Porovnání dvou firem finanční analýzou JURIS LTM s. r. o.; ROKL spol. s r. o

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Porovnání dvou firem finanční analýzou JURIS LTM s. r. o.; ROKL spol. s r. o. Bakalářská práce

Autor:

Ondřej Maršík, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jiří Kudera, CSc.

Duben 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu jsem uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Chotěšově 30. dubna 2012

Ondřej Maršík, DiS.

-1-

Poděkování Chtěl bych poděkovat firmám JURIS LTM. s. r. o. a ROKL spol. s r. o. za poskytnuté materiály a potřebné informace k účetním výkazům, zejména pak Paed.Dr Lence Jurčákové a paní Miroslavě Kříţové. Děkuji také paní Jitce Maršíkové za účetní poradenství. Dále děkuji Ing. Jiřímu Kuderovi, CSc. za konzultace a rady k napsání bakalářské práce, rodičům a přátelům za podporu při studiu na Bankovním institutu vysoké škole.

-2-

Anotace Cílem práce je analyzovat a porovnat dvě stavební firmy, podnikající ve stejném oboru a přibliţně stejně dlouhou dobu působící na českém trhu. V práci jsou uvedeny konkrétní firmy: JURIS LTM s.r.o. a ROKL spol. s r.o.. V práci jsou pouţity ekonomické ukazatele: rentability, likvidity, aktivity, zadluţenosti, bonitní a bankrotní modely jako jsou Altmanovo z-skóre, Kralickův quick test, Multivariační diskriminantní analýza a Tafflerův index. V práci je zahrnuta i horizontální a vertikální analýza, která neslouţí k porovnání podniků mezi sebou, ale potvrzuje zjištěné výsledky za analyzované období u kaţdé firmy jednotlivě. Analyzované roky jsou 2008 aţ 2011. Z porovnání je zřejmé, ţe firma JURIS LTM s.r.o. je ekonomicky pevná a finančně stabilní. JURIS LTM s.r.o. si ve svém oboru vybudovala pevnou pozici na trhu práce a podle analýz lze předpokládat její budoucí pozitivní ekonomický vývoj. Firma ROKL spol. s r.o. prošla těţkým a nestabilním obdobím ve své existenci, avšak v posledních dvou analyzovaných letech výsledky naznačují, ţe se podnik stává ekonomicky stabilním. Klíčová slova: JURIS LTM s.r.o., ROKL spol. s r.o., finanční, analýza, porovnání, ukazatel, model, firma, Annotation The purpose of this work is to analyse and compare two construction companies doing business in the same branch on the Czech market for about an equal period. There are two specific companies presented in the work: JURIS LTM s.r.o. and ROKL spol. s r.o. There are several economic indicators used in the work: profitability, liquidity, activity, insolvency, credibility and bankruptcy models like Altman Z-score, Kralicek quick test Multivariate discriminant analysis and Taffler index. The work also includes horizontal and vertical analysis which is not used to compare the companies, but to confirm the results recognized for each single company within the analyzed period. The analyzed years cover 2008 to 2011. Comparing both the companies it is obvious the JURIS LTM s.r.o. is an economically strong and fixed company.

The JURIS LTM s.r.o. has built perfect reputation

on the employment market and its future positive economic development could be expected upon the recent analysis. The other company, ROKL spol. s r.o., had passed a difficult -3-

and unstable period of its life. Anyway, the last two-year analysis results indicate the company turns to be stable. Key words: JURIS LTM s.r.o., ROKL spol. s r.o., financial, analysis, comparison, index, model, company

-4-

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................... - 7 1

ÚČEL FINANČNÍCH ANALÝZ ................................................................................................ - 8 1.1 1.2 1.3 1.4 1.4.1 1.4.2 1.5 1.6

2

FINANČNÍ ANALÝZY POMOCÍ POMĚROVÝCH UKAZATELŮ .................................. - 14 2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.3 2.3.1 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.5 2.5.1 2.5.2 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4 2.7 2.7.1 2.7.2

3

CO JE FINANČNÍ ANALÝZA, O ČEM VYPOVÍDÁ A KDO JI VYUŢÍVÁ .........................................- 23 -

CHARAKTERISTIKA FIREM ............................................................................................... - 24 4.1 4.2

5

NÁSTROJE A POSTUPY FINANČNÍ ANALÝZY ..........................................................................- 14 RENTABILITA .......................................................................................................................- 14 Rentabilita vlastního kapitálu ........................................................................................ - 14 Rentabilita tržeb ............................................................................................................ - 15 Faktory ovlivňující rentabilitu ....................................................................................... - 15 UKAZATELE AKTIVITY .........................................................................................................- 15 Doba obratu pohledávek ............................................................................................... - 16 ANALÝZA LIKVIDITY ............................................................................................................- 16 Ukazatele likvidity ......................................................................................................... - 16 Ukazatel okamžité likvidity ............................................................................................ - 17 Ukazatel pohotové likvidity............................................................................................ - 17 Ukazatel běžné likvidity ................................................................................................. - 17 ZADLUŢENOST .....................................................................................................................- 17 Debt ratio....................................................................................................................... - 18 Equity ratio .................................................................................................................... - 18 BONITNÍ A BANKROTNÍ MODELY ..........................................................................................- 18 Altmanovo z-skóre ......................................................................................................... - 18 Kralickův quick test ....................................................................................................... - 19 Multivariační diskriminantní analýza ............................................................................ - 20 Tafflerův index ............................................................................................................... - 21 VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA .............................................................................- 21 Vertikální analýza .......................................................................................................... - 22 Horizontální analýza ..................................................................................................... - 22 -

VYPOVÍDAJÍCÍ SCHOPNOST FINANČNÍ ANALÝZY ..................................................... - 23 3.1

4

VARIANTY FINANČNÍ ANALÝZY .............................................................................................- 8 ZDROJE FINANČNÍCH INFORMACÍ ...........................................................................................- 9 ÚČETNÍ VÝKAZY ....................................................................................................................- 9 ROZVAHA ...............................................................................................................................- 9 Aktiva ............................................................................................................................. - 10 Pasiva ............................................................................................................................ - 10 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ......................................................................................................- 11 CASH FLOW (VÝKAZ O PENĚŢNÍCH TOCÍCH) .........................................................................- 12 -

JURIS LTM S.R.O. ...............................................................................................................- 24 ROKL, SPOL. S. R. O. ............................................................................................................- 25 -

ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ FIREM ........................................................................... - 26 5.1 ANALÝZA FIRMY JURIS LTM S. R. O. ..................................................................................- 26 5.1.1 Rentabilita firmy JURIS LTM s. r. o. ............................................................................. - 26 5.1.2 Ukazatel aktivity ............................................................................................................ - 27 5.1.3 Ukazatel likvidity ........................................................................................................... - 28 5.1.4 Ukazatel zadluženosti .................................................................................................... - 28 5.1.5 Altmanovo z-skóre ......................................................................................................... - 29 5.1.6 Kralickův quick test ....................................................................................................... - 30 5.1.7 Multivariační diskriminantní analýza ............................................................................ - 30 5.1.8 Tafflerův index ............................................................................................................... - 31 5.1.9 Horizontální a vertikální analýza .................................................................................. - 31 5.1.10 Hodnocení analýz a modelů firmy JURIS LTM s.r.o. ................................................... - 33 5.2 ANALÝZA FIRMY ROKL SPOL. S R. O. ..................................................................................- 34 5.2.1 Rentabilita ..................................................................................................................... - 34 -

-5-

5.2.2 Ukazatel aktivity ............................................................................................................ - 35 5.2.3 Ukazatel Likvidity .......................................................................................................... - 36 5.2.4 Ukazatel zadluženosti .................................................................................................... - 36 5.2.5 Altmanovo z-skóre ......................................................................................................... - 37 5.2.6 Kralickův quick test ....................................................................................................... - 38 5.2.7 Multivariační diskriminantní analýza ............................................................................ - 38 5.2.8 Tafflerův index ............................................................................................................... - 39 5.2.9 Horizontální a Vertikální analýza ................................................................................. - 39 5.2.10 Hodnocení analýz a modelů firmy ROKL spol. s r. o. .................................................... - 41 6

ZÁVĚREČNÉ POROVNÁNÍ FIREM ..................................................................................... - 43 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8

UKAZATEL RENTABILITY .....................................................................................................- 43 UKAZATEL AKTIVITY ...........................................................................................................- 44 UKAZATEL LIKVIDITY ..........................................................................................................- 45 UKAZATEL ZADLUŢENOSTI ..................................................................................................- 47 ALTMANOVO Z-SKÓRE .........................................................................................................- 48 KRALICKŮV QUICK TEST ......................................................................................................- 49 MULTIVARIAČNÍ DISKRIMINANTNÍ ANALÝZA .......................................................................- 49 TAFFLERŮV INDEX ...............................................................................................................- 50 -

ZÁVĚR ................................................................................................................................................. - 51 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................... - 53 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK ...................................................................................................... - 54 ANALÝZA FIRMY JURIS LTM S. R. O. …….. .....................................................................................- 54 ANALÝZA FIRMY ROKL SPOL. S R. O. ................................................................................................- 54 ZÁVĚREČNÉ POROVNÁNÍ FIREM ..........................................................................................................- 55 SEZNAM PŘÍLOH: ............................................................................................................................ - 56 PŘÍLOHY PRO FIRMU: JURIS LTM S.R.O. ...........................................................................................- 56 PŘÍLOHY PRO FIRMU: ROKL SPOL. S R. O. ..........................................................................................- 56 -

-6-

Úvod Pro bakalářskou práci jsem si vybral porovnání dvou firem finanční analýzou. Jako dvě ukázkové firmy jsem zvolil JURIS LTM s. r. o. a ROKL spol. s r. o. Tyto firmy podnikají ve stavebním oboru a zabývají se činnostmi, které s tímto oborem souvisí. Oba podniky fungují na trhu více neţ deset let. Porovnal jsem podniky a určil, jak jsou ekonomicky zdravé, ale také zároveň, která společnost je více likvidní, rentabilní nebo která má kratší aktivitu pohledávek. Poměřil jsem vyuţití jejich vlastního a cizího kapitálu a zanalyzoval je pomocí bonitních a bankrotních modelů. Pro zjištění souvztaţností a provázanosti ukazatelů jsem u obou firem udělal horizontální a vertikální analýzu rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Kaţdý ekonomický subjekt, který působí na trhu, musí neustále analyzovat svou činnost a výsledky, kterých dosáhl. Pomocí výsledků z jednotlivých analýz dospívá vedení podniku k rozhodnutím, jak svoji pozici udrţet nebo vylepšit. Tyto analýzy slouţí k tomu, aby podnik dokázal být více konkurenceschopný. Znamená to především upravovat strukturu financování, dobře nakládat s oběţným majetkem a účelně investovat. Proto se snad v kaţdém prosperujícím podniku zpracovává finanční analýza, která vyhodnocuje základní finanční ukazatele a vyvozuje z nich závěry pro vedení firmy. Finanční analýza je také vhodná pro banku, kdyţ potřebuje zjistit finanční stabilitu potencionálního klienta a zejména při posouzení moţností poskytování úvěrů apod.. Od obou firem jsem si vyţádal údaje za rok 2008, 2009, 2010 a 2011. Ve finanční analýze jsem pracoval s rozvahou, výkazem zisku a ztráty, výkazem cash flow a s horizontální a vertikální analýzou, ze kterých jsem čerpal údaje nutné pro výpočet ukazatelů a modelů.

-7-

1 Účel finančních analýz Úkolem finanční analýzy podniku je zhodnocení jeho finanční pozice. Sestavuje se za určitý časový interval a výsledky se posuzují jak v časové řadě, tak ve vztahu k obdobným podnikům. Mezipodnikové srovnání umožňuje postihnout postavení určitého podniku ve větším souboru podniků; ten obvykle tvoří podniky určitého průmyslového odvětví, výrobního oboru, podniky vyrábějící stejný druh výrobku, konkurenční podniky.1 Informace se čerpají z účetních výkazů. Finanční analýza obsahuje mnoho metod, které různým způsobem analyzují situaci v podniku. Z hlediska záměru ji lze členit na souhrnnou analýzu a na dílčí analýzy finančního postavení podniku. Dílčí analýzy pomáhají manaţerům při rozhodování v určitých specifických případech: oblastech provozních, investičních a zejména v oblasti financování. Analýzy pouţité při komplikovaném rozhodování v podmínkách nejistoty se obvykle začleňují do manaţerského účetnictví, i kdyţ čerpají údaje rovněţ z finančního účetnictví. Finanční analýzu lze charakterizovat z různých hledisek. Jedním z nich je aspekt časový, kterým klasifikujeme analýzu na statickou a dynamickou. Při statické analýze se berou v úvahu výkazy sestavené k určitému datu. Dynamická analýza pracuje s údaji za více období po sobě jdoucích.

1.1 Varianty finanční analýzy 1. Jednorozměrovou finanční analýzu tvoří jednoduché ukazatele z údajů účetních výkazů vytvořené jednoduchými operacemi, jako je poměr nebo rozdíl. 2. Vícerozměrová finanční analýza vzniká kombinacemi jednoduchých kritérií a jejich různou váhou, případně rozborem ukazatelů. 3. Speciální finanční analýza vychází z metod matematické statistiky, jako jsou například korelační koeficienty, bodové odhady nebo z metod operačního výzkumu.

1

Synek, M a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2002 ISBN 807179-736-7 Mezipodnikové srovnání, s.247

-8-

1.2 Zdroje finančních informací Základní informace pouţívané pro finanční analýzu jsou informace z finančního účetnictví neboli účetní informace. Hlavními účetními výkazy jsou : 1. rozvaha 2. výkaz zisku a ztráty 3. výkaz cash flow Jsou to ty nejzákladnější, avšak nejdůleţitější a nejčastější zprávy o firmě. Lze sem také zahrnout informace z Obchodního rejstříku nebo informace z interních zdrojů. Roli můţou hrát obecné údaje o podniku charakterizující jeho činnost.

1.3 Účetní výkazy Účetní výkazy jsou základním zdrojem dat pro finanční analýzu. Jedná se o uspořádanou soustavu informací, která v peněţním vyjádření zjišťuje, měří a hodnotí hospodářskou činnost firmy. Účetní výkazy je moţné zpracovávat v rozsahu plném nebo ve zkráceném.

1.4 Rozvaha „Rozvaha je soupis aktiv a pasiv, přehled o stavu majetku a zdrojů jeho krytí k rozvahovému dni v peněžním vyjádření.“2 Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat k určitému časovému okamţiku majetek podniku v peněţním vyjádření z hlediska jeho formy a finančních zdrojů. Zjistit hospodářský výsledek a poskytnout základní informace pro zjištění a zhodnocení finanční situace podniku. Rozvaha je tedy přehled stavu aktiv a pasiv podniku k určitému datu.

2

MLČOCH J.: Malá ekonomická encyklopedie, 3. doplněné vydání, Linde Praha, a.s. 1997, ISBN 80-7201-055-7, Rozvaha, s. 148

-9-

1.4.1 Aktiva Aktiva představují v rozvaze majetek podniku, který se člení na stálý a oběţný a ostatní aktiva. Podnik musí jinak hospodařit s majetkem, který je v podniku vázán dlouhodobě a jinak nakládat s majetkem, který se často obnovuje. Rozvaha obsahuje toto základní členění aktiv: 1. Pohledávky za upsané vlastní jmění 2. Stálá aktiva a) Nehmotný investiční majetek b) Hmotný investiční majetek c) Finanční investice 3. Oběžná aktiva a) Zásoby b) Dlouhodobé pohledávky c) Krátkodobé pohledávky d) Finanční majetek 4. Ostatní aktiva

1.4.2 Pasiva Pasiva vyjadřují kapitálovou strukturu majetku podniku, který je vyuţíván na jeho financování. Podnik získává prostředky z vlastních i z cizích zdrojů. Účetní systém rozlišuje základní kategorie: vlastní kapitál a cizí zdroje a ostatní pasiva. Vlastní kapitál je poloţkou, která obsahuje základní kapitál, který představuje peněţní vyjádření vkladů společníků dané firmy. Dále do vlastního kapitálu patří kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření z minulých let a výsledek hospodaření z běţného období. Cizí kapitál představuje závazky, které se vztahují k určitým hospodářským operacím firmy a kde základním kritériem pro další rozdělení je lhůta jejich splatnosti. Rozdělení pasiv v rozvaze: 1. Vlastní kapitál a) Základní kapitál b) Kapitálové fondy - 10 -

c) Fondy vytvořené ze zisku d) Hospodářský výsledek minulých let e) Hospodářský výsledek účetního období 2. Cizí zdroje a) Rezervy b) Dlouhodobé závazky c) Krátkodobé závazky d) Bankovní úvěry a výpomoci 3. Ostatní pasiva Poslední skupinu v aktivech a pasivech tvoří poloţky, které začleňují náklady a výnosy do účetního období s nímţ věcně i časově souvisejí. Nejdůleţitější vztah aktiv a pasiv je, ţe se jejich součty musí rovnat (aktiva = pasiva).

1.5 Výkaz zisku a ztráty „Výkaz zisků a ztát je souhrn údajů o výsledcích hospodaření podniku, poskytuje přehled o hospodářském výsledku (zisku, ztrátě) včetně údajů pro jeho výpočet.“3 Úkolem tohoto výkazu je podrobně rozepsat rozvahovou poloţku „hospodářský výsledek běţného roku“ a to z toho důvodu, aby bylo jasné, jaké výnosy a náklady ovlivnily výši hospodářského výsledku. Hospodářské operace dělíme na dva základní typy: rozvahové a výsledkové. Zisk či ztrátu za určité účetní období zjišťujeme zvlášť za provozní činnost, za finanční činnost a mimořádnou činnost. Takové členění nákladů se dá pouţít při kalkulaci nákladové analýzy a tvorby hospodářského výsledku účetní jednotky. Strukturu výkazu zisku a ztráty můţeme znázornit takto: + trţby z prodeje zboţí - náklady na prodané zboţí Obchodní marţe

3

MLČOCH J.: Malá ekonomická encyklopedie, 3. doplněné vydání, Linde Praha, a.s. 1997, ISBN 80-7201-055-7, Výsledovka, s. 186

- 11 -

+ trţby z provozní činnosti - náklady související s provozní činností Hospodářský výsledek z provozní činnosti + trţby z finanční činnosti - náklady na finanční činnost Hospodářský výsledek z finančních operací - daň z příjmu za běţnou činnost Hospodářský výsledek za běţnou činnost + mimořádné výnosy - mimořádné náklady - daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný hospodářský výsledek Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním

1.6 Cash Flow (výkaz o peněžních tocích) „Peněžním tokem se obvykle rozumí nejenom pohyb peněžních prostředků, ale i peněžních ekvivalentů. Předmětem přehledu o peněžních tocích je: a) prokázat změnu stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za uplynulé účetní období, b) rozčlenit přírůstky a úbytky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů do jednotlivých položek, které se vztahují k provozní, investiční a finanční činnosti.“ 4 Ukazatel cash flow vyjadřuje změnu stavu peněţní hotovosti. Přehled cash flow se sestavuje jako zvláštní samostatný výkaz.

4

RYNEŠ P.: CASH FLOW přehled o peněžních tocích v účetní závěrce podnikatelů 40. svazek edice příručky praktických podnikatelů, TRIZONIA spol. s r.o 1997 ISBN 80-85573-76-8 Vymezení pojmů a jednotlivých činností přehledu o peněţních tocích, s. 22

- 12 -

Tok peněz se sleduje v členění na: 1. provozní činnost 2. investiční činnost 3. finanční činnost Výhodou je, ţe si účetní jednotky mohou samy zvolit model, koncepci a metody zpracování přehledu o cash flow. Podkladem pro jeho zpracování je rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Výkaz se sestavuje buď metodou přímou či nepřímou. Nepřímá metoda vychází ze zisku nebo ztráty z běţné činnosti před zdaněním, nikoliv z celkového disponibilního zisku. Příjmy a výdaje z mimořádné činnosti a platby daní z příjmů jsou sledovány přímou metodou a jsou vykazovány na samostatných řádcích. Přímo jsou sledovány i placené a přijaté úroky. Přímá metoda je zaměřena na sledování příjmů a výdajů. Údaje čerpá z bankovních nebo pokladních dokladů. Vychází z čistého zisku, ke kterému přičteme další výdaje a odečteme další příjmy, které nevyţadují pohyb peněz. V praxi je cash flow ústředním pojmem celého finančního řízení a hlavním kritériem rozhodování. Podniky z výkazu cash flow zjišťují, kam by měly investovat a naopak, kde peníze zbytečně zadrţují. Přehled o peněžních tocích: 6 : Stav peněţních prostředků na počátku účetního období Hospodářský výsledek za účetní období Odpisy 1 : Čistý peněţní tok z běţné a mimořádné činnosti 2 : Čistý peněţní tok z investiční činnosti 3 : Čistý peněţní tok z finanční činnosti 4 : Čistý peněţní tok = 1+2+3 5 : Stav peněžních prostředků na konci účetního období = 4+6

- 13 -

2 Finanční analýzy pomocí poměrových ukazatelů 2.1 Nástroje a postupy finanční analýzy Základním metodickým nástrojem finanční analýzy jsou poměrové ukazatele. Jsou formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny účetní informace. Konstrukce a výběr ukazatelů musí být objektivní ke zkoumanému problému či prováděnému rozhodnutí. Finanční analýzu sestavujeme z těchto základních ukazatelů: 1. ukazatelé rentability 2. ukazatelé aktivity 3. ukazatelé zadluženosti 4. ukazatelé likvidity

2.2 Rentabilita „Rentabilita (výnosnost) v sobě zahrnuje ukazatele poměřující zisk k jiným veličinám, aby se zhodnotila úspěšnost při dosahování podnikových cílů“5 Ukazatele rentability hodnotí hospodaření podniku. Rentabilita je podílový ukazatel, který se dá vyuţít například při zjištění rentability aktiv, vlastního kapitálu, ale i rentability celého podniku. Rentabilita podniku je klíčové kritérium pro kaţdého investora a podnikatele.

2.2.1 Rentabilita vlastního kapitálu rentabilit a

vlastního

kapitálu

zisk vlastní

kapitál

Udává, kolik korun zisku připadá na jednu korunu vlastního kapitálu. Ukazatel rentabilita vlastního kapitálu nezobrazuje výhodnost investice z pohledu vlastníka, tedy zda je přínos pro vlastníka dostatečný. Výsledkem je číslo v procentech.

5

RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha 2008, ISBN 978-80-247-2481-2, Analýza poměrovými ukazateli – ukazatele rentability, s. 100

- 14 -

2.2.2 Rentabilita tržeb rentabilit a

tržeb

zisk tržby

Rentabilita trţeb udává, jaký poměr má zisk z celkových trţeb (z celkového obratu). Výsledkem je číslo v procentech.

2.2.3 Faktory ovlivňující rentabilitu Rentabilita se zjišťuje zpětně, ale také se odhaduje předem, zejména při plánování investic. Při takovém odhadu je třeba brát ohled na faktory, které rentabilitu ovlivňují, například: 1. (očekávaný) objem prodeje 2. míra konkurence 3. nákladovost a její očekávaný vývoj 4. míra zadlužení a úroková míra úvěrů 5. daňové zatížení

2.3

Ukazatele aktivity „Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční

prostředky a měří vázanosti jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Tyto ukazatele nejčastěji vyjadřují počet obrátek jednotlivých složek zdrojů nebo aktiv nebo dobu obratu – což je reciproká hodnota k počtu obrátek. Jejich rozbor slouží především k hledání odpovědi na otázku, jak hospodaříme s aktivy, jejich jednotlivými složkami a také jaký má toto hospodaření vliv na výkonnost a likviditu.“ 6 Ukazatele aktivity vyjadřují, jakým způsobem firma vyuţívá vloţený majetek k dosaţení co nejlepších hospodářských výsledků. Poměrovým ukazatelem je obrat, který vyjadřuje, kolikrát hodnota, například trţeb nebo výroby, převyšuje hodnotu určité sloţky aktiv. Analýza doby obratu zkoumá intenzitu a vyuţití vybraných prostředků vyjádřenou ve dnech.

6

RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha 2008, ISBN 978-80-247-2481-2, Analýza poměrovými ukazateli – ukazatele aktivity, s. 60

- 15 -

2.3.1 Doba obratu pohledávek zjišťuje počet dní, za který se pohledávky promění na finanční prostředky. Kdyţ je doba obratu kratší, tak tím rychleji se vrací do podniku peněţní prostředky, které se mohou znovu investovat. doba

2.4

obratu

pohledávek

tržby pohledávky

Analýza likvidity Likvidita ukazuje, jak rychle se dané sloţky majetku přemění na hotovostní peníze.

Likvidita se počítá pomocí poměrů mezi určitými druhy oběţných aktiv a krátkodobých závazků, výsledkem je koeficient neboli ukazatel likvidity. Při vysokém koeficientu likvidity platí, ţe finanční prostředky jsou ukryty v aktivech a nepracují jako oběţivo. Naopak nízká likvidita znamená, ţe nejsme schopni dostát svým krátkodobým závazkům. Optimální je likvidita v intervalech předepsaných pro dané vzorce, která zaručí dostatečné zhodnocení prostředků a schopnost dostát svým krátkodobým závazkům.

2.4.1 Ukazatele likvidity „Obecně lze říci, že ukazatele likvidity mají obecný tvar podílu toho, čím možno platit k tomu, co je nutno platit. Z hlediska názvu a obsahu ukazatelů se zpravidla používají tři základní ukazatele“ 7 1. likvidita okamžitá 2. likvidita pohotová 3. likvidita běžná Likviditu lze počítat podle několika způsobů, které se liší tím, co všechno do ni započteme, coţ samozřejmě má jinou vypovídající hodnotu.

7

RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha 2008, ISBN 978-80-247-2481-2, Analýza poměrovými ukazateli – ukazatele likvidity, s. 48

- 16 -

2.4.2 Ukazatel okamžité likvidity Okamţitá likvidita se počítá jako poměr mezi hotovostí a krátkodobými závazky. Za hotovost jsou povaţovány peníze na účtech a v pokladně. Pro firmy s běţným provozem se doporučuje, aby hodnota tohoto ukazatele byla minimálně 0,2 aţ 0,4. likvidita

peníze krátkodobé

závazky

2.4.3 Ukazatel pohotové likvidity Pohotová likvidita zahrnuje oběţná aktiva a pohledávky. Ve jmenovateli jsou krátkodobé pohledávky. Do krátkodobých pohledávek patří pohledávky se splatností kratší neţ jeden rok. Za optimální interval pohotové likvidity je povaţována hodnota od 0,5 aţ 1. likvidita

peníze

pohledávky

krátkodobé

závazky

2.4.4 Ukazatel běžné likvidity Ukazatel běţné likvidity vyjadřuje, kolikrát je firma schopna uspokojit věřitele v případě, ţe by se veškerá oběţná aktiva v daném okamţiku proměnila na hotovost. Za ideální výsledek je povaţován interval od 1,1 aţ 2. likvidita

zásoby

peníze

krátkodobé

pohledávky závazky

Tyto ukazatele bez návazné analýzy mají malou vypovídací hodnotu. Jsou úzce spjaty s rentabilitou a aktivitou, které jsou také součástí finanční analýzy. Obecně platí, ţe věřitelé logicky vyţadují co nejvyšší likviditu. Ovšem dlouhodobě vysoká likvidita ukazuje, ţe kvůli neefektivnímu vázání finančních prostředků došlo k narušení provozního procesu firmy. Zjednodušeně pak platí, ţe vyšší likvidita sniţuje nebezpečí platební neschopnosti.

2.5

Zadluženost Ukazatel zadluţenosti ukazuje poměr vlastního a cizího kapitálu ke kapitálu

celkovému. Rozlišujeme dva základní ukazatele: Debt ratio a Equity ratio.

- 17 -

2.5.1 Debt ratio Debt ratio vypovídá o poměru cizího kapitálu k celkovým aktivům. Optimální poměr cizího kapitálu je méně neţ 60%. Podniky v různém stádiu své činnosti vypovídají také různé hodnoty. Například podnik, který je v raném stádiu, tak potřebuje více cizího kapitálu, aby investoval například do nákupu budov, provozoven nebo automobilů. Kdeţto podnik, který má několikaletou historii si můţe takovéto investice naplánovat a rozpočítat, co a kdy nakoupí z například nerozděleného zisku.

Tento faktor je důleţité při analýze

zadluţenosti zohlednit. Debt

ratio

cizí

kapitál

celková

aktiva

100 %

2.5.2 Equity ratio Tento ukazatel určuje poměr mezi vlastním kapitálem a celkovými aktivy. Optimální hodnota je více neţ 40%. Pokud podnik tuto hladinu nepřekročí, tak z ukazatele vyplývá, ţe podíl vlastního kapitálu je příliš malý a je potřeba ho navýšit. Equity

ratio

vlastní

kapitál

celková

aktiva

100 %

2.6 Bonitní a bankrotní modely 2.6.1

Altmanovo z-skóre

Altmanovo z-skóre patří do sloţky bankrotní a bonitní modely, které jsou zaloţeny na poměrových ukazatelích vyuţívaných zejména ve finanční analýze. Cílem tohoto modelu je vyjádřit finanční stav firmy pomocí jediné hodnoty, která určuje, s jakou pravděpodobností se ve střednědobém horizontu dostane firma do bankrotního stavu. Tato hodnota je indexem ekonomického zdraví firmy. „Altmanův index je převzat z podmínek americké tržní ekonomiky velmi silně reagující na efektivní kapitálový trh, což však rozhodně nekopíruje podmínky v České republice. I přes tento vliv se tento index těší značné oblibě především v bankovním sektoru.“8 Při hodnocení firmy pomocí Altmanova z-skóre musíme být opatrní. Jeho konstrukce pochází ze 70. let minulého století, ze zcela jiné ekonomické situace tehdejší doby. 8

RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha 2008, ISBN 978-80-247-2481-2, Altmanův index, s. 110

- 18 -

Tuto opatrnost musíme promítnout do hodnocení podniku. Nelze vyuţívat pouze jeden ukazatel, ale je potřeba prověřit výsledky i jinými modely.

z - skóre

1, 2

x1

1, 4

x2

3, 3

x3

0 ,6

x4

1, 0

x5

X1 = pracovní kapitál / celková aktiva X2 = čistý zisk / celková aktiva X3 = hospodářský výsledek před zdaněním / celková aktiva X4 = vlastní jmění (kapitál) / cizí kapitál (zdroje) X5 = trţby / celková aktiva Výsledek přiřadíme vybranému intervalu, který nám ukáţe zdraví firmy. Altmanovo z-skóre je rozděleno do základních tří intervalů: 1) ZS > 3 = finančně pevná firma 2) ZS < 1,8 = kandidát bankrotu 3) ZS <1,8 ; 3> nevyhraněná finanční situace

2.6.2

Kralickův quick test

„V rámci Kralickova Quicktestu se na základě soustavy čtyř rovnic převedených do bodového hodnocení vyhodnocuje jednak finanční a také výnosová situace společnosti. Prostým aritmetickým způsobem se pak zjišťuje celková ekonomická situace podniku.“ 9 Tento test byl sestaven profesorem Kralickem v roce 1991 a je vyuţíván především v německy mluvících zemích. Patří do bonitních a bankrotních modelů. Smyslem tohoto modelu je přidělený určitý význam vzorcům R1 aţ R4. Hodnoty z těchto vzorců se přiřadí do intervalu a ohodnotí body. Tyto body se sečtou a vydělí aritmetickým průměrem. R1 = vlastní kapitál / aktiva R2 = (dluhy – krátkodobý finanční majetek) / nezdaněný cash flow R3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva 9

RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha 2008, ISBN 978-80-247-2481-2, Kralickuv Quicktest, s. 112

- 19 -

R4 = nezdaněný cash flow / provozní výnosy 1) interval (- ∞ ; 0,0> = 0 bodů 2) interval <0,0 ; 0,1> = 1 bod 3) interval <0,1 ; 0,2> = 2 body 4) interval <0,2 ; 0,3> = 3 body 5) interval <3,3 ; ∞ ) = 4 body

KQT

( R1

R2

R3

R4 ) / 4

1) - ∞ > 1 = ekonomicky zdravá firma 2)

1 > 3 = ekonomicky průměrná firma

3)

3 > ∞ = ekonomicky nezdravá firma

2.6.3

Multivariační diskriminantní analýza

Multivariační diskriminantní analýza patří do kategorie bonitních a bankrotních modelů. Pro přesnou vypovídací schopnost porovnám výsledky s dalšími modely, jako je Altmanovo z-skóre, Kralickův quick test a Tafflerův index.

MDA

1,5

x1

0 , 08

x2

10

x3

5

x4

0 ,3

x5

0 ,1

x6

X1 = provozní cash flow / cizí kapitál X2 = celková aktiva / cizí kapitál X3 = zisk hrubý / celková aktiva X4 = zisk hrubý / celkové výkony X5 = zásoby / celkové výkony X6 = celkové výkony / celková aktiva Výsledek přiřadíme vybranému intervalu, který nám ukáţe ekonomické zdraví firmy. Multivariační diskriminantní analýza je rozdělena do tří intervalů: 1) MDA > 0 = ekonomicky nezdravá firma 2) 2 > MDA >1 = nevyhraněný stav - 20 -

3) MDA > 2 = ekonomicky zdravá firma

2.6.4

Tafflerův index

Tafflerův index je bankrotní model, který byl vyvinut profesorem Tafflerem. Tento model byl vytvořen tak, aby podával co nejobjektivnější informace. Výsledek zobrazuje pravděpodobnost bankrotu analyzované firmy. Bankrotní model má přesně nastavenou hranici zlomu a to od nízké pravděpodobnosti bankrotu 0,3 aţ po vysokou pravděpodobnost bankrotu a to hodnotou pod hranicí 0,2. T

0 , 53 * R 1

0 ,13 * R 2

0 ,18 * R 3

0 ,16 * R 4

R1 = zisk před zdaněním / krátkodobé závazky R2 = oběţná aktiva / cizí kapitál R3 = krátkodobé závazky / celková aktiva R4 = trţby celkem / celková aktiva hodnota vyšší neţ 0,3 znamená malou pravděpodobnost bankrotu u hodnoty niţší neţ 0,2 můţe pravděpodobně nastat bankrot

2.7

Vertikální a horizontální analýza Tyto analýzy podstupují rozbor účetních výkazů jako je rozvaha a výkaz zisku

a ztráty. Cílem těchto analýz je zjistit procentuální poměr například aktiv, pasiv nebo výsledku hospodaření. Tyto analýzy jsou vyjádřeny v procentech. V praktické části jsou analýzy zpracovány pro kaţdou firmu samostatně. K rozvaze jsou zpracovány vertikální i horizontální analýzy. V případě výkazu zisku a ztráty je zpracována pouze horizontální analýza a to na úrovni provozního výsledku hospodaření, neboť má dostatečnou vypovídací schopnost o vytvoření a vyuţití peněţních prostředků. K jejich porovnání nedochází. Horizontální a vertikální analýzy v této práci jsou, protoţe jejich vypovídací schopnost dokáţe odůvodnit závěry, které vykazují vybrané ukazatele a bonitní a bankrotní modely.

- 21 -

2.7.1 Vertikální analýza „U vertikální analýzy při výpočtu postupujeme tak, že jednotlivé položky daného účetního období rozvahy vztahujeme k celkové bilanční sumě“10 Vertikální analýza je schopna samostatně vypovídat o jednom účetním období. U této analýzy nepočítáme vztah mezi jednotlivými roky chodu podniku, ale pracujeme jen s jedním rokem, který analyzujeme. Tato analýza nám ukáţe např. jaký procentuální poměr mají peníze na straně aktiv.

2.7.2 Horizontální analýza Horizontální

analýza

slouţí

k vyhodnocení

více

účetních

období

firmy.

Pro tuto analýzu je vhodné zvolit alespoň tři roky činnosti podniku. Seřadíme si výkazy chronologicky podle let. Analyzujeme vztah mezi rokem minulým a následujícím a zjišťujeme procentuální stav vybrané hodnoty. Výsledky horizontální analýzy slouţí pro předpověď budoucího vývoje firmy. Vztah horizontální a vertikální analýzy je blízký, avšak mají odlišné vypovídací schopnosti.

10

RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha 2008, ISBN 978-80-247-2481-2, Vertikální analýza rozvahy, s. 86

- 22 -

3 Vypovídající schopnost finanční analýzy 3.1 Co je finanční analýza, o čem vypovídá a kdo ji využívá Finanční analýza je metoda, která zkoumá a analyzuje účetní výkazy podle předepsaných vzorců. Zjištěné hodnoty ukazují, jak firma vyuţívá svůj kapitál, jak hospodaří s majetkem a zda je ekonomicky zdravá. „Existuje celá řada způsobů, jak definovat pojem finanční analýza. V zásadě nejvýstižnější definicí je ta, která říká, že finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech.. Finanční analýza v sobě zahrnuje hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.“11 Nejdůleţitějším podkladem pro zpracovávání finanční analýzy je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow a to minimálně za poslední čtyři roky fungování podniku. Informace, které se týkají finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu mnoha subjektů. V literatuře najdeme těchto šest základních skupin: 1. investoři 2. manažeři 3. zaměstnanci 4. obchodní partneři 5. banky a její věřitelé 6. stát a jeho orgány Kaţdý z těchto subjektů zajímají informace o firmě z jiného důvodu. Investoři se zajímají především o míru výnosnosti jejich kapitálu, o likviditu podniku a o disponibilní zisk. Pro manaţery jsou to důleţité informace proto, aby mohli zajistit dlouhodobé i operativní řízení podniku. Obchodním partnerům, bankám a jiným věřitelům záleţí na solventnosti a likviditě podniku. Stát a jeho orgány vyuţívají tyto informace z důvodů kontroly plnění daňových povinností.

11

RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha 2008, ISBN 978-80-247-2481-2, Co je finanční analýza a k čemu slouţí ?, s. 9

- 23 -

4 Charakteristika firem 4.1 JURIS LTM s.r.o. Ţeletická 2194 41201 Litoměřice IČO: 25423983 DIČ: CZ25423983 www.jurisltm.cz Počet zaměstnanců: 2001 aţ 2008 – 20 zaměstnanců 2009 aţ 2011 – 9 zaměstnanců JURIS LTM s.r.o. je stavební firmou certifikovanou na EN ISO 9001 :2008 management systému jakosti společností TÜV NORD CERT pro provádění staveb, jejich změn a odstraňování i pro drobné a průmyslové zámečnictví. Toto středisko zámečnictví bylo zrušeno v červnu 2009 vlivem hospodářské krize. Společnost byla zaloţena v roce 2001. Hlavním oborem podnikání bylo stavebnictví a zámečnictví. Podnik JURIS LTM s. r. o. byl odborným dodavatelem pro program Zelená úsporám (dotace z EU na zateplování objektů). V minulosti poskytovala firma sluţby jako výstavba rodinných domů na klíč, rekonstrukce a výstavba průmyslových objektů nebo celková revitalizace panelových domů. V současnosti je hlavní činností společnosti - stavební rekonstrukce objektů i historických, speciální vápenné nátěry na památkových domech a od roku 2009 i pronájem provozní haly. Další činnosti (doplňkové) jsou: nákladní doprava prováděná nákladním automobilem MAN 5 tun, montáţ bezpečnostních dveří od společnosti SHERLOCK a maloprodej hutního materiálu. JURIS LTM s. r. o. spolupracuje s mnoha subdodavateli jako jsou: klempíři, vzduchotechnika, sádrokartonáři, instalatéři, oknaři, zemní práce,

elektrikáři, lešenáři,

projektanti, odborníci vyřizující čerpání financí z dotačních titulů státních nebo z Evropské Unie. - 24 -

Strojní vybavení stavebního střediska: lešení, míchačky, elektrický vrátek lanový, úhlové brusky, elektrické vrtačky, míchadlo s metlou, elektrická kladiva, pila motorová, elektrická pila na dlaţbu s diamantovým kotoučem, okruţní cirkulárka, vrtačka příklepová, vibrační pěch. Strojní středisko: CNC ohraňovací lis, strojní tabulové nůţky, CNC plazma, úhlové brusky, elektrické vrtačky, svářečky na hliník, ocel, pásová pila, mostový jeřáb, svářecí poloautomaty, brusky stolové, ohýbačky na pásovou ocel, lanový zvedák, kotoučová pila rozbrušovací, vysokotlaký čistič, ohýbačka na plech strojní, kompresor, nůţky pákové, vrtačka sloupová, ruční kotoučová pila....

4.2 ROKL, spol. s. r. o. Masarykova 73, 411 13 Třebenice IČO: 25043358 DIČ: 197-25043358 Počet zaměstnanců: 1998 aţ 2007 – 9 zaměstnanců 2007 aţ 2009 – 6 zaměstnanců 2009 aţ 2011 – 4 zaměstnanci Firma ROKL, spol. s. r. o. byla zaloţena 30. října 1998 za účelem provádění staveb, jejich změn a odstraňování a koupě zboţí za účelem jejího dalšího prodeje. V roce 2003 přešla na jiný obor a hlavní činností firmy byla správa a údrţba nemovitostí a ostraha majetku a osob, avšak jen do roku 2007. Od roku 2007 je hlavní činností firmy opět stavebnictví. V současné době firma provádí opravy, rekonstrukce a stavební údrţbu pro firmy jako například Glanstoff a. s., Lovochemie a. s., ale také pro sociální ústavy a soukromý sektor. Majetek firmy: kontejnerová Avia nákladní automobil s příslušenstvím, osobní automobil Peugeot 407, lešení HAKY a drobný majetek např. vysavače, bourací kladiva, kompletní výpočetní technika, stavební nářadí, míchačky. - 25 -

5 Analýza účetních výkazů firem 5.1 Analýza firmy JURIS LTM s. r. o. 5.1.1 Rentabilita firmy JURIS LTM s. r. o. Graf č.1 Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb 25% 20% 15% 10% 5% 0% Rentabilita tržeb

2008

2009

2010

2011

7%

18%

23%

23%

Rentabilita tržeb

Rentabilita trţeb za období 2008, 2009, 2010 se postupně zvyšuje a v roce 2011 vykazuje totoţnou hodnotu s rokem předcházejícím. Kaţdoročně pravidelně dochází k nárůstu vykazovaného zisku a výše trţeb se aţ na pokles v roce 2010 pohybuje ve stejné výši. Ukazatel vypovídá o tom, ţe podnik ve sledovaném období výrazněji zvyšoval zisk, neţ-li narůstaly trţby. Graf č. 2 Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu 50% 40% 30% 20% 10% 0% Rentabilita vlastního kapitálu

2008

2009

2010

2011

33%

47%

31%

38%

Rentabilita vlastního kapitálu

- 26 -

Zatímco rentabilita trţeb roste, rentabilita vlastního kapitálu víceméně stagnuje. Porovnáním grafu č. 1 a č. 2 můţeme soudit, ţe firma ve sledovaném období dosahovala rostoucího zisku nikoliv vyuţitím investovaného kapitálu, ale spíše zvyšováním trţeb, coţ můţe být ovlivněno nejenom zvyšováním objemu prodeje, ale také nárůstem cen.

5.1.2 Ukazatel aktivity Graf č. 3 Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek 50 40 30 20 10 0 doba obratu pohledávek

2008

2009

2010

2011

40

24

13

40

doba obratu pohledávek

Doba obratu pohledávek udává, za jak dlouho se do firmy vrátí finanční prostředky, které podnik můţe dále investovat. Proto čím kratší je doba obratu pohledávek, tím lépe pro podnik. Z grafu je čitelné, ţe doba obratu pohledávek klesá a v roce 2010 se dostala na úroveň 13 dní. Zlom nastal v roce 2011, kdy se poměr pohledávek a trţeb vyšplhal na stejnou úroveň jako v roce 2008. Příčinou tohoto zvratu byl objem velkých zakázek s delší splatností, na který se podnik soustředil.

- 27 -

5.1.3 Ukazatel likvidity Graf č. 4 Ukazatel likvidity Likvidita 10,00

5,00

0,00

2008

2009

2010

2011

běžná

2,69

4,32

8,54

5,27

pohotová

2,06

4,06

8,11

5,07

okamžitá

0,83

3,43

7,73

3,93

běžná

pohotová

okamžitá

Podnik se ani v jednom roce nedostal do optimálního intervalu v ţádném druhu likvidity. V tomto případě všechny ukazatele převyšují optimální hodnoty. Z grafu vyplývá, ţe podnik je schopný dostát svým krátkodobým závazkům, ale má aţ příliš mnoho oběţných aktiv uloţených a nevyuţívá je v ekonomickém procesu. Podnik své peněţní prostředky ukládá pro budoucí investici. Jedná se o výstavbu nové skladovací haly určené k pronájmu, včetně odkoupení pozemků v celkovém rozsahu 32 mil. Kč. Přípravné práce k zahájení tohoto projektu v roce 2012 chce firma z co největší části financovat z vlastních zdrojů.

5.1.4 Ukazatel zadluženosti Graf č. 5 Ukazatel zadluženosti Zadluženost 80% 60% 40% 20% 0%

2008

2009

2010

2011

Debt ratio

68%

57%

41%

35%

Equity ratio

32%

43%

59%

65%

Debt ratio

- 28 -

Equity ratio

Equity ratio neboli poměr vlastního kapitálu z celkových aktiv má od roku 2009 rostoucí trend. Vzrůstající křivka grafu vypovídá o rostoucím objemu vlastního kapitálu a sníţení objemu cizích zdrojů (Debt ratio). V roce 2011 podíl vlastního kapitálu dosahuje nejvyšší hodnoty za sledovaná období a to z důvodu kumulace finančních zdrojů na plánovanou investici. Celkový vývoj povaţuji za optimální. Obecně podniky často vyuţívají cizí zdroje. Poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu by neměl být menší neţ 60%, protoţe jinak dochází k vysokému zadluţení a nepřiměřenému nárůstu objemu cizího kapitálu.

5.1.5 Altmanovo z-skóre Graf č. 6 Altmanovo z-skóre Altmanovo z-skóre 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Altmanovo z-kóre

2008

2009

2010

2011

2,63

3,10

3,09

4,13

Altmanovo z-kóre

V roce 2008 byla firma podle Altmanova z-skóre firmou finančně nevyhraněnou. V 2009 se dostala do pozice finančně pevné firmy a tento status si nadále udrţela i v roce 2010 a 2011. Tento model vypovídá o tom, ţe firma je ekonomicky zdravá a nemá ţádné finanční problémy. Důvodem je, ţe podnik má v kaţdém analyzovaném roce kladný výsledek hospodaření a poměr vlastního a cizího kapitálu dosahuje optimálních hodnot.

- 29 -

5.1.6 Kralickův quick test Graf č. 7 Kralickův quick test Kralickův quick test 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Kralickův quick test

2008

2009

2010

2011

2

2,75

2,75

2,75

Kralickův quick test

Při analyzování firmy JURIS LTM s.r.o. pomocí Kralickova quick testu jsem dospěl k výsledku, ţe podle zjištěných hodnot je firmou ekonomicky průměrnou. Do této pozice se zařadila v roce 2008 a v dalších letech si tento status udrţela. Z výsledků z jednotlivých let vyplývá, ţe v roce 2008 byl obsazen tento status z důvodů záporných provozních výnosů a díky tomu ukazatel číslo 4 dostal nula bodů. V roce 2009 byl vysoký nezdaněný cash flow, který byl nepoměrný k závazkům a krátkodobému majetku a ukazatel číslo 2 dostal opět nula bodů. A v letech 2010 a 2011 nastal stejný problém nepoměru nezdaněného cash flow k závazkům a krátkodobému majetku.

5.1.7 Multivariační diskriminantní analýza Graf č. 8 Multivariační diskriminantní analýza Multivariační diskriminantní analýza 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Multivariační diskriminantní analýza

2008

2009

2010

2010

2,47

5,02

4,95

5,67


- 30 -

Na modelu Multivariační diskriminantní analýzy je patrné, ţe podnik ve všech analyzovaných letech obstál a tudíţ se stal podle Multivariační diskriminantní analýzy výbornou firmou. Tento stav ukazuje, ţe je firma ekonomicky zdravá a účelně nakládá se svým majetkem a financemi.

5.1.8 Tafflerův index Graf č. 9 Tafflerův index Tafflerův index 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Tafflerův index

2008

2009

2010

2011

0,87

1,47

2,22

1,95

Tafflerův index

Podle Tafflerova indexu firmě nehrozí bankrot, pokud výsledek překročí hodnotu 0,3. Zde se potvrzuje finanční a ekonomická stabilita firmy JURIS LTM s. r. o.. Z grafu je zřejmé ţe trend je rostoucí od roku 2008 do 2010 a v roce 2011 hodnota nepatrně klesla, přesto však firma vykazuje ekonomickou prosperitu.

5.1.9 Horizontální a vertikální analýza

5.1.9.1 Aktiva Tabulka č. 1 Horizontální analýza

- 31 -

Firma se snaţí upevnit svou pozici na trhu a to rozšířením sluţeb nejen v oblasti stavební činnosti, ale také nabídkou vlastní haly k výhodnému pronájmu firmě Mountfield. Z tohoto důvodu je zřejmý kaţdoročně se zvyšující podíl oběţných aktiv z celkových. Do roku 2011 stoupá produkce firmy a dochází k nárůstu trţeb z poskytovaných sluţeb. Z tohoto důvodu byl i vyšší nárůst objemu krátkodobých pohledávek, a proto je rostoucí hodnota objemu oběţných aktiv. Tabulka č. 2 Vertikální analýza

Od roku 2009 je poměr stálých a oběţných aktiv vyrovnaný. Podíl oběţných aktiv v čase narůstá, coţ znamená, ţe firma vyuţívá optimálně své majetkové struktury a zároveň je schopna financovat vlastní provoz, ačkoli část svých oběţných aktiv zadrţuje pro budoucí investice.

5.1.9.2 Pasiva Tabulka č. 3 Horizontální analýza

V souvislosti s plánovanou investicí v roce 2012 se navyšuje podíl vlastního kapitálu. Ačkoli se zvýšily provozní závazky firmy v důsledku rozšíření sluţeb, došlo k celkovému sníţení podílu cizích zdrojů, neboť se výrazně sníţilo úvěrové zatíţení firmy z realizované investice z roku 2009.

- 32 -

Tabulka č. 4 Vertikální analýza

Porovnání let 2008 aţ 2011 dochází k výraznému posunu kapitálové struktury. Zatímco v roce 2008 převaţují cizí zdroje financování, v roce 2011 je podíl vlastního kapitálu k cizímu výrazně vyšší. Pokud podnik pouţije přebytek vlastních zdrojů k plánované investici, dojde v budoucnu k vyváţenému poměru vlastního a cizího kapitálu.

5.1.9.3 Výkaz zisku a ztráty Tabulka č. 5 Horizontální analýza

V roce 2011 firma rozšířila svou produkci o výhodně uzavřenou smlouvu na pronájem vlastní skladovací haly a získala významné zakázky v oblasti stavební činnosti. Došlo k výraznému nárůstu provozních trţeb v porovnání s předcházejícím rokem. Úměrně k tomu byla navýšena i výkonová spotřeba a ostatní provozní náklady odráţející i růst trţeb. Firma by do budoucna měla kontrolovat hodnoty výkonové spotřeby a růstu trţeb, aby nedocházelo k vyššímu nákladovému zatíţení.

5.1.10 Hodnocení analýz a modelů firmy JURIS LTM s.r.o. Firma JURIS LTM s.r.o. nevykázala v ţádném z analyzovaných účetních období ztrátu. Nejvyššího zisku dosáhla firma v roce 2011. Podnik je likvidní ve všech ukazatelích, ale zadrţuje aţ nepřiměřeně velké mnoţství kapitálu, který šetří na jiţ zmíněnou investici. Podniku bych doporučil, aby zváţil moţnost, zda není výhodnější kapitál zhodnotit v provozní činnosti. Pokud peníze šetří pro nákladnou investici, tak je zapotřebí zváţit, zda by jejich rentabilita nebyla vyšší neţ úroky, za které by si opatřila cizí kapitál. Rentabilita - 33 -

vlastního kapitálu se v analyzovaných letech pohybuje nad 30%, coţ je poměrně vysoké zhodnocení, kdeţto výnosy na termínovaných vkladech jsou okolo 2 aţ 2,5% ročně. Zadluţenost klesá a firma dosáhla optimálního poměru 60:40 uţ v roce 2010. V roce 2011 tento poměr ještě vylepšil. Doba obratu pohledávek se sniţovala aţ do roku 2010. V roce 2008 byla doba obratu pohledávek 40 dní. Na tuto hodnotu se podnik dostal znovu v roce 2011 a to z důvodu malého objemu pohledávek s dlouhodobou splatností. Podnik podle všech analýz dosáhl nejlepšího postavení v roce 2010 a v tomto vývoji pokračuje i v roce následujícím. Tento stav potvrdily i bonitní a bankrotní modely, které kopírovaly postupný vývoj podniku. Podnik je finančně pevný a ekonomicky zdravý.

5.2 Analýza firmy ROKL spol. s r. o. 5.2.1 Rentabilita Graf č. 10 Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb 30% 20% 10% 0% -10% -20% Rentabilita tržeb

2008

2009

2010

2011

-16%

-14%

21%

0,20%

Rentabilita tržeb

V letech 2008 a 2009 byl podnik ve ztrátě. Proto tento graf vykazuje záporné hodnoty. Zisk byl vykázán aţ v roce 2010 a 2011. V roce 2010 byl podíl trţeb ze zisku 21%, tento stav se v roce 2011 změnil na hodnotu 0,2% a to z důvodu sníţení celkového objemu trţeb a vytvoření malého zisku (27 tis. Kč).

- 34 -

Graf č. 11 Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního Kapitálu 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0%

2008

2009

2010

2011

4%

1%

6%

0,34%

Rentabilita vlastního Kapitálu

Rentabilita vlastního Kapitálu

Tento ukazatel vykazuje ve všech čtyřech letech kladné hodnoty rentability vlastního kapitálu. Důleţitou informací je, ţe v roce 2008 a 2009 byla výsledkem hospodaření ztráta a vlastní kapitál byl záporný. Skutečná vypovídací schopnost je aţ v roce 2010 a 2011, kdy podnik dosáhl zisku a vlastní kapitál nabyl kladných hodnot. V roce 2011 však firma ve srovnání s rokem 2010 sníţila celkový objem trţeb a vytvořila niţší zisk, coţ přináší i výrazné sníţení hodnoty rentability vlastního kapitálu.

5.2.2 Ukazatel aktivity Graf č. 12 Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek 200 150 100 50 0 Doba obratu pohledávek

2008

2009

2010

2011

7

61

152

14

Doba obratu pohledávek

Doba obratu pohledávek roste aţ do roku 2010. Tento stav není pro firmu dobrý z důvodu dlouhé návratnosti hotových peněz. V roce 2008 byla doba obratu nejpříznivější. V roce 2010 měla firma nejdelší dobu obratu pohledávek. Vyšplhala se aţ na 152 dní, které jsou aţ příliš dlouhé a zadrţují firmě finanční prostředky, které by mohla dále vyuţívat. - 35 -

V roce 2010 firma získala velkou zakázku na kompletní stavební rekonstrukci budovy. Všechnu pracovní sílu vloţila do tohoto projektu. Obrat pohledávek se zvýšil právě z důvodu dlouhé splatnosti faktur.

5.2.3 Ukazatel Likvidity Graf č. 13 Ukazatel likvidity Likvidita 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00

2008

2009

2010

2011

pohotová a běžná

0,45

0,48

0,80

0,37

okamžitá

0,42

0,35

0,46

0,32

pohotová a běžná

okamžitá

Firma ROKL spol. s r.o. nevykazuje ţádné zásoby. Podnik nakupuje systémem just in time, neboli přesně v dobu, kdy jsou potřeba, a proto je účtuje rovnou do spotřeby a ne na sklad, jak bývá časté. Proto se pohotová likvidita rovná běţné. Firma byla okamţitě likvidní ve všech analyzovaných letech, coţ vypovídá o tom, ţe měla dostatek hotových peněz pro hrazení svých závazků. Podnik byl z pohledu pohotové likvidity likvidní v roce 2010. V tomto roce byla firma schopná pokrýt krátkodobé závazky svými penězi a pohledávkami.

5.2.4 Ukazatel zadluženosti Graf č. 14 Ukazatel zadluženosti Zadluženost 150% 100% 50% 0% Debt ratio Equity ratio

2010

2011

97%

92%

3%

8% Debt ratio

- 36 -

Equity ratio

V letech 2008 a 2009 podnik zcela vyuţíval cizího kapitálu a hodnota vlastního kapitálu byla záporná. Do záporných čísel se dostal i podíl vlastního kapitálu z celkových pasiv, proto nejsou roky 2008 a 2009 analyzovány. Tento stav se zlepšil aţ v roce 2010 a 2011, kdy podíl vlastního kapitálu dosáhl alespoň 3 a 8%. Mizivá procenta vlastního kapitálu z celkových aktiv rozhodně nejsou pro podnik optimální a při tomto stavu firma vyuţívá nezdravě velké mnoţství cizího kapitálu. V roce 2008 se podnik dostal do ztráty, která převýšila hodnoty základního kapitálu a rezervního fondu. Tuto ztrátu podnik řešil tím, ţe chybějící finanční prostředky byly poskytnuty společníkem formou bezúročné půjčky. Vloţenou půjčku podnik investoval na nákup nákladního automobilu, čímţ výrazně sníţil náklady na přesuny materiálu a hmot a firma nemusela tyto sluţby vyuţívat dodavatelsky.

5.2.5 Altmanovo z-skóre Graf č. 15 Altmanovo z-skóre Altmanovo z-skóre 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 -0,50 -1,00 Altmanovo z-skóre

2008

2009

2010

2011

-0,45

-0,48

1,42

1,56

Altmanovo z-skóre

Ve všech analyzovaných letech je podle Altmanova z-skóre firma kandidátem bankrotu. V roce 2009 se podnik dostal do nejhoršího skóre -0,48. Tento stav nastal z důvodu, ţe podnik měl nízkou hodnotu aktiv a také, ţe v tomto roce byla výsledkem hospodaření ztráta a hodnoty vlastního kapitálu byly záporné. V roce 2010 skóre vzrůstá a tento trend pokračuje i nadále, ale ani tato hodnota nemění stav podniku z kandidáta bankrotu na finančně pevnou firmu. Zlepšení hodnot nastalo hlavně z důvodu kladného hospodářského výsledku, který má velký vliv na příznivý stav Altmanova z-skóre.

- 37 -

5.2.6 Kralickův quick test Graf č. 16 Kralickův quick test Kralikův quick test 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

2008

2009

2010

2011

1

0

2,5

0

Kralikův quick test

Kralikův quick test

Při analyzování firmy podle Kralickova quick testu se nedá říci, ţe tento ukazatel má objektivní vypovídací schopnost. Podle zařazování výsledků do intervalů, které Kralickův quick test udává, je podnik ekonomicky zdravý. Výsledky, které jsem pomocí vzorce vypočítal mají tyto hodnoty z důvodů, ţe většina pouţitých údajů je záporná. Při tomto postupu dostáváme základní matematický vzorec, kdy dosazením záporných čísel v čitateli a jmenovateli, dostaneme výsledek v kladném čísle. Proto tento ukazatel nemá skutečnou vypovídací schopnost do roku 2009. V roce 2010 je podnik v intervalu ekonomicky průměrná firma a v roce 2011 se podnik dostává do intervalu ekonomicky zdravé firmy. Změna nastala vyrovnáním stability podniku.

5.2.7 Multivariační diskriminantní analýza Graf č. 17 Multivariační diskriminantní analýza Multivariační diskriminantní analýza 6,00 4,00 2,00 0,00 -2,00 -4,00 Multivariační diskriminantní analýza

2008

2009

2010

2011

-2,10

-1,98

3,19

4,95


- 38 -

Rok 2010 a 2011 nevykazuje záporné hodnocení Multivariační diskriminantní analýzy. Pokud má tento ukazatel záporné hodnoty, tak se jedná o ekonomicky nezdravou firmu. V roce 2010 podnik získal status ekonomicky zdravá firma a status si udrţel. Rostoucí trend ukazuje, ţe se podnik stává ekonomicky silnější. U tohoto modelu je přikládán vysoký význam kladnému hospodářskému výsledku, který byl v letech 2010 a 2011.

5.2.8 Tafflerův index Graf č. 18 Tafflerův index Tafflerův index 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 Tafflerův index

2008

2009

2010

2011

0,33

0,37

0,50

0,54

Tafflerův index

Podle Tafflerova indexu nebyl podnik ani v jednom z analyzovaných let kandidátem bankrotu, neboť tento model preferuje trţby před konečným výsledkem hospodaření. Podnik měl sice v letech 2008 a 2009 ztrátu, ale vykazoval poměrně velký objem trţeb. V letech 2010 a 2011 je nárůst hodnoty indexu nad hladinu 0,5 a to proto, ţe firma vykázala kladný výsledek hospodaření.

5.2.9 Horizontální a Vertikální analýza

5.2.9.1 Aktiva Tabulka č. 7 Horizontální analýza

- 39 -

Z hlediska horizontální analýzy aktiv je patrné, ţe došlo k výraznému poklesu stálých aktiv, coţ představuje skutečnost, ţe firma vyuţívá ve své činnosti pouze stávajícího majetku, který se během analyzovaných let nerozšiřuje. Důvodem tohoto stavu je, ţe podnik neinvestuje a veškeré zdroje oběţných aktiv vyuţívá v provozní činnosti. Tabulka č. 8 Vertikální analýza

Zatímco v roce 2008 byl poměr mezi stálými a oběţnými aktivy vyváţený. V posledním sledovaném roce 2011 jiţ představují oběţná aktiva nejvyšší poloţku v celkových aktivech. Vzhledem k tomu, ţe firma nepřijala v analyzovaném období ţádnou investiční strategii, tak vyuţívá stávajícího majetku k realizaci svých výnosů a snaţí vytvořenými oběţnými aktivy významně sníţit podíl cizích zdrojů.

5.2.9.2 Pasiva Vzhledem k tomu, ţe firma ROKL spol. s r. o. v letech 2008 a 2009 vykazovala na straně pasiv záporné hodnoty vlastního kapitálu, není zpracována horizontální a vertikální analýza pasiv. Tyto analýzy byly z důvodu záporných hodnot vlastního kapitálu zcela nevypovídající. Horizontální a vertikální analýza pasiv, proto obsahuje jen vývoj v letech 2010 a 2011. Tabulka č. 9 Horizontální analýza

Ve sledovaných letech dochází v rámci cizích zdrojů k poklesu jejich vyuţití, coţ představuje snahu rychle splácet půjčku od společníka, kterou podnik získal v roce 2008. - 40 -

Tím, ţe je firma zisková, zvyšuje zároveň i podíl vlastního kapitálu. Podnik nechce investovat do stálých aktiv, dokud významně nesníţí podíl cizích zdrojů k vlastním. Tabulka č. 10 Vertikální analýza

V roce 2011 došlo k poklesu podílu cizího kapitálu na celkových pasivech. Strategií podniku je, aby postupně sniţoval hodnotu cizích zdrojů a zároveň vytvářel zisk. Firma se snaţí financovat běţné provozní výdaje a zároveň se snaţí udrţet si okamţitou likviditu.

5.2.9.3

Výkaz zisku a ztráty

Tabulka č. 11 Horizontální analýza

Vývoj trţeb v analyzovaných období je klesající. Zároveň klesá i výkonová spotřeba. Při jejím sledování dojdeme k závěru, ţe trţby klesají více neţ výkonová spotřeba, která představuje nejvýznamnější poloţku nákladů a to má za následek sniţování výsledku hospodaření. Aby se podnik tohoto negativního jevu vyvaroval. měl by usilovat o získání většího objemu zakázek nebo rozšířit kapacitu nabízených sluţeb.

5.2.10

Hodnocení analýz a modelů firmy ROKL spol. s r. o.

Firma ROKL spol. s r.o. měla finanční potíţe v letech 2008 a 2009. Provedenou analýzou těchto let se podnik nezařadil do optimálních intervalů výsledků jednotlivých ukazatelů. Firma měla v roce 2008 největší provozní výkony za analyzované čtyři roky, ale také největší provozní náklady. V roce 2009 podnik nejvíce vyuţíval cizí kapitál a začala se zvyšovat doba obratu pohledávek. V roce 2010 firma vykázala zisk a byla i pohotově - 41 -

likvidní. Podnik ani v jednom z analyzovaných let neměl problémy s úhradou závazků svými penězi. Tento jev je pro podnik velice důleţitý, protoţe se ani v jednom z analyzovaných let nedostal do platební neschopnosti a neprohluboval tak finanční problémy, které měl v letech 2008 a 2009. V pozitivním trendu pokračovala firma i v roce 2011. V tomto období došlo ve srovnání s předcházejícími lety k poklesu objemu provozních výkonů. Podnik veškeré volné finanční zdroje pouţil ke sníţení zadluţenosti, v důsledku toho podnik nemá finance na realizaci investičních záměrů. Zároveň byl vytvořen i malý zisk a zkrátila se doba obratu pohledávek. Všechny tyto poznatky vyšly v bonitních a bankrotních modelech. Problém nastal u Kralickova quick testu, kde vycházely příznivé hodnoty v letech 2008 a 2009, vzhledem ke ztrátě a záporné hodnotě vlastního kapitálu. Dvě záporné hodnoty, které se poměřují matematicky, vyjdou kladné. Proto tomuto modelu nemůţeme dávat ţádnou vypovídací schopnost.

- 42 -

6 Závěrečné porovnání firem 6.1 Ukazatel rentability Graf č. 19 Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu 50% 40% 30% 20% 10% 0%

2008

2009

2010

JURIS LTM s.r.o.

33%

47%

31%

38%

ROKL spol. s r.o.

4%

1%

6%

0,34%

JURIS LTM s.r.o.

2011

ROKL spol. s r.o.

Pro firmu ROKL spol. s r.o. udává skutečný poměr zisku k vlastnímu kapitálu aţ rok 2010, kdy obě hodnoty dosáhly kladného výsledku. Poměr v intervalu <0,34;6> ukazuje, ţe podnik ke generaci zisku pouţívá zejména cizí kapitál. JURIS LTM s.r.o. má veškeré hodnoty nad 30%. Znamená to, ţe zisk byl tvořen vlastním kapitálem. Takovýto poměr je přiměřený a to potvrzuje i fakt, ţe podnik nepouţívá nepřiměřené mnoţství cizího kapitálu, oproti konkurenční firmě. Graf č. 20 Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb 30% 20% 10% 0% -10% -20%

2008

2009

2010

2011

JURIS LTM s.r.o.

7%

18%

23%

23%

ROKL spol. s r.o.

-16%

-14%

21%

0,20%

JURIS LTM s.r.o.

- 43 -

ROKL spol. s r.o.

ROKL spol. s r.o. za roky 2008 a 2009 vykázal ztrátu. Tudíţ je poměr zisku (v tomto případě ztráty) k trţbám záporný. V roce 2010 podnik vykázal zisk a o tom vypovídá i křivka grafu, která je na hodnotě 21%. Tento stav byl nejvyšší za analyzované období. V roce 2011 podnik vykázal zisk ve výši 27 tisíc Kč a zároveň došlo i k poklesu celkového objemu trţeb. V druhém případě firmě JURIS LTM s.r.o. kaţdoročně rostou trţby a narůstá i zisk. Porovnáním obou firem lze konstatovat, ţe příznivější vývoj má firma JURIS LTM s.r.o..

6.2 Ukazatel aktivity Graf č. 21 Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek 200 150 100 50 0

2008

2009

2010

2011

JURIS LTM s.r.o.

40

ROKL spol. s r.o.

7

24

13

40

61

152

14

JURIS LTM s.r.o.

ROKL spol. s r.o.

Při srovnávání podniků podle doby obratu pohledávek je zřejmé, ţe v roce 2008 měl ROKL spol. s r.o. dobu obratu pohledávky 7 dní oproti firmě JURIS LTM s.r.o., která měla 40 dní, ale ani poměrně malá návratnost finančních prostředků nezabránila tomu, ţe byl ROKL spol. s r.o. aţ do roku 2009 ve ztrátě. V dalších letech se pozice mění a u firmy ROKL spol. s r.o. doba obratu pohledávek roste. Příčinou jsou dlouhé splatnosti významných zakázek. Tento stav není pro podnik dobrý, protoţe doba návratu peněţních prostředků je dlouhá. V roce 2011 se doba obratu pohledávek vrací na přijatelný počet dní. V porovnání s firmou JURIS LTM s.r.o., která má vcelku rovnoměrnou návratnost peněţních prostředků, lze konstatovat, ţe pro sestavení finančního plánu je vývoj s nízkou volatilitou příznivější.

- 44 -

6.3 Ukazatel likvidity Graf č. 22 Likvidita běžná Likvidita běžná 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

2008

2009

2010

2011

JURIS LTM s.r.o.

2,69

4,32

8,54

5,27

ROKL spol. s r.o.

0,45

0,48

0,80

0,37

JURIS LTM s.r.o.

ROKL spol. s r.o.

Likvidní firmou z pohledu dostát svým krátkodobým závazkům za roky 2008 aţ 2011 svými zásobami, penězi a pohledávkami je firma JURIS LTM s.r.o.. Podnik ale drţí aţ moc velké mnoţství oběţných aktiv, které by mohl průběţně investovat. ROKL spol. s r.o. není ani v jednom z analyzovaných let schopen krýt své krátkodobé závazky oběţnými aktivy. Firma ROKL spol. s r. o. nevykazuje hodnoty zásob, protoţe vyuţívá skladového systému just in time. Graf č. 23 Likvidita okamžitá Likvidita okamžitá 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

2008

2009

2010

2011

JURIS LTM s.r.o.

0,83

3,43

7,73

3,93

ROKL spol. s r.o.

0,42

0,35

0,46

0,32

JURIS LTM s.r.o.

ROKL spol. s r.o.

Okamţitě likvidní jsou obě analyzované firmy, které měly dostatečné mnoţství peněz pro okamţité krytí svých krátkodobých závazků. ROKL spol. s r. o. si drţí přiměřené mnoţství

finančních

prostředků

a

nedochází - 45 -

k ukládání

peněz

jako

u

firmy

JURIS LTM s. r. o., která zadrţuje aţ nepřiměřeně velké mnoţství finančních prostředků. Důvodem je, ţe se podnik připravuje na jiţ zmíněnou investici. Tento ukazatel je pro oba podniky velmi příznivý. Graf č. 24 Likvidita pohotová Likvidita pohotová 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

2008

2009

2010

2011

JURIS LTM s.r.o.

2,06

4,06

8,11

5,07

ROKL spol. s r.o.

0,45

0,48

0,80

0,37

JURIS LTM s.r.o.

ROKL spol. s r.o.

Nejlepší stav pohotové likvidity měl podnik ROKL spol. s r.o. v roce 2010. Optimální je interval <0,5;1> do kterého se hodnota pohotové likvidity vešla. V tomto roce podnik zvýšil objem oběţných aktiv. Firma JURIS LTM s.r.o. je sice likvidní, ale má aţ příliš mnoho hotovostních peněz, které by měla dál investovat. Za všechny analyzované roky je podnik JURIS LTM s.r.o. schopen dostát svým krátkodobým závazkům pohledávkami a penězi. U firmy JURIS LTM s.r.o peníze tvoří mnohem vyšší podíl na tvorbě pohotové likvidity neţ pohledávky.

- 46 -

6.4 Ukazatel zadluženosti V letech 2008 a 2009 firma ROKL spol. s r. o. zcela vyuţívala cizího kapitálu a vlastní kapitál dosáhl záporných hodnot. Do záporných čísel by se dostal i podíl vlastního kapitálu z celkových pasiv, proto nejsou u firmy ROKL spol. s r. o. roky 2008 a 2009 analyzovány. Graf č. 25 Debt ratio Debt ratio 150% 100% 50% 0%

2008

2009

2010

2011

68%

57%

41%

35%

97%

92%

JURIS LTM s.r.o. ROKL spol. s r.o.

JURIS LTM s.r.o.

ROKL spol. s r.o.

Ukazatel Debt ratio neboli poměr cizího kapitálu k celkovým aktivum, má nepříznivé hodnoty u firmy ROKL spol. s r.o., které se stále pohybují ve vysokých hodnotách vyuţití cizího kapitálu. Oproti tomu JURIS LTM s.r.o. vyuţívá optimální mnoţství cizího kapitálu, zejména od roku 2010, kdy je zřejmé, ţe vlastní kapitál tvoří větší podíl neţ cizí kapitál. Graf č. 26 Equity ratio Equity ratio 80% 60% 40% 20% 0% JURIS LTM s.r.o.

2008

2009

2010

2011

32%

43%

59%

65%

3%

8%

ROKL spol. s r.o. JURIS LTM s.r.o.

ROKL spol. s r.o.

Equity ratio neboli podíl vlastního kapitálu k celkovým aktivum souvisí z předchozím grafem, který ukazoval podíl cizího kapitálu k celkovým aktivum. Tento stav je příznivý - 47 -

pouze pro JURIS LTM s.r.o., vzhledem k tomu, ţe má větší podíl vlastního kapitálu k cizímu, ve srovnání s konkurenční firmou ROKL spol. s r.o., která vykazuje významně niţší hodnoty podílu vlastního kapitálu.

6.5 Altmanovo z-skóre Graf č. 27 Altmanovo z-skóre Altmanovo z-skóre 6,00 4,00 2,00 0,00 -2,00

2008

2009

2010

2011

JURIS LTM s.r.o.

2,63

3,10

3,09

4,13

ROKL spol. s r.o.

-0,45

-0,48

1,42

1,56

JURIS LTM s.r.o.

ROKL spol. s r.o.

Tento model ukazuje, ţe firma ROKL spol. s r.o. se ani v jednom sledovaném období nedostal do statusu finančně pevná firma. Za roky 2008 a 2009 se podnik stal kandidátem bankrotu a ačkoli v letech 2010 a 2011 vykázal zisk, tak svůj status nezměnil. JURIS LTM s.r.o. v porovnání s ROKL spol. s r.o. ukazuje, ţe podnik je ekonomicky zdravý a finančně pevný, ani v jednom v analyzovaných obdobích nevykázal ztrátu a od roku 2009 si drţí status finančně pevná firma.

- 48 -

6.6 Kralickův quick test Graf č. 28 Kralickův quick test Kralickův quick test 3 2 1 0

2008

2009

2010

2011

JURIS LTM s.r.o.

2

2,75

2,75

2,75

ROKL spol. s r.o.

1

0

2,5

0

JURIS LTM s.r.o.

ROKL spol. s r.o.

Pro firmu ROKL spol. s r.o. nejsou údaje z Kralickova quick testu pro roky 2008 a 2009 vypovídající, protoţe firma vykazuje záporné hodnoty z jednotlivých let a při počítání podílů dochází ke změnám znamének a výsledkem jsou kladné hodnoty. V roce 2010 je podnik ekonomicky průměrný a v roce 2011 firmou ekonomicky zdravou. Pro firmu JURIS LTM s.r.o. tento model vykazuje, ţe je podnik ekonomicky průměrný po celé čtyři roky.

6.7 Multivariační diskriminantní analýza Graf č. 29 Multivariační diskriminantní analýza Multivariační diskriminantní analýza 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 -2,00 -4,00

2008

2009

2010

2011

JURIS LTM s.r.o.

2,47

5,02

4,95

5,67

ROKL spol. s r.o.

-2,10

-1,98

3,19

4,95

JURIS LTM s.r.o.

ROKL spol. s r.o.

Model Multivariační diskriminantní analýza ukazuje, ţe podniky se od roku 2010 setkávají s hodnocením ekonomicky zdravá firma. JURIS LTM s.r.o. se do této pozice dostal - 49 -

ze statusu nevyhraněný stav z roku 2008. Vývoj zapříčinilo zvyšování cash flow, které narůstalo kaţdým rokem. Firma ROKL spol. s r.o. se ze statusu ekonomicky nezdravá firma dostala zejména kvůli kladnému hospodářskému výsledku, který je v této analýze hodně vypovídající a je mu přidávána vysoká váha. V roce 2011 se hodnoty téměř vyrovnaly a potvrzují to i ostatní modely, které zvyšují hodnocení firmy ROKL spol. s r. o. ve srovnání s předcházejícími analyzovanými roky.

6.8 Tafflerův index Graf č. 30 Tafflerův index Tafflerův index 2,5 2 1,5 1 0,5 0

2008

2009

2010

2011

JURIS LTM s.r.o.

0,87

1,47

2,22

1,95

ROKL spol. s r.o.

0,33

0,37

0,50

0,54

JURIS LTM s.r.o.

ROKL spol. s r.o.

Tento model upřednostňuje hodnotu zisku před zdaněním před hodnotou trţeb. Ačkoli byla firma ROKL spol. s r. o. v letech 2008 a 2009 ve ztrátě, tak podle výsledků z Tafflerova indexu oba podniky v analyzovaných letech neměly takové hodnocení, při kterém by měly počítat s bankrotem. Tuto předpověď potvrzuje i fakt, ţe firmy stále podnikají a získávají zakázky, které jim dovolují další rozvoj.

- 50 -

Závěr Úkolem Bakalářské práce bylo porovnání firem JURIS LTM s.r.o. a ROKL spol. s r.o. finanční analýzou. Cílem práce nebylo přesně stanovit, která firma je lepší nebo horší, ale porovnat je mezi sebou pomocí různých ukazatelů a modelů a zjistit, jaká je jejich ekonomická a finanční situace. Hodnoty ukazatelů pro firmu JURIS LTM s.r.o. vypovídají o tom, ţe podnik nemá podstatné finanční a existenční problémy. Bonitní a bankrotní modely potvrdily zjištěné výsledky a vyšly ve prospěch firmy. Podnik ani v jednom z analyzovaných let nevykázal ztrátu. Firma JURIS LTM s.r.o. je ekonomicky zdravá, finančně pevná a konkurenceschopná. Podnik i nadále realizuje stavební zakázky, ačkoli v analyzovaných obdobích významnou část trţeb tvořily zakázky na revitalizaci panelových domů s moţností investora vyuţít dotace z programu „Panel“ a „Zelená úsporám“, které byly financovány z fondů Evropské unie. V roce 2009 podnik investoval do výstavby provozní haly, kterou i nadále za výhodných podmínek pronajímá. Tyto příjmy z nájmů tvoří významnou část z celkových trţeb. Tvorba zisku u stavebních zakázek je variabilní a navíc stavební činnost podléhá cyklickým výkyvům, a proto je stavební činnost v období recese utlumena, kdeţto nájmy jsou trvalým zdrojem příjmů. I z těchto důvodů firma uvaţuje do budoucna o realizaci jiţ druhé výstavby provozní haly, kterou bude také pronajímat. Tento záměr potvrzuje i zadrţování finančních prostředků, kterými bude podnik financovat přípravné práce pro budoucí realizaci plánované investice. Firmě bych doporučil, aby sledovala vývoj trhu ve stavební činnosti, jako například v

oblasti

revitalizace

panelových

domů

z dotací

Evropské

unie,

aby neomezovala nabídku svých sluţeb a nesoustředila se jen na jisté příjmy z pronájmů a dokázala tak operativně reagovat na případné legislativní změny. Dále bych podniku doporučil, aby porovnávala moţnosti uloţení kapitálu, který by střádala na budoucí investice a zaměřila se na rentabilitu vlastního kapitálu, která v jejím případě nabízí vyšší zhodnocení peněz neţ kterýkoli jiný spořící bankovní účet. Firma ROKL spol. s r.o. měla za období 2008 a 2009 finanční problémy, které souvisely z nedostatkem vlastního kapitálu, a proto maximálně vyuţívala kapitál cizí. Tento jev znamenal předluţenost. Důleţité je, ţe podnik byl okamţitě schopný hradit své závazky v kaţdém z analyzovaných let a nedocházelo k platební neschopnosti. Přestoţe byl vysoký objem výkonů, tak nestačil pokrýt náklady, a proto se podnik za roky 2008 a 2009 dostal do ztráty. Změna nastala aţ v roce 2010, kdy podnik začal vytvářet zisk a sníţil - 51 -

pouţívání cizího kapitálu. V tomto trendu podnik pokračoval i v roce 2011. Předpokládejme, ţe si svůj expanzivní růst udrţí. Podniku bych doporučil zajistit přísun zakázek, případně zváţil kapitalizaci závazku vůči společníkovi, čímţ by došlo k navýšení základního kapitálu a podnik by se tím stal finančně i ekonomicky stabilnější. Podnik by měl kontrolovat provozní náklady, aby vytvářel co nejvyšší zisk, který by významně přispěl k celkovému ekonomickému rozvoji. Podnik ROKL spol. s r. o. by vedle stabilního zajištění provozní činnosti měl do budoucna uvaţovat o moţnostech rozšíření nabídky svých sluţeb nejen ve stavebním oboru. Podnik by měl také lépe kontrolovat své peněţní toky a vytvořit si budoucí investiční plán. I kdyţ obě firmy pracují ve stavební činnosti, tak i jejich vedlejší činnost je různá. Podniky pouţívají různé technologie, jsou různě vybavené a spolupracují s různými dodavateli. Firma JURIS LTM s.r.o. je ve srovnání s firmou ROKL spol. s r.o. finančně pevnější a ekonomicky zdravější. Nemá problémy s vyuţíváním cizího kapitálu a je schopna hradit své krátkodobé závazky jak penězi a zásobami, tak i krátkodobými pohledávkami. Firma ROKL spol. s r.o. překonávala velké finanční problémy způsobené ukončením smlouvy o poskytování ostrahy a úklidových sluţeb, které prováděla v letech 2003 aţ 2007. V letech 2008 a 2009 musela obnovit svou pozici ve stavební činnosti, jehoţ důsledkem byla celková ztráta z podnikatelské činnosti. Obě firmy podnikají ve stavebním obdobu, který je v současné době utlumen. Stavební činnost v soukromém sektoru významně poklesla a podnikatelské subjekty omezují své investiční záměry. Přepokládejme, ţe si podniky svou pozici ve svém oboru udrţí.

- 52 -

Seznam použité literatury 1. HRADECKÝ M., LANČA J., ŠIŠKA L.: Manažerské účetnictví, Grada publishing, a.s. 2008 ISBN 978-80-247-2471-3 2. MLČOCH J.: Malá ekonomická encyklopedie, 3. doplněné vydání, Linde Praha, a.s. 1997, ISBN 80-7201-055-7, Rozvaha, 3. RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha 2008, ISBN 978-80247-2481-2 4. RYNEŠ P.: CASH FLOW, TRIZONIA spol. s r.o 1997 ISBN 80-85573-76-8 5. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2001 ISBN 80-7179-736-7 6. www.businessvize.cz

- 53 -

Seznam grafů a tabulek Analýza firmy JURIS LTM s. r. o. Graf č.1 Rentabilita trţeb

strana 26

Graf č. 2 Rentabilita vlastního kapitálu

26

Graf č. 3 Doba obratu pohledávek

27

Graf č. 4 Ukazatel likvidity

28

Graf č. 5 Ukazatel zadluţenosti

28

Graf č. 6 Altmanovo z-skóre

29

Graf č. 7 Kralickův quick test

30

Graf č. 8 Multivariační diskriminantní analýza

30

Graf č. 9 Tafflerův index

31

Tabulka č. 1 Horizontální analýza - aktiva

31

Tabulka č. 2 Vertikální analýza - aktiva

32

Tabulka č. 3 Horizontální analýza - pasiva

32

Tabulka č. 4 Vertikální analýza –pasiva

33

Tabulka č. 5 Horizontální analýza – výsledovka

33

Analýza firmy ROKL spol. s r. o. Graf č. 10 Rentabilita trţeb

34

Graf č. 11 Rentabilita vlastního kapitálu

35


35

Graf č. 13 Ukazatel likvidity

36

Graf č. 14 Ukazatel zadluţenosti

36


37


38 - 54 -


38


39

Tabulka č. 7 Horizontální analýa - aktiva

39

Tabulka č. 8 Vertikální analýza - aktiva

40

Tabulka č. 9 Horizontální analýza - pasiva

40

Tabulka č. 10 Vertikální analýza –pasiva

41

Tabulka č. 11 Horizontální analýza – výsledovka

41

Závěrečné porovnání firem Graf č. 19 Rentabilita vlastního kapitálu

43

Graf č. 20 Rentabilita trţeb

43


44

Graf č. 22 Likvidita běţná

45

Graf č. 23 Likvidita okamţitá

45

Graf č. 24 Likvidita pohotová

46

Graf č. 25 Debt ratio

47

Graf č. 26 Equity ratio

47


48


49


49


50

- 55 -

Seznam příloh: Přílohy pro firmu: JURIS LTM s.r.o.

číslo přílohy

Rozvaha za rok 2008

1

Rozvaha za rok 2009

2

Rozvaha za rok 2010

3

Rozvaha za rok 2011

4

Výkaz zisku a ztráty za rok 2008

5


6


7


8

Výkaz cash flow za rok 2008

9


10


11


12

Přílohy pro firmu: ROKL spol. s r. o. Rozvaha za rok 2008

13

Rozvaha za rok 2009

14

Rozvaha za rok 2010

15

Rozvaha za rok 2011

16


17


18


19


20


21


22


23


24

- 56 -

Přílohy pro firmu JURIS LTM s. r. o. Rozvaha za rok 2008

Příloha číslo 1

Příloha číslo 2 Rozvaha za rok 2009



-1-

-2-

-3-

-4-

Příloha číslo 5 Výkaz zisku a ztráty za rok 2008

-1-

-2-


-1-

-2-


-1-

-2-


-1-

-2-

Příloha číslo 9 Výkaz cash flow za rok 2008




Přílohy pro firmu ROKL spol. s r. o.

Příloha číslo 13

Rozvaha za rok 2008

-1-

-2-


-1-

-2-


-1-

-2-


-1-

-2-


-1-

-2-


-1-

-2-


-1-

-2-


-1-

-2-


-1-


-1-


-1-

-1-

Porovnání dvou firem finanční analýzou JURIS LTM s. r. o.; ROKL spol. s r. o

Recommend Documents