SEBEREALIZACE A SEBEUVĚDOMĚNÍ JAKO ZÁKLAD EFEKTIVNÍ A KOMPETENTNÍ ČINNOSTI Doc. PaedDr. Milada Krejčí, CSc.
Sebeuvědomění (angl. Self-awareness) je poměrně nový pojem. Souvisí se sebepoznáváním a sebevýchovou.
Řídící funkce ve sportu vyžaduje vzdělaného a tvořivého člověka, který má schopnosti a dovednosti adekvátního sebepoznání, sebeutváření a sebevýchovy. Awareness Through Movement (Sebeuvědomění pohybem) v oficiálnì používané zkratce ATM. V České a Slovenské republice se tomuto tématu dosud věnovala poměrně malá pozornost. Na Slovensku vyšla první monografie na toto téma od prof. PhDr. Jozefa Kurice, DrSc. v roce 1966 (O sebavýchove mladého človeka). V České republice pak vyšla monografie Sebevýchova a duševní zdraví” (1969) od prof. PhDr. Libora Míčka, CSc. Obě stojí za prostudování i dnes. Humanistická psychologie A. Maslow „Být vším tím, čím člověk může být" Skrze vnímání sebe sama se spojit se svou autenticitou, osobitostí a přirozenou autoritou, rozvíjet schopnost empatického vnímání. Být harmonicky ukotven ve svém projevu a v týmové komunikaci.
Maslowova pyramida potřeb Potřeba seberealizace Potřeba uznání, úcty
Potřeba lásky, přijetí, spolupatřičnosti Potřeba bezpečí a jistoty Základní tělesné, fyziologické potřeby Seberealizace - rozvíjení a soustavné využívání nadání a schopností jedince, tedy uplatnění přirozených i utvářených dispozic jedince k určité činnosti, k určité práci či sociální aktivitě. Seberealizace jako vývojově nejvyšší potřeba - potřeba realizovat, aktualizovat svůj lidský potenciál, jehož složkou je i tvořivost, kompetentnost, sebevyjádření, touha po vědění i estetické cítění.
Adekvátní, pozitivní a přitom objektivní sebepoznání je důležitou složkou normality (Syřišťová, 1972). Neadekvátní, negativní, ale i přehnaně pozitivní sebeobraz naproti tomu může zapříčinit řadu komunikačních i jiných psychických poruch. Úroveň sebepoznání je ovlivněna schopností a dovedností sebereflexe. Sebereflexe spočívá v přemýšlení o vlastních motivech, cílech, jednáních i o vlastním myšlení. Sebereflexe umožní vyvarovat se starých chyb. Postupná stadia sebeuvědomění (Krejčí, 2011)
Brno (1997) - úroveň sebepoznání vlastní osobnosti posluchačů a posluchaček doplňujícího pedagogického studia. Experiment se týkal 117 osob. VUT v Brně, průměrný věk byl 21 roků. 1. Cattelův dotazník 16 PF. 2. Amthaerův test struktury intelektu. 3. Eysenckův osobností dotazník. Výsledky Ženy oproti mužům: uzavřenější přesněji odhadují svou inteligenci dominantnější bezstarostnější kreativní stejně jako muži stejně společensky smělé radikalismus obdobný jako muži značnou závislost na skupině vyšší sebekontrolu než muži nižší vnitřní napětí než muži (nesignifikantní) Zvýšený neuroticismus byl u žen zjištěn ve 20 %, u mužů pouze v 5 %! Sangvinický temperament: 50 % u mužů, 50 % u žen. Cholerický temperament: v průzkumu u mužů 0%, u žen ve 20 %. Flegmatický temperament: u mužů 45 %, u žen 25 %. Melancholický temperament: u mužů i žen 5 %.
Sebeuvědomění test Tento jednoduchý test sebeuvědomění si můžete provést, pokud jste v místě, kde se můžete uvolnit, zavřít oči. Zaujměte pohodlnou pozici v lehu na zádech. Leh na zádech je ideální, ale vhoudnou pozicí může být i uvolněný sed. Zavřete oči a uvolněte se. Sledujte svůj dech a začněte pozorovat, jak Vaše tělo na dýchání reaguje. Pozorujte, kde se dýchání projevuje - břišní stěna, hrudní koš. Tímto pozorováním přecházíte do vnitřní pozornosti. Po chvíli si začněte uvědomovat postupně celé tělo, jakoby jste se dívali vnitřníma očima. Začněte pozorovat tu část těla, kterou dobře znáte, protože ji často pozorujete – např. ruka, kterou píšete, obličej apod. možná i nohy. Z tohoto místa pak pokračujte postupně celým tělem - z ruky přejděte k zápěstí atd. Poznamenejte si, které části není možné „ vidět“. Je mnoho takových míst?
