EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 7.7.2011 KOM(2011) 415 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU EU a její sousední regiony: nový přístup ke spolupráci v oblasti dopravy
1.
ÚVOD
Cíl Doprava významně přispívá k evropské prosperitě. Umožňuje efektivní distribuci zboží a volný pohyb občanů. EU je významným politickým a hospodářským partnerem zemí v sousedních regionech. Posílená spolupráce v odvětví dopravy může našim sousedům pomoci stát se ekonomicky silnějšími a politicky stabilnějšími. Z lepší spolupráce v oblasti dopravy, jejímž cílem je snížit čas a zdroje vynaložené na přepravu zboží a cestujících, přímo těží občané a podniky v EU a v sousedních regionech. Užší integrace trhu může rovněž přispět k otevření nových tržních příležitostí pro podniky v EU i sousedních regionech. Toto sdělení popisuje novou spolupráci v oblasti dopravní politiky se sousedními regiony EU, přičemž navazuje na sdělení Komise z roku 20071, které se zaměřilo na aspekty infrastruktury. Zahrnuje evropskou politiku sousedství (EPS)2 i kandidátské země3 a hlavní důraz klade na země EPS. Vysoká úroveň spolupráce v oblasti dopravy, které již bylo dosaženo s kandidátskými zeměmi, může posloužit za vzor pro zlepšení dopravních spojení s ostatními sousedními regiony4. Komise nedávno přezkoumala EPS, jednotný politický rámec pro vztahy EU s jejími sousedními partnerskými zeměmi5, a navrhla nový přístup k sousedství, jež prochází změnami. V souladu s tímto přístupem bude spolupráce v oblasti dopravy přizpůsobena potřebám každého subregionu. EU bude v odvětví dopravy uplatňovat vyšší stupeň diferenciace v závislosti na ambicích jednotlivých zemí a jejich připravenosti na užší integraci s EU. Podpora EU – buď ve formě finančních prostředků na propojení infrastruktury, nebo většího přístupu na trh – bude podmíněna pokrokem, jehož sousední země dosáhnou. Politické souvislosti Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se EU zavázala k rozvoji výsadních vztahů se zeměmi ve svém sousedství (článek 8 Smlouvy o EU). Smlouva dále stanoví, že Unie se může rozhodnout spolupracovat se třetími zeměmi k podpoře projektů společného zájmu a k zajištění interoperability sítí (čl. 171 odst. 3 Smlouvy o fungování EU). Strategie Evropa 2020 přikládá důležitost šíření vnějších aspektů našich vnitřních politik na podporu hospodářského růstu EU. To platí zejména pro dopravní politiku, neboť efektivní hraniční přechody, kratší a rychlejší propojení a liberalizace trhů usnadňují pohyb zboží a osob přes hranice EU.
1 2 3
4 5
CS
Prodloužení hlavních transevropských dopravních os do sousedních zemí, KOM(2007) 32 ze dne 31. ledna 2007. EPS – východ: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina; EPS – jih: Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, okupované palestinské území, Sýrie, Tunisko. Kandidátské země: Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Turecko. Potenciální kandidátské země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo (podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99). Toto sdělení se nevztahuje na Island, Norsko, Rusko a Švýcarsko. KOM(2011) 303 ze dne 25. května 2011.
2
CS
V březnu 2011 Komise přijala plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje6 pro zvýšení mobility a na podporu růstu a zaměstnanosti. V tomto plánu Komise navrhla rozšířit politiku dopravy a infrastruktury EU na své bezprostřední sousedy a otevřít trhy dopravních služeb ve třetích zemích. Komise v současnosti provádí přezkum politiky TEN-T. Cílem této politiky je rovněž lepší propojení sítě TEN-T se sítěmi infrastruktury sousedních zemí. EU rovněž zavedla makroregionální strategie, jako je strategie EU pro Podunají7, které se snaží zlepšit mobilitu mezi regiony a zahrnují některé země v sousedních regionech. 2.
UŽŠÍ INTEGRACE TRHU PRO RYCHLEJŠÍ A LEVNĚJŠÍ SPOJENÍ
Užší integrace mezi dopravními trhy EU a trhy kandidátských zemí a zemí EPS může ku prospěchu občanů a podniků zrychlit, zlevnit a zefektivnit dopravní spojení. Vyhlídky pro užší integraci trhu budou záviset na schopnosti a ochotě sousedních zemí přejít na normy rovnocenné těm, které jsou uplatňovány v EU v oblastech, jako je bezpečnost, ochrana před protiprávními činy, ochrana životního prostředí a zdraví a bezpečnost pracovníků. Toto sdělení nastiňuje krátkodobá a dlouhodobá opatření přijatá ve všech druzích dopravy – silniční, železniční, letecké a námořní dopravě a vnitrozemské plavbě – k propojení dopravního systému EU a jejích sousedů. Práce na užší integraci dopravního trhu byla zahájena v rámci probíhajících jednání o dohodách o přidružení se zeměmi východního partnerství8. Cílem těchto dohod je vytvořit zónu volného obchodu s EU. V oblasti jižního sousedství EU je dlouhodobějším cílem dokončení evropsko-středomořské zóny volného obchodu. V rámci strategie rozšíření a v souvislosti s přístupovými jednáními EU pomáhá kandidátským zemím s uvedením jejich právních předpisů do souladu s acquis EU, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro integraci dopravního trhu. Například předloha Smlouvy o Dopravním společenství se západním Balkánem předpokládá postupnou integraci trhu na základě acquis EU v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, životního prostředí a sociálních věcí. 2.1.
Letectví
V odvětví letectví je užší integrace se sousedy EU dána cílem vytvořit širší společný evropský letecký prostor (ECAA), který zahrnuje 1 miliardu lidí v EU a všech sousedních zemích na její jižní a východní hranici9. Protože většina zemí EPS leží vzhledem k EU za mořem nebo ve velké vzdálenosti od hlavních měst EU, letecká doprava hraje při přepravě cestujících klíčovou úlohu. Roční nárůst počtu cestujících v letecké dopravě mezi EU a jižními sousedními zeměmi činila v období 2004–2009 v průměru 6,7 % a mezi EU a východními sousedními zeměmi 11,6 %. Na jihu je již součástí společného evropského leteckého prostoru Maroko, přičemž vykazuje průměrný roční růst ve výši 14,6 % v osobní
6 7
8 9
CS
Plán jednotného evropského dopravního prostoru, KOM(2011) 144 ze dne 28. března 2011. Mezi cíle strategie patří lepší propojení osmi členských států se šesti sousedními zeměmi (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Moldavsko, Černá Hora, Srbsko, Ukrajina), KOM(2010) 715 ze dne 8. prosince 2010. Jednání neprobíhají s Běloruskem. Východní partnerství bylo zahájeno v roce 2009 EU s cílem prohloubit vztahy s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Plán jednotného evropského dopravního prostoru.
3
CS
letecké dopravě do a z EU. Na východě byla většina cestujících přepravena mezi Ukrajinou a EU (2,7 milionu z 3,5 milionu cestujících v roce 2009)10. Politika společného evropského leteckého prostoru byla navržena tak, aby umožnila postupné otevření trhu mezi EU a jejími sousedy spojené se sbližováním právních předpisů postupným prováděním pravidel EU, které nabízí nové příležitosti pro hospodářské subjekty a širší výběr pro spotřebitele. Proces otevření trhu a sbližování právních předpisů probíhá souběžně ve snaze podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž a normy EU v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy a životního prostředí a v jiných oblastech. Společný evropský letecký prostor je prováděn prostřednictvím komplexních dohod o leteckých službách, které celkově podporují hospodářské, obchodní a turistické vztahy. Jednání o komplexní dohodě v oblasti letectví mohou začít poté, co sousední země prokáže porozumění podmínkám a jasný závazek k provedení povinností souvisejících se zapojením do společného evropského leteckého prostoru. EU tyto dohody uzavřela se západním Balkánem, Gruzií, Jordánskem a Marokem. Podobné dohody se sjednávají s Izraelem, Libanonem a Ukrajinou a v blízké budoucnosti se očekávají jednání s Tuniskem. Komise má rovněž mandát k vyjednání podobné dohody s Alžírskem. Komise navrhla mandát k jednání s Moldavskem a stejný mandát hodlá navrhnout pro Ázerbájdžán. V závislosti na zájmu a připravenosti zbývajících sousedních zemí Komise navrhne sjednání podobných dohod i s nimi. Dohody uzavřené se zeměmi EPS jsou dvoustranné, zatímco dohoda se západním Balkánem je jednostranná. Tato jednostranná dohoda jde dále než dohody dvoustranné, například v tom, že se v těchto zemích přímo uplatňují rozsudky Evropského soudního dvora týkající se letectví. S ohledem na zvýšení regionální integrace je dalším krokem vytvoření jedné mnohostranné dohody pro země EPS na jihu a druhé pro země EPS na východě. V konečném pohledu je dlouhodobějším cílem integrovat všechny regiony a EU do jediného společného evropského leteckého prostoru. Jednotné evropské nebe, které se v současné době stále vytváří, bude rovněž rozšířeno tak, aby zahrnovalo i sousedy EU. Minimálním předpokladem pro tento účel je uznání práva EU a zásady EU o označování. Jednotné evropské nebe zvýší bezpečnost a sníží zpoždění, náklady a emise. V rámci postupného přístupu k vytvoření jednotného evropského nebe se sousední země EU snaží vytvořit funkční bloky vzdušného prostoru (FAB) s členskými státy EU nebo se do těchto bloků zapojit. Do prosince 2012 by členské státy EU měly funkčních bloků vzdušného prostoru vytvořit devět, a tím společně navrhnout a racionalizovat svůj vzdušný prostor a letecké tratě tak, aby lépe reagovaly na potřeby letového provozu. Na západním Balkánu jsou Bosna a Hercegovina a Chorvatsko součástí iniciativy funkčního bloku vzdušného prostoru střední Evropy (FABCE). Pokud jde o ostatní dotčené země, mají Albánie, Egypt a Tunisko status přidružených partnerů a Jordánsko a Libanon jsou státy se statusem pozorovatele v rámci iniciativy BLUE MED FAB. Předpokládá se, že za účelem dokončení jednotného evropského nebe se do podobných funkčních bloků vzdušného prostoru zapojí další sousední země.
10
CS
Eurostat.
4
CS
Několik sousedních zemí je již smluvní stranou Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol)11. Podílejí se na činnosti organizace Eurocontrol a jako takové využívají jejích služeb. Nečlenové mohou využívat řadu služeb organizace Eurocontrol na základě žádostí a dohod s touto organizací12. Cílem spolupráce se sousedy EU je přijmout v organizaci Eurocontrol postoje, které jsou v souladu s postoji vypracovanými Evropskou unií. Několik zemí EPS již požívá výhod programu výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), který usiluje o modernizaci infrastruktury řízení letového provozu v Evropě. EU může také nabídnout pomoc jiným zemím EPS, které se snaží modernizovat svůj systém uspořádání letového provozu. Pro EU má klíčový význam větší účinnost ochrany letecké dopravy před protiprávními činy v sousedních regionech. Měly by být plně zavedeny mezinárodní normy ochrany letectví před protiprávními činy stanovené Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO)13. EU již se sousedními zeměmi spolupracuje s cílem zvýšit jejich schopnost tyto mezinárodní závazky splnit. EU může pomoci při dosahování souladu sdílením informací o rozvoji národních programů ochrany civilního letectví před protiprávními činy a sdílením osvědčených postupů při provádění a kontrole kvality opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Sbližování právních předpisů v této oblasti nad rámec mezinárodních norem může být usnadněno lepší znalostí a lepším prováděním ustanovení o ochraně letectví před protiprávními činy Evropské konference civilního letectví (ECAC) a zásad stanovených v primárních právních předpisech EU. Klíčovou prioritou dopravní politiky EU je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti letectví. Sousední země, které s EU podepsaly komplexní dohodu o leteckých službách, se mohou rovněž podílet na činnosti Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA). Kromě toho se jakýkoliv evropský signatářský stát ICAO může na činnosti agentury EASA podílet na základě zvláštní dohody, jíž přijímá a provádí předpisy EU v oblasti bezpečnosti letectví14. Komise a agentura EASA nedávno navrhly vytvořit v rámci agentury EASA středisko pro spolupráci s některými jižními sousedními zeměmi (Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Marokem a Tuniskem). Účelem je harmonizovat normy a postupy letecké bezpečnosti mezi EU a těmito zeměmi. Podobná spolupráce má zvýšit bezpečnost letectví ve východních zemích EPS. Navrhovaná opatření Krátkodobá (do roku 2013) •
Dokončit probíhající jednání o komplexních dohodách o leteckých službách a rozšířit jednání o těchto dohodách na ostatní sousední země, které o ně mají zájem, jakmile budou připraveny
•
Pokračovat v pomoci sousedním zemím s modernizací jejich systémů uspořádání
11
Albánie, Arménie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Moldavsko, Černá Hora, Turecko, Srbsko, Ukrajina. Tj. iniciativy ústřední kanceláře traťových poplatků (CRCO), ústředního stanoviště uspořádání toku letového provozu (CFMU) a evropské databáze uspořádání letového provozu (EAD). Příloha 17 Chicagské úmluvy týkající se ochrany před protiprávními činy. Nařízení č. 216/2008, článek 66.
12 13 14
CS
5
CS
letového provozu (SESAR) a zpřístupnit ji i jiným zainteresovaným zemím •
Poskytovat informace, pokyny a technickou pomoc sousedním zemím v souvislosti s jejich zapojením do jednoho z evropských funkčních bloků vzdušného prostoru (FAB)
•
Pomoci sousedním zemím s dosahováním souladu s mezinárodními a evropskými normami ochrany letectví před protiprávními činy
•
Spolupracovat se sousedy EU s cílem přijmout v organizaci Eurocontrol postoje, které jsou v souladu s postoji vypracovanými Evropskou unií
•
Pomoci sousedním zemím s dosažením evropské a mezinárodní úrovně bezpečnosti letectví
Dlouhodobá •
Konsolidovat dohody o letectví s východními zeměmi EPS a jižními zeměmi EPS s cílem dokončit evropský společný letecký prostor
•
Rozšířit spolupráci v oblasti bezpečnosti letectví v rámci agentury EASA na východní země EPS a zbývající jižní země EPS
•
Zcela integrovat sousední země do jednotného evropského nebe
2.2.
Námořní doprava a vnitrozemská plavba
Pokud jde o tonáž, 90 % nákladní přepravy mezi EU a zbytkem světa probíhá po moři. Součástí vize námořní dopravy je kvalitní lodní doprava, která je konkurenceschopná a vykazuje dobrou výkonnost v oblasti životního prostředí, bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy. To je společný zájem EU a jejích sousedních zemí, které sdílejí regionální moře. Na západním Balkánu stanoví předloha Smlouvy o Dopravním společenství spolupráci, která má zajistit sbližování s námořními normami a politikami EU. EU bude nadále podporovat liberalizaci služeb námořní dopravy v zájmu vytvoření rovných podmínek pro sousední země. To se zejména týká trvalého úsilí o vytvoření zóny volného obchodu ve Středomoří, včetně svobody poskytování služeb námořní dopravy. EU podporuje vlastní a mezinárodní požadavky v oblasti námořní bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy a ochrany životního prostředí. Pro zajištění rovných podmínek v mořích hraničících s EU je důležité, aby sousední země EU ratifikovaly a řádně prováděly mezinárodní úmluvy týkající se námořní bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy, jakož i sociální a environmentální podmínky a aby sblížily své právní předpisy s normami EU. Za tímto účelem Komise poskytuje technickou pomoc. EU rovněž usiluje o účinnou spolupráci se sousedními zeměmi pod záštitou Mezinárodní námořní organizace (IMO). Méně přísná pravidla v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, životního prostředí a sociálních věcí, daňový dumping a vybírání diskriminačních poplatků za spojení s vnitrozemím v sousedních zemích mohou narušit spravedlivou hospodářskou soutěž. Účelem spolupráce se sousedními zeměmi je, aby se nebezpečí tohoto případného narušení
CS
6
CS
vyloučilo stanovením obdobných pravidel. Podniky v EU mají z tohoto přístupu přímý prospěch. Za účelem zvýšení námořní bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy, jakož i ochrany životního prostředí bude EU nadále poskytovat technickou pomoc sousedům v rámci regionálního projektu SAFEMED na jihu a SASEPOL na východě. Kromě toho EU projednává návrh Komise na rozšíření mandátu Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) s cílem poskytnout technickou pomoc zemím EPS. Aby Komise námořní bezpečnost a ochranu před protiprávními činy zvýšila ještě více a zlepšila reakci na mimořádné události na moři, bude podporovat účast sousedních zemí v kontrolním systému pro provoz plavidel SafeSeaNet spravovaném agenturou EMSA a dále to, aby tyto země získaly infrastrukturu pro dohled nad mořským prostředím, která je pro účast nezbytná. Kromě toho, aby bylo možné lépe reagovat na nedovolené vypouštění z lodí a zjistit znečišťovatele vod, Komise podpoří účast sousedních zemí v družicové službě CleanSeaNet provozované agenturou EMSA. CleanSeaNet již nabízí všem pobřežním členským státům EU a kandidátským zemím, jakož i Islandu a Norsku službu sledování ropných skvrn na moři téměř v reálném čase na základě analýzy družicových obrázků. Obecně lze říci, že sousední země EU zaostávají ve své roli státu vlajky. Podle Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci, které je nejdůležitějším ukazatelem výkonu státu vlajky, je Ázerbájdžán, Alžírsko, Tunisko a Maroko na šedé listině a Ukrajina, Gruzie, Moldavsko, Albánie, Libanon, Libye, Sýrie a Egypt na černé listině. Za účelem lepšího provádění svých odpovědností státu vlajky se sousední země na černé listině vyzývají k tomu, aby zvážily výhody, které vyplývají z žádosti o systém auditu členských států IMO. Audit IMO je v současnosti dobrovolný, ale od roku 2014 bude povinný. EU bude sousedům se zlepšováním jejich výkonu státu vlajky nadále pomáhat. Evropský prostor námořní dopravy bez překážek bude v dlouhodobém výhledu rozšířen v „modré pásmo“ volné námořní přepravy uvnitř i kolem Evropy. Cílem je zjednodušit formality pro lodě, které se pohybují mezi přístavy EU. To zahrnuje zavedení elektronických systémů pro výměnu údajů mezi loděmi a pobřežími. V souladu s koncepcí „modrého pásma“ je cílem spolupráce se sousedními zeměmi zjednodušení administrativních postupů pro námořní dopravu na krátké vzdálenosti, vytvoření jednotného správního portálu pro vyřizování přístavních formalit a zajištění interoperability informačních systémů. Námořníci sousedních zemí, kteří splňují platné mezinárodní normy (Mezinárodní úmluvu o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků), smějí pracovat na lodích EU. Na žádost členských států EU a za podpory agentury EMSA Komise posuzuje postupy osvědčování námořníků a zařízení pro výcvik námořníků v sousedních zemích. EU uznala většinu sousedních zemí15. Komise bude sousedním zemím nadále poskytovat technickou pomoc s cílem zlepšit výcvik námořníků. V rámci svého příspěvku ke strategičtějšímu přístupu k námořním záležitostem ve spolupráci napříč všemi odvětvími včetně dopravy ve Středomoří Komise společně s organizací IMO a EIB zahájila projekt zaměřený na zjištění pilotních opatření ke zlepšení spolupráce mezi
15
CS
EU již uznala Alžírsko, Chorvatsko, Írán, Izrael, Tunisko, Turecko a Ukrajinu. Řada dalších zemí se hodnotí, konkrétně Ázerbájdžán, Egypt, Jordánsko a Maroko. Uznání Gruzie bylo zrušeno v roce 2010.
7
CS
pobřežními subjekty v oblasti námořní bezpečnosti a dohledu, sociálních aspektů a výcviku a investic do námořní infrastruktury. Cílem politiky EU v oblasti vnitrozemské plavby je dosáhnout účinné a udržitelné vodní dopravy. Je důležité, aby sousední země EU uplatňovaly příslušné mezinárodní úmluvy k zajištění bezpečnosti vnitrozemské plavby, jakož i environmentálních a sociálních podmínek na úrovni, která odpovídá úrovni EU. Komise bude sousedním zemím s dosahováním těchto cílů pomáhat. Za účelem podpory bezpečnosti, účinnosti a výměny údajů bude Komise spolupracovat s příslušnými sousedními zeměmi v rámci říčních informačních služeb. Pokud jde o plavbu na Dunaji, byla v rámci strategie EU pro Podunají navržena opatření umožňující plné využití tržního potenciálu vnitrozemské vodní dopravy v regionu, který zahrnuje pět sousedních zemí: Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Srbsko, Moldavsko a Ukrajinu. Komise podporuje modernizaci Dunajské komise v rámci revidované Bělehradské úmluvy. Znění uvedené úmluvy, k níž Komise vyjednala EU přistoupení, již bylo dohodnuto, ale na její podpis se stále čeká. Komise vyzývá dva signatářské státy, aby spor vyřešily. Navrhovaná opatření Krátkodobá (do roku 2013) •
Pomoci sousedním zemím zlepšit jejich výkon státu vlajky a splnit normy v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy a sociálních věcí
•
Prodloužit mandát agentury EMSA s cílem poskytovat technickou pomoc sousedním zemím
•
Podporovat účast sousedních zemí v systému SafeSeaNet a CleanSeaNet
•
Spolupracovat se sousedními zeměmi s cílem zjednodušit postupy pro námořní dopravu na krátké vzdálenosti v souladu s evropským prostorem pro námořní dopravu a koncepcí „modrého pásma“
•
Pomáhat sousedním zemím s plněním evropských a mezinárodních norem pro vnitrozemskou plavbu
•
Aktivně jednat s cílem obnovit proces modernizace Dunajské komise
Dlouhodobá •
Podporovat užší integraci sousedních zemí do „modrého pásma“ volné námořní přepravy uvnitř i kolem Evropy
2.3.
Silniční doprava
Silniční doprava hraje klíčovou úlohu v obchodních tocích s těmi sousedními zeměmi, s nimiž EU sdílí pozemní hranici. Zdlouhavé administrativní postupy na hraničních přechodech však zůstávají překážkou bránící efektivnímu toku zboží mezi EU a jejími sousedy na východě. Průměrně 40 % celkové doby přepravy16 se ztratí na hranicích kvůli rozdílům ve správních postupech. Usnadnění postupů na hraničních přechodech má tudíž zásadní význam pro podporu obchodu, neboť zkrátí čas a sníží náklady.
16
CS
Hodnocení Mezinárodní unie silniční dopravy.
8
CS
Komise naplánovala strategické rámce pro celní spolupráci s Běloruskem, Moldavskem a Ukrajinou s cílem usnadnit obchod a zároveň ochránit občany na východní hranici EU, a to prostřednictvím souboru prioritních opatření. Ta zahrnují bezpečné a plynulé obchodní cesty, řízení rizik a boj proti podvodům, jakož i podporu modernizace celní infrastruktury a postupů. Nízká úroveň bezpečnosti silničního provozu v sousedních zemích představuje problém, který se EU přímo týká. Zlepšení bezpečnosti silničního provozu prostřednictvím odborné přípravy, sdílení osvědčených postupů, osvěty a podpory bezpečnější silniční infrastruktury, včetně bezpečného parkování, jsou pro spolupráci EU se sousedními regiony prioritou. Komise prozkoumá možnost rozšíření služeb inteligentních dopravních systémů společných pro celou EU (např. eCall17) i do sousedních zemí. Úmrtnost v důsledku zranění v silničním provozu je výrazně vyšší ve většině zemí východního partnerství (21,5 na 100 000 osob na Ukrajině, 16,8 v Gruzii a 15,1 v Moldavsku) než průměr v Evropě (6,1 na 100 000 osob)18. To samé platí pro jižní země ESP. Pro zajištění rovných podmínek na celosvětovém automobilovém trhu je důležité, aby sousední země ratifikovaly a uplatňovaly evropské a mezinárodní normy bezpečnosti a environmentální výkonnosti motorových vozidel19. EU se v tomto ohledu snaží o aktivní spolupráci se sousedními zeměmi v rámci EHK OSN. Služby silniční dopravy jsou nadále důležité pro zajištění účinného přeshraničního výrobního dodavatelského řetězce, zvláště na kratší vzdálenosti. Zatímco v odvětví letectví, kde EU a její sousední země dospěly do fáze otevření trhu, byly v liberalizaci vzájemného přístupu na trh silniční dopravy podniknuty jen nepatrné kroky. Většina členských států EU uzavřela se sousedními třetími zeměmi dvoustrannou dohodu o silniční dopravě. Tyto dohody zajišťují vzájemný přístup na trh na základě kvót. Na mnohostranné úrovni kvóty přiděluje také Mezinárodní fórum pro dopravu (někdejší Evropská konference ministrů dopravy – ECMT), ty však představují pouze 5 % z celkového objemu operací. Několik sousedních zemí vyjádřilo zájem o větší přístup na trh silniční dopravy v EU. Unie by měla v této oblasti vykonávat svou vnější pravomoc, aby ve vztahu k těmto zemím docílila další tržní integrace a zároveň ve stejné míře zohlednila příslušné aspekty v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, životního prostředí a sociálních věcí. Hlavním cílem této iniciativy by bylo postupné odstranění kvantitativních omezení výměnou za provádění norem, které zaručují kvalitu služeb silniční dopravy mezi Unií a sousedními zeměmi, což je koncepce, která není do stávajících dvoustranných režimů zahrnuta. Předloha Smlouvy o Dopravním společenství se západním Balkánem stanoví řadu povolení Společenství, která přístup na trh silniční dopravy umožňují nákladním vozidlům. Aby bylo zajištěno, že podobné normy týkající se silniční dopravy budou dodržovány v EU i v sousedních zemích, je důležité, aby zavedení digitálního tachografu v sousedních zemích bylo v souladu s požadavky Dohody OSN o pravidlech týkajících se dob řízení a dob
17 18
19
CS
„Navrácení systému eCall do správných kolejí – akční plán (třetí sdělení o e-bezpečnosti)“, KOM(2006) 0723. Údaje o zemích EPS pocházejí ze zprávy Světové banky Confronting “Death on Wheels”: Making Roads Safe in Europe and Central Asia [Tváří v tvář „smrti za volantem“ – zvyšování bezpečnosti na silnicích v Evropě a Střední Asii] (č. 51667-ECA, listopad 2009); údaje o členských státech pocházejí z evropské databáze silničních nehod CARE. Stanovené Světovým fórem Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) pro harmonizaci předpisů týkajících se vozidel.
9
CS
odpočinku v mezinárodní silniční dopravě (AETR20). Všechny smluvní strany dohody AETR, které nepocházejí z EU (všechny země východního partnerství s výjimkou Gruzie), byly právně vázány zavést digitální tachografy do nově registrovaných vozidel počínaje rokem 2010. EU východním zemím EPS se zaváděním digitálních tachografů pomáhala. Aby Komise uvedla ustanovení dohody AETR do úplného souladu se sociálními předpisy EU v odvětví silniční dopravy, má v úmyslu získat mandát, na jehož základě by se EU stala smluvní stranou dohody AETR. Osobní doprava po silnici přispívá k mobilitě evropských občanů a turistickému toku. Spolupráce se sousedy v odvětví silniční dopravy může usnadnit osobní dopravu autobusem nebo autokarem tím, že se zjednoduší schvalování autobusových a autokarových linek a harmonizuje úroveň kvality a bezpečnosti služeb. V této souvislosti by oblast působnosti dohody Interbus21 měla být rozšířena tak, aby se nevztahovala pouze na příležitostnou mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy, nýbrž i na přepravu pravidelnou, a aby se vztahovala i na sousední země, které mají zájem a které jsou připraveny se k ní připojit. Navrhovaná opatření Krátkodobá (do roku 2013) •
Pomoci smluvním stranám dohody AETR se zaváděním digitálních tachografů
•
Pomoci sousedním zemím s vypracováním a prováděním opatření, která zvyšují bezpečnost silničního provozu
•
Prozkoumat dopad postupného otevření trhu silniční dopravy vybraným sousedním zemím
•
Posílit celní spolupráci s Běloruskem, Moldavskem a Ukrajinou za účelem snazšího přecházení hranic
•
Usilovat o získání mandátu pro EU k tomu, aby se stala smluvní stranou dohody AETR
Dlouhodobá •
Rozšířit oblast působnosti dohody Interbus tak, aby zahrnovala mezinárodní pravidelnou přepravu cestujících autokary a autobusy a aby se vztahovala i na země EPS
2.4.
Železniční doprava
Nejvýznamnější toky železniční dopravy mezi EU a jejími sousedními zeměmi probíhají po východo-západní ose. V posledním desetiletí došlo k 7% nárůstu objemu nákladní železniční dopravy mezi EU a jejími nejbližšími sousedy na východě (Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina).
20 21
CS
Dohoda OSN o pravidlech týkajících se dob řízení a dob odpočinku v mezinárodní silniční dopravě. Dohoda o mezinárodní příležitostné přepravě cestujících autokary a autobusy.
10
CS
Do roku 2020 se předpokládá nárůst poptávky po železniční nákladní dopravě mezi EU a jejími východními sousedy až o 40 %.22 V EU je trh zcela otevřen od roku 2007 pro železniční nákladní dopravu a od ledna 2010 pro mezinárodní osobní dopravu. Otevření trhu železniční nákladní dopravy umožnilo novým společnostem vstoupit na trh, snížilo ceny a zpočátku zvýšilo objem dopravy i přes dopady hospodářské krize. Posílením spolupráce se sousedními zeměmi EU v oblasti železniční dopravy by železniční odvětví mohlo dostat další stimul. Železniční nákladní doprava by mohla mít konkurenční výhodu nad jinými druhy dopravy díky dlouhým euroasijským koridorům; tato skutečnost je však nepříznivě ovlivněna překážkami fyzické a jiné povahy. I když se toky nákladní dopravy mezi EU a Běloruskem, Ukrajinou a Moldavskem v posledních letech zvýšily, bude nadále důležité zaměřit budoucí spolupráci na klíčové otázky, jako je zlepšení infrastruktury a postupů při překračování hranic, které by bez dalšího rozvoje mohly ohrozit budoucí růst objemů nákladu. K využití plného potenciálu železniční nákladní dopravy jsou nezbytné spravedlivé, nediskriminační, transparentní a účinné systémy poplatků za použití železniční infrastruktury v koridorech mezi EU, jejími východními sousedy a Asií. Komise v této záležitosti podporuje regionální spolupráci. Mezi fyzické překážky bránící obchodu a růstu nákladní dopravy patří také nedostatek interoperabilních železničních systémů, nedostatečná technologie a špatný stav kolejových vozidel. Účinnost přepravy cestujících po železnici lze zvýšit lepší spoluprací na hraničních přechodech, aniž by to vyžadovalo značné investice do infrastruktury. Jsou třeba opatření k minimalizaci dopadů hlavní technické překážky bránící obchodu, tj. rozdílu mezi rozchody kolejí používanými v Bělorusku, Moldavsku a na Ukrajině (1 520 mm) a standardním rozchodem používaným na většině území EU (1 435 mm). Rozdíl vede k časovým prodlevám a zpomaluje toky nákladní i osobní dopravy. Ze všeho nejdřív by měl být systém rozchodu kolejí 1 520/1 524 mm specifikován v normách vypracovaných Evropskou agenturou pro železnice (ERA). To by vytvořilo vhodný základ pro celé odvětví, který by dodávky systémů a produktů uvedl s těmito normami do souladu. Za tímto účelem bude EU prostřednictvím agentury ERA nadále usilovat o technickou spolupráci se zeměmi Organizace pro spolupráci železnic (OSJD)23. Na posílení spolupráce se zeměmi jižního sousedství agentura ERA angažuje nezávislé odborníky z Alžírska, Maroka a Tuniska, kteří pracují na otázkách interoperability. Ve druhé fázi by se sledovaly postupy při překládce (z 1 520 mm na 1 435 mm a naopak) a hledaly se způsoby jejich zlepšení mimo jiné prostřednictvím výzkumu. Za tímto účelem lze na pomoc sousedním zemím při dosahování souladu s normami EU využít různé formy spolupráce. Užší spolupráce přispěje ke zvýšení interoperability, zajištění rovných podmínek z hlediska bezpečnosti a připraví půdu pro možné otevření trhu v budoucnosti. Vyjednaná předloha Smlouvy o Dopravním společenství se západním Balkánem stanoví otevření trhu železniční dopravy pro dopravu osobní nebo nákladní hospodářským subjektům jak v rámci EU, tak v jihovýchodní Evropě. Pro zajištění interoperability a bezpečnosti železničních sítí v EU a jejích sousedních zemích EU rovněž podporuje zavedení evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) 22 23
CS
Zpráva „Situace a výhledy na trhu železniční dopravy“ zpracovaná pro Komisi v roce 2010. Ze zemí EPS jsou členy OSJD Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Z členských států EU jsou členy OSJD Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Rumunsko.
11
CS
v rámci svého sousedství. Kromě toho, že systém ERTMS je systémem zajišťujícím plynulost železniční dopravy s nižšími náklady, je jeho další výhodou dostupnost širšího spektra dodavatelů produktů, která skýtá širší výběr státním správám, železničním dopravcům a provozovatelům infrastruktury. V reformách, které usilují o přiblížení železničního odvětví sousedních zemí normám EU (normy v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, životního prostředí, interoperability a sociálních věcí), by se mělo pokračovat i v sousedních zemích EU. Nejen že by to bylo přínosné pro osobní a nákladní dopravu, ale zároveň by to do železničního odvětví přilákalo více investic. Vysoká poptávka po modernizaci kolejových vozidel v sousedních zemích vytváří nové tržní příležitosti pro podniky EU. Reformy jsou rovněž předpokladem pro otevření trhu v budoucnosti. Přes relativně velký podíl na trhu železniční dopravy na Ukrajině, v Bělorusku a v Moldavsku nebyl trh železniční nákladní dopravy dosud liberalizován. Všechny země západního Balkánu a Turecko již zahájily proces reforem. Komise vyzývá jižní země EPS, aby v železničních reformách pokračovaly. Navrhovaná opatření Krátkodobá (do roku 2013) •
Specifikovat systém rozchodu kolejí 1 520/1 524 mm v normách (technické specifikace pro interoperabilitu) vypracovaných agenturou ERA
•
Podpořit zavedení evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) v sousedních zemích
•
Podpořit účast kandidátských a sousedních zemí na činnosti agentury ERA
Dlouhodobá •
Sledovat postupy při překládce (z 1 520 mm na 1 435 mm a naopak) ve styčných bodech a pokusit se o jejich zlepšení, mimo jiné prostřednictvím výzkumné činnosti
•
Prozkoumat možnost otevření železničního trhu se zeměmi EPS
3.
PROPOJENÍ INFRASTRUKTURY
Za účelem zlepšení a podpory propojení infrastruktury se Komise zaměří na tři hlavní prvky: vymezení sítí, stanovení prioritních projektů a mobilizaci finančních prostředků. Sítě V první fázi podpory propojení infrastruktury je třeba vymezit strategické dopravní sítě sousedních regionů. Tyto regionální sítě budou základem pro obnovenou spolupráci EU v oblasti dopravní infrastruktury se sousedními zeměmi. Budou sloužit jako rozšíření revidované transevropské dopravní sítě (TEN-T) za hranicemi EU a propojí země v regionu. Tyto sítě by měly podporovat regionální integraci mezi zeměmi a zohledňovat budoucí dopravní toky.
CS
12
CS
Práce na západním Balkánu, v Turecku a v jižním sousedství EU je v pokročilé fázi. Komise s těmito sousedními zeměmi spolupracuje při určování sítí dopravní infrastruktury, na něž se vztahují nadnárodní osy. Spolupráce v regionu západního Balkánu vedla k vypracování komplexní regionální dopravní sítě jihovýchodní Evropy. Předloha Smlouvy o Dopravním společenství předpokládá další rozvoj této sítě. Turecko vytváří dopravní síť ve spolupráci s Komisí. V jižním sousedství pak evropsko-středomořská spolupráce v oblasti dopravy vedla k vymezení transstředomořské dopravní sítě. Komise bude spolupracovat se sousedními zeměmi na východě s cílem vymezit regionální dopravní síť v návaznosti na sdělení Komise z roku 200724, koridory TRACECA25 a jednání o dohodách o přidružení, které zahrnují kapitolu o dopravě. Regionální dopravní sítě na východě, které jsou propojeny se sítí TEN-T a sítěmi sousedů ve Střední Asii, jsou důležité zejména pro usnadnění náhradních spojení mezi Evropou a Asií. Pro zajištění účinného plánování a sledování sítě TEN-T Komise vypracovala informační systém TENtec, který zahrnuje výsledky sledování a předpovědi dopravních údajů z členských států a dále z Chorvatska a Turecka. Komise nyní oblast působnosti systému TENtec rozšiřuje tak, aby zahrnoval údaje o dopravní infrastruktuře v zemích EPS a jiných zemích západního Balkánu. To umožní systém TENtec použít jako nástroj pro plánování v oblasti rozšiřování sítě TEN-T za hranice EU. Koncepce námořních dálnic představuje námořní rozměr transevropské dopravní sítě. EU této koncepce využívá při rozvoji námořních intermodálních nákladních dopravních spojení se sousedními zeměmi. Koncepce námořních dálnic rovněž podporuje regionální integraci, čímž vytváří lepší spojení mezi samotnými sousedními zeměmi. V oblasti Středozemního, Černého a Kaspického moře bylo za tímto účelem vyzkoušeno několik projektů technické pomoci. Pilotní spojení ve Středomoří již přispěla k tomu, že se začíná projevovat přínos efektivní lodní dopravy na krátké vzdálenosti mezi členskými státy na jihu EU a partnerskými zeměmi ve Středomoří v podobě zkrácené doby přepravy a nižších nákladů. Tato spojení budou rozvíjena v oblasti jižního i východního sousedství s nepřetržitou technickou pomocí z EU, přičemž hlavním cílem má být usnadnění obchodu. Projekty Ve druhé fázi musí být označeny prioritní projekty regionálního a unijního zájmu v oblasti regionálních dopravních sítí. Prioritní projekty byly určeny v oblasti západního Balkánu a jižního sousedství pomocí řady výběrových kritérií. V oblasti východního sousedství byl zahájen podobný proces stanovení prioritních projektů jak v souvislosti s programem TRACECA, tak v souvislosti s konzultacemi se sousedními zeměmi při přípravě tohoto sdělení. Byl použita stejná výběrová kritéria jako u projektů v oblasti západního Balkánu a jižního sousedství.
24 25
CS
KOM(2007) 32 ze dne 31. ledna 2007. Původně program Společenství, avšak od roku 1998 je regulován mnohostrannou dohodou s mezivládními strukturami. Sehrál klíčovou úlohu v rozvoji dopravních koridorů mezi Evropou a Asií a jeho členy jsou Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Írán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rumunsko, Tádžikistán, Turecko, Ukrajina a Uzbekistán. Írán není příjemcem finančních prostředků EU.
13
CS
V rámci obnoveného přístupu by projekty měly být projekty regionálního a unijního zájmu, měly by být zasazeny do regionální sítě, těžit z pevného závazku sousedních zemí, zaměřovat se na zmírnění překážek bránících mezinárodnímu provozu, např. na hraničních přechodech, a zlepšovat spojení mezi revidovanou sítí TEN-T a sítí regionální. Projekty by rovněž měly přispět k větší integraci a lepší interoperabilitě mezi dopravními systémy EU a jejích sousedů, vést k nižším nákladům na dopravu a kratší době, usnadňovat toky mezinárodní nákladní dopravy a zvyšovat bezpečnost, ochranu před protiprávními činy a ochranu životního prostředí. Komise spolu s mezinárodními finančními institucemi prověří pomocí těchto kritérií projekty, které sousední země předloží. Na základě výsledků této práce budě postupně vytvořena zásobárna prioritních projektů, jejichž realizaci Komise a mezinárodní finanční instituce uváží. Finanční prostředky Ve třetí a poslední fázi budování vlastních vzájemných propojení je třeba zpřístupnit finanční prostředky na propracované prioritní projekty. Potřeba financování dopravní infrastruktury v sousedních regionech EU je vyšší, než jakou mohou zajistit pouze EU, jiní dárci, sousední země nebo mezinárodní finanční instituce. Aby byl nedostatek finančních prostředků zmírněn, musí být spolupráce mezi všemi těmito partnery posílena, mimo jiné lepším využíváním stávajících inovačních nástrojů financování, které EU zavedla pro své sousední regiony. Za účelem lepšího dopravního spojení se sousedními zeměmi by se mělo uvažovat o intenzivnějším využívání programů EU. Z nedávného sdělení Komise26 o rozpočtu pro Evropu 2020 vyplývá, že projekty infrastruktury unijního zájmu, jež procházejí sousedními a předvstupními zeměmi, by mohly být v budoucnu propojeny a financovány prostřednictvím nového nástroje pro propojení Evropy, umožňujícího čerpat finanční prostředky z různých okruhů rozpočtu EU v rámci jediného integrovaného souboru pravidel. V oblasti západního Balkánu kombinuje investiční rámec pro západní Balkán (WBIF) granty z různých zdrojů s půjčkami na spolufinancování projektů zaměřených na životní prostředí, energetiku a dopravní infrastrukturu. Komise zváží, zda neupřednostní financování projektů, které pomáhají rozvíjet komplexní regionální dopravní síť jihovýchodní Evropy. V rámci WBIF již bylo schváleno 22 dopravních projektů. Byly na ně přiděleny dotace ve výši 37 milionů EUR, jež by mohly aktivovat značné množství investic. Kromě toho nástroj předvstupní pomoci (NPP) stanoví finanční prostředky pro projekty, které pomáhají propojit regionální dopravní síť západního Balkánu se sítí TENT. V oblastech jižního a východního sousedství investiční facilita sousedství (NIF) kombinuje granty z rozpočtu EU s půjčkami od mezinárodních finančních institucí s cílem poskytnout finanční prostředky na klíčové projekty infrastruktury v odvětví dopravy, energetiky, životního prostředí a sociálních věcí, jakož i na rozvoj soukromého sektoru. K dnešnímu dni bylo přibližně 25 % ze 745 milionů EUR, které jsou v rámci investiční facility sousedství v současném finančním výhledu k dispozici, přiděleno na projekty dopravní infrastruktury. Do roku 2013 zůstává v investiční facilitě sousedství stále nepřiděleno 465 milionů EUR. Komise bude spolupracovat s mezinárodními finančními institucemi a sousedními zeměmi na
26
CS
KOM(2011) 500 ze dne 29. června 2011.
14
CS
tom, aby bylo předkládáno více dopravních projektů, které žádají o finanční prostředky z investiční facility sousedství. Prioritní projekty infrastruktury, které Komise a mezinárodní finanční instituce považují za propracované, budou předloženy investiční facilitě sousedství. To této facilitě umožní zaměřit se více na důležité projekty v oblasti propojení. Komise bude rovněž usilovat o větší zapojení mezinárodních finančních institucí do činnosti investiční facility sousedství. V březnu 2011 podepsaly Komise, Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj memorandum o porozumění týkající se spolupráce za hranicemi EU, které jako jedno z opatření zahrnuje rozšíření sítě TEN-T. Komise bude rovněž usilovat o užší spolupráci se Světovou bankou a jinými zúčastněnými mezinárodními finančními institucemi při řešení otázek dopravy za hranicemi EU. Užší spolupráce s mezinárodními finančními institucemi bude zahrnovat sdílení odborných poznatků a informací o finančních zdrojích v odvětví dopravy, přezkoumávání projektů a přípravu zásobáren vhodných projektů. Komise a banky budou rovněž podporovat sousední země při rozvoji dopravních strategií, pomohou jim určit prioritní projekty infrastruktury a připravit návrhy projektů. Politický vliv Komise v regionu ve spojení s finanční způsobilostí bank mohou financování dopravních projektů v sousedních zemích dodat impuls. Komise bude rovněž podporovat propojení se sousedními zeměmi prostřednictvím dalších stávajících nástrojů v rámci dvoustranné a regionální podpory sousedním zemím z nástroje evropské politiky sousedství. Ty zahrnují program pro technickou pomoc a výměnu (TAIEX), twinningové projekty a přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI). Navrhovaná opatření Krátkodobá (do roku 2013) •
Vymezit strategické dopravní sítě v oblasti východního partnerství, které lze propojit s revidovanou sítí TEN-T
•
Přizpůsobit plánování budoucích transstředomořských dopravních sítí souvislostem revidované politiky sítě TEN-T
•
Připravit potenciální zásobárnu dopravních projektů evropského zájmu v zemích východního sousedství a upřednostnit projekty, jež tyto sousední země spojují s EU
•
Posílit spolupráci Komise s mezinárodními finančními institucemi v rámci evropské politiky sousedství na východě a na jihu
•
Posílit přijímání projektů v oblasti dopravního propojení ze strany investiční facility sousedství a začít s financováním propracovaných projektů
•
Na západním Balkánu upřednostnit financování projektů, které pomáhají rozvíjet komplexní regionální dopravní síť jihovýchodní Evropy
•
Rozšířit oblast působnosti informačního systému TENtec tak, aby pokrýval všechny země v sousedních regionech
•
Nadále rozvíjet námořní spojení prostřednictvím koncepce mořských dálnic
Dlouhodobá •
CS
Nadále vytvářet zásobárnu prioritních projektů kladením důrazu na projekty, které
15
CS
podporují regionální integraci a lepší spojení s EU
4.
RÁMEC PRO PROVÁDĚNÍ POLITIKY A SPOLUPRÁCE V OBLASTI INFRASTRUKTURY
Pro všechny dotčené regiony je třeba stanovit rámec pro následné sledování toho, jak je prováděno toto sdělení ve vztahu k sousedním zemím, a to jak z hlediska plánování dopravní infrastruktury, tak z hlediska politické spolupráce. Tento rámec již byl zaveden v oblasti západního Balkánu a v oblasti jižního sousedství. Na západním Balkánu je regionální spolupráce v oblasti dopravy řešena v rámci Dopravní observatoře pro jihovýchodní Evropu (SEETO). Observatoř SEETO vymezila regionální dopravní síť a určuje prioritní projekty regionálního zájmu v rámci víceletého plánu na průběžném základě (38 prioritních projektů určených pro období 2011–2015) a navazuje na opatření dopravní politiky. Předloha Smlouvy o Dopravním společenství rovněž stanoví určení prioritních projektů regionálního zájmu. Činnost observatoře SEETO může přispět k provádění strategie EU pro Podunají. V regionu jižního sousedství se spolupráce v oblasti dopravy řídí regionálním akčním plánem v oblasti dopravy pro oblast Středomoří na období 2007–2013 v rámci partnerství Euromed. V partnerství Euromed zúčastněné země plánují svou spolupráci v oblasti dopravy společně a rozvíjejí transstředomořskou dopravní síť za pomoci Komise a mezinárodních finančních institucí. Takto již bylo určeno osmnáct prioritních projektů. Rámec partnerství Euromed rovněž navazuje na spolupráci v oblasti opatření dopravní politiky. Kromě toho bude prohloubena spolupráce při provádění nedávné nabídky EU týkající se partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím27. Pokud jde o země východního partnerství, byla zahájena řada iniciativ. Program TRACECA zahrnuje mimo jiné Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu, přičemž na Bělorusko se vztahuje partnerství severní dimenze pro dopravu a logistiku (NDPTL). Na základě osvědčených postupů plánování rámců v oblasti západního Balkánu a jižního sousedství je třeba stanovit podobný rámec pro plánování spolupráce v oblasti dopravní infrastruktury, která je pro šest zemí východního partnerství specifická. Východní partnerství bylo zřízeno v roce 2009 se čtyřmi tematickými platformami, jež měly prohloubit vztahy EU s jejími sousedy na východě. Spolupráce v oblasti dopravy byla dosud součástí platformy věnované hospodářské spolupráci. Vzhledem ke zjištěné potřebě zavést rámec pro plánování spolupráce v oblasti dopravy, která je pro země východního partnerství specifická, Komise zřídí dopravní panel pro východní partnerství. V dopravním panelu zasednou zástupci Evropské komise, sousedních zemí, členských států a mezinárodních finančních institucí s cílem projednat reformy, které jsou nutné pro užší integraci trhu, plánování dopravních sítí a tvorbu zásobárny projektů infrastruktury. Panel bude rovněž koordinovat a racionalizovat technické pracovní skupiny příslušných stávajících rámců. Dopravní panel pro východní partnerství povede spolupráci v oblasti dopravy se zeměmi východního partnerství, přičemž bude čerpat podněty z jiných stávajících dopravních iniciativ v regionu, jako je program TRACECA a strategie EU pro Podunají. Jelikož je regionální 27
CS
KOM(2011) 200 ze dne 8. března 2011.
16
CS
spolupráce prováděna v rámci různých iniciativ, které dosud probíhaly souběžně, dopravní panel pro východní partnerství koordinovaně stanoví nový přístup ke spolupráci ve všech dopravních otázkách týkajících se zemí východního sousedství. Navrhovaná opatření Krátkodobá (do roku 2013) •
Vytvořit dopravní panel v rámci východního partnerství, který povede jak politickou spolupráci, tak plánování dopravní infrastruktury
•
Podepsat Smlouvu o Dopravním společenství se západním Balkánem
5.
ZÁVĚRY
Toto sdělení stručně popisuje nový přístup Komise ke spolupráci v oblasti dopravy se zeměmi EPS v širších souvislostech posílené EPS, přičemž za vzor si bere prvky z procesu rozšíření. Rovněž stanoví opatření ke zlepšení spolupráce s kandidátskými zeměmi. Komise bude provádění opatření popsaných v tomto sdělení ve vztahu ke kandidátským zemím a zemím EPS pozorně sledovat v rámci politiky rozšíření, východního partnerství a partnerství Euromed. Bude postupovat v úzké spolupráci se zeměmi EPS a kandidátskými zeměmi, jakož i s členskými státy a mezinárodními finančními institucemi. V souladu s plánem jednotného evropského dopravního prostoru se spolupráce se sousedními regiony zaměří na odstraňování překážek bránících dopravě a na provozování dopravního systému splňujícího vysoké normy v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, životního prostředí a sociálních věcí, ať už jde o infrastrukturu nebo aspekty tržní integrace.
CS
17
CS