Sémantické analýzy českých číslovek: případová studie o druhových číslovkách

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky

Bakalářská práce obor obecná jazykověda

Sémantické analýzy českých číslovek: případová studie o druhových číslovkách

Vypracovala: Martina Kovaříková Vedoucí práce: PhDr. Mojmír Dočekal, PhD.

Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a všechny použité informační zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. Ve Znojmě dne 31.7.2012 .............................................. Martina Kovaříková

Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu PhDr. Mojmírovi Dočekalovi, PhD. za pomoc, rady a hlavně za velkou trpělivost, kterou bylo potřeba při spolupráci se mnou prokázat. Děkuji také rodičům za všechno.

Obsah Úvod..................................................................................................................................5 Teoretická část...................................................................................................................7 1 Význam číslovek podle akademické Mluvnice češtiny.............................................7 1.1 Sémantická klasifikace číslovek.........................................................................7 1.1.1 Číslovky vyjadřující prostý počet...............................................................8 1.1.2 Číslovky vyjadřující vedle počtu i další významy.....................................8 1.1.3 Číslovky vyjadřující obecné významy založené na významu počtu..........9 1.2 Jednotlivé druhy číslovek.................................................................................10 1.2.1 Číslovky úhrnné........................................................................................10 1.2.2 Číslovky velikostní ..................................................................................11 1.2.3 Číslovky násobné .....................................................................................11 1.2.4 Číslovky řadové........................................................................................12 1.2.5 Číslovky dílové.........................................................................................12 1.2.6 Číslovky základní ....................................................................................12 1.2.7 Číslovky souborové..................................................................................13 1.2.8 Číslovky druhové......................................................................................14 1.2.9 Číslovky skupinové..................................................................................15 2 Formálně-sémantická analýza vybraných druhů číslovek.......................................15 2.1 Teoretické nástroje...........................................................................................15 2.1.1 Kolektivita a distributivita........................................................................15 2.1.2 Teorie polosvazů.......................................................................................16 2.1.3 Sémantická pluralizace a operátor vytvářející grupy...............................17 2.1.4 Druhy........................................................................................................19 2.2 Sémantika vybraných číslovek.........................................................................20 2.2.1 Základní číslovky.....................................................................................20 2.2.2 Souborové číslovky..................................................................................21 2.2.3 Skupinové číslovky derivované pomocí sufixu -ice.................................22 2.2.4 Druhové číslovky......................................................................................23 2.2.5 Spojení souborových a druhových číslovek s pluralii tantum..................24 Praktická část...................................................................................................................26 3.1 Záměr praktické části.......................................................................................26 3.2 Dvojí jako druhová číslovka............................................................................27 3.3 Dvojí jako základní číslovka............................................................................29 3.4 Shrnutí výsledků...............................................................................................30 Závěr................................................................................................................................32 Seznam použité literatury................................................................................................33 Příloha 1...........................................................................................................................34

Úvod Tato bakalářská práce se zabývá významem českých číslovek, a to ze dvou, nikoliv nutně protikladných, úhlů pohledu akademické Mluvnice češtiny a pohledu formálněsémantického. Má dvě hlavní části - teoretickou a praktickou. V první kapitole teoretické části se budu věnovat číslovkám tak, jak je popisuje akademická Mluvnice češtiny. Na tuto knihu beru ve své práci ohled z několika důvodů. První důvod je autorita dané publikace. Jde rozhodně o jeden z prvních pramenů, po kterém sáhne kdokoliv, chce - li se dozvědět něco o češtině. Za druhé na její osnově zavedu základní terminologii, zejména názvy číslovek, se kterými budu pracovat. Třetí a nejdůležitější důvod je, že tato kniha přistupuje k vytvoření sémantických kategorií číslovek intuitivně. Intuitivní je přirozené, tudíž každému snadno srozumitelné. Právě díky intuitivnímu chápání významů jazyku rozumíme, přestože tento přístup může být někdy nedůsledný. Ve druhé kapitole je představen formálně-sémantický přístup k číslovkám, který se zdá být metodicky přísnější, a tím pádem je v jistém smyslu protichůdný k předchozímu. Proto snad bude zajímavé sledovat, nakolik protichůdné budou i výsledky jeho pozorování. Půjde vlastně o výklad článku Atoms, Groups and Kinds in Czech PhDr. Mojmíra Dočekala, PhD. (2012), který zasazuje význam vybraných českých číslovek do rámce formálně-sémantické teorie gramatického čísla Freda Landmana (2000) a teorie druhové reference Gennara Chierchiy (1998). V praktické části se zaměříme na velmi speciální fenomén: výskyt druhové čísovky dvojí v českých větách. Podíváme se na to, nakolik vyložená teorie, a to jak "mluvnická", tak i "formální", korespondují se skutečným materiálem českého jazyka. První kapitola teoretické části v podstatě cele vychází z publikace Mluvnice češtiny (Petr, 1986) a druhá z článku Atoms, Groups and Kinds in Czech (Dočekal, 2012), proto nebudu - samozřejmě s výjimkou doslovných citací - dále uvádět odkazy na tyto texty. 5

Všechny ostatní zdroje budou v práci řádně zaznamenány. Formálně-sémantická teorie, již se v této práci snažím vysvětlit, vychází z anglicky psaného textu, což přineslo nemálo terminologických potíží. Pokusila jsem se většinu výrazů přeložit buď sama, nebo častěji s pomocí Anglicko - českého/Česko - anglického slovníku matematické terminologie (Novák - Langerová, 2006). Doufám, že tato snaha vedla k větší srozumitelnosti mojí práce pro všechny, kteří se ne zcela důkladně orientují ve složitých, a navíc anglických, pojmech formálních teorií.

6

Teoretická část 1 Význam číslovek podle akademické Mluvnice češtiny Číslovky jako slovní druh tradiční české mluvnice jsou vymezeny na základě sémantického kritéria. To, co je spojuje, je sémantický základ kvantovosti, vyjadřování množství, nikoliv syntaktická funkce, což ukazují věty (1). (1)

První v cíli dostane lízátko. - funkce subjektu Vidím jenom jednoho. - funkce objektu Nemusíš to opakovat stokrát. - funkce adverbiále První výherce dostane lízátko. - funkce shodného atributu

Význam je tedy pro popis číslovek klíčový. To nám dokládá i přístup akademické Mluvnice češtiny (dále pouze "Mluvnice"). Ta přestože většinu ostatních slovních druhů zkoumá z hlediska tvaroslovného

a syntaktického a sémantiku nerozebírá příliš

zevrubně, právě pro číslovky je význam rozhodující. Rozlilišuje se tu dokonce deset sémantických podkategorií číslovek, což ilustruje, jak velmi rozmanitou sémantiku mají. Konkrétně jde o číslovky numerické, základní, úhrnné, souborové, druhové, velikostní, násobní, dílové, skupinové a řadové. Později se budeme těmto kategoriím podrobněji věnovat. S ohledem na náš hlavní zájem nám půjde především o číslovky základní, souborové, druhové a skupinové, ale pro úplnost shrneme sémantickou charakteristiku všech zmíněných druhů.

1.1 Sémantická klasifikace číslovek Nejprve však významy číslovek rozdělíme podle poněkud obecnějšího kritéria, stejně jako to dělá text Mluvnice: "Pro rozlišení významových druhů číslovek je podstatně důležitý pojem počtu. Počet je obecně množství prvků jedné (jakékoliv) množiny." (Petr, 1986, s. 108) Máme tedy okruh číslovek, které vyjadřují prostý počet, okruh vyjadřující vedle počtu ještě další význam, okruh vyjadřující obecný význam založený na významu počtu a okruh

číslovek abstrahujících od významu počtu. Do okruhu abstrahujícího od

významu počtu patří číslovky numerické, jako například nula nebo deset tisíc, které pojmenovávají čísla. Význam numerických číslovek stručně objasňuji teď, protože je pro nás okrajový a dále se jím už zabývat nebudeme. 7

Tyto takzvané "okruhy"1 jsou nadkategorie výše zmíněných číslovkových druhů. Jednoduše se dá říct, že dělí číslovky pouze podle toho, počet čeho vyjadřují.

1.1.1 Číslovky vyjadřující prostý počet Název prvního okruhu jasně napovídá, o co půjde: počet je jediný, nebo alespoň dominantní, významový rys. To, že je zde potřebné jemnější dělení do číslovkových druhů, je způsobeno tím, že povaha počítaných objektů může být různá a od toho se odvíjí výběr správné číslovky. Počítat můžeme konkrétní předměty, soubory předmětů, abstraktní jevy, děje, hromadná, pomnožná nebo látková substantiva. Z tabulky (2) je evidentní, že tvar číslovky je závislý na tom, co počítáme. (2)

Druh počítaného objektu Příklad

Význam fráze

konkrétní předmět

dvě rukavice

"dva kusy rukavic"

soubor předmětů

dvoje rukavice

"dva páry rukavic"

abstraktní jev

dvě laskavosti

děj vyjádřený určitým slovesem

dvakrát zakokrhal

hromadné substantivum

dvojí dobytek

"dva druhy dobytka"

dva kusy dobytka

pomnožné substantivum

dvoje nůžky

"dva kusy nůžek"

látkové substantivum

dvojí víno

"dva druhy dobytka"

(Druhová) číslovka "dvojí" přibírá ještě významový rys rozlišení počtu druhů, nicméně v Mluvnici je zařazena do prvního okruhu. Osobně si myslím, že by bylo možné a snad i více přesné řazení do okruhu druhého.

1.1.2 Číslovky vyjadřující vedle počtu i další významy Mezi číslovky vyjadřující vedle počtu i jiné významy patří například oba, obě, oboje, obojí, obakrát. K údaji o počtu zde přistupuje ještě údaj o úplném vyčerpání prvků množiny o dvou prvcích, viz příklady (3). Pokud chce mluvčí vyjádřit vyčerpání prvků množiny o jiném počtu prvků než dva, je nutné použít jiné lexikální prostředky, neboť 1 Mluvnice s pojmem "okruh" nepracuje. Jde o mnou zavedený výraz, který by měl udělat jasno v hierarchii kategorií.

8

v češtině neexistuje produktivní derivace těchto úplnostních číslovek. (3) Číslovka

Příklad

Význam

základní

Petr snědl dvě buchty.

Petr snědl dvě buchty z neznámého počtu buchet.

úplnostní

Petr snědl obě buchty.

Petr snědl všechny buchty, kterých bylo celkem dva kusy.

Dále sem patří číslovky jediný a jedinkrát, které oproti základní číslovce jeden, respektive řadové číslovce jedenkrát, nese navíc význam zdůraznění omezenosti počtu na tento minimální počet. Pokud je mi známo, také tyto solitérní číslovky se v češtině odvozují pouze od jediné číslovky jedna, omezenost vyššího počtu se vyjadřuje spojením číslovky jediný a číslovky základní, případně opět pomocí jiných lexikálních prostředků, viz příklady (4). (4)

Jediní dva čeští zástupci se probojovali na olympijsou soutěž v lukostřelbě. Hospodu Na Kopečku jsem zatím navštívila pouze dvakrát.

Tím, že druhové číslovky jsme z druhého okruhu po vzoru Mluvnice vyřadili, zbývá nám tu pouhých sedm typů číslovek, ze kterých nás budou částečně zajímat číslovky oboje a obojí.

1.1.3 Číslovky vyjadřující obecné významy založené na významu počtu Sem patří číslovky jako polovina nebo pětina, které se nazývají dílové a kterých význam se odvozuje od počtu dílů, do nichž je celek rozdělen. Dále do tohoto okruhu Mluvnice počítá číslovky řadové. Ty označují pořadí, to znamená místo určitého jevu v řadě počítané od začátku řady. Z tohoto okruhu budou pro nás nejdůležitější takzvané číslovky skupinové. Označují skupiny a jsou pojmenovány podle počtu členů, které ji tvoří. Často se jedná o skupinu lidí, ale u číslovek derivovaných pomocí sufixu -ice může jít i o jevy jiné, dokonce neživotné, jak je patrné z příkladů (5). U skupinových číslovek typu dvojka jsem při letmém pohledu do Českého národního korpusu SYN2000 a SYN2010 na žádné spojení s neživotným jevem nenarazila.

9

(5)

Do Znojma přijede nejslavnější dvojka trianglistů. Dvojice mužů se neohroženě vydala na lov mamuta. Na obrázku vidíme dvojici znaků.

1.2 Jednotlivé druhy číslovek Jak už vysvitlo, Mluvnice dělí číslovky na deset sémantických kategorií, které na tomto místě budeme charakterizovat podrobněji. Volím tady netradiční pořadí, to znamená, že nebudeme klasicky začínat od číslovek základních. Protože v další velké kapitole této práce o formálně-sémantické analýze číslovek se budeme zabývat pouze číslovkami základními, druhovými, souborovými a skupinovými, necháme si je zde až nakonec a začneme stručným popisem číslovek úhrnných, velikostních, násobných, řadových a dílových, které jsou pro nás méně zajímavé. Číslovky numerické vůbec vynecháme, jak už jsme předeslali v sekci 1.1.

1.2.1 Číslovky úhrnné Mezi úhrnné číslovky patří dvé, tré, čtvero, patero, tisícero, několikero, tolikero, ko­ likero, obé. Mají velmi podobný význam jako číslovky základní, to znamená, že vyjadřují prostý počet jevů. Odlišuje je to, že tento počet jevů je pojatý úhrnem, vcelku. Nedá se však říct, že by tato významová nuance, zachycená v tabulce (6), byla zvlášť výrazná, spíše je tu rozdíl ve stylistickém příznaku: úhrnné číslovky jsou knižnější, archaické, a tím pádem určitě méně frekventované, i když přece jsou všem dobře známé z ústálených slovních spojení za devatero horami nebo čtvero ročních období. Také mají oproti základním číslovkám substantivní povahu.

10

(6) Číslovka

Příklad

Význam

základní

Z článku jsem pochopil dvě Vyjádření prostého věci. pochopených věci.

úhrnná

Vyjádření slabého odstínu úhrnnosti Z článku jsem pochopil dvé počtu: vše, co jsem pochopil, byly dvě věcí.2 věci.

počtu

1.2.2 Číslovky velikostní Číslovky

jako

tisícový,

půltisícový,

šestitisícový,

milionový,

miliardový,

několikatisícový, mnohamilionový udávají velikost, rozsah či výši určovaného jevu v jednotkách, jimiž je tvořen. Počítané jednotky se obvykle explicitně nevyjadřují, jsou zřejmé ze situace, viz příklad (7). Neobjevují se velikostní číslovky menší tisícového řádu, s výjimkou číslovky nulový. (7) Příklad

Význam

Povodně způsobily několikamilionové

Povodně způsobily škody ve výši několika

škody.

milionů Korun.

1.2.3 Číslovky násobné Tyto číslovky mají formu adverbia (jednou, jedenkrát, obakrát, dvojnásob, dvojnásobně, dvojmo, dvojitě) nebo adjektiva (dvojnásobný, dvojitý.) Většina vyjadřuje počet realizací děje, ale existují i příklady, kde je význam jiný, viz tabulka (8).

2 Příklad nezní možná zcela přirozeně, nicméně větu jsem převzala z Českého národního korpusu SYN2000 a pouze ji očistila od nadbytečných větných členů. Právě tím jsem se chtěla vyvarovat příliš násilné formulaci. Původní znění věty je: "K tomuto srovnání mne ondyno dovedl Klausův článek o internetu , z něhož jsem pochopil toliko dvé věcí : jednak že pan expremiér o internetu ničeho nezná , jednak že k němu chová obdobnou nelásku jako císař pán k telefonu ( dlužno ovšem podotknouti , že císař nepsával o telefonu zasvěcené essaye )." (Český národní korpus SYN2000)

11

(8) Příklad

Význam člověk, který vyhrál desetkrát - počet

desetinásobný vítěz

realizací děje

Vyhráli jsme desetkrát.

počet realizací děje

Vynahradím ti to desetinásobně.

Vynahradím ti to v desetinásobné hodnotě.

1.2.4 Číslovky řadové Stejně jako předchozí, tak i řadové číslovky mají tvar adverbiální (za prvé, poprvé, pokaždé) a adjektivní (nultý, první, tolikátý, poslední). Jejich sémantika je poměrně rozmanitá, pojmenovávají se dokonce tři podkategorie, viz tabulka (9). (9) Podkategorie

Příklad

Význam

řadové číslovky

V první krabici je poklad.

místo jevu v řadě

časové číslovky

Marie jede poprvé k moři.

pořadí časové realizace

výčtové číslovky

Za prvé musíme udělat pořadí složek výčtu plán.

1.2.5 Číslovky dílové Číslovky typu půl, polovina, třetina, čtvrtina, desetina, setina vyjadřují jeden z rovných dílů celku. Pojmenování je založeno na počtu dílů, v něž je celek rozdělen.

1.2.6 Číslovky základní Základní číslovky vyjadřují prostý počet bez dalších zvláštních významových rysů. Odpovídají řadě přirozených čísel od 1 do libovolně vysokých hodnot, nule (Na účtě mám nula Korun.) a ve spojení se slovem minus (Venku je minus dvacet stupňů.) i záporným hodnotám.

Počítají exempláře všech počitatelných substantiv, tj.

konkrétních předmětů (jeden stůl), osob (dva chlapci) i abstraktních jevů (tři laskavosti). Zajímavé je, že Mluvnice v určitých speciálních případech mezi základní číslovky zahrnuje i číslovky souborové a druhové. První případ nastává, pokud se souborové číslovky kombinují s pomnožnými 12

substantivy. V takovém spojení je skutečně číslovka tvarem souborová, ale sémantikou základní (jedny nůžky). Druhové číslovky vyšších hodnot mohou také mít význam číslovky základní, zejména v ustálených spojeních (tisíceré díky). Tato poslední poznámka je pro nás zajímavá: právě různé významy druhových číslovek budeme rozebírat v praktické části této práce.

1.2.7 Číslovky souborové Tyto číslovky (jedny, dvoje, stery, několikery, oboje) udávají počet ustálených souborů (tzn. párů, svazků, krabic...) nebo souprav, aparatur, zařízení, viz tabulka (10). Nejčastěji se počítají soubory předmětů denní potřeby člověka, jako jsou oděvy, různé pomůcky nebo třeba potraviny. Substantiva označující počitatelné objekty se vyskytují v množném čísle - jejich singulár nemůže označovat soubor, neboť již označuje jeden kus. Bohužel

se

Mluvnice

systematicky

nevěnuje

vztahu

souborových

číslovek

a hromadných podstatných jmen, která se pochopitelně objevují pouze v jednotném čísle, neboť už samy o sobě označují soubor. Všímá si, že taková spojení existují, ale nepojmenovává tato substantiva jako hromadná, nýbrž mluví o již zmíněných "soupravách, aparaturách, zařízeních" a o "látkových substantivech braných ve významovém odstínu určité množství látky v uzuálním prodejním balení." (Petr, 1986) Všechny výše zmíněné kombinace se pokusím přehledně ukázat v tabulce (10).

13

(10) Příklad

Číslo substantiva

Druh substantiva

Význam

dvoje rukavice

plurál

soubor - pár

dva páry rukavic

dvě rukavice

singulár

počitatelný objekt

dva kusy rukavic

dvoje klíče

plurál

soubor - svazek

dva svazky klíčů

dva klíče

singulár

počitatelný objekt

dva kusy klíčů

dvoje oblečení

singulár

souprava

dvě soupravy oblečení

dvoje řízení

singulár

zařízení

dvě zařízení sloužící pro řízení

dvoje mazání

singulár

látkové substantivum dvě balení mazání

1.2.8 Číslovky druhové Číslovky typu dvojí, trojí, vícerý, obojí označují počet druhů jevu. Udaný počet se tedy netýká počtu jevů samotných, jako tomu bylo u většiny již probíraných číslovek, nýbrž počtu druhů, do kterých je dané substantivum rozlišeno. Druhové číslovky se spojují v podstatě se všemi typy substantiv: s podstatnými jmény počitatelnými (dvojí klíče), nepočitatelnými, tj. abstraktními (dvojí motivace), pomnožnými (dvojí dveře), hromadnými (dvojí mládež) a látkovými (dvojí víno). Počitatelná jména označující konkrétní předměty ve spojení s druhovou číslovkou vyskytují vždy v množném čísle, počitatelná jména abstraktnějšího významu v jednotném čísle. Kromě nominativu mají druhové číslovky shodné tvary s číslovkami souborovými. V ostatních pádech se tyto číslovky interpretují spíše druhově, význam počtu souborů se uplatňuje v nominativu a akuzativu. Nejmenší možný počet druhů je dva, proto druhové číslovky začínají výrazem dvojí. Nicméně lze v češtině vyjádřit i druhovou nerozlišenost, viz příklad (11). (11)

My všichni jsme jedné víry.

U počitatelných abstraktních jmen může být použita vedle druhové (Rozlišujeme citoslovce trojího druhu.) i základní číslovka (Rozlišujeme citoslovce tří druhů.). Zdůrazňujeme, že toto je důležitý postřeh a také to, že uvedené příklady jsou převzaty přímo z Mluvnice češtiny (Petr, 1986). 14

1.2.9 Číslovky skupinové Mezi skupinové číslovky patří například dvojice, trojice, pár, dvojka, trojka. Označují skupinové útvary pojmenované podle počtu jevů (osob, ale i věcí), které je tvoří. Někdy je v popředí číslovkový význam počtu členů a užívá se ho ke kvantifikaci , jako ve větě (12a) a (12b), někdy se skupinové číslovky používají ve významu základních, viz příklad (12c), a některé skupinové číslovky se osamostatnily jako plnohodnotné substantivum (fotbalová jedenáctka). 12

a

Dvojice policistů se bála vkročit do sklepa.

b

Známá dvojka zlodějů vyloupila sklep.

c

Mám přečíst ještě stovku stran.

2 Formálně-sémantická analýza vybraných druhů číslovek V předchozí části jsme zjistili, co počátají základní, souborové a druhové číslovky a nyní zkusíme vysvětlit, proč tomu je právě tak. Než se toho úkolu zhostíme, bude nejdřív ze všeho potřeba vysvětlit pojmy jako kolektivita, distributivita, kumulativita a objasnit základní nástroje pro formálněsémantickou práci s číslem - teorii polosvazů, operaci pluralizace, také teorii druhové reference a některé další.

2.1 Teoretické nástroje 2.1.1 Kolektivita a distributivita Věty, které obsahují kombinaci nominální fráze (NP) a základní číslovky, lze interpretovat několikerým způsobem. Větu (13) lze chápat tak, že buď chlapci spolupracovali jako skupina a společně se dotkli stropu (mohli si stoupnout jeden druhému na záda a vytvořit pyramidu). Existovala pouze jedna událost dotknutí se stropu. Tato interpretace se nazývá kolektivní. Větě (13) ale můžeme rozumět také jinak: každý chlapec se dotkl stropu sám, a tím pádem proběhly tři události dotknutí se stropu. Takovému čtení říkáme distributivní. (13)

Tři chlapci se dotkli stropu. 15

Dále máme pro věty se základními číslovkami ještě jeden druh interpretace, takzvané kumulativní čtení. Věta (14) má buď distributivní čtení, anebo může znamenat, že každá slepice přispěla do celkové snůšky jiným počtem vajec: první snesla jedno vejce, druhá čtyři vejce a třetí žádné vejce... (14)

Tři slepice snesly pět vajec.

Množství interpretací se však změní, vyskytne-li se ve větě jiný druh číslovky. Věta (15 a) se skupinovou číslovkou postrádá distributivní (i kumulativní) čtení a má pouze kolektivní interpretaci, což můžeme pozorovat při kombinacích s různými typy predikátu a jedním zvláštím typem adjunktu. Fráze typu po+NP v lokativu vynucuje distributivní čtení, a proto kombinace s větou (15 a) vede k negramatičnosti, viz (15 b). (15)

(a)

Pětice chlapců vyhrála prase. - kolektivní interpretace

(b)

#Pětice chlapců vyhrála po praseti. - obligatorně distributivní adjunkt "po praseti"

Totálně distributivní predikáty a kumulativní predikáty nelze spojovat s číslovkami derivovanými pomocí sufixu -ice, viz (16) a (17). Pokud predikát umožňuje jak kolektivní, tak i distributivní a kumulativní interpretaci, ve spojení s -ice číslovkou distributivní a kumulativní čtení čtení mizí, viz (18). (16)

#Pětice chlapců má křivý nos. - totálně distributivní predikát

(17)

#Pětice žen porodila tři děti. - kumulativní predikát

(18)

Pětice chlapců vyhrála prase. - predikát sám o sobě umožňuje více interpretací,

ve spojení s číslovkou pětice je ale možné jen kolektivní čtení Z výše uvedených testů vyplývá, že sufix -ice automaticky signalizuje nutně kolektivní interpretaci. Zvláštní chování -ice číslovek (a také ještě základních, souborových a druhových číslovek) plyne z jejich sémantiky. Toto předvést je vlastně cílem článku Atoms, Groups and Kinds in Czech a zároveň i naší druhé kapitoly teoretické části.

2.1.2 Teorie polosvazů Předpokládejme doménu se třemi individui "a", "b" a "c", jak je znázorněno v tabulce (19).

16

(19) a⊔b⊔c

PL

a⊔b

a⊔c

b⊔c

a

b

c

SG

Individua na spodním řádku jsou singulární, jsou to atomy daného modelu. Entity na ostatních řádcích jsou pluralitní. Pro tento polosvaz předpokládejme, že doména je částečně uspořádána pomocí relace ⊆, tzn. relace "být podmnožinou" nebo jednoduše řečeno "být částí", a zároveň je doména uzavřena operací sumace ⊔, čili operací součtu. Singulární počitatelná jména (například pes) denotují množinu atomů, což v našem polosvazu (19) odpovídá individuím "a", "b" a "c" na spodním řádku. Plurálová počitatelná jména (například psi) denotují množiny atomů uzavřených operací sumace, v polosvazu (19) je to množina elementů {a, b, c, a⊔b, a⊔c, b⊔c, a⊔b⊔c}. Plurál je v kontextech, které ukazuji v příkladech (20), sémanticky nepříznakový, protože nominální fráze v plurálu může označovat jak atomy, tak plurality. To je důvod, proč plurál zahrnuje i singulár. Nicméně většinou plurálová NP označuje negaci singuláru, tedy pouze plurality "a⊔b", "a⊔c", "b⊔c" a "a⊔b⊔c". (20)

Každý zaměstnanec, který má děti, má nárok na slevu na dani. - z věty vyplývá, že také zaměstnanec, který má pouze jedno dítě, má nárok na slevu na dani. Máš děti? Ano, jedno. #Ne, jedno. - v případě, že by slovo děti neoznačovalo i singulár, odpověď "Ano, jedno." by byla negramatická.

2.1.3 Sémantická pluralizace a operátor vytvářející grupy V naší sémantice singulární počitatelná jména označují množinu singulárních individuí, tedy množinu atomů. Operace pluralizace * je uzávěr pod operací sumace: *CHLAPEC přidá k extenzi singulárního CHLAPEC všechny plurálové sumy, které lze v dané doméně vytvořit, viz (21). (Link, 1983) (21)

*CHLAPEC = {d  D: pro nějakou neprázdnou množinu X ⊆ CHLAPEC: d = ⊔X}

17

Kromě pluralizačního operátoru nám bude zapotřebí ještě operátor  vytvářející grupy3. Grupa je součet atomů, kde sémantika přirozeného jazyka nevidí atomy, které tuto grupu tvoří. Jinými slovy, grupa se chová jako atom, přestože je konstituována jinými atomy a vlastně označuje pluralitu. Naproti tomu u součtu jsou atomy tvořící sumu pro přirozený jazyk viditelné. Formálně jsou tedy grupy tvořeny pomocí  operátoru, který mapuje sumy individuí (SUM-IND) na grupy, čili na atomická individua, viz (22). (Landman, 2000) (22)

 je prostá funkce4 ze sum do atomů tak, že:

1. ∀d ∈ SUM-IND:  (d) ∈ GROUP 2. ∀d ∈ IND:  (d) = d Existuje i obrácená funkce  z atomů do sum. Tabulka (23) přehledně ukazuje, co odpovídá individuím, atomům, grupám, sumám a druhům, o kterých teprve bude řeč. (23) (a⊔b)⊔(a⊔c) ⊔(b⊔c)

a⊔b⊔c a⊔b

a⊔c

a

b

DRUHY

b⊔c (a⊔b)⊔(a⊔c) (a⊔b)⊔(b⊔c (a⊔c)⊔(b⊔c) ) c

(a⊔b)

(a⊔c)

INDIVIDUA

(b⊔c)

SUMY ATOMY

GRUPY

Nyní ještě potřebujeme pluralizační operátor pro grupy, neboť operátor * je definován pouze pro doménu individuí. Zavádáme proto operaci ∗G, která bude pracovat v doméně grup stejným způsobem, jako to dělá * v doméně individuí, viz (24). (24)

∗G GRUPA-CHLAPEC = {d  D: pro nějakou neprázdnou množinu X ⊆

GRUPACHLAPEC: d = ⊔X} 3 Tento operátor se v anglickém originále článku Atoms, groups and Kinds in Czech nazývá "groupforming operator" (Dočekal, 2012). My si vypomůžeme jeho schematickou značkou a budeme o něm mluvit jako o "↑operátoru". 4 V matematice je prostá funkce taková funkce, kdy "pro dvě různá "x" existují dvě různé hodnoty "y". Neprostou funkcí je například funkce y=x^2, kde pro x=-2 i x=2 existuje jediná hodnota y=4." (Přispěvatelé Wikipedie, 2012)

18

2.1.4 Druhy Problém druhové reference s číslovkami zdánlivě nesouvisí. Pro nás je ale kupodivu zásadní, protože je těsně spjat s druhovými číslovkami, jež sou ve středu zájmu závěrečné kapitoly. Druhy jsou entity jistého specifického typu. Každá nominální fráze referující k druhu může mít dvě funkce. Za prvé může referovat k druhu jako takovému, tzn. k množině všech zástupců daného druhu, jinak řečeno také k sumě všech atomů daného druhu, jako v příkladu (25). Druhá možnost je, že referuje pouze k podmnožině zástupců, které jsou realizacemi daného druhu, tzn. ke konkrétním objektům, jako v příkladu (26). (25)

Psi rádi konzumují morkové kosti. - druh

(26)

Psi, kteří celé dny běhají po Starém městě, patří našim sousedům. - objekty

Vztah mezi těmito dvěma funkcemi budeme popisovat pomocí realizačního vztahu R. Formule (27) znamená, že objekt Alík patří mezi zástupce druhu pes. (Krifka, 1995) (27)

R(Alík, PES)

Co je to druh, myšleno ve své maximální entitě, si ukážeme i na tabulce. Pokud by v ně­ jakém světě byl druh "pes" složen je ze tří individuí (Alík, Baryk, Cecil), pak by druhová denotace jména "pes" byla suma atomů, vyznačená v tabulce (28) zelenou bar­ vou. (28) a⊔b⊔c a⊔b

a⊔c

PL b⊔c

a b c SG Druhová denotace jména PES: a⊔b⊔c = Alík⊔Baryk⊔Cecil V souvislosti s druhy je potřeba se ještě zmínit o tzv. disjointness condition, která říká, že žádný objekt nemůže patřit do více, než jednoho pod-druhu daného druhu. Z věty (29) tím pádem vyplývá, že na dvoře jsou nejméně dva psi a nemůže nastat situace, že by na dvoře byl jeden pes patřící například zároveň do pod-druhu "labrador" a "buldok". (29)

Na dvoře jsou dva druhy psů.

19

Disjointness podmínka je pro nás obzvášť důležitá, protože právě tu využijeme jako kritérium pro rozlišení významů druhových číslovek v praktické části.

2.2 Sémantika vybraných číslovek Nyní zavedeme zákady formálního popisu českých číslovek. To nám později poslouží zejména k tomu, abychom pochopili a jasně odlišili druhové a nedruhové významy číslovek derivovaných pomocí sufixu -jí, což je právě hlavním cílem poslední kapitoly.

2.2.1 Základní číslovky Základní číslovky mohou mít jak distributivní, tak kolektivní (a kumulativní, kterou necháme stranou) interpretaci, jak už vyplynulo z teoretického výkladu. Je to způsobeno tím, že nominální fráze se základní číslovkou mají schopnost měnit svou interpretaci z denotace pluralit - neboli ze sum - na grupy. Intepretujeme-li NP jako sumu, pak je predikát, pokud je to možné, interpretován distributivně. Predikát platí o každém atomu "zvlášť". Pokud ale NP interpretujeme jako grupu, je možné pouze kolektivní čtení. Základní číslovky vždy počítají atomy, jež tvoří sumu či grupu, přičemž počet označený číslovkou musí být roven velikosti dané sumy nebo grupy. Vše si předvedeme názorně na příkladu (30), který má podle očekávání dvě interpretace. Distributivní čtení je v tabulce (33) znázorněno červenou barvou a popisuje jej formule (31), které rozumíme asi takto: Existuje "x", které náleží do množiny klíčů. Tato "x" jsou dvě a zároveň platí, že pro každý atom, který náleží do domény atomů "x" platí, že existovala událost přinesení "e". Agentem události přinesení "e" je "Petr" a tématem "e" je "x". Modrá barva v tabulce (28) značí kolektivní čtení. Fomuli (32) pro kolektivní čtení rozumíme následovně: Existuje událost přinesení "e", ve které agentem je "Petr". Zároveň existuje "y", jež náleží do množiny klíčů. Toto "y" je grupa, sestávající se ze dvou atomů. Grupa "y" je tématem události "e". (30)

Petr přinesl dva klíče.

(31)

x *KLÍČ:|x|=2  aAT(x): ePŘINÉST: Ag(e)=Petr  Th(e)=x 20

(32)

ePŘINÉST: Ag(e)=Petr  y*KLÍČ: |y|=2  Th(e)=(y)

(33) (a⊔b)⊔(a⊔c) ⊔(b⊔c)

a⊔b⊔c a⊔b

a⊔c

a

b

DRUHY

b⊔c (a⊔b)⊔(a⊔c) (a⊔b)⊔(b⊔c (a⊔c)⊔(b⊔c) ) c

(a⊔b)

(a⊔c)

INDIVIDUA Distributivní čtení věty (25)

(b⊔c)

SUMY ATOMY

GRUPY

Kolektivní čtení věty (25)

2.2.2 Souborové číslovky Počet vyjádřený souborovou číslovkou označuje počet sum nebo grup, ale na rozdíl od základních číslovek je počet atomů, které konstituují tyto sumy a grupy libovolný, viz (34). (34)

dva klíče - suma nebo grupa sestávající se ze dvou atomů v denotaci jména "klíč" dvoje klíče - dvě sumy nebo grupy sestávající se z libovolného souboru klíčů

Protože i nominální fráze se souborovými číslovkami mohou být interpretovány jako sumy nebo grupy, predikáty, s nimiž se spojují, mají (analogicky k základním číslovkám) distributivní nebo kolektivní čtení. Opět si pro názornost ukážeme příklad (35), dvě formule (36) a (37) popisující distributivní a kolektivní čtení a ilustrující tabulku (38). Slovní vyjádření formulí už nyní bude o něco jednodušší, než v podkapitole o základních číslovkách, protože v této fázi je už jasné, co znamenají jednotlivé značky. Formuli (36) pro distributivní čtení rozumíme tak, že jsou dvě sumy (libovolných) pluralit5 klíčů a pro každou pluralitu z této sumy existovala zvláštní událost přinesení. Kolektivní interpretace (37) znamená, že existovala pluralita klíčů sestávající se ze dvou grup a tato pluralita byla tématem události přinesení. 5 Pod touto "pluralitou" si můžeme pro snažší pochopení představit "soubor" tak, jak o něm mluvíme v sekci 1.2.7 v podkapitole o souborových číslovkách.

21

(35) Petr přinesl dvoje klíče. (36) x *G KLÍČ:|x|=2  aAT(x): ePŘINÉST: Ag(e)=Petr  Th(e)=x (37) ePŘINÉST: Ag(e)=Petr  y*GKLÍČ: |y|=2  Th(e)=(y) (38) (a⊔b)⊔(a⊔c) ⊔(b⊔c)

a⊔b⊔c a⊔b

a⊔c

a

b

DRUHY

b⊔c (a⊔b)⊔(a⊔c) (a⊔b)⊔(b⊔c (a⊔c)⊔(b⊔c) ) c

(a⊔b)

(a⊔c)

INDIVIDUA Distributivní čtení věty (30)

(b⊔c)

SUMY ATOMY

GRUPY

2.2.3 Skupinové číslovky derivované pomocí sufixu -ice Číslovky se sufixem -ice se chovají jinak, neboť nedovolují distributivní čtení. Počítají sice atomy jména, které modifikují, ale celá nominální fráze je pak interpretována pouze jako grup-atom a nikdy jako suma. To je také důvod vyloučení distributivního čtení predikátu, nad kterým jsme se pozastavili v teoretickém výkladu o kolektivitě a distributivitě v příkladech (15 b), (16), (17) a (18) v části 2.1.1 na straně 16. Příkladová věta (39) tentokrát bude mít pouze jednu logickou formu (40), která říká, že v události "přivedení" byl agentem "Petr" a tématem byla grupa studentů sestávající se ze dvou atomů. (39)

Petr přivedl dvojici studentů.

(40)

ePŘIVÉST: Ag(e)=Petr  y*STUDENT: |y|=2  Th(e)=(y)

(41) (a⊔b)⊔(a⊔c) ⊔(b⊔c)

a⊔b⊔c a⊔b

a⊔c

a

b

DRUHY

b⊔c (a⊔b)⊔(a⊔c) (a⊔b)⊔(b⊔c (a⊔c)⊔(b⊔c) ) c

(a⊔b)

(a⊔c)

INDIVIDUA (Jediné možné) kolektivní čtení věty (34)

GRUPY

22

(b⊔c)

SUMY ATOMY

2.2.4 Druhové číslovky V první kapitole na straně 14 jsme se dozvěděli, čím jsou druhové číslovky zvláštní: nepočítají totiž jevy samotné, jako tomu je u většiny ostatních číslovek, nýbrž druhy, do kterých je dané substantivum rozlišeno. Přeloženo do jazyka formální sémantiky bychom řekli, že druhové číslovky nepočítají ani atomy, ani plurality, nýbrž pod-druhy v denotaci druhu, který je označen jménem za číslovkou. Pod-druhy jsou druhy v tom smyslu, že jsou to časoprostorově rozptýlené entity, kde všechny realizace daného pod-druhu mají některé společné vlastnosti. Už jsme zjistili, že druhově referující nominální fráze mají dvě funkce (strana 19). To se týká i nominálních frází s modifikující druhovou číslovkou. To, jestli budeme NP intepretovat jako pod-druh (ve smyslu sumy všech atomů daného pod-druhu) či jako objekt zastupující určitý pod-druh závisí na typu predikátu. Čili v generické větě 6 se pod-druhy intepretují přímo a naopak v epizodické větě NP referuje k instancím poddruhů, přičemž dojde k již popisované operaci R (strana 19), jež zařazuje objekt mezi zástupce pod-druhu. Předvedeme si opět příklady ilustrující teorii i jejich logické formy. Věta (42) je příkladem generické věty, její logická forma (43) znamená, že nejrozšířenější je suma všech zástupců červeného vína a všech zástupců bílého vína. Epizodické věty mohou mít dvojí čtení, stejně jako jsme se s tím setkali u číslovek základních a druhových. Epizodická věta s distributivní interpretací (44) má logickou formu (45). Ta říká, že existují dvě "x" reprezentující dva různé poddruhy klíčů a pro každý atom "a" z domény "x" existovala samostatná událost přinesení, ve které byl agentem "Petr" a tématem "x". Nakonec nám zbývá totožná epizodická věta (44), ale interpretována kolektivně. Formuli (46), která ji popisuje, rozumíme asi takto: existovala událost typu "přinést", ve které agentem byl "Petr" a tématem byla grupa klíčů, sestávající se ze dvou atomů, jež reprezentují dva různé pod-druhy klíčů.

6 Generické věty jsou takové, které vyjadřují nějakou generalizaci. Jsou opakem epizodických vět, jež vypovídají o konkrétních událostech (Krifka, 1995, str. 3).

23

(42)

Nejrozšířenější je dvojí víno: červené a bílé.

(43)

NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ(vínoČ⊔ vínoB)

(44)

Petr přinesl dvojí klíče.

(45)

xKLÍČ: xK  KLÍČ-DRUH: R(x,xk)  |x|=2  aAT(x): ePŘINÉST: Ag(e)=Petr  Th(e)=x

(46)

ePŘINÉST: Ag(e)=Petr  xKLÍČ:  xKDRUH-KLÍČ: R(x,xk)  |x|=2  Th(e)=(y)

Sémantický rozdíl mezi druhovými a souborovými číslovkami spočívá v tom, že souborové číslovky označují grupy nebo sumy, které mohou být identické. Druhové číslovky označují pod-druhy, které jsou nutně neidentické díky disjointness podmínce, viz strana 14.

2.2.5 Spojení souborových a druhových číslovek s pluralii tantum Mluvnice češtiny si správně všímá, že jsou případy, kdy se souborové číslovky chovají jako číslovky základní, tzn., že "vyjadřují prostý počet", což jsme zmínili v části 1.2.6 na straně 13. Konkrétně jde o kombinaci souborových číslovek s pomnožnými substantivy, která nelze spojovat s číslovkami základními. Také článek Atoms, Groups and Kinds in Czech se tímto jevem zabývá. Navíc se zajímá ještě i o spojení pluralií tantum s číslovkami druhovými, jež je také možné. Předporozumění algebraické struktuře singuláru a plurálu nominálních frází už máme z podkapitoly 2.1.2 na stranách 16 - 17, takže se můžeme pustit do vysvětlení. Pluralia tantum nemají svůj singulární protějšek, a proto jejich tvar plurálu nevynucuje pluralitní interpretaci. Takže plurál psi označuje (odhlédneme-li od zvláštních kontextů) sumu atomů, kdežto slovo nůžky běžně denotuje jak sumu atomů, tak i jeden atom. Vyjádříme si to schematicky v tabulkách (47) a (48) (47) Počitatelná jména a⊔b⊔c

PL

a⊔b

a⊔c

b⊔c

a

b

c

24

SG

(48) Pluralia tantum a nepočitatelná jména a⊔b⊔c

PL

a⊔b

a⊔c

b⊔c

a

b

c

Pluralia tantum mají stejnou algebraickou strukturu jako nepočitatelná jména - obojí denotují jak atomy, tak i sumy: "nůžky" stejně jako "nábytek" označují jediný objekt i pluralitu objektů. Ve všech jazycích je negramatické spojení nepočitatelných jmen (mass nouns) a základních číslovek. Tudíž i pluralia tantum díky své algebraické podobnosti nemohou být přímo modifikována základní číslovkou, viz (49) (49)

Petr přinesl #dva nábytky/ #dvě nůžky.

Důvod, proč je možné pluralia tantum rozvíjet pomocí souborových a druhových číslovek je ten, že tyto číslovky nepočítají atomy, nýbrž plurality vyšších řádů, o čem jsme se poučili na stranách 21 - 24.

25

Praktická část 3.1 Záměr praktické části V praktické části se budeme zabývat druhovými číslovkami. O těch jsme se v předchozí části 2 mimo jiné dozvěděli, že počítají poddruhy v denotaci druhu (strana 23). A právě toto tvrzení nyní ověříme. Teorie pracuje s příklady, které jsou bezesporu pro českého mluvčího přijatelné coby správné, nicméně jsou vykonstruované samotným autorem teorie. To může v každém případě být zavádějící, neboť je snadné neúmyslně přehlížet určité kontexty. Při práci na tomto úkolu jsem si vzala na pomoc Český národní korpus, konkrétně synchronní korpus SYN2010, který obsahuje sto milionů slov z žánrově vyvážených textů z let 2005 - 2009 (Český národní korpus SYN2010). Snad můžeme doufat, že tak obrovská databáze současných odborných, publicistických a beletristických textů věrně reprezentuje český jazyk, i když v něm bohužel není zastoupeno mluvené slovo. Konkrétně jsem se zaměřila na druhovou číslovku dvojí, protože má zdaleka největší frekvenci výskytů (přesně 1430 výskytů slovního tvaru dvojí oproti 196 výskytům tvaru trojí a 5 výskytům čtverý). Vyšetřila jsem tedy 146 unikátních (tím myslím, že jsem vyloučila opakované výskyty) výskytů dvojí a u každého zhodnotila, jestli číslovka v daném kontextu skutečně počítá pod-druhy (tento význam jsem pracovně nazvala druhový) tak, jako to předpokládají Mluvnice češtiny a článek Atoms, Groups and Kinds in Czech, nebo nikoliv. Ještě předtím, než předvedu svoje závěry, si připomeneme, jak jsme analyzovali význam druhových číslovek pomocí formálních vzorců (51) a (52) v triviální větě (50). (50)

Petr přinesl dvojí klíče.

(51)

xKLÍČ: xK  KLÍČ-DRUH: R(x,xk)  |x|=2  aAT(x): ePŘINÉST: Ag(e)=Petr  Th(e)=x

(52)

ePŘINÉST: Ag(e)=Petr  xKLÍČ:  xKDRUH-KLÍČ: R(x,xk)  |x|=2  Th(e)=(y)

Vzorec pro distributivní čtení (51) znamená, že pro každý ze dvou souborů klíčů 26

existovala zvláštní událost "přinesení". Formule (52) pro kolektivní čtení říká, že tématem jediné události přinesení byly dva soubory klíčů. Tyto vzorce jsem se tedy pokusila aplikovat na příklady z korpusu a ukázalo se, že zčásti druhové číslovky skutečně fungují tak, jak se o nich předpokládá.

3.2 Dvojí jako druhová číslovka Nyní ukážu několik příkladů z korpusu spolu s formálními vzorci, které jsem pro ně vytvořila, a se slovním vyjádřením smyslu těchto vzorců. Věty jsem se snažila vybírat tak, aby se v nich číslovka dvojí ukázala v co možná různorodých syntaktických pozicích. Poté jsem je zredukovala tak, aby vyhovovaly našim potřebám. Budu uvádět vždy plné znění věty z korpusu (a) a pod ním zkrácenou variantu (b), aby bylo patrné, že žádný můj zásah nebyl natolik drastický, aby pozměnil smysl fráze s druhovou číslovkou. Vzorec bude vždy označen písmenem (c) a komentář k němu písmenem (d).

(53)

(a)

"Jediné , co skutečně platí je vaše dvojí specializace, psychologie a kriminologie, a letní praxe v ústavu duševně chorých - máte obě ?" (Český národní korpus SYN2010)

(b)

platí vaše dvojí specializace

(c)

s



PLATIT:

x

SPECIALIZACE:



xk



DRUH-

SPECIALIZACE:R(x,xkx  NOSITEL(s) = (x) (d)

Existuje stav "s", pro který existují dva pod-druhy specializace. Nositeli stavu "s"

jsou dvě realizace těchto různých pod-druhů stavů

(psychologie a kriminologie - pod-druhy specializace). Věta má kolektivní interpretaci.

(54)

(a)

"Mara se domnívala , že Lillianin objev dvojí ikonografie - zjevná symbolika katolické spásy a skrytý obraz milenců - odhaluje daleko víc než jen pravdu o vzniku obrazu ." (Český národní korpus SYN2010)

27

(b)

objev dvojí ikonografie

(c)

e



OBJEV:

x

IKONOGRAFIE:



xk



DRUH-

IKONOGRAFIE:R(x,xkx  Th(e)=(x) (d)

Existuje událost "e". Tématem události "e" jsou realizace dvou různých pod-druhů ikonografie. Věta má kolektivní interpretaci.

(55)

(a)

"V jeho pozoruhodné povaze se střídavě projevovalo dvojí založení a často jsem si říkával, že úžasná přesnost a lstivost je pouze reakcí na poetické zádumčivé nálady, které v něm občas převládly." (Český národní korpus SYN2010)

(b)

střídavě se projevovalo dvojí založení

(c)

x ZALOŽENÍ:  xk  ZALOŽENÍ-KIND:R(x,xkx  "aAT(x):e  PROJEVOVAT:Ag(e)=a

(d)

Existují dvě "x", která reprezentují dva různé pod-druhy "založení" a zároveň pro každý atom "a" náležící do denotace "x" platí, že pro něj existovala samostatná událost typu projeveni se "e". Věta má distributivní interpretaci.

(56)

(a)

"Milá Amájo , teď spatříte muže , jenž vystupuje jako dvě úplně odlišné osobnosti , a dokonce má i dvojí totožnost." (Český národní korpus SYN2010)

(b)

mít dvojí totožnost

(c)

s TOTOŽNOST:  sk  TOTOŽNOST-DRUH:R(s,sks  BEARER(s) = y

(d)

Existuje druh totožnosti

"sk" a její realizace "s", které jsou dvě.

Nositelem stavu "s" je nějaké "y" (tzn. muž, kterého spatří Amája). Věta má kolektivní interpretaci.

28

3.3 Dvojí jako základní číslovka V některých větách jsem při prohlížení korpusu narazila na kontexty, kdy číslovku dvojí nebylo možné intepretovat druhově. Ve všech těchto příkladech, které nejsou v souladu s teorií, se druhová číslovka chová jako základní, tzn., že vyjadřuje prostý počet. Připomeňme si, jak jsme pomocí formálních vzorců (58) pro distributivní a (59) pro kolektivní čtení popsali význam vzorové věty (57) se základní číslovkou. (57)

Petr přinesl dva klíče.

(58)

x *KLÍČ:|x|=2  aAT(x): ePŘINÉST: Ag(e)=Petr  Th(e)=x

(59)

ePŘINÉST: Ag(e)=Petr  y*KLÍČ: |y|=2  Th(e)=(y)

A nyní zopakujeme postup z podkapitoly 3.2: aplikujeme uvedené vzorce na vybrané příklady z korpusu.

(60)

(a)

"Koroner by byl musel být neobyčejně bystrozraký , aby postřehl dvojí nepatrné tmavé bodnutí ukazující , kam se zakously jedovaté zuby." (Český národní korpus SYN2012)

(b)

postřehl dvojí bodnutí

(c)

ePOSTŘEHNOUT:EXPERIENCER(e)="on"y*BODNUTÍ:y  Th(e) = (y)

(d)

Existuje událost "e" typu postřehnout. Tématem této události "e" je grupa sestávající se ze dvou atomů "y". Experiencer události je "on", čili Koroner. Sémantická role agensu byla nahrazena rolí nazvanou "experiencer", neboť agens by měl děj aktivně způsobovat. Věta má kolektivní nedruhovou interpretaci.

(61)

(a)

"Vstal jsem ten den časně a sepsal jsem dvojí hlášení , i s kopiemi." (Český národní korpus SYN2012)

(b)

sepsal jsem dvojí hlášení

(c)

x  *HLÁŠENÍ:x  "aAT(x): e  SEPSAT: Ag(e) = "já"  29

Th(e) = a (d)

Existují dvě "x" náležící do množiny "hlášení", tato "x" jsou dvě. Zároveň

platí, že pro každý atom "a" z domény "x" existovala

samostatná událost sepsání "e". Věta má distributivní nedruhovou interpretaci.

(62)

(a)

"Ozval se dvojí třesk řízené nálože." (Český národní korpus SYN2012)

(b)

ozval se dvojí třesk

(c)

x  *TŘESK:x  "aAT(x): e  OZVAT SE: SOURCE(e)= a

(d)

Existují dvě "x" náležící do množiny "třesků", tato "x" jsou dvě. Zároveň platí, že pro každý atom "a" z domény "x" existovala samostatná událost "e". Zdrojem této události "e" typu "ozvat se" je atom "a". Agens je v této větě opět nahrazen jinou sémantickou rolí, kterou nazýváme source zdroj. Věta má distributivní nedruhovou interpretaci.

3.4 Shrnutí výsledků Ze 145 výskytů tvaru dvojí jsme pod druhový význam zařadili celkem 85 vět. Zbylých 60 vyšetřovaných vět je nutné analyzovat jako základní číslovky. Poměr je 58% ku 42%, čili nelze říci, že by druhová číslovka v roli číslovky základní byla okrajovým fenoménem, který lze přehlédnout jako statisticky zanedbatelný. Úplný přehled již vytříděných zkoumaných vět předkládáme v Příloze 1. Už jsme naznačili, že hlavním kritériem pro zařazení pod ten či onen význam byla tzv. disjointness podmínka (str. 20). U všech vyšetřovaných vět jsem zhodnotila, jestli substantiva modifikovaná číslovkou dvojí mohou být interpretována jako dva různé pod-druhy druhu, nebo jestli jde jasně o jediný pod-druh. Zařazení do druhové interpretace nebylo vždy zcela jednoznačné. V některých případech byly různé pod-druhy explicitně zmíněny v textu, ovšem jindy bylo nutné se dívat na širší kontext. V tom také spočívá největší vada naší Přílohy 1: tento širší kontext někdy nemáme kvůli rozsahu práce a snadné orientaci k dispozici. V případě pochybností se kritický čtenář buď musí spolehnout na mé hodnocení dané věty, anebo 30

ji pracně dohledat v Českém národním korpusu SYN2010. Před formální sémantikou tedy nyní stojí nový úkol - vysvětlit toto neočekávané chování druhových číslovek v určitých kontextech. My z naší tabulky můžeme vyčíst, že v nedruhovém významu se v nominální frázi s číslovkou vyskytují většinou substantiva, která pojmenovávají události (útok, bodnutí, hlášení, pípnutí, vražda, zazvonění...), ale neplatí to výhradně. Máme kombinace se substantivy řada nebo stopy. Nakonec je potřeba zdůraznit, že Mluvnice češtiny si tohoto problematického jevu všímá. Na straně 9 píšeme, že "u počitatelných abstraktních jmen může být použita vedle druhové i základní číslovka". Bohužel nám Mluvnice ukazuje jediný a podle mého nevhodný příklad (63). Problém je v tom, že jako "počitatelné abstraktní jméno" je vybráno právě slovo druh. To je matoucí, protože je těžko si uvědomit absenci druhového významu číslovky ve spojení se slovem druh. Při nahlédnutí do Přílohy 1 můžeme také vyvrátit to, že by si druhové a základní číslovky konkurovaly právě u kombinace s abstrakty. (63)

"Rozlišujeme citoslovce trojího druhu/tří druhů." (Petr, 1986)

Dále Mluvnice ještě hovoří o tom, že "druhové číslovky vyšších hodnot mohou také mít význam číslovky základní, zejména v ustálených spojeních, jako například tisíceré díky", což se dočteme na straně 7 naší práce. Toto, podle mého, můžeme považovat za zvláštní výskyt, jež snad není potřebný vysvětlovat pomocí jakékoliv složité teorie.

31

Závěr Závěrem tedy ještě shrneme, co nám ten který způsob nahlížení na číslovky přináší za pozitiva i za problémy. Ambicí Mluvnice češtiny je pochopitelně popsat české číslovky vyčerpávajícím způsobem. Opravdu zkoumá číslovky a jejich významy ve velmi širokém spektru kontextů, neopomíjí různé speciální použití souborových, druhových (strana 12) a skupinových číslovek (strana 15). Dokonce nezapomíná ani některé drobnosti, jež námi představená formálně-sémantická teorie ignoruje. Mluvím teď o možnosti kombinace číslovek derivovaných pomocí sufixu -ice s neživotnými substantivy (strana 15), o které článek Atoms, Groups and Kinds in Czech výslovně a nesprávně (i když opatrně) tvrdí, že se pravděpodobně mohou spojovat pouze se životnými jmény 7. Také jsme již mluvili o postřehu, že ve spojení s abstraktními jmény si mohou druhové a základní číslovky konkurovat (strana 9). Na druhou stranu Mluvnice češtiny při svém zkoumání nejde do hloubky a drží se své popisné metody. Výsledný výklad je potom vlastně dost fádní. Přístup formální sémantiky je naopak zajímavý ve své objevnosti. Díky svým logickým nástrojům dokáže být vědecky přesný, což je jeho hlavní přednost. Dokazuje, že ve zdánlivém chaosu - a podle Mluvnice češtiny číslovky opravdu nevypadají jako nic jiného než chaos - pod povrchem existuje řád a logika. Ale i zde najdeme negativum. Materiál skutečného jazyka je totiž nekonečně rozmanitější, než vzorové věty vytvořené pro demonstraci dané teorie. Proto je velmi obtížné pomocí formální sémantiky obsáhnout naprosto všechno - občas velmi podivné - chování přirozeného jazyka, o čem jsme se přesvědčili i v praktické části naší práce.

7 Doslova se píše: "-ice numerals can probably combine only with animate nouns..." (Dočekal, 2012, str. 5)

32

Seznam použité literatury Dočekal, Mojmír 2012. Atoms, Groups and Kinds in Czech. Acta Linquistica Hungarica, vol. 59, no. 1 - 2, p. 109 - 126. Krifka, Manfred - Pelletier, Francis Jeffry - Carlson, Gregory N. - Meulen, Alice - Link, Godehard - Chiercha, Gennaro 1995. Genericity: An Introduction. In Carlson, Gregory - Pelletier, Francis Jeffry (eds): The Generic Book, 1-124. The University of Chicago Press, Chicago. Landman, Fred 2000. Events and plurality: The Jerusalem lectures. Kluwer, Dordrecht. Link, Godehart 1983. The logical analysis of plural and mass terms. A lattice-theoretical approach. In: Bäuerle, Rainer - Schwarze, Christoph - Armin von Stechow (eds): Meaning, use and interpretation, 303 - 323. Mouton de Gruyter, Berlin & New York. Petr, Jan 1986. Mluvnice češtiny Svazek 2 - Tvarosloví. Academia, Praha.

Internetové zdroje Český národní korpus - SYN2000 [online], Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha, 2000. [citováno 31. 07. 2012], . Český národní korpus - SYN2010 [online], Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha, 2010. [citováno 31. 07. 2012], . Novák,

Michal

-

matematické

Langerová, terminologie

Petra.

Anglicko-český/Česko-anglický

[online],

c2006,

[citováno

slovník

31. 07. 2012],

http://www.umat.feec.vutbr.cz/~novakm/slovnik_matematicke_terminologie/in dex_cz.html Přispěvatelé Wikipedie, Prostá funkce [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012,

Datum

poslední

revize

13. 02. 2012,

16:46

UTC,

31. 07. 2012],

33

[citováno

Příloha 1 Má druhový význam

Nemá druhový význam

mohu vyvozovat dvojí

Prošel jsem úzkou uličkou mezi dvojí řadou spáčů

se střídavě projevovalo dvojí založení

uhlíku byly spáchány dvě vraždy , dvojí útok vitriolem

Tvrdí , že se narodil s dvojí duší , podobně aby postřehl dvojí nepatrné tmavé bodnutí jako Faust Sheriton a Brady hráli něco jako dvojí Vstal jsem ten den časně a sepsal jsem dvojí hru dvojí hlášení ,vyburcovaný z vlastní únavy dvojí úzkostí Dvojí dušený šepot plný nelibosti a sváru co skutečně platí je vaše dvojí Tiché dvojí specializace, psychologie a kriminologie terminálu držel jsem se stranou a vedl dvojí život

pípnutí

počítačového

Ve skutečnosti dvojí vraždu

Povýšení potkalo Juliardy ten týden ve Dvojí zazvonění dvojí podobě jeden běloch , jeden černoch - a dvojí Dvojí zapraskání rozhodnutí dokonce má i dvojí totožnost

protože na záhonu jsem spatřil dvojí stopy

Všechno kolem Jacquesa Sauničra mělo odhozené pokrývky a dvojí dvojí význam vytlačenou ve vlasu koberce

brázdu

Město bylo rozděleno mezi dvojí správu : Následovalo dvojí tiché cvaknutí převorovu polovinu a polovinu jen dvojí volba : buď najde dopis , nebo tě bylo slyšet dvojí klidné oddechování zabije Pro mě to byla dvojí tragédie : ztratila jsem manžela a ještě jsem byla v Dvojí škrábnutí podezření Měla teď dvojí motivaci , aby dostala Na papíru jsou dvojí přehyby Yosta protože byla tak chudá a chytrá , dvojí Ozval se dvojí třesk řízené nálože prokletí že se klidně může stát dvojí : buď už od Teď už mi to připadalo jako zlověstné Tebe nedostanu ani řádku dvojí vidění Dvojí nespravedlnost

Dvojí klapnutí

objev dvojí ikonografie

dvojí zaklepání

Byl to dvojí plán

Ozvalo se dvojí zapípnutí

Ve zmatku viděl jen dvojí možnost

ozvalo dvojí , trojí , čtveré zadupání 34

byl patrný dvojí účinek : radost u modrých dolehlo dvojí chraplavé zahoukání a špatně tajená bylo pošetilé zapomínat na Orikovu dvojí vyvolal dvojí přikývnutí a jedno zívnutí loajalitu měla tudíž dvojí státní příslušnost

na dvojí stopy jedné želvy

posléze z vás učinil pohlaví dvojí

dvojí oddechování

stáli před dvojí krizí začal dvojí holení špatně snášet jeho cíl je však naneštěstí dvojí , jednak Zaslechl jsem dvojí slabé cvaknutí leteckou dopravu regulovat a zároveň co za dvojí nátura v některých lidech sedí Ozval se dvojí odpal většina lidí se klame dvojí chybnou vírou

ozval se odtamtud dvojí výbuch

Získali bychom dvojí výhru

Dvojí uzavřená hladina se ani nezačeří

Tahle karta má dvojí cenu

Obsloužit dvojí firmu ale nedokáže

poslouchat při vyprazdňování sousedé , a Jen přemýšlím , i to jen ve chvílích mezi to hned dvojí dvojí dřímotou student si do takového motelu přichází pro jíž se právě dvojí hlubokou zkušenost . Za prvé odpovědnosti

věnuje

ve

své

On se svojí dvojí morálkou

Mělo to dvojí účinek

načež mě přepadla dvojí lítost

Dvakrát odsouzen - pro dvojí selhání

dvojí

načež mě přepadla dvojí lítostpoužili Němci z místních ruských zdrojů jen dvojí Má dvojí dědictví : písek a vodu členy společnosti jsou dvojí Němci

Za okamžik zaslechla dvojí bouchnutí

jaké vyplývalo z dvojí německé státnosti

Maj za sebou dvojí šichtu

nyní jsem měl odpovědnost

na

bedrech

dvojí bych ji stáhnout s sebou a utopit se s ní . Dvojí smrt

vzdor své dvojí roli

Byla v ní hned dvojí dávka jedu

Na displeji byl ještě dvojí čas

bylo slyšet rachocení řetězu a dvojí otočení klíče

vy budete pracovat jako dvojí agent

Měl na každé straně dvojí dvířka

dvojí metr

šatech s dvojí řadou zlatých knoflíků

našel jsem chomáč vlasů : dvojí formy ! Na předloktí měla dvojí psí kousnutí Dlouhé rovné , a kudrnaté krátké takže to znamená dvojí triumf . Dvě slyšela přes dvojí sklo mouchy jednou ranou mělo dvojí smysl

Moc toho o něm nevěděli , ale i z toho mála dokázala jejich dvojí živá fantazie vytvořit osobnost

35

Dlouho jsme si lámali hlavu nad dvojí Nick se snažil skrz dvojí sluneční brýle interpretací slov vytušit Byla v tom dvojí rozkoš

dvojí dveře

dvojí výklad

dvojí dlouhé , roztřesené zazvonění.

dvojí identita

Jaké syny by ta žena musela rodit , tázali se v duchu a ona dvojí ztráta se jim zdála k lidskému nepřežití

jak to drželo dvojí služby

dvojí ostré zabušení

Jedná se o dvojí fakturaci

napětí života bez předsudků způsobilo u něho dvojí vidění

ímž truchlila nad dvojí ztrátou

Víra podporovaná materialismem - dvojí prokletí !

dvojí hře , kdy se snažila pomáhat mým jeden útok na mravopočestnost a dvojí rodičům a nezklamat přitom důvěru nemravné jednání Nejdřív mi připadl dvojí úkol . Najít dům v komentářích nad touto dvojí ztrátou u jezera a shromáždit Jeho počínání mělo evidentně dvojí několik plastik očních víček , dvojí motivaci zvětšení prsou V prváku na gymplu jsem měl dvojí přežili dokonce dvojí koncentráky daydreaming dvojí důle , jedna poletovala napravo , Vedla tu dvojí stopa muže obutého v druhá nalevo pevných botách A cit je dvojí : láska a nenávist

Proveďte dvojí kontrolu

jako by i ji stravoval stejně jako mylorda Tato letadla byla postavena pro výcvik , onen svár mezi dvojí beznadějnou vášní takže mají dvojí řízení Tahle země má dvojí obyvatele . Jedni zde žijí a tvoří , druzí dvojí užitek : zbavila by se děcka a získala nese dvojí břímě . Roli hlavní opatrovatelky své matky a adresátky protestních sloganů Což přineslo dvojí výsledek : Grady to podráždilo a vybudilo dvojí fanatický způsob projevu , různé odstíny vzteku a nadšení má dvojí zeleň , jednu světlejší a druhou tmavší Dvojí oheň je tu rakev při pohřbu vašem , durchlauchtigste 36

Frau Herzogin , má být dvojí , neb se bude ukládat v kapli . Má být vrchní kovová a vnitřní dřevěná měla parte německá a francouzská , tudíž dvojí Psala jsem mu dokonce na adresu dvojí Dnes nad jeho dvojí rakví zapadl Avšak člověk nedokáže srovnat dvojí , má - li jen jedno časopisy uveřejňovaly dvojí druh příspěvků - buď protahované romány je tu dokonce dvojí polévka podniknout dvojí útok . Prvním úderem prokáže osvobozen od dvojí metly klesajících úhrad a rostoucích nákladů zanedbání péče nesplňuje předpokládaný dvojí cíl jako má krev dvojí druh Mantra má dvojí funkci že se herečka podvolí dvojí penetraci Arlyho totiž napadlo uspokojit dvojí choutky jediným útokem dvojí způsob Bylo potřeba vyprávět dvojí To má dvojí výsledek : Zaprvé Jeho duše má dvojí dno. 58%

42%

37