PODKLADY K SEMINÁŘŮM Mezinárodní obchod I.
Seminář VIII.: Opakování Příklad 1.1. Předpokládejme, že známe data o dvou ekonomikách. Německo vyrobí 1 televizi za 12 hodin a 100 CD za 6 hodin práce. Česká republika vyrobí 1 televizi za 9 hodin a 100 CD za tři hodiny práce. 1) Sestavte Ricardovskou tabulku 2) Ve kterém sektoru má absolutní / komparativní výhodu Německo a ve kterém Česká republika? 3) Jak by podle klasiků vypadaly autarkní ceny v obou ekonomikách? 4) Jaký dopad bude mít otevření ekonomik na strukturu těchto ekonomik? 5) V jakých limitech se bude pohybovat mezinárodní cena a z jakého důvodu? Co by se stalo, kdyby tomu tak nebylo? Jaké údaje by bylo nutné znát, abychom ji mohli určit přesněji? 6) Co můžete z výše uvedených údajů říct o velikosti německých a českých mezd? 7) Kdo bude z obchodu profitovat více při ceně 250 CD / 1 TV. 8) Předpokládejte, že mzda v Německu je 5 Euro a mzda v České republice je 100 Kč. Kurz dosahuje 28 korun/ 1 Euro. Je tato situace za dané produktivity udržitelná? K čemu by tento stav mohl vést? 9) V případě, že situace udržitelná není, o kolik procent by musel maximálně/minimálně apreciovat/depreciovat kurz, aby se situace za rovnovážnou považovat dala? 10) Německo disponuje 6000 jednotkami práce, Česká republika 4000 jednotkami. V obou zemích spotřebitelé preferují takové kombinace spotřeby, kdy na 1 TV připadá 100 CD. a. Spočítejte optimální kombinace výroby (spotřeby) v situaci bez obchodu b. Nakreslete PPF pro obě země a zaneste bod optima 11) Nyní abstrahujte od ČR a budeme se zabývat jen Německem, které vstupuje do mezinárodního obchodu. Na světovém trhu se platí 250 CD za 1 TV. Preference spotřebitelů i velikost ekonomiky zůstala stejná. Jak vypadá optimální spotřeba obou komodit a jak zahraniční obchod? 12) Jak by se změnily TT (reálné směnné relace), kdyby mezinárodní cena byla 260 CD / 1 TV? Příklad 1.2. Počet plyšáků za hodinu USA Francie
20 10
Počet nafukovacích balónků za hodinu 100 50
1) Ve kterém sektoru má komparativní výhodu Francie a ve kterém USA? 2) Jak by vypadal vzájemný obchod těchto dvou ekonomik? 3) Jak by vypadaly autarkní ceny v těchto dvou ekonomikách?
SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM Mezinárodní obchod I. Příklad 1.3. Předpokládejte, že znáte data o dvou ekonomikách. V USA se vyrobí za standardní jednotku práce 10 PC v EU 8 PC. V USA se vyrobí za standardní jednotku práce 40 klávesnic, v EU 16 klávesnic. 1) Přepište data do Ricardovské tabulky. 2) Ve kterém sektoru má absolutní/komparativní výhodu EU a ve kterém USA? 3) Jak by vypadaly autarkní ceny v obou ekonomikách? 4) Jaký dopad bude mít otevření těchto ekonomik na strukturu těchto ekonomik? 5) Co můžete z daných údajů říci o velikosti francouzských a amerických mezd? 6) Při jaké ceně budou obě země profitovat z obchodu ve stejné míře? 7) Předpokládejte, že v USA je mzda 10 dolarů a v EU 2 Eura. Kurz dosahuje úrovně 1,5 USD/ 1 Euro. Je tato situace při dané produktivitě udržitelná? 8) Jak by se musel změnit kurz, abychom ji za udržitelnou považovat mohli? Spočtěte maximální/minimální apreciaci/depreciaci kurzu pro rovnovážnou situaci. 9) USA disponují 84 jednotkami práce, EU 60 jednotkami. V obou zemích spotřebitelé preferují takové kombinace spotřeby, kdy na 1 PC připadá 10 klávesnic. a. Spočítejte optimální kombinace výroby (spotřeby) v situaci bez obchodu b. Nakreslete PPF pro obě země a zaneste bod optima 10) Nyní abstrahujte od USA a budeme se zabývat jen EU, která vstupuje do mezinárodního obchodu. Na světovém trhu se platí 3 klávesnice za 1 PC. Preference spotřebitelů i velikost ekonomik zůstala stejná. Jak vypadá optimální spotřeba a zahraniční obchod?
Příklad 1.4. USA sestrojí jeden funkční kosmický raketoplán za 400 jednotek práce a 10 satelitů za 20 jednotek práce. Rusko vyprodukuje jeden kosmický raketoplán za 1000 jednotek práce a 10 satelitů za 40 jednotek práce. 1) Sestavte Ricardovskou tabulku. Ve kterém sektoru má komparativní výhodu USA a ve kterém Rusko? 2) Jak by podle klasiků vypadaly autarkní ceny v USA a v Rusku? 3) Jaký dopad bude mít otevření ekonomik na strukturu těchto ekonomik? 4) V jakých limitech se bude pohybovat mezinárodní cena a z jakého důvodu? Co by se stalo, kdyby tomu tak nebylo? Jaké údaje by bylo nutné znát, abychom ji mohli určit přesněji? 5) Pro koho bude obchod výhodnější při mezinárodní ceně 220 satelitů za jeden raketoplán a proč. Z čeho tak můžeme soudit okamžitě? Dokažte. 6) Co můžeme z výše uvedených údajů říci o velikosti amerických a ruských mezd? 7) Co se stane, pokud bude v Rusku pracovní síla mobilní jen částečně –např. bude možný přesun zaměstnanců pouze z výroby raketoplánů do výroby satelitů a nikoliv naopak? Co se stane, kdyby tomu bylo přesně naopak? 8) Předpokládejme, že americká mzda je na úrovni 10 dolarů za jednotku práce a ruská mzda na úrovni 320 rublů za jednotku práce při kurzu 32 rublů / 1 dolar. Je tato situace za dané úrovně produktivity udržitelná? K čemu by tento stav mohl vést? 9) Jaká musí být mezinárodní cena, aby obě země profitovaly z obchodu stejně? 10) Přepište výše uvedenou tabulku pro produktivitu práce, pokud víte, že standardní jednotce práce odpovídá 1000 hodin práce. SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM Mezinárodní obchod I. 11) Pokuste se odpovědět na všechny otázky z předchozího příkladu. Lišily by se odpovědi? Příklad 1.5. Máte k dispozici následující údaje o vybavenosti zemí výrobními faktory: Vybavenost Práce Kapitál
Ohlinie 400 200
Heckscherie 300 60
1) Co můžete říci o cenách výrobních faktorů v obou zemích po liberalizaci obchodu ? 1) K čemu dojde po liberalizaci obchodu? 2) Co se stane s cenami výrobních faktorů v obou zemích po liberalizaci obchodu? 4) Budou vlastníci kapitálu v Ohlinii prosazovat volný obchod?
Příklad 1.6. Znáte následující údaje: Práce Kapitál
Ricardie (Země A) 400 350
Smithonie (Země B) 200 50
Která z následujících odpovědí je správná? a) Ricadie bude vyvážet zboží náročné na práci, neboť disponuje největším počtem jednotek práce b) V Ricardii bude po otevření růst cena kapitálu a klesat cena práce c) Ve Smithonii bude po otevření klesat cena kapitálu a růst cena práce d) Smithonie bude země spíše bohatá na práci Příklad 1.7. Předpokládejme, že známe data o úsporách, investicích a fiskální politice vlády určité země – úspory činí 23%, domácího HDP, investice jsou na úrovni 20% domácího HDP, vládní nákupy statků a služeb dosahují 40% HDP, vybrané daně činí 35%. Jak budou vypadat čisté exporty této ekonomiky? Příklad 1.8. Předpokládejme, že známe mezní sklon ke spotřebě (0,8) a mezní sklon k importu (0,5). Předpokládejme, že neexistují daně. Jaký dopad bude mít zvýšení vládních výdajů o 100 mld Kč na domácí HDP a na změnu salda zahraničního obchodu? Jak by se situace změnila, kdyby se jednalo o zvýšení exportu? Příklad 1.9. SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM Mezinárodní obchod I. Předpokládejme, že známe následující makroekonomická data: domácí HDP byl 2000 mld, domácí soukromá spotřeba byla 1100 mld, soukromé investice 500 mld a státní nákupy statků a služeb 500 mld. Export činil 1000 mld. Kolik činí import? Příklad 1.10. Předpokládejme teorii Linderovi překrývající se poptávky. Země A, jejíž úroveň HDP dosahuje 3200 USD na obyv. vyrábí průmyslové výrobky alfa, beta a gama. Země B, jejíž úroveň HDP dosahuje 5000 USD na obyv. vyrábí výrobky beta, gama a delta. 1) V jakých komoditách bude probíhat vzájemný obchod mezi těmito zeměmi? 2) Co můžeme usoudit o obchodu s těmito průmyslovými výrobky na základě této teorie? Příklad 1.11. Předpokládejme teorii imitačního zpoždění. V zemi A se díky výzkumu objeví v lednu nový výrobek, který je dán na trh v únoru. V zemi B se tento výrobek začne prodávat v červnu a vyrábět v prosinci. 1) Jaký je imitation lag? 2) Jaký je demand lag? 3) V jakém období je země A vývozcem tohoto výrobku a země B jeho dovozcem? Příklad 1.12 Jestliže HDP na obyvatele přepočtené podle parity kupní síly je v ČR přibližně 14 000 USD a HDP na obyvatele přepočtené nominálním kurzem činí přibližně 8000 USD, jaké bude ERDI? Interpretujte. a) b) c) d)
ERDI bude 1,75 a měna bude proto nadhodnocena vůči paritě kupní síly. ERDI je přibližně 0,57 a měna je proto nadhodnocena vůči paritě kupní síly ERDI je 1,75 a měna bude proto podhodnocena vůči paritě kupní síly ERDI je přibližně 0,57 a měna je proto podhodnocena vůči partě kupní síly.
Příklad 1.13. Jestliže srovnatelný koš zboží stojí ve Francii 4000 Kč a v ČR 2500 Kč, jaké bude ERDI? Interpretujte. a) b) c) d)
ERDI je 1,6 a měna je podhodnocena vůči paritě kupní síly ERDI je 1,6 a měna je nadhodnocena vůči paritě kupní síly ERDI je 0,625 a měna je podhodnocena vůči paritě kupní síly ERDI je 0,625 a měna je nadhodnocena vůči paritě kupní síly
Příklad 1.14. Cenová hladina v USA činí 4000 USD a cenová hladina v České republice 80 000 Kč, přičemž kurz je 30 korun za 1 dolar. Vypočítejte ERDI a reálný kurz. Interpretujte tyto ukazatele z hlediska cenových hladin, z hlediska porovnání vnější a vnitřní kupní síly domácí
SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM Mezinárodní obchod I. měny a z hlediska HDP na obyvatele přepočtené nominálním kurzem a kurzem podle parity kupní síly.
SEMINÁŘ IX.
© Mudrová R. 2011
