Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-techniky-strategie-zvysovanipametovych-schopnosti)
Seminář Techniky a strategie zvyšování paměťových schopností 26. 4. 2009 Šimková Gabriela, Jíchová Veronika
Dvoudenní seminář s názvem Techniky a strategie zvyšování paměťových schopností proběhl pod organizační záštitou Moravské zemské knihovny v Brně ve dnech 2. a 9.dubna 2009. Místem konání tohoto semináře se stala Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Hlavními body programu byly aktivizační programy zaměřené na paměť v knihovnách; historie cvičení paměti v různých kulturách; lidská paměť a faktory, které ji ovlivňují; techniky a strategie pro vylepšení paměti.
Struktura semináře Tento seminář byl rozdělen do dvou dnů, konal se 2. a 9.dubna 2009 a vždy v 9,30-15,00 hod. První část semináře (2.dubna) Techniky a strategie zvyšování paměťových schopností byla rozdělena do jednotlivých přednáškových bloků: informace a informační přetížení, proces uchování informací v paměti, techniky a strategie zvyšování paměťových schopností. Druhá část (9.dubna) Využití paměťových technik pro každodenní život i povolání byla opět rozdělena do několika tématických úseků: čísla v našem životě, tváře a jména - společenská dovednost a pracovní nutnost, paměťový dril pro mluvené vystoupení.
1.) Techniky a strategie zvyšování paměťových schopností, 2.dubna 2009. Knihovna Jiřího Mahena, Kobližná 4, Brno, společenský sál - 5. NP Dvoudenní seminář zahájila paní Mgr. Jana Nejezchlebová (MZK Brno), která přivítala nejen všechny zúčastněné, ale také lektorku tohoto semináře, paní Janu Vejsadovou.
Paní Jana Vejsadová působí jako metodik (pro knihovny) ČSTPMJ - Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging a vytváří a uskutečňuje programy, které jsou určené ke zvyšování paměti a duševní aktivity. Tyto programy také rozvíjejí koncentraci, schopnost asociačního i logického myšlení. Více informací na http://www.mneme.cz/.
Informace a informační přetížení Informační společnost vyžaduje rychle a spolehlivě rozpoznat a zapamatovat si podstatné informace. Informačně gramotný člověk musí tedy umět informace rychle vyhledat, porozumět jim, vyhodnotit je a následně i efektivně využít pro daný úkol či rozhodnutí. Například ve 14. století měl člověk za celý svůj život k dispozici takové množství informací, jako člověk dnes za jediný den.
Pro lepší představu: denně přečteme 10 500 slov, vyslechneme 13 500 slov a 14 850 slov přijmeme rozhlasem a televizí. V dnešní době je tak aktuální problém informačního přetížení. Velkou měrou narůstá množství vědeckých a odborných informací, dochází k benignímu zapomínání a ke ztrátě koncentrace. Přitom paměť je nejcennější majetek člověka. V paměti jsou uchovány nejen informace v číslech a slovech, jsou tam také i vůně, chuť či hmat. Je tedy potřeba rozvíjet víc než kdy jindy naše intelektové schopnosti jako jsou paměť, koncentrace, kreativita a představivost. Dlouhodobý kognitivní trénink není jen módní vlna, jak by se mohlo zdát, je to návrat k rozumu a ke kulturním kořenům. V mnoha dávných kulturách existovala dlouholetá tradice cvičení paměti (přeříkávání modliteb zpaměti apod.) a naši předkové měli paměť v daleko větší úctě. Představitelé skvělé paměti byli např. Simonidés z Ceosu, Cicero, Quintilianus, Seneca, Petr z Raveny, Tomáš Akvinský. První písemné zmínky o mozku a paměti najdeme v Egyptě u Imhotepa (lékař a stavitel pyramid na dvoře faraona Džosera), u Homéra v Iliadě, či u Sokrata. Z hlediska paměti není důležité, kolik informací si dokážeme vyhledat, ale kolik informací a znalostí si umíme vštípit do své paměti, abychom se o ně mohli opřít v tu chvíli, kdy je budeme potřebovat.
Paměť a kreativita v knihovnách První trénink paměťových schopností se uskutečnil v knihovně v Kroměříži. Od roku 2002 probíhá vzdělávání veřejnosti, které je spojené s rozvojem osobnosti a s možnostmi sebepoznání. Nejlepší formou je zážitková forma práce s informacemi, která je mnohem záživnější než pouhé pasivní naslouchání, důležité jsou sociální kontakty a individuální prožívání. Tyto akce jsou cenově dostupné, přesto placené, což působí jako aktivní pobídka. (Když už jsem si to zaplatil, půjdu tam.)
Paměťové tréninky se staly vyhledávanou formou práce se čtenáři. V současné době probíhají již v cca 35 knihovnách. Knihovníci si zvyšují svou odbornost, získávají certifikáty a stávají se Trenéry paměti. Cílové skupiny těchto programů v knihovnách jsou nejčastěji studenti (např. Kladno), maminky na mateřské dovolené (např. Sedlčany), lidé starší 45 let a nezaměstnaní. Tyto programy mají v oblibě i zdravotně znevýhodnění občané. Odbornou přípravu zajišťuje vzdělávací instituce s akreditací MPSV - zmíněná Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging. Odbornými garanty vzdělávání jsou Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý CSc. a PhDr. Marek Preiss Ph.D. Více informací na http://www.trenovanipameti.cz/
Proces uchování informací v paměti Dobrá paměť nesouvisí s velikostí mozku a výkonnost paměti nemusí ani s přibývajícím věkem vždy nutně klesat. V běžném životě využíváme 3 - 5 % kapacity mozku, jeho hlavním zdrojem energie je glukóza. Mozkové buňky neurony během života zanikají, ale současně se tvoří i nové, mozek stále přijímá nové impulsy. Mezi neurotransmitery, které jsou důležité pro paměť, patří zejména acetylcholin a dopamin. Řečové centrum se nachází vždy v levé mozkové hemisféře. Plasticita (tvárnost) mozku - záleží na jeho častém používání (největší plasticita mozku je v dětství a dospívání, ale lze ji uchovat až do vysokého věku). Pravidelná a cílená námaha všech oblastí mozku vede ke košatění a upevňování nervových spojů. Vytváří se určité kognitivní rezervy.
Mozek - dokonalý systém, který má specifické elektrické a biochemické vlastnosti. Dělí se na tři části: velký mozek, mozeček a mozkový kmen. Tyto části jsou spolu navzájem propojené a liší se od sebe nejen svou funkcí, ale také tvarem, barvou a velikostí. Důležitou roli z hlediska paměti hraje šedá kůra mozková a limbický systém. Zásadní význam má jeho součást amygdala a hipokampus (pro přesun informací z krátkodobé paměti do dlouhodobé). Paměť - paměť je kognitivní funkce, která nám umožňuje znovu oživit a prožít to, co jsme kdysi
zažili. Dělíme ji podle různých hledisek. Hovoříme o paměti deklarativní (slovně vyjádřenou), nedeklarativní (motorická), implicitní (pamatujeme si bezděčně a je emotivní), explicitní (vědomá, věnujeme pozornost). Paměť rozlišujeme také senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou. Vstupní bránou paměti je smyslové vnímání. Do našich smyslů automaticky přejde to, o co máme zájem, co nás může ohrozit, co je neobvyklé. Při vybavování vyvoláváme z paměti uchované informace. Znovupoznání nazýváme rekognice. V rozumné míře je zapomínání důležitá a nezbytná součást fungování paměti. Příčinami zapomínání je buď aktivní zapomínání (= selektivní paměť) nebo nedostatečná koncentrace či stres. Paměťová stopa vyhasíná také díky chybnému uchování informací či nedostatečnému opakování. Faktory a okolnosti, které ovlivňují zapamatování informací, dělíme do tří fází: kódování, ukládání a vštípení. Kódování informací (enconding) je způsob, jímž je informace získána a zpracována. Jedná se o jakousi přeměnu vjemu do „jazyka mozku". Kódování je u každého člověka jedinečné (slovo, vůně, barva,..) Kód či příznak podporuje vybavení a účinnost vybavování závisí na hloubce kódování. Vštípení informací (impregnace) - informace je transformována do představy a tu si vštěpujeme. Vštípení ovlivňuje to, jaký má informace pro nás význam, dále četnost a rozsah opakování od prvního vjemu a také emoční rozměr dané informace. Bez opakování si nelze informace a vědomosti osvojit natrvalo. Uchování informací (engram) - udržujeme otisk předchozí zkušenosti. Jen to, co je uchováno, může být také následně vyvoláno. Širší, obecnější pojmy se uchovají snadněji než detaily. A ve své paměti uchováme to, co považujeme za důležité, co nás zajímá, čemu jsme porozuměli, co je neobvyklé, má emoční náboj nebo signalizuje pro nás ohrožení.
Techniky a strategie zvyšování paměťových schopností Člověk se podle typu paměti může rozlišit na vizuální, akustický a akusticko-motorický typ. Důležité je si při vybavování vzpomenout na širší (obecnější) pojmy, které nám poskytují více vodítek a uvádějí informace do souvislostí. Faktory ovlivňující paměť jsou biologické (věk, zdraví), psychické (duševní - stres), vnější (prostředí, životní styl, nedostatek času). Strategie zvyšování kapacity krátkodobé paměti: logické uspořádání, seskupování, vylučování, hiearchické uspořádání, metaforické a asociační řetězce. Dlouhodobá paměť z nás činí neopakovatelné bytosti. Dělí se na epizodickou (špatně doložitelná; př. příběh), sémantickou a procedurální (nejspolehlivější, protože leží mimo paměťové centrum). Dlouhodobou paměť můžeme také dělit do velké řady dalších kategorií - např. mechanická, logická, kontextová, prostorová, kolektivní, prospektová (vzpomínky na budoucnost např. co upeču, kam pojedu). Pro zapamatování je důležité si informace utřídit a uspořádat. Technikami pro zapamatování krátkodobé informace mohou být memorování (nejméně spolehlivé), logické uspořádání,
kategorizace, vylučování, hierarchické uspořádání, seskupování, vizualizace (mentální obrazotvornost tvoří základ všech paměťových technik a je zřejmě nejcennější pro proces učení a ukládání informací), asociace - spojitost (spojování informací umožňuje vytvářet vztahy a spojitost mezi slovy, předměty i obrazy, které mají určitou společnou vlastnost, lokaci, význam atd. Myšlenkové asociace jsou subjektivní a často se vytvářejí podvědomě). Mezi paměťové techniky ukládání a vybavování dlouhodobých informací patří rozpoznávání (test), lexikální nápověda (zkratka, akronym), fonetická nápověda (strategie prvního písmene, rým, akrostikum = celé věty, ve kterých jednotlivá slova začínají stejnými písmeny jako informace, které si chceme zapamatovat), sémantická nápověda (napovídá význam, hierarchii), lokalizace (kde, s jakým místem spojeno) a personifikace (kdo to říkal?). Techniky pro posilování paměťového procesu - v praxi se využívají asociativně obrazové techniky: Loci technika, myšlenkové mapy, technika symbolů. Loci technika - Simonidés z Ceosu (praotec paměťových technik), Petr z Raveny Technika symbolů - Giordano Bruno Metod, které slouží pro lepší schopnost zapamatovat si informace, je celá řada a souvisí s ukládáním informací do dlouhodobé paměti. Pokud zvládneme a využijeme strategie na zakódování a vštípení informací, snadněji si dané infomace později vybavíme. Během celého dne mezi jednotlivými tématickými úseky přednášek jsme si dané téma a problematiku měly možnost vyzkoušet samy na sobě pomocí různých úkolů a paměťových cvičení. Souhrn cvičení prvního dne: Cvičení na propojení hemisfér - kartička na čele. Na kartičku přiloženou na svém čele napsat zleva doprava své jméno a příjmení, poté kartičku obrátit a napsat zprava doleva město svého bydliště. (zleva doprava napíšeme text zrcadlově obráceně) Cvičení - podvědomé zapojení dalších smyslů - daná množina slov, které vyvolávají určitou představu (např. sladkého) - slova jako například medový, cukr, dobrý, koláče, dort, ale slovo sladký se mezi danou množinou nevyskytuje. Při zpětném vybavování daných slov se většina z nás domnívala, že tam bylo (mozek si uchovává vjem). Cvičení - zapamatování si 3x 24 slov - podle toho, vjaké formě jsou slova představeny, se liší schopnost jejich zapamatování - nejvyšší, pokud jsou slova uspořádána do logických vět, lépe se také pamatují slova poskládaná do určitého verše či rýmu. Špatně se slova pamatují, pokud jsou promítnuta účastníkům pouze vpsané podobě jako 24 samostatných slov „bez ladu a skladu". Cvičení - tvoření obrazového řetězce - slova bez vzájemného významu jsou propojena do příběhu, který si vmysli vizualizujeme. Poté si lehce vybavíme po sobě jdoucí slova.
2.) Využití paměťových technik pro každodenní život i povolání, 9.dubna 2009. Knihovna Jiřího Mahena, Kobližná 4, Brno, společenský sál - 5. NP Opět nás přivítala paní Mgr. Jana Nejezchlebová, tentokrát se slovy, minule bylo prý těžko, dnes bude ještě hůř
. :o) Čekaly nás opět praktické úkoly, testy našich paměťových schopností a tematické bloky přednášek paní Jany Vejsadové. V úvodu jsme si připomněly myšlenkové mapy. Na konci prvního dne semináře (2.dubna) nám je paní Jana Vejsadová přiblížila na příkladu hudebních nástrojů, po týdnu jsme tedy měly tyto myšlenkové mapy „hudebnin" znovu vypsat tak, jak jsme si je zapamatovaly. A samy následně pak vytvořit myšlenkové mapy nové, na jiné téma (Velikonoce).
Myšlenkové mapy jsou individuální a nepřenosné. Jsou obrazem našeho myšlení. Jak si vytvořit myšlenkovou mapu? Začíná se barevnou kresbou uprostřed (hlavní téma, problém). Uspořádání myšlenkových map je hierarchické. Všechna slova se píší velkým písmem, používají se hesla a zkrácená klíčová slova. Inspirace a více informací na www.stahuj.centrum.cz/freemind
Čísla v našem životě Čísla jsou všude kolem nás (čísla účtů, telefonní čísla, PIN, OP, letopočty, kalendáře,...) a my se dnes bez nich neobejdeme. Je proto důležité umět pracovat se svou pamětí na čísla. Přitom čísla je možné zapamatovat si lépe a rychleji než slova. Číslic je jen deset, slov je mnohonásobně víc. Čísla jsou dokonalou formou informací, je možné jim dát určitý řád a vložit do uceleného systému. Pro trénink koncentrace (tolik potřebné pro zapamatování si) jsou výborná cvičení s bludišti, cvičení s podobnostmi (např. obrázků) a vynikající jsou 3D obrázky. Pokud koncentrace klesá, je dobré se uvolnit, kousek po kousku protřepat své tělo nebo si představit např. břeh moře (rozvíjí se současně představivost) a dýchat, hluboce, s vlnami, které klesají a rozlévají se doširoka. Jak si zapamatovat čísla? Lépe se nám pamatují čísla, která mají pro nás osobní význam, najdeme v nich určitou logiku nebo aritmetický příklad. To jsou základy, z kterých vycházejí všechny strategie pro snazší zapamatování čísel. Vycházejí také ze schopnosti našeho mozku vytvořit si obrazové představy a najít spojitosti. Typy pro zapamatování čísel: strukturovat: 777851945 → / 777 / 8 / 5 / 1945 tvořit aritmetické či logické číselné řady: PIN 1829 → 18 : 2 = 9 248163264 → 2, 4, 8, 16, 32, 64 84321749 → 8 x 4 = 32 + 17 = 49 tvořit asociační řetězce: rozsekat na díly: 17 11 8 70 35 2 5 2 3 0 155 158 - při asociačním řetězci je dobré přiřadit číslům určitý děj, příběh či jinou spojitost fonetické kódování, rytmus a rým: 1 - bedna, 2 - šle, 3 - vepři, vizualizace: 1 = svíčka, 2 = labuť, 3 = trojzubec, 4 = čtyřlístek, 5 = ruka, .. převod do hodin: 739 → 7: 39h 7h 39min technika symbolů: např. G. Bruno - zvíř. znamení pro čísla Systém kódování číslic - tzv. Parisův kód: základem je kódování čísel od nuly do devítky pomocí souhlásek a využívá se určitých podobností. Šifrovací věta pak musí také trochu vystihovat událost, aby nám byla ku pomoci při vybavování daného letopočtu či čísla.
Loci technika Loci technika- tzv. metoda místa, patří mezi asociativně obrazovou metodu. Postup: stanovení memotrasy, určení zastávek (loci bodů), lokalizování pojmů, slov, obrazů,...na trase. Jejich pořadí je vždy zachováno. Lze také použít techniku „loci diáře". Znamená to využít představy světových stran a na každou z nich (nejen např. jih, ale i jihovýchod a jihozápad) umístit určitý úkol, povinnost (např. zavolat do opravny, objednat se k zubaři...)
Paměťový dril pro mluvené vystoupení Stejně jako dříve slavní řečníci starého Řecka a Říma i dnes vzbuzuje úctu a uznání každý, kdo dokáže pronášet svůj projev zpaměti, plynule a bez zrakové opory v podobě papírových podkladů či lístků s poznámkami. Tajemství těchto řečníků spočívá v metodě klíčových slov. Tato metoda nám usnadňuje zapamatování určitého textu či projevu a jejím základem je způsob uspořádání, jímž zdůrazníme důležité body textu. Důležité je orientační seznámení s obsahem textu, abychom dobře pochopili hlavní myšlenku a sdělení. Poté je nutné si stanovit klíčová slova. Klíčová slova či klíčové fráze označují výrazy, které se nejčastěji opakují v textu nebo vystihují podstatné informace. Také nás posouvají v obsahu sdělení a pomáhají nám udržet dějovou posloupnost. Metoda klíčových slov pomáhá zvládnout reprodukci textu či projevu zpaměti, a to s pomocí metody Loci. Pokud umístíme klíčové výrazy na paměťové trase v přesném pořadí, jak jsou za sebou, budeme umět reprodukovat text bez větších problémů. Klíčové výrazy na paměťových stanovištích tak tvoří pro nás vodítka, nápovědu. Zastupují obsáhlejší text, který se nám na každém daném stanovišti vybaví. Mají také koncentrační efekt, který je důležitý pro naši sebedůvěru, při trémě se můžeme o ně pomyslně opřít. Důležité je opakování a pravidelný trénink, zvyšuje se tak účinnost a výsledný efekt.
Tváře a jména - společenská dovednost a pracovní nutnost Důležitou součástí lidského života a společnosti je zapamatování si tváří a jmen. Přesto tváře a jména patří k nejčastějším problémům s pamětí. A s přibývajícím věkem se tento problém zhoršuje. Lidé si v průběhu života dokáží zapamatovat a vybavit až 70% tváří, k nim přiřadit ale pouze 20% jmen. Proč máme problém se jmény? Příčinou je lateralita našeho mozku, tedy přednostní užívání jednoho z párových orgánů. Činnost hemisfér se při poznávacích a myšlenkových procesech výrazně liší. Obličej člověka vizuální materiál - zpracovává pravá hemisféra. Jméno - verbální materiál - zaznamenává levá hemisféra. Další chybou, která nám znesnadňuje vybavování jmen a tváří, je nedostatečná pozornost již při představování. Jménům se věnuje velmi málo pozornosti a jménům v časopisech, u článků v
novinách už téměř vůbec ne. Co tedy dělat pro lepší zapamatování? Je dobrou zásadou představovat se nahlas a zřetelně, jména osob brát opravdu vážně a ujistit se, že jsme jim dobře rozuměli. Pokud si nejsme jistí, je nutné se zeptat. Důležité je věnovat pozornost spojení „tvář a jméno", používat jména aktivně, opakovat je nejen v rozhovoru, ale i v duchu sami pro sebe. Dobrou pomůckou je spojit si jméno s určitou představou, situací nebo pojmem, vytvořit si pro dané jméno asociaci. Dalším pomocníkem jsou vizitky, které ovšem mají mít své aktivní místo a spojení s daným člověkem a situací, při níž jsme vizitku obdrželi či si je vzájemně vyměnili. V neposlední řadě je potřeba vnímat člověka všemi smysly. Cvičení druhého dne: Vytvoření myšlenkové mapy - hudební nástroje, Velikonoce Cvičení na koncentraci na čísla - na obrázku znázorněná váza, sestavená z čísel, kolik je váze let? (spočítat všechny číslice obsažené ve tvaru vázy) Nalezení aritmetických řad či logických posloupností vřadách čísel Zapamatování údajů pomocí Parisova kódu Procvičování paměti pomocí techniky Loci - paměťová stanoviště - zapamatování si, jak jde po sobě dvanáct architektonických slohů Shrnutí celého semináře Paměť je skutečně něco, bez čeho se nikdo z nás neobejde. Z velké části je na nás samotných, v jaké paměťové kondici se ocitneme ve věku seniorů. Seznámení se s paměťovými technikami a trénink paměťových schopností je velkým přínosem pro každého. Knihovny, které do své nabídky služeb začlenily a začlení tyto programy, mají svým čtenářům opravdu co nabídnout. Štítky: informace, paměť, uchování informací, paměťové techniky a strategie, paměťová trasa, mentální faktory, mozek
