Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Přehledová studie o programu Zelená úsporám Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Bc. Petr Junga, Ph.D.
Vypracovala: Andrea Lipková
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s tématem Přehledová studie o programu Zelená úsporám vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis …………...……………………….
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Ing. Bc. Petru Jungovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za nasměrování, odborné vedení a cenné rady, které mi byly nápomocny k napsání této práce, a za ochotu při osobních konzultacích.
ABSTRAKT Bakalářská práce Přehledová studie o programu Zelená úsporám se zaměřuje na jeho vznik, realizaci, podmínky a srovnání s navazujícím programem Nová Zelená úsporám. V práci jsou popsány oblasti podpory, ze kterých bylo možné čerpat dotaci na provedená opatření v rámci programu, jeho průběh, úspěšnost a doposud dostupné vyhodnocující údaje. Cílem práce je představení programu Zelená úsporám s jeho přínosy i nedostatky. Klíčová slova: Zelená úsporám, dotace, úspora energie, obnovitelné zdroje energie, životní prostředí
ABSTRACT The bachelor thesis Survey study on the Green Savings programme deals with its creation, realization, conditions compared to its successor - the New Green Savings programme. The thesis describes the support area from which to draw grant of the actions of the programme, its progress and success to date evaluating the available data. The aim of theis thesis is a brief presentation of The Green Savings programme and its impact on the environment with its benefits and weaknesses. The key words: The Green savings programme, subsidy, energy conservation, renewable resources of energy, environment
OBSAH 1
ÚVOD ................................................................................................................................ 8
2
CÍL PRÁCE........................................................................................................................ 9
3
DŮVODY VZNIKU A REALIZACE PROGRAMU ZELENÁ ÚSPORÁM................. 10
4
3.1
Úvod k programu Zelená úsporám ............................................................................ 10
3.2
Program Zelená úsporám ........................................................................................... 11
3.1
Nastavení programu dle směrnice MŽP č. 9/2009 .................................................... 12
3.2
Podmínky žádosti ...................................................................................................... 12
3.3
SOD a SVT ................................................................................................................ 13
3.4
Průběh programu ....................................................................................................... 13
OBLASTI PODPORY V RÁMCI PROGRAMU ............................................................ 16 4.1
Oblast A Úspora energie na vytápění ........................................................................ 16
4.1.1
A.1 Celkové zateplení ........................................................................................ 17
4.1.2
A.2 Částečné zateplení ....................................................................................... 18
4.2
Oblast B Výstavba v pasivním energetickém standardu ........................................... 19
4.3
Oblast C Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody 20
4.3.1
C.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a
účinná tepelná čerpadla .................................................................................................... 20 4.3.2
C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel
do novostaveb ................................................................................................................... 23 4.3.3
C.3 Instalace solárně-termických kolektorů ....................................................... 24
4.4
Oblast D Dotační bonus za vybrané kombinace ........................................................ 24
4.5
Oblast E Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření v rámci Programu 25
5
VÝŠE POSKYTNUTÉ FINANČNÍ PODPORY Z PROGRAMU V RÁMCI
JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ PODPORY .............................................................................. 26 5.1
Žádosti podané v jednotlivých oblastech programu .................................................. 26
5.1.1 5.2
Podané žádosti podle typu nemovitosti ..................................................................... 27
5.3
Výše investice žadatele v porovnání se získanou podporou...................................... 28
5.3.1
Výše podpory u rodinných domů ....................................................................... 28
5.3.2
Výše podpory u bytových domů ........................................................................ 28
5.4 6
7
Srovnání žádostí podaných před a po realizaci projektu .................................... 27
Přehled čerpání podpory k 30. červnu 2013 .............................................................. 29
PŘÍNOSY A PROBLÉMY VZNIKLÉ V RÁMCI REALIZACE PROGRAMU ........... 31 6.1
Přínosy programu Zelená úsporám ............................................................................ 31
6.2
Problémy související s realizací programu ................................................................ 32
CHARAKTERISTIKA PROGRAMU NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM ........................... 34 7.1
Program Nová Zelená úsporám ................................................................................. 34
7.1.1
Základní členění Programu ................................................................................ 35
7.1.2
Časový harmonogram programu ........................................................................ 37
7.2
Srovnání původního programu Zelená úsporám s Novou Zelenou úsporám ............ 38
8
ZÁVĚR............................................................................................................................. 40
9
SEZNAM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ......................................................................... 41 9.1
Tištěné publikace ....................................................................................................... 41
9.2
Legislativa ................................................................................................................. 41
9.3
Elektronické publikace .............................................................................................. 42
10
SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................... 45
11
SEZNAM TABULEK ...................................................................................................... 45
12
SEZNAM ZKRATEK A POJMŮ .................................................................................... 45
13
PŘÍLOHY......................................................................................................................... 46
1
ÚVOD
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou dotačního programu Zelená úsporám, který probíhal v letech 2009 až 2012, a je doposud unikátním programem v historii České republiky se zaměřením na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie v obytných budovách. Snižování spotřeby energie a vyprodukovaných emisí s tím souvisejících je dlouhodobou snahou jak na státní, tak celosvětové úrovni. Pro splnění těchto cílů je vytvořeno široké spektrum opatření, doporučení a nařízení, které jsou zakotveny v platné legislativě ČR. Členstvím v Evropské unii se Česká republika zavázala splňovat předepsané energetické podmínky pro zlepšování stavu životního prostředí a na základě toho podmínky doplnila o její interní předpisy. V plnění mezinárodního závazku Kjótského protokolu o snižování produkce emisí skleníkových plynů byla ČR úspěšnější, než se předepsalo. Prodejem emisních povolenek tak získala prostředky k dalšímu zlepšování stavu životního prostředí prostřednictvím redukce vypouštěných emisí. Na základě obdržených financí z prodeje byl vyhlášen program Zelená úsporám, který široké veřejnosti osvětlil problematiku, která se týká snížení energetické náročnosti budov. Majitelé rodinných a bytových domů mohli při splnění podmínek programu zažádat o finanční podporu, jestliže provedli úpravy pro snížení energetické náročnosti objektů. Přehled těchto úprav je uveden v kapitole 4. Úspěšnost programu a zájem veřejnosti o využití možnosti státní finanční podpory dokazuje navazující program Nová Zelená úsporám, který probíhá od letošního roku 2013 až do roku 2020. Z velké části bude vycházet z původního programu, nicméně obohacen o zkušenosti a nedostatky, které v jeho průběhu vznikly. Tím nabízí možnost efektivnějšího využití finančních prostředků s maximálním přispěním ke zlepšování stavu životního prostředí.
8
2
CÍL PRÁCE
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních informací o programu Zelená úsporám. Jsou představeny důvody vzniku a realizace programu, oblasti podpory, podmínky programu a jeho průběh. V další části je popsán navazující program Nová Zelená úsporám spolu s přínosy i nedostatky původního programu.
Práce je řešena formou přehledové studie s cílem shrnout nejdůležitější fakta související s programem Zelená úsporám a navazujícím programem Nová Zelená úsporám.
9
3
DŮVODY VZNIKU A REALIZACE PROGRAMU ZELENÁ ÚSPORÁM
3.1 Úvod k programu Zelená úsporám Literárních zdrojů, ze kterých je možné čerpat k dané problematice, není v knižní podobě mnoho. Tento nedostatek je dán nejspíše tím, že se jedná o dotační program vyhlášený na určité období, nikoli o téma zpracované na základě výzkumů odborníků a s tím spojenými výsledky. Důvodem by také mohlo být, že program Zelená úsporám doposud není kompletně vyhodnocen. I přesto existují publikace, které se tímto programem zabývají.
Jedná se především o tituly Zelená úsporám v kombinaci s programem Nový panel z roku 2010 od autora pana Karla Mrázka a kolektivu, který vydal Svaz českých a moravských bytových družstev, Státní fond životního prostředí a nakladatelství Šel, spol. s.r.o., a další titul Bydlete úsporně z roku 2010 od autorů Filipa Grygery a Alice Kupčekové. Obě knihy popisují nastavení programu a představují určitý návod, jak zájemci při žádosti o dotaci měli postupovat. Při psaní této práce jsem z nich částečně vycházela.
Pro ujasnění dané problematiky byla využita i diplomová práce z PEF (HRDINOVÁ, 2011), s tématem Dotační program Zelená úsporám.
V neposlední řadě byly využity internetové zdroje. Především se jednalo o oficiální stránky Zelené úsporám a Nové Zelené úsporám, kde jsou všechny potřebné informace o programech. Zvláště pak výroční zpráva z roku 2011, kde se nachází aktuální dostupné shrnující údaje. Nicméně k danému tématu jsou uvedeny důležité informace i na stránkách SFŽP, Nejvyššího kontrolního úřadu, či hodnotící stránky a články, ze kterých bylo v práci také čerpáno.
Důležitým zdrojem informací pro dané téma byla také platná legislativa ČR. Výroční zpráva programu za rok 2012 není dosud k dispozici, proto byly pro vypracování bakalářské práce použity údaje o počtu podaných žádostí a vyplacených prostředků k datu 30. června 2013 poskytnuté z informační linky Státního fondu životního prostředí.
10
3.2 Program Zelená úsporám Dotační program Zelená úsporám představoval program Ministerstva životního prostředí ČR a jeho financování a řízení bylo zajišťováno Státním fondem životního prostředí České republiky. Vznikl v návaznosti na Kjótský protokol, kdy se Česká republika jeho podepsáním zavázala snižovat produkci emisí skleníkových plynů o 8 % v porovnání s rokem 1990. Vzhledem ke skutečnosti, že byla při snižování úspěšnější a dokázala dosáhnout výraznějšího omezení, vznikl zde prostor k obchodování s nevyprodukovanými emisemi, nebo řečeno jinak, vznikl zde prostor k prodeji přebytku objemu skleníkových plynů, tzv. AAU jednotek, který mohla Česká republika vyprodukovat, aniž by porušila podmínky protokolu. [www10] Velká část přebývajících emisních jednotek byla prodána Japonsku, dále pak Rakousku, Španělsku, Světové bance a japonské firmě Mitsui (HRDINOVÁ, 2011). Na základě tohoto prodeje pak ČR získala peněžní obnos okolo 20 miliard korun, které musela dále investovat do snižování emisí skleníkových plynů. ČR tento objem financí poukázala do programu Zelená úsporám.
Jak je popsáno výše, na základě obchodu s emisemi a z něj plynoucích zisků a striktně definovaných kritérií v nakládání s těmito financemi, byl v roce 2009 založen tento program, jehož cílem bylo další omezování emisí a další přispívání ke zlepšování životního prostředí. Zaměřoval se na podporu instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, které vedly k výraznému snížení emisí oxidu uhličitého a emisí dalších znečišťujících látek, ale také na investice do energetických úspor při rekonstrukcích a novostavbách [www24].
MŽP předpokládalo, že program přinese snížení emisí CO2 o 1,1 mil. tun, tedy 1 % všech českých emisí, úsporu tepla na vytápění v domácnostech řádu miliard korun ročně, vytvoření nových pracovních míst, zlepšení podmínek bydlení, zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů a v neposlední řadě snížení znečištění prachovými částicemi [www24]. Vedle ekologické roviny tak program Zelená úsporám také pozitivně zasahoval do ekonomických poměrů a zároveň přesahoval do zdravotnické oblasti.
11
3.1 Nastavení programu dle směrnice MŽP č. 9/2009 Nastavení programu je určeno ve Směrnici Ministerstva životního prostředí č. 9/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky v rámci programu Zelená úsporám a jejích přílohách.
Článek 1 Směrnice říká, že podpora se poskytuje žadatelům v souladu s § 3 a § 4 zákona č. 388/1991 Sb., O státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na požadavky stran kupujících emisní přebytek jednotek přiděleného množství v rámci mechanismu Kjótského protokolu a dále s ohledem na závazky České republiky vyplývající z jejího členství v Evropské unii, z mezinárodních úmluv a ze Státní politiky životního prostředí. Dále Článek 1 Směrnice určuje, že prostředky získané z prodeje přiděleného množství AAU jednotek jsou dle § 12a odst. (3) zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a nakládání s nimi ve znění zákona č. 315/2008 Sb., příjmem Fondu, který takto získané prostředky může použít pouze na podporu činností a opatření vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů. Konečně Článek 1 Směrnice říká, že podpora je směrována do oblasti úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných budovách.
3.2 Podmínky žádosti Žádat o finanční podporu mohli dle přílohy č. I/3 ke směrnici MŽP č. 9/2009 vlastníci a stavebníci budov určených k bydlení, a to jak fyzické, tak i právnické osoby. Ministerstvo životního prostředí pak na oficiálních internetových stránkách programu konkretizovalo oprávněné žadatele o dotaci do skupin fyzické osoby podnikající a nepodnikající, společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí), podnikatelské subjekty (případně další právnické subjekty) a podle směrnice MŽP č. 7/2010 také vlastníci budov veřejného sektoru (např. školy, domovy důchodců apod.).
K získání finanční dotace bylo nutné splnit několik základních požadavků. Dotace z programu získal žadatel jen na ty úpravy domu, které se uskutečnily po 1. dubnu 2009. Dále bylo pro získání dotace nezbytné využívat materiály a zařízení, které jsou uvedeny v Seznamu výrobků a technologií (SVT) a úpravy bylo nezbytné provést firmou registrovanou v Seznamu odborných dodavatelů (SOD) (GRYGERA a KUPČEKOVÁ, 2010). 12
3.3 SOD a SVT Jak již bylo zmíněno, pro zajištění dosažení cílů programu a maximálních environmentálních přínosů pro společnost, bylo pro získání dotace nezbytné využívat materiály a technologie od registrovaných dodavatelů. Společnosti, které rekonstrukci či stavbu provedly za použití podporovaných materiálů a technologií, mohl žadatel snadno vyhledat v Seznamu odborných dodavatelů a Seznamu výrobků a technologií. Oba Seznamy byly otevřené pro všechny dodavatele a výrobky, které splnily předem stanovené podmínky, a registrace byla pro zájemce bezplatná. Tyto Seznamy byly uveřejněny např. na oficiálních internetových stránkách programu [www25].
3.4 Průběh programu Podpora v rámci programu Zelená úsporám měla být nastavena tak, aby prostředky, které byly do programu uvolněny, mohly být čerpány v průběhu celého období od vyhlášení programu dne 22. dubna 2009 do 31. prosince 2012 [www24].
Administraci žádostí spravoval Státní fond životního prostředí. Žádosti včetně příslušné dokumentace byly žadateli podávány na pobočky fondu či do vybraných bank. Zde probíhala kontrola správnosti dokumentace, kdy v případě bezchybnosti bylo rozhodnuto o nároku na dotaci na provedené úpravy, a v případě nesrovnalostí byly dokumenty vráceny k přepracování. Jestliže došlo ke schválení, byly poté finanční prostředky převedeny na účet žadatele [www3].
Zpočátku se program zaměřoval pouze na dotace pro rodinné a nepanelové bytové domy s poměrně přísnými podmínkami. Vzhledem k nízkému počtu žádostí tedy byly tyto podmínky v září 2009 upraveny. Zásadní změnou bylo rozšíření programu i pro panelové bytové domy a snížení požadavků na realizovaná opatření. V červnu 2010 poté došlo na základě dalšího prodeje emisních jednotek k další změně, a to rozšíření programu o veřejné budovy. Od té chvíle tedy bylo možné žádat dotaci i na provedená opatření v nemocnicích, školách, školkách apod. [www7].
Počet žádostí byl na začátku programu překvapivě nízký. K výraznému zvýšení došlo až po prvních změnách v září 2009, kdy byly do programu zahrnuty i úpravy panelových 13
domů a pro žadatele bylo snadnější splnit podmínky pro nárok na dotaci. Další nárůst počtu žádostí proběhl po zahrnutí veřejných budov. V říjnu 2010 však již bylo podaných žádostí tolik, že byl program pozastaven. Důvodem byla především nutnost překontrolovat správnost a úplnost stávajících žádostí a zjistit výši disponibilních prostředků pro jejich vyplacení. [www8]. Původně měl být program pro nové žádosti otevřen od února 2011, nicméně vzhledem k tomu, že finance nebyly dostačující ani pro do té doby podané žádosti, k dalšímu příjmu nových žádostí již nedošlo.
V dubnu 2011 byl ministrem životního prostředí představen stav programu Zelená úsporám po provedeném auditu programu po jeho pozastavení. Ve státním fondu se v tu dobu nacházely dva typy žádostí, a to řádně vyplněné a žádosti na doplnění. Na žádosti schválené či před schválením byly finanční prostředky k dispozici a byly proplaceny. U neúplných žádostí byli žadatelé vyzváni k odstranění nedostatků s tím, že budou po doplnění a vrácení postupně kontrolovány a propláceny [www21].
Dle výroční zprávy programu z roku 2011 bylo do doby před pozastavením programu podáno celkem 80 341 žádostí včetně žádostí následně vyřazených z administrace. Z těchto žádostí bylo k dubnu 2011 schváleno celkem 37 477. Dalších 24 717 žádostí bylo úplných a před schválením. V té chvíli však v programu chybělo na zbylé žádosti téměř 8 miliard Kč [www1].
Polovinu těchto chybějících prostředků získal SFŽP vrácením peněz uvolněných na financování oprav veřejných budov zpět do programu, tedy částku 4 miliardy Kč. Veřejné budovy však mohly využít výzvy v rámci Operačního programu Životního prostředí.
V průběhu roku 2011 získalo Ministerstvo životního prostředí prodejem dalších emisních povolenek nové finanční prostředky, které byly použity na doplnění příjmů programu [www2]. V polovině července roku 2011 bylo schváleno také uvolnění prostředků získaných z registračních poplatků vozidel dle novely zákona o autovracích do programu. Jednalo se o částku kolem 1,5 miliardy korun [www5].
Ke konci roku 2011 bylo proplaceno více než 50 tisíc žádostí, což představovalo vyplacené dotace ve výši více než 10,5 miliardy korun. Vzhledem k nově získaným 14
prostředkům, ke kterým přispěla i vláda schválením navýšení výdajového limitu Státního fondu pro životní prostředí o 1,2 miliardy korun, SFŽP od dubna 2012 přijímal k administraci další žádosti, které žadatelé předložili ke kontrole před pozastavením programu [www23]. Na webových stránkách SFŽP je uvedeno, že ke konci srpna roku 2012 bylo v programu proplaceno více jako 68 tisíc žádostí za více než 17 miliard korun [www17].
I když shrnující údaje za rok 2012 a celkové vyhodnocení programu doposud nejsou k dispozici, bylo dle dat poskytnutých Státním fondem životního prostředí ke dni 30. června 2013 schváleno celkem 74 170 žádostí, proplacených dosud v částce přes 20 miliard korun. Celková alokovaná podpora na tyto žádosti je však téměř 20,3 miliard korun.
15
4
OBLASTI PODPORY V RÁMCI PROGRAMU
O dotaci mohl žadatel žádat ve třech základních oblastech, které přímo souvisely se stavebními úpravami či výměnou zařízení produkujícího teplo (přičemž některé z těchto oblastí se dále dělily) a dalších dvou doplňkových oblastech. (GRYGERA a KUPČEKOVÁ, 2010) Byly jimi tyto oblasti: A. Úspora energie na vytápění A.1 Celkové zateplení A.2 Dílčí zateplení B. Výstavba v pasivním energetickém standardu C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody C.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb C.3 Instalace solárně-termických kolektorů D. Dotační bonus za vybrané kombinace E. Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření v rámci Programu
Nastavení každé z uvedených kategorií nabývalo různých parametrů a zabývalo se různými výseky zkoumané problematiky, proto bude každá z oblastí podpory podrobněji představena v následujících podkapitolách.
4.1 Oblast A Úspora energie na vytápění Oblast A Úspora energie na vytápění byla zaměřena na stavební úpravy bytů a domů tak, aby se dosáhlo snížení nákladů na vytápění objektů. Jak napovídá název dvou podoblastí, jednalo se o zateplení objektů. K realizaci úprav v této oblasti mohl žadatel přistoupit ve dvou formách, a to buď formou celkového zateplení (podoblast A.1), a nebo formou dílčího zateplení (podoblast A.2). Každá z těchto podoblastí sestávala z několika postupných kroků a zároveň musela splňovat určitá kritéria, aby mohla být úprava považována za celkové či dílčí zateplení (GRYGERA a KUPČEKOVÁ, 2010). 16
4.1.1 A.1 Celkové zateplení Při žádání o dotaci v podoblasti A.1 musel žadatel dosáhnout kompletního zateplení rodinného či bytového domu. Toho lze dosáhnout tepelnou izolací stěn, izolací střechy, podlahy v přízemí, výměnou oken a venkovních dveří či případně instalací větracího systému s rekuperací tepla. Aby žadatel splnil podmínky celkového zateplení, nemusel nutně realizovat všechny výše uvedené možnosti. Základní podmínkou, aby úprava mohla být posouzena jako celkové zateplení, bylo dosáhnout úspory alespoň 40 % tepla, čili žadatel musel snížit hodnotu měrné roční potřeby tepla na vytápění1 o 40 procent. Zároveň pro splnění podmínek získání dotace pro oblast Celkové zateplení musel žadatel úpravami dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu, tzn. hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění nejvýše 70 kWh/m2 u rodinných domů či 55 kWh/m2 u bytových domů. (GRYGERA a KUPČEKOVÁ, 2010). Příklad objektu, na jehož zateplení byla čerpána dotace v této oblasti, je uveden v Příloze 1, 2. Na obrázcích je vidět stav před a po provedených opatřeních.
Od 1. září 2009 bylo možné v této podoblasti čerpat z programu příspěvky také na zateplení panelových domů. V tomto případě bylo ovšem nutné splnit jak podmínky programu Zelená úsporám, tak také programu Státního fondu rozvoje bydlení ČR s názvem Nový panel. Bližší informace o tomto programu je možné najít např. na internetových stránkách fondu, a to http://www.sfrb.cz/programy-a-podpory/bytove-domy/program-novy-panel/.
Výše dotace v režimu A.1 se rozlišovala zvlášť pro rodinné a bytové domy. Zároveň existovaly dvě úrovně podpory, které závisely na tom, do jaké míry bylo zateplení efektivní, tzn. na jaké úrovni se pohybovaly hodnoty vytápění po zateplení. V případě, že se zateplením u rodinných domů podařilo dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu (měrná roční potřeba tepla na vytápění nejvýše 70 kWh/m2), pak činila dotace 1550 Kč/m2. Pokud se zateplením podařilo dosáhnout splnění přísnějších kritérií (měrná roční potřeba tepla na vytápění nejvýše 40 kWh/m2), činila výše dotace 2200 Kč/m2. Zároveň bylo nutné vědět, že nešlo získat dotaci na více než 350 m2 v případě rodinných domů. Pokud se podařilo v rámci 1
Tento termín znamená čistá výpočtovou potřebu tepla na prostorové vytápění bez vlivu účinnosti otopné soustavy a zdroje tepla a představuje vypočtené množství tepla v kWh, které je za rok potřeba dodat do místností na vytápění, vztažené na 1 m2 podlahové plochy budovy - nezahrnuje v sobě účinnost otopné soustavy a zdroje tepla. Při výpočtu se postupuje dle ČSN EN ISO 13790, v souladu s TNI 73 0329, TNI 73 0330 a ČSN 73 0540 nebo také v souladu s vyhláškou MPO ČR č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
17
bytových domů dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu (měrná roční potřeba tepla na vytápění nejvýše 55kWh/m2), pak dotace činila 1050 Kč/m2. V případě vyšší efektivity zateplení, kdy měrná roční potřeba tepla na vytápění nebyla vyšší než 40 kWh/m2, dotace činila 1500 Kč/m2. V případě bytových domů bylo možné čerpat dotace maximálně na 120 m2 na byt.
V případě, že žadatel provedl výše uvedené úpravy, ale nepodařilo se mu dosáhnout předepsaných kritérií, neměl na poskytnutí dotace nárok. Zároveň neměl žadatel nárok na dotaci, pokud provedl úpravy před 1. dubnem 2009 (v případě panelových domů před 1. zářím 2009), anebo pokud zateplení provedl svépomocí nebo firmou, která není zapsaná v Seznamu odborných dodavatelů či pokud použil výrobky a technologie, které nejsou zapsané v Seznamu výrobků a technologií (MRÁZEK a kol., 2010).
4.1.2 A.2 Částečné zateplení V případě částečného zateplení si mohl žadatel o dotaci vybrat z pěti různých úprav, kterými dosáhl potřebných výsledků. Jednalo se o: -
zateplení vnějších stěn,
-
zateplení střechy nebo stropu horního patra,
-
zateplení podlahy v přízemí, stropu nevytápěného sklepa nebo stěn mezi vytápěným a nevytápěným prostorem,
-
výměna oken a dveří,
-
instalace řízeného větrání s rekuperací. Základním požadavkem pro přiznání dotace v podoblasti Částečné zateplení byla
úspora minimálně 20 % tepla, neboli snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění o 20 %. Pro splnění tohoto kritéria musel žadatel většinou kombinovat několik z výše uvedených úprav. Někdy ovšem mohla stačit pouze jedna úprava.
Výše dotace v této podoblasti se stejně jako v podoblasti A.1 rozlišovala pro rodinné a bytové domy a stejně tak závisela na výši energetických úspor. Pro případ dílčího zateplení s úsporou 20 % u rodinných domů získal žadatel podporu 650 Kč/m2. Pokud se žadateli
18
podařilo dosáhnout úspory 30 %, získal dotaci 850 Kč/m2. U bytových domů pak při úspoře 20 % získal žadatel podporu 450 Kč/m2 a při úspoře 30 % až 600 Kč/m2. Žadatel mohl čerpat dotaci maximálně na 350 m2 u rodinného domu a na 120 m2 v případě bytu. Maximální výše dotace pro rodinný dům v podoblasti A.2 mohla činit 297 500 Kč a 72 000 Kč pro byt (GRYGERA a KUPČEKOVÁ, 2010).
Stejně jako v podoblasti A.1 nezískal žadatel dotaci, pokud se mu nepodařilo dosáhnout předepsaných kritérií, pokud žádal dotaci na úpravy provedené před 1. dubnem 2009 a pokud prováděl úpravy svépomocí nebo prostřednictvím firmy, která nebyla evidována v SOD a používal materiály a technologie, které nebyly zapsány v SVT.
Podoblast A.2 dosahovala nižších výsledků než podoblast A.1. Jinak řečeno, podoblast A.2 se řídila volnějšími kritérii než podoblast A.1. Ovšem v takovém případě, kdy při úpravách v podoblasti A.2 splnil žadatel kritéria daného režimu a rozhodl se pro další úpravy, jimiž splnil kritéria podoblasti A.1, mohl žádat o dotaci právě v tomto režimu. Výše následné dotace v režimu A.1 byla následně zmenšena pouze o tu část, jakou již získal v režimu A.2 (MRÁZEK a kol., 2010).
4.2 Oblast B Výstavba v pasivním energetickém standardu V této oblasti si směl žadatel nárokovat podporu, pokud rodinný dům, byt v bytovém domě nebo přístavba se samostatným bytem splňovaly parametry pasivního standardu. Pasivní energetický standard pro potřeby programu znamenal, že měrná roční potřeba tepla na vytápění u rodinných domů nepřekročila 20 kWh/m2 a u bytových domů 15kWh/m2.
V této oblasti se dotace poskytovala jako pevná částka, která nebyla (oproti dotační oblasti A) vázaná na velikost podlahové plochy. V případě rodinného domu, který splňoval parametry pasivního domu, se jednalo o dotaci ve výši 250 000 Kč, v případě bytu v bytovém domě 150 000 Kč [www24].
19
Dosáhnout rekonstrukcí domu na kritéria pasivního energetického standardu je poměrně složité, proto se dotace týkala zejména novostaveb. Dotaci pak získal první vlastník pasivního rodinného domu či bytu. Jestliže se rekonstrukcí podařilo dosáhnout pasivního energetického standardu, získal dotaci majitel objektu. V případě rekonstrukce domu v rámci programu, kdy došlo k přístavbě nové části se samotným bytem v pasivním standardu, získal žadatel dotaci na přístavbu jako na pasivní dům a tato plocha pak nebyla započítána pro podporu zbylé části objektu (MRÁZEK a kol., 2010).
Domy a byty v pasivním energetickém standardu se často vyplatilo kombinovat s jinými oblastmi podpory programu (Více viz kapitola 5.4 Oblast D Dotační bonus za vybrané kombinace). Žadatel neměl nárok na dotaci, pokud dokončil objekt před 1. dubnem 2009 nebo pokud nebyl prvním majitelem.
4.3 Oblast C Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody Tato oblast byla dále dělena do dalších podoblastí, které jsou uvedeny níže. 4.3.1 C.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla Tato část programu byla zaměřena na výměnu zdrojů energie na tuhá a kapalná fosilní paliva a elektrického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu (C1.1) a za tepelná čerpadla (C1.2) se stanoveným topným faktorem. V této oblasti získal žadatel dotaci na pořízení hlavního zdroje tepla pro rodinné a bytové domy a pořízení hlavního zdroje tepla pro bytové jednotky v bytových domech tam, kde je etážové vytápění.
C1.1 V této oblasti bylo možné získat dotaci na kotel na biomasu (např. na dřevo, dřevěné brikety, štěpky, peletky). Velikost dotace byla odstupňována podle toho, jaký typ kotle žadatel zvolil. Rozlišovalo se mezi: -
kotlem na biomasu s automatickou dodávkou paliva,
-
kotlem na biomasu s ruční dodávkou paliva s akumulační nádrží o měrném objemu minimálně 50l/kW tepelného výkonu, 20
-
kotlem na biomasu s ruční dodávkou paliva a malou akumulační nádrží. V oblasti C 1.1 získal žadatel dotaci pouze v případě, že kotlem na biomasu nahradil
původní neekologické vytápění na tuhá a kapalná fosilní paliva (uhlí, koks, lehký topný olej) nebo elektrické topení (akumulační či přímotopné). Žadatel zároveň musel v čestném prohlášení slíbit, že nový kotel bude využívat po dobu následujících 15 let, nebo že jej vymění za jiný se stejnými či lepšími ekologickými parametry, a že bude používat pouze ta paliva, která jsou určena a která jsou šetrná k životnímu prostředí.
O příspěvek na kotel za biomasu mohli žádat vlastníci rodinných i bytových domů a také majitelé jednotlivých bytů v bytovém domě v případě, že se v něm nacházelo etážové topení (GRYGERA a KUPČEKOVÁ, 2010).
Výše příspěvku na jednotlivé typy kotlů se lišila. Rozdílné dotace se přisuzovaly rodinným a bytovým domům. Nejvyšší příspěvek žadatel získal, pokud si nainstaloval kotel na biomasu s automatickou dodávkou paliva. V tom případě získal příspěvek 95 000 Kč. Pokud si nainstaloval kotel na biomasu s ruční dodávkou paliva a akumulační nádrží o měrném objemu minimálně 50l/kW tepelného výkonu, získal dotaci 80 000 Kč. Za kotel na biomasu s ruční dodávkou paliva s malou akumulační nádrží či bez ní získal žadatel příspěvek 50 000 Kč. Tyto výše popsané dotace se vztahovaly na rodinné domy. V případě bytových domů byla výše příspěvku 25 000 Kč za byt (GRYGERA a KUPČEKOVÁ, 2010).
Na dotaci neměl žadatel nárok, pokud jí žádal na kotel instalovaný před 1. dubnem 2009, na takový kotel, který nebyl zapsán v SVT nebo pokud jím nenahradil původní neekologické vytápění.
C1.2 Tato oblast programu byla zaměřena na nahrazení neekologického vytápění prostřednictvím elektřiny či tuhých a kapalných fosilních paliv za tepelná čerpadla2. Žadatel mohl žádat příspěvek na následující tepelná čerpadla: -
čerpadlo typu země-voda,
2
Tepelné čerpadlo představuje zařízení, které vytápí dům energií získanou ze země, vody či vzduchu. Ke svému provozu potřebuje elektřinu, ale její spotřeba je mnohem menší v porovnání se situací, kdy je elektřinou prováděno celkové vytápění.
21
-
čerpadlo typu voda-voda,
-
čerpadlo typu vzduch-voda,
-
čerpadlo typu vzduch-vzduch. Výše dotace se odvíjela od skutečnosti, na jaké tepelné čerpadlo žadatel dotaci žádal,
zdali bylo čerpadlo vybaveno invertorem3, akumulační nádrží či chlazením CO2. Jedná se o tyto tepelná čerpadla: -
tepelné čerpadlo země-voda s invertorem či bez něj,
-
tepelné čerpadlo vzduch-voda s invertorem či bez něj,
-
tepelné čerpadlo vzduch-voda s chladivem CO2,
-
tepelné čerpadlo vzduch-vzduch s invertorem. Jestliže si žadatel nainstaloval tepelné čerpadlo místo elektrického vytápění, mohl si
toto elektrické vytápění ponechat jako náhradní zdroj pro případ, že by nastaly takové podmínky, kdy by tepelné čerpadlo nebylo schopné vytápět objekt a ohřívat vodu. Při pořízení tepelného čerpadla musel žadatel podepsat čestné prohlášení, že si toto zařízení pořizuje jako náhradu za neekologický zdroj energie a že ho bude využívat po dobu následujících 15 let a že ho vymění za stejné či lepší. Zároveň musel žadatel splnit podmínku, že topná soustava domu musela mít regulaci provozu podle vnější a vnitřní teploty (MRÁZEK a kol., 2010).
Výše dotace v případě pořízení tepelného čerpadla se lišila podle typu, který žadatel nainstaloval a také v závislosti na tom, zdali bylo zařízení nainstalováno do rodinného či bytového domu. Za tepelné čerpadlo země-voda či voda-voda bez invertoru získal žadatel příspěvek 75 000 Kč, za stejná čerpadla, ale s invertorem či akumulační nádrží o objemu minimálně 20 l/1kW tepelného výkonu, už získal 85 000 Kč. Příspěvek na tepelné čerpadlo vzduch-voda bez invertoru činila 50 000 Kč, s invertorem 55 000 Kč. V případě žádosti dotace na tepelné čerpadlo vzduch-voda s chladivem CO2 obdržel žadatel 75 000 Kč a v případě čerpadla vzduch-vzduch s invertorem 45 000 Kč. Výše popsané příspěvky se vztahovaly na rodinné domy. U bytových domů byla výše dotace následující. Za tepelné čerpadlo země-voda či voda-voda bez invertoru získal žadatel příspěvek 20 000 Kč na byt. Za stejná čerpadla, ale s invertorem či akumulační nádrž o minimálním objemu 20l/kW tepelného výkonu 24 000 Kč na byt, za tepelné čerpadlo vzduch-voda bez invertoru 15 000 Kč na byt, 3
Invertor je zařízení, které ovládá výkon kompresoru a umožňuje plynulou regulaci přístroje, díky čemuž je účinnější.
22
za stejné čerpadlo, ale s invertorem či akumulační nádrží 17 000 Kč na byt, za tepelné čerpadlo vzduch-vzduch s chladivem CO2 23 000 Kč na byt a za čerpadlo vzduch-vzduch s invertorem 15 000 Kč na byt (GRYGERA a KUPČEKOVÁ, 2010).
4.3.2 C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb C.2.1 Tato podoblast byla téměř totožná s podoblastí C.1.1, ale existovalo zde několik rozdílů. Hlavním rozdílem byla skutečnost, že tato podoblast upravovala žádosti o instalaci zařízení do novostavby, nikoliv výměnu starého zařízení za nové. V této oblasti tedy žadatel žádal příspěvek na kotel na biomasu do nově vzniklého objektu, ve kterém bude tento kotel představovat první a jediný způsob vytápění a ohřevu vody.
Většina podmínek pro získání dotace byla shodná s podoblastí C.1.1. Při žádosti o příspěvek na kotel na biomasu do novostavby musel žadatel pamatovat na skutečnost, že pokud dokončil stavbu po 1. lednu 2011 a dům nesplňoval požadavky nízkoenergetického domu (měrná roční potřeba tepla nižší než 55 kWh/m2), dotaci nezískal. Pokud však stavbu dokončil před tímto datem, tak měl nárok na příspěvek i v případě, že stavba nesplňovala nízkoenergetický standard. Zároveň také žadatel nezískal podporu v novostavbě na kotel na biomasu s ručním přikládáním paliva s malou akumulační nádrží.
Výše dotace byla také shodná s podoblastí C.1.1.
C.2.2 Podobně jako v předchozí podoblasti i tato oblast byla zaměřena na dotace na instalaci tepelných čerpadel do novostaveb. Většina kritérií byla shodná s podoblastí C.1.2. Jedinou odlišnost představovala nutnost staveb dokončených po 1. lednu 2011 splňovat nízkoenergetický standard, jinak neměl žadatel právo na příspěvek. (U čerpadel typu vzduchvzduch s invertorem musela být tato podmínka splněna i před tímto datem.) (GRYGERA a KUPČEKOVÁ, 2010).
Výše dotace na jednotlivé typy čerpadel je shodná jako v podoblasti C.1.2. 23
4.3.3 C.3 Instalace solárně-termických kolektorů Tato oblast podpory byla zaměřena na dotování instalace solárně termických kolektorů, jejichž úkolem je ohřev vody, popřípadě ohřev vody kombinovaný s přitápěním. Pro získání dotace musely kolektory generovat předepsané množství energie. Solární kolektory určené výhradně na ohřev vody musely generovat z 1 m2 plochy ročně minimálně 350 kWh energie. Ze všech nainstalovaných kolektorů pak roční zisk na rodinných domcích měl činit minimálně 1100 kWh a na bytových domech měl být minimální zisk 750 kWh na jeden byt [www24].
U systémů, které slouží jak k ohřevu vody, tak i k přitápění, bylo nutné z jednoho metru čtverečního plochy získat ročně alespoň 280 kWh. Roční zisky ze všech zařízení pak měly být 1,3x vyšší než u zařízení sloužících pouze k ohřevu vody, tedy u rodinných domů 1430 kWh a u bytových domů 975 kWh na byt.
Příspěvek naopak žadatel nedostal na kolektory, které slouží k výrobě elektrické energie, na kolektory, které nesplňovaly výše popsaná kritéria, které nejsou zapsány v SVT a pokud byly kolektory instalovány před 1. dubnem 2009. Zároveň se podpora neposkytovala na solární kolektory na budovách, které jsou napojeny na systém centrálního zásobování teplem, kde alespoň 50 % výkonu připojených zdrojů zajišťují zařízení využívající obnovitelné zdroje energie.
Výše dotace na solární systém pro ohřev vody nainstalovaný na rodinný dům byla 55 000 Kč. Pokud byl na rodinný dům nainstalován solární systém pro ohřev vodu kombinovaný s přitápěním, byla dotace vyšší, a to 80 000 Kč. V případě bytových domů činila dotace na solární systém pro ohřev vody 25 000 Kč na byt a na solární systém pro ohřev vody a přitápění 35 000 Kč na byt (GRYGERA a KUPČEKOVÁ, 2010).
4.4 Oblast D Dotační bonus za vybrané kombinace Při realizace úprav vedoucích k tepelným úsporám nebylo nutné volit pouze jednu z vybraných oblastí, ale žadatel mohl realizovat více opatření a žádat o dotaci ve více než jedné oblasti. V případě určitých kombinací, které určovala vyhláška, dostal žadatel nejen dotaci na úpravy samotné, ale zároveň i jednorázový dotační bonus [www24] . Jednalo se o následující kombinace: 24
-
celkové či částečné zateplení (A.1, A.2) + pořízení kotle na biomasu nebo tepelného čerpadla (C.1),
-
celkové či částečné zateplení (A.1, A.2) + instalace solárních kolektorů (C.3),
-
stavba pasivního domu (B) + instalace solárních kolektorů (C.3),
-
pořízení kotle na biomasu nebo tepelného čerpadla do novostavby (C.2) + instalace solárních kolektorů na ohřev vody i přitápění (C.3). Podmínkou pro získání jednorázového dotačního bonusu bylo nezbytné podat obě
žádosti zároveň. Jednorázová dotace pro rodinné domy činila 20 000 Kč, na bytové domy 50 000 Kč (MRÁZEK a kol., 2010).
4.5 Oblast E Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření v rámci Programu Pro získání výše uvedených dotací bylo nutné zajistit zpracování projektové dokumentace a odborného posudku. Tyto dokumenty představovaly nezbytnou součást žádosti o dotaci.
Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce specializovanou problematiku, kterou si žadatel za použití běžných nástrojů nedokázal sám vyřešit, jejich zhotovení museli provést odborníci z dané oblasti. Vypracování těchto dokumentů rukou odborníků bylo dalšími náklady, a proto bylo možné v rámci programu žádat o příspěvek i v této oblasti. Výše dotace se lišila podle charakteru dokumentu a oblasti, ve které žadatel žádal a konkrétní částky, které bylo možné získat, jsou uvedeny v Příloze 3.
25
5
VÝŠE POSKYTNUTÉ FINANČNÍ PODPORY Z PROGRAMU V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ PODPORY
V roce 2011 již nebyly přijímány nové žádosti do programu, ale pokračovalo registrování a další administrace dříve přijatých žádostí. Ke konci roku 2011 SFŽP evidoval celkem 80 341 žádostí. Z tohoto počtu bylo 79 541 evidováno v informačním systému Programu IS GIS a 800 čekalo na registraci. Program IS GIS sloužil k evidenci a zpracování žádostí o podporu v rámci programu [www22].
Ve výroční zprávě z roku 2011 byly z tohoto počtu uvedeny ty žádosti, které byly registrovány do 31. prosince 2011 a u nichž nebyla ukončena administrace. Celkový počet těchto žádostí činí 75 318 a jejich podíl v jednotlivých oblastech programu je uveden v Tabulce 1.
5.1 Žádosti podané v jednotlivých oblastech programu Tabulka 1: Struktura žádostí podle počtu a objemu podpory (ZDROJ: výroční zpráva programu za rok 2011, online dostupné z [www22]) Oblast podpory A A.1 A.2 B C C.1 C.2 C.3 Celkem
Počet žádostí (absolutně) 41 937 18 137 23 800 556 32 825 10 280 3 590 18 955 75 318
Počet žádostí (%) 55,68 24,08 31,60 0,74 43,58 13,65 4,77 25,17 100,00
Objem podpory (mil. Kč) 17 538,15 13 126,58 4 411,57 206,50 2 719,25 924,41 295,32 1 499,51 20 463,89
Objem podpory (%) 85,70 64,15 21,56 1,01 13,29 4,52 1,44 7,33 100,00
Nejvyšší podíl žádostí registrovaných v období 2009 až 2011, téměř 56 %, bylo v oblasti podpory A, přičemž na celkovém objemu podpory se tato oblast podílela téměř 86 %. Naopak nejmenší podíl na počtu žádostí i objemu podpory měla oblast B.
26
Počet žádostí v tabulce výše je počet administrovaných žádostí do konce roku 2011 včetně žádostí zrušených, zamítnutých a odstoupených. Výchozí data se také týkají jak opatření po realizaci projektů, kdy je výše podpory konečná, tak opatření před realizací, kdy se výše podpory může po dokončení ještě změnit. V objemu podpory jsou tedy zahrnuty i prostředky, které skutečně vyplaceny nebyly [www22].
5.1.1 Srovnání žádostí podaných před a po realizaci projektu Ke konci roku 2011 byl dle výroční zprávy podíl počtu žádostí podaných před realizací projektu 64 % a po realizaci 36 %. Těmto hodnotám však neodpovídá podíl vyplacené podpory na tyto projekty, kdy žádosti podané před realizací byly proplaceny ve výši 81 %, zatímco u žádostí po realizaci to bylo jen 19 %. Tato skutečnost byla dána tím, že u zatím nerealizovaných žádostí se mohly odhadované náklady lišit od opravdu vynaložených. Údaje vychází z žádostí registrovaných v letech 2009 až 2011 [www22].
5.2 Podané žádosti podle typu nemovitosti Struktura žádostí - rodinné domy
92,3 %
- nepanelové bytové domy
4,53 %
- panelové bytové domy
3,16 %
Objem podpory -
rodinné domy
53,02 %
-
nepanelové bytové domy
15,32 %
-
panelové bytové domy
31,66 %
Při tomto srovnání se struktura žádostí značně lišila od objemu vyplacené podpory a počtu žádostí. Převládajícím typem nemovitosti z hlediska podílu na počtu žádostí byly rodinné domy s podílem 92,3 %. Nejméně zastoupeným typem nemovitosti byly panelové bytové domy, které však přesto měly podíl na objemu podpory 31,66 % [www22].
27
5.3 Výše investice žadatele v porovnání se získanou podporou Celkový objem investičních nákladů programu ke konci roku 2011 přesáhl 17,6 mld. korun. V následujících tabulkách (Tabulky 2, 3) je uvedena průměrná výše vyplacené podpory na provedená opatření v porovnání s celkovými investičními náklady žadatele zvlášť u rodinných a bytových domů [www22].
5.3.1 Výše podpory u rodinných domů Tabulka 2: Průměrná výše vyplacené podpory k celkovým investičním nákladům u RD (ZDROJ: výroční zpráva programu za rok 2011, online dostupné z [www22])
Oblast podpory A.1 A.2 B C.1 C.2 C.3 Všechny oblasti
Průměrná výše investiční podpory (Kč) 314 369,46 139 500,16 250 000,00 78 567,39 71 301,07 64 191,20 146 391,63
Průměrná výše investice (Kč) 462 623,28 239 876,85 1 624 759,72 141 149,52 218 451,69 113 146,92 246 202,10
Podíl průměrné výše investiční podpory na průměrné výši investice (%) 67,95 58,15 15,39 55,66 32,64 56,73 59,46
Nejvíce motivující byla pro žadatele podpora v oblasti A.1 (Celkové zateplení). V průměru byla v této oblasti vyplácena podpora téměř 68 % z investičních nákladů. Nejméně motivující byla oblast B, kde byla žadateli vyplacena dotace ve výši 15,4 % jeho investičních nákladů. 5.3.2 Výše podpory u bytových domů Tabulka 3: Průměrná výše vyplacené podpory k celkovým investičním nákladům u BD (ZDROJ: výroční zpráva programu za rok 2011, online dostupné z [www22]) Oblast podpory A.1 A.2 B C.1 C.2 C.3 Všechny oblasti
Průměrná výše podpory (Kč) 2 214 656,33 537 757,62 7 650 000,00 163 593,60 477 800,00 660 276,43 1 616 575,12
Průměrná výše investice (Kč) 3 297 298,79 879 195,13 23 108 420,00 230 863,90 852 246,40 1 003 626,81 2 437 764,24 28
Podíl průměrné výše podpory na průměrnou výši investice (%) 67,17 61,16 33,10 70,86 56,06 65,79 66,31
Obdobné výsledky přineslo i srovnání výše podpory k investičním nákladům u bytových domů. Nejvíce motivující byla pro žadatele oblast C.1, v průměru více než 70 % z investičních nákladů, a oblast A.1, kde bylo průměrně propláceno 67 % investičních nákladů.
Z těchto hodnot vyplývá, že průměrně bylo žadatelům vypláceno 63 % z jejich investičních nákladů, což představovalo možnost ušetřit až miliony korun.
5.4 Přehled čerpání podpory k 30. červnu 2013 Pro aktuálnější data byly v následující tabulce (Tabulka 4) použity údaje o počtu podaných žádostí a vyplacených prostředků k 30. červnu 2013 poskytnuté z informační linky SFŽP. Dle těchto informací by výroční zpráva za rok 2012 měla být zveřejněna do konce srpna 2013.
Tabulka 4: Přehled žádostí a výše podpory v programu k 30.6.2013 (ZDROJ: SFŽP, 2013) Oblast podpory A A1 A2 B B1 B2 C C1 C2 C3 Celkem
Počet žádostí
Celková alokovaná podpora (Kč)
41 727 18 113 23 614 489 476 13 31 954 10 104 3 401 18 449 74 170
17 457 820 923 13 093 567 218 4 364 253 705 180 816 256 160 753 159 20 063 097 2 657 418 219 927 333 190 285 015 497 1 445 069 532 20 296 055 398
Dosud vyplaceno (Kč) 17 217 077 149 12 875 656 106 4 341 421 043 152 846 256 149 583 159 3 263 097 2 638 525 031 919 243 802 282 885 497 1 436 395 732 20 008 448 436
V počtu žádostí nejsou uvedeny žádosti zrušené, zamítnuté a odstoupené. Údaje jsou tedy aktuálním přehledem stavu programu. Dosud vyplacené prostředky ve všech oblastech podpory činí částku přes 20 miliard korun a celková přidělená podpora na tyto žádosti je téměř 20,3 miliardy korun. I z těchto dat je zřejmé, že největší podíl žádostí byl v oblasti A, následovala oblast C a nejméně žádostí bylo přijato v oblasti B.
29
Obrázek 1: Graf znázorňující počet vyplacených žádostí v jednotlivých oblastech programu (ZDROJ: AUTOR, 2013)
Obrázek 2: Graf znázorňující podíl podpory v jednotlivých oblastech programu (ZDROJ: AUTOR, 2013)
Z grafů výše je zřejmý převažující podíl vyplacené podpory v oblasti A. Tento fakt je dán především vyššími náklady a tím pádem vyšší dotací na realizovaná opatření v této oblasti oproti oblasti C. 30
6
PŘÍNOSY A PROBLÉMY VZNIKLÉ V RÁMCI REALIZACE PROGRAMU
6.1 Přínosy programu Zelená úsporám Hlavním
environmentálním
přínosem
programu
je redukce emisí
CO2.
Celková
předpokládaná roční redukce emisí CO2 podle stavu administrace žádostí ke konci roku 2011 je uvedena v následující tabulce (Tabulka 5).
Tabulka 5: Předpokládaná roční redukce emisí CO2 dle oblastí podpory (ZDROJ: výroční zpráva programu za rok 2011, online dostupné z [www22]) Schválené žádosti Oblast podpory
A B C Celkem
Předpokládaná roční redukce emisí CO2 (t) 477 749 1 645 281 344 760 738
Vyplacené žádosti
Podíl na celkové předpokládané redukci emisí (%) 62,80 0,22 36,98 100,00
Předpokládaná roční redukce emisí CO2 (t) 234 333 435 226 675 461 443
Podíl na celkové předpokládané redukci emisí (%) 50,78 0,09 49,12 100,00
Na základě údajů zveřejněných ve výroční zprávě programu za rok 2011 by realizací úsporných opatření měla být dosahována u schválených žádostí redukce CO2 v celkové výši 760 738 t, z toho u již vyplacených žádostí by to mělo být celkem 461 443 t. V případě jednotlivých oblastí převažuje u schválených žádostí oblast A s 62,80 %. Naproti tomu v případě porovnání vyplacených žádostí mají oblast A a C přibližně stejný podíl. Podíl oblasti B je v obou případech zanedbatelný, a to především kvůli nízkému počtu žádostí v této oblasti.
Dalšími velmi významnými přínosy jsou úspora tepla na vytápění, kde nejvyšší úspora byla zaznamenána v oblasti A.1, a výroba tepla z obnovitelných zdrojů, na které se nejvíce podílela oblast C.1. Těmito úpravami dochází k žádoucímu snížení energetické závislosti české ekonomiky a snížení výdajů českých domácností za energii určenou na vytápění [www22].
31
Vznik Zelené úsporám měl také pozitivní vliv na vytvoření nebo zachování pracovních míst potřebných na realizaci a zajištění průběhu programu. Pracovní místa byla vytvořena nejen ve stavebnictví, ale také v sektoru služeb, finančnictví a ve veřejné správě [www10]. Tato skutečnost by měla pomoci i v boji se stále trvající ekonomickou krizí.
Pro zlepšení komunikace s žadateli a pro zajištění kvalitního a včasného vyřízení stížností a podnětů žadatelů byla v květnu 2011 zřízena funkce ombudsmana. Na něj se mohli obrátit žadatelé v případě, že nebyli spokojeni s průběhem administrace své žádosti. Celkový počet doručených stížností do 31. prosince 2011 byl 1801 [www22].
V neposlední řadě program Zelená úsporám spolu s dotačním programem Nový panel podstatně přispěl k modernizaci staršího bytového fondu v České republice a ke snížení jeho energetické náročnosti. Propojením obou programů došlo k zefektivnění celkového výsledku úspor energie a ke zlepšení vzhledu měst a obcí (HRDINOVÁ, 2011)
6.2 Problémy související s realizací programu Oproti výše zmíněným kladným stránkám programu se však především v administraci a v průběžné kontrole vyskytlo i několik méně či více zásadních nedostatků.
Tím největším problémem je bezesporu zastavení příjmu žádostí již v říjnu 2010. Po vyhodnocení stavu programu k tomuto datu bylo zjištěno, že disponibilní prostředky nejsou dostačující k vyplacení ani pro do té doby podané žádosti. Bylo zjištěno, že k uspokojení všech žadatelů chybí téměř 8 miliard korun. [www1]
Na základě výše uvedených skutečností proběhla kontrolní akce stavu programu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Kontrola NKÚ byla prováděna v období od září 2010 do února 2011 a byla zaměřena na využití finančních zdrojů v rámci programu a na dosavadní průběh programu. Výsledkem této akce bylo zjištění několika chyb v nastavení programu uvedených v textu níže [www11].
32
První chyba spočívala ve slabé propagaci programu v jeho počátku. Tím nebylo zajištěno průběžné podávání žádostí a čerpání prostředků programu v předpokládaném rozsahu a v konkrétních oblastech podpory.
Tento nedostatečný zájem byl odstraněn po přidání panelových a veřejných budov do programu. V tu chvíli však vzrostl počet zájemců o tolik, že krajská pracoviště SFŽP, která zajišťovala administraci žádostí, neměla kapacitu zaměstnanců pro zpracování žádostí v předepsaných termínech. Časově náročný byl také proces registrace neúplných žádostí. Žádosti sice bylo možné doplnit, nebylo však stanoveno v jaké lhůtě. Také lhůta pro registraci přijatých žádostí do IS GIS pro SFŽP nebyla stanovena. Průměrný počet dní pro registraci v případě krajských pracovišť činil 48,6 dne od přijetí žádosti [www11]. Prodlení při registraci žádostí způsobovalo, že informační systém nepodával k danému okamžiku úplné informace o vývoji programu, a žadatelé tak nebyli informováni o tom, v jakém stavu zpracování se jejich žádosti nacházejí a kdy budou vyrozuměni o případném přidělení podpory. V rámci programu také došlo k porušení předepsané povinnosti kontroly u minimálně 5 % z podpořených projektů. Ke konci roku 2010 bylo SFŽP provedeno pouze 21 kontrol dodržování podmínek programu, což představovalo jen 0,06 % z celkového počtu 35 433 schválených žádostí k tomuto datu [www11]. Dodržováním těchto kontrol se přitom mohl urychlit proces vrácení prostředků z nevyhovujících projektů zpět do programu a tyto prostředky mohly být účelněji využity.
Jedním z nedostatků nastavení programu dále bylo, že legislativní rámec nestanovil pro žádosti podané vlastníky rodinných a bytových domů kritéria hodnocení efektivnosti z hlediska poměru výše dotace a předpokládaného snížení emisí CO2. Tím nebyla zajištěna maximální efektivnost při plnění hlavního cíle programu [www11].
Na základě těchto výtek a po ukončení vyhodnocení stavu programu v dubnu 2011 určilo MŽP lhůtu pro odstranění nedostatků u neúplných žádostí na 60 dní bez možnosti další opravy případných nesrovnalostí a začaly probíhat aktivní kontroly projektů a jejich realizací. Byly také určeny lhůty pro posouzení žádostí a rozhodnutí o nároku na dotaci. Dále byla zřízena funkce ombudsmana, který řeší stížnosti či připomínky žadatelů a dohlíží na řádný průběh administrace žádostí [www21]. 33
7
CHARAKTERISTIKA PROGRAMU NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM
7.1 Program Nová Zelená úsporám Vzhledem k úspěšnosti programu Zelená úsporám byl vyhlášen nový dotační program Ministerstva životního prostředí s názvem Nová Zelená úsporám, který na původní program navazuje. V letech 2013 až 2020 bude poskytovat finanční podporu pro rekonstrukce a novostavby budov určených k bydlení a budov plnících veřejnou službu. Podle výnosů z aukcí emisních povolenek se počítá s částkou až 28 miliard korun [www12].
Příjem žádostí v rámci první výzvy probíhá od 12. srpna 2013 a aktuálně jsou přijímány žádosti určené pro rodinné domy. Podpora je zaměřena na tři typy opatření. Zaprvé na snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů formou zateplení, dále na výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a nakonec na efektivní využití zdrojů energie, např. na výměnu zdrojů tepla na tuhá fosilní paliva za efektivní, ekologicky šetrné zdroje. Součástí podpory je i příspěvek na přípravu a zajištění realizace těchto opatření, např. podpora na zpracování odborného posudku a technického dozoru stavebníka. Žadatelé, kteří zkombinují více opatření, mají možnost získat speciální bonus 10 tisíc korun za kombinaci vybraných opatření [www18].
O dotaci lze žádat jak před realizací opatření tak po ní a uznány budou náklady na opatření realizované po 1. lednu 2013. Celková předpokládaná podpora pro tuto výzvu je 1,4 miliard korun [www13]. Během prvního týdne bylo elektronicky posláno 1861 žádostí s požadovanou podporou 397,5 milionů korun. Z toho 1213 žádostí bylo podáno hned první den příjmu žádostí. Lze tedy očekávat, že příjem žádostí bude pozastaven do konce srpna. První prostředky budou vyplaceny na podzim 2013 [www9].
Cíle tohoto programu jsou obdobné jako u původního. Důraz je kladen na zlepšení stavu životního prostředí snížením emisí skleníkových plynů a emisí znečišťujících látek prostřednictvím snížení energetické náročnosti stávajících rodinných domů, podpory výstavby rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a efektivního využití zdrojů energie. [www12]. Po zkušenostech s nedostatky prostředků bude dle Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 9/2013 snahou zpřístupnit financování podporovaných opatření pro všechny zájemce se schváleným projektem. 34
Program Nová Zelená úsporám by tedy měl přinést občanům úspory nákladů na vytápění, přispěje ke zlepšení vzhledu měst a obcí, zvýší kulturu bydlení a výrazně podpoří lokální ekonomiku. Toho dosáhne zvýšením zaměstnanosti a příjmů státního rozpočtu. Dále by mělo dojít ke snížení energetické závislosti státu a emisí skleníkových plynů [www12].
7.1.1 Základní členění Programu Program je členěn do těchto základních oblastí podpory: A. Snižování energetické náročnosti stávajících budov rodinných domů B. Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností C. Efektivní využití zdrojů energie D. Podpora na přípravu a realizaci podporovaných opatření E. Bonus za kombinaci vybraných opatření Pro posouzení žádosti budou sledovány parametry průměrného součinitele prostupu tepla budovy a měrné roční potřeby tepla na vytápění. Dosažení požadovaných hodnot musí být doloženo odborným posudkem, jehož součástí je Průkaz energetické náročnosti budovy pro výchozí a nový stav, viz. Příloha 4 [www15].
Jednotlivé oblasti jsou blíže představeny v následujících bodech [www6].
Oblast A. Snižování energetické náročnosti stávajících budov rodinných domů Jedná se zejména o zateplení fasády, výměnu oken a dveří a zateplení stropu a nárok na podporu pro objekty k bydlení je posuzován podle procentuálního snížení potřeby tepla na vytápění, viz. níže.
- snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 40 % - podpora 25 % z nákladů, - snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 50 % - podpora 35 % z nákladů, - snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 60 % - podpora 55 % z nákladů.
35
Oblast B. Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností Při dodržení všech stanovených podmínek má žadatel možnost získat podporu ve výši 400 000 Kč nebo 550 000 Kč.
Oblast C. Efektivní využití zdrojů energie Tato oblast je dále dělena podle použitého zdroje energie.
- výměna vytápění z tuhých paliv za efektivně ekologické zdroje (kotle na biomasu, kotle na plyn, telená čerpadla) - maximální výše dotace 100 000 Kč, - instalace solárních kolektorů pro ohřev teplé užitkové vody a vytápění – maximální výše dotace 50 000Kč, - instalace systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperace) - fixní dotace 100 000Kč. Oblast D. Podpora na přípravu a realizaci podporovaných opatření - pro oblast A až 10 000 Kč, - pro oblast B až 35 000 Kč, - pro oblast C až 5 000 Kč, - pro oblast A je možné získat dotaci na stavební dozor ve výši 5 000 Kč.
E. Bonus za kombinaci vybraných opatření Za kombinaci vybraných opatření je možné získat jednorázový bonus ve výši 10 000 Kč.
Rozdělení podpory pro jednotlivé objekty: - objekty k bydlení – rekonstrukce 55 %, - objekty k bydlení – nová výstavba 15 %, - objekty veřejných služeb – rekonstrukce 24 %, - objekty veřejných služeb – nová výstavba 6 % [www20].
36
7.1.2 Časový harmonogram programu - březen 2013 - vypsání 1. výzvy pro příjem žádostí s předpokládanou alokací 1,4 miliardy Kč pouze na rekonstrukci rodinných domů z důvodu nejrychlejší přípravy a schvalování projektů a tím nejrychlejší přínos pro ekonomiku - srpen 2013 - zahájení příjmu žádostí v rámci první výzvy - podzim 2013 - administrace žádostí v rámci první výzvy - podzim 2013 - první vyplacené prostředky v rámci první výzvy - rok 2014 - vyhlášení výzvy pro objekty veřejné služby - rok 2015 - realizace úsporných opatření v objektech veřejné služby
V následujících letech budou probíhat výzvy i pro další objekty [www15].
Žadatelé o podporu jsou vlastníci a stavebníci rodinných domů a to jak fyzické, tak právnické osoby [www12]. Finanční podporu je dle přílohy I/3 ke směrnici MŽP č. 9/2013 možné čerpat pouze na rodinné domy, jejichž plocha po realizaci podporovaných opatření nepřesáhne 350 m2 a maximální výše podpory pro jeden subjekt je stanovena na 5 milionů Kč za celou dobu trvání programu. Provedená opatření také musí být v souladu s SOD a SVT.
Možnost realizovat opatření ke snížení energetické náročnosti objektu je nově dostupná téměř všem žadatelům. Pokud žadatelé o dotaci nebudou mít pro spolufinancování oprav dostatek vlastních prostředků, budou mít možnost získat výhodné bankovní úvěry. Snadné získání těchto úvěrů a jejich nízké úrokové sazby bude zajištěno prostřednictvím bezplatných záruk, které stát poskytne za splácení těchto úvěrů. Pro žadatele zasažené povodněmi v červnu 2013 jsou připraveny zvýhodněné podmínky formou zvýšení nabízené podpory o 20 % a prodlužení lhůty na dodání listinných podkladů k žádosti [www15].
37
7.2 Srovnání původního programu Zelená úsporám s Novou Zelenou úsporám Oba programy jsou zaměřeny na zlepšení stavu životního prostředí a v základě jsou téměř totožné, nicméně po získaných zkušenostech v rámci původního programu došlo k několika změnám v nastavení navazující Nové Zelené úsporám.
Důležitá změna nastala v informačním systému, který nyní průběžně sleduje aktuální stav alokace pro danou výzvu a pro jednotlivé oblasti podpory. Dle Směrnice MŽP č. 9/2013 systém v případě vyčerpání určených prostředků upozorní žadatele, že alokace byla vyčerpána a evidenci neumožní. Tímto krokem je vyloučen nedostatek financí na podané žádosti, jež nastal v roce 2010. Zpřísněny byly podmínky pro splnění nároku na dotaci a pro její vyplacení je vyžadována vyšší finanční spoluúčast žadatelů. Oproti původnímu programu, kdy lidé na zateplení dostávali v průměru 60 % z investovaných nákladů, je nyní možné získat maximální podporu ve výši 55 %, pokud se žadateli provedenými opatřeními podaří snížit náklady na vytápění o 60 %. Pokud se podaří srazit náklady alespoň o 40 %, může být podpora vyplacena ve výši 25 % nákladů na daná opatření. Na rozdíl od minulosti už nebude možné získat peníze pouze na výměnu topného systému za ekologičtější (oblast C). Tuto možnost budou mít pouze žadatelé, kteří dům zároveň zateplí (kombinace oblastí A a C) [www4].
Na rozdíl od programu ZÚ se nepředpokládá přímé zapojení bank do procesu administrace žádostí. Ten bude probíhat výhradně na SFŽP. Žádosti se v rámci jednotlivých výzev podávají Fondu elektronicky, a to prostřednictvím online formulářů přístupných na internetových stránkách programu. Nicméně žadatel je povinen doručit žádost a povinné přílohy žádosti včetně odborného posudku i v listinné podobě, a to nejpozději do 8 kalendářních dní ode dne elektronické evidence [www14].
Na základě zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů a vnitřních směrnic fondu, bude prováděna kontrolní činnost dodržování pravidel programu tak, aby bylo zajištěno řádné hospodaření s prostředky programu. Kontrolní činnost může být prováděna jako předběžná, průběžná, popřípadě následná, a to vše v době od zaevidování žádosti do 38
ukončení lhůty udržitelnosti projektu. V případě, že Fond v jakékoliv fázi administrace zjistí v žádosti nebo předložené dokumentaci nedostatky, zašle žadateli výzvu k odstranění nedostatků, a to v dané lhůtě. Odstranění nedostatků ze strany žadatele je možné pouze jednou tak, aby současně nebyly dotčeny řádné parametry žádosti již dodané, a žádost po tomto doplnění zcela splnila všechny podmínky programu.
Program Nová Zelená úsporám se řídí novelou zákona O hospodaření energií, a to zákonem č. 318/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou 78/2013 Sb., která nabyla účinnosti od 1. dubna 2013 [www19].
39
8
ZÁVĚR
Dotační program Ministerstva životního prostředí Zelená úsporám představoval pro Českou republiku příležitost dosáhnout výrazných úspor energie v domácnostech a přispět tak ke snížení emisí CO2. Svým rozsahem finanční podpory a dosažených výsledků se jednalo o historicky dosud nejvýznamnější program podpory v této oblasti. Jestli však skutečně došlo ke splnění původních cílů programu, to se dozvíme až po konečném vyhodnocení, které zatím stále probíhá.
I přesto, že administrace programu byla ovlivněna systémovými nedostatky, které vedly k absenci úplných a spolehlivých informací o jeho věcném a finančním vývoji, desetitisíce podaných žádostí potvrzují, že šlo o úspěšný a oblíbený program. Úspory energií mají totiž nejen pozitivní vliv na životní prostředí, ale znamenají také úspory občanů na jejich platby, kdy rodiny mohou ušetřit tisíce korun ročně. Vzhledem k neustálému nárůstu cen za energie je tedy zateplení, potažmo instalace obnovitelných zdrojů, nástroj pro snížení vlivu tohoto zdražování na měsíční rozpočet rodin a tím i snížení závislosti ČR na dovozu elektřiny.
Díky Zelené úsporám se dostala možnost snížení energetické náročnosti budov do širšího povědomí spotřebitelů a k rekonstrukci se odhodlali i jedinci, kteří si pouze za svoje prostředky dané úpravy dovolit nemohli, což vidím jako jeden z největších kladů. Akce tohoto rozsahu také pozitivně ovlivnila trh práce, kde vytvořila nová pracovní místa, nezbytná pro boj s ekonomickou krizí.
Úspěch programu dokazuje také vytvoření navazujícího programu Nová Zelená úsporám. Zde již není nutné investovat vysoké částky do propagace programu, čemuž odpovídá vysoký počet podaných žádostí hned první den příjmu žádostí. Slabá místa, která byla identifikována v ZÚ, se zdají být v nastavení pokračujícího programu podchycena, což by pro jeho bezproblémový průběh a kladné hodnocení mělo mít výrazný vliv. Jasný přehled o stavu programu snad také umožní co nejefektivnější využití získaných prostředků s co nejvyšším přispěním k naplnění jeho cílů. Doufejme, že podobných programů, zaměřujících se na životní prostředí a jeho zlepšování, bude přibývat.
40
9
SEZNAM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
9.1 Tištěné publikace (1) GRYGERA F. a KUPČEKOVÁ A., 2010: Bydlete úsporně, Computer Press, a.s., Brno, 152 s., ISBN 978-80-251-2857-2.
(2) HRDINOVÁ, I. Dotační program Zelená úsporám. Brno, 2011. Diplomová práce, Brno, Mendelova univerzita, 120 s.
(3) MRÁZEK K., HORÁKOVÁ A. a HANÁK M., 2010: Zelená úsporám v kombinaci s programem Nový panel. Nakladatelství Šel, spol. s r.o., Praha, 108 s., ISBN 80-86426-33-5.
(4) Projektová dokumentace k žádosti o dotaci v programu Zelená úsporám, IDEALBAU, 2010.
9.2 Legislativa (5) Směrnice MŽP č. 9/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci programu Zelená úsporám
(6) Směrnice MŽP č. 7/2010 o poskytování finančních prostředků v rámci Programu Zelená úsporám v oblasti podpory Realizace úspor energie v budovách veřejného sektoru
(7) Směrnice MŽP č. 9/2013 o poskytování finančních prostředků v rámci programu Nová zelená úsporám 2013
(8) Zákon č. 318/2012 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
(9) Zákon č. 388/1991 Sb., o státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů
(10) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů
(11) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů 41
9.3 Elektronické publikace [www1] DOTACE NA DOSAH. O programu Zelená úsporám [online], vyd. 2011 [cit. 201308-06].
Dostupné
z:
http://www.dotacenadosah.cz/zelena-uspora/aktualni-informace-o-
programu-zelena-usporam
[www2] ENERGETIKA.CZ. Novinky programu Zelená úsporám [online], vyd. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: www.energika.cz/novinky
[www3] IDNES. Jak žádat o podporu [online], vyd. 2009 [cit. 2013-07-11]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/tiskni.asp?r=ekonomika&c=A090422_114525_ekonomika_ven
[www4] IDNES. Nová Zelená úsporám [online], vyd. 2013 [cit. 2013-08-07]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/novinky-roku-2013-v-bydleni-0h8/viteze.aspx?c=A121228_1870944_p_dane_zuk
[www5] Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí, Časopis Priorita [online]. vyd. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/soubor-kestazeni/45/13617-201203_priorita.pdf
[www6] JAK NA ZELENOU. Oblasti podpory [online], vyd. 2013 [cit. 2013-08-07]. Dostupné z: http://www.jaknazelenou.cz/oblasti-podpory-na-co-bude-mozne-ziskat-dotaci/
[www7] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Zelená úsporám [online], vyd. 2009 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.zelenausporam.cz/clanek/193/987/
[www8] MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Zelená úsporám [online], vyd. 2010 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.zelenausporam.cz/clanek/193/1159/
[www9] MLADÁ FRONTA. Objem žádostí v Nové zelené úsporám [online], vyd. 2013 [cit. 2013-08-19]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/objem-zadosti-vnove-zelene-usporam-dosahl-400-milionu-korun-1014311
42
[www10] NAZELENO. O programu Zelená úsporám. [online], vyd. 2010 [cit. 2013-08-10]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/zelena-usporam.dic
[www11] NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD. Informace z kontrolní akce č. 10/31 [online]. vyd. 2011 [cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/media/informace-1031.pdf
[www12] NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2013. O programu [online], vyd. 2013 [cit. 2013-0811]. Dostupné z: http://www.nzu2013.cz/o-programu/
[www13] NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2013. Nová zelená úsporám 2013 startuje v pondělí [online], vyd. 2013 [cit. 2013-08-12]. Dostupné z: http://www.nzu2013.cz/zadatele-odotaci/rodinne-domy/prvni-vyzva/aktuality/nova-zelena-usporam-2013-startuje-v-pondeli/
[www14] NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2013. Krok za krokem k získání dotace [online], vyd. 2013 [cit. 2013-07-28]. Dostupné z: http://www.nzu2013.cz/zadatele-o-dotaci/rodinnedomy/krok-za-krokem-k-ziskani-dotace/
[www15] NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM. Základní podmínky programu [online], vyd. 2012 [cit.
2013-04-15].
Dostupné
z:
http://www.novazelenausporam.cz/novinky/zakladni-
podminky-programu-zelena-usporam-ii-bod-po-bodu
[www16] STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ. Program na podporu oprav bytových domů [online], vyd. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.sfrb.cz/programy-apodpory/bytove-domy/program-novy-panel/
[www17] SFŽP ČR. Program Zelená úsporám [online], vyd. 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: https://www.sfzp.cz/clanek/192/1926/program-zelena-usporam-se-blizi-k-ciloverovince/
[www18] SFŽP ČR. Nová zelená úsporám 2013 [online], vyd. 2013 [cit. 2013-08-14]. Dostupné
z:
https://www.sfzp.cz/clanek/193/2098/nova-zelena-usporam-2013-startuje-v-
pondeli/ 43
[www19] TZB INFO. Hodnocení energetické náročnosti budov od 1. dubna 2013 [online], vyd. 2013, [cit. 2013-08-07]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/energeticka-narocnostbudov/9745-nove-pozadavky-na-hodnoceni-energeticke-narocnosti-budov-od-1-dubna-2013
[www20] TZB INFO. Nová Zelená úsporám vyhlášena [online], vyd. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/zelena-usporam-na-tzb-info/9330-nova-zelena-usporamvyhlasena
[www21] TZB INFO. Zelená úsporám [online], vyd. 2011 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/zelena-usporam-na-tzb-info/7372-dalsi-kroky-v-programu-zelenausporam
[www22] ZELENÁ ÚSPORÁM. Výroční zprávy [online], vyd. 2012 [cit. 2013-08-03]. Dostupné z: http://www.zelenausporam.cz/sekce/628/vyrocni-zpravy/
[www23] ZELENÁ ÚSPORÁM. Čerpání dotací z programu [online], vyd. 2012 [cit. 201304-05]. Dostupné z: http://www.zelenausporam.cz/clanek/193/1200/cerpani-v-programuzelena-usporam-je-v-plusu-vyplaceno-uz-bylo-vic-nez-10-5-miliard/
[www24] ZELENÁ ÚSPORÁM. Popis programu [online], vyd. 2009 [cit. 2012-28-03]. Dostupné z: http://www.zelenausporam.cz/sekce/470/popis-programu/
[www25] ZELENÁ ÚSPORÁM. Příručka pro dodavatele a výrobce [online], vyd. 2009 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.zelenausporam.cz/soubor-ke-stazeni/14/4341prirucka_pro_dodavatele_a_vyrobce.pdf
44
10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Graf znázorňující počet vyplacených žádostí v jednotlivých oblastech programu Obrázek 2: Graf znázorňující podíl podpory v jednotlivých oblastech programu
11 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Struktura žádostí podle počtu a objemu podpory Tabulka 2: Průměrná výše vyplacené podpory k celkovým investičním nákladům u RD Tabulka 3: Průměrná výše vyplacené podpory k celkovým investičním nákladům u BD Tabulka 4: Přehled žádostí a výše podpory v programu Zelená úsporám k 30.6.2013 Tabulka 5: Předpokládaná roční redukce emisí CO2 dle oblastí podpory
12 SEZNAM ZKRATEK A POJMŮ -
AAU jednotky – emisní povolenky
-
BD – Bytový dům
-
CO2 – Oxid uhličitý
-
ČR – Česká republika
-
ENB – Energetická náročnost budov
-
EU – Evropská unie
-
IS GIS – informační systému programu
-
Kč – korun českých
-
Kč/m2 – korun na metr čtvereční
-
kWh/m2 – kilowatthodina na metr čtvereční
-
m2 – metr čtvereční
-
MŽP – Ministerstvo životního prostředí
-
NKÚ – Nejvyšší kontrolní úřad
-
PENB – Průkaz energetické náročnosti budovy
-
SFŽP – Státní fond životního prostředí
-
SOD – Seznam odborných dodavatelů
-
SVT – Seznam výrobků a technologií
-
ZÚ – Zelená úsporám 45
13 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Stav objektu před úpravami Příloha 2: Stav objektu po provedených úpravách Příloha 3: Výše dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření Příloha 4: Průkaz energetické náročnosti budovy řešeného objektu
46
Přílohy Příloha 1: Stav objektu před úpravami (ZDROJ: IDEALBAU, 2010)
Příloha 2: Stav objektu po provedených úpravách (ZDROJ: AUTOR, 2013)
[Zadejte text.]
Příloha 3: Výše dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření (ZDROJ: AUTOR, 2013) Rodinné domy Oblast A Podpora na výpočet úspory měrné roční potřeby tepla na 20 000 Kč vytápění Oblast B Podpora na projekt rodinného domu
40 000 Kč
Oblast C1, C2 Podpora na výpočet měrné roční potřeby tepla na vytápění Dotace na projekt a na kontrolu správnosti provedení opatření
10 000 Kč 5 000 Kč
Oblast C3 (solární kolektory na ohřev vody) Podpora na projekt a na kontrolu správnosti provedení opatření
5 000 Kč
Oblast C3 (solární kolektory na ohřev vody a přitápění) Podpora na výpočet měrné roční potřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody Podpora na projekt a na kontrolu správnosti provedení opatření
10 000 Kč 5 000 Kč
Bytové domy Oblast A Podpora na výpočet úspory měrné roční potřeby tepla na vytápění Podpora na projekt, resp. odborný dozor
2 000 Kč
Oblast B Podpora na projekt bytového domu
40 000 Kč
Oblast C1, C2 Podpora na výpočet měrné roční potřeby tepla na vytápění
15 000 Kč
Dotace na projekt a na kontrolu správnosti provedení opatření
15 000 Kč
Oblast C3 (solární kolektory na ohřev vody) Podpora na projekt a na kontrolu správnosti provedení opatření
15 000 Kč
Oblast C3 (solární kolektory na ohřev vody a přitápění) Podpora na výpočet měrné roční potřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody Podpora na projekt a na kontrolu správnosti provedení opatření
[Zadejte text.]
15 000 Kč
15 000 Kč 15 000 Kč
Příloha 4: Průkaz energetické náročnosti budovy řešeného objektu (ZDROJ: IDEALBAU, 2010)
[Zadejte text.]
