EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.10.2015 COM(2015) 510 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADE Řešení migrační krize: Aktuální stav provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci
CS
CS
ŘEŠENÍ MIGRAČNÍ KRIZE: AKTUÁLNÍ STAV PROVÁDĚNÍ PRIORITNÍCH OPATŘENÍ V RÁMCI EVROPSKÉHO PROGRAMU PRO MIGRACI
I.
ÚVOD
Během prvních devíti měsíců tohoto roku se vydalo do Evropy více než 710 000 lidí1 – uprchlíků, vysídlených osob a dalších migrantů – a tento trend bude pokračovat. To představuje pro Evropskou unii zkoušku. Evropský program pro migraci, který Komise představila v květnu 20152, vyzdvihuje nutnost komplexního přístupu k řízení migrace. Od té doby byla zavedena řada důležitých opatření, včetně přijetí dvou nouzových mechanismů na relokaci 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z nejvíce zasažených členských států do dalších členských států EU. Pokračující uprchlická krize však vyžaduje další okamžitá opatření. Z tohoto důvodu Evropská komise dne 23. září vypracovala podrobný soubor prioritních opatření za účelem provádění Evropského programu pro migraci, která mají být přijata v příštích šesti měsících3. Jedná se o krátkodobá opatření ke stabilizaci stávající situace i dlouhodobější opatření k zavedení spolehlivého systému, který se v budoucnu osvědčí. Seznam prioritních opatření stanoví klíčová opatření, která jsou naléhavě zapotřebí, pokud jde o: i) operativní opatření, ii) rozpočtovou podporu a iii) provádění právních předpisů EU. Seznam byl schválen na neformálním setkání hlav států a vlád dne 23. září 20154. Zde předložená zpráva informuje tři týdny poté o průběžném pokroku v provádění prioritních opatření (viz Příloha I). Zasedání Evropské rady v tomto týdnu poskytuje hlavám států a vlád příležitost, aby se jasně a jednoznačně zasadily o to, aby reakce EU na uprchlickou krizi vstoupila do nové fáze a aby byla přijatá opatření prováděna rychle a rozhodně. II.
OPERATIVNÍ OPATŘENÍ
K účinnému zvládání tlaku migračních proudů na některých částech společné vnější schengenské hranice je potřebná odpovědnost a solidarita všech členských států. Rychlé zavedení tzv. „ohniskového“ přístupu podporuje nejvíce zasažené státy s cílem zajistit řádné přijetí, identifikaci a registraci příchozích osob. Současně Komise navrhla opatření, které bylo následně přijato Radou, týkající se relokace 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. To umožní výrazné, i když pouze částečné, snížení tlaku na nejvíce postižené členské státy. Je mimořádně důležité, aby tato souběžná opatření byla nyní plně provedena, a to včetně snímání otisků prstů všech migrantů, rychlého rozdělení a relokace žadatelů o azyl a odpovídajících přijímacích kapacit, spolu s opatřeními k zabránění následnému pohybu žadatelů a k okamžitému navrácení relokovaných osob odhalených v jiném členském státě do země relokace. Dalším zásadním prvkem je opatření na zajištění Údaje agentury Frontex zveřejněné dne 13. října 2015. COM(2015) 240 final. 3 COM(2015) 490 final. 4 Prohlášení je k dispozici na internetové stránce releases/2015/09/23-statement-informal-meeting. 1 2
2
http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-
rychlého dobrovolného či nuceného návratu osob, které nepotřebují mezinárodní ochranu a které proto nemají nárok na relokaci. Prioritní opatření stanovená Komisí jsou zaměřena zejména na operativní fungování těchto opatření. II.1
Provádění tzv. „ohniskového“ přístupu
Dobře fungující a účinné řízení migrace na vnějších hranicích, které jsou pod největším tlakem, je klíčové pro obnovení důvěry v celkový systém, a zejména v schengenský prostor volného pohybu bez kontroly na vnitřních hranicích. Stěžejní význam pro strategii a důvěryhodnost EU má prokázání toho, že může být obnoveno řádné fungování systému migrace, zejména využíváním podpůrných týmů pro řízení migrace nasazených v ohniscích5 za účelem pomoci členským státům, které jsou pod největším tlakem, plnit jejich závazky a úkoly. Podpůrné týmy potřebují ke své práci silnou podporu agentur EU, co nejužší spolupráci s orgány v Itálii a Řecku a podporu ostatních členských států. Komise do Itálie a do Řecka vyslala zvláštní vyslance za účelem poskytnutí praktické koordinace a podpory. V Řecku působí specializovaný tým pod vedením generálního ředitele Útvaru na podporu strukturální reformy, který podléhá přímo předsedovi. Tento tým se dohodl na postupném přístupu pro určení ohnisek, nasazení podpůrných týmů, zahájení relokací, obnovení navracení osob a posílení hranice. Tentýž model přímé podpory a koordinace v reálném čase je zaveden v Itálii. Intenzivní plná podpora Komise přinesla skutečnou změnu tím, že pomohla dvěma členským státům přejít do prováděcí fáze relokace (viz příloha 2 a příloha 3). V Řecku a v Itálii jsou po navýšení prostředků pro agentury EU zřízené v rámci Evropského programu pro migraci zřizovány podpůrné týmy pro řízení migrace, které jsou koordinovány evropskými regionálními jednotkami. V těchto jednotkách je zastoupena agentura Frontex, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Europol a Eurojust6. V důsledku toho mohou okamžitě reagovat na potřeby určené v plánech představených Itálií a Řeckem. Jejich činnost však ve značné míře závisí na podpoře členských států. Agentura Frontex a úřad EASO zahájily výzvy k poskytnutí příspěvků, v nichž požádaly členské státy o poskytnutí lidských zdrojů a technického vybavení. V obou případech byly požadavky těchto výzev ve srovnání s žádostmi agentur v minulosti nebývale vysoké, což odráží výjimečnou povahu výzev, kterým nejvíce postižené členské státy nyní čelí: je zásadní, aby ostatní členské státy reagovaly na tyto výzvy pozitivně, konkrétně a rychle. Agentura Frontex ve své poslední výzvě požadovala dalších 775 pracovníků - příslušníků pohraniční stráže, vyšetřovatelů a pracovníků pro vedení pohovorů s migranty a tlumočníků, kteří jsou nezbytní pro účinnou správu vnějších hranic Evropské unie. Pracovníci byli ve výzvě rozděleni na 670 úředníků - zejména pro přímou podporu tzv. „ohniskového“ přístupu v Itálii a v Řecku pokrývající odhadované potřeby do konce ledna 2016 – a 105 vyslaných důstojníků, kteří mají být nasazeni na různých vnějších pozemních hranicích Evropské unie. Poslední výzva úřadu EASO, ve které je požadováno více než 370 odborníků, je určena na pokrytí potřeb v Itálii a Řecku do třetího čtvrtletí roku 2017. Tito odborníci by podpořili „Ohniskem“ se rozumí úsek vnější hranice EU nebo region s mimořádně vysokým migračním tlakem, který vyžaduje posílenou a společnou podporu agentur EU. 6 Zástupci těchto agentur pracují v přístavech nebo ve zvláštních přijímacích střediscích ve společných kancelářích s cílem koordinovat pomoc EU vnitrostátním orgánům při identifikaci, registraci a navracení, jakož i shromažďování, sdílení a analýze informací a zpravodajských informací za účelem podpory trestních vyšetřování sítí převaděčů. 5
3
řídicí orgány v oblasti azylu těchto dvou členských států v procesu registrace, v informačních úkolech týkajících se relokace a odhalování možných padělaných dokladů. Potřeba zaměstnanců a vybavení byla výslovně uznána na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád konaném v září – přičemž lhůta pro splnění těchto potřeb byla stanovena na listopad. Závazky, které dosud členské státy učinily, však zdaleka neodpovídají skutečným potřebám. Do 8. října odpovědělo na výzvu k poskytnutí příspěvků úřadu EASO pouze šest členských států7 a poskytly 81 odborníků, přičemž je zapotřebí 374 odborníků. Na výzvu agentury Frontex odpovědělo dosud 6 členských států8, které poskytly 48 příslušníků pohraniční stráže. Členské státy by měly urychleně na základě posouzení potřeb agentur poskytnout své příspěvky. Itálie určila jako ohniska tyto oblasti: Augusta, Lampedusa, Porte Empedocle, Pozzallo, Taranto a Trapani (viz Příloha 5). První podpůrný tým pro řízení migrace je činný na ostrově Lampedusa. Navazuje na evropské regionální jednotky zřízené v červnu 2015 v Katánii na Sicílii9. Podpůrný tým je v současné době tvořen dvěma týmy pro vedení pohovorů s migranty z agentury Frontex a odborníky úřadu EASO působícími v ohniscích a v blízkém středisku používaném pro relokaci. Agentura Frontex již rozmístila 42 vyslaných důstojníků a úřad EASO vyslal 6 odborníků. Aby byl „ohniskový“ přístup účinný, je nezbytné zvýšit přijímací kapacity pro poskytnutí útočiště žadatelům o azyl před jejich relokací. Jsou také potřebné odpovídající kapacity pro zadržení nelegálních migrantů do doby, než bude přijato rozhodnutí o jejich navrácení. Itálie rozšířila své přijímací kapacity a má nyní střediska prvotního přijetí ve čtyřech oblastech, které byly identifikovány jako ohniskové. Může poskytnout ubytování přibližně 1 500 lidem. Kapacita bude rozšířena, aby do konce roku vzniklo dalších 1 000 míst, čímž se celková kapacita středisek prvotního přijetí zvýší na 2 500. Řecko určilo pět ohniskových oblastí: ostrovy Lesbos, Chios, Leros, Samos a Kos (viz Příloha 4). Evropská regionální jednotka je plně funkční, přičemž ústředí má ve městě Pireus. První podpůrný tým pro řízení migrace bude mít ústředí blízko ohniska na ostrově Lesbos. Agentura Frontex již vyslala 53 odborníků: v současné době působí v Řecku dočasně jeden zaměstnanec úřadu EASO, který zde pomáhá organizovat nasazování odborníků úřadu EASO. Řecko rozšířilo svoje přijímací kapacity a má nyní sedm středisek prvotního přijetí, vyšetřovacích středisek a dočasných zařízení ve čtyřech oblastech identifikovaných jako ohniska (Lesbos, Chios, Samos a Leros), ve kterých může být ubytováno přibližně 2 000 osob. Kapacita je dále rozšiřována10. Část potřeb souvisejících s přijetím v ohniskových oblastech je spojena s identifikací a registrací nelegálních migrantů, kteří jednoznačně nepotřebují mezinárodní ochranu a nemají tedy nárok na relokaci. K tomu jsou nezbytné dostatečné kapacity s odpovídajícím zařízením, aby se nelegálním migrantům zabránilo skrývat se.
Belgie, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko. Belgie, Česká republika, Litva, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. 9 Pracovní skupinu tvoří agentura Frontex, úřad EASO, Europol, námořní operace EU EUNAVFORMEDSOPHIA a italské orgány. 10 Například dočasné zařízení pro ubytování 300-400 osob na ostrově Kos do konce roku. 7 8
4
II.2
Zavádění programu relokace
Dne 14. září přijala Rada návrh rozhodnutí předložený Komisí11 týkající se relokace 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka. O týden později následovalo rozhodnutí12, které bylo opět založeno na návrhu Komise, týkající se relokace 120 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie, Řecka a dalších členských států, které jsou přímo zasaženy uprchlickou krizí. Podpůrné týmy pro řízení migrace představují nástroje pro zajištění toho, aby tato relokace mohla být uskutečněna na vnějších hranicích Unie. Obě rozhodnutí vyžadují okamžité monitorování ze strany orgánů EU, členských států čelících tlaku a členských států, které se zavázaly poskytnout útočiště relokovaným osobám. Dne 1. října Evropská komise zorganizovala fórum pro přesídlení a přemístění s cílem postoupit v praktickém provádění. Tohoto fóra se zúčastnilo více než 80 delegátů z členských států, agentur EU, Mezinárodní organizace pro migraci a Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR). Itálie a Řecko předložily na fóru své plány na relokaci, které obsahovaly opatření v oblasti azylu, prvotního přijetí a navracení osob, jakož i kroky, které podniknou v nadcházejících týdnech za účelem zajištění plného provedení programu relokace. První relokace osob, které jednoznačně potřebují ochranu, se již uskutečnily, avšak je třeba vyvinout další úsilí, aby bylo zajištěno, že každý měsíc bude následovat značný počet relokací zahrnující několik stovek osob. Všechny členské státy byly požádány, aby určily vnitrostátní kontaktní místa na svém území: vnitrostátní kontaktní místa dosud určilo 21 členských států13. Byly rovněž požádány o případné vyslání styčných úředníků do Itálie a do Řecka. Dosud vyslalo tyto úředníky 22 členských států14. Důležitou součástí řetězce relokace je, aby v přijímajících členských státech existovaly odpovídající přijímací kapacity na ubytování relokovaných osob. Dosud pouze šest členských států oznámilo přijímací kapacity, které poskytly k dispozici pro ubytování relokovaných osob15. Všechny členské státy by měly oznámit svoje kapacity do konce října. První účinná relokace osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu Dne 9. října 2015 bylo z Říma vypraveno první letadlo s 19 Eritrejci, kteří začnou nový život ve Švédsku. Pět žen a 14 mužů opustilo letiště Ciampino za přítomnosti komisaře pro migraci a vnitřní věci Dimitrise Avramopoulose, lucemburského ministra zahraničních věcí Jeana Asselborna a italského ministra vnitra Angelina Alfana. Byl to důležitý symbolický okamžik, který znamenal začátek nového evropského přístupu ke způsobu, jak nakládáme s žádostmi o azyl. Nyní musí relokace překročit symbolický moment a v Itálii a v Řecku se musí stát systematickým, rutinním postupem.
Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 ze dne 14. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 146). 12 Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 80). 13 Belgie, Bulharsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko. 14 Z Belgie, České republiky, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Španělska, Švédska do Itálie a ze Slovinska do Itálie i Řecka. 15 Francie, Lucembursko, Německo, Rakousko, Španělsko a Švédsko. 11
5
První let byl výsledkem intenzivní přípravné práce na místě, na které se podílely italské a švédské orgány, agentura Frontex a ostatní agentury EU, místní nevládní organizace a zvláštní vyslanci vyslaní Evropskou komisí. Neúnavné úsilí zajistilo, že systém je funkční a že v každé fázi procesu lze provádět nezbytnou registraci a zpracování informací. Pro zajištění úspěchu prvního provedení mělo zásadní význam zapojení eritrejské komunity. Uchazeči o azyl se původně nechtěli nechat registrovat, neboť systému nedůvěřovali. Vyslanci Komise na místě ve spolupráci s UNHCR a místními nevládními organizacemi museli vynaložit značné úsilí, aby přesvědčili první skupinu osob o tom, že budou skutečně relokováni. Důvěra v systém však zejména od první relokace roste. V současné době se na ostrově Lampedusa a ve Villa Sikania tvoří fronty lidí čekajících na registraci. Již bylo identifikováno více než 100 Eritrejců jako uchazečů o relokaci. Nyní je zásadní, aby následovaly další relokace, zejména z důvodu zabránění nahromadění uchazečů o relokaci. Úspěšný přesun první skupiny osob v rámci relokace je důležitým prvním krokem. Relokace musí nyní mít pevný a trvalý základ a musí být prováděny v dostatečném rozsahu. Všechny členské státy by nyní měly Komisi poskytnout své jasné závazky, pokud jde o počet osob, které od dnešního dne do konce roku s ohledem na naléhavost této výzvy relokují. II.3
Znovuusídlení
Znovuusídlení osob, které potřebují mezinárodní ochranu, přímo ze třetích zemí je reakcí na humanitární závazky EU a poskytuje uprchlíkům ve srovnání s nebezpečnou cestou do Evropy, na kterou se vydají sami, bezpečnou alternativu. Na fóru o přesídlování a znovuusídlení konaném dne 1. října členské státy potvrdily své závazky z července, že v příštích dvou letech tímto způsobem přivítají více než 20 000 uprchlíků. Na semináři o znovuusídlení konaném dne 2. října byla vypracována praktická řešení k zajištění účinné realizace znovuusídlení. První znovuusídlení nyní proběhla16. Členské státy by měly nyní poskytnout Komisi informace o počtu osob, které v nadcházejících šesti měsících znovuusídlí, a uvést z kterých zemí. II.4
Navracení a zpětné přebírání
Klíčovým prvkem vzájemně propojených mechanismů, které tvoří azylový systém EU, je zajistit, aby osoby, které nemají nárok na mezinárodní ochranu, byly skutečně vráceny. V současné době je počet skutečně provedených rozhodnutí o navrácení velmi malý, čehož využívají převaděčské sítě k nalákání migrantů, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu. Čím účinnější bude systém navracení, tím budou mít převaděči menší šanci přesvědčit lidi, že jsou schopni sítí proklouznout, i když budou identifikováni jako osoby, které nepotřebují mezinárodní ochranu. V říjnu 2015 na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci členské státy podpořily akční plán EU v oblasti navracení navržený Komisí17. Důraz je nyní kladen na rychlá a účinná následná opatření.
132 Syřanů nacházejících se v sousedních zemích již bylo znovuusídleno v rámci plánu schváleného dne 20. července 2015 do České republiky (16), Itálie (96) a Lichtenštejnska (20). 17 COM(2015) 453 final. 16
6
Itálie nedávno provedla dvě návratové operace - 28 Tunisanů bylo z Itálie navráceno do Tuniska a 35 Egypťanů bylo navráceno do Egypta. Předpokládá se, že v říjnu se uskuteční jedna společná návratová operace koordinovaná agenturou Frontex z Itálie a dvě z Řecka. Četnost těchto operací je třeba zvýšit. Zajištění účinného navracení je klíčovou součástí práce podpůrných týmů pro řízení migrace v ohniskových oblastech. To rovněž vyžaduje, aby v EU existovaly účinné systémy pro vydávání a výkon rozhodnutí o navrácení. V uplynulých měsících byly učiněny konkrétní kroky pro vytvoření systému integrovaného řízení návratů a využívání systémů EU pro výměnu informací, které by zahrnovaly rozhodnutí o návratu a zákazy vstupu. Návratové agentury členských států musí být vybaveny zdroji, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkce. Návraty mohou být realizovány pouze tehdy, pokud existuje dohoda se zeměmi původu o zpětném přebírání dotčených osob. Zpětné přebírání je nedílnou součástí účinné migrační politiky. Vracející se osoby musejí být převzaty zpět do svých zemí původu. To vyžaduje úzkou spolupráci s třetími zeměmi, přičemž je nutné využít všechny dostupné nástroje, které máme k dispozici. Členské státy a Komise by měly spolupracovat s cílem nalézt správnou rovnováhu mezi tlakem a pobídkami v jejich vztahu se třetími zeměmi za účelem zvýšení počtu návratů. Na podporu tohoto procesu bylo dohodnuto, že členské státy vyšlou do konce roku 2015 do jedenácti zemí evropské styčné důstojníky pro otázky migrace, avšak dosud tak neučinily18. Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise zahájila první dialog na vysoké úrovni s hlavními zeměmi původu nelegální migrace, po němž bude následovat řada různých rozsáhlejších dialogů s Etiopií, Somálskem, Africkou unií a zeměmi Sahelu. Bezprostřední prioritou je zajistit, aby stávající dohody o zpětném přebírání osob byly účinně uplatňovány v praxi. Zpětné přebírání osob: praktická spolupráce s Pákistánem EU má s Pákistánem od roku 2012 uzavřenou dohodu o zpětném přebírání osob. Vzhledem k velkému počtu osob (viz příloha 9) – je Pákistán již řadu let na čtvrtém místě, pokud jde o počet státních příslušníků třetích zemí nacházejících se na území EU, kteří sem přišli nelegálním způsobem – má tato dohoda mimořádný význam. Odhaduje se však, že pouze přibližně 54 % pákistánských občanů, kteří v EU obdrží rozhodnutí o navrácení, je navráceno. Účinnost provádění dohody se mezi členskými státy značně liší. V Řecku byly zjištěny zvláštní překážky vyplývající ze sporů v souvislosti s doklady. Diskuze týkající se zpětného navrácení probíhající mezi Komisí, orgány Řecka a Pákistánu tento měsíc mají za cíl obnovit proces navracení.
V Athénách proběhla diskuse mezi Komisí, řeckými a pákistánskými úředníky o uplatňování dohody o zpětném přebírání osob uzavřené mezi EU a Pákistánem:
Tentýž den došlo k setkání mezi delegací EU v Islámábádu a pákistánským ministerstvem zahraničí.
Komisař Avramopoulos pojede dne 29. října do Islámábádu, aby zde projednal
Závěry Rady ze dne 8. října 2015: „Základním předpokladem pro úspěšnost návratových operací je spolupráce se zeměmi původu a tranzitu. V krátkodobém horizontu bude EU zkoumat součinnost diplomacie EU přímo na místě prostřednictvím delegací EU, a to zejména prostřednictvím evropských styčných úředníků pro otázky migrace (EMLO), kteří budou do konce roku 2015 vysláni do Egypta, Maroka, Libanonu, Nigeru, Nigérie, Senegalu, Pákistánu, Srbska, Etiopie, Tuniska, Súdánu, Turecka a Jordánska.“ 18
7
společný plán v oblasti migrace. Výsledkem by mělo být:
Společné chápání uplatňování dohody EU o zpětném přebírání osob mezi Řeckem a Pákistánem.
Agentura Frontex provede v listopadu společnou návratovou operaci Pákistánců z Řecka.
Komise předloží operativní akční plán pro lepší řízení migrace s Pákistánem.
II.5
Další způsoby podpory členských států
Členské státy mají několik dalších možností, jak EU požádat o podporu za účelem poskytnutí podpory při správě hranic a řízení migrace, avšak tyto možnosti nejsou ještě plně využívány. Členské státy mohou požádat o nasazení pohraničních jednotek rychlé reakce (RABIT), které by zajistily okamžitou pohraniční stráž v případě naléhavých nebo mimořádných migračních tlaků. Komise se domnívá, že okolnosti, jimž Řecko v posledních několika měsících čelí, jsou přesně okolnostmi, pro něž byly tyto jednotky vytvořeny. Itálie ani Řecko prozatím mechanismus nespustily. Mechanismus civilní ochrany Unie19 může být zemí aktivován tehdy, pokud se domnívá, že sama krizi nezvládá. Mechanismus závisí na dobrovolných příspěvcích členských států (včetně odborných znalostí, vybavení, přístřeší a zdravotnického materiálu). Členské státy byly minulý měsíc vyzvány, aby Komisi oznámily prostředky, které by mohly být připraveny k nasazení v rámci pomoci uprchlíkům. Pouze osm členských států oznámilo20, že mají omezené prostředky civilní ochrany nebo odborné znalosti, které by mohly poskytnout ještě v tomto roce, pokud o to budou požádány. Komise připomíná, že je nutné, aby členské státy mechanismus podpořily významnými příspěvky. Mechanismus byl v roce 2015 aktivován dvakrát za účelem pomoci Maďarsku21 a jednou za účelem pomoci Srbsku22 v reakci na naléhavé potřeby způsobené nebývalým přílivem uprchlíků a migrantů. Je rovněž třeba připomenout, že podpora členských států prostřednictvím společných operací agentury Frontex Triton a Poseidon nadále poskytuje každodenní podporu správě vnějších hranic a přitom se podílí na záchraně tisíců migrantů a uprchlíků. V současné době poskytuje 17 členských států prostředky na operaci TRITON a 18 členských států na operaci POSEIDON23. Nicméně poskytnuté prostředky jsou stále nedostačující.
Mechanismus může mobilizovat různé typy věcné pomoci, včetně odborných znalostí, vybavení, přístřeší a zdravotnického materiálu. 20 Belgie, Česká republika, Finsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Slovensko a Švédsko. 21 Tyto žádosti jsou nyní uzavřeny. 22 Tato žádost je stále otevřená. 23 V případě operace TRITON se jedná o Bulharsko, Českou republiku, Dánsko, Francii, Lotyšsko, Maltu, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řeko, Spojené království a Španělsko a v případě operace POSEIDON o Belgii, Českou republiku, Dánsko, Finsko, Francii, Chorvatsko, Itálii, Lotyšsko, Nizozemsko, Německo, Norsko, Rumunsko, Polsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko. 19
8
Dosažený pokrok
První střediska v ohniskových oblastech již fungují na ostrově Lampedusa (Itálie). V nadcházejících dnech bude zprovozněno první středisko v ohnisku na ostrově Lesbos (Řecko). Byly zahájeny relokace do jiných členských států. Podpůrné týmy na řízení migrace jsou funkční. Proběhla první znovuusídlení. Agentura Frontex podporuje návratové mise.
Další kroky
Do konce roku bude v Itálii fungovat celkem 6 středisek v ohniskových oblastech. V Řecku bude do konce roku v provozu 5 středisek v ohniskových oblastech. Členské státy by měly splnit výzvy k poskytnutí odborníků a vybavení na podporu podpůrných týmů pro řízení migrace, aby podpůrné týmy mohly plně fungovat. Členské státy oznámí, kolik poskytnou míst pro relokaci a znovuusídlení, a poskytnou informace o svých přijímacích kapacitách. Je nutné obnovit navracení osob z Řecka do Pákistánu. Členské státy by měly poskytnout společným operacím agentury Frontex Triton a Poseidon odpovídající zdroje.
ROZPOČTOVÁ PODPORA
III.
Komise se před třemi týdny zavázala k okamžitému posílení finanční podpory. Od té doby Komise předložila opravné rozpočty na zvýšení finančních zdrojů určených na řešení uprchlické krize v roce 2015 a 2016 o 1,7 miliardy EUR. Součástí je:
Další mimořádná pomoc, která byla zahrnuta již v roce 2015 v rámci Azylového, migračního a imigračního fondu a nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz (100 milionů EUR) (viz příloha 8).
Posílení tří hlavních agentur o 120 pracovních míst (60 míst pro agenturu FRONTEX, 30 pro Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a 30 pro Europol).
Dodatečné finanční prostředky pro evropský nástroj sousedství (300 milionů EUR) a přerozdělení ostatních finančních prostředků EU tak, aby svěřenský fond EU pro Sýrii mohl v tomto roce disponovat částkou alespoň 500 milionů EUR.
Zvýšení finančních prostředků pro humanitární pomoc o 500 milionů EUR (200 milionů EUR v roce 2015 a 300 milionů EUR v roce 2016) na přímou pomoc uprchlíkům, zejména prostřednictvím Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světového potravinového programu a dalších příslušných organizací na zajištění základních potřeb uprchlíků, jako jsou potraviny a přístřeší.
600 milionů EUR v dodatečných závazcích na rok 2016 za účelem zvýšení nouzového financování v oblasti migrace (94 milionů EUR), na podporu relokačního balíčku (110 milionů EUR), zvýšené lidské a finanční zdroje pro agenturu FRONTEX, úřad EASO a Europol (přibližně 86 milionů EUR na pomoc 9
při navracení migrantů a v ohniskových oblastech, jakož i na posílení agentur) a dodatečné finanční prostředky na pomoc státům, které jsou uprchlickou krizí postiženy nejvíce (310 milionů EUR). Celkově to znamená, že dostupné finanční prostředky na řešení uprchlické krize v roce 2015 a v roce 2016 dosáhnou 9,2 miliardy EUR. Evropský parlament a Rada jednaly rychle a změny rozpočtu na rok 2015 schválily. Komise nyní přijala změny rozpočtu na rok 2016 a vyzývá rozpočtový orgán, aby učinil podobný závazek k urychlenému projednání rozpočtu na rok 2016. Je důležité, aby dodatečně k tomuto významnému posílení výdajů z rozpočtu EU v oblasti migrace členské státy poskytly svůj příspěvek na podporu celkového evropského úsilí. To hlavy států a vlád EU uznaly dne 23. září a zdůraznily potřebu, aby vnitrostátní vlády přispěly ve stejné výši jako EU, a to zejména v těchto oblastech:
Podpora naléhavých potřeb uprchlíků prostřednictvím Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky24 a Světového potravinového programu a dalších agentur, která má dosáhnout nejméně 1 miliardy EUR. Z rozpočtu EU má být v tomto roce poskytnuto 200 milionů EUR dodatečné podpory a v dalším roce 300 milionů EUR, což vyžaduje závazek ve výši 500 milionů EUR z rozpočtů členských států. Od 23. září se deset členských států25 zavázalo k dodatečnému příspěvku, který dosahuje celkové částky 275 milionů EUR. Ve skutečnosti však více než 80 % těchto prostředků bylo přislíbeno pouze dvěma členskými státy, a to Německem a Spojeným královstvím. I přesto stále chybí více než 225 milionů EUR.
Podpora podstatného navýšení regionálního svěřenského fondu EU v reakci na krizi v Sýrii. Komise vyzývá členské státy, aby poskytly příspěvky odpovídající 500 milionům EUR z rozpočtu EU. Avšak navzdory skutečnosti, že Sýrie je nyní klíčovou oblastí dnešní krize a že tento svěřenský fond nabízí flexibilní a rychlý realizační nástroj, byla reakce členských států dosud minimální, přičemž pomoc přislíbily pouze dva členské státy - Itálie ve výši 3 milionů EUR a Německo ve výši 5 milionů EUR. To znamená, že chybí celkem 492 milionů EUR.
Podpora prostřednictvím vnitrostátních příspěvků Nouzového svěřenského fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe. Komise se domnívá, že vnitrostátní příspěvky by měly odpovídat financování EU ve výši 1,8 miliardy EUR. Přislíbená podpora je dosud stále zanedbatelná. V současné době přislíbily podporu pouze tři členské státy, a to Lucembursko, Německo a Španělsko, a to každý ve výši 3 milionů EUR. Šest členských států26 neformálně potvrdilo své příspěvky, ale bez konkrétních částek. Čtyři další27 uvedly, že je „velmi pravděpodobné“, že přispějí, a čtyři státy28 pomoc stále zvažují. Dvě země, které nejsou
Čtyři členské státy – Německo, Nizozemsko, Spojené království a Švédsko – se v roce 2015 zařadily mezi 10 největších dárců Světového potravinového programu (zdroj: Světový potravinový program, 6. října 2015). 25 Česká republika, Finsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Polsko, Spojené království a Španělsko. 26 Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Malta a Spojené království. 27 Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko. 28 Česká republika, Estonsko, Lotyšsko a Řecko. 24
10
členy EU29, neformálně navrhly, že by mohly přislíbit celkovou sumu ve výši přibližně 9 milionů EUR. To znamená, že chybí 1,791 milionu EUR. Finanční zdroje jsou nedílnou součástí toho, jak můžeme řešit bezprostřední kritickou situaci uprchlíků a začít se zabývat jejími hlavními příčinami. Je nezbytné, aby nesoulad mezi potřebami zjištěnými Evropskou radou a skutečností, že pouze několik členských států dosud přislíbilo příspěvky, byl rychle napraven (viz Příloha 7).
Dosažený pokrok
Přijetí navýšení ve výši 800 milionů EUR Evropským parlamentem a Radou na podporu uprchlíků a migračních politik v roce 2015, jak navrhuje Komise. O dalším navýšení ve výši 900 milionů EUR na rok 2016 v současné době rozhoduje rozpočtový orgán.
Další kroky
Evropský parlament a Rada by měly přijmout změny rozpočtu na rok 2016, jak navrhuje Komise. Členské státy musí doplnit závazek ve výši 500 milionů EUR na podporu humanitární pomoci uprchlíkům, která by měla dosáhnout 1 miliardy EUR. Z rozpočtu EU bude poskytnuta částka ve výši 500 milionů EUR ve prospěch svěřenského fondu pro Sýrii a 1,8 miliardy EUR pro svěřenský fond EU pro Afriku. Členské státy musí nyní poskytnout příspěvek ve stejné výši.
V této souvislosti vyvstaly otázky ohledně zacházení s výdaji vzniklými v souvislosti s řešením uprchlické krize v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Komise potvrdila, že pokud obdrží konkrétní žádost od členského státu, přezkoumá, zda a jakým způsobem by ji mohla zohlednit v rámci stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu. To zahrnuje flexibilitu, která byla zakotvena v paktu s cílem reagovat na nepředvídané a neobvyklé události. Toto posouzení by muselo být provedeno pouze v jednotlivých případech jako součást analýzy vnitrostátních fiskálních dokumentů. Muselo by být založeno na důkazech vzniklých čistých nákladů, v souladu s dohodnutou metodikou pro uplatňování paktu. IV.
PROVÁDĚNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU
Základními principy společného evropského azylového systému je pomoc lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu, a navracení migrantů, kteří nemají právo zůstat na území EU. EU má nyní k realizaci těchto cílů silný soubor společných pravidel v oblasti azylu a nelegální migrace. Tato pravidla však musí být řádně uplatňována.
29
Norsko a Švýcarsko.
11
Jedním z příkladů úsilí Komise prosazovat účinné provádění je oblast navracení, kde Komise pomáhá členským státům porozumět důsledkům pravidel. Komise uspořádala specificky zaměřené dialogy s členskými státy s cílem vyzdvihnout opatření, která je třeba přijmout za účelem splnění povinnosti vykonávat rozhodnutí o navrácení. Členské státy by měly zaručit fyzickou dostupnost nelegálního migranta pro vykonání navrácení a využívat zajištění jako legitimní krajní opatření v případě, že je nutné zabránit tomu, aby se nelegální migranti skrývali. Existuje-li reálná pravděpodobnost vyhoštění, neměla by být tato perspektiva ohrožena předčasným ukončením zajištění. Rychlost rozhodování a dostupnost pracovníků a dostatečné zajišťovací kapacity mohou mít klíčový dopad na praktické provádění rozhodnutí o navrácení. Od srpna Komise zaslala pěti členským státům úřední dopisy, které se týkaly nařízení o systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů, a deseti státům úřední dopisy týkající se správného provádění směrnice o navracení. Všechny dotčené členské státy poskytly odpověď v souvislosti s nařízením o systému Eurodac a Komise nyní odpovědi posuzuje s cílem zjistit, zda jsou dostatečné nebo zda by měla být zahájena řízení o nesplnění povinnosti. Pokud jde o směrnici o navracení, byla dosud obdržena pouze jedna odpověď30: Komise očekává zbývající odpovědi a situaci urychleně posoudí. Další úřední dopis byl určen jednomu členskému státu a týkal se souladu se směrnicí o azylovém řízení, směrnice o podmínkách přijímání a Schengenského hraničního kodexu. V souvislosti s 40 rozhodnutími o potenciálním nebo skutečném nesplnění povinnosti přijatými v září, která se týkala směrnice o azylovém řízení, směrnice o podmínkách přijímání a kvalifikační směrnice, jakož i v souvislosti s 34 otevřenými případy z dřívější doby, Komise dosud neobdržela žádné odpovědi. Vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy jsou obzvláště důležité, se členské státy vyzývají, aby odpověděly co nejdříve do dvou měsíců. Komise bude nadále v případě potřeby provádět rychle a účinně řízení o nesplnění povinnosti, aby byl zajištěn úplný soulad právních předpisů EU v této oblasti (viz Příloha 6). V prioritních opatřeních vymezených v září byla zdůrazněna nutnost věnovat zvláštní pozornost Řecku. Od roku 2010–2011 nejsou členské státy schopny vracet žadatele o azyl do Řecka. V roce 2010 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že došlo k velkému počtu případů porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Evropský soudní dvůr poté potvrdil, že nelze předpokládat, že členské státy dodržují základní práva žadatelů o azyl, pokud navracejí osoby v rámci dublinského systému do Řecka. Jak je uvedeno výše, Komise vyčlenila značné zdroje na pomoc Řecku. Členské státy se nyní začínají k tomuto úsilí přidávat. V krátkém čase bylo dosaženo značného pokroku. Podpůrné týmy pro řízení migrace jsou činné, jsou řešeny hlavní nedostatky účinného pozastavení přesunů osob na základě dublinského nařízení – zařízení pro přijímání jsou rozšiřována a obnovuje se funkční systém zpracovávání žádostí o azyl. Dosavadní pokrok je povzbuzující a musí pokračovat. Na tomto základě Komise do 30. listopadu 2015 posoudí situaci, a pokud budou splněny všechny podmínky, doporučí v prosinci 2015 nebo v březnu 2016 Evropské Radě, aby potvrdila obnovení přesunů osob do Řecka na základě dublinského nařízení.
30
Itálie.
12
Některé členské státy nedávno uplatnily dočasné znovuzavedení kontrol vnitřních hranic podle Schengenského hraničního kodexu. To může být oprávněné ve výjimečně krizových situacích a zejména v případě vážných hrozeb pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v daném členském státě. Musí se však vždy jednat pouze o krátkodobé opatření, než se situace stabilizuje. Komise v současné době dokončuje posouzení situace přijetím stanoviska k prodloužení dočasných kontrol hranic zavedených v Německu, Rakousku a Slovinsku na základě Schengenského hraničního kodexu. Dosažený pokrok
Komise řeší nedostatky členských států týkající se plného provedení a uplatňování právních předpisů EU. V Řecku jsou rozšiřována přijímací zařízení a jsou zaváděny podmínky pro řádný azylový systém a azylové řízení.
Další kroky
Komise zajistí účinné a rychlé monitorování všech řízení o nesplnění povinnosti v oblasti azylu a navracení. Komise do 30. listopadu 2015 posoudí situaci týkající se přesunů osob do Řecka na základě dublinského nařízení.
V.
VNĚJŠÍ ROZMĚR
V Evropském programu pro migraci bylo zdůrazněno, že úspěšná migrační politika musí nevyhnutelně fungovat jak uvnitř Unie, tak mimo ni. Evropa musí vždy vítat osoby, jež potřebují ochranu. V zájmu všech je však řešit příčiny krizí, které nutí uprchlíky opustit své domovy a vydat se na nebezpečnou cestu. Jádrem prioritních opatření a společného sdělení Komise a vysoké představitelky a místopředsedkyně Komise z minulého měsíce31 je učinit z migrace jedno z hlavních témat zahraniční politiky EU. Důkazem byly závazky v oblasti dodatečného financování uvedené výše. Současná diplomatická ofenzíva však rovněž učinila z migrace hlavní téma dvoustranného, regionálního a vícestranného dialogu. Turecko je klíčovým partnerem. Spolu s Libanonem a Jordánskem vyvíjí největší humanitární úsilí při poskytování útočiště syrským uprchlíkům. Jeho zeměpisná poloha z něj pro migranty přicházející do oblasti západního Balkánu činí dominantní trasu. Turecko prokázalo, že je schopné přijmout rozhodná opatření v oblasti boje proti převaděčství. Podrobný akční plán v oblasti migrace, který předseda Komise Juncker předal prezidentovi Erdoğanovi dne 5. října, stanoví řadu konkrétních opatření zahrnujících jak podporu uprchlíků, migrantů a jejich hostitelských komunit, tak i posílení spolupráce při předcházení nelegální migraci. Uvádí krátkodobá, střednědobá i dlouhodobá opatření. V tuto chvíli Komise s tureckými orgány aktivně jedná o finalizaci uvedeného akčního plánu. Spolupráce s Tureckem byla rovněž klíčovým aspektem konference na vysoké úrovni o trase přes východní Středomoří a o západobalkánské trase, svolané dne 8. října vysokou představitelkou a místopředsedkyní Komise a lucemburským předsednictvím. Na tomto zasedání byla schválena řada praktických kroků na posílení účinnější spolupráce s
31
JOIN(2015) 40 ze dne 9. září 2015.
13
partnerskými zeměmi na této trase, včetně podpory prvních zemí azylu a tranzitu, jakož i zdůraznění širších otázek řešení základních příčin a boje proti převaděčství.32 Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise se zapojila do rozsáhlých diplomatických kontaktů s cílem dosáhnout dohody ohledně krize v Libyi. Tyto snahy, politické i finanční, byly využity v rámci podpory zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN Bernardina Léona, který dne 8. října předložil konečné znění libyjské politické dohody všem účastníkům politického dialogu. Důraz je nyní kladen na to, aby dohoda byla stranami schválena, a v takovém případě je EU připravena poskytnout nové vládě národní jednoty balíček značné a okamžité podpory, z něhož bude mít prospěch libyjské obyvatelstvo. Rada pro zahraniční věci přijala dne 12. října závěry v tomto směru. Dne 7. října přešla vojenská operace Evropské unie v jižní části Středomoří – operace EU NAVFOR MED SOPHIA do druhé fáze v mezinárodních vodách poté, co úspěšně splnila cíle fáze 1 (sledování a vyhodnocování sítí převaděčů a obchodníků s lidmi) a přispěla k záchraně více než 3 000 lidí. Nyní bude možné vstupovat na palubu plavidel, u nichž existuje podezření, že jsou používána k převaděčství nebo obchodování s lidmi, a tato plavidla prohledávat, zajišťovat a odkloňovat na volném moři a přispět k předání podezřelých převaděčů spravedlnosti. Toto opatření, které získává důležitou politickou podporu prostřednictvím rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2240 ze dne 9. října, představuje významný milník v narušení obchodního modelu obchodníků s lidmi / převaděčů. Pod vedením vysoké představitelky a místopředsedkyně Komise přijala Rada pro zahraniční věci dne 12. října závěry týkající se Sýrie, na jejichž základě EU posílí úroveň zapojení se do podpory mezinárodního úsilí vedeného OSN s cílem nalézt politické řešení konfliktu. Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise aktivně spolupracuje se všemi klíčovými regionálními a mezinárodními aktéry, včetně Ruska, USA, Saúdské Arábie, Íránu, Turecka a Iráku. Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) přijala opatření na posílení podpory politické opozice v Sýrii a mimo ni, která je stranou procesu transformace, a na pokračování usnadňování přibližování a sjednocování řady jejich politických a vojenských segmentů v rámci společné strategie. Ve dnech 7. a 9. září ESVČ společně se zvláštním vyslancem OSN Staffanem de Misturym provedla podrobné konzultace s mediačními pracovníky, zejména z Ruska, Íránu, Egypta a Saúdské Arábie a příslušnými vyslanci pro Sýrii z členských států. EU je rovněž činná v některých pracovních skupinách zřízených malou skupinou celosvětové koalice proti Islámskému státu, zejména pokud jde o stabilizaci, zahraniční teroristické bojovníky a financování. Provádění regionální strategie EU pro Sýrii a Irák, jakož i hrozba, kterou představuje Islámský stát, jsou stále aktuální. Migrace byla hlavním tématem projednávaným zástupci orgánů EU a členských států na 70. zasedání Valného shromáždění OSN na konci září. V této souvislost byla zdůrazněna potřeba zaujmout proaktivnější přístup a posílit zapojení mezinárodního společenství za účelem řešení výzev v oblasti migrace a mobility osob, zejména s ohledem na uprchlickou krizi v Sýrii. Akční plán EU proti převaděčství migrantů předložený v květnu33 je nyní prováděn – stejně jako operace v oblasti vynucování práva v rámci EU a mimo EU – například v Etiopii a Nigeru probíhají kampaně pro předcházení převaděčství u zdroje.
32
Tento dokument je k dispozici na internetové stránce: http://www.consilium.europa.eu/en/press/pressreleases/2015/10/08-western-balkans-route-conference-declaration/. 33 COM(2015) 285 final
14
Ve středu pozornosti v rámci nové priority o otázkách migrace bude příští měsíc summit o migraci ve Vallettě (11. – 12. listopadu). Na přípravě tohoto summitu se intenzivně podílejí i afričtí partneři. Bude příležitostí ukázat, že EU a její afričtí partneři mohou učinit konkrétní kroky na řešení příčin nelegální migrace a zajistit, aby k migraci a mobilitě osob docházelo řádným, bezpečným, legálním a odpovědným způsobem. Základem těchto partnerství je, že EU musí své partnery podporovat – finanční pomocí, odbornými znalostmi, důvěrou ve spolupráci a prokázáním společného úsilí. Úspěch tohoto partnerství je neoddělitelně spjat se společným úsilím poskytnout nouzovému svěřenského fondu EU pro Afriku vysoký finanční příspěvek (viz výše uvedený bod III). Dosažený pokrok
Další kroky
Řada zasedání na vysoké úrovni vysoké představitelky a místopředsedkyně Komise a členů Komise byla projevem nové diplomatické ofenzívy v oblasti migrace. Operace SOPHIA v rámci vojenské operace EUNAVFOR MED splnila cíle fáze 1. Dokončení akčního plánu s Tureckem. Dialogy na vysoké úrovni plánované vysokou představitelkou a místopředsedkyní s Etiopií, Africkou unií a Somálskem ve dnech 20. – 21. října. Operace SOPHIA v rámci vojenské operace EUNAVFOR MED se nachází ve své fázi 2. EU podporuje novou vládu národní jednoty v Libyi. EU zvýší úroveň zapojení se do podpory mezinárodního úsilí vedeného OSN, jehož cílem je nalezení politického řešení konfliktu v Sýrii. Summit o migraci ve Vallettě.
ZÁVĚR
VI.
Operativní a rozpočtová opatření uvedená výše jsou navržena tak, aby poskytovala nezbytnou podporu s cílem obnovit v migračním systému EU řádný přístup, v němž jsou řádně uplatňována pravidla, přičemž systém je dostatečně stabilní a silný, aby mohl reagovat na nevyhnutelné vysoké vlny migrace. Nedílnou součástí obnovení stability je vnější hranice. To je jádrem závazku Komise předložit do konce roku návrhy na vytvoření plně funkční evropské pohraniční a pobřežní stráže, jenž představuje uznání, že členské státy musí být silněji podpořeny v otázce správy vnějších hranic EU. Shrnutí zvláštních závěrů
Členské státy by měly urychleně poskytnout své příspěvky odpovídající zjištěným potřebám agentur EU za účelem provádění „ohniskového“ přístupu.
Itálie a Řecko by měly zvýšit své přijímací kapacity.
Členské státy by měly oznámit své přijímací kapacity pro umístění relokovaných osob.
Členské státy by měly učinit jasné závazky, pokud jde o počet osob, které od dnešního data do konce tohoto roku relokují.
Členské státy by měly nyní poskytnout Komisi informace o počtu osob, které v nadcházejících šesti měsících znovuusídlí, a z jakých zemí budou tyto osoby 15
znovusídlovat.
Členské státy by měly urychleně provést akční plán EU o navracení navržený Komisí, aby na úrovni EU fungoval účinný systém navracení.
EU by měla do jedenácti třetích zemích do konce roku 2015 vyslat evropské styčné úředníky pro otázky migrace.
Členské státy by měly podpořit mechanismus civilní ochrany EU značnými příspěvky.
Členské státy by měly poskytnout dostatečné zdroje pro společné operace agentury Frontex pod názvem Triton a Poseidon.
Členské státy by měly společně přispět ve stejném rozsahu jako EU k úsilí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světového potravinového programu a dalších mezinárodních organizací, svěřenského fondu EU pro Sýrii a svěřenského fondu EU pro Afriku:
Evropský parlament a Rada by měly přijmout změny rozpočtu na rok 2016, jak navrhuje Komise.
Komise bude nadále uplatňovat rychlé a účinně řízení o nesplnění povinnosti, aby v případě potřeby zajistila plný soulad s acquis v oblasti azylu a navracení.
Komise do 30. listopadu 2015 posoudí situaci, a pokud budou splněny všechny podmínky, doporučí v prosinci 2015 nebo v březnu 2016 Radě, aby potvrdila obnovení přesunů osob do Řecka na základě dublinského nařízení.
Komise dokončí své stanovisko týkající se prodloužení dočasných kontrol hranic zavedených v Německu, Rakousku a Slovinsku na základě Schengenského hraničního kodexu.
Komise dokončí akční plán s Tureckem.
Seznam příloh Příloha 1: Tabulka plnění prioritních opatření Příloha 2: Řecko – Zpráva o aktuálním stavu ze dne 11. října 2015 Příloha 3: Itálie – Zpráva o aktuálním stavu ze dne 11. října 2015 Příloha 4: Mapa „ohnisek“ určených v Řecku Příloha 5: Mapa „ohnisek“ určených v Itálii Příloha 6: Realizace společného evropského azylového systému Příloha 7: Finanční přísliby členských států na podporu potřeb v oblasti migrace Příloha 8: Finanční podpora poskytovaná členským státům v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a z Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF)
16
Příloha 9: Fungování dohody mezi EU a Pákistánem o zpětném přebírání osob v období 2012–2014
17
