Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Screeneři – základní představení:.................................................................................................2 Výukové exkurze: .......................................................................................................................2 Klíčové dovednosti: ....................................................................................................................2 Klíčové stroje: .............................................................................................................................3 Klíčové technologie: ...................................................................................................................3 Klíčové inovace: .........................................................................................................................4 Klíčové tradice: ...........................................................................................................................4 Učitelé odborných předmětů:.......................................................................................................5 Soutěže zručnosti: .......................................................................................................................5 Podnikání absolventů: .............................................................................................................6 Selektivní podpora nadaným žákům: .......................................................................................6
Screening – INSTALATÉŘI 1. Screeneři – základní představení: Petr Houška (SŠT Zelený pruh) Vyučil se v oboru, získal potřebné certifikace a dále v oboru pokračoval jako soukromník. Nyní působí jako učitel odborného výcviku v SŠT Zelený pruh. Josef Piták (Lekosta, s.r.o.) Vystudoval Střední průmyslovou školu strojní. Po roční praxi nastoupil ke studiu na VŠ Mechanizace zemědělství. Pracoval v chemickém průmyslu a posledních 12 let vlastní stavební společnost Lekosta s.r.o. Díky prohloubenému technickému vzdělání a zkušenosti z různorodých technických oborů a aktivnímu zapojení v oboru vodohospodářství, poskytuje mnoho cenných poznatků upotřebitelných pro další vzdělávání žáků v oboru instalatér. Ing. Jiří Rynda (Cech topenářů a instalatérů ČR) Vystudoval Střední průmyslovou školu strojní a pokračoval ve studiu na ČVUT - Fakulta strojní – Technické prostředí staveb. Obor praktikuje 40 let. Je viceprezidentem Cechu topenářů a instalatérů, člen představenstva Spol. techniky prostředí. Má oprávnění vydávat znalecké posudky v oboru vytápění. Publikuje v mnoha odborných časopisech a publikacích, recenzuje publikace z oboru vytápění.
2. Výukové exkurze:
Výukové exkurze pro žáky základních škol by bylo vhodné zaměřit na podniky a místa, kde by se mohli seznámit s oborem jako takovým, jeho dosahy a aplikováním do praxe, ale také se samotnou výrobou nástrojů a vybavení, potrubí a podobně. Pro žáky základních škol je podle screenerů vhodnější základní obecné seznámení s aplikovaným řemeslem, například v muzeích (vodárenství, čistírna odpadních vod, plynárna). Pro žáky SOU doporučují výrobní podniky a firmy, které se instalatérstvím zabývají. Všichni screeneři se shodli na vhodnosti návštěv odborných veletrhů, například Aqua Therm, For Arch apod. Mají-li mít exkurze pro žáky význam, je třeba nezanedbat jejich přípravu jak ze strany učitelů, tak ze strany průvodce navštíveného objektu. Výklad by měl být vždy odborný a kvalitní, je nutné zvolit vhodné téma, tak aby se týkalo učiva. Zároveň je dle screenerů nutné dbát na to, aby exkurze netrvala déle než 2 hodiny a nezahlcovala žáky přebytkem informací. Z tohoto důvodu nepovažují za vhodné návštěvy velkých komplexů, ale maximálně jejich částí, které se vztahují k probíranému učivu. Shodují se také na nezbytnosti seznámit žáky předem s místem a obsahem exkurze, případně je upozornit na zajímavé momenty prohlídky. Při plánování exkurzí je třeba se, dle screenerů, vyvarovat témat a prostředí, které s oborem a učivem nesouvisí a zvláště v podnicích pak dbát na to, aby žáci byli schopni výkladu porozumět.
3. Klíčové dovednosti:
Nejlépe screeneři hodnotí znalosti žáků v těchto dovednostech: 1. řezání závitů, 2. lisování, 3. představivost a zručnost žáků, 4. znalost svařování (spojování) potrubních rozvodů z oceli, plastu a mědi, 5. tvarování plastů, 6. spojování závitových a přírubových spojů, 7. měření. Zvládnutí těchto znalostí je způsobeno soustavným procvičováním během praktického výcviku. Byla by vhodná motivace formou možnosti získání dalších certifikátů a ještě více propojit teorii s praxí. Průměrně žáci zvládají: 1. čtení v technických výkresech, 2. znalost technických norem a předpisů, 3. kalkulace nákladů.
Žáci podceňují domácí samostudium, ne všechny znalosti lze zajistit během výuky. Učenlivost považují screeneři za základní nedostatek, způsobený zčásti také nedůsledností školy při vyžadování a kontrolování domácí přípravy. Chybí větší spjatost s praxí. Nejslabší znalosti 1. odborné dovednosti, 2. preciznost a kvalita práce, 3. technická znalost oboru spalinových cest 4. samostatnost. Žáci navíc postrádají slušnost a také schopnost naslouchat zákazníkovi. Tyto neznalosti dovedností jsou hlavně způsobeny nedostatečným seznámením s problematikou ve škole, nedůsledností ze strany školy, malou praxí nebo podceněním oboru v osnovách vyučování. Zlepšení by bylo možné dosáhnout zajištěním dostatečné praxe v oboru, soustavným vyžadováním a kontrolou domácí práce, učit žáky jednat se zákazníkem, navštěvovat odborná pracoviště (podniky) a individuální výcvik.
4. Klíčové stroje: Mezi klíčové stroje a nástroje, které žáci ovládají, patří: 1. polyfuzní svařování, 2. pájení na měkko a na tvrdo, 3. lisování plastů a mědi, 4. délkové měřidlo, 5. hasák, 6. svěrák, 7. kladivo, 8. přístroje na svařování plamenem, 9. přístroje na řezání kyslíkem. Je to způsobeno tím, že se zvládnutí těchto nástrojů je řazeno mezi základní dovednosti, studenti mají dostatečnou zručnost danou odborným výcvikem a praxí. Zručnost, rychlost a potřebná kvalita se bude dále ještě více rozvíjet právě praxí. Absolventi již méně zvládají práci s: 1. přístroji na svařování elektrickým proudem, 2. závitořezem, 3. pilou a nůžkami, 4. vrtačkou, 5. pilníkem, 6. svářečkou plastů. To je často dáno tím, že těmto dovednostem není věnována dostatečná pozornost ve výuce anebo se málo tyto stroje používají v praxi. Často také získávají žáci špatné návyky už ve škole. Často také chybí kvalitní vybavení na školách. Zlepšení by mohlo nastat větší praxí v podnicích a názornými ukázkami. Je potřeba, aby ve školách od začátku byly podchycovány a odstraňovány špatné návyky. Žádný ze screenerů neoznačil některou z technik jako vyloženě nezvládnutou, ale všichni se shodli na nutnosti praxe, ať už ve škole při odborném výcviku nebo přímo ve firmách. Dále je třeba dbát na používání kvalitního nářadí, přístup k novým technologiím a v praxi pak dbát na to, aby se žáci skutečně dostali ke svému řemeslu a nebyli používáni jako levná pracovní síla pro nekvalifikovanou práci.
5. Klíčové technologie:
V hodnocení technologií se screeneři nejvíce rozcházeli. Zatímco odborník ze školství hodnotil zvládnutí jednotlivých technologií převážně kladně, odborníci zastupující praxi naopak považují technoloogie ze strany žáků za průměrně až špatně zvládnuté. Podle odborníka z oblasti školství žáci nejlépe zvládají: 1. svařování plastů, 2. lisování plastů a mědi, 3. svařování autogenem, 4. utěsnění závitů,
5. provádění rozvodů z plastových, měděných a ocelových trubek, 6. montáž zařizovacích předmětů. Poukazuje na zájem žáků o práci s novými technologiemi a základní dovednost získanou ve škole. Zároveň zdůrazňuje nutnost získat kontakt s praxí a přístup k novým technologiím. Jako největší slabinu považuje neznalost BOZP a nedodržování správného postupu. Odborníci z praxe celkem kladně hodnotí schopnosti žáků při řezání, vrtání a lepení plastů, tedy při jednoduchých operacích nebo postupech. Naopak největší slabiny učňů vidí v: 1. sváření plastů, 2. lisování, 3. sváření kovů, 4. tlakové nádoby, 5. technologie montáže, 6. úspora vody, 7. tvarování plastů. Důvodem je nedostatečná praxe a složité speciální úkony vyžadující zvláštní, mnohdy nákladné technologie. Ke zlepšení může dojít pouze získáním praxe, přístupem k novým technologiím a zlepšením teoretických znalostí.
6. Klíčové inovace:
Velkým problém je neochota samostudia, která potom může způsobit neznalost klíčových oblastí v oboru. Velmi také chybí praxe u odborných firem, kde by měli žáci možnost samostatně vyzkoušet učivo v praxi. Dalším problémem je nedostatečné vybavení škol novými technologiemi, často mnohem bezpečnějšími a přesnějšími, než jsou ty, které žáci běžně používají při výcviku. Řešením by mohlo být vybavení škol moderními stroji a nářadím, tak aby se výuka co nejvíce přiblížila skutečné praxi. Ke zlepšení znalostí nových inovací by pomohla také častější účast na odborných soutěžích, kterých je velmi málo, protože pořádání je finančně velmi náročné a nejsou na to peníze. Přitom školy, které se účastní soutěží, výrazně zvyšují kvalitu výuky. Některé zkušenosti přitom lze podle screenerů získat pouze ve firmách, není možné je plně zahrnout do výuky. Mezi takové se řadí například přístroje pro hydraulické seřizování a vyvažování, přístroje pro záznamová zařízení zjišťující tlak, teplotu apod., případně solární systémy včetně kompaktních sestav pro montáž. Získávání základních informací může zajistit škola, ale prohlubování praktických dovedností už by mělo plně probíhat v reálném prostředí specializovaných firem, nelze je nechat na mistrech výcviku, kteří nemají ve škole potřebné vybavení ani nedisponují potřebnými znalostmi a zkušenostmi. S tím souvisí nutnost dalšího vzdělávání učitelů nebo zapojení odborníků z praxe do výuky. Screeneři v tomto bodě také kladně zhodnotili práci učňů s moderními nástroji: lisovacími kleštěmi na plasty, lisovacím zařízením na nerez, svářečkou na plasty, horkovzdušnou pistolí, elektrickým pájecím zařízením a nůžkami na plasty. Oceňují nejen mnohem vyšší funkčnost nových nástrojů, ale také jejich bezpečnost a v neposlední řadě upozorňují i na to, že učně práce s těmito nástroji baví, což se následně odrazí na celkovém výsledku práce.
7. Klíčové tradice:
Ze základních klíčových tradic jsou u absolventů dobře zvládnuty následující techniky: 1. řezání závitů, 2. těsnění závitů, 3. sesazování potrubí, 4. lepení potrubí 5. rovný řez na trubce, 6. montáž ocelových trubek, 7. montáž přírubových a závitových spojů. Jedná se o základní dovednosti v oboru, které většinou žáci zvládají bez problémů. Přesto u všech postupů zdůrazňují screeneři nutnost neustálého procvičování těchto úkonů, aby učni získali potřebnou zručnost a rychlost, na které mohou stavět při osvojování složitějších úkonů.
Nedostatky vykazují učni zvláště při svařování, což screeneři pokládají na vrub nedostatečné praxi, protože zvládnutí této činnosti vyžaduje dostatečné zkušenosti, které učni nemohou během výuky získat.
8. Učitelé odborných předmětů:
Screeneři se shodují, že učitelé odborných předmětů musí mít nejen potřebné technické znalosti, podpořené vzděláním v oboru, ale také dostatečnou praxí, což je někdy problém. Učitelé bývají odtrženi od reality, a to buď nemožností přístupu k novým technologiím a materiálům, nebo tím, že se oboru nikdy nevěnovali v praxi. Jedná se často o finanční problém, ale v mnoha případech také o zkostnatělost vyučujících a jejich neochotu prohlubovat své další vzdělávání. Učitelé nedokáží žákům předávat pocit stavovské cti. V případě vzdělávání učňů je potřeba, aby učitelé odborných předmětů měli pedagogické schopnosti, byli vůdčí osobností, autoritou a uměli žáky zaujmout. Ideální kombinací by pak bylo, aby mistr odborného výcviku sám současně praktikoval obor – jednak by měl potřebné praktické znalosti a za druhé by nebyl finančně závislý na nízkém platu ve školství. Učitelé také postrádají důslednost Podle screenerů schází učitelům volnost: možnost samostatně sestavovat učební plán, volit postupy práce, stanovit potřebu materiálu a připravovat potřebné nářadí. Častokrát ve svých odpovědích zmiňují nedostatek financí, a to jak na nové technologie, tak na platy učitelů a jejich další vzdělávání. Kompetence pedagogů by pomohla zlepšit jak možnost finančního ohodnocení v případě dobrých výsledků učňů, tak možnost sledovat novinky na trhu, a zlepšení celkového zázemí praktického vyučování. Novinky na trhu a prohlubování vzdělávání lze získávat účastí na odborných školeních a seminářích u dodavatelských firem, ale také větší spoluprací s cechy, profesními sdruženími a Hospodářskou komorou.
9. Soutěže zručnosti:
V dnešní době v tomto oboru existuje několik soutěží : - Soutěž učňů Instalatér v rámci Stavebního veletrhu v Brně - Soutěž učňů Instalatér v rámci veletrhu AquaTherm Praha - Soutěž učňů západočeského kraje organizovaná firmou Systherm - Soutěž pro MIEZB v Sušici - Euroskills – mezinárodní soutěž - Machr roku Soutěže jsou pro žáky i pedagogy vhodným doplňkem k výuce. Umožňují setkání učitelů - kolegů z jiných škol se stejným zaměřením. Dávají možnost porovnávat dovednosti učňů napříč jednotlivými školami, podporují snahu žáků být ve svém oboru co nejlepší. Díky přítomnosti odborných garantů na soutěžích se snáze hodnotí úroveň žáků. Největším problémem při soutěžích bývá jejich složitost a časová náročnost. Dále nezájem o soutěže ze strany samotných studentů. Pro možnost udělat si přehled o celkové úrovni učňů oboru by bylo třeba, aby se soutěží účastnil co největší počet žáků dané školy a ne jen nejlepší žák. To by možná motivovalo učně k lepším výkonům. Screeneři doporučují tyto finálové úkoly a postupový klíč soutěží: A) 1- Teorie - otázky 2- Čtení stavebních výkresů 3- Změnit zadání jednotlivých pracovišť B) 1- Reálné provedení práce (díla) 2- Kvalita provedené práce 3- Rychlost provedení
C) 1- Montáž WC splachovače a vodovodní baterie 2- Kanalizační vedení 3- Využití plast + kov Doporuční členové odborné hodnotící komise soutěže: - Zástupci cechů a profesních sdružení - Zástupci montážních firem - Zástupci odborných škol - Zástupci výrobců potrubí a nástrojů - Zástupci budoucích zaměstnavatelů - Pracovník hospodářské komory - Zástupce sponzora akce - Odborník z praxe Mezinárodní soutěže umožňují srovnání žáků se zahraničím, mají smysl, ale vyžadují vysokou náročnost časovou i finanční, z čehož plyne jejich špatná vybavenost materiálem i nářadím. Podle screenerů nejsou výsledky dostatečně publikovány a zhodnoceny.
10. Podnikání absolventů:
Absolventi SOU zvládají základy řemesla. Obor instalatér je hodně žádaný, ale do podnikání v něm se zapojuje jen velice málo mladých lidí. Podle hodnocení screenerů jim nechybí samostatnost, zručnost, případně ani technické vybavení, ale nemají dostatečnou praxi, schází jim odpovědnost, nedokáží si ještě obstarat zakázky, neovládají účetnictví, právní předpisy, nemají dostatečnou finanční gramotnost, nezvládají kalkulace nákladů a propočty jednotlivých zakázek. Přitom tyto znalosti a zkušenosti lze velice dobře získat praxí a dalším vzděláváním. Screeneři považují za vhodné, aby před získáním živnostenského oprávnění učni museli nejprve prokázat minimálně dvouletou praxi, během níž by ideálně absolvovali i kurz podnikatelského minima. Náplň vzdělávacích kurzů pro absolventy by proto měla být : - Základy účetnictví včetně aplikace výpočetní techniky - Základní znalost právních předpisů pro spol s.r.o. a OSVČ - Vypracování kalkulací nákladů a nabídek včetně aplikací výpočetní techniky - BOZP - Jednání se zákazníkem Náplni kurzu by měl odpovídat i vybraný lektor, ideálně sám podnikatel nebo samostatný živnostník z oboru, vysoce kvalifikovaný, který nejenže dokáže zodpovědět odborné otázky, ale bude mít i pedagogické schopnosti.
11. Selektivní podpora nadaným žákům: Screeneři se jednoznačně shodují, že by měla existovat podpora nadaných žáků. Škola by jim nejen měla věnovat zvláštní pozornost, ale měla by je i vysílat na vědomostní olympiády, na soutěže zručnosti a přesvědčovat je o důležitosti dalšího vzdělávání na škole vyššího stupně. Tito žáci by měli být maximálně manuálně zruční a pracovití, přitom by měli mít snahu získat další vědomosti a stát se co nejdříve samostatnými. Předpokládá to také ale podporu v rodině. Screeneři v rámci certifikace nadstandardní připravenosti absolventů učebních oborů navrhují jen takové učně, kteří mají nejen velice dobré teoretické znalosti a úspěšnou účast na soutěžích, ale kteří absolvovali i praxi v oboru mimo školu. Podpora elitních žáků ze strany podniků je dle screenerů možná, nicméně ji v tom poněkud omezují legislativa, nedostatek finančních prostředků pro možnost výuky v podnicích, často i špatné sociální zázemí například na stavbách. Dále screeneři vyjádřili obavy nad možným zneužíváním práce učňů v některých firmách. Předejít podobným možnostem lze jen úzkou spoluprací školy s podnikem, to znamená zájmem školy o prostředí, ve kterém se budou její učni pohybovat. sledování prospěchu, pracovních výsledků, praxi ve firmě. Dále pak ukázání znalostí v praktické části, ekonomických znalostech, ústní části a obhajobě práce Návrhy vhodných firem pro podporu nadaných žáků :
- Systherm Plzeň - Danfos Praha - Rehau, s.r.o. - Plynárny - Vodárny Návrhy témat na krátkodobé vzdělávací kurzy pro elitní žáky: - Použití mědi a její spojování - Montáže plynu - Opravy zařizovacích předmětů - Seřizování a nastavování regulačních a termostatických ventilů - Montáž, seřízení a uvedení do provozu nástěnných plynových kotlů včetně kondenzačních - Spalinové cesty - Úspora vody - Nové technologie svařování a lepení - Nové materiály v rozvodech vody
