Retenční schopnost krajiny

Retenční schopnost krajiny

envi.stromzivota.sk

ENVI-MOBILE: Integration of mobile learning into environmental education fostering local communities’ development 2014-1-SK01-KA200-000481 ERAZMUS+ Programme Projekt je kofinancován Evropskou unii, z programu Erasmus+.

CZ


Cíl aktivity: Navození tématu, případně i ukázka zadržování vody v krajině.

EVOKACE

KROK 1. Stručný popis aktivity: Rozdejte žákům obrázky z Přílohy 1 a rozdělte je do skupin (stačí jedna Příloha do skupiny). Pokud se rozhodnete pro žáky místo obrázků z Přílohy 1 použít názorný příklad, před hodinou si připravte květináč s půdou (nebo poproste žáky o pomoc). Květináč si rozdělte na 3 části. První třetinu květináče zhutněte (stačí, když rukou / závažím hlínu přitlačíte) a překryjte nepropustným materiálem, další 1/3 květináče také zhutněte, ale nepřekrývejte. V poslední třetině nechte nakypřenou, nezhutněné půdu (viz. Příloha 1). Na tabuli nebo flipchart nakreslete 4 sloupce podle Přílohy 3. Žáky motivujeme představit si zemi například obrovské asfaltové parkoviště před nákupním střediskem nebo centrum města (sloupec 1), často ojetou polní cestu (sloupec 2), a například zorané pole (sloupec 3) během silného deště. Zeptejte se žáků, co se podle nich děje se spadlou dešťovou vodou. Jako nápovědu můžete použít některé z uvedených možností v Příloze 2 (pouze pro učitele), pokud žáci nereagují a zkusit je podle nich navést k nápadům. Stačí, když do každého sloupce uvedou alespoň jednu možnost. Instrukce (co potřebujete říci žákům): Představte si zemi, zorané pole, polní cestu a například centrum města nebo obrovské asfaltové parkoviště před nákupním střediskem. Teď si představte, že přijde silný déšť. Co se děje v těchto krajinných prvcích se spadlou vodou? Podívejme se na následující 3 obrázky. / NEBO: Uděláme si malý pokus. V tomto květináči je stejná půda. Jedna jeho část je překryta stavebním materiálem, druhá je silně zhutněná (polní nebo lesní cesta) a třetí je kyprá půda. Podívejte, co se stane, když se polije vodou. Poprosím jednoho zapisovače, který zaznamená vaše postřehy. KROK 2. Stručný popis aktivity: Diskutujeme s žáky, jak ovlivňuje vegetace na zadržení vody v krajině. Zjištěné skutečnosti se zapíší do čtvrtého sloupce na tabuli. Instrukce (co potřebujete říci žákům): A teď si představte, že v této zemi je i vegetace. Jak ona působí na zadržování vody? Pomůcky: Příloha 2 pro učitele, příloha 3 pro učitele, příp. jedna do skupiny pro zapisování nápadů, Příloha 1 pro každou skupinu / NEBO pokud se rozhodnete pro pokus: květináč naplněný půdou, kus cihly, betonu nebo jiného nepropustného materiálu na překrytí cca 1/3 květináče), tabule a křída nebo flipchart s psacími potřebami a fixy Odhadovaný čas (max. 40 min.): 10 minut Poznámky: Květináč (velikost a tvar) si pro názornou ukázku můžete přizpůsobit podle potřeby. Nejlepší, pokud použijete podlouhlý květináč. Pokud máte květináč malý, použijte na pokus 3 květináče.

2


Cíl aktivity: Seznámení se s problematikou zadržování vody v krajině. Uvědomění si vlivu lidské činnosti na krajinu a místní klima. KROK 1. Stručný popis aktivity: Zeptáme se žáků, zda se již setkali s pojmem retenční schopnost krajiny. Nechte je hádat na základě předešlé aktivity, nakonec jim řekněte, že retenční schopnost země je její schopnost zadržovat srážky. Zkuste použít jednoduchý příklad houby, nebo i jiný. Instrukce (co potřebujete říci žákům): Setkali jste se již s pojmem retenční schopnost krajiny? Retenční schopnost země je její schopnost zadržovat vodu, která se v daném území vyskytuje, včetně srážek. Představte si houbu, která je pórovitá. Když ji stlačíme, ponoříme do vody a opět uvolníme - kolik vody vypije? Nebo si představte a porovnejte, jak rychle odtéká voda regulovaným kanálem s hladkým dnem a jak rychle meandrující potokem. Pokud víte, co je retenční schopnost území, dokážete mi říct, co jsme zjistili v úvodu hodiny pokusem / analýzou obrázků z Přílohy 1?

UVĚDOMĚNÍ

KROK 2. Stručný popis aktivity: Společně si přečtěte text z Přílohy 4. Instrukce (co potřebujete říci žákům): Přečtěte si text z Přílohy 4. Pokud vám něco není jasné, zeptejte se mě. Rozumíte všem pojmům v textu? KROK 3. Stručný popis aktivity: : Rozdělte žáky na dvě skupiny. Úkolem jedné skupiny bude vypsat co nejvíce faktorů, činností, které snižují retenční schopnost krajiny a druhá skupina se bude snažit vypsat co nejvíce věcí, které podporují a zvyšují retenční schopnost krajiny. Zatímco pracují, na flipchart nebo tabuli nakreslete dva sloupce - jeden pro každou skupinu. Instrukce (co potřebujete říci žákům): Rozdělte se na dvě skupiny. Jedna skupina bude psát na papír co nejvíce faktorů a činností, které snižují retenční schopnost krajiny a druhá skupina se bude snažit vypsat co nejvíce věcí, které podporují a zvyšují retenční schopnost krajiny.

3


UVĚDOMĚNÍ

KROK 4. Stručný popis aktivity: Žáci prezentují svá zjištění, které učitel zapisuje (nebo vybraný žák / zapisovatel) na tabuli nebo flipchart. Následuje diskuse. Instrukce (co potřebujete říci žákům): Tak, poprosím, prezentujte vaše zjištění ze skupiny a jeden z vás / zapisovatel je zapíše na tabuli. diskutujte: Jaké činnosti člověka snižují retenční schopnost krajiny? Jaké činnosti člověka naopak tuto schopnost země zvyšují? Pomůcky: Příloha 4 pro každého žáka / příp. pro dvojice, tabule a křídy / flipchartový papír, fixy, pero a papír pro žáky. Odhadovaný čas (max. 40 min.): 20 minut

4


Cíl aktivity: Aplikace poznatků v praxi. KROK 1. Stručný popis aktivity: Podívejte se na následující video s ukázkami opatření, které zadržují vodu v zemi a zlepšují nejen mikroklimatické podmínky daného území, ale i podmínky pro biologickou rozmanitost a zdravější prostředí pro člověka (anglický jazyk, trvání 5:30). LINK: https://www.youtube.com/watch?v=XbtRzqQRXU4 Instrukce (co potřebujete říci žákům): Podívejme se teď společně na následující video s ukázkami opatření, které zadržují vodu v zemi a zlepšují nejen mikroklimatické podmínky daného území, ale i podmínky pro biologickou rozmanitost a zdravější prostředí pro člověka. Pokud nebudete rozumět anglicky, nevadí, pozorně sledujte video a určitě porozumíte.

REFLEXE

KROK 2. Stručný popis aktivity: Stručně shrňte se žáky opatření z videa a zapište je na tabuli. Vyzvěte žáky, aby přemýšleli nad tím, zda by se podobná opatření nedala aplikovat i v prostředí, ve kterém oni žijí a jak by tato opatření ovlivnila dané území. Instrukce (co potřebujete říci žákům): Která opatření jste rozpoznali na videu? Popřemýšlejte, zda by se podobná opatření nedala udělat i v našem okolí. Jak by ovlivnila toto území? Komu by prospěla? A naopak, uškodila by někomu? Proč se taková opatření nedělají, nebo dělají jen ve velmi malé míře? Které návrhy na opatření v zemi na zvýšení její retenční schopnosti si chcete do budoucna zapamatovat vy sami? Pomůcky: promítací technika, internet, tabule, křída, pero a papír Odhadovaný čas (max. 40 min.): 10 minut Poznámky: Video lze použít v rámci metody CLIL, obrazový materiál je však dostatečně výpovědní i bez porozumění jazyka.

5


Příloha 1

6


Příloha 2 zastavěná plocha • voda se nevsákne • voda odtéká • půda pod ní je suchá • dlouhodobě zastavěná půda je “mrtvá”, téměř bez organismů …

zhutněná půda • voda se nevsakuje, nebo se vsakuje jen pomalu • voda odtéká • může s sebou odnášet půdu (eroze) • půda po vyschnutí praská, a tak se přesušuje ješte hlouběji • na zhutněné půdě neroste téměř nic…

kyprá, nezhutněná půda • voda se rychle vsákne • nikam neodtéká, zůstává v krajině • při orbě je důležitý směr orby – správně po vrstevnici, nesprávně shora dolů a naopak …

vegetace • listím chrání půdu před nárazy padajících dešťových kapek v čase lijáků, a tak zabraňuje jejímu zhutnění • drží půdu kořeny, zabraňuje tak povrchovému odnosu půdy (erozi) a i rychlému odtoku vody (riziko povodní) • absorbuje vodu kořeny …

zhutněná půda

kyprá, nezhutněná půda

vegetace

Příloha 3 zastavěná plocha

7


Příloha 4 Země má přirozenou schopnost zadržovat vodu. Odborně ji nazýváme retenční schopnost. Samotný charakter krajiny a její hospodářské využití tuto schopnost výrazně ovlivňuje. Mnozí odborníci se shodují v tom, že v posledních desetiletích se výrazně snížila přirozená retenční schopnost povodí a zrychlil se povrchový odtok dešťové vody ze země. Co to znamená? Málokdo si uvědomuje, že se tím zvyšuje riziko a četnost výskytu povodní, ale i výraznějších období sucha. Jak k takovému poklesu retenční schopnosti vůbec dochází? Jednou z hlavních příčin je odstraňování vodozádržných a protierozních prvků v zemi. Jde zejména o odlesňování, vysoušení bažin, rozoráváním mezí (například při velkoplošném pěstování plodin), likvidaci remízků, nesprávnou orbu (kolmo na vrstevnice) nebo o nadměrné odvodnění pozemků v horských oblastech a vrchovinách za účelem rychlého odvedení vody kanály do blízkých vodních toků. Riziko zrychleného povrchového odtoku dešťové vody zvyšuje i lesní těžba. Svážnice a strže po svážení dřeva v lese se jen málokdy vrátí do původního stavu. Urychlují povrchový odtok vody, která odnáší s sebou i půdu. Problémem je i rozšiřování silniční sítě a obchodních center, protože se zvyšuje rozsah zastavěné plochy na úkor zemědělské půdy. Rozloha zastavěné plochy roste i z důvodu výstavby průmyslových výrobních hal. Všechny tyto zásahy do země způsobují změny v odtokových poměrech a zvyšují riziko lokálních povodní. Rychlý povrchový odtok dešťové vody a její nedostatečné vsakování do půdy zároveň způsobuje vysušování země, což vede ke snižování zásob podzemní vody a ke změně mikroklimatu v povodí. Menší zásoby podzemní vody následně způsobují snižování vydatnosti pramenů a změna klimatu navíc vede k extrémnějším projevům počasí (extrémní sucho - extrémní deště), protože voda v zemi je nejlepším termoregulátorem a stabilizátorem mikroklimatu, a tedy i počasí - ať už přímým výparům, nebo přes rostliny. Pokud chceme zlepšit schopnost země zadržovat vodu, musíme do rozhodování zapojit několik kompetentních institucí a zaměřit se na prosazování principu hospodaření s vodou v rámci celého povodí, tedy i mimo koryt řek. Podstatné je změnit dosavadní způsob hospodaření s dešťovou a povrchovou vodou v zemi a respektovat určité zásady. Cílem by mělo být zpomalení odtoku dešťové a povrchové vody v povodí v největším možném rozsahu prostřednictvím různých opatření, vhodných pro konkrétní území (čím více vody se zadrží v území, tím více se zvýší výpar, a tím i ochlazování vzduchu během horkých dnů). Příklady opatření ke zlepšení retenční schopnosti území jsou: obnova ekosystémů mokřadů v zemi (pomohou i malá jezírka, nebo deprese, ve kterých se voda na určitou dobu zadrží), vytvoření mezí a remízků napříč dlouhými svahy polí, budování suchých poldrů (suchá nádrž na zadržování povodňové vlny) a jiných prostor pro občasné rozlití se řeky apod. Při plánování výstavby by se mělo prozkoumat, do jaké míry výstavba přispívá k omezování některých funkcí země - hlavně odtoku a vsakování vody do půdy. Při zástavbě je třeba uvažovat o určité kompenzaci omezených funkcí krajiny - například formou akumulace zachycené vody ze střech, vytvoření ploch zeleně, vytvoření náhradních vodních ploch na podporu výparu vody apod. ZDROJ: http://sombio.stromzivota.sk/vzdelavacie-programy/rozsireny-vzdelavaci-standard-bioprofily/ziva-voda/povodie/

8

Retenční schopnost krajiny

Recommend Documents