Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Screeneři – základní představení:.................................................................................................2 Výukové exkurze: .......................................................................................................................2 Klíčové dovednosti: ....................................................................................................................2 Klíčové stroje: .............................................................................................................................3 Klíčové technologie: ...................................................................................................................4 Klíčové inovace: .........................................................................................................................4 Klíčové tradice: ...........................................................................................................................5 Učitelé odborných předmětů:.......................................................................................................5 Soutěže zručnosti: .......................................................................................................................5 Podnikání absolventů: .............................................................................................................6 Selektivní podpora nadaným žákům: .......................................................................................6
Screening – SPOJOVÝ MECHANIK 1. Screeneři – základní představení: Zuzana Veselá (SŠES Praha 10)) Vyučila se v oboru, poté absolvovala Střední průmyslovou školu elektrotechnickou a později DPS při UK. Pracovala v telekomunikačním podniku – konstrukce sítí. V roce 1984 nastoupila do školství jako učitelka odborných předmětů. Kvalifikaci pravidelně zvyšuje absolvováním kurzů a školení: zabezpečovací zařízení, optické sítě apod. Připravuje materiály ke státním závěrečným zkouškám NUOV. Miroslav Pospíšil (Montáže Čakovice) Vystudoval obor mechanik elektronik a dále pokračoval na ČVUT FEL, obor Informační technologie. V praxi na stavbách elektráren různých společností v Čechách i v zahraničí prošel posty montér, zkušební technik, projektant, vývojář ŘS a MŘL, nyní má ve společnosti Montáže Čakovice na starosti vedení staveb a výrobu rozvaděčů. Michal Setnický (Temo – Telekomunikace, a.s.) Vystudoval Střední školu elektrotechniky a strojírenství. Oboru telekomunikacíé se věnuje celý život, nyní působí jako výkonný ředitel ve firmě Temo – Telekomunikace.
2. Výukové exkurze: Výukové exkurze jsou jednou z možností, jak rozšířit vědomosti žáků i učňů, a to za předpokladu, že jsou exkurze vhodně vedeny a připraveny. Pro obor spojový mechanik je možností absolvovat výukové exkurze celá řada, přičemž většinou jsou vhodné i pro žáky posledních ročníků základních škol. Jedná se většinou o telekomunikační podniky typu České radiokomunikace, Telefonika O2, U:fon, T-Mobile, UPC, Vodafone, Pražské vodovody a kanalizace, Čistička odpadních vod v Troje nebo jaderná elektrárna v Temelíně, malé vodní elektrárny, školicí centrum PRE apod. Návštěvou takových zařízení si žáci udělají představu o tom, co vše se pod oborem spojový mechanik skrývá, jakou další možnost uplatnění má, případně které společnosti nabízejí taková pracovní místa. Pro žáky SOU doporučují exkurze již specifičtější, které se dotýkají konkrétní probírané látky ve škole a výuku rozšířují a obohacují. Pro učně jsou vhodné exkurze jak ve výše jmenovaných společnostech, tak i v kolektorech Praha, exkurze na hlavní rozvod a do kabelovny ústředny, návštěva dohledového centra O2, základové stanice (BTS) pro GSM, návštěva stavby při zřizování telekomunikačních rozvodů, při pokládce a montáži optických kabel a podobně. Dle screenerů se vhodná exkurze zaměřuje na moderní technologie, vztahuje se k právě probírané látce, nabízí možnost vyzkoušet si určité věci, o kterých se právě žáci učí, i v praxi, exkurzi vede erudovaný odborník, který zná technologie a umí o nich poutavě vyprávět. Zároveň je pro úspěch exkurze vhodné, aby žáci předem věděli, kam jdou, čím se podnik zabývá a co uvidí. Nevhodné jsou naopak exkurze, při kterých žáci nemají možnost odborného poutavého výkladu, které jsou vedeny ve spěchu, netýkají se učební látky nebo na ně žáci nejsou připraveni. Škola a podnik by měly při plánování exkurze dbát na podrobné naplánování organizace exkurze, na soulad s probíranou látkou, na možnost poznat provoz se všemi návaznostmi. Ideální je, má-li podnik připravené materiály o své činnosti, které mohou žáci využít ke studiu. Škola by naopak neměla podcenit teoretickou přípravu žáků k danému tématu.
3. Klíčové dovednosti: Nejlépe screeneři hodnotí znalosti žáků v těchto dovednostech: 1. spojování a ukončování vodičů, 2. práci s manuálním a elektrickým ručním nářadím, 3. instalaci strukturované kabeláže, 4. zapojení telefonních a datových zásuvek, 5. motoriku a manuální zručnost, 6. logické uvažování, 7. znalost elektrotechniky, 8. znalost technologií.
Jmenované dovednosti patří k těm základním, které se nejvíce procvičují, žáci je proto také nejlépe zvládají. Vyzdvihována je také schopnost vzájemné spolupráce, při které se žáci nejlépe doplňují. Tyto zvládnuté dovednosti umožňují učňům rychlé začlenění do pracovního procesu, možnost ihned a bez dalšího zaučování zvládnout manuální přípravné práce, přípravné práce pro montáž zařízení, do budování sítí strukturované kabeláže apod. Nicméně i zde platí pravidlo neustálého procvičování Průměrně žáci zvládají: 1. práci s metalickými sdělovacími kabely, 2. práci s optickými sdělovacími kabely, 3. čtení a pochopení technické dokumentace, 4. zapojení a konfiguraci koncových zařízení, 5. přesnost, 6. bezpečnost práce. Dále screeneři upozorňují, že učni sice mají potřebné dovednosti, ale ne vždy je dokáží samostatně uplatňovat v praxi. Při práci také často spěchají, aby ji už měli hotovou, což jde na úkor přesnosti, schází jim soustředěnost, schopnost aplikovat teorii v praxi, motivace, neumějí pracovat s textem a jsou pasivní při získávání nových informací samostudiem. V případě složitějších úkonů a moderní technologie nemají žáci dostatek praxe, postrádají také hlubší teoretické znalosti a nemají ani možnost získat zkušenosti s nejmodernějšími technologiemi, například optickými kabely. Nejslabší znalosti 1. práce s nejmodernějšími technologiemi, 2. využití získaných zkušeností v praxi Žáci postrádají nejen praxi, přístup k novým technologiím, ale také autoritu, která by je dokázala motivovat k větší snaze, preciznosti, samostudiu. Schází možnost neustálého opakování úkonů v celé jejich návaznosti, žáci pak nevidí práci v celé její šíři, ale jen jako jednotlivé úkony bez souvislostí. Žákům by určitě prospěla možnost práce na konkrétních projektech, například na stavbách a také zadávání samostatných projektů, motivovaných například drobnou finanční odměnou. Pokud nebudou mít školy finance na pořízení většího množství technologických pomůcek a zařízení, nedostanou se žáci k samostatné práci, a tudíž nezískají potřebné zkušenosti. Školy by se měly také zaměřit na rozvoj logického myšlení žáků a častěji pracovat s technickou dokumentací, a to i v cizím jazyce.
4. Klíčové stroje:
Mezi klíčové stroje a nástroje, které žáci ovládají, patří: 1. kabelářský nůž, 2. zářezový nástroj, 3. šroubovák, 4. počítač, 5. analogové měřicí přístroje, 6. moduly pro ukončení kabelových délek, 7. pobočkové ústředny, 8. zabezpečovací zařízení a spojky pro propojení metalických kabelů. Zvládnutí těchto nástrojů je řazeno k základním dovednostem, studenti mají dostatečnou zručnost danou odborným výcvikem a praxí. Zručnost, rychlost a potřebná kvalita se bude dále ještě více rozvíjet právě praxí. Absolventi již méně zvládají práci s: 1. krimpovacími kleštěmi, 2. digitálními měřicími přístroji, 3. měřicími přístroji pro optické sítě, 4. svářečkou optických vláken, 5. moduly pro mobilní sítě, 6. spojky pro propojení optických kabelů, 7. multimetr, 8. zkušební mikrotelefon. Tento obor je zcela závislý na moderních technologiích a zvládnutí práce s nimi. Školy nemají možnost zajistit žákům nejnovější nástroje a stroje a poskytnout jim tak možnost získat zkušenosti a
potřebnou praxi. Žákům by velice prospěly kurzy pořádané jednotlivými společnostmi. Zároveň s nimi ale potřebují zaškolení a prohloubení teoretických a praktických zkušeností i učitelé. Získání nových technologií, více praxe a školení pedagogů označili screeneři za naprostou prioritu v řešení nedostatků při výuce tohoto oboru.
5. Klíčové technologie:
Hodnocení úrovně žáků v technologiích, které jsou pro obor spojový mechanik klíčové, nedopadlo příliš dobře. Klíčové technologie zvládají žáci spíše průměrně, což je způsobeno již zmiňovaným nedostatkem moderního vybavení ve školách. Při hodnocení klíčových technologií a jejího zvládnutí žáky se zde rozcházejí odborníci z oboru s názorem zástupce ze školství. Žáci podle screenerů – profesionálů z praxe ovládají: 1. ukončení vodičů, 2. uložení vodičů, 3. uložení kabelů, 4. ukončení kabelů, 5. montáž rozvaděčů, 6. zabezpečovací technologie, 7. LAN, 8. technologie optických vláken, 9. technologie digitální techniky. Poukazují na poměrně dobrou vybavenost školních pracovišť díky spolupráci škola – firmy, případně díky tomu, že dané vybavení není příliš nákladné. Poukazují také na dobrou výuku. Vinou nákladné technologie naopak podle odborníků z praxe žáci nezvládají: 1. GSM (3G), 2. ADSL, 3. VOIP, 4. SMD (BGA), 5. Wi-Fi, 6. Technologii inteligentních budov. Všechny jmenované technologie jsou nejen pro školu příliš nákladné, ale vyžadují i dlouhodobější zaškolení a práci pod dohledem. Žáci nemají možnost prohloubit své znalosti a do praxe přicházejí nepřipraveni na skutečné požadavky oboru. Screener ze školství vidí znalosti žáků mnohem černěji, zvládají pouze ukončování metalických kabelů a spojování metalických kabelů, protože mají ve škole zajištěn dostatek praxe. Průměrně nebo dokonce velice špatně zvládají: 1. diagnostiku, 2. CNC technologie, 3. bezdrátový přenos signálu, 4. montáž optických kabelů, 5. ukládání kabelů, 6. rozvody datových sítí, 7. IC technologie. Tyto neuspokojivé výsledky padají na vrub nedostatku technického zařízení ve škole, nedostatkem vybavení pracovišť odborného výcviku, nedostatkem praxe. Všichni screeneři se zde jednoznačně shodují na nutnosti posílit a modernizovat technické vybavení na školách a větší praxi na reálných projektech v praxi. Pro tento obor je zcela nezbytné školení pedagogických pracovníků, začleňování žáků do pracovního procesu podniků a celkové posílení kooperace škola – podniky s telekomunikačním zařízením.
6. Klíčové inovace:
Právě klíčové inovace pro obor spojový mechanik, tolik důležité v praxi, žáci podle screenerů nejméně ovládají. Ne však vlastní vinou, ale nemožností škol pružně reagovat na neustálý vývoj v oboru telekomunikací. Pokud mají žáci klíčové inovace zvládnout, musí být nutně posílena možnost praxe v reálném prostředí podniku, přístup k novým technologiím a školení pedagogických pracovníků.
Zařízení a přístroje jsou tak finančně náročné, že buďto chybí zcela nebo je jeden jediný přístroj na všechny žáky příbuzných oborů. Žáci takto nemají vůbec možnost naučit se například práci s testerem pro LAN sítě, JDSU měřicí přístroj pro OTDR metodu, JDSU měřicí přístroj pro přímou metodu, spektrální analyzátor GSM signálu, přípojky ADSL, přípojky ISDN či mobilní sítě. Aby vůbec byli schopni absolventi tohoto oboru nastoupit do praxe, musí absolvovat řadu dalších školení a kurzů a dále pracovat pod dozorem zkušenějších kolegů, což opět oddaluje možnost nastoupit hned po vyučení do zaměstnání jako plnohodnotný pracovník. Screeneři shodně odstranění nedostatků podmiňují spoluprací škol s podniky, školením pedagogických pracovníků a nákupem potřebného technického vybavení do škol.
7. Klíčové tradice: Ze základních klíčových tradic jsou u absolventů relativně dobře zvládnuty následující techniky: 1. spojování metalických kabelů, 2. ukončování metalických kabelů, 3. zapojování soustřeďovacích bodů vnitřní sítě, 4. zapojování soustřeďovacích bodů vnější sítě, 5. sítě strukturované kabeláže. Učni mají celkem dobrou všeobecnou vzdělanost v oboru a dokáží své znalosti přiměřeně využít, ale už ne „prodat“. Všechny výše jmenované techniky jsou ve škole dostatečně procvičovány, žáci je zvládají samostatně, případně se na tuto činnost snadno zadaptují. Nedostatky vykazují učni zvláště při stavění sloupových tratí, zavěšení samonosných kabelů, výkopových pracích pro pokládání kabelů samotnou pokládku kabelů. Zvládnutí této činnosti vyžaduje dostatečné zkušenosti, které učni nemohou během výuky získat. Nedostatky lze nicméně řešit při praxi, například během stavění sloupové trati, zavěšování samonosných kabelů pokládky kabelů profesionální firmou a podobně, kdy učni jsou aktivně zapojeni do procesu. Při konkrétním projektu mohou také sami vyzkoušet výkopové práce. Jedná se tedy pokaždé o nutný přístup k praktickým zkušenostem.
8. Učitelé odborných předmětů:
Screeneři se shodují, že učitelé odborných předmětů musí mít nejen potřebné technické znalosti, podpořené vzděláním v oboru, ale také dostatečnou praxí a neustálým kontaktem s technickým vývojem v oboru, což je někdy problém. Učitelé jsou komunikativní, trpěliví a důslední, snaží se pojmout výuku názorně a udržet krok s vývojem, i když ne vždy je to možné. Přitom žáci, kteří mají učitele, kterého si váží, od něj mnohem snadněji získávají informace, jsou aktivnější a mají lepší výsledky. Už hůře zvládají učitelé motivaci žáků k učení, ne vždy se jim daří získat si respekt u žáků. Nedostatek respektu je všeobecným problémem ve školství. Dalším problémem je problém finanční a problém nedostupnosti moderní technologie a potřebných informací. Učitelé si shání informace sami s velkými potížemi. Kompetence pedagogů by pomohla zlepšit jak možnost lepšího finančního ohodnocení, což by také škole samotné dávalo možnost vybírat si učitele kvalitní, dbaní na soustavné vzdělávání učitelů a zvyšování jejich odbornosti, například v rámci školení jednotlivých podniků, lepší vybavení učeben a v neposlední řadě i spolupráce mezi učiteli teorie a odborného výcviku.
9. Soutěže zručnosti: V dnešní době neexistuje pro obor spojový mechanik žádná soutěž. Asociace telekomunikačních a poštovních škol však připravují soutěže dovednosti. Soutěže jsou pro žáky motivací ke zlepšování svých znalostí a dovedností, vyvolávají pocit zodpovědnosti za reprezentovanou školu, vedou k uvědomění si důležitosti samostatného myšlení a jednání. Účastí v předkolech, kterých se účastní všichni žáci, dochází k možnosti porovnat znalosti a dovednosti. Největším problémem při soutěžích bývá předpojatost pořádající školy – má možnost své žáky na soutěž připravit, často bývají seznamováni s tématy soutěže a konkrétními postupy. Nevhodné je také hodnocení žáka na základě výsledků soutěže, potažmo hodnocení úrovně školy na základě výsledků soutěže. Porota by také neměla být složena pouze z pracovníků pořádající školy.
Pro možnost udělat si přehled o celkové úrovni učňů oboru by bylo třeba, aby se soutěží účastnil co největší počet žáků dané školy a ne jen nejlepší žák. To by možná motivovalo učně k lepším výkonům. Screeneři doporučují tyto finálové úkoly a postupový klíč soutěží: A) Návrh a realizace sítí strukturované kabeláže v předem daném objektu – kompletní realizace a zpracování dokumentace. B) Návrh a výběr rozvaděče NN, včetně jeho odzkoušení, který bude mít následující funkce: obvod RPS (? – nečitelné), obvod RZS (? – nečitelné), jištění obou obvodů.
C) Propojení hlasových a digitálních sítí - První kolo: všichni žáci jednotlivých škol - Druhé kolo = finále: výherci školních kol Doporuční členové odborné hodnotící komise soutěže: - Učitelé odborného výcviku zúčastněných škol - Zástupci odborných podniků - Zástupci široké veřejnosti pro zhodnocení využití projektu pro běžného občana Mezinárodní soutěže umožňují srovnání žáků se zahraničím, mají smysl zvláště v možnosti porovnat úroveň dovedností žáků se zahraničím, ale vyžadují velkou finanční náročnost. Podle screenerů může negativně působit i neznalost jazyka a různost technických zařízení.
10. Podnikání absolventů: Screeneři nedoporučují vstup absolventů do podnikání. Nese to s sebou velká rizika, plynoucí z neznalosti předpisů, zákonů a požadavků na podnikatele, a to i v tomto oboru. Absolventi nemají dostatečné odborné znalosti, nedokáží se orientovat na trhu, nemají manažerské schopnosti, často nejsou spolehliví, nemají vysoké pracovní tempo, nebyli by konkurenceschopní. Nemají také základy účetnictví, nejsou příliš ochotní dál se vzdělávat, neorientují se v obsazenosti trhu. Pro podnikání v oboru je navíc nutné mít složené některé zkoušky, které lze získat až po absolvování praxe. Je to nutné, protože při tomto povolání mohou vzniknout velké škody na zdraví i na majetku. Náplň vzdělávacích kurzů pro absolventy by proto měla být : - Legislativa: základní podmínky pro podnikání - Možná rizika při výkonu podnikání - Základy účetnictví - Právní minimum - Vzdělání v oblasti managementu - Znalosti z oblasti vedení lidí - Základní orientace na trhu Ideálním lektorem kurzu by byl člověk zabývající se daným oborem podnikání, majitel nebo bývalý majitel firmy dobře prosperující na trhu, člověk schopný předávat znalosti druhým se schopností poradit
11. Selektivní podpora nadaným žákům:
Screeneři se jednoznačně shodují, že by měla existovat podpora nadaným žákům. Škola by se jim měla snažit věnovat věnovat zvláštní pozornost, měla by jim například i umožnit rozšiřovat své znalosti a schopnosti během studia u vhodné společnosti. Jedná se o žáky s nadstandardním zájmem o obor, kteří si znalosti osvojují nad rámec výuky. Tito žáci by měli být také manuálně zruční a umět pracovat s PC.
Screeneři v rámci certifikace nadstandardní připravenosti absolventů učebních oborů očekávají od učňů znalost odborné problematiky nad rámec znalostí požadovaných od studentů, schopnost vytvářet vlastní projekty, zájem o další vzdělávání v oboru, výborný nebo chvalitebný prospěch po celou dobu studia, závěrečné zkoušky hodnocené vyznamenáním a účast a umístění v oborových soutěžích. Podpora elitních žáků ze strany podniků je dle screenerů možná, dokonce ze strany podniků vítaná v případě kvalitních žáků. Ze strany škol taková spolupráce může velice dobře zastoupit výuku na moderních technologiích, které škola nemá k dispozici. Pokud se však podniky potýkají s finanční krizí, nemají o učně zájem. Návrhy vhodných firem pro podporu nadaných žáků : - Mobilní operátoři - Temo-telekomunikace - Telefonica O2 - Radiokomunikace - ČEZ a.s. - Sokolovská uhelná, a.s. - Brema, spol. s r.o. Návrhy témat na krátkodobé vzdělávací kurzy pro elitní žáky: - Anténní systémy pro přenos mobilních sítí - Servis a opravy PC - Optické sítě - Legislativa pro elektrotechniky - Nové normy a jejich implementace v praxi - Nové technologie - BOZP - Telekomunikační zařízení a jeho výběr - Orientace v telekomunikačních službách - Ochrana zákazníka (spotřebitele)
