SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE „Pojďme do toho společně II“, CZ.1.04/5.1.01/77.00182

Jana Černá, Martina Hubová, Kateřina Jančová, Miroslava Jelínková, Michal Lipovský, Pavlína Langerová, Kateřina Němcová, Milena Němcová, Monika Škorpíková, Blanka Veškrnová, Marta Vodičková

Publikace byla vydána v rámci projektu „Pojďme do toho společně II“, CZ.1.04/5.1.01/77.00182, který je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE

OBSAH Slovo úvodem ............................................................................................................................ 3 Irská republika .......................................................................................................................... 4 1.

JAK NAJÍT SKVĚLÉ ZAMĚSTNANCE ............................................................................... 4

2.

POZNÁNÍ KLIENTA (sociální šetření) ............................................................................ 6

3.

VŠE, CO POTŘEBUJI PRO ŽIVOT V RÁMCI JEDNÉ SLUŽBY ............................................ 8

4.

BEZPEČNÁ SVOBODA .................................................................................................. 10

5.

PLÁN OSOBNOSTNÍHO ROZVOJE ................................................................................ 13

6.

CENTRUM EXCELENCE ................................................................................................ 17

7.

INTEGRACE OBYVATEL FARMY ................................................................................... 20

8.

KONTROLA KVALITY ZE STRANY RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ...................................... 23

9.

PODPORA PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ................................................................. 25

Španělsko ................................................................................................................................. 28 10.

VNITROORGANIZAČNÍ KOMUNIKACE S VYUŽITÍM INTRANETU.................................... 28

11.

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE ............................................................................................. 30

12.

NÁCVIK VYŠETŘENÍ U LÉKAŘE .................................................................................... 36

13.

SOUSEDSKÉ SDÍLENÍ .................................................................................................... 39

14.

ORIENTADOR ............................................................................................................... 41

15.

PRÁCE NA MÍRU POTŘEBÁM ........................................................................................ 44

16.

PICTOGRAM ROOM ...................................................................................................... 47

17.

KONTROLA KVALITY ZE STRANY RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ...................................... 50

18.

INTEGRACE – KOMUNIKACE S ŽÁKY S PAS V BĚŽNÉ ŠKOLE, PŘIZPŮSOBENÍ PROSTŘEDÍ ......................................................................................... 54

19.

PREZENTACE PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE V AUTISMO BURGOS ..................................... 58

1


Česká republika ...................................................................................................................... 62 20.

TVOŘIVÉ DÍLNY PRO OBČANY S AUTISMEM .................................................................62

21.

NASTAVENÍ SLUŽBY NA MÍRU POTŘEB JEJÍCH UŽIVATELŮ – PREVENCE NEŽÁDOUCÍCH PROJEVŮ......................................................................................................................68

22.

PEČENÍ CHLEBA – skvělá činnost i konkurenceschopný produkt ...............................71

23.

MYSLET A TVOŘIT ........................................................................................................73

24.

UŽIVATELSKÁ ZAHRADA ..............................................................................................78

25.

ŽIVOT S ASPERGEROVÝM SYNDROMEM V ČESKU .......................................................81

26.

SPOLUPRÁCE SE ZDRAVOTNICKÝM ZAŘÍZENÍM ...........................................................85

Autism Europe......................................................................................................................... 88 27.

NOVÝ DIAGNOSTICKÝ NÁSTROJ PRO HODNOCENÍ ÚROVNĚ POROZUMĚNÍ - ComFor ................................................................................88

2


Slovo úvodem Milí čtenáři, Do rukou se Vám dostává Sbírka příkladů dobré praxe v péči o osoby s autismem. Sbírka vycházející ze zkušeností nabytých nejen v rámci zahraničních stáží ve Španělsku a Irsku, ale i v navštívených zařízeních sociálních služeb v různých částech České republiky. Sbírka je primárně vytvořena pro ty z Vás, kteří mají zájem o nové postupy a metody práce a kteří chtějí pracovat na jejich zavádění do vlastní praxe. Rovněž však může sloužit jako zdroj inspirace pro management organizací zaměřených na práci s lidmi s poruchami autistického spektra, pro rodiče či pro studenty příbuzných oborů. Následující stránky představí konkrétní příklady dobré praxe v podobě ukázek z běžného chodu organizací, života lidí s PAS i osob, které o osoby s tímto handicapem pečují. Autoři sbírky se snažili o co největší záběr témat ve snaze přinést konkrétní příklady z různých oblastí života člověka s PAS v různých životních situacích a etapách. Každý příklad vždy vychází z dobře definovaného cíle a uvádí podmínky a prostředky k jeho dosažení. Na řadě příkladů je vidět, že peníze jako prostředek nemusí být vždy tou stěžejní podmínkou dosažení pokroku. Nejdůležitější hnací silou jsou lidé a jejich snaha dosáhnout zlepšení, snaha někomu pomoci. Mnoho dobrého se může uskutečnit i bez velkých změn, často stačí změna v myšlení, nový nápad, impuls – třeba v podobě inspirace příkladem, který už jinde úspěšně funguje. V průběhu čtení předloženého textu se můžete zamýšlet nad smyslem a systémem kvality Vámi poskytované sociální služby a zkusit vnímat tento rozměr nejen z pozice poskytovatele, ale i z pozice uživatele, jeho rodinných příslušníků, zřizovatele či široké veřejnosti. V těchto rozměrech jistě najdete řadu dalších příkladů dobré praxe a nových cest k jejich dosažení. Kvalita života uživatele služby – člověka s poruchou autistického spektra je prvořadá a my všichni, kteří jsme se rozhodli pracovat v oblasti „pomáhajících profesí“, musíme mít neustále na paměti, že vše co děláme, by mělo směřovat ke společnému cíli – pomoci lidem s autismem žít podle vlastních představ, pomoci jim být šťastný. Než se pustíte do čtení samotných příkladů, dovolte nám na tomto místě jménem celého realizačního týmu vyjádřit poděkování a obdiv všem, kteří nám svou práci ukázali, kteří nás nechali nahlédnout do chodu své organizace, kteří se s námi podělili o své cenné zkušenosti. Těm, kteří nemají příklady dobré praxe jen na papíře, ale kteří je žijí. Věříme, že dobrých inspirativních příkladů bude v České republice stále přibývat!

Za realizační tým Mgr. Jana Hubová V Brně dne 22. srpna 2014

3


IRSKÁ REPUBLIKA 1.

JAK NAJÍT SKVĚLÉ ZAMĚSTNANCE

Zdroj – země původu The Irish Society for Autism – Irsko, www.autism.ie

Klíčová slova Schopnost, předpoklady, vzdělání, školení, praxe

Anotace V Irsku vybírá asociace zaměstnance na základě osobnostních předpokladů a běžných dovedností a schopnosti vést domácnost a starat se o zahradu. Zásadní není vzdělání v oboru sociální práce, ale lidský přístup k lidem s PAS bez předsudků, ochota podporovat je a společně s nimi žít a pracovat. Všichni pracovníci přímé péče prochází pravidelným, dlouhodobým školení zaměstnavatele. Schopnosti personálu poté hrají roli v kvalitním nastavení plánu průběhu služby v bydlení.

Kontext V organizaci The Irish Society for Autism je zásadním předpokladem pro přijetí do přímé péče čistý trestní rejstřík, otevřená mysl, otevřené srdce. To dává společně s běžnými dovednostmi péče o domácnost a zahradu nejlepší předpoklad pro podporu obyvatel, kteří na ní žijí.

Cíle Farma je místo pro život, nový domov dospělého člověka a je zásadní, aby se cítil bezpečně a dobře, měl možnost vést běžný život s adekvátní mírou podpory, možnost projevit a uplatnit vlastní vůli.

4

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Realizace V Irsku vybírá asociace zaměstnance na základě osobnostních předpokladů a schopnosti vést domácnost: vaření, praní, žehlení, řízení auta, plavání, drobné opravy, práce na zahradě, péče o domácí zvířata atp. K tomu samozřejmě čistý trestní rejstřík. Pokud potencionální zaměstnanec prokáže trestní bezúhonnost a schopnost pracovat s lidmi s PAS bez předsudků, pokračuje do dalšího kola. Schopnost vést domácnost, řídit auto, starat se o zahradu a zvířata jsou další zásadní předpoklady. Ve zkušební době projde zaměstnanec prvním interním kolečkem školení a je zařazen jako spolupracovník ke stálému zaměstnanci. Pokud se osvědčí, tak i dále pokračuje v účasti na školení a až 1 rok intenzivně doplňuje znalosti o PAS, způsobu myšlení, přístupu k životu na farmě a zvládání míry podpory dle individuálních potřeb obyvatel farmy. V dalších letech probíhají průběžná školení - průměrně 2x měsíčně. Pravidelná supervize 1 x měsíčně může být na žádost zaměstnance doplněna o konzultace se specialistou na PAS. Schopnosti personálu pak hrají roli v kvalitním nastavení plánu průběhu služby v bydlení. Jakmile je zaměstnanec stálým členem týmu, účastní se každé pondělí týdenní porady, podílí se na plánování a je zodpovědný za práci s lidmi s PAS v dané domácnosti. Praxe ukazuje, že běžné schopnosti a dovednosti jsou na farmě důležitější, než vystudovaná sociální práce. Zaměstnanec podporuje obyvatele farmy s PAS v průběhu celého dne. Pomáhá plánovat, co a kde se nakoupí k jídlu, co se bude vařit, společně pak nakoupí a uvaří. Proto je potřeba umět řídit auto, vařit a správně nakládat s penězi, čisticími prostředky atp. Je také třeba zajistit úklid domácnosti, vyprat a pověsit prádlo, vyžehlit. Také je třeba se postarat o zahradu a být co nejvíce soběstačný. Proto je nutné vědět, co a jak se pěstuje, jak se chovají slepice a králíci, jak se zpracuje a uskladní vypěstované. Sebezásobení a prodej výpěstků na trhu se využívá jako zdroj peněz. Společné trávení času, přirozená podpora a sdílení – to je základ důstojného života na farmě. Žijeme a pracujeme společně, trávíme spolu i volný čas. Zaměstnanec umí řídit, může obyvatele doprovázet na místní akce – trhy, slavnosti, nákup doplňků do pokoje apod. U vedoucích směn je častá střední škola s maturitou a u vedoucích skupin i vysokoškolské vzdělání různého zaměření. Podstatné pro úspěch je spolupráce a partnerský přístup. Vysoká podpora zaměstnanců jde ruku v ruce s velmi propracovanou interní agendou a systémem kontroly.

5

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Výsledkem je, že návštěvník často nepozná, kdo je stálý obyvatel farmy, a kdo zaměstnanec.

Dopad do praxe Přirozená podpora lidí s PAS, kteří residenci považují za svůj domov, umožní rozvoj jejich dovedností, zajistí pocit bezpečí a důstojný „dospělý“ život. Výběr zaměstnanců na základě osobnostních předpokladů při zajištění odborného vzdělávání ze strany zaměstnavatele, který je odborníkem na problematiku vede k zajištění důstojného, svobodného a bezpečného života lidí i s velkou hloubkou postižení. Zaměstnavatel však poskytuje zaměstnancům vzdělávání, supervize a podporu po celou dobu jejich působení v organizaci.

Pomůcky a podmínky realizace Vlastní tým školitelů a supervizorů z řad „starších“ zaměstnanců s dlouholetou praxí Pravidelná školení a zpětná vazba – zaměstnanec x zaměstnavatel Pravidelná hlášení o podpoře obyvatele k ověření naplňování individuálního plánu Nastavení sledování kvality života dospělých obyvatel

Použitá literatura a zdroje The Irish Society for Autism

2.

POZNÁNÍ KLIENTA (sociální šetření)

Zdroj – země původu The Irish Society for Autism – Irsko, www.autism.ie Klíčová slova Sociální šetření, potřeby klienta, podmínky sociální služby

6

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Anotace The Irish Society for Autism poskytuje služby pro osoby s poruchami autistického spektra. Při přijetí do služby se snaží maximálním možným způsobem poznat příslušného člověka, aby dokázali službu přizpůsobit jeho přáním a potřebám.

Kontext The Irish Society for Autism poskytuje pobytové služby pro dospělé osoby s poruchami autistického spektra.

Cíle Základní filosofií sociálních služeb je rozpoznání individuality osob s poruchami autistického spektra. Prioritní je, aby se lidé ve službě cítili jako doma, abyste při návštěvě farmy nepoznali, že se jedná o službu, ale něčí domov.

Realizace Před přijetím do zařízení v rámci jednání se zájemcem o službu se The Irish Society for Autism podrobně seznámí s příslušným člověkem. Mimo jiné navštíví i jeho přirozené sociální prostředí, aby co nejlépe poznal jeho skutečné potřeby. V rámci tohoto sociálního šetření příslušný pracovník vede

rozhovor

s jeho blízkými a

naslouchá

přáním

potencionálního klienta. Při tomto šetření se zároveň přirozenou cestou snaží zjistit, zda konkrétní člověk je skutečně vhodnou osobou pro jejich službu. The Irish Society for Autism plně uplatňuje individuální přístup k potřebám uživatele. V návaznosti na zjištěné skutečnosti je dle přání příslušného člověka zvoleno odpovídající bydlení, prostředí, spolubydlící, případně zohledněny další speciální potřeby. Sociální šetření provedené v jeho přirozeném prostředí je významným prvkem individualizace služby. Dopad do praxe Poskytovatel služby dokáže lépe poznat skutečné potřeby klienta a přizpůsobit poskytování sociální služby jeho přáním a skutečným potřebám.

7

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Pomůcky a podmínky realizace V rámci ČR legislativně zakotvit právo poskytovatele provádět taková sociální šetření, která by umožnila skutečně poznat klienta, dále je potřeba proškolit příslušný personál, upravit standardy kvality sociálních služeb.

Použitá literatura a zdroje Stáž v Irsku a návštěva farmy v rámci stáže. Prezentace The Irish Society for Autism.

3.

VŠE, CO POTŘEBUJI PRO ŽIVOT V RÁMCI JEDNÉ SLUŽBY


Klíčová slova Život na farmě, svoboda, přirozenost, pocit bezpečí

Anotace The Irish Society for Autism poskytuje službu chráněného bydlení pro osoby s PAS tak, že mohou žít plnohodnotným a běžným životem, dle svých potřeb. V prostředí, které je plně respektuje a je pro ně bezpečné a současně podporuje co nejvyšší míru samostatnosti a nezávislosti na službě.

Kontext The Irish Society for Autism poskytuje službu Rezidenčního bydlení pro dospělé osoby s poruchou autistického spektra (dále PAS). Organizace provozuje celkem čtyři farmy, všechny jsou pobytovými zařízeními rodinného typu.

8

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Cíle Základní filosofií a duchem této služby je rozpoznání individuality osoby s autismem a jejich schopnost profitovat z výuky, tréninku a péče a jejich nárok na účast na rozvoji společnosti v souladu s jejich individuálními schopnostmi (dovednostmi) a s lidskou důstojností. Cílem je tedy poskytovat službu odpovídající základní filosofii organizace. Prioritní je, aby se lidé ve službě cítili jako doma, abyste při návštěvě farmy nepoznali, že se jedná o službu, ale něčí domov.

Realizace Abychom co nejlépe ukázali, jak tato služba funguje, popíšeme jeden den ze života farmy. Ráno, obyvatelé farmy (The Irish Society for Autism nepoužívá slovo klient) vstávají mezi osmou a devátou hodinou ráno. Po ranní hygieně jdou na snídani, kde si buď sami, nebo s potřebnou mírou dopomoci připraví snídani. Podle počasí a ročního období se pak domluví, jaká práce se bude na farmě dělat. Jeden uklízí (jedna slečna ráda zametá), druhý jde pro vajíčka k slepicím, třetí pak jde do své dílny zpracovávat dřevo, další jde zalít zeleninu do skleníku a tak podobně. Je to prostě den na farmě. Pokud by byla neděle, lidé z farmy by se domluvili, co budou chtít tento týden vařit a v pondělí po snídani vyrazí na nákup. Jedou v anonymním autě (žádné poutače na sociální službu) v malém počtu v doprovodu někoho z personálu. Denní režim, ani strukturovaná práce na farmě nejsou, obyvatelé jej nepotřebují. Není důležitý režim, ale dobrý život. Pokud někdo z obyvatel chce využívat strukturovanou formu komunikace, může. Zkušenost je však taková, že po delším pobytu na farmě od této formy obyvatelé samy upouští. V případě potřeby jezdí do zařízení logoped, který individuálně pracuje s jednotlivými obyvateli. Tři z osmi obyvatel se rozmluvili díky logopedovi, který dojížděl na farmu. V rámci volného času, obyvatelé farmy pořádají pikniky, jezdí na výlety do přírody. Ti, kteří chtějí, mohou chodit dvakrát týdně plavat. Chodí na procházky, mohou se účastnit výtvarné dílny (profesionální výtvarnice navštěvuje farmu jednou až dvakrát týdně). Služba plně umožňuje individuální přístup k potřebám uživatele. Lidé s PAS si sami mohou zvolit, jestli chtějí bydlet sami v malém domečku, nebo v domě s dalšími 3 kamarády. Pokud má někdo z nich speciální potřeby, vždy se hledá cesta, jak jim vyhovět. Například

9

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE jeden muž s PAS má nadání na zpracování dřeva a je to jeho koníček. V rámci farmy mu tedy vytvořili dřevozpracující dílnu, aby se mohl realizovat.

Dopad do praxe Lidé s PAS žijí přirozeným každodenním životem na farmách.

Pomůcky a podmínky realizace Aby mohla být služba chráněného bydlení v tomto rozsahu realizována, je nezbytný dostatečný prostor pro vybudování bydlení.

Co je potřeba pro správné nastavení služby:

•

rozpoznat individuální potřeby člověka s PAS, který na farmě žije;

•

přistupovat k lidem s autismem jako k lidem a obyvatelům farmy, ne jako ke klientům služby;

•

100 směrnic, kterými se pracovníci řídí;

•

pravidelná a častá školení personálu;

•

neviditelná podpora obyvatel farmy.

Použitá literatura a zdroje Stáž v Irsku a návštěva farmy v rámci stáže.

4.

BEZPEČNÁ SVOBODA

Zdroj – země původu The Irish Society for Autism – Irsko, Farma Dunfirths, www.autism.ie

10

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Klíčová slova Bezpečnost, respekt, podpora, individualita, limity, schopnosti, dovednosti, vůle, jedinečnost, právo osob s autismem

Anotace The Irish Society for Autism vytváří obyvatelům farem s PAS takové prostředí, které plně respektuje jejich jedinečnost a individualitu. Podpora na míru je vždy na dosah v okamžiku skutečné potřeby. Podpora obyvatel farem je nenápadná, neobtěžuje, nemanipuluje, respektuje člověka a jeho vůli.

Kontext The Irish Society for Autism provozuje farmy, které se stávají novým domovem dospělým lidem s PAS. Principy společnosti a její filozofie nabízí a zaručuje obyvatelům možnost žít životem v plném souladu s jejich individualitou, která je zcela respektována. Nejsou manipulováni do limitů již nastavené služby, motivováni k činnostem, které jim nevyhovují. Na základě detailního seznámení s individualitou jednoho každého obyvatele farmy probíhá jejich pozvolné sžívání s novým prostředím naprosto nenásilně a takovým tempem, které je v jednom každém případě odpovídající schopnostem a stavu příchozího obyvatele. Potřebná míra podpory je jim poskytována decentně v okamžiku skutečné potřeby.

Cíle Cílem je vybudovat a zajistit bezpečný prostor pro nový domov lidem s PAS, kde jsou v plném rozsahu respektována specifika a limity každého obyvatele s dostatkem prostoru pro jeho seberealizaci s adekvátní mírou podpory poskytovanou v okamžiku potřeby.

Realizace Model bydlení pro dospělé osoby s PAS, který realizuje na síti farem The Irish Society for Autism poskytuje prostor pro bezpečný svobodný život jeho obyvatel ve všech aspektech jejich života. Člověk – obyvatel farmy s PAS je zde tím kým je, není nutné, aby se pro

11

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE někoho měnil a přizpůsoboval se okolí. Okolí – zázemí se přizpůsobí jeho potřebám a plně jej akceptuje.

Předpoklady funkčnosti tohoto modelu jsou:

•

naprostý respekt jedinečnosti jednoho každého obyvatele;

•

snaha porozumět projevům obyvatele farmy všemi prostředky;

•

respekt ke svobodné vůli člověka – obyvatele farmy s PAS a jeho právům;

•

prostor pro soukromí obyvatel a zachování jejich důstojnosti;

•

zcela neviditelná podpora, která nastupuje až ve chvíli potřeby a v rozsahu, který je nezbytně nutný;

•

svobodná volba mezi nabízenými aktivitami/činnostmi, kdy obyvatelé dělají to, co sami chtějí a co jim zrovna vyhovuje;

•

postupné omezování medikace nově příchozích obyvatel;

•

harmonické, klidné prostředí;

•

propojení a soulad obyvatel, zaměstnanců, vedení, zapojení rodičů;

•

důstojné, příjemné prostředí pro život bez stresu;

•

princip důvěryhodnosti zázemí a jeho personálu;

•

provázání bydlení a zaměstnání, posilující samostatnost osob s PAS a jejich sebeurčení;

•

různé variace bydlení od naprosto samostatných po vícečetné domácnosti se zajištěním soukromého prostoru v souladu s vůlí obyvatel;

•

možnost mít soukromí i mimo „vnitřní“ farmu, v dostatečně rozsáhlém přírodním terénu, který je také chráněn, jehož součástí jsou vycházkové stezky v přírodě.

Dopad do praxe Model funkčního bezpečného zázemí – nového domova pro dospělé osoby s PAS, který respektuje individualitu jednotlivých obyvatel s důrazem na jejich specifické potřeby a respekt k jejich vůli. Služba postavená na míru potřebě jejího klienta jako prevence 12

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE nežádoucích

až

agresivních

projevů

uživatele

služby,

vedoucích

k požadavku

provozovatele zařízení na její opuštění z důvodu nepřizpůsobení se předem stanoveným pravidlům služby. Respektující prostředí pro život člověka s PAS snižuje potřeby medikace či restriktivních opatření, poněvadž nevytváří frustrující prostředí zvyšující míru stresu klienta.

Pomůcky a podmínky realizace Bezpečné zázemí s dostatkem prostoru pro soukromí. Profesionální a vstřícný přístup všech zaměstnanců organizace, pracovníků v přímé péči, detailní seznámení se zázemím, zvyklostmi, silnými i slabými stránkami jedné každé osoby s PAS, respekt její vůle, úzká spolupráce s rodinou, nabídka činností na míru konkrétním lidem s PAS, poskytnutí adekvátní míry podpory v okamžiku její potřeby.

Použitá literatura a zdroje The Irish Society for Autism, rozhovor s vedením organizace, návštěva zařízení Dunfirth Farm

5.

PLÁN OSOBNOSTNÍHO ROZVOJE

NĚKTERÉ DÍLČÍ ZKUŠENOSTI Z IRSKÉ REPUBLIKY Zdroj – země původu The Irish Society for Autism - Irská republika, www.autism.ie

Klíčová slova Program vycházející z potřeb jedince, lidé s postižením, lidská práva, sebeurčení, sebeobhájství, osobnostní rozvoj, cesta k samostatnosti

Anotace Irská republika je známa tím, že má velmi dobře zpracovanou otázku lidských práv,

13

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE zejména práv osob se zdravotním postižením, a že tato práva uvádí důsledně do praxe. V posledních 5 letech se zájem o tuto problematiku výrazně posunul i do oblasti péče o starší občany s postižením i bez postižení. Tento příspěvek nezpracovává celé rozsáhlé téma, uvádí pouze některé aspekty nezbytné pro individuální plán rozvoje.

Kontext Základní principy pro realizaci plánu osobnostního rozvoje:

•

je zaměřen ve všech etapách na osobnost klienta. Klient je v centru zájmu a pozornosti. Mějte na paměti, že každá osoba starší 18 let, je váš zákazník;

•

plán je přísně individuální a flexibilní, není dán pouhou obecnou nabídkou služeb zařízení;

•

podporu a pomoc hledáme v širší komunitě, k uskutečňování plánu pozveme nejen placený personál, ale i dobrovolníky;

•

potřebnou podporu poskytujeme ve správné míře. Ani víc, ani míň než klient potřebuje;

•

zaměřujeme se přednostně na schopnosti a ne na deficity. Zdůrazňujeme dosažené dílčí cíle;

•

hlavní osobou je klient, ne odborník;

•

cíle by měly být náročné, na kterých musí tým pracovat a ne snadno dosažitelné;

•

plán osobnostního rozvoje je v souladu s jinými aktivitami (zdravotní péče) a s platnou legislativou.

Aby plán osobnostního rozvoje byl přínosem pro kvalitu života, je třeba umožnit osobě s autismem či s jiným postižením, aby měla možnost výběru. U lidí s poruchou autistického spektra je tato dovednost často oslabena. (Člověk s autismem si neumí vybrat, i když možnost výběru má). Klíčové body pro umožnění výběru u občanů s autismem:

•

člověk s PAS musí rozumět, co slovo „vybrat“ znamená;

•

člověk s autismem si musí být vědom, že má možnost si vybrat, a že jeho výběr je reálný;

•

musíme lidem poskytovat možnost výběru i v základních potřebách (jídlo, pití, oblečení, aktivity, program televize);

•

14

lidé s autismem si musí být vědomi důsledku svých rozhodnutí;


•

lidé s PAS musí chápat, že výběr je v některých případech omezen (finanční omezení);

•

lidé s autismem si musí být vědomi dopadu svého rozhodnutí na ostatní.

Cíle Umožnit osobě s postižením, aby vyjádřila svá přání, priority, aby si mohla vybrat mezi nabízenými alternativami. K tomu jí musí být poskytována veškerá podpora.

Realizace I když je plán osobnostního rozvoje uskutečňován týmem pracovníků s podstatnou účastí člověka s postižením a jeho rodiny, je třeba pečlivě vybrat klíčového pracovníka, který má hlavní odpovědnost při realizaci plánu. Jeho hlavní úkoly:

•

koordinuje a sleduje realizaci plánu;

•

sleduje, jestli ostatní členové týmu plní své úkoly a včas;

•

sleduje nové poznatky a hledá nové příležitosti pro další zkvalitnění plánu;

•

pravidelně přehodnocuje a probírá plán s klientem;

•

bere v úvahu pokrok v dovednostech svého svěřence a přihlíží k jeho novým prioritám;

•

spojuje osoby, se kterými přichází klient do styku;

•

hájí práva svého klienta;

•

klíčový pracovník musí ovládat schopnost komunikace, aktivního naslouchání, musí být schopen týmové práce, musí umět plánovat a koordinovat práci.

V některých případech mohou být přání či priority nereálná. V tom případě je potřeba hledat možnosti, jak se aspoň přiblížit k tomu, po čem klient touží. Není profesionální klienta hned odmítnout. Uvádím dva úspěšné příklady dobré praxe: Příklad 1: Trevor je chlapec s autismem, který touží být pilotem. Klíčový pracovník neoznačil jeho přání za nesplnitelné, ale hledal cesty, jak Trevorovi přiblížit atmosféru prostředí, kde se

15

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE pohybují piloti a jak využít dostupných prostředků k tomuto cíli. Zjistil, že Trevor chodí s otcem často na letiště, rád nosí uniformu a nevadí mu davy lidí ani hluk. A navíc autobus na letiště staví v blízkosti Trevorova bydliště. Po poradě s vedením letiště našli pro Trevora práci v letištním supermarketu TESCO. Má „uniformu“, odváží prázdné vozíky na jejich místo a je šťastný. Příklad 2: Sára měla přání získat řidičský průkaz jako její sestra. Vzhledem k bezpečnosti, zdravotnímu stavu a jiným náležitostem by bylo snadné její přání odmítnout. Namísto toho začal klíčový pracovník podnikat kroky, které testovaly Sářinu nezávislost a schopnost cestovat samostatně, učila se, jak se získá řidičský průkaz, jak vyřídit pojištění, prošla povinnou lékařskou prohlídkou, studovali spolu Pravidla silničního provozu. Podařilo se pro Sáru získat administrativní práci v dispečinku taxi služby. A jen tak pro legraci mohla jezdit na motokáře na výlety. Sára společně s klíčovým pracovníkem měla možnost si zjistit vše, co je nutné k získání řidičského průkazu, včetně hodnocení bezpečnostních rizik. Přesto, že bylo od začátku jasné, že Sára nedosáhne svého konečného cíle, s podporou klíčového pracovníka se zodpovědně seznámila s celým procesem a posoudila své možnosti.

Dopad do praxe Plán osobního rozvoje:

•

zlepšuje kvalitu života člověka s postižením;

•

umožňuje člověku ovlivňovat svůj život;

•

staví poskytované služby na individuální bázi;

•

motivuje zaměstnance k neustálému zlepšování služeb.

Pomůcky a podmínky realizace Chceme-li zvyšovat kvalitu života člověka s postižením, musíme si průběžně klást otázky:

•

Jakou úroveň má současný život jedince?

•

Zlepšil se jeho život od posledního hodnocení?

•

Může člověk s postižením dostatečně ovlivnit svůj život? Co by člověk s postižením chtěl ve svém životě změnit?

16


•

Je podpora poskytovaná jedinci dostatečná?

Proč plán osobní podpory selhává v praxi:

•

plán je pouze na papíře a není v souladu s každodenním životem komunity;

•

chybí dostatek personálu, který by v kteroukoliv dobu pomáhal člověku s postižením při realizaci tohoto plánu;

•

chybí dlouhodobé cíle a návaznost;

•

nejsou jasně definovaná kritéria hodnocení;

•

v průběhu realizace nejsou dostatečně sbírána data;

•

omezené zdroje.

Použitá literatura a zdroje Implementing Personal Outcomes – A good Practice Guide (Školící materiál Irské společnosti pro autismus)

6.

CENTRUM EXCELENCE

NOVÉ BYDLENÍ PRO OSOBY S AUTISMEM Zdroj – země původu Irsko - The Irish Society for Autism, www.autism.ie

Klíčová slova Bydlení, chráněné bydlení, centrum excelence, svobodná volba, kvalita života

Anotace The Irish Society for Autism otevřela v dubnu 2014 Centrum excelence - novou farmu pro osoby s autismem v Dromavalley, Tralee v hrabství Kerry. Centrum bude po schválení organizacemi HSE a HIQA poskytovat domov deseti lidem s lehkým až středně těžkým autismem. Do budoucna se farma rozšíří o centrum denních služeb, které doplní škálu aktivit pořádaných na farmě.

17

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Kontext The Irish Society for Autism v současnosti provozuje čtyři samostatné farmy - chráněné bydlení pro osoby s autismem. Jsou to Dunfirth Farm, Cluain Farm, Moygrehan House and Farm, Athboy a farma Sarshill House, Kilmore, Wexford. Farmy dohromady vytvářejí domov pro 52 osob s autismem. V roce 2011 započala výstavba Centra excelence - nové farmy pro osoby s autismem v Dromavalley, Tralee v hrabství Kerry. Centrum bylo za účasti sousedů, zástupců místní správy, rodičů osob s autismem a mnoha dalších hostů poprvé otevřeno 2. dubna 2014 na Světový den porozumění autismu. Farma by měla být v průběhu jednoho roku připravena na přijetí prvních obyvatel, celkem jich zde může bydlet deset.

Cíle Cílem The Irish society for Autism je pomoci lidem s autismem vést běžný život, zajistit jim celoživotní podporu, kvalitní a důstojné bydlení, které se vyvíjí spolu s člověkem a respektuje jeho individuální potřeby a přání. Všichni lidé z The Irish Society form Autism společně usilují o neustálé rozšiřování kvalitních služeb s cílem pomáhat dalším a dalším lidem.

Realizace Centrum excelence je název nejnovějšího projektu The Irish Society for Autism. Jedná se o nový projekt chráněného bydlení farmového typu, které bude poskytovat deseti lidem s autismem příležitost žít, pracovat a užívat si volnočasových a relaxačních aktivit v prostředí bezpodmínečné úcty a důstojnosti. Výraz excelence je zde záměrně použit jako nadřazené slovo zahrnující v sobě všechny klíčové faktory, na nichž je postaven provoz každé služby The Irish Society for Autism - důstojnost, respekt, svoboda, lidskost, individualita, volba. Výstavba projektu započala v červnu roku 2011 na okraji města Tralee. Dle původního plánu měl být projekt dokončen za 9 měsíců, tedy v březnu 2012. Projekt se však neobešel bez obtíží, hlavním problémem byly, jak už to tak bývá, finance. Díky neúnavné práci zástupců The Irish Society for Autism a rodin místních osob s autismem se podařilo získat potřebné prostředky (1,3 mil. Eur) a projekt na jaře 2014 dokončit. Nyní je projekt ve fázi schvalování organizacemi HSE (Health Service Executive) a HIQA (The Health Information

18

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE and Quality Authority). Schválení a certifikace je pro otevření služby budoucím obyvatelům nutná. Dle vyjádření vedení by měla být farma otevřená prvním obyvatelům začátkem roku 2015. Projekt je v hrabství Kerry prvním svého druhu a do budoucna je plánováno jeho rozšíření o centrum denních aktivit. Projekt byl rovněž vybrán jako způsobilý k obdržení finančních prostředků z charitativního závodu Ring of Kerry Cycle, který se koná každoročně v červenci a z jehož výtěžku jsou podpořeny vybrané sociálně prospěšné aktivity. Farma v Tralee bude poskytovat domov 10 osobám s autismem, a to v samostatných apartmánech s vlastním sociálním zařízením. Apartmány jsou seskupeny kolem společného nádvoří a jsou obklopeny rozlehlou zahradou, která bude v budoucnu domovem také pro mnoho hospodářských zvířat. Plánované centrum denních aktivit bude zahrnovat dílnu umění a řemesel, práce se dřevem, výrobnu živočišných produktů, ateliér zahradnictví, ateliér rozšířené komunikace, sociálních dovedností a další. Veškeré činnosti a služby jsou vybírány tak, aby maximálně stimulovaly potenciál člověka s autismem a podporovali jeho nezávislost.

Příklad - Rozhovor s otcem budoucího obyvatele farmy: Jim Adams, otec autistického chlapce, byl od počátku zapojen do projektu vzniku chráněného bydlení pro osoby s autismem v Kerry. Aktivně se podílel na organizaci charitativního cyklistického závodu „Ring of Kerry cycle“ a dohlížel na zabezpečení všech potřebných formalit v Tralee. Jim a jeho manželka vždy doufali, že služba jako tato, bude v Kerry jednou existovat a jsou velmi šťastní, že se The Irish Society for Autism podařilo tohoto cíle dosáhnout. Oba pracují ve zdravotnictví a vědí, že kvalitní péče je nejvíc, co mohou svému synovi do budoucna zajistit. Oba si uvědomují, že nemládnou a současně nechtějí, aby péče o jejich syna ležela v budoucnu pouze na jeho sestrách. (Zdroj:

The

Kerryman,

rozhovor

s Jimem

Adamsem,

dostupné

z WWW :

http://www.independent.ie/regionals/kerryman/news/ring-of-kerry-cycle-funds-helpbuild-new-autism-centre-27409190.html).

Dopad do praxe Díky neúnavné píli všech z The Irish Society for Autism se již podařilo vybudovat důstojné 19

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE bydlení pro více než 60 osob s autismem a do budoucna se toto číslo plánuje dále zvyšovat. Vzrůstající kapacity však v žádném případě neznamenají snižování úrovně služeb nebo přibližování se standardním velkokapacitním zařízením pro osoby s handicapem ústavního typu. Naopak, s neustálým rozšiřováním služeb se také rozšiřují obzory všech zainteresovaných osob, objevují se nové možnosti, vychytávají se problémy a postupuje se blíž a blíž k tíženému cíli - EXCELENCI. The Irish Society for Autism má krásné moto: „Ptají-li se nás, jak se chovat k lidem s autismem, odpovídáme velmi jednoduše: jako k lidem, jako k lidem, jako k lidem....“. I tato naprosto jednoduchá věta dokáže vystihnout celou podstatu služeb poskytovaných organizací The Irish Society for Autism.

Pomůcky a podmínky realizace Správní lidé na správných místech, zapojení rodičů, místních obyvatel, využití veřejných sbírek a charitativních akcí.

Použitá literatura a zdroje http://autism.ie/?page_id=90 http://autism.ie/?page_id=52 http://www.thejournal.ie/world-autism-day-asks-people-to-light-up-1373903-Mar2014/ http://www.independent.ie/regionals/kerryman/news/work-set-to-start-on-traleecentre-for-people-with-autism-27407781.html http://www.independent.ie/regionals/kerryman/news/ring-of-kerry-cycle-funds-helpbuild-new-autism-centre-27409190.html

7.

INTEGRACE OBYVATEL FARMY


20

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Klíčová slova Integrace, volba činnosti, respekt osobnosti, nabídka aktivit, práce, podpora, začleňování, soužití s komunitou, osvětová činnost

Anotace Činnost The Irish Society for Autism je organizována a zabezpečena tak, aby mohlo docházet k propojování života obyvatel farem s životem přirozeného okolí. Lidé s PAS tak mohou využívat a využívají příležitostí nejbližší komunity včetně zaměstnávání mimo farmu při respektu svobody jejich volby.

Kontext The Irish Society for Autism provozuje v Irsku farmy, které slouží jako nový domov dospělým osobám s různou mírou a stupněm poruch autistického spektra. Farmářský způsob života je v Irsku zcela běžnou formou, tato forma bydlení pro osoby s PAS tedy není nikterak nápadná a výjimečná. Specificky pro osoby s PAS skýtá tento způsob života také širokou škálu nabídky zcela přirozených činností, včetně příležitostí provázat tyto činnosti a jejich produkty s životem a potřebami lidí v blízkém i vzdálenějším okolí.

Cíle Zajištění aktivit volného času podle přání, možností, dovedností a vůle obyvatel farmy i mimo ni, zapojení do života v komunitě, nejbližším i vzdáleném přirozeném prostředí.

Realizace Díky nastavení priorit The Irish Society for Autism, filosofii společnosti profesionálnímu přístupu vedení organizace a všech zaměstnanců sítě farem, kdy je na prvním místě člověk s PAS – obyvatel nebo potencionální obyvatel farmy - se daří naplňovat práva osob s PAS ve všech oblastech jejich života, tedy i v oblasti práva na seberealizaci a začleňování těchto osob do společnosti s ohledem na jejich specifika a potřeby. Farma se od počátku činnosti snaží rozšiřovat a propojovat aktivity tak, aby byla co nejsoběstačnější. Všechny aktivity, kdo kterých jsou její obyvatelé zapojeni, přinášejí užitek. Nejedná se o práci pro

21

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE práci, jen aby byli nějakou činností zaměstnáni. Výrobky dřevařské dílny slouží jako suvenýry, kupují si je rodinní příslušníci jako dárky pro svoje blízké. Pekárna zásobuje svými výrobky obyvatele a zaměstnance farmy. Výpěstky slouží pro samozásobení, stejně jako chov domácích zvířat. Atd. Vše je provázáno a vhodně dále doplňování a rozšiřováno.

Při výběru vhodné činnosti pro konkrétního obyvatele farmy je vycházeno z detailního seznámení s jeho osobností, zálibami, silnými stránkami, na kterých se staví, jsou posilovány a rozvíjeny. Současně se nejedná o práci pro práci samotnou, o činnost pro činnost, ale jde o činnosti smysluplné, které zapadají do kontextu fungováni farem jako takových a jsou plně v souladu s přirozeným životem. Nejedná se o klasickou podobu práce, činnosti jsou závislé na přání a dovednostech obyvatel, pokud je to možné i mimo prostory farem - příklad uplatnění jednoho z obyvatel v profesi řezbáře. Při nastavení a směrování činnosti je využíváno poznatků a zkušeností rodiny nebo nejbližšího okolí původního bydliště obyvatele farmy. Je zde možnost různých pracovních činností, jako je třeba práce v dřevařské dílně, keramické dílně, malířském ateliéru, kuchyni, restauraci, ve skleníku, na zahradě a práce se zvířaty.

Mimo aktivit vykonávaných přímo na farmách, se jejich obyvatelé zapojují do života a činností mimo farmy – využívají nabídky komunity – přirozeného prostředí – nakupují, navštěvují volnočasové aktivity – například bazén, kino. Podpora kontaktu s běžným prostředím vychází z vůle a přání obyvatel, neprobíhá tedy za každou cenu. Rozhodujícím momentem je spokojenost obyvatel, jejich pohoda, respektování jejich možností a limitů, respektování jejich vůle.

Začleňování obyvatel farem a podpora jejich setrvání v přirozeném prostředí se uskutečňuje díky čitelné a korektní linii sdružení, informovanosti komunity přiměřeným vyváženým způsobem, vytrvalým budováním vztahů se státní správou na všech úrovních. Soustavná práce na budování respektu k organizaci a skupině, kterou zastupuje a reprezentuje je předpokladem úspěchu těchto snah. Obyvatelé farem nejsou izolování od okolního světa. Maximálně funguje také kontakt s vlastní rodinou, kam odjíždějí na víkendy, na dovolenou apod. Záleží na jejich vůli. Podporováno je také individuální cestování po Irsku i mimo ně s doprovodem.

22

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Dopad do praxe Uplatnění individuálních schopností s ohledem na specifika a potřeby konkrétní osoby s PAS v činnostech, které ji naplňují, uspokojují, rozvíjejí jako funkční model zapojení osob s PAS na trhu práce.

Pomůcky a podmínky realizace Profesionální a vstřícný přístup všech zaměstnanců společnosti, detailní seznámení se zázemím, zvyklostmi, silnými i slabými stránkami obyvatel farem a plný respekt jejich osobnosti, úzká spolupráce s rodinou, nabídka činností na míru, využívání a propojování možností skýtajících se v přirozeném prostředí s možnostmi a schopnostmi obyvatel farem.

Použitá literatura a zdroje The Irish Society for Autism, rozhovor s vedením organizace, návštěva zařízení Dunfirth Farm

8.

KONTROLA KVALITY ZE STRANY RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ


Klíčová slova Kontrola kvality, rodinný příslušník, formulář kvality, důvěra mezi poskytovatelem a rodinou

Anotace The Irish Society for Autism vznikla jako rodinná organizace a tedy je pro ni důležité, aby služba, kterou poskytují, byla na vysoké úrovni. Proto na farmách pravidelně probíhají kontroly kvality, které odhalí případné nedostatky.

23

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Kontext The Irish Society for Autism poskytuje službu Rezidenčního bydlení pro dospělé osoby s poruchou autistického spektra (dále s PAS). Organizace provozuje celkem čtyři farmy, všechny jsou pobytovými zařízeními rodinného typu.

Cíle Cílem je, aby byla služba poskytována ve vysoké kvalitě.

Realizace The Irish Society for Autism je organizace zřízená rodinnými příslušníky osob s autismem, kteří mají velký zájem na tom, aby služba poskytovaná jejich dětem byla co nejlepší. Kontroly kvality probíhají kdykoli. Kontrol se účastní zástupci rodin a zástupce rady nejvyššího vedení. Vždycky se jedná o rodinného příslušníka, který nemá na farmě vlastní dítě. Projdou celé zařízení „od sklepa po půdu.“ Formulář z kontroly obsahuje obecné údaje, kdo měl směnu, kdo byl vedoucím směny, počet personálu v daný den, kdo kde bydlí, a co dělali jednotliví klienti, když probíhala kontrola. Cílem není pracovníky kritizovat, ale zlepšit poskytování služby.

Dopad do praxe Odstraňování případných nedostatků a zvýšení kvality poskytované služby.

Pomůcky a podmínky realizace Předpokladem pro zavedení kontrol tohoto typu je spolupráce poskytovatele sociální služby s rodinnými příslušníky a vzájemná důvěra v tom smyslu, že obojím (jak pracovníkům poskytovatele, tak rodinným příslušníkům) jde o totéž. To znamená o to, aby se lidé s PAS cítili v chráněném bydlení jako doma, aby byli vedeni k samostatnosti a

24

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE k soběstačnosti, a přitom se cítili se bezpečně. Bude nutné se shodnout:

•

na oblastech, které budou kontrolovány a kritériích naplňování poskytování služby v těchto oblastech;

•

na počtu kontrol;

•

na průběhu jednotlivých kontrol;

•

na způsobu podávání zpětné vazby (předávání výsledku kontrol pracovníkům).

Použitá literatura a zdroje Stáž v Irsku

9.

PODPORA PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ


Klíčová slova Integrace, vzdělávání, sociální začleňování, podpora života v přirozeném prostředí, prevence šikany, osvětová činnost, konzultace konkrétních situací

Anotace The Irish Society for Autism realizuje cílenou funkční podporu integrace žáků s PAS. Umožňuje pedagogům ve školách, které vzdělávají nebo budou vzdělávat žáky s PAS doplnění jejich kvalifikace o potřebný rozsah ze speciální pedagogiky. Podpora je komplexní – pedagogové škol běžného proudu jsou vzděláváni v oblasti specifik pedagogické práce s žáky s PAS, teoretické znalosti jsou doplněny cvičným řešením prevence náročných situací a konzultací konkrétních situací v praxi. Tento postup je účinným prostředkem sociálního vyloučení žáka s PAS i jeho rodiny.

25

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Kontext The Irish Society for Autism se spolupodílela na prosazení legislativního opatření ve prospěch povinnosti zřídit třídy pro žáky se zdravotním postižením při běžných školách tak, aby žáci s PAS mohli být a zůstat součástí přirozené komunity, žít a vyrůstat v prostředí, ve kterém se narodili a mají blízké vazby. Vznik těchto tříd souvisí s potřebou doplnění odpovídajícího speciálního vzdělání pro pedagogické pracovníky, kteří s těmito žáky pracují. Společnost The Irish Society for Autism zajišťuje škálu vzdělávacích akcí cílených na doplnění potřebného vzdělání v oblasti vzdělávání žáků s PAS včetně konzultací ke konkrétním případům v praxi.

Cíle Zajištění podpory pro pedagogické pracovníky běžných škol, kteří mají v integrovaných třídách žáky s PAS formou doplnění jejich pedagogického vzdělání a konkrétní konzultační činnosti v různých situacích z praxe, která vede ke zlepšení pozice těchto žáků ve vzdělávacím procesu.

Realizace Stěžejní politikou DES (Ministerstvo pro vzdělání a kvalifikaci) je zajistit maximální možnou integraci dětí se speciálnímu vzdělávacími potřebami do běžných škol hlavního vzdělávacího proudu v souladu s § 2 zákona o EPSEN platného od roku 2004. Současně byl ustanoven Národní odbor pro speciální vzdělávání, které do té doby zajišťovaly jen náboženské školy. Děti jsou vzdělávány v místě bydliště v běžných školách prostřednictvím speciálních tříd – skupinová integrace (max. 6 dětí, 1 pedagog a 2 asistenti), nebo jsou zařazovány přímo do tříd. Podpora škol je zajištěna prostřednictvím nezávislé SNA ( Speciální Assistant program na podporu pedagogům při péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, vyplývajícími ze zdravotního postižení)

pro všechny typy postižení – pokud rozhodne na základě

posouzení zdravotního stavu žáka o potřebě asistenta, pomůcek, pak je vše financováno státem. Jen v průběhu září roku 2012 bylo otevřeno 238 tříd, celkem bylo k tomu datu v Irsku 1000 tříd při běžných školách. Vzdělávací systém v Irsku díky trpělivé, korektní a

26

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE dlouholeté činnosti organizace The Irish Society for Autism plně respektuje požadavky na zajištění rovného přístupu ke vzdělávání žáků s PAS, který má oporu v podrobném „Manuálu“ publikovaném touto organizací. Žáci s vysokofunkčním autismem, kteří jsou toho schopni, jsou zařazeni do individuální integrace v běžné třídě s podporou osobního SNA. Podmínkou zřízení tříd není dispozice běžné školy speciálními pedagogy, stávající pedagogové jsou postupně vzděláváni ke společnému základu v těch oblastech speciální pedagogiky, kterou pro svoji praxi potřebují. Výchozí jsou specifika žáků, která jsou respektována. Doplnění potřebné kvalifikace pedagogů vzdělávajících žáky s PAS je zajištěno prostřednictvím vzdělávacích kurzů The Irish Society for Autism a konzultací v jednotlivých případech. Praktická část spočívá v předložení podnětů k zamyšlení a hledání řešení samotnými pedagogy.

Dopad do praxe Posílení naplnění legitimního práva žáků s PAS na vzdělávání v běžném vzdělávacím proudu v místě bydliště spolu s vrstevníky. Minimalizace diskriminace žáků s PAS a jejich rodin, prevence šikany integrovaných žáků s PAS. Podpora kompetencí pedagogických pracovníků, vzdělávajících žáky s PAS zajištěním včasné konzultace konkrétních složitých situací v praxi. Prevence vylučování těchto žáků a jejich přesouvání na jiné školy, prevence sociálního vyloučení těchto dětí i jejich rodiny. Zvýšení povědomí o PAS a jejich podstatě jako prevence šikany žáků s PAS.

Pomůcky a podmínky realizace Uplatnění legislativního rámce v oblasti vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení v běžném proudu v souladu se závazkem ČR plynoucím z ratifikace Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením – článek 24, který deklaruje MŠMT u zřizovatelů škol s využitím příkladu dobré praxe z Irska – aplikace modelu povinnosti zajištění skupinové integrace v běžné škole v místě bydliště žáka s PAS. Soustavná podpora doplnění pedagogického vzdělání pro pracovníky, kteří s těmito žáky pracují nebo pracovat budou. Prostor pro konzultace náročných situací v praxi – systematická podpora pedagogickým pracovníkům v oblasti práce se žáky s PAS.

27

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Použitá literatura a zdroje The Irish Society for Autism, rozhovor s vedením organizace, rodiči žáků s PAS, www.autism.ie, www.education.ie

ŠPANĚLSKO 10.

VNITROORGANIZAČNÍ KOMUNIKACE S VYUŽITÍM INTRANETU

Zdroj – země původu Autismo Burgos – Španělsko, www.autismoburgos.es

Klíčová slova Intranet, komunikační síť, komunikace, problémové situace, incident.

Anotace V organizaci Autismo Burgos používají všichni zaměstnanci jednotlivých organizačních složek (školy, centra denních služeb, rezidencí) společnou vnitřní komunikační síť - intranet. Prostřednictvím intranetu spolu jednotliví zaměstnanci komunikují a sdělují si veškeré potřebné informace. Intranet má své důležité opodstatnění především při sdělování a řešení případných problémových situací.

Kontext Organizace Autismo Burgos zajišťuje provoz čtyř center služeb. Jsou to denní centrum pro dospělé, škola zaměřená na speciální vzdělávání a dvě rezidence (bydlení) pro osoby s autismem. Zaměstnanci v jednotlivých službách spolu potřebují sdílet informace o klientech, potřebují mít možnost tyto informace neustále aktualizovat a rychle sdílet s ostatními pracovníky Autisma Burgos. Především při řešení problémových situací a jejich předcházení má intranet nezastupitelnou roli.

Cíle 28

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Cílem práce s intranetem je rychlé a efektivní přenášení informací o práci s klienty napříč službami organizace Autismo Burgos.

Realizace Každý zaměstnanec organizace Autismo Burgos, který pracuje s klienty má svůj vlastní přístup do vnitřní komunikační sítě - intranetu. Intranet je používán pro sdílení základních informací o jednotlivých uživatelích služeb (př. osobní údaje, diagnóza, medikace, oblíbené aktivity), nejdůležitější roli však hraje při řešení problémových situací a jejich následnému předcházení. Intranet funguje na následujícím principu. Nastane-li určitá problémová situace, pracovník, jež ji zaznamenal, se svým osobním heslem přihlásí do intranetu do sekce "Registro analisis funcional de conductas problématicas" (dále jen „registr“) a vyplní zde předdefinovaný dotazník. V dotazníku odpovídá např. na následující otázky:

•

komu se incident stal;

•

kde se stal;

•

kdy k incidentu došlo;

•

s kým (kdo byl v době incidentu přítomen);

•

o jaký typ incidentu se jednalo (autoagrese, poškozování věcí, útok na druhou osobu);

•

popis průběhu chování;

•

spouštěcí mechanismus

•

a další podrobnější a konkretizující informace.

Příklad: Klient denního centra si během pobytu v ateliéru malby začne surově drápat kůži na obličeji. V tu chvíli jsou v ateliéru přítomni ještě další dva klienti a pracovnice denního centra. Po uklidnění situace se pracovnice centra přihlásí do registru, kde vyplní všechny potřebné informace a okolnosti incidentu. Pracovník rezidence, do které se klient v odpoledních hodinách přesouvá, se tak o problému zavčas dozví a může se na něj adekvátně připravit ještě před příchodem klienta. Mezi hlavní výhody intranetu patří rychlost sdílení informací, intranet šetří čas pracovníkům Autisma Burgos, kteří nemusejí každý problém řešit přes rozsáhlou elektronickou komunikaci a množství telefonátů s ostatními pracovníky, komunikace přes

29

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE intranet je efektivní a zabezpečená před osobami mimo organizaci. Velkou výhodou je také snadný přístup oprávněných uživatelů ke všem potřebným informacím z libovolného místa v rámci organizace, což umožňuje všem pracovníkům Autisma Burgos vykonávat svou práci efektivně a s jistotou, že mají ty správné a aktuální informace.

Dopad do praxe Díky sdílení informací přes organizační intranet jsou všichni pracovníci Autisma Burgos informováni o podstatných záležitostech týkajících se každého konkrétního klienta. Informace jsou sdíleny napříč službami, není nutná zdlouhavá komunikace mezi jednotlivci. Nastane-li v určité službě problematická situace, mohou se pracovníci služeb navazujících adekvátně a zavčas připravit. Intranet tak přispívá k předcházení dalším problémům.

Pomůcky a podmínky realizace Vybavení výpočetní technikou a síťovými prvky. Správce sítě. Uživatelská znalost práce s intranetem.

Použitá literatura a zdroje Autismo Burgos – rozhovor s pracovníky rezidencí Olivo a Cerezo.

11.

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE

1. část: Možnost výběru ze dvou komunikačních systémů Zdroj – země původu Autismo Burgos – Španělsko, www.autismoburgos.es

Klíčová slova Alternativní a augmentativní komunikace, komunikační systém podle Bensona Schaeffera, 30

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE PECs, raný věk, znak, slovo, obrázek, možnost výběru

Anotace V organizaci Autismo Burgos se od raného věku všichni jedinci s PAS učí dva komunikační systémy: komunikaci podle Bensona Schaeffera a PECs. Smyslem je, aby měli v budoucnu větší možnosti uplatnění i přesto, že si během dospívání pravděpodobně vyberou způsob dorozumívání, který jim více vyhovuje.

Kontext Speciální škola Autismo Burgos je určena pro děti s PAS. Zaměstnancem školy je logopedka, která pracuje s dětmi od dvou let v rámci rané péče a později v rámci předškolního a základního vzdělávání. Osvojování komunikace je součástí výuky a probíhá individuálně hodinu týdně.

Po přechodu do denního centra se v rozvoji komunikace

pokračuje v rámci komunikačního ateliéru či individuálním nácvikem komunikačních situací.

Cíle Cílem nácviku komunikace již od raného věku je funkční dorozumívání a využití nabytých vědomostí ke spokojenému životu a plnohodnotnému uplatnění ve společnosti.

Realizace Bezprostředně po stanovení diagnózy (v Autismo Burgos běžně ve dvou letech) začíná s dítětem pracovat logopedka ve škole na rozvoji jeho komunikačních kompetencí. Využívá k tomu dva systémy alternativní a augmentativní komunikace (AAK):

•

komunikační systém podle Bensona Schaeffera (La comunicación total de Benson Schaeffer);

•

PECs (The Picture Exchange Communication system).

Komunikace podle Bensona Schaeffera simultánně využívá verbální a znakovou produkci. První znaky se děti učí již v raném věku. Komunikace pomocí gest je pro ně přirozená a

31

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE snadno osvojitelná. Volíme znaky vizuálně jasné, simulující skutečnost. Znak musí být pro dítě dostatečně motivační, aby bylo nuceno jej využívat při komunikaci např. oblíbená hračka, pamlsek. Využívají se jednoruční gesta, která se motoricky přizpůsobují schopnostem dítěte. Při osvojování znaku logoped pomáhá tvarovat dítěti ruku. Předpokládá se osvojení jednoho gesta před učením nového dalšího. Dítě musí znak používat spontánně a s různými lidmi. Po určité době užívání znaku, může dojít k jeho zevšeobecnění. Dítě žádá gestem „čokoláda“, ale chce třeba nápoj nebo hračku. To znamená, že už mu jeden znak pro komunikaci nestačí a mělo by následovat učení se novým znakům. Při výběru prvního gesta vycházíme ze zájmů dítěte. Znak doprovázíme verbálním projevem – slovem či alespoň vokalizací. Délka vokalizace a tedy i předvádění znaku je závislá na délce daného slova. Tedy znak předvádíme tolikrát, kolik slabik má dané slovo. Příklad: Učíme dítě znak pro sloveso „comer“ (v překladu „jíst“). Toto slovo má ve španělštině dvě slabiky, tzn. že znak vyjádříme pohybem, který se dvakrát opakuje. Tím vizualizujeme délku mluveného slova. Zároveň se znakem vyslovíme slovo „co-mer“ po slabikách. Pokud dítě není schopno slovo vyslovit, snažíme se alespoň o jakoukoli vokalizaci např. „á-á“ (opět odpovídá počtu slabik ve slově). Později se snažíme vokalizaci připodobnit slovu: „ó-é“. Cílem je nakonec zároveň se znakem vyslovit „comer“. Při nácviku je velmi důležitá názornost. Vše musí být pro dítě dobře vizualizované a artikulačně výrazné. Komunikace podle Bensona Schaeffera se dá dobře kombinovat s jinými komunikačními systémy. PECs je výměnný obrázkový komunikační systém. U nás se častěji využívá jeho česká modifikovaná verze VOKS. Je založena na výměně obrázků mezi dvěma osobami (osobou, která se nedokáže verbálně dorozumět se svým okolím a jejím komunikačním partnerem) s cílem vyjádřit své přání, potřebu, žádost atd. Podle potřeb a schopností dítěte se při komunikaci využívá nejprve zástupných trojrozměrných předmětů, poté reálné fotografie a piktogramy. Postupujeme od konkrétního k abstraktnímu. V Autismo Burgos logopedky učí všechny děti s PAS oba dva výše zmíněné komunikační systémy současně. Nabízí jim tak více komunikačních prostředků, z nichž si v budoucnu mohou vybrat ten, který jim lépe vyhovuje a tím zajistit efektivní komunikaci s okolím. Volba je mimo jiné závislá na schopnosti verbální komunikace. I přesto, že člověk s PAS preferuje jeden komunikační systém, je schopný se dorozumět i prostřednictvím druhého

32

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE a to mu dává větší míru svobody a uplatnění ve společnosti.

Dopad do praxe Osvojení si komunikace na takové úrovni, kdy je jedinec schopen využívat své dovednosti pro uspokojování svých potřeb a přání. Tím, že poskytneme člověku s PAS více možností komunikace, zvýšíme šance na úspěšný průchod vzdělávacím procesem a tedy i uplatnění jedince ve společnosti. Při ukončení povinné školní docházky a přechodu do denního centra klient komunikuje preferenčním systémem. V denním centru se tomu přizpůsobí a dochází zde k dalšímu rozvoji komunikace pod vedením logopedky centra.

Pomůcky a podmínky realizace Piktogramy, fotografie, trojrozměrné předměty, motivační předměty - hračky, pamlsky a jiné individuální pomůcky využívané při rozvoji komunikace. Pozitivní vztah a spolupráce s logopedem

Použitá literatura a zdroje Autismo Burgos – práce logopedky ve škole MARTINEZ VARA, B. REMIREZ DE GANUZA LOPEZ, C. Efektivní komunikace (workshop). Praha: 1. mezinárodní konference, 2013.

2. část: Propojení komunikace Zdroj – země původu Autismo Burgos – Španělsko, www.autismoburgos.es Klíčová slova Alternativní a augmentativní komunikace, spolupráce rodiny, konzultace s logopedkou, partnerství, znaková komunikace, videonahrávky

33

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Anotace V organizaci Autismo Burgos je dáván důraz na seznamování rodiny a nejbližšího okolí dítěte s komunikačním systémem. Důvodem je, aby dítě vnímalo jednotný přístup v každém prostředí a komunikace mohla být funkční. Ve škole se pořizují záznamy znaků, které jsou k dispozici rodičům pro jednodušší předávání informací mezi rodinou a odborníky.

Kontext V organizaci Autismo Burgos se všichni uživatelé služeb (ve speciální škole, denním centru, rezidenci) učí alternativní komunikační systémy. Smyslem dorozumívání se je, aby bylo dítě schopno komunikaci funkčně využít a vyjádřit svoje přání a potřeby za každé situace. Když by se komunikace používala pouze v rámci nácviku s logopedkou, případně ve škole, ale už nikde jinde, nebyla by dostatečně efektivní. Dítě by i přes svoji snahu a pokroky v komunikaci zažívalo v domácím prostředí frustraci z nepochopení a neporozumění jeho komunikačnímu záměru a poté by mohlo být demotivováno k nácviku. Nechápalo by smysl užívání komunikace a mohlo by docházet k negaci a odmítání. Tomu se dá předcházet seznamováním rodiny s daným komunikačním systémem.

Cíle Cílem je, aby byla osoba s poruchou autistického spektra motivovaná využívat komunikaci. Je tedy nutné, aby ji používala v přirozeném prostředí a s různými osobami. Uvědomí si tak smysl komunikace a její funkční využití. Dalším cílem je větší samostatnost a prožití pocitu uspokojení z naplnění komunikačního záměru prostřednictvím mezilidské interakce.

Realizace Pro osvojení komunikace není důležitá pouze včasnost zahájení výuky, ale také spolupráce rodiny a lidí, které s dítětem pracují. Proto je v Autismo Burgos kladen důraz na seznamování blízkých osob s daným komunikačním systémem. Když dítě začne docházet k logopedce v raném věku, bývají rodiče nácviku přítomni, a tedy mohou přímo pozorovat logopedku při práci s dítětem. V období školní docházky je nácvik komunikace součástí vyučování jednu hodinu týdně, a tedy rodiče se jej neúčastní. 34

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Logopedka ve škole má vyhrazeny hodiny na konzultace s rodiči, ale i pro pracovníky školy a denního centra. Po domluvě je také možné poradit rodičům v domácím prostředí. Zaměstnanci Autisma Burgos (pedagogové, asistenti, pracovníci denního centra a další) jsou v komunikaci proškoleni při přijetí do organizace, poté mohou využívat konzultace. V rámci komunikace podle Bensona Schaeffera je nutné, aby se neustále vymýšlely nové znaky. Znaky vychází ze znakového jazyka Neslyšících, ale jsou velmi zjednodušeny a přizpůsobeny schopnostem dítěte. Čas od času je důležité vymyslet nový znak do znakové zásoby uživatelů. V tom případě se sejde tým zaměstnanců Autisma Burgos a nový znak vytvoří. Poté se jednotně používá v celé organizaci. Všichni zaměstnanci se tedy v této oblasti musí neustále vzdělávat, aby byli schopni komunikovat s lidmi s PAS. Pro rychlejší přenos znaků mezi rodinou a školou (centrem) se využívá multimediální technika. Pořizují se obrazové záznamy nových znaků, které si dítě ve škole osvojilo. Logopedka nahrává konkrétní komunikační situace při nácviku. Tyto záznamy se poté předávají rodičům pro domácí využití. V Autismo Burgos vnímají rodiče jako velmi cenné pomocníky. Jsou to lidé, kteří dítě nejlépe znají, a proto mohou být výborným rádcem a partnerem pro logopeda např. při výběru nových znaků.

Dopad do praxe Jedinec je spokojenější, když je schopen funkčně komunikovat v rozličném prostředí a s různými lidmi. Stává se více samostatným a soběstačným, což vede k vyššímu sebevědomí a tedy k lepšímu sebeuplatnění ve společnosti.

Pomůcky a podmínky realizace Spolupráce rodiny a dalších blízkých lidí s logopedem Multimediální technika Použitá literatura a zdroje Autismo Burgos – práce logopedek ve škole a denním centru MARTINEZ VARA, B. REMIREZ DE GANUZA LOPEZ, C. Efektivní komunikace (workshop). Praha: 1. mezinárodní konference, 2013.

35


12.

NÁCVIK VYŠETŘENÍ U LÉKAŘE

Kontakt – země původu Autismo Burgos – Španělsko, www.autismoburgos.es

Klíčová slova Lékařské vyšetření, zdravotnické pomůcky, nácvik a posílení kompetencí

Anotace Už od raného dětství je v rámci nabídky služeb Autismo Burgos věnována pozornost přípravě, zvykání a nácviku běžné prohlídky u lékaře. Pro tyto účely je ve škole zařízena jedna místnost jako ordinace včetně potřebného vybavení (zdravotnické pomůcky, bílé pláště, nástěnky, obrázky apod.) Vše je doplněno o obrázkový komunikační systém, se kterým klienti běžně pracují. V denním centru pak probíhají pravidelné nácvikové návštěvy u spolupracujícího lékaře. Dobrá praxe funguje pak také v rámci místní nemocnice, kde mají lidé s PAS specifický přístup - zvláštní místnost, přítomnost známé osoby asistenta a přednostní ošetření.

Kontext Ve škole je přímo určená místnost, sloužící jako ordinace. Je vybavena dostupnými či staršími darovanými zdravotnickými pomůckami – bílé lehátko, křeslo, skříň na léky, lékárnička, bílé pláště, svlékací kout, váha, teploměr, fonendoskop, obvazy, injekční stříkačky, náplasti, tlakoměr apod. V blízkosti denního centra má ordinaci spolupracující lékař, ke kterému klienti dochází na běžné vyšetření – slouží také jako nácvik a zvykání si na lékařské prostředí (čekárnu a ordinaci, lékař a zdravotní sestra, základní procedury atd.

Cíle Cílem aktivity je rozvíjet a upevňovat kompetence dětí a lidí s PAS, které získávají 36

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE průběžně již od útlého věku při nácviku zvládání situací, které nastávají nebo mohou nastat v souvislosti se zdravotním stavem – běžné prohlídky u lékaře, očkování, vyšetření u zubaře, gynekologa apod. Součástí je také seznámení a ukázka různých pomůcek a nástrojů.

Realizace V rámci výuky ve škole Autismo Burgos jsou automaticky již od věku 3 let zařazovány doplňkové aktivity, mezi které patří i nácvik na lékaře a vyšetření. Jedna z místností je zařízena a vybavena jako ordinace praktického lékaře (viz pomůcky a prostředky). Součástí nácviku je učitel v plášti lékaře a komplexní komunikační systém, který dítě využívá. Obrázkovou formou jsou zpracovány různé situace u lékaře – měření tlaku, odběr krve apod. Pro děti se tak prostředí čekárny i ordinace stávají známou věcí, které se nemusí bát. Před reálným vyšetřením pak může proběhnout nácvik konkrétních činností, které dítě čekají a seznámení s nástroji, které bude lékař používat. Škola se snaží děti seznamovat s různými situacemi jako je běžná prohlídka či očkování nebo odběr krve. Dále také vyšetření u zubaře či pro dívky u gynekologa. V rámci nabídky aktivit Denního centra jsou pak zařazeny návštěvy u spolupracujícího lékaře. Pokračuje se tak v upevňování získaných kompetencí a zvládání strachu či nepříjemných pocitů spojených s lékařským vyšetřením. Výsledkem dlouhodobého snažení Autismo Burgos je také specifický přístup místní nemocnice k lidem s PAS, kdy je při nahlášení diagnózy PAS umožněno pacientům čekat a absolvovat základní vyšetření ve zvláštní místnosti, přítomnost známé osoby asistenta a přednostní ošetření. Dopad do praxe Smyslem činnosti nácviku vyšetření u lékaře je seznámení se specifickým prostředím, postupné odbourání strachu a nepříjemných pocitů z neznámého. Pro děti a dospělé s PAS se tak tyto činnosti stávají postupně stejně běžné jako je nakupování či úklid domácnosti. Pro pozitivní výsledky je také nutná vhodná motivace a ocenění.

37

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Pomůcky a podmínky Vybavení „cvičné ordinace“ zdravotnickými pomůckami jako je např. lehátko, křeslo, skříň na léky, lékárnička, svlékací kout, váha, teploměr, fonendoskop, obvazy, injekční stříkačky, náplasti, tlakoměr apod. Navázání spolupráce s lékařem či lékařským zařízením.

Použitá literatura a zdroje Autismo Burgos – škola a denní centrum Fotka ze stáže v Burgosu

Přílohy:

Obr 1: Tréninková místnost – přivykání na ordinaci

38

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE 13.

SOUSEDSKÉ SDÍLENÍ

Zdroj – země původu Asociace Autismo Burgos – Španělsko, www.autismoburgos.es

Klíčová slova Osvětová činnost, socializace, integrace, sousedské soužití, začleňování, společné zájmy

Anotace Asociace Autismo Burgos je otevřena ve všech svých zařízeních návštěvám běžné populace, pořádá návštěvní dny pro zvýšení povědomí a porozumění problematice autismu obyvatel Burgosu. Provozuje rezidenční služby ve dvou lokalitách Burgosu, kde jejich obyvatelé žijí běžným způsobem života včetně sousedského sdílení a návštěv.

Kontext Asociace Autismo Burgos systematicky využívá všech příležitostí v Burgosu – aktivit pro občany, zájmových kroužků, služeb občanské vybavenosti, kulturních a společenských akcí pro soustavnou,

ohleduplnou

a

nenásilnou

cestu

začleňování

svých

klientů

do

společenského dění ve městě. Postupně tak buduje povědomí široké veřejnosti o existenci PAS, což vede ke snižování napětí mezi oběma skupinami obyvatel a posiluje vzájemné soužití.

Cíle Cílem Asociace Autismo Burgos je posilovat soužití svých klientů s běžným prostředím cestou rozpoznání jejich silných stránek a následným posilováním jejich propojování se zájmy a talenty lidí v blízkém okolí.

Realizace Asociace Autismo Burgos vyhledává a využívá potencionál přirozeného prostředí Burgosu –

39

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE činnosti a zaměření klubů, spolků, prostor města včetně činností běžných obyvatel pro možnost zviditelnit silné stránky jednotlivců s PAS a maximálně podpořit jejich rozvoj. Tento postup naplňuje princip pozitivního posilování, zmírňuje napětí, vede k respektu okolí, přijímání i sebepřijetí osob s PAS, posiluje jejich sebevědomí. Zdravé populaci pak dává šanci najít společné východisko, na kterém lze stavět vztah a přirozené vazby. Často lidé jen nevědí jak. Neviditelné postižení je pro ně matoucí a těžko uchopitelné.

Postupy, které Asociace Autismo Burgos k posílení soužití využívá:

•

postupné budování kontaktů s místní komunitou cestou citlivé osvětové činnosti. Velkým plusem je celkové nastavení společnosti, které je dáno mentalitou, výchovou, soudržností generací. Lidé s handicapem, nejen s PAS, jsou nedílnou přirozenou součástí společnosti;

•

přirozený proces integrace. Dle slov ředitele zařízení: „Nás tady všichni znají.“ Děti s PAS jsou vidět, jsou součástí společenského a kulturního života Burgosu;

•

napojení na centra volného času, kde se klienti pravidelně účastní různých akcí;

•

sžívání s komunitou, účast na běžném životě ve městě, minimalizace izolovanosti;

•

podpora sportu – sportovní aktivity jsou zahrnuty jak ve škole, denním centru, tak rezidenci. Dále se pořádají skupinové výlety na dvoukolech po Burgosu, a jednou ročně výlety do hor;

•

včasné odhalení „silné stránky“ jednotlivce s PAS a jeho pozitivní posilování výrazně podporuje šance této osoby na setrvání v běžném prostředí, je prevencí exkluze dítěte/dospělého člověka s PAS i jeho rodiny.

V rezidencích provozovaných Asociací je již zcela běžným jevem vzájemné navštěvování sousedů. Jsou zde již vybudovány přirozené vazby mezi některými obyvateli rezidence a konkrétními sousedy, například jedna z dívek chodí se sousedkou do kroužku pletení. Navštěvují se, slaví společně narozeniny. Dopad do praxe Větší míra zapojení osob s PAS do běžného života v komunitě. Využití rozpoznaných,

40

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE posilovaných a rozvíjených silných stránek osoby s PAS pro jejich začleňování do odpovídajících aktivit komunity. Posílení informovanosti o PAS, destigmatizace tohoto postižení, eliminace obav z kontaktu a soužití s osobami s PAS, prevence exkluze jich samotných i jejich rodin.

Pomůcky a podmínky realizace Individuální plán klienta vycházející z principů plánování zaměřeného na člověka – využití jeho schopností a dovedností. Znalost možností a nabídky v komunitě, kde člověk s PAS žije. Profesionální a vstřícný přístup pracovníků v přímé péči. Osvětová činnost v komunitě, komunikace s okolím.

Použitá literatura a zdroje Asociace Autismo Burgos – rozhovor s pracovníky denního centra a vedením Residence Cerreso – rozhovor s klienty a zaměstnanci www.autismoburgos.es

14.

ORIENTADOR

Průvodce žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Zdroj – země původu Autismo Burgos – Španělsko, www.autismoburgos.es

Klíčová slova Školství, orientador, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, spolupráce

Anotace Ve Španělsku funguje systém orientadorů, specialistů ve školství, kteří pomáhají dětem se

41

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE speciálními vzdělávacími potřebami překonávat překážky při vzdělávání. Tito pracovníci jsou zaměstnanci speciálních i běžných škol a úzce spolu spolupracují.

Kontext Španělské království je administrativně rozděleno do 17 autonomních oblastí a 50 provincií. Organizace Autismo Burgos sídlí v autonomní oblasti Castilla-León, v provincii Burgos. Mimo jiné asociace provozuje také speciální školu pro žáky s poruchou autistického spektra. Žáci s PAS se mohou vzdělávat v této škole, ve speciální státní škole, která je určena pro různá postižení nebo mohou být integrováni v základní škole. I přesto, že přístup ke vzdělávání dětí s PAS je v různých provinciích odlišný, propojuje je systém orientadorů (zaměstnanců škol), který je jednotný v celém Španělsku. Ti spolu úzce spolupracují a pomáhají dítěti při průchodu vzdělávacím systémem.

Cíle Cílem práce orientadora je pomáhat žákům se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole zvládat požadavky vzdělávacího procesu, umožnit mu bezproblémový průběh vzdělávání. Cílem je, aby byl orientador seznámen se schopnostmi a možnostmi žáka, aby byl kompetentní navrhovat vhodná vzdělávací opatření např. rozhodování o vhodnosti integrace, částečné integrace, způsobu komunikace apod. Orientador by měl žákovi pomoci řešit problémy, které se ve škole vyskytnou, navrhovat řešení.

Realizace Orientador je spojovací článek mezi žákem a vzdělávacím systémem. Je to průvodce žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Osoba, která ho zná nejlépe a je tedy schopna zvážit a rozhodnout, jaký je pro dané dítě nejvhodnější postup a metody vzdělávání. Orientador je pedagogický pracovník, který provádí depistáž žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, které mají ve vzdělávacím procesu určité potíže. Po vyhledání žáka vykoná orientační diagnostiku ve spolupráci s rodiči a na jejím základě zajistí další potřebné služby a odbornou pomoc.

42

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Příklad V Autismo Burgos se snaží alespoň o částečnou integraci žáků s PAS, když je to možné. Žák chodí např. na hodiny estetické či tělesné výchovy do školy v hlavním vzdělávacím proudu s intaktními spolužáky. Na ostatní hodiny dochází do speciální třídy s dalšími dětmi s PAS. V případě, že se integrace osvědčí, hodiny v běžné škole se navyšují, v opačném případě se snižují. Proto je velmi důležitá úzká spolupráce a komunikace orientadorů obou škol.

Na pozici orientadora musí mít člověk psychologické či pedagogické (terapeutická pedagogika: 3 roky obecná pedagogika, 2 roky specializace) vysokoškolské vzdělání. Orientadoři jsou zaměstnanci každé speciální školy, ve školách hlavního vzdělávacího proudu mají částečný úvazek. Systém orientadorů funguje v celém Španělsku. Jsou propojeni a úzce spolu spolupracují. Tedy napomáhají rychlejší diagnostice žáka a zvolení vhodných a včasných vzdělávacích postupů. Spolupráce orientadorů je velmi důležitá např. při úplné či částečné integraci žáků s PAS a Aspergerovým syndromem.

Dopad do praxe V případě, že orientador svoji práci provádí dobře, žáci jsou schopni projít vzdělávacím systémem bez větších problémů. K tomu je důležitá úzká spolupráce s rodiči a učiteli dítěte.

Pomůcky a podmínky realizace Osobnostní předpoklady orientadora Vstřícný vztah orientadora a spolupracujících osob – rodina, učitelé atd. Ekonomický aspekt – financování pracovní pozice Znalost dítěte

Použitá literatura a zdroje Autismo Burgos - rozhovor s orientadorem ve speciální škole

43


15.

PRÁCE NA MÍRU POTŘEBÁM

Zdroj – země původu Autismo

Burgos

–

Španělsko,

www.autismoburgos.es;

www.aspaniasburgos.org;

www.servigestburgos.com/index.html

Klíčová slova Zaměstnávání, práce, přizpůsobení, socializace, integrace, podpora

Anotace V organizaci Autismo Burgos si zakládají na tom, aby každý jejich klient byl podle svých přání, možností a schopností zapojen do pracovního procesu. Za tímto účelem dělají vše, co je v jejich silách, aby každému ze svých klientů našli vyhovující práci, tak, aby se cítil užitečný a smysluplně trávil čas. Autismo Burgos zajišťuje část pracovních činností přímo v denním centru, část ve spolupráci s organizacemi Servigest, Aspanias a s továrnou na recyklaci v Burgosu.

Kontext Organizace Autismo Burgos provozuje jako jednu ze svých služeb denní centrum. Do centra dochází 27 klientů s různým stupněm postižení a mírou autonomie. V rámci denního centra fungují tyto pracovní ateliéry (dílny): malba a dekorace dřeva, recyklace, výroba odznáčků, kůže a lisování, zahradnictví a nově také ateliér přípravy jídla a roznosu letáků a plakátů. V Autismo Burgos se snaží o zapojení všech svých klientů do pracovních činností, ať už prací v rámci výše zmíněných ateliérů v centru, nebo prací pro spřátelené organizace jako je Aspanias, Servigest či továrna na recyklaci.

Cíle Cílem Autisma Burgos je cestou uzpůsobení práce potřebám svých klientů, dosáhnout zapojení všech do pracovního procesu. Práce je zde brána jako cesta k osobnímu rozvoji 44

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE klienta. Realizace Zapojení do pracovních činností se v Autismu Burgos děje postupně. Vše začíná v denním centru, kde klienti za podpory profesionálů (sociálních pracovníků) vykonávají řadu činností v rámci zde zřízených ateliérů. Cílem je zvykat si na pracovní prostředí, na určitý režim, na ostatní pracovníky apod. V denním centru se klienti také připravují na práci venku, mimo centrum. Ne všichni však dokáží tento krok udělat, řada klientů zůstává pracovat pouze v rámci centra. Možnosti zapojení do pracovních činností, které Autismo Burgos svým klientům nabízí, jsou následující: Denní centrum - práce v jednotlivých ateliérech (malba a dekorace dřeva, recyklace, kůže a lisování, zahradnictví, výroba tašek a odznáčků). V ateliérech klienti pracují pod dohledem zkušených profesionálů. Veškeré zde vyrobené výrobky jsou určeny k prodeji. Velký zájem je např. o výrobky z kůže, často slouží jako reklamní předměty pro firmy. Příklad: Řada firem si v Autismu Burgos objednává např. klíčenky s logem své firmy, ty poté slouží jako dárečky pro obchodní partnery apod. Běžné je také, že si snoubenci objednávají svatební klíčenky pro hosty, nebo svatební alba. V denním centru probíhají také práce na zakázku pro velké firmy. V současnosti např. Autismo Burgos plní zakázku pro automobilovou společnost, kdy klienti rozdělují a třídí malé plechové součástky do aut přímo v rámci centra. Tuto práci zvládají téměř všichni klienti. Novinkou v oblasti pracovních činností v rámci denního centra jsou tři nové ateliéry:

1. roznášení letáků do schránek a vylepování plakátů; 2. pozice vrátného v denním centru; 3. ateliér hotelnictví – catering.

Ad1) Roznosu letáků do schránek a výlepu plakátů se aktuálně účastní 13 klientů denního centra. Ateliér začal fungovat díky zakázce od místní školy, která potřebovala roznést letáčky a vylepit plakáty na svou akci. V současnosti klienti denního centra chodí v doprovodu profesionálů roznášet pozvánky na různé kulturní a charitativní akce města.

45

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Ad2) Pozici vrátného zastává aktuálně jeden klient denního centra, druhý je v procesu zaškolování. Proces přizpůsobování a nastavování popisu pozice vrátného, tak aby ji konkrétní člověk zvládal, je demonstrován v následujícím příkladu. Příklad: Popis práce vrátného je následující: 1) Moje zóna práce je recepce 2) Pracuji vždy, když jsem přítomen v denním centru, a to od 14:00 do 15:00 3) Mým úkolem je plnit úkoly, které dostanu od pracovníků v centru (např. lepení známek) 5) Otevírám dveře, když někdo zazvoní 6) Když někdo přijde, pozdravím 7) Když příchozího znám, napíši křížek do tabulky 8) Když příchozího neznám, zavolám profesionála 9) Když nemám práci, mohu si dělat, co se mi líbí - kreslit si, prohlížet si časopisy.

Ad3) V rámci ateliéru hotelnictví se spojily 3 činnosti - chystání na stůl, recyklace odpadu a skladování potravin. Profesionálové v denním centru používají podobné osnovy výuky, jako na místním učilišti - obor hotelnictví. Cílem je, aby se klienti naučili používat profesionální postupy, slovní zásobu a aby se jednou třeba byli schopni uplatnit v přípravnách jídla mimo denní centrum. Autismo Burgos spolupracuje s několika organizacemi podporovaného zaměstnávání v regionu Burgos. Jedním z nich je organizace ASPANIAS. ASPANIAS je určena pro klienty, kteří potřebují větší míru podpory. Z denního centra sem dochází 3 klienti jedenkrát týdně. Do pracovní náplně klientů patří např. kompletace dárkových balíčků pro firmu Lóreál, nebo práce pro místní Muzeum Evoluce. Další organizací, s níž spolupracuje Autismo Burgos je organizace SERVIGEST . Oproti ASPANIAS je SERVIGEST více standardizovaným prostředím. Z Autisma Burgos sem docházejí 4 klienti vždy dvakrát týdně. SERVIGEST plní zakázky pro různé společnosti, opět se jedná především o kompletaci produktů do krabic, dárkových balení apod. Prací s nejnižší mírou podpory je práce v rámci továrny na recyklaci v Burgosu. Na tuto

46

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE práci jsou profesionálové z Autisma Burgos opravdu pyšní, protože jejich klienti zde pracují ve stížených pracovních podmínkách (hluk, mnoho lidí, zápach) a práce je přesto baví a rádi sem jezdí.

Dopad do praxe Díky profesionálnímu přístupu pracovníků Autisma Burgos, kteří se neustále snaží vyhledávat silné stránky svých klientů, posilovat je, uzpůsobovat klientům v maximální možné míře pracovní prostředí, vyhledávat nové pracovní příležitosti atd., mají všichni klienti denního centra zajištěnu smysluplnou pracovní náplň a mohou se seberealizovat tak, jako je to běžné u jejich vrstevníků.

Pomůcky a podmínky realizace Profesionální a vstřícný přístup všech pracovníků v přímé péči, kvalitní práce vedení organizace - navázání spolupráce, zajištění pracovních příležitostí.

Použitá literatura a zdroje Autismo Burgos – rozhovor s pracovníky denního centra Servigest - rozhovor s manažerem Aspanias - rozhovor s pracovníky

16.

PICTOGRAM ROOM


Klíčová slova Piktogram, Pictogram Room, sociální interakce, podpora rozvoje komunikace, koordinace

47

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE pohybů Anotace V organizaci Autismo Burgos se úspěšně používá program Pictogram Room, který pomáhá osobám s PAS ztotožnit se s piktogramy a lépe pochopit jejich význam. Současně je to dobrá aktivizační činnost, která je u dětí s PAS oblíbená.

Kontext Organizace Autismo Burgos provozuje čtyři centra služeb pro osoby s poruchou autistického spektra. Denní centrum pro dospělé, speciální školu a dvě rezidence (bydlení) pro osoby s autismem. V organizaci Autismo Burgos se od raného věku všichni jedinci s PAS učí dva komunikační systémy: komunikaci podle Bensona Schaeffera a PECs. Pro lepší pochopení piktogramů a ztotožnění se s nimi je využíván bezplatný program Pictogram room. Pictogram room byl vyvinut Robotickou univerzitou ve Valencii za finanční podpory nadace Orange.

Cíle Cílem programu je usnadnit lidem s PAS pochopení významu piktogramů a ztotožnit se s nimi. To vše hravou a zábavnou formou.

Realizace Program umožňuje mnoho různých cvičení. Konkrétní příklady:

1) promítání různých příkladů piktogramů – př. panáček, který pije ze sklenice. Dataprojektor snímá pohyby člověka s PAS a přenáší je do projekce diaprojektoru na plátno (podobný princip jako u herních konzol „Wee“). Žák má za úkol postavit se tak, aby jeho obraz splynul se siluetou panáčka na promítaném piktogramu. Jakmile se mu to podaří, zazní mu jeho oblíbená píseň jako pochvala za splnění úkolu;

2) kooperace – program umožňuje nastavení programu pro 2 osoby. Jedná se o 48

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE trénink piktogramů zaměřených na interakci. Většinou se účastní žák a učitel, kdy každý se má postavit tak, aby jejich obraz splynul s promítaným piktogramem;

3) koordinační hry – člověk s PAS je promítán na plátno s obrysem piktogramu. Úkoly jsou různé - od chytání padajících míčků, které program promítá na plátno, přes splývání s různými pozicemi (například: Jednu ruku dát nahoru, zvednout nohu atd.).

Dopad do praxe Využití aplikace se ukázalo jako přínosné zejména u žáků prvního a druhého stupně ZŠ. Aplikace usnadnila dětem pochopit smysl použití piktogramů a zefektivnila tak schopnost využití piktogramů.

Pomůcky a podmínky realizace K realizaci je nezbytná aplikace Pictogram Room, která je na internetu zdarma ke stažení. Dále dataprojektor, který snímá pohyby člověka a přenáší je do počítače. Bílá zeď, nebo projekční plátno. Prostor vyhrazený pro tuto činnost.

Použitá literatura a zdroje FUNDACIÓN ORANGE. Pictogram Room. [online] [cit. 2014-03-18]. Dostupné z WWW: Stáž v Autismo Burgos Obrázek: TARINGA [online] [cit. 2014-09-09]. Dostupné z WWW:

49

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Přílohy:

Obr. 2: Kooperace – splynutí postav v programu Pictogram Room

17.

KONTROLA KVALITY ZE STRANY RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ


Klíčová slova Kontrola kvality, kontrolní tým, indikátory, hodnocení

50

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Anotace Autismo Burgos naplňuje ISO, které je ve Španělsku nepovinné. Pracovníci organizace si nastavili vnitřní systém kontroly, kterou provádí jedenkrát ročně určený tým. Orientují se podle průvodce kvalitou života, který napsal bývalý ředitel Autismo Burgos.

Kontext Autismo Burgos je organizace, která poskytuje služby lidem s autismem již 30 let. Organizace naplňuje ISO, které je ve Španělsku nepovinné. Standardy kvality dané zákonem podobné jako v České republice nemají.

Cíle Cílem je, aby byla služba poskytována ve vysoké kvalitě.

Realizace Pracovníci Autismo Burgos si nastavili vnitřní systém kontroly. Kontrola probíhá jedenkrát ročně. Účastní se jich 1 expert z jiné organizace, která pracuje se stejnou cílovou skupinou, 1 klient, 1 rodič a 2 pracovníci organizace. Za rodiče se účastní ten, kdo se přihlásí. Vždy je to ten, který nemá dítě ve službě, ve které probíhá kontrola. Z klientů se účastní pouze klient, který je schopen se vyjádřit, člověk s vysokofunkčním autismem. Autismo Burgos vydalo knihu TRASTORNOS del espectro autista y calidad de vida, jejímž autorem je bývalý ředitel José Luis Cuesta Gómez. Je to průvodce kvalitou života pro organizace, které podporují lidi s poruchou autistického spektra. Tým kontroluje podle tzv. Indikátorů kvality života. Jedná se o 68 znaků, což se rovná 68 otázkám, které se dotýkají šesti oblastí. Každá hlavní otázka má 4 kritéria, na kterých se prokáže, nakolik je naplňována.

51

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE 6 oblastí:

1. kvalita týkající se člověka; 2. identifikace potřeb a preferencí / příprava a monitoring plánu rozvoje; 3. trénink profesionálů; 4. struktura a organizace; 5. osobní, materiální zdroje; 6. vztahy s komunitou a mezilidské projekty.

Každá oblast rozvíjí určité aspekty. Ad1) Pohled na kvalitu života z pohledu klienta, rodiny a profesionálů. Ad2) Jakou míru podpory uživatel potřebuje. Stanoví správnou míru podpory a plánování rozvoje. Ad3) ..... Např.:

1. otázka – Fyzický stav a) individuální nastavení léků (alergie, historie zdravotního stavu) b) minimálně 1x ročně dochází k revizi zdravotního stavu a nastavení léků c) jestli existuje zvykací místnost na lékaře (místnost, kde se nacvičuje zbavení strachu z lékaře a ošetření)

d) existence spolupracujících lékařů, kteří umí pracovat s cílovou skupinou

2. Identifikace potřeb a přání

3. Adaptace programů pro člověka s poruchou autistického spektra

4. Individuální plán a) individuální plán intervencí, příp. specifických potřeb b) na vytvoření plánu se podílejí profesionálové, rodina i uživatel

52


c) koordinace lidí na naplňování individuálního plánu má daná pravidla d) jsou stanoveny individuální postupy pro zlepšení chování, komunikace a fyzické kondice jednotlivých uživatelů

e) aktivity jsou nastaveny a upraveny tak, aby byly naplnitelné vzhledem k postižení člověka, a jsou strukturovány. Aktivity se přizpůsobují člověku, ne člověk aktivitám. Pokud se naplní všechny podotázky, je hodnocena tato oblast zelenou barvou. Pokud jsou naplněny tři ze čtyř oblastí (podotázek) je tato oblast hodnocena žlutou barvou. Pokud méně – je hodnocena červenou barvou. Ne všechny oblasti jsou stejně důležité. Nejdůležitější jsou ty, které se týkají uživatelů služby. Hodnotící tým dává návrh na zlepšení a lhůtu, do kdy má být zlepšení provedeno.

Dopad do praxe Odstraňování případných nedostatků a zvýšení kvality poskytované služby.

Pomůcky a podmínky realizace Předpokladem pro zavedení kontrol tohoto typu je spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli sociálních služeb pro osoby s autismem. Bude nutné se dohodnout:

•

na financování těch, kteří budou kontrolovat;

•

na oblastech, které budou kontrolovány;

(Kvalita týkající se člověka: identifikace potřeb a preferencí / příprava a monitoring plánu rozvoje, trénink profesionálů, struktura a organizace, osobní, materiální zdroje, vztahy s komunitou a mezilidské projekty.)

53

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE na průběhu jednotlivých kontrol;

•

na způsobu předávání výsledku kontrol;

•

na anonymizaci a využití výsledků (dobré i špatné praxe) pro všechny poskytovatele sociálních služeb pro osoby s autismem.

Použitá literatura a zdroje Poznatky ze zahraniční stáže v Autismo Burgos

18.

INTEGRACE – KOMUNIKACE S ŽÁKY S PAS V BĚŽNÉ ŠKOLE, PŘIZPŮSOBENÍ PROSTŘEDÍ

Zdroj – země původu Asociace Autismo Burgos – Španělsko, www.autismoburgos.es

Klíčová slova Integrace, sociální začleňování, tolerance jinakosti, prevence šikany, alternativní komunikace

Anotace Asociace Autismo Burgos zajišťuje podporu integrace žáků s PAS v běžných školách prostřednictvím seznámení pracovníků školy – pedagogů, zaměstnanců i spolužáků integrovaných žáků se způsobem jejich komunikace. V těchto školách vznikají nácvikové místnosti pro spolužáky integrovaných žáků, které jim pomáhají pochopit jinakost vnímání reality osobami s PAS. Tyto kroky minimalizují vzájemné nepochopení, jsou preventivním opatřením šikany žáků s PAS. Škála preventivních a podpůrných opatření představuje funkční model integrace žáků s PAS.

54

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Kontext Koncept Asociace Autismo Burgos je zaměřen na komplexní podporu rozvoje jednoho každého dítěte s PAS bez rozdílu míry a stupně jeho postižení tak, aby mohlo maximálně možně posilovat a rozvíjet svůj potenciál. V oblasti vzdělávání se tak děje nastavením vzdělávacího procesu na míru potřeb dítěte, s využitím zařízení běžného vzdělávacího proudu přímo – individuální integrace u Aspergerova syndromu, skupinovou integrací nebo postupným začleňováním v závislosti na vývoji a schopnostech dítěte. Ve všech případech s kontinuální podporou odborníků organizace. Tento model zaručuje využití potencionálu dítěte po celou dobu vzdělávacího procesu a je tak dobrým základem jeho setrvání v přirozeném prostředí i ve věku dospělosti.

Cíle Cílem Asociace Autismo Burgos je poskytnutím komplexní podpory dítěti s PAS od okamžiku stanovení diagnózy umožnit maximální využití a rozvoj jeho potencionálu přesně na jeho míru s ohledem na aktuální vývoj. Podpora je cílena nejen dítěti, ale všem, kdo s ním pracují doma, v zařízení, ve škole – pedagogům, personálu, spolužákům.

Realizace Asociacie Autismo Burgos má za 30 let své existence vybudován a prověřen systém podpory žáků s PAS v průběhu vzdělávacího procesu. V předškolním období po stanovení diagnózy je poskytnuta rodině podpora prostřednictvím nastavení funkční komunikace s dítětem a práce s ním na jeho rozvoji, která je základem a výchozím bodem pro úspěšné začlenění dítěte i budoucího dospělého člověka s PAS. V případě stanovení diagnózy v průběhu školní docházky na základě posouzení problémů dítěte se zvládáním vzdělávání v běžném proudu je poskytnuta opět jako první podpora v nastavení funkční komunikace. Diagnóza autismu není překážkou integrace. Varianty vzdělávacího procesu žáka s PAS v Burgosu: Žáci s

Aspergerovým syndromem navštěvují školy běžného proudu s podporou

pedagogického asistenta automaticky. Žáci s vysokofunkčním autismem (VFA) navštěvují školy běžného proudu formou 55

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE individuální integrace s pedagogickou asistencí nebo formou skupinové integrace. Někteří navštěvují soukromou speciální školu organizace. Žáci s nízkofunkním autismem (NFA) navštěvují školy běžného typu, pokud do nich docházejí jejich sourozenci - zachování sourozeneckých vazeb - ostatní

navštěvují

soukromou speciální školu organizace. Komplexní podpora organizace žákům bez rozdílu typu školního prostředí spočívá v: • nastavení způsobu funkční komunikace s dítětem s PAS, jeho modifikace v souvislosti s vývojem dítěte, včetně práce s okruhem osob, které s dítětem pracují či přijdou do styku – pracovníci zařízení, rodina, školní prostředí (personál, pedagogové, spolužáci). Shodný styl komunikace dítěte a jeho okolí je prevencí nežádoucích projevů způsobených vzájemným nepochopením významu sděleného; • důsledné individuální hodnocení a časté přehodnocování schopností a dovedností každého klienta. K hodnocení se běžně využívá nejmodernějších nástrojů a to jak v oblasti posuzovacích škál, tak v oblasti psychoedukačních profilů: ADOS (Autistic Diagnostic Interview) a PEP-R (Psychoeducational profile – revised). Tato běžná praxe vede k funkčním Individuálním vzdělávacím programům, které jsou „šity na míru; • příprava školy na přijetí žáka s PAS umožní všem vhlédnout do způsobu vnímání světa dětmi s PAS což je prevencí odsuzování, nepochopení, znemožnění integrace a úspěšného vzdělávání vůbec bez ohledu na typ školy. „Nácviková místnost pro běžné spolužáky“ je praktickou ukázkou přizpůsobení okolního prostředí potřebám žáků s PAS, je známkou vstřícného a nediskriminujícího přístupu k potřebám těchto žáků. Je prostředkem k informovanosti všech žáků i pedagogů školy o autismu, piktogramech a komunikaci s žáky s PAS, prevencí šikany ve školním prostředí a zajišťuje rovný přístup pro všechny spolužáky. Všichni žáci na škole vědí co je autismus, jak se svými spolužáky komunikovat a znají piktogramy. Spolužáci jsou seznamování s podstatou problému jejich spolužáků s PAS. Prostřednictvím žáků se šíří informace do jejich rodin – zvýšení povědomí o problematice života dětí s PAS a jejich rodin (posílení společenského přijetí a prevence exkluze); • rozmístění piktogramů na chodbách, v učebnách škol s integrovanými žáky stejně

56

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE jako umístění znaků pro znakový jazyk je způsobem zajištění nediskriminujícího prostředí bez bariér v komunikaci. Zapojení všech zaměstnanců, pedagogů, spolužáků do procesu integrace, přizpůsobení prostředí; • zřízení funkce koordinátora, který po završení 7 let dítěte a po ukončení rané péče, pomáhá poradensky pravidelně a flexibilně jednak dětem začleněným do běžných škol, jejich rodičům a učitelům těchto dětí. Tento pracovník je proškolen v nácvicích sociálních dovedností pro děti s PAS; • respektování způsobu nastavení výuky u jednotlivých žáků podle jejich schopností a potřeb včetně podpory asistenta v běžné škole v návaznosti na rozsahu postupného zařazování do běžné školy v souladu s doporučením odborníků z centra – individuální integrace, skupinová integrace, docházka na vybrané předměty ze speciální školy do běžných škol; • variabilita nastavení auti tříd v běžné škole s ohledem na složení a schopnosti žáků s PAS – například žáci s PAS mají výuku pod vedením speciálního pedagoga, ale veškerý volný čas včetně přestávek tráví s ostatními dětmi, účastní se besídek i divadelních představení, a mohou navštěvovat výuku v jiných třídách dle svých schopností; • systém soužití soukromé školy a škol běžných - přirozeně se doplňují, kooperují, žák přechází podle aktuálního stavu a schopností tak využívá předností obou způsobů. Cílem a kritériem zařazení je pomoci využít potenciálu žáka k jeho celkovému rozvoji. Tento model je zajištěn systémem financování soukromé speciální školy, jejímž zřizovatelem je Asociace, její provoz a platy pedagogů jsou plně hrazeny státem; • účast žáků s PAS na všech společných školních aktivitách jako jsou divadelní představení, rodičovské besídky, sportovní aktivity, atd. zaručují přirozenost, zachování tradičních vazeb rodinných i v komunitě.

Dopad do praxe Posílení naplnění práva osob s PAS na vzdělávání odpovídající jejich možnostem a schopnostem v prostředí, kde žijí včetně zajištění potřebné podpory v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením – článkem 24. Objektivní posouzení odpovídající

57

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE míry podpory žáka pedagogickou asistencí, konzultace a metodická podpora školskému zařízení, pedagogům, personálu, rodině po celou dobu vzdělávacího procesu. Minimalizace šikany integrovaných žáků, prevence jejich selhání a nežádoucího chování. Vyšší šance žáků s PAS na uplatnění svých schopností v běžném životě a setrvání v přirozeném prostředí. Pomůcky a podmínky realizace Naplnění nastaveného legislativního rámce vzdělávání v ČR konkrétním opatřením v praxi nastavením funkčního prostupného modelu vzdělávání žáků s PAS včetně objektivního posouzení jejich schopností a míry potřebné podpory ve školách běžného proudu nezávislými odborníky na problematiku PAS. Garance dostupnosti a kontinuity podpory integrovaným žákům s PAS a vzdělávacího zařízení – průběžné konzultace s rodinou, školou, prostředím, finanční zajištění pomůcek a pedagogické asistence.

Použitá literatura a zdroje Asociacion Autismo Burgos – rozhovor s pracovníky centra a jeho vedením Návštěva soukromé školy Elliche – rozhovor s ředitelem školy Návštěva běžné školy v Burgosu se skupinovou integrací – rozhovor s ředitelkou www.autismoburgos.es Školský zákon MŠMT 561/2005 Sb. Prováděcí vyhláška MŠMT č. 72 a 75 v platném znění Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Oficiální zpráva ČR o naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (2011)

19.

PREZENTACE PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE V AUTISMO BURGOS

Prevence syndromu vyhoření Zdroj – země původu Autismo Burgos – Španělsko, www.autismoburgos.es

58

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Klíčová slova Příklady dobré praxe, setkání zaměstnanců, prevence syndromu vyhoření, uvědomění si pracovních úspěchů

Anotace V Autismo Burgos pracuje celkem 62 zaměstnanců – ve škole, denním centru, rezidencích (chráněných bydleních). Z tohoto důvodu je obtížné, aby se všichni osobně znali a znali navzájem svou práci. Proto Autismo Burgos připravila pro své zaměstnance akci s názvem „Příklady dobré praxe v Autismo Burgos“. Zadáním bylo seznámit ostatní jakýmkoli způsobem se svou prací v organizaci prostřednictvím jednoho dobrého příkladu ze své praxe.

Kontext Všichni zaměstnanci Autisma Burgos jsou denně vystavováni nadměrnému stresu z důvodu práce s lidmi s těžkým kombinovaným postižením. A tedy jako pracovníci v pomáhající profesi, jsou více ohroženi syndromem vyhoření. Organizace jako prevenci pořádá pravidelné schůzky zaměstnanců s vedením, kde se řeší aktuální dění v organizaci, ale také se dbá na psychiku zaměstnanců a jejich případné potíže v práci tak, aby se předešlo syndromu vyhoření. Těm, kteří jsou prací unavení, se snaží ulehčit. Dále pořádají víkendové pobyty a supervize s psycholožkou, kde se vzájemně vyslechnou, mluví o svých pocitech, o sobě apod. Jedinečnou akcí, kterou, mimo jiné i za tímto účelem, uspořádali, bylo společné setkání u prezentace příkladů dobré praxe.

Cíle Prevence syndromu vyhoření - uvědomění si smyslu své práce, vlastních úspěchů a pokroků. Seznámení se s ostatními zaměstnanci. Uvědomění si důležitosti každé pracovní pozice v organizaci.

59

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Realizace Zaměstnanci Autisma Burgos se pravidelně scházejí, vyměňují si důležité informace a řeší aktuální otázky, které se na pracovištích vyskytnou. Tyto schůzky však probíhají v určitých skupinách jako management, učitelé, pracovníci denního centra apod. Všichni společně se však nesetkávají. V Autismo Burgos je celkem 62 zaměstnanců, včetně provozních. Tedy není možné, aby se všichni navzájem znali a znali svoji práci. Proto organizace vymyslela setkání všech zaměstnanců, na kterém se mohou poznat. Každý měl za úkol zamyslet se nad svou pracovní pozicí, vymyslet a prezentovat svůj příklad dobré praxe týkající se jeho práce. Platilo to pro vedoucího pracovníka, pro zaměstnance noční směny v rezidenci či uklízečku i zahradníka. Forma zpracování zcela závisela na daném zaměstnanci. Mohlo jít o plakát, brožuru, prezentaci v PowerPointu, nástěnku atd. Každý zaměstnanec se tedy musel zamyslet a najít si čas na vytvoření ukázky své práce a před ostatními ji prezentovat. Vybrané příklady: Rozvoj emocí: video Pracovník rezidence natočil video, kde se snaží zachytit činnosti, při kterých jsou obyvatelé šťastní:

•

obyvatel s PAS se naučil připravovat samostatně kávu, protože ji má rád – je u této činnosti šťastný;

•

další obyvatel je šťastný, když může s pracovníkem mluvit o fotbale;

•

muže s PAS, který za normálních okolností nemanipuluje s nožem, protože je to pro něj nebezpečné, někdy nechají namazat chleba - je u toho šťastný (předchází se tím nežádoucímu chování – často utíká do kuchyně).

Pomůcky pro fyzioterapii: fotografie Fyzioterapeut prezentoval speciálně upravenou židli pro konkrétního uživatele, která zajišťuje rovný sed. Pro dalšího člověka s PAS, který nemá rád cvičení, našel účinnou motivaci. Využil jeho zálibu v CD, která poházel po podlaze. Muž měl za úkol se předklonit a po jednom CD sbírat. Komunikační ateliér: brožura s fotografiemi Logopedka denního centra se schází jednou týdně se 3 muži s PAS. Ti si mohou vybrat z připravených možností téma hovoru, o kterém se chtějí bavit. Musí dodržovat pravidla

60

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE komunikace: respektovat komunikačního partnera, naslouchat druhému, neskákat si do řeči atd. Logopedka působí jako moderátorka diskuse, stanovuje a sleduje cíle. Témata se postupně přidávají a rozšiřují podle zvládnutí konverzace. Nyní mají už kolem 130 témat (počasí, čas, fotbal, doktoři, vesnice jednoho z účastníků, respekt kamarádů apod.), ze kterých logopedka předvybírá na každé setkání. Osobní informace obyvatel rezidence: dotazník Ředitelka chráněného bydlení vytvořila dotazník pro rodiny obyvatel rezidence na zjištění podrobností ze života osob s PAS (záliby, zvyky, stereotypy apod.). I když jsou zaměstnanci po přijetí do organizace proškoleni, a průběžně si doplňují informace o autismu i jednotlivých uživatelích, přesto stejnou informaci mohou vyhodnotit různě. Při práci s lidmi s Pas se mohou klást speciální požadavky i na uklízečku. Není totiž úklid jako úklid. Pokud např. není možné uklidit pečlivě sestavenou řadu autíček na špinavé podlaze, je ochotná ručně hadrem každé nadzvednout, utřít podlahu a autíčko dá zpět na místo. Poté je obyvatel pokoje šťastný i v uklizeném pokoji po návratu z denního centra.

Dopad do praxe Smyslem akce bylo uvědomit si důležitost své pracovní pozice v rámci organizace bez ohledu na společenskou prestiž povolání. Uvědomit si užitečnost své práce, vlastní úspěchy a pokroky, i když mohou být velmi pomalé a pozvolné. Prospěšné bylo seznámení se s prací svých kolegů, a tedy vzájemné ocenění pracovních úspěchů, což vede k uspokojení z práce.

Pomůcky a podmínky realizace Velký sál, kam se všichni zaměstnanci vejdou. Dataprojektor, výpočetní technika, nástěnky, tabule,… Ochota zaměstnanců věnovat se projektu.

61

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Použitá literatura a zdroje Poznatky ze zahraniční stáže v Autismo Burgos

ČESKÁ REPUBLIKA Příklady dobré praxe členů realizačního týmu a zástupců spolupracujících organizací 20.

TVOŘIVÉ DÍLNY PRO OBČANY S AUTISMEM

Keramická dílna Zdroj – země původu APPDA - Lisabon, Portugalsko;

Autismo Burgos - Španělsko; Domov Lahovičky, Dětské

centrum Paprsek - Česká republika; projekt: 135 790-LLP-1-2007-1PT-Grundvig-GAM

Klíčová slova Autismus, aktivity volného času, celoživotní vzdělávání, keramická dílna

Anotace „Dovednosti volného času“ je slovní spojení, které je typické pro poruchy autistického spektra. Mít tyto dovednosti znamená, umět si vybrat z nabízeného souboru aktivit, mít schopnost prvky souboru rozlišit a organizovat je. U intaktních dětí se tyto dovednosti rozvíjejí spontánně, děti s autismem tyto schopnosti nemají nebo je mají výrazně oslabeny. Dítě či dospělý člověk s autismem má prostor pro aktivity volného času či hru výrazně omezen. Ukázka se týká keramické dílny pro občany s PAS.

Kontext Tři organizace, které se věnují výchově, vzdělávání a péči o občany s autismem se spojily v rámci jednoho projektu, aby vypracovaly metodiku a v praxi ověřily postupy práce osob s autismem v keramické dílně. 62

Osvědčené postupy byly pak zahrnuty do rámce

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE celoživotního vzdělávání občanů s autismem. Dílny úspěšně pracují jak v APPDA Lisabon, tak v Autismo Burgos, v Domečku Lahovičky výuka začíná. Hodiny keramiky probíhají 1x týdně 1- 2 hodiny (včetně přípravy). Výběr konkrétních aktivit je nabízen podle priorit klienta a podle jeho individuální úrovně (úroveň komunikace a sociálních vztahů, schopnost napodobovat a chápat abstraktní symboly apod.), takže před přijetím klienta proběhne důkladná předběžná příprava (viz realizace). Účastníci: 5 lidí s autismem a přidruženými poruchami (středně těžké až těžké mentální postižení)

Cíle Vyrobit předměty, ozdoby a bižutérii z keramiky. Vytvořit vhodné prostředí a zavést takovou aktivitu volného času, která občana s autismem motivuje a těší. Zvýšit sebevědomí a důvěru ve vlastní schopnosti u občanů s autismem. Přispět k sociální integraci osob s autismem. Zvýšit veřejné povědomí o poruchách autistického spektra, o schopnostech lidí s touto poruchou, o jejich tvořivosti a pohledu na svět.

Realizace Předběžná příprava: Informace o účastnících (klinická diagnóza, psychologické vyšetření, zpráva o stresovém chování, individuální program atp.) Příprava účastníků na nové aktivity, seznámení s učiteli a novým sociálním prostředím. Personál: Vysokoškolsky vzdělaný umělec (keramik) se znalostí autismu Učitelé (speciální pedagog) v počtu 3 až 4 (podle úrovně, samostatnosti a zkušenosti účastníků) Prostor a vybavení. Struktura vybavení:

63

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Místnost 20-25 m2. Stoly pro individuální a skupinovou práci:

•

stůl pro hnětení a tvarování hlíny;

•

stůl pro glazování keramiky;

•

stůl pro dokončení výrobků po glazování.

Police na sušení výrobků, police (stůl) na vystavení hotových výrobků Materiál: Keramická hlína pro nízké teploty (bílá a červená), glazury pro nízké teploty (barevné, transparentní, matné a bezbarvé), nitě, pásky, stuhy pro korále, textil, houby, noviny, materiály pro zdobení (mušle, listy, květiny, korálky, provázky apod.). Materiál musí být uspořádán přehledně a musí být snadno dostupný. Účastník musí na první pohled vidět, co bude k práci potřebovat. Vybavení: Kuchyňský vál, dřevěné špachtle, šablony pro vykrajování, malé tyčinky, dřevěné klíny, podnosy, hrnky, kartáčky, štětce, gumové a kožené rukavice, zástěry, haleny. Hrnčířský kruh (podle možnosti) Pec (není-li k disposici, lze vypálit i jinde). Pokyny pro práci: Začátek aktivity: Umístíme potřebný materiál a vybavení na stůl a uspořádáme ho vhodným způsobem. Všichni účastníci si oblečou pracovní oděv (halena, zástěra). Při glazování, mytí štětců a manipulaci s výrobky budou účastníci používat rukavice. Hnětení a tvarování hlíny: Připravíme si mokrou houbu a hadřík, hlína i ruce musí být při práci stále vlhké. Vytvarované kusy hlíny leží na tácku a musí být přikryté starými novinami. Než je dáme vypálit, musí schnout na vzduchu (nejméně 24 hodin). Poté je vypálíme v peci. (1. výpal). Předměty se nesmí v peci dotýkat. Pec obsluhuje pouze odborník nebo poučená osoba! Glazování a malování: Každý účastník musí mít představu o konečné barvě předmětu. Barva se po vypálení glazovaného předmětu výrazně liší od barvy při glazování. Dbáme, aby každá glazura měla vlastní štětec. Štětce nezaměňujeme! Vysychání a vypalování (2.

64

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE výpal) je stejné jako v případě vytvarovaných předmětů (sušení na vzduchu, výpal v peci). Hotové předměty vystavíme tak, aby účastníci viděli výsledky své práce. Na konci hodiny účastníci uklidí a vyčistí stoly, používané nástroje a pomůcky tak, aby je mohli používat další zájemci.

Praktické příklady: Příklad 1: Výroba malých keramických korálků pro náhrdelníky. Z malých kousků hlíny tvoříme kuličky. Používáme obě ruce. Na povrchu kuličky můžeme vytvořit strukturu. Uprostřed kuličky vytvoříme tyčinkou malou dírku. Necháme schnout (24 hodin), vypálíme (1. výpal), pak glazujeme, necháme schnout, vypálíme (2. výpal).

Příklad 2: Vytvoření keramické ozdobné dlaždice. Dáme na stůl noviny a na ně položíme rovnoběžně dvě dřevěná pravítka (vzdálenost asi 25 cm). Prostor mezi pravítky vyplníme kusem hlíny a přitlačíme na noviny. Válečkem na nudle uválíme hlínu. Poté pravítka dáme pryč, okraje uhladíme. Sušení, 1. výpal Glazování, 2. výpal

Dopad do praxe Účastníci získají znalosti a praktické zkušenosti při práci s různými materiály. Vytvoří umělecká díla. Mají možnost pozorovat a případně pomáhat řešit problémy jednotlivých účastníků (komunikace, smyslové problémy, sociální dovednosti, nevhodné chování). Používají i jiný neverbální způsob komunikace (obrázky, fotografie, piktogramy) při vyjadřování svých pocitů a emocí.

65

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Mají radost z vlastní práce, získají sebevědomí.

Pomůcky a podmínky realizace Žáci s autismem potřebují velmi specifické výchovně vzdělávací postupy a strategie. Lidem s poruchou autistického spektra musí být poskytnuto více času, aby se seznámili s materiálem a prostředím.

Každý úkol musí být strukturován a rozdělen na několik

postupných kroků. Individuální i skupinové úkoly musí být přesně definovány, musí být jasný začátek a konec práce, definován čas pro splnění úkolu. Každý jednotlivý krok musí být doprovázen vizuálními klíči. Učitel používá jasné a jednoduché pokyny (verbální či vizualizované) a vytváří rutinní návyky při práci, v případě potřeby použije fyzickou dopomoc. První aktivita musí být vždy napodobování. Učitel vytvaruje kousek hlíny do malé kuličky a požádá žáka, aby ho napodobil. Pokud to žák nedokáže, položí ruce na jeho a pomůže mu kuličku vytvořit. Hodnocení: Během celé hodiny hodnotíme zájem o práci, aktivní účast, tvořivost a provedení technik. Ke konci kurzu hodnotíme rozvoj pracovních dovedností a technik a finální produkt. Hodnotí účastníci kurzu i učitelé. Konečné výrobky (korále, ozdobné dlaždice a kachle, bižuterie) použijeme při organizaci výstav a k propagaci výrobků a činností.

Použitá literatura a zdroje New Bridges to Autism. Tool-kits for lifelong education of persons with autism. (Projekt135790-LLP-1-2007-1-PT-Grundtvig-GAM) Celoživotní vzdělávání: Tvořivé dílny pro osoby s autismem, Praha: AUTISTIK, 2009 Obrázky: APPDA – Lisboa. [online] [cit. 2014-03-28]. Dostupné z WWW: lisboa.org.pt/>

66

< http://www.appda-

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Přílohy:

Obr. 3: Výrobky z keramické dílny

Obr. 4: Účastníci keramické dílny při výrobě korálků na náhrdelníky v APPDA Lisabon.

67


21.

NASTAVENÍ SLUŽBY NA MÍRU POTŘEB JEJÍCH UŽIVATELŮ – PREVENCE NEŽÁDOUCÍCH PROJEVŮ

Zdroj – země původu Domov Arkénie, Brumovice (Diakonie ČCE) - Česká republika

Klíčová slova Domov pro osoby se zdravotním postižením, prevence, autismus, nastavení služby, komunita, respekt k osobnosti klienta, režim provozu

Anotace Zařízení Diakonie ČCE v Brumovicích provozuje Domov pro osoby se zdravotním postižením – pro osoby s mentálním postižením a autismem. Domov Arménie svým nastavením plně respektuje individuální schopnosti a potřeby jednotlivých členů domácnosti, což je základním preventivním opatřením pro minimalizaci nežádoucích projevů v zařízení, stejně jako základní podmínkou vytvoření jejich nového bezpečného domova.

Kontext Život v Domově Arkénie se velmi podobá životu velké rodiny, ve které společně žijí, pracují a radují se dospělí lidé s mentálním postižením, autismem a jejich pečovatelé. Cílem všech je vytvořit vlídné rodinné a harmonické prostředí. Zaměstnanci se snaží být pro obyvatele domova především podporou ve všech jejich činnostech, aby se v možné míře přiblížili životu jejich vrstevníků. Pomáhají jim s různými úkony, vedou je k udržování a rozvoji různých dovedností a posilují zdravé návyky. Poskytují pomoc tam, kde je to třeba. Snaží se žít stejně jako jakákoliv velká rodina, společně se starají o úklid domova, perou, zašívají, vaří. Pořídili také novou sekačku na trávu a udržují trávníky, jak před domovem, tak i na dvoře. Domácnost vede bohatý a pestrý život: účastní se společenského života v obci, navštěvuje různé zajímavé akce i v blízkém okolí, jezdí na společný týdenní pobyt, na výlety v širokém okolí. Během zimních měsíců jezdí do bazénu, někteří z obyvatel malují, jiní 68

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE vyrábí předměty ze dřeva apod. V současné době žije v domově 5 mladých lidí s mentálním postižením a autismem (2 ženy a 3 muži). Děvčata pomáhají především s vařením a domácností, muži zase s prací okolo domu. Provoz domova je ve dvoutýdenních cyklech, což znamená, že každý druhý víkend tráví obyvatelé domova u svých rodičů. Udržují tak neustálý kontakt a vazby se svou blízkou rodinou. V rodinném kruhu tráví také Vánoce, Velikonoce a 2 týdny o letních prázdninách.

Cíle Zajištění bezpečného bydlení pro osoby s těžkým mentálním, kombinovaným postižením a autismem v jejich dospělém věku, které se postupně stane jejich domovem. Nastavení chodu nově vznikající domácnosti tak, aby se její členové mohli dle svých individuálních možností a schopností na něm podílet. Zapojení obyvatel do aktivit v komunitě, zajištění programu jejich denní činnosti v rámci domácnosti i mimo ni.

Realizace Na začátku je detailní seznámení s osobností nového člena domácnosti, dále sestaví plán s rodiči nově příchozího. Na základě seznámení s osobností nového člena domácnosti se vypracuje detailní plán jeho součinnosti na chodu domácnosti, zapojení do denních rutinních činností v domě i mimo něj. V době návštěvy zařízení bylo v domácnosti celkem 5 klientů – 2 ženy a 3 muži. Ženy na dvojlůžkovém pokoji (20 let), 3 muži v jednolůžkovém pokoji. V domě je k dispozici obývací pokoj a kuchyně s velkým stolem. Každý obyvatel má určité zvyky. Někdo je zvyklý odpoledne odpočívat. Přes prázdniny vstávají tak, jak se sami rozhodnou. Zatím jim vyhovuje, že tráví 1 víkend v měsíci doma. Účastní se běžného života obce (škola, Sokol). Službu zajišťuje 6 pracovníků v přímé péči, 6,0 pracovníci v soc. službách (potřeba 6,5 úvazku - 1 muž a 5 žen) – 2 pracovníci přes den, 1 na noc (spí – může), sociální pracovník 0,02 (pro více služeb).

69

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Všichni zaměstnanci jsou místní obyvatelé. V nočním provozu je třeba zajistit buzení dvou klientů, aby nemuseli nosit plenky. Noční služba – mezi 7-8 h vzbudí obyvatele. Nejdřív ty, kteří budou odjíždět. Následuje hygiena, úklid pokoje. Snídani připraví noční služba. Nachystá chleby - uživatelé si je namažou, zaměstnanci případně pomohou s krájením. Čaj připravený v konvicích si obyvatelé nalévají sami. V 8 h vyjede skupinka s pracovníkem do dílen. Jsou zde připraveny činnosti, na kterých se mohou obyvatelé podílet. Muži – práce s dřevem, tkání na stavu, tisk tašek. Jedná se o smysluplnou náplň. Ti, kteří zůstávají doma, zajistí nákup, péči o prádlo, úklid, vaření. Využívají model archy, kdy vždy 1 pracovník zůstane s klienty v domě. Mohou také trávit čas v místnosti pro relaxaci. Po 12 h přijíždějí ostatní obyvatelé domu a společně obědvají. Klienti se podílejí na přípravě oběda. Po obědě následuje odpočinek. Každý odpočívá podle svých představ. Někdo na pokoji spí, někdo tráví čas na houpačce. Přes léto udržují okolí domu – sekají trávu, podílí se na péči o prádlo, prochází se po vsi, nebo chodí na výlety, pořádají táboráky, či vyrábí něco doma. Takto probíhá pracovní týden. O víkendu pracují doma, chodí na výlety či se koupou v bazénu. Personální obsazení: každý den – 3 x 2 pracovníci, kteří pracují na 12 hodinové směny. Vizualizace denního režimu: pro někoho v piktogramech, jeden z uživatelů má komunikační deník, všichni klienti dobře rozumí verbální komunikaci. Rodiny si obyvatele často berou domů na víkend, na svátky a také na delší pobyt v čase letních prázdnin a dovolených.

Dopad do praxe Využití postupu a způsobu nastavení služby včetně zkušeností s jejím provozem jako inspirace při plánování a realizaci nového zařízení pro osoby s těžší až těžkou formou artismu. Využití zde realizovaných kroků a postupů ke zkvalitnění služby stávající v zařízeních, která poskytují pobytovou službu pro osoby s poruchou autistického spektra s cílem vytvoření bezpečného zázemí klientů s minimalizací projevů nežádoucího chování.

70

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Pomůcky a podmínky realizace Vhodný objekt v prostředí, které nabízí základní občanskou vybavenost, seznámení s individualitou obyvatel, jejich schopnostmi a specifickými potřebami, respektování osobnosti jednoho každého člena domácnosti, pečlivý výběr zaměstnanců, vstřícná komunita, spolupráce s rodinou nebo předchozím zázemím obyvatel domácnosti a udržování kontaktů.

Použitá literatura a zdroje Návštěva zařízení, rozhovor s vedením organizace a jejími zaměstnanci, www.betlem.org

22.

PEČENÍ CHLEBA – skvělá činnost i konkurenceschopný produkt

Zdroj – země původu Vítej o.p.s., Hřebeč u Kladna – Česká republika

Klíčová slova Chleba, pec, práce

Anotace V obecně prospěšné společnosti Vítej se nově začali zabývat pečením chleba jako aktivizační činností. Tato činnost je nejen smysluplná, ale také klienty chráněného bydlení baví. Současně je kváskový domácí chléb stále oblíbenějším artiklem na dnešním globalizovaném trhu.

Kontext Vítej o.p.s. provozuje službu chráněného bydlení pro dospívající a dospělé osoby s

71

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE poruchou autistického spektra. Služba je poskytována nepřetržitě, tedy 365 dní v roce. Lidé s poruchou autistického spektra zde mají svůj trvalý domov, který je plně přizpůsoben jejich specifickým potřebám. V rámci každodenního života v bydlení, je osobám s PAS nabízena řada aktivizačních činností, od přípravy jídla, přes uměleckou tvorbu, až po procházky.

Cíle Cílem zavedení aktivity pečení chleba je poskytnout lidem s PAS smysluplnou pracovní náplň, a vytvářet tak produkt, který je konkurenceschopný.

Realizace V rámci celodenního programu v chráněném bydlení jsou lidem s PAS nabízeny různé aktivity od procházky, přes výtvarné a rukodělné činnosti. Nově také pečení chleba. Lidé s PAS, žijící v chráněném bydlení tak pomáhají při zpracování těsta, tvarování chleba, jeho skládání do beden a dalších činnostech s přípravou chleba souvisejících.

Dopad do praxe Vítej o.p.s. díky prodeji chleba získá drobné finanční prostředky. Prodej chleba, který vyrábí lidé s PAS, je navíc osvětovou činností a ukazuje fakt, že lidé s PAS mohou pracovat a být pro společnost přínosem.

Pomůcky a podmínky realizace Vhodná a čistá místnost vyhrazená k pečení chleba. Pec na pečení chleba. Pracovní plocha – stačí stůl s kuchyňskou linkou. Mouka a přísady nutné pro přípravu těsta na chleba.

72

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Použitá literatura a zdroje Návštěva zařízení Vítej o.p.s. a rozhovor s paní Klasovou

23.

MYSLET A TVOŘIT

Náměty pro výuku dětí s autismem ve třech fázích Zdroj – země původu Centre de Communication Concrete - Gent, Belgie; AUTISTIK, občanské sdružení; Dětské centrum Paprsek, domov pro dospělé občany s autismem – Česká republika

Klíčová slova Autismus, strukturované učení, vizuální podpora, výukové přístupy, podpůrná komunikace, pracovní dovednosti, pracovní chování, začlenění do společnosti

Anotace Osoby s autismem a to v celém rozsahu autistického spektra mají odlišný kognitivní styl od osob zdravých. Zpracovávají podněty a informace jiným způsobem a to ať mají normální inteligenci či přidružené mentální postižení. Pochopíme-li tento odlišný kognitivní styl, dokážeme se přizpůsobit odlišnému způsobu poznávání a můžeme začít proces učení prospěšný osobám s autismem. Centre de Communication Concrete v Genti se ve spolupráci s místní univerzitou věnuje dlouhodobě výukovým přístupům pro děti s poruchou autistického spektra. Jedním z takových praxí prověřených postupů je učení ve třech fázích. I když celá řada principů jednotlivých fází tohoto učení je známá, důležitá je provázanost všech třech fází učení, na kterou se v praxi často zapomíná.

Kontext Centre de Communication Concrete vychází při své práci důsledně z konkrétních specifických potřeb osob s autismem, které jsou dány charakterem jejich postižení 73

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE (kvalitativní postižení v sociální komunikaci, oslabená teorie mysli a centrální koherence, nedostatky v exekutivních funkcích a v neposlední řadě odlišné smyslové vnímání). Děti s autismem proto potřebují v procesu strukturovaného učení postupovat po malých jasně definovaných krůčcích. To, co se u zdravého jedince vytváří automaticky (pozorováním, experimentováním, využíváním zkušeností apod.), se u dítěte s autismem musí zvlášť vysvětlovat, učitel musí dítěti ukazovat souvislosti a upřesňovat vztahy mezi jednotlivými podněty. Tímto způsobem se dítě naučí mnoho věcí a prostřednictvím takto naučených schopností se může stát méně závislým.

Obvykle mluvíme o modelu učení ve třech

fázích. První fází je individuální plně podporované učení (učení jedna k jednomu), druhá fáze je částečně nezávislá aktivita a třetí fází je zobecnění nově získaných dovedností v situaci reálného života.

Cíle Konkretizovat takový způsob učení, který bere v úvahu rozdílné poznávání světa u osob s autismem. Najít způsob, jak se přizpůsobit odlišnému kognitivnímu stylu lidí s PAS, aby se oni naučili postupně přizpůsobovat se nám. Pomoci osobám s autismem převést všechny naučené dovednosti do praktického života a využívat je v rozličných situacích. Díky osvojeným a v praxi použitelným dovednostem zvýšit samostatnost a s tím související sebevědomí lidí s postižením. Zlepšit uspokojení ze sociálních kontaktů a tím usnadnit začlenění do společnosti.

Realizace Fáze 1: Každý nový úkol musíme připravit pro konkrétního žáka, se kterým začínáme pracovat a vycházet z prostředí, které je autistickému chování přizpůsobené. V praxi to znamená především: přizpůsobení komunikace úrovni chápání osoby s PAS; umístění a úprava pracovního místa, aby bylo bez rušivých vlivů; trvalé vedení pedagogem. Komunikace: Učení je pro děti s autismem velmi obtížná záležitost. Je proto nutné být v komunikaci s žákem velmi konkrétní (předměty, fotografie, obrázky, piktogramy, 74

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE nápisy). Žák musí mít jasnou představu, co bude dělat, jak to bude dělat a jak dlouho to potrvá. Na rozdíl od druhé a třetí fáze musí žák získat od učitele jasnou informaci: Jsem tady s tebou, abych ti pomohl. Na druhé straně není dobré, aby se učitel stal objektem přílišného zájmu žáka. Je třeba omezit zásahy učitele na pomoc a nutné vedení a nepoužívat mnoho slov. Omezení rušivých vlivů: Osoby s poruchou autistického spektra se snadno rozptylují a nesoustředí se na to podstatné. Ideální je samostatná, tichá místnost, což není v praxi vždy proveditelné. Využijeme pro oddělení výukového prostoru poličky, zástěny apod. Je velmi důležité, aby učitel seděl u stolu s žákem a to, buď za ním, nebo proti němu. Obě varianty mají svá pro i proti, rozhodujeme se podle konkrétního žáka. Aktivity: Na počátku této fáze nemusíme nutně vybírat úkoly, které mají funkční cíl. V tomto stádiu je prvořadým cílem chování žáka. Žák se musí naučit sedět za stolem a soustředit se na svůj úkol. Jakmile tuto dovednost získá, pak se zaměříme na obsah aktivity, který povede k funkčnímu využití v budoucnosti. Odměny: Žák by měl být za úspěšnou práci odměněn. Odměna má význam jen tehdy, je-li navržena se zřetelem úrovně chápání žáka s PAS a vychází z jeho priorit. Odměnu je třeba zviditelnit. V některých případech však není dobré vyhlašovat odměnu předem. Někteří autisté nechápou dobře posloupnost napřed práce a potom odměna a odměna umístěná na viditelném místě pro ně znamená, že ji dostane hned.

Fáze 2: Jelikož učení u dětí s autismem neprobíhá spontánně jako u intaktní populace, ani použití naučených dovedností v jiném kontextu neproběhne automaticky.

Jakmile žák

spontánně ovládá určitou dovednost v uspořádání jedna k jednomu (fáze 1), přejdeme do druhé fáze k zobecňování aktivity a samostatnému učení (nácvik pracovních dovedností a pracovního chování). Pracovní dovednosti jsou znalosti nutné ke splnění nějakého úkolu (obsluha počítače), pracovní chování je takové chování, které je požadováno pro určitý typ práce (dodržování bezpečnostních předpisů).

V této fázi učení by se žák měl naučit

pracovat po určitou dobu samostatně, což je důležité nejen pro jeho případné zaměstnání, ale také pro aktivity volného času. Jestliže jde o samostatné plnění úkolu, musíme pečlivě zvážit obtížnost navrhované aktivity. Obtížnost by měla být o trochu snadnější než je v současné době v silách žáka, měl by aktivitu spontánně ovládat a měl by být k práci motivován.

Zavádíme-li úplně novou činnost, i když založenou na

dovednostech, které žák dobře ovládá, je lépe ji předem vyzkoušet v uspořádání jedna k jednomu. I taková maličkost jako je jiný materiál nebo jiné uspořádání a organizace

75

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE práce, může žáka s autismem velmi znepokojit. Žák by měl pracovat u stolu, který není totožný se stolem pro práci jedna k jednomu, učitel by měl být nablízku, ale neměl by stát za zády žáka a dívat se mu přes rameno, nedělá-li chyby. Určitý taktní dohled je samozřejmě potřebný. Dobře se osvědčuje hodnocení úkolu na konci učební hodiny. Základní kritéria úspěchu u druhé fáze jsou stejná jako u první fáze: práce u stolu, minimum rušivých vlivů a funkční komunikace. Rozdíl: Absence trvalého vedení. Fáze 3: Aktivity se neučí jen proto, aby byly prováděny v rámci samostatné práce. Konečným cílem je využití dovednosti v praktickém životě v běžném prostředí. Žák by měl být schopen novou dovednost využít v běžném životě (s případnou vizuální podporou). Přechod ke třetí fázi uskutečňujeme postupně, na začátku fáze volíme méně náročné prostředí.

Příklad: Úkolem je naučit žáka používat peníze. Po nácviku jedna k jedné a po zvládnutí úkolu samostatně u pracovního stolu vybereme takové prostředí, které žák už zná, kde je málo lidí a prodavač je seznámen se situací (místní bufet, malý obchůdek apod.).

Dopad do praxe Po úspěšném absolvování výuky ve třech fázích by měl žák být schopen využít nové dovednosti v praxi. Získá tím možnost více uplatnit své priority a plnit si svá přání. Tím ubude situací, které vedou ke stresovému chování, a člověk s autismem si zvýší své sebevědomí, čímž se usnadní jeho začlenění do společnosti. Samostatnost osoby s postižením je přínosem i pro jeho okolí.

Pomůcky a podmínky realizace Výběr aktivit: Jelikož je cílem třífázového učení využití dovednosti v praktickém životě, musíme vybírat úkoly z určitých funkčních oborů (pracovní dovednosti, pracovní chování, sociální komunikace, nezávislé funkce, sebeobslužné dovednosti, využití volného času). Musíme počítat s tím, že u dětí s autismem je učební proces pomalejší a vyžaduje mnohem více energie. Náš cíl bude tedy patřit mezi dlouhodobé cíle, délka učení bude záviset především na vývojové úrovni žáka a na intenzitě vedené výuky.

76

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Motivace: Pro udržení motivace je třeba velmi často měnit navrhované aktivity. Tvrzení, že lidé s autismem nemají rádi změny, je nepřesné. I tyto děti ocení změnu a rozličnost úkolů. Musíme však věnovat velkou pozornost tomu, aby změny nebyly chaotické, nenarušily předvídatelnost a nesmí uvést žáka do obtížnější situace. Pozor na rutiny: Při učení žáka s PAS musíme sledovat, jestli dítě věnuje plnou pozornost tomu, co je cílem výuky. Jestliže navrhujeme stále stejné aktivity, člověk s autismem může snadno přejít k rutinnímu provádění úkolu bez přemýšlení. Příklad: Nacvičujeme třídění zeleniny a ovoce. Jestliže používáme stále stejné obrázky, po určité době začne žák třídit obrázky téměř „poslepu“ Je vhodné měnit čas od času jak obrázky, tak krabice pro třídění, aby žák byl nucen přemýšlet. Zobecňování: Aplikování získané dovednosti s novým materiálem nebo v novém kontextu může být pro člověka s autismem obtížné. Proto je třeba už při výuce myslet na aktivní zobecňování. Například při výuce barev využíváme nejen barevné kartičky, ale třeba barevné tužky, kostičky a podobně. Pomůcky, materiály: Při výběru materiálů a pomůcek bereme v úvahu vývojový věk. Musíme dbát, aby materiál byl pevný a omyvatelný, byla s ním snadná manipulace. Musíme si uvědomit, že děti s autismem jsou často fascinovány nepatrnými detaily. V neposlední řadě je třeba znát a respektovat i časté smyslové abnormality dětí s autismem. Správná úroveň aktivit: Příliš lehká aktivita není motivující, příliš těžká může vést k nejistotě, frustraci, averzi k práci, případně stresovému chování. Postup při aktivitách - strukturování: Jedna aktivita se nemá vztahovat ke dvěma cílům současně. Jestliže jsou pro splnění úkolu nutné dvě dovednosti, učíme je odděleně. Teprve po zvládnutí jedné dovednosti, přistoupíme k nácviku druhé dovednosti. Důležité! Pro výuku dětí s autismem je třeba dodržet všechny uvedené principy práce s lidmi s PAS.

Zejména je nezbytné respektovat princip individuálního přístupu. Pro

každého jedince musíme vymyslet speciální program „šitý na míru.“ Aktivity uvedené v doporučené literatuře jsou pouhou inspirací, v žádném případě nejsou direktivou.

Použitá literatura a zdroje DEGRIECK, S. Učím se I. Myslet a tvořit. Praha: Modrý klíč, 2006.

77

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE 24.

UŽIVATELSKÁ ZAHRADA

Jméno autora a organizace Bc. Petr Vágner, DiS., ASOCIACE POMÁHAJÍCÍ LIDEM S AUTISMEM - APLA – Vysočina o. s., www.aplavysocina.cz

Zapojení do projektu Pracovníci této organizace se zúčastnili stáží v Irsku a Španělsku, dále se zaměstnanci výše zmíněné organizace pravidelně zúčastňují konferencí pořádaných Vzděláváním s. r. o.

Zdroj – země původu Španělsko – Autismo Burgos, www.autismoburgos.es Inspirovali jsme se ovocnářskou, zelinářskou a květinovou zahradou a pracovními pomůckami a postupy denního centra v Burgosu.

Klíčová slova Pěstitelské práce, projekt zahrady, postup založení, zjednodušení práce uživatelům, pravidelnost, zvládnutí pracovních postupů při ošetřovaní rostlin, zlepšení motoriky, zvládnutí pracovních nástrojů, převzetí zodpovědnosti.

Anotace V Integračním centru Sasov jsme vybudovali vyvýšené záhony z důvodu zjednodušení a zatraktivnění pěstitelských prací pro naše uživatele. Díky této aktivitě se osoby s PAS učí zvládnout nové pracovní postupy za využití rozličných pracovních pomůcek a mohou trávit volný čas dalším smysluplným způsobem.

Kontext Organizace APLA Vysočina, která je zřizovatelem Integračního centra Sasov (ICS) působí ve městě Jihlava (Kraj Vysočina), vznikla v roce 2004, z iniciativy pí. JUDr. Dagmar

78

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Zápotočné. ICS poskytuje služby denní stacionář, sociální rehabilitace a odborné sociální poradenství pro lidi s PAS, jejich rodiny a pro veřejnost.

Cíle Cílem bylo zjednodušení a zatraktivnění práce při pěstitelských pracích pro naše uživatele, zefektivnění pěstitelských aktivit a doplnění nabídky činnosti pro uživatele centra.

Realizace K realizaci záhonů jsme přistoupili hlavně z toho důvodu, že při zahradních činnostech práce v kleče nebo podřepu -

byl výkon našich uživatelů krátkodobý a některé to i

odradilo od práce na záhonech. Úvodem jsme vyhodnotili naše prostorové možnosti a hledali nejvhodnější místo pro umístění záhonů. Využili jsme dosavadních zkušeností našich uživatelů z oblasti pěstitelských prací, abychom pro jednotlivce našli vhodnou činnost při realizaci projektu. Při stavbě záhonů jsme použili dřezy na mytí nádobí, které se vyřazovaly z varny kuchyně a byly vhodné pro založení vysokých záhonů. Z poznatků získaných na zahraniční stáži a pomocí internetu jsme zvolili postup pro ideální založení záhonů z pěstebního hlediska (úrodnost). Jednalo se o jednotlivá patra, která by měl dobře založený záhon obsahovat. Ve spolupráci se sousední biofarmou jsme získali základní materiál pro záhon. Stanoveným postupem jsme společně s uživateli připravili vysoké záhony. Při základní přípravě vyvýšených záhonů spolupracovali na realizaci dva uživatelé s PAS, na úvod bylo nutné očistit a natřít získané nádoby, na tomto kroku pracoval jeden z uživatelů, pracovník očistil nádobu a uživatel provedl nátěry.

Následně v kooperaci s asistentem naváželi

jednotlivé části záhonu (větve, listí, hnůj, samotnou hlínu). Při umísťování jednotlivých pater vkládali uživatelé dílčí části, v této fázi asistent dohlížel na správný postup a pouze ústními pokyny řídil práci osob s PAS. Při výběru plodin na záhony jsme vycházeli z předešlých zkušeností a zároveň si mohli uživatelé říci, co rádi pěstovali – ředkvičky, cibuli, mrkev, kedlubny. Jeden z uživatelů si vybral roli „zalévače“ a pravidelně každé ráno a když je dobré počasí i odpoledne chodí zalévat. V případě jeho nepřítomnosti není problém, aby zaléval někdo jiný. Uživatel, který chodí pravidelně zalévat, si svoji práci hlídá a má starost, koho vybrat místo sebe, když není přítomen. Ostatní jedinci s PAS chodí pravidelně kontrolovat výsledky své práce a při úrodě se dělí s ostatními. 79

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Už při realizaci projektu jsme se setkávali s kladnými reakcemi uživatelů ohledně zjednodušení a rozdělení práce.

Dopad do praxe Uživatelé přijali nové záhony s nadšením, a to nejen z důvodu ulehčení práce, ale i toho, že se na realizaci sami podíleli. Do budoucna plánujeme, že by každý jedinec měl svůj zvednutý záhon, kde by si mohl pěstovat, co by chtěl. Nejvíce nás inspirovala skladba zahrady v Burgosu, vstřícný a klidný přístup pracovníků denního centra ve Španělsku. Přenosná by měla být otevřená atmosféra, partnerský přístup k uživatelům, důsledné dbání na práva osob s PAS.

Pomůcky a podmínky realizace K realizaci našeho projektu bylo nutné získání vhodného materiálu, se kterým nám pomohla naše podporující organizace I.P.CENTRE s.r.o., otevřený přístup naší paní ředitelky, aktivní účast uživatelů a pracovníků ICS, prostorové možnosti našeho centra (přilehlé pozemky).

Použitá literatura a zdroje Fotografie z Integračního centra Sasov

Přílohy:

Obr. 5 a 6: Vyvýšené záhony 80


25.

ŽIVOT S ASPERGEROVÝM SYNDROMEM V ČESKU

Realita života lidí s Aspergerovým syndromem v ČR dnes a vyhlídky do budoucnosti Jméno autora a organizace Mgr. Markéta Jandeková, JAN – Olomouc o.s., www.jan-olomouc.cz

Zapojení do projektu •

Účast na stážích ve Španělsku a Irsku

•

Aktivní účast na konferencích projektu – panelové diskuse, sdílení poznatků ze stáží

•

Organizační zajištění Kulatého stolu projektu v Olomouci

•

II. mezinárodní konference projektu – aktivní účast na českém workshopu

Zdroj – země původu Španělsko – Autismo Burgos, www.autismoburgos.es Inspirací byla péče o děti s Aspergerovým syndromem v Burgosu, kde je typické, že tito žáci chodí do běžné školy a specializované centrum pro děti s PAS pouze dává podporu žákům, jejich rodičům a také učitelům.

Klíčová slova Prim hrají rodiče, smysluplné aktivity a činnosti, návazný systém edukace a sociální péče, svoboda přináší svobodu, možnost volby, světlá budoucnost dětí s PAS, kvalita života dětí s PAS a jejich rodin, propojená společnost, stop segregaci.

Anotace Předškolní a školní vzdělávání dětí s Aspergerovým syndromem (AS) v České republice očima pracovníka rané péče, který je zároveň rodičem dítěte s poruchou autistického

81


spektra. Popis zaběhlých paradigmat v přístupu k dětem s poruchou autistického spektra v oblasti edukace a možnost jejich překročení. I malé proměny v zajetých řešeních mohou přinést změny systémové, které konvenují s dodržováním lidských práv lidí se zdravotním znevýhodněním.

Kontext Organizace JAN – Olomouc o.s. působí v Olomouci od března 2003. V roce 2009 jsme registrovali sociální službu raná péče zejména pro klienty s PAS do věku 7 let. Dále poskytujeme volnočasovou formou kroužky nácviků sociálních dovedností pro děti s Aspergerovým syndromem. Samozřejmostí jsou schůzky svépomocných rodičovských skupin.

Cíle Zlepšení kvality života dětí s Aspergerovým syndromem. Překročení myšlenkových stereotypů v péči o tyto děti.

Realizace Popis současné reality: Z praxe z výjezdů našich pracovníků rané péče do terénu vidíme skutečnost, že i děti s Aspergerovým syndromem (AS) často navštěvují speciální mateřskou školu. Důvody proto jsou různé: jednak neinformovanost rodičů, že by dítě mohli umístit do běžné školky, ve které by v intaktním sociálním prostředí mohlo používat specifické pomůcky a strategie. Dále postoj a doporučení řady odborníků je takový, že i dítě s AS patří do speciálního zařízení. Tím odborník jako autorita ovlivňuje rodiče, bez respektu k jejich přání. Často zcela chybí diskuze se zákonnými zástupci na toto téma a ponechání možnosti volby právě na rodičích dítěte. A v neposlední řadě se samotné speciální mateřské školy snaží přijímat, v rámci poruch autistického spektra, děti s lehčím postižením, tedy s AS. Důvod pro tento mechanismus shledáváme především v praktické stránce, o děti s nízkofunkčním autismem

82

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE je nesrovnatelně náročnější pečovat. Dítětem s AS se předškolní zařízení může také dostatečně zviditelnit na různých akcích – jeho genialitou a jednostrannými schopnostmi. Vytváří se pak před veřejností mylný obraz PAS Oficiální stanovisko instituce proč nemůže přijmout dítě s těžší formou PAS je potom obyčejně zástupné, tedy nedostatečná kapacita zařízení. Podstata však spočívá v nefunkčnosti přirozeného systému edukace, ve kterém by i děti se zdravotním znevýhodněním mohly navštěvovat spádovou školku, popř. školu, ve které dostanou potřebnou podporu. To však hovoříme již o inkluzivním školství, které těmto dětem zaručuje mimo jiné Úmluva práv osob se zdravotním postižením, kterou Česká republika podepsala již v roce 2009. Skutečnost je však taková, že v naší zemi jsou potíže již jen s integrací dětí s AS, natož abychom mohli hovořit o začleňování dětí v okruhu celého autistického spektra. Situace je podobná v případě žáků s jiným zdravotním postižením, kteří potřebují větší míru podpory. Šance, aby tyto děti mohly chodit do vzdělávacího zařízení se svými vrstevníky, je v současnosti mizivá.

Potíže takového systému selekce v našem školství se projevují u dětí s Aspergerovým syndromem, už když přichází do 1. ročníku běžné základní školy, protože speciální škola může přijmout jen dítě s mentální retardací, což se žáků s AS netýká. Opět sledujeme, že ty děti s AS, které navštěvovaly běžnou mateřskou školu a pokračují pak se stejným dětským kolektivem do běžné školy, daleko lépe zvládají celou sociální zátěž, která je s takovou velkou změnou spojena. V předškolním věku se obecně dobře vstřebávají fakta, že jsme různí, že odlišnost je dobrá a nemusíme se jí bát. Často zdravé děti, tím jak bezprostředně přijímají dítě s postižením, nebo dítě jiného etnika, vychovávají své rodiče k důvěře, že je to takhle správně – žít a vzdělávat se společně.

V naší organizaci právě v kroužcích nácviků sociálních dovedností často řešíme problémy spojené s vylučováním dětí ze společného vzdělávání. Šikana, nepřijetí různorodosti, výsměch nedostatkům druhého je na denním pořádku. Právě tyto oblasti zohledňujeme při vytváření programu pro dané kroužky.

83

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Zkušenosti ze stáže ve Španělsku nás inspirovaly k projektu Férová třída. S kolegyní Mgr. Sylvou Kočí v rámci tohoto projektu zajíždíme do škol, které integrují děti navštěvující naše kroužky nácviků sociálních dovedností. V podstatě jde o to kontinuálně pracovat se třídou, ve které je začleněno dítě s AS, udržovat kontakt s jeho třídní učitelkou a asistentkou, usilovat o to, aby děti ve třídě pochopily a procítily: co je a co není fér. Aby zjistily, že na stranu šikanovaného se může dostat i dítě zdravé, to znamená, že každý je potenciálně v nebezpečí pokud bude tolerovat takový způsob jednání s druhým. Děti si zjistí, že každé z nich má vlastně něco, co se může brát jako handicap, nebo také jako výhoda – vždy záleží na úhlu pohledu. Důležité je, aby děti věděly, že mohou měnit atmosféru ve své třídě. Buď lze přispívat k tomu, že se ve třídě budou děti bát, nebudou do školy chodit rády. Bude tam boss a tvrdá ruka. Nebo mohou spoluvytvářet za pomoci učitele a asistenta atmosféru pohody a solidarity, legrace a radosti. Je nutné, aby si děti uvědomily, v čem se jim lépe žije, jaké klima je to žádoucí, a jak ho – jakými taktikami a chováním – mohou dosahovat.

Matka chlapce s Aspergerovým syndromem paní Mgr. Šárka Housírková k projektu přispěla nápadem, že kromě práce na nácviku sociálních dovedností, je třeba obecně posilovat silné stránky dětí s AS a tím budovat zdravé sebevědomí dětí. Paní Housírková vytvořila dále projekt Finanční gramotnosti pro děti s AS, který by se měl realizovat na podzim tohoto roku. O spolupráci jsme požádali Erste Bank Olomouc. Veškeré naše aktivity směřují k tomu, aby děti s AS mohly žít ve většinové společnosti, aby jí rozuměly a z tohoto života se radovaly.

Dopad do praxe Inspirativní pro nás je, že děti v běžné škole poměrně brzo pochopily, co je, a co není fér, a že to mohou ovlivnit. Potíž je často v tom, že je třeba, aby je někdo do určité míry vedl. Učitelé jsou však často přepracovaní a berou tuto aktivitu jako věc navíc, která se dělat nemusí. Do podmínek, které panují v České republice, je určitě přenositelný systém péče o děti s PAS. Naopak nepřenositelná je skutečnost, že Asociación Autismo Burgos ve Španělsku

84

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE funguje přes 30 let. Nemůžeme se přenést přes ten čas. Myšlení lidí se mění jen velmi pomalu.

Pomůcky a podmínky realizace K realizaci projektu potřebujeme, aby nás běžné školy braly jako partnery, ne jako vetřelce. V případě, že jsme do školy s kolegyní přijížděly na pozvání rodiče dítěte s AS a jen s tichým souhlasem vedení školy, bylo to znát. Jiné – daleko otevřenější a s ochotou spolupracovat – to bylo, pokud nás do školy pozval přímo její ředitel.

26.

SPOLUPRÁCE SE ZDRAVOTNICKÝM ZAŘÍZENÍM

Usnadnění náročného vyšetření pacienta s PAS v nemocničním prostředí Jméno autora a organizace Marta Hrůzová Pečeňová, Za sklem o.s., www.zasklem.com

Zapojení do projektu Účast na stážích, konferencích, celostátním setkání v Ostravě, kulatém stole ve Zlíně.

Zdroj – země původu Španělsko – Asociación Autismo Burgos, www.autismoburgos.es

Klíčová slova Zdravotnické zařízení, vyšetření v ambulanci, operační zákrok, strach z lékařů, nácvik, přivykání prostředí, komunikace s personálem

85

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Anotace Ověření dobré praxe španělských kolegů s postupným seznamováním osob s PAS s náročným prostředím a průběhem vyšetření. Nácvik zvládnutí náročného vyšetření pacienta s PAS v ambulanci nemocnice. Postupné seznamování s novým prostředím a jeho vybavením, s personálem a lékaři.

Kontext Občanské sdružení Za sklem oficiálně vzniklo 22. 2. 2011, předtím neoficiálně fungovalo pět let pod názvem PAS Klub. Cílovou skupinou jsou prioritně lidé s poruchou autistického spektra (PAS) a jejich rodiny. Posláním sdružení je poskytovat osobám s PAS takovou podporu, aby mohly žít, pracovat a vzdělávat se v běžném prostředí. Pro naplnění tohoto poslání si sdružení vytyčilo cíle:

1. podílet se na zlepšení kvality života cílové skupiny a všestranně podporovat jejich rodiny;

2. integrovat cílovou skupinu ve větší míře do společnosti. Formy činnosti:

a) rozvoj a podpora výchovně vzdělávacího procesu, b) podpora odborné práce s rodinami osob s PAS (např. terapeutické skupiny pod odborným vedením),

c) volnočasové aktivity, kulturní a sportovní akce, které směřují k podpoře cílové skupiny a k jejímu zviditelnění,

d) informování a osvěta laické i odborné veřejnosti – pediatrů, psychiatrů, neurologů, psychologů, pedagogů a podpůrného personálu, který se podílí na péči o tyto osoby, o problematice PAS,

e) podpora zajištění a organizace osobní asistenční služby pro osoby s PAS.

86

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Cíle Usnadnit průběh náročného předoperačního vyšetření pacienta s PAS v neznámém prostředí nemocnice postupným seznamováním s novým prostředím, jeho vybavením a také personálem. Předejít nežádoucím projevům pacienta s PAS, které by vedly jednak k prodloužení vyšetření a jeho zvýšenému nepohodlí při této proceduře.

Realizace Spolupráce se zdravotnickým zařízením – usnadnění ošetření pacienta s PAS: Španělská Asociación Autismo Burgos úzce spolupracuje s ordinacemi lékařů – má nasmlouván nácvik lékařského ošetření v terénu pro klienty s PAS. Touto dobrou praxí jsme se inspirovali a přímo vyzkoušeli model spolupráce v konkrétním případě jednoho z našich klientů. Jedná se o klienta – trpícího velkým strachem z ošetření a lékařů vůbec, kterého čekalo náročné předoperační vyšetření a následná operace. Dojednali jsme s nemocničním zařízením zkoušku tohoto postupu. Doprovázeli jsme klienta několikrát na oddělení, kde se mohl postupně seznámit jednak s prostředím, personálem, vybavením ordinace v klidu, aniž by probíhalo vyšetření. Následně byl postupně seznamován nenásilnou formou s přístroji. Díky těmto nácvikům se podařilo složité vyšetření zvládnout ambulantně jen v lehké narkóze. Také při následné operaci spolupráce všech zúčastněných fungovala skvěle.

Dopad do praxe Pilotní ověření přenosu modelu spolupráce se zdravotnickým zařízením v konkrétní situaci je inspirací pro jeho využití v širším měřítku také v ordinacích pediatrů a dalších specialistů. Dobrá zkušenost personálu ambulance a lékařů s výsledkem nácviků v podobě klidného průběhu předoperačního vyšetření pacienta s PAS je motivací a impulzem k navázání dlouhodobější spolupráce mezi naší organizací a pracovišti nemocnice. Tuto praxi se budeme snažit aplikovat také do ordinací praktických lékařů a specialistů po dohodě s rodiči dětí – osob s PAS.

87

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Pomůcky a podmínky realizace Spolupráce s lékaři -

ověřili jsme si, že ve správném přístupu ke klientovi jim brání

nedostatek informací o problematice PAS. Pokud se jim těchto informací dostane předem je i jejich přístup ke klientovi a jeho rodině vstřícnější a pro klienta méně traumatizující. Komunikace s ošetřujícím personálem, dostatek času, ochota zařízení a personálu přistoupit na změnu v zažitých stereotypech.

AUTISM EUROPE Příklad dobré praxe inspirovaný v rámci mezinárodní asociace Autism Europe

27.

NOVÝ DIAGNOSTICKÝ NÁSTROJ PRO HODNOCENÍ ÚROVNĚ POROZUMĚNÍ - ComFor

Jméno autora Miroslava Jelínková

Zdroj – země původu Inspirace z mezinárodní asociace neziskových organizací Autism Europe: Universiteit Leiden - Holandsko; Katholieke Universiteit Leuven - Belgie;

Centre de

Communication Concrete Gent - Belgie

Klíčová slova Augmentativní komunikace osob s autismem, slabá centrální koherence, úroveň porozumění, test ComFor (ComVoor), fragmentární myšlení

88

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Anotace Komunikace osob s autismem je významně narušena a je spojena s jejich specifickým kognitivním stylem. Pro výběr funkční alternativní komunikace je třeba znát individuální úroveň porozumění vnímaných podnětů, a tak vznikl spoluprací dvou universit a jednoho centra pro rozvoj komunikace nový diagnostický nástroj ComFor (Forerunners in Communication). Důležité! ComFor neslouží k diagnostice autismu ani nenavrhuje konkrétní podpůrnou komunikaci, pouze určí úroveň porozumění, ze které musí individuální funkční způsob komunikace vycházet. Není také jediným nástrojem, o který by se mělo hodnocení dítěte opírat. Ke komplexnímu hodnocení je třeba použít i další strategie (např. TEACCH program).

Kontext Klinický diagnostický nástroj ComFor vychází z jedné z psychologických teorií o autismu: z teorie slabé centrální koherence (myšlení v detailech, fragmentární myšlení). Lidé s autismem nevnímají okolní svět jako celek, ale jako soubor vzájemně nesouvisejících detailů. Vidí stromy, nevnímají les. Slabá centrální koherence vede k problémům v porozumění vnímaným podnětům, což vede k potížím v komunikaci a následně ke stresovému chování. Úroveň porozumění vnímaným podnětům dělí autoři ComFor do čtyř skupin:

•

úroveň smyslová (pocitová) je nejnižší úroveň, na které fungují první dětské zážitky a zkušenosti s okolím. Předměty jsou pouze zdroje smyslových pocitů. (Dítě hladí hrneček, hodí jej na zem apod.);

•

úroveň prezentační je úroveň, na které dítě dostává informaci už v konkrétním kontextu. Funkční použití předmětů je na této úrovni vázáno na TADY A TEĎ. (Například dítě na této úrovni je schopno využít funkčně hrneček, napít se, pouze je-li v něm nápoj);

•

úrovně reprezentační je dosaženo, pokud dítě, ať verbální či neverbální, chápe, že předmět, fotografie, obrázek či piktogram nějaké věci se vztahuje k určitému významu. Například vidí-li dítě hrneček, chápe, že je to předmět k napití, i když je hrnek momentálně prázdný;

•

úroveň metaprezentační znamená, že dítě rozumí informaci, která není

89

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE vyjádřena a míněna doslovně (ironie, žert apod.), chápe skrytý význam sdělení. Většina osob s autismem této úrovně nedosáhne. Na základě stanovené úrovně porozumění se pak vytváří smysluplná funkční komunikace.

Cíle Stanovit individuální úroveň porozumění u člověka s autismem. Na základě stanovené úrovně doporučit prostředky (předměty, fotografie, obrázky, piktogramy, psané slovo), které jsou vhodné pro funkční komunikaci pro konkrétního klienta.

Realizace Cílová skupina:

Děti i dospělí s autismem, neverbální nebo s omezenou verbální

komunikací. ComFor hodnotí pouze osoby s autismem na úrovni porozumění prezentační a reprezentační. Ostatními dvěma skupinami (úroveň pocitová a metaprezentační) se nezabývá. Struktura testu: ComFor se skládá ze dvou úrovní, pěti sérií a šestatřiceti položek. Provedení je jednoduché a snadno pochopitelné. Každý úkol je založen na třídění a přiřazování předmětů, obrázků apod. První úroveň obsahuje úkoly na úrovni prezentace – dítě třídí a přiřazuje STEJNÉ předměty nebo obrázky podle konkrétních, viditelných charakteristik (barva, tvar, materiál, velikost apod.) Dítě třídí stejné lžíce, stejné nože, stejné vidličky. Ve druhé úrovni jsou úkoly na úrovni reprezentace – dítě třídí a přiřazuje předměty, obrázky apod. podle charakteristik, které nejsou viditelné na první pohled (například podle jejich funkce). Dítě třídí různé lžíce, různé nože a různé vidličky. Praktické ukázky: 1: Jednoduchý úkol: Dítěti předložíme sadu barevných koleček (tři barvy) a tři krabice, do kterých bude dítě třídit kolečka podle barev. Pokud dítě úkol zvládne, je schopno rozlišit barvy, využijeme dovednost v praxi (například použijeme barvy při přípravě denního plánu). 2: Složitější úkol: (Zjišťujeme míru zaměření na detail) 90

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE Dítěti předložíme 4 reálné fotografie koupelen a jednu fotografii zubního kartáčku. Na prvních třech obrázcích je zubní kartáček různě umístěn (v kelímku, leží na stole, osoba si s ním čistí zuby), na posledním obrázku koupelny kartáček chybí. Je tam místo toho hřeben apod. Úkol je splněn, pokud dítě přiloží fotografii kartáčku ke všem situacím na fotografiích. Jelikož fotografie jsou z reálného prostředí, může se stát, že dítě zaujme na fotografii jiný detail (zrcadlo, koupací plášť apod.). V takovém případě úkol není splněn.

Dopad do praxe Vhodně zvolená komunikace na základě testu ComFor, která je přizpůsobená určitému člověku, snižuje riziko neporozumění a z něho vyplývající stresové chování. Zbavuje dítě stresu, zvyšuje jeho sebevědomí, vede k větší samostatnosti a začlenění do společnosti.

Pomůcky a podmínky realizace Pro uspořádání testu ComFor platí stejná pravidla jako pro každou práci s dětmi s autismem. Tiché, klidné místo, kde se dítě cítí bezpečně a pohodlně a kde má možnost si odpočinout. Doporučovaná doba testu je 45 minut. Vzhledem k širokému spektru autistické populace je možno dobu individuálně přizpůsobit. Pořadí úkolů nelze měnit. Test by měl vést vyškolený odborník, který je schopen klientovi účinně pomáhat a správně interpretovat výsledky. Pomůcky jsou jednoduché, test využívá známé předměty denní potřeby.

Použitá literatura a zdroje VERPOORTEN, R.; NOENS, I., VAN BERCKELAER-ONES, I. ComFor, Leuven: Katholieke Universiteit, 2008 NOENS, I.; VAN BERCKELAER-ONES, I. Making sense in fragmentary world, Autism 8, 2004 LENHARTOVÁ, E. Komunikace a hodnocení úrovně porozumění u dětí, dospívajících a dospělých s autismem - Com-Voor, Praha: Univerzita Karlova, 2012. závěrečná práce CŽV.

91

AUTOŘI SBÍRKY: Jana Černá, Martina Hubová, Kateřina Jančová, Miroslava Jelínková, Michal Lipovský, Pavlína Langerová, Kateřina Němcová, Milena Němcová, Monika Škorpíková, Blanka Veškrnová, Marta Vodičková

EDITOR Jana Černá, Kateřina Jančová, Milena Němcová

SPOLUPRACUJÍCÍ ORGANIZACE Asociación Autismo Burgos, TheIrish Society forAutism, APLA-Vysočina o.s., JAN-Olomouc o.s., Občanské sdružení ZA SKLEM o.s., Vítej…o.p.s.

GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ Hana Némethová

VYDAL Vzdělávání s.r.o. 1. vydání ©Vzdělávání s.r.o. Česká republika, 2014

Publikace byla vydána v rámci projektu „Pojďme do toho společně II“, CZ.1.04/5.1.01/77.00182, který je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

Neprodejné

www.vzdelavani-sro.eu

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE

Recommend Documents