PŘÍKLADY K OPAKOVÁNÍ – ŘEŠENÍ Renata Mudrová
Seminář VIII. - Opakování Příklad 1.1. 1) Německo Česká republika
Počet hodin na výrobu 1 TV 12 9
Počet hodin na 100 CD 6 3
2) Česká republika má komparativní výhodu ve výrobě CD, Německo ve výrobě TV. 3) Česká republika 300 CD/ 1TV Německo 200 CD/ 1 TV 4) Česká republika bude vyvážet CD, Německo TV 5) Mezinárodní cena se bude pohybovat mezi autarkními cenami obou zemí. Abychom mohli cenu určit přesněji v rámci daného intervalu, museli bychom mít informace o relativní velikosti obou ekonomik a o preferencích spotřebitelů ( v tomto případě pravděpodobně vlády) 6) Produktivita Německa zaostává za českou v obou odvětví, dá se tedy předpokládat, že v ČR budou mzdy vyšší. 7) Při ceně 250 CD / 1TV bude profitovat z obchodu více Německo. 8) Pro tyto ekonomiky by mělo dle klasických předpokladů platit:
aTV
N
aTV
ČR
N
a wČR ≤ N ≤ CDČR w .E aCD
wČR 1,333 ≤ N ≤ 2 w .E Tato podmínka splněna není (0,71), aby tato podmínka byla splněna, musel by apreciovat kurz, snížit se německá mzda nebo se zvýšit mzda česká. 9) Na nejvíce 10 a nejméně 15, tj. o maximálně 64,3% a minimálně 46,4%. 10) Optimální kombinace spotřeby a výroby je v případě Německa 333,33 televizí a 33333,3 rádií. Optimální zaměstnanost v sektorech je 2000 jednotek práce v CD a 4000 jednotek práce v TV. Krajní body hranice výrobních možností jsou 500 u televizí a 100000 u CD. V případě ČR je optimální kombinace výroby a spotřeby v situaci bez obchodu 333,3 TV a 33333,3 CD. Zaměstnanost v bodě optima je 1000 jednotek práce u CD a 3000 jednotek práce u TV. Krajní body PPF jsou 444,4 u TV a 133333,3 u CD. ČR – produkční funkce 1 QTV = .LTV 9 1 QCD = .LCD 0,03 Preference: 100QTV = QCD SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
PŘÍKLADY K OPAKOVÁNÍ – ŘEŠENÍ Renata Mudrová Jednotky práce 4000 = LPC + LK Německo – produkční funkce 1 .LTV 12 1 = .LCD 0,06
QTV = QCD
Preference: 100QTV = QCD Jednotky práce 6000 = LPC + LK 11) Výroba televizí = 500, Výroba CD = 0, Spotřeba televizí = 357,14, Spotřeba CD = 35714,28, Export = 142,85 televizí, Import = 35714,28 CD. Informace o spotřebě a zahraničním obchodě jsou zaokrouhleny. 12) Došlo by ke zlepšení reálných směnných relací (Německo vyváží TV), CPF by se posunula směrem od počátku. Příklad 1.2. 1) Francie zaostává za Spojenými státy v obou odvětvích ve stejné míře, proto tedy zde nemůžeme mluvit o komparativních výhodách. 2) K obchodu by podle klasiků nedocházelo. 3) 5 balónků / 1 plyšáka
Příklad 1.3. 1)
USA EU
Počet PC za standardní jednotku práce 10 8
Počet klávesnic za standardní jednotku práce 40 16
2) USA mají komparativní výhodu ve výrobě klávesnic, EU ve výrobě PC. 3) USA 4 klávesnice / 1 počítač EU 2 klávesnice / 1 počítač 4) USA budou vyvážet klávesnice a dovážet PC, v EU tomu bude naopak. 5) EU zaostává v obou odvětvích, proto i mzdy v EU budou nižší, než-li ve Spojených státech. 6) Při ceně 2,82 klávesnice za jedno PC. 7)
SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
PŘÍKLADY K OPAKOVÁNÍ – ŘEŠENÍ Renata Mudrová
EU
EU
a PC aK wUSA ≤ EU ≤ USA USA w .E a K a PC wČR 1,25 ≤ N ≤ 2,5 w .E Tato situace rovnovážná není, musely by klesnout mzdy ve Státech, nebo se zvýšit mzdy v EU, nebo depreciovat kurz. 8) Depreciovat na max. 4 USD / Euro (tj. o 166 2/3 %) nebo minimálně na 2 USD /Euro (tj. o 33 1/3 %) 9) POZOR, zde je jedná o produktivitu práce !!! – viz. produkční funkce Spojené státy Produkční funkce QPC = 10 LPC QK = 40 LK Preference 10QPC = QK Jednotky práce 84 = LPC + LK Výsledky: QPC = 240 QK = 2400 LPC = 24 LK = 60 Krajní body PPF jsou 840 u PC a 3360 u CD. Evropská unie Produkční funkce QPC = 8 LPC QK = 16 LK Preference 10QPC = QK Jednotky práce 60 = LPC + LK Výsledky:
SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
PŘÍKLADY K OPAKOVÁNÍ – ŘEŠENÍ Renata Mudrová QPC = 80 QK = 800 LPC = 10 LK = 50 Krajní body PPF jsou 480 u PC a 960 u CD. 10) Výroba PC = 480, Výroba klávesnic = 0, Spotřeba PC = 110,769, Spotřeba klávesnic = 1107,69, Export = 369,23 PC, Import = 1107, 63. (Informace o spotřebě a zahraniční obchodě jsou zaokrouhleny) Příklad 1.4. 1)
USA Rusko
Pracovní náročnost výroby raketoplánů (počet jednotek práce na 1 raketoplán) 400 1000
Pracovní náročnost výroby satelitů (počet jednotek práce na 10 satelitů) 20 40
Rusko má komparativní výhodu ve výrobě satelitů (zaostává zde o 100%), zatímco USA mají komparativní výhodu ve výrobě raketoplánů (Rusko zde zaostává o 150%). 2) Aby USA vyrobily o jeden raketoplán více, potřebují dodatečných 400 jednotek práce, přičemž na jejich získání je nutné, aby snížily výrobu satelitů o 20 x 10 kusů, autarkní cena by tedy byla 200 satelitů za 1 raketoplán. Podle stejné logiky, když Rusko bude chtít vyprodukovat o jeden raketoplán více, musí někde získat 1000 jednotek práce. Nezbývá nic jiného než snížit výrobu satelitů o 25 x 10 kusů, tzn. hypotetická autarkní cena je 250 satelitů za jeden raketoplán.
3) USA se budou specializovat na výrobu raketoplánů a Rusko na výrobu satelitů. V USA postupně bude zanikat výroba satelitů a výroba raketoplánů se rozšíří. Opak bude pravdou v Rusku, kde bude zanikat výroba raketoplánů a rozšiřovat se výroba satelitů. Obě země pak dospějí dle klasiků k úplné specializaci. 4) Mezinárodní cena se bude pohybovat mezi autarkními cenami jednotlivých ekonomik, tzn. mezi 200 satelity za 1 raketoplán a 250 satelity za 1 raketoplán. Kdyby totiž neexistovalo více zemí, než tyto dvě a nastala by rovnováha, musela by jedna ze zemí dovážet satelity a vyvážet raketoplány a druhá vyvážet satelity a dovážet raketoplány. Pokud by se cena nepohybovala v daném intervalu, pak by bylo možné, aby nastala situace, kdy by jak Rusko tak USA chtěly současně vyvážet satelity a dovážet raketoplány a naopak, což je situace nerovnovážná. Abychom mohli cenu určit přesněji v rámci daného intervalu, museli bychom mít informace o relativní velikosti obou ekonomik a o preferencích spotřebitelů ( v tomto případě pravděpodobně vlády) 5) Z obchodu budou profitovat obě země, ale mezinárodní cena 220 satelitů za 1 raketoplán se blíží více autarkní ceně USA, tudíž z obchodu bude více profitovat Rusko. Pokud by totiž USA snížily výrobu satelitů o 400 kusů, zbyde jim 40 x 20 =800 jednotek práce, se kterými mohou vyrobit o 2 raketoplány více (800 / 400). Za tyto dva raketoplány by ovšem na mezinárodním trhu nakoupily 440 satelitů, tedy o 10% více. Aby Rusko mohlo zvýšit výrobu satelitů o 440 kusů,
SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
PŘÍKLADY K OPAKOVÁNÍ – ŘEŠENÍ Renata Mudrová potřebuje k tomu 1760 jednotek práce. K jejich získání musí snížit výrobu raketoplánů o hypotetických 1,76 kusu. Prostřednictvím obchodu však získá 2 raketoplány, tedy 14% více. 6) Z tabulky je jasně vidět, že produktivita ruské pracovní síly zaostává za americkou v obou odvětvích. Z tohoto důvodu bude i reálná mzda ruských pracovníků nižší než mzda amerických zaměstnanců. 7) Možnost specializace a tedy i možnost využití MDP v Rusku bude záviset na možnostech přesunout zaměstnance z výroby raketoplánů do výroby satelitů. Pokud budu moci přesouvat zaměstnance pouze z výroby raketoplánů do výroby satelitů, nemělo by to v této situaci žádné dopady, pokud však budu moci přesouvat zaměstnance jen z výroby satelitů do výroby raketoplánů, pak se po otevření zřejmě zvýší poptávka po ruských satelitech, ruské relativní mzdy se začnou přibližovat mezinárodním cenám, ale nebude možný přesun zaměstnanců mezi odvětvími. Výsledkem bude mzdová diferenciace, porostou mzdy ve výrobě satelitů, kde by chtěli zaměstnavatelé zaměstnat dodatečnou pracovní sílu, a klesaly by mzdy ve výrobě raketoplánů, která by čelila levnější mezinárodní konkurenci. 8) Pro tyto dvě obchodující ekonomiky by mělo platit dle klasických předpokladů:
USA
USA
aS aR w Rus ≤ ≤ Rus wUSA .E a S Rus aR w Rus 0,4 ≤ USA ≤ 0,5 w .E
Podmínka splněna není. Musely by klesnout ruské mzdy nebo znehodnotit rubl. 9) Při ceně 223,6 satelitů za jeden raketoplán.
10)
USA Rusko
Počet raketoplánů za jednotku práce 2½ 1
Počet satelitů za jednotku práce 500 250
11) Odpovědi identické, jen pozor u ot. 8, pracovní náročnost je převrácená hodnota produktivity práce.
Příklad 1.5. 1) I když je v Ohlinii absolutně více práce, je zemí která je spíše bohatá na kapitál, Heckscherie je zemí, která je spíše bohatá na práci. V Ohlinii bude tedy levnější kapitál,
SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
PŘÍKLADY K OPAKOVÁNÍ – ŘEŠENÍ Renata Mudrová stejně jako kapitálově náročné zboží, V Hecksherii bude levnější práce, stejně jako pracovně náročné zboží. 2) Ohlinie je spíše bohatá na kapitál, bude tedy vyvážet kapitálově náročné zboží, Heckscherie bude naopak vyvážet pracovně náročné zboží. 3) Ohlinie, která má dostatek kapitálu, pokud je uzavřená, má nízké odměny z kapitálu a zboží náročné na kapitál je levnější. Po otevření pak Heckscherie, která je lépe vybavená prací bude poptávat z Ohlinie, která je lépe vybavena kapitálem, kapitálově náročné zboží. Tím se zvýší poptávka po tomto zboží, vytlačí jeho cenu nahoru a výrobci je budou chtít více nabízet. Předpokladem pro zvýšení nabídky zboží náročného na kapitál je získání výrobních faktoru za tímto účelem (dodatečný kapitál), nezbývá nic jiného, než snížit výrobu pracovně náročného zboží. Výroba kapitálově náročného zboží však má vstupy v jiné proporci, než výroba pracovně náročného zboží. Na trhu výrobních faktorů tak vznikne převis poptávky po kapitálu a převis nabídky práce. V Ohlinii tedy porostou odměny z kapitálu, mzdy budou klesat. V Heckscherii, která je lépe vybavena prací bude docházet ke stejnému procesu, resp. k opačné situaci, cena původně nedostatkového faktoru (kapitálu) bude klesat a cena původně hojného faktoru (práce) bude růst. 4) Ano, neboť porostou odměny z kapitálu. Příklad 1.6. BCD Příklad 1.7. Čisté exporty budou deficitní a budou činit 2%. Příklad 1.8. HDP se zvýší o 142,9 mld Kč, saldo zahraničního obchodu se zhorší zhruba o 71,5 mld Kč. V případě, že by se jednalo o zvýšení exportu, pak by došlo ke zlepšení zahraničního obchodu o 28,5 mld. Příklad 1.9. Dovoz by činil 1100 mld.
Příklad 1.10. 1 ) beta, gama 2) MO s průmyslovými výrobky bude intenzivnějjší mezi zeměmi s podobnou úrovní HDP na obyv. Příklad 1.11. 1) leden – prosinec 2) únor – červen 3) červen - prosinec Příklad 1.12. 1,75 a měna bude podhodnocena vůči paritě kupní síly. Příklad 1.13.
SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
PŘÍKLADY K OPAKOVÁNÍ – ŘEŠENÍ Renata Mudrová 1,6 a měna je podhodnocena vůči paritě kupní síly Příklad 1.14. ERDI i reálný kurz jsou 1,5 a měna je podhodnocena Vnitřní kupní síla v ČR je větší než vnější kupní síla HDP podle parity kupní síly je větší než-li HDP přepočtené nominálním kurzem
SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
