10. 10. 2014 / č. 41 / samostatně neprodejné
VÁCLAV MORAVEC S televizním moderátorem o klatbě dvou prezidentů.
› S televizním moderátorem Václavem Moravcem o klatbě dvou prezidentů, o práci o nedělích a o tom, kdo je v jejich početné rodině větší hvězda. › Fotbalový skandál. Jak se mezinárodní federace FIFA snaží držet pod pokličkou nařčení z údajné korupce kolem Kataru. › Poutavý příběh, jak slavný spisovatel Thomas Mann získal ve 30. letech československé občanství, díky němuž unikl pronásledování nacisty. › Rozhovor se zpěvačkou a výtvarnicí Vladivojnou La Chiou o její nové desce, nevěře a o tom, proč nerada chodila do výtvarné školy.
+ TV program na celý týden
Editorial
PÁTEK LIDOVé NOVINy
lidé jsou hodně přelétaví. Vidím kolem sebe většinou krátkodobé vztahy. Mnoho dnešních třicátníků se honí za kariérou a mamony. Jsou sobci – a já v něčem bohužel taky. Vladivojna la Chia v rozhovoru na straně 26
Je to podmanivý příběh. Malá východočeská obec díky odvaze jednoho ze svých konšelů zachránila slavného držitele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna před pronásledováním nacisty. Co bylo lidem z Proseče po nějakém německém spisovateli, který doma přišel o občanství? Vždyť mu československý pas nedal předtím Liberec. Kdo dnes ví, z jakého důvodu jim nebyl Mannův osud lhostejný? Možná si řeknete, že taková rozhodnost a odvaha se už nevidí. Vzpomínám si však na podobný případ – dokonce z letošního roku. V březnu nabídl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek místo rus-
kému historikovi Andreji Zubovovi. Toho v Moskvě vyhodili ze Státního institutu pro mezinárodní vztahy, protože napsal článek přirovnávající ruskou anexi Krymu k chování Německa v roce 1939. Ostatně Magdalena Sodomková, autorka článku Mann z Proseče, mi říkala, že tenhle příběh promlouvá i k dnešní době, i když měla na mysli spíš prezidenta Beneše a jeho neochotu provokovat silnou velmoc.
Vladan Šír vedoucí magazínu
[email protected]
oBsah 4 Porota Pátku 6 VáClaV MoraVEC Prokletý moderátor alena Plavcová 12 téMa
Bafuňáři, úplatky a horko na hřišti Josef káninský
18 fokus
Přepni to na internet Šimon Šafránek
20 osud
Mann z Proseče Magdalena sodomková
26 VladiVoJNa la Chia (s)prostá žena Martina kopecká
32 koMErčNí Příloha Jak na krásu ludmila hamplová o pasu pro thomase Manna na straně 20
50 křížoVka Foto na titulu: Petr Kozlík
Pátek, týdenní příloha lN. Šéfredaktor: István Léko. Ředitel redakce: Veselin Vačkov. Vedoucí magazínu: Vladan Šír. Grafik: Petr Puch. Redakce: Nora Grundová, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Petra Klimešová. Kontakt na redaktory:
[email protected]. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. 3
téma
PÁTEK LIDOVé NOVINy
Bafuňáři, úplatky a horko na hřišti Fotbalem otřásá skandál kolem chystaného mistrovství světa v Kataru. Kdo jsou hlavní hráči aféry a proč se bohatá a vlivná FIFA snaží celou věc ututlat? text: Josef Káninský Foto: Profimedia.cz, Shutterstock
Sepp Blatter prezident FIFa Švýcarský fotbalový funkcionář je šéfem federace od roku 1998. Během dlouhého působení v jejím čele často čelil obviněním z korupce. Skandál kolem Kataru 2022 je zatím ten nejzávažnější. Žádný výsledek dosud není znám, Blatter zprávu etické komise odmítl zveřejnit.
12
13
osud
PÁTEK LIDOVé NOVINy
Mann z Proseče Co spojuje slavného držitele Nobelovy ceny a malou východočeskou obec? Text: Magdalena Sodomková Foto: Radek Kalhous, archiv města Proseče
J
sme ve Skutči, přijedeme brzy. Frido Mann,“ čte nahlas starosta východočeské Proseče Jan Macháček na displeji svého mobilu. V místnosti úřadu zavládne lehká nervozita. Starosta si upraví sako. Pohledem přelétne mísu připravených řízků, krabici s větrníky. Za chvíli profesor psychologie a spisovatel Frido Mann, vnuk laureáta Nobelovy ceny Thomase Manna, poslední letošní zářijový pátek vystoupí z auta a rozhlédne se po náměstí. Tak tady to bylo. Roku 1937. Sem si jeho prarodiče přijeli pro „vstupenku na svobodu“. Slavnostně je tu vítaly davy příznivců. Obyvatelé Proseče zdravili pár německy, francouzsky i anglicky. Na filmovém záznamu, který měří 48 metrů a trvá dvě minuty, je vidět slavného spisovatele i jeho choť a obyvatele v dlouhých kabátech. Mann tu nechal z vděčnosti za onu vstupenku značný obnos pro chudé. Radní jej využili jinak. Nechali vysázet třešňový sad – zahradu Thomase Manna. Výtěžek z prodeje ovoce mínili na Vánoce rozdávat nuzným. Torzo toho sadu, větve polámané, ještě stojí. Události, které tehdy Manna do Proseče přivedly, však byly dramatické. A záhy mělo být ještě hůř. Obzvláště zle pak rodině prosečského radního Rudolfa Fleischmanna...
Pálení knih
Thomas Mann s „exilovým výrazem“. díky československému pasu se rodině Mannových podařilo přežít válku, dostat se načas do usA a posléze do Švýcarska. Po celý život však zůstali Čechoslováky. 20
Rudolf Fleischmann seděl v místní knihovně, četl si Prager Tagblatt. V záhlaví listu datum 5. července 1935. Zaujal jej otevřený dopis Heinricha Manna, Thomasova bratra a také spisovatele. „Už i v pařížských Tempsech psali, že mi Liberec poskytl domovské právo. Věci se ale mají jinak. Osm měsíců na něj marně
čekám. Žádost za mě podala jistá významná osoba,“ psal v něm a Fleischmann se dovtípil: prezident Masaryk. Všem bylo tehdy známo, že jakmile nacisti začali v Německu veřejně pálit „škodlivé“ knihy Heinricha Manna, osobně jej přijal. Proslýchalo se, že nepřátelé třetí říše mizejí beze stopy nebo utíkají před nacisty do exilu. Jenže cestovat nešlo v téhle době snadno. Byl k tomu třeba pas. Heinrich Mann pas neměl. Nacisti jej zbavili státního občanství. Proto požádal Liberec, aby mu udělil domovské právo – dokument nezbytný k tomu, aby se mohl stát občanem Československa. Jenže Liberec byl v pohraničí a němečtí radní by pro tenhle nápad ruku nezvedli. Rudolf Fleischmann předvídal, že tady půjde o život. „Když se dozvěděl o problému bratří Mannů, uvědomil si, že Proseč by mohla a měla pomoci. Nikdy toho nelitoval. Tehdejší politická situace vyžadovala akci. Rudolf byl aktivista. Byl vynalézavý. Odvážný. Šlo mu o princip, jednal podle svého přesvědčení,“ říká Eva Paddock-Fleischmann, mladší z jeho dcer, která nyní žije ve Spojených státech. Její otec byl nejmladším radním ryze české vesnice. Rozběhl se za místostarostou Fritzem a starostou Herynkem a hlavou mu běželo: „Budou chtít Češi pomoci Němci? Přijme Heinrich Mann, představitel německé akademie umění, tuhle nabídku od lidovců – katolíků?“ Fleischmann neměl Mannovu adresu. A tak napsal rovnou do Prager Tagblattu. „Pokud se Heinrich Mann se svou žádostí obrátí na Proseč, bude celá záležitost vyřízena promptně.“ 21. srpna 1935 na tajném shromáždění devět z patnácti radních hlasovalo pro
udělení domovského práva Heinrichu Mannovi. A vzápětí spisovatel na československém konzulátu v Marseille složil přísahu československého občana. V Německu vzbudila zpráva o tom, že se Heinrich Mann stal Čechoslovákem, nenávist. Rudolf Fleischmann si spočítal, že na Proseč zaútočilo na 46 listů. Kolem jeho domu kroužilo auto se dvěma Němci, pohotoví sousedé je poslali na druhou stranu a běželi Fleischmanna varovat. „Ten dům v Proseči postavil náš dědeček. Měl nepříliš úspěšný obchod s výšivkami. Ještě pár kousků mám, z maminčina věna. Byl to velký dům, v přízemí měla moje maminka, lékařka, ordinaci. Byla tam zahrada, tenisový kurt… Bylo to místo mého šťastného dětství,“ vzpomíná Milena Grenfell-Baines, starší ze dvou dcer Rudolfa Fleischmanna, která dnes žije v anglickém Prestonu.
Thomas Mann Rudolf Fleischmann vyrazil do Curychu. Tentokrát na pokyn prezidenta Beneše. Šlo o tajnou misi, Beneš „nechce provokovat Hitlera“. Nechtěl oficiálně ještě zhoršit napjaté česko-německé vztahy. „Stál jsem před vilou na curyšském jezeře. Srdce mi bilo jako studentovi na prvním rande. Zazvonil jsem a zahlédl jsem pokojskou v černých šatech a bílé zástěře. Vyslovil jsem své jméno. Za ní se objevil vysoký, štíhlý gentleman, nositel Nobelovy ceny, doctor honoris causa na mnoha univerzitách Thomas Mann. Tam jsem se potkal s jeho malou ženou Katjou a synem Golem. Vyšlo najevo, že Thomas Mann je o Proseči obeznámen díky svému bratru Heinrichovi,“ popsal Fleischmann roku 1961 ve své přednášce pro manchesterskou univerzitu. 21