SCIENTIFIC INFORMATION Pøíèiny a monosti øeení potravinového problému v rozvojových zemích Solution of the developing countries food problem issues at measures V. JENÍÈEK, V. KREPL Èeská zemìdìlská univerzita, Praha, Èeská republika PØÍÈINY POTRAVINOVÉHO PROBLÉMU Pøíèiny mùeme rozdìlit na dvì rùznì obsáhlé skupiny. Do první patøí pøíèiny, na kterých se ve vìtí èi mení míøe podílí èlovìk. Sem patøí pøíèiny vyplývající z rostoucího poètu obyvatelstva svìta, vlivu èlovìka na ekologii (skleníkový efekt, degradace pùdy), politické pøíèiny apod. Do druhé skupiny spadají pøíèiny, na kterých se èlovìk pøímo nepodílí (vliv klimatu). Pøíèiny nezpùsobené èlovìkem Vliv klimatu V kadém pøírodním pásmu Zemì existuje urèité klima, které v dlouhodobém hledisku mùeme povaovat za stabilní. Klima hraje velmi dùleitou roli pøi rozhodování o pìstování urèité plodiny v urèité oblasti. V øadì zemí svìta s velkým poètem obyvatelstva existují nevhodné klimatické podmínky pro provozování zemìdìlství. Zemìdìlství zde lze rozvíjet za velmi omezených podmínek. Klimatické podmínky v tìchto zemích sice umoòují vypìstovat urèité mnoství potravin, to ale zdaleka nestaèí k pokrytí potravinových potøeb tamìjích obyvatel. Snahy o zvýení produkce spoèívají v rozíøení obdìlávaných ploch, v budování zavlaovacích kanálù, ve zvyování pouití umìlých hnojiv apod. Jedná se tedy v první øadì o extenzivní rozvoj zemìdìlství, který s sebou vak nese závané ekologické následky. Pøestoe je klima ve vech oblastech dlouhodobì pomìrnì stabilní, krátkodobì dochází k odchylkám teplot, síly vìtru, mnoství sráek apod. od prùmìrných hodnot, co mimo jiné negativnì ovlivòuje velikost úrody. Dochází napøíklad k neoèekávaným suchùm, záplavám, zemìtøesením, pøemnoení kùdcù, které èlovìk tìko pøedpovídá a nemùe se pøed tìmito jevy efektivnì bránit. Pøíèiny zpùsobené èlovìkem Pøíèiny ekologické ivotní prostøedí èlovìk svou èinností pokozoval odjakiva, nicménì ne v takové míøe jako nyní. HospoAGRIC. ECON. – CZECH, 49, 2003 (3): 139–148
dáøský rùst a industrializace mají závané dopady na kvalitu ivotního hospodáøství. Vyspìlé zemì si uvìdomily svou odpovìdnost za ivotní prostøedí a snaí se o eliminaci negativních dopadù industrializace na pøírodu. Ekologicky etrné technologie jsou ovem velmi nákladné a øada rozvojových zemí je kvùli jejich vysoké cenì nemùe zavést. V zemích, kde existuje chudoba, navíc dochází k nezodpovìdnému zacházení s pøírodními zdroji ve snaze získat krátkodobý uitek. Mezi hlavní dùsledky pokozování ivotního prostøedí patøí: a) ohroení globálních biosférických systémù: naruení klimatického systému koncentrace skleníkových plynù v atmosféøe, co pravdìpodobnì povede ke zmìnì klimatu; redukce ozónu v atmosféøe, kdy klesá koncentrace ozónu ve stratosféøe, má za následek zvýenou míru ultrafialového záøení dopadajícího na povrch Zemì s negativním dopadem na zdraví vech ivých bytostí; zmìny biochemických cyklù prvkù (výsledkem zmìn je globální íøení toxických látek, zneèitìní atmosféry a hydrosféry a dùsledky zmìn cyklu uhlíku); globální zmìny velkých biomù, rychle sc zmenující plochy tropických detných lesù a dalích ekosystémù, ohroení moøí; b) sníení biologického bohatství: ztráta nebo degradace ekosystémù a biotopù (suchozemské, vodní, mokøadní ekosystémy); vymírání rostlinných a ivoèiných druhù; redukce genetické základny (populace mnoha druhù klesají, co vede ke sníení genetické základny); c) nedostateèné pøírodní zdroje: ztráta ploch a nií úrodnost zemìdìlských pùd v dùsledku desertifikace, urbanizace, tìby nerostù, tvorby skládek odpadù a jiných èinností (úrodnost klesá v dùsledku eroze, kyselých deù a jiné degradace); nedostatek pitné a uitkové vody; vyèerpání biotických zdrojù (nìkteré ivé zdroje jsou vánì porueny nadmìrným vyuíváním napøíklad nìkteré druhy moøských ryb); 139
d) pøímé ohroení lidského zdraví: nebezpeèné chemické, fyzikální a biologické faktory (toxické látky, ionizující záøení, hluk, patogenní mikroorganismy); nedostatek pitné vody; ivelné a lidmi zpùsobené katastrofy ohroující lidské zdraví a ivoty; Z hlediska potravinového problému je vhodné se zvlátì zamìøit na dva ekologické problémy, a to na problematiku degradace pùdy a globálního oteplování. Degradace pùdy Lidé zapøíèiòují potravinové problémy i pouitím nevhodných zemìdìlských praktik, kdy se snaí získat co nejvyí krátkodobý výnos. Dochází tak k vyèerpání ivin (základní a druhotné minerály a stopové prvky) obsaených v pùdì, degradaci pùdy a nemonosti jí v budoucnu obdìlávat. I pøes pouití vyích dávek chemických hnojiv dochází v nìkterých oblastech ke sniování úrody (napøíklad v nìkterých èástech Indie), nebo pùdy trpí nedostatkem zinku, mìdi a eleza. V Africe je problém vyèerpání pùdy jetì vánìjí, protoe hnojiva jsou pomìrnì nedostupná. Vlivem lidské èinnosti je ve svìtì extrémnì degradováno 9 milionù hektarù pùdy, 1,2 miliardy hektarù (10 % svìtové pùdy pokryté vegetací) je pokozeno ménì. Na degradaci pùdy se podílejí patné zemìdìlské praktiky (28 %) a dalí faktory, jako jsou rozorávání pùd na svazích bez zabezpeèení proti vodní erozi, nízká ochrana proti vìtrné erozi, zasolování pùd v zavodòovaných oblastech a nadmìrná pastva. Dochází tak k erozi a roziøování poutí (desertifikaci). Desertifikace postihuje Afriku a Asii. Za posledních 50 let se Sahara rozíøila o 650 tisíc km2 na úkor produktivní pùdy. Mezi lety 1970 a 1990 se celková plocha poutí zvìtila o 120 milionù hektarù, co pøedstavuje plochu vìtí, ne obdìlávaná pùda v Èínì. Erozí je postieno 30 % svìtové orné pùdy (v Indii se tato hodnota pohybuje v rozmezí 2530 %, ve Spojených státech je to tøetina kultivovaných pùd). Globální oteplování Globální oteplování, resp. skleníkový efekt znamená velkou hrozbu pro budoucí existenci lidstva. Pøíèina oteplování Zemì spoèívá ve zvyující koncentraci oxidu uhlièitého v ovzduí. Vyí koncentrace oxidu uhlièitého je nepochybnì z èásti dùsledek industrializace. Pùsobí zde ale i jiné faktory, na kterých se èlovìk nepodílí (napø. sopeèná èinnost). Teplota vzduchu ve spodní vrstvì atmosféry se oproti období pøed 100 lety zvýila o 0,5 °C. Jestlie dojde bìhem 50 let ke zdvojnásobení koncentrace oxidu uhlièitého v ovzduí, teplota vzduchu se zvýí o 1,54,5 °C. Vyí teplota bude mít obrovské následky na celou svìtovou ekonomiku, zvlátì se dotkne zemìdìlské výroby. Dojde ke zmìnì klimatu, smìru a síle vìtrù a moøských proudù, zmìní se míra a èetnost sráek 140
a výskyt monzunù, tedy faktorù zásadnì ovlivòující zemìdìlskou produkci. Vìdecké názory na dopad skleníkového efektu na zemìdìlství nejsou zdaleka jednotné. Prognózy dalího vývoje jsou zaloeny na údajích zjitìných v pøíli krátkém èasovém období, a proto není moné na nich zaloit kvalitní dlouhodobou pøedpovìï. Problémem je i fakt, e ne vemu jsou dnes vìdci schopni porozumìt. Otázkou je napøíklad to, zda úbytek vegetace v teplejích pásmech bude znamenat pouze geografický pøesun do vyích zemìpisných íøek nebo zda vegetace celkovì ubude. Není jisté, zda díky zvýené koncentraci oxidu uhlièitého dojde k rùstu zemìdìlské produkce v nìkterých regionech a zda to bude staèit ke kompenzaci ztrát jiných regionù. Posun úrodných oblasti k pólùm rozíøí zemìdìlskou pùdu, ale ta není tak kvalitní jako v souèasných obilnicích USA, Kanady a Evropy. Díky oteplení dojde k rozmrznutí obrovských ploch trvale zamrzlé pùdy na Sibiøi a v Kanadì, co mùe zpùsobit zaplavení této pùdy. Úbytek ledovcù na pólech zpùsobuje rùst hladiny oceánù. Zvýení hladiny o 1 metr by zaplavilo rozsáhlá nízko poloená území, zvýí se riziko povodní a bouøí. Z povrchu Zemì by zmizela souostroví a korálové ostrovy Tichého a Indického oceánu, úrodné oblasti delty Nilu, Gangy (velká èást Bangladée), pøelidnìné pobøeí oblasti Èíny, Indonésie, Mosambiku, Pákistánu, Senegalu, Surinamu a Thajska. Vedle sníení zemìdìlského potenciálu (zvýením moøské hladiny o 1 metr by dolo ke ztrátì 12 a 15 % orné pùdy) by navíc dolo k obrovské migraci obyvatel ijících v postiených oblastech. K vzestupu moøské hladiny dochází za posledních 100 let se zvedla o 1020 cm. Zvýení koncentrace oxidu uhlièitého v atmosféøe bude mít pravdìpodobnì pøíznivý vliv na pìstování plodin v mírném pásmu (penice, brambor), negativnì se projeví na rùstu kukuøice a prosa ivotnì dùleitých plodin pro Afriku. Úrodnost rýe klesá, pøekroèí-li prùmìrná denní teplota hranici 35 °C (øada zemí Asie se této teplotì blíí). Pøíèiny populaèní Trendy populaèního vývoje nám pomáhají v odhadech vývoje budoucí poptávky po potravinách, vodì a energii. Poèet obyvatel v rozvinutých zemích a v tranzitivních ekonomikách roste relativnì pomalu nebo dokonce klesá. I v øadì rozvojových zemích vývoj populace nezadává dùvod ke znepokojení, na druhé stranì existuje øada rozvojových zemí, jejich populaèní rùst pokraèuje nadmìrným tempem. Tyto zemì se vyznaèují velkou mírou chudoby, hladem a migrací. V rozvinutých zemích nyní èiní úhrnná míra plodnosti 1,7 oproti 2,8 dìtí v roce 1950. V rozvojových zemích se sníila z 6,2 dìtí v roce 1960 na 3,4 nyní, v nejchudích rozvojových zemích vak stále èiní hrozivých 5,6. Úhrnnou plodností se rozumí prùmìrný poèet dìtí, které porodí ena za svùj reprodukèní vìk (1549 let). Z výe uvedeného vyplývá, e v rozvojových zemích dolo ke AGRIC. ECON. – CZECH, 49, 2003 (3): 139–148
stabilizaci plodnosti na bezpeèné úrovni, zatímco v nejzaostalejích rozvojových zemích probíhá populaèní exploze. Rùst populace zpùsobuje v rozvojových zemích velké problémy: v dùsledku rùstu chudoby dochází k rùstu populace, která zpìtnì pøispívá k rùstu bídy. Chudoba zpùsobuje rùst populace tím, e drí lidi v podmínkách bez vzdìlání, zdravotní péèe, plánování rodièovství a bez ance na lepí ivot. Jedinou moností je pak porodit více dìtí a doufat, e dìti vydìlají peníze nebo pomohou rodinì s prací . Vlivem populaèní exploze dochází k rùstu poadavkù na poèet kol, nemocnic a základních potøeb, které si zaostalé ekonomiky nemohou dovolit. Navíc snaha o nasycení obyvatel vede k plýtvání pøírodních zdrojù a k ekologickým problémùm. Chudoba Chudoba je èasto chápána jako nedostatek pøíjmù, které urèují materiální stránku ivotního standardu. V pøípadì stanovení pøíjmu 1 USD na osobu a den jako
hranici chudoby by 33 % populace rozvojových zemí ilo v chudobì (tab. 14). Existuje pøímá vazba mezi chudobou a hladem: chudoba zapøíèiòuje chronický hlad a ten zpìtnì pøispívá k chudobì. Chudoba má nìkolik podob: chronická masová chudoba v nejzaostalejích zemích, chudoba doèasné nezamìstnanosti a chudoba zpùsobená náhlými pøírodními katastrofami. Pod hranicí chudoby dnes ije pøiblinì 1,3 miliardy lidí. Polovina vech chudých ije v Asii, pod hranicí bídy ije polovina obyvatel Afriky. 80 % vech chudých ije ve vesnických oblastech, chudobou je postieno 60 % venkovanù v Africe, 31 % v Asii. Nízká kupní síla zapøíèiòuje potravinovou nejistotu obyvatel. Jeliko vìtina postiených ije ve vesnických oblastech, je velmi dùleité vìnovat pozornost rozvoji venkova a zemìdìlství. Je nutné zvýit produktivitu zemìdìlství, podporovat zemìdìlský výzkum, více investovat do infrastruktury, do vzdìlání a zdravotnictví. Otázkou ovem zùstává, kde vzít finanèní prostøedky. Dalí pomoc ze strany rozvinutých zemí se tak jeví jako nevyhnutelná.
Tab. 1. Poèet obyvatel ijících pod hranicí 1 USD na den (v milionech) Populace zahrnutá do výzkumu (v %)
1987
1990
1993
1996
1998
Východní Asie a Oceánie
90,8
417,5
452,4
431,9
265,1
278,3
Východní Asie a Oceánie bez Èíny
71,1
114,1
92,0
83,5
55,1
65,1
Regiony
Východní Evropa a støední Asie
81,7
1,1
7,1
18,3
23,8
24,0
Latinská Amerika
88,0
63,7
73,8
70,8
76,0
78,2
Severní Afrika a Blízký východ
52,5
9,3
5,7
5,0
5,0
5,5
Jiní Asie
97,9
474,4
495,1
505,1
531,7
522,0
Subsaharská Afrika
72,9
217,2
242,3
273,3
289,0
290,9
Celkem
88,1
1 183,2
1 276,4
1 304,3
1 190,6
1 198,9
Celkem bez Èiny
84,2
879,8
915,9
955,9
980,5
985,7
Populace zahrnutá do výzkumu (v %)
1987
1990
1993
1996
1998
Východní Asie a Oceánie
90,8
26,6
27,6
25,2
14,9
15,3
Východní Asie a Oceánie bez Èíny
71,1
23,9
18,5
15,9
10,0
11,3
Pramen: Svìtová banka, www.worldbank.com
Tab. 2. Podíl obyvatel ijících pod hranicí 1 USD na den (v %) Regiony
Východní Evropa a støední Asie
81,7
0,2
1,6
4,0
5,1
5,1
Latinská Amerika
88,0
15,3
16,8
15,3
15,6
15,6
Severní Afrika a Blízký východ
52,5
4,3
2,4
1,9
1,8
1,9
Jiní Asie
97,9
44,9
44,0
42,4
42,3
40,0
Subsaharská Afrika
72,9
46,6
47,7
49,7
48,5
46,3
Celkem
88,1
28,3
29,0
28,1
24,5
24,0
Celkem bez Èíny
84,2
28,5
28,1
27,7
27,0
26,2
Pramen: Svìtová banka, www.worldbank.com
AGRIC. ECON. – CZECH, 49, 2003 (3): 139–148
141
Tab. 3. Poèet obyvatel ijících pod hranicí 2 USD na den (v milionech) Regiony
Populace zahrnutá do výzkumu (v %)
1987
1990
1993
1996
1998
Východní Asie a Oceánie
90,8
1 052,3
1 084,4
1 035,8
863,9
892,2
Východní Asie a Oceánie bez Èíny
71,1
299,9
284,9
271,6
236,6
260,1
Východní Evropa a støední Asie
81,7
16,3
43,8
79,4
92,7
92,9
Latinská Amerika
88,0
147,6
167,2
162,2
179,8
182,9
Severní Afrika a Blízký východ
52,5
65,1
58,7
61,7
60,6
62,4
Jiní Asie
97,9
911,0
976,0
1 017,8
1 069,5
1 095,9
Subsaharská Afrika
72,9
356,6
388,2
427,8
457,7
474,8
Celkem
88,1
2 549,0
2 718,4
2 784,8
2 724,1
2 801,0
Celkem bez Èíny
84,2
1 796,6
1 918,8
2 020,5
2 096,5
2 168,9
Populace zahrnutá do výzkumu (v %)
1987
1990
1993
1996
90,8
67,0
66,1
60,5
48,6
Východní Asie a Oceánie bez Èíny
71,1
62,9
57,3
51,6
42,8
45,0
Východní Evropa a støední Asie
81,7
3,6
9,6
17,2
19,9
19,9
Latinská Amerika
88,0
35,5
38,1
35,1
37,0
36,4
Severní Afrika a Blízký východ
52,5
30,0
24,8
24,1
22,2
21,9
Jiní Asie
97,9
86,3
86,8
85,4
85,0
84,0
Pramen: Svìtová banka, www.worldbank.com
Tab. 4. Podíl obyvatel ijících pod hranicí 2 USD na den (v %) Regiony Východní Asie a Oceánie
1998 49,1
Subsaharská Afrika
72,9
76,5
76,4
77,8
76,9
75,6
Celkem
88,1
61,0
61,7
60,1
56,1
56,0
Celkem bez Èíny
84,2
58,2
58,8
58,6
57,7
57,6
Pramen: Svìtová banka, www.worldbank.com
Politické nepokoje Navzdory tíivé ekonomické situaci øady rozvojových zemí se vojenské výdaje zvyovaly po celé pováleèné období. Výdaje na zbrojení jsou dvacetkrát vyí ne rozvojová pomoc poskytovaná rozvinutými zemìmi a mezinárodními organizacemi. Nedostatkem potravin jsou nejvíce postieny zemì, ve kterých dlouhodobì dochází k váleèným konfliktùm, k obèanským nepokojùm nebo k terorismu. Dopad konfliktù není omezen pouze na pøímo postienou oblast. Pokud v zemi vypukne válka, dochází v postiených oblastech k výpadkùm zemìdìlské produkce, nedostatku zásob a k rùstu cen potravin. Vlivem hladu a strachu o ivot dochází k migraci obyvatel z tìchto oblasti. Migrací jsou pak postieny i okolní zemì. Napravení váleèných ztrát a znovuobnovení chodu ekonomiky je velmi dlouhodobá záleitost. Náboenské a kulturní pøíèiny Pøíèiny pramenící z náboenských a kulturních zvykù pøedstavují pro øeení potravinového problému dalí 142
omezení. Je veobecnì známé, e hinduisté odmítají jíst hovìzí maso (kráva je v Indii posvátné zvíøe a nesmí se zabít), muslimové pak nejedí maso vepøové (vepø je pro nì neèisté zvíøe). V tìchto oblastech je proto nutné nalézt alternativní pøísun bílkovin. Napøíklad Eskymáci nejedí zeleninu. Potøebné vitamíny èerpají z masa nebo obsahu sobího aludku. Zmìna tìchto zvykù je dlouhodobá a není vdy spoleèensky ádoucí. Vliv rùstu cen ropy a umìlých hnojiv Do ceny potravin se promítají mimo jiné i náklady spojené s nákupem nafty potøebné pro provoz zemìdìlských strojù a náklady spojené s distribucí potravin ke spotøebiteli. Kadý cenový ok na ropném trhu pak zvyuje náklady zemìdìlcù a rostou ceny potravin. Pøístup k potravinám je tak zejména pro sociálnì slabé skupiny obyvatel ztíen. Podobnì se do cen finální produkce promítají náklady spojené s pouitím hnojiv. Pokud ceny umìlých hnojiv vzrostou, dopad na øadu zaostalých zemí závislých na dovozech hnojiv je významný. Existuje vak jistá monost substituce tìchto hnojiv prostøednictvím pouití hnojiv organických. AGRIC. ECON. – CZECH, 49, 2003 (3): 139–148
MONOSTI ØEENÍ POTRAVINOVÉHO PROBLÉMU V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH Pøi srovnání skupiny zemí, kterým se v posledních desetiletích podaøilo výraznì zlepit potravinovou situaci a zemí, ve kterých naopak dolo ke zhorení situace, je dùleité uvést nìkteré spoleèné znaky (tab. 57). Tyto zemì, v nich dolo k nejvìtímu pøírùstku potravinových zásob na osobu, jsou charakteristické následující znaky: nadprùmìrné tempo ekonomického rùstu; u vìtiny zemí prudce vzrostly dovozy potravin (hlavnì v 70. letech, kdy dolo k výraznému rùstu svìtové potravinové produkce); rùst domácí zemìdìlské produkce (v nìkterých zemích, napø. v Èínì nebo v Korejské republice, dolo k výraznému zvýení potravinových zásob bìhem pomìrnì krátkého období, zhruba bìhem 10 let). Na druhé stranì existují zemì, ve kterých nedolo ke zvýení potravinové zásoby na osobu. Pro tyto zemì jsou spoleèné následující charakteristiky: nedostateèná úroveò výivy a malé potravinovì zásoby jako jeden z dùsledkù válek a politických nepokojù (zejména zemì subsaharské Afriky); pokles pøíjmù na osobu a propad domácí zemìdìlské produkce; nízký dovoz obilovin (k pøípadnému rùstu importu dolo hlavnì díky potravinové pomoci). Pøedpoklady úspìného øeení Mezi základní pøedpoklady vyøeení potravinového problému patøí stabilizace politických pomìrù a nastolení demokracie. Jedinì za tìchto základních podmínek je moné vybudovat stabilní trní ekonomiku, která zajiuje efektivní vyuití zdrojù. Dalí nezbytnou podmínkou sociálního a ekonomického pokroku je úsilí o rozvoj lidských zdrojù (pøedevím se jedná o odstranìní negramotnosti a boji proti nemocím) a rovnost ancí pro vechny. Fungující infrastruktura zajiující dostateèný tok zboí, slueb a informací, rovnì podstatnì ovlivòuje chod trní ekonomiky. Klíèovou podmínkou pro vyøeení potravinového problému je vak rozumnì pojatá populaèní politika. Vekerá opatøení na odstranìní potravinového problému jsou v pøípadì, e se nepøijímají opatøení proti nadmìrnému rùstu obyvatelstva zbyteèná. Nejznámìjím pøíkladem radikálního pøístupu k populaènímu problému je èínská politika jedna rodina jedno dítì. V této souvislosti je tøeba zmínit, e nìkteré metody, jimi je tato politika prosazována, jsou terèem ostré zahranièní kritiky. Pøedevím se poukazuje na omezování lidských práv jednotlivcù a rodin. Na druhé stranì vak existuje øada státù, kde se z dùvodù náboenských tradic a neuspoøádané politické situaci, populaèní problém vyøeit nedaøí. Klasifikace øeení V posledních nìkolika desetiletích dolo k urèitým pokrokùm v odstranìní nebo alespoò ve sníení akutních AGRIC. ECON. – CZECH, 49, 2003 (3): 139–148
projevù hladu a nìkterých forem podvýivy. Naproti tomu meních úspìchù bylo dosaeno pøi úsilí o eliminaci chronického hladu a zajitìní potravinové bezpeènosti. Dùvod tkví ve zpùsobu øeení jednotlivých problémù. Zatímco hladomory a podvýivu lze øeit prostøednictvím relativnì krátkodobých opatøení, které nevyadují výraznìjí strukturální zmìny v ekonomice, k øeení chronického hladu je potøeba delí èasový horizont a tato opatøení jsou velmi finanènì a politicky nároèná. Soubor jednotlivých øeení potravinového problému lze rozdìlit do dvou skupin. První skupina pøedstavuje øeení realizovaná na makroúrovni. Jedná se zejména o dùraz na rùst hrubého domácího produktu, úsilí o zvýení výkonu zemìdìlského sektoru, opatøení zamìøená na stabilizaci lokálních a globálních potravinových zásob, podporu produkce potravin a opatøení pro zvýení zdraví populace. Druhá skupina se orientuje na øeení problému chudoby a zamìøuje se na jednotlivé sociální skupiny s dùrazem na zvýení kupní síly obyvatel prostøednictvím rùstu pøíjmù (za nì si hladovìjící mohou koupit více potravin) a na zajitìní vyí produkce potravin. Uplatòují se rovnì zdravotní programy zamìøené na výivu a výivová osvìta. Øeení potravinového problému v èase Zpùsoby øeení potravinového problému mùeme rozdìlit podle èasového horizontu na krátkodobá, støednìdobá a dlouhodobá. Hlavní roli by mìly sehrát lokální vlády doplnìné podporou mezinárodních, vládních a dalích institucí. Krátkodobá opatøení Pøi existenci potravinového problému je tøeba nejprve pøijmout okamitá krátkodobá opatøení. Samotné pøíèiny mohou nìkdy mít pouze krátkodobý charakter (sucho, povodnì, pøírodní katastrofy, civilní a vojenské konflikty). Cílem krátkodobých opatøení je zabránit nejvánìjím akutním projevùm nedostatku potravin a odstranit tak nebezpeèí ztráty lidských ivotù. Pro rychlou identifikaci a øeení problému je tøeba existence propracovaného informaèního systému a vypracované strategie rychlé pomoci. Pro rychlou odezvu jsou dobøe vybaveny Svìtové programy potravin (WFP World Food Programme), FAO a dalí organizace. Potravinová pomoc hraje velmi dùleitou roli pro uspokojení potravinových potøeb vìtiny rozvojových zemí. Poèátkem 90. let pøedstavovala potravinová pomoc rozvojovým zemím 710 % jejich celkového dovozu obilovin, v letech 19941995 tento podíl poklesl na 4,5 %. Nejvíce potravinové pomoci (hlavnì obilí, mléko a olejniny) smìøovalo do Afriky a Asie, nejvìtím poskytovatelem byla Severní Amerika. Potravinové potøeby nìkterých zemí (hlavnì afrických) pokrývá potravinová pomoc z více ne jedné poloviny. Celkové pøerozdìlení potravin v rámci veøejných organizací èinilo v roce 1993 rekordních 17 milionù tun, z èeho ètvrtina smìøovala do zemí subsaharské Afriky (hlavnì 143
Tab. 5. Poèet a podíl podvyivených v rozvojovém svìtì, v Asii a Pacifiku a na Blízkém východì a v severní Africe
Region, subregion a zemì
Celkový poèet obyvatel (mil.)
Poèet podvyivených lidí (mil.)
Podíl podvyivených lidí (%)
1997
19961998
ROZVOJOVÉ ZEMÌ
4 501,2
791,9
29
121
118
ASIE A PACIFIK
3 091,2
515,2
32
21
17
VÝCHODNÍ ASIE
1 321,9
155,0
29
16
12
Èína
1 244,1
140,1
30
17
11
Hongkong
19791981 19901992 19961998
6,5
0,1
KLDR
23,0
13,2
19
19
57
Korejská republika
45,7
0,5
Mongolsko
2,5
1,1
16
34
45
Oceánie
4,5
1,3
31
26
29
Papua Nová Guinea JIHOVÝCHODNÍ ASIE
4,5
1,3
31
26
29
491,3
64,7
26
18
13
Barma
43,9
3,1
19
10
7
Filipíny
71,4
15,2
27
24
21
Indonésie
203,4
12,3
26
10
6
Kamboda
10,5
3,4
61
41
33
5,0
1,5
32
31
29
Laos Malajsie
21,0
0,5
4
3
Thajsko
59,7
12,2
25
31
21
Vietnam
76,4
16 5
33
28
22
JINÍ ASIE
1 273,5
294,2
38
27
23
Bangladé
122,7
46,8
42
35
38
Indie
966,1
207,6
38
26
21
Nepál
22,3
6,2
47
21
28
Pákistán
144,1
28,9
31
26
20
Srí Lanka
18,3
4,5
22
28
25
BLÍZKÝ VÝCHOD A SEVERNÍ AFRIKA
368,0
35,9
9
8
10
BLÍZKÝ VÝCHOD
232,5
30,3
10
11
13
Afghánistán
20,9
14,6
34
63
70
Irák
21,2
3,5
4
9
17
Írán
64,6
4,1
9
6
6
Jemen
16,3
5,7
39
37
35
Jordánsko
4,5
0,2
5
4
5
Kuvajt
1,7
0,1
4
22
4
Libanon
3,1
0,1
8
Saudská Arábie Spojené arabské emiráty Sýrie Turecko
19,5
0,6
3
3
3
2,3
0,0
15,0
0,2
3
63,4
1,2
3
135,4
5,6
8
4
4
Alírsko
29,4
1,4
9
5
5
Egypt
64,7
2,6
8
5
4
Libye
5,2
0,0
Maroko
26,9
1,4
10
5
5
Tunisko
9,2
0,1
SEVERNÍ AFRIKA
Pramen: The State of Food Insecurity in the World, FAO, 2000
144
AGRIC. ECON. – CZECH, 49, 2003 (3): 139–148
Tab. 6. Poèet a podíl podvyivených v subsaharské Africe
Region, subregion a zemì
SUBSAHARSKÁ AFRIKA STØEDNÍ AFRIKA
Celkový poèet obyvatel (mil.)
Poèet podvyivených lidí (mil.)
1997
19961998
552,9
185,9
Podíl podvyivených lidí (%) 19791981 19901992 19961998 38
35
34
76,2
38,5
36
37
50
Èad
7,1
2,7
69
58
38
Gabon
1,1
0,1
13
11
8
13,9
4,1
20
29
29
2,7
0,9
29
34
32
Konská dem. rep.
48,0
29,3
38
37
61
Støedoafrická rep.
3,4
1,4
22
46
41
190,4
79,9
35
44
42
Kamerun Kongo
VÝCHODNÍ AFRIKA Burundi
6,4
4,3
39
44
68
Eritrea
3,4
2,2
65
Etiopie
58,2
28,4
49
Keòa
28,4
12,2
26
47
43
6,0
2,3
24
37
39
Rwanda Somálsko
8,8
6,6
55
67
75
Súdán
27,7
5,1
24
30
18
Tanzanie
31,4
12,7
23
31
41
Uganda
20,0
6,0
32
23
30
JINÍAFRIKA
81,9
34,5
33
45
42
Angola
11,7
5,0
31
51
43
1,5
0,4
29
20
27
Botswana Lesotho
2,0
0,6
27
31
29
Madagaskar
14,6
5,8
18
33
40
Malawi
10,1
3,2
26
47
32
Mauricius
1,1
0,1
10
6
6
Mosambik
18,4
10,7
54
67
58
Namibie
1,6
0,5
25
27
31
Svazijsko
0,9
0,1
14
9
14
Zambie
8,6
3,9
30
40
45
Zimbabwe ZÁPADNÍ AFRIKA Benin
11,2
4,2
30
41
37
204,3
33,0
42
22
16
5,6
0,8
37
21
14
11,0
3,5
64
32
32
Gambie
1,2
0,2
58
18
16
Ghana
18,7
1,9
62
29
10
Guinea
7,3
2,1
30
37
29 46
Burkina Faso
Libérie Mali Mauretánie Niger Nigérie Pobøeí slonoviny
2,4
1,1
22
49
10,4
3,4
60
24
32
2,5
0,3
35
15
13
9,8
4,5
34
42
46
103,9
8,6
44
16
8
14,1
1,9
8
15
14
Senegal
8,8
2,0
20
21
23
Sierra Leone
4,4
1,9
40
45
43
Togo
4,3
0,8
31
29
18
Pramcn: The State of Food Insecurity in the World, FAO, 2000
AGRIC. ECON. – CZECH, 49, 2003 (3): 139–148
145
Tab. 7. Poèet a podíl podvyivených v Latinské Americe a Karibiku
Region, subregion a zemì
LATINSKÁ AMERIKA A KARIBIK SEVERNÍ AMERIKA
Celkový poèet obyvatel (mil.)
Poèet podvyivených lidí (mil.)
Podíl podvyivených lidí (%)
1997
19961998
19791981 19901992 19961998
489,1
54,9
13
13
11
94,3
5,1
5
5
5
Mexiko
94 3
5,1
5
5
5
KARIBIK
30,8
9,6
19
26
31
Dominikánská rep.
8,1
2,2
25
29
28
Haiti
7,8
4,8
48
64
62
Jamajka
2,5
0,2
9
12
10
Kuba
11,1
2,1
4
4
19
1,3
0,2
6
12
13
STØEDNÍ AMERIKA
33,6
6,6
20
17
20
Guatemala
10,5
2,5
18
14
24
Honduras
6,0
1,3
31
23
22
Trinidad a Tobago
Kostarika
3,7
0,2
8
6
6
Nikaragua
4,7
1,5
26
29
31
Panama
2,7
0,4
21
19
16
Salvador
59
06
17
12
11
330,5
33,6
14
14
10
JINÍ AMERIKA Argentina
35,7
0,4
Bolívie
7,8
1,8
26
25
23
Brazílie
163,7
15,9
15
13
10
Ekvádor
11,9
0,5
11
8
5
Guyana
0,8
0,2
13
24
18
Chile
14,6
0,6
7
8
4
Kolumbie
40,0
5,2
22
17
13 13
Paraguay Peru Surinam
5,1
0,7
13
18
24,4
4,4
28
40
18
0,4
0,0
18
12
10
Uruguay
3,3
0,1
3
7
4
Venezuela
22,8
3,7
4
11
16
Pramen: The State of Food Insecurity in the World, FAO, 2000
do Somálska a Rwandy) a 41 % potravin putovalo do zemí východní Evropy a zemí bývalého Sovìtského svazu. Odhaduje se, e na pokrytí minimální úrovnì pøíjmu energie z potravy na osobu bylo tøeba v roce 1993 celkem rozdìlit 2427 milionù tun potravin. Potravinová pomoc smìøuje pøedevím do zemí s nízkou potravinovou bezpeèností v letech 19901992 bylo tìchto zemí 27, pøièem 22 z nich leí v subsaharské Africe. Dá se pøedpokládat, e se k nim v polovinì 90. let pøidaly KLDR a Irák. Potravinová pomoc je dùleitá souèást souboru opatøení øeení potravinového problému. Svojí významnou roli hraje v krátkodobém horizontu a slouí k pøekonání nejkritiètìjího nedostatku potravin. Následnì by vak mìl tento problém být øeen jinými prostøedky orientací na vlastní produkci potravin, orientací na hospodáø146
ský rùst, omezení rùstu obyvatelstva atd. V mnoha pøípadech vak dochází k tomu, e krátkodobé dodávky potravin se zmìní v trvalé a situace se tak nelepí. Vlády tìchto zemí tak nejsou motivovány k dalím krokùm k odstranìní nepøíznivého stavu, nebo si jsou vìdomy, e potravinová pomoc bude pokraèovat. Pozornost je tøeba vìnovat i problémùm souvisejícím s pøerozdìlováním potravinové pomoci. Bohuel mnoho zásilek vùbec nedorazí k hladovìjícím, kterým jsou urèeny. Existují toti organizované skupiny, které potraviny zcizí a následnì je rozprodávají. Vedle potravinové pomoci existují jetì dalí pomoci, pøièem øada z nich je pomìrnì finanènì nenároèná a pøitom mají velmi pozitivní dopad na zdraví postiených. Jedná se o programy zamìøené na sníení deficitu vitamínu A, jódu, eleza a dalích minerálù prostøednicAGRIC. ECON. – CZECH, 49, 2003 (3): 139–148
tvím lékaøských pøípravkù, zmìnou stravy a oèkování dìtí. Mezi dalí opatøení patøí programy pro kontrolu a omezení parazitických infekcí. Støednìdobá opatøení
Zemìdìlský výzkum se v souèasnosti orientuje na nové a vysoce výnosné kultivary zemìdìlských plodin, zkoumání zemìdìlského hospodaøení se zamìøením na spojení rostlinné a ivoèinì produkce, na lesní a vodní zdroje a úpravu prostøedí, v nìm plodiny rostou.
Ve støednìdobých projektech hraje primární úlohu podpora ekonomického rùstu a rùstu zamìstnanosti. Mezi hlavní úkoly vlády ve støedním období patøí: podpora makroekonomické stability a odstranìní bariér trhu; sníení pøímého a nepøímého zdanìní práce; rozvoj infrastruktury. Dalím úkolem vlády by mìla být jasná identifikace potøeb zemìdìlcù a zavedení takových opatøení, které by smìøovaly k vyí produkci potravin a k zajitìní pøíjmù pro dalí rùst zemìdìlské produkce (napø. vìtí dùraz na rozvoj drobného zemìdìlství a rozvojové zemìdìlské programy zamìøené na chudou populaci). Dùleitou roli pøedstavují èinnosti finanèních institucí poskytující pùjèky zemìdìlcùm (napø. jedna z prvních byla bangladéská Grameen Bank).
Reforma vlastnických vztahù
Dlouhodobá opatøení
Pøíèiny potravinového problému lze rozdìlit do dvou základních skupin: na pøíèiny objektivní, na èlovìku nezávislé (tj. vliv klimatických podmínek) a na pøíèiny èlovìkem vyvolané. Z pøíèin, které èlovìk zpùsobuje, má na potravinový problém nejvìtí vliv vysoký populaèní rùst. S vyím poètem obyvatel roste poptávka po potravinách a tím i poadavek na rùst zemìdìlské produkce. Rùst zemìdìlské produkce vak zatìuje ivotní prostøedí. Ekologická zátì spoèívá zejména v odlesòování ve snaze získat vìtí plochu obdìlávané pùdy, v erozi zpùsobené technikou obdìlávání, degradaci pùdy vyvolané vyèerpáním ivin, apod. Podstatným rysem potravinového problému je spojitost mezi chudobou, hladem a rùstem populace. V dùsledku chudoby lidé v rozvojových zemích trpí hladem (nebo na potraviny nemají peníze), hlad pak zpìtnì pøispívá k rùstu bídy. Lidé, kteøí dlouhodobì ijí v chudobì, v podmínkách bez vzdìlání, bez sociálních slueb a bez ance na lepí ivot, tak v nadìji, e se o nì jejich potomci postarají, rodí více dìti. Vyí porodnost bez poklesu chudoby zpìtnì vyvolává hlad. Jedná se tedy o zaèarovaný kruh, øeením je pokles chudoby a populaèního rùstu. Mezi dalí pøíèiny vzniku potravinového problému patøí politické nepokoje a náboenské a kulturní otázky. Globální potravinový problém nelze øeit izolovanì, ale je nutno jej zahrnout do celkové ekonomické reformy. Mezi základní pøedpoklady úspìného øeení patøí opatøení proti nadmìrnému rùstu populace, nastolení politické stability a demokratických podmínek. Z èasového hlediska se øeení dìlí na opatøení krátkodobá, støednìdobá a dlouhodobá. V pøípadì vzniku nedostatku potravin (napø. v dùsledku neúrody, pøírodních katastrof apod.) je dùleitá okamitá potravinová pomoc ze zahranièí. Tato pomoc by vak mìla být krátkodobého charakteru a dlouhodobé øeení by se mìlo zabezpeèit
Pro pøekonání potravinového problému v dlouhém období jsou dùleité nìkteré skuteènosti: udritelný ekonomický rùst; udritelný rùst potravinové a zemìdìlské produkce; existence veøejné politiky podporující rozvoj lidských zdrojù a roziøování sociálních slueb zamìøených na odstranìní chudoby. Ekonomický rùst Rùst ekonomiky bez dalích opatøení k vyøeení potravinového problému nestaèí. Je vak velmi dùleitý, nebo umoòuje financování pomoci pro rozvoj slabì rozvinutých trhù, zajitìní zdravotní péèe, výivy, vzdìlání a osvìty. Øada pøíkladù v Asii ukazuje, e ekonomický rùst napomohl k vymýcení hladu, naproti tomu absence ekonomického rùstu v Africe brání v odstranìní chudoby a hladu. Rùst potravinové a zemìdìlské produkce, zemìdìlský výzkum Dlouhodobý rùst zásob potravin je dùleitý faktor v boji s nedostatkem potravin. Pro dalí rùst zemìdìlské výroby je nutná aplikace ji známých, ale dosud nedostateènì vyuívaných znalostí o øízení zdrojù a rozvoj nových zemìdìlských technologií. Nové technologie budou v budoucnu nutné, protoe dalí extenzivní rozvoj zemìdìlství (spoèívající v roziøování obdìlané pùdy) nebude vzhledem k rùstu svìtové populace a dopadùm na ivotní prostøedí dlouhodobì únosný. Zkuenosti ukázaly, e aplikace nových poznatkù hraje výraznou roli v rùstu produktivity. Pro rozíøení tìchto znalostí je tøeba velkých investic do lidského kapitálu. AGRIC. ECON. – CZECH, 49, 2003 (3): 139–148
Na venkovì ije nejvíce chudých lidí svìta. Tito lidé vìtinou nemají ádný majetek a vlastnictví pùdy by jim pøineslo nejen anci získat pro sebe pøíjem a potraviny, ale napøíklad i pøístup k úvìrùm k pøekonání nepøíznivých období. V zemích s nízkými mzdami fungují obvykle vìtí zemìdìlské farmy s nií produktivitou práce ne drobní rolníci. V delím èasovém období by pak pøípadná pozemková reforma mohla zvýit efektivitu produkce a dolo by tak pravdìpodobnì i k zamìstnání vìtího poètu pracovních sil. ZÁVÌR
147
prostøednictvím jiných nástrojù (ve støednìdobém a dlouhodobém horizontu). Mezi støednìdobá opatøení patøí stabilizace makroekonomického prostøedí, odstranìní pøekáek trhu, daòové reformy a rozvoj infrastruktury. Z dlouhodobého èasového horizontu je základním pøedpokladem vyøeení potravinového problému nastolení udritelného ekonomického rùstu a odstranìní chudoby. K odstranìní chudoby by pøispìla reforma vlastnických vztahù, monost pøístupu drobných rolníkù k pùdì a orientace na vlastní zemìdìlskou produkci. V zemích, kde nejsou pro zemìdìlství vhodné podmínky, by k eliminaci chudoby pomohla orientace na rozvoj jiných aktivit (prùmysl, sluby). Pøestoe se nìkterým rozvojových zemí podaøilo zvýit domácí zemìdìlskou výrobu a zabezpeèit tak potravinovou sobìstaènost, nebo zemì dosáhly takové ekonomické úrovnì, e si potraviny mohou dovolit dováet, i nadále existuje øada zemí s vysokým poètem hladovìjících. Pøedpokládá se, e poèet podvyivených bude ve svìtì i nadále klesat. Kvùli vysokému populaènímu rùstu
v øadì chudých zemí se vak bude jednat v lepím pøípadì o pozvolný pokles. LITERATURA Demographic Yearbook 2000.United Nations, New York. FAO Production Yearbook 2000. FAO, Rome. Food Security Assessment (1996). FAO, Rome. The State of Food and Agriculture (2000). FAO, Rome. The State of Food Insecurity in the World (2000). FAO, Rome. The Sixth World Food Survey (1996). FAO, Rome. UNCTAD Handbook of International Trade and Development Statistics 2000. World Bank Atlas 2000. Washington. World Development Indicators Database (2001). World Bank, 4/11. World Development Report 2000/2001 (2001). World Bank, Oxford University Press.
Kontaktní adresa: Doc. Vladimír Jeníèek, DrSc., Ing. Vladimír Krepl, CSc., Èeská zemìdìlská univerzita, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, Èeská republika
148
AGRIC. ECON. – CZECH, 49, 2003 (3): 139–148