musím zpracovat v úterý téma z biologie, napsat sloh

na český jazyk, naučit se slovíčka na angličtinu a přečíst dvacet stránek z povinné četby. Znaveně si sednu na gauč a přemítám, co vše musím ještě dnes zvládnout. Po dlouhé úvaze vyhodnotím, že mi na to bude stačit jeden večer. Vezmu do ruky mobil, abych se odreagovala od spěchu dne. Hodiny utíkají, pomalu se stmívá a já začínám být lehce znepokojená. V mých chatech se začíná objevovat: „Musím se jít učit.“ „Ještě chviličku a půjdu.“ „Už vážně jdu!“ a „Já fakt mu-

sím.“ Uplyne dalších pár hodin a mě se pomalu, ale jistě, začíná zmocňovat panika. Do mysli se mi vkrádá množství úkolů, které na mě čekají. Svědomí začíná pracovat. „Proč jsem jen nezačala dřív? To nemám šanci stihnout.“ Teď už propadám panice úplně a začínám pobíhat po pokoji držíce se za vlasy. „Co jen budu dělat!?“ Náhle mě však napadne zajímavá úvaha. Teď už je přece příliš pozdě něco začínat, stejně bych nic nestihla udělat pořádně. Radši

předělám svůj studijní plán a budu sedět do noci na mobilu. Koneckonců, zítra je také den, ne?

Jenže i další den po škole přicházím domů strašně unavená... Denisa Bartůňková

Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Vedoucí redakce: Hana Pechačová, tel.: 774 414 225 ([email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan, tel.: 721 784 743 ([email protected]) Olga Hadáčková ([email protected]) Petr Ryšlavý tel.: 606 547 278 ([email protected]) Vladimír Stibor ([email protected]) David Štverák tel.: 605 162 506 ([email protected]) František Vávra tel.: 723 846 237 ([email protected]) Inzerce: Lenka Žirovnická, tel.: 774 822 213 ([email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Pavla Kolářová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz