Salvia Divinorum Part 1

2013/ 13 / 1 REVIEW ARTICLE

Salvia Divinorum – Part 1

ŠEJVL, J.1, OKTÁBEC, Z.2,3 1

Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

2

Department of Chemical Drugs, Faculty of Pharmacy, University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences, Brno, Czech

Republic, and Institute of Forensic Medicine and Toxicology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic 3

Institute of Forensic Medicine and Toxicology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University

Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Šejvl, J., Oktábec, Z. (2013). Šalvìj divotvorná – èást 1. Adiktologie, 13(1), 38–44.

SUMMARY: This paper presents comprehensive information about Salvia Divinorum and criminal proceedings instituted in the years 2007 to 2008 against two persons who offered it for sale. At the time of the criminal proceedings, Salvinorin A (its main psychotropic ingredient) was not scheduled as an addictive or psychotropic substance by the law on addictive substances. The concept of an addictive substance was defined in a very vague and imprecise manner in the Criminal Code of 1961. The aim of this paper is to describe Salvia Divinorum and the procedures applied by law enforcement agencies in giving evidence, especially with regard to the results of the expert opinion, which had a major impact on the decisions of both the trial and appellate courts. The purpose is not to judge or challenge the procedure followed by the law enforcement agencies, but to summarise and present their legal opinions. The legislative measures concerning the cultivation and sale of Salvia Divinorum underwent significant changes in 2011. By virtue of Act No. 106/2011 Coll., its active ingredient, Salvinorin A, was included in the list of narcotic and psychotropic substances (Schedule No. 4) as a psychotropic substance. Until then it was considered an addictive substance for the purposes of criminal proceedings, and criminal proceedings, if applicable, could not be conducted according to the “standard drug provisions” of the Criminal Code. KEY WORDS: SALVIA DIVINORUM – PROMOTION OF DRUG USE – SALVINORUM A – CRIMINAL PROCEEDINGS

Note: The article deals with a case study that was considered and legally finalised at a time when Act No. 140/1961 Coll. (the Criminal Code), as amended, was still in effect. Any references made in this article to a “Criminal Code” are thus to be understood as being made to Act No. 140/1961 Submitted: 16 / JULY / 2012

Coll. (the Criminal Code), as amended. The activity described above remained a criminal offence even after the recodification of the material criminal law. The criminal offence of promoting drug use currently falls under Section 287 of the Criminal Code. Accepted: 11 / FEBRUARY / 2013

Grant support: PRVOUK-P03/LF1/9 st

Address for correspondence: Jaroslav Šejvl / [email protected] / Department of Addictology, 1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Apolináøská 4, 128 00 Prague 2, Czech Republic

38

ADIKTOLOGIE

2013/ 13 / 1 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK

Šalvìj divotvorná – èást 1

ŠEJVL, J.1, OKTÁBEC, Z.2,3 1

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

2

Ústav chemických léèiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brnì

3

Ústav soudního lékaøství a toxikologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Citace: Šejvl, J., Oktábec, Z. (2013). Šalvìj divotvorná – èást 1. Adiktologie, 13(1), 38–44.

SOUHRN: Èlánek pøedkládá ucelené informace o šalvìji divotvorné a o trestním øízení konaném v letech 2007 až 2008 proti dvìma osobám, které ji nabízely k prodeji. Salvinorin A (hlavní úèinná látka) nebyl v dobì tohoto trestního øízení návykovou, resp. psychotropní látkou ve smyslu zákona o návykových látkách. Pojem návykové látky byl definován v trestním zákonì z r. 1961 velmi vágnì a neurèitì. Cílem sdìlení je popsat šalvìj divotvornou a postup orgánù èinných v trestním øízení pøi dokazování, zejména s ohledem na výsledky znaleckého posudku, který mìl zásadní vliv na rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu. Smyslem nebylo hodnotit èi polemizovat s postupem orgánù èinných v trestním øízení, ale shrnout a pøedložit ètenáøùm jejich právní názor. Legislativní opatøení vztahující se k pìstování a prodej šalvìje divotvorné prošlo v roce 2011 významnou zmìnou. Úèinná látka salvinorin A byl zákonem è. 106/2011 Sb. zaøazen na seznam omamných a psychotropních látek do pøílohy è. 4 jako psychotropní látka. Do této doby byl pro úèely trestního øízení považován za návykovou látku a pøípadné trestní øízení nemohlo být vedeno podle „klasických drogových ustanovení“ trestního zákona.

KLÍÈOVÁ SLOVA: ŠALVÌJ DIVOTVORNÁ – ŠÍØENÍ TOXIKOMANIE – SALVINORIN A – TRESTNÍ ØÍZENÍ

Upozornìní: Èlánek se zabývá kazuistikou, která byla projednávána a z právního hlediska ukonèena v dobì úèinnosti zákona è. 140/1961 Sb., (trestní zákon) ve znìní pozdìjších pøedpisù. Tam, kde se v tomto èlánku hovoøí o trestním zákonu, myslí se tím právì zákon è. 140/1961 Sb.,

Došlo do redakce: 16 / ÈERVENEC / 2012

(trestní zákon) ve znìní pozdìjších pøedpisù. Trestnost popsaného skutku zùstala zachována i po rekodifikaci trestního práva hmotného. V platné právní úpravì je trestný èin šíøení toxikomanie uveden v § 287 tr. zákoníku.

Pøijato k tisku: 11 / ÚNOR / 2013

Grantová podpora: PRVOUK-P03/LF1/9 Korespondenèní adresa: Mgr. Jaroslav Šejvl / [email protected] / Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

39

l

1 ÚVOD

Postižitelnost fyzických osob za neoprávnìné nakládání1 s návykovými látkami je z adiktologického hlediska složitou (nejen) právní otázkou, na kterou není jednoznaèná odpovìï. Komplikovanost odpovìdi se odráží z úhlu pohledu, z kterého danou otázku pokládáme. V adiktologii bylo publikováno již nìkolik studií, které se vìnovaly problematice pøíèinného vztahu mezi návykovou látkou (obecnì) a kriminalitou. V Adiktologii publikovali Miovský, Gajdošíková, Skutilová, Zábranský & Bullington (2001) jeden z prvních èlánkù zamìøených na aplikaci trestnìprávních, pøíp. správnìprávních norem. Jednalo se o pøehled výsledkù substudie provedené s policisty, vyšetøovateli, kriminalisty a soudci ve vztahu k trestné èinnosti uživatelù nelegálních drog, s dùrazem na postih pachatelù trestného èinu podle § 187a) tr. zákona2, tj. držením drogy v množství vìtším než malém pro vlastní potøebu. Gajdošíková (2001) na tuto subsidii navázala struèným zpracováním podkladù Nejvyššího státního zastupitelství ÈR, kde se rovnìž zamìøila zejména na otázky aplikaèní praxe § 187a) cit. zákona. Specifickou studii zamìøenou na mediální obraz konopných drog v souvislosti s kriminalitou publikovali Novák, Miovský & Šťastná (2009). Ti na základì analýzy obsahu 8691 èlánkù v èeských médiích, které se týkaly drogové problematiky, dospìli k závìru, že média spojují užívání konopných drog s trestnou èinností ve vìtší míøe než v pøípadì užívání alkoholu, kdy média dostateènì neakcentují sociální rizika spojená s užíváním alkoholu. Dále lze uvést pøehledový èlánek Štefunkové (2012), která se vìnovala zejména otázkám alkoholu, násilí a kriminality z kriminologické perspektivy, kde poukázala na faktory, které mohou být, spoleènì s psychofarmakologickým úèinkem alkoholu, relevantní pro pøíèinný vztah mezi užíváním alkoholu a násilím, a pøi urèování rozsahu kriminality související s alkoholem. Rovnìž poukázala na to, že považovat samotnou intoxikaci pachatele za pøíèinu jeho násilného, až kriminálního jednání je znaènì zjednodušené. Autoøi tohoto èlánku se snažili pøispìt rovnìž svým dílem k rozšíøení poznatkù o ne pøíliš èasté aplikaci trestního práva vùèi specifickým návykovým látkám, mezi které lze šalvìj divotvornou zaøadit. Drogové trestné èiny byly v systematice zvláštní èásti trestního zákona3 zaøazeny do hlavy IV, jako trestné èiny obecnì nebezpeèné. Taxativnì byly vymezeny ve ètyøech ustanoveních – § 187, § 187a), § 188 a § 188a) tr. zákona.

4/

Zák. è. 167/1998 Sb., o návykových látkách ve znìní pozdìjších pøedpisù.

Nakládáním se rozumí jakákoli forma jednání s návykovými látkami – pøí-

5/

Do zákona o návykových látkách vložen zák. è. 106/2011 Sb.

kladmo výroba, dovoz, vývoz, nabídka, zprostøedkování, prodej, jiná forma opat-

6/

Srovnej: rozsudek OS v Ústí nad Labem (4 T 89/2009).

øení, pìstování, a další.

7/

Zneužíváním rozumíme konzumaci jakékoli drogy za úèelem lišícím se od

2/

Zák. è. 140/1961 Sb., (trestní zákon), ve znìní pozdìjších pøedpisù.

úèelu, jenž byl zamýšlen, ve zpùsobu konzumace nebo v množství (Zábranský,

3/

Zák. è. 140/1961 Sb., (trestní zákon), ve znìní pozdìjších pøedpisù.

2003, p. 17).

1/

40

Trestní právo vymezovalo pojem návykové látky v § 89 odst. 10 tr. zákona demonstrativnì jako: „alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky zpùsobilé nepøíznivì ovlivnit psychiku èlovìka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.“ Oproti tomu zákon o návykových látkách4 v § 2 písm. a) definoval a do souèasné doby definuje návykovou látku mnohem úžeji; pro úèely tohoto zákona se: „návykovou látkou rozumí omamné látky a psychotropní látky uvedená v pøíloze è. 1–7 tohoto zákona.“ Zákon o návykových látkách tedy pojem návyková látka používá jako synonymum pro omamné a psychotropní látky, zatímco trestní zákon jej používal (a do souèasné doby i používá) pro celé spektrum tìchto látek, a to vèetnì alkoholu a ostatních látek posuzovaných v každém konkrétním pøípadì ad hoc. Úèinná látka šalvìje divotvorné, salvinorin A, byla zaøazena do pøílohy è. 4 zákona o návykových látkách jako psychotropní látka zaøazená do seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška è. 62/1989 Sb.) až v roce 20115. Její legální komerèní prodej s popisem jejího užívání se stal v uplynulých letech pøedmìtem zájmu Policie ÈR, který vyústil nejen v trestní øízení, ale i ve zpracování a publikaci dvou zajímavých èlánkù. Oba dva èlánky publikovali policisté, kteøí se vyšetøování tohoto pøípadu úèastnili. V prvním èlánku Kaluža, Gaba¾ & Kubera (2008) popisují postup policie v pøípravném øízení a právní názor dozorujícího státního zástupce. Po pravomocném rozhodnutí soudu Kaluža, Gaba¾ & Kubera (2009) pøedkládají právní argumentaci, která vedla k odsouzení obžalovaných. V této vìci bylo vedeno trestní øízení územním odborem Služby kriminální policie a vyšetøování Praha 4, a po podání obžaloby probìhlo v roce 2008 hlavní líèení u Obvodního soudu pro Prahu 4; odvolací øízení u Mìstského soudu v Praze a odsouzení podali dovolání k Nejvyššímu soudu ÈR. Zájem o tuto rostlinu nebyl – a s výjimkou dvou pøípadù6, jak dokládá tato kazuistika, nadále není – z hlediska orgánù èinných v trestním øízení nijak kontinuální èi systematický. Pøíležitostnì se o zneužívání7 šalvìje divotvorné zmiòovala média, ale jednalo se zpravidla o nahodilé informace (Štos, 2006; Doležal, 2008). Žádné validní informace o stavu pìstování a zneužívání na našem území aktuálnì nejsou k dispozici. Cílem èlánku je pøedstavit kazuistiku s ohledem na jeden z možných právních názorù k prodeji šalvìje divotvorné, a to zejména s akcentováním právního názoru soudù

ADIKTOLOGIE

ŠEJVL, J., OKTÁBEC, Z.

2013/ 13 / 1 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK

jednotlivých stupòù, které v tomto konkrétním pøípadì rozhodovaly. l

2 ŠALVÌJ DIVOTVORNÁ

Rostliny a byliny byly po tisíciletí souèástí lidské kultury, zejména v oblasti léèitelství. Mnohým z nich byla pøipisována magická, èi pøímo èarodìjná schopnost. Byly sbírány zpravidla v dobì, kdy mìly nejvyšší obsah úèinných látek. Používaly se ve formì èajù, tinktur, šťáv, kaší, bylinných parných zábalù, mastí, olejù a koupelí; využití nebylo jen pro léèebné úèely, ale zároveò byla cenìna jejich schopnost pomoci jejich uživatelùm k uvedení do stavu vhodného k vìštìní a kouzlùm. Ostatnì, tak je tomu u mnohých pùvodních kultur dodnes. Do tohoto zájmu patøilo i široké spektrum rostlin, z nichž èást je v dnešní dobì buï pøímo na seznamu omamných a psychotropních látek (napø. konopí seté, mák setý), nebo jsou prekurzory návykových látek anebo je obecnì mùžeme zaøadit mezi návykové látky8 – réva vinná, chmel, tabák, durman obecný èi muchomùrka èervená, šalvìj divotvorná a další. Rostliny z rodu šalvìj (Salvia sp.) mají širokou škálu farmakologických aktivit – od sedativních, hypnotických, svalovì relaxaèních, analgetických, antikonvulzivních až k neuroprotektivním úèinkùm – jedinì však druh Salvia divinorum9 projevuje halucinogenní úèinky (Grundmann, Phipps, Zadezensky & Butterweck, 2007). Rostlina šalvìje divotvorné má listy dlouhé cca 15 cm, vejèité, èepel zubatou, lodyhu vzpøímenou, listy vstøícné – otoèené. Dorùstá do výšky zhruba 1 m. Lodyha je ètvercovitého tvaru a málo vìtvená. Salvia divinorum patøí do èeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) (Giroud et al., 2000). Lze se také setkat s neodborným oznaèením šalvìj aztécká èi mexická. Roste zejména na území kmene Mazatékù v mexickém státì Oaxaca. Šamani kmene Mazatékù užívají rostlinu Salvia divinorum v léèitelství jako lék proti prùjmùm, bolestem hlavy a revmatickým bolestem a dalším onemocnìním i polomagického pùvodu (Valdés III, 1994; Prisinzano, 2005; Toro & Thomas, 2008). Prvními, kdo objevil její úèinky a využil ji k šamanským úèelùm, byli pravdìpodobnì Aztékové. Ti ji pojmenovali „pipilzintzintli10“. V dnešní dobì je nazývána „las hembra11“, „hierba María12“ èi „hojas de la pastora/ska pastora13“(Toro & Thomas, 2008). Protože všechna psychedelika 8/

Ve smyslu trestního práva (srovnej § 89 odst. 10 trestního zákona a § 130

zák. è. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znìní pozdìjších pøedpisù). 9/

Volnì bychom název mohli pøeložit jako „vìštecká šalvìj“. Z jazykového vý-

kladu vyplývá, že je pøiøazována k vìštcùm, resp. navozuje vìštecké schopnosti. 10/

Nejvznešenìjší malý princ.

11/

Samice.

12/

Mariina bylina.

13/

Pastýøèiny listy nebo také lísteèky pastýøky. Stejnì tak potvrzuje i DeKor-

ne, že: „…kdysi jsem navštívil semináø, kde mazatécká léèitelka hovoøila o využití této rostliny. Nevím, kolik toho zmizelo pøekladem (nemluvila anglicky), ale bylo jasné, že ji zahrnuje úctou a respektem“ (DeKorne, 1994).

ŠALVÌJ DIVOTVORNÁ – ÈÁST 1

doprovází urèitá aura povìstí a tajemna, uvádí DeKorne, že: „S. divinorum je schopná semena vytvoøit, a že je to normální pøírodní evolucí vzniklá rostlina“ (DeKorne, 1994). Bocs de Véze ji øadí mezi magické rostliny s tím, že tyto rostliny by se mìly (z magických dùvodù) sbírat vždy jen dvacátého tøetího nebo dvacátého devátého dne v mìsíci (Bocs de Véze, 2000). Na základì vlastních experimentù byla Salvia divinorum klasifikována v roce 1975 J. L. Díazem jako oneirogen (Toro & Thomas, 2008). Salvia divinorum obsahuje velké množství obsahových látek, mezi které patøí salvinoriny A–I (Grundmann et al., 2007; Munro & Rizzacasa, 2003), salviniciny A a B (Grundmann et al., 2007; Hardling et al., 2005), divitanoriny A–F (Grundmann et al., 2007; Bigham, Munro, Rizzacasa & Robins-Browne, 2003) a salvidiviny A–D (Grundmann et al., 2007), kromì dalších látek terpenoidní povahy (Bigham et al., 2003). Hlavní aktivní substancí rostliny Salvia divinorum je salvinorin A (methyl-(2S,4aR,6aR,7R,9S,10aS, 10bR)-9-acetyloxy-2-(furan-3-yl)-6a,10b-dimethyl-4,10-dioxododekahydro-2H-benzo[f]isochromen-7-karboxylát), což je furanolaktonový neoclerodanový diterpenoid (Giroud et al., 2000) – i když je prokázána i aktivita salvinicinu A a B na opioidních receptorech (Hardling et al., 2005). V roce 1982 byla chemickou cestou Ortegou, Blountem a Marchandem získána ze sušených listù látka, která byla nazvána salvinorin. „Chemici použili k získání bílé a ve vodì nerozpustné látky kombinaci organických rozpouštìdel a fyzikálnì-chemické chromatografické metody; koneèná strukturální analýza byla provedena pomocí rentgenu. Molekula salvinorinu neobsahuje žádný dusík, jako napøíklad alkaloidy mezkalin, psilocybin, apod., a má zcela neobvyklou diterpenovou strukturu. Diterpeny se vyskytují v mnoha rostlinách a jedná se o strukturálnì pøíbuzné terpeny, které byly izolovány již v sedmdesátých letech z jiných druhù šalvìje, ale jejich farmakologické využití je stále ještì neprobádané“ (Ott, 1993). V rostlinì je lokalizován hlavnì ve žláznatých trichomech listù (Siebert, 2004). Salvinorin A je prvním vysoce selektivním nedusíkatým agonistou ê-opioidních receptorù (Grundmann et al., 2007; Zhang, Butelman, Schlussman, Ho & Kreek, 2005; Roth et al., 2002), který se k receptoru váže pravdìpodobnì pomocí hydrofobních interakcí (Grundmann et al., 2007), postrádá tedy bazickou dusíkatou substrukturu, která je obvykle spojována s psychoaktivními halucinogenními látkami; avšak disponuje vìtším poètem uhlíkových atomù, které zajišťují potøebnou lipofilitu (Teksin et al., 2009). Vzhledem k tomu, že nemá strukturní podobnost se známými opioidními ligandy (Hardling et al., 2005), mùže tedy pøedstavovat novou tøídu agonistù ê-opioidních receptorù (Zhang et al., 2005). Salvinorin A je strukturnì odlišný od ostatních pøírodních halucinogenù jako N,N-dimethyltryptamin, psilocybin a meskalin i od syntetických halucinogenních látek jako LSD (Hardling et al., 2005), 2-amino-1-(4-brom-2,5-dimethoxyfenyl)propanu

ADIKTOLOGIE

41

(DOB) a ketaminu. Vykazuje lehkou strukturní homologii s enandolinem, agonistou ê-opioidních receptorù (Roth et al., 2002). Selektivní a velmi silná vazba na ê-opioidní receptory má za následek plný agonizmus, srovnatelný s endogenním peptidem dynorfinem A (Grundmann et al., 2007). Salvinorin A nemìl žádnou signifikantní aktivitu na soubor padesáti rùzných receptorù, transportérù a iontových kanálù (Roth et al., 2002). Z receptorù byl testován na aktivitu na rùzných serotoninergních (Zhang et al., 2005), dopaminergních, muskarinových, adrenergních, kanabinoidních a ó receptorech (Chavkin et al., 2004). Salvinorin A nevykázal naprosto žádnou aktivitu na 5-HT2A receptoru, který je základním cílem klasických halucinogenù (Roth et al., 2002). Dnes je známo, že aktivace ê-opioidních receptorù zpùsobuje øadu behaviorálních efektù, které zahrnují také analgesii, sedaci a perceptuální distorzi; enadoline aktivací ê-opioidních receptorù zpùsobuje vizuální distorze, pocit nereálna a depersonalizace (Roth et al., 2002). Kromì toho stimulace ê-opioidních receptorù ústí do psychomimetických úèinkù, diurézy a spinální analgesie, ale nevede k respiraèní depresi. Dále pak jejich aktivace vede k sedaci, inhibici tranzitu gastrointestinálním traktem, averzi a depresivním úèinkùm (existuje však i pøípadová studie, která navrhuje, že Salvia divinorum mùže mít i antidepresivní úèinky) (Hanes, 2001)). Jeho úèinek lze antagonizovat podáním nalmefenu (ì- a ê-antagonista), popøípadì podáním selektivních antagonistù ê-opiodních receptorù, jako napø. nor-binaltorfiminu (Grundmann et al., 2007). Salvinorin A také snižuje hladinu dopaminu v caudatu putamenu u myší, což je pravdìpodobnì zodpovìdné za snížení lokomoèní aktivity apod. (Zhang et al., 2005). Salvinorin A je silným halucinogenem, jehož užití je spojováno s alterací vìdomí (Teksin et al., 2009). Halucinace nastupují velmi rychle po užití (v závislosti na cestì podání, viz dále) a typicky jsou velmi živé (Siebert, 1994). Uživateli uvádìné úèinky salvinorinu A, resp. šalvìje divotvorné jsou hlavnì: zvýšená vizuální citlivost, vizuální halucinace, bizarní barvy, velká paleta barev všech odstínù – nepøirozená barevnost, synestézie (Siebert, 1994), dále halucinace, pøi kterých èlovìk navštìvuje místa známá z minulosti, pøedevším se jedná o místa z dìtství (návštìvy v minulosti), také vjemy hlasù, dále pak ztrátu tìlesné a osobní identity, ztrátu tìlesných pocitù (zpravidla pøi vyšším dávkování), mimotìlní zážitky, pocity (dojmy) vlastního pohybu pomìrnì velkou rychlostí. Dostavuje se také setøelá a rozvláèná øeè, nìkdy nekontrolovatelný smích. Uživatelé také uvádìjí pøekrývající se reality spojené s uvìdomìním si vlastní pøítomnosti na více místech souèasnì. Nežádoucí úèinky nejsou popsány, avšak nìkteøí uživatelé mohou být náchylnìjší k traumatùm kvùli nedostatku náhledu. Pokud se nežádoucí úèinky vyskytnou, jsou spíše mírné, ale nìkteøí uživatelé po užití Salvia divinorum reagují agitovaným deliriem a zmateností. Také se

42

ADIKTOLOGIE

vyskytuje zvýšené pocení a zimnice (Siebert, 1994). Mnozí uživatelé poukazují na podobnost úèinkù šalvìje divotvorné a disociativním anestetikem ketaminem14. Po i.v. aplikaci (simuluje aplikaci kouøením /Lux & Frecker, 1987/) znaèeného 11C-salvinorinu A šesti samicím paviána (Papio anubis) byla pomocí PET (pozitronová emisní tomografie) pozorována extrémnì rychlá distribuce (hlavnì v prùbìhu první minuty po aplikaci, peak ve 40. sekundì) salvinorinu A do mozkové tkánì, kde byly nejvyšší koncentrace pozorovány v mozeèku a kùøe, pøevážnì v oblasti zrakové kùry v lobus occipitalis (což je v souladu s vizuálními halucinacemi a behaviorálními úèinky, které uživatelé po užití salvinorinu A popisují). Clearance mozkové tkánì byla také velmi rychlá – poloèas od peaku byl 8 minut, 25 % pùvodní koncentrace bylo dosaženo za ménì než 30 minut. Zajímavé je, že oblasti s nejvyšší koncentrací salvinorinu A nekorelovaly s denzitou ê-opioidních receptorù. Hooker et al. také odhadují, že ménì než 10 ìg salvinorinu A v místì úèinku (v lidském mozku) má silné psychoaktivní úèinky (Hooker et al., 2008). Salvinorin A možná sdílí metabolické cesty s kokainem, heroinem, tetrahydrokanabinolem (THC) a MDMA, a je tedy metabolizován esterázami v krvi na inaktivní metabolit salvinorin B (Schmidt et al., 2005a). Transport pøes hematoencefalickou bariéru (BBB), metabolizmus a farmakokinetika salvinorinu A významnì pøispívá k rychlému a krátkodobì trvajícímu nástupu úèinku. Salvinorin A je in vitro substrátem P-glykoproteinu a nìkolika izoenzymù cytochromu P450, ale zdá se, že P-glykoprotein nemá vliv na prostup salvinorinu A pøes BBB. Jednou z hlavních metabolických cest je též glukuronidace (Teksin et al., 2009). Eliminaèní poloèas u zvíøecího modelu (makak rhesus, Macaca mulatta) byl signifikantnì delší u jedincù ženského pohlaví než u jedincù mužského pohlaví (n = 4, 2 samice, 2 samci), což mùže ukazovat na rozdílnou eliminaèní kinetiku pro obì pohlaví (Schmidt et al., 2005b). Úèinná dávka 200 ìg salvinorinu A je prahová dávka pro vyvolání halucinací po inhalaèním podání, zatímco dávka 10 mg po p.o. požití nevyvolává halucinace (Siebert, 1994). Studie toxických vlastností naznaèuje, že vysoké dávky salvinorinu A mají velmi malou, nebo žádnou toxicitu na myším modelu (Mowry, Mosher, Brunet, 2003). Osoby, které mají listy šalvìje divotvorné k dispozici v neomezeném množství, užívají látku – mimo rituály – jen velice zøídka. Závislost na Salvia divinorum zatím nebyla popsána. I když studie naznaèovaly, že užití salvinorinu A, resp. rostliny S. divinorum, nemá závažné nežádoucí úèinky, v roce 2009 byl popsán pøípad (Przekop & Lee, 2009) perzistující psychózy u jednadvacetiletého pacienta. Pacient nemìl v osobní ani rodinné anamnéze psychiatrický záznam, ani laboratorní abnormality, mìl normální sociál14/

ŠEJVL, J., OKTÁBEC, Z.

Pokud je podáván v dávkách 50–100 mg.

2013/ 13 / 1 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK

ní interakce, chování i kognitivní funkce. Pøijatý byl s akutní psychózou a paranoiou, které se vyvinuly krátce po kouøení S. divinorum. Objektivnì byla popsána echolálie, paranoia, tachypsychie a psychomotorická agitace, která pøetrvávala dva dny. Byl podán risperidon (3 mg p.o. tøikrát dennì) a pacient se stabilizoval. Pøi postupném vysazování risperidonu se pacientùv stav zlepšoval. Den po úplném vysazení risperidonu se pacientovi pøíznaky opìt vrátily – byl agitovaný, paranoidní a agresivní a vìøil, že je schopen telepatie. Byl opìt nasazen risperidon (3 mg p.o. dvakrát dennì). Pacient byl stabilizován a po 4mìsíèním pozorování stále nejevil znatelné zlepšení (Przekop & Lee, 2009). Šalvìj byla užívána buï samostatnì, nebo jako doplnìk èi náhražka za omamné houby. To potvrzuje i Gartz, který uvádí, že: „šalvìj divotvorná netvoøí mezi halucinogenními rostlinami a houbami žádnou výjimku; také pøípravky ze šalvìje vyvolávají pøi každém pokusu jinou reakci, i když je zachováno stejné množství látky a pokus je vykonáván na stejné osobì“ (Gartz, 2008). Aplikace mùže mít nìkolik forem. Valíèek s Arcimovièovou uvádìjí, že se zejména žvýkaly èerstvé listy šalvìje. Šťáva zùstala v ústech a do organismu se vstøebávala ústní sliznicí. Sežvýkané listí se vyplivovalo – jednalo se tedy o podobný rituál jako u žvýkání betelu. Úèinné byly i sušené listy. Rostlinu lze i kouøit, ale tento zpùsob aplikace mìl obecnì kratší úèinky než žvýkání èerstvé natì (avšak mnohem vyjádøenìjší). Úèinek po žvýkání nastal asi po 10 minutách a mohl trvat až 2 hodiny. Výsledkem pùsobení na organismus bylo posílení pøedstavivosti jedince a zvýšení vizuální citlivosti. Šamani tuto rostlinu využívali k pøedpovídání budoucnosti a k tomu, aby jim bohové poradili, jak léèit nemocné (Valíèek, Arcimovièová, Horák & Vanìèek, 2000). Další formou užití bylo buï rozdrcení rostliny ve hmoždíøi a následné vylouhování rozdrcené smìsi ve vodì, nebo louhování celých rostlin. Odvar pak mohl být používán ke koupelím èi se pøefiltroval a vypil. Zbytky extraktù z listù se používaly pøi bolestech hlavy jako obklad. Roztok se používal pro své stimulaèní úèinky15 (Toro & Thomas, 2008). Tato fakta jsou v souladu i se zahranièní literaturou (jako napø. èlánek Grundmann et al., 2007), která zmiòuje všechny tøi døíve jmenované zpùsoby užití. Informace o užívání této rostliny jsou v podstatì pouze z mazatécké oblasti. Mazatéètí šamani mìli k rituálùm k dispozici hierarchii tøi základních rostlin: Salvia divinorum (šalvìj divotvorná), Rivea corymbosa (svlaèec, resp. jeho semena) a Psilocybe cubensis (Posvátná houba) (DeKorne, 1997).

15/

Novìjší relevantní informace pocházejí z roku 1939 od Johnsona, který byl pøítomen a pozoroval u šamana aplikaci šalvìje divotvorné a semen svlaèce. Cílem lektvaru byla schopnost vìštìní (Toro & Thomas, 2008). Prvním (podle dochovaných materiálù) tzv. „nedomorodcem“, který experimentoval se šalvìjí divotvornou, byl pravdìpodobnì Wasson v roce 1961. Další svìdectví o obøadech spojených s užíváním šalvìje divotvorné pøinesl v roce 1962 i Albert Hofmann. Ten se zúèastnil v Mexiku jednoho obøadu, kde byla podávána šalvìj divotvorná. Gartz uvádí, že pøi tomto obøadu Hofmann získal vzorek pro fytochemický výzkum. „Jednalo se o vymaèkanou šťávu z listù rostliny, kterou konzervoval a rozøedil alkoholem. V Basileji látku vyzkoušel a zjistil, že její farmakologický úèinek pominul. Nastalá deaktivace mìla pouze jediné vysvìtlení: vedle teorie enzymatického rozložení úèinné látky ve vodnatém prostøedí je pravdìpodobnìjší názor, že po zániku úèinné resorpèní formy látky nerozpustné ve vodì, zpùsobené skladováním nebo pøímo pøidáním alkoholu, zanikl také omamný úèinek látky. Po nezdaøeném orientaèním pokusu Hofmanna se touto problematikou již nikdo nezabýval. Až koncem sedmdesátých let byla vyslána vìdecká expedice, aby se v Mexiku zabývala výzkumem látek, které jsou v šalvìji divotvorné obsaženy“ (Gartz, 2008). Ve studii provádìné v roce 2007 ve Spojených státech, do které bylo pøijato 1516 studentù vysokých škol, se k užití šalvìje pøihlásilo prùmìrnì 4,4 % dotázaných, tj. 4,3 % na podzim 2006 a 4,5 % na jaøe 2007 (Lange, Reed, Ketchie Croff & Clapp, 2008). V roce 2008 ukázala studie nových adolescentních uživatelù drog, že 25 % dotázaných uživatelù použilo internet k obstarání informací o Salvia divinorum (Babu, McCurdy, Boyer, 2008). Salvinorin A byl zaøazen do pøílohy è. 4 zákona o návykových látkách jako psychotropní látka zaøazená do seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška è. 62/1989 Sb.) až v roce 201116. l

3 ZÁVÌR

Na základì publikovaných informací mùžeme uèinit pomìrnì jednoznaèný závìr o tom, že šalvìj divotvornou lze identifikovat jako potenciálnì nebezpeènou rostlinu a její obsahové látky, pøedevším pak salvinorin A, jako potenciálnì zneužitelné. Prùbìh soudního líèení a dokazování je pøedmìtem druhé èásti tohoto èlánku – Šalvìj divotvorná – èást 2.

Srovnej žvýkání koky. „Jihoameriètí indiáni pìstovali tisíce, možná i dese-

titisíce let koku pro její povzbudivé úèinky a byli v tom po celou dobu více èi ménì úspìšní. Koka sice kokain obsahuje, ale neobsahuje jej nijak mnoho. Žvýkaèi koky si tedy svým žvýkáním zajišťují trvalou vzpruhu“ (Streatfield, 2003).

ŠALVÌJ DIVOTVORNÁ – ÈÁST 1

16/

Do zákona o návykových látkách vložen zák. è. 106/2011 Sb.

ADIKTOLOGIE

43

LITERATURA / REFERENCES l Babu, K. M., McCurdy, C. R. & Boyer, E. W. (2008). Opioid receptors and le-

l Ott, J. (1995). Ethnopharmacognosy and human pharmacology of Salvia

gal highs: Savia divinorum and Kratom. Clinical Toxicology, 46, 146–152.

divinorum and Salvinorin A. Curare, 18, s. 103–129.

l Bigham, A. K., Munro, T. A., Rizzacasa, M. A. & Robins-Browne. R. M.

l Prisinzano, T. E. (2005). Psychopharmacology of the hallucinogenic sage

(2003). Divinatorins A–C, New Neoclerodane Diterpenoids from the control-

Salvia divinorum. Life Science, 78, 527–531.

led sage Salvia divinorum. Journal of Natural Products, 66(9), 1242–1244.

l Przekop, P. & Lee, T. (2009). Persistent psychosis associated with Salvia di-

l Bocs de Véze, E. (2000). Hašiš – látky psychické a magické rostliny. Praha,

vinorum use. American Journal of Psychiatry, 166(7), 832.

Èeská republika: Clinamen.

l Roth, B. L., Baner, K., Westkaemper, R., Siebert, D., Rice, K. C., …Rot-

l DeKorne, J. B. (1994). Psychedelic shamanism: The cultivation, preparati-

hman, R. B. (2002). Salvinorin A: A potent naturally occuring nonnitrogenous ê

on and shamanic use of psychotropic, plants. USA: Loompanics Unlimited,

opioid selective agonist. Proceedings of the National Academy of Sciencies of

Inc.

the United States, 99(18), 11934–11939.

l Gajdošíková, H. (2001). Struèný výtah z materiálù poskytnutých Nejvyšším

l Rozsudek OS Praha 4, sp. zn. 33T 38/2008 ze dne 19. 8. 2008.

státním zastupitelstvím ÈR ve vìci drogových trestných èinù. Adiktologie 1(S),

l Schmidt, M. D., Schmidt, M. S., Butelman, E. R., Harding, W. W., Tidge-

99–107.

well, K., …Prisinzano, T. E. (2005) Pharmacokinetics of the plant-derived

l Gartz, J. (2008). Šalvìj divotvorná. Praha: Volvox Globator.

ê-opioid hallucinogen Salvinorin A in nonhuman primates. Synapse, 58,

l Giroud, C., Felber, F., Augsburger, M., Horisberger, B., Rivier, L. & Mangin,

208–210.

P. (2000). Salvia divinorum: an hallucinogenic mint which might become

l Schmidt, M. S. Prisinzano, T. E., Tidgewell, K., Harding, W., Butelman, E.

a new recreational drug in Switzerland. Forensic Science International, 112,

R., …Murry, D. J. (2005). Determination of Salvinorin A in body fluids by high

143–150.

performance liquid chromatography-atmospheric pressure chemical ionizati-

l Grundmann, O., Phipps, S. M., Zadezensky, I. & Butterweck, V. (2007). Sal-

on. Journal of Chromatogrphy B – Analytical Technologies in the Biomedical

via divinorum and Salvinorin A: An update on pharmacology and anyltical met-

and Life Sciences, 818, 221–225.

hodology. Planta Medica, 73, 1039–1046.

l Siebert, D. J. (1994). Salvia divinorum and Salvinorin A: New pharmacolo-

l Hanes, K. R. (2001). Antidepressant effects of the herb Salvia divinorum:

gic findings. Journal of Ethnopharmacology, 43, 53–56.

a case report. Journal of Clinical Psychopharmacology, 21, 634–635.

l Siebert, D. J. (2004). Localization of Salvinorin A and related compounds in

l Hardling, W. W., Tidgewell, K., Schmidt, M., Shah, K., Dersh, C. M., …Pri-

glandular trichomes of the psychoactive sage, Salvia divinorum. Annals of Bo-

sinzano, T. E. (2005). Salvinicins A and B, New Neoclerodane Diterpenes from

tany, 93(6), 763–771.

Salvia divinorum. Organic Letters, 7(14), 3017–3020.

l Štefunková, M. (2012). Alkohol, násilí a kriminalita z kriminologické per-

l Hooker, J. M., Xu, Y., Schiffer, W., Shea, C., Carter, P. & Fowler, J. S.

spektivy. Adiktologie, (12) 2, 12–136.

(2008). Pharmacokinetics of the potent hallucinogen, salvinorin A in primates

l Teksin, Z. S., Lee, I. J., Nemieboka, N. N., Otoman, A. A., Upreti, V. V.,

parallels the rapid onset and short duration of effects in humans. NeuroIma-

…Eddington, N. D. (2009). Evaluation of the transport, in vitro metabolism and

ge, 41, 1044–1050.

pharmakokinetics of Salvinorin A, a potent hallucinogen. European Journal of

l Chavkin, C., Sud, S., Jin, W., Stewart, J., Zjawiony, J. K., …Roth, B. L.

Pharmaceutics and Biopharmaceutics, 72, 471–477.

(2004). Salvinorin A, an active component of the hallucinogenic sage Salvia di-

l Toro, G. & Thomas, B. (2008). Drogy snìní. Praha, Èeská republika: Volvox

vinorum is a highly efficacious ê-opioid receptor agonist: Structural and fun-

Globator.

ctional considerations. The Journal of Pharmacology and Experimental Thera-

l Usnesení Mìstského soudu v Praze. (2008). Sp. zn. 6 To 442/2008 ze dne

peutics, 308, 1197–1203.

25. 11. 2008.

l Kaluža, F., Gaba¾, P. & Kubera, P. (2008). Šalvìj mùže i zabíjet. Bulletin Ná-

l Usnesení Nejvyššího soudu ÈR. (2009). Sp. zn.: 3 Tdo 392/2009 ze dne 29.

rodní protidrogové centrály SKPV PÈR, 4, p. 12–15.

4. 2009.

l Kaluža, F., Gaba¾, P. & Kubera, P. (2009). Soud rozhodl – Šalvìj mùže i zabí-

l Valdes, L. J. (1994). Salvia divinorum and the unique diterpene halluzino-

jet. Bulletin Národní protidrogové centrály SKPV PÈR, 2, p. 35–37.

gen Salvinorin (Divinorin) A. Journal of Psychoactive Drugs, 26, 277–283.

l Klán, J. (2007). Znalecký posudek v trestní vìci šíøení toxikomanie podle

l Valíèek, P., Arcimovièová, J., Horák, V. & Vanìèek, M. (2000). Rostlinné

ust. § 188 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., proti podezø. M. J. (nar. 1988) a M. J.

omamné drogy. Praha: Start.

(nar. 1982), 2907.

l Véze, E. B. (2000). Hašiš – látky psychické a magické rostliny. Praha: Clina-

l Lange, J. E., Reed, M. B., Ketchie Croff, J. M. & Clapp, J. D. (2008). College

men.

student use of Salvia divinorum. Drug and Alkohol Dependence, 94, 263–266.

l Vlková, J. (2008). Odvolání obž. M. J. (1988) a M. J. (1982) proti rozsudku

l Lux, J. E. & Frecker, R. C. (1987). A comparison of nicotine administred by

OS Praha 4 sp. zn. 33 T 38/2008.

aerosol inhalation and intravenous-injection. Clinical Pharmacology & Thera-

l Zhang, Y., Butelman, E. R., Schlussman, S. D., Ho, A. & Kreek, M. J. (2005).

peutics, 41, 230.

Effects of the plant-derived hallucinogen salvinorin A on basal dopamine le-

l Miovský, M., Gajdošíková, H., Skutilová, K., Zábranský, T. et Bullington, B.

vels in the caudate putamen and in a conditioned place aversion assay in mi-

B. (2001). Pøehled výsledkù subsidie provedené s policisty, vyšetøovateli, kri-

ce: agonist action at kappa opioid receptors. Psychopharmacology, 179,

minalisty a soudci ve vztahu k trestné èinnosti uživatelù nelegálních drog: kva-

551–558.

litativní analýza. Adiktologie, 1(S), 44–79.

Internetové zdroje:

l Mowry, M., Mosher, M. & Briner, W. (2003). Acute physiologic and chronic

l Doležal, J. X. (2008, bøezen 3). Šalvìj divotvorná a vyvalené bulvy. Staženo:

histologic changes in rats and mice exposed to the hallucinogen salvinorin A.

èerven 10, 2012, z webových stránek Lidových novin:

Journal of Psychoactive Drugs, 35(3), 379–382.

l http://www.lidovky.cz/salvej-divotvorna-a-vyvalene-bulvy-d6e-/ln_noviny.

l Munro, T. A. & Rizzacasa, M. A. (2003). SAlvinorins D–F, New Neoclorada-

asp?c=A080303_000006_ln_noviny_sko&klic=224227.

ne Diterpenoids from Salvia divinorum, and an improved metod for the isolati-

l Štos, J. (2006, srpen 25). Mladí Èeši kouøí legální drogu šalvìj divotvornou.

on of Salvinorin A. Journal of Natural Products, 66(5), 703–705.

Staženo: èerven 10, 2012, z webových stránek iDnes:

l Novák, P., Miovský, M. et Šťastná, L. (2009). Mediální obraz konopných

l http://zpravy.idnes.cz/mladi-kouri-legalni-drogu-salvej-divotvornou-fax-/

drog v souvislosti s kriminální èinností. Adiktologie, 9 (4), 196–203.

domaci.asp?c=A060824_204311_domaci_zra.

l Ott, J. (1993). Pharmacotheon. WA: Kennewick.

44

ADIKTOLOGIE

ŠEJVL, J., OKTÁBEC, Z.