Pravicová
Sedmicka vychází 6. května 2014, zdarma pro obyvatele prahy 7
Přijďte v květnu k referendu
Blanka MUSÍ JEZDIT!!
Dočkají se konečně Pražané otevření tunelu Blanka? Byla nutná arbitráž mezi hlavním městem Prahou a Metrostavem? Dočtete se v tématu tohoto čísla, které začíná na straně jedna.
REFERENDUM o hazardu
Vážení čtenáři, držíte v rukou první vydání Pravicové Sedmičky, měsíčníku, ve kterém se vám pokusíme přiblížit názory lidí, jejichž druhým povoláním se stala komunální politika. Nezastírám, že s ním přicházíme proto, že nás v letošním roce čekají hned dvoje volby a u nás na Sedmičce také referedum o hazardu. Myslíme si ale, že každý občan má právo na to, poznat lidi, kteří ve volbách kandidují, a chceme vám proto bez obalu představit to, co můžete čekat od občanských demokratů, kteří se budou opět ucházet o vaše hlasy. Pevně doufám, že vás našimi „novinami“ neurazíme, ač třeba nejste našimi voliči. Dnes bych se chtěl dotknout tří témat, která považuji za důležitá pro naši městskou část. Referendum o budoucnosti hazardu Tím prvním je chystané referendum o budoucnosti hazardu, které se uskuteční 23. a 24. května (současně s volbami do Evropského parlamentu) a v němž budete rozhodovat, zda bude Praha 7 pokračovat v dosavadní postupné regulaci heren, nebo zvolí okamžitou nulovou toleranci. Chtěl bych vás vyzvat, abyste přišli v co největším počtu, protože aby bylo referendum platné, musí být minimální účast třiceti pěti procent oprávněných voličů. Před necelým měsícem se rozhodovalo o hazardu v Praze 8 a k urnám přišlo bohužel pouze necelých čtrnáct procent. Ukázalo se, že i když jde o celospolečenské téma, Pražanům se moc nechce trávit čas ve
» pokračovíní na str. 2
Občané Prahy 7 budou rozhododvat o budoucnosti hazardu v místním referendu. Situaci v celé Praze přibližuje článek, který začína na straně tři.
V České republice
Nechceme euro
ODS bude pro Česko požadovat trvalou výjimku, aby nemuselo přijmout euro. Volební lídr strany Jan Zahradil je i pro zrušení sídla europarlamentu ve Štrasburku, což ušetří 200 milionů eur ročně. Více se dočtete na straně osm.
Blanka do září musí jezdit Předražená, nedokončená, sporná, černá stavba. Takovými přívlastky je dosud označována jedna ze zásadních dopravních tepen, která má změnit životy Pražanů a ulehčit jim od trvalé zátěže hluku a kouře z projíždějících automobilů.
Před dvěma týdny soud rozhodl, že nejde o černou stavbu, a nařídil hlavnímu městu Praze, aby Metrostavu zaplatila dluhy. Ten tak zároveň musí stavbu do pěti měsíců dokončit. Poslední kauza, kdy se zastavily práce poté, co primátor Tomáš Hudeček (TOP 09)
» pokračovíní na str. 3
Přijďte v květnu k referendu » pokračovíní ze str. 1
volebních místnostech. Já ale věřím, že tady na Sedmičce dopadneme lépe a občané nebudou lhostejní k budoucnosti hazardu a přijdou se vyjádřit ve větším počtu. O tom, že městská část přistupuje k referendu velice vážně, svědčí i skutečnost, že vás budeme zvát k účasti ze všech stran, vydáme mimořádný Hobulet, budeme s vámi mluvit v ulicích a do schránek dostanete i speciální pozvánky od našich místostarostů. Blanka musí jezdit Druhým tématem pro dnešní vydání Sedmičky je výstavba tunelu Blanka. Po několika měsících to opět vypadá, že se tunel Blanka dokončí. Nechci klást nikomu za vinu, proč se stavba zpozdila. To není podstatné. Podstatné totiž pro nás je, aby Blanka konečně jezdila, a ulehčilo se tak lidem, kteří tu bydlí. Tématu se věnujeme v samostatném článku na straně čtyři. Petice za korunu Třetím tématem jsou evropské volby. Po zkušenosti s padlými ekonomikami států tzv. eurozóny se ukazuje, že ačkoliv je přínosem integrace v oblasti volného trhu, pohybu osob a rušení hranic, tak integrace v oblasti jedné měny je značně diskutabilní a předběhla dobu. Násilné zavádění společné měny je drahým pokusem, který zaplatíme všichni. Proto tu ODS jako jediná strana přichází s vizí vyjednání trvalé výjimky,
foto: Metrostav
abychom nemuseli přijímat euro. Ostatně, je to názor sedmdesáti pěti procent občanů České republiky. Chceme Evropskou unii reformovat, ne ničit. Více se o plánech našich kandidátů dočtete na poslední straně v rozhovoru s Janem Zahradilem. Chtěl bych vám popřát hezký květen a navzdory jarnímu počasí, které nás bezesporu čeká, na vás apelovat, abyste si předposlední květnový víkend udělali čas a šli k referendu a volbám. Váš Marek Ječmének, starosta MČ
Blanka do září musí jezdit »
pokračovíní ze str. 1
prohlásil, že jde o černou stavbu a hlavní město Praha nemůže proplácet účty, je tak chválabohu u konce. Zástupci dotčených městských částí, zejména Prahy 7, však nad posledním problémem kroutí hlavou. „Nepochopím, proč se to nemohlo řešit v průběhu stavby, třeba už před rokem,“ říká starosta městské části Praha 7 Marek Ječmének. „Jsme tranzitní městská část a pražský primátor musí dbát na to, aby se ulevovalo lidem, kteří v Praze bydlí. Doprava musí být řešena komplexně, a až se otevře Blanka, musí vzniknout spojnice mezi Hlávkovým mostem a Novým trojským mostem a celé napojení na městský okruh,“ dodává Marek Ječmének. Podle dostupných informací však Hlavní město Praha pod vedením TOP 09 další napojení na okruh nijak neřeší. „Proč nepokračují projekční práce, nevydávají se stavební povolení, proč se o to vedení města nestará,“ ptá se starosta Ječmének. Metrostav se vrací na stavbu Metrostav věří, že se vše podaří a dělníci se co nejdříve vrátí na stavbu. „Řekli jsme, že stavbu stihneme dokončit za pět měsíců. Nějakou dobu nám potrvá, než seskupíme všechny síly, ale věříme, že se nám vše podaří stihnout,“ řekl mluvčí Metrostavu František Polák. Jak také zdůraznil, termín dokončení stavebních prací ještě automaticky neznamená i termín uvedení stavby do provozu. „S námi tam pracují i kolegové z technologické části. Ti musejí svou práci dokončit a pak musejí následovat kompletní zkoušky.“ Spor se dostal k rozhodčímu soudu poté, co Metrostav 7. prosince loňského roku stavbu tunelu přerušil. Důvodem byly především neproplacené faktury, ale i to, že Praha jako investor neschválila další postup prací. Stavbaři tak podle Metrostavu nemohli pokračovat. Praha tvrdila, že peníze na faktury má, hledá ale zákonnou cestu, jak je proplatit. Do arbitráže vstoupila mimo jiné i kvůli obavě, že jsou smlouvy s Metrostavem neplatné a jde o černou stavbu. Arbitráž nemusela být Blanka se původně měla otevřít na jaře. V současnosti vedení Prahy mluví o konci léta. Několikrát odkládaný termín závisí nejen na průběhu dalších arbitráží, ale i na výstavbě dispečinků, která nabírá zpoždění. „Celá kauza bohužel působí tak, že vedení hlavního města jde proti zájmům Pražanů. Nekonstruktivně stavbu prodlužuje a působí další škody,“ komentuje zvolený postup Tomáš Kaštovský, který jako zástupce starosty Prahy 7 spravuje finance městské části. „Nechci nikoho kritizovat, naše občany tyto spory vůbec nezajímají a se současnými průtahy nám už dochází trpělivost. Blanka musí jezdit,“ dodává Tomáš Kaštovský s tím, že apeluje na obě strany, aby se už maximálně snažily dokončit celou stavbu v termínu. Co bude následovat? Začátek května – Metrostav obnovil práce na tunelu Blanka. Konec srpna – vedení metropole převezme dokončená řídicí střediska, bez kterých by nemohl být tunel uveden do provozu. Konec září – první řidiči se projedou Blankou.
Jak ulehčí tunel Blanka obyvatelům Prahy 7? Především v tranzitní dopravě to nejvíce pocítí obyvatelé Letné, ulic Veletržní, Bubenská a v Holešovicích v Argentinské. Hodně pomůže také v oblasti parkování, kdy
na Letné vznikne 860 nových podzemních parkovacích míst.
Holešovický patriot, který žije pro Prahu 7 Josef Neuberg (56) se narodil na Štvanici, celý život žije v Praze 7 ve Schnirchově ulici. Posledních osm let jako zástupce starosty pečuje o dopravu, životní prostředí a sport v naší městské části. V komunální politice Prahy 7 působíte dlouho. Jak jste se k ní dostal? Moje cesta do veřejného života vedla přes sport. Po revoluci jsem se stal prezidentem fotbalového klubu Loko Vltavín a spoluorganizoval jsem různé akce pro děti a mládež Prahy 7. Pak jsem plynule přešel do sportovní komise městské části a to už byl jen krůček od kandidatury do zastupitelstva. Co považujete za nejdůležitější úspěchy v současném volebním období? V oblasti sportu to je jednoznačně vybudování nových dětských hřišť, a to jak veřejně přístupných, tak školních. Příkladem mohou být hřiště v ulici Kostelní, v parčíku v ulici Tusarova s posilovacími stroji nebo ve vnitrobloku U Průhonu, která velice dobře slouží dětem i dospělým a jsou na špičkové úrovni. Celkem se podařilo za poslední léta zrekonstruovat třináct hřišť. Nová hřiště vznikla za peníze městské části, hlavního města a také s podporou společnosti ČEZ ve výši jednoho milionu korun. V Praze 7 se usídlila organizace Prague International Marathon. Přispěla k tomu nějak radnice? Ano, vyšli jsme jim vstříc a nabídli této skvělé mezinárodní organizaci nebytové prostory přímo v centru městské části, na rohu ulic Milady Horákové a Františka Křížka. Jde o dlouhodobé partnerství a má pro obě strany velký přínos. Jaký je váš pohled na dopravu v Praze 7? Ze všech městských částí máme území nejlépe pokryto hromadnou dopravou, nicméně stejně jsme celoměstský systém doplnili ještě okružním minibusem, který obstarává přímé spojení méně dostupné oblasti spodních Holešovic v okolí Jankovcovy ulice se Strossmayerovým náměstím. Za důležité také považuji zklidnění dopravy tam, kde je to možné a potřebné. Takto se povedlo kultivovat Strossmayerovo náměstí, kde jsme omezili automobilovou dopravu. Povedly se rekonstrukce třídy Milady Horákové a Letenského náměstí, intenzivně se pracuje na revitalizaci Ortenova náměstí, která s sebou přináší i nová parkovací místa. A co tunel Blanka a jeho dopady na průjezdní dopravu? Oddalované zprovoznění tunelu Blanka nám opravdu komplikuje život. Jakmile se tunel otevře, podstatně se sníží zátěž vozidly, které Prahou 7 projíždějí do severní části města. Nejvíce to pocítí obyvatelé Letné, v ulici Veletržní, Bubenská a v Holešovicích v Argentinské. Nárazové potíže vznikají při akcích na Výstavišti, což se snažíme řešit ve spolupráci s hlavním městem Prahou, ale to patří k tématu celé pražské dopravní obslužnosti. Jste spokojen se systémem parkování? Ne na sto procent, neboť samozřejmě je vždy co zlepšovat. Zóny placeného stání považuji za poměrně funkční, ale zásadním řešením, které
Za posledních 8 let městská část Praha 7 nechala na svém území vysadit přes čtyři stovky nových stromů. přinese větší komfort jak občanům Prahy 7, tak dojíždějícím, je systematické rozšiřování kapacity parkovacích míst. Jako městská část tak činíme při různých investičních akcích typu Ortenovo náměstí, snažíme se zároveň podporovat investice do parkovacích stání u nových staveb a rekonstrukcí a dbáme na to, aby zde vznikala podzemní parkoviště a odpovídající počet venkovních míst. Hodně pomůže také dokončení tunelu Blanka, kdy vznikne na Letné osm set šedesát nových podzemních míst. Jedině když dostaneme parkování pod zem, získáme dost prostoru a možností například pro cyklisty. Co jste udělali v oblasti životního prostředí? Péče o životní prostředí a doprava jsou spolu pevně provázány. Při rekonstrukci Strossmayerova náměstí – která se dělala hlavně kvůli zklidnění dopravy – se podařilo zrekonstruovat příjemný parčík u kostela svatého Antonína. Velká parková plocha vzniká na Ortenově náměstí. Bude zde vysázeno dvacet nových stromů a celkově se tím omladí zeleň. Dobrým příkladem drobného, leč velmi prospěšného opatření je oprava parčíku u kostela svatého Klimenta. Snad není bez zajímavosti, že za posledních osm let městská část Praha 7 nechala na svém území vysadit přes čtyři stovky nových stromů. Důležitou činností je samozřejmě údržba Stromovky a Letenských sadů tak, aby mohly dobře sloužit všem občanům Prahy. Co byste si jako místostarosta Prahy 7 nejvíc přál? Neustále zlepšovat podmínky pro spokojený život obyvatel v naší městské části. Konkrétně bych například rád prosadil výstavbu víceúčelové haly, kterou by nevlastnil žádný klub a která by byla plně k dispozici pro volnočasové aktivity občanů Prahy 7. Jde mi o prostory pro hraní badmintonu, volejbalu a dalších podobných sportů. Do stávajících hal se horko těžko vejdou registrovaní hráči, ale pro širokou veřejnost taková hala chybí.
Lékař, který vyměnil bílý plášť za péči o Sedmičku Tomáš Kaštovský (37) má na starosti finance, investice, veřejné zakázky a správu obecního majetku. Má čtyři dcery od jednoho roku do dvanácti let. U příležitosti nadcházejícího referenda o hazardu odpovídal na otázky, které se týkají důležitých témat městské části. Do veřejného života jste vstoupil přes zdravotnictví a sociální věci, byl jste ředitelem Pečovatelského centra Prahy 7. Proč právě takto? Vystudoval jsem lékařskou fakultu a po promoci jsem se medicíně věnoval, byť v oblasti sociální, kdy jsem řídil centrum, jež poskytuje sociální služby seniorům. Začal jsem se angažovat, chtěl jsem něco změnit, nejen z pozice řadového občana, ale i jako aktivní účastník dění. Váš hlavní obor jsou finance. Čemu se prakticky věnujete? Rozpočtu, jeho sledování a průběžné kontrole. Vytvořili jsme tzv. rozklikávací rozpočet, kde jsou jasně vidět očekávané příjmy a výdaje a jejich plnění. Součástí všeho je také péče o investiční akce i běžný chod úřadu, škol, sociálních a kulturních institucí. Snažím se o to, abychom stále hospodařili s vyrovnaným rozpočtem. Jak velkými částkami Praha 7 disponuje? Pečujeme o cca tři sta šedesát milionů korun ročně – sto padesát milionů jde na investice, které mají za cíl zlepšovat život lidí v Praze 7, zbytek jsou tzv. neinvestiční výdaje – na sociální věci, školy, zeleň, čistotu a chod úřadu. Jaké byly největší investice poslední doby? Investovali jsme sto osmdesát milionů korun do domu pro seniory v Tusarově ulici, kde vzniklo sedmdesát sedm bytových jednotek, ordinace praktického lékaře, rehabilitace, skvělé zázemí a denní stacionář. Druhou největší akcí byla rekonstrukce Ortenova náměstí, které se podařilo proměnit v živý městský prostor. Důležitým počinem byla přístavba mateřské školy v Kostelní ulici, kde od září budou dvě nové třídy. Mají občané Prahy 7 stoprocentní šanci umístit své děti ve školce? Nemají, ale za poslední čtyři roky se právě díky rozšiřování kapacity školek podařilo umístit daleko větší množství dětí než dříve. Povinnou docházku od pěti let zajišťujeme stoprocentně, nedostává se tak na dvacet až třicet menších dětí. Podporujeme také vznik předškolních tříd na základních školách. A ještě ke školství: Pravidelně opravujeme školy, nakupujeme moderní vybavení a klademe důraz na kvalitní stravování ve školních jídelnách. V základní škole Umělecká vzniklo venkovní hřiště včetně tribuny a plnohodnotného zázemí, což považuji za výrazný počin i z hlediska péče o volný čas mládeže a prevence kriminality. Když se řekne čistota ulic, co vás napadne jako první? Samozřejmě psí hovínka, což je bohužel ta stinná stránka našich psích miláčků. Je na zodpovědnosti každého pejskaře, aby se o ně postaral. Radnice
Domácí zvířata jsou často důležitým sociálním partnerem seniorů, kamarádem, který s nimi tráví čas, baví je, dělá jim radost. zajišťuje dostatek stojanů se sáčky, koše… a pravidelný úklid ulic i zatravněných ploch. Ročně se sebere osmdesát tun psích výkalů, to všechno něco stojí a není to málo peněz. Co bychom už víc mohli udělat? Nechceme jít cestou tvrdých sankcí, ale cestou osvěty. Domácí zvířata jsou často důležitým sociálním partnerem seniorů, kamarádem, který s nimi tráví čas, baví je, dělá jim radost. Jaký rozvoj čeká Prahu 7 v příštích deseti letech? Rozmanitý a zároveň citlivý k lidem i prostředí. Těším se, jak z Výstaviště vzniká seriózní kulturní areál, Holešovická tržnice se proměňuje v důstojnou obchodní oblast, kde hlavní město nechává nájemce bez výraznějšího dohledu. Stromovku vidím ještě více jako sportovní areál se skvělou přístupovou trasou do zoo. Na Letenskou pláň se po otevření tunelu Blanka vrátí pravidelné akce pro volný čas, jako jsou cirkusy nebo olympijský park. Letenský park je a zůstane místem volnočasových aktivit pro celou rodinu – bruslení, dětská hřiště, procházky, posezení s přáteli. Máme rozvojový plán v oblasti sociálních služeb, budeme i nadále zajišťovat a zkvalitňovat pečovatelskou službu, zachováme jesle a budeme pracovat i na nových věcech, jako je například nedávno zprovozněný denní stacionář pro seniory.
23.–24. května
Las Vegas, kolébka hazardu
referendum o budoucnosti hazardu V Praze 7 se uskuteční v pátek a sobotu 23. a 24. května spolu s volbami do Evropského parlamentu referendum o budoucnosti hazardu. Občané budou volit mezi nulovou tolerancí, tzn. jednorázovým zrušením všech heren a kasin, nebo okamžitým snížením na 20 a postupnou regulací až k výsledné nule. Městská část přistoupila k chystanému referendu zodpovědně a připravila intenzivní kontaktní kampaň, kterou spustí 14 dní před konáním referenda. „Budeme naše občany důrazně zvát, aby k referendu přišli a vyjádřili svůj názor,“ říká starosta Prahy 7 Marek Ječmének. Radnice se tak chce vyvarovat neúspěchu Prahy 8, kdy k referendu dorazilo pouze 14 % voličů. Aby referendum bylo platné, bude potřeba alespoň 35% účast registrovaných voličů. Radnice Prahy 7 ale věří, že občané nebudou lhostejní a k referendu dorazí ve velkém počtu.
Už v loňském roce ale magistrát slíbil, že počítá se zavedením nového systému. Přibližně čtvrtinu z vybraných peněz by měly dostávat ty radnice, které na svém území zakázaly všechny herny. Heren i automatů postupně ubývá, ale pomalu Od října loňského roku platí v Praze nová vyhláška o hazardu, která zredukovala počet míst, kde je možno provozovat herní přístroje a videoloterní terminály. Některé městské části do ní prosadily na svém území úplný zákaz hazardu, další ho výrazně omezily. Nulovou toleranci například zavedla Praha 2, 6, 12, Libuš a mnoho dalších menších městských částí. V dalších městských částech se bude konat na téma omezení automatů referen-
dum. První se uskutečnilo v Praze 8, a Praha 7 tak bude druhou městskou částí, která nechá rozhodnout občany o budoucnosti hazardu. A o lidovém hlasování se mluví i v dalších městských částech. Čím víc hráčských doupat, tím víc peněz od magistrátu Jenže městské části, které ze svého území za podpory vlastních obyvatel vyhnaly herní automaty a nastolily nulovou toleranci hazardu, jsou na tom bity. V Praze dosud platí, že podporovat hazard se z pohledu nastaveného systému přerozdělování financí z výnosů vyplácí, a miliony korun jsou rozdělovány jednotlivým radnicím podle počtu heren, respektive výherních přístrojů, které jsou na území městské části provozovány. Už v loňském roce ale magistrát slíbil, že počítá se zavedením nového systému. Ten by měl být o poznání vstřícnější vůči městským částem s nulovou tolerancí hazardu. Přibližně čtvrtinu z vybraných peněz by měly dostávat ty radnice, které na svém území zakázaly všechny herny. Mimo jiné to má být opatření motivující městské části k dalšímu potírání hazardu. Rušit hazard, nebo nerušit? „Herny tu už dál trpět nechceme. Jsou kolem toho jen problémy, výtržnosti a rušení nočního klidu. Na to jsou gambleři experti. Člověk aby se pak bál vyjít po setmění na ulici.“ Takto dle očekávání shodně reagovaly čtyři oslovené dámy na Vltavské. A už se prý nemohou dočkat, až budou moci přijít hlasovat v místním referendu, na jehož konci možná bude úplná likvidace hazardu na území celé Prahy 7. Názory se rozcházejí od vyhraněných odpůrců po
umírněné příznivce. Nezastupitelným argumentem pro zachování určitého počtu kasin je skutečnost, že každý rok získá Praha z hazardu stovky milionů korun. Tyto peníze pak putují zejména sportovním klubům a na kulturní akce. Odpůrci argumentují, že by nemělo existovat rovnítko mezi podporou sportu a hazardem. Podle propočtů odborníků přesahují škody působené hazardem mnohonásobně odvody z hazardu. Hazardní průmysl také mění charakter celých městských částí. Podstatně klesá faktická cena nemovitostí v těsném sousedství heren, málokdo chce bydlet vedle hazardní provozovny, být rušen opilými a zoufalými hráči a najít ráno vykradené auto. Kriminalita související s hazardem negativně působí na cestovní ruch a obchod. Navíc klesá kupní síla obyvatelstva, a tím trpí podnikatelé a obchodníci.
Počet hracích automatů Na trhu se sázkovými hrami v České republice bylo začátkem loňského roku přibližně 7,5 technického zařízení (zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterních terminálů) na 1000 obyvatel. Podle dostupných údajů relativní počet herních technických zařízení v ČR dosahuje v evropském kontextu nejvyšších hodnot. Např. v Německu je počet technických zařízení na 1000 obyvatel třikrát a v Polsku nebo Rakousku až desetkrát nižší než v ČR. Počet technických zařízení v ČR má v posledních letech klesající tendenci, přesto objem prosázených peněz roste – celkem bylo v ČR v r. 2012 prosázeno 135,5 mld. Kč.
Ale to podstatné rozhodnutí musí každý udělat sám v sobě. Neštěstí v lásce, štěstí ve hře, pokušení snadno zbohatnout, nebo alespoň rychle vydělat peníze. Vyléčený gambler Petr Příhoda, který dříve dokázal prohrát milony a nyní se hlasitě angažuje v boji proti hazardu, je k nulové toleranci spíše skeptický: „Nejsem zastánce úplné prohibice. Pokud si chce jít milionář rozházet pár ,drobných‘ do kasina, ať jde. Ale ten nepůjde do zaplivané herny na rohu a nebude tam prohrávat kradené peníze nebo sociální dávky. Takže když tu zůstanou kasina, kam vás nepustí bez saka a bez registrace, tak to asi nikomu vadit nebude. Je ale nesmysl, aby měla Praha stovky heren a bedny po hospodách.“
hrací automaty v praze Ke snižování počtu heren přistoupila Praha naposledy v září, kdy zastupitelé schválili novelu vyhlášky týkající se hazardu. V tabulce je přehled heren v centrálních pražských městských částech před platností vyhlášky a po jejím uvedení do praxe. Městská část:
Počet všech druhů výherních automatů (k 30. 9. 2013):
Praha 1 525 Praha 2 395 Praha 3 496 Praha 4 908 Praha 5 883 Praha 6 227 Praha 7 512 Praha 8 946 Praha 9 481 Praha 10 783 Praha 11 566 Praha 12 143 Praha 13 526 Praha 14 375 Praha 15 277 Celkem
Počet heren před platností nové vyhlášky: 50 56 68 73 97 38 56 133 65 118 35 14 23 46 18 890
Počet heren povolených novou vyhláškou: 21 0 7 27 14 0 26 50 36 31 24 0 11 15 11 273
Štěstí ve hře… aneb jen v politicích chybu nehledejme Konečné rozhodnutí a volba bude na obyvatelích Prahy. Ať už u nás na Sedmičce v referendu, tak v dalších volbách. Ale to podstatné rozhodnutí musí každý udělat sám v sobě. Neštěstí v lásce, štěstí ve hře, pokušení snadno zbohatnout, nebo alespoň rychle vydělat peníze. Dostupné studie ukazují, že se tímto krédem řídí asi 60 procent dospělé populace, a když pomineme číselné loterie, stírací losy, drobné sázky s přáteli apod., má někdy během života zkušenost s hraním čtvrtina obyvatel.
Budeme bojovat za českou korunu! ODS bude pro Česko požadovat trvalou výjimku, aby nemuselo přijmout euro. Volební lídr strany Jan Zahradil je i pro zrušení sídla europarlamentu ve Štrasburku, což ušetří 200 milionů eur ročně. „A je také třeba zastavit situaci, kdy si Evropský parlament klade různé závazky snížení emisí, které ve skutečnosti podřezávají větev evropské ekonomice,“ řekl v rozhovoru Zahradil. Jaké je z pohledu ODS klíčové téma letošních evropských voleb? Pro nás je klíčovým tématem euro, nepřistoupení České republiky k jednotné měně. Vzhledem k tomu, že vláda vyhlásila, že bude podnikat nevratné kroky, aby se Česká republika sblížila s eurozónou, my se proti tomu velmi razantně stavíme. Budeme vládu žádat, aby se pokusila o sjednání trvalé výjimky z povinnosti přijmout euro, a budeme trvalou výjimku podmiňovat výsledky referenda, které by se k tomu mělo uspořádat. My nejsme žádní příznivci referenda, to je o nás známo, ale v případě vstupu nebo nevstupu do eurozóny je pro nás referendum zcela na místě. K tomu také organizujeme velmi úspěšnou petici (www.peticeprokorunu.cz), kterou už podpořilo několik desítek tisíc lidí. Jak dosáhnou voliči, pokud v eurovolbách podpoří ODS, toho, aby naše země výjimku z povinnosti přijmout euro dostala? Budeme vyvíjet politický tlak na vládu. Už ted’ jsme získali tolik podpisů pod petici, že ji povinně musí projednat Senát v plénu. Máme v zádech veřejné mínění, kdy 75 % občanů ČR euro nechce. To vláda nemůže ignorovat. Máte ještě nějaké další stěžejní téma pro svoji kampaň? Jsou tam ještě dvě taková témata. Jedno z nich jsou úspory v rozpočtu Evropské unie a Evropského parlamentu. Předkládáme jako ODS a jako evropští konzervativci a reformisté každý rok sérii pozměňovacích návrhů evropského rozpočtu, které by vedly k úsporám. V evropském rozpočtu se dá šetřit, bohužel vždy jsou naše návrhy zamítnuty spojenými silami evropských lidovců a socialistů. Je částka 320 milionů eur, která by se podle vás ročně dala ušetřit, reálná? Je reálná. Stačí chtít, stačí se podívat do plánovaných výdajů Evropského parlamentu, stačí se podívat na naprosto nesmyslný projekt, takzvaný Pötteringův pomník neboli Dům evropské historie, za 50 milionů eur, a hlavně se stačí podívat na zbytečné sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburku. Kdyby nedocházelo k dvanácti stěhováním ročně z Bruselu do Štrasburku a zpátky, dalo by se ročně ušetřit 200 milionů eur. Už loni se nám podařilo odhlasovat usnesení, že by parlament měl mít právo rozhodnout o svém sídle. V europarlamentu už je většinová vůle štrasburské sídlo zrušit. Dříve nebo později se k tomu dostaneme, přes odpor
Jan Zahradil, lídr kandidátky ODS v evropských volbách Francie i Německa a přes odpor evropských lidovců a socialistů. ODS má teď 9 z 22 českých europoslanců, nově bude mít Česko o jednoho europoslance méně. Vzhledem k výsledku voleb do Sněmovny i preferencím jste si asi vědomi, že si pohoršíte. S jakým volebním výsledkem byste byli spokojeni? Tak já především myslím, že na devět křesel si už nesáhne nikdy nikdo. To byl skutečně velmi ojedinělý výsledek. Naše výchozí pozice je těžká, každý to ví, my to nezastíráme a já vám neřeknu žádné konkrétní číslo, řeknu vám spíše úvahu. Pro nás by bylo úspěchem, kdybychom se počtem mandátů dostali na srovnatelnou hodnotu jako jiné parlamentní strany. Jako třeba sociální demokracie, jako třeba TOP 09. To by pro nás bylo znamením, že zase patříme do balíku silných parlamentních stran. Ale rozhodně si nemyslím, že to bude devět mandátů. Podle mě nikdo nedosáhne ani na sedm mandátů, které teď drží sociální demokracie. To spektrum bude mnohem roztříštěnější. Jaké je ústřední heslo kampaně? Náš volební program se jmenuje Otáčíme EU správným směrem. Chceme EU reformovat, ne zničit. Založili jsme v Evropském parlamentu vlastní frakci, založili jsme v EU vlastní politickou stranu. To se žádné jiné české politické straně nepovedlo. Všichni ostatní jen plavou s proudem. My už přes deset let formulujeme stejnou politiku vůči EU. Kdysi nám za ni spílali do euroskeptiků, dnes to po nás kdekdo opakuje. ODS má v Evropě výrazně lepší pověst než doma, jsme vnímáni jako realistická, reformní síla. Na tom chceme a budeme stavět.
Vydává Občanská demokratická strana v Praze 7, Dukelských hrdinů 50, Praha 7, www.odspraha7.cz, e-mail
[email protected]. Zastupitelské dny každou středu 17–18 hodin.
