SEMINÁŘ I Teorie absolutních a komparativních výhod

PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I.

SEMINÁŘ I –Teorie absolutních a komparativních výhod Základní principy teorie komparativních výhod Teorie komparativních výhod ve své klasické podobě odvozuje motivaci k obchodu z rozdílných technologií v jednotlivých zemích. Ukazuje, že rozdílné technologie (projevující se v rozdílné produktivitě práce) znamenají, že pokud by dané ekonomiky byly uzavřené (stav autarkie), panovaly by v nich rozdílné relativní ceny. Pokud je pak obchod uvolněn, rozdíly v relativních cenách motivují obchodníky k arbitráži - nakupují zboží v té zemi, kde je levnější a prodávají je tam, kde je dražší. Tradiční příklad uvedený na přednášce se objevuje ve dvou základních variantách - buď jsou zadané produktivity práce pro jednotlivé země a odvětví (tedy kolik jednotek zboží se vyrobí za stanovenou dobu, popř. se stanoveným počtem pracovních sil), nebo jsou zadány počty pracovních sil potřebné k vyrobení stanoveného množství výrobku (tzv. labour requirements použito v příkladě na přednášce). Příklad 1 Absolutní výhody Počet hodin práce potřebných k výrobě 1 AUTA

Počet hodin práce potřebných k výrobě 10 TRIČEK

Německo

30

5

Česká republika

50

2

V tomto případě má Německo absolutní výhodu ve výrobě aut, ČR ve výrobě triček. I podle A. Smithe by zde tedy byl důvod k obchodu, Německo by otevření ekonomiky budovalo automobilový průmysl a ukončovalo textilní výrobu, ČR by naopak rozvíjela textilní výrobu a rušila by svůj automobilový průmysl. Docházelo by tedy ke specializaci. To, že k obchodu bude skutečně docházet je možno demonstrovat na autarkních relativních cenách. Klasici je odvozovali z pracovní teorie hodnoty, podle které by relativní cena dvou zboží měla odpovídat množství práce potřebné k jejich výrobě. Pak by autarkní relativní cena v Německu byla 60 triček za 1 auto, v ČR by se směňovalo 250 triček za 1 auto (i když klasici vycházeli z pracovní teorie hodnoty, ta není pro tento výsledek zcela nutná - je totiž možno argumentovat i takto - pokud chceme vyrobit v ČR o jedno auto více, musíme někde získat dalších 50 hodin práce. Pokud tyto hodiny odebereme z výroby triček, snížíme jejich výrobu o 250 ks - proto by pokud se v autarkii skutečně vyrábí i spotřebovávají obě zboží měla být relativní cena 250/1). V ČR jsou tedy auta drahá (měřeno tričky 250/1), v Německu levná (60/1). Naopak v ČR jsou levná trička (měřeno v ks. aut 1/250), která jsou naopak drahá v Německu (1/60). Proto se tedy ČR bude specializovat na výrobu a vývoz triček a Německo na výrobu a vývoz aut přesně podle toho, kde má každá z těchto zemí absolutní výhodu.

SEMINÁŘ I.

© Semerák V., Mudrová R., 2011

PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. Pokud výsledná rovnovážná cena na “mezinárodním” trhu bude 100 triček za 1 auto, lze demonstrovat i výhodnost obchodu: Řekněme, že Němci se skutečně budou specializovat na výrobu aut a začnou tomu přizpůsobovat i strukturu domácího průmyslu. Např. se rozhodnou vyrobit o 10 aut více (aby je mohli výhodně prodat do zahraničí). Pokud v ekonomice nejsou žádné volné zdroje, znamená to, že musí rušit výrobu textilu - zde konkrétně musí získat 300 hodin práce, což znamená, že musí snížit výrobu textilu o 600 triček. Pokud předpokládáme, že domácí nákupy aut by se nezměnily a všech 10 aut vyrobených navíc by šlo na export, dostanou za ně Němci 10*100, tj. 1000 triček. Obchod by jim tedy rozhodně prospěl. Češi by - aby si mohli koupit oněch 10 aut museli vyrobit o 1000 triček více (aby měli čím “platit”). K tomu potřebují 200 hodin práce. Pokud v ekonomice nejsou volné pracovní síly, musí ČR omezit svoji výrobu automobilů, tj. vyrobí o 4 auta méně (4*50=200). Zprostředkovaně však za toto snížení obdrží 10 aut. I oni si tedy polepší. Důležité je, že obě země z obchodu profitují i přesto, že mají vyrovnanou obchodní bilanci (hodnota vývozu a dovozu se při dané mezinárodní ceně rovná). Otázka - proč by pro Merkantilisty vyrovnaná obchodní bilance znamenala, že země nemá žádné bezprostřední výhody z obchodu? Příklad 2 Komparativní výhody Počet hodin práce potřebných k výrobě 1 AUTA

Počet hodin práce potřebných k výrobě 10 TRIČEK

Německo

30

2

Česká republika

50

5

Rozdíl oproti předchozímu příkladu - ČR nemá žádnou absolutní výhodu, Německo je v obou výrobách produktivnější. Otázka: Kde má ČR komparativní výhodu a kde ji má Německo? Odpověď - komparativní výhodu má země tam, kde má buď největší absolutní výhodu, nebo nejmenší absolutní nevýhodu. ČR tak nyní bude mít komparativní výhodu ve výrobě aut (k výrobě aut je v ČR potřeba o 67% více práce než v Německu, k výrobě triček však o 150%), Německo ve výrobě triček. Otázka: Jak budou vypadat autarkní ceny v ČR a Německu? Německo 150 triček za 1 auto ČR 100 triček za 1 auto Při porovnání s předchozím případem je zřejmé, že v každé zemi je vždy (měřeno relativními cenami) relativně levnější to zboží, kde má země komparativní výhodu.

SEMINÁŘ I.


PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. Otázka: Na co se budou ČR a Německo specializovat? Argumentace naprosto stejná jako v předchozím případě - vliv rozdílů v relativních cenách. Výsledek však bude opačný - ČR se bude specializovat na auta a Německo na textil. Z toho vyplývá, že “teorie absolutních výhod” je jen specifickým případem komparativních výhod. Otázka: Demonstrujte výhodnost obchodu při mezinárodní ceně 120 triček za 1 auto. Postup opět možno zvolit stejný jako u příkladu 1 - až na opačný směr exportu a importu oproti předchozímu případu. Chce-li ČR vyrobit a exportovat o 10 aut více, musí uvolnit z výroby textilu 500 hodin práce, tj. snížit výrobu o 1000 ks triček. Za těchto 10 aut si však může koupit 1200 triček. Naopak Německo - chce-li nabídnout 1200 triček, musí získat 240 hodin práce, tj. vyrobit o 8 aut méně - směnou však získá 10 aut. Opět je obchod výhodný a obchodní bilance vyrovnaná. Příklad 3 Komparativní výhody a mezinárodní směnný poměr Počet aut vyrobených standardní jednotkou práce Německo Česká republika

Počet triček vyrobených standardní jednotkou práce

3 1/3

500

2

200

Stejné zadání jako v předchozím případě - jen místo pracovní náročnosti je použita produktivita práce (tabulka je pouze přepočtená - při standardní jednotce práce 100 hodin a daných náročnostech na pracovní sílu). Z tohoto jsou komparativní výhody, autarkní ceny i výhody z obchodu rozloženy stejně jako v předchozím případě - příklad má ukázat ekvivalenci obou zadání. I zde budou autarkní ceny v Německu 150 triček za 1 auto, v ČR 100 triček za 1 auto. Nová je však otázka, kde by se měla ustálit mezinárodní cena a proč. V tomto příkladu máme konstantní výnosy z rozsahu (a vzhledem k použití 1 výrobního faktoru tedy i konstantní mezní produktivitu práce). Proto - dokud bude mezinárodní cena “lepší” než autarkní, země by nabízela zboží, ve kterém má komparativní výhodu. Její technologie ani náklady by se neměnily - z výše uvedené tabulky nejsme proto schopni o výsledné mezinárodní ceně říci více než to, že bude někde mezi uvedenými národními “autarkními” cenami. Je nutné si uvědomit, že země v modelu praktikují vlastně barterový obchod, vyměňují jeden typ zboží za jiný. Pokud existují jen 2 země a 2 komodity, znamená to, že poptávka ČR po tričkách bude zároveň její nabídkou aut a poptávka Německa po autech bude zároveň jeho nabídkou triček. Mezinárodní relativní cena aut a triček bude rovnovážná, pokud tyto reciproční nabídky a poptávky budou do sebe přesně zapadat. K určení tohoto bodu je však nutná znalost velikosti ekonomiky (zde reprezentovaná množství práce, která je k dispozici) a znalost preferencí spotřebitelů. I když z výše uvedeného příkladu nelze určit výslednou mezinárodní cenu, je možno demonstrovat dopady různých mezinárodních cen - pokud se mezinárodní cena bude blížit

SEMINÁŘ I.


PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. autarkní ceně v Německu, Německo bude získávat jen mizivou část celkových zisků z obchodu způsobených vyšší efektivitou, ČR by inkasovala naopak téměř všechny. Opačně by tomu bylo, pokud by se výsledná mezinárodní cena blížila autarkním cenám v ČR. Otázka: Mezinárodní směnných poměr se ustálí na úrovni 149 triček za auto. Pro koho bude vzájemný obchod výhodnější? Mezinárodní relativní cena ustálí na úrovni 149 triček za auto (tj. velice blízko německé autarkní ceně, což je docela dobře možné vzhledem k rozdílné velikosti obou ekonomik). Nyní - pokud ČR bude chtít nabídnout dodatečných 10 aut na export, musí opět obětovat 1000 triček - při dané mezinárodní ceně jich však za auta obdrží 1490. Transformuje tak 1000 triček na 1490 triček (+49%). Naopak Německo, aby vyrobilo 1490 triček, musí uvolnit z výroby aut 2,98 standardních jednotek práce. Snížilo by tak výrobu aut o hypotetických 9,93 ks auta, avšak za vyrobená trička by dostalo 10 aut. Jeho zisk by tak byl zanedbatelný získalo by 0,7% aut více než kdyby si je vyrobilo přímo samo. Příklad 4 Matematické odvození Ukázka modelu 2x2 v matematické a grafické verzi. Výše uvedené příklady lze velmi jednoduše ukázat i v matematické podobě. Potřebujeme k tomu znát za každou zemi její produkční funkci (ta je vlastně zadána tabulkou), popř. množství práce, které má ekonomika k dispozici. Pak dokážeme jednoduše ilustrovat výše uvedené závěry. Pokud navíc máme nějaké informace o preferencích spotřebitele, jsme schopni přímo v rámci modelu odvodit mezinárodní směnných poměr a určit přímo, jak hodně obchod ekonomice prospěl. Zadejme si nyní příklad č. 2 takto:

QT =

1 × LT 0 ,2

QA =

1 × LA 30

ČR vyrábí dvě zboží (auta a trička) s následujícími produkčními funkcemi:

Německo vyrábí dvě zboží (auta a trička) s následujícími produkčními funkcemi:

1 QT = × LT 0 ,5

QA =

1 × LA 50

(T.. trička, A.. auta, Lt množství práce použité na výrobu triček): Čísla ve jmenovateli představují pracovní náročnost výroby - celý zlomek potom produktivitu práce (viz tabulky k příkladům 2 a 3 - pak je i zřejmé, jak z těchto čísel zjistit, kde která ze zemí má komparativní výhodu - pozn. v příkladu 3 je za základní jednotku práce vzato 100 pracovníků). Navíc předpokládejme, že v Německu je k dispozici 2000 jednotek práce a v ČR 1000 jednotek práce.

SEMINÁŘ I.


PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. Preference si zadejme např. tak, že spotřebitelé chtějí vždy spotřebovávat zboží v určitých konstantních proporcích - předpokládejme např., že v obou zemích vždy platí 100A = 1 T (spotřebitelé preferují takové výsledné kombinace spotřeby, kdy na 1 auto zhruba připadá 100 triček). Při těchto produkčních funkcích je možno v ČR vyprodukovat maximálně 20 aut nebo 2000 triček, v Německu pak 10000 triček nebo 67 aut. Tyto hodnoty dávají krajní meze hranice výrobních možností - tj. co vše je možno vyprodukovat při maximálním využitím dostupného výrobního faktoru, práce (viz slidy s hranicemi výrobních možností). Pokud se ekonomika pohybuje na hranici výrobních možností (tj. plně využívá své zdroje), může zvýšit výrobu 1 zboží jen pokud sníží výrobu druhého. Takto - viz výše - lze zdůvodnit cenu panující na trhu - sklon hranic výrobních možností tak bude odpovídat relativním autarkním cenám. Nicméně - jak demonstrovaly předchozí příklady, pokud se výsledná mezinárodní cena liší od domácích autarkních cen, spotřebitelé mohou díky obchodu spotřebovat více, než ekonomika byla schopna nabídnout. Spočítejme nyní optimální kombinace výroby a spotřeby obou zemí v situaci bez obchodu. Pokud jsou obě ekonomiky uzavřené, musí v každé z nich platit, že vyrobené množství zboží se musí rovnat množství spotřebovanému. Zároveň předpokládáme plné využití zdrojů - tj. veškerá dostupná pracovní síla je využita. Se zadanými produkčními funkcemi a preferencemi budou podmínky rovnováhy pro v autarkii vypadat takto: ČR:

1 ⋅L 0 ,5 T 1 QA = ⋅ LA 50 L T + L A = L = 1000 100 ⋅ Q A = 100 ⋅ A = T = Q T QT =

Z těchto čtyřech rovnic není problém zjistit optimální vyráběnou a spotřebovávanou kombinaci statků (otázka - proč to není možné bez čtvrté podmínky). Výpočet:

Q T = 100 ⋅ Q A ∧ Q T = 2 ⋅ L T ∧ Q A = 0 ,02 ⋅ L A ⇒ L T = L A L T = L A ∧ L T + L A = 1000 ⇒ L A = L T = 500 Q A = 10 Q T = 1000

Rovnovážná kombinace výroby a zároveň spotřeby pro ČR tak bude 10 aut a 1000 triček (lze snadno ověřit, že tento výsledek odpovídá uvedeným podmínkám). Analogické podmínky lze zapsat i pro “Německo”:

QT =

SEMINÁŘ I.

1 ⋅L 0 ,2 T



1 ⋅L 30 A L T + L A = L = 2000 QA =

I zde je možné snadno dospět k rovnovážné kombinaci zboží:

Q A = 40 Q T = 4000

Země s vyšší produktivitou práce může spotřebovávat více (pokud vztáhneme vypočítané hodnoty na jednotku práce) - dalo by se říci, že má vyšší “HDP na obyvatele” Příklad 5 1)

Spojené státy Česká republika

Pracovní náročnost výroby aut (počet jednotek práce na 1 automobil) 100 200

Pracovní náročnost výroby triček (počet jednotek práce na 100 triček) 20 25

2) ČR má komparativní výhodu ve výrobě triček (zaostává zde v produktivitě pouze o 25%), Spojené státy ve výrobě automobilů (zde zaostává o 100%) 3) Aby Američané byli schopni vyrobit o 1 automobil více, potřebují dodatečných 100 jednotek práce. Aby získali těchto 100 jednotek práce, museli by snížit výrobu triček o 5x100 kusů. Hypotetická autarkní cena v USA by tedy činila 500 triček / 1 auto. Autarkní cena v ČR by podle stejné logiky byla 800 triček / 1 auto. Tento výsledek potvrzuje závěr z bodu 2. 4) ČR se po otevření bude specializovat na výrobu triček, Spojené státy na výrobu aut. V ČR se tedy bude výrazně měnit struktura domácí ekonomiky – automobilový průmysl zanikne, naopak textilní průmysl se výrazně rozšíří. V USA dojde k přesně opačnému vývoji (rozšiřovat se bude výroba automobilů na úkor výroby triček, která postupně zanikne). Obě země by tak měly podle klasiků směřovat ke kompletní specializaci. 5) Krajní meze intervalu, ve kterém se budou pohybovat mezinárodní relativní ceny budou diktovány domácími autarkními cenami z bodu 3. Pokud totiž nepředpokládáme existenci více než těchto dvou zemí, musí v rovnováze jedna ze zemí vyvážet auta a dovážet trička, druhá dovážet auta a vyvážet trička. Pokud by cena byla mimo meze dané autarkními cenami, pak by mohla nastat situace, kdy obě země chtějí současně vyvážet auta a dovážet trička (popř. naopak, což je jednoznačně situace nerovnovážná. Konkrétní rovnovážná mezinárodní cena rámci tohoto intervalu bude záviset na relativní velikosti obou ekonomik a na preferencích jejich spotřebitelů. Obchod je tedy výhodný pro obě země , zejména však pro ČR (protože mezinárodní cena má blíže k autarkní ceně německé) 6) Pokud bude umožněn obchod těchto ekonomik při ceně 600 triček za 1 automobil, bude se ČR specializovat na výrobu a vývoz triček a Spojené státy na výrobu a vývoz automobilů. Pokud sníží Američané výrobu triček o 6000 ks, zbude jim 60x20=1200 jednotek práce, se kterými mohou vyrobit o 12 (1200/100) aut více. Za těchto 12 aut by však při uvedené mezinárodní ceně mohli nakoupit až 7200 triček, tj. takto nepřímo „vyprodukují“ o 20% více. Aby ČR mohla zvýšit výrobu triček o 7200 ks, potřebuje

SEMINÁŘ I.


PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. k tomu 1800 jednotek práce, k jejich získání však musí snížit výrobu automobilů o 9 ks. Prostřednictvím obchodu však získá 12 aut – tj. o 1/3 více. 7) Z tabulky odvozené v bodu 1 je zřejmé, že produktivita české pracovní síly zaostává za americkou v obou odvětvích. Z tohoto důvodu bude nutně i reálná mzda českých zaměstnanců nižší než mzda amerických zaměstnanců. 8) Závěr bodu 4 je do značné míry závislý na předpokladu mobilní a homogenní pracovní síly. Možnost specializace a tedy i možnost využití mezinárodní dělby práce v ČR tak bude záviset na možnostech přesunout zaměstnance z výroby automobilů do výroby triček. První zmiňovaný typ omezení (nemožnost přesouvat zaměstnance z výroby triček do výroby automobilů) by tedy v této situaci neměl žádné dopady, druhá možnost by byla podstatně zajímavější – po otevření by se vzhledem k rozdílům mezi relativními cenami zřejmě zvýšila poptávka po „českých tričkách“, české relativní ceny by se začaly přibližovat mezinárodním cenám, ale nebyl by možný přesun pracovní síly mezi odvětvími. Výsledkem by byla mzdová diferenciace – rostly by mzdy ve výrobě triček, kde by výrobci rádi zaměstnali dodatečnou pracovní sílu, klesaly by mzdy v automobilovém průmyslu, který by čelil levnější mezinárodní konkurenci. 9) Pokud máme dvě ekonomiky, které spolu obchodují v prostředí, pro něž platí klasické předpoklady, měla by platit tato podmínka:

a auta

USA

aauta

ČR

wČR ≤ USA w .E CZK

(

atričri

≤ ) a USD

USA ČR

tričri

, kde a jsou pracovní náročnosti a w mzdy, tedy v tomto případě:

0,5 ≤

w ČR wUSA .E CZK

(

≤ 0,8 ) USA

Tato podmínka není pro uvedené mzdy a kurz splněna (poměr mezd korigovaný kursem se zde rovná 1. Musely by tedy klesnout české mzdy, nebo by musela znehodnotit česká koruna, resp., by se musela výrazně zvýšit produktivita práce. 10) Kurz by musel depreciovat o minimálně 25% a maximálně o 100%.

Příklad 6 1) Jedna jednotka práce v Německu vyrobí buď 400 triček nebo 4 auta, tj. autarkní cena by byla 100 triček / 1 auto. V ČR vyrobí jedna jedntka práce 200 triček nebo 2 auta, autarkní cena by tak musela být 100 triček / 1 auto 2) Nelze zde hovořit o komparativních výhodách – ČR zaostává v produktivitě v obou sektorech ve stejné míře (400 / 200 = 4/2). Jak je zřejmé i ze závěrů bodu 1, pokud nemáme o těchto ekonomikách žádné další informace, musíme předpokládat, že zde z klasického pohledu není žádný důvod k obchodu.

SEMINÁŘ I.


PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. Příklad 7 1) Německo má komparativní výhodu ve výrobě triček, ČR ve výrobě automobilů (ČR zde dosahuje stejné produktivity práce, zatímco ve výrobě triček výrazně zaostává). ČR by tedy měla vyvážet auta a dovážet trička, Německo vyvážet trička a dovážet auta. 2) Výsledné mezinárodní ceny se budou pohybovat v intervalu diktovaném domácími autarkními cenami (pokud do obchodu nezasahuje ještě nějaká třetí ekonomika). V tomto případě budou tedy mezi 250 triček / 1 auto (rel. ceny v Německu) a 100 triček / 1 auto (rel. autarkní ceny v ČR) 3) Pro relativní mzdy musí platit (a je pracovní náročnost, tj. převrácená hodnota produktivity práce):

atričri

N

atričri

ČR

wČR ≤ N w .E CZK

(

a auta

≤ ) a EURO

N

ČR auta

,zde tedy

0,4 ≤

w ČR w N .E CZK

(

≤ 1,0 ) EURO

Za daných podmínek situaci za rovnovážnou považovat nemůžeme. Aby tomu tak bylo, musel by kurz depreciovat o minimálně 100% a maximálně o 400%. 4) Při mezinárodní ceně 200 triček / 1 auto se ČR bude specializovat na export aut a Německo na export triček. Pokud Německo bude potřebovat vyrobit a exportovat o 1000 triček více, potřebuje k tomu 2 dodatečné jednotky práce. Tyto dvě dodatečné jednotky práce získá snížením výroby aut o 4 ks – díky obchodu však může dovést 5 ks (tj. 25%). Pokud ČR bude chtít vyvézt o 5 ks aut více, potřebuje o 2,5 jednotky práce více, tj. musí snížit výrobu textilu o 500 ks. Na mezinárodním trhu si však místo toho může za oněch 5 aut obstarat 1000 triček (tj. o 100% více) 5) Při úplné specializaci (ke které by při této ceně došlo ) by ČR byla schopna vyprodukovat maximálně 20 miliónů aut, Německo pak 40 miliard triček. Poměr vyráběných triček k vyráběným autům by tak byl 2000/1 místo 100/1, které by požadovali spotřebitelé. Na mezinárodním trhu by tak existoval převis nabídky triček a převis poptávky po autech. Situace je tak nerovnovážná a nutně by vedla k růstu relativní ceny (počet triček nabízených /1 auto) až k úrovni německých autarkních cen. Příklad 8 Ricardovský model se nejčastěji prezentuje v nejjednodušší formě 2x2. Lze jej nicméně velmi jednoduše rozšířit i na model nx2 (více zemí, 2 komodity), popř. 2xn (2 země, více komodit). Zajímavý je zejména model dvou zemí a více komodit. V nejjednodušší podobě modelu předpokládáme, že máme dvě země, ve kterých se vyrábí relativně mnoho druhů zboží. Známe pracovní náročnosti všech typů výrob. Navíc platí standardní předpoklady Ricardovského modelu. Pak porovnáním pracovní náročnosti v obou zemích získáme relativní pracovní náročnosti. Pak jsme schopni seřadit komodity podle relativních pracovních náročností.

SEMINÁŘ I.



Typ výroby

Velká Británie

Španělsko

Relativní pracovní náročnost (UK/ESP)

automobily

100

130

0,77

počítače

30

35

0,86

textil

20

10

2,00

výroba oceli

500

1000

0,50

produkce vína

50

30

1,67

obuv

40

45

0,89

Pokud seřadíme jednotlivé komodity podle jejich relativní pracovní náročnosti, získáme pořadí komodit podle jejich komparativní výhody. Na jedné straně budou komodity, kde má komparativní výhodu Velká Británie (výroba oceli, automobily), na druhé výrobky kde má rozhodně komparativní výhodu Španělsko. Toto pořadí ještě ale nepodává žádnou informaci o tom, co se v které zemi bude skutečně vyrábět - jen z této tabulky nejsme schopni odhadnout, zda se textil bude vyrábět ve Velké Británii nebo ve Španělsku. To bude záviset především na relativních mzdách. Předpokládejme, že mzdy budou v Británii na úrovni 100 a ve Španělsku na úrovni 80. Pokud vezmeme v úvahu pracovní náročnosti a mzdy, jsme schopni spočítat náklady výroby zboží: Typ výroby

náklady v UK

náklady v ESP

Rozdíl

automobily

10000

10400

-400

počítače

3000

2800

200

textil

1000

800

200

výroba oceli

50000

80000

-30000

produkce vína

5000

2400

2600

obuv

4000

3600

400

Pokud bychom seřadili jednotlivá zboží podle jejich výrobních nákladů - dostaneme stejné pořadí jako v předchozím případě, až na to, že nyní je zřejmé, co se kde bude vyrábět. Dělící čarou bude relativní úroveň mezd (španělské mzdy/anglické=0,8). Kde byla relativní pracovní náročnost vyšší, je levnější vyrábět ve Španělsku, kde byla nižší, bude se vyrábět v Anglii. Tuto podmínku je možno zapsat např. takto:

a1 a 2 a W* < < K< < K< n b1 b 2 W bn

SEMINÁŘ I.

(1)


PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. kde a jsou pracovní náročnosti v Británii, b pracovní náročnosti ve Španělsku, index označuje zboží. W* jsou Španělské mzdy, W britské mzdy (vyjádřené ve stejných jednotkách). Výrobky v levé části by vyvážela Velká Británie, výrobky v pravé části Španělsko. Řešení 1) Srovnat země vzestupně podle poměru ve třetím sloupci, kde je tento poměr nízký, tam má komparativní výhodu Anglie, kde je vysoký, tam Španělsko 2) Opět využití vztahu (1). Posloupnost zmíněnou v bodě 1 tak relativní mzdy rozdělí na komodity vyvážené Anglií a komodity vyvážené Španělskem. 3) 4) Opět viz vztah zmíněný v předchozím bodu – zvyšování britských mezd (zhodnocování libry) povedou ke změně struktury výroby a obchodu – adekvátně se sníží počet komodit vyráběných a exportovaných Británií. Británie by tak vyvážela obuv, počítače, auta a ocel, Španělsko víno a textil. V případě změny mezd se výsledné relativní mzdy převedené na společnou měnu dostanou na úroveň 0,8. dělící čára, která určuje, co která země bude vyvážet se tak posune. Španělsko se tak stane vývozcem počítačů a obuvi, obě tato odvětví v Británii zaniknou. Zhodnocování britské měny by mělo podobný dopad. Možné dopady a souvislosti: Zvýší se britská životní úroveň, Británie se bude více specializovat na komodity, které umí vyrábět relativně nejefektivněji, problém bude s přesunem zaměstnanců, jejichž odvětví se z důvodu růstu mezd / zhodnocení měny stala neefektivní. Alternativa: Britská vláda by v případě růstu domácích mezd mola kompenzovat jejich dopad na odvětví, jejichž cenová konkurenceschopnost je „na hraně“, prostřednictvím devalvace, popř. dotacemi podnikům – zachraňovala by tak pracovní místa v neefektivních sektorech na úkor zaměstnanců v odvětvích s vyšší produktivitou.

SEMINÁŘ I.


SEMINÁŘ I Teorie absolutních a komparativních výhod

Recommend Documents