Screening – Strojní zámečník 1. Screeneři – základní představení: Josef Fábera (zámečnictví Fábera) Vyučen v oboru mechanik motorových vozidel a lokomotiv po té studoval nástavbu SOŠ. Tuto práci vykonával 25 let. Po té začal podnikat v oboru zámečník a zařídil svou firmu.V oboru podniká cca 15 let, je členem Cechu mechanických zámkových systémů, a členem HK ČR. Firma je certifikovanýma servisním střediskem FAB. Dlouholetá zkušenost umocněná úzkou spoluprací s výrobci produktů a strojů v tomto oboru. Tím je zabezpečen neustálý kontakt s vývojem. Po 40 letech praxe nebyl nikdy odtržen od provozu. Vzhledem ke zkušenostem je z čeho čerpat v rámci vzdělávání a výchovy učňů.. Jan Forman (firma JOFO) Vyučen v oboru SOŠ uměleckých řemesel Praha 9 jako umělecký zámečník, kovář. Maturita na výtvarné škole Homarovo náměstí v Praze 3.Založil kovářskou dílnu. Jel na praxi do USA. Po návratu založil firmu JOFO a od roku 90 podniká v oboru umělecká kovovýroba. Obor ho baví, má zkušenosti, neboť v rámci praxe měl možnost poznat co je pracovní morálka, jednání se zákazníky, zdokonalit se v angličtině ,naučil se řízení malé firmy. Odborná dlouholetá praxe, zájem předat zkušenosti,zájem vrátit řemeslu ztracenou prestiž. Ivan Košař (soukromá osoba) Vyučen v oboru strojní zámečník, po té Střední průmyslová škola strojnická, na to následovala ČVUT obor strojírenské technologie a PF UK magisterské studium strojírenství. Pracoval jako technolog v n.p. Kovotechna, vedoucí strojních dílen n.p. Montované stavby Učitel na SŚ stavební ,mistr zástupce ředitele , ředitel. Autorství publikací Stroje a zařízení I a II, Technologie výroby prefabrikátů I a II. Dále je členem sektorové rady pro stavebnictví, místopředsedou svazu učňovských zařízení. Dlouholeté zkušenosti, praxe a zájem o učňovskou problematiku a 46 let pedagogické práce, dobrá znalost problematiky i v zahraničí. 2. Výukové exkurze: Výukové exkurze pro žáky základních škol by měli směřovat k bližšímu seznámení s oborem a jeho možnostmi. Proto je vhodné, aby žáci základních škol navštívili SOU s vybraným zaměřením. Screeneři dále doporučí návštěvu jednotlivých podniků – TKZ Polná, Pragoalarm, automobilky, kovářskou dílnu a pasířství. Jako vhodnou exkurzi doporučují také návštěvu Pražského orloje, Petřínské rozhledny a Stavebního veletrh v Brně. Pro žáky středních škol lze doporučit exkurze do těchto podniků: FAB Rychnov, Rostex Vyškov, TOKOZ, Fábera systéme s.r.o., Pragoalarm, Kovohutě, Výrobnu kovových oken, dveří a fasád, výroba lékařských pomůcek (jemná mechanika) a výrobnu letadel. Lze také doporučit návštěvu významných staveb jako jsou například mosty nebo tunely. Screeneři vybrali také několik vhodných podniků v zahraničí : KABE-GEGE ( Rakousko), Sila (Itálie) a Muzeum BMW v Mnichově. Návštěvu veletrhů For Industry, For Surfaře a Aquatherm lze považovat také jako vhodný doplněk k výuce pro žáky SOU daného oboru. Aby byla exkurze pro žáky přínosná měla by souviset s vybraným oborem a žáky více zaujme atraktivní obor jako jsou auta, letadla, lodě, sport. Měly by na ni být představeny aktuální a moderní postupy. Žáci by měli vidět dostatek praktických ukázek a možnost zapojit se do tvorby. Exkurze by měla být doprovázena kvalitním přednášejícím, který má správný přístup k žákům a umí informace předat zajímavou formou výkladu. Počet žáků na jednu exkurzy by měl být přiměřený. Žákům by měl být při exkurzy představen podnik, kde se udržuje čistota
a pořádek, jsou zde dobré pracovní podmínky a dobrá organizace. Doporučují také opakování exkurzí během studia, aby mohli posoudit vývoj. Naopak exkurze je neúspěšná pokud nesouvisí dostatečně s daným oborem, účastní se ji velký počet žáků, provádějící na exkurzi je nepřipravený a jeho projev je nudný, v podniku je nepořádek a špína, exkurze je okamžitou náhradou za výuku a pedagogický dozor je nedostatečný a neodborný. Nedoporučují se návštěvy podniků s pásovou výrobou – jednotvárná práce. Je třeba na exkurzi zajistit dostatečný čas i prostor a nezanedbat přípravu exkurze jak po programové stránce, tak po technické a personální (kvalitní průvodce, přednášející i doprovod). Studenti by měli být s programem exkurze seznámeni a mělo by se jich účastnit menší počet studentů. Exkurze by se měla týkat nových směrech v oboru, použití kvalitního materiálu, studenti by si mohli během ní něco sami vyrobit a být správně časově naplánovaná. Studenti mají být seznámeni s historií a exkurze zpestří i historka z oboru. Návodem pro dobrou exkurzi mohou být akce již v minulosti ověřené. 3. Klíčové dovednosti: Nejlépe screeneři hodnotí znalosti žáků v těchto dovednostech: 1. manuální zručnost při práci s nářadím 2. přesnost 3. přemýšlivost 4. vystupování 5. adaptabilita 6. poctivost 7. samostatnost 8. aktivnost 9. vrtání – obrábění řezání závitků 10. údržba nářadí, broušení nářadí 11. ovládání malé ruční mechanizace 12. ovládání techniky svařovací Zvládnutí těchto znalostí je dáno vrozenými schopnosti, výchovou v rodině, spoluprací firem a školy, působením mistrů odborného výcviku na žáky, důrazem na zvládnutí daných dovedností, dlouhodobou praxí škol při provádění základního výcviku, dobře zpracovanou metodikou, dostupností techniky a vybaveností škol. Zvládnutí těchto dovedností umožňuje lepší začlenění žáků do kolektivu a dokáží se lépe orientovat v novém prostředí. Průměrně žáci zvládají: 1. komunikativnost 2. pilování, řezání, vysekávání 3. broušení – všechny druhy, leštění 4. ohýbání a pasování plechů, výpočet tvarů 5. rovnání materiálu, ohýbání 6. měření, kontrola rozměrů, funkčnosti, vzhledu 7. pracovní výkon, dodržování časových norem 8. volba správných technologických postupů 9. ovládání strojů a přístrojů 10. samostatnost, čtení výkresů, grafické vyjadřování, strojnické výstupy 11. jednoduché montážní práce, opravy strojů 12. tepelné úpravy kovů
V odborném výcviku na školách nejsou žáci dostatečně seznámeni s náročností měřících technik, v praxi uváděné u firem je to odborné. Nedostatek odborného výcviku uplatňovaný kvalifikovaný požadavek časové normy. Nutná je také spolupráce mistra a učitele, cílená výzva k samostatnosti, pokud schází dochází k nesprávným pracovním postupům (kvalita, čas, funkčnost). Úroveň absolventa přímo úměrná s možnostmi jak byli absolventi se stroji seznamováni a měli možnost na nich pracovat (ne se jen seznámit), proto může docházet k tomu, že nelze absolventovi svěřit náročnější a samostatnou práci. Nejslabší znalosti: 1. Přečíst technický výkres 2. měření – délky, výšky, úhly, rovinost 3. udělat jednoduchý výkres, zaměřit prostor 1. svařování el. Metody – MIG, TIG Hlavním důvodem je špatná výuka, neučí se číst výkresy. Žáci neumí používat potřebné pomůcky a neznají základy geometrie. Například sváření se žáci učí až ve svářeckých školách, které si musí platit zvlášť. Zámečník se bez svářeckého kurzu neobejde. 4. Klíčové stroje Mezi klíčové stroje a nástroje, které žáci ovládají patří: 1. ruční nástroje 2. brusky (ruční, stolní) Zvládnutí těchto strojů a nástrojů je způsobeno dobrou připraveností od učitelů odborného výcviku a následným tréninkem na odborné praxi. Dobrou znalost mají žáci taky o měřidlech, ručních lisech, vrtačkách a ohýbačkách ručních i strojních. Toto jsou jednoduché stroje na techniku i obsluhu a školy a firmy je mají ve svém vybavení. Průměrně žáci zvládají ovládat tyto nástroje a stroje: 1. pásová pila 2. strojní nůžky 3. stáčečka plechů 4. závitořez ruční 5. frézka 6. soustruh 7. pájka 8. zakružovačka Průměrná znalost je dána hlavně malou praxí. Žáci tyto stroje používají méně než ostatní.Základní dovednosti s nimi obvykle zvládají, ale náročnější operace jen ojediněle. Ke zlepšení zvládnutí těchto strojů by pomohlo odborné školení a instruktáže pro učitele odborného výcviku o poslední technické úrovni těchto strojů. Stroje a nástroje, které žáci ovládají nedostatečně: 1. NC stroje 2. svářečky MIG, TIG, Elektroda 3. autogen 4. řízení osobního automobilu Práce s těmito stroji se na škole nevyučuje. Pokud žáci nebudou umět s tímto zařízením zacházet nemohou udělat samostatně kompletní výrobek. 5. Klíčové technologie K nejvíce zvládnutým technologiím patří měření, orýsování, pilování, řezání a vrtání. Dobrá úroveň je dána vybavením dílen, způsobem výuky. Pro studenty je také velmi
důležitá pravidelná docházka a zájem o učení. To vše jim umožňuje získat velmi dobré základy, na kterých mohou dále stavět. Žáci také dobře zvládají: 1. soustružení 2. frézování 3. ošetření nástrojů 4. ovládání CNC strojů 5. ovládání speciálních strojů 6. ruční obrábění 7. svařování 8. výroba dílů strojních součástí Toto jsou jedny ze základních dovedností, kterým je při výuce věnován dostatek času. Absolventi v rámci přípravy na povolání mají dobře metodicky zvládnutý rukodělný základ, a proto později v praxi s tím nemají problém. Průměrně zvládají tyto technologie: 1. strojní obrábění 2. pájení 3. demontáže a montáže strojních součástí 4. tváření, ohýbání, lisování 5. povrchové úpravy 6. broušení a leštění 7. dělení materiálu – řezání, stříhání Průměrná znalost je dána malou praxí a menším počtem hodin věnovaných při výuce jednotlivým strojům. To také způsobuje, že žáci nezvládají tyto technologie: 1. tepelná úprava kovů 2. ohraňování, ohýbání, stáčení Největší problémy mají žáci se svářením – MIG, Elektrodou, TYG, laserové vyřezávání a autogenem, protože to se na školách nevyučuje. 6. Klíčové inovace Screeneři navrhují zavedení těchto inovací v rámci vzdělávání žáků: 1. pracovní prostředí 2. atraktivnost 3. vytvoření konkurenčního prostředí 4. podílet se na učebních osnovách 5. dostupnost nových technologií 6. manuál spolupráce škola – praxe 7. vytvoření konkurenčního prostředí 8. moderní vybavení 9. kvalitní nástroje 10. CNC stroje 11. počítačové programy Tyto inovace by měly pomoci daný obor zatraktivnit a poskytnout žákům možnost více se zdokonalovat a vzdělávat v oboru. Průměrně jsou zvládnuty tyto inovace: 1. svařovací technika 2. měřidla 3. informační a komunikační technologie
Na školou nejsou používány a žáci se s nimi setkávají až v průběhu praxe či dokonce až při výkonu zaměstnání, kdy je nutné je v těchto technikách zaškolit a doučit. Žáci nezvládají tyto inovace: 1. laserové a digitální měřidla 2. technologie lepení 3. laserové řezání 4. moderní svářecí technologie 5. svařování odporem 6. ohraňovací lis 7. obráběcí stroje a NC a CNC stroje 8. vrtací závitořezné frézy 9. nástroje vrtací 10. nástroje na úpravu povrchů 11. tvářecí stroje Hlavním důvodem je, že část těchto inovací se na školách nevyučuje. Žáci tak mají jen minimální možnost se s těmito technikami seznámit. Žáci pak nemohou konkurovat, protože umějí používat je starší technologie. Je proto nezbytné, alespoň některé zařadit do výuky. 7. Klíčové tradice Jako velmi dobře zvládnuté klíčové tradice uvádějí screeneři : 1. ruční obrábění 2. ruční broušení 3. přesné měření 4. řezání závitů Důvodem je, že tvoří základy pro další rozvoj. Při zvládnutí těchto tradičních postupů zvládají přechod na nové technologie a postupy. Dobře také zvládají : 1. ruční lícování 2. ostření nástrojů 3. tváření 4. strojové obrábění kovů 5. svařování kovů 6. výroba strojních součástí 7. měření a proměřování Jsou to tradiční postupy, které žáci používají již na SOU. Časté činnosti ve výuce a výrobních programech škol. Žáci díky horšímu zajištění možnosti těchto postupů ve školách a menšímu zařazení do výuky, malé praxi a nebo nekladení důraz na zvládnutí tradičního postupu zvládají jen průměrně tyto tradiční postupy: 1. pájení a sváření 2. lisování 3. pilování 4. rýsování 5. vrtání 6. obrábění 7. demontáže a montáže strojních součástí 8. povrchové úpravy V řemeslných programech se také zapomnělo, aby žáci získali profesní hrdost a řemeslnou čest.
Absolventi nezvládají : 1. kování 2. nýtování 3. sváření elektrodou 4. sváření autogenem 5. zušlechťování kovů Důvodem je, že na školách nejsou tyto techniky vyučovány nebo jim není věnován dostatek času. Absolventům pal nelze svěřovat samostatnou a náročnější práci a nemohou vyrobit kompletní výrobek. 8. Učitelé odborných předmětů Učitelé jsou pracovníci s dlouholetou praxí, kteří by měli být odborníky ve svém oboru a rozumět své praxi. Musí být pedagogem, který umí naučit, pracuje metodicky a respektuje pedagogické a didaktické zásady. Měl by být sociologem vnímající a chápající mladou generaci ale i problematiky dospělých.Mít dobrý vztah a kontakt se žáky a mít schopnost je hodnotit a pomoci jim stanovit studijní cíle. Učit žáky věřit své práci, získat vztah k profesi, hrdosti na obor, vést žáky k dodržování zákonů a pravidel, dodržování technologických postupů a řešit v kolektivu různé vzniklé situace. Musí mít morální kredit, být příkladným občanem. Měl by se umět orientovat ve školských předpisech a legislativě, znát školský systém náš i okolních zemí. Zvládat školní administrativu, výkaznictví a třídnické práce. Chápat a akceptovat celoživotní učení a všemi formami se dále vzdělávat. Být týmovým hráčem, spolupracovat s ostatními pedagogy, rodiči, spolupracovníky školy, firmami, společenstvy, cechy a Hospodářskou komorou. Nejtěžší role vyučujícího je, že žák vzhledem ke svému věku a působením rodiny a společnosti má nějaký hodnotový postoj či zaujal a vyučující nemá mnoho nástrojů k úpravě negativních jevů. Někdy dlouholetá zkušenost a praxe může být i zátěží pro prosazování nových výukových postupů. Jako hlavní cesty k udržení pozitiv a odstranění negativ screeneři doporučují udržet současnou úroveň pedagogů v propojení s novými výukovými metodami, větší propojení učitelů se současnou praxí a technologiemi. Vznik kvalitního plánu dalšího vzdělávání pedagogů a jeho dodržování. Vytvoření příznivé atmosféry přispívající k dobré týmové práci ve škole, dlouhodobou spolupráci vedení školy a firmami, znalost legislativy a její aktualizace a pravidelně zařazovat na program jednání pedagogických rad. 9. Soutěže zručnosti V dnešní době v tomto oboru existují tyto soutěže: - Soutěž zručnosti v rámci oboru zámečník např. v Brně - Kontrolní práce v rámci I. – III. ročníků - Ročníková práce - Soutěže odborných dovedností pro II.ročník Soutěže umožňují pedagogům i žákům setkání s kolegy s jiných škol a pedagogům umožňuje vidět úroveň vlastní školy. Dávají možnost okoukat jiné techniky a nástroje. Žáky motivují ke zlepšení do dalších ročníků. Vyzkoušení nových úkolů v jiném prostředí zvyšuje zručnost a prověřuje dovednosti a znalosti. Pro realizaci soutěže je obvykle málo času a také na organizaci má každá škola jiný názor. Pro vznik a konání soutěží je obtížné sehnat sponzora pro akci a školy samy nemají na to prostředky. Ne vždy mají žáci možnost vyzkoušet si a použít na soutěži profesionální nářadí a nové technologie s kterými se pak setkává v praxi. Screeneři doporučují tyto finálové úkoly a postupové klíče soutěží:
A) Výběr vhodného výrobku, součásti, odpovídajícího době výuky (I.-III. ročník) např. zástrč dveřní, svěrka, svářečka, svěráček a podobně Soutěžící obdrží výkresovou dokumentaci – důležité je i jejich vlastní grafické zpracování doplnění např. řezů, pracovních postupů. Hodnotová kritéria jasná, přehledná, dopředu známá např. rozměrová přesnost, úprava, funkčnost, pracovní postup, pořádek a bezpečnost na pracovišti a časový limit. Možnost objektivního a nezávislého hodnocení. B) Záleží na znalosti na úrovni ročníků. Pro vyspělejší žáky lze doporučit provádět kompletní výrobek, který je již k něčemu použitelný, aby využili všechny znalosti a nakonec se mohou pochlubit co dokázali. Doporučení členové hodnotící komise soutěže: Cechmistr - Odborní mistři, učitelé praktické výuky - Podnikatel nebo živnostník v oboru - Publicista – propagace - Zástupce ředitele pro praktické vyučování - Zástupci firem se kterými školy spolupracují Mezinárodní soutěž jsou dobrým směrem, protože u nás má řemeslo dlouholetou tradici.Díky nim dochází k mezinárodnímu srovnání. Bohužel v dnešní době dochází k poklesu řemeslné úrovně v naší zemi, a tak nelze očekávat velké úspěchy. Mezi negativa těchto soutěží, zde zařadit jazykové omezení – všechny podklady (technická dokumentace) předávána těsně před začátkem soutěže. Předpokládané umístění žáku je ve 2. polovině soutěžících. 10. Podnikání absolventů Absolventi by měli mít dostatečné ekonomické znalosti, účetnictví a daní, i když zde existuje možnost najmout si specializovanou firmu. Je potřeba technické zázemí a finanční prostředky. Podnikat bezprostředně hned po vyučení jde, ale s rizikem nezvládnutí zakázek, nekvality a dalších průvodních jevů, které k serióznímu podnikání patří. Pokud nejde o rodinou firmu vidí screeneři optimální věk od 23 let, získané zkušenosti řemeslných a naplnění těchto kompetencí: 1. úspěšné vyučení 2. zvládání náročnějších zakázek 3. znalost podnikatelské problematiky – zákony, vyhlášky a přepisy 4. bezúhonnost 5. pracovitost, spolehlivost, dodržování termínů, slušné vystupování, vytrvalost 6. dostatek praxe – alespoň 5 let 7. zkušenost s vedením administrativy 8. svářečské oprávnění v normě EU 9. řidičský průkaz To vše ukazuje, že absolvent by měl nejprve získat praxi a zkušenosti než začne podnikat v daném oboru. Školy by měly už při studuji podporovat žáky, který mají pro obor předpoklady a připravit je jak ze strany odborné, tak i na možnosti soukromého podnikání. Náplň vzdělávacích kurzů pro žáky by se proto měla zaměřovat na tyto oblasti: 1. legislativa
2. marketing 3. management 4. ekonomie 5. finanční gramotnost 6. komunikace s klientem 7. vedení zakázky od začátku do konce 8. účetnictví a daně Optimální lektor pro dané kurzy by měl být úspěšný podnikatel v oboru a na odborné kurzy např. ekonom, účetní, právník znalý podnikatelské problematiky nebo pracovník agentury, která příslušné kurzy realizuje. 11. Selektivní podpora nadaných žáků Pokud mají žáci talent pro dané řemeslo je potřeba ho dále rozvíjet a umožnit jim rozvoj nad rámec školní výuky. Žáci by měli být zruční, samostatní, mít zájem o obor, umět si naplánovat postupy, číst a kreslit výkresy. Jak se screeneři shodují školy by se měly již při výběrových zkouškách snažit odhalit zájem a nadání jednotlivých žáků. Podpoře nadaných žákům nebrání nic, jen musí někdo chtít ( vedení školy, firmy). Příkladem může být vzorový projekt Reprodukce dělnického personálu společnosti Metrostav. Žák pak může ve firmě získat potřebné zkušenosti.Negativum které ovlivnilo tuto možnost selektivní podpory je odtržení firem od SOU v roce 1990. Dalším problém může být u malých firem, které při každodenním vytížení odborníků z praxe není dostatečný časový prostor, aby se mohli žákovi dostatečně věnovat. Najít odpovídající firmy, které by učně vzaly „pod svá křídla“ je otázkou postupných jednání a kvalifikovaného výběru. Další možností je předání zkušeností od mistrů, kteří jsou již v důchodu. Návrhy témat na krátkodobé kurzy pro elitní žáky: 1. profesní růst 2. profesní hrdost 3. řemeslná čest 4. sebevzdělávání 5. změny v legislativě 6. štukatérství 7. kamenictví 8. PC kurzy 9. komunikace s klientem 10. čtení výkresů 11. zpracování fotodokumentace
