ČESKÝ SVAZ JUDO ŠKOLENÍ TRENÉRŮ II. TŘÍDY
SEMINÁRNÍ PRÁCE
PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ V NE-WAZA
Vypracoval:
Bc. Marek Lanč
Rok:
2012
SOUHRN Předkládaná seminární práce stručně představuje vybraná průpravná cvičení v boji na zemi (ne-waza). Obsahem práce je průřez cviků pro jednotlivce zaměřených jak na obranou, tak i útočnou složku boje na zemi. Nedílnou součástí tohoto textu jsou také cvičení ve dvojicích, zaměřená především na řešení různých standardních situací, případně úniků z jednotlivých technik. Práce si neklade za cíl vytvořit kompletní souhrn možných cvičení, ale snaží se nabídnout sadu proveditelných cviků, které vedou ke zlepšení jak fyzické, tak technické kondice v tomto judistickém odvětví.
PODĚKOVÁNÍ
Chtěl bych v rámci této práce poděkovat svému dlouholetému trenérovi Romanu Dvořákovi za snahu a píli, se kterou se mi věnoval během mého judistického studia v dojo v Třešti. Zároveň bych rád vyjádřil nemalý dík všem členům třešťského judo klubu Bushi za příjemné přátelské a kreativní prostředí, které především v průběhu mých mládežnických let vedlo k vytvoření vřelého vztahu k judistickému umění a sportu, který vyústil až k sepsání této práce. Velký dík patří mé sestře Veronice Lančové, která si, stejně jako já, vytvořila velmi blízký vztah k tomuto „koníčku“ a velkou měrou přispěla k vytvoření této práce jako figurantka na doplňujících fotografiích. Na závěr nesmím zapomenout vyjádřit svůj obdiv své přítelkyni Aničce B., která mne podporovala v průběhu psaní mé práce, především ve chvílích, ve kterých se práce posunovala ke svému cíli minimálním tempem.
Veronika Lančová (3. Kyu) a Marek Lanč (1.Dan)
OBSAH 1.
ÚVOD ..................................................................................................................... 1
2.
NÁVAZNOST PRŮPRAVNÝCH CVIČENÍ ...................................................... 2
3.
PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ PRO JEDNOTLIVCE .............................................. 3
4.
PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ VE DVOJÍCÍCH ..................................................... 11
5.
PŘECHODY ZE STANDARDNÍCH SITUACÍ ............................................... 17
5.1
UKE ČELEM K TATAMI .................................................................................... 17
5.2
TORI LEŽÍCÍ NA ZÁDECH ................................................................................ 20
6.
ÚNIKY Z DRŽENÍ .............................................................................................. 22
6.1
ÚNIKY Z KESA-GATAME ................................................................................. 22
6.2
ÚNIKY Z KAMI-SHIHO-GATAME ................................................................... 24
6.3
ÚNIKY Z JOKO-SHIHO-GATAME .................................................................... 25
7.
RANDORI (CVIČNÝ ZÁPAS) .......................................................................... 26
8.
ZÁVĚR ................................................................................................................. 27
9.
POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................ 28
10.
PŘÍLOHY............................................................................................................. 29
1. ÚVOD Judistické techniky na zemi (ne-waza) využívající technik znehybnění (katame-waza) jsou velmi důležitou složkou tréninku především v tréninkových jednotkách nejmladších judistů – tzv. judo školek. Přispívá k tomu fakt, že pro tyto děti je daleko přirozenější pohyb „po čtyřech“ a se sníženým těžištěm obecně. Zároveň při těchto cvičeních nedochází k prudkým nárazům o žíněnku (tatami), jak je tomu při hodových technikách v postoji (nage-waza). Nicméně ne-waza není jen dominantou dětských tréninků, ale je i neoddělitelnou součástí sportovního juda jak dětských, tak dospělých kategorií. Jak vyplývá z judistických pravidel, je možné udržením soupeře na lopatkách vyhrát celý zápas na ippon (25 s), či získat bodové ohodnocení wazari (20 – 24 s) nebo juko (15 - 19 s). Navíc je v ne-waza obsažena i řada technik, při jejichž nasazení je možné ukončit zápas vzdáním soupeře. Mezi tyto techniky patří škrcení (shime-waza) a páčení (kansecu-waza). Z výše uvedených argumentů vyplývá, že je třeba nejen procvičovat samotné jednotlivé techniky z oblasti držení, škrcení a páčení, ale věnovat se též průpravě pro správný pohyb při práci na zemi, osvojovat si návyky nutné k neprodleným únikům z běžně nastávajících situací a s velkým úsilím se věnovat i samotnému nácviku boje na zemi v podobě různě modifikovaných přátelských cvičných zápasů (randori). Vzhledem k tomu, že soupisy a popisy jednotlivých technik znehybnění využívaných pro boj v ne-waza (viz. Příloha I) jsou velmi podrobně obsaženy v mnoha zdrojích jak v podobě knih, videí či internetových stránek, není v této práci zahrnuto jejich opakování a proto se při jakékoliv nejasnosti či neznalosti techniky zmiňované v textu doporučuje obrátit se na literaturu uvedenou v Příloze I.
Stránka | 1
2. NÁVAZNOST PRŮPRAVNÝCH CVIČENÍ Příprava v boji na zemi se stejně jako v boji v postoji skládá z řady na sebe navazujících celků. Prvním z nich, pomineme-li nácvik samotných technik a jejich dokonalé zvládnutí, je nácvik pohybových vlastností, které mohou provádět cvičenci jednotlivě. Jde o řadu cviků, vycházejících z boje na zemi, které je možné si častým opakováním mimo bojovou situaci osvojit. Zároveň je možné tyto cviky běžně používat za účelem rozcvičení či zvýšení kondice. Na tato průpravná cvičení navazují cviky ve dvojicích, které si kladou za cíl především zvýšit reálnost situace přítomností soupeře, spíše než jeho velkým aktivním zasahováním do nácvikové situace. Další sadou cvičení je nácvik různých bojových situací ve dvojicích, ve kterých je účelem procvičit jak roli drženého, zdánlivě prohrávajícího, za účelem nácviku úniků, tak i roli útočníka (toriho), který se snaží z různých situací převést svého soupeře (ukeho) do některé z technik osae-komi-waza (držení), škrcení či páky. Nejkomplexnější přípravou před samotným „ostrým“ zápasem je nácvik boje ve dvojicích ve formě přátelského zápasu (randori), který lze provádět v řadě variant zaměřených na jednotlivé aspekty boje na zemi.
Stránka | 2
3. PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ PRO JEDNOTLIVCE V následující části budou popsány vybrané cviky, vhodné jako průpravná cvičení pro rozvoj schopností v ne-waza. Některá cvičení přímo vychází z určitých situací boje na zemi, některá slouží k rozcvičení, protažení a posílení partií potřebných pro boj na zemi. I když jsou pro určité cviky vžité různé národní či místní názvy, budou jednotlivé cviky pro jednoduchost v orientaci označeny pořadovým číslem. Cvičenec v tomto případě bude označován jako tori. Cvik I Tori leží na zádech, hlavu zvednutou z tatami (Obr. 1). Nohy má zvednuté a pokrčené v kolenou. Střídavě protahuje a pokrčuje nohy (Obr. 2 a Obr. 3). Cvik je vhodný pro osvojení si pohybu, kterým je možné odtlačit soupeře útočícího od nohou. 1
2
3
Cvik II Tori leží na zádech, hlavu zvednutou z tatami. Nohy má zvednuté z žíněnky a přibližně kolmo k rovině těla (Obr. 1). Střídavě je dává do pozice sankaku. Tedy tak, že chodidlo jedné nohy je umístěno pod kolenem druhé, pokrčené nohy (Obr. 4). Dutina vytvořená mezi nohami, by měla být přibližně ve výšce, kde by nacházela útočníkova hlava v případě, že by byl skrčený a útočil by z pozice od nohou.
Stránka | 3
4
Cvik III Stejně jako cvik II, pouze s tím rozdílem, že tori nezůstává
5
při provádění cviku v pozici na zádech, ale při umisťování nohou do pozice sankaku se zároveň zvedá na lopatky (Obr. 5). Cvičení je průpravou na chycení narovnaného klečícího soupeře útočícího od nohou do technik sankaku.
Cvik IV Tori si klekne do klubíčka, natáhne levou ruku kolmo k ose těla a položí ji hřbetem na tatami (Obr. 6). Následně provede kotrmelec přes levé rameno s hlavou vytočenou doprava, aniž by zvedal levou ruku z tatami (Obr. 7). Poté prování přes totéž rameno kotrmelec dozadu zpět do klubíčka (Obr. 8). Cvik opakuje párkrát na stejnou stranu, poté se ruce vymění. 6
7
8
Stránka | 4
Cvik V Tori si sedne, natáhne nohy před sebe (Obr. 9). Poté si lehá na záda a současně dává nahy za hlavu, tak aby byly natažené a dotýkaly se špičkami tatami (Obr. 10). V této pozici přechází nohami okolo hlavy až do maximálních poloh na obou stranách těla (Obr. 11). 9
10
11
Cvik VI Tori leží na zádech, ruce skrčené nad hrudníkem, nohy pokrčené v kolenou s chodidly na zemi (Obr. 12). Tori zvedá hýždě a postupně celé tělo tak, že se nakonec dotýká tatami pouze chodidly a hlavou (Obr. 13). Tedy zvedá se stejně, jako by se chtěl dostat do mostu na hlavě, nedotočí se však úplně na střed hlavy, ale jen klouže přes týl po temeni hlavy a zpět. 12
13
Stránka | 5
Cvik VII Tori leží na zádech, ruce skrčené nad hrudníkem, zvednuté hýždě, nohy pokrčené v kolenou s chodidly na zemi (Obr. 14). Tori se vytáčí střídavě na obě ramena tak, že daným směrem vytáčí hlavu i tělo (Obr. 15). 14
15
Cvik VIII Tento cvik je vhodný pro posílení krčních svalů a vede ke zlepšení výdrže při škrcení a zároveň ke zlepšení možnosti úniků z držení typu kesa-gatame apod. Tori udělá most na hlavě, ruce má zkřížené na hrudníku (Obr. 16). Pomalu se po hlavě houpe střídavě dopředu, dozadu a zprava doleva. Pro zkušenější a starší judisty je možné cvik modifikovat tak, že nejprve
17
ve statickém mostu na hlavě bez kývání si další cvičenec sedne torimu na břicho a zvýší mu tak hmotnost, kterou nese (Obr. 17). Případně je možné pomalu kývat se i se zátěží. 16
Stránka | 6
Cvik IX Podobně jako předchozí cvik je i tento cvik zaměřen na posílení krku. Tori je otočen břichem k žíněnce. Pomocí rukou se zvedne a opře se pouze o čelní část hlavy a chodidla, paže si položí na nohy (Obr. 18). Opět provádí houpavé pohyby dopředu (Obr. 19), dozadu a do stran. 19
18
Cvik X Tori leží na břiše, ruce má sevřené v pěst a položené na předloktí u hlavy (Obr. 20). Ruce natáhne (Obr. 21) a bez pomoci nohou se přitáhne tak, že pěsti dostane na úroveň krku (Obr. 22). Jak je patrné z vložené úsečky, dochází k posunu přibližně o délku zad. Jde o tzv. „přítahy“, které slouží k nácviku pro kopírování pohybu ukeho při úniku z techniky kami-shiho-gatame. 20
21
22
Stránka | 7
Cvik XI Tori je v kliku, opřený o předloktí (Obr. 23). Přesune, aniž by položil pánev na žíněnku, pravou nohu pod levou a zaujme pozici nohou při technikách kesa (Obr. 24). Následně se vrací do původní pozice a cvik provádí na druhou stranu. Cvičení je vhodné cvičit dynamicky s mnohonásobným opakováním. 23
24
Cvik XII Následující cvik slouží k procvičení možných pozic nohou při drženích typu shiho. Tori klečí
25
na kolenou, prsty nohou a předloktími se opírá o tatami (Obr. 25). V tomto cviku opakuje sérii níže popsaných pohybů. Levou nohu natáhne do boku a opře se o chodidlo (Obr. 26). Na levou nohu si opět
26
klekne, a totéž provede s nohou pravou. Následně se vrátí do kleku a zvedne se do rozkročených nohou na špičky, hlavu opírá před rukama o zem (Obr. 27). Potom si lehá na břicho, nohy má protažené za sebe (Obr. 28). Znovu se vrací do původní pozice a sérii opakuje. Po celou dobu cviku je tori opřen o předloktí. 27
28
Stránka | 8
Cvik XIII Dalším, velmi dobře známým cvikem, je tzv. ebi, které slouží jako nácvik k úniku z kesa technik. Cvik probíhá tak, že tori leží na zádech s pokrčenými nohami opřenými o
29
chodidla, ruce volně zvednuté nad hrudí (Obr. 29). Tori se vytočí na pravý bok tak, že nejprve zvedne tělo ze země, aby měl váhu na chodidlech a lopatkách, poté pokrčenou pravou nohu přisune těsně nad tatami a zároveň s tím přisouvá k této noze obě paže (Obr. 30).
30
V důsledku těchto pohybů se toriho hýždě vysouvají mimo osu jeho těla doleva nahoru. Potom se tori přetočí na levý bok tak, že ruce přesune okolo hlavy na levou stranu (Obr. 31), současně vytáčí hýždě 31
doprava, aniž by se jimi dotýkal země a přesouvá levou nohu kolenem ke svým pažím (Obr. 32). Následuje
opakování
pohybů stejně na pravou stranu a stále dokola, 32
s tím, že se tímto pohybem tori posouvá po žíněnce směrem, kterým leží jeho hlava.
Stránka | 9
Cvik XIV O trochu složitějším cvikem je pohyb směrem za noha33
mi. Výchozí pozice je stejná jako u předchozího cviku (Obr. 29). Následně tori zvedne nohy ze žíněnky, má je mírně pokrčené v kolenou (Obr. 33). Poté se otočí na pravý bok, nohy stáčí též doprava a o pravé chodidlo se odráží (Obr. 34). Po tomto odrazu se ve švihu (Obr. 35) posouvá směrem za nohami a otáčí se na svůj levý bok s tím, že tímto smě-
rem otáčí i své nohy. Zde se odráží o levé chodidlo (Obr. 36) a cvik se opakuje na druhou stranu. 35
34
36
Cvik XV Tori leží na zádech a dynamicky spojuje nad tělem kolena a lokty s tím, že všechny končetiny má pokrčené (Obr. 37). Při tomto cvičení má hlavu zvednutou z tatami. Stejné cvičení je vhodné provádět postupně i na levém a pravém boku (Obr. 38). 37
38
Stránka | 10
4. PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ VE DVOJÍCÍCH Průpravná cvičení ve dvojicích se provádí za účelem zvýšení reálnosti situace, či z důvodů, že je druhý jedinec potřebný jako opora při cviku. V následujícím textu bude jako tori označován jedinec, který provádí větší část popisované techniky a uke jako cvičenec, který k technice pouze dopomáhá. Cvik XVI V tomto cviku je hlavním zaměřením kopírování pohybu soupeře. V první variantě tori leží na zádech, uke je na čtyřech nad torim v pozici od hlavy (Obr. 39). Uke se náhodně pohybuje do stran či po ose těla. Úkolem toriho je tento pohyb kopírovat, tak aby se nacházel pořád pod ukem. Cvičení je možné modifikovat mnoha způsoby, například tak, že uke je nad torim v pozici z boku, případně tak, že pohyb vyvolává tori a uke ho naopak kopíruje. 39
Cvik XVII Uke se položí na záda a začne válet sudy. Tori klečí na čtyřech nad ním tak, že osa jeho těla je ve směru pohybu ukeho (Obr. 40). Tori kopíruje po čtyřech pohyb ukeho a jakmile je uke natočen zády k žíněnce, tori snižuje své těžiště a ukeho zalehává (Obr. 41). Poté se opět zvedá a uke pokračuje v pohybu. Cvik je vhodné provádět nejprve pomalu a postupně jej zrychlovat. Možnými modifikacemi jsou směry, kterými se uke pohybuje a to buď směrem od toriho, či k němu.
Stránka | 11
40
41
Cvik XVIII Tori leží na zádech, nohy má pokrčené a opřené o chodidla a hlavu zvednutou ze žíněnky (Obr. 12). Uke stojí čelem k torimu u jeho 42
nohou (Obr. 42). Úkolem ukeho je oběhnout toriho až k hlavě. Tori se naopak snaží točit se nohama proti pohybujícímu se ukemu. Cvičení lze různě upravovat, například tak, že uke si může pomáhat tím, že chytá toriho za nohy apod.
Cvik XIX Uke klečí u toriho hlavy. Tori leží na zádech s pokrčenými nohami, opřenými o chodidla. Uke uchopí toriho ruce a přitiskne je k zemi (Obr. 43). Tori zvedá nohy, hýždě a záda, až je opřený pouze o lopatky a chytá ukeho nohami okolo krku (Obr. 44). 43
44
Stránka | 12
Cvik XX Uke leží na zádech. Tori z boku zatěžuje ukeho tak, že chodidla má opřená o prsty, nohy pokrčené a koleny se dotýká boku ukeho. Druhý bok ukeho blokuje tori lokty pokrčených paží a své břicho tlačí proti tělu ukeho (Obr. 45). Uke se snaží
45
z tohoto „držení“ utéct, nejprve bez výraznějšího použití končetin, pokud se mu útěk nedaří, využije i ty. Tori se snaží ukeho udržet pouze blokací svým tělem tak, že kopíruje pohyby ukeho, v případě, že ho uke přetáčí, vyvažuje se změnou polohy končetin (Obr. 46).
46
Cvik XXI Uke chytí toriho do držení kami-shiho-gatame. Tori skrčí paže okolo hlavy a opře je ukemu o ramena (Obr. 47). Následně provádí nadzvednutí ukeho tak, že propne své paže, zvedne pánev a záda ze žíněnky a posouvá se směrem od ukeho (Obr. 48). 47
Stránka | 13
48
Cvik XXII Tori leží na zádech a uke k němu přistupuje od nohou. Uke klečí mezi toriho nohami a dlaněmi je opřený o toriho hruď (Obr. 49). Tori blokuje pravou ruku ukeho svou levou rukou. Poté
49
se tori chytá pravou rukou za ukeho levé koleno (Obr. 50), vytáčí se doprava směrem k ukemu a levou nohu vyšvihne na levou stranu ukeho krku (Obr. 51). Následně se tori vrací do původní pozice a cvik provádí na druhou stranu. 50
51
Cvik XXIII Tori leží na zádech. Uke klečí nad torim s tím, že nohy má vně nohou toriho. Uke chytá pravou rukou toriho za levý límec. Poté tori blokuje ukeho pravou ruku svýma oběma rukama (Obr. 52) a otáčí ukeho šikmo vzad za sebe tím, že se zvedá do mostu a otáčí se přes své levé rameno (Obr. 53).
Stránka | 14
53
52
Cvik XXIV Uke klečí a je opřený o obě dlaně. Tori přistupuje z ukeho levé strany a chytá ho pod břichem za pravý rukáv a pravou nohavici. Poté se opírá hlavou a hrudníkem o toriho (Obr. 54). Zároveň táhne oběma pažemi směrem k sobě a nahoru, čímž přetáčí ukeho na záda (Obr. 55). 54
55
Cvik XXV Velmi vhodným cvikem na zemi je kombinace jednotlivých technik osae-komi wazy. Tzv. „kolečko“ je možné provádět s různými technikami. Cvičení probíhá tak, že uke leží na zádech, nechá se chytit do prvního držení torim. Následně tori provádí sekvenci technik úplně bez odporu z ukeho strany, či s určitým domluveným odporem. Vždy je ovšem potřeba dbát na to, aby bok, hrudník či břicho toriho blokovalo při přechodech z technik ukeho natolik, aby mu nebylo umožněno zvednout se. Stránka | 15
Možnou sekvencí je například přechod z hon-kesa-gatame (Obr. 56) do makura-kesagatame (Obr. 57), následuje kata-gatame (Obr. 58), kami-shiho-gatame (Obr. 59), ushirokesa-gatame (Obr. 60), joko-shiho-gatame (Obr. 61), tate-shiho-gatame (Obr. 62) a návrat zpět do hon-kesa-gatame (Obr. 56). 57
56
58
60
59
61
62
Stránka | 16
5. PŘECHODY ZE STANDARDNÍCH SITUACÍ 5.1
UKE ČELEM K TATAMI
Cvik XXVI Uke je sbalený v klubíčku. Tori přistupuje k ukemu zezadu, chytá ukeho kimono vzadu za krkem (Obr. 63) a prudkým trhnutím jej otáčí přímo vzad až na záda (Obr. 64).
63
64
Cvik XXVII Uke je sbalený v klubíčku. Tori klečí u ukeho hlavy (Obr. 65). Tori pravou rukou chytá ukeho ve
65
středu zad za pásek a levou paži protahuje zepředu do ukeho podpaží s tím, že se zevnitř chytá rukou za ukeho rameno (Obr. 66). Poté, zároveň s vytočením své pravé nohy dozadu, přetáčí tori ukeho šikmo vzad za svou pravou rukou tak, že ukeho pravou paži zvedá vzhůru a tlačí ji směrem k ukeho rameni a pravou rukou táhne ukeho za pásek ve směru pohybu (Obr. 67).
67
66
Stránka | 17
Cvik XXVIII Tori i uke jsou ve stejné výchozí pozici jako v předchozím cviku, zůstává stejný i úchop ukeho torim (Obr. 66). Tori přetáčí rotací ukeho tak, že se přetáčí na svůj levý bok, hlavu umisťuje do prostoru mezi ukeho stehno a břicho, který vznikne, jakmile tori přitiskne ukeho pravou paži k žíněnce a mírně ho nadzvedne za pásek (Obr.
68
68 a Obr. 69). Tori pohyb dokončuje ve fázi, kdy je sám dotočen na břiše a uke na zádech (Obr. 70). 69 70
Cvik XXIX Uke je v klubíčku a tori opět přistupuje od hlavy. V tomto případě chytá pravou rukou pod krkem ukeho pravý límec (Obr. 71). Následně se přetáčí pod ukeho za svojí levou
71
rukou, kterou současně umisťuje zevnitř do ukeho podpaží (Obr. 72) a protahuje ji dozadu za ukeho krk (Obr. 73). Tato technika je ukončena
nasazeným
škrcením
(Obr.
74).
72
Stránka | 18
74
73
Cvik XXX Uke klečí a dlaněmi je opřený o zem. Tori přistupuje z boku, chytá levou rukou ukeho pravý límec (Obr. 75), ohýbá
75
se přes ukeho a pravou rukou se opírá vedle ukeho pravé ruky (Obr. 76). Poté tori provádí „pád“ tak, že pravou rukou směřuje okolo ukeho pravé ruky za ukeho krk (Obr. 77). Tori končí v pozici na zádech, uke leží na něm a je na něj nasazeno škrcení (Obr. 78).
78
77
76
Cvik XXXI Uke klečí a dlaněmi je opřený o zem. Tori přistupuju
79
zezadu, stoupá si nad ukeho a rukama ho chytá na obou stranách za límce (Obr. 79). Poté se přetáčí na pravou stranu ukeho (Obr. 80) a pokračuje v rotaci za svou pravou rukou,
Stránka | 19
břichem směrem k tatami tak, že ukeho dotáčí na záda a blokuje ho od hlavy (Obr. 81). 81 80
5.2
TORI LEŽÍCÍ NA ZÁDECH V okamžiku, kdy se tori nachází v situaci, že leží na zádech a uke k němu přistupuje z
libovolné strany, je pro toriho, pokud je to možné, nejvýhodnější natáčet se stále proti ukemu nohami, čímž si udržuje od ukeho relativně bezpečný odstup a zároveň si tím vytváří dobrou pozici pro možné navazující techniky. Cvik XXXII Tori a uke jsou v situaci jako ve cviku XXII, tori provede popsaný cvik (Obr. 51). Poté odtlačuje ukeho svými nohami a zároveň tahá ukeho pravou ruku v protisměru k sobě (Obr. 82). Po přetočení ukeho na záda provádí techniku ude-hishigi-juji-gatame (Obr. 83).
82
83
Cvik XXXIII Uke blokuje toriho ležícího na zádech tak, že klečí mezi jeho nohami, ruce má pokrčené a drží toriho za pásek. Zároveň uke blokuje svými pažemi toriho stehna a hlavu má položenou na toriho břicho (Obr. 84). Tori vytahuje ukeho pravou ruku a podhmatem ji vytahuje na levou stranu svého krku s tím, že dlaní drží ukeho pravé rameno (Obr. 85). Následně chytá ukeho křížem za pásek na zádech pravou rukou (Obr. 86) a stahuje ho na Stránka | 20
levý bok k tatami, šikmo na svou pravou stranu. Při otáčení ukeho se tori zároveň vytáčí za svým pravým ramenem, zvedá hýždě a svou pravou nohou zatlačuje ukeho levou nohu směrem doleva a otáčí ho na záda. (Obr. 87 a Obr. 88) 85
86
84
87
88
Stránka | 21
6. ÚNIKY Z DRŽENÍ Ze správně nasazeného držení nelze prakticky utéci. Proto je během randori či cvičení potřeba hledat a soustředit se na špatně prováděná držení od vašeho protivníka, vnímat, jakým směrem vám umožňují uniknout a pravidelně si tyto úniky trénovat. Pro nácvik samotných úniků je důležitá úzká spolupráce ukeho a toriho, protože v případě, že uke nevytvoří předpokládanou chybu v držení, je pro toriho téměř nemožné únik provést. V následující pasáži jsou ilustračně uvedeny příklady úniků z různých technik držení. 6.1
ÚNIKY Z KESA-GATAME
Cvik XXXIV Uke drží toriho v kesa-gatame z toriho pravé strany a nohami se nesnaží bránit ukemu v úniku, tedy neutíká směrem k toriho hlavě. Tori uniká tak, že se břichem natáčí k ukemu, současně ukeho
89
objímá pažemi (Obr. 89). Nadzvedává ukeho mírně ze země a podsunuje pod něj pravé koleno (Obr. 90). Následně provádí s ukem most a přehazuje ukeho šikmo vlevo dozadu (Obr. 91 a Obr. 92). Poté se tori přetáčí a chytá ukeho do kesa-gatame. Role se vyměňují a uniká druhý cvičenec.
90
91
92
Stránka | 22
Cvik XXXV Uke drží toriho v držení kesa-gatame z pravé strany toriho a hrudník mu zatěžuje mírněji než je při správném provedení držení nutné (Obr. 93). Tori se snaží zaháknout ukeho levou nohu svojí levou nohou. Uke se brání tím, že se točí směrem k toriho hlavě, tori pohyb kopíruje (Obr. 94). Následně tori prudce změní směr pohybu do protisměru a točí se nohami od ukeho (Obr. 95), zároveň se přetáčí přes břicho opět na pravý bok a chytá ukeho do držení kesa-gatame (Obr. 96). Role se vyměňují a uniká druhý cvičenec.
94
93
95
96
Cvik XXXVI Uke drží toriho v pravém kesa-gatame, opět s mírně odlehčeným hrudníkem. Tori si spojuje ruce za svými nohami, za ukeho zády (Obr. 97). Následně se rozhoupe na zádech a přetáčí uheho směrem ke svým nohám (Obr. 98). Poté chytá ukeho do kesa-gatame a role se vymění.
Stránka | 23
97
6.2
98
ÚNIKY Z KAMI-SHIHO-GATAME
Cvik XXXVII Uke drží toriho v držení kami-shiho-gatame. Tori chytá ukeho za pásek oběma pažemi (Obr. 99) a otáčí se na svůj pravý bok, čímž mírně přetáčí ukeho na pravou stranu (Obr. 100). Poté se uke zvedá do mostu na své levé rameno a uniká z držení (Obr. 101). Tori chytá ukeho do kami-shiho-gatame a role se vyměňují. 99
100
101
Stránka | 24
6.3
ÚNIKY Z JOKO-SHIHO-GATAME
Cvik XXXVIII Uke drží toriho v držení joko-shiho-gatame tak, že má příliš nízko přitisklou hlavu k toriho tělu. Tori využívá této situace, tlačí ukeho hlavu směrem ke svým no-
102
hám (Obr. 102) a zároveň, jakmile mu to jeho pohyblivost umožní, přesune svoji nohu ke svým rukám a odtlačuje ukeho hlavu nohou (Obr. 103). Jakmile uke uvolní sevření, tori se točí na pravý bok a odsune se směrem od ukeho, uniká tak z držení (Obr. 104). 103
104
Cvik XXXIX Uke drží toriho v držení joko-shiho-gatame, nohy má v pokrčené poloze. Tori chytá levou rukou ukeho za pásek na zádech a zároveň chytá pravou rukou ukeho za nohavici (Obr. 105). Poté tori přitiskne ukeho hlavu ke svému boku, zvedne se do mostu na lopatkách a rotuje ve směru svého levého boku, čímž přetáčí ukeho na záda (Obr. 106). 105
106
Stránka | 25
7. RANDORI (CVIČNÝ ZÁPAS) Jak již bylo zmíněno níže, je randori nejkomplexnější přípravou na reálný zápas, avšak na rozdíl od samotného zápasu je to pořád forma cvičení, která si klade za cíl zlepšit nedostatky obou zápasníků. Existují dva základní přístupy k nácviku randori v ne-waza. Prvním z nich je nácvik v rámci komplexního randori, probíhajícího jak v postoji, tak na zemi. Nevýhodou tohoto přístupu je, že řada zápasníků preferuje boj v postoji a z tohoto důvodu je boji na zemi věnovaná minimální časová část tohoto cvičného boje. Je proto vhodné nacvičovat randori v ne-waza i samostatně bez technik v postoji. Pro větší přínos randori v ne-waza je vhodné začínat tento zápas z různých pozic, aby se zvýšila rozmanitost otevření boje a použitých technik. Vhodnými pozicemi pro zahájení jsou pozice, kdy jsou soupeři o sebe opřeni zády. Další možností je pozice v seize proti sobě, či v kleče proti sobě s chyceným základním úchopem. Úzce zaměřené randori je pak možné provádět i z pozic nevýhodných pro jednoho ze soupeřů, což je vhodné především v situacích, kdy je jeden ze soupeřů technicky a fyzicky zdatnější. Tímto způsobem lze randori zahajovat z pozice, kdy jeden ze soupeřů má nasazené držení s určitou minimální chybou, aby umožnil svému protivníkovi zápas rozvinout, protože ze správně nasazeného držení nelze utéct. Cvičný zápas lze též využít jako metodu rozcvičení a rozehřátí tím způsobem, že se postupně zvyšuje nasazení soupeřů od pouhého „převalování“ a blokací tělem, tedy zápas přibližně na 40 % výkonu až po dynamičtější boj přibližně na úrovni 70 % běžného randori. V této formě nácviku není vhodné zapojovat použití technik škrcení a páčení, které by mohli vést, kvůli nedostatečnému rozcvičení, ke zraněním.
Stránka | 26
8. ZÁVĚR Průpravná cvičení jsou nedílnou součástí tréninku z jakékoliv oblasti, v případě newazy to platí dvojnásob, a to z toho důvodu, že na rozdíl od pro nás přirozeného pohybu v postoji, je pohyb na zemi, v kleče nebo vleže, na zádech či na břiše méně přirozený. Navíc se tato nepřirozenost s přibývajícím stářím zvyšuje, jelikož pohyb po čtyřech se sníženým těžištěm je pro člověka přirozený pouze v raném věku a postupně přestává být prioritně využíván. Je proto nutné pravidelně opakovat a cvičit průpravná cvičení, která utvrzují jistotu v orientaci v horizontální pozici, umožňují lepší vnímání pozice celého těla včetně končetin, čímž dochází k obrovskému zjednodušení provádění technik na zemi a minimalizaci špatných pohybů, vedoucích většinou k prohře v zápase, či minimálně k výrazně vyššímu výdeji energie, potřebné k vyřešení dané situace. Z těchto důvodů byla v této práci shrnuta základní vybraná cvičení, jak pro jednotlivce, tak pro dvojice, která svým pravidelným opakováním vedou k efektivnější „zemařské“ práci.
Stránka | 27
9. POUŽITÉ ZDROJE FELDENKRAIS, M. Higher Judo: Groundwork. 2010. ISBN 978-1-55643-927-8 Seminář Praha 2004 - Toshikazu Okada (6. Dan judo) Seminář Praha 2005 - Toshikazu Okada (6. Dan judo) Seminář Třešť 2006 – Toshikazu Okada (6. Dan judo) Seminář Třešť 2007 – Yasuaki Kaji (5. Dan judo) Seminář Třešť 2008 - Yasuaki Kaji (5. Dan judo) a Toshio Kaida (8. Dan judo)
Stránka | 28
10. PŘÍLOHY Příloha I. TECHNIKY KATAME-WAZA
OSAE-KOMIWAZA
Kesa-gatame Kuzure-kesagatame Kata-gatame Kami-shiho-gatame Kuzure-kami-shihogatame Yoko-shiho-gatame Tate-shiho-gatame
SHIME-WAZA
Nami-juji-jime Kata-juji-jime Gyaku-juji-jime Hadaka-jime Okuri-eri-jime Kata-ha-jime Ryote-jime Sode-gurumajime Tsukkomi-jime Sankaku-jime Do-jime Kata-te-jime
KANSECU-WAZA
Ude-garami Ude-hishigi-jujigatame Ude-hishigi-udegatame Ude-hishigi-hizagatame Ude-hishigi-wakigatame Ude-hishigi-haragatame Ude-hishigi-ashigatame Ude-hishigi-tegatame Ude-hishigisankaku-gatame Ashi-garami
Detailní popisy technik lze nastudovat např. v: KANO, J. Kodokan Judo: The Essential Guide to Judo by Its Founder Jigoro Kano. 1994. ISBN 978-4770017994 ZÁTROCH, D. Od bieleho po čierny opasok. 1999. ISBN 8090051103 Kodokan Judo Video VHS Series. Katame-waza. 1994.
Stránka | 29
