EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.7.2016 COM(2016) 481 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Současný stav a možné další kroky v případě neuplatňování vzájemnosti v oblasti vízové politiky s některými třetími zeměmi (Sdělení navazující na sdělení z 12. dubna)
CS
CS
I.
ÚVOD
Dne 12. dubna 2016 Komise předložila sdělení o současném stavu a možných dalších krocích v případě neuplatňování vzájemnosti v oblasti vízové politiky s některými třetími zeměmi (dále jen „dubnové sdělení“). Popsala v něm stav v případě dotčených třetích zemí a připomněla, že mechanismus vzájemnosti v oblasti víz předpokládá, že pokud určitá třetí země nezrušila vízovou povinnost do 12. dubna 2016, nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001 ve znění nařízení (EU) č. 1289/2013 ze dne 11. prosince 2013 1 (dále jen „nařízení“) zavazuje Komisi přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se na 12 měsíců pozastavuje osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky této třetí země. Uvedené nařízení rovněž požaduje, aby Komise zohlednila dopad pozastavení osvobození od vízové povinnosti na vnější vztahy EU a jejích členských států. Jedním ze závěrů sdělení bylo, že do 12. dubna 2016 nebylo v oblasti víz dosaženo plné vzájemnosti se třemi třetími zeměmi, konkrétně s Brunejí, s Kanadou a se Spojenými státy, a že pro její dosažení je zapotřebí podniknout další kroky. Komise v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy provedla hodnocení účinků a dopadů pozastavení osvobození od vízové povinnosti s tím závěrem, že kromě dopadu na občany EU a problémů při provádění by bylo vhodné vzít v úvahu i podstatné dopady na celou řadu oblastí a odvětví politik, zejména pak vliv na vnější vztahy Evropské unie s Kanadou a se Spojenými státy v roce, kdy se jednání o významných obchodních dohodách nacházejí v klíčové fázi nebo by měla být dokončena. Dalším závěrem bylo, že lze oprávněně očekávat pokles počtu cestujících z Kanady a ze Spojených států a že tento pokles by EU přivodil značné ekonomické ztráty, aniž by bylo dosaženo cíle, tj. plné vzájemnosti v oblasti víz ve vztahu ke všem občanům EU. Komise vyzvala Evropský parlament a Radu, aby urychleně zahájily diskuze a nejpozději do 12. července 2016 zaujaly stanovisko ohledně toho, jak dále nejvhodněji postupovat s ohledem na hodnocení dopadů pozastavení osvobození od vízové povinnosti obsažené v dubnovém sdělení. Předkládané sdělení shrnuje dosavadní výsledky, jichž bylo od přijetí dubnového sdělení dosaženo v rámci diskuzí s Kanadou a se Spojenými státy, informuje o stanoviscích přijatých v reakci na toto sdělení a vytyčuje další kroky. VÝVOJ V OTÁZCE DOSAŽENÍ PLNÉ VZÁJEMNOSTI V OBLASTI VÍZ OD PŘIJETÍ DUBNOVÉHO SDĚLENÍ II.
Brunej (oznámeno Chorvatskem)
V dubnovém sdělení bylo uvedeno, že ačkoli plné vzájemnosti při osvobození od vízové povinnosti s Brunejí dosud nebylo dosaženo, nedávné kontakty signalizovaly kladný vývoj. Brunej současně s přijetím dubnového sdělení 12. dubna 2016 oficiálně zrušila vízovou povinnost pro občany Chorvatska a začala udělovat povolení k 90dennímu bezvízovému
1
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1289/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 74–80.
2
pobytu pro občany Lichtenštejnska. Tyto kroky byly oficiálně oznámeny 13. dubna. Komise vítá, že neuplatňování vzájemnosti v případě Bruneje bylo vyřešeno2. Kanada (oznámeno Bulharskem a Rumunskem) Komise v dubnovém sdělení zdůraznila nutnost usilovat o plnou vzájemnost v oblasti víz a vyzvala Kanadu, aby svůj závazek stvrdila zavedením konkrétních opatření k dosažení plné vzájemnosti týkající se víz pro všech 28 členských států Evropské unie. Za tímto účelem se v uplynulých měsících konala řada schůzek na vysoké úrovni s politickými zástupci Kanady. Při schůzce G7 v Japonsku o této otázce dne 27. května jednali předseda Evropské komise Juncker a předseda Evropské rady Tusk s kanadským premiérem Trudeauem. S premiérem Trudeauem se dále dne 18. května setkal předseda Evropského parlamentu Schulz a dne 15. června rumunský premiér Cioloş. Na ministerské úrovni proběhla dne 23. května schůzka komisaře Avramopoulose s kanadským ministrem pro imigraci McCallumem a dne 8. června se uskutečnilo jednání vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise Mogheriniové s kanadským ministrem zahraničí Dionem, ministrem pro imigraci McCallumem a ministryní obchodu Freelandovou. Bulharsko a Rumunsko mimoto na nejvyšší politické úrovni zdůraznily, jak je otázka vzájemnosti v oblasti víz důležitá ve vztahu k Dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou a zejména k přípravě podpisu a ratifikace Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi EU a Kanadou. Oba členské státy rovněž tvrdí, že skutečnost, že by občané Bulharska a Rumunska včetně obchodníků a spotřebitelů nesměli cestovat do Kanady bez víza, by devalvovala ekonomický přínos vyplývající ze vstupu dohody CETA v platnost. Současně se na odborné úrovni od 9. do 15. června uskutečnila návštěva kanadských odborníků v Rumunsku, aby byla posílena důvěra a aby tito odborníci mohli určit možná rizika a stanovit možnosti snížení rizik nebo obav spojených se zrušením vízové povinnosti. Ohlasy obou stran na tuto návštěvu byly kladné. Kanadské orgány plánují v termínu od 21. do 27. července vyslat odborníky na obdobnou návštěvu i do Bulharska. Vzájemnost v oblasti víz byla dále projednávána dne 28. června na společné konzultaci k otázkám migrace a azylu, jíž se zúčastnili zástupci kanadského ministerstva pro imigraci, uprchlíky a občanství a Evropské komise. Kanadská strana na tomto jednání sdělila, že kanadský ministr pro imigraci, uprchlíky a občanství po zmíněných návštěvách odborníků posoudí možnost zrušit vízovou povinnost pro občany Bulharska a Rumunska. Jak bylo popsáno v dubnovém sdělení, až do okamžiku posunu v řešení otázky plné vzájemnosti v oblasti víz zůstává jedním z témat diskuzí s kanadskou stranou možnost zavést dočasné technické řešení – postupné rozšíření elektronického cestovního povolení (eTA) na občany Bulharska a Rumunska3. Cílem EU zůstává dosažení plné vzájemnosti v oblasti víz pro všechny občany Bulharska a Rumunska. Komise proto spolu s dotčenými členskými státy zkoumá všechna dostupná řešení a možnosti. V této souvislosti je třeba s kanadskými orgány podrobněji prodiskutovat jejich prohlášení ze dne 28. června 2016 o tom, že při splnění určitých podmínek a požadavků zruší s platností od 1. prosince 2016 vízovou povinnost pro občany Mexika. Intenzivní práce a konstruktivní diskuze připravily půdu pro jednání na ministerské úrovni za účasti zástupců Kanady, Bulharska, Rumunska a Komise 11. července v Bruselu, na němž 2 3
Viz Daily News ze dne 14. dubna 2016. Podrobnější informace jsou dostupné ve Zprávě Komise o hodnocení neuplatňování vzájemnosti v oblasti vízové politiky (C(2015) 7455 final ze dne 5.11.2015), s. 4. a COM(2016) 221 final.
3
měly být shrnuty dosavadní výsledky a projednány další kroky, jež by měly vést k plné vzájemnosti v oblasti víz. Kanada se na něm zavázala, že začátkem podzimu bude informovat o výsledcích posouzení a harmonogramu zrušení vízové povinnosti, včetně nezbytných prvků spolupráce s Bulharskem a Rumunskem. Přestože se konstruktivní diskuze s Kanadou, a to i na nejvyšší politické úrovni, v uplynulých měsících zintenzivnily, je po občanech Bulharska a Rumunska stále požadováno, aby při cestách do Kanady měli víza. Komise má na paměti závazek kanadské vlády, že bude i nadále spolupracovat s EU na dosažení plné vzájemnosti v oblasti víz pro všechny občany EU. Komise proto bude v otázce plné vzájemnosti v oblasti víz nadále v součinnosti s Bulharskem a Rumunskem usilovat o co nejrychlejší dosažení výsledků. Komise očekává, že příležitostí potvrdit konkrétní výsledky na cestě ke zrušení vízové povinnosti pro občany Bulharska a Rumunska bude summit EUKanada, který se bude konat dne 27. října 2016. Spojené státy (oznámeno Bulharskem, Chorvatskem, Kyprem, Polskem a Rumunskem) Komise v dubnovém sdělení zdůraznila nutnost usilovat o plnou vzájemnost v oblasti víz a vyzvala Spojené státy, aby svůj závazek projevily zavedením konkrétních opatření k dosažení plné vzájemnosti týkající se víz pro všech 28 členských států Evropské unie. Za tímto účelem byly se Spojenými státy posíleny kontakty na odborné i politické úrovni. Dne 15. dubna, krátce po přijetí dubnového sdělení, jednal o této otázce komisař Avramopoulos s ministrem vnitřní bezpečnosti Johnsonem. Potřebu podniknout kroky k dosažení plné vzájemnosti pravidelně zdůrazňovala i delegace EU ve Washingtonu v rámci svých kontaktů s Kongresem. Vzájemnost v oblasti víz byla podrobně projednána dne 2. června na zasedání vysokých představitelů ministerstvech EU a USA pro oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Zástupci vlády Spojených států vysvětlili, že jejich vláda bude i nadále ve spolupráci s EU a dotčenými pěti členskými státy usilovat o dosažení plné vzájemnosti v oblasti víz, dále však uvedli, že Kongres Spojených států nezměnil své stanovisko a je velmi nepravděpodobné, že by v této otázce došlo k posunu před nadcházející volbou prezidenta a volbami do Kongresu. Jako jeden z důvodů, proč by nebylo vhodné rozšířit americký program zrušení vízové povinnosti na dotčených pět členských států EU, pak uvedli obavy z narušení bezpečnosti. Spojené státy opakovaně varovaly před opatřeními EU, která by mohla mít negativní dopad na další oblasti kromě vzájemnosti týkající se víz. Zdůraznily, že zavedení vízové povinnosti pro občany Spojených států by jistě vedlo Kongres k opětovnému zavedení vízové povinnosti pro všechny občany EU. Na návrhy, které Komise předložila v dubnovém sdělení (tj. rozšíření možnosti cestovat s elektronickým povolením Spojených států ESTA na další skupiny cestujících), americká strana reagovala prohlášením, že stávající právní předpisy takovou pružnost neumožňují, a rovněž vyloučila možnost, že by v tomto smyslu byly v blízké budoucnosti předloženy nějaké legislativní návrhy. Spojené státy současně uznaly citlivost této otázky a poukázaly na několik dostupných nástrojů, které by zjednodušily proces podávání žádostí o vízum a vydávání víz. Tyto nástroje se vztahují na prodlužování víz a patří k nim poskytování určitých úlev žadatelům o vízum (osvobození od snímání otisků prstů a pohovoru). Tyto prvky však již byly uvedeny do praxe před určitou dobou a nelze je považovat za další krok směrem k dosažení plné vzájemnosti v oblasti víz. Od dubna pro občany EU nevyplynul žádný významný posun ani z pokračujících zákonodárných iniciativ v Kongresu Spojených států, zejména pak ze zákona „Jobs Originating through Launching Travel Act“ (zákon o vytváření pracovních míst 4
prostřednictvím cestování) z roku 20154 a zákona „Equal Protection in Travel Act“ (zákon o ochraně při cestování) z roku 20165. Vzájemnost v oblasti víz také byla jednou z otázek vznesených během návštěvy delegace Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci konané ve dnech 16.–18. května ve Washingtonu. Je třeba uvést, že americký nejvyšší kontrolní úřad GAO vydal dne 7. června zprávu zaměřující se na to, jak partnerské země programu zrušení vízové povinnosti sdělují Spojeným státům informace týkající se totožnosti teroristů, dřívější trestné činnosti a ztracených a odcizených cestovních pasů. Zpráva informuje o tom, že se Spojeným státům podařilo od těchto partnerských zemí získat informace o více než 12 000 osob podezřelých z terorismu, včetně téměř 5 000 osob, jejichž totožnost dosud orgány Spojených států neznaly. Komise tuto výměnu informací považuje za velmi důležitou – dokládá totiž, že program zrušení vízové povinnosti nejenže usnadňuje život milionům legálně cestujících osob, ale také přináší významné výhody Spojeným státům v oblasti bezpečnosti. Zpráva dále uvádí, že výměna informací se za poslední rok exponenciálně zvyšovala. Komise konstatuje, že tato fakta dne 26. května vyzdvihli také náměstek ministra vnitřní bezpečnosti Mayorkas a výkonný koordinátor pro boj s terorismem Siberell (ministerstvo zahraničí) na jednání Výboru pro vnitřní bezpečnost Senátu Spojených států6, kde byly rovněž oceněny nedávné úspěchy EU v oblasti bezpečnosti, například směrnice EU o jmenné evidenci cestujících nebo zřízení Evropského centra pro boj proti terorismu v rámci Europolu. Přestože se zintenzivnily politické a odborné kontakty, nebyly u Spojených Států zaznamenány srovnatelné náznaky posunu jako v případě Kanady. Za uplynulé tři měsíce neučinily Spojené státy v otázce zrušení vízové povinnosti pro cesty občanů Bulharska, Chorvatska, Polska a Rumunska do Spojených států žádný pokrok. Komise proto bude v otázce plné vzájemnosti v oblasti víz nadále v součinnosti s dotčenými pěti členskými státy usilovat o co nejrychlejší dosažení výsledků. Komise v tomto ohledu využije všech příležitostí – mimo jiné i společné snídaně Rady EU pro zahraniční věci s ministrem Kerrym dne 18. července a příštího zasedání ministrů a vyšších úředníků EU a USA pro oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí plánovaného na konec roku 2016, aby prozkoumala další možné kroky a všechny možnosti či opatření nutná k dosažení tohoto cíle. III.
STANOVISKA ZAUJATÁ V REAKCI NA DUBNOVÉ SDĚLENÍ
Komise v dubnovém sdělení vyzvala Evropský parlament a Radu, aby naléhavě zahájily diskuze o současném mechanismu vzájemnosti a zaujaly stanovisko ohledně toho, jak dále nejvhodněji postupovat s ohledem na hodnocení obsažené v dubnovém sdělení. Komise tyto dva orgány vyzvala, aby ji se svým stanoviskem seznámily nejpozději do 12. července 2016. Pokud jde o Evropský parlament, neproběhla žádná plenární diskuze s cílem stanovisko zaujmout. Předseda Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Komisi dne 7. června zaslal dopis, v němž ji vyzval, aby co nejdříve přijala akty v přenesené pravomoci, jež jsou stanoveny v uvedeném nařízení. Předseda výboru v dopise vyjádřil přesvědčení, že Komise je povinna přijmout akt v přenesené pravomoci podle čl. 1 odst. 4 písm. f) uvedeného 4 5 6
https://www.congress.gov/bill/114th-congress/house-bill/1401 https://www.congress.gov/bill/114th-congress/house-bill/4380/text http://www.hsgac.senate.gov/hearings/protecting-america-from-the-threat-of-isis
5
nařízení, kterým se dočasně pozastaví osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky dotčených třetích zemí, s ohledem na to, že Spojené státy a Kanada nezrušily vízovou povinnost do 24 měsíců od okamžiku, kdy dotčené členské státy EU oznámily neuplatňování vzájemnosti. Rovněž Komisi vyzval, aby tuto zákonnou povinnost respektovala a nezbytné akty v přenesené pravomoci přijala co nejdříve, a připomněl, že pokud by Komise povinnost nesplnila, mohl by některý orgán EU podle článku 265 Smlouvy o fungování EU podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Rada tuto věc nezařadila na program jednání Rady ministrů a ani předsednictví, ani Rada žádné stanovisko k současnému mechanismu vzájemnosti s ohledem na hodnocení obsažené ve sdělení nevyjádřily. Z členských států své stanovisko Komisi a zmíněným dvěma třetím zemím, a na nejvyšší politické úrovni pak zejména Kanadě, nejdůrazněji sdělily Bulharsko a Rumunsko. Další zúčastněné strany Svůj postoj k této záležitosti vyjádřily i další zúčastněné strany. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA), sdružující asi 260 leteckých společností, které obstarávají 83 % světové letecké dopravy, poukázalo na ekonomické důsledky, jež by mělo zavedení nových požadavků pro osoby cestující z Kanady a ze Spojených států do EU7. Sdružení IATA čerpalo z údajů Evropské komise cestovního ruchu, podle nichž Evropu ročně navštíví více než 30 milionů turistů z Kanady a ze Spojených států, kteří zde v roce 2014 utratili přes 54 miliard USD. Kromě toho 31 zástupců odvětví cestovního ruchu poslalo společný dopis Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, v němž vyjádřili názor, že pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro občany Kanady a Spojených států by zastavilo nárůst turistických toků ze Spojených států a z Kanady, připravilo evropská odvětví dopravy a cestovního ruchu o podstatnou část výnosů a ohrozilo tisíce evropských pracovních míst8. IV. ZÁVĚRY Komise vítá dosažení plné vzájemnosti v oblasti víz s Brunejí. V případě Kanady Komise konstatuje, že i přes intenzivnější a konstruktivní diskuze a spolupráci s kanadskými orgány v uplynulých třech měsících, jejichž účelem bylo učinit další kroky k dosažení plné vzájemnosti v oblasti víz, je po občanech Bulharska a Rumunska stále požadováno, aby při cestách do Kanady měli víza. Komise proto bude v otázce plné vzájemnosti v oblasti víz nadále v součinnosti s Bulharskem a Rumunskem usilovat o co nejrychlejší dosažení výsledků. Kanada se v této souvislosti dne 11. července na jednání na ministerské úrovni v Bruselu zavázala, že začátkem podzimu bude informovat o výsledcích posouzení a harmonogramu zrušení vízové povinnosti, včetně nezbytných prvků spolupráce s Bulharskem a Rumunskem. Komise očekává, že příležitostí potvrdit konkrétní výsledky na cestě ke zrušení vízové povinnosti pro občany Bulharska a Rumunska bude summit EUKanada, který se bude konat ve dnech 27.–28. října 2016. V případě Spojených států Komise konstatuje, že za uplynulé tři měsíce neučinily v otázce zrušení vízové povinnosti pro cesty občanů Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska do Spojených států žádný pokrok. Jak již bylo zmíněno, využije proto Komise
7 8
http://www.iata.org/pressroom/pr/Pages/2016-06-02-07.aspx http://www.tourismmanifesto.eu/#!blank/c20x9
6
všechny příležitosti k tomu, aby v otázce plné vzájemnosti v oblasti víz nadále v součinnosti s dotčenými pěti členskými státy usilovala o co nejrychlejší dosažení výsledků. Komise bude úzce spolupracovat s Evropským parlamentem i Radou, aby zajistila, že Evropská unie bude v této důležité otázce zastávat jednotný postoj, a před koncem roku předloží zprávu o dalších dosažených výsledcích. _______
7
