se o tøi mìsta a osm obcí, což pøedstavuje celkem však využilo pouze 63,09% obèanù, tedy o pìt procentních bodù více než byl republikový

WWW.VOLNY.CZ/E-METRO

2002

Obsah èísla

Na Rosicko-Oslavansku zvítìzila KSÈM Martin Horký

Na Rosicko-Oslavansku zvítìzila KSÈM..................

1 Konec školního roku............3 Maturita 2002......................3 Poznávací zájezd do Itálie ... 3 Vitrហ2002.....................4 Publikace o èesko-nìmeckých vztazích v obecní knihovnì..

5 Pavuèina nereality..............5 Zjevené tajemství...............6 7

Do výsledkù voleb na Rosicko-Oslavansku jsem zahrnul ty obce, které vìtší èi menší mírou byly i v minulosti považovány za souèást rosicko-oslavanské èernouhelné pánve. Jedná se o tøi mìsta a osm obcí, což pøedstavuje celkem 17397 oprávnìných volièù. Svého práva však využilo pouze 63,09% obèanù, tedy o pìt procentních bodù více než byl republikový prùmìr 58% a pøibližnì shodnì jako prùmìr okresu Brno-

Výsledky voleb do PSP ÈR na Rosicko-Oslavansku

150 let Herringovy šachty..... Dopravní nehody v Zastávce..........................

8 Co psaly noviny..........8-9 Pamìtní kniha obce Zastávka (9. èást).........................

10

E-metro. Tištìná verze Internetový mìsíèník obce Zastávka Èervenec 2002 Èíslo pøipravili: Katarína Rusnáková ([email protected]); Martin Horký ([email protected]); Petra Jancková ([email protected]); Vìra Mynáøová; Edita Králová; Tereza Nováková; Monika Kolegarová, Lucie Franková; Václav Nìmec ([email protected])

www.volny.cz/e-metro [email protected]

obcích to byla Sociální demokracie a šesti extrémistická KSÈM. V Zastávce pøitom o vítìzství KSÈM rozhodl jediný hlas, druhou stranou byla ÈSSD s 363 hlasy. Bývalý kamenouhelný revír se tak po 13 letech od revoluce opìt vrací ke komunistické stranì, která zde zakoøenila díky dìlnickému hnutí na poèátku minulého století. Nikdy pøed tím po listopadu 89 nebyli komunisté tak silní jako teï. KSÈM zvítìzila, kromì ji-

Øíèany Ostrovaèice Zastávka Rosice Tetèice Zakøany Babice Kratochvilka Zbýšov Neslovice Oslavany Celkem

ÈSSD 29,30 31,76 30,42 28,26 32,45 29,70 28,62 29,96 30,35 43,10 25,51 30,86

ODS 24,79 27,67 13,66 21,83 27,21 11,44 14,48 14,78 15,73 14,66 10,76 17,91

Koalice 16,10 17,92 5,95 11,49 12,09 18,52 4,94 5,05 9,00 10,85 8,02 10,90

KSÈM 18,86 11,31 30,51 23,56 14,91 30,51 34,27 38,91 36,13 20,23 44,93 27,65

ostatní 10,95 11,34 19,46 14,86 13,34 9,83 17,69 11,30 8,79 11,16 10,78 12,68

(c) Martin Horký

ÈERVENEC–SRPEN

* zvýraznìné údaje jsou první místa

venkov 63,32%. Z odevzdaných hlasù na Rosicko-Oslavansku bylo 10465 platných. Nejvyšší volební úèast byla v Kratochvilce 74,86% a nejnižší ve Zbýšovì 56,95%. Kupøedu levá Na Rosicko-Oslavansku na celé èáøe zvítìzila levice. V pìti

ných, právì v tìch obcích, které se v minulosti staly centry tìžebního prùmyslu, tedy v Zastávce, Babicích, Zbýšovì a Oslavanech. Absolutní vítìzství krajní levice – KSÈM zaznamenaly Oslavany se 44,93% platných hlasù. pokraèování na str. 2

Na Rosicko-Oslavansku zvítìzila KSÈM pokraèování ze str. 1 Naopak slabší pozice komunistù a výraznì vyšší zisky pravice oproti ostatním obcím (ODS, Koalice s pøihlédnutím k procentuálnímu zastoupení zbylých stran) byly v Øíèanech, Ostrovaèicích, Tetèicích a také v Rosicích. Poèet volièù KSÈM roste Scénáø, podle kterého mìla komunistická strana získat vyšší volební výsledky pøedevším neúèastí volièù, však na Rosicko-Oslavansku totálnì ztroskotal. Komunistická strana získala rekordní podporu nejen lhostejností volièù, ale také díky novým pøíznivcùm. Poèty hlasù pro KSÈM vzrostly oproti volbám do poslanecké snìmovny v roce 1998 témìø ve všech obcích. Nejménì v Zastávce 8% a nejvíce Neslovicích, kde totalitní ideologii podpoøilo o 68% více volièù (41 v roce 1998 a 69 v roce 2002). O pìtinu a více hlasù dále dostaly komunisté v Zakøanech (21%), Rosicích (23%), Ostrovaèicích (28%), Øíèanech a Tetèicích (shodnì 57%). Podíváme-li se na èísla vztažená k poètùm hla-

sù z voleb do poslanecké snì- ska celkem sedm delegátù. Jedmovny v roce 1996, neskytne se ny z prvních nejvìtších demonještì hrozivìjší pohled. KSÈM strací na Brnìnsku se konaly volilo v letošních volbách opro- právì v tomto regionu – v Oslati tìm v roce 1996 o 41% více vanech a v Zastávce, kam pøiobèanù v Rosicích, 50% v Os- šlo dokonce až 600 úèastníkù. trovaèicích, 59% v Øíèanech a dokonce 85% v Tetèicích a 86% Podtrženo seèteno v Neslovicích! Jedinou obcí, ve Podíváme-li se na celkové které se podpora soudruhù trva- výsledky voleb na Rosickole snižuje, je Kratochvilka, kde Oslavanku, pak první místo pøi kažCelkové výsledky voleb do PSP ÈR 2002 dých nona Rosicko-Oslavansku vých volbách volilo 30,86% 27,65% KSÈM o dva obèany 17,91% ménì. 12,68% 10,90%

(c) Martin Horký

Kde se vzali? SkuteèÈSSD KSÈM ným poèátkem masového dìlnického hnutí na Rosicko-Oslavansku byly bezesporu události v roce 1920, kdy byla vojenskou silou potlaèena stávka horníkù a zamìstnancù oslavanské elektrárny. Tehdy zaèala komunistická ideologie v našem kraji získávat velké množství pøíznivcù a její vývoj nabral radikální tempo. Není bez zajímavosti, že právì Poèty hlasù pro KSÈM na RO Rosicko-Osla1996 1998 2002 vansko bylo Øíèany 100 101 159 nejaktivnìjším Ostrovaèice 24 28 36 regionem na BrZastávka 341 334 364 nìnsku, ale také Rosice 414 473 586 vlivným hráèem Tetèice 40 47 74 Zakøany 94 92 112 v rámci celé Babice 93 82 97 první republiky. 102 100 Kratochvilka 104 Na ustavující Zbýšov 623 547 650 schùzi KSÈ Neslovice 37 41 69 v Praze v roce Oslavany 809 811 935 1921 bylo z RoCelkem 2679 2658 3182 * zvýraznìny jsou nejvyšší zisky za posledních 6 let sicko-Oslavan-

2

ODS

Koalice

ostatní

podle procentuální vyjádøení zaujímá ÈSSD (30,86%), druhé KSÈM (27,65%), ODS (17,91%) a ètvrtá Koalice (10,90%); ostatní strany dohromady získaly 12,68%. Puè? Na závìr tedy mùžeme bez nadsázky øíci, že témìø každý tøetí dospìlý obèan našeho regionu podporuje komunistickou stranu, a tím i její volební program. Ten mimo jiné slibuje znárodnìní podnikù, vystoupení z NATO, „bojeschopnou“ armádu, povinnou vojenskou službu, restriktivní zdanìní nebo také tìžko definovatelné danì z luxusu. Zdoje: Èeský statistický úøad (www.volby.cz); Z dìjin KSÈ v okrese Brno-venkov 1921-1945; Franìk, Vanìk, Žampach; Brno 1982.

e-metro # èervenec–srpen 2002 www.volny.cz/e-metro

téma Konec školního roku Konec školního roku Tereza Nováková Spolu s narùstajícími stupni na teplomìrech ve školách narùstá nervozita, strach a nedoèkavost prázdnin. Jelikož i já jsem studentka, ani mnì se nevyhnuly tyto rituály. Vše zaèíná už v polovinì kvìtna – profesoøi šílí a neustále se diví jak to, že máme tìch známek tak málo. Postupnì však odjíždìjí na sportovní kurzy a tøídní výlety. Škola je poloprázdná, všichni se tìší na tu svoji akci a do uèení se nikomu nechce. Po výletech, které jsou urèitì tím nejlepším v celém školním roce, pøicházíme unavení a nevyspalí do školy, kde nás známkovací maratón èeká znovu. Jakoby nikdo nevìdìl, že v polovinì èervna, kdy slunce pøímo paøí, láká nás koupalištì a zábava pod širým nebem,

nemáme na školu ani pomyšlení. Všichni shání brigády, kurzy, plánují dovolenou a Jirásek nudí. S napìtím odpoèítáváme poslední písemky, poslední „školní“ dny, kdy stejnì nic nedìláme, a pøedevším den D, kdy pøijdeme do školy s kytièkou v ruce, složkou a deníèky na adresy. Po pøedání toho, pro mnohé nevýznamného papíru, nazývaného vysvìdèení, sedíme v šatnì, díváme se na sebe smutnými pohledy a mlèíme. Myslím, že tyhle melancholické chvíle nemá nikdo rád. Louèíme se s tìmi, kdo pøechází na jinou školu, nebo nás jinak opouští a teèou slzy. I když nejsou tyto okamžiky zrovna veselé, málokdo z nás by je vymìnil. Èekají nás pøece dva mìsíce prázdnin!

Poznávací zájezd do Itálie Katarína Rusnáková Pro milovníky turistiky, antických památek, slunce a moøe nabízíme poznávací zájezd do Itálie. Kdy? Za kolik? S kým? Program?

20.–30. záøí 5800 Kè (ubytování, doprava) Se tøídou septimou z místního gymnázia Florencie, Øím, Vatikán, Pompeje, Benátky, …volné dny koupání, popø. individuálnì. Ubytování? Hotel v mìsteèku Palinuro, pokoje dvou-ètyølùžkové, kuchyò Stravování? Z vlastních zásob, restaurace. Zájemci se mohou ozvat na email: [email protected] e-metro # èervenec–srpen 2002 www.volny.cz/e-metro

Maturita 2002 Lucie Franková Letos se se školními lavicemi na gymnáziu rozlouèilo 27 studentù. Ovšem jen nìkteøí z nich ukonèili svoje studium úspìšnì. Osm z nich odmaturovalo s vyznamenáním, 16 odmaturovalo a tøi nemìli tolik štìstí a znalostí. Kromì povinných pøedmìtù – èeštiny a jazykù – si nejvíce žákù vybralo maturitu z biologie (15), matematiky (11), zemìpisu (6), na rozdíl od výpoèetní techniky (1), výtvarné (2) a hudební výchovy (2) nebo dìjepisu (3). Celkovì probìhla maturita nejlépe z hudební výchovy (prùmìr 1,5), biologie (1,533) a chemie (1,667). Naopak nejhorší prùmìr byl ze základù spoleèenských vìd (2,8) nebo matematiky (2,636). Prùmìrný prospìch v èeštinì je srovnatelný s nìmèinou (2,481 a 2,462), angliètina dopadla o nìco lépe (2,0). Prùmìrný prospìch všech studentù byl 2,19. Pøejeme všem mnoho úspìchu do dalšího života!

Vaše

šance... 3

VITRÁŽ 2002 – 13.7.2002 Zámek Oslavany TomᚠPlch Festival Vitráž, s pøívlastkem benefièní, je obèanskou aktivitou usilující o rozšíøení kulturních obzorù v oblasti rosicko-oslavanské pánve. V Oslavanech vyplòuje prostor mezi tradièní zábavou a plesovou sezónou. Festival Vitrហje zaštítìn ušlechtilou myšlenkou obnovy oslavanského zámku. Pøed tøemi lety byl pojmenován podle chybìjících okenních výplní v kapli cisterciáckého kláštera ze 13. století, jenž tvoøí základ památkového objektu. Více než finanèním darem však festival podporuje zámek upozornìním na jeho existenci. V letošním roce by se v jeho zdech mìlo odehrát divadlo, zaznít poezie, objevit místnost plná obrazù. Otevøena bude stálá expozice Hornictví a energetiky na Rosicko-Oslavansku. Komplex zámku a kláštera si bude možno prohlédnout s prùvodcem po románském nebo všeobecném okruhu. Hudební èást festivalu se odehraje kolem pódia v zámecké zahradì. Solidní obraz i zvuk, èajovna, co hrdlo si ráèí, a kouzelná noc pod

stromy. (Pøijedete zase!). Poslední zvuk z aparatury mùže zaznít do pùlnoci, proto program doplní komponovaný veèírek v zámecké vinárnì v režii synchronizovaného D.J. a promítaèe. Autorská videoprojekce by mohla být teèkou programu v zámeckém parku. Návštìvnost se v minulých roènících pohybovala kolem 300 platících. Pro pøípad nepøíznivého poèasí budou postaveny vojenské hangáry, schovat se dá v èajovnì, pódium je zastøešeno, do zasklené kaple na básníky nezaprší, ani do vinárny, ani na obrázky. Tímto si dovolujeme (oznaèení poøadatelé) pozvat úèinkující a požádat mecenáše kultury o pøíspìvek na finanèní krytí pøi realizaci níže uvedeného programu. Prezentace pro sponzory V minulých letech podpoøili festival : Mìsto Oslavany, Remos Oslavany, TJ Oslavany, KIS Oslavany, TOI TOI Olomouc, Jaso Støelice, Tiskárna Gloria Rosice, Technofarm Rosice a Ivanèice, Swordfishtrom-

bones, kulturní magazín KULT. Informace o festivalu vitrហbyly zveøejnìny v médiích: Rovnost, OKNO, KULT, kabelová televize TIV Ivanèice, KIC Brno a Mìstský rozhlas Oslavany. V letošním roce budou prezentaèní loga sponzorù uvedena na plakátech, propagaèních letácích a vstupenkách. Je možnost umístit dodané velkoplošné logo na hlavním pódiu. Mecenáši budou také zmínìni v pøípadných rozhovorech pro media. Finanèní zisk bude pøedán finanènímu odboru Mìstského úøadu k prokazatelnému využití pøi rekonstrukci oslavanského zámku. Za oznaèené poøadatele: TomᚠPlch, Na Vyhlídce 43, 664 12 Oslavany; IÈO: 68634790, tel.: 0604/34 69 32, e-mail [email protected]; Miroslav Haratyk 0723/ 23 68 49; Radovan Plch 0728/ 44 15 83; František Franko 0728/ 35 22 60; Daniel Kratochvíl 0728/ 54 73 03.

PROGRAM FESTIVALU odpolední program * stálá expozice Hornictví a energetiky na Rosicko-Oslavansku * prohlídkové okruhy s prùvodcem * poezie v kapli * vernisហkreseb Jany Vyhnálkové * divadelní pøedstavení

hlavní hudební scéna * DRRN * SWORDFISHTROMBONES * BUDOÁR STARÉ DÁMY * Ú.N.P. * a další......

noèní program * DJ + promítaè 16 mm v zámecké vinárnì * autorská videoprojekce v parku

4

e-metro # èervenec–srpen 2002 www.volny.cz/e-metro

Publikace o èesko-nìmeckých vztazích v obecní knihovnì Vìra Mynáøová Problematika èesko-nìmeckých vztahù je v této dobì aktuálnì diskutovaným tématem. Dnešní generaci, která nezažila poslední roky vzájemného soužití na našem území, však mohou mnohé souvislosti unikat; pamìtníci mohou mít pohled zkreslený kvùli emocím doprovázejícím vlastní vzpomínky. Ministerstvo kultury ve snaze o osvìtu vydalo na toto

téma faktografickou publikaci Rozumìt dìjinám: Vývoj èesko-nìmeckých vztahù na našem území v letech 1848–1948. MZK Brno byla povìøena distribucí této knihy mezi knihovny v ÈR. Omezené množství výtiskù této publikace bylo dodáno do Obecní knihovny v Zastávce. Paní knihovnice pøislíbila následnou distribuci i na gymnázium a do ZŠ.

Taneèní škola Michala Holého poøádá III. roèník L E T N Í H O TA N E È N Í H O TÁ B O R A Urèeno: všichni pøíznivci tance Termín konání 17.-24.8.2002 (sobota-sobota) – pro všechny dìti a juniory 24.-31.8.2002 (sobota-sobota) – pro dospìlé Místo konání: rekreaèní støedisko Nesmìø, nachází se na Èeskomoravské vysoèinì asi 6 km jižnì od Velkého Meziøíèí v Nesmìøském údolí pøímo na toku øeky Oslavy Ubytování: 4-lùžkové chatky s elektøinou Strava: 5x dennì v jídelnì pevné budovy + pitný režim Vedoucí: zkušení táboroví vedoucí, všichni jsme taneèníci, kteøí mají rádi zábavu, rádi se smìjí a rádi pracují s dìtmi Cena: 2100,- Kè (obsahuje dopravu autobusem tam i zpìt, ubytování v chatkách, plnou penzi, zdravotníka + léky použité na táboøe, služby vedoucích, drobné odmìny a materiál potøebný k chodu táborového programu, kursovné). Zpùsob úhrady: hotovì nebo fakturou Uzávìrka pøihlášek: 15.7.2002 Po celou dobu pobytu bude pro dìti zajištìn bohatý program, který bude obsahovat tréninkový èas, hry, soutìže a mnoho dobré zábavy. Kontakt a bližší informace: Taneèní škola Michal Holý, Sportovní 526, Zbýšov (úøední sídlo školy); Fügnerova 395, Rosice (tady bydlíme); Tel: 0606/954 381 (Michal Holý), 0732/217 725 (Jitka Køížová).

e-metro # èervenec–srpen 2002 www.volny.cz/e-metro

Pavuèina nereality Edita Králová Sedíme a povídáme si. Všude je tma, fouká studený vítr a nám se klepou ruce. Chvíli mlèíme, to když se otvírá láhev vína. Ètvrtá nebo pátá, už ani nevím… Láhev koluje, je to pouto, které nás alespoò na chvíli spojuje. Nìkdo vytáhne krabièku cigaret. Máme se ještì víc rádi – víno, cigarety, vítr, zima, naše myšlenky, to vše nás dává dohromady. Nejsme jen samostatné osamìlé bytosti, jsme celek, který nikdo a nic nemùže rozdìlit. Máme se rádi, za toho druhého bychom bojovali až do konce. Padají slova útìchy i povzbuzení, slova, která jsou zahalena do alkoholového oparu, a která budí dojem toho nejkrásnìjšího na svìtì. Je to dojemný a tajemný okamžik, který snad má trvat celou vìènost. Nejsme spojeni jen rukama, které objímají druhého, protože je mu zima, nejsme spojeni jen rty, které líbají druhého, aby mu dokázaly, jak krásná je láska. Mezi námi visí nìco, co nás otvírá a proplétá se našimi tìly. Pøinášíme další láhev, zapalujeme další cigarety. Je to až neskuteèné…padají první slzy…milujeme se. Když se ráno probouzíme, je nám trapnì. Za to, co jsme povídali, za to, co jsme dìlali. Jeden druhému se nemùžeme podívat do oèí. Nechceme ty cizí lidi, kterým jsme si pøed nìkolika hodinami vylili srdce, ani vidìt. Vzali nám kousek nás a už ho nikdy nevrátí. Každý jdeme zase svou cestou, ale všechny mají spoleèný cíl. Koupit další víno…neznáme se…jsme prostì tápající bytosti.

5

Zjevené tajemství – kryt pro ÚV KSÈ ve Zbýšovì Jaroslav Køístel, starosta mìsta Zbýšov; Ozvìna 2/2001 V èervnu roku 2001 jsme byli osloveni pracovníky civilní ochrany Okresního úøadu Brno-venkov, zda souhlasíme s opatøeními, jež by do budoucna znemožnila pøistup do podzemního krytu, který byl v katastru našeho mìsta vybudován v 50. letech minulého století, pøípadnì máme jiný návrh na jeho využití. Kryt, o nìmž vìtšina z nás jenom slyšela, protože to bylo zaøízení frontového typu nejvyšší kategorie pro ukrytí velitelù ÚV KSÈ v pøípadì napadení nepøítelem, který se kolem nás tehdy vyskytoval. Kryt mìl mít protiatomové parametry a jeho situování bylo pøísnì utajeno. Pøed rozhodnutím o jeho další budoucnosti jsme ale chtìli vìdìt, jak celá stavba vùbec vypadá, a proto jsme požádali o umožnìní pøístupu. 3. èervence 2001 jsme se tedy do krytu dostali. Byl vybudován pod bývalou haldou u dolu Antonín a pøístup byl štolou, jejíž jeden konec ústí v prostoru povrchu bývalého dolu – dnes v nádvoøí Kepák Group,

a.s. a jeden za odvalem, ve smìru ke ètvrti „Na drahách“. Již po vstupu po zvìtralých schodech jsme poznali, že další využití tìchto prostorù je prakticky nemožné. Vysoce agresivní prostøedí poznamenalo ocelové výztuže i betonové pažnice natolik, že jsme se neubránili dojmu, že se dílo musí v dohledné dobì samovolnì zavalit, a to možná ještì za naší pøítomnosti. Pøíslušnou štolou totiž proudí splašková voda z celé ètvrti Sièka, což je pro budoucno katastrofální poznatek, protože veškeré odpadní vody jsou dnes vedeny pøes cizí pozemek. To nám jen znovu pøipomnìlo nešastné øešení privatizace státního podniku RUD Zbýšov. Betonové pažnice byly v mnohých místech narušeny i hlodáním potkanù a v celém prostoru se udržoval znaèný zápach. Z oné úzké štoly se asi po 400 m odboèilo doleva a za ocelovými dveømi se pøed námi objevily již udržované chodby vybavené vzduchotechnikou a øádným osvìtlením konèící v prostor-

ných halách hangárového typu. V odboèkách byly umývárny se sociálním zaøízením, prostory pro velitele s tabulemi, na nichž mìly být znaènì pøíslušné pokrmy. V chladném prostøedí na nás dýchala atmosféra ještì nedávné studené války. Rovnìž tak dojem velkého díla mnoha dnes již neznámých lidí. Díla marného a nepoužitelného. V prostorách, kdyby byly na jiném místì, by se mohl hrát tenis, èi jiné hry. Nic z toho však nebude. Celá stavba je dokumentem hlouposti všech totalitních režimù. Mìla ochránit politickou, a tedy vùdèí elitu ukrytím pod masami z dolù vyvezené hlušiny. Avšak pøístup popsanou kanalizaèní štolou nedostateènì staticky zajištìnou by z tohoto krytu dozajista vytvoøil høbitov vùdcù zaživa pohøbených. Výsledek komisionální prohlídky je jednoznaèný – pøístupy do bývalého krytu budou zazdìny. Zdi budou dostateènì silné, aby se v budoucnosti do tìchto prostor již nikdo nedostal. Není totiž o co stát.

Hudební divadlo Glottis hledá nové èleny Amatérské hudební divadlo Glottis ze Zbýšova naléhavì hledá nové èleny do svého souboru na pøipravovaný projekt The MusicalMania.Bližší informace: Radek Leszczynski Jiøí Leszczynski mail

6

0603/903 601 0607/128 389 [email protected].

e-metro # èervenec–srpen 2002 www.volny.cz/e-metro

150 let Herringovy šachty Ing. Arnošt Kejta; redakènì upraveno Rytíø Johann Ernst Herring v roce 1852 zahájil v dnešní Zastávce v místní èásti Klobouèky tìžbu kamenného uhlí. V té dobì zde stával jenom zájezdní hostinec. Pøíchodem rytíøe Herringa zde zaèala vznikat osada zvaná Boží Požehnání (Segen Gottes). Budova šachty Pøed výstavbou šachty a obytných domù nechal Herring postavit cihelnu o devíti pecích a zøídil lom na pískovec. Tyto materiály pak používal pro zmínìnou výstavbu. V cihelnì se vypalovaly i

ornamentky z fasádního obložené jižní stìny šachetní budovy podle návrhu architekta Förstera. Tyto pak v roce 1967 byly otluèeny a znièeny (pozn. šéfredaktora: fasáda mohla být díky své jedineènosti uznána technickou památkou). Zbytky obložení i pece od cihelen jsou dodnes na Klobouèkách znatelné. Na nádvoøí šachetní budovy byla postavena strojovna a úhlové pece na výrobu koksu. Tìžební jáma byla zešikmená; podzemní štoly vedly až do Mariánského údolí. Herringova spoleènost zvaná Rytíø Herring a spol. zakoupila další doly na uhlí jako Svatotrojský v Nové Vsi, Františku v Padochovì, Dìdiènou štolu, Göppel,

Štìstí, Jiøí, Plantáže, Josef I, Josef II, Gegentrum, Silnièní, Schodovou i tìžíøstvo spoleènosti rytíøe Baraty v Okrouhlíku. Amalien Grund – Stará osada Jako humanista se postaral o docházející horníky z okolních obcí postavením obytných budov pro své zamìstnance. Na Klobouèkách postavil 25 bytù a v dnešní Staré osadì celkem 28 bytù pojmenovaných zpoèátku Arbeiter Colonie a pozdìji Amalien Grund, též Amalína dle jména své manželky Amálie. Tyto budovy na Staré osadì byly øadové dvoupodlažní (celkem sedm) a byly postaveny dle projektu architekta Ludvíka Förstera z Vídnì. Pùvodnì byly urèeny pro mìsto Vídeò, ale kvùli revoluci v roce 1848 nebyly ve Vídni realizovány. Projekt od Förstera Herring odkoupil v dobì, kdy mu Förster projektoval palác na námìstí Svobody è.8 v Brnì (nyní Státní památkový ústav). Z tìchto budov vznikly v roce 2001 asano-

váním tøi a ze zbylých jsou toho èasu tøi budovy v rekonstrukci. V pùvodním øešení byly budovy již vybaveny vestavìnými záchody a vytápìna byla pouze místnost kuchynì, ze které byl teplý vzduch kanálem veden do poko-

e-metro # èervenec–srpen 2002 www.volny.cz/e-metro

je, aby bylo zabránìno úniku kouøe z kamen. Ke každé bytové jednotce byla postavena hospodáøská budova a sklepy. Taktéž každý byt mìl svoji zahrádku dodateènì vybavenou rozvodem užitkové vody z rybníka. Po dokonèení byly pøed budovami postaveny dva stojany na pitnou vodu. Herring nechal v každé èásti u bytových domù postavit pekárnu, udírnu a prádelnu s ruèním mandlem. Rytíø Herring založil v roce 1850 akc. spol. na stavbu dráhy z Brna do Božího Požehnání (Segen Gottes). Osada mìla již v roce 1856 postavenou dráhu z Brna a v roce 1858 i poštovní úøad. V roce 1858 Herring založil i spoleènost tìžaøstva železných hutí. Hu pak byla postavena belgickými podnikateli, kteøí závod v roce 1865 prodali spoleènosti rytíøe Herringa. V té dobì vznikly další obytné domy, a to Domky a Nová osada. Rytíø Herring byl bezdìtný, a proto adoptoval syna i dceru. Syn, taktéž Ernst, studoval na školách v Nìmecku hornictví a hutnictví a byl velice podnikavý. Byl èlenem zemské i øíšské rady, prezidentem moravské Eskont banky, øeditelem filiálky Národní banky a v neposlední øadì víceprezidentem moravského pomocného svazu invalidù. Bylo mu udìleno èestné obèanství mìsta Brna a vyznamenání „Øád Leopolda“. Byl povýšen do rytíøského stavu a pozdìji i do stavu svobodného pána. Ernst Herring byl významným iniciátorem železnièní dráhy z Božího Požehnání (Segen Gottes) do Okøíšek s odboèkou ze Studence do Velkého Meziøíèí.

7

Dopravní nehody v Zastávce Vìra Mynáøová Nìkteøí øidièi jezdí pøes naši obec opravdu bezohlednì. Jen na ulici Babická v oblasti zatáèky nad železnièním pøejezdem se za poslední rok a pùl staly tøi dopravní nehody, z nichž minimálnì dvì byly zpùsobeny kvùli nepøimìøené rychlosti. Ta poslední, která se udála 13.6. v ranních hodinách, se naštìstí obešla bez zranìní. Øidiè automobilu jedoucí smìrem od Zbýšova v mírné zatáèce nezvládl øízení, pøejel chodník, porazil vzrostlou švestku a zdemoloval èást plotu tvoøeného kovovými díly. Lze hovoøit o štìstí, že se nikomu nic nestalo. Dopravní situaci v tomto úseku by zøejmì nebylo od vìci øešit dopravní znaèkou omezení rychlosti nebo nìjakým alternativním zpùsobem.

Dali jste mi život zabte mì, když ho chci prožívat pøede mì jste šaška postavili pomlouvejte, když se mu chci vysmívat vrazili jste mi flašku odsuzujte, když kleèím s hlavou v záchodì lásku jste mi pøedstavili køiète, když ji nechci nechat náhodì ukázali jste mi d隝 zoufejte, když chci mokrá být rakev jste mi vytesali mlète, když v ní chci zhnít zavedli jste mì k rybníku teï nechcete, abych plavala berete mi život a chcete, abych mu mávala... DREW

˜ ™ Utápím se v rozpacích Aè hlavu nosím v oblacích, tak stejnì chodím peklem, nevím však, proè trestné je snít o nìèem pìkném.

I pøesto žiju v iluzích, mám svou nekoneènou zem. Tak pojï, ke mnì pøidej se, teï do nebe my jdem.

Já vždy jsem v tebe vìøila, doufala a pøála, však dal jsi mi jasnì najevo, že nejsem jedna z mála.

Ty si mì však nevšímáš, poslouchej a slyš, já vždycky budu vìøit v to, že budeme si blíž.

Nikdo tomu nevìøí, ani já snad ne, asi nikdy nebudem žít v zemi zázraèné T. N.

Uèebna se ocitla v plamenech Jaroslav Sedláèek; Rovnost 10.6.2002 Zastávka u Brna – V poèítaèové uèebnì Gymnázia T.G. Masaryka v Zastávce na Brnìnsku zaèalo neèekanì hoøet. Panika se ale naštìstí nekonala. Rozšíøení ohnì na celou školu, pøípadnému zranìní žákù a pedagogù, stejnì jako rozsáhlým škodám zabránil zásah pìti jednotek profesionálních i dobrovolných hasièù z Rosic, pokraèování na str. 9 Zastávky, Zbýšova a Zbraslavi.

8

e-metro # èervenec–srpen 2002 www.volny.cz/e-metro

V Prostìjovì se tanèilo disko

Uèebna se ocitla v plamenech pokraèování ze str. 8 Úspìšný prùbìh zásahu nesnižuje ani skuteènost, že se tentokrát jednalo o další z øady požárních taktických cvièení v okrese. „Už pøed pøíjezdem hasièù se pedagogùm podaøilo dobøe zvládnout evakuaci školy, v níž chybìli pouze žáci dvou tøíd, kteøí jsou nyní na vodáckém výcviku. Všichni pøítomní studenti ukáznìnì opustili objekt do dvou minut,“ uvedl mluvèí Hasièského záchranného sboru Jihomoravského kraje Jaroslav Haid. Zásah hasièských jednotek se zamìøil pøedevším na poèítaèovou uèebnu, nacházející se v prvním patøe budovy. Cvièení však souèasnì provìøilo i èasy dojezdu jednotlivých

Blanka Oujezdská; Olomoucký den 13.5.2002 Prostìjov – Letošní šampionát v diskotékových tancích, který se v Prostìjovì zabydlel pøed devatenácti lety, byl pro tamní Taneèní školu Hubený opìt úspìšný. Stejnì jako loni i tentokrát si bývalí juniorští mistøi svìta na mistrovství republiky v disciplínì Disco Dance Formation vytanèili prvenství. Historie se zopakovala i ve finále svìtové soutìže této disciplíny, kde ostøílený tým získal støíbro. Palmu vítìzství si opìt odnesli soutìžící z taneèní školy z belgického Dursinu, kteøí s dalšími formacemi obsadili i tøetí a sedmé místo. V disciplínì Disco Show Formation si titul mistra republiky i svìta odnesl soubor Mighty Shake ze Zastávky u Brna. S choreografií Crazy Street zvítìzil v atrak-

tivní disciplínì Show Dance Formation, která povoluje i rekvizity, ostravský soubor Akcent. Mezi dvanácti „brejkaøi“ si nejlépe vedl Chorvat Rešetar Hrvoje. V pátek a v sobotu se ve sportovní hale Sportcentra vystøídalo pøes dva tisíce taneèníkù z Èech a Slovenska, z Polska, Nìmecka, Dánska i Itálie. Maraton provázela skvìlá atmosféra, kdy se soubory navzájem povzbuzují a výkon soupeøe dovedou odmìnit potleskem. Profesionalitu soutìžících ocenil i prezident Èeskomoravské taneèní organizace Miroslav Franc: „Ukázalo se, že tanec jde dopøedu. Muzika je dynamiètìjší, technika tancování se posouvá, v choreografiích se odrážejí nové styly a podnìty.“

Máte chu psát? Máte o èem psát? Máte pøíležitost! jednotek k budovì zastáveckého gymnázia èi spolupráci jejich èlenù se zamìstnanci školy. Stejnì tak provìøilo využití všech zdrojù vody, souèinnost hasièù se zdravotníky a policisty i další èinnosti nezbytné k úspìšné likvidaci požáru. Podobné cvièení se uskuteènilo nedávno také v Domovì dùchodcù v Pøedklášteøí u Tišnova na Brnìnsku. Tam zpùsobil fiktivní požár v jednom z pokojù v prvním patøe malíøi odhozený nedopalek cigarety. Obyvatele s omezenou schopností pohybu museli hasièi svézt evakuaèním výtahem do pøízemí, kde je pøedali zdravotníkùm.

e-metro # èervenec–srpen 2002 www.volny.cz/e-metro

Rádi malujete? Chcete se pochlubit? E-metro má i galerii.

www.volny.cz/e-metro

9

9. èást

pøepis kroniky: Petra Jancková, pøipravil: Martin Horký

Volby Dne 16. záøí 1923 konány byly volby do obecního zastupitelstva, pøi nichž kandidovalo šest stran. Obecní zastupitelstvo volilo se 24ti èlenné, a za jednotlivé skupiny zvolení byli: 1.)

Skup. Všeùøednická 1.) Motyèka Josef, dùlní dozorce 2.) Schindler Emil tech. úøedník 3.) Hloušek Maxmilián, pokladník.

2.)

Komunisté (sekce III. internacionály) 1.) Bendl František horník z è. 9 2.) Podroužek Hubert zøízenec družstevního podniku è. 118 3.) Zima Hynek slevaè è. 108 4.) Coufal František elektrotechnik è. 84 5.) fischer Josef zámeèník, è. 52 6.) Patzelt Josef strojník è. 24 7.) Pokorný Antonín nástrojaø è. 67 8.) Halla Josef horník, è. 11 9.) Kolesa Karel dùl. dozorce, è. 88

3.)

Ès. sociálnì demokratická strana dìlnická 1.) Válek Gustav slevaè, è. 27

2.) Brázda Hugo topiè ès. státních drah è. 72 3.) Drštièka Albín zámeèník, è. 18 4.) Kaplan Richard elektrikáø, è. 50 4.)

Strana Ès. socialistù 1.) Malý Rudolf slevaèský mistr è. 20 2.) Prudík Adolf dozorce, è. 141

5.)

Kandidátka obèanská 1.) Komenda Jakub, øeditel m욝anské školy, è. 3 2.) Blaha Jan vážný, è. 15

6.)

Strana živnostensko-støedostavovská 1.) Jedlièka Jan hostinský, è. 5 2.) Veselý Matouš dozorce, è. 119, 3.) Kroutil František dozorce, è. 119 4.) Martínek Václav pekaø, è. 146

Dle pomìrného zastoupení v obecním zastup. zvolena obecní rada následovnì – Válek Gustav starosta – Bendl František první námìstek – Komenda Jakub radní – Malý Rudolf radní – Jedlièka Jan radní – Podroušek Hubert radní – Hloušek Maxmilián radní* Schindler Emil – Coufal František radní * M. Hloušek byl obecním hospodáøem od 16/9 1923. Rok 1924 Tìl. jedn. „Sokol“ Tìlocvièná jednota „Sokol“ zakoupila od Rosické báòské spoleènosti pozemek pro stavbu Sokolovny ve výmìøe 2092 m2. Od 15/8 1924 do 30/11 1924 lámalo èlenstvo Sokola kámen na pozemku františka Pokorného úøedníka zde, a získáno 120 m3 kamene. Za pomoci Jindøicha Jeøábka øezníka zde a povozníka Arnošta Solaøe, dále rolníkù z Babic, Rapotic a Popovic odvezen na staveništì. V pøíštím díle: pokraèovací škola, obecní knihovna, stavba Revírní bratrské pokladny, obecní kaple

10

e-metro # èervenec–srpen 2002 www.volny.cz/e-metro