Samsung versus Apple - prognóza vývoje

ii

České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd

Bakalářská práce

Samsung versus Apple - prognóza vývoje Boris Nikolov

Vedoucí práce: RNDr. Bohumír Štědroň, CSc

Studijní program: Softwarové technologie a management, Bakalářský Obor: Manažerská informatika 23. května 2013

iv

v

Poděkování Touto cestou bych chtěl poděkovat všem, kteří mě v průběhu realizace této práce podporovali. Především chci poděkovat vedoucímu bakalářské práce RNDr. Bohumíru Štědroňovi, CSc. za jeho čas, náměty a užitečné rady, které mi věnoval při zpracovávání této práce. Dále bych chtěl poděkovat svým přátelům a členům rodiny za jejich trpělivost a podporu.

vi

vii

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o dodržování etických principů při přípravě vysokoškolských závěrečných prací.

V Praze dne 22. 5. 2013

.............................................................

viii

Abstract The objective of this thesis is to analyze possible development of large big companies Samsung and Apple. The basis of this project is a definition of general forecast principles and methods. Further, there is information about history of both companies. A key part of this bachelor thesis are forecasts analysis for individual pruducts and services.

Abstrakt Předmětem této práce je analyzovat možný vývoj dvou velkých společností, Samsung a Apple. Základem práce je definice obecných prognostických principů a metod. Dále jsou v práci informace o historii obou společností. Klíčovou částí jsou samotné analýzy prognóz jednotlivých produktů a služeb.

ix

x

Obsah 1 Úvod

1

2 Představení společnosti Apple 2.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Apple I a II . . . . . . . . . . . 2.3 Projekt Lisa versus Mecintosh . 2.4 Odchod a následný návrat Steva 2.5 Vývoj OS X . . . . . . . . . . . 2.6 iPod a iTunes Music Store . . . 2.7 Z PowerPC na Intel . . . . . . . 2.8 Úspěchy mobilních zařízení . . .

. . . . . . . . . . . . Jobse . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

3 3 3 3 4 5 5 5 6

3 Samsung Electronics 3.1 Seznámení se společností 3.2 Založení společnosti . . . 3.3 Samsung a technologie . 3.4 Vynálezy 90. let . . . . . 3.5 1997 krize . . . . . . . . 3.6 Současnost . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

7 7 7 7 8 8 8

. . . . .

9 9 9 10 10 10

. . . . . . . .

13 13 14 14 14 15 16 16 17

4 Patentové 4.0.1 4.0.2 4.0.3 4.0.4 4.0.5

války Australský soud . Německý soud . . Americký soud . Britský soud . . . Rekordní pokuta

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

5 Rozbor použitelných ekonomických modelů vývoje 5.1 Časové řady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Dekompozice řady . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Problémy časových řad . . . . . . . . . . . . . 5.1.3 Lineární regrese . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.4 Metoda nejmenších čtverců . . . . . . . . . . 5.2 Brainstorming . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Panel expertů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Mooreův zákon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . xi

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

xii

OBSAH

5.5 5.6

5.4.1 Gordon Earle Moore . . . . 5.4.2 Mooreův zákon . . . . . . . 5.4.3 Znění zákona . . . . . . . . 5.4.4 Platnost Mooreova zákona v Metcalfeův zákon . . . . . . . . . . 5.5.1 Originální znění: . . . . . . Zákon rozvratu . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . blízké budoucnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6 Prognóza techonologického vývoje 6.1 Samsung výroba a prodej DRAM a NAND pamětí . . 6.2 Samsung ploché televize a LCD panely . . . . . . . . 6.3 Mobilní telefony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Apple iTunes Music Store . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.1 Cena skladeb v obchodě iTunes Music Store . 6.4.2 Počet prodaných skladeb z iTunes Music Store 6.5 iTunes App Store . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5.1 Cena aplikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5.2 Počet stažených aplikací . . . . . . . . . . . . 6.5.3 Herní odvětví . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Notebooky Macbook Air a Macbook Pro . . . . . . . 6.6.1 Cena notebooků . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Závěr 7.1 Splnění vytyčených cílů . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Další možné pokračování práce . . . . . . . . . . . . . 7.2.1 Porovnání s další konkurencí . . . . . . . . . . 7.2.2 Pokračování patentové války . . . . . . . . . . 7.2.3 Zdroje informací a dat pro analýzy a prognózy 7.3 Publikační činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Přínos práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

17 17 18 19 19 19 20

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

23 23 25 26 29 30 30 31 31 32 33 34 35

. . . . . . .

37 37 37 37 37 38 38 38

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

A Seznam zdrojů a použité literatury

39

B Definice pojmů a vysvětlení cizích slov

43

C Obsah přiloženého CD

45

Seznam obrázků 4.1 4.2

Porovnání vzhledu mobilních telefonů Samsung i9000 a Apple iPhone 3G . . Verdikt soudce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10 12

5.1 5.2 5.3 5.4

Mooreův zákon . . . . Metcalfeův zákon . . . Znázornění Metcalfeova Zákon rozvratu . . . .

18 20 21 21

. . . . . . . . . . zákona . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

Graf vývoje celosvětově prodaných Gibabitů DRAM pamětí . . . . . . . . . Graf vývoje podílu společnosti Samsung na trhu s DRAM . . . . . . . . . . Graf vývoje průměrné ceny Gb DRAM od společnosti Samsung . . . . . . . Graf vývoje podílu prodeje plochých TV panelů Samsung na trhu . . . . . . Graf vývoje ceny plochých TV panelů Samsung na trhu . . . . . . . . . . . Graf vývoje celkového počtu prodaných mobilních telefonů . . . . . . . . . . Graf vývoje podílu společností Samsung a Apple na trhu s mobilními telefony Graf vývoje průměrné ceny mobilního telefonu . . . . . . . . . . . . . . . . . Graf vývoje ceny skladeb v internetovém obchodě Apple iTunes Music Store Graf početu prodaných písní v internetovém obchode Apple iTunes Music Store [mld] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.11 Graf vývoje ceny aplikací v Apple iTunes App Store . . . . . . . . . . . . . . 6.12 Graf vývoje podílu placených a neplacených aplikací v Apple iTunes App Store

xiii

24 24 25 26 27 28 29 29 31 32 33 34

xiv

SEZNAM OBRÁZKŮ

Seznam tabulek 6.1 6.2 6.3

Pět nejlepších mobilních operačních systémů pro chytré mobilní telefony 2012 (počty ks v milionech) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podíl operačních systémů na trhu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ceny notebooků Macbook Air a Macbook Pro . . . . . . . . . . . . . . . . .

xv

28 33 36

xvi

SEZNAM TABULEK

Kapitola 1 Úvod Žijeme v době obklopeni moderními technologiemi. Každý den se ve světě techniky objevují nové vynálezy, patenty a zajímavé nápady, které mohou naprosto změnit způsob, jakým prožíváme každý den. Nejedná se, ale jen o nápady a jejich realizaci, ale také o umění je prodat a předběhnout konkurenci. Dobrý marketing, správné načasování a schopnost udržet své nápady pod pokličkou, dokud není ta správná chvíle. Tato bakalářská práce se zabývá prognózou vývoje dvou velkých společností pohybujících se na trhu s elektronikou. Konkrétně se jedná o americkou společnost Apple a jihokorejskou společnost Samsung. Obě firmy jsou velmi specifické a unikátní. Cílem této práce je pomocí obecných prognostických metod a zjištěných informací odhadnout, jak se tyto společnosti budou vyvíjet do roku 2020. Jak již bylo zmíněno, tyto společnosti jsou specifické a je velmi složité získat přesné údaje, které jsou k prognostické práci potřebné. Každá z těchto firem si dobře chrání vnitřní informace. Proto bylo použito při zpracovávání semestrálního projektu s názvem „Samsung versus Apple – Progóza vývoje“ a následné bakalářské práce informací, které tyto společnosti zpřístupnily. Mezi velmi užitečné dokumenty patřily kvartální výsledky, které tyto společnosti poskytují. Avšak ani tyto informace nestačily, proto byly použity informace od analytických firem, které se zabývají analýzami technologických firem. Tyto informace nemusí být přesné, ale pro účel této práce budou postačující. Mezi tyto firmy patří Gartner1 , IDC2 a Trefis3 . Jejich odhady byly použity například pro získání odhadu počtu prodaných zařízení od firmy Samsung, jelikož tato firma potřebné informace nezveřejňuje. Co se týká obsahu samotné práce, je rozdělena do kapitol, které obsahují informace dle zadání bakalářské práce a informace, které jsme po konzultaci s vedoucím práce zařadili do obsahu. Druhá kapitola je zaměřena na teorii ohledně použitelných prognostických metod. 1

Gartner, Inc. [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: International Data Corporation (IDC) [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 3 Trefis [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: <www.trefis.com> 2

1

2

KAPITOLA 1. ÚVOD

Ve třetí kapitole čtenář nalezne historii obou firem. Hlavním přínosem této kapitoly je seznámení se s danými společnostmi a nastínění, v jakých oborech v minulosti podnikaly a které události pomohly nebo naopak dané společnosti uškodily. V obsahu čtvrté kapitoly je krátce zmíněno o minulých i aktuálních patentových sporech. Obě společnosti spolu válčí již několik let a prohra v kterémkoli ze soudních líčení může znamenat katastrofální důsledky pro poraženou stranu. Pátá kapitola se věnuje samotným prognózám. Čtenář zde nalezne informace k jednotlivým skupinám produktů i služeb. Pomocí grafů jsou v této kapitole znázorněny podíly na trhu, počty prodaných zařízení, počty uživatelů daných služeb a cenový vývoj daných produktů.

Kapitola 2 Představení společnosti Apple 2.1

Úvod

Velká část lidí si při vyslovení jména firmy Apple vzpomene na slavný film Forrest Gump. Tato firma sice opravdu nemá s prodejem ovoce, kromě loga nic společného, ale v jednom měl hrdina filmu pravdu. Kdo investoval do společnosti s nakousnutým jablkem rozhodně nelitoval. Tato kapitola je věnována tomu, co všechno stálo za úspěchem této americké společnosti.

2.2

Apple I a II

Za vznikem původní firmy v roce 1976, s názvem Apple Computer Inc., stojí tři významné osobnosti počítačové éry: Steve Jobs, Steve Wozniak a člověk, o kterém se v souvislosti s Applem moc nemluví – Ronald Gerald Wayne. Ten opustil společnost témže roce. Tato trojice se v roce 1976 rozhodla založit si firmu, z počátku provozovanou v garáži ve městě Cupertino. Jejich první produkt se nazýval přiléhavě k názvu firmy Apple I a byl sestavován ručně. Tento produkt byl velmi úspěšný, prodalo se ho více jak 200 kusů každý za cenu 666.66 $. Jakožto startup1 se Apple I povedl a hned o rok později se na trhu objevil vylepšený model Apple II, který již nevypadal jako dřevěný psací stroj. Tohoto typu se během let 1977–1980 prodalo více, než dva milióny kusů.

2.3

Projekt Lisa versus Mecintosh

Ještě v době, kdy se prodával Apple II, ve firmě začaly rozepře, jakým směrem se dále posouvat. Steve Jobs se snažil prosadit si svůj vlastní počítač Macintosh a ostatní lidé z vedení společnosti se přikláněli k projektu Lisa. Projekt Lisa představoval počítače pro velké firmy, bohužel Lisa byla uveřejněna ve stejném roce, jako konkurenční projekt, v té době již velké 1

What is startup. [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z:

3

4

KAPITOLA 2. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI APPLE

firmy IBM2 . Díky svému kapitálu mělo IBM nad Applem velkou výhodu a na trhu jej naprosto převálcovalo. Kapitál však nebyl hlavní důvod neúspěchu Lisy. Velkým dílem přispěla i vysoko nastavená cena, která se na tu dobu pohybovala okolo 10 000 $. Problémy ve firmě přetrvávaly a situace s Lisou jim moc nepomohla. Výsledkem sporů se stal odstup Steva Jobse z vedení firmy. Na jeho místo nastupuje na Jobsovo doporučení John Sculley, bývalý ředitel Pepsi. Macintosh se nakonec na světlo světa dostal v roce 1984 a stal se z něj hit. Jeho hlavním lákadlem byla téměř čtvrtinová cena oproti Lise. Další výhodou, proč se začal Macintosh I velmi dobře prodávat, bylo představené příslušenství ve formě první laserové tiskárny a speciálních grafických programů. Na dlouhou dobu se díky tomuto softwaru stal Apple hlavním leaderem na poli grafických služeb.

2.4

Odchod a následný návrat Steva Jobse

Mezi Jobsem a Sculleym pokračovaliy rozepře a došlo k odchodu Steva Jobse z Apple Computer Inc. Ten odešel se svým nápadem a založil společnost NeXT Inc., kde pokračoval na svém projektu. V Applu mezitím pracovali na vývoji počítače Macintosh II, na jehož vývoji se již Jobs nepodílel. Vše vypadalo tak, že společnost Apple nemohlo nic zastavit, jeho jedinou konkurencí mohl být systém Windows 1.0, který ale byl na nižší úrovni. Apple dokonce podal žalobu na firmu Microsoft, která zmiňovaný systém Windows 1.0 prodávala, za porušení patentů ohledně grafického prostředí. Touto žalobou chtěl zakázat jeho prodej. V roce 1987 byl tedy uveden Macintosh II a až do roku 1990 se společnosti velice dařilo, dokud nepřišla společnost IBM a nepředstavila svůj nový počítač s tehdy nejnovější verzí operačního systému Windows 3. Společnosti Apple se dlouhou dobu moc nedařilo, přinesla sice další produkty jako PowerBook 100, ale až do roku 1993 neustále jen zdokonalovala své počítače Macintosh a PowerBook. Vytvořila nové výrobky, které se nikdy neuchytily. Jednalo se například o PDA3 a fotoaparát s názvem QuickTape. Vzhledem k finančním výsledkům společnosti a neúspěchu těchto produktů došlo k dohodě mezi společnostmi IBM, Motorola a Apple. Následně Apple začal používat pro své počítače procesory PowerPC. Operační systém, který Apple používal po dlouhou dobu byl ve srovnání s Windows 3 a 3.1 velmi zaostalý, a proto bylo potřeba ho vylepšit. Bylo logické postavit systém na již fungujícím jádře některých ze systémů, které se tou dobou začaly rozšiřovat. Apple si dlouhou dobu vybíral mezi systémem od společnosti Be a Microsoft. Nakonec vše bylo jinak – blížil se konec roku 1996 a Apple se rozhodl odkoupit Jobsovu společnost NeXT Inc., aby získal jeho operační systém, který měl v té době velmi dobrou podporu uživatelů a dalo se pro něj efektivně programovat. Zároveň s firmou získal Apple zpátky i Steva Jobse, nejdříve jen jako konzultanta, následně se Jobs vrátil na pozici CEO. Po Jobsově návratu do řídící pozice byl vyměněn téměř celý management firmy. Do důležitých míst si Jobs dosazuje své prověřené spolupracovníky z bývalé společnosti NeXT 2

International Business Machines Corp. [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 3 What is PDA (Personal Digital Assistent) [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z:

2.5. VÝVOJ OS X

5

Inc. Zajímavým krokem, který Jobs podnikl, byla výměna akcií s jeho rivalem Microsoftem. Výměnou za akcie byla domluvena podpora Microsoft Oﬃce 98 i pro počítače Apple. Zrušil a odvolal práci na produktech, které společnost málem potopily a místo toho začal tvořit nový tým, který měl pracovat na nejnovějším projektu. Produktem tohoto projektu se stal slavný iMac. Jednalo se o kontroverzní počítač ukrytý v CRT monitoru, zabalený do průhledného barevného plastu. Tento produkt vytvořil i několik nových standardů, například nové porty pro připojení periferií, které nahrazovaly staré ADB porty. Jednalo se o dvojici portů USB. Tento produkt vzbudil velký ohlas a zároveň kritiku. Každopádně dopomohl společnosti, aby se v roce 1998 po pěti letech znovu vrátila z červených čísel.

2.5

Vývoj OS X

Po odkoupení NeXTu se téměř přestalo pracovat na Mac OS 9 a programátorské týmy měly za cíl upravit NeXTSTEP4 do podoby, která by vyhovovala Applu. Spojováním dvou různých technologií se inženýři dlouhé 4 roky snažili vytvořit plnohodnotný systém. Tímto systémem se nakonec stal dnes již známý OS X. V roce 2001 si společnost Apple velmi polepšila, když na trh uvedla svůj hudební přehrávač iPod a software iTunes5 . Téhož roku Apple přišel s novou verzí iBooku a notebooku Powerbook Titanium, který disponoval novými procesory z řady PowerPC s označením G4. Místo starého systému OS 9 se již ukázala i první verze OS X.

2.6

iPod a iTunes Music Store

Když Apple v roce 2003 ve spolupráci se společností IBM předvedl svoje nové počítače PowerMac G5, předběhl na dlouhou dobu konkurenci ve výkonu počítačů. Také designem se počítač lehce lišil od starších produktů. Místo barevných a průhledných plastů vsadil stejně jako u PowerBooku Titanium na sloučeninu hliníku a hořčíku, která vypadá elegantněji a je bytelnější, než plast. Stejného roku byl uveřejněn i internetový obchod s hudbou iTunes Music Store, který v té době obsahoval přes 200 tisíc písniček. K velkým prodejům hudby pomohl hudební přehrávač iPod a nízká cena za skladbu. Ta byla příjemných 99 centů.

2.7

Z PowerPC na Intel

Pomalu stárnoucí procesory PowerPC bylo potřeba vyměnit za rychlejší konkurenci. Stalo se tomu v roce 2005, kdy Apple oficiálně oznámil přechod na platformu Intel, na které kromě pár výjimek pokračuje až dodnes. Zároveň s novými procesory přišly i nové funkce. Jednou z nich je oblíbený software BootCamp, který umožňuje mít na jednom počítači Mac jak operační systém Mac OS X, tak Windows. 4

What is NEXTSTEP. [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 5 Software iTunes [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z:

6

KAPITOLA 2. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI APPLE

2.8

Úspěchy mobilních zařízení

Od roku 2007 Apple přišel s naprosto novou érou mobilních zařízení. Vše začalo ve chvíli, kdy Steve Jobs na pravidelné Keynote oznámil první generaci mobilního telefonu iPhone. V té době byl tento telefon revoluční a nic podobného žádný z výrobců neprodával. Když byl o rok později uveden na trh i obchod s aplikacemi iTunes App Store, přibyla uživatelům možnost rozšířit stávající funkce telefonu. iPhone v základu disponoval pouze základními funkcemi a proto se s příchodem tohoto obchodu stal ještě oblíbenější. S příchodem tabletu iPad, který si hned v roce 2010 získal svou pevnou základnu uživatelů, dosáhla americká společnost dalšího náskoku nad konkurencí, a to hlavně díky nulové konkurenci. Jediný systém, který mohl tabletu od společnosti Apple konkurovat, byl Android vyvíjený společností Google, ale ten se pomalu rozšiřoval teprve s nástupem druhé generace iPadu. Společnost Google vypouštěla aktualizace pro svůj systém příliš pomalu. Android nebyl ani zdaleka optimalizován pro tablety tak, jako systém od Applu. Do dnešního dne Apple postupně vylepšuje svá zařízení. Jeho akcie střídavě mění svou hodnotu. Dle známého analytika Horace Dideu tato změna akcií až o 40 procent nemusí nic znamenat6 . Po smrti vizionáře Steva Jobse na pozici CEO nastupuje na Jobsovo přání Tim Cook. Pokud on a lidé ze společnosti nepřijdou s něčím novým, co by oslnilo akcionáře, bude hodnota akcií klesat.

6

ŠKUTA, Petr. Horace Dediu pokles akcií nemusí nic znamenat [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z:

Kapitola 3 Samsung Electronics 3.1

Seznámení se společností

Samsung je největší společnost v Jižní Koreji a jednou z největších společností na světě. Jedná se o skupinu mezinárodních společností, působících ve velkém množství oborů. Jednotlivé části společnosti podnikají například v chemickém, stavebním, loďařském průmyslu, pojišťovnictví nebo zdravotnictví. Celkově se tento kolos nazývá Samsung, jednotlivé společnosti následně mají ve jménu Samsung a označení, v jakém oboru se pohybují. Například se jedná o Samsung Life Insurance, Samsung Engineering a další. V této práci se zaměřím především na společnost Samsung Electronics, protože právě tato část společnosti Samsung se nejvíce podobá Applu a navzájem si konkurují.

3.2

Založení společnosti

Společnost Samsung byla založena 1. března 1938 v korejském městě Teagu. Jejím zakladatelem byl Lee Byung-Chull. Ten se chtěl na tehdejším trhu prosadit s exportem zboží. Začínal s prodejem potravin do Mandžuska a Pekingu. Během dekády se povedlo firmě dospět k vlastním prostředkům na výrobu produktů. Jednalo se především o mlýny na obilí. Společnot v tu chvíli již začala nabírat obrátky. Byung-Chull měl jasný cíl, který si chtěl splnit. Dostat svoji společnost do co nejvíce oborů na trhu a v každém z nich se stát leaderem. Lee Byung-Chull byl vynikající obchodník, který si dokázal jít za svými nápady. Společnosti se dobře vedlo, až do roku 1950, kdy při komunistické invazi z Číny přišla k velkým škodám na majetku. Majitel společnosti byl nucen začít znovu. Tentokrát ve městě Suwon, kde založil společnost Samsung Moolsan. Ta je nyní známá jako Samsung Corporation. O pár let později začal podnikat ve sféře pojišťovnictví.

3.3

Samsung a technologie

Psal se rok 1969 a Samsung začal podnikat v elektrotechnice a komunikacích. Tato vzniklá společnost se nejdříve nazývala Samsung-Sanyo Electronics, ale v průběhu roku 1977 se připojila k dceřiné firmě Samsung Electronics. Jejich prvním produktem byl televizní set, 7

8

KAPITOLA 3. SAMSUNG ELECTRONICS

v té době černobílý. Ve výrobě televizorů se společnosti Samsung velice dařilo. Prodal jich více než 4 miliony, čímž se stala jedničkou na trhu v telekomunikacích. V tomto oboru se dlouho Samsung držel, ale podnikal i na poli telekomunikací. Vyráběl plošné spoje pro telefony a faxy, což byl základ společnosti v telekomunikačním průmyslu. V 80. letech se mu povedlo vyrobit více než 20 miliónů barevných televizorů a začal vyrábět osobní počítače. Bohužel, slavný zakladatel a visionář v roce 1987 umírá a nahrazuje ho jeho syn Kun-Hee Lee. Dalším z cílů společnosti bylo stát se jednou z pěti největších elektronických společností na světě.

3.4

Vynálezy 90. let

Společnost podnikala ve výrobě komponent pro počítače. Část společnosti Samsung Data Systems začala pracovat na komponentech jako jsou disky, operační paměti a jiné. Již v roce 1992 se jí povedlo dokončit první DRAM o kapacitě 64 MB. Následně byl dokončen i první 250MB pevný disk. Kapacita u komponent rostla dle Moorova zákonu a v následujících letech byl dokončen vývoj 256MB DRAM. Přišel čas pro vývoj prvních flash pamětí a paměti typ SDRAM. V telekomunikacích a jiných oborech se také nezahálelo. První mobilní telefon byl dokončen, nebo alespoň jeho vývoj. V oblasti obrazových panelů společnost dosahovala velkých pokroků. Samsung, který se díky svým televizím stal jedním z hlavních leaderů na trhu, nesměl dát konkurenci šanci ho dostihnout a musel neustále vyvíjet nové technologie. Mezi pokroky patřil vývoj velkých TFT LCD panelů a masové zahájení výroby prvních digitálních televizí.

3.5

1997 krize

Když v roce 1997 přišla krize, Samsung si držel svoje postavení a stále prosperoval a rostl. Bylo to díky jeho podnikání ve spoustě oborů zároveň a firma si dokázala sama „pomáhat“. Tedy nechávat si vyrábět součástky, stavět fabriky atd. od jiných částí skupiny Samsung. I když byl Samsung hodně podporován korejskou vládou, musel se zachovat podle tamních zákonů. Jednalo se o Zákon o regulaci monopolu a poctivém obchodování. Díky tomuto zákonu musela společnost snížit počet svých dceřiných firem na 45. Při tomto kroku přišlo o zaměstnání přes 50 tisíc lidí.

3.6

Současnost

V posledních letech se společnost Samsung velmi rozrůstá. Je jedním z hlavních dodavatelů pro velké společnosti na několika frontách. Ať už se jedná o čipy, paměti nebo displeje. Velice mu napomáhá i společnost Google Inc. a jeho operační systém pro mobilní zařízení Android, který je mezi uživateli velmi populární. Ve spojení s oblíbeným operačním systémem, kvalitním zpracováním a perfektními displeji má konkurence dost práce, aby se mohla Samsungu rovnat, jak na poli s mobilními telefony, tak výrobě LCD panelů a paměťových čipů.

Kapitola 4 Patentové války Snad každý člověk, který se alespoň trochu zajímá o dění ve světě techniky si musel všimnout nekonečné války týkající se patentů různých společností. V poslední době se nejčastěji řeší patenty mobilních zařízení. Pro tuto práci bylo vybralo několik nejdůležitějších patentových sporů, které se týkají obou společností Samsung a Apple. V následujících kauzách se jednalo především o tyto patenty a spory1 : • Patent 381: Bounce Back Scroll functionality which occurs when one scrolls to the end of a list. • Patent 91: that includes Pinch to zoom, one finger scroll and zoom navigation. Except for a handful of devices, almost all Samsung handsets and tablets use this feature. Then again, it’s quite standard across the Android platform itself and also features in some other mobile operating systems as well. • Patent 163: Tap to zoom.

4.0.1

Australský soud

V roce 2011 Apple zažádal australský soud o pozastavení prodeje tabletu Samsung Galaxy S Tab 10.1. Samsung na tuto žalobu zareagoval požádáním o čas, aby si mohl připravit svoji obhajobu. Hlavním důvodem byl předvánoční termín. Ten by v případě úspěchu americké společnosti znamenal velké ztráty na zisku z prodejů.

4.0.2

Německý soud

Ve stejném roce německý soud zakázal prodej tří zařízení od společnosti Samsung pro porušení patentů a podobnosti vzhledu. Aby Samsung mohl svá zařízení prodávat na německém trhu, rozhodl se lehce upravit jejich vzhled, aby se odlišila od produktů vyráběných společností Apple. Po změně designu byl prodej telefonů a tabletů znovu obnoven. 1

Analysis Apple vs Samsung patent verdict, Tech2 [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z:

9

10

KAPITOLA 4. PATENTOVÉ VÁLKY

4.0.3

Americký soud

Rok 2011 byl plný patentových sporů. Jeden z nich se konal u soudu v domácí zemi společnosti Samsung, v Soulu. U tohoto případu se také jednalo o vzájemné porušení několika patentů. Soudce v Soulu rozhodl, že je velmi složité splést si zařízení od Applu se zařízením od společnosti Samsung, když mají logo společnosti na přední i zadní straně. Ani ikony grafického rozhraní, které byly součástí sporu, neporušují patent Applu. Na druhé straně Samsung prohrál spor o porušení použitých patentů týkajících se bezdrátových technologií. Korejský soud udělil oběma firmám finanční pokuty a pozastavil prodej 10 zařízení od společnosti Samsung a tabletu i mobilního telefonu od Applu.

Obrázek 4.1: Porovnání vzhledu mobilních telefonů Samsung i9000 a Apple iPhone 3G

4.0.4

Britský soud

Naopak u britského soudu společnost Apple nepochodila. Britský soudce Colin Birss pronesl, že tablety společnosti Samsung sice nejsou tak “cool” jako iPad, ale podobné si nejsou. V roce 2012 se Apple musel Samsungu veřejně omluvit. Americká společnost zareagovala nesprávným směrem, když omluvu nedala přímo na svou hlavní stránku, jak bylo nařízeno, ale pouze na ni odkazovala malým písmem na zápatí webových stránek. Následující rozsudek byl přísnější a Apple musel na hlavní stránku vyvěsit prohlášení, ve kterém se omlouval společnosti Samsung, že jeho tablety nekopírují iPad.

4.0.5

Rekordní pokuta

Nejzajímavější, alespoň dosavadním výsledkem je americká kauza z roku 2011. Společnost Apple tehdy zažalovala jihokorejskou společnost Samsung pro porušení několika patentů,

11 vzhledu zařízení a použitého uživatelského rozhraní. Společnost Apple podala 38stránkovou zprávu americkému soudu. Tento dokument obsahoval jednotlivé detaily ohledně porušených patentů, detailní porovnání vzhledu telefonů Apple iPhone 3G a modelu Samsung S i9000. Součástí zprávy bylo porovnání obsahu a vzhledu balení jednotlivých přístrojů. Dokument obsahoval i porovnání ikon a vzhledu aplikací, které měl údajně Samsung okopírovat. Jednalo se o aplikace hudebního přehrávače, telefonního seznamu, textových zpráv a správy hovorů. V prvním kole řízení se jednalo převážně o patenty, které jsem uvedl výše. Verdikt amerického soudu byl ve prospěch společnosti Apple. Soudce uznal, že Samsung porušil dané patenty. Jako odškodné má jihokorejská společnost zaplatit rekordní částku 1,049 miliardy amerických dolarů. Důvodem pro takto vysokou pokutu bylo porušení většího množství patentů, které Samsung používal na velké většině svých zařízení. Jednalo se o patenty Bounce Back efektu, Tap to Zoom, On-Screen navigation a detaily ohledně vzhledu a funkčnosti samotných zařízení. Podobnost vzhledu tabletů Applu soud neuznal. Případ stále není uzavřen a je tedy stále možné, že vše dopadne jinak.

12

KAPITOLA 4. PATENTOVÉ VÁLKY

Obrázek 4.2: Verdikt soudce

Kapitola 5 Rozbor použitelných ekonomických modelů vývoje Tato kapitola je věnována několika obecným metodám použitelných při tvorbě prognóz. Většina těchto metod se zakládá na znalosti dat z minulých období. Dle toho, co se stalo v minulosti, dokážeme analogicky postupovat vpřed a odhadnout hodnoty v budoucnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o odhad vývoje funkce dle minulých dat, nelze předpokládat nečekané situace, které mohou v následujícím období nastat.

5.1

Časové řady

Časové řady jsou chronologicky uspořádané posloupnosti hodnot. Lze je dělit do několika skupin. Především se dělí dle toho, zda se jedná o náhodné hodnoty nebo ne. • Deterministické časové řady: Tento typ řady v sobě nemá žádné náhodné prvky a je možné je bezchybně předvídat, pokud známe dané analytické funkce. • Stochastické časové řady: Stochastické řady obshahují náhodné prvky a nelze je popsat matematickým vztahem s konstatními funkčními parametry. Většina ekonomicko-technických řad je stochastických díky náhodným jevům. V závislosti na čase se časové řady rozlišují na: • Okamžikové časové řady: Hodnoty řady se vždy vztahují k danému okamžiku, například přesný den v roce. Tento typ řady je použitelný pro stav daného ukazatele v určený čas. • Intervalové časové řady: Naopak intervalové časové řady pojednávají o časovém úseku a zaznamenávají změnu ukazatele za dané období. 13

14 KAPITOLA 5. ROZBOR POUŽITELNÝCH EKONOMICKÝCH MODELŮ VÝVOJE Pokud je časová řada závislá pouze na čase, je možné ji rozdělit do menších nezávislých složek, které nám pomáhají lépe pochopit její části. Rozlišujeme, zda má časová řada rostoucí nebo klesající trend. Pokud je řada tvořena přímočarými hodnotami, nazývá se lineární. V opačném případě nese název nelineární. Této složce řady yt říkáme trendová složka a značíme ji (Tt ). Pokud řada obsahuje pravidelné kolísání v okolí trendu, tato část řady se nazývá – sezónní složka(St ). Tyto změny mohou být způsobeny změnou ročního období nebo státními svátky. Jiné možnosti jsou dlouhodobé výkyvy a těm se říká cyklické složky(Ct ) trendu. Poslední složkou je reziduální složka(Et ), také označovaná zbytková, vyskytující se v téměř každé časové řadě. Je tvořena náhodnými změnami v hodnotách časové řady.

5.1.1

Dekompozice řady

Pokud chceme dekomponovat časovou řadu máme dvě možnosti. • Součtová metoda dekompozice: Součtovou metodu použijeme pokud rozdílnost hodnot v čase je přibližně stejná po celou životnost řady. y t = T t + C t + St + E t

(5.1)

• Součinová metoda dekompozice: Naopak součinovou metodu použijeme, pokud dochází k velkým změnám hodnot nebo hodnoty v čase rostou. y t = T t ⇤ C t ⇤ St ⇤ E t

5.1.2

(5.2)

Problémy časových řad

Mohlo by se zdát, že čím větší vzorek hodnot použijeme, tím realnější výsledek dostaneme. Z výpočetního hlediska tomu tak není. Hodnoty, které se vymykají normálu ovlivňují následné výsledky. Je tedy nutné vybrat ideální počet vzorků, což může být velmi složité. Jak již je zmíněno výše, data se v okamžikových i intervalových časových řadách mohou zapisovat například dle kalendáře. Ten je ale v jistých ohledech nepravidelný. Díky těmto nepravidelnostem, například počtu pracovních dnů, může docházet ke zkreslení výsledků. Příliš dlouhé měřené období může zahrnovat změny ve sledovaném okolí. U této práce to může být například příchod nové technologie nebo produktu, ovlivňující jiné produkty.

5.1.3

Lineární regrese

Lineární regrese je metoda aproximace lineární funkce za použití metody nejmenších čtverců. Tedy pokud máme v grafu rozložené body, proložíme takovou přímkou, aby součet odchylek druhých mocnin jednotlivých bodů od přímky byl co nejmenší.

5.1. ČASOVÉ ŘADY

15

Rovnice regresní přímky: Y =a+b⇤X

(5.3)

Kde: X je nezávislá (vysvětlující) proměnná Y je závislá (vysvětlovaná) proměnná a, b jsou neznámé parametry přímky Konstanta a určuje vzdálenost průsečíku regresní přímky s osou y od počátku souřadnic (hodnota regresní funkce pro x = 0). Konstanta b určuje sklon úhlu, který regresní přímka svírá s osou x.

5.1.4

Metoda nejmenších čtverců

Metoda nejmeších čtverců1 slouží k aproximaci statistických dat pomocí vhodné analytické funkce. Používá se při analýze časových řad, při jejich vyrovnávání. Pomocí této metody se určí parametry funkce tak, aby se funčkní hodnoty přibližovaly co nejvíce původním hodnotám řady. Podmínky: • Funkce musí být lineární z hlediska parametrů, nebo musí být na funkci lineární převeditelná z hlediska parametrů • Součet odchylek vyrovnaných a skutečných hodnot musí být roven nule X

(yt

Yt ) = 0

(5.4)

t

• Součet druhých mocnin (čtverců) odchylek skutečných a vyrovnaných hodnot musí být minimální X

(yt

Yt )2 = M IN

(5.5)

t

Kde: yt je zjištěná hodnota řady v čase t Yt je zjištěná hodnota řady v čase t Pro následné výpočty byly v této práci použity nástoje Wolfram Alpha2 a Microsoft Excel. 1

ŠTĚDROŇ, Bohumír. Prognostické metody a jejich aplikace. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2012, xxii, 197 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-174-4. 2 Wolfram Alpha [online]. 2013 [cit. 13-21-05]. Dostupné z: <WOLFRAMALPHALLC\T1\ textemdashAWOLFRAMRESEARCHCOMPANY.WolframAlpha[online].[cit.2013-05-21].Dostupnéz:http: //www.wolframalpha.com/>

16 KAPITOLA 5. ROZBOR POUŽITELNÝCH EKONOMICKÝCH MODELŮ VÝVOJE

5.2

Brainstorming

Brainstorming, jinak také burza nápadů3 je metoda používaná k získání co největšího počtu nápadů nebo návrhů řešení na dané téma, ve velmi krátkém čase. Základem pro funkčnost této metody je pravidlo, říkající: „V jednom okamžiku by měl mluvit pouze jeden člověk“. Lidé, kteří zrovna nemluví, mají možnost přemýšlet a dle již řečených možností je zvýšená šance, že je napadne další východisko problematiky. Ideální počet myslitelů ve skupině je 6–12, kdy je generován největší počet nápadů. Základní pravidla brainstormingu: • vzorek lidí by měl obsahovat společensky stejně postavené osobnosti s podobným oborem vzdělání, • brainstorming musí probíhat v klidném prostředí, • každý nápad se zaznamenává, ale je anonymní, • výsledek brainstormingu vyhodnocuje jiná skupina odborníků. Tato metoda byla poprvé použita v roce 1939 Alexem Faickney Osbornemm pro reklamní účely, který následně o této metodě napsal knihu Applied Imagination. Hlavní obory, kde se Brainstorming používá je management, kreativní podnikání a prognostika. • Výhody: – Velké množství možných řešení během krátké doby. • Nevýhody: – Hodnocení není individuální, tudíž soutěživé povahy nejsou dostatečně motivovány k dalším výkonům. – Zapomínání nápadů, zatímco mluví jiná osoba.

5.3

Panel expertů

Tato metoda je na rozdíl od brainstormingu dlouhodobější. Trvání je většinou v rozsahu 3 měsíců až 2 let. Pro tento model získávání prognóz je vybírána skupina odborníků v daném oboru. Vybraní experti mají za úkol analyzovat velké množství dat. Výstupem výzkumu je zpráva obsahující možné cesty vývoje zkoumaného problému. • Výhody: 3

Brainstorming [online]. 2013 [cit. 13-21-05]. Dostupné z:

5.4. MOOREŮV ZÁKON

17

– Metoda využívá skupiny odborníků, chápajících problematiku. Mají s daným oborem zkušenosti. – Snížení časové náročnosti odhadu, díky zkušenostem odborníků. – Výsledná zpráva přináší více, než jedno řešení. • Nevýhody: – Složitost vedení sestaveného týmu. – Překračování znalostí odborníků k dosažení výsledků. Ty následně nemusí odpovídat žádné z výsledných možností.

5.4

Mooreův zákon

Mooreův zákon je empirické pravidlo, které v 70. letech minulého století bylo vytištěno v odborném časopise Electronics Magazine, spoluzakladatelem společnosti Intel Corporation4 Gordonem Moorem.

5.4.1

Gordon Earle Moore

Moore se narodil v americkém městě San Francisco 3. ledna 1929. Vystudoval obdobu bakalářského titulu v chemickém oboru na University of California. Následně získal i titul PhD., v oboru Chemie a fyzika na Kalifornském institutu technologií,5 známém také jako Caltech. Po dokončení studia nastupuje do Shockleyho polovodičové laboratoře. Tato laboratoř je součástí významného Beckmanova institutu. Z výzkumu Moore nakonec mění obor na podnikání a to v roce 1968, kdy se stal spoluzakladatelem, dnes velmi významné společnosti, Intel Corporation. V této společnosti působil na pozici Exclusive Vice President a to až do roku 1975, kdy zaujal místo prezidenta této společnosti. Na tomto postu zůstal až do roku 1987, od té doby zastává čestné místo a na firmu pouze dohlíží z postu Chairman Emeritus of Intel Corporation. Svůj život zasvětil vědě a pomáhá mnoha vědeckým a vzdělávacím projektům. Například Caltechu věnoval 200 miliónů dolarů na výzkum a výrobu největšího optického dalekohledu na světě. Za všechny přínosy vědě, které učinil získal v roce 2008 ocenění IEEE Medal of Honor6 .

5.4.2

Mooreův zákon

Moore v roce 1965 nastínil předpoklad, jakým se v následujících letech budou vyvíjet polovodičové součástky. Tento odhad, se následně začal nazývat Mooreův zákon7 . 4

Intel Corporation [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: California Intitute of Technology [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 6 Ocenění IEEE Medal of Honor [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 7 Zdroj obr. http://en.wikipedia.org/wiki/Moore’s_law 5


Obrázek 5.1: Mooreův zákon

5.4.3

Znění zákona

Originální znění hovořilo o tom, že množství tranzistorů se bude zdvojnásobovat každých dvanáct měsíců při zachování stejné ceny. Toto prohlášení mělo mít trvání do roku 1975, což se splnilo. Následně autor poupravil znění na podobu, která je prozatím platná dodnes. Změna nastala právě v roce 1975, kdy stávající tvrzení mělo končit. Upravená verze zákona tvrdí, že počet tranzistorů na dané ploše integrovaného obvodu se bude zdvojnásobovat každých 24 měsíců. Hlavním důvodem pro nárůst počtu tranzistorů je v používání menších součástek při výrobním procesu. „The complexity for minimum component costs has increased at a rate of roughly a factor of two per year. Certainly over the short term this rate can be expected to continue, if not to increase. Over the longer term, the rate of increase is a bit more uncertain, although there is no reason to believe it will not remain nearly constant for at least 10 years. That means by 1975, the number of components per integrated circuit for minimum cost will be 65,000.“ 8 8

Originální znění Mooreova zákona [MOORE, Gordon E., et al. Cramming more components onto integrated circuits. 1965.]

5.5. METCALFEŮV ZÁKON

5.4.4

19

Platnost Mooreova zákona v blízké budoucnosti

V posledních letech se dost spekuluje, zda Mooreův zákon bude v budoucnosti stále platit. Sám autor upozorňuje na to, že exponenciální vývoj nelze vést do nekonečna. Během příštích několika let (v odhadu asi 10let) zákon narazí na svou hranici. Tato hranice je určena, především vlastnostmi materiálů, které se pro výrobu elektronických součástek používají. Současní výrobci procesorů a jiných polovodičových komponent neustále vylepšují použitou architekturu. Zároveň ji zmenšují, protože čím je tranzistor menší, tím kratší dobu trvá, než sepne. S větší rychlostí přichází i nižší energetická náročnost. Hlavním problémem jsou tedy materiály. Společnost Intel Corporation v současné době využívá 22 nm technologie. Křemík, ze kterého se dané součástky vyrábějí má své fyzikální vlastnosti a ty nelze překročit. Například při tloušťce asi 1,2 nm začíná být velmi nestabilní. Hlavní výrobci již používají nové technologie na bázi hafnia9 , ty jim umožňují stále zmenšovat aktuální čipy. Chief Product Architect John Gustafson10 ze společnosti AMD11 prohlásil, že Mooreův zákon zpomaluje. Přechod z 28 nm architektury na 20 nm trval mnohem déle, než Mooreův zákon předpovídal. S podobným zpomalením se počítá i u následující architektury.

5.5

Metcalfeův zákon

Pokud nám Mooreův zákon říká, jak rychle se budou technologie vyvíjet, bylo by dobré vědět, zda se dané technologie vůbec ujmou mezi uživateli. Jedním z lidí, stojících u zrodu počítačového standardu v oboru počítačových sítí Ethernetu12 , je Robert Mercalfe. V době, kdy pracoval pro společnost Xerox společně s Davidem Boggsem, vytvořili již zmíněných Ethernet. Tento člověk je jedním ze zakladatelů firmy 3Com. Právě na technologii Ethernetu je dnes postavena internetová síť. Metcalfe zformuloval výrok, určující vztah mezi techonologií a uživateli, jež danou technologii používají. Tato věta se dnes nazývá Metcalfeův zákon.

5.5.1

Originální znění:

“The value of a network is proportional to n2 , where n is the number of users” 13 Tento zákon bych volně přeložil takto: “Hodnota sítě je úměrná n2 , kde n je počet uživatelů sítě.” 14 9

Hafnium, It’s Elemental [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 10 End of Moores Law, The Inquirer [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 11 Advanced Micro Devices, Inc. [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 12 What is Ethenet? [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 13 Originální znění Metcalfeova zákona [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 14 Zdroj obr. [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z:


Obrázek 5.2: Metcalfeův zákon

Tento zákon se nevztahuje pouze na počítačovou síť, obdobně platí i pro jiné technologické obory. Prakticky čím více uživatelů používá některou službu, standard nebo zařízení, tím větší je hodnota dané věci. Právě díky tomuto zákonu se dá odhadovat, jak se bude daná technologie vyvíjet v budoucnosti. Ke každé technologii je vázána také kritická hranice, s jejímž překročením se razantně změní poměr užitečnosti vůči ceně a je možné očekávat globální rozšíření dané technologie mezi uživatele. Obdobně se tak stalo například u výše zmíněné internetové sítě, která mezi námi byla již dlouho před jejím rozšířením. Teprve v roce 1993, internet překročil kritickou hranici a začal se šířit neskutečnou rychlostí. Podobný vývoj byl i u mobilních telefonů a dalších technologií.

5.6

Zákon rozvratu

Při psaní této práce jsem narazil na velmi zajímavý článek o knize Larryho Downese15 – The Laws of Disruption. V této knize autor pojednává, jak rychle se vyvíjí jednotlivé obory společnosti. Základní myšlenka je v rychlosti vývoje technologií, oproti evoluci lidské společnosti, ekonomiky a politiky. Vzhledem k rychlosti, jakým se tyto aspekty vyvíjejí se mezi nimi tvoří stále větší propast. Zatímco technologie se vyvíjí exponenciální rychlostí, ostatní obory rostou po krocích, které jsou lineární. Díky tomu se dá usoudit, že technologická revoluce je stále na svém začátku. Ve spojení všech tří zákonů, o kterých jsem psal se dá dobře vyčíst, že technologie se budou v následujících letech vyvíjet stále rychleji. 15

Recenze knihy Law of Disruption, Jeremy Philips, The Wall Street Journal [online]. 2013 [cit. 13-1905]. Dostupné z:

5.6. ZÁKON ROZVRATU

21

Obrázek 5.3: Znázornění Metcalfeova zákona

Obrázek 5.4: Zákon rozvratu


Kapitola 6 Prognóza techonologického vývoje V následující kapitole se pokusím naznačit, jaký by mohl být vývoj těchto společností v následujících letech. Hodnoty, které jsem v této kapitole použil pro grafy jsou od společností Trefis, IDC a Gartner. Jsou to společnosti zabývající se statistikami trhu a prognózami. Tuto část bych rozdělil na dvě hlavní části. V první části porovnám společnosti Samsung a Apple. Přesněji jejich produkty, které by se navzájem mohli ovlivňovat. Jedná se hlavně o mobilní telefony a tablety, což je segment ve kterém se obě firmy pohybují a jsou na něm velmi úspěšné. Ve druhé části je pojednáno o na produktech nebo službách, jež druhá strana postrádá. Samsung Electronics, jakožto jeden z největších výrobců pamětí a LCD panelů, má ve světě významné postavení. Díky ostatním firmám, které patří do rodiny Samsung, má velkou výhodu. Může dělat výzkum “sám pro sebe”. Díky svému postavení a velikosti má jen velmi malou konkurenci. Na druhé straně je Apple. Ten sice nemá žádné jiné produkty kromě počítačů a přenosných zařízení, od tabletů po hudební přehrávače. Právě na hudbě dokáže Apple vydělat velké peníze. Zisky k němu plují přes zázračný hudební obchod o kterém jsem se již zmiňoval. Od dob, kdy se do prvních generací iPodů dala kupovat hudba za necelý dolar, začal si Apple tvořit vlastní místo na poli s hudebním průmyslem. Hudba však nestačila, přidaly se filmy, knihy a s příchodem chytrých zařízení i aplikace.

6.1

Samsung výroba a prodej DRAM a NAND pamětí

Společnost Samsung se zabývá výrobou spousty produktů. Patří mezi ně i výroba součástek pro elektroniku. S příchodem pokročilejších technologií vzniká stále větší poptávka po NAND pamětích. A to především díky větším datových souborům a potřebou mít dostatečně velkou vnitřní a operační paměť v každém elektronickém zařízení. V dnešní době téměř každý vlastní chytrý mobilní telefon, mp3 přehrávač, notebook nebo tablet. Každé z těchto zařízení v sobě obsahuje menší čí větší datové úložiště a RAM paměťi. Tyto moduly mu pomáhají k rychlejšímu běhu systému a aplikací. Každý z počítačů, notebooků, ale v dnešní době i telefonů obsahuje několik GB RAM pamětí. Samsung začal vyrábět DRAM paměti již v roce 1983. A od roku 1993 je považován za největšího výrobce těchto pamětí. 23

24

KAPITOLA 6. PROGNÓZA TECHONOLOGICKÉHO VÝVOJE

Obrázek 6.1: Graf vývoje celosvětově prodaných Gibabitů DRAM pamětí

Hlavní výhodou je malá konkurence v tomto oboru. Je to dáno vysokými kapitálovými náklady na vybudování továren a zajištění dostatečných technologii pro výrobu a následný vývoj. Z tohoto důvodu nepočítám s příchodem větší konkurence do tohoto oboru. Díky tomu se dá odhadovat, že stav aktuálních prodejců se bude jen velmi málo měnit. Pokud některý z nich nepřijde s novou technologií, která by byla výrazně rychlejší nebo energeticky méně náročná.

Obrázek 6.2: Graf vývoje podílu společnosti Samsung na trhu s DRAM Poptávka po DRAM modulech pro osobní počítače v posledních letech sice klesá, protože uživatelé již nemají potřebu přidávat větší množství DRAM, ale ostatní zařízení, jako jsou tablety, telefony a notebooky jsou stále osazovány většími pamětovými moduly. Bude se tomu dít tak dlouho, dokud nebudou operační systémy pro mobilní zařízení dostatečně optimalizovány. Nebo naopak, dojde ke stejnému efektu jako u osobních počítačů, kdy mobilní zařízení již nebudou potřebovat větší paměťové moduly. V dnešní době většina mobilních telefonů

6.2. SAMSUNG PLOCHÉ TELEVIZE A LCD PANELY

25

plně nevyužije hardwaru, kterým jsou osazeny. Jde hlavně o marketingový tah. Výrobci tak lákají na nové, výkonnější modely. Díky menšímu zájmu o DRAM tedy klesá cena. V loňském roce 2012 se cena za gigabit DRAM DDR3 dostala na krásnou cenu 1 $ a počítá se s dalším poklesem. Takto nízké ceny umožňují výrobcům elektronických zařízení osazovat do paměťových slotů moduly s kapacitou několika GB.

Obrázek 6.3: Graf vývoje průměrné ceny Gb DRAM od společnosti Samsung

6.2

Samsung ploché televize a LCD panely

Co si budeme nalhávat, doba ohromných krabic, které zabírají spoustu místa na stole, je dávno pryč. Již několik let jsou velkým trendem ploché televize s velkou úhlopříčkou. V této kategorii máte na výběr ze tří hlavních skupin: LCD, LED nebo plazma. Samsung se zabývá právě prvními dvěmi. Dále vyrábí displeje pro mobilní zařízení a samozřejmě také monitory k počítačům. Jedním z důvodů, proč jsou a budou LCD panely lákavější pro zákazníky je i cena. Během posledních dvou až tří let spadla průměrná cena LCD televize z 760 $ na 534 $ (v roce 2011) a stále se snižuje. V grafu 6.4 je vidět, jak by se mohl na trhu vyvíjet podíl s LCD televizemi pro společnost Samsung. Důvody, proč by to tak mohlo být jsou vcelku prosté. Zatím nikdo nepřišel s ničím novým, co by dokázalo LCD překonat. Ať už v dostupnosti cenové nebo v poměru cena/výkon. Již nějakou dobu je téměř nemožné pořídit si obyčejné CRT místo LCD televize. Tím pádem lidé musí kupovat to, co je jim nabízeno. S klesající cenou se zároveň zvyšuje úhlopříčka a možnosti, které televize přinášejí. Ano, dnes je možné ovládat televizi pomocí hlasu nebo telefonu. V televizi můžete vyhledávat na internetu nebo používat video hovory přes aplikace jako je Skype. To vše samozřejmě bezdrátově, protože každá nová televize má zabudovanou Wi-Fi.

26


Obrázek 6.4: Graf vývoje podílu prodeje plochých TV panelů Samsung na trhu

Samsung je leaderem v této kategorii již čtyři roky, svou pozici si udrží a bude nadále růst. Jak je vidět v grafu 6.4, do konce roku 2019 je předpokládán 35% procentní podíl společnosti Samsung, na poli tenkých panelů pro televize. V poslední době jsou velmi očekávané cenově dostupné OLED a flexibilní, ohebné panely. Společnost Samsung, je hlavním z výrobců. Očekává se od něj, že s těmito technologiemi přijde na trh. Pokud se tak stane, výrazně to posílí pozici na trhnu s obrazovkami, ale i v mobilním sektoru.

6.3

Mobilní telefony

V dnešní době má mobilní telefon téměř každý, kdo ne, skoro jako by nežil. V této kategorii je hned na začátek důležité říci, v jaké sféře mobilních telefonů se která společnost pohybuje. Samsung, který se na tomto trhu pohybuje déle než Apple, se zabývá telefony pro různé kategorie lidí. Používá odlišné operační systémy, ať je to jeho projekt Bada nebo stále více oblíbený Android. Zároveň telefony, které si od společnosti Samsung můžete pořídit, jsou v různých cenových relacích. V portfoliu naleznete naprosto obyčejný telefon. Ale naleznete zde i jedno z nejvýkonnějších mobilních zařízení, které si můžete v dnešní době pořídit. Samozřejmě s cenou odpovídající výkonu. Apple naopak sází na jeden model. Přesněji řečeno, vždy na jeden typ telefonu, lišící se jen velikostí vnitřní paměti. Nové modely uvádí na trh v pravidelných, přibližně ročních intervalech. A používá pouze jeden operační systém na všech mobilních zařízeních. Aplikace jsou psány přesně na přístroj, jež jste si koupili. To nahrává především vývojářům, ti se nemusejí starat o podporu pro desítky různých rozlišení a kombinací použitého hardwaru. Z grafu na obrázku 6.7 je dobře vidět, že v roce 2008, Samsung, již nějakou dobu podnikal na poli s mobilními telefony. Apple do tohoto odvětví přišel a teprve se snažil prosadit se se svým jediným modelem. Graf 6.7 zobrazuje podíl na trhu všech telefonů, nejedná se tedy pouze o chytrá zařízení. Tento fakt je důležitý hlavně do roku 2010, kdy se začali rozšiřovat chytré telefony s operačním systémem Android, který byl jako jediný konkurence schopný.

6.3. MOBILNÍ TELEFONY

27

Obrázek 6.5: Graf vývoje ceny plochých TV panelů Samsung na trhu

Z grafu 6.7 lze vyčíst, jak se bude v následujících letech měnit podíl na trhu pro obě společnosti, Apple i Samsung. Samsung i nadále bude prodávat spoustu modelů v různých cenových kategoriích, ale hlavní pro něj prozatím bude jeho vlajková loď. Ta je v současné době značená Galaxy S. Tento model v posledních letech vždy získával nejlepší hardware a díky velké podpoře od uživatelů i software. Zbylé zisky půjdou z prodeje velkého množství telefonů střední třídy. Jeho podíl na trhu bude lehce stoupat. Mezi chytrými telefony si stále bude polepšovat a dostáhne hodnot blížících se 40% podílu na trhu. Uvážíme–li celkové postavení na trhu s mobilními telefony, Samsung bude růst přibližně k 35%. Apple s největší pravděpodobností nepřijde s modelem, který by byl pro uživatele cenově dostupnější. Jediný jeho kompromis bude kapacita, od které se bude odvíjet cena. Zákazníky se mu získat povede a podíl na trhu bude růst. Růst by mohl být velký a do konce roku 2020 by si Apple mohl připsat až 15% podílu na trhu s mobilními telefony. Důvodem pro toto razantní zlepšní mohou být: • integrované služby přímo v telefonu jako je iCloud, • stále stejně intuitivní uživatelské rozhraní, • kvalitní hardware s každou verzí telefonu. I přes všechny tyto služby, které společnost Apple přináší, je odhadováno připsání mnohem většího podílu na tomto trhu společnosti Samsung. Hlavním důvodem je snížení cenového rozdílu mezi vlajkovými loděmi od ostatních výrobců mobilních telefonů. Apple sice cenu iPhone moc nesnižoval, zato ostatní prodejci se cenou dotahují na jeho úroveň. Proto je pro zákazníka jednoduché vybrat si, co mu více vyhovuje. Většina high–end přístrojů se dá koupit za podobnou cenu. V posledním grafu na obrázku 6.8 je ukázán odhadovaný vývoj ceny mobilních telefonů, od obou zmiňovaných společností.

28


Obrázek 6.6: Graf vývoje celkového počtu prodaných mobilních telefonů

Jak je vidět Samsung, který si udržuje větší podíl na trhu, prodává své telefony v průměru za velmi nízké ceny. Je to tím, že vždy má jen jednu vlajkovou loď a spoustu podpůrných modelů, které mu zvyšují prodeje. Průměrná cena telefonů od společnosti Samsung se v následujících letech nebude moc měnit. Hlavním důvodem je, že Samsung nebojuje jen proti Applu, jakožto konkurenci, ale snaží se dělat nátlak i na ostatní výrobce. Jedná se hlavně o firmy HTC, Nokia, RIM ale i Motorola. S rozšiřujícím se Androidem je zde spousta dalších výrobců, kteří se snaží prosadit s nejlevnějšími telefony nebo zařízením spadající do střední třídy. A to si Samsung nenechá líbit. Operační systém Android iOS BlackBerry Symbian Windows Phone/Mobile Others Total

Prodaných ks 2012 497.1 135.9 32.5 23.9 17.9

Podíl trhu 2012 68.8% 18.8% 4.5% 3.3% 2.5%

Prodaných ks 2013 243.5 93.1 51.1 81.5 9.0

Podíl trhu 2012 49.2% 18.8% 10.3% 16.5% 1.8%

Změna 2012/2011 104.1% 46.0% -36.4% -70.7% 98.9%

15.1 722.4

2.1% 100.0%

16.3 494.5

3.3% 100.0%

-7.4% 46.1%

Tabulka 6.1: Pět nejlepších mobilních operačních systémů pro chytré mobilní telefony 2012 (počty ks v milionech) Apple naopak prodával svá zařízení za velmi vysokou cenu. Bylo to dáno i tím, že v počátcích byl iPhone prodáván výhradně k uzavření kontraktu s telekomunikační společností AT&T. K dispozici byl pouze na americkém trhu. Apple s cenou musel jít lehce dolu, ale to udělal jen jednou. Z grafu 6.8 je zřejmé, že cena by v následující letech měla klesat. Pokud si

6.4. APPLE ITUNES MUSIC STORE

29

Obrázek 6.7: Graf vývoje podílu společností Samsung a Apple na trhu s mobilními telefony

Apple bude chtít získat více uživatelů, bude muset cenu snížit. Nezlevní–li, bude nátlak od konkurence tak vysoký, že by mohl začít ztrácet podíl na trhu.

Obrázek 6.8: Graf vývoje průměrné ceny mobilního telefonu

6.4

Apple iTunes Music Store

Oblíbený internetový obchod s hudbou, známý jako iTunes Music Store, se v posledních letech dostává stále do více zemí. Na možnost nakoupit si hudbu za rozumnou cenu a okamžitě si ji poslechnout, slyší hodně zákazníků. Přidáte–li k tomu doplňkové funkce, které Apple nabízí, jako je iTunes Match, získáváte možnost poslouchat svou hudbu. Dokonce i tu, kterou jste si nekoupili v obchodě iTunes Music Store. Zároveň hudba, kterou si koupíte, je bez jakékoli ochrany proti kopírování. Můžete ji tedy použít v jakémkoli zařízení, které vlastníte.

30


6.4.1

Cena skladeb v obchodě iTunes Music Store

Dlouhou dobu Apple prodával jednotlivé písně v iTunes Music Store za cenu 0,99 amerického dolaru. Tato cena byla jednotná pro všechny písně. Od roku 2009 Apple nabízí tři cenové skupiny: 0,69 $, 0,99 $ a 1,29 $. V průměru se písně prodávají za cenu okolo 0,99 $. Pokud zvážíme cenu vzhledem ke stažení písničky, dostaneme se na jiné číslo a to asi na 0,72 $. Od chvíle, kdy společnost Apple vypustila do světa své cloudové služby iCloud a iTunes Match1 , zákazníci mají možnost si svou již jednou koupenou hudbu stáhnout kdykoli a kdekoli zcela zdarma. S příchodem těchto služeb se zvýšil počet stažení jednotlivých skladeb. Dojde ke snížení zisku z již jednou koupené skladby. V následujících letech je očekáváno snížení cen u skladeb z internetového obchodu iTunes Music Store a to na cenu blížící se 0,7 $. Snížení cen je očekáváno ze dvou důvodů: • Větší počet uživatelů internetu, stahujících hudební obsah ilegálně. Internetové obchody s hudbou na to mohou reagovat jedině tím, že sníží cenu na takovou úroveň, aby byla pro zákazníka lákavější, než ji stahovat ilegálně. Dosáhnou toho tím, že zákazník dostane přidanou hodnotu v podobě služeb, například možnost stahování své hudby z cloudu odkudkoli. • Stále oblíbenější služby internetových rádií a společností zabývajících se streamováním hudby. Mezi provozovatele těchto služeb patří například Last.fm2 , Rdio3 nebo Google Music4 . Jejich hlavní výhodou je nízká cena v podobě měsíčních paušálů, kde se cena pohybuje okolo 9,99 $ za měsíc. Tento paušál zahrnuje neomezené množství hudby, kterou uživatel může přehrávat. Hudební knihovna poskytovatelů těchto služeb obsahuje téměř vše, co si můžete přát. Bohužel tyto služby, stejně jako iTunes Match stále nejsou dostupné v České republice a jiných státech.

6.4.2

Počet prodaných skladeb z iTunes Music Store

Od roku 2008 počet prodaných písniček neustále stoupal. Následující rok lehce klesal, ale jak je vidět v grafu 6.10, počty prodaných skladeb budou znovu růst. Očekávaným důvodem je, již výše zmíněná funkce iTunes Match a její postupné rozšiřování do dalších zemí. Společnost Apple se pomalu dostává i do jednotlivých států, ve kterých zákazníci stále nemají možnost kupovat hudbu z internetového obchodu iTunes Music Store. Na iTunes Match budou muset zbývající státy ještě chvilku počkat (Česká republika není výjimkou – problémy s českými zákony o stahování hudby). S narůstajícím počtem zařízení, se systémy iOS a Mac OS X, přibude i počet uživatelů, kteří budou nakupovat hudbu přímo od společnosti Apple. Hlavně díky jednoduchosti a možnosti využití cloudu. 1

Apple iTunes Match [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 2 Last.fm [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 3 Rdio, Inc. [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z: 4 Google Music [online]. 2013 [cit. 13-19-05]. Dostupné z:

6.5. ITUNES APP STORE

31

Obrázek 6.9: Graf vývoje ceny skladeb v internetovém obchodě Apple iTunes Music Store

6.5

iTunes App Store

Při příchodu nového modelu telefonu iPhone 3G, v roce 2008, spustila společnost Apple novou službu, nazývající se iTunes App Store. Ta přinesla možnost doplnit, v té době, chybějící funkce telefonu o nové aplikace. S tímto krokem Apple otevřel ráj pro vývojáře. Ti se okamžitě chytili příležitost výdělku a možnosti vytvoření chybějících aplikací pro jablečný telefon. Hned po příchodu se v tomto obchodě začalo objevovat velké množství aplikací. Některé přinášely chybějící funkce, jiné byly naprosto bezúčelné. Jak se stávala platforma iOS stále oblíbenější, přibývalo stále větší množství aplikací. Postupem času přibyla další zařízení do kategorie iOS. Jednalo se o tablet iPad a iPod Touch. Díky tomu vývojáři vytvářeli aplikace pro dvě různá zařízení (iPod Touch měl stejné parametry, jako iPhone). Samozřejmě, že aplikace, určené pro iPad byly mnohem dražší než aplikace pro mobilní telefony. Vývojáři nasadili vyšší ceny. Museli optimalizovat aplikace na větší úhlopříčku tabletu. Aplikace vytvořené pro iPhone je možné spouštět i na tabletu, ovšem zobrazí se jen na malé části obrazovky a nejsou uzpůsobené velké úhlopříčce. Společnost Apple umožňuje i vytvořit univerzální aplikaci. Takováto aplikace se chová podle toho, zda je nainstalována na tabletu nebo telefonu. Uživatel si tak nemusí kupovat dvě aplikace, pokud vlastní mobilní telefon a zároveň i tablet od společnosti Apple.

6.5.1

Cena aplikací

Již od počátku, kdy se začaly aplikace pro tuto mobilní platformu prodávat, ceny nebyly tak vysoké, jako například pro systémy Windows Mobile nebo Symbian. Zároveň se jednalo o obchod, kde si uživatel mohl koupit aplikaci přímo v zařízení a nemusel kvůli tomu připojovat telefon k počítači. Průměrná cena aplikace se v roce 2008 pohybovala okolo 2,8 $. Následně začala cena klesat a usadila se u hodnoty 1,3 $. Cena aplikací se snížila hlavně z důvodu velké konkurence

32


Obrázek 6.10: Graf početu prodaných písní v internetovém obchode Apple iTunes Music Store [mld]

a nasycení trhu po funkcích, které v základní verzi systému iOS chyběly. Programovat pro zařízení s iOS může každý, kdo vlastní počítač od společnosti Apple. Nutností je vlastnit vývojářský účet. Ten stojí 99 $ na rok. Pokud se aplikace, kterou vývojář prodá na iTunes App Store prodá, společnost Apple dostane 30 % z ceny aplikace a vývojář zbytek. Další z možností, kterou vývojář má, je tzv. In App Purchase. Jedná se o koncept, který je u vývojářů stále oblíbenější. Základem je aplikace, jejíž cena se většinou pohybuje velmi nízko nebo je zcela zdarma. Takováto aplikace v základu obsahuje jen minimální množství funkcí a uživatel, chce–li další obsah si ho musí zaplatit. Od roku 2010 se průměrná cena aplikací zvyšuje, až v roce 2012 dosáhla průměrné hodnoty 2 $. Důvodem byl příchod tabletu iPad, a jak je již napsáno výše, cena aplikací pro tablety se pohybuje okolo trojnásobku ceny aplikace pro telefon. Ohaduje se, že cena aplikací bude pomalu růst a bude se pohybovat okolo 2,5 $. Cena poroste především díky stále rostoucímu počtu zařízení s operačním systémem iOS. Rostoucí počet populárních tabletů, které v dnešní době často nahrazují notebooky, ale i desktopové počítače. To přispěje k prodejům tabletových aplikací. Díky několikanásobně vyšší ceně za aplikaci pro tablet, poroste průměrná cena za stažení aplikace.

6.5.2

Počet stažených aplikací

Počet aplikací stažených z iTunes App Store velice rychle rostl, v roce 2008 bylo celkem staženo přes 500 miliónů aplikací. Ani ne rok po uvedení iTunes App Store do provozu bylo staženo přes 1 miliardu aplikací. Do března roku 2012 se stáhlo více než 20 miliard aplikací a počty neustále rostou. Očekává se, že v prní polovině roku 2013 by počet stažení mohl překročit hranici 50 miliard.

6.5. ITUNES APP STORE

33

Obrázek 6.11: Graf vývoje ceny aplikací v Apple iTunes App Store

V následujících letech je očekáván růst počtu stažení aplikací. Podobně jako u hudby, společnost Apple dovoluje stahovat vícekrát. S očekávaným přírůstem počtu zařízení s operačním systémem iOS se samozřejmě bude zvedat i počet aplikací stažený do těchto zařízení. Dalším z důvodů, proč se bude stahovat více aplikací je jejich cena. Většina uživatelů nemá problém zaplatit cenu okolo dolaru až dvou. Za podobnou cenu si zákazník může koupit například kávu. Velké množství velmi populárních aplikací je dokonce zcela zdarma na obou platformách iOS i Android. Jedná se převážně o aplikace, které uživatele používají denně a i několikrát. Mezi ně patří: aplikace sociálních sítí jako Facebook, Twitter, Instagram. Také služby od společnosti Google, ale i zpravodajské aplikace typu CNN.

6.5.3

Herní odvětví

Zařízení vytvořená na platformě iOS jsou stále oblíbenější, nejen jako nástroje každodenního života, které nám usnadňují práci, ale také jako herní zařízení. Operační systém Windows 7 Windows XP Windows Vista Windows 8 Mac OS X 10.8 Mac OS X 10.6 Mac OS X 10.7

Podíl na trhu 44.5 % 38.99 % 5.17 % 2.67 % 2.61 % 1.97 % 1.93 %

Tabulka 6.2: Podíl operačních systémů na trhu)

34


Obrázek 6.12: Graf vývoje podílu placených a neplacených aplikací v Apple iTunes App Store

Hry prodávané pro tuto platformu postupně vytlačují kapesní konzole Playstation Vita nebo Nintendo DS. Výhodou, proč uživatelé upřednostňují právě telefony a tablety před skutečnými herními konzolemi, je cena. Koupí-li si zákazník hru pro telefon, zaplatí za ni v průměru 2 $ a nemusí s sebou nosit žádná další zařízení, kromě svého telefonu, případně tabletu. Herní tituly pro výše zmíněné konzole se prodávají za několik desítek dolarů. Na rozdíl od mobilních platforem, má společnost Apple menší komunitu hráčů. A to především díky malé podpoře herních vývojářů, pro jeho operační systém Mac OS X. V poslední době se podobně, jako na opensourcovém systému Linux, využívá technologie OpenGL. Ta by měla přilákat vývojáře na zmiňované platformy. Tento krok bude běh na dlouhou trať. Většina hráčů stále preferuje rozšířený systém Windows, od společnosti Microsoft.

6.6

Notebooky Macbook Air a Macbook Pro

Společnost Apple, patří mezi oblíbené výrobce přenosných počítačů. Vyznačuje se především používáním kvalitních materiálů, využitím vlastního operačního systému Mac OSX, ale také cenou. Ta převyšuje většinu ostatních výrobců notebooků. I přes vyšší cenu jsou právě modely Macbook Pro a Macbook Air, od společnosti Apple stále oblíbenější. Jedním z důvodů rostoucí oblíbenosti notebooků, od společnosti Apple, je stejně jako u ostatních produktů od tohoto výrobce, uživatelská jednoduchost. Jedná se i o ekosystém mezi těmito produkty. Podobně jako to dělají i jiné společnosti. Například společnost Microsoft se svojí herní konzolí Xbox 360, hudebním přehrávačem Zune nebo samotným operačním systémem Windows. Pokud vlastníte více produktů od jedné společnosti, většinou spolu velmi dobře spolupracují. Uživatel se jen těžce přesvědčí koupit si produkt, který bude mít komplikovanou synchronizaci s jeho dosavadním hardwarem. Právě tato situace nastala s příchodem mobilního telefonu iPhone a hudebního přehrávače iPod Touch, kdy spousta uži-

6.6. NOTEBOOKY MACBOOK AIR A MACBOOK PRO

35

vatelů začala přecházet na platformu Mac OSX, protože se jim zalíbila uživatelská přívětivost těchto přístrojů.

6.6.1

Cena notebooků

Cena notebooků od společnosti Apple se samozřejmě odvíjí od konfigurace daného modelu, podobně, jako je tomu u ostatních výrobců. Společnost Apple prodává dvě kategorie modelu Macbook. První z nich je model Macbook Air. Tento model byl uveden na trh začátkem roku 2008. Jeho hlavní předností je nízká hmotnost a malé rozměry, především tloušťka zařízení. Tento model se prodává ve dvou variantách podle úhlopříčky 11,6"nebo 13,3". Druhý model nese název Macbook Pro. Jak z jeho označení vyplývá, jedná se o model primárně určený pro práci. Oproti modelu Macbook Air je težší, mohutnější, ale na druhou stranu obsahuje výkonnější hardwarovou výbavu a větší počet vstupních portů. Tento model se prodává ve třech velikostech úhlopříčky: 13,3", 15,6"a 17". Od modelu s úhlopříčkou 17"společnost Apple pomalu opouští a přestává ho vyrábět pro malý zájem uživatelů. Tento model byl určen především pro uživatele zabývající se střihem a úpravou videa nebo zvuku. Průměrná cena notebooku od společnosti Apple od roku 2008 postupně klesá. V roce 2008 odhadovaná průměrná cena byla 1 430 $. Do roku 2012 postupně klesla na odhadovanou hodnotu 1 300 $. Pokles ceny se konal, ale není tak razantní, jako u ostatních výrobců přenosných počítačů, zde cena klesala o 20 – 30 %. Tento pokles ceny je dáván za vinu primárně nástupu levnějšího modelu řady Macbook Air, jehož cena začíná již na 999 $, pro 11,6"model. Právě díky své přívětivé ceně a rozměrům je tento model velmi oblíbený u studentů. Jedním z dalších důvodů, proč průměrná cena postupně klesá byl příchod takzvaných Ultrabooků, což je označení pro notebooky, které splňují parametry nastolené společností Intel. Hlavní parametry, které každý Ultrabook musí splňovat jsou maximální hmotnost 1,4 kg, tloušťka do 2 cm a přítomnost SSD disku pro rychlý start počítače. Můj osobní názor je, že spousta notebooků dostává nálepku Ultrabook, aniž by tyto parametry splňovala. Alespoň kategorie na českých internetových obchodech tomu tak dokazují. Právě Ultrabooky, které splňují zadané parametry společností Intel jsou největší konkurencí notebookům Macbook Air.

36


Model Macbook Pro 13 - Nižší sestava Macbook Pro 13 - Vyšší sestava Macbook Pro 13 Retina - Nižší sestava Macbook Pro 13 Retina - Vyšší sestava Macbook Pro 15 Macbook Pro 15 Macbook Pro 15 Retina - Nižší sestava Macbook Pro 15 Retina - Vyšší sestava Macbook Air 11 - Nižší sestava Macbook Air 11 - Vyšší sestava Macbook Air 13 - Nižší sestava Macbook Air 13 - Vyšší sestava

Cena 1199 $ 1499 $ 1499 $ 1699 $ 1799 $ 1799 $ 2199 $ 2799 $ 999 $ 1099 $ 1199 $ 1399 $

Tabulka 6.3: Ceny notebooků Macbook Air a Macbook Pro

Kapitola 7 Závěr 7.1

Splnění vytyčených cílů

Po obsahové stránce byly splněny všechny body zadání bakalářské práce. Druhá kapitola obsahuje nejdůležitější informace o historii každé ze společností. Údaje z této kapitoly mi pomohly porozumnět, jak tyto společnosti fungují a jakým směrem se pravděpodobně vydají v následujících letech. Kapitola o patentových sporech informuje o nejdůležitějších soudních řízeních, ovlivňujících chod obou firem. Teoretická část zaobírající se použitelnými modely pojednává o základních metodách pro tvorbu prognóz. Hlavní část této práce obsahuje konkrétní prognózy jednotlivých produktů a služeb. Důvody, proč by se tak mělo stát a jejich následný dopad. U stejných kategorií produktů obou společností jsem porovnával, jak si firmy stojí proti sobě.

7.2

Další možné pokračování práce

Při zpracovávání této práce jsem se setkal s různými nápady, jak by se dala tato práce rozšířit případně vylepšit. Většina z těchto nápadů by znamenala změnu celkové struktury tohoto projektu, na což bohužel nezbyl čas.

7.2.1

Porovnání s další konkurencí

V části o prognózách jsem několikrát zmiňoval další výrobce, kteří se pohybují na stejném nebo podobném trhu jako společnosti Samsung a Apple. Jmenovitě Microsoft, BlackBerry, Nokia a Google. Tyto společnosti znamenají velkou konkurenci. Každá z těchto firem má zajímavě nakročeno na trhu s mobilními přístroji. Pro některé z jmenovaných společností může jeden chybný krok znamenat naprostý konec.

7.2.2

Pokračování patentové války

Spory ohledně používaných patentů nemají ani zdaleka konce. Společnosti Samsung a Apple mají soudní řízení nejen mezi sebou, ale i mezi jinými společnostmi. V navazující práci by byl 37

38

KAPITOLA 7. ZÁVĚR

prostor pro rozbor jednotlivých patentů. Je tu možnost zaměřit se na zajímavé patenty, již vlastněné některou z těchto společností. A důsledky uvedení zařízení, využívajících nových patentovaných technologií.

7.2.3

Zdroje informací a dat pro analýzy a prognózy

Největším problematikou při vytváření této práce bylo sehnat kvalitní informace. Tento fakt byl především u firmy Samsung, která zveřejňuje jen velmi málo informací použitelných pro toto téma. Jednou z možností získání informací, jsou placené reporty od velkých analytických firem, které bohužel stojí i několik tisíc dolarů. Některé z těchto společností jsou ale ochotny, poskytnout alespoň části svých dokumentů pro studijní účely. Sběr informací o těchto společnostech a jiných zdrojích dat, užitečných pro tvorbu prognóz, by pomohl dalším studentům při získávání podkladů pro své práce.

7.3

Publikační činnost

V rámci bakalářské práce jsem dostal od svého vedoucího RNDr. Bohumíra Štědroně, CSc. možnost, napsat publikaci do odborného časopisu Sdělovací technika. Jednalo se o článek psaný v anglickém jazyce, zabývající se stejným tématem jako tato bakalářská práce.

7.4

Přínos práce

Tvorba tohoto projektu mi rozšířila obzory o těchto velkých společnostech. Měl jsem přístup k zajímavým informacím, ke kterým bych se jinak nedostal. Obě společnosti jsou jedničky ve svých oborech. Na základě výše zmíněných prognóz, jsem měl možnost udělat si subjektivní názor na obě společnosti, jejich produkty a služby. Stejně jako já, má i čtenář této práce možnost získat velmi cenou přidanou hodnotu, kterou jsou v dnešní době informace.

Příloha A Seznam zdrojů a použité literatury 1. MOORE, Gordon Earle. Cramming more components onto integrated circuits. Electronics Magazine. 1965. 2. NIKOLOV, Boris. Samsung versus Apple – Prognóza vývoje, 2012. Semestrální projekt. ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická. Vedoucí práce RNDr. Bohumír Štědroň, CSc. 3. ŠTĚDROŇ, Bohumír. Prognostické metody a jejich aplikace. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2012, xxii, 197 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-174-4. 4. ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. 5. Apple iPad to dominate tablet market through 2015, Gartner says. In: Axiomtelecom.com [online]. 2011 [cit. 2013-02-29]. Dostupné z: 6. VITICCI, Federico. Apple Q1 2013 Results: $54.5 Billion Revenue, 47.8 Million iPhones, 22.9 Million iPads, 4.1 Million Macs Sold. In: MacStories [online]. 2013 [cit. 201302-01]. Dostupné z: 7. Court docs reveal Samsung sold 21M phones, 1.4M tablets worth $8B in US since 2010. In: CAMPBELL, Mikey. Apple Insider [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: 8. Gartner Says Worldwide Smartphone Sales Reached Its Lowest Growth Rate With 3.7 Per Cent Increase in Fourth Quarter of 2008. In: Gartner, Inc [online]. 2009 [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: 39

40

PŘÍLOHA A. SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÉ LITERATURY 9. Global Apple iPhone sales from 3rd quarter 2007 to 2nd quarter 2013 (in million units). In: Statista.com [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z:

10. Global market share held by tablet operating systems in 2013 and 2017. In: Statista.com [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: 11. History of the iPhone. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: 12. FRIED, Ina. Judge in Apple-Samsung Case Cuts Damages, Orders New Trial on Some Products, Upholds $600 Million of Verdict. In: All Things D [online]. 2013 [cit. 201303-20]. Dostupné z: 13. Jury awards Apple $1.049 billion in Samsung patent dispute ruling. In: LOWE, Scott. The Verge [online]. 2012 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: 14. VITICCI, Federico. Mac App Store: Year Two. In: MacStories [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: 15. Mobile/Tablet Operating System Market Share. In: Http://marketshare.hitslink.com/ [online]. 2012-2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: 16. Předpověď budoucího stavu. In: Fotopulos.net [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: 17. Samsung Forecasts Record $8.3 Billion Profit. In: The New York Times Company [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: 18. Samsung letos zřejmě svůj náskok nad Applem ještě zvýší. In: MobilMania.cz [online]. 2013 [cit. 2013-01-08]. Dostupné z: 19. Samsung zdvojnásobil zisk, ale spor s Applem mu škodí. In: Živě.cz [online]. 2012 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z:

41 20. Smartphone. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: 21. Top 8 Mobile Operating Systems from Q04 2008 to Q04 2012: StatCounter Global Stats. In: Statcounter.com [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: 22. ŠINDELÁŘ, Adam. Třicet let historie Apple: druhá část. In: Root.cz [online]. 2006 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z: 23. ŠINDELÁŘ, Adam. Třicet let historie Apple: část první. In: Root.cz [online]. 2006 [cit. 2013-01-23]. Dostupné z: 24. JACKSON, Eric. Why Apple Will Hit $1,650 by the End of 2015. In: Forbes [online]. 2012 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: 25. Apple Inc. (AAPL): Summary for Apple Inc. YAHOO. Yahoo.com [online]. 2013 [cit. 2013-01-16].Dostupné z: 27. Citace.com. Citace.com [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: <www.citace.com> 28. Historie Samsung. SAMSUNG. Samsung.com [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: 29. FAW, Larissa. Is Apple’s iPhone No Longer Cool To Teens?. FORBES. Forbes [online]. 2013 [cit. 2013-02-02]. Dostupné z: 30. Moore’s Law and Intel Innovation. INTEL CORPORATION. Intel.com [online]. 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: 31. Samsung Electronics Co. Ltd.: Summary for Samsung Electronics Co. Ltd. YAHOO. Yahoo.com [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: 32. Samsung Electronics: Overview – Trefis. TREFIS. Trefis.com [online]. 2013 [cit. 201304-23]. Dostupné z:

42

PŘÍLOHA A. SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÉ LITERATURY

33. IDC - Press Release: Android and iOS Combine for 91.1% of the Worldwide Smartphone OS Market in 4Q12 and 87.6% for the Year, According to IDC. IDC CORPORATE USA. IDC.com [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: < http://www.idc. com/getdoc.jsp?containerId=prUS23946013> 34. Desktop Operating System Market Share. NETMAKETSHARE. Netmarketshare [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: 35. EXPERT PANEL. EUROPEAN COMMISION. Ec.europa.eu [online]. [cit. 201305-21]. Dostupné z:

Příloha B Definice pojmů a vysvětlení cizích slov • Cloud, Cloud Computing poskytování služeb či programů uložených na serverech. • Opensource Otevřený software, volně šiřitelný a upravitelný. • Tablet Mobilní zařízení s integrovanou dotykovou obrazovkou. • BootCamp Software od společnosti Apple, umožňující na počítači se systémem Mac OS X mít nainstalován i operační systém Windows. • LCD Liquid Crystal Display, Displej tvořený z tekutých krystalů. • TFT Thin-film-transistor LCD, speciální druh LCD displeje tvořený z tenkovrstvých tranzistorů. • CRT Cathode Ray Tube, Katodová trubice využívaná ve starších typů monitorů. • Wi-Fi Bezdrátová technologie sloužící především k připojení na internetovou síť. • IEEE The Institute of Electrical and Electronics Engineer, Institut pro elektrotechnické a elektronické inženýrství • CEO Chief executive oﬃcer, výkonný ředitel • GB Gigabyte, označení jednotky množství informace používané v informatice • Gb Gigabit, označení jednotky množství informace používané v informatice • SSD Solid State Disk, typ datového uložiště vytvořeného z NAND pamětí. • OpenGL Open Graphics Library, multiplatformní rozhraní pro tvorbu pročítačové grafiky. • DRAM Dynamic Random Access Memory, druh počítačové paměti, uchovávající elektrický náboj v kondenzátoru. • SDRAM Synchronous Dynamic Random Access Memory, typ DRAM paměti se synchronním způsobem přenosu dat. • NAND Logický člen typu Negated AND 43

44

PŘÍLOHA B. DEFINICE POJMŮ A VYSVĚTLENÍ CIZÍCH SLOV

Příloha C Obsah přiloženého CD Přiložené CD obsahuje text bakalářské práce v textovém souboru Nikolov_Boris.pdf a článek publikovaný v časopise Sdělovací technika – Anglické listy na téma Samsung versus Apple Forecast ve formátu Samsung_vs_Apple_Forecast.pdf.

CD Nikolov_Boris.pdf Samsung_vs_Apple_Forecast.pdf

45

Samsung versus Apple - prognóza vývoje

Recommend Documents